Agresivní chování a jeho význam - lidská xenofobie a agresivita jako biologické fenomény Václav Vanata
Co to je vlastn agresivita a xenofobie??? z z z z z z
Je agresivita pozitivním faktorem, napíklad pírodního výbru? Ale co u lovka – sociáldarwinisusm??? Mže být „agresivita“ pozitivní (sport, hry) ??? Máme se bát neznámého a neznýmých? Je xenofobie „patologická“? Jaký je vlastn vliv sociální stuktury a spolenosti?
Lidská agresivita a xenofobie z Jsou
lidé agresivní svojí podstatou? z Je to kulturou nebo holt je to v nás, tedy je to zakódované – biologické a nedá se s tím nic dlat z Pro jsou lidé „agresivní“ a jak máme agresivitu chápat? z Je být xenofobní pirozené nebo se máme stydt? z Ke komu jsme vlastn xenofobní?
Agonistické/agresivní chování z z z z z z z z z z
Patí sem všechny formy chování, jejichž úelem je prosadit resolutním zpsobem zejména: 1) zájmy a zámry daného jedince, vetn vymezení osobního teritoria a to i kulturního teritoria, 2) Udržet vztah k jinému jedinci nebo odradit od kontaktu s ním, dležité pro vytváení konsortních pár, koalic a aliancí 3) stanovit, respektive zvýšit postavení v sociální hierarchii 4) soutž o potravní zdroje 5) hájit i monopolizovat samici, 6) hájit svoje nebo jiná mláata ve skupin, 7) hájit teritorium skupiny a/nebo samice (ženy) 8) bránit se napadení 8) útoit na predátora nebo nepítele ohrožujícího (i potenciáln) životy, zájmy nebo teritorium dané skupiny
Agonistické/agresivní chování z z
Z toho vyplývá: Agresivita je velmi komplexní fenomén a neodmysliteln souvisí: z z z
z
S normální funkcí sociální struktury a spolenosti jako takové Pezitím skupiny i jedince – potrava a teritorium REPRODUKCÍ jako základním biologickým mechanismem
Agresivita neznamená apriori negativní a zavrženíhodnou vlastnost, ale je pirozenou souástí, mechanismem, sociální struktury
Agresivita a xenofobie z Je
zejmé, ze agresivita a xenofobie spolu pímo nesouvisí z Agresivita, tedy vznik konfliktních, soutživých, situací je normální souástí života sociálních živoich, z Ale za pedpokladu existence zptné vazby ve form specifických forem sociálního chování, postkonfliktních mechanism z Agresivita v obecném smyslu souvisí velmi úzce s funcí CNS a hormonálního systému
Agresivita a xenofobie z Xenofobie
je reakce na neznámo, asto na pedmt – Kosmická odysea 2000, jev – pírodní i umlý, a samozejm i na píchozího cizího jedince, který vypadá a chová se jinak než píslušních dané lokální komunity nebo urité pesn vymezené sociální skupiny z Xenofobie je normální a vbec nemusí souviset s agresivitou, ale napíklad se strachem, obavami, mže být i neutrální
Agresivita a xenofobie z Xenofobie
mže mít u lovka vysloven kulturní charakter, tedy má behaviorální podklad, daný jedinec se chová a obléká jinak z Je hloupost spojovat xenofobii primárn s „divnými“ etniky z Reakce na „bledého“ Roma, který se chová a obléká jako len dané komunity bude jist mén xenofobní, pokud vbec, než na „bíleho“ piopilého pankáe nebo zapáchajícího bezdomovce
Agresivita a xenofobie z „Pes,
který štká, nekouše ??? z Primární reakce „psa“ je xenofobní – upozoruje „štkotem“, že se blíží „divný“ jedinec (i pes) , který není souástí komunity z Sekundární reakce je, že dobe vychovaný „pes“ nekousne, ale eká co se stane, z avšak nevychovaný „pes“ agresor „kousne“ z
Agresivita a xenofobie z Nkdy
je taková agresivita do znané míry tolerována napíklad v armád, policii nebo v nkterých oblastech vrcholového sportu, a mže jít i o agresivitu letální. z Zejména brutální formy, i ty tolerované, jsou založeny na xenofobních reakcích, tedy na „svoje jedince“ jsem mén brutální, pokud vbec, z Avšak je-li to naízeno nebo doporueno, pak se ale takoví jedinci dehonestují, pestávají být „naši“
Agresivní chování z
z
Zdá se tedy, že to jak chápat agresi je vcí sociální struktury a tolerance k danému typu agrese, ale vždy existuje, alespo formáln zptnovazebný sociální mechanismus Konflikt jako dohoda (Frans de Waal) – z z
z
komunikativní funkce agonistického chování Navazuje ada forem sociálního chování vymezujících a harmonizujících vztahy ve skupin po konfliktu jedinc nebo skupin.
Agonistické chování sehrává významnou roli pi udržování optimální dynamiky a vývoje sociální struktury v konkrétních podmínkách.
Agresivita z Agrese
má u lovk a primát mnoho podobných rys, napíklad její ritualizace a pesmrovávání. z Nápadn asto však agrese souvisí s reprodukcí, u lovka i se sexualitou obecn, a s obranou teritoria, což je faktor s reprodukcí neodmysliteln související z Také biologické mechanismy agrese mají s tímto mnoho spoleného
Hormony a chování z Neinvazivní
metody z Sex, sexualita, agrese a socializace & hormony z Kortisol,
testosteron, progesteron, oxitocin, androgeny a estrogeny všichni je máme
z Sliny
– získávají se výtrem z ústní sliznice z Mo – mže se sbírat i v terénu, stedndobý záznam hladin hormon z Výkaly – terénní výzkumy – dlouhodobý záznam hormonálních hladin z Co pak s výsledky???
Sex, sexualita, soutž & hormony z Sociální struktura a ti hormonálními skupiny
(pohlavní, glukokortikoidy, adrenalin) ovlivují: z 1) faktor reprodukce a sexuálního chování faktor positivní, který tak i onak vede k dalšímu vývoji jedince a skupiny, z 2) faktor výbrový a soutživý – faktor sexuální selekce a zviditelování jedince jako poternciálního sexuálního partnera, a z 3) faktor konfliktu zájm - jak vnitro pohlavní tak mezi pohlavími, a už vnitroskupinový nebo meziskupinový.
Sexualita, reprodukce a agrese z
z
Sexualita má zvláštní roli, zejména v posledních dvou rovinách a je souástí soutže mezi pohlavími i mezi jedinci. Sexualita sama o sob má z biologickoetologického hlediska ovšem dv roviny, které se odrážejí z z
z
z
jednak v socio-sexuálním chováním jako takovém, ale také v „neovulaní“ kopulaci, tedy kopulaci, která není smrovaná k vlastní reprodukci.
I když nereprodukní kopulace je zatím krom lovka prokázaná pouze u šimpanz, lze ji považovat z evoluního hlediska.za souást archetypu sexuality hominid. Proto jsou mnohé agresivní a xenofobní reakce archetypání, hormonáln podmínné
Sexualita, reprodukce a agrese z Základem interpretace funkce steroidních
hormon v této oblasti je premisa, že pro rozvoj sexuality je dležité ešení z tzv. konfliktu zájm mezi pohlavími z konfliktu zájm uvnit pohlaví a jeho vztahu
k pohlavnímu výbru a pozitivním vazbám formovaným na základ socio-sexuálního chování.
z Charakteristický je progesteron u samic,
bohužel zatím nevíme jak a zda vbec u samc. Další dva hormony kortisol a testosteron se uplatují rozdílným zpsobem. Podobn se rzn uplatuje i oxitocin
Sexualita, reprodukce a agrese z Hladina testosteronu mže mimo jiné významn
ovlivovat soutživost, dokonce i míru agrese, a to nejen u samc, což je všeobecn známo, ale také u samic, což bylo jednoznan prokázáno v posledních letech. z Hladina testosteronu významn snižuje, a tím se snižuje míra kompetitivnosti chování bezích samic. Hladiny kortisolu naopak ovliují schopnost organismu adaptovat se na stres, ale interpretace není jednoznaná, adaptace na stres má u lovka mnoho aspekt a mnohé stresory je tžké stanovit
Sexualita, reprodukce a agrese z V rovin sexuálního výbru a presentace kvalit
jedince budou mít vysoce postavení jedinci, sexuáln atraktivní, nízké hladiny kortisolu, alespo ve vtšin pípad, ale zárove i vysokou hladinu testosteronu. V pípad konfliktu zájm, kde hrají roli i nesteroidní hormony jako je adrenalin, pak budou dležité: z rozdíly v reproduní strategii samc a samic a hlavn její
konkrétní realizaci z snaha o dosažení lepšího postavení v hierarchii, a to zejména v rámci jednoho pohlaví, poskytující lepší „startovní“ pozici pro výbr partnera
Zptnovazebné mechanismy – Sociální chování
Zptnovazebné mechanismy - sex
Zptnovazebné mechanismy – sociosexuální chování
Zptnovazebné mechanismy – sociosexuální chování
Agresivita v normálním kontextu
zU
lovka vstupuje do hry ada kulturních a ideologických faktor, které omezují zptnovazebné mechanismy a mní agresi v tolerovaný a asto i uznávaný brutální akt.
Archetypální mimické výrazy se socálním a agresivním významem
Ritualizace jako prevence agrese
Agonistické chování, agrese a konflikty z Pohlavní teorie agrese z Vychází naprosto chybn z Lorenziánského pedpokladu vrozeného zla - brutální agresivity v lovku z Permanentní soutž o ženy – mimochodem kodifikovaná v ad román – je ve skutenosti v rozporu se základní strategií muž, tedy mít co nejvíce dtí bez konflikt a bez zbytených investic. Je v píkrém rozporu i se strategií žen, která o zbytené konflikty vbec nestojí.
Agonistické chování, agrese a konflikty z Dominantní teorie agrese z Myln pedpokládá, že dominantní jedinec prosazuje svoje zájmy výhradn agresí. z To výrazn popírá teorie „biologických trh“, která pedpokládá, že velmi významným faktorem pro udržování sociální kohezity je výmna pozitivních sociálních komodit, tedy „podrbání“ nadízeného, služby, protekce, nepotismus – viz mechanismy fungování mafie
Agonistické chování, agrese a konflikty z Hormonální teorie agrese. z
z
Vychází z faktu, že doba reprodukce znamená automaticky zvýšení agresivity ve skupin, protože se „zvyšuje hladina hormon“. To je ovšem sice pravda, ale velmi záleží na konkrétním sociálním kontextu, navíc skrytá ovulace u lovka tento faktor výrazn tlumí Dvod zvýšené agrese samc, jak se myln domnívají mnozí autoi, je spojena se zvýšením úrovn sekrece testosteronu i dalších steroidních hormon u samc, což vbec nemusí být pravda. Sekrece mže být mnohem vyšší v souvislosti se stresem nebo konfliktem
Agonistické chování, agrese a konflikty z
Stresová teorie agrese
z
Agresivní chování vzniká pedevším v konfliktních stresových situacích, což je však velmi rozdílné pro dané jedince a jejich postavení v hierarchii. Z toho vyplývá, že u vysoce postavených jedinc je nejnižší, u nejnižších nejvyšší – ti se však konfliktm musí vyhýbat Stress mže být mimo jiné výsledkem snížení nebo zvýšení agrese, ale tento faktor je u vysoce postaveních jedinc, potenciáln nejnebezpenjších agresor, nejnižší.
z
Agonistické chování, agrese a konflikty zZ
výše uvedeného vyplývá, že píiny agrese a konflikt nelze vysvtlit jedním faktorem, už proto, že se nejedná o vysloven negativní faktor (konflikt jako dohoda) z V tomto ohledu je Hypotéza výzvy nejlepší komplexní (Challenge hypothesis) z Agrese je velmi kontextuální a asto se velmi podobá sociálnímu chování – viz mobbing, šikana, demostrace sexu, atd.
Soutž, kompetice, agrese & hormony z
z
Pohlavní steroidní hormon testosteron je tradin spojován s mužskou agresí, tedy agrese je pozitivn spojena s vyšší hladinou testosteronu Toto je ovšem velmi zjednodušené tvrzení protože: z z
Hladina testosteronu je nepochybn spojena s postavením jedince v hierarchii Hladina testosteronu se obecn zvyšuje v souvislosti s kompeticí, u muž i u žen
Soutž, kompetice, agrese & hormony z Faktem
ale je, že hladina testosteronu se paradoxn snižuje v souvislosti s rodiovským chováním, nejen u žen, což je pochopitelné, ale i u muž z Pokud k tomu nedojde, je prokazatelný výskyt patologického agresivního chování v takové rodin. Relativn vysoká hladina u jednoho z rodi mže spustit agresivitu druhého
Soutž, kompetice, agrese & hormony z Agresivita
a vysoká hladina testosteronu se vyskytuje už u chlapc ped pubertou, ale nikoliv u dvat z U muž se hladina testosteronu výrazn zvyšuje v soutži s muži z jiné komunity, ale mnohem mén v soutži s muži z vlastní komunity – to je zejm i vysvtlení agrese v souvislostí s reakcí na cizího jedince – tedy vznik agresivní xenofobie
Soutž, kompetice, agrese & hormony ukazují, že nkteré aspekty chování žen mohou být významn ovlivnny hladinou androgenních hormon, tedy tyto hormony se úastní nejen v rámci kompetice mezi ženami, ale i v dalších ástech životní historie z U žen se hladina testosteronu mže zvyšovat v souvislosti s psobením stresor prostedí z Studie
Soutž, kompetice, agrese & hormony z Hladina
testosteronu je u muž pozitivn korelována s kvalitou života a zejména se zdravotním stavem z Obecn jsou hladiny steroidních hormon, pohlavních a glukokortikoid, jasn spojeny s odolností ke stresu, ovlivují klíové etapy ontogeneze a nepímo se uplatují i pi výbru sexuálního partnera a v kompetici o sexuálního partnera
Soutž, kompetice, agrese & hormony z Hladina
hormon, a tím i pedpoklady pro uritý typ chování, se vyvíjí v prbhu ontogeneze, a poíná již ve fázi prenatální z Nkteré hormonální mechanismy jsou v ontogenezi spouštny v prbhu dtství, zejména pak extrémními stresy, vetn domácího násilí, urité vzorce chování vznikají napodobováním nebo uením, syn se snaží napodobovat otce
Soutž, kompetice, agrese & hormony – spoušte chování z Vysoká
hladina testosteronu u úspšnho muže mže „pidat na kráse“ z Ženy reagují na atraktivního muže, atraktivita mže být rzná, zvýšením hladiny testosteronu a glukokortikoid z Oxitocin u muže ovlivuje jeho dvryhodnost v oích ostatních lidí, zejména ve vztahu k ženám, tedy zvyšuje schopnosti jeho kompetice bez agresivního chování
Význam individuálního teritoria a agrese z Individuální
teritorium je pro jedince velmi významnou souástí životní historie, je souástí jak reprodukního chování tak i teritoriálního – jeho porušení vede k agresivní reakci z Toto teritorium mže být ztotožnno s teritoriem komunity a jeho narušení, píchod cizího jedince, porušení tabu individuálního teritoria mže vyústit v xenofobní agresi
Individuální prostor z lovk
má potebu být otevený nebo uzavený ve vztahu k jiným osobám, má snahu si udržet prostor, který považuje za podstatný pro svou realizaci z Má snahu se chránit ped pímými nebo nepímými kontakty s leny jiných skupin. z Z toho rezultuje snaha vytváet si individuální prostor
Individuální prostor z Rozlišují
se „uzavené“ nebo „otevené“ kultury, nebo „kontaktní“ a nekontaktní“ z V „kontaktních“ kulturách pi interakcích jedinc vetší význam mají ichové, pachové a dotekové kontakty z astá je charakteristická mobilita a pozice tla, gestikulace, menší vzdálenost mezi jedinci (Stedomoské zem, arabské a latinoamerické státy), taktilní kontakty.
Individuální prostor z Naopak,
v „nekontaktních“ kulturách jedinci se vyhýbají tlesným kontaktm, jednají z vtší vzdálenosti mezi osobami (Severní Amerika a severní Evropa). z Individuální teritorium je velké, mj dm – mj hrad – asté xenofobní reakce z Jihovýchodní Asie a státy Dálného východu také patí k „nekontaktním“ kulturám, ale individuální vzdálenost mezi jedinci není velká, ale písn udržovaná.
Individuální prostor z Individuální
prostor – ást neverbálního chování lovka, tsn spojený s projevem agrese. z Pokud lovk ví, co to znamená a má pedstavu o kulturních rozdílech, pak napíklad nebude považovat za hrozbu píliš malou vzdálenost, nebo vtší vzdálenost jako projev neúcty. z U stedoevropan mže taktilní komunikace mediteránc vzbudit nelibost
Individuální prostor z Výzkumy
individuálního prostoru v jednotlivých kulturách zpravidla ukazují, že genderové rozdíly v individuální vzdálenosti jsou velice významné. z Napíklad, v ruské kultue byla minimální vzdálenost pozorována v párech žen, pak ve smíšených párech, a maximální – v párech muž.
Individuální prostor z z z z z z z z
Dotekový kontakt ve dvojicích jedinc: ekové – 20% Italové, Rusové – 14% Irové – 12% Skotové – 11% Angliané – 8% Francouziá – 5% Danové – 4 %
Individuální prostor z
S výjimkou Rus se v tchto kulturách dotekový kontakt nejastji vyskytuje ve smíšených dvojicích. z
z
V Rusku nejastjší v párech muž, pak smíšených párech, nejmén u dvojice žen.
Oní kontakt ve vtšin kultur se nejastji vyskytuje v párech dívek. z
V ruské kultue se nejvíce vyskytuje u žen, pak ve smíšených párech, a nejmén u muž.
Individuální prostor zHlasitost
hovoru v pár záleží na pohlaví partner:
z Nejmén
nahlas mluví ženy, pak partnei ve smíšených párech, a pak dvojice muž. z Uvnit pár se mluví zpravidla na stejné úrovní hlasitosti.
Individuální prostor z Zmny
chování v prostoru v ontogenezi:
z
z
Dti ve vku 7-10 let se liší od ostatních vkových skupin v individuální vzdálenosti, orientaci tla, existenci vzájemného oního kontaktu. V 16. roce života se u adolescent formují normy chování v prostoru, které dále se reprodukují bez vvýznamjších zmn v prbhu celého života
Individuální prostor z Od
6. roku života personální vzdálenost pi kontaktech zaíná rst do vku 16. let, což je spojeno se zmnou celkové velikosti tla a psychickým vývojem, pedevším vývojem genderových stereotyp. z V procesu ontogenetického vývoje lovka se mní jeho chování v prostoru, tendence zmn je prakticky stejná v mužských, ženských nebo smíšených párech.
Individuální prostor zU
dtí ve smíšených párech vzdálenost je vtší, než v párech, kde jsou partnei stejného pohlaví z Naopak u pubescent je vzdálenost menší ve smíšených párech, což je možné vysvtlit pubertálním obdobím, ve kterém se projevuje zvýšený zájem o opané pohlaví.
Individuální prostor z
z
Genderové rozdíly chování v prostoru jsou spojené s pohlavním zraním lovka a zaínají se projevovat v pubertálním období, zaínají být zetelné od 16 let. Ve vkové skupin od 16 do 55 let pohlaví ovlivuje z z z z
z
individuální vzdálenost, existenci oního kontaktu, dotekový kontakt, hlasitost projevu.
V párech dti pohlaví ovlivuje jenom vzájemnou orientaci v prostoru.
Individuální prostor z Nejvíce
nahlas mluví mezí sebou partnei v párech ve vku 16 – 24 let. z V párech dtí nejmén nahlas mluví chlapci, pak dvata, a pak partnei ve smíšených párech. z Tyto data jsou v protikladu ve srovnání s dosplými páry.
Individuální prostor z Prmrná
vzdálenost (v úrovni tla) v rzných kulturách:
z z z z z z z z
Rusové – 41 cm Danové – 32,9 cm Angliané – 38,5 cm Francouzy – 36,83 cm Irové – 26 cm Skotové – 26, 93 cm ekové – 34,65 cm Italové – 35,45 cm
Agonistické chování, agrese a konflikty z Tedy
na agresivní reakci a otevených projevech xenofobie se mže objektivn projevovat ada faktor:
z z z z z z
Funkce CNS Hladiny hormon, zejména steroid Stres a zdravotní stav Kulturní tradice podílející se na reprodukci a ochran teritoria Ontogeneze a výchova Charakter individuálního teritoria a jeho ochrana
Agonistické chování, agrese a konflikty - mechanismy z Primární
je kognitivní analýza situace, která mže být negativn nebo pozitivn ovlivnna z Znalostí
problému z Uritým typem výchovy z Ideologie a charakter tolerance k agresi z Míra xenofobie v dané komunit zV
prbhu analýzy se zapojují specifické hormonální mechanismy
Agonistické chování, agrese a konflikty z Primární
analýza – základní spontánní zhodnocení – pozitivní nebo neutrální (nulová hormonální reakce), negativní – mobilizace – adrenalin, útková reakce z Sekundární analýza – detailní vyhodnocení – mže dojít k pehodnocení – adrenalin, endorfiny – CNS, hypotalamohypofyzární komplex, píprava agrese, obrany nebo ústup
Agonistické chování, agrese a konflikty z „Co
udlám“ – poíná rozhodovací proces, zapojují se steroidní hormony, mže zapoít agrese z Rozhodnutí – akce – Adrenalin, testosteron a kortisol – konfrontace nebo agrese – v pípad agresivní reakce se spouštjí postkonfliktní mechanismy, které mají za úkol snížit stres a nepímo se tak podílejí na normalizaci hladin hormon
Moderní sociobiologie – význam agresivního chování a xenofobie z Souaná
sociobiologie chápe agonismus a xenofobii jako pirozené jevy z Zdrazuje pozitivní význam konflikt a standardního agresivního chování jako zptnovazebného mechanismu z Zdrazuje, že chování, vetn agresivního i jeho patologických forem se formuje v ontogenezi, ale existují i genetické pedpoklady pro takový typ chování, a už ve formování limbického systému nebo sekreci hormon
Agonistické chování, agrese a konflikty z Hormony
ovlivující agresivní chování jsou zárove souástí reprodukního procesu a proto jejich psobení musíme chápat komplexn z V prbhu evoluce a ontogeneze mají tyto hormony adu dalších významných úloh – napomáhají pekonávat stres, ovlivují stav zdraví, ovlivují partnerské vztahy a výchovu dtí a úrove pée o n
Agonistické chování, agrese a konflikty z
z z
z
Ochrana teritoria, potravních zdroj, žen, dtí i osobních zájm je možná pouze za pomoci agresivního chování, Avšak spolu s pozitivními sociálními a postkonflitními mechanismy V dané komunit je vhodná míra agresivního chování souástí pohlavního výbru Komplex chování, který pomáhá chránit zájmy komunity je souástí skupinového výbru a mechanism životní historie skupiny
Závr z Biologické
mechanismy agrese, tedy biologická podstata agrese, mají objektivní charakter, jsou souástí archetypálních reakcí a nelze je snadno mnit. z Vznikají a nejsou a priori špatné, ale u rzných komunit rzné z Xenofobní reakce nemusí být apriori agresivní, míra agresivity je ovlivnna nejen biologickými mechanismy, ale také rozhodovacím procesem, který mže pozitivn nebo negativn ovlivnit napíklad výchova, informovanost a tolerance
Píiny a koeny lidské agrese z z z
I u uritých etnických skupin nacházíme rzné skupiny s rznou ekonomikou a rzným zpsobem života Existuje i znaná biologická, kulturní a náboženská diversita uvnit daného etnika. Proto kulturní koeny a píiny agrese a xenofobních reakcí mohou být podobné u rzných etnických skupin a mohou souviset nejen s rznými ideologiemi, ale také s podobnými biologickými vlastnostmi a mechanismy, z které vznikají jak díky podobným genetickým a fyziologickým mechanismm, z tak i díky podobným podmínkám životního prostedí a podobným životním historiím.