Dovolená na zotavenou

~1~

Dovolená na zotavenou Nárok na dovolenou vzniká každému zaměstnanci, který vykonává práce v rámci pracovního poměru. a)

Dovolená za kalendářní rok a její poměrná část § 212

Základní podmínka pro vznik nároku na dovolenou je nepřetržité odpracování alespoň 60 d n í v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele. Za odpracovaný se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část směny. Části směn odpracované v různých dnech se nesčítají. V případě, kdy zaměstnanec nesplní tuto podmínku, náleží mu poměrná část dovolené ve výši jedné dvanáctiny, za každý celý kalendářní měsíc nepřetržitého trvání téhož pracovního poměru. Poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, pokud skončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazují, zaměstnanci přísluší poměrná část dovolené od nového zaměstnavatele. V ostatních případech, pak zaměstnanci nárok na poměrnou část dovolené za daný měsíc nevzniká, viz. § 221 ZP. Příklad č. 1: Zaměstnanec ukončil pracovní poměr ke dni 14. 1. a nastoupil nové zaměstnání dne 15.1. Řešení: Poměrnou část dovolené ve výši jedné dvanáctiny z celkového ročního nároku za měsíc leden vyplatí zaměstnanci nový zaměstnavatel. Příklad č. 2: Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 14. 1. a nastoupil nové zaměstnání až 19. 1. Řešení: Poměrnou část dovolené ve výši jedné dvanáctiny z celkového ročního nároku za měsíc leden nenáleží od žádného zaměstnavatele. Nebyla splněna podmínka bezprostředního navázání nového pracovního poměru na skončení předešlého pracovního poměru.

Copyright © Dashöfer Holding, Ltd. a Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

~2~ b)

Výměra dovolené § 213

1. Zákonná výměra dovolené činí nejméně 4 týdny v kalendářním roce. 2. Dovolená zaměstnanců státních orgánů, územně samosprávních celků, státního fondu, příspěvkových a rozpočtových organizací činí 5 týdnů v kalendářním roce. 3. Dovolená pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů v kalendářním roce. 4. V soukromém sektoru je možno základní výměru tj. nejméně 4 týdny prodloužit, o libovolné počty dnů, týdnů tak, jak určí zaměstnavatel v interním předpise. 5. Čerpá-li dovolenou zaměstnanec s pracovní dobou, která je nerovnoměrně rozvržená na jednotlivé týdny nebo na jeden rok, přísluší mu tolik pracovních dnů dovolené, kolik jich podle rozvržení pracovní doby na dobu jeho dovolené připadá v celoročním průměru. Příklad č. 3: Zaměstnanec měl nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu na období 26 týdnů (po sobě jdoucích). V tomto období měl určen harmonogram směn, ve kterém měl odpracovat 130 směn. Organizace má obecnou výměru dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce, která se vztahuje na všechny zaměstnance. Řešení: V rámci určení celkové výměry dovolené nároku na dovolenou za toto období budeme postupovat následujícím způsobem: Odpracoval 130 směn : 26 týdenním obdobím x 2 polovina z celkového ročního počtu týdnů 52 : 26 = 2 = nárok na 10 pracovních dnů. Příklad č. 4: Zaměstnanec se dohodl se zaměstnavatelem na pracovní době tak, že pracoval na dobu určitou jednoho roku od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 s tím, že odpracuje za toto období 180 směn. Organizace má obecnou výměru dovolené nejméně 4 týdny v kalendářním roce. Řešení: Rozpis na 52 týdnů (1 roku) činí za rok 2011: 180 směn : 52 týdnů v roce x 4 obecná výměra dovolené v roce = nárok na 14 dnů .


~3~ c)

Dodatková dovolená § 215

Pojem dodatkové dovolené určuje taxativně ustanovení § 215 odst. 1 – 3 Zákoníku práce. Obecně lze konstatovat, že dodatková dovolená náleží ze zákona 2 kategoriím zaměstnanců, a to jednak zaměstnancům pracujícím pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a dále zaměstnancům, kteří konají práce zvlášť obtížné nebo zdraví škodlivé. Upozornění: Při určování dodatkové dovolené je třeba přesně odlišovat kategorie povolání, kde je dodatková dovolená nároková, od dohodnutých „smluvních“ dalších dovolených, které může být u zaměstnavatele sjednána. Dodatkovou dovolenou je třeba čerpat přednostně, protože náhradu mzdy za nevyčerpanou dodatkovou dovolenou nelze zaměstnanci poskytnout. Příklad č. 5: Zaměstnanec v hlubinných dolech nastoupil do zaměstnání 1. 3. a pracoval až do konce roku. Za toto období odpracoval celkem 190. Zaměstnanec má nárok na dodatkovou dovolenou. S ohledem však, že zaměstnanec nepracoval celý rok, vznikl mu nárok na poměrnou část dovolené. Řešení: 190 hodin odpracoval : 21 odpracováno alespoň měsíčně = 9/12 poměrné části dovolené x 0,41 (5 dnů dodatkové dovolené : 12 rokem) = 4 dny dodatkové dovolené. Zaměstnanec vyčerpá nejprve tuto poměrnou část dodatkové dovolené před svojí zákonnou. d)

Dovolená za odpracované dny § 214

Zaměstnanci, jemuž nevzniklo právo na dovolenou za kalendářní rok ani na její část, protože nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce dvanáctiny dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce. Odpracované dny v jednotlivých měsících se sčítají (viz. Příklad č.8). Jestliže poměrná část dovolené po výpočtu činí necelý den, zaokrouhlí se na půlden. Příklad č. 6: Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr v souvislosti s přiznáním důchodu k 10. březnu. Jaká mu přísluší poměrná část dovolené? Řešení: Zaměstnanci přísluší k proplacení 2/12 dovolené tj. za leden (22+1) a únor (20) tj. součet za oba měsíce dosáhl více jak 42 pracovních dnů.


~4~ Příklad č. 7: Zaměstnanec rozvázal pracovní poměr ke dni 31. 5. Jaká mu náleží poměrná část dovolené? Řešení: Zaměstnanci náleží k proplacení 5/12 dovolené za období od 1. 1. do 31. 5. Příklad č. 8: Zaměstnanec, který byl přijat do pracovního poměru na dobu určitou na dobu dvou měsíců. V prvním měsíci odpracoval 16 dnů. 2 dny byl na drobném chirurgickém zákroku, kdy lékař vystavil neschopenku, 2 dny měl pracovní volno na zařizování pohřbu a 1 den byl svátek (fond pracovní doby byl v tomto měsíci 20+1 den svátek). V dalším měsíci odpracoval všechny směny tj. 21+2 dny svátek. Jaká mu náleží poměrná část dovolené? Řešení: V prvém měsíci budeme považovat jako odpracované směny kromě 16 skutečně odpracovaných směn i 2 dny na zařizování pohřbu a 1 den svátek, tj. 16+2+1 = 19 dnů. 2 dny pracovní neschopnosti do tohoto počtu nelze započítat. V tomto měsíci by pak zaměstnanci nevznikl nárok na poměrnou část dovolené. V druhém měsíci však odpracoval všechny směny tj. 21 + 2 dny pracoval ve svátek. U tohoto příkladu by pak v rámci součtu těchto dvou měsíců tj. první měsíc 19 + druhý měsíc 23 = 42 odpracovaných dnů, vznikl nárok na dovolenou v délce dvou dvanáctin, odpracuje-li méně, vznikl by mu nárok alespoň na jednu dvanáctinu. e)

Čerpání dovolené § 216 - § 218

Od roku 2012 došlo k podstatné změně v čerpání dovolené, kdy: Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené, tak aby byla dovolená vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, ledaže v tom zaměstnavateli brání překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody. Nemůže-li být dovolená vyčerpána v běžném kalendářním roce, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno zaměstnavatelem zaměstnanci nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení. To však nezbavuje zaměstnavatele, aby i on nařídil čerpání dovolené zaměstnanci i po 30.6.


~5~ Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci. Příklad č. 9: Zaměstnanec, který je v organizaci zaměstnán již několik let vyčerpal do 31. 12. 2012 3 týdny z celkového zákonného nároku na dovolenou za rok 2012 tj. ze 4 týdnů. Inventurou dovolených mu zaměstnavatel převedl 1 týden dovolené do roku 2013. V roce 2013 mu automaticky vznikl nárok na novou zákonnou dovolenou tj. 4 týdny. Do kdy a v jakém pořadí určí zaměstnavatel zaměstnanci čerpání dovolené? Řešení: Zaměstnavatel musí určit čerpání dovolené nejpozději do 30. 6. tak, aby byla prvořadě vyčerpána dovolená z roku 2012 tj. 1 týden nejpozději do 31. 12. 2013. Dále pak dovolené za rok 2013. Není-li pak možné vyčerpat běžnou dovolenou za rok 2013 do konce tohoto roku, může být opět zbytek dovolené převeden se souhlasem zaměstnavatele do následujícího roku tj. roku 2014. Poznámka autora: Jak z uvedeného vyplývá, při převádění zbytkové dovolené z běžného roku do následujícího (tzv. staré dovolené), je povinnost zaměstnavatele určit čerpání dovolené, tak, aby byla čerpána zbytková dovolená z předešlého roku a dále čerpána zákonná dovolená v běžném roce. Každý program na mzdy umožňuje pořídit koncem roku tzv. „Inventuru dovolených“, ze které zaměstnavatel zjistí u každého zaměstnance počet nevyčerpaných dnů dovolené převáděných do následujícího roku. Z této sestavy by měl zaměstnavatel pak vycházet pro určování čerpání dovolených svých zaměstnanců. Zaměstnavatel nesmí určovat čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, nebo kdy je čerpána tzv. mateřská dovolená či dovolená rodičovská. Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené (peněžité pomoci mateřství), je zaměstnavatel této její žádosti povinen vyhovět. Zákoník práce jednoznačně určuje zaměstnanci dovolenou přímo čerpat. Proplatit dovolenou (poskytnout náhradu za nevyčerpanou dovolenou), lze pouze v případech, kdy si zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou z důvodu skončení pracovního poměru, nebo z naléhavých provozních důvodů. Náhrada


~6~ za dobu čerpání či v rámci proplácení nevyčerpané dovolené se určuje z průměrného výdělku.

f)

Přerušení dovolené § 219

Zákoník práce uznává tři důvody přerušení dovolené, které se nezapočítávají do dovolené. Jsou to případy, kdy: a) nastoupí zaměstnanec v průběhu čerpání dovolené vojenské cvičení, b) byl uznán dočasně práce neschopným, nebo ošetřuje nemocného člena rodiny, c) nastoupí na mateřskou dovolenou. Na přerušení dovolené v průběhu výkonu vojenského cvičení, či ošetřování člena rodiny se toto ustanovení vztahuje pouze tehdy, došlo-li k určení čerpání dovolené přímo zaměstnavatelem tj. bez žádosti o čerpání dovolené samotným zaměstnancem. Požádá-li si sám zaměstnanec a zaměstnavatel této žádosti vyhoví, nelze pak zmíněné důvody, které nastanou v rámci čerpání dovolené uznat jako přerušení dovolené. Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. g) Krácení dovolené § 223 Krátit dovolenou musí zaměstnavatel provést zaměstnanci vždy, jestli-že nepracoval pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce (v praxi jsou to především případy dlouhodobého čerpání omluveného neplaceného volna, či dlouhodobá pracovní neschopnost), za prvých 100 takto zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 takto zameškaných směn (pracovních dnů) rovněž o jednu dvanáctinu. Příklad č. 10: Zaměstnanec s celkovým nárokem na dovolenou v počtu 5 týdnů onemocněl 2. 1. 2012 a byl práce neschopen až do 31. 10. 2012. Určete, na kolik dnů dovolené má zaměstnanec nárok po provedeném krácení dovolené. Řešení: V tomto příkladu nebudeme hovořit o krácení dovolené, ale o určování poměrné roční části z celkového nároku, neboť zaměstnanec pro získání nároku na roční výměru neodpracoval alespoň 60 pracovních dnů. Skutečně odpracoval 1 den


~7~ (svátek 2. 1.) + 22 listopad + 22 prosinec. Znamená to, že mu vznikl nárok na 2/12 z celkové roční výměry tj. 3,5 dne. K dalšímu krácení dovolené přistoupí zaměstnavatel v případech, kdy bude mít zaměstnanec prokázanou nepřítomnost v práci (neomluvenou absenci) po dobu jedné směny. Za každou takto neomluvenou směnu může zaměstnavatel krátit dovolenou zpravidla o 1 - 3 dny. V případech, kdy bude mít zaměstnanec neomluvenou absenci po část jednotlivých směn, tyto hodiny se v daném měsíci sčítají. Dosáhne-li pak součet hodin jednu nebo více směn, může zaměstnavatel krátit dovolenou. Poznámka autora: Ujednání o krácení dovolené při neomluvené absenci má mít zaměstnavatel uvedeno v pracovním řádu či směrnici o čerpání dovolené. Příklad č. 11: Zaměstnanec nastoupil do organizace 1. 1. 2013. Měsíce leden – březen 2013 řádně plnil svoji docházku a pracovní morálku. Po uplynutí zkušební doby však jeho pracovní morálka poklesla a navíc měl v evidenci docházky záznam o neomluvené absenci za měsíc duben v počtu 6 hodin. Na tuto skutečnost byl zaměstnavatelem upozorněn s tím, že při opakovaném porušování povinností vyplývajících z pracovního řádu s ním může být rozvázán pracovní poměr. Tento zaměstnanec se v měsících květnu a červnu dopustil opakovaně zameškání po jedné směně. Opětovně byl na toto porušení pracovního řádu upozorněn. Jaký bude postup zaměstnavatele v měsíci červenci? Řešení: V tomto případě ve vztahu ke krácení dovolené zaměstnavatel bezpochyby prvořadě přistoupí ke krácení dovolené s odkazem na neomluveně zameškané dvě směny. Mimo tuto sankci je u tohoto příkladu dán důvod k event. okamžitému rozvázání pracovního poměru.


~8~ h)

Pomocná tabulka k určení poměrné části dovolené

Počet celých kal. měsíců. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Čtyři týdny 1,5 3,5 5 6,5 8,5 10 11,5 13,5 15 16,5 18,5 20

Pět týdnů 2 4 6 8,5 10,5 12,5 14,5 16,5 18,5 21 23 25

Šest týdnů 2,5 5 7,5 10 12,5 15 17,5 20 22,5 25 27,5 30

Osm týdnů 3,5 6,5 10 13,5 16,5 20 23,5 26,5 30 33,5 36,5 40

Poznámky uživatelů:


Dovolená na zotavenou

Recommend Documents