Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury
Dotazníkové metody ve fyzioterapii se zaměřením na vybrané aspekty diagnostiky a terapie Bakalářská práce
Autor: Ivona Hájková Olomouc 2010 Vedoucí práce: Mgr. Josef Urban
Jméno a příjmení autora: Ivona Hájková Název: Dotazníkové metody ve fyzioterapii se zaměřením na vybrané aspekty diagnostiky a terapie Pracoviště: Katedra fyzioterapie Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Josef Urban Rok obhajoby bakalářské práce: 2010 Abstrakt: V práci jsou shrnuty nejpoužívanější dotazníky, které slouží k posuzování jednotlivých aspektů (bolest, soběstačnost, mobilitu a psychickou odolnost) a specifických diagnóz (parkinsonova nemoc, cévní mozková příhoda, demence a roztroušená skleróza), kterými se fyzioterapie zabývá. Mohou sloužit také jako vhodný nástroj pro monitorování zdraví jedince a pro úspěšnější rehabilitaci. Tato práce by měla přispět k lepší orientaci v jednotlivých dotaznících, s cílem pomoci k efektivnější diagnostice pacienta.
Klíčová slova: Dotazníkové metody, dotazník, diagnostika.
Author´s first name and suriname: Ivona Hájková Title of the bachelor´s paper: Questionnaires methods in physiotherapy focusing on chosen aspects of diagnostics and therapy Department: Department of fyziotherapy Supervisor: Mgr. Josef Urban The year of the presentation: 2010 Abstract: This project summarizes questionnaires that are most commonly used for measuring individual factors such as pain, self-sufficiency, mobility, and physical tolerance; and specific diagnoses such as Parkinson's disease, Cerebrovascular accident, Dementia, Disseminated Sclerosis, etc., that are dealt with in physiotherapy. They can also be used as a suitable tool for measuring health of an individual and their successful rehabilitation. This work should contribute towards better understanding of these individual questionnaires and therefore more effective diagnostics of patients. Keywords: Questionnaire methods, questionnaire, diagnostics
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně pod vedením Mgr. Josefa Urbana, uvedla všechny použité literární a odborné zdroje a dodržela zásady vědecké etiky. V Olomouci dne…………………
….…………….………..
OBSAH
1
ÚVOD ........................................................................................................................................................... 8
2
DOTAZNÍK ............................................................................................................................................... 10
3
BOLEST ..................................................................................................................................................... 13
4
5
6
3.1
Vizuální analogová stupnice intenzity bolesti (VAS) ..................................................................... 13
3.2
Mapa bolesti.................................................................................................................................. 14
3.3
Numerická škála............................................................................................................................ 14
3.4
Dotazník McGillovy univerzity (McGill Pain Questionnaire)....................................................... 15
3.5
Dotazník interference bolestí s denními aktivitami (DIBDA)........................................................ 16
3.6
Verbální metody hodnocení bolesti ............................................................................................... 17
3.7
The Western Ontario and McMaster Universities Arthritis Index – WOMAC .............................. 17
3.8
Posuzování intenzity bolesti u dětí ................................................................................................ 17
SOBĚSTAČNOST ..................................................................................................................................... 19 4.1
Test Barthelové (Barthel index – BI)............................................................................................. 19
4.2
Funkční Index Soběstačnosti (FIM) .............................................................................................. 20
4.3
Dotazník kvality života Short Form – 36 (SF – 36)....................................................................... 20
4.4
Oswestry diability index (ODI) ..................................................................................................... 20
4.5
Frenchayský test aktivit – Frenchay Activities Index .................................................................... 21
MOBILITA ................................................................................................................................................ 24 5. 1
Screeningový test mobility ....................................................................................................................... 24
5. 2
Test pro hodnocení chůze a rovnováhy podle Tinnetiové......................................................................... 24
5. 3
Vyšetřovací škála pro hodnocení chůze – Gait Assessment Rating Scale (GARS) .................................. 25
PSYCHICKÁ ODOLNOST (DEPRESE)................................................................................................ 26 6. 1
Children´s Depression Inventory – CDI......................................................................................... 26
6. 2
Beckova sebeposuzovací škála depresivity (Beck Depression Inventory – BDI)........................... 27
6. 3
Zungova sebeposuzovací škála deprese (Zung Self Rating Depression Scale) .............................. 27
6. 4
Škála deprese pro geriatrické pacienty (Geriatric Depression Scale – GDS) ................................. 27
6. 5
Hamiltonova psychiatrická stupnice pro posuzování deprese (Hamilton Psychiatric Rating Scale
for Depression – HAMD) .............................................................................................................................. 28 6. 6
7
Derogatisův dotazník SCL – 90 ..................................................................................................... 29
DOTAZNÍKOVÉ TESTY U SPECIFICKÝCH DIAGNÓZ ................................................................. 30 7. 1
Parkinsonova nemoc...................................................................................................................... 30
7. 1. 1
Unified Parkinson´s Disease Rating Scale (UPDRS) ........................................................... 30
7. 1. 2
Modifikovaná stupnice dle Hoehnové a Yahra..................................................................... 31
7. 2
Cévní mozková příhoda (CMP)..................................................................................................... 31
7.2.1
MINI – MENTAL STATE EXAMINATION – MMSE)................................................................... 31
7.2.2
TEST HODIN (CLOCK TEST) .......................................................................................................... 32
7.2.3
HODNOCENÍ HEMIPLEGIE PODLE PRACOVIŠTĚ CHEDOKE MCMASTER
REHABILITATION CENTRE, HAMILTON, CANADA (CHEDOKE – MCMASTER HEMIPLEGIA ASSESSMENT) ................................................................................................................................................... 33 7.2.4
SKANDINÁVSKÁ ŠKÁLA HODNOCENÍ STAVU PO NÁHLÝCH MOZKOVÝCH
PŘÍHODÁCH (KRÁTKÁ FORMA) – SCANDINAVIAN STROKE SCALE.............................................. 33 7.2.5
ASHWORTHOVA ŠKÁLA SPASTICITY ........................................................................................ 34
7.2.6
HODNOCENÍ PACIENTŮ S CENTRÁLNÍ HEMIPARÉZOU (HEMIPLEGIÍ).......................... 35
7.2.7
RIVERMEADSKÉ VYŠETŘENÍ MOTORIKY – RIVERMEAD MOTOR ASSESSMENT....... 36
7.2.8
ŠKÁLA HODNOCENÍ MOTORIKY................................................................................................. 36
7.2.9
SKÓRE ROVNOVÁHY VSEDĚ – SITTING BALANCE SCORE ................................................. 36
7.2.10
HODNOCENÍ SCHOPNOSTI UDRŽOVAT ROVNOVÁHU VSTOJE U PACIENTŮ PO
CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHODÁCH...................................................................................................... 37 7.2.11
NIH ŠKÁLA ..................................................................................................................................... 38
7.2.12
SKANDINÁVSKÁ ŠKÁLA............................................................................................................. 38 7. 3
Demence........................................................................................................................................ 38
7.3.1
MINI – MENTAL STATE EXAMINATION – MMSE ................................................................................ 39
7.3.2
HACHINSKÉHO SKÓRE ......................................................................................................................... 39
7.3.3
DOTAZNÍK SOBĚSTAČNOSTI (DAD – CZ) ........................................................................................... 39
7.3.4
DOTAZNÍK FUNKČNÍHO STAVU (FAQ – CZ)........................................................................................ 40 7. 4
Roztroušená skleróza..................................................................................................................... 41
7.4.1
Modifikovaná Kurtzkeho stupnice ...................................................................................................... 41
7.4.2
Fahnova – Tolosova klinická škála...................................................................................................... 42
8
DISKUZE ................................................................................................................................................... 43
9
ZÁVĚR ....................................................................................................................................................... 45
10
SOUHRN .................................................................................................................................................... 46
11
SUMMARY................................................................................................................................................ 47
12
REFERENČNÍ SEZNAM......................................................................................................................... 48
13
PŘÍLOHA .................................................................................................................................................. 53
1
Úvod
Tato práce je zaměřena na nejznámější a často používané dotazníky, ale i na méně známé, které však mohou usnadnit diagnostiku a upřesnit dopady jednotlivých klinických aspektů v terapii. Vzhledem k velkému počtu dotazníkových metod je velmi důležité uvědomit si, jaký konkrétní klinický aspekt je potřeba ohodnotit. Protože pomocí dotazníkových metod můžeme sledovat mnoho faktorů, změn i účinnost rehabilitace. Dají se využít i při určení diagnózy, rozsahu onemocnění, apod. Berou se ale spíše jako doplněk vyšetření. Výhodou těchto metod je rychlý náhled na vyšetřovanou problematiku a je-li potřeba, tak i vyšetření většího počtu osob. Nevýhodou dotazníku může být značná náročnost na paměť, protože vyšetřovaný si musí vzpomenout na činnosti, které prováděl a zaznamenat je nejvěrněji. Důležitá je délka časového úseku, který má vyšetřovaná osoba pro vyplnění dotazníku. Dotazníky mohou být standardizované a nestandardizované. Standardizované dotazníky musí splňovat základní vlastnosti, jako je validita a reliabilita. Validita udává, do jaké míry je dotazník schopný měřit to, co skutečně měřit zamýšlí (je to požadavek smysluplného vztahu mezi stanoveným cílem a výzkumem). Jeden z aspektů validity je citlivost. Existují různé typy validity (kriteriální, obsahová, pojmová, aj.), kdy se na platnost testu díváme z různých pohledů. Je to míra schopnosti metody detekovat klinicky významnou změnu klinického stavu u konkrétního jedince, v čase a v průběhu hodnocení. Nejpoužívanější mírou je koeficient validity, který se získá z absolutní hodnoty korelace mezi testem X a kritériem Y. Čím více se hodnota validity blíží 1, tím je vyšší. Reliabilita je mírou stability, schopnosti dotazníku poskytovat stejné výsledky, kdykoliv je měření opakováno za stejných podmínek. Je nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou validity. Jednou z metody zjišťování reliability je opakované vyplnění dotazníku po několika týdnech (tím se sníží efekt zapamatování původních odpovědí), kdy ale ještě nedošlo ke změně zkoumané vlastnosti. Koeficient reliability daného testu odhadujeme pomocí jeho paralelní formy. Paralelní formu vytvoříme například opakováním testu, dělením testu nebo testováním jiným paralelním testem.
8
Validita a reliabilita by se měla ověřovat vždy pro každou novou jazykovou verzi dotazníku (nejlépe i pro použití v kontextu jiného onemocnění). Pokud ale dotazník standardizován není, neznamená to, že by byl dotazníkem špatným. V České republice je standardizován dotazník McGillovy univerzity (a vizuální analogová škála, jako jeho součást), The Western Ontario and McMaster Universities Arthritis Index, Test Barthelové, Funkční index soběstačnosti, Mini-mental State Examination, Zungova sebeposuzovací škála deprese a Derogatisův dotazník SCL-90.
9
2
Dotazník
Dotazník je v podstatě standardizovaným souborem otázek, které jsou předem připraveny v určitém formuláři. Jde o jednu z nejrozšířenějších a nejpoužívanějších technik v sociologickém výzkumu. Pro tuto techniku je typická nepřítomnost výzkumníka při vyplňování dotazníku. Zásady: -
Dotazník má zahrnovat všechny podstatné problémy, na které hledáme odpověď
-
Je nutné zahrnout v dotazníku celou šíři problematiky
-
Konstrukce dotazníku by měla spíše přitahovat, než odpuzovat
-
Formulace otázek by měla být jasná, zřetelná, jednoznačná, aby dovolila pravdivé odpovědi bez dlouhého rozmyšlení, bez obtíží
-
K otázkám dotazníku obvykle patří identifikační znaky respondenta, např. pohlaví, věk, bydliště,… Jsou to tzv. nezávislé proměnné
-
Závisle proměnné představují hlavní otázky dotazníku
Existují různé typy dotazníku. Každý má své výhody a nevýhody.
Výhody dotazníkové techniky:
10
-
Jednoznačná formulace otázek bez emoce dotazovaného
-
Možnost hromadného, počítačového zpracování
Nevýhody dotazníkové techniky: -
Při neporozumění otázky nelze obvykle nic opravit, doplnit nebo zkreslit
-
Důležitou roli hraje délka dotazníku a jeho grafická úprava
V dotazníku se mohou využit různé druhy otázek, např. uzavřené otázky, otevřené otázky, kontrolní otázky, škála,… -
Uzavřené otázky: Nabízejí soubor možných variant, ze kterých respondent vybírá vhodnou odpověď, které jsou předem formulovány. Respondent vybírá odpověď, která se nejvíce blíží jeho názoru.
-
Otevřené otázky: Je na respondentovi, jaká bude odpověď. Tato volnost odpovědi může být výhodná, ale na druhou stranu způsobuje obtíže při zpracovávání.
-
Kontrolní otázky: Klademe je tam, kde potřebujeme ověřit pravdivost výpovědi.
-
Škála: Forma otázky, kterou žádáme respondenta, aby zařadil zkoumaný problém na určité kontinuum, které může být vyjádřeno verbálně, číselně nebo graficky.
Chyby v konstrukcích otázek: -
Obsahová a jazyková nesrozumitelnost
11
-
Nejednoznačné otázky
-
Příliš strohé otázky
-
Příliš dlouhé otázky
-
Sugestivní otázky
-
Neohleduplné otázky (Kutnohorská, 2008)
Základní pravidla pro volbu jednotlivých škál a dotazníků jsou: -
heterogenita proměnných faktorů, které se podílejí na sledovaném obrazu.
-
zvolená škála má odpovídat očekávaným změnám.
-
rozptyl očekávaných změn by měl odpovídat rozsahu citlivosti zvoleného testu (při použití testu s úzkým rozsahem citlivosti se sledované změny mohou dostat mimo tento rozsah a test se tak stane nezhodnotitelným).
Dosud neexistuje test, který by byl univerzálnější a lepší než testy druhé, proto se často využívá více testů společně. (Kraus, 2005)
12
3
Bolest
Hlavním cílem by mělo být získat co nejvyšší počet informací, které se týkají algického stavu, abychom na jejich základě mohli posoudit, o jaký typ bolesti jde, jakou má intenzitu a jak tato bolest ovlivňuje aktuální stav dané vyšetřované osoby. Vyšetření dostatek zkušeností, proto je vhodné na začátku používat základní schémata ve formě řízeného rozhovoru, který je vhodné doplnit cíleně zvolenými dotazníky, které rozšiřují potřebné údaje a přispívají k systematickému sběru informací. (Rokyta et al., 2006)
3.1
VIZUÁLNÍ ANALOGOVÁ STUPNICE INTENZITY BOLESTI (VAS) Nejčastěji se využívá čára dlouhá 10 cm, na které jsou slovně označeny oba
extrémní body. Vlevo je začátek představovaný nulou, která současně představuje žádnou bolest. Vpravo je konec označen jako největší možná bolest. Pacientovým úkolem je na této čáře označit křížkem místo na stupnici, kde se podle něj nachází bolest, kterou prožívá. Vzdálenost tohoto označeného místa od začátku v centimetrech vyjadřuje číselně intenzitu zážitku dané bolesti pacienta. (Ševčík, 1994). (viz Příloha 1) Existuje několik modifikací, lišících se průběhem úsečky nebo použitím barev. Nejběžnější je horizontální typ úsečky, setkáme se ale i s modifikacemi směřující zleva dole doprava nahoru, které lépe zvýrazňují zvyšování intenzity bolesti. Používá se i úsečka vertikální nebo úsečka podobající se teploměru, která je tak přístupnější pro představivost a pochopení u dětí. Bylo zjištěno, že tato metoda je validní a spolehlivá a může být použita jak u dospělých, tak u dětí. Při hodnocení tímto způsobem je nutné vymezit vyšetřující osobě časové období, ze kterého má bolest hodnotit. Bývají velké rozdíly mezi posledními 24 hodinami a průběh celého týdne.
13
VAS se může kromě posuzování intenzity používat k posouzení ústupu bolestí (VAS for pain relief). Ta se využívá hlavně při hodnocení terapeutického efektu. Dalším využitím je neverbální vyznačení změny způsobu života (životního stylu) u pacientů, kde se posuzuje změna kvality jejich života v důsledku obtíží. (Rokyta et al., 2006)
3.2
MAPA BOLESTI Mapa bolesti je nejpřesnější formou sdělení o tom ,,kde to bolí“. Pracuje
s obrazem celého lidského těla (v pohledu zepředu a zezadu, z jednoho i druhého boku) a některých jeho částí. Pacient má na mapě tužkou označit místa momentální bolesti. Mapa se předkládá pacientovi opakovaně při několika návštěvách, vždy s prosbou, aby označil, kde ho to bolí aktuálně. Zjišťujeme tím, jestli je bolest na tomtéž místě nebo místo mění. Pacient do mapy zakresluje kroužky, které mají být tak velké, jak je velká bolestivá plocha. Může se využít různobarevných tužek (například červená tužka pro bolest v hloubi těla, modrá pro bolest na povrchu, žlutá pro vyznačení tupé bolesti, atd.). Šipkami může pacient naznačit odkud, kam se bolest stěhuje nebo odkud, kam vystřeluje. Takovéto rozlišení má pro lékaře diagnostickou cenu. Tato metoda je pouze pomocným diagnostickým prostředkem a v žádném případě nemůže nahradit důkladné klinické vyšetření bolest pacienta a jejího původu. (Janáčková, 2007)
3.3
NUMERICKÁ ŠKÁLA Numerická škála je dalším neverbálním způsobem určování intenzity bolesti. Na
levém okraji úsečky je vyznačen stav bez bolesti a na pravém nejvyšší číselná hodnota, která znázorňuje maximální možnou intenzitu bolesti. Často se využívá hodnocení na stupnici nula až deset.
14
K posouzení změny stavu slouží další numerická škála, která se označuje, jako ,,celkový dojem změny stavu pacienta“ (pattient´s global impression of chase – PGIC). Využívá se sedmistupňová škála: Tabulka 1: Numerická škála 1
- velmi výrazně zlepšen
2
- podstatně zlepšen
3
- minimálně zlepšen
4
- beze změny
5
- minimálně zhoršen
6
- podstatně zhoršen
7
- velmi výrazně zhoršen (Rokyta et al., 2006)
3.4
DOTAZNÍK MCGILLOVY UNIVERZITY (MCGILL PAIN QUESTIONNAIRE) (Melzack, 1975; Rokyta et al., 2006) Tento dotazník přináší informace o intenzitě bolesti, jejích kvalitách
a o zastoupení
složek
senzoricko-diskriminačních,
emočních
(afektivních)
a vyhodnocovacích. Jeho součástí je i VAS a verbální posouzení prožívané bolesti (Present Pain Intensity – PPI). Deskriptory bolestí jsou rozděleny do dvaceti tříd, ve kterých jsou příbuzné charakteristiky postihující různé intenzity bolesti. Byly z nich vytvořeny čtyři skupiny označené jako senzorické (zachycující intenzitu bolesti), afektivní, vyhodnocovací a různé. Z nálezů, které jsou skórovatelné, se vypočítává sumární index bolesti (Pain Rating Index – PRI) vzniklý součtem bodových hodnot přiřazených k jednotlivým deskriptorům bolesti. Druhým ukazatelem je počet zvolených deskriptorů (Number of Words Chosen – NWC). (Opavský et al., 1989; Rokyta et al., 2006)
15
Z tohoto dotazníku byl odvozen Short form McGill pain Questionnaire (SF – MPQ). V něm najdeme 15 deskriptorů, kde pacient zaškrtne jen ty, které se ho týkají a k tomu označí číslo (v rozmezí 0 – 5) znázorňující velikost této bolesti. Prvních 11 deskriptorů postihuje somatosensorickou složku bolesti (PRI – S), zbývající deskriptory složku emoční (PRI – A). Skórování je založeno na sčítání bodů z jednotlivých složek PRI – S, PRI – A i PRI – T (totální), který se skládá ze součtu předešlých dvou. Součástí tohoto dotazníku je mapa bolesti a VAS. (osobní sdělení prof. Opavského) (viz Příloha 2)
3.5
DOTAZNÍK INTERFERENCE BOLESTÍ S DENNÍMI AKTIVITAMI (DIBDA) Dotazníkem interference bolestí s denními aktivitami je možné doplnit
anamnestické vyšetření a SF – MPQ. Je nejvhodnější pro pacienty, u kterých se objevují pochybnosti, jestli volí nejvhodnější charakteristiky své bolesti. Pro pacienty je snadno srozumitelný a pochopitelný.
Tabulka 2: Dotazník interference bolesti s denními aktivitami 0
Jsem bez bolestí.
1
Bolesti mám, výrazně mě neobtěžují a neruší, dá se na ně při činnosti zapomenout.
2
Bolesti mám, nedá se od nich zcela odpoutat pozornost, nezabraňují však v prováděných běžných denních a pracovních činností bez chyb.
3
Bolesti mám, nedá se od nich odpoutat pozornost, ruší v provádění i běžných denních činností, které jsou proto vykonávány s obtížemi a s chybami.
4
Bolesti mám, obtěžují tak,že i běžné činnosti jsou vykonávány jen s největším úsilím.
5
Bolesti jsou tak silné, že nejsem běžných činností vůbec schopen/-na,
16
nutí mě vyhledávat úlevovou polohu, případně nutí až k ošetření u lékaře. (Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006)
3.6
VERBÁLNÍ METODY HODNOCENÍ BOLESTI Z použitých charakteristik bolesti je možné zachytit nejen intenzitu a kvalitu
bolesti, ale i zastoupení jednotlivých dimenzí bolesti, tj. senzoricko-diskriminační a emoční (afektivní). Rozmezí odpovídající numerické škále (0 – 3) patří do nejhrubšího dělení: žádná bolest – mírná bolest – středně silná bolest – silná bolest. Druhá o dvě intenzity širší stupnice využívá charakteristik: žádná bolest (0) – mírná bolest (1) – středně silná bolest (2) – silná bolest (3) – krutá bolest (4) – nesnesitelná bolest (5). Rozsáhlejší stupnice využívají i osm položek, ale pro klinickou praxi není větší počet deskriptorů až tak přínosný. (Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006)
3.7
THE WESTERN ONTARIO AND MCMASTER UNIVERSITIES ARTHRITIS INDEX – WOMAC The Western Ontario and McMaster Universities Arthritis Index
(WOMAC) je široce používán při hodnocení kolenního a kyčelního kloubu. Hodnotí především bolest kloubů, ztuhlost a ztrátu jejich funkce pomocí 24 otázek. Poskytuje pohled na pacientovi funkční schopnosti. (Wei, 2004) (viz Příloha 3)
3.8
POSUZOVÁNÍ INTENZITY BOLESTI U DĚTÍ
17
U novorozenců, kojenců a batolat se využívá hodnocení křiku a pláče, výrazu tváře a celkového chování dítěte, které mohou být skórovány. U dětí ve věku 4 – 8 lze použít Metodu pokerových žetonů (PTC – Poker Chip Tool). Čtyři červené žetony (kolečka) představují „kousky bolesti“, žádný žeton znamená žádnou bolest a čtyři žetony znamenají největší možnou bolest. (Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006) U malých dětí, které nedovedou přesně popsat svou bolest lze použít škálu obličejů bolesti (Faces Pain Scale). Tato škála znázorňuje výraz obličeje od stavu pohody až po největší utrpení (Facial Affective Scale). Dítě vybírá předlohu, která nejvýstižněji zachycuje jeho stav. Problém je nesjednocenost předloh. V současnosti se používá několik variant. (Hicks et al.,2001; Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006) (viz Příloha 4) U dětí se hodnocení bolesti také využívají barevné stupnice (Coloured Analogue Scale) často v kombinaci s VAS a numerickou škálou. (Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006)
18
4
Soběstačnost
Může být definována jako schopnost postarat se o sebe a svoji domácnost adekvátním způsobem. Je složena z fyzické, psychické, sociální a hmotné složky. (Motlová, 2007)
4.1
TEST BARTHELOVÉ (BARTHEL INDEX – BI) Tento
test
se
nejčastěji
používá
u
pacientů
s neuromuskulární
nebo
muskuloskeletální poruchou s cílem zjistit u daného člověka míru nezávislosti a schopnosti sebeobsluhy. (Mahoney, Barthel, 1967) S jeho pomocí se hodnotí 10 činností: přijímání potravy, koupání, osobní hygiena, oblékání, kontinence močového měchýře, kontinence konečníku, užívání WC, přesuny, lokomoce a chůze po schodech. Každá z těchto funkcí se hodnotí ve skocích po pěti bodech (0 = plná pomoc, 10 = plná nezávislost). Celkové skóre může být v rozpětí 0 – 100 bodů. Maximální hodnota skóre nemusí znamenat plnou soběstačnost v aktivitách denního života (Activity of Daily Living – ADL) neboť nezaznamenává některé širší funkce (např. domácí práce nebo přípravu jídla), neměří psychické funkce a sociální adaptabilitu. (Vaňásková, 2004) Nedostatečné zlepšení BI po přiměřenou dobu léčby většinou vypovídá o špatném potenciálu pro rehabilitaci. (Mahoney, Barthel, 1967) (viz Příloha 5) U pacientů s lehčím zdravotním postižením provádíme Test instrumentálních činností (Test IADL). Hodnotí se samostatnost provedení jednotlivých činností, i potřeba dopomoci. Celkové skóre slouží ke zhodnocení závažnosti postižení a potřeby pomoci a péče. (Topinková, 2005) (viz Příloha 6)
19
4.2
FUNKČNÍ INDEX SOBĚSTAČNOSTI (FIM) Vychází ze základního hodnocení indexu Barthelové, který je doplněný
sledováním kognitivních funkcí. Je užívaný ke stanovení disability jedinců po nemoci nebo úrazu. Jeho předností je, že současně hodnotí schopnosti lokomoce a aktivity denního života s kognitivními funkcemi a umožňuje matematické zpracování. Škála hodnocení má schopnost detekce i menších funkčních změn. Při hodnocení se zapisují čísla, která nejlépe popisují funkční stupeň pacienta dle skóre FIM. Skládá se z 18 činností rozdělných do 6 kategorií: lokomoce, komunikace, osobní péče, kontinence, přesuny a sociální aspekty. Každá z funkcí se hodnotí sedmistupňovou bodovou škálou (1 = plná pomoc, 7 = plná soběstačnost). Skóre má celkové rozpětí 18 – 126 bodů. (Vaňásková, 2004) (viz Příloha 7)
4.3
DOTAZNÍK KVALITY ŽIVOTA SHORT FORM – 36 (SF – 36) Dotazník je oblíben hlavně díky své stručnosti a komplexnosti. Jediným
problémem je nemožnost detailního popisu charakteru obtíží pro individuálního člověka. Dotazník je sestaven z 36 otázek a zahrnuje výběrovou škálu v osmi okruzích problémů: 1) omezení fyzických aktivit následkem zdravotních problémů; 2) omezení sociálních aktivit následkem fyzických a emociálních problémů; 3) omezení obvyklých činností v důsledku fyzických zdravotních problémů; 4) bolest; 5) všeobecné mentální zdraví, psychologické poruchy; 6) omezení v běžných aktivitách následkem emocionálních problémů; 7) vitalitu (míru energie, únavu); 8) obecné hodnocení zdravotního stavu. Test vyplňuje pacient (musí být ale starší 14ti let) nebo ho lze vyplnit na základě rozhovoru i případně po telefonu s poučenou osobou. (Vaňásková, 2004) (viz Příloha 8) Pro ještě menší zatížení vyšetřovaného člověka byl vytvořen dotazník SF – 12. V něm najdeme místo 8 vyšetřovaných okruhů jen 2, a to okruhy týkající se tělesného a duševního zdraví. (Crispin, 1997) 4.4
OSWESTRY DIABILITY INDEX (ODI) 20
Univerzální dotazník, struktura a bodovací systém musí být zachován. Je použitelný v široké škále postižení páteře. Tento index hodnotí zdravotní postižení v 10 oblastech – intenzita bolesti, osobní péče (mytí, oblékání, atd.), zvedání břemen, chůze, sezení, stání, spaní, sexuální život, společenský život, cestování. Každý oddíl je bodován na šestibodové stupnici (0 – 5), kde 0 znamená žádné omezení a 5 představuje omezení maximální. Maximální možné skóre je 50 bodů, skóre se pak zdvojnásobilo a bylo interpretováno jako procento. Čím větší skóre pacient dosáhne, tím větší má omezení. (Brox, Grotle, Vollestand, 2003) Interpretace skórování uvádí: minimální omezení (0 – 20%), středně těžké omezení (21 – 40%), těžké omezení (41 – 60%), velmi těžké omezení (61 – 80%), nemožnost pohybu (81 – 100%). (Fairbank, Pynset, 2000) (viz Příloha 9)
4.5
FRENCHAYSKÝ TEST AKTIVIT – FRENCHAY ACTIVITIES INDEX Pomocí tohoto testu je posuzovaný tzv. life style ve třech oblastech: vedení
domácnosti, volný čas, pracovní zařazení spolu se sociálními aktivitami. Patří k tomu i společenské kontakty, výlety, čtení knih, nákupy a jízda autem. Maximální dosažená hodnota může být 24 bodů, přičemž 24 bodů představuje celkovou nezávislost. (Lippertová-Grünerová, 2005)
21
Tabulka 3: Frenchayvský test aktivit – Frenchay Activities Index Během předchozích 3 měsíců Bodování
Činnost Příprava hlavního jídla
1 = nikdy
Mytí nádobí
2 = méně, než jednou týdně 3 = 1 - 2krát v týdnu 4 = většinu dní
Praní prádla
1 = nikdy
Lehčí domácí práce
2 = 1 – 2krát během 3 měsíců
Nákup v místě bydliště
3 = 3 – 12krát během 3 měsíců
Těžké domácí práce
4 = nejméně jednou týdně
Běžné společenské potřeby Vycházka delší než 15 minut Provozovat aktivně nějaké hobby Řídit auto / cestovat autobusem Během předchozích 6 měsíců Bodování
Činnost Vycházky, výlety / vyjížďky
1 = nikdy
autem
2 = 1 – 3krát během 6 měsíců 3 = 3 – 12kát během 6 měsíců 4 = nejméně jednou týdně
Práce na zahradě
1 = žádné
Domácí práce a/nebo údržba
2 = lehké
auta
3 = středně těžké 4 = vše potřebné
Četba knih
1 = žádná 2 = jednou během 6 měsíců 3 = méně než jednou za 14 dní 4 = více než jednou za 14 dní
Zisková (výdělečná) práce
1 = žádná 22
2 = až 10 hodin týdně 3 = 10 – 30 hodin týdně 4 = více než 30 hodin týdně (Lippertová-Grünerová, 2005)
23
5
Mobilita
Mobilita se může chápat jako pohyblivost nebo také schopnost pohybu vykonávaného kosterním a hladkým svalstvem.
5. 1 SCREENINGOVÝ TEST MOBILITY Tento test se skládá z 9 kategorií zaměřených na mobilitu pacienta. Hodnotí se, jestli určitou činnost zvládne nebo ne (normální nebo abnormální provedení). S jeho pomocí můžeme přizpůsobit terapii tak, aby byla větší bezpečnost terapie a snížené riziko úrazu. Používá se hlavně u neurologických pacientů. (osobní sdělení Mgr. Neumanové)
5. 2 TEST PRO HODNOCENÍ CHŮZE A ROVNOVÁHY PODLE TINNETIOVÉ Test umožňuje podrobnější zhodnocení rovnováhy a chůze u pacientů vyššího věku, kteří vykazují jejich poruchy. Neumožňuje nám diagnostikovat příčinu poruch, jde o funkční hodnocení, ale sleduje klinickou závažnost a možné důsledky (riziko úrazu a pádů). Maximální počet, které pacient může získat, je 28 bodů. U pacientů s 26 a méně bodů můžeme předpokládat zvýšené riziko pádů, pacienti s 19 body mají toto riziko zvýšeno pětinásobně. (Topinková, 2005) (viz Příloha 10 )
24
5. 3 VYŠETŘOVACÍ ŠKÁLA PRO HODNOCENÍ CHŮZE – GAIT ASSESSMENT RATING SCALE (GARS) Test Gait Assessment Rating Scale se používá k hodnocení chůze. Časově je velmi náročný, ale umožňuje získat široké spektrum informací. Dosaženo může být maximálně 48 bodů. (Wolfson, Whipple, Amerman, Tobin, 1990; LippertováGrünerová, 2005) (viz Příloha 11)
25
6
Psychická odolnost (Deprese)
Deprese je definována jako patologická porucha nálady neodpovídající okolnostem. Základní charakteristikami jsou skleslá nálada, snížení energie a snížení aktivity. Kvalitativně i kvantitativně se liší od běžných prožitků smutku, zármutku, truchlení nebo žalu. Kromě psychických symptomů se deprese často projevují i tzv. somatickými problémy, jako například vertigo, dechové obtíže, změny hmotnosti, poruchy spánku, aj. Deprese může také často doprovázet neurologická onemocnění (např. cévní mozkové příhody, epilepsie, Parkinsonova nemoc, aj.). Depresivní symptomy mohou být vyvolány také řadou léků (např. kortikoidy, neuroleptika, blokátory vápníkových kanálů, aj.). Sebeposuzovací testy a škály mají výhodu v tom, že je pacient zaškrtává sám, což může provést i při čekání na neurologické vyšetření. Škály je možné rozdělit na sebeposuzovací a posuzovací. (Preiss, Roth, Uhrová, 1999)
6. 1 CHILDREN´S DEPRESSION INVENTORY – CDI Children´s Depression Inventory je sebeposuzovací škála zaměřená na depresy v dětství. Kromě depresivity posuzuje i dalších pět oblastí (snížená nálada, interpersonální potíže, nevýkonnost, anhedonie, snížené sebehodnocení). Doporučuje se hraniční hodnota 19 – 20 bodů, v klinické praxi 12 – 13 bodů. (Preiss, Roth, Uhrová, 1999)
26
6. 2 BECKOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESIVITY (BECK DEPRESSION INVENTORY – BDI) Beckova sebeposuzovací škála depresivity vychází z praktických zkušeností z ordinace. Jako hraniční hodnota se využívá většinou 10 bodů (10 – 15 mírná, 16 – 19 mírná až střední, 20 – 29 střední až těžká, 30 a více těžká deprese). (Preiss, Roth, Uhrová, 1999) Z této sebeposuzovací škály byla odvozena novější verze BDI – II. Novější verze obsahuje 21 položek. Každá z položek se skóruje na čtyřbodové stupnici 0 – 3. Celkové skóre 0 – 13 je považováno za minimální postižení, 14 – 19 za mírné, 20 – 28 za střední a 29 – 63 za těžké postižení (těžkou depresi). (Beck, Steer, Brown, 2006)
6. 3 ZUNGOVA SEBEPOSUZOVACÍ ŠKÁLA DEPRESE (ZUNG SELF RATING DEPRESSION SCALE) V Zungově sebeposuzovací škále deprese pacient vyjadřuje míru potíží na čtyřbodové stupnici. Hraniční hodnota mezi normou a minimálními známkami deprese je hodnota 50 bodů. (Preiss, Roth, Uhrová, 1999)
6. 4 ŠKÁLA DEPRESE PRO GERIATRICKÉ PACIENTY (GERIATRIC DEPRESSION SCALE – GDS) Touto škálou deprese orientačně hodnotíme depresivní symptomatiku u starších osob. Nejčastěji se pokládá 15 otázek, pacient na ně jednotlivě odpovídá ano/ne a poté je hodnocen 0 nebo 1 bodem. Skóre 6 a více bodů vypovídá o přítomnosti depresivní symptomatologie, hodnota nad 10 bodů pak depresi vyžadující léčbu. (Topinková, 2005)
Tabulka 4: Škála deprese pro geriatrické pacienty 27
Odpověď
Otázka 1.
Jste v podstatě spokojen/a se svým životem?
ano/NE
2.
Vzdal/a jste se v poslední době mnoha činností a
ANO/ne
zájmů? 3.
Máte pocit, že je Váš život prázdný?
ANO/ne
4.
Nudíte se často?
ANO/ne
5.
Máte většinou dobrou náladu?
ano/NE
6.
Obáváte se, že se Vám přihodí něco zlého?
ANO/ne
7.
Cítíte se převážně šťastný/á?
ano/NE
8.
Cítíte se často bezmocný/á?
ANO/ne
9.
Vysedáváte raději doma, než abyste šel/šla mezi
ANO/ne
lidi a seznamoval/a se s novými věcmi? 10.
Myslíte si, že máte větší potíže s pamětí než Vaši
ANO/ne
vrstevníci? 11.
Myslíte si, že je krásně žít?
ano/NE
12.
Napadá Vás někdy, že Váš život nestojí za nic?
ANO/ne
13.
Cítíte se plný/á elánu a energie?
ano/NE
14.
Máte pocit, že je Vaše situace beznadějná?
ANO/ne
15.
Myslíte si, že většina lidí je na tom lépe než Vy?
ANO/ne
Celkové skóre: Hodnocení: za každou dopověď vytištěnou velkými písmeny se započítává 1 bod 0 – 5 bodů……………. normální afekt bez deprese 0 – 10………………… mírná deprese > 10 bodů…………….. manifestní deprese vyžadující podrobné vyšetření a léčbu (Sheikh, Yesavage, 1986; Topinková, 2005)
6. 5 HAMILTONOVA PSYCHIATRICKÁ STUPNICE PRO POSUZOVÁNÍ DEPRESE (HAMILTON PSYCHIATRIC RATING SCALE FOR DEPRESSION – HAMD) Hamilton Psychiatric Rating Scale for Depression se skládá z 21 položek. (Preiss, Roth, Uhrová, 1999) 28
6. 6 DEROGATISŮV DOTAZNÍK SCL – 90 Tento dotazník je celosvětově využíván k zpřesnění diagnostiky většiny psychopatologických rysů u nemocných s funkční poruchou. (Chromý, Honzák a kol., 2005) Napomáhá průkazu zvýšení skóre v dimenzích somatizace, deprese, anxiozity, fobie, paranoidních myšlenek a dalších. Je důležitý hlavně u nemocných s chronickou bolestí pro zachycení známek deprese a anxiozity. (Kozák, Kršiak, Rokyta, 2006) Kvantitativně testuje celkem 10 psychopatologických okruhů pomocí celkem 90 otázek, lze jej využít i ke sledování změn. Formulace je jasná, pacientům vyhovující a odpovědi jsou značně spolehlivé. Při vyhodnocení se získaný počet bodů v jednotlivých diagnostických okruzích vydělí počtem položek a výsledná hodnota se následně porovnává s uvedenou normou. Celková hodnota dotazníku je vyjádřena součtem všech bodů, který se vydělí devadesáti. (Chromý, Honzák a kol., 2005) (viz Příloha 12)
29
7
Dotazníkové testy u specifických diagnóz
7. 1 Parkinsonova nemoc
Parkinsonova nemoc je chronické, nevyléčitelné a pomalu se rozvíjející onemocnění. Nemoc vzniká snížením tvorby dopaminu díky nadměrnému odumírání dopamin tvořících buněk v substantii nigra. Nedostatek dopaminu naruší správnou regulaci činnosti bazálních ganglií a tím dojde k projevům onemocnění. Typické projevy jsou čtyři: třes (tremor), svalová ztuhlost (rigidita), celková zpomalenost a chudost pohybů (bradykineze, akineze, hypokineze) a poruchy stoje a chůze. Kromě těchto základních projevů se mohou vyskytovat ještě poruchy vegetativního nervstva a psychické problémy, aj. (Roth, Růžička, Sekyrová a kol., 2005)
7. 1. 1
UNIFIED PARKINSON´S DISEASE RATING SCALE (UPDRS)
Unified Parkinson´s disease Rating Scale je nejpoužívanější vyšetřovací škálou pro hodnocení Parkinsonovy nemoci. Skládá se ze tří hlavních částí hodnotící jednotlivé projevy onemocnění a jeho celkovou tíži. Bodové hodnocení jednotlivých položek se nachází většinou v rozmezí 0 až 4 (kdy 0 znamená normální nález a 4 maximálně vyjádřený příznak). Celkové skóre se sčítá, u těžkých pacientů může překračovat hodnotu 100. Kvůli časové náročnosti UPDRS byla zpracována jednoduchá a přehledná Škála aktivit nemocných s Parkinsonovou nemocí (Parkinson Activity Scale – PAS). (viz Příloha 13) V této škále najdeme 10 položek rozdělených do 4 kategorií: přemisťování na židli, hypokinéza při chůzi, schopnost pohybu na posteli bez přikrývky a schopnost pohybu na posteli s přikrývkou, které se skórují 0 až 4. (Opavský, 2003)
30
7. 1. 2
MODIFIKOVANÁ STUPNICE DLE HOEHNOVÉ A YAHRA
Stupnice Hoehnové a Yahra se využívá pro určení stupně onemocnění. Její velkou výhodou je jednoduchost a snadná použitelnost. Při hodnocení stadia onemocnění je vždy nutno uvést, jestli pacient byl vyšetřen ve stavu „off“ nebo „on“. Tab. 5. Modifikovaná stupnice dle Hoehnové a Yahra Stadium 0
bez příznaků nemoci
Stadium 1
jednostranné příznaky onemocnění
Stadium 1,5
jednostranné + axiální postižení
Stadium 2
oboustranné postižení bez poruchy rovnováhy
Stadium 2.5
oboustranné postižení s mírnou poruchou rovnováhy, schopen vyrovnat stoj při zkoušce zvrácení trupu
Stadium 3
mírné až středně těžké oboustranné postižení, posturální instabilita, soběstačný
Stadium 4
těžká nezpůsobilost, ještě schopen chodit nebo stát bez pomoci
Stadium 5
odkázán na vozík nebo upoután na lůžko, vstává jen s pomocí
(Roth, Růžička, 1998)
7. 2 Cévní mozková příhoda (CMP)
Podle etiologie cévní mozkové příhody (malácie, hemoragie) a podle toho, kde byla tepna postižena, můžeme sledovat řadu klinických neurologických syndromů (nejčastější je postižení arteria cerebri media s kontralaterární hemiparézou, těžší na horní končetině. (Votava, 2001) 7.2.1 MINI – MENTAL STATE EXAMINATION – MMSE)
31
Mini – Mental State Examination (MMSE) je jednou z nejvyužívanějších škál k hodnocení kognitivního postižení. (Zvolský, 2001) Test se skládá z 10 úkolů a otázek. První část hodnotí u nemocného orientaci, krátkodobou paměť, pozornost, druhá část schopnost pojmenování objektů, pochopení a provedení psané a verbální instrukce. Tímto testem také provádíme screening poruchy prostorového vnímání. Každá funkce se hodnotí v rozpětí 0 – 5 bodů, celkové rozpětí skóre je 0 – 30 bodů. Výhodou tohoto testu je jednoduchost, rychlost (test nezabere ani 10 minut) a srozumitelnost pro pacienta i vyšetřujícího. Můžeme ho využít k orientačnímu vyšetření možné demence, screeningu poruch postižení mozku a možností spolupráce nemocného při rehabilitační léčbě. Ukazuje nám schopnost pacienta přijímat nové informace, porozumět jim a zpracovat je. (Vaňásková, 2004) U vyšetření by měli být přítomny pouze dvě osoby – vyšetřující a pacient (příbuzní nesmějí být přítomni), a provádění testu nesmí být ničím rušeno. Vyšetřující musí pokládat otázky v přesném znění tak, jak jsou uvedeny. Je třeba vykonat všechny instrukce. (Topinková, 2005) (viz Příloha 14) Může být použit také v kombinaci s testem hodin (Clock test). (Zvolský, 2001)
7.2.2 TEST HODIN (CLOCK TEST) Clock test hodnotí demenci a kognitivní funkce (paměť, vizuálně – konstrukční schopnosti a výkonné funkce – představivost a vlastní provedení). Provedení testu spočívá ve vyzvání pacienta, aby na čistý list papíru nebo na papír s předkresleným kruhem nakreslil ciferník hodin, doplnil čísla a čas (většinou za 10 minut 2 hodiny). Hodnotí se ciferník, správnost umístění číslic v jednotlivých kvadrantech a umístění ručiček. (Topinková, 2005) Pacient je hodnocen body 1 – 6, kdy 1 = bezchybné provedení, 6 = vůbec nezakreslil. (osobní sdělení Mgr. Neumanové). Abnormální se udává skóre 3 a více bodů, které je obvyklé pro demenci. Patologický výsledek se může vyskytnout také u jiných poruch, jako např. neglect syndrom, apraxie, poruchy zorného pole nebo delirium. Na zvýšení diagnostické přesnosti se doporučuje provést současně Test MMSE s Testem kreslení hodin. (Topinková, 2005) 32
7.2.3 HODNOCENÍ HEMIPLEGIE PODLE PRACOVIŠTĚ CHEDOKE MCMASTER REHABILITATION CENTRE, HAMILTON, CANADA (CHEDOKE – MCMASTER HEMIPLEGIA ASSESSMENT) Tento protokol je vhodný pro měření změn stavu u osob s hemiplegií nejčastěji dospělých pacientů po cévní mozkové příhodě. Hodnotí kvalitu povrchového a hluboké citlivosti, stav vědomí, kontrolu rovnováhy, postižení paže včetně bolesti v rameni, postižení ruky, dolní končetiny, nohy, celkovou hybnost a chůzi. Hodnotí se pomocí sedmi bodového skóre s popisem dané funkce. Přehledné sledování změny jednotlivých skóre v čase umožňuje zanesení stupně funkcí do spojnicového grafu ,,Hodnocení a léčebné cíle“. (Vaňásková, 2004) (viz Příloha 15)
7.2.4 SKANDINÁVSKÁ ŠKÁLA HODNOCENÍ STAVU PO NÁHLÝCH MOZKOVÝCH PŘÍHODÁCH (KRÁTKÁ FORMA) – SCANDINAVIAN STROKE SCALE Používá se u pacientů po mozkových příhodách k posouzení při průběžné diagnostice. V tomto test mohou pacienti dosáhnout maximálního počtu 13 bodů.
Tabulka 6: Skandinávská škála hodnocení po náhlých mozkových příhodách (krátký forma) – Scandinavian Stroke Scale
Stupeň vědomí Plně při vědomí
4
Somnolentní
3
Soporózní
2
Kóma
1
33
Smrt
0
Pohyby očí Není porucha pohledu
2
Obrna pohledu se překoná okulocefalickým reflexem
1
Fixovaná konjugovaná deviace
0
Obrna lícního nervu Není/nejistá
1
Přítomná
0
Obrny hybnosti Normální síla všech končetin
6
Monoparéza: omezená síla, brachiofaciální nebo jen jedné
5
končetiny Monoparéza: výrazně omezená síla, vzniká např. pouze při
4
flexi, je lokalizovaná brachiofaciálně, nebo jen na jedné končetině Hemiparéza s ometenou silou
3
Hemiparéza s výrazně omezenou silou (viz výše)
2
Monoplegie, tj. paralýza jedné končetiny
1
Hemiplegie, tj. paralýza na jedné straně
0
(Ringelstein et al., 1992; Lippertová-Grünerová, 2005)
7.2.5 ASHWORTHOVA ŠKÁLA SPASTICITY
34
Škála je používána k posouzení spasticity. Testuje se většinou vleže, kdy není žádné napětí v těle, které by zvyšovalo spasticitu jednotlivých svalů. (Levine, 2009) Tabulka 7: Modifikovaná Ashworthova škála 0
Bez zvýšení svalového tonu
1
Mírné zvýšení svalového tonu, s náznakem odporu a následným uvolněním během pohybu, nebo minimální odpor na konci rozsahu pohybu do flexe nebo extenze
1 + (2)
Mírné zvýšení svalového tonu, projevující se „zadržením“, následovaným minimálním odporem ve zbývajícím (méně než polovina) rozsahu pohybu
2 (3)
Znatelnější zvýšení svalového tonu během většiny rozsahu pohybu, avšak postiženou částí těla je dosud možno pohybovat celkem lehce
3 (4)
Zřetelnější zvýšení svalového tonu, pasivní pohyb lze provést jen s obtížemi
4 (5)
Postižené části těla jsou ztuhlé ve flexi nebo extenzi
(Bohannon, Smith, 1987; Opavský, 2003)
7.2.6 HODNOCENÍ PACIENTŮ S CENTRÁLNÍ HEMIPARÉZOU (HEMIPLEGIÍ) Test se skládá z 9 položek, z nichž je možné za každou dostat 6 bodů. Některé jsou odstupňované po jednom bodě, některé po dvou bodech. Tyto hodnoty lze zaznamenat do jednoduché tabulky: Tabulka 8: Hodnocení pacientů s centrální hemiparézou (hemiplegií) spolupráce s pacientem iniciativa paretických končetin hluboká citlivost posazování na posteli 35
trupové svalstvo HK – tonické svalové skupiny fázické svalové skupiny DK – flekčně – add. Funkce extenčně – add. Funkce spasticita chůze
Způsob hodnocení testu pacienta s centrální hemiparézou viz Příloze 16. (Gúth, 1995)
7.2.7 RIVERMEADSKÉ VYŠETŘENÍ MOTORIKY – RIVERMEAD MOTOR ASSESSMENT Test byl vytvořen dvěma fyzioterapeuty, Lincolnem a Leadbitterem v roce 1979, k posouzení motorických funkcí u pacientů s hemiparézou. Je rozdělen na tři kategorie: sed, transfer a chůzi, kontrolu trupu a dolních i horních končetin. Maximální počet bodů, které může být dosaženo, je 38 bodů. (Lincoln, Leadbitter, 1979; LippertováGrünerová, 2005) (viz Příloha 17) 7.2.8 ŠKÁLA HODNOCENÍ MOTORIKY Slouží k posouzení schopnosti provádět motorické aktivity běžného života u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zahrnuje 8 položek a každá z nich je skórovaná na sedmibodové stupnici 0 – 6. (Carr et al., 1985; Opavský, 2003) V kratší a novější verzi se už jednotlivé položky zaměřují na schopnost: přetočení se z polohy na zádech na bok nepostižené strany, posazení z polohy na zádech přes okraj postele, udržování rovnováhy vsedě, postavení ze sedu, chůze, také na funkce horních končetin, pohyby rukou a složité motorické aktivity rukou. Vyšetření a vyplnění formuláře nezabere více jak 15 minut. (Poole, Whitney, 1988; Opavský, 2003)
7.2.9 SKÓRE ROVNOVÁHY VSEDĚ – SITTING BALANCE SCORE 36
Test se používá k posouzení rovnováhy v sedu (zvláště u pacientů po mozkovém inzultu. Je rozdělen na čtyři stupně. (Sandin, Smith, 1990; Lippertová-Grünerová, 2005) Tabulka 9: Skóre rovnováhy vsedě – Sitting Balance Score Stupeň
Popis
1 (nedostatečný)
Neschopen udržet statickou pozici.
2 (nedokonalý)
Schopen udržet statickou pozici bez obtíží, ale potřebuje asistenci při všech vzpřimovacích pohybech.
3 (dobrý)
Schopen udržet statickou pozici bez obtíží, ale potřebuje pomoc při vzpřimování z hemiplegické strany.
4 (normální)
Schopen provést test bez jakékoliv tělesné podpory.
Sandin, Smith, 1990; Lippertová-Grünerová, 2005)
7.2.10
HODNOCENÍ SCHOPNOSTI UDRŽOVAT ROVNOVÁHU VSTOJE U PACIENTŮ PO CÉVNÍCH MOZKOVÝCH PŘÍHODÁCH
Dle Bohannona (1993; Opavský, 2003) bylo připraveno hodnocení uvedeno v tabulce: Tabulka 10: Skórování testu udržování rovnováhy 0
pacient není schopen stoje
1
pacient je schopen stát s rozkročenými dolními končetinami (tj. o širší bázi), avšak pouze po dobu kratší než 30 sekund
2
pacient je schopen stát s rozkročenými dolními končetinami po 30 a více sekund, avšak není schopen stát s DKK u sebe (tj. o užší bázi)
3
pacient je schopen stát s nohama u sebe po dobu kratší než 30 37
sekund 4
7.2.11
pacient je schopen stát s nohama u sebe po dobu 30 a více sekund
NIH ŠKÁLA
Tato škála je využívána pro hodnocení poškození pacientů po cévní mozkové příhodě a také k určení vhodné léčby a k předpovědi výsledku léčby. Posuzuje stav vědomí, orientaci, pochopení příkazu, pohled, zrakové pole, pohyby tváře, motorická funkce paže a nohy, citlivost, ataxie, vyjadřování, dysartrie a neglect syndrom. Výhodou je časová nenáročnost, ale její nevýhodou může být komplexnost a nestálost výsledků. (sdělení MUDr. Mayera)
7.2.12
SKANDINÁVSKÁ ŠKÁLA
Skandinávská škála hodnotí stav vědomí, pohyby očí, sílu postižené paže, ruky a nohy, orientaci a řeč. Je časově nenáročná, ale nevýhodná z hlediska rehabilitačního vyšetření. (sdělení MUDr. Mayera)
7. 3 Demence
Demence patří mezi jedny z nejčastějších zdravotních problémů. Znamená získanou poruchu paměti a dalších kognitivních funkcí, které svou závažností překáží nebo brání běžným denním činnostem postiženého jedince. Pokles kognitivních schopností se projevuje poruchami úsudku a myšlení při cílených činnostech a všeobecném zpracování informací. Zároveň se objevuje emoční labilita, neklid nebo apatie a projevují se změny sociálního chování. Demence může být způsobena degenerativním mozkovým onemocněním jako např. Alzheimerova nemoc, nemoc s difúzními Lewyho tělísky, Parkinsonova nemoc a další extrapyramidové nemocnění; 38
vaskulární demence, normotenzní hydrocefalus, záněty, nádory a jiná onemocnění mozku jsou příčinami sekundární (symptomatické) demence. (Růžička, 2003)
7.3.1 MINI – MENTAL STATE EXAMINATION – MMSE Vyšetřuje
některé
neuropsychologické
funkce,
které
jsou
poškozované
syndromem demence (je spíše zaměřen na diagnostiku Alzheimerovy nemoci). Maximální hodnota bodů, kterou lze v testu dosáhnout je 30 bodů. Hranice, která odděluje lidi nedementní od lidí dementních, je 23 bodů. (Koukolík, Jirák, 1999)
7.3.2 HACHINSKÉHO SKÓRE Tento test je zaměřen na diagnostikování vaskulární demence. Pomáhá určit stupeň časové a prostorové orientace. Dosáhnutí 7 bodů a výše svědčí ve prospěch diagnózy multiinfarktové demence, 4 body a méně ve prospěch diagnózy „primární degenerativní demence“. (Koukolík, Jirák, 1999)
7.3.3 DOTAZNÍK SOBĚSTAČNOSTI (DAD – CZ) Tento dotazník byl přeložen do češtiny z originální škály The Disability Assesment for Dementia. Je určen ke kvantitativnímu hodnocení funkčních schopností v aktivitách denního života (ADL) hlavně u jedinců s kognitivními deficity nebo demencí. Dotazník obsahuje 17 položek běžných základních aktivit ve 4 oblastech (hygiena, oblékání, kontinence a přijímání potravy), 18 položek instrumentálních aktivit v 5 oblastech (příprava jídla, telefonování, chození ven a pobyt venku, finance a korespondence, léky) a 5 položek, které se týkají volného času a domácích prací. Každá položka lze dále zařadit do jedné ze tří kategorií: iniciace, naplánování a zorganizování a správné provedení činnosti. Proto lze určit i důvod, proč nejsou činnosti vykonávány (aktivitu dotyčný neprovede, protože ho to nenapadne nebo že ho to napadne, ale nedokáže si vše pořádně naplánovat a zorganizovat a nebo selže 39
samostatné provedení činnosti). Hodnocení každé z aktivit je vymezeno na období posledních dvou týdnů. Každá z položek se hodnotí systémem ano – ne, kdy se za odpověď ano získává jeden bod a za odpověď ne nula bodů. Pokud nelze odpověď určit (např. z důvodů fyzické invalidity), zakroužkuje se odpovědní políčko X. Hrubé skóre získáme součtem všech odpovědí ano, čím vyšší skóre, tím menší postižení, maximum je 40 bodů. Konečný výsledek se vyjadřuje jako míra každodenních aktivit ve formě procent z předpokládané normy 100% (takže např. 33 bodů z možných 40 je 83%). Pokud se vyskytnou odpovědi X, pak je odečteme od maximálních 40 bodů (např. je 33 bodů s dvěma X, pak 40 – 2 / 100 x 33, vyjde nám maximální možný počet bodů, který vynásobíme 100 a vyjde nám výsledné procento). Čím je procento vyšší, tím menší je funkční postižení. (viz Příloha 18) (Bartoš, Buček, Martínek, Řípová, 2009)
7.3.4 DOTAZNÍK FUNKČNÍHO STAVU (FAQ – CZ) Dotazník funkčního stavu (FAQ – CZ) vznikl přeložením Functional activities questionnaire (FAQ). Nejedná se však o pouhé přeložení dotazníku, ale překlad přizpůsobený českému prostředí. Používá se k posouzení ADL, přináší strukturovaný pohled na různé činnosti pacienta v běžném životě. Je vhodný pro pacienty ve stádiu mírného kognitivního postižení nebo s lehkou Alzheimerovou nemocí. Skládá se z 10 položek, jejichž uskutečnění vyžaduje složitější úkony. Každá z položek se hodnotí na čtyřstupňové škále od normálního vykonávání (0 bodů) až po úplnou závislost (3 body). Čím více bodů, tím větší neschopnost zvládat aktivity (30 bodů znamená maximální závislost). Celkový počet bodů se přepočítává na podíl uchovaných ADL z celkové soběstačnosti podle následujícího vzorce: FAQ% = (30 – počet bodů)/30 x 100. FAQ% zde značí míru zachované soběstačnosti a počet bodů znamená součet všech bodů z 10 položek dotazníku. (Bartoš, Bezdíček, Buček, Martínek, Řípová, 2008) (viz Příloha 19)
40
7. 4 Roztroušená skleróza
Roztroušená skleróza je onemocnění centrálního nervového systému, u kterého se v patogenezi uplatňují autoimunní mechanismy a dochází zde k postižení myelinu i axonu. (Havrdová, 2005) Dle Amblera (2001) není příčina doposud jednoznačně známá. Klinický obraz záleží na místě poškození v centrální nervové soustavě. U každého jedince je variabilní. Mezi počáteční příznaky patří porucha vidění (dvojité vidění). (O´Sullivan & Schmitz, 2007) Dále poruchy citlivosti (parestezie, hypestezie, atd.), vestibulární syndrom se závratěmi a nystagmem, třes, poruchy rovnováhy, ataxie, poruchy sfinkterů (především močení), sexuální poruchy, také bolest a únava. (Ambler, 2001)
7.4.1 MODIFIKOVANÁ KURTZKEHO STUPNICE Tato stupnice se využívá k posouzení míry invalidity na úrovni funkčních systémů (motorických aktivit a lokomoce). Více v následující tabulce: Tabulka 11: Modifikované Kurtzkeho stupnice 0
bez potíží a bez objektivního neurologického nálezu
1
bez subjektivních potíží a s minimálním neurologickým nálezem
2
s minimálními potížemi a malým neurologickým nálezem
3
se střední intenzitou potíži a s nepochybným neurologickým nálezem
4
s výraznými potížemi a výrazným nálezem, je schopen se pohybovat mimo domov, vykonávat nákupy, popř. pracovat, je schopen používat dopravní prostředky, není závislý na pomoci druhé osoby
5
hybnost velmi omezena, je schopen se pohybovat mimo domov, ale jen na krátkou vzdálenost, delší cesty může konat jen s pomocí druhé osoby
6
nemocný je schopen se pohybovat pouze doma: 41
a) volně, bez pomoci druhé osoby, může vykonávat drobné domácí práce b) s pomocí berlí nebo pouze s přidržováním o nábytek, ve většině potřeb je závislý na cizí pomoci 7
nemocný je schopen se pohybovat pouze s pomocí druhé osoby nebo vozíku, který sám obsluhuje
8
není schopen chůze, je poután na lůžko, ale je schopen obsloužit
9
nemocný je upoután na lůžko, není schopen se sám posadit, ale ani se sám obsloužit, najíst se, apod.
10
exitus pro roztroušenou sklerózu
(Kučerová, Preiss a kol., 2006)
7.4.2
FAHNOVA – TOLOSOVA KLINICKÁ ŠKÁLA Škála je používána k hodnocení třesu. Hodnotí se třes obličeje, jazyka, hlasu,
hlavy, horních i dolních končetin, dále ortostatický třes v klidu (klidový), při zaujetí antigravitační polohy (posturální) a při pohybu (kinetický/intenční). Také se hodnotí specifické pohybové aktivity (např. psaní, kreslení, přelévání, atd.). Před testování by vyšetřovaný neměl osm hodin pít kofeinové ani alkoholické nápoje. (Bergenheim, Hariz, Lindberg, 2002)
42
8
Diskuze
Porovnáním jednotlivých dotazníků, hodnotící stejnou problematiku, zjistíme, že každý z nich se orientuje a hodnotí jiné aspekty. Z tohoto důvodu se srovnávat do podrobnosti nedají. Tato vlastnost je ale pozitivní v tom, že pro každého pacienta můžeme použít odlišnou škálu, hodnotící stejný aspekt a tím získat co nejpodrobnější informace, důležité pro co nejúčinnější terapii. Průběh terapie můžeme ovlivnit porovnáním získaných údajů jednotlivých pacientů.
Pro takovéto potřeby by se měli vytvářet rovnocenné jazykové verze
dotazníků, které umožní porovnání výsledků. I když byly vytvořeny metodiky pro překládání dotazníků, interpretace jednotlivých výrazů z jednoho kulturního prostředí do jiných podmínek může dělat problémy. Proto není možno přejímat jednotlivé deskriptory dotazníků doslovně. Cílem by měla být přirozeně znějící verze původního dotazníku, z důvodu možnosti srovnávání výsledků mezi jednotlivými zeměmi. Z tohoto hlediska by bylo vhodné, aby se na překladu nebo vývoji jednotlivých dotazníků podílela výzkumná centra v zemích, kde budou používány. Ekvivalence pojmů by měla být taková, aby různí lidé vnímali odborné termíny stejně a význam zůstal neměnný. Problémem s tímto spjatým je také to, že dotazník musí splňovat základní vlastnosti, jako je validita a reliabilita. Ty by se vždy měly ověřit pro novou jazykovou verzí dotazníku i pro použití v kontextu jiného onemocnění. Validita udává, do jaké míry je dotazník schopný měřit to, co skutečně měřit zamýšlí. Reliabilita je mírou stability, schopnost dotazníku poskytovat stejné výsledky, kdykoliv je měření opakováno za stejných podmínek. Snaha je také o co nejkratší časové období pro vyplnění dotazníku, které by však zbytečně nestresovalo vyšetřovanou osobu a neovlivňovalo tím i věrohodnost odpovědí. Další nevýhodou může být omezování odpovědi vyšetřovaného standardizovanou nabídkou. Pacient tak nemůže popsat všechno to, co ho v běžném životě nejvíce omezuje. Standardizovaná nabídka je ale nutná k usnadnění vyhodnocování a
43
zpracování získaných údajů, což je pro úspěšnou rehabilitaci důležité. Dotazníky by se tak měly stát běžnou součástí rehabilitačního vyšetření. Dotazníkové metody se využívají pouze jako doplňující diagnostická metoda. Díky těmto úpravám by se mohly dotazníky stát běžnou součástí rehabilitačního vyšetření.
44
9
Závěr
Dotazníkové metody uvedené v této práci mohou pomoci k vhodné volbě a správnému provedení rehabilitace. Ta následně vede k minimalizaci poruch, kompenzaci omezení v denních činnostech a usnadňuje návrat do běžného denního života.
Dotazníkové metody mohou
být
ve
formě
standardizované,
ale
i
nestandardizované, což nejsou dotazníky o nic horší, jen postrádají potřebnou validitu a reliabilitu, s čímž by měl terapeut počítat. Mezi standardizované můžeme zařadit dotazník McGillovy univerzity (a také vizuální analogovou škálu, která je jeho součástí), The Western Ontario and McMaster Universities Arthrittis Index, Test Barthelové, Funkční index soběstačnosti, Mini-mental State Examination, Zungova sebeposuzovací škála deprese a Derogatisův dotazník SCL-90. Příspěvkem této práce je tedy přehled diagnostických metod sloužících k lepší orientaci a také k vytvoření široké nabídky pro jejich častější užívání v diagnostice.
45
10 Souhrn
V této bakalářské práci jsou shrnuty nejpoužívanější dotazníkové metody u klinických
aspektů
(bolest,
soběstačnost,
mobilita
a
psychická
odolnost)
a specifických diagnóz (parkinsonova nemoc, cévní mozková příhoda, demence, roztroušená skleróza) nejčastěji posuzovaných ve fyzioterapii. S cílem vytvořit jednotnou nabídku dotazníků, které bude mít terapeut k dispozici s možností kdykoliv je využít a která by měla být vytvořena tak, aby přispěla ke zkvalitnění terapeutické péče o pacienta.
46
11 Summary
This dissertation summarizes the most common questionnaire methods that are used for measuring clinical aspects such as pain, self-sufficiency, mobility, and physical tolerance; and specific diagnoses such as Parkinson's disease, Cerebrovascular accident, Dementia, Disseminated Sclerosis, etc., that are most commonly assessed in physiotherapy. The aim is to create a unified complex of questionnaires which will be easily accessible and available to a therapist in order to make a therapeutic care of an individual more efficient.
47
12 Referenční seznam
Ambler, Z. (2001). Neurologie pro studenty lékařské fakulty. Praha: Karolinum. Bartoš, A., Bezdíček, O., Buček, A., Martínek, P., Řípová, D. (2008). Dotazník funkčního stavu FAQ – CZ – česká verze pro zhodnocení každodenních aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí. Psychiatrie pro praxi, 9(1), 31 – 34. Bartoš, A., Buček, A., Martínek, P., Řípová, D. (2009). Dotazník soběstačnosti DAD – CZ – česká verze pro hodnocení každodenních aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí. Neurologie pro praxi, 10(5), 320 – 323. Beck, A., T., Brown, G., K., Steer, R., A. (2006). Beck Depression Inventory – 2nd Edition (BDI – II). Retrieved 15. 4. 2010 from the Word wide web: http://www.musc.edu/dfm/RCMAR/Beck.html Bergenheim, A., T., Hariz, G., M., Lindberg, M. (2002). Impact of thalamic deep brain stimulation on disability and health-related quality of life in patients with essential tremor. Journal of Neurology, Neurosurgery and Psychiatry, 72, 47 – 52. Bohannon, Smith (1987); Opavský, J. (2003). Neurologické vyšetření v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Bohannon, 1989; Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. Brox, J., I., Grotle, M., Vollestad, N., K. (2003). Cross-cultural adaptation of the norwegian version of the Roland – Morris disability questionnaire and the oswestry disability index. Joural of Rehabilitation Medicine, 35, 241 – 247.
48
Crispin, J. (1997). A shorter form health survey: can the SF-12 replicate results from the SF-36 in longitudinal studies? Journal of Public Health Medicine, 19(2), 179 – 186. Fairbank, J., C., T., Pynset, P., B.(2000). The Oswestry Disability Index. Spine, 25(22), 2940 – 2953. Fairbank, J., C., T., Pynsent, P., B., Disney, S. (2009 ). Oswestry disability index. Retrieved 24.2.2010 from the Word wide web http://www.orthosurg.org.uk/odi/ Gúth, A. (1995).Vyšetřovacie a liečebné metodiky pre fyzioterapeutov. Bratislava: Liečreh. Havrdová, E. (2005). Roztroušená skleróza: průvodce ošetřujícího lékaře. Praha: Maxdorf. Honzák, R., Chromý, K. a kol. (2005). Somatizace a funkční poruchy. Praha: Grada Publishing. Jirák, R., Koukolík, F. (1999). Diagnostika a léčení syndromu demence. Praha: Grada Publishing. Janáčková, L. (2007). Bolest a její zvládání. Praha: Portál. Klevetová, D., Dlabalová, I. (2008). Motivační prvky při práci se seniory. Praha: Grada Publishing. Knotek, P., Blahuš, P., Šolcová, I. et al. (2000). Standardizovaná česká verze krátké formy dotazníku bolest McGillovy Univerzity. Bolest, 2, 113 – 115. Kohoutek, R. (2010). Dotazník jako průzkumná metoda. Retrieved 19.3. 2010 from the Word wide web: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/dotaznik-jako-pruzkumnametoda 49
Kolář, P. et al. (2009). Rehabilitace v klinické praxi. Praha: Galén. Kraus, J. et al.(2005). Dětská mozková obrna. Praha: Grada publishing. Kučerová, H., Preiss, M. (2006). Neuropsychologie v neuropsychiatrii. Praha: Grada publishing. Kutnohorská, J. (2008). Výzkum ve zdravotnictví. Olomouc: Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. Lambert, J. (2008). Mini – mental state examination (MMSE). Retrieved 5. 4. 2010 from the Wrld wide web: http://www.mudr.org/web/mmse Levine, P. (2009). Testing spasticity: The modified Ashworth scale. Retrieved 20.2. 2010 from the Word wide web: http://physicaltherapy.advanceweb.com/editorial/content/editorial.aspx?cc=200681 Lincoln, Leadbitter, 1979; Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. Mahoney, F., I., Barthel D. (1967). Functional evaluation: The Barthel index. Maryland State Medical Journal, 14, 56 – 61. Motlová, L. (2007). Autonomie, nezávislost a uspokojování potřeb osob vyššího věku. Kontakt, 2, 343 – 352. Olejárová, M., Šléglová, O., Dušek,L., Vencovský, J. & Pavelka, K. (2005). Hodnocení funkčního postižení pacientů s gonartrózou – validizace české verze dotazníku WOMAC. Česká revmatologie, 13 (2), 47 – 53.
50
O´Sullivan, S., B., Schmitz, T., J. (2007). Physical rehabilitaion. United State of America: F. A. Davis Company. Petr, P. (2000). Dotazník SF-36 O kvalitě života podmíněné zdravím. Kontakt, 1 (2), 26 – 30. Preiss, M., Roth, J., Uhrová, T. (1999). Deprese v neurologické praxi. Praha: Galén. Ringelstein, 1992; Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. Rokyta, R. et al. (2006). Bolest. Praha: Tigis. Roth, J., Růžička, E.(1998). Parkinsonova nemoc. Praha: Psychiatrické centrum. Roth, J., Růžička, E., Sekyrová, M. a kol. (2005). Parkinsonova nemoc. Praha: Maxdorf. Růžička, E. et al. (2003). Diferenciální diagnostika a léčba demencí. Praha: Galén. Sheikh, Yesavage, 1986; Topinková, E. (2005). Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. Ševčík, P. et al. (1994). Bolest a možnosti její kontroly. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Tinetti, 1986; Topinková, E. (2005). Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. Topinková, E. (2005). Geriatrie pro praxi. Praha: Galén. Umphred, D., A. (2007). Neurological Rehabilitation. Missouri: Mosby(Elsevier). Vaňásková, E. (2004). Testování v rehabilitační praxi – cévní mozkové příhody. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů.
51
Vaňásková, E. (2005). Testování v neurorehabilitaci. Neurologie pro praxi, 6, 311 – 314. Votava, J. (2001). Rehabilitace osob po cévní mozkové příhodě. Neurologie pro praxi, 4, 184 – 189. Wei, N. (2004). WOMAC osteoarthritis index questionnaire form. Retrieved 23. 3. 2010 from the Word wide web: http://www.arthritis-treatment-and-relief.com/womacosteoarthritis-index-questionnaire-form.html Wolfson, Whipple, Amerman, Tobin, 1990; Lippertová-Grünerová, M. (2005). Neurorehabilitace. Praha: Galén. Zvolský, P. (2001). Diagnóza Alzheimerovi nemoci pomocí šalovacích metod. Psychiatrie pro praxi, 2, 69 – 72.
52
13 Příloha
Příloha 1 Vizuální analogická škála (VAS)
Příloha 2 Dotazník McGillovy Univerzity ( McGill Pain Questionnaire)
Bolest
žádná
mírná
středně silná silná
Škubavá, bušivá
0
1
2
3
Vystřelující
0
1
2
3
Bodavá
0
1
2
3
Ostrá
0
1
2
3
Křečovitá
0
1
2
3
Hlodavá (jako
0
1
2
3
Pálivá, palčivá
0
1
2
3
Tupá přetrvávající
0
1
2
3
Tíživá (těžká)
0
1
2
3
Citlivá na dotek
0
1
2
3
Jako by mělo prasknout
0
1
2
3
Únavná – vysilující
0
1
2
3
Protivná
0
1
2
3
Strašná
0
1
2
3
Mučivá – krutá
0
1
2
3
zakousnutí)
Intenzita současné bolesti (PPI) 1………………………žádná 53
2….…………………...mírná 3………………………středně silná 4………………………silná 5………………………krutá 6………………………nesnesitelná (Knotek, Blahuš, Šolcová et al., 2000)
54
Příloha 3 The Western Ontario and McMaster Universities Arthritis Index – WOMAC
(Olejárová, Šléglová, Dušek, Vencovský, & Pavelka, 2005)
55
Příloha 4 Wong-Bakerova škála bolestivé tváře
(Honzák, Chromý a kol., 2005)
Příloha 5 Protokol Test Barthelové (Barthel index – BI)
Činnost skóre Příjem potravy
Popis 10
Soběstačný. Umí použít příbor nebo pomůcky, přijímá potravu v přiměřeném čase.
5
Potřebuje pomoc (např. jídlo nakrájet).
Koupání
5
Dokáže bez pomoci.
Péče o zevnějšek
10
Myje si obličej, češe si vlasy, čistí si zuby, holí se (u elektrického strojku zvládne zástrčku).
Oblékání
10
Soběstačný. Obuje si boty, ovládá zipové uzávěry, zapne sponky.
5
Potřebuje pomoc, alespoň polovinu činností dokáže v přiměřeném čase.
Ovládání konečníku
10
Není inkontinentní. V případě potřeby umí použít čípek nebo klyzma.
5
Občasné problémy nebo potřebuje pomoc
56
s podáním čípku nebo klyzmatem. Ovládání močení
10
Bez problémů. V případě potřeby umí sám použít pomůcky ke sběru moči.
5
Občasné problémy nebo potřebuje pomoci s pomůckami.
Přesun WC
10
Soběstačný včetně použití podložní mísy. Nepotřebuje pomoc při úpravě oděvu, sám se dokáže očistit, utřít, umýt. Potřebuje pomoc pro nestabilitu, potřebuje
5
pomoci při úpravě oděvu, utírání nebo s toaletním papírem. Přesun postel - židle
15
Soběstačný. Umí u vozíku použít brzdy a nožní podpěrky.
10
Minimální pomoc nebo dohled.
5
Dokáže se posadit, při přesunech však potřebuje maximální pomoc.
Lokomoce
15
Dojde 50m samostatně nebo s opěrnými pomůckami (nikoli kolečková chodítka).
10
Dojde s pomocí 50m.
5
Dokáže samostatně dojet ve vozíku 50m, jen pokud není schopen chůze.
Schody
10
Soběstačný, umí s opěrnými pomůckami.
5
Potřebuje pomoc nebo dohled.
Celkové skóre (max. 100 bodů): Hodnocení: 0 - 40
nesoběstačný
61
mírně
-
soběstačný
95 41 - 60
středně nesoběstačný
96 10
57
soběstačný
0 (Vaňásková, 2004)
Příloha 6 Protokol Test instrumentálních činností (Test IADL)
Činnost
Hodnocení
Bodové skóre
1. Telefonování
Vyhledá samostatně číslo, vytočí je
10
Zná několik čísel, odpovídá na
5
zavolání 2. Transport
Nedokáže použít telefon
0
Cestuje samostatně dopravním
10
prostředkem Cestuje, je – li doprovázen
5
Vyžaduje pomoc druhé osoby,
0
speciálně upravený vůz apod. 3. Nakupování
Dojde samostatně nakoupit
10
Nakoupí s doprovodem a radou
5
druhé osoby 4. Vaření
Neschopen bez podstatné pomoci
0
Uvaří samostatně celé jídlo
10
Jídlo ohřeje
5
Jídlo musí být připraveno druhou
0
osobou 5. Domácí práce
Udržuje domácnost s výjimkou
10
těžkých prací Provede pouze lehčí práce nebo
5
neudrží přiměřenou čistotu Potřebuje pomoct při většině prací nebo se práce v domácnosti
58
0
neúčastní 6. Práce kolem
Provádí samostatně a pravidelně
10
Provede pod dohledem
5
Vyžaduje pomoc, neprovede
0
Samostatně v určenou dobu
10
domu
7. Užívání léků
správnou dávku, zná názvy léků 5
Užívá, jsou – li připraveny a připomenuty Léky musí být podány druhou
0
osobou 8. Finance
Spravuje samostatně, platí účty, zná
10
příjmy a výdaje Zvládne drobné výdaje, potřebuje
5
pomoc se složitějšími pracemi Neschopen bez pomoci zacházet s
0
penězi
(Klevetová, Dlabalová, 2008)
Příloha 7 Protokol Funkční Index Soběstačnosti (FIM)
příjem
Osobní péče:
datum:
Jídlo
59
kontrola
Propuštění
Péče o zevnějšek
Koupání
Oblékání – horní končetiny, trup
Oblékání – dolní končetiny
Intimní hygiena
Kontinence:
Kontinence – močový měchýř
Kontinence – konečník
Přesuny:
Lůžko, židle, vozík
WC
Vana, sprcha
Lokomoce:
60
Chůze/vozík
ο Chůze
ο Vozík
ο Obojí
Schody
Pohybová dovednost součet (max. 91 bodů)
Komunikace:
Chápání
ο Audio
ο Video
ο Obojí
Vyjadřování
ο Verb.
ο Neverb.
ο Obojí
Sociální aspekty:
Sociální kontakt
Řešení problémů
Paměť
Psychické funkce: součet (max. 35 bodů)
CELKOVĚ SKÓRE: součet (max. 126 bodů)
61
VYHODNOTIL – JMÉNO, PODPIS
SOUČASNÁ MEDIKAMENTÓSNÍ TERAPIE
DÁVKY:
ráno
poledne
večer
Léky:
(Vaňásková, 2005)
Příloha 8
SF - 36
Návod:
V tomto dotazníku jsou otázky týkající se Vašeho zdraví. Vaše odpovědi pomohou určit, jak se cítíte a jak dobře se Vám daří zvládat obvyklé činnosti.
Odpovězte na jednu z otázek tím, že vyznačíte příslušnou odpověď. Nejste-li si jisti jak odpovědět, odpovězte, jak nejlépe umíte.
62
1. Řekl(a) byste, že Vaše zdraví je celkově: (zakroužkujte jedno číslo)
2.
Výborné
1
Velmi dobré
2
Dobré
3
Dosti dobré
4
Špatné
5
Jak byste hodnotil(a) své zdraví dnes ve srovnání se stavem před rokem? (zakroužkujte jedno číslo)
3.
Mnohem lepší než před rokem
1
Poněkud lepší než před rokem
2
Přibližně stejné jako před rokem
3
Poněkud horší než před rokem
4
Mnohem horší než před rokem
5
Následující otázky se týkají činnosti, které vykonáváte během svého typického dne. Omezuje Vaše zdraví nyní tyto činnosti? Jestliže ano, do jaké míry? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce)
ČINNOSTI
Ano, omezuje Ano, omezuje hodně
trochu
Ne, vůbec
neomezuje
a. Usilovné činnosti jako je běh, zvedání těžkých předmětů,
1
2
3
1
2
3
1
2
3
d. Vyjít po schodech několik pater
1
2
3
e. Vyjít po schodech jedno patro
1
2
3
f. Předklon, shýbání, poklek
1
2
3
g. Chůze asi jeden kilometr
1
2
3
h. Chůze po ulici několik set metrů
1
2
3
provozování náročných sportů b. Středně namáhavé činnosti jako posunování stolu, luxování, hraní kuželek, jízda na kole c. Zvedání nebo nesení běžného nákupu
63
i.
Chůze po ulici sto metrů
1
2
3
j.
Koupání doma nebo oblékání bez
1
2
3
pomoci další osoby 4. Trpěl(a) jste některým z dále uvedených problémů při práci nebo při běžné denní činnosti v posledních 4 týdnech kvůli zdravotním potížím? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ANO a.
Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné
NE
1
2
činnosti? b.
Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?
1
2
c.
Byl(a) jste omezen(a) v druhu práce nebo jiných činností? 1
2
d.
Měl(a) jste potíže při práci nebo jiných činnostech
2
1
(například jste musel(a) vynaložit zvláštní úsilí)?
5.
Vyskytl se u Vás některý z dále uvedených problémů při práci nebo běžné denní
činnosti v posledních 4 týdnech kvůli nějakým emocionálním potížím (například pocit deprese nebo úzkosti)? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) ANO
NE
a. Zkrátil se čas, který jste věnoval(a) práci nebo jiné činnosti?
1
2
b. Udělal(a) jste méně než jste chtěl(a)?
1
2
c. Byl(a) jste při práci nebo jiných činnostech méně pozorný(á)
1
2
než obvykle? 6.
Uveďte, do jaké míry bránily Vaše tělesné nebo emocionální potíže Vašemu
normálnímu společenskému životu v rodině, mezi přáteli, sousedy nebo v širší společnosti v posledních 4 týdnech.
(zakroužkujte jedno číslo)
Vůbec ne
1
Trochu
2
Mírně
3
Poměrně dost
4
Velmi silně
5
7. Jak velké bolesti jste měl(a) v posledních 4 týdnech?
64
(zakroužkujte jedno číslo)
8.
Žádné
1
Velmi mírné
2
Mírné
3
Střední
4
Silné
5
Velmi silné
6
Do jaké míry Vám bolesti bránily v práci (v zaměstnání i doma) v posledních 4 týdnech? (zakroužkujte jedno číslo) Vůbec ne
1
Trochu
2
Mírně
3
Poměrně dost
4
Velmi silně
5
9. Následující otázky se týkají Vašich pocitů a toho, jak se Vám dařilo v předchozích týdnech. U každé otázky označte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, jak jste se cítil(a).
Jak často v předchozích 4 týdnech ? (zakroužkujte jedno číslo na každé řádce) Pořád Většinou Dost často Občas Málokdy Nikdy a. jste se cítil(a) pln(a) elánu
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
b. jste byl(a) velmi nervózní c. jste měl(a) takovou depresi, že Vás nic nemohlo rozveselit? d. jste pociťoval(a) klid a pohodu? e. jste byl(a) pln(a) energie? f. jste pociťoval(a)
65
pesimismus a smutek
1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
h. jste byl(a) šťastný(á)
1
2
3
4
5
6
i. jste se cítil(a) unaven(a)
1
2
3
4
5
6
g. jste se cítil(a) vyčerpán(a)
10.
Uveďte, jak často v předchozích 4 týdnech bránily Vaše tělesné nebo emocionální
obtíže Vašemu společenskému životu (jako např. návštěvy přátel, příbuzných atp.)? (zakroužkujte jedno číslo)
11.
Pořád
1
Většinou času
2
Občas
3
Málokdy
4
Nikdy
5
Zvolte prosím takovou odpověď, která nejlépe vystihuje, do jaké míry pro Vás
platí každé z následujících prohlášení? Jistě ano Spíše ano Nejsem Spíše ne Určitě ne si jist a.Zdá se, že onemocním (jakoukoliv nemocí)
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
1
2
3
4
5
snadněji než jiní lidé b. Jsem stejně zdráv(a) jako kdokoliv jiný c.Očekávám, že se mé zdraví zhorší d. Mé zdraví je perfektní
Datum:
(Petr, 2000)
66
Příloha 9 Protokol indexu pracovní neschopnosti Oswestry Účelem tohoto dotazníku je poskytnout nám informace o tom, jak Vaše problémy se zády (nebo s nohou) ovlivňují Vaši schopnost zvládat každodenní život. Odpovězte prosím na všechny části. Označte to políčko, které nejpřesněji popisuje Váš dnešní stav; v každé části označte pouze jedno políčko. Část 1 - Intenzita bolesti Dnes nemám žádné bolesti. (0 b.) Dnes mám mírné bolesti. (1 b.) Dnes mám střední bolesti. (2 b.) Dnes mám docela silné bolesti. (3 b.) Dnes mám velmi silné bolesti. (4 b.) Dnes mám nejhorší bolesti, jaké si lze představit. (5 b.)
Část 2 - Osobní péče (mytí, oblékání atd.) Mohu se o sebe normálně postarat, aniž by mi to způsobovalo neobvyklé bolesti. (0 b.) Mohu se o sebe normálně postarat, ale způsobuje mi to velké bolesti. (1 b.) Osobní péče mi způsobuje bolesti a musím ji provádět pomalu a opatrně. (2 b.) Potřebuji trochu pomoci, ale zvládnu většinu osobní péče. (3 b.) Potřebuji každý den pomoci s většinou úkonů své osobní péče. (4 b.) Neobléknu se, mytí mi působí potíže a zůstávám v posteli. (5 b.)
Část 3 - Zvedání břemen Mohu zvedat těžká břemena bez neobvyklých bolestí. (0 b.) Mohu zvedat těžká břemena, ale způsobuje mi to neobvyklé bolesti. (1 b.) Kvůli bolestem nemohu zvedat těžká břemena ze země, ale zvládnu to, pokud jsou vhodně položená, třeba na stole. (2 b.) 67
Kvůli bolestem nemohu zvedat těžká břemena, zvládnu ale lehká až středně těžká břemena, pokud jsou vhodně položená. (3 b.) Mohu zvedat pouze velmi lehká břemena. (4 b.) Nemohu zvedat a nosit vůbec nic. (5 b.)
Část 4 - Chůze Bolesti mi nebrání v chůzi na jakoukoli vzdálenost. (0 b.) Bolesti mi brání v chůzi delší než jeden kilometr. (1 b.) Bolesti mi brání v chůzi delší než půl kilometru. (2 b.) Bolesti mi brání v chůzi delší než 100 metrů. (3 b.) Mohu chodit pouze s holí nebo s berlemi. (4 b.) Většinu času strávím v posteli a na záchod musím dolézt po čtyřech. (5 b.)
Část 5 - Sezení Mohu sedět na jakékoli židli, jak dlouho chci. (0 b.) Mohu sedět na své oblíbené židli, jak dlouho chci. (1 b.) Bolesti mi brání v sezení delším než jednu hodinu. (2 b.) Bolesti mi brání v sezení delším než půl hodiny. (3 b.) Bolesti mi brání v sezení delším než 10 minut. (4 b.) Kvůli bolestem nemohu vůbec sedět. (5 b.)
Část 6 - Stání Mohu stát, jak dlouho chci, bez neobvyklých bolestí. (0 b.) Mohu stát, jak dlouho chci, ale způsobuje mi to neobvyklé bolesti. (1 b.) Bolesti mi brání ve stání delším než jednu hodinu. (2 b.) Bolesti mi brání ve stání delším než půl hodiny. (3 b.) Bolesti mi brání ve stání delším než 10 minut. (4 b.) Kvůli bolestem nemohu vůbec stát. (5 b.)
68
Část 7 - Spaní Bolesti mě nikdy nevyruší ze spánku. (0 b.) Bolesti mě občas vyruší ze spánku. (1 b.) Kvůli bolestem spím méně než 6 hodin. (2 b.) Kvůli bolestem spím méně než 4 hodiny. (3 b.) Kvůli bolestem spím méně než 2 hodiny. (4 b.) Kvůli bolestem nemohu vůbec spát. (5 b.)
Část 8 - Sexuální život (je-li relevantní) Můj sexuální život je normální a nezpůsobuje mi neobvyklé bolesti. (0 b.) Můj sexuální život je normální, ale způsobuje mi určité neobvyklé bolesti.(1 b.) Můj sexuální život je skoro normální, ale způsobuje mi velké bolesti. (2 b.) Bolesti závažným způsobem omezují můj sexuální život. (3 b.) Kvůli bolestem můj sexuální život téměř neexistuje. (4 b.) Kvůli bolestem nemám vůbec žádný sexuální život. (5 b.)
Část 9 - Společenský život Můj společenský život je normální a nezpůsobuje mi neobvyklé bolesti. (0 b.) Můj společenský život je normální, ale zvyšuje intenzitu mých bolestí. (1 b.) Bolesti nemají žádný závažný vliv na můj společenský život kromě toho, že mě omezují v namáhavějších zájmových činnostech, např. ve sportu atd. (2 b.) Bolesti omezily můj společenský život a nevycházím ven tak často. (3 b.) Kvůli bolestem se můj společenský život omezuje na můj domov. (4 b.) Kvůli bolestem nemám vůbec žádný společenský život. (5 b.)
Část 10 - Cestování Mohu cestovat kamkoli bez neobvyklých bolestí. (0 b.) Mohu cestovat kamkoli, ale způsobuje mi to neobvyklé bolesti. (1 b.) 69
Bolesti jsou silné, ale zvládnu cesty trvající déle než dvě hodiny. (2 b.) Kvůli bolestem zvládnu pouze cesty trvající nejdéle hodinu. (3 b.) Kvůli bolestem zvládnu pouze nezbytné cesty trvající nejdéle 30 minut. (4 b.) Kvůli bolestem necestuji vůbec, s výjimkou cest nutných kvůli mému léčení.(5 b.) Skórování: (Celkové skóre / 5 × počet odpověděných otázek) × 100 = výsledek v % ( Disney, Fairbank, Pynsent, 2009 )
Příloha 10
Hodnocení rovnováhy a chůze podle Tinettiové
I. Rovnováha Návod k provedení: pacient sedí na pevné židli bez opěrek pro ruce. Požádejte ho o provedení úkolu 1 – 9.
Činnost
Provedení
Bodové skóre
Rovnováha vsedě
potíže s udržením rovnováhy
0
(naklání se, sklouzává) Postavení ze sedu na
stabilní, jistý sed
1
neschopen bez pomoci
0
pomáhá si rukama
1
postaví se bez pomoci rukou
2
neschopen bez pomoci
0
postaví se, ale potřebuje více
1
židli
Postavení z lehu na lůžku
70
pokusů postaví se na první pokus
2
Rovnováha pro
nejistý (kolísá, oscilace trupu,
0
postavení (prvních 5s)
pohyby nohou), neschopen stabilní, ale používá hůl nebo
1
se chytá předmětů stoj jistý, bez pomůcky a
2
opory Rovnováha ve stoji
nejistý, neschopen
0
stoj jistý, ale o širší bázi nebo
1
s holí či „chodítkem“ stoj jistý o úzké bázi, bez
2
opory Stoj, udržení rovnováhy
začíná padat, neschopen
0
osciluje, nejistý, sám se udrží
1
stoj jistý
2
Stoj se zavřenýma očima
nejistý, padá, titubuje,
0
(stoj o úzké bázi)
neschopen
při tlaku na sternum (stoj o úzké bázi)
Otáčení o 360 stupňů
jistý
1
provede nesouvisle,
0
přerušovaně, neprovede provede plynule, souvislými
1
kroky nejistý, chytá se předmětů, s
0
oporou Posazení zpět na židli
bez poruchy rovnováhy
1
nejistý (neodhadne
0
vzdálenost, dopadne na židli, pomáhá si rukama) s pomocí paží, přerušovaně, s potížemi
71
1
2
provede plynule, jistě Celkové skóre rovnováhy:
……. ………. (z 16 bodů)
II. Chůze Návod k provedení: Pacient stojí vedle vyšetřujícího, na jeho pokyn projde napříč pokojem/chodbou, nejprve obvyklým krokem, zpět co možná nejrychleji s dodržením bezpečnosti.Může používat obvyklé pomůcky (hůl, berle, „chodítko“).
Činnost
Provedení
Bodové skóre
iniciace chůze (rozejít
váhání, obtíže zahájit pohyb,
se ihned po pokynu)
přešlapování
0
rozejde se bez obtíží
1
Délka a výška kroku -
pravá noha se švihem
0
A-
nedostává před levou pravá noha překročí levou
1
pravá noha se úplně
0
nezdvihne od podložky
-B-
normální pohyb
1
levá noha se švihem
0
nedostává před pravou levá noha se švihem
1
nedostává před pravou levá noha se úplně nezdvihne
0
od podložky Souměrnost kroku
normální pohyb
1
pravý a levý krok
0
nesouměrně
72
Plynulost pohybu Udržení směru chůze
Rovnováha trupu
oba kroky souměrné
1
přerušování plynulosti kroku
0
plynulá chůze
1
neudrží směr chůze
0
mírně vybočuje, používá hůl
1
chůze přímá, bez pomůcky
2
oscilace trupu, užívá
0
pomůcky není kolísání, ale pokrčení
1
v kyčlích, v kolenou, pomáhá si rukama normální poloha trupu při
2
chůzi Chůze
chůze o široké bázi, paty od
0
sebe normální chůze
1
Celkové skóre chůze:
….. (z 12 bodů)
Celkové skóre rovnováhy a chůze:
….. (z 26 bodů)
Hodnocení: 26 – 28 bodů ……… normální provedení, nezvýšené riziko pádů < 26 bodů ………… abnormální výsledek, nutné vyšetření, léčba příčiny, rehabilitace a režimová opatření < 19 bodů ………… vysoce rizikové skóre, riziko pádu zvýšeno pětinásobně (Tinetti, 1986; Topinková, 2005)
73
Příloha 11
Protokol Vyštřovací škála pro hodnocení chůze – Gait Assessment Rating
Scale (GARS) CELKOVÉ KATEGORIE 1.
Variabilita – míra nestálosti a poruchy rytmu kroků a pohybů
0
Plynulé a pravidelně probíhající krokové pohyby končetin.
1
Občasná přerušení (změna v rychlosti), přibližně v méně než 25% času.
2
Nepředpověditelný rytmus přibližně v 25 – 75%času.
3
Náhodný timing (postup v čase) pohybů končetin.
2.
Jistota – váhavost, pomalost, porucha propulse a nedostatek spoluúčasti při kráčení a souhře švihového pohybu paží
0
Dobré pohyby směrem dopředu a nedostatek spoluúčasti při kroku a švihu.
1
Těžiště hlavy, paží a těla se jen pomalu promítá do pohybu vpřed, ale stále jsou dobře koordinovány paže a dolní končetiny.
2
Hlava, paže a trup drženy pře předním okrajem nohou, je mírná ztráta plynulé zpětné vazby (pohybu vpřed a zpět).
3
Hlava, paže a trup drženy nad zadní částí nohy ve stojné fázi, je velká náchylnost ke „stepování“.
3.
Kličkování – nepravidelné a kolísavé linie při postupu vpřed
0
Přímá linie postupu při frontálním pohledu.
1
Jedno vybočení z přímé linie (nejlepší možné linie) vpřed.
2
Dvě až tři vybočení z linie vpřed.
3
Čtyři nebo i více vybočení z linie vpřed.
4.
Kolébavá chůze – široká základna chůze, charakteristická nadměrným překračováním střední linie a uchylováním se do strany 74
0
Úzká báze základna (podpěry) a tělo držené téměř svisle nad nohami.
1
Lehce oddělené střední držení nohou a právě tak znatelné pohyby hlavy a trupu do stran.
2
Výrazný rozestup nohou a zřetelné naklonění těla ke straně tak, že vrchol hlavy se nachází nad stejnosměrnou stojnou nohou.
3
Extrémní kývání hlavou a tělem do stran (hlava jde ke straně stejnostranné stojné nohy) a další rozšíření základny.
5
Vrávorání – náhlá a neočekávaná částečná ztráta rovnováhy do
.
strany
0
Žádná ztráta rovnováhy do strany
1
Jedno náhlé vychýlení do strany.
2
Dvě náhlá vychýlení do strany.
3
Tři náhlá vychýlení do strany.
KATEGORIE DOLNÍCH KONČETIN 1.
Procento času ve švihové fázi – ztráta v procentech v krokových cyklech způsobená ve švihu
0
Poměr trvání stojné (opěrné) a švihové fáze je přibližně 3:2.
1
Poměr stojné ke švihové fázi kroku je 1:1 nebo o něco méně.
2
Nápadně prodloužená stojná (opěrná) fáze, ale se zřetelným setrváváním švihové fáze
3
Zkrácená švihová fáze.
2.
Kontakt nohy – stupeň, v němž se pata dotkne podložky při kroku
0
Velmi zřetelný úhel doteku paty s podložkou (podlahou).
1
Omezeně viditelný kontakt paty před dotekem i přední části nohy (chodidla).
2
Celá noha (planta) se dotýká podlahy najednou.
3
Přední část nohy se dotýká podlahy dříve než pata.
3.
Rozsah pohybu kyčle – stupeň ztráty rozsahu pohybu kyčelního
75
kloubu patrný při cyklu chůze 0
Zřetelné úhel mezi stehnem směrem nazad během dvojité opěry (10°).
1
Sotva viditelný úhel směrem nazad vzhledem k vertikále.
2
Stehno je ve vertikální projekci směrem k podlaze.
3
Stehno vytváří úhel směrem dopředu od vertikály i při maximální zadní (posteriorní) výchylce.
4.
Rozsah pohybu kolena – stupeň ztráty rozsahu pohybu kolena pozorovatelný při cyklu chůze
0
Koleno se pohybuje v plném rozsahu od kontaktu paty s podložkou (a další stojné fáze) až do téměř 90° (70°) během švihové fáze.
1
Malé ohnutí kolena pozorovatelné při doteku paty a další stojné fázi, a maximální flexe při střední švihové fázi se blíží 45° namísto 90°.
2
Flexe kolena v pozdní stojné fázi je více zřetelná než při kontaktu paty s podložkou, během švihové fáze je patrná velmi malá aktivita prstů.
3
Během švihové fáze se prsty dotknou podlahy, flexe kolena se objevuje konstantně během stojné fáze, a úhel kolena během stojné a švihové fáze dosahuje 45° nebo i méně.
(Wolfson, Whipple, Amerman, Tobin, 1990; Lippertová-Grünerová, 2005)
76
Příloha 12 Derogatisův dotazník SCL – 90
77
78
79
(Honzák, Chromý a kol., 2005)
Příloha 13 Jednotná škála pro hodnocení Parkinsonovy nemoci (Unified Parkinson´s Disease Rating Scale, UPDRS) Myšlení, chování a nálada (1)Postižení intelektu 0
žádné
1
mírné; zapomnětlivost s částečným vybavováním si událostí, bez dalších obtíží
2
nepříliš velká ztráta paměti s dezorientací a mírnými obtížemi při
80
zvládání složitějších problémů; mírné, ale definitivní narušení výkonu v domácím prostředí s nutností příležitostné nápovědy 3
závažná ztráta paměti s desorientacemi v čase a často i v místě vážné narušení schopnosti zvládat problémy
4
závažná ztráta paměti se zachováním orientace pouze osobou, neschopnost udělat si úsudek nebo řešit problémy neschopen sebeobsluhy, vyžaduje značnou pomoc, v žádném případě nemůže být nechán o samotě
(2) Porucha myšlení (způsobená demencí nebo intoxikací léky) 0
žádná
1
živé sny
2
,,neškodné“ halucinace se zachováním náhledu
3
příležitostné až časté halucinace nebo bludy, bez náhledu, mohou narušovat denní aktivity
4
trvalé halucinace, bludy nebo floridní psychóza neschopen se o sebe postarat
(3) Deprese 0
nepřítomna
1
období abnormálního smutku či sebeobviňování nikdy netrvá déle než několik dnů
2
trvalá deprese (1 týden a více)
3
trvalá deprese s vegetativními symptomy (nespavostí, nechutenstvím, úbytkem váhy, ztrátou zájmu)
4
trvalá deprese s vegetativními symptomy a suicidálními myšlenkami a záměry
(4) Motivace/iniciativa 0
normální
1
méně se prosazující než je obvyklé, pasivní
2
ztráta iniciativy nebo zájmu o činnosti, které nejsou zcela běžné
81
3
ztráta iniciativy nebo zájmu o každodenní činnosti
4
apatický, úplná ztráta motivace
II. Aktivity běžného života (5) Řeč 0
normální
1
mírně postižená, bez obtíží srozumitelná
2
středně těžce postižená, někdy je pacient žádán o zopakování výroku
3
vážně postižená, často je pacient žádán o zopakování výroku
4
po většinu času nesrozumitelná
(6) Salivace 0
normální
1
nepatrné, ale jasně zvýšené slinění; sliny mohou v noci vytékat z úst
2
mírně zvýšená salivace, sliny mohou vytékat z úst
3
znatelně zvýšená salivace s častým vytékáním slin z úst
4
značné vytékání slin z úst vyžadující neustále kapesník
(7) Polykání 0
normální
1
zřídkakdy zaskočí sousto
2
příležitostně zaskočí sousto
3
vyžaduje kašovitou stravu
4
vyžaduje nasogastrální sondu nebo gastrostomii
(8) Psaní rukou 0
normální
1
nepatrně zpomalené nebo malé písmo
2
středně těžce zpomalené nebo malé písmo; všechna slova jsou čitelná
3
těžce porušené písmo, ne všechna slova jsou čitelná
82
4
většina slov je nečitelná
(9) Krájení jídla a manipulace s příborem 0
normální
1
poněkud pomalé a neobratné, ale potřebuje pomoc
2
neobratně a pomalu nakrájí většinu jídla; někdy potřebuje pomoc
3
jídlo musí někdo nakrájet, ale je schopen pomalu jíst sám
4
musí být nakrmen
(10) Oblékání 0
normální
1
poněkud pomalé, ale nepotřebuje pomoc
2
příležitostná pomoc při zapínání knoflíků
3
vyžaduje značnou pomoc, ale některé úkony zvládne sám
4
bezmocný
(11) Osobní hygiena 0
normální
1
poněkud zpomalen, ale nepotřebuje pomoc
2
potřebuje pomoc při sprchování či koupání, nebo je při hygieně velmi pomalý
3
vyžaduje pomoc při mytí, čištění zubů, česání a na záchodě
4
močový katétr či jiné hygienické pomůcky
(12) Obrácení v posteli a přikrývání se 0
normální
1
poněkud pomalé a neobratné, ale potřebuje pomoc
2
může se obrátit nebo se přikrýt sám, ale s velkým obtížemi
3
začne se obracet nebo upravovat si přikrývku, ale sám není schopen dokončit
4
bezmocný
83
(13) Pády (bez vztahu k ,,freezingu“) 0
žádné
1
zřídka
2
příležitostné pády, méně než jednou denně
3
pády průměrně jednou denně
4
pády častěji než jednou denně
(14) Freezing za chůze 0
žádný
1
zřídka freezing za chůze, může se objevit hesitace na začátku pohybu
2
příležitostně freezing za chůze
3
častý freezing, příležitostné pády z důvodů freezingu
4
časté pády z důvodů freezingu
(15) Chůze 0
normální
1
mírné obtíže; mohou chybět souhyby paží nebo má sklon šourat nohy
2
střední obtíže; vyžaduje malou nebo žádnou pomoc
3
těžká porucha chůze vyžadující pomoc
4
nemůže vůbec chodit, ani s pomocí
(16) Třes (anamnestické stesky na třes jakékoliv části těla) 0
nepřítomen
1
nepatrný, zřídkakdy přítomný
2
středně těžký; pacienta obtěžuje
3
těžký, narušuje mnoho denních činností
4
velmi těžký, narušuje většinu denních činností
(17) Senzorické obtíže související s parkinsonismem 0
žádné
1
příležitostně necitlivost, brnění či mírná bolest
84
2
často je přítomna necitlivost, brnění či mírná bolest
3
časté bolestivé pocity
4
mučivá bolest
III. Vyšetření hybnosti (18) Řeč 0
normální
1
nepatrná ztráta výrazovosti, výslovnosti a hlasitosti řeči
2
monotónní, setřelá, ale srozumitelná řeč; středně porušena
3
znatelně porušena, je obtížné porozumět
4
nesrozumitelná
(19) Mimika 0
normální
1
naznačená hypomimie, může být ještě v rámci normální ..poker face“
2
nepatrně, ale nepochybně abnormální ochuzení mimiky
3
mírná hypomimie, rty jsou někdy pootevřené
4
maskovitá tvář s těžkou (úplnou) ztrátou mimiky; rty trvale pootevřené
(20) Klidový třes (zvlášť se hodnotí třes hlavy, horní a dolní končetiny vpravo a vlevo) 0
nepřítomen
1
nepatrný a zřídka přítomný
2
třes je stálý, malá amplitudy, nebo je větší amplitudy, ale pouze intermitentně přítomen
3
větší amplitudy, přítomen po většinu času
4
značné amplitudy, přítomen po většinu času
(21) Akční nebo posturální třes rukou (zvlášť se hodnotí třes na pravé a levé horní končetině) 0
nepřítomen
85
1
nepatrný, přítomný jen za pohybu
2
nevelké amplitudy, přítomný jen za pohybu
3
nevelké amplitudy, přítomný při statické zátěži stejně jako za pohybu
4
značné amplitudy, narušuje stravování
(22) Rigidita (hodnotí se pasivní pohyb ve velkých kloubech, pacient uvolněně sedí; nebrat ohled na příznak ozubeného kola) 0
nepřítomna
1
nepatrná, zjistitelná pouze při aktivace pohybem druhostranné končetiny
2
mírná až střední
3
značná, ale je ještě zachovaný plný rozsah pohybu
4
těžká, omezuje rozsah pohybu
(23) Klepání prsty (pacient rychle opakovaně klepe palcem o špičku ukazováku s co největší amplitudou; každou rukou zvlášť) 0
normální
1
mírné zpomalení a/nebo snížení amplitudy
2
středně těžce narušený pohyb; brzy se vyčerpává; mohou být příležitostné zárazy v pohybu
3
těžce narušený pohyb; časté váhání na začátku pohybu nebo zárazy během pohybu
4
neschopen provést pohyb
(24) Pohyby rukou (pacient rychle opakovaně rozvírá a zavírá dlaň s nataženými prsty a co největší amplitudou; každou rukou zvlášť) 0
normální
1
mírné zpomalené a/nebo snížení amplitudy
2
středně těžce narušený pohyb; brzy se vyčerpává; mohou být příležitostné zárazy v pohybu
3
těžce narušený pohyb; časté váhání na začátku pohybu nebo zárazy během pohybu
86
4
neschopen provést pohyb
(25) Rychlé alternující pohyby rukama (pacient provádí pronaci a supinaci v horizontální nebo vertikální poloze, s co možná největší amplitudou; oběma rukama zároveň) 0
normální
1
mírné zpomalení a/nebo snížení amplitudy
2
středně těžce narušený pohyb; brzy se vyčerpává, mohou být příležitostné nárazy v pohybu
3
těžce narušený pohyb; časté váhání na začátku pohybu nebo zárazy během pohybu
4
neschopen provést pohyb
(26) Pohyby nohou (pacient rychle opakovaně poklepává špičkou nohy o zem, pata zůstává opřena, s co největší amplitudou) 0
normální
1
mírné zpomalení a /nebo snížení amplitudy
2
středně těžce narušený pohyb; brzy se vyčerpává; mohou být příležitostné zárazy v pohybu
3
těžce narušený pohyb; časté váhání na začátku pohybu nebo zárazy během pohybu
4
neschopen provést pohyb
(27) Vstávání ze židle (pacient se pokusí vstát ze židle s rovným opěradlem, ruce má zkřížené na prsou) 0
normální
1
pomalé nebo potřebuje více pokusů
2
zvedá se s oporou o ruce
3
tendence k pádu nazad; potřebuje více pokusů, ale vstane bez pomoci
4
neschopen vstát bez pomoci
(28) Držená postavy ve stoji
87
0
normálně vzpřímený
1
ne zcela vzpřímený, nepatrně nehrbený postoj může být normální pro starší osoby
2
mírně nahrbený, bezpochyby abnormální postoj; může být nepatrně nakloněn k jedné straně
3
těžce nahrbený s kyfózou; může být mírně nakloněn k jedné straně
4
značně flekční držení, postoj je extrémně abnormální
(29)Chůze 0
normální
1
chodí pomalu, může mít krátký šouravý krok, ale nemívá destinace nebo propulse
2
chodí s obtížemi, ale vyžaduje jen malou nebo žádnou oporu; mívá destinace nebo propulse
3
těžká porucha chůze vyžadující oporu
4
nechodí vůbec, ani s oporou
(30) Posturální stabilita (zkouška zvrácení trupu vstoje: odpověď na náhlé vychýlení vzad trhnutím za ramena, když pacient stojí s otevřenýma očima, nohy mírně rozkročené; je připraven, může mít několik cvičných pokusů) 0
normální
1
retropulse, ale vyrovnává bez pomoci
2
chybí posturální odpověď; mohl by upadnout, kdyby jej vyšetřující nezachtil
3
velmi nestabilní; tendence ke spontánní ztrátě rovnováhy
4
neschopen stát bez opory
(31) Bradykinéza a hypokinéza těla (kombinace zpomalenosti, váhání na začátku pohybu, snížených souhybů, malé amplitudy a celkové chudosti pohybů) 0
žádná
1
minimální zpomalení, činí dojem uvážlivého pohybu, u některých osob ještě normálního; možné snížení amplitudy pohybů
2
zpomalení a pohybová chudost mírného stupně, již nepochybně
88
abnormální; případně snížení amplitudy pohybu 3
středně těžké zpomalení a chudost či nízká amplituda pohybů
4
značné zpomalení, chudost či nízká amplituda pohybů
IV. Komplikace léčby (v posledním týdnu) A. Dykinézy (32) Trvání: jak velkou část doby bdění jsou dyskinézy přítomny? (anamnestický údaj) 0
žádnou
1
1-25% dne
2
26-50% dne
3
51-75% dne
4
76-100% dne
(33) Omezení dyskinézami: do jaké míry dyskinézy zneschopňují? (anamnestická informace, může být upravena dle objektivního nálezu) 0
nejsou zneschopňující
1
mírně zneschopňující
2
středně zneschopňující
3
těžce zneschopňující
4
zcela zneschopňující
(34) Bolestivé dyskinézy: do jaké míry jsou dyskinézy bolestivé? 0
nejsou bolestivé
1
mírně bolestivé
2
středně bolestivé
3
silně bolestivé
4
velmi silně bolestivé
(35) Přítomnost časné ranní dystonie (anamnestický údaj) 0
ne
1
ano
B. Klinické fluktuace 89
(36) Vyskytující se stavy ,,off“, které lze časově předvídat vzhledem k době podání léků? 0
ne
1
ano
(37) Vyskytujícící se stavy ,,off“, které nelze časově předvídat vzhledem k době podání léků? 0
ne
1
ano
(38) Vyskytující se stavy ,,off“, přicházející náhle během několika sekund? 0
ne
1
ano
(39) Jakou část dne (za bdělého stavu) je průměrné pacient v ,,off“ stavu? 0
žádnou
1
1-25% dne
2
26-50% dne
3
51-75% dne
4
76-100% dne
C. Jiné komplikace (40) Trpí pacient nechutenstvím, nevolností či zvracením? 0
ne
1
ano
(41) Trpí pacient nespavostí, nadměrnou spavostí či jinou poruchou spánku? 0
ne
1
ano
(42) Trpí pacient symptomatickou ortostázou? (zaznamenejte krevní tlak a pulz vleže, vsedě a vestoje)
90
0
ne
1
ano
(Roth, Růžička, 1998)
91
Příloha 14
Mini – Mental State Examination – MMSE
(Lambert, 2008)
92
Příloha 15 Hodnocení hemiplegie podle pracoviště Chedoke McMaster Rehabilitation Centre, Hamilton, Canada (Chedoke – McMaster Hemiplegia Assessment
93
94
95
96
97
98
(Vaňásková, 2005)
99
Příloha 16
Protokol testu pacienta s centrální hemiparézou
Spolupráce s pacientem 0
Pacient spolupracuje
2
Spolupracuje jen tehdy, když je na to speciálně soustředěný, jen částečně
4
Spolupracuje i spontánně, částečně
6
Spolupracuje aktivně
Hybnost paretických končetin 0
Ruku vůbec nepoužívá
2
Používá ji jen, když je na to upozorněný nebo když je pozorován
4
Používá ji jen při některé činnosti
6
Pacient paretickou ruku stále používá
Hluboká citlivost 0
Vůbec nedokáže, vůbec necítí
2
Splní úlohu jen sporadicky a nepřesně
4
Nesplní úlohu v plném rozsahu anebo nekonstantně
6
Vždy dokáže imitaci postavení a určí směr pohybu
Sed 0
Nedokáže se sám posadit
2
Posadí se za poměrně značné dopomoci vyšetřujícího anebo se posadí za hrazdičku a lehké dopomoci vyšetřujícího
4
Buď za pomoci hrazdičky anebo lehké dopomoci vyšetřující
6
Posadí se sám bez dopomoci
Trupové svalstvo 0
Neudrží se vsedě bez opory
1
Udrží se vsedě bez opory
2
Dokáže korigovat pasivně navozené vychylování trupu
3
Vsedě dokáže aktivní předklon, záklon a úklony
100
4
Stojí s oporou, nekoriguje však vychylování
5
Stojí s oporou, koriguje vychylování bez výraznější ataxie trupového svalstva
6
Stojí stabilně bez opory
HK - a) tonické svalové skupiny (dosáhnutí rukou na ucho) 0
Úplná plegie
1
Flekčně – addukčně – pronační synkinéza jen v náznacích (flexe v loketním kloubu, prstech, addukce v ramenním kloubu, pronace předloktí) Ze synkinézy jen 2 elementární pohyby
2
Stejné jako u stupně 1, ale kombinace 3 tonických pohybů
3
Asi v polovině rozsahu kombinace 3 tonických pohybů (dosáhne na umbilicus sám anebo s minimální dopomocí)
4
Sdružený pohyb v diagonále (dotkne se úst sám anebo s lehkou pomocí)
5
To stejné jako u stupně 4, ale vsedě
6
Navíc ještě izolovaná flekce prstů nebo palce
b) fázické svalové skupiny 0
Úplná plegie
1
Vykoná elementární pohyb jen jedné skupiny extenzorů (extenze loketního kloubu, abdukce ramenního kloubu) v minimálním rozsahu
2
Kombinace dvou fyzických svalových skupin (extenze loketního kloubu s abdukcí ramenního kloubu) v polovině rozsahu
3
Jako stupeň 2, ale v plném rozsahu
4
Pohyb v diagonále provede sám nebo s lehkou dopomocí
5
Abdukce s extendovanou HK
6
Abdukce s extendovanou HK + extenze prstů anebo abdukce palce
DK – flekčně – addukční funkce
101
0
Úplná plegie
1
Trojlexe s podmíňováním na plosce nohy
2
Jen v náznaku addukce z nastavení abdukce na podložce, případně náznak trojflexe
3
Na slovní podnět anebo současně lehký taktilní podnět
4
Trojflexe ve stoji
5
Ve stoji sdružený pohyb – flexe, addukce v kyčli
6
Diagonála ve stoji s převahou flekční funkce
DK – extenčně – abdukční funkce 0
Úplná plegie
1
Za asistence pomocí reflexu
2
Aktivní extenze bez asistence
3
Extenze kolene vsedě
4
Abdukce a zevní rotace
5
Extenze nohy a zevní rotace nohy izolovaně
6
Sdružený pohyb v diagonále ve stoji s extenzí a zevní rotací
Spasticita 0
Výrazná spasticita
2
Středně těžká spasticita
4
Naznačená spasticita
6
Bez spasticity
Chůze 0
Nedokáže vůbec chodit
2
Jen v G – aparátu
4
Chodí bez opory po rovině
6
Chodí bez opory anebo s lehkou oporou do schodů
(Gúth, 1995)
102
Příloha 17
Rivermeadské vyšetření motoriky – Rivermead Motor Assessment
Oddíl Úkol
Výsledek
Funkce hrubé motoriky 1.
Sedí bez opory. (Bez přidržování, na okraji postele, nohy bez opěry.)
2.
Z lehu do sedu na okraji postele. (Jakýmkoliv způsobem.)
3.
Ze sedu se postaví (Může použít ruce, aby se opřel. Musí se postavit během 15 sekund a stát 15 sekund, pokud je to nezbytné, může mít pomůcku.)
4.
Přesune se z vozíku do křesla, ve směru nepostižené strany. (Může používat ruce.)
5.
Přesune se z vozíku do křesla, ve směru postižené strany. (Může používat ruce.)
6.
S pomůckou ujde v místnosti 10 m. (Může být jakákoli pomůcka při chůzi. Bez pomoci při vstávání.)
7.
Samostatně jde do schodů. (Jakýmkoliv způsobem. Může používat zábradlí a pomůcku – musí ujít celý úsek schodů – půl patra.)
8.
Ujde 10 m v místnosti bez pomůcky. (Bez pomoci při vstávání. Žádná hůl, dlaha nebo „chodítko“)
9.
Ujde 10 m, zvedne ze země sáček fazolí, otočí se a vrátí se nazpět. (Předkloní se jakýmkoliv způsobem, může použít pomůcky při chůzi, pokud je to nezbytné. Postaví se bez pomoci. K zvednutí fazolí může použít kteroukoliv ruku.)
10. Ujde 40 m venku. (Může použít pomůcku při chůzi, hůl nebo dlahu. Vstane bez pomoci.) 11. Vyjde i sejde 4 schody. (Pacient může použít pomůcku, pokud ji běžně používá, ale nemůže se držet zábradlí. Je to záměrný test na to, zda je pacient schopen překonat obrubník nebo schody bez zábradlí.) 12. Uběhne 10 m. (Musí běžet symetricky.)
103
13. Poskočí na postižené končetině pětkrát na jednom místě. (Musí poskakovat na špičce nohy bez zastávek k získání rovnováhy. Nesmí si pomáhat pažemi.) Funkce hrubé motoriky celkem Končetina a trup 1.
Přetočit se na postiženou stranu. (Výchozí pozice je vleže, neležet pokrčený.)
2.
Přetočit se na nepostiženou stranu. (Výchozí pozice je vleže, neležet pokrčený.)
3.
Provedení částečného mostu (half-bridging) (Výchozí pozice – v polopokrčeném lehu. Pacient musí přenést část váhy pomocí postižené končetiny, aby zvedl kyčel na postižené straně. Terapeut může končetinu umístit do vhodné pozice, ale pacient musí udržet končetinu v pozici i poté, co je pohyb vykonán.)
4.
Postavit se ze sedu. (Nesmí použít paží. Nohy jsou ploskami na podlaze – musí přenést váhu pomocí obou nohou.)
5.
Polopokrčený leh: zvednout postiženou končetinu přes okraj postele a vrátit ji na stejné místo. (Postižená dolní končetina je v částečné pozici. Zvednout končetinu z postele na podložku; např. stolek, stoličku, podlahu tak, aby kyčel byla v neutrální pozici a koleno v 90°, když je noha na podložce. Během pohybu musí být postižené koleni flektováno. Nesmí se dovolit zevní rotace kyčle. Testuje se tak ovládání kolena a kyčle.)
6.
Vestoje, nepostiženou končetinou stoupnout na blok (schod) a sestoupit. (Bez retrakce pánve nebo hyperextenze kolena. Váha musí zůstat na nepostižené končetině. Testuje se tak ovládání kolena a kyčle,když se váha přenáší pomocí nepostižené dolní končetiny.)
7.
Vestoje, pětkrát lehce klepnout nepostiženou nohou o zem. (Bez retrakce pánve nebo hyperextenze kolena. Váhu musí
104
nést postižená končetina. Opět se prověřuje ovládání kolena a kyčle, zatímco váha je nesena na postižené končetině, ale úkol je náročnější než úkol 6.) 8.
Vleže, provést dorzální flexi postiženého hlezenního kloubu při flektované dolní končetině. (Fyzioterapeut může držet postiženou končetinu ve vhodné pozici, kdy koleno svírá úhel 90°. Není dovolena žádná inverze. Pacient musí dosáhnout poloviny rozsahu pohybu nepostižené strany.)
9.
Vleže, provést dorzální flexi postiženého hlezenního kloubu při natažené dolní končetině. (Stejné podmínky jako u úkolu 8, ale s nataženou končetinou. Není povolena žádná inverze nebo flexe kolena. Noha musí dosáhnout plantigrádního postavení 90° v kotníku)
10. Stoj s postiženou kyčlí v neutrální pozici, ohnout postižené koleno. (Terapeut nesmí pozici končetiny usměrnit. Pro mnohé hemiparetiky je to velmi těžký úkol, ale zařazuje se do vyhodnocení minimální dysfunkce.) Paže 1.
Vleže, protrakce pletence ramenního s paží v elevaci. (paže může být podepřena.)
2.
Vleže, emendované paže je v elevaci (malá externí rotace) po dobu nejméně 2 sekund. (Terapeut může umístit paži pacienta do vedené pozice a pacient ji musí udržet v malé externí rotaci. Není povolena pronace. Loket musí být udržen v rozsahu 30° v plné extenzi.)
3.
Flexe a extenze lokte, s paží, jako ve výše uvedeném úkolu 2. (Loket se musí natáhnout na nejméně 20° plné extenze. Během části pohybu se dlaň nesmí otočit zevně.)
4.
Vsedě, loket na straně, pronace a supinace. (Přijatelné jsou tři čtvrtiny rozsahu, s loktem, jenž není podepřen a je v pravém úhlu.)
5.
Sáhne dopředu, uchopí oběma rukama velký míč a položí ho 105
zpět. (Míč musí být na stole před pacientem tak daleko, aby musel plně natáhnout obě paže, aby na něj dosáhl. Ramena musejí být v protrakci, lokty extendovány, zápěstí v neutrální pozici nebo extendována, a prsty se extendují během pohybu. Dlaně nesmějí ztratit s míčem kontakt.) 6.
Natáhnout paži vpřed, vzít ze stolu tenisový míček, uvolnit ho ve střední výšce na postižené straně a vrátit ho na stůl, potom znovu uvolnit na stole. (Opakovat pětkrát. Ramena musejí být v protrakci, loket extendován a zápěstí v neutrální pozici nebo extendováno ve všech fázích.)
7.
Stejné cvičení jako předešlé, ale s tužkou. (Pacient musí k úchopu použít palec a prsty a nesmí ho stáhnout k okraji stolu. Paže je ve stejné pozici jako při úkolu 6.)
8.
Vzít kousek papíru ze stolu před sebou a položit ho zpět, opakovat pětkrát. (Pacient musí k uchopení papíru použít palec a prsty a nesmí ho stáhnout k okraji stolu. Paže je ve stejné pozici jako při úkolu 6.)
9.
Na talíři, který stojí na protiskluzová podložce, nakrájet nožem a vidličkou plastelínu (tmel) na kousky a položit je do krabičky vedle talíře. (Kousky mají být velké jako sousta.)
10. Stát na místě, zaujmout vzpřímenou pozici, pěti plynulými údery za sebou poslat dlaní velký míč k zemi (driblovat). 11. Plynule spojovat palec s jednotlivými prsty, více než 14krát během 10 sekund. (Pohyby musejí být důkladné. Nedovolit, aby palec klouzal z jednoho prstu na druhý.) 12. Supinace a pronace dlaně na postižené ruce 20krát za 10 sekund. (Paže musí být vzdálena od těla, dlaň a dorzum ruky se musejí dotknout dlaně zdravé ruky. Každý dotek se hodnotí jako jeden bod. Úkol je podobný úkolu 4 uvedenému výše, ale zavádí rychlost. 13. Vestoje, postižená paže abdukovaná do 90 stupňů s rovnou dlaní proti zdi. (Udržet paži v této pozici. Otočit trup směrem ke zdi a co nejblíže směrem k paži, tj. otáčet tělem nad 90°.
106
Není dovoleno flektovat loket, zápěstí musí být extendováno, plně v kontaktu se zdí.) 14. Umístit okolo hlavy pásek a uvázat vzadu kličku – udělat uzel. (Krk nesmí být flektován. Postižená ruka musí být použita více než pouze k podepření pásku. Testuje se funkce ruky bez pomoci zraku.) 15. Plácnout rukama o zeď sedmkrát během 15 sekund. (Ve výši ramenou udělat na zdi křížky. Oběma rukama současně plácnout – oběma rukama se dotknout křížků na zdi, a to jednou rovně a jednou křížem. Cvik se musí vykonat ve správném pořadí. Dlaně se musejí dotknout. Každá sentence se hodnotí jako jeden bod. Pacient má tři pokusy. Jde o komplikovaný vzor, který zahrnuje koordinaci, rychlost a paměť, stejně jako dobrou funkci paže.) (Lincoln, Leadbitter, 1979; Lippertová-Grünerová, 2005)
Příloha 18
Dotazník Soběstačnosti (DAD-CZ)
Jméno a příjmení posuzovaného:......................................... Ročník:...................... Jméno vyplňujícího + vztah k posuzovanému:....................................................... Datum vyplnění:.................... Diagnóza:......................... MMSE:.............................. Tento dotazník může vyplňovat pouze osoba, která důvěrně zná, jak si posuzovaný vede v běžném životě. Obsahuje 40 položek a je určen pro zjištění každo denních aktivit u lidí s poruchami paměti a dalších duševních schopností. Dotazník se týká stavu vyšetřovaného za poslední 2 týdny. Nebere se v úvahu to, co by posuzovaný byl schopen vykonat, ale pouze to, co skutečně vykonal. Hodnotí se takto: 107
• ANO („1“) označte, pokud posuzovaný během posledních dvou týdnů danou aktivitu provedl bez pomoci a bez připomenutí alespoň jednou. • NE („0“) označte, pokud posuzovaný aktivitu za poslední 2 týdny nevykonal vůbec, nebo ji vykonal jen s pomocí či připomenutím. • NELZE URČIT („X“) označte, pokud posuzovaný aktivitu nevykonával ani před začátkem potíží s pamětí nebo v posledních 2 týdnech aktivitu neměl příležitost vykonávat nebo pokud aktivitu nevykonává proto, že trpí jiným tělesným onemocněním (například kloubní potíže, po zlomenině končetiny). Udělal posuzovaný/á bez pomoci nebo připomenutí alespoň jednou za poslední 2 týdny tyto činnosti? V každém řádku zakroužkujte 1 = ANO, 0 = NE nebo X = NELZE URČIT Hygiena
AN NE
X
O Pokusil/a se umýt nebo vykoupat či osprchovat.
1 0
X
Pokusil/a se vyčistit si zuby nebo pečovat o svůj
1
0
X
1
0
X
Připravil/a si vodu, ručníky a mýdlo na mytí, koupání 1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
umělý chrup. Rozhodl/a se pečovat si o vlasy (umýt a učesat).
nebo sprchování. Spolehlivě si umyl/a a osušil/a všechny části svého těla. Správně si vyčistil/a zuby nebo pečoval/a o svůj umělý chrup. Pečoval/a si o vlasy (umytí a učesání).
108
Oblékání 8.
Pokusil/a se obléknout.
1
0
X
9.
Vybral/a si vhodné oblečení (s ohledem na
1
0
X
1
0
X
příležitost, upravenost, počasí a barevnou kombinaci). 10.
Oblékl/a se ve správném pořadí (spodní prádlo – kalhoty/šaty – boty).
11.
Úplně se oblékl/a.
1
0
X
12.
Úplně se svlékl/a.
1
0
X
1
0
X
Použil/a toaletu bez "nehod".
1
0
X
15.
Rozhodl/a se, že se potřebuje najíst.
1
0
X
16.
Při jídle zvolil/a vhodné příbory a
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
Kontinence (udržení moči a stolice) 13.
Rozhodl/a se použít toaletu ve správný čas.
14. Jedení
chuťové přísady. 17.
Konzumoval/a své jídlo normálním tempem a přiměřenými způsoby.
Příprava jídla 18.
Pokusil/a se připravit si jednoduché jídlo nebo svačinu.
19.
Správně se přichystal/a na přípravu jednoduchého jídla (přísady, nádobí na vaření).
20.
Spolehlivě připravil/a nebo uvařil/a jednoduché jídlo či svačinu.
Telefonování 109
21.
Pokusil/a se ve vhodnou dobu někomu
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1
0
X
1 0
X
1 0
X
1 0
X
1 0
X
zatelefonovat. 22.
Správně si vyhledal/a a vytočil/a telefonní číslo.
23.
Uskutečnil/a přiměřený telefonický rozhovor.
24.
Správně zapsal/a a vyřídil/a telefonický vzkaz.
Chození ven a pobyt venku 25.
Rozhodl/a se jít někam ven (na procházku, na návštěvu, do obchodu) ve vhodnou dobu.
26.
Správně si zorganizoval/a pobyt venku s ohledem na dopravu, klíče, cíl své cesty, počasí, potřebné peníze, nákupní seznam.
27.
Vypravil/a se ven a dosáhl/a známého cíle, aniž by se přitom ztratil/a.
28.
Spolehlivě použil/a přiměřený dopravní prostředek (auto, autobus, taxi).
29.
Vrátil/a se z obchodu s odpovídajícím nákupem.
Finance a korespondence 30.
Zajímal/a se o své osobní záležitosti jako jsou např. vlastní finance a korespondence.
31.
Zorganizoval/a své finance tak, aby mohl/a uhradit své složenky a účty.
32.
Při vyřizování své korespondence použil/a správně dopisní papír, adresu a známky.
33.
Správně zacházel/a se svou hotovostí
110
(použít peníze v obchodě). Léky 34.
Rozhodl/a se užít léky ve správnou dobu.
1 0
X
35.
Užil/a své léky podle předpisu (ve
1 0
X
1 0
X
1 0
X
1 0
X
1 0
X
1 0
X
správném dávkování). Volný čas a domácí práce 36.
Projevil/a zájem o aktivní využití volného času.
37.
Zajímal/a se o domácí práce, které prováděl/a v minulosti.
38.
Správně naplánoval/a a zorganizoval/a domácí práce, které prováděl/a v minulosti.
39.
Provedl/a domácí práce odpovídajícím způsobem, jak to dělával/a v minulosti.
40.
Když to bylo potřeba, bylo ho/ji bezpečné nechat doma samotného/samotnou.
.................................................................................................................................... .. Tyto řádky jsou určeny pro potřeby hodnotitele: Součet bodů (ve sloupci ANO) / počet jednoznačných odpovědí
/(40- )
(40–doplňte počet X) mezivýpočet (podíl čísel z předchozího řádku) DAD celkem v procentech (předchozí výsledek dělení vynásobit 100) (Bartoš, Buček, Martínek, Řípová, 2009)
111
/
= %
Příloha 19
Dotazník funkčního stavu (FAQ-CZ) Jméno a příjmení posuzovaného: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ročník: . . . . . . . . . . Datum vyplnění: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Jméno vyplňujícího + vztah k posuzovanému: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Diagnóza: . . . . . . . . . . . . . . . . . MMSE: . . . . . . . . . . . . . . . . . (Tento dotazník může vyplňovat pouze osoba, která důvěrně zná, jak si posuzovaný vede v běžném životě.)
V každém řádku
Vykonává
Provádí
Potřebuje
Je zcela
Nikdy
Nikdy
ZAKROUŽKUJTE míru
sám
sám
pomoc
závislý,
nevykonával/a,
nevykonával/a
schopností
správně
s potížemi
druhého
vykonává
ale byl/a by
a měl/a by
někdo jiný
nyní schopen/na
nyní potíže
posuzované osoby: Vyplnit složenky nebo
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
platit účty, ukládat si finanční doklady Vyplňovat úřední dokumenty nebo formuláře Nakupovat běžné domácí potřeby, oblečení nebo potraviny Hrát složitější společenské hry, věnovat se aktivně koníčkům Připravit si kávu nebo čaj, vypnout sporák Připravit si jídlo Sledovat současné události
0
1
2
3
0
1
Porozumět a diskutovat o
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
0
1
2
3
0
1
televizním pořadu, knize nebo časopisu Pamatovat si termíny schůzek, rodinných událostí, svátků, léky a jejich užívání Cestovat mimo nejbližší okolí, řídit auto nebo použít autobus SOUČET
112
BODY CELKEM
Převod bodů na procento soběstačnosti body
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
Procenta
97
93
90
87
83
80
77
73
70
67
63
60
57
53
50
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
47
43
40
37
33
30
27
23
20
17
13
10
7
3
0
(Bartoš, Bezdíček, Buček, Martínek, Řípová, 2008)
113
