PŘÍLOHA
DOTAZNÍK A. Obecné otázky 1. Uveďte informace o těchto opatřeních dočasného rámce: i) slučitelná nižší částka podpory (bod 4.2) – rozhodnutí N 236/2009 ze dne 7. 5. 2009 Limited amounts of compatible aid under the Temporary Framework Česká republika dosud využila tři opatření z Dočasného rámce, dvě byla schválena Evropskou komisí – N 236/2009 ze dne 7. 5. 2009 „Limited amounts of compatible aid under the Temporary Framework“ a N 237/2009 ze dne 6. 5. 2009 „Temporary aid scheme for granting aid in the form of loans with subsidised interest rate“. Opatření k vývoznímu pojištění bylo Evropské komisi notifikováno dne 3. 7. 2009 a registrováno pod číslem N 396/2009 „Insurance of short term export credits against the risk of non-payment in cases of unavailability of cover from private insurers pursuant to point 5.1 of the Temporary framework“ – rozhodnutí dosud nebylo vydáno. Většina ústředních poskytovatelů veřejné podpory v roce 2009 z důvodů složitých administrativních procesů souvisejících s adaptací stávajících programů podpory na podmínky výše citovaných programů přijatých na základě Dočasného rámce, neposkytovala podporu z těchto programů. Nicméně v letošním roce přepokládají vyčerpání větší části oznámeného předběžného rozpočtu opatření dle programu č. N 236/2009 „Limited amounts of compatible aid under the Temporary Framework“. a) Právní základ: pro opatření prováděná v souladu s dočasným rámcem uveďte příslušný právní základ.
zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla) usnesení vlády ČR č. 50 ze dne 17. 1. 2007 Operační program Životní prostředí (OPŽP): schválený EK dne 21.12.2007, implementační dokument k OPŽP, Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 12/2009 pro předkládání žádostí a o poskytování finančních prostředků pro projekty z OPŽP Program Zelená úsporám: Směrnice Ministerstva životního prostředí č. 9/2009 o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí České republiky v rámci Programu Zelená úsporám Program rozvoje venkova ČR Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů, vyhláška MPSV č. 161/1998 Sb., o promíjení penále správami sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů
European Commission, B-1049 Brussels - Belgie. Tel. +32 22991111.
b) Rozpočet: uveďte (v milionech EUR): původní rozpočet – v rámci rozhodnutí č. N 236/2009 celkově: 1 000 celkové, skutečně vynaložené výdaje (včetně podpory podnikům působícím v prvovýrobě zemědělských produktů) – 98,8 navýšení či plánované navýšení původního rozpočtu – ne zda bylo opatření spolufinancováno ze strukturálních fondů, pokud ano, do jaké míry – u opatření hrazených pouze ze státního rozpočtu ČR ne, u Operačních programů hrazeno ze zdrojů Strukturálních fondů ve výši 85 %, resp. 75 %. c) Příjemci podpory: uveďte: celkový počet příjemců podpory – cca 2 315 název příjemců, kteří obdrželi záruku nebo půjčku vyšší než 50 milionů EUR - 0 poměr malých a středních podniků a velkých společností – v průměru 75 % (MSP) ku 25 % (velké podniky) d) Uplatnění podpory v odvětvích: uveďte název příjemců podpory a výši výdajů v těchto odvětvích: výroba výrobci automobilů dodavatelé automobilů chemické látky stavba lodí služby doprava: upřesněte: silniční / železniční / letecká / námořní jiné (upřesněte) – stavebnictví, strojírenství, ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova Poznámka: Vzhledem k většímu počtu poskytovatelů tohoto typu podpory nejsou centrálně dostupná kompletní data týkající se počtu příjemců a výše dotace v jednotlivých odvětvích. e) Forma podpory: uveďte: procento přímých grantů – 90 % procento záruk – 0 % jiné nástroje: 10 % (promíjení penále z nezaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti)
f) Uveďte, zda se opatření váže na konkrétní cíl podpory (např. provozní kapitál, investiční podpora, podpora na výzkum a vývoj), a uveďte příslušné procento. Investiční podpora, podpora na ochranu životního prostředí, podpora na úsporu energie, provozní podpora (v podobě promíjení penále z nezaplaceného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). 2. U podpory na výrobu ekologicky šetrných výrobků (bod 4.5 dočasného rámce) doplňte výše uvedené odpovědi o následující informace: Česká republika uvedené opatření nerealizuje.
-2-
a) podrobné informace o přínosech subvencovaných půjček pro životní prostředí
Uveďte, které budoucí normy Společenství pro výrobky jsou považovány v souvislosti s poskytováním podpory za referenční. Uveďte, zda projekty zahrnují včasné přizpůsobení se budoucím normám Společenství pro výrobky, nebo zda projekty zahrnují včasné přizpůsobení se a překročení těchto budoucích norem Společenství pro výrobky.
b) Uveďte přehled poskytnutých půjček podle toho, zda byly určeny i) k financování nových výrobků nebo ii) k dokončení zahájených projektů. c) Uveďte dopad omezení obsažených v bodě 4.5.2 e) dočasného rámce (např. počet žádostí zamítnutých z důvodu nesplnění tohoto ustanovení). 3. U opatření týkajících se rizikového kapitálu (bod 4.6 dočasného rámce) uveďte následující informace: Česká republika uvedené opatření nerealizuje. a) Rozpočet: uveďte předběžný dodatečný rozpočet, který je tímto opatřením dán k dispozici malým a středním podnikům. b) Příjemci podpory: uveďte:
celkový počet příjemců podpory podíl malých a středních podniků, které obdržely kapitál k podpoře počáteční a rané fáze svého rozvoje podíl malých a středních podniků, které obdržely kapitál ke svému rozšíření
c) Uplatnění podpory v odvětvích: uveďte počet příjemců podpory v těchto odvětvích:
výroba výrobci automobilů dodavatelé automobilů chemické látky služby doprava: upřesněte prosím: silniční / železniční / letecká / námořní jiné (upřesněte).
4. U krátkodobého pojištění vývozních úvěrů (bod 5.1 dočasného rámce) uveďte následující informace: Opatření ke krátkodobému pojištění vývozních úvěrů bylo Evropské komisi notifikováno dne 3. 7. 2009 a registrováno pod číslem N 396/2009 „Insurance of short term export credits against the risk of non-payment in cases of unavailability of cover from private insurers pursuant to point 5.1 of the Temporary framework”, rozhodnutí dosud nebylo vydáno. a) Rozpočet: uveďte (v milionech EUR):
původní rozpočet skutečně vynaložená částka
-3-
navýšení či plánované navýšení původního rozpočtu zda bylo opatření spolufinancováno ze strukturálních fondů, pokud ano, do jaké míry
b) Příjemci podpory: uveďte:
celkový počet příjemců podpory poměr malých a středních podniků a velkých společností
B. Účinky a efektivita dočasného rámce a) V jaké míře přispěla opatření přijatá podle dočasného rámce ke zmenšení problémů s přístupem k finančním prostředkům? Specifikujte tato opatření, typ společnosti (velká / malý nebo střední podnik) a odvětví. Vzhledem k problémům, kterým čelí všechna odvětví výroby v důsledku hospodářské krize a z nich plynoucí nedostatek volných aktiv jednotlivých podniků, představují dobře cílené zásahy z veřejných zdrojů jeden z podstatných pobídkových kroků k nastartování ekonomického oživení výroby. Centrální poskytovatelé veřejné podpory s realizací opatření na základě rozhodnutí č. N 236/2009 (přímá podpora do výše 500 000 EUR) v průběhu roku 2010 začínají, nelze tedy v tomto okamžiku zcela přesně předjímat účinek této podpory na jednotlivé příjemce. Nicméně z dostupných údajů je patrné, že dosud dílčí realizovaná opatření dle Dočasného rámce pomohla nejvíce postiženým malým a středním podnikům překlenout období nedostatku disponibilních finančních prostředků k platbě zákonných dávek i provozních nákladů, jenž by díky vysokým cenám bankovních úvěrů v době hospodářské krize nebyly schopny pokrýt. Tato podpora má tedy významný vliv na cashflow podniků a přispívá k překonání dopadů finanční a hospodářské krize. Dále v průběhu roku 2010 očekávají ústřední poskytovatelé veřejné podpory masivnější investice do úspor energie, potažmo ochrany životního prostředí jako celku a obecné infrastruktury. b) Uveďte procento příjemců podpory z dočasného rámce, kteří ke dni 1. července 2008 nebyli v obtížích, ale které lze v současnosti považovat za podniky v obtížích podle definice v Pokynech Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. Tyto údaje nejsou centrálně k dispozici, jednotliví poskytovatelé je individuálně neevidují. c) Přispěla opatření přijatá podle dočasného rámce k odvrácení úpadku některých společností? O která opatření se jednalo? V jakých odvětvích a v jakých typech společností (velká / malý nebo střední podnik)? Nejúčinnější v tomto ohledu se zdají být opatření přijatá na základě rozhodnutí č. N 236/2009 (přímá podpora do výše 500 000 EUR). Malé a střední podniky vzhledem k vyšším cenám úvěrů a snížení poptávky vlivem hospodářské krize trpí nedostatkem disponibilních prostředků, pročež nejsou často schopny plnit ani zákonné požadavky
-4-
související s povinnými platbami na zdravotní a sociální pojištění. Aplikace tohoto programu umožnila překlenout období krize a dovolila postupně hospodářskou krizí postiženým podnikům splácet zákonné platby. d) Uveďte konkrétní příklady, kdy použití podpory na výrobu ekologicky šetrných výrobků vhodně a podstatným způsobem motivovalo k ekologické obnově po krizi (např. prostřednictvím pomoci při rychlejším posunu k ekologičtějšímu a inovativnějšímu hospodářství). Česká republika opatření na podporu ekologicky šetrných výrobků neaplikuje. e) Myslíte si, že by společnosti ve Vaší zemi byly nebo mohly být poškozeny, pokud by konkurenční podnik v jiném členském státě obdržel v rámci dočasného rámce podporu? Obdrželi jste v tomto ohledu nějaké stížnosti? Českým orgánům nejsou známy žádné okolnosti, jenž by při poskytnutí podpory dle Dočasného rámce v jiném členském státy měly negativní vliv na společnosti v České republice. Příjemci jsou především malé a střední podniky, které mají spíše lokální působnost. V této souvislosti české orgány neobdržely stížnost. f) Pokud měl dočasný rámec dopad na bankovní systém, tento dopad popište. Český bankovní sektor je stabilizovaný, české orgány nemají žádné indicie, že by aplikace opatření přijatých na základě Dočasného rámce měla jakýkoli negativní vliv na bankovní sektor. Dle dostupných informací z České národní banky vykázal bankovní sektor v České republice za rok 2009 vysoké zisky. g) Uveďte, jak jste zabezpečili, aby při stanovování podmínek pro udělování nástrojů podpory obsažených v dočasném rámci bylo řádně přihlédnuto k úvěruschopnosti společnosti a vývoji trhu. Nástroje podpory dle Dočasného rámce nejsou využívány pro citlivá odvětví. V případě opatření prováděných na základě bodu 4.4.2 (rozhodnutí N 237/2009) je poskytována podpora pouze takovým podnikům, jejichž úvěruschopnost je prověřena komerčním subjektem, tedy poskytovatelem úvěru – držitelem bankovní licence. h) Uveďte, zda byly vzneseny nějaké požadavky týkající se používání nástrojů pomoci z dočasného rámce, např. s cílem zvýšit jeho účinnost. Popište tyto požadavky a uveďte jejich dopad na vnitrostátní a vnitřní trh. Poskytovatelé veřejné podpory na centrální úrovni poptávají především prodloužení aplikovatelnosti Dočasného rámce, a to hlavně v souvislosti s prodlevou při zahájení realizace opatření – vzhledem ke schválení programu N 236/2009 (přímé částky podpory do výše 500 000 EUR) až v květnu loňského roku, již měli mnozí poskytovatelé ukončený příjem žádostí o dotaci na daný rok. Opatření se tedy v masovějším měřítku začne realizovat až v letošním roce a příznivý účinek na podniky (především malé a střední podniky) zasažené celosvětovou hospodářskou krizí by se tak měl projevovat až na přelomu roku a v průběhu roku 2011. i) Jaká další opatření, která se ukázala jako efektivní, jste provedli s cílem napravit nepříznivé účinky finanční krize na reálnou ekonomiku?
-5-
C. Současná situace a) Uveďte konkrétní případy nebo údaje týkající se přetrvávajících problémů s přístupem k finančním prostředkům, pokud existují. Pokud se prokazatelné problémy nadále objevují, uveďte, v kterých odvětvích, a specifikujte, zda se jedná o malé a střední podniky nebo o velké společnosti (s uvedením ratingu), krátkodobé či dlouhodobé financování, financování investice či náklady na provozní kapitál. Finanční krize se v ČR plně projevila až v průběhu roku 2009, problémy s přístupem k finančním prostředkům proto v současnosti i nadále přetrvávají, a to jak v případě MSP, tak i velkých podniků. V druhém pololetí roku 2009 hlásilo pokles v růstu obratu 53,9% podniků v ČR, přičemž 30,8% podnikatelů přistoupilo ke snížení počtu zaměstnanců (proti tomu pouze u 6,2% podnikatelů došlo ke zvýšení počtu zaměstnanců). Téměř polovina firem (46,6%) zaznamenala snížení investiční aktivity (vyšší objem investic v druhém pololetí roku 2009 se týkal 14,8% firem). Obdobně negativní vývoj existuje také v oblasti zakázek a objednávek, kdy 50,7% podniků evidovalo snížení jejich počtu. Další informace o vývoji ekonomiky České republiky jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu (http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1109-09). Přetrvávají problémy s dostupností úvěru od finančních institucí, které mají zásadní vliv na činnost podniků za současné finanční a hospodářské krize, a to jak u malých a středních, tak i u velkých společností. Nedostupnost je způsobená zejména vysokou cenou úvěrů a požadovaným zajištěním, a to bez ohledu na to, zda se jedná o financování investic či nákladů na provozní kapitál. b) V případě pokračujících prokazatelných problémů s přístupem k finančním prostředkům vysvětlete jejich původ a uveďte, o která odvětví se jedná a zda jde o malý nebo střední podnik či velkou společnost: o málo nabídek od finančních subjektů o úroková sazba nebo požadované zajištění jsou s ohledem na úvěruschopnost společnosti příliš vysoké (uveďte prosím konkrétní příklady) o jiné (upřesněte) Jedná se o oba výše zmíněné faktory, které ovlivňují jak MSP, tak velké podniky v oblasti především zpracovatelského průmyslu. Zhoršená situace na globálních finančních trzích a nepříznivý vývoj hospodářství ČR – pokles ekonomické výkonnosti, růst nezaměstnanosti a z toho plynoucí zvýšená rizika provázená nárůstem objemu nesplácených dříve poskytnutých úvěrů – musely banky promítnout do svých rizikových marží, což vedlo ke zdražování úvěrů v ČR. V souvislosti s krizí došlo v průběhu roku 2009, po letech výrazného nárůstu, pouze k velmi mírnému růstu celkového objemu poskytnutých bankovních úvěrů a v případě korporátních úvěrů byl zaznamenán pokles. Tento stav byl zapříčiněn zejména poklesem podnikové poptávky po úvěrech, která souvisí s nepříznivým ekonomickým klimatem a poklesem objemu podnikových zakázek. c) Jak se podle Vašeho mínění bude v následujících měsících vyvíjet přístup k finančním prostředkům? Jaké faktory by měly být v této souvislosti podstatné?
-6-
Přístup k finančním prostředkům bude i nadále obtížný z důvodů negativních dopadů probíhající recese (problém realizačních cen, nízké poptávky atd.) Na základě aktuálního vývoje ekonomické situace ČR nelze očekávat v následujících měsících ani v roce 2011 výrazné zlepšení v přístupu MSP k finančním prostředkům, oživení ekonomiky se očekává cca za 2 roky. d) Myslíte si, že ve srovnání se situací před krizí je dostupnost pojištění krátkodobých vývozních úvěrů stále omezena na určité operace nebo určité státy? Uveďte příslušné údaje a příklady. e) Považujete za současných tržních podmínek za odůvodněné, aby ve Vašem členském státě byla na základě dočasného rámce poskytována pomoc na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů? Uveďte příslušné údaje a příklady. V roce 2009 došlo k celkovému poklesu pojištěného objemu vývozních pohledávek do zemí EU a vyspělých zemí OECD. Došlo k enormnímu růstu zájmu o pojištění ze strany jak stávajících, tak i především řady nových klientů, kteří dříve nebyli pojištěni. Poptávka po pojištění, vyjádřená růstem požadavků na nové úvěrové limity a nově podepsaných pojistných smluv se v roce 2009 zvýšila téměř trojnásobně ve srovnání s rokem 2008, tudíž komerční subjekty nemohou uspokojit veškerou poptávku. V podstatě u všech teritorií byl v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008 patrný výrazný pokles akceptačních poměrů, tj. poměrů mezi požadovanými a schválenými úvěrovými limity na dlužníky. K výraznému meziročnímu poklesu akceptačního poměru došlo i v těch teritoriích, kde jsme zaznamenali meziroční nárůst pojištěného objemu. Výrazným dopadem krize na komerční úvěrové pojištění v řadě evropských a dalších vyspělých zemí bylo zvýšení škodovosti reprezentované rozsahem vyplacených pojistných plnění. Celková částka vyplacených škod v roce 2009 byla více než třikrát vyšší než v předkrizových letech, v řadě evropských ale i mimoevropských zemí se škodovost zvýšila ještě výrazněji. Jak je patrno z přiloženého přehledu, v řadě vyspělých zemí došlo ke kombinaci všech nepříznivých trendů – poklesu pojištěného objemu, snížení akceptačního poměru i výraznému zvýšení škod – tj. vyplacených pojistných plnění. Z uvedených údajů lze vyvodit závěr, že krize tak výrazně zvýšila rizikovost pojišťovaného portfolia dlužníků pro úvěrové pojišťovny, že nabídka pojištění nemohla pokrýt poptávku ze strany klientů a dostupnost pojištění na v podstatě všechny státy se snížila. Vysoká škodovost a nepříznivé výsledky za předcházející rok nadále omezují potenciál a kapacitu pojištění nabízeného trhem, kde se, navíc citelně zpřísnily podmínky a dostupnost zajištění. Je tedy žádoucí, aby byla k dispozici dodatečná finanční kapacita, nejlépe formou TOP UP nebo zajištění, případně i soupojištění v případech, kdy kapacitní nebo teritoriální omezení komerčních pojišťoven neumožní pokrýt poptávku exportérů.
--------------------------------
-7-
