ČTVRTLETNÍK OBECNÍHO ÚŘADU LENORA III. ročník | číslo 1. | Zima 2010 | ZDARMA www. lenora. cz | obeclenora@centrum. cz Lenora - Zátoň - Vlčí Jámy - Houžná
Dotace v roce 2010 Finanční krize dohnala i obecní rozpočty. Naše obecní finance se v loňském roce propadly o celý milion Kč, oproti předloňským 6 mil. jsme vloni obdrželi ze státního rozpočtu pouze 5 mil. A to je výrazný rozdíl! Chybí peníze na vytváření projektů, na podávání žádostí a hlavně na finanční spoluúčast obcí. Obec naší velikosti a našich finančních možností se tak v podstatě může ucházet pouze o menší granty, kde si veškerou administrativu dokážeme zpracovat sami, kde nepotřebujeme drahé projekty a kde dokážeme uhradit spoluúčast. Jedinou žádost o větší peníze jsme podali do ROPu, a to na opravu zbývajících komunikací v obci. V první výzvě jsme neuspěli, zda budeme úspěšní podruhé, dozvíme se na podzim. Víme však, že v Regionálním operačním programu je obrovský převis žádostí. Dalším zádrhelem ROPu pro malé obce je nutnost předfinancování celé akce, to pro nás znamená jediné: vzít si úvěr. Paradoxně lépe jsou na tom obce s počtem obyvatel do 500 obyvatel, ty dosáhnou na dotace z Programu rozvoje venkova, kde jsou šance poměrně vysoké.
Přesto jsme letos už podali nebo podáme žádosti o dotace na tyto akce: dětské hřiště, předprojektová příprava na opravu krytého mostu, pečení chleba, Lenorská slavnost, nová mechanizace pro údržbu veřejných prostranství, elektronický informační panel a propagace obce a opravy komunikací zničených povodněmi. Pokud bychom byli ve všech žádostech úspěšní, čeká nás v posledních měsících končícího volebního období spousta práce. Jaroslava Krnáková
Služby popelářů Občas se setkáváme se stížnostmi občanů na to, že jim nebyly vyvezeny popelnice. Každý takový podnět prošetříme a většinou zjistíme, že nevyvezení mělo svůj důvod. Nejčastěji lidé svoji popelnici přistaví až po průjezdu popelářského auta a spoléhají na to, že ji popeláři vyvezou při cestě zpět. Ti však mají stanovenou trasu a není možné, aby při zpáteční cestě znovu kontrolovali všechny popelnice. To již míří s plným nákladem k Libínské skládce. Dalším důvodem bývá horký popel v popelnici. Popeláři mají své předpisy a do vozu zkrátka
horký popel nepatří. Nejlepší je do popelnice v den svozu žhavý popel nedávat. Někdy vysypání zabrání neukáznění řidiči, kteří si svá auta zaparkují tak, že popelářský vůz neprojede. To je aktuální zejména nyní v době zvýšeného množství napadaného sněhu. Naštěstí se letos ještě nestalo, že by popeláři nevyjeli ve svažitém terénu. Každé úterý se snažíme přednostně prohrnout a posypat všechny kopcovité úseky. Jaroslava Krnáková
Náklady na svoz odpadů v roce 2009 Vývoz odpadu je dnes velmi nákladná záležitost. Celkem obec uhradila 731 223,- Kč, z toho 520 774,- Kč dělaly faktury za komunální odpad. Příjmy za odpad, které tvoří místní poplatky od občanů, platby od podnikatelů a příjmy od EKOKOMu za tříděný odpad, ani letos nestačily pokrýt náklady v plné výši. Obec musela zaplatit 196 956,50 Kč ze svého rozpočtu. I když jsme věděli, že bilance nebude pro obecní finance příznivá, ponechali jsme místní poplatek ve stejné výši jako v loňském roce, tzn. 450,- Kč. Nechtěli jsme občanům v této nelehké době přidělávat další výdaje. Naopak jsme rádi, že je obec oproti minulosti čistější. Zmizela skládka pod kotelnou, na „smeťáku“ nad Karpfů, přestaly se objevovat povalující se pytle
a kopičky v okolí popelnic. Jen znovu připomínáme, že platba za popelnici se skládá ze dvou částí. Jednak váha odpadků v popelnici, kterou neovlivníme, a jednak manipulační poplatek za popelnici, který se zaplatí, i když je popelnice poloprázdná. Přistavujme k vývozu opravdu jen ty popelnice, které jsou plné, ať neplatíme manipulační poplatek zbytečně. Navzdory chmurným předpovědím, že po zavedení poplatku za popelnici se přestane třídit, občané třídí a to dokonce více než v minulosti. V soutěži My třídit umíme se Lenora ve své velikostní kategorii umístila na 14. místě z celkového počtu 125 obcí. Jaroslava Krnáková
ZPRÁVY Z NAŠÍ ŠKOLY ZÁJEZD DO NÁRODNÍHO DIVADLA V sobotu 8. 11. se uskutečnila společná akce základní školy a obecní knihovny - výlet do Prahy. Žáci, rodiče a čtenáři si pod vedením p. uč. M. Juhaňákové, M. Tauškové a A. Jírové prohlédli známá a oblíbená místa v Praze, navštívili Betlémskou kapli a Husovu světničku, Orloj, Karlovu univerzitu, Václavské náměstí. Na Národní třídě jsme rozsvítili svíčky na památku 20. výročí Sametové studentské revoluce. Odpočinuli jsme si u kávy a občerstvení v kavárně na Národní třídě a poté se nedočkavě vydali na baletní představení Louskáček do Národního divadla. Paní učitelky nás provedly celou budovou. Ukázaly nám základní kameny dovezené z Řípu i Boubína, památnou oponu, lóži pana prezidenta. Baletní vystoupení bylo nádherné. Celou naši kulturní akci jsme uzavřeli večerní procházkou po Karlově mostě a Kampě, nasvětlená Praha byla pohádková. Za krásné zážitky všem moc děkujeme. A těšíme se na příští rok… TÝDEN ZIMNÍCH SPORTŮ 11.2. – 15. 2. nás počasí potěšilo boha tou sněhovou nadílkou, a proto jsme si mohli plně vychutnat Týden zimních sportů. Ke sportování jsme užili kopec (lyžování, bobování, sáňkování i koloběžkování na lyžích) a také zamrzlé koupaliště (bruslení, krasobruslení, hokej).
2
Rádi bychom touto cestou poděkovali tatínkům P. Horákovi a R. Markovcovi a panu Hlínovi za perfektní úpravu celé ledové plochy a rovněž mamince – L. Markovcové za vynikající čaj pro občerstvení a zahřátí sportovců. AKCE SBĚR Poučeni o významu třídění a recyklování odpadu jsme na podzim opět uskutečnili akci Sběr pro celou obec. Z výtěžků z minulých let máme ve třídách novou televizi, DVD a videopřehrávače. Za letošní poněkud nedůstojný výtěžek (za 130 kg novin nám firma Šropatex zaplatila 65 Kč, za 710 kg časopisů pak 71 Kč – celkem 136 Kč) zakoupila paní ředitelka knihu.
Děkujeme všem občanům za každoroční pomoc při této sběrové akci. DALŠÍ AKCE 2009- 2010 ZÁŘÍ
- plavecký výcvik
ŘÍJEN
- program skautů - sbírka na školu v Africe
LISTOPAD - beseda s policií - adventní vití věnců PROSINEC -
adventní ranní zpěvy a tance pečení vánočního cukroví zpívání u obecní pece tradiční zpívání před školou
LEDEN
- divadelní představení v MŠ - návštěva předškoláků u prvňáků
ÚNOR
- zápis do 1. třídy
PRŮBĚŽNĚ - programy environmentální výchovy Národní park Šumava ve Vimperku. Děkujeme Ing. Romaně Roučkové za přípravu a vedení naučných programů, kterými pomáhá k naplňování našeho Školního programu: Příroda dětem – děti přírodě.
Zpracovali žáci 4. a 5. ročníku a tř. uč. Mgr. M. Taušková a Mgr. M. Juhaňáková
Mateřská škola ve zkratce Ve školním roce 2009 – 10 bylo do Mateřské školy v Lenoře přihlášeno 20 dětí, z toho 14 děvčat a 6 chlapců (2 děti se v lednu odstěhovaly). Dětí v Lenoře poslední dobou ubývá. Proč? To je otázka k zamyšlení... V plánu má MŠ pro tento rok investovat do vybavení školní zahrady. Od září se naše MŠ přihlásila do celoročního výukového programu CHKOŠ Vimperk na téma: „Poznávejme se zvířátky Národní park Šumava“. Tento program má 10 témat, první 2 témata jsme absolvovali přímo v budově CHKOŠ Vimperk. Děti shlédly video o Šumavě, seznámily se s živočišnou a rostlinnou říší Šumavy. K ostatním tématům (vždy 1x za měsíc) dostanou děti pracovní listy, se kterými pracujeme v MŠ a společně je vyplníme. Další témata se týkají ptáčků, ročních období, hmyzu, vody... Letošní podzimní počasí nám moc nepřálo, a tak tradiční pouštění draků jsme museli posunout až na 18.11.2009! Poslední čtvrtek v listopadu proběhla v MŠ tradiční pracovní dílna pro rodiče a děti, kdy si rodiče vyrobili adventní věnce a děti adventní svícen. Poseděli jsme u vánočního čaje, kávy a příjemně si popovídali.Větvičky a později i vánoční stro-
meček nám, jako každý rok, donesl pan Kralik R., za což mu ještě jednou děkujeme. Mikulášskou nadílku letos sponzorovali rodiče Buriánkovi, také jim patří velký dík. Tradiční předvánoční akce proběhly v tomto pořadí: 9.12. - jsme s si s dětmi upekli vanilkové rohlíčky a kokosové cukroví, na kterém jsme si až do Vánoc pěkně pochutnali. 15.12. - jsme si ozdobili vánoční stromeček, poslechli a naučili se vánoční koledy. 16.12. - jsme se radovali z vánoční nadílky 17.12. - jsme společně s dětmi „nadělili zvířátkům v lese“. Děti přinesly z domova dobroty pro zvířátka (kaštany, jablka, mrkev, chléb...) a po svačině jsme vyrazili do lesa k p. Markovcovi. Od 18.12. byly p. ředitelkou Juhaňákovou vyhlášeny chřipkové prázdniny, proto i provoz MŠ byl uzavřen do 3.1.2010. Po prázdninách 4.1.2010 na nás v MŠ čekalo nemilé překvapení – promočená zeď ve třídě. Ihned jsme informovali OÚ Lenora, jehož zaměstnanci našli závadu a zařídili vysoušení zdi a opravu. Nyní je vše v pořádku.
3
V letošním školním roce jsme již shlédli 3 divadelní představení - říjen 2009 - O červené Karkulce (ve Vimperku), leden 2010 - O kouzelné píšťalce, únor 2010 - Jak zima zaspala. První týden v únoru jsme se byli s našimi předškoláky podívat v 1. třídě ZŠ, abychom zjistili, jak to v té „velké škole“ vypadá a co nás tam čeká. V ten samý týden se pak 6 našich předškolních dětí vydalo se svými rodiči k zápisu do ZŠ. Všem se zápis líbil, všechny děti se už moc těší do školy. O jarních prázdninách byl provoz MŠ uzavřen z důvodu nízkého počtu přihlášených dětí (1 dítě). A co nás čeká ve 2. polovině školního roku?
Plnění cílů z našeho školního výchovného plánu „Čtvero ročních dob v MŠ“, navíc 1x týdně do konce března si zacvičíme v tělocvičně, od dubna začínáme s 10 lekcemi předplaveckého výcviku (přihlášeno 9 dětí), na jaře si uklidíme školní zahradu, připravíme vystoupení pro maminky a v červnu tradiční akce - besedy, výlety a činnosti spojené s koncem školního roku. MŠ v Lenoře děkuje v letošním roce těmto rodičům p. Bursové, p. Buriánkové, p. Kubincové, p. Hudakové za výtvarný a pracovní materiál jako sponzorský dar pro MŠ. Marcela Vachtová, ved. MŠ
Nezaměstnanost v obci Lenora V měsíci lednu 2010 bylo v obci Lenora celkem 373 ekonomicky aktivních občanů (pro statistiky je používán údaj z posledního sčítání lidu) a z toho 49 uchazečů o zaměstnání, tj. o 18 uchazečů více, než v lednu 2009. 6 uchazečů bylo se zdravotním postižením a 1 uchazeč byl v evidenci déle než 12 měsíců.
Úřad práce v Prachaticích evidoval k 31.1.2010 tři volná pracovní místa v obci Lenora. Míra registrované nezaměstnanosti k 31.1.2010 v obci byla 12,6% (k 31.1.2009 byla 8,3%). Míra nezaměstnanosti v okrese Prachatice k 31.1.2010 činila 7,84% a míra nezaměstnanosti k 31.1.2010 v České republice byla 7,3%. Bohumila Seberová
Poslední pečení roku 2009 Na středu 30. prosince připravila Velká lože pecařská poslední letošní veřejné pečení v místní peci. Jelikož na tradiční sobotu vyšel 2. svátek vánoční, přesunula se akce právě na středu. Před devátou hodinou ráno se začali pomalu scházet lidé fandící veřejnému pečení, ale i ostatní, kteří nevědí o místní tradici nic nebo o ni slyšeli pouze z vyprávění. I přes nevlídné počasí, doprovázené místy deštěm, přišlo slušné množství návštěvníků. Dostalo se jim výkladu o vzniku pece, dřívějším životě v obci i současné tradici pečení od samotného mistra pekaře pana Sobotoviče. Pro dobrou náladu u pece zahrálo trio Marnotratníci lidové písničky. Vyvrcholením pro všechny byla pak ochutnávka pečených lahůdek, které provoněly okolí. Houstičky, chleba, vánočky i lenorské česnekové placky všem moc chutnaly, což dokazovaly úsměvy a blažené výrazy na tvářích nejen těch menších, ale i starší generace. Další sezóna začne poslení sobotu v dubnu a již nyní jsou všichni srdečně zváni. Miroslav Pecka
4
Vánoční koncert Pro lenorské posluchače zahrály v sobotu 12.12.09 v sokolovně volarské děti z tamější ZUŠ. Vánoční koncert uspořádaly dohromady se Spolkem žen Lenora. V jednotlivých vystoupeních žáků, pěveckého sboru Poupata i dechového orchestru zazněly jak melodie vánoční, tak vážná hudba, ale také hudba moderní. Přes dvacet skladeb zpestřilo sobotní podvečer nejen rodičům žáků, ale také ostatním příbuzným nebo občanům Lenory, kteří si je přišli poslechnout. Odměnili je za to velkým potleskem. Ten si také zasloužili učitelé, kteří bě-
hem vystoupení zaskakovali za děti, které onemocněly a nemohly se zúčastnit. Od místních žen dostali učitelé na závěr hezkou kytičku. Miroslav Pecka
Střípky z historie osady Lenora 7. část Richard Kralik von Meyrswalden
Každý kout Šumavy se může pochlubit nějakým významným rodákem. Bohužel v běhu dějin však jejich jména upadají v zapomenutí a málokdo z dnešní generace tato jména zná. Nejinak tomu je a bylo i v Lenoře. Jedním z těchto významných lenorských rodáků je Richard Kralik von Meyrswalden.
Otcem Richarda Kralika byl majitel sklárny Lenora Wilhelm Kralik von Meyrswalden a jeho matkou Louise Lobmeyr (druhá manželka, se kterou měl Wilhelm celkem 5 dětí). Richard Kralik se narodil 1. října 1852 v Lenoře. Navštěvoval základní školu a gymnasium v Linci a následovně universitu ve Vídni. Kromě svého právního vzdělání se věnoval především filosofii a orientálním cizím jazykům. Současně se intenzivně zabýval kulturou a hudbou. Po vystudování vídeňské university pokračoval ve studiu na několika dalších universitách v Německu. Dostalo se mu tak velmi všestranného vzdělání. V literatuře tak bývá označován jako básník, prozaik, dramatik, esejista a kulturní filosof, jenž bývá charakterizován jako představitel integrálního katolicismu se značkou Gralbund. Byl přesvědčeným a přesvědčivým vyznavačem rakouské státní myšlenky, rozumné vize podunajské monarchie stabilizující Evropu. Kromě náboženských mystérií se věnoval i něčemu tak neintelektuálskému jako jsou loutkové hry. A snad i proto nikdy neztratil dávné pouto k horám, lesům, jezerům a svatyním rodného kraje. Jeho velmi blízký vztah k sestře Mathilde Kralik von Meyrswalden, která byla vynikající hudební skladatelkou a varhanistkou, je možno dokumentovat na více jak 120 písních, které společně vytvořili či textem pro její pohádkovou operetku „Blume und Weissblume“, pro kterou napsal text. Mimořádná je jeho činnost historicko – beletristická. Je autorem více jak 20 historických knih a velkého množství knih s religiozní tématikou.
5
Z hlediska vztahu k rodné Lenoře je však jeho nejvýznamnější prací kniha „Tage und Werke“ z roku 1922, ve které popisuje život v Lenoře.
Dětství na Šumavě Moji rodiče strávili prvých pět let svého manželství v Lenoře (Eleonorenhain), v rozlehlém „panském domě“ blízko své továrny, ve kterém jsem přišel na svět jako jejich první ratolest. Dům sestával jen z přízemních místností, rozložených do čtverce kolem malého travnatého nádvoří, od něhož byly odděleny prosklenou chodbou, samo tajemství a průzračnost zároveň. Vidím tam dosud jasně sám sebe, malého chlapce na větším ještě nádvoří před tímto domem, ve stájích pro koně a dobytek na druhé straně za dvorem, v dlouhých prostorách pokojů a také v kuchyni, kde mi kuchařka vyprávívala pohádky, v zahradě plné naivního půvabu za i před domem s jejími terasami, - jeden jediný pohádkový svět v malém, plný pestrých protikladů, s růžovými loubími a přebohatými záhony květin, s ovocnými stromy i keři, hojně obsypanými plody, s plantážemi vonných jahod a hlemýždími ulitami. Proč jsem se už nikdy později nesetkal s něčím při veškeré své naivitě tak plným fantazie a kouzla? Dolní terasa za-hrady se tyčila omšelou, polorozpadlou zahradní zdí nad jasným a bystrým tokem Vltavy, plynoucí kolem, v níž se kmitali pstruzi a dali se chytit raci. Vidím graciézní postavu své matky, jak objíždí dvůr domu na koni, jenž s ní náhle k mému úleku prudce odcválá kamsi daleko. Vidím se s mladším bratrem Ludvíkem v kočáře, který řídí moje matka. Slaměný klobouk uletí bratru z hlavy a matka sestoupí, aby ho hledala, při čemž mi svěřuje otěže; přitahuji je v panovačném pocitu moci tak pevně, až koně couvnou a převrátí vůz do příkopu u cesty, aniž by se komukoli z nás co stalo. Nejmocnější je však dojem z pralesa, který nás takřka bezprostředně obklopuje a vladařsky váž-
6
ný stoupá vzhůru žulovými hřbety na jedné straně směrem k Boubínu, na druhé straně daleko k Třístoličníku. Vidím se zajat jeho temnou hrůzou, vidím ho zasmušile se rozkládat nad lukami zalitými sluncem. Všechny cesty jsou tím lesem lemovány, celý život je s ním tajemně spjat. Tady leží poražené dřevo, mohutné pařezy nahromaděné pro nenasytné sklářské pece. Všechny místnosti a chodby domu jsou přeplněny loveckými trofejemi z toho lesa. Nejhlubší dojem zanechávají bouře nad ním. Při jedné z nich zasáhl blesk ženu sbírající klestí a já vidím, jak ji nesou k hrobu, za rakví jde můj otec, starší bratr a všichni úředníci v širokém, slavnostním průvodu. - Ano, tomu lesu vděčím za základní ladění svého života a dodnes je mi, jako bych svůj domov neměl nikde jinde než právě v něm. Jen jsem od té doby vyměnil české pralesní hvozdy za Vídeňský les a nakonec i z něho nasál v sebe mnohé, co má pro mne vzácnou hodnotu. Neměl bych zapomenout na německé pohádky, které mi vyprávěla naše kuchařka. Našel jsem později téměř všechny z nich u bratří Grimmů, ale byl jsem zklamán jejich střízlivou a jakoby zlomkovitou knižní podobou ve srovnání s bohatou plností lidového podání, květnatého ve všech podrobnostech, jehož pozorným vnímatelem jsem kdysi mohl být. Byl to velkolepý život tam v šumavských lesích, život, před nímž to ostatní si sotva zaslouží být nazýváno stejně. Veselé sklářské časy byly už ovšem tytam. Vyprávěly se o nich celé pověsti, mnohé i o tom, jak smutné konce mívá nadbytek pozemských statků. Dodnes živá je ta o starém Mayrovi, kterého si odnesl sám ďábel právě ve chvíli, když sklářský pán vytáčel v zapovězený roční čas v kole svůdnou krasavici. Ta žena sama byl prý totiž onen satanáš. Ve skutečnosti trefila toho ctihodného starce mrtvice po jednom důstojném tanečku na vlastní počest. O něm či snad o jeho otci se také vyprávělo, že za své bohatství Mayrovi údajně vděčili nálezu velikého pokladu; ty peníze byly prý schovány v nějaké bedně nebo sudu a tam či snad jinde objeveny záhadnou náhodou. Dav stejně nikdy neporozumí, co je to nadevše vzácná energie a iniciativa výjimečného jedince. Můj otec nacházel rozkoš ve trojím vyplnění svého času. První jeho vášní byla sama sklárna. Díky svým chemickým znalostem znovuobjevil mnohá ztracená či jen zapomenutá tajemství, zvlášť co se týče čistoty a zabarvení skla. To všechno bylo, jakož i pouhé přivážení suroviny k prostorám pecí, předmětem velkých tajností otcových a ovšem i jeho starších synů a v uzavřené místnosti směl
být kromě nich zván k poradě už jen jeden jediný do věci zasvěcený správce. Aby mohlo být zhotoveno krvavě rudé rubínové sklo, byly drceny kousky zlata a vsypávány do žhavé tekuté masy nebo bylo zlato třeno a rozpouštěno k pozlacování nádherných uměle zdobených pohárů a číší. Rád jsem přihlížel těm alchymistickým kouzlům. Druhou otcovou vášní byl lov. V období honů býval dům plný hostí. Lovcem tu byl každý, každý tu měl svou mysliveckou zbraň; snad každý den se chodilo ze zakouřených skláren na čerstvý lesní vzduch a z okolních hvozdů bylo slyšet výstřely. Jistota oka i paže se nadto cvičívala na střelnici. Byla to vášeň, která zachvacovala všechny až po dělníky a foukače skla. Ostatně obratný sklář, to byl už nějaký pán a cítil se každému roven. Třetí a největší vášní těchto lidí ale byla hudba. Také učitel, farář, úředníci si rádi zahráli s nemenším zanícením. Po večerech až dlouho do noci znívaly kvartety klasiků a když se provedení vydařilo, mínili ti dobří lidé, že virtuosové ve Vídni, v Praze či v Paříži to nezahrají líp, poněvadž nakonec jen hrajou stejně správně tytéž noty. Všechno všecičko, i symfonie, oratoria a opery bylo nakonec upraveno pro smyčcový kvartet a tak bylo z čeho užívat. Pěstovaly se i mužské pěvecké kvartety, zvlášť o výletech. Klavír už nebyl tak oblíben. Teprve když přišla moje matka, dokonale ovládající jak piano tak harmonium, otevřela se hudebním nadšencům i říše kláves. Bylo pozoruhodné, že tomu domu zůstala docela cizí tehdy převládající moderní salonní hudba.
Stejně jako v oblasti sklářských forem, setrvali tu veskrze u klasicismu. Dodnes jsou pro mne nezapomenutelné Beethovenovy sonáty pro housle a klavír v provedení mého otce a matky. Jejich poetický přístup se mi zdá dodnes nepřekonatelný. Mimochodem tu budiž připomenuto, že můj otec se ve Vídni na technických studiích často přátelsky stýkal se svým spolužákem Karlem von Beethovenem a mohl od něho leccos zaslechnout o jeho slavném strýci. Použil jsem nakonec odtud převzatý motiv i v jedné ze svých domovských novel. Když mi bylo kolem čtyř let, usoudili moji rodiče, že ten pohádkový šumavský život by pro mne a mé dva mladší bratry mohl znamenat i cosi jako zápecí, a rozhodli se najít pro nás nějakou dobrou školu ve větším městě. Volba padla na Linec, hornorakouskou metropoli. Bylo to vozem na dva půldny, s možností přepřahat koně i na pouhý jeden den cesty. Šlo o takový předsunutý šumavský post a každé léto jsme se odtud také vracívali na dlouhé prázdninové pobyty. I otec mohl své obchody opustit na dny či celé měsíce, když se mu uzdálo, že zrovna není třeba jeho přímé osobní účasti. Richard Kralik von Meyrswalden zemřel 4. února 1934 ve Vídni, kde je rovněž pohřben. Důstojným připomenutím tohoto významného le-norského rodáka by jistě bylo odhalení jemu věnované pamětní desky, nejlépe u vchodu do zámečku.
sport ...
Vánoční turnaj ve stolním tenise 2009
Výsledky z lední metané MČR 2010 na ledě 30. ledna ve Strakonicích: 1. liga muži - 4.místo, ženy 4.místo. Blanicko-Otavský pohár 3. ledna ve Vimperku: 3. místa muži i ženy Turnaj v Katovicích 24.1.: ženy 4. místo, muži 6. místo Turnaj Vodňanský kapr: ve skupině B obsadilo mix družstvo Křišťálu Lenora žen a mužů 2. místo za účasti zahraničních družstev. Robert Belák
Z různých historických pramenů zpracoval MUDr. Lubomír Šmrha
Pátý ročník tradičního vánočního turnaje ve stolním tenise, pořádaného Robertem Sedleckým mladším, proběhl v sokolovně v sobotu 19. prosince 2009. Této akce se zúčastnilo hezkých 45 tenistů a tenistek všech věkových kategorií. S cílem si zasportovat a také se pobavit se kolem 13. hodiny sešlo 16 žen a děvčat a 29 mužů. Z následujících soubojů vzešel jako vítěz Jan Cipín před Dušanem Blažencem a Pavlem Vostřezem. V kategorii žen zvítězila domácí Simona Švecová před Jaroslavou Haanovou a Andreou Rozhoňovou. Vyhlášení nejlepší jednotlivci byli oceněni věcnými cenami a potleskem všech přítomných diváků a hráčů. Miroslav Pecka
7
Masopust 2010 Na sobotu 13. února přichystal Spolek žen Lenora již tradiční masopustní průvod obcí. I když v posledních letech se zdálo, že zájem o tuto akci pomalu opadá, hojná účast převážně mladých překvapila a potěšila mnoho lenorských občanů. Průvodu, který vyrazil z Houžné za doprovodu muzikantů, popřál příjemnou cestu a hodně veselí také místostarosta obce Antonín Chrapan a svým svolením maškarní průvod zahájil. Ten pak pokračoval obcí, kdy koledníci za doprovodu muziky si zatancovali s hospodyní nebo hospodářem. Počasí maškarám celkem přálo, i když bylo chladno a mrzlo. Ti, kterým byla zima, se ale zahřáli tancem, zpěvem nebo různými sladkostmi a dobrotami či nějakou tou skleničkou. Průvod byl odpoledne ukončen v místní restaura-
ci U Grobiána. Večer pak pokračovala oslava taneční zábavou v sokolovně s již tradiční „masopustní“ kapelou Laguna. Miroslav Pecka
Most v Lenoře – Zlatá pamětní mince Česká národní banka připravuje podle plánu emise na roky 2011-2015 vyražení pamětní zlaté mince z cyklu Mosty České republiky v nominální hodnotě 5.000 Kč. Průměr mince bude 28 mm a hmotnost 15,55 g . Je vidět že “rechle“ je považována za cennou a ojedinělou technickou památku, přibližující návštěvníkům Lenory historii plavení dřeva po Vltavě. Vzhledem k současnému stavu mostu připravujeme jeho opravu. Poslední oprava byla provedena v roce 1985. Od té doby však hlavně dřevěné konstrukce u prostředního kamenného pilíře jsou značně zasaženy hnilobou. Také “zá-
sluhou” vandalů chybí několik bočních prken. Opravu “kryťáku” musíme rozdělit z důvodu nedostatku financí do několika etap. Jako první přijde na řadu projektová příprava a průzkum stávajícího stavu. Zastupitelstvo obce schválilo na svém zasedání dne 4.2.2010 podání žádosti o dotaci z připravovaného grantu Jihočeského kraje na předprojektovou přípravu obnovy nemovitých kulturních památek, tj. na rechle v Lenoře.V další etapě budeme muset dle rozpočtu podle projektu obstarat financování samotné opravy. Antonín Chrapan
Společenská rubrika Jubilanti ve II. pololetí 2009
83 let - Věra Hudcová
70 let - Juliana Špírková, Anděla Slobodníková, Eva Mrázová
86 let - Marie Morocová
75 let - Miloslav Vlk, Alfred Kubinec, Kurt Schröder, Anna Karpfová, Marie Hudecová
88 let - Jiřina Hájková, Vilma Psotková, Břetislav Kašpar
80 let - Verona Majerová 81 let - Jolana Součková, Jindřich Kafka
Narozené děti v II. pololetí 2009 Tom André Nickel, Rostislav Furiš
82 let - Jan Liška, Bedřich Proft, Rozalia Bajčíková, Jaroslav Volf
Zemřelí v II. pololetí 2009 Eva Dotlačilová, Marie Mikešová
87 let - Ludmila Lintnerová
LENORSKÉ STŘEPINY informační zpravodaj obce Lenora - vychází čtvrtletně Ročník III, číslo 1, Zima 2010 vydal: Obecní úřad Lenora, tisk: Tiskárna Vyšehrad, s.r.o., Č. Krumlov kontakt: Obecní úřad Lenora, 384 42 Lenora 36, IČ: 00250538 tel.: 388 438 804, fax: 388 438 012, www.lenora.cz, e-mail:
[email protected] neprošlo jazykovou úpravou N E P R O D E J N É registrační číslo: MK ČR E 18218
8
