Dotace na zmírnění škod suchem v roce 2015

SVAZ MARGINÁLNÍCH OBLASTÍ SDRUŽUJE FARMÁŘE Z HORSKÝCH, PODHORSKÝCH A PŘÍHRANIČNÍCH OBLASTÍ ČR, ZABÝVAJÍCÍ SE PŘEVÁŽNĚ ŽIVOČIŠNOU VÝROBOU. ČLENY SMO ČI JEHO ČLENSKÝCH ORGANIZACÍ JE VÍCE NEŽ 950 ZEMĚDĚLSKÝCH FAREM.

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO)

únor 2016 / č. 58

Dotace na zmírnění škod suchem v roce 2015 Zájmové svazy v zemědělství odhadly již v loňském roce škody způsobené suchem na zhruba 2,6 miliardy korun. Ministerstvo následně připravilo podklady pro vládu s vyčíslením škod a procesem kompenzací, na jejichž pokrytí plánuje uvolnit přes 1,2 mld. korun. Možnosti čerpání jsou shrnuty v dokumentu „Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na zmírnění škod“. Jeho znění se v současné době finalizuje a měl by být zveřejněn nejpozději do konce února.

Podmínkou platby příliš vysoká intenzita pro TTP Podpory budou primárně cíleny k odškodnění pěstitelů vybraných plodin, nejvíce kukuřice a citlivých komodit chmel, zelenina, brambory. Nadto ministerstvo vyslyšelo i argumenty farmářů hospodařících na travních porostech v marginálních oblastech, kde byly problémy se zajištěním dostatečného množství krmiva, a do dotací je zahrnulo rovněž. Stejně jako u kukuřice i zde bude podmínka minimální intenzity, která je zatím navržena na 1 VDJ/ha u TTP, u kukuřice je plánováno 3 VDJ/ha. Výši intenzity pro TTP jsme opakovaně kritizovali a její konečná hranice bude stanovena až na základě výstupů z vnitřního připomínkového řízení, jehož vyhodnocování právě probíhá. Už nyní je ovšem jasné, že újma na krmných plodinách se bude prokazovat na základě škody na výnosu. Dotace pak bude vztažena pouze na tu výměru, ke které žadatel prokáže minimální intenzitu chovu. Doufáme tedy, že ve výsledku nepůjde o snahu odstavit od možné dotace ty chovatele, kteří mají nižší intenzitu zatížení, protože hospodaří v méně příznivých oblastech.

Podivný výpočet nákladovosti Materiál nastavuje podrobné podmínky pro způsobilost dotace. Škody v rozsahu 30–40 % budou kompenzovány ve výši 10 % normativních nákladů, poškození nad 40 % pak ve výši 20 % nákladů. Podle výpočtů ÚZEI byly normativní náklady vypočteny na úroveň 5.421 Kč/ha. Uvedené náklady vycházejí z Databáze nákladovosti ÚZEI z r. 2013 šetřením ve 240–280 podnicích. Pokud pomineme letopočet a reprezentativnost vzorku, ze kte-

Slovo úvodem Vážení farmáři, jen s trochou nadsázky lze konstatovat, že sedláci v méně příznivých oblastech v současnosti čelí dvěma základním hrozbám. Tou první, kterou zřejmě nelze odvrátit, je nadcházející klimatická změna. Tou druhou hrozbou je změna v některých klíčových legislativních předpisech, které připravilo naše ministerstvo. I tato se zdá být nevyhnutelnou. Více se ale dozvíte v bulletinu. Jako červená nit se neustále resortem táhne polemika o tom, co a jak podpořit, kam podpory nasměrovat. Pro sedláky z hor a podhor je to o to důležitější téma proto, že podpory činí běžně 50-80% příjmů v tamní extenzívnější formě hospodaření. Hospodařit extenzivněji v LFA s rozumnou hustotou paseného skotu, vyváženým osevním postupem a dostatkem organické hmoty v půdě je tou nejefektivnější variantou, jak anulovat erozi, udržet půdní úrodnost, dostatek čisté vody a úspěšně čelit klimatickým výkyvům na 50 % zemědělské půdy v ČR. To se ale neobejde bez podpor, protože proti těmto veřejným statkům přímo působí trh tlačící farmáře k nadměrné intenzitě a orientaci na krátkodobý zisk. V dnešním bulletinu se dočtete, že Česká republika již předběhla ve spotřebě minerálních hnojiv na 1 ha i takovou agrární velmoc jakou je Francie a v podílu dusíkatých hnojiv vede dokonce evropský žebříček. Bohužel, dosavadní snahy a stimuly ministerstva k vyšší produkci organických a omezení užívání minerálních hnojiv jsou zatím bezzubé. Současné i očekávané snížení LFA sazeb v souvislosti s rozšířením podpor i na ornou

WWW.LFA.CZ

1

v LFA-O, nižší podpora ekologického hospodaření, nedostatečná podpora pasených býložravců jakožto základní komodity v málo úrodných oblastech, chronický problém v nedorovnání újmy v oblasti LFA sazeb i EZ a nakonec i aktuální způsob přerozdělení finančních prostředků z navýšeného kofinancování PRV – to vše dává farmářům hlavně z pohraničních LFA oblastí vcelku srozumitelný signál, že s jejich dosavadním způsobem hospodaření asi nebude něco v pořádku. Jak známo, v ČR není LFA jako LFA. Mnohé LFA regiony jsou dnes intenzívnější a produkčnější než oblasti s nejúrodnější půdou, ale nízkými srážkami. Ke spravedlivému zacílení budoucích LFA podpor (sloužících – alespoň dle výkladu EU – k zajištění udržitelných forem zemědělství) připravuje ministerstvo faremní systémy, které by měly zohlednit různé formy hospodaření a zvýhodnit ty, které mají vyšší náklady a přispívají k pozitivnímu působení v krajině. To jsou zejména ty s živočišnou výrobou orientovanou na chov býložravců, což je správně. Nutno ale opět podotknout, že tuto roli plní a zvýhodnění zaslouží především býložravci pasení. Dobře to vědí např. v sousedním Rakousku, kde podpora na pasenou VDJ činí 55 EUR. Nikdo asi nepochybuje, že v současné i nadcházející geopolitické situaci představují zdravá odolná půda a dostatek čisté vody nejen základní zdroje, ale zároveň strategický cíl. Ministerstvo by si mělo uvědomit svou zásadní odpovědnost a využít nástroje, jak v LFA oblastech iniciovat změny, které k tomuto cíli povedou. ■

Informační bulletin Svazu marginálních oblastí (SMO) č. 58 / 2016

Tab. 1 Kvantifikace škod způsobených suchem v roce 2015 Plodina

Plocha s poškozením plodin větším než 30 % (ha)

Odhad škod (mil. Kč)

Brambory

8 000

110

cukrová řepa

6 000

85

Chmel

2 180

169

ovoce**

500

30

Zelenina

1 465

146

školky ovocné

48

22

školky okrasné

208

84

145 000

1 634

Kukuřice TTP

190 000

360

Celkem

353 401

2 640

Tab. 2 Normativní náklady pro vypořádání škod na porostech krmných plodin způsobených suchem v období květen až říjen 2015 Sazba dotace při poškození plodin 30–40 %

Sazba dotace při poškození plodin nad 40 %

Plodina

Náklady Kč/ha

%

Kč/ha

%

Kč/ha

Kukuřice

32 206

10

3 221

20

6 442

TTP

5 421

10

542

20

1 084

rých údaj vychází, musíme konstatovat, že se jedná o podhodnocenou hodnotu, která je realitě poněkud vzdálená. Domníváme

se, že reálné nákladovosti jsou mnohem blíže údajům z veřejné databáze normativ pro zemědělskou výrobu (dostupné na

WWW.LFA.CZ

2

www.agronormativy.cz), jež mají větší vypovídací hodnotu z více zdrojů, detailnější zpracování a vyšší odbornou úroveň. Nejnižší náklady jsou zde uváděny u extenzivního managementu s jednou sečí, bez aplikace průmyslových hnojiv, a jsou vyčísleny na 8.615 Kč/ha. Na tuto skutečnost jsme ministerstvo opakovaně upozorňovali, bohužel bez odezvy. A to i přesto, že veřejnou databázi normativ ministerstvo samo podporuje! Podstatnou informací je rovněž způsob prokazování škod na porostech krmných plodin, a to buď na základě územní příslušnosti dílu půdního bloku k okresům poškozených suchem, nebo prokázáním výše škody v procentech na základě dosahované produkce. U TTP nebude rovněž vyžadován doklad o pojištění minimálně 50 % výměry, při jehož nedoložení bude dotace snižována o 50 %. Ve finále by měla výši škody posuzovat škodní komise tak, jak bylo zvykem u podobných dotací. Ta výsledek posouzení zaznamená do protokolu a na jeho základě se stanoví výše dotace. Tyto kontroly by měly být uzavřené do konce prvního čtvrtletí 2016 s následnou výplatou do poloviny roku 2016. Zdůrazňujeme, že žádosti budou přijímat místně příslušná pracoviště SZIF a termín pro příjem je stanoven na maximálně 20 dnů od nabytí účinnosti (zveřejnění) zásad. ■


Novelizace zákona o myslivosti 2015 Při svém nástupu do funkce označil ministr zemědělství Marian Jurečka novelizaci zákona o myslivosti za jednu ze svých priorit. Novela zákona, která byla od r. 2001 „na stole“ již několikrát, byla opakovaně pozastavena v mnoha podobách a fázích projednávání podle toho, jaké byly zrovna sestavy pracovních skupin, kulatých stolů, mysliveckých rad či pořadí politických priorit ministerstva. Je proto otázkou, nakolik a jak se aktuální návrh dokázal, s mnoha lobbyistickými skupinami za zády, vypořádat s nejpodstatnějšími tématy. Z materiálu, který je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení, je více než patrné, že kompromis se hledal velmi obtížně.

Svaz marginálních oblastí, který obhajuje zájmy malých, středních i velkých vlastníků, uživatelů i nájemců pozemků, pokrývá celou šíři zákonem dotčených osob. Z obecného hlediska tak samozřejmě vítáme, že se zákon o myslivosti podařilo otevřít a začít projednávat. Důvodová a prováděcí zpráva celkem jasně identifikují největší problémy: požadavek na posílení práv vlastníků pozemků, vyjasnění práv a povinností uživatelů a držitelů honiteb a státní správy myslivost. V neposlední řadě pak řešení škod zvěří. Realita paragrafového znění, které by mělo být nástrojem řešení těchto problémů, už však tak ideální není. Níže

přinášíme přehled nejpodstatnějších témat, která se v průběhu projednávání řešila.

Zklamání pro vlastníky honebních pozemků Právo myslivosti je v právní úpravě zakotveno od 19. století a kromě období socialismu je vázáno na vlastnictví půdy. Nejinak tomu bylo i dlouhá období předtím. Pokud však vlastníci honebních pozemků byli těmi, kdož do zákona vkládali největší naděje, budou zřejmě také nejvíce zklamáni. Zákon, i přes očekávání, ani tentokrát nenastavuje zásadní změny v pravidlech pro uznávání honiteb a spravedlivé

WWW.LFA.CZ

3

participaci vlastníků půdy na výkonu práva myslivosti. Zmenšení minimální výměry honiteb, které by dalším vlastníkům umožnilo mít svou vlastní honitbu, bylo hned na začátku prohlášeno za nedotknutelné, a to i přes nesouhlas některých nevládních organizací. V této souvislosti musíme ovšem konstatovat, že pokud by cílem zákona bylo adekvátní posílení práv vlastníků a řešení dalších jeho nedostatků, nemuselo by se toto téma přirozeně otevírat a už vůbec ne skrývat za politické důvody. Po četných požadavcích novela zavádí novou úpravu, podle níž je umisťování vnadiště možné pouze se souhlasem vlastníka pozemku a osoby, která na pozemku zemědělsky či lesnicky hospodaří. Změnu lze považovat za krok správným směrem, který však může u velkých vlastníků přivést nárůst administrativy s vyřizováním žádostí. Navíc v případě nereagujících subjektů může dokonce ztrácet smysl, což zákon neřeší. Silným tématem je požadavek na změny v pravidlech pro uznávání honiteb tak, aby při změně vlastnictví honebních pozemků, kdy bude vlastníkem či vlastníky dosaženo minimální výměry souvislých pozemků, povolil orgán státní správy myslivosti na žádost nového vlastníka či vlastníků tvorbu nové honitby i tehdy, jsou-li předmětné pozemky


již součástí uznané honitby. Při změnách honiteb pak byl i námi podpořen výrazně kratší termín 3 měsíce než navrhovaný konec roku následující rok, ve kterém byla žádost podána. Povinnost každoročního svolávání valné hromady nebo honebního výboru bylo z pohledu motivace prosazování vlastnického práva a většího angažování vlastníků sice projednáváno, nicméně zůstalo bez výrazných změn. Stejně tak stanovení usnášeníschopnosti valné hromady, kdy bylo navrhováno snížení z účasti 50 % hlasů na 30 % hlasů, nebo zavedení povinnosti umožnit všem členům honebního společenstva nahlížet do zápisů honebního výboru či stanovení povinnosti přijímat členy mysliveckých spolků podle velikosti pozemků a nikoliv podle termínů doručení přihlášek.

Může na situaci vydělávat stát? Zásadním tématem bylo pro nás i pro myslivecké spolky stanovení náhrad za přičlenění honebních pozemků či možnost odvolání dohody o přičlenění pozemku, která byla uzavřena při tvorbě honitby, s možností přejít s vlastními pozemky do sousední honitby. Není bez zajímavosti, že zejména státní honitby se staly díky soutěžení nájmů a zavedení tržního mechanismu pro lidové myslivce v řadě případů naprosto nedostupné. Na druhé straně vlastnící, pokud jsou přičleněni do tučně pronajaté honitby Lesů ČR, dostávají většinou náhradu, která vysoutěžené ceně naprosto neodpovídá. Tuto skutečnost jsme

si potvrdili např. u některých členů v Ústeckém kraji. Podle statistky uveřejněné na Mysliveckém portálu je patrné, že průměrná cena nájmu honitby Lesů ČR je v Ústeckém kraji vyšší než 300 Kč/ha/rok (viz tabulka a graf). Z našich údajů pak plyne, že nejnižší náhrady za přičlenění ze strany LČR se pohybují zpravidla kolem 60 Kč/ha a nejvyšší kolem 140 Kč/ha zemědělské půdy za rok. Nejedná se o malé částky, pokud si uvědomíme, že v České republice je zhruba 5 tis. pronajatých honiteb a téměř tisíc z nich pronajímají Lesy ČR. Nadto jsou zde ovšem ještě honitby Státního pozemkového úřadu. Naši farmáři jsou malí, střední i velcí vlastníci a uživatelé pozemků. Je pro nás tedy absolutně nepřijatelné, aby bylo možné vyměřovat vlastníkovi, je-li honitba pronajata, nižší náhradu za přičlenění, než je nájemné. Dochází tak k bezprecedentnímu zneužívání vlastnického práva třetí osobou, bohužel státem. Byli bychom velmi neradi, pokud bude tento stav v demokratické společnosti nadál podporován.

(Ne)řešené škody zvěří Ústředním mottem zákona byly škody způsobené zvěří. Kosmetické úpravy v podobě rozvolňování doby lovu situaci neřeší a ukazují se spíše jako politický argument. Stejně tak se dlouhodobě potvrzuje, že nástroj sčítání zvěře může být v kombinaci s nevalnou kvalitou řady OSSM velmi nevěrohodný, zneužitelný a nepříliš účinný. Pravidelně tak zaznívá návrh na změnu plánování lovu podle výše

WWW.LFA.CZ

4

dlouhodobých škod zvěří na lesních a polních kulturách. Metodika vazby plánu lovu a škod zvěří byla již vypracována a odborně připomínkována, přesto stále není prakticky využita, a to i přes prostředky, které do ní byly vloženy. V souvislosti se škodami zvěří je zavedena úprava, kdy uživatel honitby hradí škody v případě, že poškozený prokáže, že učinil opatření k zabránění těmto škodám. Tato opatření však stále nejsou legislativně definována, a proto s nimi lze těžko souhlasit. Obdobně nám nepřijde přijatelné, že nárok musí být uplatněn do 20 dnů u zemědělských i lesních kultur. Navrhovali jsme prodloužení do 30 dnů ode dne, kdy byla škoda zjištěna, či do tří měsíců nebo stanovení jiného adekvátního období. Vzhledem ke zdlouhavosti a nepraktičnosti vymáhání škod soudní cestou jsme navrhovali zvážit zavedení prvoinstančního řešení prostřednictvím institutu rozhodce, pakliže se na tom strany dohodnou. Ani toto nebylo v návrhu reflektováno. Svaz marginálních oblastí především od zákona očekává, že tentokrát nebude jen odrazem mocenských hrátek, podle toho, kdo ve společnosti zrovna vládne, ale konečně jasně stanoví, jestli má ve výkonu práva myslivosti přednost právo užívací či vlastnické. Už teď je však evidentní, že největším problémem zákona bude sama státní správa. I přes ministrovu ochotu zákon novelizovat nebyla zatím žádná z našich připomínek akceptována, a to víceméně bez jakýchkoliv relevantních vysvětlení. ■


Novely klíčových nařízení vlády v rámci PRV č. 74/2015 Sb., o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat Už od zahájení novelizace předmětného nařízení v r. 2015 upozorňoval Svaz marginálních oblastí na nerovný přístup v nastavení podpor v oblasti „animal welfare“. Novela z nich totiž a priori vylučuje ekologické zemědělce se zdůvodněním, že „welfare“ musí být v EZ plněno automaticky. Nařízení tak ve svém pojetí nastavuje nerovné postavení českých ekologických zemědělců vůči jiným členským státům EU. Jedním z příkladů, které jako SMO kritizujeme, je vyloučení ekologických zemědělců z možnosti čerpání podpory na zajištění pastevního způsobu chovu. Přestože jej většina chovatelů praktikuje, není tato povinnost zakotvena v legislativě a představuje pro ekozemědělce množství externích nákladů nad rámec kompenzovaných plateb. Ve vnitřním i vnějším připomínkovém řízení jsme proto logicky usilovali o nápravu současného stavu. Jedním z našich argumentů bylo řešení obdobných podpor u našich sousedů v Rakousku. Přístup na pastvu, který výrazně zlepšuje životní podmínky zvířat, Rakušané vnímají jako zcela zásadní. Farmáři, kteří dobytek pasou, zde dostávají při splnění délky pastvy dotaci, která jim kompenzuje nižší roční užitkovost spojenou s dlouhodobou pastvou. Placeným nadstandardem je zde minimální délka pastvy 120 dní v roce, a to v sazbě 55 € na pasenou dobytčí jednotku bez ohledu na konvenční či ekologický systém. Přesto, že v rámci opatření „animal welfare“ v PRV není nakonec podpora ekozemědělců zahrnuta, je nutno podotknout, že ministerstvo alespoň část našich argumentů vyslyšelo a z popudu ministra ustanovilo pracovní skupinu k projednávání nových opatření „welfare“ pro masný skot alespoň v rámci národních dotací. Ze zkušenosti totiž víme, že ochota schvalování dotačních opatření je na Evropské komisi tím větší, čím menší podíl evropských peněz zahrnuje. Svaz marginálních oblastí tak mimo základní „menu“ navržených opatření pro národní dotace prezentovaných ze strany MZe prosazuje i nadále zařazení podpory na pasený skot včetně EZ. Rozpracována a vybrána budou ovšem i další opatření: stájové chovy, případně pastva prasat v EZ, zajištění ohřevu napájecí vody, ošetřování hluboké podestýlky, přípravky na omezování tvorby emisí čpavku a metanu, pravidelná antiparazitální

a protiprůjmová opatření, zvýšení minerální výživy paseného skotu, používání přípravků k odpuzování obtížného létajícího hmyzu, úprava paznehtů, sekční provozy zimovišť či chov masných telat školkovým způsobem. Reálně by bylo možné podpory čerpat už v roce 2017, kdy se počítá s jejich zahrnutím do Zásad pro poskytování národních dotací.

č. 75/2015 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálněklimatických opatření V červencovém bulletinu z roku 2015 jsme navrhovali toto nařízení stáhnout a zásadně přepracovat zejména sankční systém, který svým nastavením pro některé zemědělce představuje téměř likvidační pravidla. Navrhovali jsme, aby míra krácení podpor měla vazbu pouze k výměře chybně obhospodařované plochy, a nikoli na celé opatření nebo celý titul. V tomto bodě došlo k zásadní shodě všech nevládních organizací a je nutno podotknout, že všichni tuto připomínku důsledně zdůrazňovali ve všech bodech projednávání nařízení. Ministerstvo, resp. SZIF, však opět nepřekvapily! I přes nesouhlas všech nevládních organizací je původní stav zcela paradoxně držen až do současné doby. A to i poté, kdy nařízení prošlo vnějším připomínkovým řízením. Pevně však věříme, že ministerstvo si nakonec tuto vadu uvědomí. Už jenom proto, že se tím poněkud vytrácí environmentální význam předmětných opatření, protože zemědělci bu-

dou mít v případě bloků nad 12 ha tendenci je dělit, a tak se vyhnout realizaci opatření a tím i případné sankci. (pozn. Dle ústního podání ředitele odboru environmentálních podpor, D. Kuny, se u nedopasků bude sankce nově uplatňovat už jen na příslušném bloku, 25 %.) V rámci projednávání nařízení nebyly reflektovány ani naše požadavky na rozdělení základního managementu „Obecná péče o extenzivní louky a pastviny“ na dva managementy louky a pastviny, s vyšší sazbou pro pastviny. Současné zprůměrování sazby totiž jednoznačně poškozuje skutečné chovatele zvířat na travních porostech. Jde totiž nepřímo i proti přirozenému welfare zvířat, protože tím odpadá finanční motivace k pastvě. Jedním z hlavních motivů novely nařízení bylo ovšem zavedení nového podopatření pro pěstitele jahodníku a opatření na zatravňování soustředěných drah odtoku vody, kam bude možné zařadit ornou půdu s minimální výměrou 0.5 ha. Sazba na toto opatření bude stanovena na 560 EUR/ha. V souvislosti s opakovanými deklaracemi o nutnosti podpory živočišné výroby a zjednodušení čerpání prostředků nás překvapuje, že ministerstvo v rámci této novely nevyslyšelo jak naše, tak požadavky dalších nevládních organizací na rozvolnění některých opatření, a tím zvýšení motivace zemědělců je využívat. Jednalo se zejména o dobrovolné ponechání nepokosených pásů s dostatečně motivujícím příplatkem, a to u DPB pod i nad 12 ha či upuštění od požadavku na maximální výměru nepokosených ploch stanovenou na 1 ha.

Aktualizace Průvodce zemědělce Kontrolou podmíněnosti pro rok 2016 Stejně jako v minulém roce bude i pro letošní rok připravena příručka určená zejména pro zemědělce, kteří jsou žadateli o přímé

Graf 1 Přehled porušovaných požadavků CC k 30. 11. 2015, zdroj MZe

WWW.LFA.CZ

5


platby či některé podpory Programu rozvoje venkova. Obsahem příručky jsou a budou podrobnější informace k aktuálním podmínkám Kontroly podmíněnosti, které od minulého roku doznaly některých změn. Zároveň přinášíme stručnou statistiku.

hospodaření u welfare zvířat. Zdůrazňujeme, že u těchto požadavků představuje „velká závažnost porušení“ přímé nebezpečí pro zdraví lidí nebo zvířat a snížení nebo vyloučení se tedy bude uplatňovat vždy. Jedná se zejména o následující požadavky:

DZES 6 – zachování úrovně organických složek půdy

DZES 3/a: Nedošlo při manipulaci se závadnými látkami k jejich vniknutí do povrchových či podzemních vod nebo k ohrožení blízkého okolí a životního prostředí?

Pro plnění podmínek standardu DZES 6 je rozšířen výčet možných dusík vážících plodin, případně jejich směsí o druhy: vičenec, čičorka, hrachor, jestřabina, kozinec, pískavice, ptačí noha nebo tolice. Tento výčet je totožný s plodinami, které jsou povoleny k využití pro plochy s plodinami vázajícími dusík, a lze je v rámci podmínek pro přímé platby vyhradit jako plochy v ekologickém zájmu tzv. EFA.

DZES 7 – zachování krajinných prvků K současným osmi krajinným prvkům bude nově doplněn prvek mokřad, čímž se rozšíří druhy krajinných prvků, u kterých je požadována ochrana. Principiálně se jedná o samostatný útvar neliniového typu s minimální výměrou 100 m2, který je přírodním stanovištěm sloužícím k zajištění retence vody v krajině nebo podpoře biodiverzity. Mokřady bude vymezovat orgán ochrany přírody a krajiny (OOP), v tomto případě Agentura ochrany přírody a krajiny, správa národních parků a správa vojenských újezdů. Tento prvek lze zároveň deklarovat jako EFA. Za zrušení či poškození tohoto krajinného prvku bude považována aplikace hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin, odvodňování či provádění agrotechnických operací, které nebudou OOP schváleny. Ministerstvo rovněž přistoupilo k úpravám závažností v oblasti povinných požadavků na

PPH 12/10: Jsou všechny zákroky a postupy prováděné pro jiné než terapeutické a diagnostické účely nebo pro identifikaci prasat prováděny v souladu se stanovenými požadavky? PPH 13/3: Jsou zvířata, včetně telat, s příznaky onemocnění nebo zranění bezodkladně ošetřena, vede chovatel záznamy o těchto lékařských ošetřeních a o počtu uhynulých zvířat? PPH 13/10: Jsou jedenkrát denně kontrolována veškerá dispoziční, technická a provozní řešení stájí pro zvířata, včetně telat, v případě nuceného větrání i větrací a poplašný systém a dále je zabezpečeno odstranění případné závady nebo zajištěno zdraví a dobré životní podmínky zvířat do doby odstranění závady? PPH 13/11: Dostávají zvířata v intervalech odpovídajících jejich fyziologickým potřebám dostatečné množství nezávadné potravy a napájecí vody? PPH 4/12: Nebyla dodána na jatka zvířata nebo uváděny do oběhu produkty pocházející ze zvířat, kterým byly podány látky skupiny A přílohy I směrnice Rady 96/23/ES?

WWW.LFA.CZ

6

PPH 4/13: Nebyla dodána na jatka zvířata nebo uvedeny do oběhu produkty pocházející ze zvířat, u kterých nebyla dodržena ochranná lhůta u veterinárních léčivých přípravků skupiny B1 a B2 směrnice Rady 96/23/ES nebo v jejichž produktech byla zjištěna rezidua nad stanovený maximální reziduální limit? PPH 13/10: Jsou jedenkrát denně kontrolována veškerá dispoziční, technická a provozní řešení stájí pro zvířata, včetně telat, v případě nuceného větrání i větrací a poplašný systém a dále je zabezpečeno odstranění případné závady nebo zajištěno zdraví a dobré životní podmínky zvířat do doby odstranění závady? Upozornění: U požadavků PPH 4/12, PPH 4/13 (bezpečnost potravin), PPH 13/10 (welfare hospodářských zvířat) je navržena změna hodnocení trvalosti z hodnocení „požadavku s odstranitelným charakterem porušení“ na „trvalý charakter porušení“. Při zjištění porušení nelze u těchto požadavků uložit nápravné opatření.

Hodnocení požadavků evidence a označování ovcí a koz Došlo také k úpravě u hodnocení požadavků evidence a označování ovcí a koz (PPH 8). Česká plemenářská inspekce zde bude vycházet z údajů společných pro oba druhy uvedených hospodářských zvířat. Nadále totiž není pro členské státy stanovena povinnost hlásit údaje o kontrolách ke každému druhu zvířat (ovce, kozy) zvlášť, proto je možné posuzovat plnění požadavků pro oba druhy zvířat společně. ■


Posílení programu rozvoje venkova Loni v srpnu vláda rozhodla o navýšení kofinancování Programu rozvoje venkova z 25 % na 35 %, což činí cca 473 mil EUR. Ministerstvo si stanovilo vlastní priority k rozdělení 330 mil. EUR a zbývající prostředky ve výši 143 mil EUR navrhlo k rozdělení nevládním organizacím. Finálních jednání o rozdělení těchto prostředků se v uplynulých měsících účastnil rovněž Svaz marginálních oblastí, který svůj návrh předtím projednal a odhlasoval na listopadovém setkání Výboru SMO. Z jednání a výsledného rozdělení jsou nejen patrné priority nevládních organizací, ale též samotného ministerstva, které některé návrhy, bohužel, téměř bezchybně reflektovalo.

Nejvíce peněz šlo do investic Prioritou SMO bylo zejména dorovnání újmy v LFA, kde průměrná sazba podle finálního dokumentu PRV odpovídá pouze 52 % této újmy. Bylo tak pro nás velkým zklamáním, že k navýšení došlo o pouhých 16 %. Stejně tak obálka schválená v PRV na

plochy EZ je od počátku nedostatečná a již v době schvalování nepokrývala ani platby na stávající plochy v EZ. Zde jsme navrhovali zejména posílení sazeb na travních porostech a plnohodnotné dorovnání vypočtené újmy, která je podle dokumentu PRV stanovenou sazbou kompenzována na úrovni

Tab. 1 Navýšení finanční alokace vybraných opatření (zdroj: MZe) Opatření/operace

Navýšení (mil. EUR)

1 Předávání znalostí a informační akce

5

4.1.1 Investice do zemědělských podniků

110

4.2.1 Zpracování a uvádění na trh zeměděl. produktů

46

4.3.1 Pozemkové úpravy

30

6.1.1 Zahájení činnosti mladých zemědělců

20

8.6.1 Technika a technologie pro lesní hospodářství

10

11 Ekologické zemědělství

10

13 Platby pro oblasti s přírodními či jinými zvláštními omezeními

109

14 Platby za dobré životní podmínky zvířat

67

16.2.2 Podpora vývoje nových produktů, postupů a technologií … v potravinářství

40

19 LEADER

26

WWW.LFA.CZ

7

79 %. Zde došlo k navýšení alokace o pouhá 3 % a je pro nás tedy nasnadě se ptát, jestli ministerstvo myslí své veřejné deklarace priorit o podpoře ekologického zemědělství a bioprodukce vážně. Naopak jsme nebyli velkými zastánci mohutného přesunu prostředků do oblasti investic, a když už, tak jen za podmínky jejich výrazného multiplikačního efektu a jasně stanovených priorit směrem ke znevýhodněným zemědělcům a menším projektům. Zde však došlo překvapivě k posílení alokace o cca 110 mil. EUR (tj. 33 %) u investic do zemědělských podniků a o 46 mil. EUR (tj. 47 %) u investic pro zpracování a uvádění produktů na trh! K dalšímu mohutnému navýšení rozpočtu o 150 %, kterému jsme nebyli příliš nakloněni, došlo u opatření zaměřenému na pořádání informačních akcí. S tímto krokem nesouhlasíme ne proto, že náš Svaz na tomto opatření finančně neprofituje nebo že bychom nebyli zastánci osvěty, ale domníváme se, že alokace k zajištění skutečně cílené a efektivní osvěty je dostatečné. Všeobecná shoda nevládních organizací pak byla u navýšení rozpočtu opatření „Zahájení činnosti mladých zemědělců“ o 67 %, a to v souvislosti s problémem nedostatečné generační obměny. Praktickým problémem však je a bude fakt, že za nastavenou maximální čerpatelnou částku 1,2 mil. Kč si mladý začínající zemědělec jen těžko pořídí adekvátní vybavení a výrobní prostředky. K silnému navýšení rozpočtu, které vnímáme velmi pozitivně, pak dochází též u opatření „Dobré životní podmínky zvířat“. Zde dochází k posílení o 100 %. Původní alokace zde byla výrazně podceněna a zájem zemědělců, kteří se naučili naplno využívat prostředky již v prvním roce, překračoval kapacitu opatření téměř dvojnásobně. ■


Jen rozšiřovat zranitelné oblasti nestačí Sine aqua deest vita. Že rčení „voda základ života“ nemusí nutně platit, potvrzuje právě probíhající revize nitrátové směrnice. V pořadí již s třetí aktualizací zranitelných oblastí a novelou nařízení vlády 262/2012 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu je zřejmé, že dosavadní ochrana vod před znečištěním dusičnany není zcela funkční. Pokud má být snižování dusičnanů ve vodě skutečně účinné, je nutné přistoupit ke komplexnějším řešením.

Při přípravě novely nitrátové směrnice za SMO důrazně poukazujeme zejména na stále vysoké limity hnojení, které ve vazbě na stávající BPEJ často nekorespondují s reálnou kvalitou půdy, hrozbu dalšího budování skladovacích kapacit pro organická hnojiva díky budoucímu rozšiřování zranitelných oblastí či nemožnost skladovat statková hnojiva na ze-

Graf 1 Spotřeba minerálních hnojiv (údaje za rok 2011–EUROSTAT) 160 N

P2O5

K2O

140 120 100 80 60 40 20 0

Slo Lit v ve a ns ko Ře ck o Ky Šv pr éd sk o I Šp t áli an e ě Ra lsko ko u Bu s k lh o ar s Es ko to ns Lo ko P o t yš rt sko ug a R u ls k o m un sk o

Graf 2 Zastoupení živin v minerálních hnojivech (údaje za rok 2011–EUROSTAT) 90

N

80

P2O5

K2O

70 60 50 40 30 20 10

WWW.LFA.CZ

L Ra itva ko u Es sko to ns ko P Šp olsk an o ěl sk o Ky pr

Bu

ep

ub l ik lh a Ni ars zo ko ze m Sl ov sko en sk Šv o éd M sk aď o ar sk Dá o n Ně sko m ec ko F in Sp sk oj e n Fr o é an kr c i ál e ov st ví I Ru rsk m o un L o sko ty šs ko Itá li e P o Ře rtu cko ga l sk o

0

ár

Rozloha zranitelných oblastí se v České republice stále zvětšuje. V současné době se v nich nachází zhruba 42 % z celkové rozlohy České republiky oproti 37 % v r. 2003 a polovina veškeré zemědělské půdy (oproti 42 % v r. 2003). Na vině může být řada faktorů, za všemi však hledejte jednoho společného jmenovatele – dusík. Ze tří klíčových cest vstupu N do půdy (minerální, statková hnojiva, biologická fixace) se u nás v průběhu posledních 20 ti let využívá v podstatě jediná – rychle rozpustná minerální hnojiva, ke kterým v nedávné době přibyl digestát z bioplynových stanic. Tento přístup potvrzuje i statistika. Pokud jde o spotřebu minerálních hnojiv, jsme podle Eurostatu s více než 120 kg N/ha po Nizozemsku, Německu a Polsku čtvrtí v EU. Nelichotivého prvenství v EU držíme také v používání minerálních hnojiv s průměrně více než 80% podílem N. Tam stojíme po boku Bulharska v čele statistiky. Pro srovnání např. podíl N v používaných minerálních hnojivech v Polsku je pouze 55 %, Rakousku 65 % a Německu 72 %. Na pracovních skupinách pro přípravu novely nitrátové směrnice na MZe zaznívá ze strany úřadu i nevládních organizací ostrá kritika novelizovaného předpisu. Lze to vnímat buď jako apel na další zlehčování jeho významu, nebo naopak jako upřímnou snahu k revizi a nastavení takových opatření, která by na potřetí konečně mohla začít fungovat.

Nevyužitá šance z Rakouska

Ně Ni me c zo k ze o m sk Če sk Po o á re lsko pu bl ik Fr a an c D á ie ns Sp ko oj en é Irs kr k ál o ov st ví Fi n M sk aď o ar sk o

Ve spotřebě minerálních hnojiv jsme v EU na 4. místě

Je skutečně na čase. Už dnes je Česká republika mezi sedmi státy, se kterými na toto téma Evropská komise zahájila řízení pro možné porušení práva EU (nutno podotknout, že s osmi jinými již vede řízení o nesplnění legislativních povinností) a rozhodně se

Če sk

Po vymezení zranitelných oblastí pro znečištění dusičnany v České republice v roce 2003 proběhly v letech 2007 a 2011 již dvě revize těchto oblastí. Zhruba v tomto mezidobí začal Svaz marginálních oblastí opakovaně upozorňovat na problematiku negativních externalit moderního zemědělství, zejména v souvislosti s jejich náklady, legislativou a dotačními politikami. Protože téma znečištění vod dusičnany považujeme v tomto ohledu za jedno z klíčových, striktně se v rámci právě probíhající další revize vymezujeme proti některým skutečnostem.

netají návrhy na výrazná zpřísnění některých opatření nitrátově směrnice. Většina unijních výtek, včetně těch vůči nám, se týká neuspokojivých pravidel, která omezují množství používaných hnojiv, či nedostatečných požadavků na skladovací kapacity statkových hnojiv. Poukazuje také na malou účinnost opatření, která zabraňují znečišťování vod, a nedostatečnou délku období zákazu používání hnojiv.

8


mědělské půdě. Za důležité také považujeme sjednocení systému DJ/VDJ. Připomínky, které oficiálně za náš Svaz zaznívají, do jisté míry korespondují se způsoby implementace nitrátové směrnice např. v Rakousku. To zařadilo celé své území jako zranitelnou oblast a vyžaduje zde plnění Akčního plánu. Má tak, co se týká dusičnanů, výrazně lepší potenciál pro zlepšení kvality povrchových a podzemních vod. Možná i díky tomuto přístupu stojí jak ve spotřebě minerálních hnojiv, tak v obsahu N v užívaných minerálních hnojivech na obráceném konci zmíněných statistik než my. Už jsme si zvykli, že nám ministerstvo zemědělství dává Rakousko v mnoha ohledech za vzor. Je proto zarážející, že závazné limity hnojení k jednotlivým plodinám v různých výnosových hladinách jsou u nás až na výjimky přesto stále o ca 5–30 % vyšší než v Rakousku, a to i při srovnatelné výnosové hladině. Jsme přesvědčeni, že tento benevolentní přístup k limitům užívání minerálních hnojiv by se měl přehodnotit, a to zejména v kritických komoditách řepky a kukuřice.

Řešením je komplexnější přístup Pokud se plošně nesníží nadměrné užívání minerálních hnojiv, je velmi pravděpodobné, že v rámci další revize budou do zranitelných oblastí zařazena další území. Jedním z problémů nitrátové směrnice, kterému bychom jako Svaz v budoucnu určitě nechtěli čelit, jsou zpřísňující se požadavky na další technická opatření a podmínky pro skladování dusíkatých hnojivých látek ve zranitelných oblastech. Není naším zájmem betonování polních hnojišť či jiných skladovacích kapacit jenom proto, že nejsme schopni včas pochopit kauzalitu problému a adekvátně na ni reagovat. Živočišná výroba v marginál-

Graf 3 Průměrný přívod živin do půdy v ČR hnojením (v kg č.ž. na 1 ha využité z.p. podle ČSÚ: 3,5 nil. ha v kalendářním roce 2014)

ních oblastech je už nyní znevýhodňována přírodními omezeními či nově nastaveným snížením dotací. Nyní navíc začíná být zřejmé, že zemědělci v horských a podhorských oblastech, navíc velmi často v ekologickém režimu hospodaření, kteří v žádném případě problém nevytváří, na něj budou doplácet více než jeho nositelé. Jsme proto přesvědčeni, že příčiny zvyšujícího se množství dusičnanů ve vodách nelze řešit pouhým rozšiřováním zranitelných oblastí, stanovováním dalších limitů či technickými opatřeními. Je třeba hledat další funkční řešení. Těmi může být například systematické zvýhodňování statkových před jinak mnohem levnějšími minerálními hnojivy či vyšší motivace zemědělců k navyšování travních porostů

WWW.LFA.CZ

9

jako nejefektivnější zábrany proti splachu dusíku do povrchových vod. S tím úzce souvisí podpora extenzivní živočišné výroby stejně jako ekologického systému hospodaření. Právě tyto podpory jsou však paradoxně dlouhodobě snižovány. Rádi bychom, aby ministerstvo vnímalo, že tak, jako historicky řešilo špatnou kvalitu vody zvýšením hygienických limitů, nelze znečištění dusičnany vyřešit bez pochopení celého paradoxu, kdy hrozí omezování živočišné výroby jenom proto, že nebyl pochopen problém v intenzivní rostlinné výrobě. Svaz marginálních oblastí považuje tuto problematiku za zásadní a dlouhodobě opakovaně volá po efektivnějším řešení (viz tisková zpráva březen 2014). ■


Neochota k řešení situace farem na horách vyústila v další rozkol v Agrární komoře Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů vystoupil z Agrární komory Důvodem k jeho vystoupení byl především liknavý přístup Agrární komory k podpoře LFA oblastí, podpoře chovu krav bez tržní produkce mléka a chovu masných telat. ČMSZP nebyl Agrární komorou přizván k tvorbě pracovní skupiny LFA oblastí a ČMSZP také ztratil svého zástupce v ekonomické komisi Agrární komory, kde byl Svaz původně zastoupen. Ačkoliv se k dění v ostatních profesních organizacích zpravidla nevyjadřujeme, v tomto případě však cítíme potřebu některá fakta komentovat. Obhajoba zájmů jednotlivých organizací plyne převáženě ze zájmů jejich členské základny, někde i jejich vedení. Svaz marginálních oblastí sdružuje především farmáře, kterým přírodní omezení neumožňuje exploatační chování tržních farem v nížinách s převahou orné půdy. Právě ti jsou dominantní v AK. Spolu s našimi oponenty i partnery, kam obě organizace bezesporu patří, se však snažíme vždy vést konstruktivní dialog a respektovat jejich právo na svobodné členství či jeho ukončení. I v tomto případě jej respektujeme. Hlasitá nutkavost mediálního zdůvodňování vystoupení jednoho člena AK nás proto překvapuje. Nebyla by podle nás snad ani nutná, pokud by nebyl tento člen významný a jeho odchod neodkazoval na hlubší rozkol. AK čas od času přijde s návrhem na zákonem povinného členství zemědělských nevládních organizací, a to se samozřejmě v kombinaci s preferencí zájmů největších členů nemusí menším a oborově vyhraněným sdružením líbit. Přirozeně tak už v roce 1997 z AK odešla významná část zemědělců sdružená nyní v Asociaci soukromého zemědělství, následně vznikl i Svaz marginálních oblastí, poté opustily Českomoravský svaz chovatelů masného skotu a nyní Českomoravský svaz ze-

mědělských podnikatelů. Odliv členů tak může sice znamenat oslabování jedné z nevládních organizací a tím i prožívání pocitu ztráty dominantního postavení, ale také zcela přirozené koncentrování její členské základny a následné podoby obhajovaných zájmů. Priority jsou totiž velmi provázené a podpora jednoho může i nemusí znamenat podporu druhého. Veřejná obhajoba AK, že problematiku LFA aktivně řeší a problém odchodu ČMSZP je spíše problémem jeho vlastní pasivity uvnitř AK, stojí dle našeho názoru na slabých argumentech. Je pravdou, že AK vytvořila v srpnu loňského roku Komisi pro méně příznivé oblasti. Skutečností však je, že tato komise byla vytvořena až po velkém tlaku členské základny, která kritizovala liknavý přístup k tomuto tématu v celém průběhu tvorby PRV. Je naprosto bez diskuzí, že pro její členy by bylo samozřejmě přínosnější, kdyby tato komise existovala už od počátku příprav PRV. Nesouhlasíme s tím, že si AK přisvojuje prosazení navýšení obálky LFA o 108 milionů

WWW.LFA.CZ

10

z celkového navýšení obálky PRV. Osloveny byly všechny klíčové nevládní organizace, ale i některé podnikatelské subjekty. Svaz marginálních oblastí prosazoval 223 milionů €, částku, která by odpovídala skutečné kompenzaci újmy za hospodaření v marginálních oblastech, své návrhy na rozdělení předložily i jiné nevládní organizace. Výsledkem však je, že návrh AK prošel téměř „na přání“ v návrzích jak v obálce pro LFA, tak na posílení i jiných kapitol. Není proto divu, že i přes hlasité ex post argumentace nemusí být řada jejich členů s aktivitami své organizace spokojena a jsou pak logicky nuceni hledat zastání svých stanovisek samostatně nebo jinde. Na druhou stranu samozřejmě vítáme, že spolu s AK máme identické názory např. na návrat prostředků z degresivity u LFA zpět do obálky LFA a jsme velmi zvědavi, zda-li v kontextu své aktuální rétoriky bude AK lobovat např. za welfare u EZ či welfare paseného skotu, poněvadž velká část subjektů v těch skutečných LFA, přírodně znevýhodněných, jsou ekologičtí zemědělci. ■


Diskuze nad faremními systémy Se změnou obálek v rámci jednotlivých pilířů SZP došlo k výraznému poklesu prostředků ve II. pilíři zejména pro oblasti LFA na cca 80 % při srovnání finančních období 2007–2013 a 2014–2020. Výrazný pokles se odráží již nyní v ekonomice horských a podhorských farem a tato situace bude pravděpodobně trvat až do nového vymezení LFA. Ty by měly začít platit od roku 2018. Změny, které požaduje Evropská komise po členských zemích v rámci redefinice vymezení a systému plateb v LFA, by měly lépe odrážet skutečné produkční podmínky v LFA a snížit rizika překompenzování v oblastech, kde podpory z produkčního hlediska již nejsou nutné. Při jejich nastavování Evropská komise počítá se zachováním podpory LFA především v oblastech se skutečným přírodním znevýhodněním, novými kalkulacemi újmy pro nově vymezené oblasti LFA-O a LFA-S a se stanovením nových sazeb a diferenciací podle faremních systémů. Cílem změn by mělo být nastavení podpor, které dokáže lépe reagovat na rozdílné podmínky zemědělských podniků v LFA. Podniky, které se nachází v LFA oblastech s výhodnějšími produkčními podmínkami, by tak měly dostávat nižší platby, než ty, které leží v oblastech méně produkčně výhodných. Při výpočtu dodatečných nákladů a ušlých příjmů mají členské státy možnost diferencovat výši tak platby, aby zohlednily závažnost zjištěného trvalého omezení, jež ovlivňuje zemědělskou činnost a zemědělský systém (faremní systém). Právě téma nastavení faremních systémů by se proto mělo stát diskutovaným tématem napříč státní správou i nevládními organizacemi. Vzhledem k dopadům, které budou tyto změny mít na ekonomiku farem v LFA, si zaslouží výraznou pozornost. Na téma redefinice plateb LFA byla proto na podzim ministerstvem zemědělství prezentována základní problematika a schéma připravovaného nastavení, přípravou nového systému bylo pověřeno ÚZEI. K tématu redefinic LFA bude vytvořena pracovní skupina, které se samo-

zřejmě budeme účastnit, nominace členů do ní v tuto chvíli proběhly a plánuje se první zasedání. Podmínkou jsou zatím v prvním kroku biofyzikální kritéria, ve kterých budou podniky zařazeny podle typu oblasti, ve které se nachází vzhledem k přírodním podmínkám. Vzhledem k tomu, že by se měla platba na ornou půdu vztahovat na celou oblast LFA, je třeba počítat s tím, že dojde k poměrnému poklesu stávajících plateb na TTP (v LFA O je až 75 % orné). Zhruba 40 % platby v LFA tak půjde na platby na ornou půdu. Předpokládá se, že platby by v budoucnu neměly jít polařům bez živočišné produkce, tzn., že po jejich vyjmutí nebude propad sazby tak výrazný. Současně se počítá s tím, že oblasti LFA-S pravděpodobně přejdou do LFA-O. K jemnější diferenciaci rozdělování plateb

mají sloužit faremní systémy (fine tunning), kde se jistě odehraje zásadní diskuse nad tím, jestli a jak má být preferován faremní systém rostlinná x živočišná výroba, TTP x OP případně s jakou intenzitou zatížení nebo podílu TTP. Farmář stejného typu FS v O a v H tak bude mít jinou výši platby. Prezentace ministerstva jsme k tomuto tématu průběžně zveřejňovali na stránkách svazu www.lfa.cz Vzhledem k negativním dopadům, které měla nová podoba SZP na naše členy, včetně uplatněné degresivity a slabému posílení LFA při současném navýšení PRV, a případným silně negativním dopadům pramenících z možných tlaků na zahrnutí ziskových intenzivních regionů do nově vymezených LFA, podporuje SMO jednoznačně zavedení faremních systémů. Současně trváme na tom, aby jejich podmínkou bylo zahrnutí skutečného přírodního znevýhodnění, živočišné výroby a zásadního podílu TTP. Pokud se nepodaří obhájit zavedení faremních systémů, hrozí s povinností vyplácet platby v LFA i na ornou výrazné snížení podpor. Termín zahájení plateb je naplánován na r. 2018, v průběhu roku 2017 by měla probíhat obhajoba u EK. První verze UZEI u nás by měla být předložena do dubna a následně diskutována na pracovních skupinách. ■

Svaz marginálních oblastí Horní Police čp. 1, 471 06 Česká Lípa, tel/fax: 487 861 368 předseda Ing. Milan Boleslav Internet: www.lfa.cz, email: [email protected]

11


Dotace na zmírnění škod suchem v roce 2015

Recommend Documents