DOTACE SPORTOVNÍM KLUBŮM - ANALÝZA VLIVU METODIKY ROZDĚLOVÁNÍ

M AS AR YK OV A U NI V ER Z IT A Fakulta Sportovních studií Katedra společenských věd a managementu sportu

DOTACE SPORTOVNÍM KLUBŮM ANALÝZA VLIVU METODIKY ROZDĚLOVÁNÍ Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Marek Pavlík, Ph.D.

Autor: Bc. Miroslav Sklenář

Brno, 2015

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích. V Brně dne 27. 4. 2015 ___________________________ vlastnoruční podpis auto ra

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkoval Ing. Marku Pavlíkovi, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................7 1.

2.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA .....................................................................9 1.1.

Sport ......................................................................................................... 9

1.2.

Financování sportu ................................................................................. 11

1.3.

Financování sportu z veřejných zdrojů................................................... 13

1.3.1.

Výdaje ze státního rozpočtu ............................................................ 15

1.3.2

Výdaje z místních rozpočtů ............................................................. 19

PODPORA SPORTU V OLOMOUCI ..........................................................22 2.1

Představení statutárního města Olomouc ............................................... 22

2.2

Orgány města Olomouc .......................................................................... 23

2.2.1

Komise pro sport ............................................................................. 23

2.2.2

Rada města a zastupitelstvo města .................................................. 23

2.3.

Koncepční dokumenty tykající se sportu ............................................... 24

2.4

Analýza sportovních organizací v Olomouci ......................................... 25

2.5

Analýza výdajů do sportu z rozpočtu města Olomouce ......................... 28

2.6

Současná metodika rozdělování dotací v Olomouci .............................. 30

2.6.1

Vlajkové lodě .................................................................................. 31

2.6.2

Významné sportovní akce: .............................................................. 33

2.6.3.

Podpora jednotlivých sportů ........................................................... 34

2.6.4.

Granty v oblasti sportu .................................................................... 35

2.6.5.

Analýza sportovních zařízení v Olomouci ...................................... 36

2.6.6.

Srovnání sport. vybav Olomouce s vybranými krajskými městy ... 37

2.6.7.

Výdaje na provoz sportovních zařízení ........................................... 40

2.6.8.

Investiční příspěvky ........................................................................ 42

2.6.9.

Příspěvky do 5000 Kč ..................................................................... 43

2.6.10. Výdaje do sportu na 1000 obyvatel ................................................. 43

3.

4.

2.7.

Srovnání Olomouce s Hradcem Králové ................................................ 44

2.8.

Rozpočet 2015 ........................................................................................ 47

2.8.1.

Výdaje na sportovní zařízení 2015 .................................................. 49

2.8.2.

Vrcholový a výkonnostní sport ....................................................... 49

2.8.3.

Investice 2015 ................................................................................. 50

ZHODNOC. DÍLČÍCH VÝSL. ANALÝZY A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ .51 3.1.

Koncepční materiály pro poskytování dotací ......................................... 51

3.2.

Způsob získávání informací ................................................................... 52

3.3.

Celkový objem peněz ............................................................................. 54

3.4.

Podpora vrcholového sportu, výkonnostního sportu a sportu pro všechny ………………………………………………………………………… 54

3.5.

Významné sportovní akce ...................................................................... 56

3.6.

„Vlajkové lodě olomouckého sportu“ .................................................... 58

3.7.

Granty v oblasti sportu ........................................................................... 59

DOPORUČENÍ PRO EFEKTIVNĚJŠÍ ROZDĚLENÍ FIN. PROSTŘ .........61 4.1.

Stanovení cílů ......................................................................................... 61

4.2.

Vytvoření metodiky ................................................................................ 61

4.3.

Vytvoření databáze organizací a počtu členů ......................................... 62

4.4.

Podpora mládeže .................................................................................... 62

4.5.

Podpora sportu pro všechny ................................................................... 63

4.6.

Vypisovat granty na pořádání akcí 2x do roka ....................................... 64

4.7.

Investiční granty ..................................................................................... 64

4.8.

Omezení výdajů na aquapark ................................................................. 65

4.9.

Návrh metodiky a výpočet...................................................................... 65

4.9.1.

Podpora vrcholového sportu ........................................................... 65

4.9.2.

Podpora výkonnostního sportu a sportu pro všechny ..................... 67

4.9.3.

Pořádání akcí ................................................................................... 70

ZÁVĚR ..................................................................................................................73 Seznam použité literatury .......................................................................................75 Seznam tabulek a obrázků ......................................................................................79 Přílohy ....................................................................................................................81 RESUMÉ ...............................................................................................................84

ÚVOD Sport je nedílnou součástí lidstva. V moderní době se stal obrovským fenoménem a jen těžko ho lze ignorovat. Pro svou práci jsem si vybral podporu klubů ve městě Olomouc, protože leží 10 km od mého bydliště, a v podstatě celý život sem dojíždím ať už za vzděláním, za sportem, volnočasovými aktivitami, tak i za prací. V průběhu let jsem prošel několika olomouckými fotbalovými kluby. Měl jsem možnost hrát za FK Hodolany, což je klub který se spojil s 1. HFK Olomouc, kterým jsem rovněž prošel a v mládežnických kategoriích jsem byl i v jediném plně profesionálním klubu SK Sigma Olomouc a.s., takže vím, jak fungují. Dodnes se na krajské úrovni střetávám s kluby z olomouckých předměstí a zajímá mě, jestli a jakou podporu tyto kluby od města dostávají. Cíle práce: provést analýzu metodiky rozdělování dotací ve statutárním městě Olomouci mezi sportovní kluby, které o dotace žádají, porovnat výdaje města s jiným, na základě změny metodiky navrhnout řešení pro zvýšení efektivity přerozdělování dotací, pokud je to vůbec možné. V diplomové práci se budu zabývat výdaji do sportu z městského rozpočtu a bude mě zajímat, zda jsou vynaložené prostředky rozdělovány efektivně, zda by nešly rozdělit vhodněji. Jestli má město Olomouc stanovenou metodiku pro podporu sportu. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole se věnuji teoretickému vymezení sportu a možnostmi rozdělení dotací na úrovni státu, kraje a měst. Ve druhé kapitole se věnuji představení města Olomouce a koncepčních dokumentů týkajících se financování sportu, dále pak analýze veřejných výdajů ve městě Olomouci v jednotlivých letech. Ve třetí kapitole se zabývám zhodnocením dílčích výsledků analýzy, snažím se podívat na jednotlivé body kriticky, komentuji současnou situaci vlastními názory.

7

V poslední kapitole navrhuji jednotlivá opatření pro pozitivnější efekty využití finančních dotací a přináším návrhy metodiky rozdělování dotací včetně jednotlivých výpočtů.

8

1.

TEORETICKÁ VÝCHODISKA

1.1.

Sport Pojem sport je v současné době skloňován ve všech oborech, zejména

zdravotnictví, ekonomice, vědě, kultuře a v neposlední řadě ve vzdělání. Tento pojem je celosvětově známý napříč všemi věkovými kategoriemi. Sport je spojen přímo se zdravým životním stylem, dlouhověkostí a zároveň s popularitou a úspěchem. Všechny tyto faktory souvisí s psychickým stavem jedince a společnosti. Žijeme ve velmi stresové době a prostředí, na jedince jsou vytvářeny nejrůznější nátlaky a požadavky, které musí zvládnout a sport je jedním z nejlepších prostředků k odreagování se a nabrání nových sil. V současné době je sport nedílnou součástí života většiny lidí. Stal se světovým fenoménem, který láká velké množství lidí k účasti, ať přímé, či nepřímé. Vede lidi k sebezdokonalování a mnoho z nich motivuje. Z nejlepších z nich se pak stávají populární osobnosti pro jiné generace. V současnosti se ze sportu stal také velmi důležitý článek v obchodní sféře a populární sféře showbyznysu. Samotné slovo sport pochází z latinského „disportare“, tedy zábava, nebo bavit se. V literatuře se u nás pojem sport objevuje spolu s tělocvičnou rekreací a tělesnou výchovou jako součást tělesné kultury. „Hodaň chápe tělesnou kulturu jako sociokulturní systém, který jako výsledek činnosti, tvorby hodnot, vztahů a norem zabezpečuje specifickými tělocvičnými prostředky uspokojování zvláštních biologických a sociálních potřeb člověka v oblasti fyzického, a z něj vyplývajícího psychického a sociálního rozvoje s cílem jeho socializace a kultivace."(Hobza, Rektořík, 2006, p. 9) V této diplomové práci je však pojem sport používán v širších souvislostech, jako jakési souhrnné označení celé sportovní oblasti, tedy v souladu se zákonem o podpoře sportu č. 115/2001 sb., Pro účely tohoto zákona pojem sport představuje „všechny formy tělesné činnosti, které prostřednictvím organizované i neorganizované účasti si kladou za cíl harmonický rozvoj tělesné i 9

psychické kondice, upevňování zdraví a dosahování sportovních výkonů v soutěžích všech úrovní.“ Sport můžeme dělit podle několika kritérií. Nejzákladnější dělení sportu je na kolektivní a individuální. Roční období nám rozdělí sport na letní a zimní Pro naši práci nás budou zajímat 4 základní směry sportu s individuálními cíli: 1. Masový sport – jsou to populární druhy sportů, dostupné nejširší sféře lidí, hlavním cílem tohoto směru je zábava. 2. Sport pro zdraví – jedná se zejména o fitness sportovní aktivity, jehož cílem je udržování si zdraví pomocí rekreačních aktivit. O tomto druhu se dá mluvit jako o „sportu pro všechny“. 3. Výkonnostní sport – je to druh sportu, kde je cílem již vítězství nad soupeřem a o zlepšování vlastních výkonů na amatérské úrovni. 4. Vrcholový sport – jde již o sport vykonávaný na profesionální úrovni s cílem dosahování maximálních výkonů a výsledků a zároveň s cílem zvítězit. K těmto cílům, které se jeví stejně jako u výkonnostního sportu, jde také v tomto směru i o cíl dosahování ekonomického efektu a vyniknutí. Pro účely mé diplomové práce je důležité rozlišit právě poslední dva zmíněné druhy sportu. Výkonnostní sport je součástí občanského sdružení. Je to dáno hlavně tím, že hlavním předmětem jeho činnosti je provozování volnočasové aktivity mimo hlavní zaměstnání. Je vykonáván organizovaně. Jde tedy o tzv. amatérský sport. Lidé, kteří pracují pro amatérské kluby, jsou považováni za dobrovolníky, i když tak nemusí působit. Jde např. o trenéry, kteří mají odborné kvalifikace. Hlavními cíli tohoto druhu sportu jsou:  Podpora zdraví  Výkonnost  Kulturní trávení volného času 10

 Rozvoj jednotlivce  Zdatnost

1.2.

Financování sportu V České republice se financování sportu vyznačuje zabezpečováním

pomocí dvou základních druhů zdrojů, ze kterých sportovní organizace čerpá prostředky k provozu. Prvním druhem jsou veřejné zdroje a druhým druhem jsou zdroje soukromé. V praxi je však velmi časté, že se tyto druhy zdrojů prolínají. Zřídka kdy je sportovní organizace financována pouze prvním nebo pouze druhým typem zdroje. Proto v případě financování sportu mluvíme o více zdrojovém systému, který tvoří disponibilní fond sportu.

Obr. 1: Zdroje financování sportu Zdroj: Novotný, J: Ekonomika sportu, 2000, upraveno autorem

11

Toto schéma představuje veškeré zdroje, které existují a mají důležitou roli ve víceúčelovém financování sportu. Jsou zde vidět jak veřejné zdroje, tak soukromé zdroje. Ve schématu jsou zahrnuty zdroje jak pro nižší úroveň sportu, tak pro vrcholový sport. V prvním z uvedených jsou nejdůležitějšími zdroji financování výnosy z rodinného rozpočtu a veřejné zdroje, ve druhém z uvedených jsou považovány za neodmyslitelné zdroje zejména reklama, poplatky za sportovní reportáže a sponzoring. Pozitivní a negativní dopady podpory sportu Sport přináší také řadu pozitivních efektů, a nejen finančních. Za zmínku stojí multiplikační efekt sportu. Jak vyplývá z výše uvedené studie: každá koruna vydaná v roce 2011 do tohoto odvětví z veřejných rozpočtů vygenerovala zisk 3,55 Kč. Celkový průměrný přínos pro veřejný sektor v roce 2011 byl 52 miliard Kč. Sportovní odvětví také napomáhá zaměstnanosti, celkový počet plných úvazků ve sportu činil přes 187 tisíc. Tohle jsou všechny vypočitatelné pozitivní efekty. Ke sportu také patří efekty nevyčíslitelné. Sport totiž vytváří také hodnoty, které nejde měřit penězi. Lidé, kteří se věnují sportu, ať už na vrcholové, nebo amatérské úrovni, se podvědomě učí zodpovědnosti. Zodpovědnosti za sebe, za tým, za své zdraví. Prostřednictvím organizovaných soutěží se také učí pravidlům fair play. Neříkám, že všichni, ale tyto hodnoty jsou pak přenositelné i do běžného života jedinců. Sport má v sobě obrovský socializační potenciál ke sjednocování lidí. Dá se říci, že sportovci mluví jedním jazykem. Když se spojí sportovci světa pro dobrou věc, má to ještě větší účinek. Konkrétně mě napadá třeba boj proti rasismu. Ve sportu se stírají rozdíly, jak rasové, politické, tak i náboženské. Třeba kampaň UEFA No To Racism jasně deklaruje, že rasismus nepatří ani do sportu, ani do běžného člověka. Nelze tedy než nesouhlasit se Sekotem (2003,p.8), který ve své knize říká, že sport není pouze aktivní herní a pohybová aktivita, ale je i sociálním fenoménem, který přesahuje dosažené výsledky a statistiky vzájemných utkání. 12

Dalším pozitivním efektem je také zvyšování prestiže. Sport na nejvyšší úrovni je velice prestižní záležitost a mnozí reprezentanti mají ve svých zemích výsostné postavení. Ti, kteří se dostanou do světové špičky, potom už přesahují rámec sportu a stávají se dokonce i symboly svých zemí. I českým reprezentantům se povedlo dostat do této kategorie. Za zmínku stojí např. Jaromír Jágr, nejlepší Evropan hrající NHL všech dob, Pavel Nedvěd, držitel Zlatého míče pro rok 2003 a další. Samozřejmě, že k pozitivním efektům patří také negativa. Největšími negativy ve sportu vnímám doping a korupci. Bohužel se s těmito faktory setkáváme pravidelně nejen na vrcholových akcích typu mistrovství světa a olympiád, ale mohou mít mnohem horší následky v amatérské sféře, kde jsou zakázané prostředky užívané nekontrolovaně. Korupce ve sportu je poměrně běžná i na nižších úrovních. Bohužel se velmi těžko odhaluje a dokazuje, ale následky odhalení bývají pro dané jedince, kluby, svazy kritické. Problémy jsou i s organizovanými zločiny, které se jsou budovány napříč kontinenty a vyvíjejí tlak na sportovce například kvůli sportovnímu sázení. U nás byly v minulosti za korupci ve fotbale potrestány kluby 1. FC Slovácko, SK Sigma Olomouc nebo Slovan Liberec. V Itálii sestoupil tamní nejpopulárnější klub Juventus Turín v roce 2006 do Serie B a byly mu administrativně odebrány dva mistrovské tituly kvůli proslulé kauze calciopoli. V minulém roce byli na Slovensku podmíněně odsouzeni i někteří fotbalisté za účast na ovlivňování zápasů ve fotbalové lize.

1.3.

Financování sportu z veřejných zdrojů Pro tuto práci jsou podstatné především veřejné zdroje pro sport. To, jestli

má být sport podporován ze státních peněz je dáno zákony, takže sport vlastně nejde vyloučit z veřejného sektou a musí s ním být počítáno. Financování sportu vychází z několika zákonů a to z kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb. a ze zákona č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu.

13

Financování sportu z veřejných prostředků jednotlivých územních celků a státního rozpočtu v sobě obsahuje oblasti: 1. výdaje ze státního rozpočtu 2. výdaje krajských rozpočtů 3. výdaje z obecních rozpočtů 4. zastřešující organizace Kolik peněz tedy jde vlastně v české republice do sportu a jak jsme na to v porovnání se evropskou unií? O co všechno by se vlastně měl stát postarat? Co nám podpora sportu přináší? Ani na jednu otázku neexistuje jednoduchá odpověď, protože je potřeba vzít v úvahu několik proměnných.

Obr. 2: Vývoj financování sportu Zdroj: KPMG

Ze studie KPMG (2012) vyplývá, že výdaje z veřejného sektoru v letech 2007-2011 se pohybovaly průměrně na úrovni 16,7 miliard Kč. Největší podíl, až téměř 70% se na tom podílely obce. Celkový sportovní průmysl v daných letech spotřeboval 123,4 miliard Kč, ale na celkové spotřebě se podílely domácnosti až 14

z 80%, což je důkaz toho, jak moc je sport v České republice podfinancován. V rámci EU se tímto řadíme na chvost.

Obr. 3: Porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP Zdroj: Analýza financování sportu v České republice, 20091

Obrázek ukazuje, jak na tom byl náš stát v porovnání s jinými státy EU a výsledek není vůbec příznivý. V roce 2009 byla naše země třetí nejméně dotující sport ze všech zemí.

1.3.1. Výdaje ze státního rozpočtu Z ekonomického pohledu sport přináší do státního rozpočtu více peněz, než z něj posléze odebírá prostřednictvím dotací. Má to vliv zejména na úspory v oblastech jako je boj proti kriminalitě, kultuře, zdravotnictví apod. Princip je jednoduchý - jedinec, který se věnuje sportu, předchází ve velké míře civilizačním i

jiným

chorobám,

tudíž

nevyužívá

prostředků

ve

zdravotnictví.

Z psychologického hlediska je člověk odolnější a je dokázáno, že v prostředích 1

Pdf dokument dostupný na http://www.olympic.cz/financovani/docs/Analysis%20of%20sports%20financing%20in%20CR_fi nal_cze..pdf

15

s vysokou sportovní aktivitou je méně kriminality. I přesto, že je pro stát sport velmi prospěšný, stále není dostatečně finančně podporován. Finance ze státního rozpočtu jdou do sportu z několika ministerstev. Samozřejmě největší podíl má Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Dalšími ministerstvy podporující sport jsou Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra. Jaké podíly na výdajích měly v minulých letech je vidět na obrázku.

Obr. 4: Výše výdajů státního rozpočtu Zdroj: Koncepce rozvoje a tělovýchovy ve Zlínském kraji2

Z obrázku je patrné, že podíl MŠMT je na výdajích do sportu je vysoký a dá se říci, že výdaje ostatních ministerstev byly v letech 2007-2012 zanedbatelné. Je také patrné, že od roku 2007 výdaje do sportu postupně klesaly do roku 2009, a až v roce 2012 se dostaly na úroveň roku 2007. S jakým výdajem je počítáno v rozpočtu na rok 2015 je vidět v následující tabulce. Tab. 1: Výdaje MŠMT do sportu pro rok 2015 2015 podpora činnosti v oblasti sportu 2 981 136 340 Kč sportovní reprezentace 681 909 350 Kč všeobecná sportovní činnost celkem 1 297 624 000 Kč program 133512 - pro sportovní činnost 620 100 000 Kč Zdroj: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 20153 2

Dokument pdf dostupný na http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html

16

Tabulka nám ukazuje původní návrh státního rozpočtu, který počítal s celkovou podporou téměř 3 miliardy Kč.

Obr. 5: Podíl výdajů na sport Zdroj: Komplexní pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 2015

Na obrázku je zcela patrný propad výdajů do sportu ze státního rozpočtu po roce 1989. V podstatě návrh rozpočtu pro rok 2015 je na úrovni podílu celkových výdajů státního rozpočtu jako v devadesátých letech. Zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu přímo vymezuje úlohu sportu jako veřejně prospěšnou činnost a určuje, které aktivity Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a jiné správní úřady vykonávají.

Mezi aktivity MŠMT, které jsou vymezeny §3 tohoto zákona, patří: 3

Dostupný v pdf na http://www.cussuod.cz/dokumenty/komplexni_pozmenovaci_navrh_2015.pdf

17

 zkonstruování návrhu koncepce státní politiky ve sportu a postoupení jej vládě ke schválení  usměrňování a slaďování realizace vládou schválené koncepce  zajišťování finanční podporu sportu ze státního rozpočtu  utváření podmínek nejen pro státní sportovní reprezentaci, ale i pro přípravu sportovních talentů, pro rozvoj sportu pro všechny a v neposlední řadě pro sport zdravotně postižených občanů  vytvoření antidopingového programu a připravování a dohlížení na jeho realizaci  rozhodování o akreditaci vzdělávacích zařízení, které působí v oblasti sportu  zakládání organizační složky státu (rezortního sportovního centra), která utváří nezbytné předpoklady pro přípravu sportovních talentů a pro státní sportovní reprezentaci a zároveň zabezpečuje jeho činnost  koordinace provozu a chodu rezortních sportovních center Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra MŠMT každoročně vyhlašuje program státní podpory pro sportovní odvětví a zájemci z nestátních neziskových organizací posílají žádosti o dotace. Jak je s těmito dotacemi nakládáno, je popsáno v článku čt 24 : „Ministerstvo školství rozdalo podle Nejvyššího kontrolního úřadu v letech 2011 až 2013 na podporu sportu neprůhledné dotace ve výši 800 milionů korun. Další stamiliony pak vyplatilo na základě neúplných, chybných, pozdě doručených nebo zcela chybějících žádostí o dotace. Jako hlavní garant podpory sportu tak resort podle kontrolního úřadu selhal.“4 Ministerstvo školství zřídilo Radu pro tělovýchovu a sport, jejichž hlavní činností je posuzování rozdělování státních prostředků a předkládání svých doporučení právě ministerstvu školství k rozhodnutí.

4

http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/300312-ministerstvo-skolstvi-jako-garant-podpory-sportuselhalo-tvrdi-nku/

18

Hlavním bodem financování sportu je „programová dotační politika“. Aby státní politika dodržela stanovené cíle, které si vytyčila, byly zřízeny tematické oblasti programů:  státní sportovní reprezentace a výchovy sportovně talentované mládeže  veřejně prospěšné programy pro NNO (nestátní neziskové organizace) celorepublikového charakteru  provozu, údržby a rozvoje infrastruktury sportovních a tělovýchovných zařízení

1.3.2 Výdaje z místních rozpočtů V rámci úkolů pro kraje, dle § 5 výše uvedeného zákona, jsou vymezeny podmínky, které vytváří pro sport a to zejména v podobě:  zajištění rozvoje sportu pro všechny občany daného kraje a pro přípravu sportovních talentů, včetně zdravotně postižených  obstarání výstaveb, rekonstrukcí, provozu a udržování jednotlivých sportovních zařízení  finančního zajištění sportu ze svého rozpočtu Podíl krajů na celkových výdajích do sportu není tak velký jako u obcí, ale rozhodně není zanedbatelný. Jak je uvedeno v koncepci pro rozvoj sportu a tělovýchovy ve zlínském kraji, mezi lety 2007-2010 byla celková výše podpory krajů ČR mezi 280 až 430 mil. Kč.

19

Obr. 6: Finanční prostředky do sportu z krajských rozpočtů v letech 2007-2010

Zdroj: Koncepce rozvoje a tělovýchovy ve Zlínském kraji Největší výdaje z krajského rozpočtu šly v Libereckém kraji v roce 2009, ale bylo to dáno pořádáním mistrovství světa v klasickém lyžování. Olomoucký kraj se řadil svými výdaji na nejvyšší místa z pohledu výdajů do sportu. Zákon 115/2001 Sb. vymezuje úkoly i obcím. Ty mají vytvářet podmínky pro sport, dle §6 tohoto zákona, v podobě následujících bodů, které jsou velmi podobné úkolům, které mají plnit kraje. Jde o:  zajištění rozvoje sportu pro všechny občany včetně zdravotně postižených a přípravu případných sportovních talentů  zajištění výstaveb jednotlivých sportovních zařízení, popřípadě jejich rekonstrukcí, udržování a provozování s tím, že je poskytují k provozování sportovních činností  monitorování účelného využívání těchto sportovních zařízení  finanční zabezpečování sportu ze svého rozpočtu

20

Obr. 7: Podíl obcí na celkových výdajích do sportů Zdroj: KPMG

Z uvedené studie KPMG vyplývá, že až 69% všech výdajů do sportu jde právě z rozpočtu obcí. Průměrně daly obce ze svých rozpočtů na sport 11,5 miliardy Kč.

21

2. PODPORA SPORTU V OLOMOUCI Podobnou problematikou se už ve svých pracích zabývali jiní autoři. V diplomové práci s názvem „Analýza veřejné podpory sportu v olomouckém kraji“ se autor (Knödl,2008) zabývá financováním sportu hlavně z krajských peněz. Tato práce vychází z hypotézy, že většina dotací z Olomouckého kraje má investiční charakter, což se mu daří dokázat jen částečně, protože ve sledovaných letech 2006 a 2007 se charakter dotací změnil. Autor se v práci zabývá výhradně financováním z rozpočtu kraje, na což se bude v mé práci dát navázat, případně provést srovnání některých ukazatelů. Dalším autorem zabývající se podobným problémem byl ve své bakalářské práci „nástin koncepce financování tělesné kultury a sportu Statutárním městem Olomouc“ Vojtěch Hala (2008). Autor je vedoucím pracovníkem odboru sportu na Magistrátu města Olomouc a ve své práci se snaží vytvořit koncepci pro financování sportu z rozpočtu města. Ve své práci mimo jiné analyzuje možnosti pohybových aktivit pro občany a sportovní prostředí. V roce 2011 vypracoval Čermák (2011) diplomovou práci Sport a město Olomouc, kde se financování dotýká okrajově, ale analyzuje sportovní prostředí na území města, popisuje veškeré kluby olomouckého sportu včetně historie nejvýznamnějších z nich a věnuje se obšírněji také sportovním zařízením města. Analýza, kterou se zabývá tato diplomová práce, je zaměřena především na financování sportovních klubů a sportu z městského rozpočtu, finančních dotací a prostředků z krajského rozpočtu se dotkne pouze okrajově.

2.1

Představení statutárního města Olomouc Město Olomouc má necelých 100 000 obyvatel, čímž je 6. největší město

ČR podle počtu obyvatel. Nachází se na střední Moravě, dříve byla Olomouc největším moravským městem a do třicetileté války byla také hlavním městem Moravy. Od roku 1990 je Olomouc městem statutárním. Olomouc historicky patřila vždy mezi nejvýznamnější města v českých a moravských zemí, sídlí tu druhá nejstarší univerzita v ČR – Univerzita Palackého, založena již v 16. století, 22

arcibiskupství, Vrchní soud v Olomouci. Olomouc je velmi známá díky svým historickým památkám. Historické jádro města je druhé největší v české republice po Praze. Sloup nejsvětější trojice je dokonce památkou UNESCO, kam byl zapsán v roce 2000.

2.2 Orgány města Olomouc

2.2.1

Komise pro sport Komise má 11 členů, zastoupeni jsou kandidáti různých politických stran.

Tato komise se vyjadřuje k otázkám sportu, financování klubů a akcí. Navrhuje radě výši příspěvků k projednání. Komise pro sport se schází jedenkrát za měsíc a její pracovní náplní je seznámení se s konkrétními sportovními organizacemi, jejich provozem, zázemím, náročností, členskou základnou, vizemi atd. Takto komise za rok navštíví cca 10 sportovních klubů a jednot. Schvalování finančních příspěvků probíhá tak, že je vypsán termín pro podání žádostí v dané oblasti (sport, kultura, životní prostředí, volný čas dětí a mládeže...), jednotlivci a spolky si v daném termínu podají žádost, oddělení sportu všechny žádosti zpracuje a předloží na jednání uvedené sportovní komise. Ta jednou za rok (většinou na přelomu ledna a února) se těmito žádostmi detailně zabývá a hodnotí je, přičemž výstupem je pak návrh pro jednání Rady města Olomouce na rozdělení dotací z daného programu jednotlivým žadatelům. 2.2.2 Rada města a zastupitelstvo města Rozhoduje o směru a konečné výši příspěvku na jednotlivé akce a kluby. Zastupitelstvo poté celý proces schvaluje. Zastupitelstvo schvaluje příspěvky vyšší než 50 000kč.

23

2.3.

Koncepční dokumenty tykající se sportu Co se týká koncepčních materiálů pro rozvoj města, tak sport je zmiňován

spíše okrajově. Původní koncept pro rozvoj města je z roku 2001 a na webu jsou dostupné pouze aktualizace z let 2005 a 2007. -

Strategický plán pro rozvoj města Olomouc a mikroregionu Olomoucko aktualizace 20075 Je potřeba říci, že aktualizace plánu z roku 2007 takřka na vlas kopíruje

aktualizaci z roku 2005. V tomto dokumentu se lze dočíst o plánu výstavby nových cyklostezek na základě zpracovaných koncepcí z let minulých a vytvoření nových turistických tras. Dále je tu zmíněný aquapark, především zajištění lepší propagace a marketingu této turistické atrakce. Jsou tu rovněž opakovaně zmíněny sportovní areály plaveckého a zimního stadionu. Podle koncepce by se mělo systematicky naplňovat schválené etapy obnovy obou subjektů, které patří městu. V obou letech aktualizace, tedy i v roce 2005 i 2007 je zmíněna přestavba zimního stadionu na multifunkční halu. -

Programové prohlášení rady města Olomouce6 V programovém prohlášení rady města pro období 2010-2014 jsou

zmíněny konkrétní kroky, které chce rada v oblasti sportu provést. Kromě postupné modernizace plaveckého stadionu chtěla rada mimo jiné podpořit vybudování seniorského hřiště pro aktivní odpočinek a relax seniorů, výstavbu dětských hřišť, ale také zajištění provozuschopnosti zimního stadionu do doby, než se na základě podrobných analýz vybere řešení na zrekonstruování nebo výstavba haly nové. Podpora sportovních klubů je podmíněna výsledky a ve velké míře také prací s mládeží. Město Olomouc samostatnou koncepci týkající se financování a rozvoje sportovní činnosti ve městě nemá. To si myslím, že vzhledem k velikosti města a množství vynaložených prostředků ročně na sport, je veliká chyba. 5

Pdf dokumet dostupný na http://www.olomouc.eu/podnikatel/uzemni-plan-mesta-a-strategierozvoje/strategicky-plan-rozvoje-mesta 6

Pdf dokumet dostupný na http://www.olomouc.eu/samosprava/rada-mesta

24

Co se týká koncepčních dokumentů, tak oproti městu Olomouc má Olomoucký kraj vypracovanou velmi podrobně práci s názvem „Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu v Olomouckém kraji“7.

2.4

Analýza sportovních organizací v Olomouci V občanských sdruženích v tělovýchově, sportu a turistice působí v rámci

ČR nespočet funkcionářů, organizátorů, cvičitelů, trenérů a rozhodčích, kteří svou činnost vykonávají dobrovolně. Všem proto je zapotřebí poskytnout podporu, pomoc při tvorbě nových podmínek pro činnost nových organizací. Tito lidé zaslouží velkou pozornost a také pochvalu. Financí v tomto odvětví nebude snad nikdy dostatek, proto je potřeba uvažovat nejen v krátkodobých horizontech, ale také v těch vzdálenějších. Zejména pak při přípravách a tvorbě koncepcí o financování sportu. Nejčastěji sportovní organizace ve městě Olomouci sdružují své členy v neziskových občanských sdruženích. Tato forma sdružení jim umožňuje přijímat finanční prostředky z různých zdrojů, nevytváří zisk a a proto je nemusí přerozdělovat mezi např. podílníky nebo akcionáře. Je také pro ně mnohem jednodušší rozhodování o činnosti, sdružení fungují na demokratickém principu. Jedinou akciovou společností mezi sportovními kluby v Olomouci je SK Sigma Olomouc a.s. Sport v Olomouci se vyvíjel v několika etapách. Nejstarší organizace vznikaly ještě za Rakouska-Uherska. K vůbec nejstarším patří vznik sokola v Olomouci. Další řada sportovních klubů vznikla po vzniku naší republiky, jako například SK Olomouc Sigma MŽ (1919), TJ Slovan Černovír (1932), Atletický klub (1933), atd. V padesátých letech byla většina klubů sdružována v ČSTV. Po sametové revoluci v roce 1989 se část organizací (převážně Sokola) opět osamostatnila.

V novém tisíciletí lze pozorovat vznik řady organizací, nová

sportovní odvětví nebo sporty dříve opomíjené.

7

Dostupné na http://www.kr-olomoucky.cz/NR/rdonlyres/054C6573-B8FB-4C67-A984A587A3E3FE70/0/Koncepce_ rozv oje_telovychovy_a_sportu_v_Olomouckem_kraji.pdf

25

Hlavní organizace sdružující sportovní kluby v Olomouci jsou: Regionální sdružení České unie sportu (ČUS) se sídlem v Olomouci RS ČUS Olomouc by mělo podporovat sport a tělesnou výchovu, zastupovat a hájit práva a potřeby sdružených subjektů, poskytovat jim služby a servis v oblasti ekonomické, legislativní, metodické, organizační a informační. Jako střešní sdružení v regionu zajišťuje potřebnou platformu pro spolupráci se spolky, státní a veřejnou správou, institucemi a dalšími spolupracujícími organizacemi a subjekty. Tab. 2: Počet sportovců sdružených v ČUS

ČUS Olomouc počet klubů počet sportovců z toho mládež dospělí

75 16692 4019 12673

Zdroj: http://olomouc.cuscz.cz/, stav k 31. 12. 2011

Počet registrovaných sportovců v 75 klubech, které sdružuje ČUS je 1267. Průměrný klub má tedy 168 členů, sestávajících z 53 dětí (mládeže) a 113 dospělých. Česká obec sokolská Další významnou organizací v Olomouci, která sdružuje sportovní oddíly v Olomouci, je Česká obec sokolská. Ta má také na území města Olomouce svoji župu. Tato župa má jednak oddíly specializované, ale také oddíly se všeobecným zaměřením. Celkem je v olomouckém Sokole sdruženo 1.916 osob (1.295 dospělých a 621 mládeže). Cílem činnosti ČOS je přispívat ke zvyšování nejen duchovní, kulturní, ale i fyzické úrovně občanů prostřednictvím tělesné výchovy a sportu.

26

Tab. 3: Počet členů sdružených v Sokole

počet sportovců kluby sdružené Olomouc sokol celkem

v

dospělí

mládež

celkem

12673 1295 13968

4019 621 4640

16692 1916 18608

ČUS

Zdroj:vypracováno autorem DP

Celkově je v Olomouci 18608 registrovaných členů v nejrůznějších organizacích, které se zabývají sportovní činností na různých úrovních. V klubech, které sdružuje ČUS působí celkem 16692 registrovaných sportovců, z čehož je 12673 dospělých a 4019 dětí a mládeže. V sokolských organizacích na území města je registrováno 1916 členů, z toho dospělých 129ř a 621 dětí a mladistvých. V celém okrese Olomouc je počet registrovaných sportovců přibližně 30 000, to znamená, že sportovci z Olomouce tvoří téměř přesně 2/3 všech registrovaných sportujících. Vzhledem k počtu obyvatel tvoří registrovaná sportující veřejnost necelou pětinu z celkového počtu. Ovšem je potřeba říci, že číslo 18608 je jen jakýsi statistický údaj, díky kterému můžeme mít představu. Reálně fyzických osob může být méně, protože mohou být členy více organizací. Ne snad, že by někdo mohl hrát fotbal za více klubů současně, ale je vcelku reálné, že dítě, které dělá atletiku, může být zaregistrováno také v některém fotbalovém oddíle. Navíc v těchto registrech obvykle nebývají pouze aktivní sportovci, ale i funkcionáři a lidé, kteří přestali sport dělat na organizované úrovni. Naproti tomu je velice těžké určit přesný počet sportujících rekreačně, tedy těch, kteří nikde registrovaní nejsou, ale pravidelně chodí cvičit do posilovny, běhat do parku, projet se na kole apod. I tak je počet takřka 19000 registrovaných sportujících velká voličská základna, která by měla být brána v potaz, a mělo by na ni být pamatováno v městském rozpočtu. Vzhledem k počtu 191 sportovišť na území města Olomouce, která jsou lidem k dispozici, vychází 97 registrovaných sportovců na jedno sportoviště. To mezi sportovními zařízeními jsou počítáni i dětská hřiště, ale více o sportovním zařízení je věnována jiná kapitola.

27

2.5

Analýza výdajů do sportu z rozpočtu města Olomouce

Tab. 4: Výdaje města Olomouc a výdaje na sport v letech 2010-2014

2010

2011

2012

2013

2014

celkové výdaje 2 077 227 2 206 369 2 655 357 2 435 537 2 355 353 590 Kč 200 Kč 000 Kč rozpočtu 940 Kč 120 Kč z toho: sportovní zařízení

59 900 000 60 400 000 81 215 440 78 216 840 81 713 950 Kč Kč Kč Kč Kč

granty

5 500 000 5 500 000 12 178 500 10 110 500 Kč Kč Kč Kč - Kč

vlajkové lodě

8 500 000 8 500 000 24 350 000 19 450 000 24 872 000 Kč Kč Kč Kč Kč

sportovní akce

250 Kč

investice

- Kč

další

870 Kč

000 950 Kč

000 1 250 000 950 Kč Kč

000 950 Kč

000

8 000 000 87 109 930 83 818 000 50 514 000 Kč Kč Kč Kč 000 870 Kč

000 285 Kč

000 5 047 000 6 198 000 Kč Kč

75 020 000 84 220 000 206 388 197 592 164 247 celkem na sport Kč Kč 870 Kč 340 Kč 950 Kč Zdroj: vypracováno autorem DP

Z tabulky je patrné, že výdaje do sportu tvoří výraznou část rozpočtu. V roce 2012 město na sport vydalo přes 200 000 000kč, což byla doposud největší částka investovaná do tohoto odvětví městem Olomouc za jediný rok. Takto výrazná změna byla dána změnou loterijního zákona, kdy se příjem z provozu hracích automatů znásobil a také tím, že město provedlo plánovaný odkup akcií Aquaparku. Ačkoliv v roce 2013 byla částka uvolněná městem do sportu nižší, z grafu níže lze vyčíst, že k poměru celkových výdajů města tvoří vyšší část než výdaje v roce 2012. V kolonce investic jsou nejvyšší čísla v právě 28

v letech 2012 a 2013. Je to dáno nejen odkupem akcií aquaparku, ale také tím, že město podpořilo rekonstrukce několika sportovišť. V roce 2012 po zmiňované změně loterijního zákona také město dalo neobvykle velkou sumu klubu 1.HFK Olomouc, který byl sponzorován dříve takřka výhradně z firem provozujících hazardní hry, a bez výrazné pomoci města bylo jeho fungování ohroženo. Velké výkyvy jsou vidět také v položkách grantů v jednotlivých letech. Zejména pak nulová položka v roce 2014. Není to dáno tím, že by město přestalo podporovat sportovní kluby a sportovní akce, ale tím, že jednotlivé dotace klubům se staly samostatnou položkou v rozpočtu města. Prostředky z grantů jsou tedy v tabulce za rok 2014 v položce další. Tab. 5: Výdaje Olomouce na sport v letech 2003-2004

celkové výdaje rozpočtu z toho: sportovní zařízení granty vlajkové lodě sportovní akce investice další celkem na sport % z rozpočtu

2003 1 753 049 000 Kč

2004 1 890 604 000 Kč

12 700 000 Kč 4 060 000 Kč 2 000 000 Kč 450 000 Kč - Kč 130 000 Kč 19 340 000 Kč 1,10%

24 464 000 Kč 4 000 000 Kč - Kč 1 500 000 Kč 7 000 000 Kč 100 000 Kč 37 064 000 Kč 1,96%

Zdroj: rozpočty města Olomouce

Tato tabulka slouží k porovnání schválených výdajů do sportu města Olomouce před 10 lety. Zatímco celkové výdaje města byly v letech 2003 a 2004 podobné, výdaje do sportu se lišily. V roce 2004 města Olomouc vydalo do sportu mnohem vyšší částku peněz, což bylo dáno hlavně akciovým vstupem do SK Sigma Olomouc a.s. (7 000 000 Kč) a také podílením se na opravě zimního stadionu částkou 5 mil. Kč.

29

Obr. 8: Výdaje v % z celkového rozpočtu Zdroj: Vypracováno autorem DP

Na grafickém znázornění vidíme srovnání obou tabulek. Lze si tady povšimnout, že i když celkové výdaje města už před deseti lety sahaly ke 2 mld. Kč, zatímco výdaje do sportu nepřesahovaly 2% z celkových výdajů. V letech 2010 až 2014 se pohybovaly výdaje do sportu v rozmezí 3% - 8% z celkových rozpočtů města.

2.6

Současná metodika rozdělování dotací v Olomouci

V posledních letech funguje v Olomouci rozdělování dotací z několika zdrojů, které lze rozdělit následovně: 1) Podpora vrcholového sportu, tzv. vlajkové lodě 2) Významné akce 3) Granty v oblasti sportu na podporu klubů a pořádání sportovních akcí 4) Financování provozu sportovních zařízení 5) Investiční dotace

30

2.6.1 Vlajkové lodě Nejvýznamnější sportovní kluby ve městě Olomouc. S těmito kluby je počítáno přímo v rozpočtu města. Mezi vlajkové lodě jsou zařazeny nejen kluby mužské, ale i ženské, aby vše bylo vyvážené. Další dělení je na kolektivní a individuální sporty, které nechybí mezi vybranými. Vybrané kluby reprezentují Olomouc na celostátní úrovni, některé dokonce na Evropské i světové úrovni. Výdaje na tyto kluby jsou v rozpočtu jako jednotlivé položky, aby financování těchto klubů bylo transparentnější a také, aby neubíraly prostředky menším klubům a spolkům z grantového fondu. Jako vlajkové lodě jsou označeny v Olomouci tyto kluby: AK Olomouc – jeden z nejvýznamnějších olomouckých sportovních klubů, známý především pro práci s mládeží. V klubu je registrováno přes 400 mládežnických členů. AK každoročně pořádá několik sportovních akcí, mezi ně patří například Hanácký půlmaratón, nebo Hanácká laťka, která se koná na Horním náměstí. Mezi nejznámější členy klubu v poslední době patří Petra Kamínková, vytrvalostní běžkyně na středních a dlouhých tratích, pravidelně se umísťuje na předních příčkách republikových závodů. Kromě této činnosti klub pomáhá také handicapovaným sportovcům. (http://www.atletikaolomouc.cz/) DHK Zora Olomouc – špičkový český házenkářský klub, který bojuje každoročně o nejvyšší umístění v domácí nejvyšší soutěži. Klub je známý také výchovou talentovaných hráček, které jsou postupně oporami i v reprezentaci. V poslední době můžeme jmenovat například Lucii Fabíkovou, která už ukončila svou kariéru nebo Michaelu Hrbkovou, nyní hráčku hrající v chorvatském Záhřebu. S klubem získal tři tituly také dlouholetý trenér nejen Olomouce, ale i reprezentace Lubomír Krejčíř. (http://www.dhkzoraolomouc.cz/) Volejbalový oddíl žen SK UP Olomouc – tradiční účastník nejvyšší volejbalové soutěže s bohatou historií. Pravidelně bojuje o medailové umístění. Klub těží z úzké spolupráce s Univerzitou Palackého v Olomouci. 31

1.HFK Olomouc – druhý největší fotbalový klub v Olomouci. Nyní tradiční účastník Moravskoslezské ligy, což je třetí nejvyšší soutěž u nás. V nedávné minulosti hrál i druhou ligu, ale po změně loterijního zákona a nedostatku financí administrativně sestoupil o patro níž. Tento klub z olomouckého předměstí je trochu ve stínu Sigmy Olomouc, avšak v práci s mládeží je na vzestupu po vybudování sportovního centra a po inovaci sportovního areálu. SK Sigma Olomouc MŽ – bezesporu nejznámější olomoucký sportovní klub v republice. Historie Sigmy Olomouc sahá do roku 1919. V aktuální sezoně hraje Sigma až druhou nejvyšší soutěž, ale všeobecně se předpokládá, že se po roční pauze vrátí mezi českou elitu. Klub nikdy nevyhrál domácí titul, ale dobyl národní pohár a především v 90. letech patřil k nejlepším mužstvům u nás, dokonce se probojoval několikrát i do vyřazovacích fází evropských pohárů. Nejslavnější byly bitvy s evropskými giganty Realem Madrid a Juventusem Turín. Sigma je známá především pro špičkovou práci s mládeží, ve které patří mezi nejlepší v republice. Nejznámějšími odchovanci olomoucké kopané jsou Pavel Hapal, Tomáš Ujfaluši, Radek Drulák, David Rozehnal a další. I v současnosti působí v reprezentačních výběrech několik talentů, např. Tomáš Kalas, Tomáš Přikryl, Tomáš Hořava nebo Martin Pospíšil. Nesmím zapomenout také na trenéra Karla Brücknera,

historicky

nejúspěšnějšího

kouče

u

národního

týmu.

(www.sigmafotbal.cz) HC Olomouc – historicky první mistr české nejvyšší soutěže. Po finančních problémech a prodeji extraligové licence do Karlových Varů to vypadalo s hokejem v Olomouci velmi zle, ale po vstupu Jiřího Dopity do managementu klubu se začalo vš otáčet. Po dlouhých sezonách v 1. Lize se Olomouc v roce 2014 probojovala zpátky do extraligy. V mládežnických kategoriích se mužstva umísťují na předních pozicích. Nejslavnějším Olomouckým hráčem v historii je bezesporu právě současný spolumajitel, Jiří Dopita, olympijský vítěz, mistr světa a několikanásobný český mistr. Kanositický oddíl SK UP Olomouc – temto klub nepatří mezi notoricky známé, ale zaslouží uznání za své výsledky. Za zmínku určitě stojí medaile z mistrovství světa nejen v juniorské kategorii, ale i v té seniorské. 32

2.6.2

Významné sportovní akce:

Olomouc každoročně podporuje desítky sportovních akcí, z nichž 2 se staly samostatnými součástmi rozpočtu města. Jedná se o olomoucký půlmaratón a mezinárodní tenisový turnaj žen. Olomoucký ½ maraton – každoroční akce, která se koná v červnu. Přiláká na start několik tisíc běžců. Kromě půlmaratónu se běhají také kratší tratě. Olomoucký půlmaratón je jedním z nejoblíbenějších závodů v republice, je také oceněn známkou vysoké kvality. ITS Tenisový turnaj žen – každoročně je městem sponzorován také mezinárodní tenisový turnaj žen Tab. 6: Výdaje na „vlajkové lodě“ v letech 2010-2014

2010 SK Sigma Olomouc 1 500 000 1.HFK Olomouc Kč 3 000 000 HC Olomouc Kč 1 500 000 SK UP volejbal žen Kč 1 500 000 DHK Zora Kč SK UP kanoistický oddíl 1 500 000 AK Olomouc Kč 1/2 marathon ITS žen. Tenis. Turnaj

2011 8 000 000 Kč 1 500 000 Kč 3 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč

2012 10 000 000 Kč 9 600 000 Kč 4 250 000 Kč 2 250 000 Kč 1 500 000 Kč 500 000 Kč 1 500 000 1 500 000 Kč Kč 200 000 300 000 Kč Kč 450 000 Kč

2013 4 000 000 Kč 3 450 000 Kč 4 500 000 Kč 2 250 000 Kč 2 250 000 Kč 750 000 Kč 2 250 000 Kč 500 000 Kč 450 000 Kč

2014 6 465 000 Kč 2 250 000 Kč 9 500 000 Kč 2 250 000 Kč 2 250 000 Kč 750 000 Kč 2 250 000 Kč 500 000 Kč 450 000 Kč

celkem 28 465 000 Kč 18 300 000 Kč 24 250 000 Kč 9 750 000 Kč 9 000 000 Kč 2 000 000 Kč 9 000 000 Kč 1 500 000 Kč 1 350 000 Kč

Zdroj: rozpočty města Olomouce

V tabulce vidíme, že největší podporu z rozpočtu za posledních 5 let získal SK Sigma Olomouc. Mezi Sigmou a HC ale není velký rozdíl, vzhledem k tomu, že HC hraje nejvyšší soutěž až od právě probíhající sezony 2014/2015. SK Sigma Olomouc naopak v aktuální sezoně hraje pouze 2. nejvyšší fotbalovou soutěž po 33

loňském sestupu, na dotacích od města se to však negativně neprojevilo. Nutno říci, že klub má v polovině sezony našlápnuto opět mezi elitu. V podstatě stejné příspěvky, kromě výjimky v roce 2012, dostávají kluby 1.HFK Olomouc, SK UP volejbal žen, DHK Zora Olomouc a AK Olomouc. Stejnou podporu tedy dostává fotbalový klub z předměstí Olomouce, který se pohybuje mezi 2. a 3. nejvyšší soutěží jako kluby volejbalistek a házenkářek, které se umisťují pravidelně mezi nejlepšími týmy v republice ve svých sportech. V podstatě plně profesionálními sportovci z těchto klubů jsou fotbalisté a hokejisté z Sk Sigma Olomouc a HC Olomouc, ostatní sportovci jsou buď poloprofesionály, nebo amatéry, dá se však říci, že v těchto případech se jedná jednoznačně o podporu vrcholového sportu. Velké podpoře ze strany města se v posledních letech také těší Olomoucký ½ maraton a také ITS tenisový turnaj žen, což dokládá i to, že jsou samostatnými položkami v rozpočtu. 2.6.3. Podpora jednotlivých sportů V předešlé kapitole jsme měli možnost nahlédnout, které kluby se těší největší podpoře ze strany města. Pro zajímavost přináším ještě srovnání jednotlivých sportů z hlediska vrcholového sportu v Olomouci za posledních 5 let. Tab. 7: Výdaje na jednotlivé sporty 2010-2014

fotbal hokej volejbal házená atletika

2010 1 500 Kč 3 000 Kč 1 500 Kč 1 500 Kč 1 500 Kč

2011 000 9 500 Kč 000 3 000 Kč 000 1 500 Kč 000 1 500 Kč 000 1 700 Kč

tenis kanoistika Zdroj: Vypracováno autorem DP

2012 000 19 600 Kč 000 4 250 Kč 000 2 250 Kč 000 1 500 Kč 000 1 800 Kč

2013 000 7 450 Kč 000 4 500 Kč 000 2 250 Kč 000 2 250 Kč 000 2 750 Kč 450 450 000 Kč Kč 750 500 000 Kč Kč 34

2014 000 7 065 Kč 000 9 500 Kč 000 2 250 Kč 000 2 250 Kč 000 2 750 Kč 000 450 Kč 000 750 Kč

celkem 000 45 115 Kč 000 24 250 Kč 000 9 750 Kč 000 9 000 Kč 000 10 500 Kč 000 1 350 Kč 000 2 000 Kč

000 000 000 000 000 000 000

Z tabulky je vidět, že největší podporu ze strany města měly v uplynulých 5 ti letech dva nejpopulárnější sporty u nás, a to fotbal a hokej. Mezi dalšími sporty je velká podpora atletice, házené a volejbalu. Zajímavým faktem je, že podporované oddíly volejbalu a házené jsou čistě ženské kluby. Z populárních sportů chybí zastoupení basketbalu.

2.6.4. Granty v oblasti sportu Město Olomouc každoročně vypisuje granty na podporu sportovních organizací a také na podporu pořádání sportovních akcí. O granty smí žádat registrovaní uživatelé, žádosti se podávají od 1. 12. do 5. 1. Z těchto grantů lze žádat o podporu na celoroční činnost, účast na akci, na rekonstrukci sportovního zařízení nebo na pořádání akce. Každou žádost o podporu posuzuje sportovní komise, která poté předkládá návrhy Radě a Zastupitelstvu města ke schválení. V pravidlech pro poskytnutí podpory jsou do detailu rozepsány podmínky, za jakých je možno o dotace žádat. Nejdůležitějšími kritérii pro výběr a schválení žádosti jsou celkový počet členů organizace, případně účastníků projektu, kolik z těchto členů je mladší 18 ti let a přínos pro město Olomouc. Tab. 8: Výdaje na granty v letech 2004, 2011-2014

granty sportu

v

2004 2011 2012 2013 2014 oblasti 4 000 000 6 000 000 12 178 000 10 110 000 8 000 000 Kč Kč Kč Kč Kč

Zdroj: rozpočty města Olomouce

V této tabulce je vidět, že příspěvky z grantů se v posledních letech výrazně lišily. Bylo to však zapříčiněno změnou loterijního zákona. Město na tuto situaci zareagovalo tím, že vyhlásilo mimořádné grantové řízení v oblasti sportu a v letech 2012 a 2013 a rozdělilo tak mezi sportovní organizace 2x více prostředků než v letech předešlých. Zatímco v roce 2004 mělo město na granty do oblasti sportu připraveno 4 000 000 Kč, v roce 2011 už to bylo 6 000 000 Kč a o deset let později rozpočet počítal s 8 000 000 Kč. Rozpočet pro rok 2015 rovněž počítá s 8 000 000 Kč. 35

Tab. 9: Počty přijatých a vyhověných žádostí v letech 2012-2014

2012

2013

2014

počet přijatých žádostí

147

175

184

počet vyhověných žádostí Zdroj: Vypracováno autorem DP

116

149

156

Každým rokem roste počet jak přijatých, tak i schválených žádostí. Částka určená na granty činila v roce 2014 8 000 000kč, Rada města si ponechala rezervu 800 000kč. Z grantů se tedy v Olomouci v roce 2014 vyplatilo 7 200 000kč. Počet žádostí pro rok 2014 byl 184, z toho bylo 127 na celoroční činnost, na uspořádání akcí zbylých 57. Tab. 10: Průměrná výše příspěvku na jednu žádost

2012

2013

2014

počet přijatých žádostí

12 178 000

10 110 000

8 000 000

počet vyhověných žádostí

116

149

156

Průměrný příspěvek na jednu žádost

104983

67852

51282

Zdroj: rozpočty města Olomouce

Trend v posledních letech z tabulky je jasný. Město vyhovuje více žádostem každý rok, ale průměrný příspěvek se snižuje. Zatímco v roce 2012 bylo vyhověno 116 žádostem a průměrný příspěvek na žádost byl přes 100 000 kč, v roce 2014 vyhovělo město až 156 žádostem o grant a průměr byl 51 282 kč, což neodpovídá ani polovině průměrného příspěvku z roku 2012. 2.6.5. Analýza sportovních zařízení v Olomouci

Míst ke sportování a trávení volného času je v Olomouci opravdu hodně. Na stránkách města Olomouce v sekci sportovišť je k nalezení 100 objektů, která 36

zahrnují 4 kategorie: sportoviště, smíšená hřiště, herní hřiště a dopravní hřiště. V tomto výčtu samozřejmě chybí stadiony, tělocvičná zařízení, koupaliště a jiná zařízení. Mezi tato sportoviště lze zařadit také sportoviště osmi základních škol, které jsou zpřístupněné veřejnosti mimo vyučovací hodiny škol. Podle statistického úřadu bylo v roce 2006 k dispozici občanům města Olomouce 191 sportovních zařízení, z čehož bylo 47 hřišť a stadionů, 38 tělocvičen včetně školních, 2 koupaliště a nezastřešený bazén, 2 bazény zastřešené a dalších, 1 lanový areál a dalších 100 ostatních sportovišť se správcem nebo provozovatelem. Je potřeba říci, že tato statistika je jediná dostupná. Za poslední roky určitě nepřibylo desítky nových zařízení, ale došlo k rekonstrukci, případně modernizaci stávajících areálů. Největší investicí je jistě vybudování aquaparku, kterému se věnuji samostatně. Tab. 11: Počet sportovišť v Olomouci

koupaliště a bazény

4

- z toho kryté bazény

2

hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

38

tělocvičny (vč. školních)

38

stadiony otevřené

7

stadiony kryté

1

zimní stadiony kryté i otevřené

1

ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem)

100

počet sportovišť celkem

191

Zdroj: ČŠÚ

2.6.6. Srovnání sport. vybavenosti Olomouce s vybranými krajskými městy Pro srovnání Olomouce s jinými městy jsem záměrně vybíral mezi krajskými městy, protože většinou se jedná o města srovnatelně velká co do počtu obyvatel. 37

Tab. 12: Počet sportovišť V Olomouci a vybraných krajských městech

Olomouc Zlín

Liberec

České Hradec Budějovice Králové

Ústí Labem

koupaliště a bazény - z toho kryté bazény hřiště (s provozovatelem nebo správcem) tělocvičny (vč. školních)

4

7

9

5

2

9

17

2

2

6

1

3

3

4

38

46

52

149

133

31

25

38

27

45

39

68

46

40

stadiony otevřené

7

3

5

5

1

4

5

stadiony kryté zimní stadiony kryté i otevřené ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) počet sportovišť celkem

1

2

1

3

4

neuvedeno neuvedeno

1

2

2

2

2

1

2

100

16

45

22

13

75

7

191

105

165

226

226

169

100

počet obyvatel počet sportovišť na 1000 obyvatel

99489 75555 102301 93253

94318 95464

168808

1,92

2,4

0,6

1,39

1,61

2,42

1,77

nad Plzeň

Zdroj: ČŠÚ

Ve srovnání Olomouce a vybraných krajských měst z tabulky vyplývá, že město Olomouc je na tom poměrně dobře. Podle tabulky lze vidět, že ze srovnávaných měst jsou na tom lépe pouze Hradec Králové a České Budějovice jak do celkového počtu sportovních zařízení, tak i podle ukazatele počtu sportovních zařízení na 1000 obyvatel. I když v tomto srovnání vychází příznivé skóre pro město Olomouc, v určitých kategoriích lze pozorovat nedostatky. Kromě Hradce Králové má Olomouc nejnižší zastoupení koupališť a bazénů. Spolu s Ústí nad Labem je také Olomouc na chvostu v otázce zimního stadionu. Pouze jedna ledová plocha v krajském městě je nedostatečná a je potřeba říci, že zimní stadion v Olomouci je v žalostném stavu, i přes veškeré investice a opravy za poslední roky. Tato otázka je také vděčným a věčným tématem všech politických stran, které kandidovali do zastupitelstva města minimálně v posledních třech volebních obdobích, ale se toho mnoho neudálo. Olomouc tak

38

stále čeká na zimní stadion odpovídající kvality a spoléhá, že ten současný ještě pár let vydrží. Největší zatížení pro městský rozpočet do sportu dělají každoročně výdaje na provoz sportovních zařízení, zejména těch, která má město v majetku. Ročně na tato zařízení putuje až 2/3 z celkových objemu do sportu. Jaká ta zařízení vlastně jsou, bude popsáno níže. Jedná se především o aquapark, plavecký stadion a zimní stadion.

Aquapark Od roku 2009 je v Olomouci k dispozici občanům aquapark. Byl vybudován v lokalitě horního lánu. Nebyl vystavěn městem, ale bylo využito projektu PPP, což u nás zatím není velice rozvinutá metoda, ale ve světě je běžně používanou. Jd o to, že na projektu spolupracuje veřejný sektor se sektorem soukromým, mohou tak lépe využívat zdrojů a schopnosti soukromého sektoru, který zase těží z veřejné infrastruktury nebo z veřejných služeb. Financování aquaparku formou PPP, tzn. mimo investiční rozpočet města, umožnilo městu rozvíjet a financovat další projekty. To se samozřejmě odrazilo na dalším rozvoji města. V rámci spolupráce na PPP projektu byla statutárním městem Olomouc a soukromým partnerem založena projektová společnost AQUAPARK OLOMOUC, a. s. Do této společnosti byl vložen vlastní kapitál ve výši 201,2 mil. Kč. Z toho 58,2 mil. Kč představuje vklad pozemků ze strany města a 143 mil. Kč jsou finanční prostředky vložené oběma partnery. Zbývající prostředky pro potřeby financování výstavby a provozování projektu zabezpečuje projektová společnost Česká spořitelna, a. s. formou dlouhodobého úvěru. Vlastnické podíly ve společnosti AQUAPARK OLOMOUC, a. s. byly na počátku projektu rozděleny mezi soukromého partnera (55 % podílu na základním kapitálu) a statutární město Olomouc (45 %). Součástí ujednání mezi akcionáři je dohoda o postupném převodu akcií projektové společnosti na město Olomouc. V případě bezchybného fungování projektu tak město získá plnou kontrolu po 10 letech od zahájení provozu. Generálním dodavatelem stavby je společnost GEMO OLOMOUC, spol. s r. o., největší stavební společnost v Olomouckém kraji s působností po celé České republice. (http://www.naturista.cz/olomouc/aquapark-olomouc-info.pdf)

Plavecký stadion Olomouc Plavecký stadion v Olomouci byl otevřen již v roce 1965, od té doby prošel několika rekonstrukcemi. Provozovatelem bazému je akciová společnost OLTERM & TD Olomouc, která byla založena v roce 1994 jako 100% městská společnost starající se tepelné hospodářství města Olomouce. 39

Návštěvníků bazénu jsou k dispozici vnitřní a venkovní bazény o rozměrech 50x20m, skokanská věž, tobogan, sauna, vodní pára, whirlpool. (http://www.olterm.cz/) Zimní stadion Stadion byl otevřen 25. 1. 1948 jako sedmý s umělou ledovou plochou v republice. Zastřešen 1966, zrekonstruován 1982. Potřebuje však rekonstrukci, o kterou se alespoň částečně snaží město Olomouc. Stadión zažil mistrovský titul v roce

1994,

když

jej

získala

místní

HC

Olomouc.

(http://www.zimnistadiony.cz/view.php?cisloclanku=2003010184) Špatný technický stav hokejové haly přispívá k menšímu zájmu diváků o hokejová utkání. Město koupilo stadion v roce 2004 v dražbě za 11 mil. Kč, problém rekonstrukce však nadále ztěžují problematické majetkoprávní vztahy z let minulých. Kompletní přestavba hokejové haly se připravuje už 3 volební období. V roce 2006 převládal názor, přestavět stadion na multifunkční arénu za 2,5 mld. Kč. V minulých letech se spíše mluvilo o přestavbě za zhruba 500 mil. Kč. Mimo hru není ještě zcela ani postavení úplně nové haly na zelené louce. Ovšem vzhledem k nákladnosti projektu je zatím stavba nového zimního komplexu v nedohlednu. 2.6.7. Výdaje na provoz sportovních zařízení Město každoročně vydá na provoz sportovních zařízení nemalé částky, proto se objevují jako samostatné položky v městském rozpočtu. Dříve byly tyto položky součástí výdajů nazvaných granty, příspěvky a bylo je možno nalézt ve výdajích odboru sportu, který se nachází v odboru vnějších vztahů a informací. Dnes tuto položku nacházíme pod odborem sportu s názvem sportovní zařízení.

40

Tab. 13: Výdaje města na provoz sportovních zařízení

2003

2004

2010

2012

29 900 29 900 47 200 000 Kč 000 Kč 000 Kč

aquapark plavecký stadion opravy plaveckého stadionu

2011

5 100 7 900 000 16 000 16 000 17 000 000 Kč Kč 000 Kč 000 Kč 000 Kč 1 000 200 000 1 300 000 Kč Kč 000 Kč

zimní stadion

7 600 13 000 14 000 14 000 000 Kč 7000 000 Kč 000 Kč 000 Kč 000 Kč

celkem

12 700 59 900 60 100 79 500 000 Kč 14900000Kč 000 Kč 000 Kč 000 Kč

2013 43 000 000 Kč 19 916 000 Kč 1 300 000 Kč 14 000 000 Kč 78 216 000 Kč

2014 43 000 000 Kč 20 389 500 Kč 1 300 000 Kč 17 375 000 Kč 82 064 500 Kč

Zdroj: rozpočty města Olomouce

V posledních třech letech se výdajová čísla na jednotlivá zařízení příliš neměnila. Velký nárůst je vidět mezi lety 2011 a 2012, bylo to dáno především zvýšením výdajů na aquapark.

Obr. 9: Výdaje na sportovní zařízení 2014 Zdroj: http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=1&obdobi=PLAN

Na grafickém znázornění pro rok 2014 je dobře vidět, že výdaje na aqvapark jsou více než dvojnásobně vyšší, než údržba plaveckého a zimního stadionu dohromady. Takto je to podobné ve všech sledovaných letech. V letech

41

2010 a 2011 dávalo město na provoz necelých 30 mil kč., od roku 2012 se tačástka pohybuje nad 40 mil. Kč.

2.6.8. Investiční příspěvky

Tab. 14: Přehled investičních příspěvků v letech 2012-2014

2012 sk sigma kapitálový vstup 7 000 000 Kč aquapark 69 012 000 Kč plavecky stadion 6 050 000 Kč zimní stadion - Kč investiční granty OVVI 10 422 000 Kč celkem 92 486 012 Kč

2013 4 000 000 Kč 69 013 000 Kč 29 050 000 Kč - Kč 7 805 000 Kč 109 870 013 Kč

2014 1 650 000 Kč 41 376 000 Kč - Kč 1 023 000 Kč 6 540 000 Kč 50 591 014 Kč

Zdroj: rozpočty města Olomouce

Sledovaným obdobím pro investiční příspěvky byly roky 2012-2014. Po změně loterijního zákona se město rozhodlo, že většinu peněz z loterií a hazardu investuje zpět nejen do sportu, ale také do kultury a cestovního ruchu. Největším výdajem z investic je ve všech letech odkup akcií aquaparku, dohromady za ta léta vydalo na akcie tohoto zařízení takřka 180 milionů Kč a v této částce nejsou zohledněny výdaje na provoz. Další velkou položkou jsou opravy plaveckého stadionu a k tomu pařícího venkovního koupaliště. V posledních třech letech navýšilo svůj podíl také na majetku klubu SK Sigma Olomouc, když do jeho akcií vložilo 12 650 000. Z investičních grantů odboru pro informace a vnější vztahy se financovala také celá řada projektů. Například 2 miliony Kč šly na Sportcentrum Nové Sady. SK Sigma Olomouc získala dotaci 3 miliony Kč na rekonstrukci Androva stadionu a v roce 2015 dalších 4,5 milionu na rekonstrukci fotbalového areálu v Řepčíně. Touto investicí město výrazně podpořilo pořádání fotbalového ME do 21 let, které bude konáno v červnu 2015 Českou republikou. Pořadatelskými městy jsou v Čechách Praha a na Moravě jsou to Olomouc a Uherské Hradiště. Rekonstrukce Androva stadionu a řepčínského fotbalového areálu proto byla nezbytná. V Olomouci se odehraje několik zápasů, a reprezentační výběry účastnických zemí budou mít skvěle připravené zázemí. 42

2.6.9. Příspěvky do 5000 Kč Jedná se o nevýraznou podporu v takové výši, jejíž částka nepřesahuje 5000 kč. Rozdělování těchto příspěvků má na starosti odbor školství, proto tyto výdaje nejsou zohledněny v mém přehledu výdajů na sport. Nicméně sportovní kluby mohou žádat o tyto příspěvky, proto jsem považoval za správné se o této možnosti zmínit. 2.6.10. Výdaje do sportu na 1000 obyvatel

Vhodný ukazatel ke srovnání mezi ostatními městy ČR. Tabulka vychází z údajů z Českého statistického úřadu a rozpočtů města z jednotlivých let. Tato tabulka zohledňuje pouze výdaje z rozpočtu statutárního města Olomouc, výdaje z krajských rozpočtů zde nebyly zohledněny, což by výrazně změnilo dané hodnoty. Tab. 15: Výdaje do sportu na 1000 obyvatel

počet obyvatel (1.7.)

2004

2010

2011

2012

2013

2014

100916

100202

99407

99325

99272

99383

206 388 870 Kč

193 592 340 Kč

164247950 Kč

2 077 915 Kč

1 950 120 Kč

1 652 677 Kč

37 064 000 75 020 000 84 220 000 výdaje do sportu Kč Kč Kč výdaje do sportu na 1000 obyvatel

367 276 Kč

748 688 Kč

847 224 Kč

Zdroj: ČSÚ

Z tabulky je snadno pozorovatelné, jak rostly výdaje do sportu během posledních let vzhledem k počtu obyvatel. Zatímco trend v počtu obyvatel mírně klesá, výdaje do sportu výrazně rostly do roku 2012, po tomto roce můžeme pozorovat mírný pokles. Prostředky vydané na 1000 obyvatel se mezi lety 2004 a 43

2012 více než zpětinásobily. Nejvíce je to způsobeno výstavbou aqvaparku a také odkupem velké části akcií právě v roce 2012. I když od roku 2012 výdaje na 1000 obyvatel mírně klesají, výdaje v roce 2014 jsou téměř 2x vyšší než v roce 2011. Srovnání Olomouce s Hradcem Králové

2.7.

Pro srovnání Olomouce jsem vybral jiné krajské město a to Hradec Králové. Jedná se o metropoli královéhradeckého kraje. Hradec Králové má 94318 obyvatel, takže řádově o 5000 méně než Olomouc. Z tohoto pohledu se jedná takřka o ideální město ke srovnání. Tab. 16: Výdaje Hradce králové do sportu 2011-2014

Hradec Králové

2011 2012 2013 1 430 026 2 813 000 2 817 rozvoj a údržba sportovišť Kč Kč Kč 1 008 příspěvky na sportovní akce 737 000 Kč 828 000 Kč Kč 47 497 531 28 489 767 29 124 činnost sport. Org. - nájem Kč Kč Kč činnost sport. Org. Kapitační 6 559 800 9 750 400 12 644 příspěvvky Kč Kč Kč 50 440 000 49 918 000 45 156 vrcholový a výkonnostní sport Kč Kč Kč 106 664 357 91 799 167 90 749 celkem Kč Kč Kč

000 000 268 000 000 268

2014 2 800 Kč 1 080 Kč 29 239 Kč 13 518 Kč 52 485 Kč 99 123 Kč

Zdroj: rozpočet Hradec králové

Město Hradec Králové poskytuje dotace na sport klubům a organizacím na několika úrovních: -

Rozvoj a údržba sportovišť

-

Příspěvky na sportovní akce

-

Činnost sportovních organizací, kapitační příspěvky, vč. odměn za Naděje královéhradeckého sportu

-

Vrcholový a výkonnostní sport Na první pohled by se mohlo zdát, že Hradec Králové nedává do sportu

tolik peněz jako Olomouc. Netvrdím, že opak je pravdou, ale je potřeba se podívat 44

000 000 631 600 000 231

na jednotlivé položky rozpočtu města Hradce Králové a dojdu ke zjištění, že co se týká podpory klubů a sportovních organizací, tak ta je výrazně vyšší než v Olomouci. Město Hradec Králové totiž nevykládá tak obrovské finanční prostředky na provoz sportovních zařízení, zejména pak aqvapark. Při pohledu na jednotlivé roky lze vypozorovat, že výdaje na sport nevykazují větších výkyvů. Nejvíce dalo město Hradec Králové v roce 2011 a to 106,66 mil Kč. Nejméně pak v roce 2013 podpořilo sport částkou 90,75 mil. Kč.

Obr. 10: Srovnání celkových výdajů do sportu mezi Olomoucí a Hradcem Králové Zdroj: Vypracováno autorem DP

Graficky je jasně patrné, že výdaje do sportu v Hradci Králové pouze jednou překročily hranici 100 mil kč, naopak v Olomouci za poslední 4 roky pouze jendou tuto hranici nepřekročily. Naopak v roce 2012 překročily hranici 200 mil. Kč.

45

Obr. 11: podpora vrcholového a výkonnostního sportu Zdroj: Vypracováno autorem DP

Další grafické znázornění nám velmi jasně ukazuje rozdíl mezi podporou sportovních klubů v Hradci a v Olomouci. V Olomouci jsem sečetl výdaje na vlajkové lodě olomouckého sportu a granty v oblasti sportu. Zatímco Hradec Králové konstantně vydává na vrcholový a výkonnostní sport každý rok okolo 50 mil Kč, V Olomouci je to podstatně méně. Každým rokem vydává Olomouc pouze okolo 30 mil. kč, což ve srovnání s Hradcem Králové nevyznívá příznivě. Stejně jako v Olomouci, tak v Hradci Králové jdou největší výdaje na podporu hokeje a fotbalu. V obou městech je situace s kluby dvou nejpopulárnějších sportů podobná. Fotbalový Klub Hradec Králové hraje nejvyšší soutěž, ale v minulosti několikrát sestoupil do druhé nejvyšší soutěže a HC Mountfield je účastníkem hokejové extraligy až od sezony 2014/2015, kdy do města Hradce Králové byla převedena licence na nejvyšší soutěž z českých Budějovic. V probíhajícím ročníku se HC Mountfield dostal do play off, zatímco fotbalový klub bojuje na konci soutěže o holé ligové přežití. V Olomouci byla situace dlouho opačná, SK Sigma byla tradičním účastníkem nejvyšší fotbalové soutěže, avšak v roce 2014 sestoupila do druhé ligy, v probíhajícím ročníku ale vše nasvědčuje návratu Sigmy do nejvyšší soutěže. HC Olomouc naproti tomu po loňském postupu mezi elitu bojuje v baráži o udržení extraligy. Naproti tomu, že

46

Hradecké kluby nevykazovaly v nedávné minulosti velkých úspěchů na sportovním poli, tak se těší velice štědré podpoře z městského rozpočtu.

Obr. 12: Výdaje do sportu na 1000 obyvatel Zdroj: Vypracováno autorem DP

2.8.

Rozpočet 2015 Výdaji do sportu pro rok 2015 se věnuji samostatně, protože při zahájení

psaní této diplomové práce ještě nebyl schválený rozpočet a údaje tak nebyly k dispozici. Navíc na podzim 2014 po volbách do obecních zastupitelstev došlo ke změnám v zastupitelstvu, v radě i v příslušných komisích. Bylo proto pro mě zajímavé sledovat, zda dojde k výrazným změnám v oblasti dotací do sportu či nikoliv.

47

Tab. 17: Výdaje do sportu za rok 2015

2015 2 025 133 650 Kč

celkové výdaje rozpočtu z toho: sportovní zařízení granty vlajkové lodě Významné sportovní akce investice další celkem na sport % z rozpočtu

76 475 000 Kč 380 000 Kč 23 222 000 Kč 450 000 Kč 8 350 000 Kč 7 306 000 Kč 116 183 000 Kč 5,74%

Zdroj: rozpočet města Olomouc

V roce 2015 vydá město na sport opět přes 100 mil Kč, přesně 116 183 000 kč. Největší část z těchto peněz půjde již tradičně na provoz sportovních zařízení, kam poputuje částka přesahující 76mil. Kč. Dalších 23,22 mil Kč vyplatí město svým vlajkovým lodím. Na granty je určena částka 380 tisíc, ale ne z důvodu, že by se Olomouc rozhodla dále nepodporovat sportovní kluby, ale protože veškeré podpořené kluby a akce se staly samostatnými položkami na výdajové straně rozpočtu města. To znamená, že kromě profesionálních klubů (vlajkových lodí) dostanou sportovní kluby a pořádané akce podporu ve výši 7,306 mil Kč, v tabulce uvedeno jako další. Z nejvýznamnějších sportovních akcí bude letos podpořen olomoucký ½ marathon částkou 450 tisíc Kč. Tenisový turnaj letos z městského rozpočtu podpořen nebude. V kolonce investice je uvedena částka 8,35 milionu kč, které poputují do SK Sigma Olomouc, část jako kapitálový vstup a zbylá část na dokončení oprav a rekonstrukcí Androva stadionu a fotbalového areálu v Řepčíně.

48

2.8.1. Výdaje na sportovní zařízení 2015

Obr. 13: rozložení výdajů na sportovní zařízení 2015 Zdroj: http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=16&obdobi=PLAN

Největším výdajem v letošním roce v oblasti sportu budou opět výdaje na sportovní zařízení v majetku města. Celková částka přesahuje 76 mil Kč. Z grafu je patrné, že převažující výdaje nad zimním stadionem a plaveckým bazénem bude mít již tradičně Aquapark. 2.8.2. Vrcholový a výkonnostní sport

Obr. 14: Rozdělení příspěvků na podporu sportovních klubů Zdroj: http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=16&obdobi=PLAN

V rozpočtu města už definitivně zmizela položka granty v oblasti sportu. Město sice vypisuje dotace na sport, v rozpočtu už se objevují jednotlivé přidělené 49

dotace na provoz, činnost, nebo uspořádání sportovních akcí. Proto v sekci ostatní tělovýchovná činnost odboru pro vnější vztahy a informace nalezneme detailní rozpis všem příspěvkovým organizacím. V roce 2015 rozdělí město 31,358 mil. Kč nejrůznějším klubům a spolkům. V této položce je zahrnutá i podpora vrcholového sportu včetně vlajkových lodí, i dotace na významné akce typu půlmaratónu. Největší část těchto prostředků, jak je vidět i z grafu dostane letos HC Olomouc.

2.8.3. Investice 2015 V letošním roce půjde z investičního grantu na rozvoj sportu 4,5 milionu na rekonstrukci Androva stadionu a fotbalového areálu v Řepčíně. Tato rekonstrukce probíhá kvůli pořádání ME do 21 let. Dalším investičním výdajem v tomto roce je 3,85 milionu jako kapitálový vstup do SK Sigma Olomouc a.s. Při detailním zkoumání a porovnáváni rozpočtů za roky 2010-2014 a následně s výdaji do sportu v roce 2015 nejsou viditelné změny, které by se týkaly způsobu financování sportu, nebo systému udělování grantů.

50

3. ZHODNOCENÍ DÍLČÍCH VÝSLEDKŮ ANALÝZY A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ Následující kapitola se zabývá zhodnocením dílčích výsledků analýzy. Podrobněji se budu snažit jednotlivé výsledky vysvětlit, případně okomentovat a pokusím se najít vhodnější řešení daného problému. V druhé části této kapitoly také přijdu s návrhy řešení současné situace, aby vedly k pozitivnímu efektu z veřejné podpory sportu.

3.1.

Koncepční materiály pro poskytování dotací Město prakticky nemá zpracovanou koncepci financování sportu. Při

zkoumání jakým způsobem tedy jsou rozdělovány finanční prostředky jednotlivým klubům a organizacím jsem došel k závěru, že město funguje řadu let stejně a tato otázka ho až tak netrápí. Tím nechci v žádném případě říct, že se město o sport nestará, nebo že pro něj není důležité, ale po dlouhá léta funguje zajetý systém, na kterém jako by nebyla politická vůle něco změnit. Rozvoj sportu je zmiňován v koncepčních dokumentech rozvoji města velmi obecně, v podstatě jde o rozvoj cyklostezek, zasazení se o vybudování nového zimního stadionu atp. V prohlášení rady města se lze dočíst o pokračování v podpoře sportu, na základě dosažených výsledků, na základě práce s mládeží, ale nikde nejsou jasně daná pravidla, podle kterých by se postupovalo. Jedinými kritérii pro výběr a tedy pro poskytnutí dotace jsou: Celkový počet členů organizace (účastníků projektu), z toho počet mládeže a dětí do 18 let, přínos pro město Olomouc. Alespoň podle toho co je veřejně dostupné na informačním webu města Olomouce. Tato kritéria jsou uvedena v dokumentu pravidel pro poskytování dotací z rozpočtu statutárního města Olomouce, ve kterých jsou popsána pravidla pro poskytování dotací ze všech dotací, nejen ze sportu.

51

Při konzultaci s vedoucím odboru sportu na magistrátu s panem Halou jsem byl ujištěn v tom, že žádný koncepční dokument, který by detailně rozepisoval pravidla a kritéria pro poskytování dotací v oblasti sportu, město nemá. V jednom z článků na stránkách města se přitom vyjadřoval náměstek primátora pan Urbášek takto: „Komise hodnotila předložené žádosti podle mnoha různých kritérií, přičemž největší důraz byl kladen na celkové počty členů organizací, z toho na počty dětí a mládeže, výrazné úspěchy nadregionálního významu a s tím spojenou reprezentaci města“.(https://www.olomouc.eu/aktualniinformace/aktuality/17303) Opravu by mě zajímalo, jaká ta ostatní kritéria tedy jsou, když se takové vyjádření objeví na oficiálním webu města. Tady vidím velkou slabinu Olomouce, protože přesto, že výdaje do sportu se pohybují okolo 6% z celkových výdajů města, tak nemá téměř žádný řád. Při vyhledávání podobně velkých měst k porovnání s Olomoucí jsem nenarazil na město, kterému by takovýto koncept chyběl. Detailně zpracovány to mají např. Liberec, Hradec Králové, Mladá Boleslav, Uherské Hradiště, ale i menší města jako např. Třebíč.

3.2.

Způsob získávání informací Co se týká způsobu získávání informací, tak tady bych chtěl zdůraznit, že

k provedení analýzy výdajů do sportu je potřeba získání správných dat. Těch postupů je několik a musím říct, že žádný způsob nemohu jednoznačně označit za jediný správný nebo špatný. Informace o výdajích z veřejných rozpočtů by měly být také veřejně k nahlédnutí, což jsou. Ale ty informace lze získávat z několika zdrojů. Od úplně obecných, jako jsou například monitory státní pokladny nebo výdaje jednotlivých ministerstev až po údaje dostupné na webech jednotlivých odborů magistrátu. Proč je to složité? Protože když vezmu data z celkového státního rozpočtu a dostanu se v městském rozpočtu k výdajům do sportu, tak se mi zobrazí souhrn nazvaný tělovýchova a ostatní tělovýchova, už tedy nemám možnost zjistit, co se pod těmito pojmy skrývá, natož rozklíčovat jednotlivé 52

položky. Je samozřejmé, že město dává veřejně přístupný rozpočet k dispozici a na stránkách města je i ke stažení. K takovému rozpočtu by měl ještě být manuál, protože je opravdu těžké se v něm orientovat a najít relevantní data, protože konkrétně výdaje do sportu jsou zmíněny v několika listech, nejen jako výdaje odboru sportu, ale také pod pojmy sportovní zařízení, nestavební investice, investiční granty. Po snaze o ověření těchto informací člověk narazí na rozklikávací rozpočet města, kde zjistí skutečné výdaje oproti schválenému rozpočtu a zjistí, že data jsou výrazně jiná. Pro svou práci jsem tedy pracoval s daty z rozklikávacích rozpočtů. Jednoduché řešení mě napadá v tom, že na příslušném odboru by byl zpracovaný dokument, jaké výdaje v jakých letech šly na jednotlivé položky. Informace by byly snadno dohledatelné a relevantní. K tomu, jak těžké je udělat si skutečný obrázek o výdajích Olomouce do sportu, bych rád zmínil článek na oficiálních stránkách města Na sportovní akce dá letos Olomouc 6,5 milionu Kč. Článek vyšel 19.2.2015, takže je jasné že se vztahuje na rok 2015. V článku se lze mimo jiné dovědět, že „Na radnici se sešlo celkem 184 žádostí o finanční podporu sportovní činnosti nebo uspořádání sportovní akce. Celková výše požadovaných finančních prostředků činí v letošním roce 19.495.200,-Kč na činnost sport. organizací a 5.034.900,-Kč na uspořádání sportovních akcí či účast na nich“…a dále také, že: Mezi podpořenými organizacemi jsou tradiční sportovní kluby i tělovýchovné jednoty. V rámci podpory pořádání či účasti na akcích podpořilo město množství akcí, organizovaných v Olomouci, včetně různých mezinárodních turnajů, i účast olomouckých sportovců na závodech a turnajích mimo Olomouc i mimo naši republiku. (https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/17303) V tomto článku je spoustu polopravd a řekl bych až nesmyslů. Jednak nadpis vzbuzuje dojem, že pouze na uspořádání akcí bude použito 6,5 milionu Kč, což po přečtení celého článku je vyvráceno. V článku úplně chybí to, že město vydá na podporu oněch tradičních sportovních klubů a tělocvičných jednot přes 30 mil. Kč, včetně grantů a podpory sportovních akcí. Ale nejvíc zavádějící jsou v tomto článku ta čísla. Na magistrátu se skutečně sešlo 184 žádostí o dotaci, ale v roce předešlém, tedy v roce 2014, ne letos jak autor článku zmiňuje a ona částka 53

6,5 milionu nesedí ani podle původně schváleného rozpočtu, ani podle skutečného rozpočtu pro rok 2015. Čemu potom věřit, když jsou na oficiálních stránkách magistrátu takové zprávy.

3.3.

Celkový objem peněz Ve sledovaném období, tedy mezi lety 2010-2014 vynaložilo město

celkem do sportu 727,47 mil. Kč, což je obrovská suma. V tomto objemu nejsou započítány prostředky vynaložené na školní tělesnou výchovu a školní zařízení, což by celkovou sumu ještě zvýšilo. Průměrně tedy Olomouc v posledních 5 letech vydala na sport každý rok 145,5 mil. Kč. Pouze v letech 2010 a 2011 se pohybovala pod průměrem, rok 2012 byl rekordní s celkovou částkou přes 200 milionů Kč. Od roku 2012 částka postupně klesá a nastavený trend bude pokračovat i v roce 2015, protože město plánuje vydat na sport 116 mil. Kč. Celkový rozpočet města je také charakterizován jako střídmější a dá se očekávat tento trend i do dalších let.

3.4.

Podpora vrcholového sportu, výkonnostního sportu a sportu pro všechny Cílem podpory sportu pro všechny by mělo být zajištění rozvoje sportovišť

na území města, zvýšení dostupnosti možností trávit aktivně volný čas ve všech věkových kategoriích, nejen pro děti a mládež, ale také pro dospělé a aktivní seniory. S tím je spojená také podpora menších sportovních klubů, rozvoj jejich sportovních areálů a možnost pořádání sportovních akcí pro širokou veřejnost. Cílem podpory vrcholového sportu je zajištění pokračování fungování vybraných sportovních klubů města s dlouholetou tradicí, širokou členskou základnou, které reprezentují město na nejvyšší celorepublikové úrovni. Podpora sportu pro všechny má jasný význam především podpořením zdravého životního stylu, aktivním trávením volného času, zlepšením fyzické 54

kondice široké veřejnosti atd., ale i podpora vrcholového sportu má svůj význam a opodstatnění. Jednak se jedná o zdroj zábavy pro veřejnost a nejen na území města, ale celého kraje. Jednak sportovci reprezentují město mnohdy i na mezinárodní úrovni, takže podpora města může být i dobrou vizitkou pro vnímání sportovní veřejnosti v zahraničí. V neposlední řadě je to reklama města a také profesionální kluby mohou zaměstnávat určitou skupinu lidí. Samozřejmě by se našly i negativní efekty, jako výdaje na spojené s úklidem města po řádění fanoušků, nadměrná hlučnost v okolí sportoviště v době konání akce apod. Z tabulek v předešlé kapitole je jasné a zřejmé, jakým směrem teče většina financí v otázce, jestli do sportu vrcholového, výkonnostního nebo sportu pro všechny. Ve sledovaném období od roku 2010 do roku 2014 šla celkem na podporu vybraných klubů a v rámci dotací ve sportovních grantech částka 144,174 mil Kč. Mezi 7 klubů bylo za 5 let rozděleno celkem 97,615 mil. Kč a zbylých 46,559 šlo ostatním sportovním spolkům na činnost a organizaci nejrůznějších sportovních akcí.

Obr. 15: Podpora vrcholového sportu versus sportu pro všechny v letech 2010-2014 Zdroj: Vypracováno autorem DP

Lépe tuto situaci vystihuje graf, za posledních 5 let šlo na podporu vrcholového sportu 67,7% a zbytek potom na sport výkonnostní a sport pro všechny. Zda je toto rozložení dílem náhody nebo chtěná věc ze strany magistrátu

55

nelze s jistotou určit, protože nikde v dokumentech o podpoře sportu není uvedeno, jaká část výdajů by měla jít na podporu vrcholového sportu. V roce 2015 to z pohledu rozložení prostředků nebude jinak.

Obr. 16: Podpora vrcholového sportu versus sportu pro všechny v roce 2015 Zdroj: Vypracováno autorem DP

Na podporu vrcholového sportu letos je vyčleněno 23,22 mil a zbylých 7,7mil Kč bude na dotace ostatním sportovním organizacím ve městě. To znamená rozdělení 75% ku 25% a rozdíl je ještě markantnější než v předešlých letech.

3.5.

Významné sportovní akce Největší podpoře mezi všemi sportovními akcemi konanými v posledních

letech se těšily především dvě akce, a to Olomoucký ½ maraton a ženský tenisový turnaj ITS cup. Běžecký závod se od počátku těšil velké oblibě a projevovalo se to i na výši příspěvku, v roce 2011 byl dotován 200 000 Kč, o rok později 300 000 Kč a v následujících dvou letech pak shodně 500 000 kč. Tenisový turnaj naproti tomu v letech 2012-2014 dostal dotaci 450 000 Kč každý rok, protože město bylo hlavním partnerem turnaje.

56

Když pominu to, že ze sportovních grantů bylo každý rok vyčleněno na pořádání nejrůznějších akcí přibližně 1 mil. Kč, tak mi přijde velice štědré dát tutéž sumu na 2 akce. To, že město podporuje výše zmíněné akce, je vcelku pochopitelná věc. Jedná se o mezinárodní akce s profesionálním pořadatelstvím. Ale proč vynakládá tak velké prostředky? U půlmaratónu je to snad ještě obhajitelné, kapacita je 5500 běžců, jedná se o seriálový závod s účastí jak mezinárodních běžců, tak i široké veřejnosti. Každoročně jsou v programu i doprovodné závody pro příchozí diváky, děti a občany nejen Olomouce, ale i širokého okolí. Je potřeba také zmínit, že olomoucký půlmaratón má také zlatou známku od IAAF. Na druhou stranu město kromě finančního příspěvku má s pořádáním této akce další nemalé výdaje. Za zmínku stojí uzavírky dopravy, s tím spojené problémy, které musí řešit posílené hlídky policie, energie, úklid veřejných prostor a další. Tím pádem celý projekt stoj město ještě více peněz. Jak už jsem psal výše, půlmaratón je akce pro tisíce lidí, a mohou se zapojit i občané města, naproti tomu ženský tenisový turnaj, i když s mezinárodní účastí je pouze pro několik desítek tenistek, z nichž mizivé procento je z Olomouce. Navíc turnaj byl dotován celkovou částkou 50 000 USD, na čemž se město jako hlavní partner akce jistě podílelo. Tady mi vynaložené prostředky rozhodně nepřijdou jako smysluplně využité. V loňském roce jsem byl osobně svědkem jednoho ze zápasů a ani divácká kulisa neodpovídala „velikosti“ akce. Podobný nebo stejný názor zjevně měla i komise pro sport města, protože v roce 2015 dostane olomoucký půlmaratón částku 450 000 Kč a tenisový turnaj pouze 40 000 kč. V roce 2015 se v Olomouci bude konat také ME fotbalistů do 21let, což jistě bude událost číslo 1. Z rozpočtu města šlo v roce 2014 a 1015 dohromady na rekonstrukci Androva stadionu, tak aby splňoval nejpřísnější kritéria od UEFA, a fotbalového areálu v Řepčíně celková částka 7,5 mil Kč. Jedná se o investici do areálů SK Sigma Olomouc, kde je město částečným držitelem akcií, takže v podstatě investovalo do svého. V Olomouci se představí reprezentace Anglie, Itálie a Švédska, takže bude velký prostor pro prezentaci města v celé Evropě. Už

57

před šampionátem se Olomouc reprezentaci velmi zamlouvala a zvolila si ji i jako místo pro soustředění před přípravným zápasem.

3.6.

„Vlajkové lodě olomouckého sportu“ O které kluby se jedná, už řeč byla. Mezi 6 vyvolených patří dva fotbalové

kluby, jeden hokejový, dva ženské oddíly, házené a volejbalu a zástupci individuálních sportů jsou atletický klub a kanoistický oddíl. Zaslouží si tak velkou podporu právě tyto kluby? Na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Na jednu stranu by se mohlo říci, že ano, že se jedná o kluby, které reprezentují město na nejvyšší úrovni, mnohokrát v historii působily i na poli mezinárodním a z mládežnických akademií vzešlo nespočet reprezentantů naší republiky v různých sportech. Fotbalová akademie Sigmy je prací s mládeží vyhlášená, v republice platí za jeden vůbec z nejlepších klubů v otázce práce s mládeží. Stejně tak olomoucké házenkářky jsou řadu let na špici tabulky a zdrojem reprezentace dámské házené. Kanoistický oddíl vychovává řadu talentů, kteří se umísťují na evropských i světových šampionátech. Na ústupu ze slávy je však fotbalový klub HFK z předměstí Olomouce. Po změně loterijního zákona už se mu nedaří naplňovat klubový rozpočet jako dříve, proto sestoupil administrativně z druhé ligy do třetí nejvyšší soutěže. Já osobně tento klub už nevnímám jako vlajkovou loď, byť jsem v tomto klubu také chvíli působil. Jde mi spíše o to, že ačkoliv hraje třetí nejvyšší soutěž, dostává stejné příspěvky na chod klubu jako oddíly házené, nebo volejbalu, které hrají nejvyšší soutěže. Další pohled na věc je hledisko atraktivity. Fotbal a hokej jsou suverénně nejpopulárnější sporty v Česku, to je bez debat. Tak se nabízí otázka, proč podporovat kluby z těchto oblastí, když ty by si na sebe měly umět vydělat? Je pravda, že fotbalové a hokejové kluby mají o trochu snazší vyjednávací pozice, ale zase na stranu druhou, proč podporovat sporty, které nejsou tak atraktivní? Můj názor je ten, že by si město mělo stanovit priority, jestli chce nadále podporovat 6 „průměrných“ klubů, nebo vytvořit maximální prostor pro 2-3 kluby a ostatní odsunout na druhou kolej, v žádném případě neříkám, aby je město přestalo podporovat úplně. 58

Od doby, kdy HC Olomouc sestoupila z extraligy, v Olomouci nebyly dva kluby v nejvyšších soutěžích. Je velmi pravděpodobné, že tato skutečnost nastane v sezoně 2015/2016, proto bude zajímavé sledovat, jak na to město zareaguje. Z mého pohledu se nic výrazně nezmění, protože i když HC hrálo první ligu a Sigma válela v nejvyšší soutěži, tak dotace do obou klubů byly srovnatelné. Pokud ovšem neberu v potaz, že město platí ročně 16 milionů na provoz zimního stadionu, což je pro hokejový klub velká úleva a zároveň obrovská pomoc. Z pohledu divácké návštěvnosti jsou pro Olomouc jasní vítězové, nejvíce táhne HC a Sigma, naopak návštěvy na HFK jsou přímo žalostné. Na tým z třetí ligy chodí v průměru okolo 200 diváků, a nezřídka se stane, že na B mužstvo hrající krajskou soutěž přijde více diváků. V souvislosti s těmito údaji mě napadá otázka, pro koho se ten sport vlastně dělá? A proč na tak vysoké úrovni, když to stejně nikoho nezajímá? Nebylo by lepší vynaložené prostředky rozdělit mezi více subjektů a uspokojit větší množství klubů/sportovců?

3.7.

Granty v oblasti sportu Město každoročně vypisuje dotační tituly na podporu sportu. Žádat mohou

jak fyzické osoby, tak kluby nebo spolky na činnost, provoz, nebo uspořádání sportovní akce. Každým rokem na radnici přibývá žádostí o grantovou podporu a naopak ubývá prostředků. Nejvíce na grantech poskytla Olomouc v roce 2012, od tohoto roku se finanční prostředky postupně snižují. Nejnižší částka, o kterou je možné žádat je 1000 Kč. O roku 2014 se v rozpočtu města objevují jednotlivé přidělené granty jako samostatné položky rozpočtu, což jak mi bylo vysvětleno při neformálním rozhovoru, má vést k transparentnosti jednotlivých výdajů. Snažil jsem se najít systém ve způsobu rozdělování, ale při bližším rozebírání jednotlivých položek jsem došel k závěru, že žádný systém neexistuje, což zapadá k tomu, že neexistuje ani žádný koncept, kterým by se takový systém měl řídit. Uvedu to na příkladu fotbalových klubů. V krajském přeboru působí oddíly Chválkovic, Nových Sadů, v 1. A třídě Slovan Černovír, v 1. B třídě 59

Slavonín, v okresním přeboru potom FK Nemilany. Obecně se dá říci, že všechny oddíly mají srovnatelný počet členů i srovnatelný počet mládeže (cca celkem 150). Zatímco kluby působící ve vyšších soutěžích dostávaly v průměru shodně okolo 50 tisíc, FK Nemilany dostávalo řadu let podporu 70 000 kč. Celkem unikátní je případ také ženského fotbalového klubu 1. FC Olomouc, který ročně dostává přes 200 000 Kč. Celý klub se přitom skládá z týmu žen (dospělých) a dvou družstev děvčat do 11 a do 13 let. Velice pozoruhodný byl každoroční příspěvek 70 000 Kč pro MGC Olomouc, což je minigolfový klub. Jeho členská základna nepřesahuje 40 členů, o mládeži je asi zbytečné se vyjadřovat. V porovnání s příspěvky některým klubům, které se věnují mládeži celoročně a mají i přes 100 členů se příspěvek na minigolfový klub jeví jako nepovedený vtip, ale bohužel je to realita. Do jaké míry je tohle náhoda, nebo záměr sportovní komise, rady a zastupitelstva, kteří o tomto rozhodují, si netroufám odhadovat, nicméně na mě jako pro pozorovatele zvenčí to působí přinejmenším podivně. Každým rokem se zvyšují počty žádostí o dotace a každým rokem je více žádostem také vyhověno. V tomhle spatřuji jednoznačně snahu vyjít vstříc co největšímu počtu organizací. Tady nastává otázka, zda je to efektivní. Podle mého názoru je to spíše kontraproduktivní, protože je spoustu žadatelů, kterým město poskytne částku 10 000 Kč, což je naprosto nevýznamná část klubových rozpočtů. Myslím, že mnohem více efektu by přineslo vyhovět méně žádostem a dát vyšší příspěvek. Je jasné, že rozpočet není nafukovací a nemůže být vyhověno všem žadatelům o dotace v plné výši. Málokterý klub nebo akce byla podpořena 100% požadavku. Kluby pak žádají vyšší částky, protože ví, že stejně nedostanou vše. Ani tady jsem nerozklíčoval žádný postup pro krácení příspěvků. Na dotaz na tuto problematiku jsem dostal odpověď, že komise a priori výši dotace nekrátí. Spíše to funguje tak, že přihlédnou k roku předešlému a podle toho stanoví částku pro další rok.

60

4. DOPORUČENÍ PRO EFEKTIVNĚJŠÍ ROZDĚLENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

4.1.

Stanovení cílů Jedno staré čínské přísloví praví: Když nemáš cíl, je jedno, jakým směrem

se vydáš. V první řadě by si zastupitelé města měli položit otázku proč? Za jakým cílem vlastně sport podporujeme? Odpovědí by nemělo být, že je tak stanoveno v zákoně, ale měly by být jasně dány cíle, které chce Olomouc na poli sportovním dosáhnout, ať už budou jakékoliv. Když se rozhodnou pro výstavbu nového zimního stadionu, tak by měly být naplánovány postupné kroky, které k tomuto cíli povedou. Pokud si město stanoví, že chce podporovat sport pro všechny, mělo byt činit kroky k tomu potřebné. Tak velké a významné historické město, jakým Olomouc bezesporu je, by mělo vědět, kam chce směřovat. A v této otázce zdá se mi, že město nemá úplně jasno, nemá vizi, kde by chtělo být za 5 za 10 let. Nejlépe tuto situaci dokresluje právě zmíněný zimní stadion. Nejméně po tři volební období je velkým tématem, lákadlem na voliče, ale za tu dobu se ledy takřka nehnuly a hokejisté hrají stále v té stařičké plechové aréně. Rád se budu mýlit, ale myslím, že ještě pěknou řadu let budou, stejně jako tady budou sliby politiků.

4.2.

Vytvoření metodiky Tenhle bod navazuje na předcházející. Z dílčích výsledků vyplynulo, že

rozdělování dotací směrem do sportu nemá jasně daná pravidla. Existuje sice dokument, v němž jsou obecně popsaná pravidla pro poskytování grantů, oblast sportu je tam však zmíněna pouze okrajově a jak už bylo nastíněno v hodnocení výsledků, danými kritérii se komise, rada ani zastupitelstvo stejně neřídí. Takovéto nastavení nemůže z dlouhodobého hlediska fungovat. S vytvořením a dodržováním metodiky jde také ruku v ruce transparentnost jednotlivých výdajů. 61

Pokud bude dodržen jednotný postup přidělování dotací, těžko může být napadnutelné, že jde o zvýhodňování preferovaných klubů před ostatními. Každoročně se přitom jedná o rozdělení prostředky v řádech desítek milionů korun, což rozhodně není zanedbatelná částka, která by měla být rozdělována nahodile.

4.3.

Vytvoření databáze organizací a počtu členů V dnešní technické době by tohle neměl být velký problém, obzvláště když

každý žadatel o dotaci musí každoročně vyplnit počet členů a počet mládeže v daném klubu. Vznikl by tak jednotný registr klubů, které provozují činnost na území města Olomouce. Ano, existují databáze krajských a okresních sdružení ČUS nebo Sokolu, ale je velice nepřehledné z těchto databází vybírat pouze olomoucké subjekty. Navíc tahle databáze by byla aktualizována pravidelně a ne náhodně jednou za pár let, jako tomu je ve výše míněných organizacích. Město by tak mělo přehled o aktivně sportujícím počtu veřejnosti a mělo by zjednodušené vyřizování jednotlivých žádostí.

4.4.

Podpora mládeže Jednou z priorit podpory sportu, ať už vrcholového nebo výkonnostního by

měla být podpora výchovy mládeže. Přitáhnout mladé ke sportu je stává každým rokem obtížnější. Jednak celá populace stárne a přirozený přírůstek není velký, a jednak žijeme v moderní době, v době playstationů, počítačů, tabletů, smatrphonů, sociálních sítí apod. Způsobů a lákadel, jak trávit volný čas jinak než aktivně, je dnes až mnoho. Já jsem vyrůstal v devadesátých letech a od malička jsem ke sportu byl veden od rodičů. Dá se říci, že kromě školy jsem nic jiného neznal. Přes rok jsem se věnoval fotbalu, v létě plavání, v zimě hokeji a lyžování. Dodnes aktivně hraji fotbal na krajské úrovni a můžu pozorovat přístup mladších ročníků v přímém přenosu. Naše generace měla chuť ve sportu něco dokázat, prosadit se výše než na okresní nebo krajskou úroveň. Z mého ročníku se nás 62

v dorosteneckém věku několik dostalo na celorepublikovou a moravskoslezskou úroveň a dnes tvoříme základ mužstva. Zatímco kluci z ročníků o pět a více let mladších nemají ani motivaci se dostat na naši úroveň. Často končí mezi 15-18 lety, protože je sport prostě nebaví nebo mají jiné zájmy. Je potom velká škoda některé z nich potkat a vidět, že se od sportu nechali stáhnout k cigaretám, alkoholu, marihuaně… Co se týká podpory mládeže klubů z vrcholové úrovně, mám na mysli teď hlavně HC a Sigmu Olomouc, byl bych pro, aby nejméně polovina prostředků šla na mládež. Velké kluby většinou mají oddělené fungování mládeže od svých profesionálních týmů. Hokej je navíc mnohem nákladnější sport a vyšší podporou města může být umožněno hrát i dětem z méně bonitních rodin. Nemuselo by potom docházet k protekčnímu jednání ze strany trenérů. Největší položkou v rozpočtu těchto klubů bývají platy hráčů a nevidím jediný důvod, proč by měly být dotovány z městské kasy, protože jsou v mnoha případech nadhodnoceny a neadekvátní.

4.5.

Podpora sportu pro všechny Z dílčích výsledků vyplynulo, že každoročně šly na podporu vrcholového

sportu 2/3 prostředků, v letošním roce to jsou dokonce ¾ všech prostředků. Musím říci, že jsem čekal velkou podporu vrcholového sportu v Olomouci, ale ne až tak velkou. Myslím, že ten poměr by měl být vyvážený, tedy v poměru 50:50. Cílem podpory pro všechny by mělo být aktivní trávení volného času široké veřejnosti, podpora zdravého životního stylu. Chápu však i podporu vrcholového sporu a myslím, že má své opodstatnění, ale vše by mělo být v rovnováze.

63

4.6.

Vypisovat granty na pořádání akcí 2x do roka Na každé pololetí bych vypsal granty na pořádání sportovních akcí. Větší

podpoře by se samozřejmě měly těšit akce otevřené a dostupné široké veřejnosti s možností aktivní účasti. A proč 2x do roka? Některé kluby nebo organizace mohou pořádat akci koncem roku a ne každý má čas to včas naplánovat. Na druhou stranu jsou kluby, které těch akcí pořádají více a mohou tedy žádat o podporu jak v prvním pololetí, tak i ve druhém a budou mít i argument pro podporu akce v druhém pololetí v závislosti úspěchu při pořádání v pololetí prvním. Plánovat akci rok dopředu také nemusí být pro kluby výhodné, protože během této doby se může změnit spoustu věcí, např. v průběhu roku odřeknou nějaká družstva svoji účast a na poslední chvíli se s tím dá těžko něco dělat. Půl roku dopředu už má většina družstev, sportovců a ostatních členů klubů daný harmonogram.

4.7.

Investiční granty Další doporučení se týká investičních grantů. Podle mého názoru by město

mělo každý rok vyčlenit částku alespoň 5 mil Kč na obnovu, rekonstrukci, případně výstavbu nových sportovišť. Město takto podpořilo několik projektů hlavně v letech 2012 a 2013 a myslím, že to dosáhlo svého efektu. Každoročním investičním příspěvkem několika klubům se napomůže rychlejší modernizaci sportovišť a město tak má možnost zachytit nové trendy v oblasti sportu. Stávající sportoviště svým stářím už nemusí vyhovovat svou vybaveností. Jako příklad mohu uvést betonová hřiště, která dnes už nevyhovují a žádné sporty se na betonu neprovozují, a proto většina nových hřišť už dnes disponuje umělým povrchem, který je nenáročný na údržbu. To samé platí ve vybavenosti tělocvičen, kde švédské bedny a další gymnastická nářadí jsou postupně obměňovány např. brankami a mantinely na florbal.

64

4.8.

Omezení výdajů na aquapark Samozřejmě si uvědomuji, smlouvy mezi městem a aqvaparkem jsou

nějakým způsobem nastaveny, ale v zájmu města by mělo být s tím něco udělat. Nejen výstavba tohoto zařízení, ale zejména pak následný provoz je velice nákladný a troufám si tvrdit, že pro město nevýhodný. Město by mělo spolupracovat s managementem aqvaparku tak, aby byl lépe využitý. Zapracovat by se mělo na marketingové strategii a zejména na cenové politice vstupného. Po několika letech fungování zdaleka nebyly naplněny představy o návštěvnosti.

4.9.

Návrh metodiky a výpočet Pro můj výpočet dotací jednotlivým klubům budu vycházet i z doporučení,

která jsem uvedl dříve, při předpokladu, že z rozpočtu půjde na podporu klubů a pořádání akcí 31 358 000 Kč, tak jak je plánováno na rok 2015. Tab. 18: Návrh na rozdělení dotací

2015 12 679 000 Kč 12 679 000 Kč 1 000 000 Kč 5 000 000 Kč 31 358 000 Kč

vrcholový sport výkonnostní sport a sport pro všechny sportovní akce investiční granty celkem Zdroj: Vypracováno autorem

V tabulce je rozepsáno, po předchozích doporučeních, že na vrcholový sport by šlo shodně 12 679 000 Kč stejně jako na sport výkonnostní a pro všechny. Na pořádání sportovních akcí 1 mil, ideálně na každé pololetí shodně 0,5 milionu Kč a na investiční granty by bylo vyčleněno zbylých 5 mil Kč.

4.9.1. Podpora vrcholového sportu Z této kategorie by měly čerpat především kluby s širokou mládežnickou základnou. Kluby jak z kolektivních sportů, tak také individuálních sportů. 65

Kritérium pro výběr je účast v nejvyšší soutěži (v případě hokeje a fotbalu i 2. nejvyšší soutěže), u individuálních sportů by se mělo jednat o olympijské sporty, a tyto kluby by měly zastupovat Olomouc na celorepublikových a mezinárodních akcích. Vybrané kluby by měly mít také dlouhodobou historii a řadu úspěchů na celorepublikové úrovni. V případě individuálních sportů pak zástupce na evropských a světových šampionátech. Kluby splňující tato kritéria: HC Olomouc SK Sigma Olomouc SK UP Olomouc – volejbal ženy DHK Olomouc SK UP Olomouc- oddíl kanoistiky AK Olomouc Koeficient jednotlivých sportů (K): Posuzován podle: -

Marketingový a mediální kritérium sportovního odvětví v Olomouci

-

Divácký zájem

-

Tradice v Olomouci

Fotbal, lední hokej

3 (2 kluby)

Házená, volejbal, atletika

2 (3 kluby)

Kanoistika

1 (1 klub)

Výše finanční podpory na klub vypočítáme ze vzorce: F= celková výše podpory/13 x K F – výše podpory 13 – konstanta vypočtená součinem koeficientů a počtem daných sportů K – koeficient podle sportu 66

Tento model rozdělování dotací funguje v ústeckém kraji. Jak by tedy vypadala výše příspěvků? Tab. 19: Rozdělení prostředků mezi kluby vrcholového sportu

název klubu SK Sigma Olomouc HC Olomouc SK UP volejbal žen DHK Olomouc AK Olomouc SK UP kanoistika celkem Vypracováno autorem DP

2 925 923 Kč 2 925 923 Kč 1 950 615 Kč 1 950 615 Kč 1 950 615 Kč 975 307 Kč 12 679 000 Kč

Účel použití: Cestovné, reprezentace, mládež, odměny trenérů mládeže… Polovina prostředků by měla jít na podporu mládeže, rozhodně by prostředky neměly být požity na výplaty hráčů. Při zvolené metodice je markantní oslabení dvou velkých klubů proti dotační politice města, ale myslím, že takovéto rozdělení je vcelku spravedlivé, protože Sigma získává z města prostředky i formou kapitálových vstupů do akcií a pro HC je veliká podpora už jen to, že město platí provoz zimního stadionu.

4.9.2. Podpora výkonnostního sportu a sportu pro všechny Podpora klubům by měla být udělována na základě několika kritérií, aby bylo zabráněno např. k umělému navyšování počtu členů. Každé kritérium je bodově ohodnoceno a dosazeno do vzorce. Jednotlivá kritéria: -

Rozřazení sportů

-

Počet členů a počet mládeže

-

Úroveň

67

Rozdělení sportů do skupin: Tab. 20: Rozdělení sportů do skupin

1. sk (3) fotbal lední hokej volejbal atletika házená basketbal

2. sk (2) tenis rugby baseball florbal cyklistika plavání gymnastika

3. sk (1) minigolf šachy lezecký sport sportovní střelba ostatní sporty

Sporty jsou rozřazeny do skupin podle regionálního významu, tradici a popularity jednotlivých sportů. Počet členů: Dospělý

1b

Dítě 6-12 let

2b

Mládež 13-20 let

3b

Úroveň soutěže: Celostátní

100b

Moravskoslezská

70b

Krajská

50b

Okresní

30b

Pro výpočet finančního příspěvku dosadíme do vzorce:

F= [(PxS)+U] x K F – finanční příspěvek 68

P – dán součtem dospělých a mladistvých členů v klubu S – sport skupina K – konstanta, je to hodnota jednoho bodu,kterou dostaneme dělením celkové částky k rozdělení a celkovým počtem bodů Př. Průměrný klub, žádající o dotaci, sportovní sk. 2., krajská úroveň, 168 členů, z toho 33 dětí, 20 dospívajících; celkový počet žádostí 115 Klub: 115b dospělí, 66b děti, 60b, 2. sportovní skupina, krajská úroveň 50 b Celkem b K - hodnota jednoho bodu => 12 679 000/532*115= 126790000/61180=207 F= 532*207= 110 124 Kč Průměrný klub by tedy v tomto případě dostal dotaci přes 110 000 Kč. Příklad 1 – FK Chválkovice Celkový počet členů: 125, dospělí 97, mládež 20, dětí 8, fotbalový klub F= celkový počet bodů*3*207 F= (97+60+16)*3*207 F= 107 433 Kč Fotbalový klub Chválkovice by podle zvolené metodiky dostal od města podporu 107 433 Kč, což je výrazně více než jakou podporu dostává nyní. Je ale samozřejmé, že některé kluby budou tímto postupem odměněny více. Ve zvoleném postupu jsem bral v úvahu popularitu a význam sportu v Olomouci, členskou základnu a také úroveň výkonnosti. Myslím, že toto nastavení je spravedlivé a nemůže dojít k podobné situaci, jakou jsem popisoval, že malý nevýznamný klub, který prakticky nepracuje s mládeží, dostane větší podporu než klub krajské úrovně se čtyřmi mládežnickými celky. Nejvyšší bodové ohodnocení získá v tomto případě klub za členy od 13-20 let, tuto věkovou kategorii jsem zvýhodnil záměrně a jednoduše vysvětlím proč. Jak už 69

jsem zmiňoval, nejhorší období, kdy je potřeba udržet mládež u sportu je ve věku dospívání, tedy od puberty do přechodu mezi dospělé. Právě v tomto věku jsou nejnáchylnější ke konci s aktivní činností a „útočí“ na ně nejvíc lákadel a příležitostí. Dalším důvodem, proč bych tuto věkovou skupinu zvýhodnil oproti mladším ročníkům, je ten, že v této věkové skupině se budou klubům těžko zkreslovat čísla. Děti v mladším školním věku je snadnější do klubu přivést ve velkém počtu pomocí náboru, kempů a podobných akcí, ale mládež okolo 15ti let je potřeba vychovat dlouhodobější prací, takže je to i známka určité kvality, že s mládeží daný klub umí pracovat. Navíc řešíme sport a mládež v krajském městě, kde nehrozí nedostatek lidí v ročníku tak, jako tomu bývá na vesnicích, že aby se dalo dohromady například fotbalové družstvo dorostu, je zapotřebí, aby spolupracovaly nejméně dvě vesnice. 4.9.3. Pořádání akcí U pořádání akcí je potřeba sledovat také několik kritérií: Akce otevřená veřejnosti

100b X uzavřená veřejnosti 20b

Aktivní pro veřejnost 200b X pasivní pro veřejnost 50b

Charakter akce: -

Mezinárodní

500b

-

Celorepubliková

400b

-

Krajská

300b

-

Okresní

200b

-

Místní

100b

Podle počtu: -

pro 0 – 50

10b

-

pro 50 – 100

20b

-

pro 100 – 500

50b

-

pro 500 – 1000

100b

-

pro 1000 a více

200b

70

F = počet bodů* K K – konstanta, kterou vypočítáme podílem celkové sumy a součtem všech bodů Pokud by průměrná akce byla na úrovni kraje, pro 130 lidí, které se mohou aktivně zúčastnit, například přespolní běh na 6km, a vyhověných žádostí by bylo 27 za pololetí, pak… Průměrná akce

550b

K = 500 000/27*550 = 500 000/14850= 33,67 F= 33,67*550 = 18518 kč Při našem výpočtu by průměrná akce dostala příspěvek 18 518 Kč. Příklad 2: fotbalový turnaj v malé kopané, týmy o 8 hráčích, maximální počet týmů 8, přihlásit se může každý, většinou jsou pozvány týmy v rámci města, to znamená, že se dá pokládat za okresní úroveň, s doprovodným programem, občerstvením pro hráče i pro diváky Akce otevřená pro veřejnost a je i aktivní

300 b

Místní úroveň

100b

Pro 50-100 osob

20b

Celkový počet bodů

420b

F=420b*K F=420*33,67=14 141 Kč Takovýto turnaj v malé kopané by dostal podporu 14 141 Kč. Ze zvolené metodiky jasně plyne, že by byly zvýhodněny akce otevřené pro širokou veřejnost, která se může i aktivně zúčastnit. Naopak velkou nevýhodou je pro sportovní kluby pořádány akce jen pro kluby samotné, nebo v rámci soutěže, kde nemá přístup ani veřejnost.

71

Komu by tedy nejvíce prospěly navrhované změny metodiky rozdělování dotací? Ve vrcholovém sportu by si nejvíce polepšil kanoistický oddíl, ostatní kluby by si pohoršily, vzhledem k tomu, že jsem navrhnul celkové snížení do vrcholového sportu. Podle daných kritérií by na tom byl také hůře HFK Olomouc, protože by ani nefiguroval mezi vybranými kluby. Co se týká grantové podpory, tak zvýhodněny jsou především tradiční kluby, které mají širší členskou základnu. Nejvíce budou zvýhodněny kluby pracující s mládeží. Ne však kluby, které udělají nábor dětí, ale kluby, které s mládeží pracují dlouhodobě a vychovávají své členy a udží je aktivní v dorosteneckém věku. Transparentní metodika dává všem jasná pravidla, podle kterých by se mělo postupovat, proto budou znevýhodněny kluby, které byly doteď podporovány například ze známosti. Znevýhodněny jsou také kluby s menší členskou základnou a kluby, které nepracují s mládeží.

72

ZÁVĚR Tato diplomová práce se zabývala analýzou výdajů do sportu z rozpočtu statutárního města Olomouce. V první kapitole byla shrnuta teoretická východiska pro danou problematiku, zejména pak vymezení všeobecného pojmu sport a možnosti získávání finanční podpory ze státních rozpočtů. Hlavním cílem bylo provést analýzu současného stavu financování sportu v Olomouci, zejména se zaměřením na vliv metodiky rozdělování finančních prostředků. Dalšími cíly bylo zjistit, zda - li by bylo možné vydávané prostředky rozdělit efektivněji a zároveň navrhnout vlastní model řešení včetně diskuse rozdílů. Analýza současné metodiky byla provedena ve druhé kapitole a přinesla řadu zjištění. Ve sledovaném období mezi roky 2010 – 2014 vydalo město z rozpočtu na podporu sportu celkem přes 727 milionů korun, což je v průměru ročně téměř 145,5 milionu. Nemilým překvapením pro mě bylo zjištění, že většina ročního objemu peněz jde pouze na provoz 3 sportovních zařízení. Největší nepříjemností ale bylo zjištění, že Olomouc, krajské město nemá vypracovaný žádný koncepční dokument, kde by byla popsána metodika rozdělování dotací. Většina prostředků je tedy rozdělována nahodilým způsobem, což může nahrávat řadě spekulací. Zajímavým faktem, který z analýzy vyplynul, bylo také to, že z peněz určeným na granty a na podporu sportovních klubů šla většina prostředků na podporu vrcholového sportu. Ve sledovaném období to bylo 67%, v roce 2015 je počítáno dokonce s 75% na vrcholový sport. V poslední kapitole přicházím s návrhy pro efektivnější rozdělování dotací sportovním klubům. V několika bodech doporučuji, na jaké oblasti podpory by se mělo zaměřit a také přicházím s návrhem nové metodiky rozdělení. Zaměřuji se na tři oblasti podpory: vrcholový sport, sportovní granty pro výkonnostní sport a sport pro všechny a v poslední řadě na příspěvky na pořádání sportovních akcí. Myslím, že nová metodika ukázala spravedlivější rozdělení dotací, která je rozhodně transparentnější, protože má předem definovaná pravidla. Tímto konstatuji, že vytyčené cíle práce se podařilo splnit. Je na zastupitelstvu města a

73

příslušných orgánech, aby stanovilo cíle pro pozitivnější efekty z podpory sportu ve městě Olomouci. Tato analýza může přínosná zejména pro odbor sportu magistrátu města Olomouce, pro komisi pro sport a tělovýchovu. Zajímavé by bylo srovnání s dalšími krajskými městy, protože přehledy na úrovni krajů, měst a obcí jsou takřka nedostupné. Dalším zajímavé srovnání by mohlo být s ostatními městy kraje, jako jsou Prostějov, Přerov, Šumperk, Jeseník, což jsou všechno bývalá okresní města.

74

Seznam použité literatury ČERMÁK, M. Sport a město Olomouc:příspěvek ke geografii sportu, 99s. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce doc. RNDr. Václav Toušek, CSc. HALA, V.(2008): Nástin koncepce podpory tělesné kultury a sportu Statutárním městem Olomouc, 73 s. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci Fakulta tělesné kultury. Vedoucí práce doc. PaedDr. Tomáš Dohnal, CSc. HOBZA, V.; REKTOŘÍK, J. a kol. Základy ekonomie sportu. 1. vydání. Praha: EKOPRESS,2006. 191 s. ISBN 80-86929-04-3 KNÖDL, M. (2008): Analýza veřejné podpory sportu v Olomouckém kraji, 87s. Diplomová práce. Masarykova Univerzita Ekonomicko-správní fakulta. Vedoucí práce Ing. Marek Pavlík NOVOTNÝ, J. Ekonomika sportu. 1. vydání. Praha: ISV – nakladatelství, 2000. 263 s. ISBN 8085866684

SEKOT, A. Sport a společnost. Brno: Paido, 2003. 191 s. ISBN 80–7315-047-6 Zákon č. 115/2001 Sb. O podpoře sportu

Internetové zdroje: Analýza financování sportu v České republice (2009). Retrieved from http://www.olympic.cz/financovani/docs/Analysis%20of%20sports%20financing %20in%20CR_final_cze..pdf (accessed January 10, 2015)

75

Bilance počtu obyvatel ve městech Olomouckého kraje(2014. Retrieved from https://www.czso.cz/csu/xm/bilance-poctu-obyvatel-ve-mestech-olomouckehokraje-v-roce-2014 (accessed December 10, 2014) Činnost sportovních organizací, vč. nájemného – přehled schválených finančních příspěvků

(2015).

Retrieved

from

http://www.hradeckralove.org/file/8347

(accessed March 15, 2015) ČT24 (2015). Ministerstvo školství jako garant podpory sportu selhalo, tvrdí NKÚ. Retrieved from http://m.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/300312-ministerstvoskolstvi-jako-garant-podpory-sportu-selhalo-tvrdi-nku/ (accessed February 10, 2015) Folta, M (2015). Na sportovní akce dá letos Olomouc 6,5 milionu korun. Retrieved

from

https://www.olomouc.eu/aktualni-informace/aktuality/17303

(accessed February 25, 2015) Komplexní pozměňovací návrh k návrhu státního rozpočtu na rok 2015(2014). Retrieved from http://www.cussuod.cz/dokumenty/komplexni_pozmenovaci_navrh_2015.pdf (accessed February 10, 2015) Koncepce rozvoje tělovýchovy a sportu ve zlínském kraji (2012). Retrieved from http://www.kr-zlinsky.cz/zakladni-koncepcni-dokumenty-cl-47.html

(accessed

February 12, 2015) KPMG(2014). Koncepce financování sportu v České republice.Retrieved from http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentac e_v9a.pdf (accessed December 10, 2014) Nevšední

projekt

„aquapark

Olomouc“(2008).

Retrieved

from

http://www.naturista.cz/olomouc/aquapark-olomouc-info.pdf (accessed November 25, 2014) 76

Olomoucká krajská organizace ČUS (2013). Členská základna okres Olomouc. Retrieved from http://olk.cuscz.cz/ (accessed December 10, 2014)

Pavlata,

T

(2003).

Databáze

zimních

stadionů.

Retrieved

http://www.zimnistadiony.cz/view.php?cisloclanku=2003010184

from

(accesed

January 5, 2015) Programové

prohlášení

rady

města

(2011).

Retrieved

from

http://www.olomouc.eu/samosprava/rada-mesta (accesed November 14,2015) Rozpočet

města

Olomouce

pro

rok

2012(2012).

Retrieved

from

http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=11&obdobi=PLAN (Accessed November 20, 2014) Rozpočet

města

Olomouce

pro

rok

2013(2013).

Retrieved

from

http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=6&obdobi=PLAN (accessed November 20, 2014) Rozpočet

města

Olomouce

pro

rok

2014(2014).

Retrieved

from

http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=1&obdobi=PLAN (Accessed November 20, 2014) Rozpočet

města

Olomouce

pro

rok

2015(2015).

Retrieved

from

http://rozpocet.olomouc.eu/#!StromPage/idPlanVerze=16&obdobi=PLAN (accessed February 20, 2015) Rozvoj a údržba sportovišť – přehled schválených finančních příspěvků (2015). Retrieved from http://www.hradeckralove.org/file/8387 (accessed March 15, 2015) Sportovní akce – přehled schválených finančních příspěvků (2015). Retrieved from http://www.hradeckralove.org/file/8347 (accessed March 15, 2015) 77

Vrcholový

a

výkonnostní

sport

(2015).

Retrieved

http://www.hradeckralove.org/file/8322 (accessed March 15, 2015)

78

from

Seznam tabulek a obrázků Seznam tabulek Tab. 1: Výdaje MŠMT do sportu pro rok 2015

16

Tab. 2: Počet sportovců sdružených v ČUS

26

Tab. 3: Počet členů sdružených v Sokole

27

Tab. 4: Výdaje města Olomouc a výdaje na sport v letech 2010-2014

28

Tab. 5: Výdaje Olomouce na sport v letech 2003-2004

29

Tab. 6: Výdaje na „vlajkové lodě“ v letech 2010-2014

33

Tab. 7: Výdaje na jednotlivé sporty 2010-2014

34

Tab. 8: Výdaje na granty v letech 2004, 2011-2014

35

Tab. 9: Počty přijatých a vyhověných žádostí v letech 2012-2014

36

Tab. 10: Průměrná výše příspěvku na jednu žádost

36

Tab. 11: Počet sportovišť v Olomouci

37

Tab. 12: Počet sportovišť V Olomouci a vybraných krajských městech

38

Tab. 13: Výdaje města na provoz sportovních zařízení

41

Tab. 14: Přehled investičních příspěvků v letech 2012-2014

42

Tab. 15: Výdaje do sportu na 1000 obyvatel

43

Tab. 16: Výdaje Hradce králové do sportu 2011-2014

44

Tab. 17: Výdaje do sportu za rok 2015

48

Tab. 18: Návrh na rozdělení dotací

65

Tab. 19: Rozdělení prostředků mezi kluby vrcholového sportu

67

Tab. 20: Rozdělení sportů do skupin

68

Seznam obrázků Obr. 1: Zdroje financování sportu

11

Obr. 2: Vývoj financování sportu

14

Obr. 3: Porovnání veřejných výdajů na sport vůči HDP

15

Obr. 4: Výše výdajů státního rozpočtu

16

Obr. 5: Podíl výdajů na sport

17

Obr. 6: Fin. prostředky do sportu z kraj rozpočtů v letech 2007-2010

20

Obr. 7: Podíl obcí na celkových výdajích do sportů

21

79

Obr. 8: Výdaje v % z celkového rozpočtu

30

Obr. 9: Výdaje na sportovní zařízení 2014

41

Obr. 10: Srovnání celk. výdajů do sportu mezi Olomoucí a Hradcem Kr. 45 Obr. 11: podpora vrcholového a výkonnostního sportu

46

Obr. 12: Výdaje do sportu na 1000 obyvatel

47

Obr. 13: rozložení výdajů na sportovní zařízení 2015

49

Obr. 14: Rozdělení příspěvků na podporu sportovních klubů

49

Obr. 15: Podpora vrch sportu vs sportu pro všechny v letech 2010-2014 55 Obr. 16: Podpora vrch sportu vs sportu pro všechny v roce 2015

80

56

Přílohy Příloha č. 1: Počet členů v jednotlivých klubech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36

název organizace Dopravní podnik Olomouc Sokol Olomouc-Chomoutov Joga Olomouc TJ Svatý Kopeček SK Lošov Lokomotiva Olomouc MILO Olomouc TJ Hodolany Sigma SK Olomouc Sigma MŽ Jachetní klub Olomouc SKP Olomouc SK UP Olomouc Slovan Černovír SK Chválkovice TJ Olomouc-město TJ Sokol Týneček BK Olomouc Dukla Olomouc H C Olomouc Mládí Olomouc TJ Liga stovkařů Olomouc BILLARD CLUB Olomouc STM Olomouc G K M Olomouc ČLTK 1928 Olomouc SK FIT CENTRUM ILONA Triatlon club Olomouc Ski klub Lokomotiva Olomouc AK Olomouc Lodni sporty Olomouc Hobby klub DDM Olomouc KC MABU-DO Olomouc O K Olomouc Sdružení hokejbalu Olomouc SK PROFIT Olomouc Klub lyžařů Loko Olomouc 81

celkem 23 156 57 33 48 141 716 195 922 74 145 1314 160 125 251 125 31 175 3 267 61 28 347 138 136 272 17 56 11139 293 24 76 10 676 27 62

dospělí 23 116 57 32 39 108 654 174 570 67 131 1033 157 83 155 80 31 110 3 168 61 26 282 61 136 267 16 54 366 227 9 11 10 661 27 54

mládež 0 40 0 1 9 33 62 21 352 7 14 281 3 42 96 45 0 65 0 99 0 2 65 77 5 1 2 773 66 15 65 0 15 0 8

37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75

F K Holice - Hodolany Hanácký mushers klub K V T Olomouc SC Agentura 64 Olomouc SK V.T.T. Olomouc BOJOVÉ SPORTY OLOMOUC o.s. Radost Olomouc SFM Olomouc OSK Olomouc JUDO KLUB OLOMOUC Golf club Olomouc SK TPS Olomouc OASPV Nová Ulice APA VČAS 1.NTC Olomouc MGC Olomouc DHK Olomouc SKIVELO Neslyšících Olomouc ŠSK I. ZŠ Svatoplukova RC LOKOMOTIVA Olomouc FBS Olomouc HKK Olomouc Squashový klub mládeže Olomouc GARDE Calcio Olomouc ŠK Sigmia Olomouc TKD Olomouc BC GAMBARE OLOMOUC SK Tkd Scorpions Olomouc SK SAM Olomouc Junior Golf Team SK RELAX Olomouc Capoeira Olomouc Klub Heyrovského Olomouc o.s. AŠK DA Olomouc SK HANÁ orienteering HC Olomouc -mládež o.s. Muay Thai Olomouc SK ZORA OLOMOUC 1. FC Olomouc celkem 82

301 36 26 56 25

111 35 26 44 21

190 1 0 12 4

88 260 3760 94 98 760 30 72 260 84 37 388 214 22 131 549 63 53 25 34 29 124 58 62 4 5 28 13 19 22 441 9 59 30 16692

25 151 3704 71 22 567 29 44 199 64 31 188 188 0 110 260 52 36 25 34 28 90 15 7 4 5 23 13 19 18 269 9 58 19 12673

63 109 109 23 76 193 1 28 61 20 6 200 26 22 21 289 11 17 0 0 1 34 43 55 0 0 5 0 0 4 172 0 1 11 4019

Příloha č. 2: Počet členů v Sokolu

č. 1.

název organizace Olomouc

celkem 575

dospělí 370

mládež 205

2.

Olomouc - Bělidla

186

137

49

3.

Olomouc - Černovír 114 Olomouc Hodolany 48

63

51

9

39

300

184

116

51

45

6

63

57

6

485

342

143

51

51

0

43 1916

37 1295

6 621

4.

6.

Olomouc Chválkovice Olomouc Nemilany

7.

Olomouc - Neředín

5.

8. 9.

10.

Olomouc Sady Olomouc Svět

-

Olomouc Sv.Kopeček celkem

-

Nové Nový

-

83

RESUMÉ Předmětem diplomové práce „Dotace sportovním klubům – analýza vlivu metodiky rozdělování“ je analýza dotační politiky do oblasti sportu ve statutárním městě Olomouc. V první části jsou shrnuta teoretická východiska k problematice. V druhé části analyzuji současný stav výdajů města do oblasti sportu. Ve třetí části hodnotím dílčí výsledky analýzy a poslední kapitola obsahuje návrhy řešení včetně kalkulace dopadu.

RESUME The goal of the submitted thesis: “Analysis of allocation algorithm of subsidies for sports clubs” is to analyze the subsidy policy to sports in the city of Olomouc. The first section contains theoretical background to the issue. The second part analyzes the current state of spending money into sports. In the third part I summarize the partial results of the analyse and in the last chapter there are suggestions of new solutions including the calculation of impact.

84