Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

Strana 0 (50)

Zhotovitel: Společnost SP+AF CITY_Dopravní studie_Říčansko

Datum

Zastoupený:

Číslo zakázky

Ing. Ondřej Kyp

Březen 2016

15-5-208

Autorský kolektiv

Ing. Pavel Suntych Ing. Marek Šída Michal Prosek Ing. Kamil Kleňha Kontrola:

Ing. Ondřej Kyp

Objednatel:

Středočeský kraj, Zborovská 11, Praha 5 Zastoupený

Ing. Zuzanou Moravčíkovou

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

průvodní zpráva

Strana 1 (50)

Obsah 1 Úvod ............................................................................................................. 5 2 Vstupní podklady ............................................................................................ 5 3 Stávající stav řešeného území ........................................................................... 5 3.1 Zástavba území ........................................................................................ 5 3.2 Veřejná doprava ....................................................................................... 6 3.3 Silniční síť ................................................................................................ 6 4 Územně plánovací dokumentace ....................................................................... 9 4.1 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ............................................. 9 4.2 Územní plány sídel ................................................................................... 11 4.2.1 ÚP Hlavního města Prahy .................................................................... 11 4.2.2 ÚP Říčany ......................................................................................... 11 4.2.3 ÚP Světice ........................................................................................ 11 4.2.4 ÚP Strančice...................................................................................... 12 4.2.5 ÚP Tehov .......................................................................................... 12 4.2.6 ÚP Mnichovice ................................................................................... 12 4.2.7 ÚP Všestary ...................................................................................... 13 4.2.8 ÚP Klokočná ...................................................................................... 13 4.3 Zhodnocení územně plánovacích dokumentací ............................................. 13 5 Známé záměry výstavby silnic ......................................................................... 14 5.1 Studie vlivu regionální a nadregionální tranzitní dopravy na město a dotčené obce ................................................................................................................... 14 5.2 Přeložka silnice II/335 Solná stezka ........................................................... 15 5.3 Přeložka silnice II/107 – obchvat Všechromy ............................................... 15 5.4 Zhodnocení stávajících dokumentací ........................................................... 16 6 Prověření nových tras přeložek ........................................................................ 16 6.1 Návrh nových tras .................................................................................... 16 6.1.1 Silnice II/107 .................................................................................... 17 6.1.2 Silnice II/335 .................................................................................... 17 6.2 Střety s prvky životního prostředí .............................................................. 19 6.2.1 Silnice II/107 .................................................................................... 19 6.2.2 Silnice II/335 .................................................................................... 20 6.3 Střety s technickou infrastrukturou ............................................................ 20 6.3.1 Silnice II/107 .................................................................................... 20 6.3.2 Silnice II/335 .................................................................................... 20 6.4 Střety se záměry v území ......................................................................... 21 6.4.1 Silnice II/107 .................................................................................... 21 6.4.2 Silnice II/335 .................................................................................... 22 6.5 Vyhodnocení přínosů investice na zvýšení bezpečnosti provozu ...................... 22 6.5.1 Bezpečnost ve smyslu evropské direktivy.............................................. 22

průvodní zpráva

Strana 2 (50)

6.5.2 Nehodové lokality .............................................................................. 23 6.5.3 Zohlednění provedených bezpečnostních inspekcí .................................. 24 6.5.4 Vyhodnocení vlivu na bezpečnost silničního provozu ............................... 25 7 Dopravní model ............................................................................................. 25 7.1 Obecný popis........................................................................................... 25 7.1.1 Podklady pro vytvoření dopravního modelu ........................................... 26 7.1.2 Popis dopravního modelu .................................................................... 26 7.1.3 Dopravní poptávka ............................................................................. 26 7.1.4 Matice dopravy .................................................................................. 27 7.1.5 Prognóza přepravních vztahů .............................................................. 27 7.1.6 Dopravní nabídka ............................................................................... 29 7.1.7 Rozsah dopravního modelu ................................................................. 30 7.1.8 Zatěžovací scénáře ............................................................................ 32 7.2 Výstupy z dopravního modelu .................................................................... 32 7.2.1 Kartogramy intenzit ........................................................................... 32 7.2.2 Posuzované profily silniční sítě ............................................................. 33 7.2.3 Stávající stav .................................................................................... 33 7.2.4 Návrhový stav ................................................................................... 34 7.3 Závěry modelového zatížení ...................................................................... 42 8 Vliv mýtného na intenzitu nákladní dopravy na silnicích nižších tříd ...................... 43 9 Vyčíslení nákladů variant ................................................................................. 44 10 Podklady pro případnou aktualizaci ZUR .......................................................... 45 11 Shrnutí a doporučení..................................................................................... 47 12 Záznamy z jednání ....................................................................................... 50

Přílohy: A.1

Průvodní zpráva

B.1

Situace širšího území

1 : 40 000

B.2

Celková situace

1 : 10 000

B.3.1

Detailní situace silnice II/107 – 1

1 : 5 000

B.3.2

Detailní situace silnice II/107 – 2

1 : 5 000

B.3.3

Detailní situace silnice II/335 – 1

1 : 5 000

B.3.4

Detailní situace silnice II/335 – 2

1 : 5 000

B.3.5

Detailní situace silnice II/335 – 3

1 : 5 000

B.4.1

Podélný profil silnice II/107 – 1

1 : 4000/400

B.4.2

Podélný profil silnice II/107 – 2

1 : 4000/400

B.4.3

Podélný profil silnice II/335 - úsek 1 + úsek 2 var. A

1 : 4000/400

B.4.4

Podélný profil silnice II/335 - úsek 3

1 : 4000/400

B.5.1

Detailní situace silnice II/335 úsek 2 varianta B

1 : 5 000

průvodní zpráva

Strana 3 (50)

B.5.2

Podélný profil silnice II/335 úsek 2 varianta B

1 : 4000/400

B.6.

Zákres do územních plánů

1 : 10 000

B.7.1

Střety s prvky životního prostředí

1 : 10 000

B.7.2. Střety se stávající technickou infrastrukturou území

1 : 10 000

B.8.1

Zatížení komunikační sítě – rok 2016 – stávající stav

B.8.2

Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 a II/107 není

B.8.3

Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 a II/107 v plném rozsahu

B.8.4

Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 není a II/107 v plném rozsahu

B.8.5

Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 v plném rozsahu a II/107 není

B.8.6

Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 a II/107 v plném rozsahu (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ)

B.8.7. Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 není a II/107 v plném rozsahu (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ) B.8.8. Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta s SOKP 511, II/335 v plném rozsahu a II/107 není (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ) B.8.9. Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 a II/107 není B.8.10. Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 a II/107 v plném rozsahu B.8.11. Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 není a II/107 v plném rozsahu B.8.12. Zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 v plném rozsahu a II/107 není B.8.13. Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 a II/107 v plném rozsahu (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ) B.8.14. Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 není a II/107 v plném rozsahu (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ) B.8.15. Rozdíl zatížení komunikační sítě – rok 2040 – varianta bez SOKP 511, II/335 v plném rozsahu a II/107 není (AKTIVNÍ) – II/335 a II/107 není (NULOVÁ) C.1

Výčet dotčených pozemků

C.2

Odhad nákladů dle cenových normativů

průvodní zpráva

Strana 4 (50)

1 Úvod Cílem této studie je prověření možnosti doplnění stávajícího silničního systému v oblasti jihovýchodně od města Říčany u Prahy o další silniční propojení. Jedná se o území, které je silně urbanizované a stávající silniční síť je nedostatečná, jak z hlediska stavebního uspořádání (častý výskyt dopravních závad), tak z hlediska nedostatečné kapacity křižovatek. Je to důsledek trendu zastavování rozvojových ploch zejména pro bydlení a neřešení stavu silniční sítě, která je stále více dopravně zatížena. Řešené území je ohraničeno na západě trasou Silničního okruhu okolo Prahy (SOKP), stavba 511, na severu městem Říčany a silnicí I/2 (Praha – Kutná Hora - Pardubice) na východě zastavěným územím obce Mnichovice a na jihu trasou dálnice D1 (Praha – Brno – Ostrava). V řešeném území jsou vymezeny trasy pro nové silnice, jejichž hlavním cílem je odvedení dopravy z území na stávající a budoucí kapacitní komunikace a tím snížení dopravní zátěže na nevyhovující silniční síti. Cílem studie je prověřit, zda tyto trasy jsou z hlediska územní průchodnosti stále reálné a jaké budou mít dopady na dopravní situaci v území.

2 Vstupní podklady Jsou použity následující podklady: Územně plánovací dokumentace sídel: • • • • • • • •

ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP ÚP

Klokočná Mnichovice Hlavního města Prahy Říčany Strančice Světice Tehov Všestary

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje Územně analytické podklady ORP Říčany Projektová dokumentace silnice II/335 – Solná stezka – Metroprojekt Projektová dokumentace přeložky silnice II/107, Všechromy – VPÚ DECO Praha a.s. Projektová dokumentace SOKP – stavba 511 Studie vlivu regionální a nadregionální tranzitní dopravy na město Říčany a dotčené obce – CityPlan spol. s r.o. Dále byl proveden průzkum území, z kterého byla pořízena fotodokumentace pro potřeby zpracovatele.

3 Stávající stav řešeného území 3.1 Zástavba území Řešené území se vyznačuje vysokým stupněm urbanizace, což s sebou přináší logický tlak na dopravu. Původní zastavěné území obcí se během posledních 20-ti let zvětšilo většinou o zástavbu rodinnými domy. Nedošlo ovšem k rozvoji služeb pro obyvatelstvo, jako jsou zejména školní zařízení a pracovní příležitosti. Tyto cíle každodenní dopravy jsou soustředěny

průvodní zpráva

Strana 5 (50)

ve městě Říčany, podél dálnice D1 a zejména v Praze, kam řada občanů každodenně dojíždí převážně osobním vozem. Řada obyvatel je tedy nucena ke každodennímu použití osobního vozidla a standardem jsou dvě osobní vozidla na jeden rodinný dům. Tento stav přináší zvýšené požadavky na dopravní infrastrukturu, která nezaznamenala za posledních 20 let žádný rozvoj.

3.2 Veřejná doprava Řešené území je poměrně kvalitně obslouženo veřejnou hromadnou dopravou. Je zde vedena železniční trať č. 221 Praha – Čerčany – Benešov, kde je zavedena taktová příměstská doprava, která je využívána zejména pro cesty do Říčan a zejména do Prahy. Na vlakové zastávky jsou navázány autobusové linky ROPID, které obsluhují ostatní sídla. I přes zajištění dopravní obslužnosti území, značný podíl obyvatel využívá jako dopravní prostředek osobní vozidlo. Jelikož dostupnost Prahy po D1 je mnohdy velice problematická, významné procento obyvatel využívá vlakové zastávky pro systém P+R. V řešeném území se jedná především o zastávky Strančice, Říčany a částečně Světice. I tato vozidla ovšem využívají nevyhovující silniční síť v řešeném území. Obrázek 1 – schéma linek autobusové dopravy v řešeném území

Zdroj: Ropid

3.3 Silniční síť V řešeném území je v současném stavu silniční síť tvořena převážně silnicemi III. tříd a silnicemi II. třídy II/101 a II/107, jejichž návrhové parametry jsou vzhledem k intenzitám provozu nedostatečné (včetně zrekonstruované silnice II/101). Silnice II/335 v řešeném území není v současném stavu vedena, je v městě Mnichovice ukončena na silnici II/508 (Mirošovice – Mnichovice – Struhařov). Specifickým jevem je v této oblasti silná víkendová doprava, neboť oblast je vyhlášenou víkendovou destinací obyvatel Prahy.

průvodní zpráva

Strana 6 (50)

Obrázek 2 – výřez silniční mapy

Stručný popis stávající silniční sítě: Silnice II. třídy II/101 v úseku: Říčany - MÚK D1 EXIT 12. Silnice II/101 v řešeném území představuje nejvýznamnější dopravní spojení, které napojuje oblast Říčan na dálnici D1. Tato silnice jako jediná ze zde uvedených má vyhovující návrhové parametry. V roce 2014 prošla rekonstrukcí, kde byly doplněny bezpečností prvky. Dle sčítání dopravy z roku 2010 je roční průměr denních intenzit (RPDI) 16 447 všech vozidel/24 hodin. Jedná se tedy o dopravně nejvíce zatíženou silnici v řešeném území. Na této silnici je významný podíl nákladní dopravy, která směřuje do komerčních zón u dálničního EXITu 12 a dále do komerčních zón v Říčanech a přilehlém okolí. Posuzovaný úsek se vyznačuje častými kolonami vozidel v dopravních špičkách, zejména úsek na průjezdu Říčany. Silnice II. třídy II/107 v úseku: MÚK D1 EXIT – Všechromy – Světice – Říčany. Jedná se o alternativní napojení Říčan na dálnici D1 (EXIT 15). Dle sčítání dopravy z roku 2010 je RPDI v úseku D1 – Všechromy 7 663 všech vozidel/24 hodin, v úseku Všechromy – hranice Říčan 6 438 všech vozidel/24 hodin a v Říčanech je RPDI stanoveno 6 873 všech vozidel/24 hodin. V řešeném území má tato silnice řadu dopravních závad, její návrhové parametry v podstatě odpovídají silnici III. třídy. Prochází zastavěným územím obcí Všechromy, Světice a Říčany. Na trase se nachází nezabezpečený železniční přejezd s vlečkou Strančice – Velké Popovice (mimo pravidelný provoz). Silnice tedy není vhodná pro zvýšené intenzity vozidel. Provoz nákladních vozidel je neomezen. Silnice III. třídy III/3339 v úseku: hranice Prahy (m. č. Lipany) – Říčany. Jedná se o poměrně nevýznamnou silnici, která je nárazově využívána při dopravních problémech na D1. Silnice III. třídy III/00312 v úseku: Kuří u Říčan – Říčany. Přestože se jedná o silnici s nedostatečnými šířkovými parametry je poměrně intenzivně využívána, a to zejména ve

průvodní zpráva

Strana 7 (50)

směru Praha -> Říčany. Důvodem jsou časté kolony na dálničním exitu 12 D1. Řidiči volí trasu přes EXIT 8 a přes Nupaky. Z hlediska silničního systému v území se tedy jedná o poměrně významnou silnici, která nemá odpovídající návrhové parametry. Silnice III. třídy III/00313 v úseku: hranice Prahy (m. č. Lipany) – Kuří – II/101. Tato silnice není intenzivně využívána dopravou, její návrhové parametry jsou nedostatečné. Silnice III. třídy III/00322 v úseku: Říčany – Voděrádky. Tato silnice není v běžném provozu intenzivně využívána. Její využití je intenzivní v případě problémů na silnici II/101, neboť je součástí alternativního spojení D1 – Říčany. Silnice III. třídy III/00323 v úseku: Voděrádky – Jažlovice – Všechromy. Silnice není v běžném provozu intenzivně využívána. Shodně jako u silnice III/00322 se jedná o alternativní propojení D1 – Říčany. Úsek Jažlovice – Všechromy je v současné stavu uzavřen z důvodu havarijního stavu nadjezdu nad dálnicí D1. Silnice III. třídy III/00325 v úseku: II/101 (komerční zóna Modletice) – Jažlovice – Otice – II/107. Mimo řešené území tvoří silnice páteřní komunikaci komerční zóny, čemuž odpovídají návrhové prvky. Dle sčítání dopravy z roku 2010 je RPDI 3 718 všech vozidel/24 hodin – průjezd komerční zónou. V řešeném území není silnice příliš dopravně zatížena, pokud nejsou problémy na D1 – jedna z alternativních objízdných tras. Silnice prošla v nedávné době rekonstrukcí (výměna povrchu). Silnice III. třídy III/00324 v úseku: Otice – Všechromy. Silnice není v běžném provozu intenzivně využívána, pokud nejsou problémy na D1 – jedna z alternativních objízdných tras. Silnice III. třídy III/1011 v úseku: Světice – Tehov – I/2 – Strašín. Silnice je v běžném provozu využívána částečně jako objezd silnice I/2 – průjezd Říčany, kde jsou pravidlem dopravní komplikace. Dle sčítání dopravy z roku 2010 je RPDI v úseku I/2 – Tehov 2 206 všech vozidel/24 hodin. Zbylý úsek není nasčítán. Silnice prošla v roce 2014 rekonstrukcí. Nevyhovující jsou průjezdy obcemi Tehov a Světice, kde jsou místy stísněné poměry a nejsou dodrženy rozhledové poměry. Parametry silnice odpovídají silnici III. třídy zejména mimo zastavěné území obcí. Silnice III. třídy III/1012 v úseku Světice – Všestary – Mnichovice. Pro území jedna z významných silnic. Zajišťuje propojení Říčan s Mnichovicemi a tvoří osu řešeného území. Její návrhové parametry odpovídají silnici III. třídy. Problematickým úsekem je průjezd obcí Všestary, kde silnice prochází centrem obce. Doprava zde částečně omezuje pohyb chodců po obci (absence chodníků po části průjezdního úseku). Silnice III. třídy III/1013 v úseku: Všestary – Tehov. Jedná se o lokální propojení dvou sousedních obcí, které není intenzivně využíváno. Její návrhové parametry odpovídají silnici III. třídy. Silnice III. třídy III/1014 v úseku: II/107 (Svojšovice) – Strančice – Mnichovice. Tato silnice tvoří paralelu k silnici III/1012 a je tedy rovněž intenzivně využívána. Zejména v úseku Strančice – Mnichovice, kde je využívána společně se silnicí III/1015 jako propojení Mnichovic a okolí na dálnici D1 EXIT 15. Problémem jsou její návrhové parametry, a to zejména při průjezdu obcí Strančice, kde prochází kolem železniční stanice. Zde dochází ke střetu s pěší dopravou. Silnice III. třídy III/1015 v úseku: Všechromy – Strančice – Všestary. Silnice tvoří hlavní spojnici dotčeného území s dálnicí D1 EXIT 15. Přestože návrhové parametry silnice neodpovídají požadavkům na silnici III. třídy, je poměrně intenzivně využívána. Ve Strančicích se na silnici nachází zabezpečený úrovňový přejezd přes železniční trať Praha – Čerčany – Benešov.

průvodní zpráva

Strana 8 (50)

Silnice III. třídy III/1016 v úseku: Strančice – Kunice. Do řešeného území zasahuje úsek této silnice, která napojuje na silnici III/1015 oblasti jižně od dálnice D1 – obce Kunice, část Velkých Popovic a Všešímy. Silnice je v řešeném území dopravně zatížena. Silnice III. třídy III/11315 v úseku: III/1012 – Klokočná – Svojetice. Jedná se o dopravně nevýznamnou silnici, která zasahuje na východě do řešeného území. Její návrhové parametry neodpovídají parametrům pro silnici III. třídy.

4 Územně plánovací dokumentace V této kapitole je provedeno soupis územně plánovacích dokumentací, kterých se řešené území dotýká. Popis je proveden s ohledem na předmět této dokumentace – je zaměřen na plánovaný rozvoj dopravní infrastruktury v rámci územních plánů sídel.

4.1 Zásady územního rozvoje Středočeského kraje V rámci této dokumentace je vycházeno z verze vydané v listopadu 2011. Není tedy zohledněna 1. Aktualizace (červen 2015), která byla vydána z důvodu stabilizace trasy dálnice D3 a nedotýká se řešeného území. Tato územně plánovací dokumentace je nadřazena územním plánům jednotlivých sídel. Ve výkrese I.2. „Plochy a koridory nadmístního významu“ je pro řešené území navrženo doplnění dopravní infrastruktury. Zákres je proveden v měřítku 1 : 100 000 a jednotlivé záměry by měly být upřesněny v územních plánech sídel. Dále v části odůvodnění ve výkrese č. II/4 – Koncepce dopravy je provedeno zakreslení os nových dopravních staveb v území, včetně úpravy označení stávajících silnic.

průvodní zpráva

Strana 9 (50)

Obrázek 3 – výřez z výkresu I. 2. ZÚR Středočeského kraje

Zdroj: Zásady územního rozvoje Středočeského kraje ZÚR v řešeném území vymezuje tyto záměry – jako veřejně prospěšné stavby (VPS): VPS D003 - silniční kruh okolo Prahy – úsek D1 – MÚK Lipany (na území Středočeského kraje). Jedná se o dlouhodobě stabilizovanou trasu, která navazuje na územní plán Hlavního města Prahy. V řešeném území je stabilizována poloha MÚK Lipany, kde je napojena přeložka silnice III/335. VPS D074 - přeložka silnice II/107 v úseku Všechromy – I/2. Trasa je vedena mimo zastavěné území obcí Všechromy, Světice a Tehov. Využívá částečně koridor silnice III/1011 severně od Tehova. Původní trasa silnice II/107 do Říčan bude převedena na silnici III. třídy. Odůvodnění nové trasy v ZÚR: Tento návrh řeší částečné odlehčení současné trasy silnice I/2 na průjezdu Říčany převedením části dopravní zátěže od Mukařova a Kostelce nad Černými lesy do koridoru dálnice D1. VPS D173 – přeložka silnice II/335 v úseku SOKP stavba 511 MÚK Lipany – Světice – obchvat Světic na stávající II/107. V tomto úseku tvoří jižní tangentu městu Říčany a obchvat obce Světice. Aby byla zajištěna návaznost na stávající silnici II/335 (ve stávajícím stavu ukončena v Mnichovicích), bude stávající silnice III/1012 (Mnichovice – Všestary – Světice) převedena na silnici II/335. Průjezd obcí Všestary není v rámci ZÚR řešen. Obchvat obce Světice bude zatříděn jako silnice III. třídy.

průvodní zpráva

Strana 10 (50)

Odůvodnění nové trasy v ZÚR: Tímto řešením dochází k odvedení dopravní zátěže z prostoru centra Říčan a navíc dochází k výraznému zkvalitnění dopravní dostupnosti přilehlých obcí. VPS D204 Koridor železniční tratě č. 220, úsek Praha – Bystřice u Benešova. Jedná se o trať IV. tranzitního železničního koridoru, který umožní rychlost 200 až 250 km/h. v řešeném území je přeložka železniční trati vedena tunelovým úsekem a není tedy v kolizi s navrhovaným záměrem přeložky silnice II/335.

4.2 Územní plány sídel V této kapitole jsou vyhodnoceny platné územní plány, kterých se záměry výstavby silniční sítě dotýkají. Popis je zaměřen čistě na soulad záměru a stav platné územně plánovací dokumentace. Stav územně plánovacích dokumentací je zhodnocen k období zpracování této dokumentace, tj. konec roku 2015.

4.2.1 ÚP Hlavního města Prahy Do územního plánu Prahy zasahuje přeložka silnice II/335 pouze nepatrným úsekem v rámci MÚK Lipany, která je plošně součástí dvou územních plánů – Praha a Říčany. Pokud nedojde k zásadní změně polohy MÚK Lipany, není nutné přeložku II/335 na území Prahy dále v rámci této dokumentace posuzovat.

4.2.2 ÚP Říčany Město Říčany má platný územní plán (zpracovatel: AGORA STUDIO, 6/2014). Součástí územního plánu je koridor 335, který vymezuje vedení silnice II/335 v řešeném území. Navržený koridor odpovídá nadřazené dokumentaci ZÚR (D173), a to včetně částečné přeložky silnice II/107 u Světic a navazujícího úseku – obchvat Světic. V severní části území navazuje koridor 335 na koridor vymezený pro SOKP. V jižní části území je koridor doveden na hranici zájmového území, kde na něj v územním plánu Strančice navazuje další koridor, který je výrazně zúžen na šířku silnice. Koridor 335 odpovídá i projektovému záměru přeložky silnice II/335 Solná stezka, kterou vyprojektovala firma Metroprojekt ve stupni pro územní rozhodnutí. Záměr přeložky silnice II/107 se území řešeného územním plánem Říčan dotkne pouze převedením stávající silnice II. třídy na silnici III. třídy. Toto není řešeno územním plánem – silnice II/107 je uvažována ve stávající trase.

4.2.3 ÚP Světice Obec Světice má platný územní plán (zpracovatel: ing. arch. Zuzana Krčmářová - Územní plánování, 10/2000), který je doplněn o změny 1, 2 a 3. V současné době probíhá zpracování nového územního plánu (zpracovatel: ing. arch. Jan Storch). V 9/2015 proběhlo společné jednání. V projednávaném návrhu územního plánu je zakreslen koridor pro obchvat Světic ve dvou úsecích KD1 a KD2, který respektuje požadavek ZÚR – přeložka silnice II/335 (D173). Zásah do území řešeného tímto územním plánem je minimální v jihozápadní části a je proveden jako část koridoru. V navazujícím území řešeném územním plánem Strančice je trasa II/335 zakreslena užším koridorem, který vymezuje přesněji vedení trasy silnice. Takto vymezená trasa do území obce Světice nezasahuje. Zákresy v územních plánech nejsou v zásadě vzájemně v rozporu. Přeložka silnice II/107 do územního plánu Světice nezasahuje.

průvodní zpráva

Strana 11 (50)

4.2.4 ÚP Strančice Obec Strančice má platný územní plán (zpracovatel AUA – agrourbanistický ateliér, 7/2012). Součástí územního plánu je přeložka silnice II/335, která do řešeného území vstupuje na severním okraji z území města Říčany a částečně Světice. Jedná se koridor silnice, není pro něj vymezena funkční plocha dopravy. Koridor je v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR SK (D173). Koridor kříží železniční trať Praha – Čerčany – Benešov u Prahy (č. 221) a je ukončen na stávající trase silnice II/107 u místní části Hustopeče, bez dalšího pokračování směrem Mnichovice. Je tedy zakreslen odlišně od studie CityPlan 2004, kde bylo navrženo odlišné trasování. Takovéto trasování není v platném územním plánu Strančice možné, neboť je v přímé kolizi s návrhovou plochou SV/BV1 (plochy smíšené obytné – venkovské/plochy bydlení v rodinných domech – venkovské). Přeložka silnice II/107 je v územním plánu zakreslena ve dvou stopách. První trasa řeší obchvat místní části Všechromy. Na tuto trasu byla zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, která nebyla projednána. Tato trasa začíná návrhem okružní křižovatky ve stávající křižovatce silnic II/107 x III/1015 východně od zastavěného území místní části. Dále je trasa vedena severním směrem a je ukončena před podjezdem železniční trati č. 221. Situační řešení přeložky silnice II/107 je zakresleno do územního plánu bez vymezení funkční plochy DS. Tato trasa není v souladu s ZÚR SK. Navržená trasa není v kolizi s žádnou rozvojovou plochou. Dále je v územním plánu zakreslen koridor přeložky silnice II/107, která je v souladu se ZÚR SK (D074). Trasa přeložky začíná opět v prostoru stávající křižovatky silnic II/107 x III/1015 a je vedena severním směrem. Přechází železniční trať č. 221 a je vymezeným prostorem stávající a navrhované plochy VD (výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba) vedena na území obce Všestary. Trasa tedy není v kolizi s žádnou návrhovou plochou. Projektová dokumentace na obchvat místní části Všechromy a záměr přeložky dle ZÚR D074 jsou vzájemně částečně v kolizi v místě napojení do křižovatky II/107 x III/1015. Navržené dopravní řešení upřednostňuje obchvat a nerespektuje trasu přeložku dle ZÚR.

4.2.5 ÚP Tehov Obec má platný územní plán – změna 1 (zpracovatel ing. arch Pavel Dydovič, 9/2012). Součástí územního plánu je návrhová plocha V2 pro přeložku silnice II. třídy, která je v souladu s nadřazenou dokumentací ZÚR SK (D074). Jedná se tedy o přeložku silnice II/107, která je vedena z navazujícího území Všestary a je ukončena v prostoru stávající křižovatky silnic I/2 x III/1011. Řešeným územím prochází v západní části, kde je pro návrh silnice vynechán koridor mezi návrhovými plochami OV (území všeobecně obytné v rozvojových plochách). Severně od zastavěného území obce je přeložka vedena v území, kde se nachází orná půda. Koncový úsek, který prochází funkční plochou LR (lesní porosty) je veden s maximálním možným využití stávající trasy silnice III/1011 – minimalizace záboru lesního pozemku. Přeložka silnice II/335 není tímto územním plánem řešena, neboť do něj nezasahuje.

4.2.6 ÚP Mnichovice Město má platný území plán (zpracovatel ARCHTEAM, květen 2002), který je doplněn změnami 2 a 3. V současné době se zpracovává nový územní plán (zpracovatel Pavel Hnilička Architekti). Dle Registračního listu územního plánu bylo v 5/2012 zahájeno projednání Konceptu. Dle webového portálu města Mnichovice bylo provedeno veřejné projednání v 3/2014. Proces projednání nebyl stále ukončen.

průvodní zpráva

Strana 12 (50)

V platném územním plánu Mnichovice není přeložka silnice II/335 zakreslena. Silnice propojující Mnichovice a Všestary je zde uvedena pod stávajícím označením III/1012. V návrhu nového územního plánu rovněž není přeložka silnice II/335 zakreslena a silnice je vedena pod stávajícím označením III/1012. Studie Solné stezky vypracovaná v roce 2004 firmou CityPlan do území řešeného územním plánem Mnichovice zasahovala v jeho severní části, jako úprava stávající silnice III. třídy.

4.2.7 ÚP Všestary Obec nemá platný územní plán. Dle informace z webové stránky obce (zveřejněna 18. 6. 2015) jsou práce na územním plánu dočasně pozastaveny. Probíhá zapracování změn, které požaduje Krajský úřad. Pokračování prací je předpokládáno v roce 2016. Obec má z 8. 8. 2015 schválenu vyhlášku o vymezení zastavěného území obce. Zastavěné území je vyznačeno v mapovém podkladu a výstavba může probíhat pouze uvnitř této hranice. V dostupných dokumentech tedy není zakreslena případná přeložka silnice II/335. Z grafické části vyplývá, že vedení trasy přeložky jižním okrajem obce (jak bylo kdysi předpokládáno v územním plánu Velkého územního celku) je již nemožné – území je zastavěno. Dle informace představitelů obce Všestary je firmou ARCHIPRAK – projektová kancelář M. G. Parma a firmou A.D.O. zpracována „Územně plánovací dokumentace obce Všestary“ (06/2014), která je v projednání a není tedy schválena. Hlavní výkres této dokumentace je součástí přílohy B.6. V tomto výkresu není zakreslena přeložka silnice II/335. Přeložka silnice II/107 je v návrhu zakreslena. Její trasa není plně kompatibilní s ohledem na navazující územní plány, které jsou schváleny. Zákres přeložky v návrhu územního plánu částečně navazuje na územní plán Strančice, ale nenavazuje na návrhovou plochu dopravy v územním plánu Tehov, která je zakreslena v souladu se ZÚR. Jelikož trasa přeložky II/335 ve správním území obce Všestary není součástí ZÚR, nemusí zpracovatel územního plánu tuto trasu respektovat.

4.2.8 ÚP Klokočná Obce má platný územní plán (zpracovatel: Ivan Plicka Studio s.r.o, září 2014). Do území řešeného tímto územním plánem nezasahuje žádná z navrhovaných přeložek silnic. Jedná se o navazující území, které může být zasaženo případnou variantou řešení.

4.3 Zhodnocení územně plánovacích dokumentací Záměry přeložek silnic II/107 a II/335 jsou uvedeny ve všech platných a projednávaných územně plánovacích dokumentacích sídel v souladu se Zásadami územního rozvoje Středočeského kraje. Nejasnosti jsou pouze na území řešené územním plánem Všestary, na které v současném stavu není schválen územní plán, v současnosti je rozpracován ve formě návrhu. V návrhu územního plánu je částečně respektován záměr ze ZÚR D074 – přeložka silnice II/107 (není respektováno napojení na ÚP Tehov) a není zakresleno propojení silnicí II/335 (obchvat obce Všestary), které bylo součástí studie CityPlan 2004, a které zároveň není předmětem zákresu v ZÚR. Projektovaná přeložka silnice II/107 – obchvat Všechromy, je zakreslena v územním plánu Strančice, ale není součástí ZÚR.

průvodní zpráva

Strana 13 (50)

5 Známé záměry výstavby silnic 5.1 Studie vlivu regionální a nadregionální tranzitní dopravy na město a dotčené obce Předmětem této studie, kterou vypracovala firma CityPlan v roce 2004 bylo řešení silniční sítě na Říčansku, a to s ohledem na připravovaný záměr výstavby SOKP stavba 511. Podstatná část dokumentace byla věnována snížení dopravní zátěže města Říčany od intenzit dopravy, které jsou vedeny ve směrech území východně od Říčan ↔ Praha. V této studii byly kromě jiných návrhů nových silnic řešeny přeložky silnic II/335 a II/107 (dříve označená jako II/104), které podle modelových zátěží umožní snížení počtu vozidel na území města Říčany. Obě přeložky byly řešeny ve dvou variantách, které se vzájemně lišily v průběhu trasy (počáteční a koncový bod byl invariantní). Přeložka silnice II/107 (původně II/104) Začátek přeložky v obou variantách byl v prostoru v MÚK s dálnicí D1 a byla tedy i řešena problematika silnice II/107 prostoru mezi napojením na D1 a křižovatkou II/107 x III/1015. V tomto úseku bylo navrženo mírné napřímení úseku, což vyvolá kolizi s návrhovou plochou V/VD2 (plocha výroby a skladování – drobná a řemeslná výroba). Dále je trasa přeložky II/107 v obou variantách (různě) vedena mimo trasu územního plánu, a to včetně průchodu průmyslovou zónou u silnice III/1014, kde obě varianty jsou v kolizi s návrhovou plochou Sv/VD1 (plocha smíšená obytná venkovská/plocha výroby a skladování – drobná řemeslná výroba). Varianta „A“ jde po východním okraji plochy, varianta „B“ plochu v podstatě dělí na dvě poloviny. Dále směrem na Tehov je varianta „A“ vedena přímou trasou, která nezohledňuje případné vedení přeložky II/335 ve variantě severního obchvatu obce Všestary (II/335 - varianta „B“). V území obce Všestary není kolize s funkčními plochami územního plánu (neschválený návrh). Varianta „B“ v úseku mezi křížením se silnicí III/1014 (Světice – Strančice) a křížením se silnicí III/1011 (Světice – Tehov) je vedena s ohledem na variantu „B“ silnice II/335, kde je navržen peážní úsek obou silnic na území obce Všestary. Na území obce Tehov dochází opět ke spojení obou variant vedení přeložky II/107. Varianta „A“ je vedena přibližně v souladu s trasou v územním plánu obce. V kritickém místě průchodu návrhovou zástavbou – severně od křížení se silnicí III/1011 (Tehov – Světice), jsou obě trasy vedeny mimo vymezený koridor po hraně zastavitelného území – rozvojová plocha OV1. Severně od obce Tehov jsou až do křižovatky s I/2 obě varianty v podstatě ve stejné trase bez zásahu do zastavitelných ploch obce a při průchodu lesním porostem kopírují trasu silnice III/1011. Přeložka silnice II/335 Přeložka silnice II/335 je v úseku SOKP stavba 511 MÚK Lipany až napojení na stávající silnici II/107 (částečná přeložka silnice) severozápadně od Světic vedena invariantně v koridoru vymezeném územím plánem Říčany. Další pokračování obou variant silnice II/335 na obchvatu Světic v území řešeném územním plánem Říčany je vedeno ve vymezeném koridoru. Na území řešeném územím plánem Strančice dochází hned za správní hranicí s územním plánem Říčany k rozdílu tras. Přeložka II/335 dle územního plánu je vedena na stávající

průvodní zpráva

Strana 14 (50)

silnici II/107, obě varianty přeložky II/335 dle studie CityPlan 2004 jsou vedeny jižním směrem, kde za křížením s železniční tratí dochází k různému trasování variant. V prostoru mezi železniční tratí a silnicí II/107 kříží trasa přeložky rozvojovou plochu Sv/BV1 (plocha smíšená venkovská/plochy bydlení v rodinných domech – venkovské). Varianta „A“ je vedena jihovýchodním směrem severně od zástavby obce Strančice územím obce Všestary. V současném stavu zde již není prostor pro průchod silnice II/335, došlo zde k zástavbě rodinnými domy. Dále byla přeložka vedena přes nezastavěné území, až byla napojena na silnici II/1012 mimo zastavěné území města Mnichovice. Varianta „B“ je vedena východním směrem do území obce Všestary, kde má společnou trasu s přeložkou silnice II/107. Po oddělení obou tras v prostoru hřbitova je trasa silnice vedena severovýchodním obchvatem obce Všestary, kde nejsou střety se stávajícím zastavěným územím. Dále je přeložka vedena jižním směrem západně od místní části Menčice, kde vstupem do území města Mnichovice se napojuje na stávající silnici III/1012. Průjezd městem Mnichovice nebyl v rámci studie CityPlan 2004 řešen.

5.2 Přeložka silnice II/335 Solná stezka Projektovou dokumentaci v podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí na tento úsek přeložky silnice II/335 zpracovala firma Metroprojekt v roce 2008. Navazující stupeň dokumentace zpracován nebyl. DÚR z roku 2008 je tedy poslední platnou dokumentací. Projekt získal územní rozhodnutí, které je ovšem už neplatné. Trasa silnice je navržena v souladu s územním plánem Říčany a územním plánem Prahy, do kterého zasahuje v místě napojení na SOKP stavba 511 – MÚK Lipany. Do územního plánu Světice přeložka nezasahuje – je ukončena na vstupu do obce na stávající ploše dopravní infrastruktury silnice II/107. Obchvat Světic není v rámci této dokumentace řešen. Z hlediska územně plánovací dokumentace je zajištěn soulad s projektovou dokumentací a není účelné pro tento úsek vyhledávat novou trasu. Vzhledem k časovému posunu provedení staveb SOKP stavba 511 a dalších investic do dopravní infrastruktury doporučujeme při případném pokračování projekčních prací znovu prověřit kapacitní posouzení navržených křižovatek, a to: • • •

Napojení přeložky na MÚK Lipany (navržena průsečná křižovatka) Okružní křižovatka se silnicí II/101 Okružní křižovatka se silnicí II/107

5.3 Přeložka silnice II/107 – obchvat Všechromy Dokumentace byla vypracována v roce 2008 společností VPU DECO v podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí. V rámci projektu je řešena přeložka silnice II/107 v úseku křižovatka II/107 x III/1015 (východně od obce Všechromy) – napojení na stávající silnici II/107 u podjezdu pod tratí č. 221. Jedná se tedy o obchvat obce Všechromy. Hlavním cílem bylo odstranění nevhodného průjezdu zastavěným územím obce a rekonstrukce výše uvedené křižovatky na křižovatku okružní, včetně rekonstrukce navazujících větví. Na tuto dokumentaci nebylo vydáno územní rozhodnutí. Trasa přeložky je součástí územního plánu Strančice, kde je zakreslena jako záměr v nezastavěném území a není pro ni ani vyčleněna návrhová plocha. Navržený záměr je v rozporu s trasou přeložky silnice II/107, která je zakreslena v ZÚR. Shodný mají pouze počátek v křižovatce II/107 x III/1015, dále se trasy rozchází.

průvodní zpráva

Strana 15 (50)

Navržená přeložka není z hlediska celého řešeného území koncepčním řešením, neboť řeší pouze jeden z mnoha dopravních problémů v území. Vzhledem k preferenci systémové přeložky silnice II/107 nedoporučujeme dále pokračovat v projektové přípravě této přeložky.

5.4 Zhodnocení stávajících dokumentací CityPlan Přeložka silnice II/107 je z hlediska územních plánů průchodná po úpravě trasy na území úp Strančice a úp Tehov – platí pro obě varianty. Nutno dořešit logické křížení s přeložkou II/335. Přeložka silnice II/335 je bezproblémová v úseku SOKP stavba 511 – Světice. Další pokračování směr Mnichovice je zcela neprůchodné ve variantě „A“ (zastavěné území obce Všestary). Ve variantách A i B nastává kolize s územním plánem Strančice, kde dochází ke střetu se zastavitelnou plochou – nutná změna trasování. Další vedení trasy je nutno koordinovat s přeložkou II/107, která je zakreslena v ZÚR. Obě přeložky jsou územně závislé na územním plánu Všestary, který není schválen. Metroprojekt Přeložka silnice II/335 v úseku řešeném tímto projektem (SOKP – Světice) je územně průchodná, návrhový koridor je stále platný. Teoreticky je tedy možné pokračovat v přípravě stavby. VPÚ DECO Dokumentace je teoreticky územně průchodná, nicméně neřeší koncepci odvedení dopravy z řešeného území. Pokud by došlo k projektové přípravě přeložky silnice II/107 dle ZÚR, bude tato dokumentace v rozporu se záměrem. Nedoporučujeme další projektovou přípravu a soustředit se na přeložku silnice II/107 dle ZÚR a územního plánu Strančice.

6 Prověření nových tras přeložek 6.1 Návrh nových tras Předmětem této kapitoly je technický popis tras přeložek obou silnic z hlediska jejich návrhových parametrů a prostorového uspořádání. Při návrhu obou tras je nutné zohlednit i stávající dopravní infrastrukturu v území. Jedná se zejména o koridorovou železniční trať č. 221 Praha ↔ Benešov u Prahy a vlečku Strančice ↔ Velké Popovice (pivovar). Každá z navrhovaných tras se kříží s železniční tratí č. 221. Vzhledem k charakteru trati musí být místo křížení navrženo jako mimoúrovňové, což je v obou případech dodrženo – viz. následující odstavce. Křížení s železniční vlečkou je řešeno pouze v rámci přeložky silnice II/107. Vlečka je v současném stavu neprovozována a její využití v budoucnosti je nejasné. Křížení přeložky II/107 s železniční vlečkou je navrženo jako úrovňové se zabezpečením. Důvodem je nejistá budoucnost vlečky a terénní konfigurace pro návrh trasy II/107. Řešení podjezdem není možné z důvodu krátké vzdálenosti ke křižovatce III/1015 a stoupajícímu terénu. Přemostění vlečky přeložkou II/107 by bylo technicky možné, bylo by ovšem problematické z hlediska zásahu do krajiny – mostní objekt na pohledovém horizontu.

průvodní zpráva

Strana 16 (50)

6.1.1 Silnice II/107 Silnice II/107 v řešeném území ve stávajícím stavu propojuje silnici II/101, na kterou se připojuje v Říčanech, s D1 (Exit 15; MÚK Všechromy). Nové pojetí této silnice předpokládá její vedení ve zcela nové trase. Bude nově napojena na silnici I/2 v místě stávající křižovatky silnic I/2 x III/1011. První část úseku přeložky je vedena v trase stávající III/1011, u obce Tehov dochází k odklonu na zcela novou trasu. U obce Všechromy se přeložka II/107 napojuje na stávající II/107 a dále pokračuje do MÚK s D1 (exit 15) Všechromy. Trasa je vedena mimo zastavěné území obcí. Po dokončení stavby bude stávající II/107 zachována jako silnice třetí třídy, sloužící místní obsluze. Silnice je navržena v kategorii S7,5/70, tzn. jeden jízdní pruh šířky 3,00 m pro každý jízdní směr; délka úseku je cca 6,0 km; součástí stavby jsou dva mostní objekty. První most délky cca 20 m, v km 0,050, převádí komunikaci přes potok Rokytka. Druhý most délky cca 200 m, v km 5,250, převádí komunikaci přes dvoukolejnou železniční trať č. 221 Praha ↔ Benešov. Maximální hodnota podélného sklonu je 7,00%. Komunikace bude provedena s asfaltovým povrchem. Na trase jsou navrženy tyto křižovatky: • • •

•

•

•

Km 0,000; se silnicí I/2 a III/1011; v tomto místě je navržena přestavba stávající průsečné křižovatky na okružní křižovatku Km 1,380; se silnicí III/1011; jedná se o napojení přeložky stávající silnice od obce Tehov, napojení je navrženo stykovou křižovatkou Km 2,820; křížení se silnicí III/1011 v úseku Tehov - Světice; jedná se o napojení trasou přerušené stávající komunikace, křižovatka je navržena jako okružní, možná alternativa je křižovatka průsečná Km 3,850; se silnicí III/1012, navrhovanou II/335 úsek 2 varianta B a II/335 úsek 3; jedná se o napojení trasou přerušené stávající komunikace a navrhované silnice II/335, křižovatka je navržena jako okružní Km 4,780; s navrhovanou II/335 úsek 2 varianta A, silnicí od Svojšovic a III/1014; jedná se o napojení trasou přerušené stávající komunikace, křižovatka je navržena jako okružní Km 6,000; se stávající II/107 a III/1015; v tomto místě je navržena přestavba stávající průsečné křižovatky na okružní křižovatku

Většina křižovatek je navržena jako okružní z důvodu většího počtu připojovaných křižovatkových ramen, nepříznivého úhlu křížení a zajištění homogenity tahu. Křižovatka s III/1011 v jihozápadní sektoru Tehova může být řešena jako průsečná z důvodu nízkých intenzit na silnici III/1011 a zmenšení záboru. Toto bude prověřeno v dalším stupni projektové dokumentace. Větve připojovaných komunikací budou směrově a výškově upraveny s ohledem na výškové a směrové vedení II/107, předpokládaný rozsah přeložek na navazujících komunikacích je 1,60 km. Detailnější návrh křižovatek a možnost individuálního napojení sousedních pozemků na navrhovanou komunikaci bude prověřeno v dalším stupni PD.

6.1.2 Silnice II/335 V současné době silnice II/335 konči v obci Mnichovice, jihovýchodně od řešeného území. Navržené řešení předpokládá její prodloužení k plánovanému SOKP stavba 511 , MÚK Lipany. Vzhledem k variantnímu řešení některých úseků je trasa rozdělena na čtyři úseky 0 až 3. Pro první úsek (II/335 úsek 0 – Solná stezka) již byla zpracována dokumentace DÚR, viz kapitola 5.2 Přeložka silnice II/335 Solná stezka. Délka úseku je 3,2 km. Na tento úsek navazuje úsek 1, který tvoří část obchvatu obce Světice délky 1,2 km.

průvodní zpráva

Strana 17 (50)

Pro úsek 2 existují dvě varianty řešení. Varianta A, délky 1,500 km předpokládá vedení silnice po trase stávající silnice II/107 podél místní části Hustopeče, součástí trasy je křižovatka s navrhovanou přeložkou II/107 a částečná úprava vedení silnice III/1014. Varianta B délky 1,2 km předpokládá přímé propojení úseku 1 a 3. Nevýhodou tohoto uspořádání jsou obtížné podmínky pro trasování mezi osadou Hustopeče a obcí Světice, kde trasa prochází v těsné blízkosti obytné zástavby. Z tohoto důvodu je upřednostňováno vedení úseku 2 ve variantě A. Úsek 3 délky 2,7 km začíná v křižovatce na navrhované II/107 a končí napojením na III/1012 u obce Menčice. Tento úsek de facto tvoří obchvat obce Všestary. Silnice je navržena v kategorii S7,5/70, vyjma úseku 2 – varianta B, kde navrhovaná trasa prochází v těsné blízkosti stávající zástavby – obtížné směrové poměry. V tomto úseku je volena návrhová kategorie S7,5/50. Celková délka čtyř úseků je 8,6 km. Součástí stavby je mostní objekt délky 60 m na silnici III/00312, kterým tato komunikace kříží úsek 0 a nový mostní objekt délky 50 m na dvoukolejné železniční trati č. 221 Praha ↔ Benešov, kterou kříží úsek 1. Maximální hodnota podélného sklonu je 7,00%. Silnice bude provedena s asfaltovým povrchem. Na trase jsou navrženy tyto křižovatky: Úsek 0 (převzato z dokumentace Metroprojekt) • • • •

Km 0,000; s SOKP ; v tomto místě je plánované napojení do MÚK prostřednictvím průsečné křižovatky Km 1,280; se silnicí II/101; jedná se o napojení trasou přerušené stávající silnice, křižovatka je navržena jako okružní Km 1,950; se silnicí III/00322; jedná se o napojení trasou přerušené stávající silnice, křižovatka je navržena jako průsečná Km 3,000; se stávající silnicí II/107, napojení úseku 1; jedná se o napojení na stávající silniční síť, křižovatka je navržena jako okružní, částečná přeložka stávající silnice II/107 Úsek 1

• •

Km 0,000; se stávající silnicí II/107, napojení úseku 0; jedná se o napojení na stávající silniční síť, křižovatka je navržena jako okružní Km 1,250; se stávající silnicí II/107 a silnicí III/00325, napojení úseku 2; jedná se o napojení trasou přerušené stávající silnice, křižovatka je navržena jako okružní. Úsek 2 varianta A

• •

Km 0,000; se stávající silnicí II/107 a silnicí III/00325, napojení úseku 1; jedná se o napojení trasou přerušené stávající silnice, křižovatka je navržena jako okružní Km 0,950; s navrhovanou trasou silnice II/107, komunikací od Svojšovic a silnicí III/1014; jedná se o napojení trasou přerušené silnice, křižovatka je navržena jako okružní. Je navržena i částečná přeložka silnice III/1014 směr Strančice Úsek 2 varianta B

• •

Km 0,000; se stávající silnicí II/107 a silnicí III/00325, napojení úseku 1; jedná se o napojení trasou přerušené stávající silnice, křižovatka je navržena jako okružní Km 1,160; s navrhovanou trasou silnice II/107, silnicí III/1012 a navrhovanou II/335 úsek 3; jedná se o napojení trasou přerušené silnice, křižovatka je navržena jako okružní

průvodní zpráva

Strana 18 (50)

Úsek 3 • • •

Km 0,000; s navrhovanou II/107 a III/1012; jedná se o napojení na silniční síť, křižovatka je navržena jako okružní Km 0,600; III/1013; jedná se o napojení trasou přerušené silnice, křižovatka je navržena jako okružní Km 2,320; III/1012; jedná se o napojení trasou přerušené silnice, křižovatka je navržena jako okružní

Křižovatky jsou převážně navrženy jako okružní, z důvodu většího počtu připojovaných komunikací, nepříznivého úhlu křížení a zajištění homogenity tahu. Větve připojovaných komunikací budou směrově a výškově upraveny s ohledem na výškové a směrové vedení II/335, předpokládaný rozsah přeložek na navazujících komunikacích je 0,6 km (úsek 0) a 1,5 km (úsek 1 až 3, bez ohledu na variantu). Detailnější návrh křižovatek a možnost individuálního napojení sousedních pozemků na navrhovanou komunikaci bude prověřeno v dalším stupni PD. Pro obě trasy je vypracován soupis dotčených pozemků s rozdělením na soukromé vlastníky a na obecné vlastnictví. Nejedná se o záborový elaborát, ale pouze o vyčíslení počtu dotčených pozemků pro jednotlivé silnice a pro jednotlivé katastry. Soupis je proveden v rámci přílohy C.1.

6.2 Střety s prvky životního prostředí Střety s jednotlivými prvky životního prostředí jsou zjištěny z Územně analytických podkladů, které zohledňují všechny zjistitelné jevy v území a jsou podkladem pro území plány

6.2.1 Silnice II/107 V prostoru křížení s železniční tratí dojde ke křížení nové trasy – v tomto úseku na mostním objektu s VKP Ke Strančicům – jedná se o les. V lesním úseku mezi Tehovem a I/2 dojde k zásahu do lokálního biocentra Hraniční strouha. Biocentrum bude zasaženo pouze v jeho minoritní částí – nová trasa zachová převážnou část biocentra celistvou. Biocentrum je součástí VKP Říčanský les, který bude stavbou dotčen. Zásah do 50 ochranného pásma lesa i do lesa vlastního je v místě křížení s železniční tratí a dále severně od obce Tehov až na konec úseku – napojení na silnici I/2. Trasa zasahuje do oblastí, kde byly provedeny investice do půdního fondu. Jedná se zejména o odvodňovací systémy. Lze konstatovat, že se jedná o převážnou délku trasy od křižovatky u Všechrom až po vstup do lesního masivu severně od Tehova. Z hlediska vodního hospodářství nezasahuje trasa do povodňových pásem Q5, Q20 a Q100 vodních toků. Navržená trasa nezasahuje do vodních nádrží a dalších vodohospodářských zařízení. Pouze v prostoru Tehova se trasa přibližuje vodní nádrži – je vedena nad přítokem do nádrže. Vlastní nádrž není návrhem silnice ovlivněna. Trasa silnice nezasahuje do významných vodních toků. Křížení s malým vodním tokem je zaznamenáno při křížení s železniční tratí – Pitkovický potok. V oblasti Tehova kříží trasa Říčanský potok a jeho levostranný přítok. Na konci úseku v lese kříží navržená trasa levostranný přítok malého vodního toku Rokytka.

průvodní zpráva

Strana 19 (50)

6.2.2 Silnice II/335 Na konci úseku mezi SOKP a Světicemi se trasa dotýká lokálního biokoridoru Pitkovický potok a lokálního biocentra U Světic. Střety nejsou významné, jedná se o okrajový zásah. V úseku severně od Všestar navržená trasa kříží VKP Pod Hůrou II. který přeruší. Před napojení na stávající silnici může dojít ke střetu s VKP Za humny u Mnichovky a VKP Tři potoky, což jsou obě údolní nivy. Zásah do těchto VKP je pouze okrajový. Zásah do 50 m ochranného pásma lesa je zaznamenán severně od obce Všestary. Trasa zasahuje lokálně do oblastí, kde byly provedeny investice do půdního fondu. Jedná se zejména o odvodňovací systémy. Zásahy jsou u křížení se silnicí II/101 a dále v okolí obce Světice. Největší prostor zásahu je mezi obcemi Světice a Všestary. Z hlediska vodního hospodářství nezasahuje trasa do povodňových pásem Q5, Q20 a Q100 vodních toků. Navržená trasa nezasahuje do vodních nádrží a dalších vodohospodářských zařízení. Trasa silnice nezasahuje do významných vodních toků. Křížení s malým vodním tokem (levostranný přítok Říčanského potoka) je zaznamenáno v prostoru jižně od Tehova a na konci úseku se navržená trasa blíží k vodnímu toku Mnichovka.

6.3 Střety s technickou infrastrukturou Obě navržené trasy nejsou ve střetu s kanalizačními řady jednotlivých obcí.

6.3.1 Silnice II/107 Navržená trasa kříží vodovodní řad, který je veden v silnici III/1012 mezi Všestary a Světicemi. Další vodovod, který trasa kříží je veden silnicí III/1011 mezi Tehovem a Světicemi. Z dostupných podkladů nelze zjistit DN. Křížení s plynovodem: • •

Dvě křížení se STL rozvodem u průmyslových ploch Strančice – západ (u silnice III/1014) Křížení se STL rozvodem severovýchodně od Tehova v nezastavěném území

Křížení s rozvodem elektrické energie: • • • •

VN 22 kV, okružní křižovatka přeložka II/107 x stávající II/107- kabelové vedení včetně zemní trafostanice – možný střet, nutná podrobnější dokumentace VN 22 kV a VVN 110 kV – nadzemní vedení – navržená silnice je v místě křížení v násypu – možná úprava vedení VN 22 kV – nadzemní vedení – 3x křížení v nezastavěném území jižně od Světic VN 22 kV – nadzemní vedení - trasa vedení je řešena v souběhu se silnicí III/1011

Při křížení stávajících silnic dojde ke křížení se komunikačními kabely.

6.3.2 Silnice II/335 Navržená trasa kříží vodovodní řady, které jsou vedeny v trase silnice III/00312 Říčany Kuří a II/101 Říčany – Krabošice. Dále kříží trasa vodovod v silnici III/1012 mezi Světicemi a Všestary. Z dostupných podkladů nelze zjistit DN. Křížení s plynovodem: •

VVTL západně od Říčan

průvodní zpráva

Strana 20 (50)

• • •

STL v rámci mimoúrovňového křížení se silnicí III/00312 (Říčany – Kuří) STL v rámci úrovňového křížení se silnicí III/00322 (Říčany – Voděrádky) VTL východně od Voděrádek v nezastavěném území

Křížení s rozvodem elektrické energie: • • • • • •

VVN 110 kV západně od Říčan – vzdušné vedení VN 22 kV severně od Voděrádek – nadzemní vedení - zásah do místa křížení vedení – nutná úprava VN 22 kV východně od Voděrádek – nadzemní vedení VN 22 kV jižně od osady Hustopeče – nadzemní vedení, křížení ve stávající trase II/107 VN 22 kV severně od obce Všestary – nadzemní a kabelové vedení, 3 křížení VN 22 kV na konci úseku u lomu Menčice – nadzemní vedení

V okolí Světic a při křížení stávajících silnic dojde ke křížení se komunikačními kabely.

6.4 Střety se záměry v území Střety tras se zastavitelným územím a případně zastavěným územím jsou převzaty z územních plánů obcí. Popis je pro

6.4.1 Silnice II/107 Územní plán Strančice Trasa přeložky II/107 je v tomto územním plánu vedena v koridoru pro tuto silnici určeném a střety se zastavitelnými plochami jsou minimalizovány. V místě okružní křižovatky se stávající trasou II/107 a silnicí III/1015 dojde ke kolizi se záměrem obchvatu obce Všechromy, který ovšem není řešen jako návrhová plocha dopravy a z hlediska zastavitelných ploch tedy se tedy nejedná přímo o střet. V úseku k železniční trati jde trasa nezastavěným územím – nejsou žádné střety se záměry. V úseku mezi železniční tratí č. 221 a silnicí III/1014, zasahuje zemní těleso částečně do plochy SV/VD1 a Sv/ZO2. Zásah lze eliminovat opěrnými zdmi. Okružní křižovatka se stávající II/107 (přeložkou II/335), silnicí III/1014 a propojením do Svojšovic je navržena částečně v rámci vyznačeného koridoru pro II/107, přeložky ostatních silnic jsou navrženy mimo plochy dopravy. Je tedy nutná úprava územního plánu. Územní plán Všestary (návrh územního plánu v projednání) Koridor pro přeložku silnice II/107 je veden v odlišné stopě, než stanovuje ZÚR a zároveň nezohledňuje návaznost na ÚP Tehov. Trasa silnice je vedena v nezastavěném území – nejsou zaznamenány střety se zastavěným ani se zastavitelným územím. Územní plán Tehov Přeložka silnice je vedena koridorem, který je v územním plánu vyznačen pro dopravní stavbu a zároveň odpovídá koridoru v ZÚR. V blízkosti křížení se stávající silnicí III/1011 zemní těleso silnice II/107 využívá i plochy ochranné zeleně (svahy zářezu) a nezasahuje do rozvojových ploch OV. Napojení stávající silnice III/1011 na severovýchodním okraji zastavěného území je navrženo částečně mimo plochu dopravy – je vedeno nezastavěným územím. Přeložka silnice II/107 nemá střety se zastavěným ani se zastavitelným územím.

průvodní zpráva

Strana 21 (50)

6.4.2 Silnice II/335 Územní plán hlavního města Prahy Vedení trasy je v tomto územním plánu vyznačeno koridorem pro plochu doprava a nejsou zde žádné střety se zastavěným ani zastavitelným územím. Územní plán Říčany Vedení trasy je v tomto územním plánu vyznačeno koridorem pro plochu doprava a nejsou zde žádné střety se zastavěným ani zastavitelným územím. Územní plán Světice Trasa silnice II/335 na území řešeném územním plánem Světice zasahuje pouze v jižní části, kde je navrženo napojení stávající silnice II/107. Napojení je navrženo v ploše dopravy a není tedy zaznamenán střet se zastavěným a zastavitelným územím. Územní plán Strančice Trasa silnice II/335 je v úseku od vstupu z územního plánu Říčany až do napojení na přeložku silnice II/107 vedena částečně nezastavěným územím a částečně po trase stávající silnice II/107. Vedení silnice II/335 je tedy navrženo v nezastavěném území, návrhová plocha dopravy není vymezena. V tomto úseku je navržena i okružní křižovatka, včetně napojení silnice z obce Otice a napojení na stávající II/107 z Světic. V prostoru osady Hustopeče je trasa II/335 vedena po stávající ploše dopravy a nezasahuje do návrhové plochy Sv/Bv1. Napojení na okružní křižovatku s přeložkou II/107 je vedeno nezastavěným územím. Územní plán Všestary (návrh územního plánu v projednání) Trasa II/335 je vedena převážně nezastavěným územím. Lokální střet je zaznamenán návrhovými plochami SP2 a SP3 na sever od zastavěného území obce. Jedná se o plochy určené pro sport, rekreaci a oddech. Nově navržená trasa plochy omezuje v jejich severní části, je tedy omezeno jejich využití. V prostoru napojení na stávající silnici III/1012 je navrženo okružní křižovatkou, která je navržena v nezastavěném území. Rovněž přeložky napojujících silnic jsou navrženy mimo plochy dopravy v nezastavěném území. Územní plán Všestary (návrh v projednání) neobsahuje trasu silnice II/335, neboť není zakreslena v ZÚR a zároveň obec nevznesla požadavek na zákres obchvatu do územního plánu. Trasa II/335 na tomto území je tedy v rozporu s projednávaným územním plánem.

6.5 Vyhodnocení přínosů investice na zvýšení bezpečnosti provozu 6.5.1 Bezpečnost ve smyslu evropské direktivy V roce 2008 vstoupila v platnost směrnice 2008/96/ES „o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury“, která má za cíl zvýšení bezpečnosti silničního provozu, a definuje povinnosti pro členské státy. Tyto povinnosti byly do českého právního řádu zaneseny změnou zákona č. 13/1997 Sb. „Zákon o pozemních komunikacích” a změnou jeho prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb. v roce 2011. Konkrétně jde zejména o Audity bezpečnosti pozemní komunikace, Bezpečnostní inspekce pozemních komunikací a Prohlídky pozemní komunikace. Nástroje bezpečnosti mají za cíl identifikovat dopravně bezpečnostní riziko a navrhnout opatření k jeho odstranění. Jedná se tak zejména o preventivní nástroje sledující cíl snížení následků dopravní nehodovosti. Nástroje bezpečnosti jsou povinné pro transevropskou silniční síť.

průvodní zpráva

Strana 22 (50)

Pro záměr projektu – doplnění silniční sítě silnicemi II. třídy v oblasti jihovýchodně od Říčan, není směrnice závazná. V praxi lze však nalézt mnoho případů, že byly nástroje bezpečnosti úspěšně provedeny i na jiných komunikacích. Proto bude provedena jednoduchá analýza nehodových lokalit a zhodnocení dopadu záměru na bezpečnosti provozu. Pro tento případ lze konstatovat, že většina silnic je v ČR vedena obcemi, nikoli okolo nich jako obchvaty. Tvoří tak průtahy, jejichž obvyklým problémem je uspořádání komunikací, kdy šířkové řešení bývá v intravilánových úsecích totožné jako v extravilánu – je tudíž naddimenzované pro dovolenou rychlost v obci. Případně je průtah veden původní zástavbou v nevyhovujících (stísněných) šířkových a směrových možnostech. Riziko na širokých průtazích spočívá zejména ve vysokých rychlostech motorové dopravy a obtížnému přecházení chodců. Úzké průtahy jsou naopak rizikové v tom, že chybí chodníky, nebo jsou velmi úzké, nedostačující pro pěší a ti musejí vykonávat pohyb po vozovce. Velkému riziku je pak vystavena cyklistická doprava. Na průtazích jsou často nedostatečné podmínky pro pěší – chybějící nebo nesouvislé chodníky, nedostatek přechodů pro chodce, dlouhé či nepřehledné přechody pro chodce. Podmínky pro cyklistickou dopravu nebývají obvykle řešeny vůbec. Dopravně bezpečnostní riziko zvyšuje i obvyklá absence dostatečně účinných zpomalovacích prvků, jako jsou zklidňující opatření na vjezdu do obcí a již zmíněné nevhodné šířkové uspořádání. Problém vznikl v minulosti, kdy byla preferována motorová doprava před funkcí sídelní, kulturní a sociální. Dle mezinárodních zkušeností může při použití nástrojů bezpečnosti a realizaci nápravných opatření u nehodových lokalit poklesnout nehodovost až o 43 % u dopravních nehod s osobními následky. Po výstavbě obchvatu obcí dochází k poklesu nehod se zraněním o 25 %, okružní křižovatky mají na tyto nehody redukční vliv 46 %, nové, nebo zásadně přestavěné silnice mají snižující účinek 20 % (střední hodnoty pravděpodobnostních intervalů, zdroj: The Handbook of Road Safety Measures; R. Elvik a kol.; 2009).

6.5.2 Nehodové lokality Na stávající silnici II/107 se nacházejí 2 nehodové lokality: 1) Okružní křižovatka Říčanská x Pod Lihovarem v Říčanech (nejvyšší následky lehká zranění) – nejčastěji nehody s jedoucím vozidlem. 2) úsek mezi Říčany a Světicemi (nejvyšší následky úmrtí) – nehody s pevnou překážkou a srážky s lesní zvěří. Obě tyto nehodové lokality budou mimo přeložku silnice II/107, poklesne jejich dopravní význam a ubude na jejich úsecích intenzita a lze oprávněně očekávat výrazné snížení nehodovosti. Je vhodné po realizaci záměru sledovat dopravní nehodovost na původní silnici II/107 a pokud nepoklesne, provést analýzu zdrojů rizik a realizovat nápravná opatření. Další nehodové lokality jsou na trase zamýšlené přeložky silnice II/107: 3) stávající průsečná křižovatka I/2 x III/1011 (nejvyšší následky těžké zranění) – v lese, špatné rozhledové poměry - nejčastěji nehody s jedoucím vozidlem. Tato křižovatka bude přestavěna na okružní křižovatku, u které lze očekávat malou rizikovost. Zlepší se postřehnutelnost křižovatky, sníží se rychlost průjezdu a dojde ke zlepšení rozhledových poměrů. Dle empirických zkušeností možná dojde k mírnému navýšení počtu dopravních nehod bez zranění, ale u počtu dopravních nehod s následky na zdraví dojde k výraznému poklesu.

průvodní zpráva

Strana 23 (50)

Tato okružní křižovatka by mohla mít vliv i na řešení nehodových lokalit na silnici I/2, které jsou v následujícím obrázku označeny číslem: 4) Úsek před křižovatkou – lesní úsek se směrovými oblouky, nejčastější nehody s jedoucím vozidlem a pevnou překážkou. Okružní křižovatkou dojde ke snížení rychlosti jízdy, dále je vhodné zlepšení rozhledů pomocí redukce zeleně. 5) Přímý úsek - lesní úsek, nejčastěji nehody s lesní zvěří. Vhodné realizovat opatření proti zvěři: pachové ohradníky / odrazky / oplocení. 6) Křižovatka s místní komunikací v komerční zástavbě obce Tehovec, omezené rozhledové poměry, nehody s jedoucími vozidly. Obrázek 4 - nehodové lokality v zájmové oblasti 7) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 4x DN, 3x LZ

5) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 10x DN, 1x Ú, 3x LZ

1) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 10x DN, 3x LZ

4) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 7x DN, 3x LZ

8) Nehodová lokalita k roku 2014 5x DN, 3x LZ

3) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 15x DN, 1x TZ, 2x LZ

6) Nehodová lokalita období: 2010 - 2014 4x DN, 4x LZ 2) Nehodová lokalita období: 2012 - 2014 8x DN, 1x Ú, 3x LZ

(zdroj mapového podkladu: www.openstreetmap.org – přispěvatelé OpenStreetMap

zdroj nehodových dat: www.dopravniinfo.cz) 6.5.3 Zohlednění provedených bezpečnostních inspekcí Jako podklad pro vyhodnocení bezpečnosti stávající silniční sítě se nám podařilo získat pouze bezpečnostní inspekci „BEZPEČNOSTNÍ INSPEKCE VYBRANÉ ČÁSTI SILNICE II/1011 A SILNICE III/1013“, která byla provedena zejména pro obec Tehov. Zpracovatelem je ČVUT v Praze Fakulta dopravní a datována je k červenci 2014.

průvodní zpráva

Strana 24 (50)

Tato bezpečnostní inspekce odhalila 10 problematických míst. Největším problémem je vjezd a průjezd obcí Tehov, kdy byla identifikována rizika pro pěší, dále nedostatečné šířkové parametry silnice pro těžkou nákladní dopravu (vč. krajnic ve špatném stavu) a nevhodně řešená křižovatka se silnicí I/2. Identifikovaná rizika budou navrhovanými silnicemi odstraněna popř. snížena díky poklesu intenzity na intravilánových úsecích.

6.5.4 Vyhodnocení vlivu na bezpečnost silničního provozu Zamýšlená stavba představuje přeložku silnic (II/107), resp. novostavbu silnice (II/335), obě se vyhýbají zastavěným oblastem a většina křižovatek je navržena jako okružní. Obě tyto silnice nahrazují dopravní význam stávající silniční sítě, které je nevhodně trasována přes intravilány obcí s nevhodným šířkovým uspořádáním a problematickým směrovým a výškovým vedením. Na navrhovaných silnicích je navržen velký počet křižovatek, což není na silnicích II. třídy problém, naopak tím bude zajištěna možnost dopravní obsluhy území. Tím, že většina křižovatek je navržena jako okružní křižovatky, které přirozeně redukují rychlost průjezdu křižovatkou a poskytují dobou dopravně bezpečnostní úroveň. Dojde i k úpravě stávající nehodových lokalit s předpokladem odstranění rizika. Investiční prostředky na realizaci rozšíření silniční sítě tak budou soustředěny i do úseků s častými dopravními nehodami, kde je předpoklad dobré efektivity. Navrhované doplnění silničního systému s novými okružními křižovatkami zvýší bezpečnost provozu v extravilánu i v intravilánu, a to jak motorové dopravy, tak i obyvatel okolních obcí, zlepší životní podmínky v obcích a podmínky pro pěší a umožní rozvoj cyklistické dopravy v nich. Je tak v souladu s cíli Národní strategie bezpečnosti silničního provozu ohledně snižování dopravní nehodovosti a snižování závažných následků na životech a zdraví osob z ní plynoucích.

7 Dopravní model Předmětem této kapitoly je posouzení výpočty intenzit automobilové dopravy v oblasti Říčanska v souvislosti s výhledovými přeložkami silnic II/107 a II/335. Pro výpočet dopravního zatížení je použit dopravní model, který je kalibrován na výsledky celostátního sčítání dopravy z roku 2010 a sčítání TSK z roku 2014 a lokálních měřících zařízení v majetku obcí. Prognóza dopravního zatížení je vypočtena pro výhledový rok 2040. Prognóza intenzit dopravy zahrnuje jak předpokládaný rozvoj území, tak rozvoj silniční a dálniční sítě na území Prahy a České republiky. Výstupem z vypočteného dopravního modelu jsou kartogramy intenzit, které zobrazují pro každý úsek sítě celodenní intenzitu všech vozidel, lehkých nákladních vozidel (do 3,5 t) a ostatních nákladních vozidel (nad 3,5 t).

7.1 Obecný popis Pro vytvoření dopravního modelu a výpočet zatížení pro posuzované scénáře byl použit dopravně-plánovací software PTV-VISION® společnosti PTV Karlsruhe. Použity byly programy VISEM® 8.10 pro modelování dopravní poptávky a VISUM® 14.0 pro zatěžování komunikační sítě. Program VISEM® je základní součástí programů PTV-VISION®, který je zaměřen na modelování přepravní poptávky. Vstupy do tohoto programu jsou: členění území do zón, demografické a aktivitní informace o jednotlivých zónách, vzory dopravního chování homogenních skupin obyvatelstva, rozhodovací algoritmy a nabídka dopravních sítí a

průvodní zpráva

Strana 25 (50)

dopravních služeb. Výstupem jsou matice dopravních objemů jízd v členění na osobní, lehká nákladní vozidla (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní vozidla (hmotnost nad 3,5 t). Program VISUM® je dalším programem z balíku PTV-VISION®, který zajišťuje přiřazení matic dopravní poptávky na parametrizované dopravní sítě. Přiřazování respektuje kapacitně závislé zatěžování, desítky iteračních kroků, síť definovanou uzly, spojnicemi, délkou, kategorií, kapacitou, výchozí rychlostí, křižovatkami, povolenými křižovatkovými pohyby a délkou zdržení. Program VISUM® umožňuje sledovat rozdíly v zatížení komunikační sítě pro různé varianty a různé časové horizonty. Výstupem je síť s ročním průměrem denních intenzit (RPDI).

7.1.1 Podklady pro vytvoření dopravního modelu Pro vytvoření dopravního modelu byly použity následující podklady: • • • • •

Celostátní sčítání dopravy (ŘSD, 2010) Intenzity automobilové dopravy na sledované síti v Praze 2014 (TSK) Směrový průzkum na hraničních přechodech (2010) Harmonogram výstavby dálnic v České republice Statistický lexikon obcí České republiky 2005

7.1.2 Popis dopravního modelu Základ modelu komunikační sítě byl převzat z modelu individuální automobilové dopravy v celé České republice do podrobnosti silnic III. třídy a hlavních průjezdných komunikací ve městech, včetně základních silnic evropského významu v zahraničí, zpracovaný v rámci zakázky „Aktualizace kategorizace silniční sítě do roku 2040“. Tento model je průběžně aktualizován a používán pro potřeby ŘSD ČR, krajů a měst. Dopravní model intenzit automobilové dopravy zahrnuje kompletní komunikační síť a dopravní vztahy na území České republiky, včetně přeshraničních vazeb, a to jak pro současný stav, tak i v prognóze do roku 2050. Celý proces tvorby dopravního modelu se skládá ze čtyř kroků (tzv. čtyřstupňový model): 1. 2. 3. 4.

Výpočet objemu zdrojové a cílové dopravy území Směrování přepravních proudů Dělba přepravní práce Přidělení zatížení na komunikační síť

Dopravní model se skládá z modelu dopravní poptávky, který představují matice přepravních vztahů pro jednotlivé druhy dopravy, a z modelu přepravní nabídky, který obsahuje parametrizovanou komunikační síť.

7.1.3 Dopravní poptávka Vstup dopravní poptávky z matic přepravních vztahů do sítě se odehrává pomocí napojení dopravních zón. Hlavní město Praha je rozděleno na 780 zón a město Říčany na 47 zón na základě údajů ze Statistického lexikonu obcí České republiky podle základních sídelních jednotek (ZSJ). Navíc jsou zadány samostatné zóny pro obchodní, logistická a průmyslová centra. Na území republiky je každá obec představována samostatnou zónou. Celorepublikový model obsahuje téměř 9 000 dopravní zón. Model dopravní poptávky obsahuje matice přepravních vztahů pro vnitrostátní dopravu a samostatné matice pro přeshraniční dopravu (vnější a tranzitní vztahy).

průvodní zpráva

Strana 26 (50)

7.1.4 Matice dopravy Matice byly vypočteny v programu VISEM® 8.10 na základě demografických údajů. Objem zdrojové a cílové dopravy v jednotlivých dopravních zónách je vypočten ze statistických údajů pro základní sídelní jednotky. Výchozími daty jsou celkový počet obyvatel, počet ekonomicky aktivních obyvatel, počet obyvatel do 14 let, počet pracovních příležitostí, atraktivita území, obchodní plochy atd. Směrování přepravních vztahů je vypočteno na základě řetězců aktivit (např. domov – zaměstnání – nakupování – domov, domov – škola – domov atd.) pomocí gravitačního modelu. Velikost přepravního vztahu mezi dvěma dopravními zónami závisí na disponibilitě zdrojové zóny (objem zdrojové dopravy), na atraktivitě cílové zóny (objem cílové dopravy) a vzdálenosti zdroje a cíle. Matice přepravních vztahů jsou děleny podle druhu vozidel na osobní, lehká nákladní (hmotnost do 3,5 t) a ostatní nákladní (hmotnost nad 3,5 t) bez autobusů hromadné dopravy. Pro dělbu přepravní práce není k dispozici přesná hodnota, neboť ve výpočtu je uvažováno pouze s individuální automobilovou dopravou. V programu VISEM byly vypočteny matice pouze pro individuální dopravu dle nastavených parametrů. Pro přeshraniční dopravu byly vytvořeny samostatné matice na základě směrového průzkumu na hraničních přechodech z roku 2010. Dělení podle druhu vozidel je stejné jako u vnitřní dopravy. Po výpočtu matic proběhlo přidělení přepravních vztahů na komunikační síť a výpočet zatížení komunikační sítě. Volba trasy mezi dvěma dopravními zónami se uskutečňuje na základě impedance (odporu) trasy, která závisí na jízdní době. Jízdní doba je závislá na zdržení při průjezdech křižovatkami a na jízdní rychlosti na trase, která je závislá na stupni saturace (poměr intenzity a kapacity). Kapacitně závislý výpočet tak po dosažení určité stupně saturace přiděluje vztahy na alternativní, méně zatížené trasy.

7.1.5 Prognóza přepravních vztahů Prognóza počtu přepravních vztahů je řešena samostatně ve čtyřech oblastech. 1) 2) 3) 4)

Prognóza Prognóza Prognóza Prognóza

na území hlavního města Prahy na území Středočeského kraje dálkových vztahů vývoje letiště Praha/Ruzyně

Rozvoj na území Prahy je uvažován podle platného územního plánu. V oblastech s předpokládaným rozvojem území byl navýšen objem generovaných cest na základě využití a velikosti plochy. To se týká jak stávajících dopravních zón, tak zcela nových území. K rozvoji Prahy bude dle územního plánu docházet především v okrajových částech, které jsou dnes nezastavěné, v menší míře v oblasti širšího centra. Na následujícím obrázku jsou zobrazeny základní sídelní jednotky na území hlavního města Prahy s rozlišením podle předpokládaného nárůstu počtu generovaných cest.

průvodní zpráva

Strana 27 (50)

Obrázek 5 – Předpokládaný rozvoj Prahy do roku 2050

Rozvoj obcí Středočeského kraje je uvažován dle Zásad územního rozvoje. Objem cestujících v každé obci v řešeném území byl navýšen samostatným koeficientem růstu. Tyto koeficienty vznikly na základě kombinace dvou faktorů, a to dosavadního skutečného růstu (nebo poklesu) počtu obyvatel v jednotlivých obcích Středočeského kraje a definováním obce jako součásti rozvojové oblasti či osy tak, jak je stanoveno v ZÚR. Růst rozvojových os byl předpokládán s různou dynamikou pro kategorie mezinárodního, státního či regionálního významu (dle studie Vyhodnocení a stanovení priorit budoucích komunikací dle ZÚR Středočeského kraje, SUDOP Praha, CityPlan, prosinec 2009). Výsledný koeficient pro každou obec vychází z kombinace koeficientu dosavadního vývoje počtu obyvatel, který má váhu 40 % a koeficientu zohledňujícího rozvojové osy a oblasti, který má váhu 60 %. Tento postup zohledňuje gravitační potenciál hl. m. Prahy a rozvojový potenciál oblastí a os definovaných v ZÚR. Takto bylo hodnoceno celé území v dopravním modelu.

průvodní zpráva

Strana 28 (50)

Obrázek 6 – Předpokládaný rozvoj obcí Středočeského kraje do roku 2025

Ve Středočeském kraji je celkem 1145 obcí s celkovým počtem obyvatel 1 315 299 (k roku 2015). Podle výše popsaného postupu bude v roce 2025 celkový počet obyvatel ve Středočeském kraji 1 590 682 (nárůst o 21 %) a v roce 2050 celkem 1 849 866 obyvatel (nárůst o 41 %). Nárůst dálkových vztahů, které jsou vůči Středočeskému kraji tranzitní, vychází z celorepublikového modelu, ve kterém je nárůst dopravy zohledněn koeficienty růstu dle technických podmínek TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy. Rozvoj letiště Praha/Ruzyně vychází ze stávajícího počtu odbavených cestujících a z Dopravní sektorové strategie (2. fáze). Prognóza letecké osobní přepravy dle Sektorové strategie je vytvořena ve třech scénářích a vztahuje se k základnímu roku 2010. Dle středního scénáře bude nárůst letecké přepravy v roce 2020 činit 40 % oproti roku 2010, v roce 2035 64 % a v roce 2050 72 %.

7.1.6 Dopravní nabídka Pro vytvoření modelu dopravní nabídky je použit program VISUM®, který je součástí dopravně-plánovacího softwaru PTV-VISION® společnosti PTV Karlsruhe. Program VISUM® pracuje na základě principů síťové analýzy. Síť je tvořena uzly a hranami (spojnicemi), představujícími komunikační síť. Pro každou spojnici jsou zadány následující parametry: •

• • •

Typ komunikace o dálnice, silnice I., II. a III. třídy o funkční skupina (MK sběrné, obslužné) dle ČSN 73 6110 Maximální rychlost Kapacita / 24 hod Počet jízdních pruhů

průvodní zpráva

Strana 29 (50)

Uzly představující parametry: • • •

křižovatky

nebo

místa

napojení

dopravních

zón

mají

následující

Typ křižovatky (světelně řízená, neřízená s / bez přednosti v jízdě, mimoúrovňová) Zakázané pohyby v křižovatkách Zdržení při průjezdu křižovatkou

Komunikace v dopravním modelu jsou děleny podle typu na: • • • • • •

dálnice silnice I. třídy (a průtahy) silnice II. třídy (a průtahy) silnice III. třídy místní komunikace sběrné místní komunikace obslužné

7.1.7 Rozsah dopravního modelu Pro účely této zakázky byla z celorepublikového dopravního modelu vyříznuta část sítě v rozsahu Prahy a Středočeského kraje. Tato část dopravního modelu zahrnuje všechny obce ve Středočeském kraji a město Praha, které je členěno na základní sídelní jednotky a samostatné zóny pro obchodní, logistická a průmyslová centra. V řešeném území bylo dále město Říčany zpodrobněno na 47 zón. Obrázek 7 – Rozsah dopravního modelu použitý pro studii

průvodní zpráva

Strana 30 (50)

Obrázek 8 – Dopravní model České republiky

V Praze vychází komunikační síť z harmonogramu výstavby páteřní sítě v Praze (MO, radiály) a z územního plánu hlavního města Prahy. V roce 2040 se uvažuje se zprovozněním kompletní komunikační sítě dle kategorizace dálnic a silnic I. třídy a dle ÚP Prahy a ZÚR Středočeského kraje. Pro rok 2040 byly vytvořeny čtyři varianty komunikační sítě, které se mezi sebou liší zprovozněním staveb na silnicích II/107 a II/335. Dále byl vytvořen scénář se zprovozněním stavby SOKP 511 a scénář, kdy stavba SOKP 511 není uvažována.

průvodní zpráva

Strana 31 (50)

Obrázek 9 - Řešené území:

7.1.8 Zatěžovací scénáře Byla vytvořena prognóza zatížení komunikační sítě k roku 2040 ve čtyřech variantách a dvou scénářích (se stavbou SOKP 511 a bez stavby SOKP 511): •

•

Je zprovozněn SOKP stavba 511 o II/335 není II/107 není o II/335 ano II/107 ano o II/335 není II/107 ano o II/335 ano II/107 není Není zprovozněn SOKP stavba 511 o II/335 není II/107 není o II/335 ano II/107 ano o II/335 není II/107 ano o II/335 ano II/107 není

Ve stavu, kdy není v provozu SOKP stavba 511, je začátek silnice II/335 situován do křížení se silnicí II/101 jižně od Říčan – úsek Říčany – Voděrádky.

7.2 Výstupy z dopravního modelu 7.2.1 Kartogramy intenzit Pro možnost srovnání vývoje intenzit v řešeném území je vytvořen kartogram stávajícího stavu. Intenzity dopravy jsou uvedeny v příloze B.8.1.

průvodní zpráva

Strana 32 (50)

Po výpočtu zatížení byly pro posuzované varianty k roku 2040 vytvořeny kartogramy intenzit, které zobrazují zatížení komunikační sítě ve formátu [všechna vozidla / lehká nákladní vozidla (do 3,5 t) / ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hodin]. Dále jsou pro jednotlivé stavy vytvořeny přílohy: Rozdíl zatížení komunikační sítě. Tyto přílohy znázorňují rozdíl pro rok 2040 mezi „NULOVÝM“ stavem (území se rozvíjí, posuzovaná silniční síť není vybudována) a návrhovým stavem silniční sítě „AKTIVNÍ“ dle posuzované varianty. Na těchto přílohách je možné zjistit dopravní účinnost jednotlivých silnic a vliv na stávající silniční síť – úbytek a nárůst intenzit. Všechny kartogramy jsou zobrazeny v grafických přílohách B.8.2. až B.8.15.

7.2.2 Posuzované profily silniční sítě Pro posouzení vlivu jednotlivých navrhovaných silnic je vybráno 16 profilů v řešeném území, kde je provedeno porovnání intenzit dopravy v jednotlivých zatěžovacích stavech. Pro porovnání vývoje jsou rovněž uvedeny intenzity ve stávajícím stavu komunikační sítě, aby bylo možné zjistit předpokládaný vývoj dopravy. Vybrané profily jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 1 Přehled porovnávaných profilů silniční sítě Silnice

ÚSEK

1.

I/2 (Přátelství)

Průmyslová zóna ↔ napojení na SOKP 511 (ve variantě bez SOKP – napojení Nedvězí)

2.

I/2 (Černokostelecká)

Vjezd do Říčan ↔ Olivova

3.

II/335

II/101 ↔ SOKP 511 (pouze varianta se SOKP 511)

4.

II/101

D1 EXIT 12↔ odbočka Voděrádky (Krabošická)

5.

II/101 (Říčanská)

Kolovratská ↔ II/107 (Pod Lihovarem)

6.

II/335

Voděradská ↔ II/107 STAV (Široká)

7.

II/335

II/107 STAV (Široká) ↔ II/107 STAV (K dálnici) - obchvat obce Světice

8.

II/107 STAV (Široká)

Vjezd do města Říčany

9.

II/107 STAV (Hlavní)

Světice, podjezd pod železniční tratí

10.

II/107 NÁVRH

III/1015 Všechromy ↔

11.

II/335

II/107 NÁVRH ↔ III/1012 (Mnichovická – Všestary) - obchvat obce Všestary

12.

II/335 (Pražská)

III/1014 (Strančice) ↔ III/11315 (Klokočná) - Mnichovice

13.

III/1014 (Rudé Armády) II/107 NÁVRH ↔ vjezd do obce Strančice

14.

III/1012 (Mnichovická)

II/335 NÁVRH ↔ Strančická - Všestary

15.

II/107 NÁVRH

III/1011(Panská směr Světice) ↔ III/1011 (Panská směr Strašín) - obchvat Tehova

16.

III/1011 (Panská)

Všestarská ↔ hranice obce směr Strašín – průjezd obcí Tehov

III/1014 (Rudé armády – Strančice)

7.2.3 Stávající stav Pro zhodnocení intenzit dopravy ve stávajícím stavu komunikační sítě v řešeném území je využit model, který je firmou AF-CITYPLAN využíván pro dopravně inženýrské výpočty. Aktualizace modelu je prováděna na základě dostupných údajů o intenzitách na silniční síti (ŘSD Praha, na území Prahy – TSK), případně je provedeno zhotovitelem doplňkové sčítání pomocí radarů. Podbarvené řádky jsou nově navrhované úseky silnic II/335 a II/107 a z toho důvodu nejsou v tabulce posuzující stávající stav vyplněny.

průvodní zpráva

Strana 33 (50)

Tabulka 2 – intenzity dopravy na silniční síti – stávající stav, rok 2016

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

1.

13 910

1 070

2.

14 100

1 090

4.

21 760

1 800

5.

14 820

1 750

8.

6 960

170

9.

6 960

170

13.

480

200

14.

1 850

40

1 940

130

3.

6. 7.

10. 11. 12.

15. 16.

Z tabulky je zřejmé, že nejvíce dopravně zatíženy jsou silnice II. tříd. Takto vysoká dopravní zátěž způsobuje problémy na silnici II/107, která v některých úsecích má nevyhovující parametry.

7.2.4 Návrhový stav Do návrhového stavu jsou zapracovány varianty možného rozvoje silniční sítě v řešeném území. Silniční a komunikační síť je pro jednotlivé výpočty zadána invariantně s výjimkou posuzovaných úseků silnic II/107 a II/335 a SOKP, neboť jeho existence či neexistence výrazně ovlivňuje dopravní zátěž v řešeném území. Dopravní stavby mimo řešené území jsou zprovozněny podle předpokladů z ostatních rozvojových materiálů a jejich dopravní vliv na řešené území není zkoumán. Je tedy celkově provedeno 8 srovnávacích výpočtů, které se od sebe liší zprovozněním posuzovaných silnic. Vyhodnocení profilových intenzit není provedeno pro SOKP stavba 511 a pro dálnici D1, kde je ovlivnění intenzit dopravy posuzovanou silniční sítí minimální. Zatížení komunikační sítě pro jednotlivé varianty komunikační sítě je zobrazeno v grafických přílohách B.8.2. až B.8.15. Vyhodnocení dopravní účinnosti a vlivu na území jednotlivých variant zatížené je předmětem následujících tabulek a grafů.

průvodní zpráva

Strana 34 (50)

Tab. 3 Srovnání intenzit dopravy ve všech vypočtených variantách SOKP stavba 511 je v provozu II/335 NE, II/107 NE

II/335 ANO, II/107 ANO

SOKP stavba 511 není v provozu

II/335 NE, II/107 ANO

II/335 ANO, II/107 NE

II/335 NE, II/107 NE

II/335 ANO,II/107 ANO

II/335 NE, II/107 ANO

II/335 ANO, II/107 NE

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

všechna vozidla za 24 hod

ostatní nákladní vozidla (nad 3,5 t) za 24 hod

1.

29 720

2 120

24 550

2 130

25 610

2 170

28 580

2 060

20 420

1 170

17 140

1 190

17 200

1180

19 350

1 170

2.

23 550

1 330

18 260

1 300

19 410

1 360

22 230

1 250

21 220

970

15 310

790

16 140

850

19 880

970

8 520

470

8 120

230

3.

/

/

/

/

/

/

4.

9 560

160

8 480

280

8 170

150

11 130

310

25 550

1 420

22 260

1 070

24 130

1 280

24 920

1 410

5.

14 630

710

13 760

690

12 550

680

15 040

750

19 020

1 490

17 140

1 250

16 790

1 290

18 570

1 410

6.

/

11 710

620

/

11 650

390

/

8 420

320

/

6 680

160

7.

/

13 080

580

/

12 350

360

/

11 560

410

/

10 390

250

8.

4 580

70

3 870

0

3 810

30

3 280

0

5 660

70

5 440

130

4 710

40

5 940

120

9.

4 580

70

1 920

40

3 810

30

2 000

40

5 660

70

1 910

30

4 710

40

1 880

30

14 420

140

/

24 570

980

19 240

650

/

7 460

350

10.

/

19 020

420

11.

/

8 790

400

/

/ 7 070

410

/

/ 5 260

330

12.

1 980

50

8 020

400

1 990

40

6 320

400

2 380

40

6 680

340

2 240

40

4 520

320

13.

780

230

3 440

110

780

220

3 590

120

760

240

3 330

90

900

240

3 300

90

14.

2 310

50

120

0

2 280

40

150

0

2 840

50

150

0

2 710

40

160

0

11 110

140

13 590

170

14 540

610

18 060

690

370

0

690

10

990

20

570

10

15. 16.

/ 3 460

60

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

/ 3 600

/ 70

5 370

Strana 35 (50)

190

/ 6 340

230

Vyhodnocení dopravních zátěží na jednotlivých profilech, v jednotlivých variantách zprovoznění silniční sítě. Profil 1. – silnice I/2 (ulice Přátelství). V tomto profilu je výrazný rozdíl intenzit mezi stavy, kdy je zprovozněn SOKP stavba 511. Maximálních intenzit je dosaženo v případě, že SOKP stavba 511 je v provozu a nejsou zprovozněny silnice II/335 a II/107. Pokud bude zprovozněna silnice II/107, je v tomto profilu zaznamenán úbytek cca 5 000 všech vozidel/24 hodin. Ve variantě bez SOKP stavba 511 je tento pokles cca 3 000 všech vozidel/24 hodin. Lze tedy konstatovat, že zprovoznění silnice II/107 má významný vliv na dopravní zatížení silnice I/2 na průjezdu Říčany a dále na Uhříněves. Silnice II/335 má zanedbatelný vliv na intenzity na I/2. Obrázek 10 – průběh intenzit v profilu 1 35 000

všechna vozidla za 24 hodin

30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO,II/107 II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 NE ANO ANO NE SOKP stavba 511 je v provozu SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 2. - I/2 úsek vjezd do Říčan ↔ Olivova. Profil silnice I/2 má obdobný průběh intenzit v jednotlivých zatěžovacích stavech jako předchozí posuzovaný profil. Rozdíl je pouze v tom, že na tomto profilu se snižuje vliv existence či neexistence SOKP stavba 511. Lze tedy konstatovat, že přeložka silnice II/107 umožní snížit intenzitu dopravy na vjezdu do města Říčany po I/2. Profil 3. - II/335 úsek SOKP stavba 511 ↔ II/101. V tomto profilu jsou vypočteny intenzity dopravy pouze ve dvou stavech. V tomto úseku je velmi zanedbatelný vliv přeložky silnice II/107. Lze tedy konstatovat, že přeložka silnice II/107 nemá zásadní vliv na výši intenzit této silnici. Přeložka silnice II/107 není tedy pro přístup na SOKP stavba 511 využívána. Profil 4. - II/101 úsek D1 Exit 12 ↔ odbočka Voděrádky. Tento profil silnice II/101 je velmi závislý na zprovoznění SOKP stavba 511. Pokud nebudou stavby II/335 a II/107, je rozdíl v intenzitách cca 15 000 všech vozidel/24 hodin. Ve stavu při zprovoznění SOKP stavba 511 je výrazný nárůst intenzit v tomto profilu ve stavu, kdy je zprovozněna II/335 a není zprovozněna II/107. Je tedy zřejmé, že návrh silnice II/107 tvoří funkční paralelu ke stávající silnici II/101. Ve stavu, kdy není zprovozněn SOKP stavba 511 jsou intenzity v tomto úseku v podstatě vyrovnané a stavby II/335 a II/107 mají na tento profil částečný vliv – snížení intenzit.

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih

Strana 36 (50)

Obrázek 11- průběh intenzit v profilu 4 30 000

všechna vozidla za 24 hodin

25 000

20 000

15 000

10 000

5 000

0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO,II/107 NE ANO SOKP stavba 511 je v provozu

II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 ANO NE SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 5. - II/101 úsek Kolovratská ↔ Pod Lihovarem. V tomto posuzovaném profilu se projevuje zprovoznění SOKP stavba 511 (rozdíl cca 5 000 všech vozidel/24 hodin). Zprovoznění či nezprovoznění silnic II/335 a II/107 má na tento profil nevýznamný vliv. Ve všech variantách se jedná o pokles intenzit, pouze ve variantě se SOKP stavba 511, je silnice II/335 a není II/107 je zaznamenán nárůst intenzit dopravy. Pro tento profil lze konstatovat, že silnice II/335 a II/107 nemají pro tento profil významný vliv. Profil 6. - II/335 úsek Voděradská ↔ II/107. Na tomto profilu se projevuje existence SOKP stavba 511. Rozdíl intenzit mezi zprovozněním a nezprovozněním SOKP stavba 511 je cca 3 000 všech vozidel/24 hodin, pokud je zprovozněna silnice II/107. V případě, že není zprovozněn SOKP stavba 511 a není v provozu II/107, je rozdíl vyšší (nejnižší intenzita). Zatížení tohoto profilu silnice je tedy závislé na navazujících stavbách. Posuzovaný úsek komunikace má svůj dopravní význam, i když není zprovozněna navazující dopravní infrastruktura. Hlavní využití je odvedení části dopravy z Říčan a převedení dopravy z SOKP do řešené oblasti. Profil 7. - II/335 obchvat obce Světice. Největší dopravní zatížení v tomto úseku je ve stavu zprovoznění SOKP stavba 511 a II/107. Pokud ani jedna z těchto silnic není zprovozněna, je pokles o cca 3 000 všech vozidel/24 hodin. I v tomto stavu je dopravní zatížení tohoto úseku přes 10 000 všech vozidel/24 hodin. Obchvat obce Světice zcela nahrazuje stávající průjezd obcí – viz. profil 9. Zprovoznění silnice II/335 je na tomto profilu zatíženo nejen vozidly z původní II/107 (průjezd obcí), ale je zatíženo vozidly z ostatní silniční sítě. Profil je ovlivněn existencí SOKP stavba 511 a existencí přeložky II/107. I když obě stavby nejsou v provozu, je na obchvatu Světic dopravní zátěž přes 10 000 všech vozidel /24 hodin. Profil 8. - II/107 STAV (Široká) vjezd do města Říčany. Intenzity dopravy na tomto profilu nevykazují výrazné rozdíly v jednotlivých vypočtených variantách. Nejvyšší intenzita je dosažena ve stavu bez SOKP stavba 511, je v provozu II/335 a není v provozu II/107 (5 940 všech vozidel/24 hodin). Nejnižší intenzita je ve stavu s SOKP stavba 511, je v provozu II/335 a není v provozu II/107. Rozdíl je cca 2 600 všech vozidel/24hodin (největší rozdíl v posuzovaných stavech vlivem SOKP stavba

průvodní zpráva

Strana 37 (50)

511). Intenzity na tomto profilu představují především zdrojovou/cílovou dopravu města Říčany, která mění trasy s ohledem na stav silniční sítě. Obrázek 12 - průběh intenzit v profilu 8 7 000

všechna vozidla za 24 hodin

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO,II/107 NE ANO SOKP stavba 511 je v provozu

II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 ANO NE SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 9. - II/107 STAV (Hlavní), podjezd pod železniční tratí Světice. Nejvyšší intenzita dopravy je vypočtena ve stavu, který v podstatě odpovídá stávajícímu stavu dopravní infrastruktury. Nejnižší intenzity jsou zaznamenány ve stavu, kdy není v provozu SOKP stavba 511, je v provozu II/335 a není v provozu II/107. Intenzity dopravy na tomto profilu jsou přímo závislé na zprovoznění obchvatu obce Světice – silnice II/335 (převedení tranzitu mimo obec, zbylá intenzita je doprava místní). Vliv na intenzitu dopravy na tomto profilu má i zprovoznění přeložky II/107. Obchvat silnice II/335 zklidní centrální část obce a zároveň odvede z obce převážnou část pro obec tranzitní dopravy. Pokud bude vybudována jedna z posuzovaných silnic, nastane pokles intenzit na tomto profilu. V rámci provedených výpočtů není posouzen stav, kdy bude zprovozněn SOKP stavba 511, silnice II/335 v úseku SOKP – stávající II/107 (úsek dle projektu firmy Metroprojekt), tj nebude zprovozněn obchvat obce Světice silnicí II/335. Pokud by tento stav nastal, lze předpokládat výrazný nárůst dopravy v centrální části Světic. V tomto stavu by mohla intenzita dopravy dosahovat cca 14 000 všech vozidel/24 hodin.

průvodní zpráva

Strana 38 (50)

Obrázek 13 - průběh intenzit v profilu 9 6 000

všechna vozidla za 24 hodin

5 000

4 000

3 000

2 000

1 000

0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO,II/107 NE ANO SOKP stavba 511 je v provozu

II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 ANO NE SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 10. - II/107 NÁVRH úsek Všechromy ↔ III/1014. Intenzity dopravy na navrhované přeložce silnice II/107 jsou vyšší než intenzity na plánované silnici II/335. Přeložka silnice II/107 vykazuje obdobné intenzity jako silnice I/2. Vyšší intenzity jsou v tomto profilu vypočteny při neexistenci SOKP stavba 511. Je tedy zřejmé, že přeložka II/107 je atraktivní pro část vozidel, která by mohla využít SOKP stavba 511. Přeložka silnice II/107 v řešeném území částečně nahrazuje stávající silnice I/2 a II/101 a převádí dopravu mezi D1 a I/2. V případě zprovoznění přeložky II/107 lze zaznamenat pokles vozidel i na silnicích III. tříd o okolí. Výstavba silnice II/107 je tedy významná nejen pro řešené území (odlehčení průjezdů obcemi), ale i pro širší okolí. Profil 11. - II/335 obchvat obce Všestary. Propojení silnice II/335 od Mnichovic na silnici II/107 a dále na SOKP stavba 511 či do oblasti Říčan je atraktivní pro dopravu nejen z posuzované oblasti, ale i z oblasti Mnichovicka. Úsek silnice II/335 okolo obce Všestary má pozitivní vliv na intenzity dopravy v této obci – pokles, vymístění tranzitní dopravy pro tuto obec. Silnice II/335 převádí intenzity i ze silnic III/1014 a III/1015 (propojení Mnichovice – Strančice – D1), které nemají dostatečné návrhové parametry pro navýšení intenzit dopravy. Není vypočten pokles intenzit na dálnici D1 – vozidla nevyužívají ani při existenci SOKP stavba 511 navrhovanou přeložku. Přeložka silnice II/335 v tomto úseku má kladný vliv na intenzity dopravy v obci Všestary (pokles intenzit) a zároveň převádí i intenzity dopravy, které v současném stavu využívají silnice III. tříd pro propojení Mnichovice – Strančice – D1. Profil 12. - II/335 (Pražská) Mnichovice. Na tomto profilu je pro intenzitu dopravy rozhodující přeložka silnice II/335, a to zejména v úseku přeložka II/107 – Mnichovice. Nárůst dopravy v tomto profilu je dán i tím, že vlivem zkapacitnění této trasy dojde k odlehčení propojení Mnichovice – Strančice – D1. Intenzity na tomto profilu jsou vyšší, pokud je zprovozněn SOKP stavba 511, neboť část vozidel pokračuje dále po SOKP a bez využítí D1. Přestože v tomto profilu jsou mezi výpočty s II/335 a bez II/335 výrazné rozdíly v intenzitách dopravy, nejedná se o výrazný růst dopravy v centru Mnichovic. Ve variantě s nejvyšší intenzitou (SOKP stavba 511 ano, II/107 ano, II/335 ano) je v centrální části Mnichovic zaznamenán nárůst cca

průvodní zpráva

Strana 39 (50)

2 100 všech vozidel/24 hodin. Jedná se částečně i o vozidla od Struhařova, neboť v této variantě je výhodnější použít pro napojení na SOKP či D1 přeložku II/335, než využívat stávající silnici I/2 a průjezd Říčany. Obrázek 14 - průběh intenzit v profilu 12 9 000

všechna vozidla za 24 hodin

8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 NE ANO ANO NE SOKP stavba 511 je v provozu

SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 13. - III/1014 (Rudé Armády) Strančice. Na tomto profilu se výrazněji projevuje zprovoznění silnice II/335, zprovoznění silnice II/107 nemá na hodnotu intenzit v podstatě žádný vliv. Rovněž lze konstatovat, že na intenzity na tomto profilu jsou v podstatě nezávislé na zprovoznění SOKP stavba 511. V případě zprovoznění silnice II/335 v úseku SOKP stavba 511 (II/101) až do křižovatky se silnicí III/1014 dojde k přesunu části intenzit dopravy na posuzovaný profil, a to zejména ze silnice III/1015 – napojení obce Strančice na D1. Řidiči využívají přímou trasu na SOKP stavba 511, případně na II/101.

průvodní zpráva

Strana 40 (50)

Obrázek 15 - průběh intenzit v profilu 13 4000

všechna vozidla za 24 hodin

3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0

II/335 NE, II/107 NE II/335 ANO, II/107 ANO SOKP stavba 511 je v provozu

II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 ANO NE SOKP stavba 511 není v provozu

Profil 14. - III/1012 (Mnichovická) Všestary. Jedná se o tranzitní dopravu pro obec Všestary ve směru Mnichovice – Světice. Ve stavu bez existence II/335 je intenzita dopravy poměrně vyrovnána, zprovoznění SOKP stavba 511 a II/107 nemají na intenzitu dopravy výrazný vliv. Po zprovoznění silnice II/335 – obchvat obce Všestary nastane výrazný pokles intenzit dopravy v obci. Profil 15. - II/107 NÁVRH obchvat obce Tehov. Na intenzitu dopravy na obchvatu obce Tehov má vliv zprovoznění SOKP stavba 511 a zároveň i II/335. Pokud není SOKP stavba 511 zprovozněn, je zatížení na tomto úseku vyšší – vozidla využívají trasu II/107 jako spojnici silnice I/2 a dálnice D1. Pokud je vybudována silnice II/335, je intenzita na II/107 nižší – část vozidel využívá průjezd přes Mnichovice. Obchvat Tehova má jednoznačně pozitivní vliv na dopravní zatížení v zastavěném území obce. Přeložka II/107 je využívána jako alternativní propojení mezi I/2 a dálnicí D1 a snižuje tím i dopravní zatížení na průjezdu městem Říčany. Profil 16. - III/1011 (Panská) průjezd obcí Tehov. Zatížení ulice Panská v obci Tehov je přímo závislé na přeložce silnice II/107, která vytvoří obchvat Tehova a tím odvede dopravu mimo obec. Bez obchvatu jsou intenzity vyšší při neexistenci SOKP stavba 511 – stávající silnice III/1011 je využívána jako zkratka na dálnici D1 ze silnice I/2. Pro obec Tehov je důležité vybudování obchvatu pro snížení intenzit dopravy v centrální části obce. Vybudování pouze přeložky II/335 má na zatížení posuzovaného profilu komunikace negativní vliv - mírný nárůst intenzit.

průvodní zpráva

Strana 41 (50)

Obrázek 16 - průběh intenzit v profilu 16 7 000

všechna vozidla za 24 hod

6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

II/335 NE, II/107 II/335 ANO,II/107 II/335 NE, II/107 II/335 ANO, II/107 NE ANO ANO NE SOKP stavba 511 je v provozu SOKP stavba 511 není v provozu

7.3 Závěry modelového zatížení Výstavba přeložky II/107 je ve stavu se zprovozněním SOKP stavba 511 prioritním zásahem do místní infrastruktury, který dle výpočtů dopravním modelem přinese pozitivní výsledky, ulehčení od dopravy všem obcím ve zkoumaném území. Přeložka neprochází přes zastavěné území obcí a současně propojí D1 s I/2. Přímý vliv to bude mít především na obec Tehov, kde se vymístí nákladní doprava a významně poklesne celková doprava. Dále ulehčí obcím Světlice, Svojšovice, Strančice, Všestary a Říčany. Přeložka II/335 je přímo napojená na II/107, II/101 či na SOKP 511, její trasa na sebe převezme především nákladní dopravu z okolních obcí. Dopravu částečně odvede z centra města Říčany. Význam má především pro obce Světlice a Všestary. Zde se zásadně sníží celková doprava, včetně nákladní dopravy. Silnice II/335 tvoří částečnou paralelu s dálnicí D1, neboť převádí část intenzit zejména na SOKP stavba 511 ve směru na/od stavby 510. Tato trasa rovněž umožní snížení dopravních intenzit v obci Strančice, kde nastane pokles na silnicích III. tříd, které jsou dopravně nevyhovující. Tento efekt nastane pouze v případě, že přeložka II/335 bude ukončena až před Mnichovicemi, tj, včetně obchvatu obce Všestary. V případě návrhu dopravní infrastruktury ve zkoumaném území bez obchvatu SOKP 511 je důležitá především přeložka II/107, která obecně ulehčí dopravě v celém zkoumaném území, a to včetně města Říčany. V tomto stavu dopravní infrastruktury funguje přeložka silnice II/107 jako významná spojnice silnice I/2 a dálnice D1 – tvoří paralelu již v současném stavu přetíženému úseku silnice II/101. Dopravní zatížení této silnice je závislé i na existenci silnice II/335. Pokud je zprovozněna silnice II/335, je intenzita dopravy vyšší na úseku D1 – přeložka II/335. Síť těchto dvou silnic je hlavním dopravním napojením území na dálnici D1 – obě silnice přebírají podstatnou část dopravní zátěže ze stávajících silnic III. tříd. Tento jev je v podstatě nezávislý na existenci SOKP stavba 511.

průvodní zpráva

Strana 42 (50)

Přeložka II/335 má ve všech variantách dopravně méně zatížené úseky než přeložka II/107. Její dopravní význam se zvyšuje s existencí SOKP stavba 511. Hlavní předností přeložky silnice II/335 je snížení intenzit dopravy na průjezdu obcemi Světice, Všestary a částečně Strančice. Úsek silnice II/335 jižně od města Říčany nemá výrazný vliv na intenzity dopravy ve městě Říčany, a to v obou stavech SOKP stavba 511.

8 Vliv mýtného na intenzitu nákladní dopravy na silnicích nižších tříd V blízkosti řešeného území je mýtný systém placení silniční sítě uplatněn pouze na dálnici D1. Do budoucna lze předpokládat, že bude uplatněn i na SOKP stavba 511. Úseky s nutností placení průjezdu jsou u mnoho řidičů neoblíbené, a proto hledají paralelní trasy, kde je možná jízda bez dalších poplatků. Tento jev lze pozorovat zejména v úsecích, kde původní silnice I. třídy (dnes II. třídy) byla pro tranzitní dopravu nahrazena dálničním tahem (např. D2, D11). V těchto oblastech řada řidičů nákladních vozidel volí trasu mimo placené úseky po sice pomalejší, ale levnější variantě průjezdu územím. Aby tento nežádoucí jev fungoval, musí být bezplatná trasa dostatečně komfortní a zdržení na ní nesmí být příliš veliké oproti jízdě po dálnici. Výše uvedené předpoklady pro časté využívání paralelní trasy nejsou v řešeném území splněny. Dálnice D1 v tomto území není náhradou bývalé silnice I. třídy. Navíc stávající silniční síť převážně silnic III. tříd není dostatečně kapacitní, vyskytují se zde časté průjezdy obcemi a jízda je tím velmi pomalá. Navíc silnice nemají dostatečné šířkové parametry, což způsobuje mimo jiné problémy při vyhýbání se dvou nákladních vozidel. Řešené území nemá odpovídající dopravní propojení ze směrů podél D1. Tranzitní nákladní doprava využívala v nedávné minulosti silnici II/101 směr Úvaly a silnici I/2 směr Kutná Hora. V současném stavu je na těchto silnicích omezen provoz těžkých vozidel z důvodu nevyhovujícího technického stavu mostních objektů. Po odstranění těchto provozních překážek (nejčastěji rekonstrukce mostních objektů) lze očekávat opětovný nárůst nákladní dopravy na silnicích I/2 a II/101. I přes tento předpokládaný návrat do původního stavu před omezením lze konstatovat, že silniční síť v řešeném území není intenzivně využívána nákladní dopravou pro dálkové cesty bez nutnosti placení mýtného. Pokud bychom měli vyhodnotit vliv zpoplatnění silniční sítě na řešené území v souvislosti s dopravním modelem vypočteným pro rok 2040, tak se dostáváme do velké nejistoty, jaký systém placení vůbec bude zaveden. V současném stavu nelze určit, zda bude prováděna platba pouze na dálniční síti a vybraných silnicích I. třídy, nebo bude zavedeno celoplošné placení i na silnicích II. a III. tříd, zda toto bude v provozu pouze pro nákladní, anebo i pro osobní dopravu. Nejistot je v tomto ohledu poměrně dost a je problematické vyvodit relevantní závěry pro volbu trasy. Vzhledem k těmto nejistotám není do modelového zatížení vliv zpoplatnění silniční sítě zohledněn. Pokud by byl zachován stávající systém mýtného a byla by v řešeném území dobudována kompletní silniční síť dle předpokladů této studie, tak dle našeho názoru a modelových výpočtů nedojde k výraznému nárůstu nákladní dopravy v řešeném území na stávajících silnicích. Silnice II/107 převede část nákladní dopravy, která by pro průjezd územím využívala silnici II/101 a dále I/2 směr Kutná Hora. Tato trasa má alternativu v rychlejší placené trase po SOKP stavba 511 a D11. Je otázkou, zda se

průvodní zpráva

Strana 43 (50)

řidičům nákladní dopravy vyplatí využít kratší, neplacenou a výrazně méně komfortní trasu, než využít rychlou, pohodlnou, ale placenou trasu. Trasa silnice II/335 není atraktivní z hlediska nákladní dopravy jako náhradní trasa za mýtné úseky na D1 z hlediska širších vztahů. Důvodem je zejména nedostatečná silniční síť od Mnichovic dále podél D1. Lze očekávat, že řidiči nákladních vozidel, kteří mají zdroj či cíl v řešeném území využijí trasu II/335 pro jízdu na SOKP stavba 511, místo toho, aby řešené území opustili nejbližším dálničním exitem. Tento stav zcela vylučuje nákladní dopravu z logistických center u dálnice D1. Jedná se především o méně intenzivní zdroje a cíle nákladní dopravy v řešeném území – nejedná se o intenzivní nákladní dopravu. Závěrem lze z hlediska otázky vlivu mýtného na nový silniční systém konstatovat, že navržené silnice budou mít pouze velmi omezený význam z hlediska objízdných tras za placené úseky, v tomto případě dálnice D1 a do budoucna i SOKP stavba 511. V případě zachování stávajícího systému zpoplatnění silniční sítě nepředpokládáme v řešeném území vyšší využití silnic nižších tříd z důvodu objízdných tras mýtného systému. Nelze předpokládat razantní zlepšení jejich stavebně technického uspořádání a zrychlení provozu a zejména kapacitnější napojení na dálniční síť v prostoru Mirošovic. Pokud se bude v území nákladní doprava vyskytovat, bude se jednat o dopravu zdrojovou/cílovou, kterou bude řešené území generovat.

9 Vyčíslení nákladů variant Předpokládané stavební náklady na realizaci silnic II/107 a II/335, včetně rizik a souvisejících staveb, v cenové úrovni roku 2015 jsou vypočteny dle cenových normativů, které jsou používány pro stavby Ředitelství silnic a dálnic. V souladu s metodikou výpočtu jsou procentuálně zahrnuty i rizikové položky, které zohledňují v tomto stupni dokumentace nepředpokládaná rizika při výstavbě. Ceny jsou uvedeny bez DPH, neboť v době výstavby může být jeho hodnota odlišná od současného stavu. Na obou trasách se nevyskytují náročné konstrukce a potření, které by vedly k zásadnímu navýšení finančních prostředků. Nejdražším inženýrským dílem jsou mostní konstrukce, které jsou navrženy z důvodu mimoúrovňového křížení navržených silnic s železniční tratí. Finanční nároky za vyvolané přeložky inženýrských sítí nejsou taxativně vyčísleny. Náklady jsou odhadnuty procentem z ceny. Důvodem je nedostatek podkladů o inženýrských sítích v tomto stupni dokumentace. Dále nejsou vyčísleny náklady na případné změny územně plánovacích dokumentací, které mohou být vyvolány zanesením tras do Zásad územního rozvoje. Zejména se jedná o územní plán Strančice, kde křižovatka přeložky silnice II/107 a trasování silnice II/335 je vedeno mimo zastavitelné plochy bez koridoru pro dopravní infrastrukturu. Rovněž nejsou vyčísleny náklady na výkup pozemků od stávajících majitelů. Celkové náklady na výstavbu jsou vypočteny následovně: Silnice II/107

276,355 mil Kč

Silnice II/335

369,383 mil Kč

Podrobnější vyčíslení nákladů pro obě silnice je provedeno v příloze C.2.

průvodní zpráva

Strana 44 (50)

10 Podklady pro případnou aktualizaci ZUR Jak již bylo v kapitole 4.1. popsáno a na obrázku 3 zobrazeno, je v rámci ZÚR chráněna trasa pro přeložku silnice II/107 v celé trase mezi dálnicí D1 a silnicí I/2 v trase, která je respektována platnými územními plány jednotlivých obcí. Trasa silnice II/335 je územně chráněna pouze v trase od SOKP stavba 511 (MÚK Lipany) až po napojení na stávající silnici II/107 jižně od obce Světice. Tento koridor je respektován územní plány. Silnice II/107 Do aktualizace ZÚR navrhujeme ponechat stávající koridor silnici II/107 (VPS D074) principiálně ponechat. Doporučujeme provést porovnání s výsledky této studie a koridor lokálně upravit tak, aby navržená trasa byla celá v tomto koridoru (nejlépe včetně ochranného pásma silnice II. třídy). Obrázek 17 – zákres trasy přeložky silnice II/107 do ZÚR

Nutná úprava trasy v ZÚR a rozšíření koridoru na nutné přeložky, zejména silnici III/1014 směr Strančice

Silnice II/335 Stávající koridor (VPS D173) navrhujeme v úseku SOKP – II/107 jižně od Světic ponechat dle platné ZÚR a následně ho v rámci aktualizace ZÚR prodloužit až do prostoru křižovatky s přeložkou II/107. Pokud by byl koridor ponechán ve stávajícím rozsahu, není zajištěna kontinuita mezi přeložkou II/107 a přeložkou II/335, která je

průvodní zpráva

Strana 45 (50)

z hlediska homogenity trasy II/335 a vytvoření odpovídající křižovatky s přeložkou II/107 nutností. Další pokračování trasy II/335 směrem na Mnichovice – obchvat Všestary není jednoznačné. V tomto úseku silnice obchází zastavěné území obce, nevýznamně zasahuje do zastavitelných ploch dle návrhu územního plánu, zasahuje do přírodních prvků v území a tvoří v krajině bariéru mezi obcí a lesem. Další nevýhodou přeložky je fakt, že další pokračování jihovýchodním směrem není z hlediska zastavěnosti území možné a přeložka silnice by končila na stávající trase, vedoucí přes centrální část Mnichovic. Z hlediska intenzit dopravy se jedná o úsek, který má jednoznačně pozitivní vliv na dopravní zatížení silnic III. tříd, vedoucích přes obce Všestary a Strančice. Z tohoto důvodu nedoporučujeme zakreslení úseku přeložka II/107 – Mnichovice (obchvat obce Všestary) do aktualizace ZÚR. Obrázek 18 – zákres trasy přeložky silnice II/335 do ZÚR

Prodloužení koridoru II/335 ž do prostoru křižovatky s přeložkou II/107

Zvážit zařazení úseku mezi přeložkou II/107 a Mnichovicemi do ZÚR – není jednoznačný souhlas

průvodní zpráva

Strana 46 (50)

11 Shrnutí a doporučení Studie prokázala, že území je pro trasování obou přeložek silnic stále ještě průchodné a je možné je z hlediska rozvoje území stále realizovat obě uvažované silnice v celé trase. Ani jedna z tras není v zásadní kolizi s rozvojovými záměry obcí. V nadřazené územně plánovací dokumentaci – Zásady územního rozvoje je stabilizována trasa silnice II/107 v celém posuzovaném úseku tj. od dálnice D1 (exit 15 – Všechromy) až do křižovatky se silnicí I/2. Je označena jako veřejně prospěšná stavba VPS D074. Trasa silnice II/335 je v ZÚR stabilizovaná v úseku SOKP stavba 511 – napojení na stávající II/107 jižně od obce Světice. Je vedena jako veřejně prospěšná stavba VPS D173. V územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí je stav následující: • •

Silnice II/107 je stabilizována v územních plánech obcí Strančice a Tehov, není stabilizována v územním plánu obce Všestary (není schválen územní plán). Silnice II/335 je stabilizována v územních plánech Hlavního města Prahy, města Říčany a obce Světice. Trasa není stabilizována v územních plánech obcí Strančice a Všestary (není schválen územní plán).

Z předešlé rekapitulace plynou následující úkoly pro územní plánování: •

•

Zásady územního rozvoje: o potvrdit trasu II/107 a provést lokální úpravy koridoru tak, aby zahrnoval i prostory křižovatek a vyvolané přeložky navazujících silnic. o Potvrdit trasu II/335 dle stávající dokumentace a doplnit prodloužení až ke koridoru II/107 o Zvážit další pokračování návrhového koridoru přeložky silnice II/335 od přeložky II/107 k městu Mnichovice Územní plány obcí: o Územní plán Strančice – zohlednit křižovatku přeložky II/107 se silnicí III/1014, napojením místní části Svojšovice a přeložkou II/335 jižně od osady Hustopeče a zohlednit koridor silnice II/335 v úseku od vstupu z území řešeného územním plánem Říčany až do prostoru křižovatky s přeložkou II/107 jižně od osady Hustopeče. o Územní plán Všestary – zohlednit upřesněnou trasu koridoru přeložky silnice II/107 a zvážit vedení přeložky silnice II/335 v úseku od přeložky s II/107 k napojení na stávající trasu III/1012 jižně od Menčic. o Územní plán Tehov – v případě návrhu přeložky II/335 od přeložky s II/107 (obchvat obce Všestary) zanést do územního plánu přeložku silnice III/1013.

Z dříve vypracovaných projektových dokumentací je využitelná dokumentace přeložky silnice II/335 v úseku SOKP stavba 511 – Světice, zpracovatel Metroprojekt (nutná aktualizace). Ostatní dokumentace uvedené v kapitole 5 jsou územně neprůchodné či nevyhovující záměru výstavby silniční sítě. Obě trasy mají lokální střety s prvky životního prostředí. Zásah lze předpokládat přeložkou silnice II/107 na území města Říčany, a to v lesním úseku, kde bude dotčen VKP Říčanský les, včetně biocentra Hraniční strouha. Zásah je

průvodní zpráva

Strana 47 (50)

odůvodněn nutností změny stávající trasy silnice z hlediska nevyhovujících návrhových poměrů. Trasa silnice II/335 se dotýká lokálních biokoridorů u Světic – nejsou přímo ovlivněny. Obchvat obce Všestary zasahuje do třech VKP, kde bude nutné kompenzačním opatřením tyto střety řešit. Obě trasy mají střety s technickou infrastrukturou území. Ve většině případů se jedná o křížení se vzdušným vedením přenosové soustavy elektrické energie a křížení jsou tedy bez problémů řešitelná. Ověření křížení trasy a vzdušného vedení bude nutné na trase přeložky II/107 v úseku mezi křižovatkou s III/1015 a železniční tratí, kde je trasa silnice v násypu. Trasa silnice II/335 se ve dvou profilech kříží s VTL plynovodem. Obě trasy se rovněž kříží s vodovodními řady. Nejsou zaznamenána křížení s ostatními produktovody. Křížení s železniční tratí č. 221 Praha ↔ Benešov u Prahy je navrženo u obou tras mimoúrovňově (II/107 nadjezd, II/335 podjezd). Nevznikají potencionální nehodová místa, nedojde k ovlivnění automobilového provozu intenzivní železniční dopravou. Křížení silnice II/107 s železniční vlečkou je navrženo úrovňově z důvodu malého využití vlečky a její nejisté existence do budoucna a z hlediska podélného profilu silnice II/107. Zprovoznění nových přeložek má pozitivní vliv na bezpečnost dopravy na silniční a komunikační síti v řešeném území. Navrhované doplnění silničního systému s novými okružními křižovatkami zvýší bezpečnost provozu na křižovatkách. Snížením dopravní zátěže v obcích dojde ke zlepšení životních podmínek v těchto obcích a zároveň se zlepší i podmínky pro pěší a cyklistickou dopravu. Záměr je tedy v souladu s cíli Národní strategie bezpečnosti silničního provozu ohledně snižování dopravní nehodovosti a snižování závažných následků na životech a zdraví osob z ní plynoucích. Provedené výpočty intenzit dopravy dopravním modelem prokázaly převážně pozitivní vliv přeložek silnic II/107 a II/335 na stávající silniční síť v řešeném území. Zejména dojde k vymístění dopravy přes zastavěné území obcí (Tehov, Světice, Všechromy, Strančice, Říčany). Pokles je zaznamenán i v obci Všestary, ale přeložka II/335 není prioritou obce a nebude zřejmě dále územně a techniky prověřována. Významný vliv na hodnotách intenzit dopravy v řešeném území má SOKP stavba 511. Nelze konstatovat, že přínos zprovoznění tohoto úseku SOKP, má či nemá jednoznačně pozitivní či negativní vliv na intenzity dopravy na posuzovaných silnicích. Navýšení intenzit je vypočteno na silnici I/2, která se při zprovoznění SOKP stavba 511 stane hlavním dopravním napojením území na dálniční síť. Následně ovšem nastane pokles intenzit na silnicích nižších tříd v řešeném území. Přeložka silnice II/107 má jednoznačně dopravní význam v řešeném území. Existence této trasy má pozitivní vliv na snížení dopravní zátěže na ulici Černokostelecká v Říčanech (I/2) – i při existenci SOKP stavba 511. Silnice vytváří paralelní trasu k již v dnešním stavu přetížené silnici II/101 v úseku Říčany – dálnice D1, která bez existence SOKP stavba 511 bude stále velmi intenzivně využívána až za hranicí kapacity – tvorba kongescí, dlouhá jízdní doba. Tímto negativním stavem bude vyšší tlak na náhradní trasu, kterou nemůže být stávající silniční systém v území, ale musí jim být nová paralelní trasa. Přeložka silnice II/335 vytváří alternativní napojení na SOKP stavba 511 či na II/101. Díky existenci této silnice nastane pokles intenzit na stávajících silnicích III. tříd a sníží se průjezdy obcemi. Při zprovoznění SOKP stavba 511 umožní tato silnice

průvodní zpráva

Strana 48 (50)

přímé propojení celé řešené oblasti na nadřazený dálniční systém bez nutnosti využít komunikační síť města Říčany. V prostoru Říčan je modelem vypočten pokles intenzit, zejména v jižní části. Přeložka II/335 v úseku obchvat obce Všestary je z hlediska dopravního poměrně účinná – nastane výrazný pokles dopravního zatížení v obci. Tento pozitivní efekt je negován jinými aspekty a hledisky, které je nutno rovněž respektovat. Z výše uvedených faktů vyplývá doporučení etapizace výstavby. Je nutné dále podporovat výstavbu SOKP stavba 511, která je připravována Ředitelstvím silnic a dálnic. Z hlediska další silniční sítě doporučujeme zahájit úpravy územně plánovacích dokumentací a následně předprojektovou přípravu na výstavbu přeložky silnice II/107 v úseku dálnice D1 (exit 15) ↔ I/2. Modelové zatížení prokázalo její nesporný význam v území, trasa je stabilizována v ZÚR Středočeského kraje a je nutné dořešit pouze soulad s územně plánovací dokumentací dotčených obcí. Trasu silnice II/335 považujeme za vhodné v území ponechat, byť její význam je nižší než II/107. Intenzity dopravy na II/335 jsou mírně vyšší při zprovoznění SOKP stavba 511 – zkrácení cest z/do řešeného území na dálniční systém. Její výstavbu doporučujeme ponechat až po zprovoznění SOKP stavba 511 a vyhodnocení provozu v řešeném území. Územní rezerva v úseku SOKP ↔ přeložka II/107 by měla být v územně plánovacích dokumentacích ponechána. Trasu silnice II/335 v úseku přeložka II/107 ↔ Mnichovice navrhujeme do ZÚR nezapracovat z důvodu nesouhlasu dotčených obcí.

průvodní zpráva

Strana 49 (50)

12 Záznamy z jednání

průvodní zpráva

Strana 50 (50)

Záznam z jednání Akce: Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih Číslo zakázky: 15-6-208 Místo: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Datum: 6/10/2015 Přítomni: ing. Zuzana Urbancová, ing. Anna Grösslová, ing. Milan Komínek, ing. Ondřej Kyp Účel jednání: Vstupní jednání pro zahájení prací na výše uvedené studie, předání relevantních podkladů. Průběh jednání: Na vstupním jednání byly probrány již zpracované projektové dokumentace, které má zhotovitel posoudit, zda jsou stále relevantní z hlediska prostupnosti území atd.. Dokumentace budou objednatelem předány v co nejkratším termínu. Dále budou předány územně analytické podklady a územní plány jednotlivých obcí. Dále byly probrány jednotlivé body předmětu studie a upřesněno jejich naplnění. Vzhledem ke složitosti území z hlediska územního rozvoje jednotlivých obcí a potřeby vyřešení dopravní situace apeluje objednatel na dodržení termínu (6 měsíců) zpracování studie. Studie bude projednána se zástupci místních samospráv, neboť výsledky studie se po jejím schválení musí promítnout do územně plánovacích dokumentací jednotlivých obcí.

Závěr jednání: Zhotoviteli budou předány podklady v co nejkratší době, včetně kontaktů na pracovníky úřadu, kteří mohou případně poskytnout další podklady. Zhotovitel bude s objednatelem konzultovat dílčí výsledky provedených prací. Jednání se zástupci samospráv bude domluveno až po společném jednání mezi zhotovitelem a objednatelem.

Ing. Ondřej Kyp

V Praze, dne 6. 10. 2014

Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih 1

Záznam z jednání Akce: Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih Číslo smlouvy objednatele: S-5634/DOP/2015 Číslo smlouvy zhotovitele: 15 353 205 Místo: Krajský úřad Středočeského kraje, Zborovská 11, 150 21 Praha 5 Datum: 17/12/2015 Přítomni: Lukáš Kopřiva, Zuzana Urbancová, Anna Grösslová – Středočeský kraj Vladimír Kořen, David Michalička, Čestmíra Šťastná – město Říčany David Hlouch, Kateřina Ruszová – obec Tehov Jaromír Jech – obec Všestary Milan Komínek, Ondřej Kyp – AF-CITYPLAN Účel jednání: Projednání studie v rozpracovanosti Průběh jednání: Na jednání byly zpracovatelem shrnuty dosavadní zjištěné skutečnosti ohledně přeložek silnic II/107 a II/335. Zúčastněným byl představen zákres tras do územních plánů dotčených obcí, zákres do ortofotomapy a podélné profily navržených tras. Zpracovatel dále uvedl informace o dříve zpracovaných projektech, které jsou jedním z podkladů. Silnice II/107 Zástupci obcí se shodli, že trasa silnice II/107 (propojení D1 <–> I/2) je pro území z hlediska odvedení dopravy významnější, než silnice II/335. Zástupci Tehova a Říčan byl zmíněn problematický úsek I/2 <-> Tehov, který je veden lesním masívem, a kde se vyskytují chráněné přírodní lokality. Navržená trasa do těchto lokalit přímo nezasahuje, ale je vedena v těsné blízkosti. Dále byl naznačen problém s chatovou oblastí Tehov, Lada, kde mohou nastat protesty proti vedení nové silnice (v tomto úseku vedeno dle územního plánu po stávající trase silnice III/1011). Zástupce obce Tehov požadují zapracovat do řešení (odpovídající podrobnosti studie) nekolizní křížení nové trasy s pěší dopravou a řešit křižovatku se silnicí III/1011 (spojení Tehov <-> Světice) jako křižovatku okružní. Projektová dokumentace přeložky silnice II/107, kterou zpracovala firma VPÚ-DECO v roce 2008 řeší pouze obchvat obce Všechromy a není plně v souladu se záměrem trasy II/107 dle ZÚR. Tato dokumentace nebude dále vyhodnocována.

Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih 1

Záznam z jednání Silnice II/335 Řešená trasa silnice se skládá z úseku SOKP <-> Světice, která byla vyprojektována firmou Metroprojekt a je v souladu se ZÚR. Tento projekt je zakreslen do situace bez změny. Dále je navržena trasa obchvatu Světic, který začíná v okružní křižovatce navržené v projektu od firmy Metroprojekt a je ukončen jižně od obce, kde se napojuje na stávající II/107 – tento úsek je rovněž zakreslen v ZÚR. Dále směrem na Mnichovice není trasa II/335 v ZÚR řešena. Další vedení od Světic k napojení na přeložku II/107 je řešeno variantě. Jižní varianta je vedena částečně po trase stávající silnice II/107 a zahrnuje částečnou přeložku silnice III/1014. Alternativní trasa je vedena od napojení na II/107 mezi zastavěným území obce Světice a místní částí Hustopeče do křižovatky přeložky II/107 x III/1012. Jedná se o negativní prověření trasy z důvodu značného přiblížení ke stávající zástavbě. Dále je navržen peážní úsek s přeložkou silnice II/107 severně od obce Všestary. Další úsek silnice II/335 až k napojení na III/1012 u obce Menčice je veden severním obchvatem obce Všestary. Tato trasa není zakreslena v územně plánovacích dokumentacích, vychází se studie CityPlan a z hlediska prostupu územím je jediné možné. Dle názoru zástupců města Říčany není přeložka silnice II/335 pro území zásadní, neboť neřeší převedení dopravy z obcí východně od Říčan na dálnici D1. Dále zástupce obce Všestary nesouhlasí s vedením trasy katastrálním území obce – severní obchvat Všestar. Projektová dokumentace přeložky silnice II/335 v úseku SOKP <–> Světice byla zpracována firmou Metroprojekt v roce 2008 a bylo získáno územní rozhodnutí. To pozbylo své platnosti a nebylo dále prodlužováno.

Závěr jednání: Navržená trasa přeložky silnice II/107 odpovídá ZÚR Středočeského kraje a je zakreslena v územních plánech dotčených obcí. Zástupce obce Všestary prověří, zda navržená trasa je v souladu s připravovaným územním plánem obce. Navržená přeložka silnice II/335 nebude řešena v těsné blízkosti zastavěného území obce Světice – představené alternativní řešení. Zástupce obce Všestary nesouhlasí s vedením přeložky II/335 na katastru obce a požaduje tento úsek ze studie vypustit. Vedení dopravy po stávající silnici III/1012 ve směru Mnichovice – Světice je vyhovující.

Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih 2

Záznam z jednání Dle dohody poskytne pan starosta Jech rozpracovaný územní plán zpracovateli dokumentace. Dle dohody předají zástupci obcí zpracovateli dostupné údaje o intenzitách provozu, které mají k dispozici ze stacionárních měřících zařízení či dříve zpracovaných průzkumů. Dále zpracovatel žádá o poskytnutí bezpečnostních inspekcí, které mají obce k dispozici. Další jednání se uskuteční nad modely dopravy, kde budou posouzeny varianty rozvoje silniční sítě, včetně zapojení Silničního okruhu kolem Prahy – stavba 511. Předpoklad termínu jednání je v polovině února 2016.

Ing. Ondřej Kyp

V Praze, dne 17. 12. 2015

Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih 3

Dopravně technická studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového zemí Říčansko - jih projednání ze dne 17. 12. 2015

ZÁZNAM Z JEDNÁNÍ Autor

Datum

Telefon

Číslo projektu

Ondřej Kyp -

2016-03-23 15-5-208

Mobilní telefon

603 193 168 E-mail

[email protected]

Dopravní studie zlepšení dopravní obslužnosti zájmového území Říčansko - jih Účastníci jednání: Dle přiložené prezenční listiny Předmětem jednání bylo závěrečné představení výše uvedené studie. Účastníci jednání byli seznámeni zejména s výsledky výpočtů dopravním modelem, který na posledním jednání nebyl ještě zpracován. Zpracovatel nejprve zopakoval soulad tras silnic II/107 a II/335 s územními plány jednotlivých obcí. Bylo konstatováno, že soulad je v podstatě zajištěn až na obec Všestary, který nemá schválený územní plán a v projednávaném návrhu je trasa přeložky II/107 zakreslena v rozporu s ZUR a územním plánem obce Tehov. Dále v návrhu územního plánu Všestary není zakreslena přeložka silnice II/335, neboť tato trasa není součástí nadřazené dokumentace a obec s touto trasou ani neuvažuje (úsek od přeložky II/107 až na hranici katastru u obce Mnichovice – obchvat Všestar). Dále byl zpracovatelem proveden výklad k jednotlivým variantám uspořádání silniční sítě a vypočteného modelového zatížení pro rok 2040. Bylo předvedeno všech 8 vypočtených zátěžových stavů, které byly okomentovány a vzájemně porovnány. Následně byly předvedeny rozdílové grafy, kde je porovnán „nulový stav“ silniční sítě (rozvíjí se území podle územních plánů, roste doprava podle růstových koeficientů, ale nestaví se dopravní infrastruktura) s navrženým stavem, a to ve všech variantách. U všech vypočtených variant byl zpracovatelem proveden základní komentář účinnosti navržených silnic, a to ve stavech zprovoznění pouze jedné z navrhovaných silnic a obou silnic. Výsledky prokázaly, že i samotná přeložka silnice II/107 je poměrně výrazně dopravně zatížena ve všech posuzovaných stavech a má mimo jiné kladný vliv na snížení intenzit dopravy na ulici Černokostelecká v Říčanech. Dále je jejím přínosem snížení intenzit dopravy na silnicích III. tříd v řešeném území bez ohledu na existenci SOKP stavba 511. Rovněž je zaznamenán pokles intenzit na dnes přetížené silnici II/101 v úseku Říčany – D1 exit 12, rovněž v obou stavech bez i včetně SOKP stavba 511. Přeložka silnice II/335 v celé délce (SOKP stavba 511 – Mnichovice) má pozitivní vliv na snížení dopravní zátěže na silnicích III. tříd v obcích Všestary, Strančice a Světice, kde se významně sníží pro tyto obce tranzitní doprava. Tento stav lze zaznamenat s i bez existence SOKP stavba 511. Model dále prokázal, že dojde k mírnému nárůstu

Strana 1 (3)

dopravního zatížení v obci Mnichovice cca 1 400 všech vozidel/24 hodin. Část těchto vozidel je tvořena pro Mnichovice tranzitní dopravou po stávající II/335 ze směru od Ondřejova. Ve stavu, kdy jsou zprovozněny obě přeložky silnic II/107 a II/335 dojde ke snížení dopravní zátěže na silnicích III. tříd v řešeném území. Na hranici řešeného území dojde ke snížení dopravní zátěže na silnici I/2 – ulice Černokostelecká v Říčanech a dále na silnici II/101 v úseku Říčany – D1 exit 12 (intenzity dopravy na této silnici jsou významně ovlivněny zprovozněním SOKP stavba 511). Cílem studie je připravit podklad pro aktualizaci ZÚR Středočeského kraje. Navrhujeme tedy následující řešení: Koridor silnice II/107 (VPS D074) ponechat, případně lokálně upravit dle výsledků studie – např. aby byla územně podchycena křižovatka se silnicí III/1014 a přeložkou II/335 na území obce Strančice Koridor silnice II/335 (VPS D173) navrhujeme v úseku SOKP – II/107 jižně od Světic ponechat dle platné ZÚR a následně ho v rámci aktualizace ZÚR prodloužit až do prostoru křižovatky s přeložkou II/107. Pokud by byl koridor ponechán ve stávajícím rozsahu, není zajištěna kontinuita mezi přeložkou II/107 a přeložkou II/335, která je z hlediska homogenity trasy II/335 a vytvoření odpovídající křižovatky s přeložkou II/107 nutností. Další pokračování trasy II/335 směrem na Mnichovice – obchvat Všestary není jednoznačné. V tomto úseku silnice obchází zastavěné území obce, nevýznamně zasahuje do zastavitelných ploch dle návrhu územního plánu a tvoří v krajině bariéru mezi obcí a lesem. Z hlediska intenzit dopravy se jedná o úsek, který má jednoznačně pozitivní vliv na dopravní zatížení silnic III. tříd, vedoucích přes obce Všestary a Strančice (snížení intenzit dopravy). Dále následovala diskuze nad jednotlivými závěry dopravního modelu a trasování obou přeložek bez konkrétního úkolu na zpracovatele dokumentace. Prosíme všechny účastníky, aby se k zápisu vyjádřili do 5. 4. 2016. Připomínky zaslané do tohoto data budou vyhodnoceny a zapracovány. Na pozdější připomínky nemůžeme z časového

hlediska

brát

zřetel.

Připomínky

zasílejte

na

adresy:

[email protected] a [email protected] . Děkujeme za spolupráci. Zapsal: Ondřej Kyp Dodatek zástupců obce Všestary: Obec Všestary s obchvatem nesouhlasí, naopak chce zachovat dopravu přes obec, a to z důvodu přínosu dopravy pro podnikání v obci /obchod, hospoda/. Vybudováním obchvatu by se "odřízl" jediný přístup do lesa, museli bychom zrušit lesní dětské hřiště, budovanou fitness stezku, zničit přirozená stanoviště mnoha druhů zvířat - v dané lokalitě je určitý biokoridor.

Page 2 (3)

Dalším argumentem proti je, že by tento obchvat neměl návaznost na dostatečně široké komunikace v Mnichovicích, tudíž by akorát "stáhnul" dopravu na už dnes silně zatížené místní komunikace Mnichovic. V současné době je pro Všestary nejvíce zatěžující těžká nákladní doprava vozidel z lomu. V lomu se má, dle posledních jednání a stanovisek z firmy Kámen Zbraslav, utlumit těžba do dvou let. Provoz nákladních vozidel de facto ze dne na den zmizí. Poslední argument: Provoz osobních vozů je absolutně nejvyšší ráno, kdy to nikomu nevadí /"navážení" dětí do škol v okolí, cesta do práce/, pak od odpoledních hodin. V době od ca. 9/10 h do ca. 16 h jsou komunikace prakticky bez vyššího provozu. Ve večerních, resp. nočních hodinách je pak de facto nulový = nerušící. Dodatek zástupců města Mnichovice: Město Mnichovice s trasou II/335 zásadně nesouhlasí. Jakékoliv zvýšení dopravní zátěže při průjezdu městem je negativní. Rozšíření komunikace není možné vzhledem k zástavbě rodinnými domy v uliční čáře. Centrum města je dopravně velmi zatíženo, s velkou frekvencí pěších. V centru města jsou dvě základní školy, mateřská škola, zdravotní středisko, rodinné centrum, stejně jako řada drobných provozoven. V dopravní špičně se tvoří souvislá kolona. Výjezdy z okolních komunikací na ulici Pražská a Ondřejovská jsou obtížné, zvýšení dopravní zátěže by způsobovalo významné komplikace.

Page 3 (3)