Policie ČR Obvodní ředitelství policie Praha IV Skupina vnitřní kontroly U plynárny 2 145 04 Praha 4 č. j. ORIV – 26751/2012 Generální inspekce bezpečnostních sborů Skokanská 2311/3 169 00 Praha 6, Břevnov 9. 5. 2012 Doplnění trestního oznámení ze dne 20. 4. 2012 Ke svému trestnímu oznámení ze dne 20. 4. 2012, které jsem učinil pod č. j. ORIV-25469-1/TČ2012-001419 ústně do protokolu u Místního oddělení Policie ČR Vršovice, přikládám DVD s videozáznamy excesu justiční stráže a hlídky státní policie dne 20. 4. 2012 („Justiční války: Epizoda XI – Jen si tak trochu zabuzerovat“) a podobného excesu justiční stráže ze dne 3. 3. 2009 („Justiční války: Epizoda III – Poklopec nedám!“). Videozáznam ze dne 20. 4. 2012 prokazuje tento skutkový děj a z něho vyplývající právně významné skutečnosti: 1. Dne 20. 4. 2012 jsem se do budovy Justičního areálu na Míčánkách dostavil jako svobodný a plnoprávný občan a po celou dobu své přítomnosti jsem nenarušoval pořádek v budově soudu a neohrožoval bezpečnost. Nebyl tedy žádný důvod k zákroku příslušnice a příslušníků justiční stráže podle ust. § 7 zákona o vězeňské službě a justiční stráži, a k následnému zákroku státní policie. 2. Dobrovolně jsem se podrobil osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které jsem měl u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuji zákaz vstupovat do budovy soudu se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek, jak upravuje ust. § 7 zákona o soudech a soudcích. K tomuto účelu jsem dobrovolně strpěl svou kontrolu v bezpečnostním rámu i kontrolu své tašky v „rentgenovém přístroji“. 3. Dalšímu požadavku příslušnice justiční stráže tohoto zjevu a mně neznámého jména, abych si pro další kontrolu svlékl svou bundu, jsem se oprávněně vzepřel, a to z následujících důvodů: a) Podle ust. čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod mohou být povinnosti občanům ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod. Žádný zákon pak občanům neukládá povinnost při vstupu do budovy soudu se svlékat či odkládat součásti svého oděvu. b) Podle ust. čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Žádný zákon nestanoví oprávnění příslušnic a příslušníků justiční stráže k ukládání příkazů občanům, aby se při vstupu do budovy soudu svlékali. Pokud zákon o vězeňské službě a justiční stráži upravuje v ust. § 13 pravomoc příslušnic a příslušníků justiční stráže provést osobní prohlídku, tak pouze při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit bezpečnost v budovách soudů. Podle tohoto ustanovení může příslušník justiční stráže přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit bezpečnost v budovách soudů.
Taková situace ovšem dne 20. 4. 2012 v souvislosti s mým vstupem do budovy soudu nenastala. Po signalizaci v bezpečnostním rámu jsem zřetelně a srozumitelně dozorkyni výše uvedeného zjevu seznámil se skutečností, že v rámu hvízdají mé zipy na poklopci u kalhot a na bundě a kovová svorka, kterou si jistím mobilní telefon zavěšený za pasem (tento telefon jakož i všechny kovové předměty z kapes jsem samozřejmě předtím způsobně odložil do více méně špinavých plastových nádob u bezpečnostního rámu). Zároveň jsem se přitom i dožadoval, aby zasahující dozorkyně výše uvedeného zjevu nebo někdo z dalších přítomných dozorců provedli mou dodatečnou kontrolu ručním detektorem, jak je běžné a jak i na uvedeném místě v předmětném čase bylo prováděno i u jiných občanů. Žádné důvodné podezření, že mám u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou bych mohl narušit bezpečnost v budově soudu, tedy nenastalo, zipy na poklopci u kalhot a bundě nebo svorka u pasu nejsou zbraní nebo věcí, která by mohla narušit bezpečnost v budovách soudů, nebyl proto žádný zákonný důvod provádět mou osobní prohlídku nebo mi ukládat příkaz svlékat si svůj oděv. c) Podle příkazů dozorkyně výše uvedeného zjevu jsem svůj oděv měl nechat projet „rentgenovým přístrojem“, kterým jsou kontrolována zavazadla. Tímto přístrojem ovšem neprojíždí jen čisté dámské kabelky nebo pánské kufříky, ale zavazadla veškerá, tedy i např. různé špinavé batohy, které jejich majitelé a nositelé různě válejí po špinavých ulicích, po špinavých podlahách tramvají, vlaků a autobusů, či na špinavých podlahách pod stoly v hospodách. Takové zacházení s mým oděvem jsem proto oprávněně považoval za jeho poškozování a neopodstatněné riziko, že bude znečištěn. Přitom mi žádný zákon (viz výše citovaná Listina základních práv a svobod) neukládá povinnost strpět takovéto znečištění svého oděvu na pokyn kdejaké státní struktury. Na této skutečnosti nic nemění ani to, že pro projíždění oděvů „rentgenovým přístrojem“ mají dozorci plastové nádoby – více či méně špinavé od jiných předmětů a oděvů –, neboť i oděvy v nich položené jsou otírány o stěny přístroje i opleskávány gumovými pásy na vstupu i výstupu přístroje. Stěny přístroje, gumové pásy i plastové krabice jsou pak také více či méně znečištěny od projíždějících zavazadel výše popsaného charakteru. Jde prostě o stejnou situaci, kdy ani šoféři dopravních prostředků nemohou cestující při nástupu nutit, aby si své oděvy odkládali na podlahu či pod sedačky, a absurdnost a nepřijatelnost takového případného požadavku je stejná, jako u reálných požadavků předmětné dozorkyně vůči mé osobě. K tomu pro úplnost dodávám, že Justiční areál na Míčánkách je ve svých útrobách vybaven šatnou, v níž svůj svrchní oděv jako jedna z mála vstupujících osob pravidelně odkládám. Činím tak ovšem dle své vlastní vůle a důstojným i bezpečným způsobem, neboť při jeho samostatném zavěšení na háček žádné ušpinění nehrozí; nehledě na to, že šatnářka je v Justičním areálu na Míčánkách jediná slušná osoba, o čemž ji pravidelně ujišťuji. d) Příkaz dozorkyně ženského pohlaví, abych se před ní svlékal, lze oprávněně považovat za nežádoucí a nepřípustné chování sexuální povahy ve smyslu příslušných doporučení a směrnic Rady Evropy a Evropské unie, které je v rozporu s principem rovného zacházení s muži a ženami, na což jsem mimochodem i předmětnou dozorkyni upozorňoval. Také nstržm. Junek z hlídky státní policie na policejní služebně výslovně uvedl: „Vy tam máte natočený že ho teda ta slečna vyzvala aby se slíkal?“ – „Ano.“ – „Tak to je v nepořádku.“ (54. minuta videozáznamu ze dne 20. 4. 2012). V konečném důsledku pak jde i o ukázkový příklad využívání sexuálního ponižování k zastrašování nepohodlných občanů hned u vchodu do „justičního paláce“, což sice může sloužit k ukájení mocenských pudů od nejnižších po nejvyšší soudní strukturáče, do řádného výkonu státní moci, která podle Ústavy slouží – tedy musí sloužit – všem občanům, nikoliv jen zločincům a sama sobě, to má ovšem daleko. Od excesu justiční dozorkyně je pak naopak blízko k excesům jiných dozorkyň v nechvalně proslulé irácké věznici Abu Ghraib! e) Skutečnost, že po příjezdu hlídky státní policie na místě přítomní dozorci záměrně svlékali každou do budovy vstupující osobu, na mých výhradách nic nemění. Jen to dokazuje, že naprostá většina lidí si nechá od drzých státních struktur vše líbit a chová se jako ovce. K tomu je třeba uvést i to, že skutečnost, že Židé dobrovolně nastupovali do transportů a v lágrech na příkaz dozorců a dozorkyň dobrovolně vstupovali do plynových komor, v nichž se na příkaz dozorců a dozorkyň dobrovolně svlékali, nic nemění na tom, že šlo o zločin! 2
Směl mít jen jeden jako druhý batoh, kufr a popruhy. Teď přestala i tato práva, ale Žid, ten jistě nenadává. Ten na předpisy hledí jen a je se vším spokojen. – Petr Ginz (*1928 - †1944 Osvětim) 4. Pokud snad preventivní svlékání občanů vstupujících do Justičního areálu na Míčánkách nebo do budovy jiného soudu je vynálezem nějakého paranoidního předsedy soudu nebo potentáta Vězeňské služby nebo jiné státní struktury v jeho snaze zapsat se do análů globálního boje proti terorismu a je „kodifikováno“ nějakým vnitřním služebním lejstrem, a nejde jen lidovou tvořivostí nudících se nadržených agresivních panských pacholků, tak ani tato případná skutečnost popsaný exces nelegalizuje, vzhledem k již zmíněné ústavněprávní úpravě, podle níž povinnosti občanům mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod, a státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. V takovém případě pak je na místě naopak zkoumat trestní odpovědnost dalších osob za účastenství ve smyslu ust. § 24 trestního zákoníku. 5. Již dne 3. 3. 2009 si na mně příslušnice justiční stráže tohoto zjevu zkoušela svou drzost a aroganci. Také v tento den mi zlovolně přikazovala, co mám učinit, abych mohl projít do budovy Justičního areálu na Míčánkách. Videozáznam tohoto excesu je na přiloženém DVD pod názvem „Justiční války: Epizoda III – Poklopec nedám!“. Podle všech známek by mohlo jít u této dozorkyně o stejnou osobu, která mne buzerovala i dne 20. 4. 2012. Pro posouzení mého trestního oznámení je právně významná ta skutečnost, že kromě čísla služební uniformy se u této dozorkyně zvětšila i míra arogance, drzosti a zneužívání mocenského postavení ozbrojeného pochopa, i její potřeba buzerační. Před třemi lety se uspokojovala pouze tím, že mne jako krotitelka v cirkuse nutila opakovaně proskakovat bezpečnostním rámem, přičemž dvakrát po dobu videozáznamu ze dne 3. 3. 2009 prohlásila, že si bundu svlékat nemusím. Nyní, po třech letech mne již ke svlékání nutila bez jakýchkoliv skrupulí. Přitom bezpochyby i před třemi lety platila stejná právní úprava jako dnes, takže i tato skutečnost prokazuje, že výkon pravomoci úřední osoby je u této dozorkyně založen na zcela subjektivních emocích či nízkých pudech bez ohledu na zákonnou úpravu. Samozřejmě, že i současný exces je přímým důsledkem ignorování mého trestního oznámení, které jsem podal dne 3. 3. 2009 operačnímu důstojníkovi státní policie; s jídlem prostě roste chuť a chuť moci je opojná nejen pro zpupnou vrchnost, ale i pro kteréhokoliv panského pacholka. 6. Videozáznam ze dne 20. 4. 2012 opakovaně zobrazuje, že v průběhu omezování mé osobní svobody justiční stráží, byly bez jakýchkoliv excesů další osoby kontrolovány ručním detektorem, čemuž jsem se chtěl dobrovolně podrobit i já a marně jsem k tomu dozorkyni a dozorce vyzýval. Jde tedy o další důkaz zlovolného a nerovného přístupu předmětné dozorkyně a dalších dozorců vůči mně a vůči jiným osobám, a to v příkrém rozporu s ust. čl. 1 Všeobecné deklarace lidských práv, podle níž se všichni lidé rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv, i čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož se základní práva a svobody zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení, i čl. 7 Listiny základních práv a svobod, podle něhož je nedotknutelnost každé osoby a jejího soukromí zaručena; nikdo nesmí být mučen ani podroben krutému, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu, i čl. 10 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, podle něhož má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Podle ust. § 1 odst. 1 ústavního zákona č. 23/1991 Sb. ze dne 9. ledna 1991, kterým se uvozuje Listina základních práv a svobod jako ústavní zákon Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky, a který má na území České republiky stále sílu zákona, musí být ústavní zákony, jiné zákony a další právní předpisy, jejich výklad a používání v souladu s Listinou
3
základních práv a svobod. Tato zásada je platná i pro výkon státní moci justiční stráží nebo státní policií, a byla platná i dne 20. 4. 2012 pro jejich vztah a přístup k mé osobě. Je samozřejmě příznačné, že pokud v předmětné době do budovy Justičního areálu na Míčánkách vstupoval ministr spravedlnosti, na jehož tiskovou konferenci jsem původně přišel, kontrole v bezpečnostním rámu se nepodrobil ani on, ani žádná osoba z jeho početných nohsledů, což opět odporuje ústavně zaručeným zásadám rovnosti občanů před zákonem bez ohledu na skutečnost, že byl do justičního paláce zřejmě nedůstojně protahován vchodem pro služebnictvo (a kontrolován zde maximálně ručním detektorem, jehož jsem se já marně domáhal), když hlavním vchodem neprošel. Viz i hlášení a dialog v 17., 19. a 20. minutě videozáznamu: „De ministr“... „Procházeji přes personální vchod.“... „Ministr spravedlnosti nemusí procházet bezpečnostním rámem?“ – „Vám do toho nic neni.“ Také v 3. a 25. minutě videozáznamu je dokumentován zvukově signalizovaný průchod osob ženského a mužského pohlaví bezpečnostním rámem, který také k žádné další kontrole natož svlékání těchto osob nevedl. Přitom ust. § 7 zákona o soudech a soudcích o tom, že každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, se podle odst. 2 cit. ust. nevztahuje jen na státní zástupce, advokáty, notáře a soudní exekutory, nikoliv již na ministra spravedlnosti a jeho nohsledy nebo kdejakou kámošku a kdejakého kámoše dozorců a dozorkyň. 7. Videozáznam ze dne 20. 4. 2012 ve 43. minutě prokazuje, jak o mně justiční strážce tohoto zjevu veřejně před dalšími osobami prohlašuje: „Pan Patera páchá opakovaně přestupky.“ Podle vyjádření této osoby výše uvedeného zjevu ve 22. minutě videozáznamu, šlo o „velitele jednotky“. K tomu uvádím, že já žádné přestupky nepáchám, natož opakovaně. Šlo tedy o veřejné šíření nepravdivého údaje o mé osobě, který je způsobilý značnou měrou ohrozit mou vážnost u spoluobčanů, se zcela zjevným primitivním úmyslem takto šířeným nepravdivým údajem o mé osobě „legitimizovat“ porušování mých práv a násilí na mně páchané v uvedené situaci. 8. Poté, co mezi justiční stráží a hlídkou státní policie došlo k zákonitému vzájemnému srozumění a spolčení nikoliv k prosazení mých práv, ale k dalším útokům proti mé osobě, byl jsem pod záminkou „neuposlechnutí výzvy“ a bez ohledu na to, že jsem slovně ani žádným jiným způsobem nedával najevo, že s hlídkou státní policie odmítám odejít, brutálně fyzicky napaden nstržm. Davidem Junkem a dvěma dozorci justiční stráže tohoto zjevu v jejich vzájemném souručenství.
Tato brutalita pak opět potvrdila, že nikoliv pravda a láska, ale společně páchané zlo a solidarita grázlů jsou nejsilnějším lidským poutem bez ohledu na ust. § 6 a 22 zákona o vězeňské službě a justiční stráži podle něhož je každý příslušník povinen jednat s osobami ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost ponižujícímu zacházení s těmito osobami a při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem, i bez ohledu na eticky kodex státní policie, podle něhož je závazkem státní policie vůči společnosti prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální 4
snahou o spolupráci s veřejností, chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost, uplatňovat rovný a korektní přístup ke každé osobě bez rozdílu, při výkonu služby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uvážení, používat donucovacích prostředků pouze v souladu se zákonem a nikdy nezacházet s žádnou osobou krutě, nehumánně či ponižujícím způsobem. 9. Po brutálním napadení mé osoby došlo pak k dalším logickým výlevům nenávisti nstržm. Junka, který mne eskortoval se slovy „Mazej!“ a do služebního vozidla naložil k přepravě se slovy „Mazej dovnitř vole!“. Samozřejmě, že i toto hulvátství státního policajta Junka vyhřezlo z mezí daných zákonem i etickým kodexem! 10. Videozáznam ze dne 20. 4. 2012 ve 48. a 49. minutě prokazuje, že po dobu přítomnosti hlídky státní policie v Justičním areálu na Míčánkách stálo její služební vozidlo na vozovce v oblasti křižovatky a vymezené vodorovnou dopravní značkou "Podélná čára souvislá". Podle ust. § 27 odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu nesmí řidič zastavit a stát na křižovatce a ve vzdálenosti kratší než 5 m před hranicí křižovatky a 5 m za ní; podle ust. § 27 odst. 1 písm. k) cit. zákona nesmí řidič zastavit a stát ve vzdálenosti kratší než 5 m od začátku a konce vodorovné dopravní značky "Podélná čára souvislá". Vozidlo státní policie v tu dobu neužívalo zvláštního výstražného světla modré barvy, takže se na jeho řidiče, resp. řidičku tohoto zjevu nevztahovala výjimka podle ust. § 41 odst. 1 cit. zákona nedodržovat povinnost stanovenou ust. § 27 odst. 1 písm. d) a k) cit. zákona. Tuto skutečnost dokládá i výrok nstržm. Junka v 52. minutě videozáznamu ze dne 20. 4. 2012: „Nebyl důvod na zásahovku ňákou.“ Šlo tedy bezpochyby o dopravní přestupek řidičky výše uvedeného zjevu.
Podle ust. čl. 1 Ústavy je Česká republika právním státem založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana. Výše popsanými excesy konkrétních příslušníků justiční stráže a státní policie tato ústavní deklarace rozhodně naplněna nebyla. Uvedené konkrétní osoby ze státních struktur vůči mým právům a svobodám žádnou úctu neprojevovaly, naopak je zlovolně a drze záměrně porušovaly. Podle ust. čl. 2 Ústavy státní moc slouží – tedy musí sloužit – všem občanům, nikoliv jen zločincům a sama sobě, a součástí etického kodexu státní policie je i závazek netolerovat ani nekrýt podezření z trestné činnosti jiných příslušníků Policie České republiky. Těchto ustanovení se dovolávám a na základě výše uvedených skutečností upřesňuji a rozšiřuji své trestní oznámení ze dne 20. 4. 2012 tak, že podávám podnět k trestnímu stíhání výše uvedených osob pro 1. podezření ze spáchání trestného činu útisku podle § 177 trestního zákoníku skutkem, že dne 20. 4. 2012 v době přibližně od 9.50 hodin po mém příchodu do Justičního areálu na Míčánkách do doby mého „zajištění“ státní policií, jsem byl příslušnicí justiční stráže uvedenou v bodě 3 tohoto podání nucen, abych si svlékl svůj oděv a tento vystavil riziku jeho znečištění nebo jiného poškození, jinak že mne do budovy Justičního areálu na Míčánkách nevpustí, tedy že jsem byl v tísni nucen, abych něco vykonal a strpěl;
5
2. podezření ze spáchání trestného činu omezování osobní svobody podle § 171 odst. 1 a odst. 3 písm. a), a c) trestního zákoníku skutkem, že dne 20. 4. 2012 v době přibližně od 9.50 hodin po mém příchodu do Justičního areálu na Míčánkách do 12.34 hodin, kdy bylo ukončeno mé „zajištění“, mne osoby blíže popsané pod body 3, 8 a 9 omezovaly na svobodném pohybu v budově Justičního areálu na Míčánkách a poté během eskorty na policejní oddělení Vršovice a v době mého pobytu na tomto policejním oddělení, tedy že mi tyto osoby bez oprávnění bránily užívat osobní svobodu a jednaly tak jako členové organizované skupiny a způsobily mi fyzické a psychické útrapy; 3. podezření ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a), b) a odst. 2 písm. e) trestního zákoníku skutkem, že osoby blíže popsané pod body 3, 8 a 9 tohoto podání mne bez výslovného zákonného oprávnění nutily podrobit se příkazu svlékat si před ženou a na veřejném místě svůj oděv a tento odkládat s reálně hrozícím nebezpečím jeho znečištění nebo jiného poškození, bezdůvodně a bez zákonného oprávnění mne fyzicky a verbálně napadly a působily mi fyzické i psychické útrapy, tedy že tyto osoby v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu vykonávaly svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, překročily svou pravomoc a jednaly tak zneužívaje tísně jiného; 4. podezření ze spáchání trestného činu násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 352 odst. 2 a odst. 3 trestního zákoníku skutkem, že osoby blíže popsané pod bodem 8 tohoto podání mne fyzicky napadly, tedy že tyto osoby proti jednotlivci užily násilí a spolčily se ke spáchání tohoto činu; 5. podezření ze spáchání trestného činu pomluvy podle § 184 odst. 1 trestního zákoníku skutkem, že osoba blíže popsaná pod bodem 7 tohoto podání o mně na veřejnosti nepravdivě prohlašovala, že páchám opakovaně přestupky, tedy že o jiném sdělila nepravdivý údaj, který je způsobilý značnou měrou ohrozit jeho vážnost u spoluobčanů. Dávám také podnět k prošetření možného účastenství na spáchaných trestných činech podle § 24 trestního zákoníku u dalších osob na základě bodu 4 tohoto podání. Na základě skutečností uvedených pod bodem 9 tohoto podání podávám podnět k přijetí kázeňského opatření proti osobě nstržm. Davida Junka pro podezření ze spáchání kázeňského provinění tykáním a vulgární nadávkou „vole“ mé osobě. Na základě skutečností uvedených pod bodem 10 tohoto podání podávám podnět k přijetí kázeňského opatření proti osobě blíže popsané pod bodem 10 tohoto podání pro podezření ze spáchání dopravního přestupku. Pro vybití agresivity příslušnic a příslušníků justiční stráže a zabití jejich nudy ve službě doporučuji, aby orgány činné v trestním řízení podaly podnět Vězeňské službě jako jejich zaměstnavateli, aby jim z fondu sociálních a kulturních potřeb předplatil pravidelné paintballové hry nebo alespoň zakoupil herní konzole s akčními RPG střílečkami, aby se zabavili vhodnějším a společensky přijatelnějším způsobem než otravováním občanů – daňových poplatníků; kdo si hraje nezlobí aneb HRAJ NAPLNO – BAV SE NAPLNO! Žádám znovu o vyrozumění o provedených opatřeních.
Luboš Patera Dukelská 33 273 63 Běleč příloha: DVD
6
V rámci eticky kodifikované maximální snahy státní policie o spolupráci s veřejností níže uvádím plná znění výše citovaných ustanovení některých právních předpisů, abych využívaje svého práva vyšetřujícím orgánům státní policie pomohl podle ust. § 1 odst. 2 trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, jímž je podle ust. § 1 odst. 1 trestního řádu takový postup orgánů činných v trestním řízení, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona spravedlivě potrestáni, když řízení přitom musí působit k upevňování zákonnosti, nikoliv k jejímu podkopávání, k předcházení a zamezování trestné činnosti, nikoliv k její podpoře, a k výchově občanů – i občanů ve státních strukturách – v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti, nikoliv ke kálení na ně.
Etický kodex Policie České republiky Příslušníci Policie České republiky, vědomi si svého poslání, spočívajícího ve službě veřejnosti, založeného na úctě a respektu k lidským právům, vyjadřují následující principy, jež chtějí sdílet a dodržovat. 1. Cílem Policie České republiky je chránit bezpečnost a pořádek ve společnosti, prosazovat zákonnost, chránit práva a svobody osob, preventivně působit proti trestné a jiné protiprávní činnosti a potírat ji, usilovat o trvalou podporu a důvěru veřejnosti. 2. Základními hodnotami Policie České republiky je profesionalita, nestrannost, odpovědnost, ohleduplnost, bezúhonnost. 3. Závazkem Policie České republiky vůči společnosti je prosazovat zákony přiměřenými prostředky s maximální snahou o spolupráci s veřejností, státními a nestátními institucemi, chovat se důstojně a důvěryhodně, jednat se všemi lidmi slušně, korektně a s porozuměním a respektovat jejich důstojnost, uplatňovat rovný a korektní přístup ke každé osobě bez rozdílu, v souladu s respektováním kulturní a hodnotové odlišnosti příslušníků menšinových skupin všude tam, kde nedochází ke střetu se zákony, při výkonu služby jednat taktně, korektně a vhodně uplatňovat princip volného uvážení, používat donucovacích prostředků pouze v souladu se zákonem; nikdy nezacházet s žádnou osobou krutě, nehumánně či ponižujícím způsobem, nést odpovědnost za každou osobu, která byla omezena Policií České republiky na osobní svobodě, zachovávat mlčenlivost o informacích zjištěných při služební činnosti, zásadně odmítat jakékoliv korupční jednání, netolerovat tuto protizákonnou činnost u jiných příslušníků Policie České republiky, odmítnout dary nebo jiné výhody, jejichž přijetím by mohlo dojít k ovlivnění výkonu služby, zásadně se vyhýbat jakémukoliv jednání, které by mohlo být střetem zájmů 4. Závazkem vůči ostatním příslušníkům Policie České republiky je usilovat o otevřenou a partnerskou spolupráci, dbát, aby vztahy byly založeny na základě profesní kolegiality, vzájemné úcty, respektování zásad slušného a korektního jednání; jakékoliv formy šikanování a obtěžování ze strany spolupracovníků či nadřízených jsou vyloučeny, netolerovat ani nekrýt podezření z trestné činnosti jiných příslušníků Policie České republiky a trestnou činnost neprodleně oznámit; stejně tak netolerovat ani jiné jejich protiprávní jednání či jednání, které je v rozporu s Etickým kodexem Policie České republiky. 5. Osobním a profesionálním přístupem příslušníků Policie České republiky je nést osobní odpovědnost za svoji morální úroveň a svůj profesionální výkon,
7
chovat se bezúhonně ve službě i mimo ni tak, aby důstojně reprezentovali Policii České republiky svým jednáním, vystupováním i zevnějškem. Každý příslušník Policie České republiky, který jedná v souladu se zákonem a Etickým kodexem Policie České republiky, si plně zaslouží úctu, respekt a podporu společnosti, jejíž bezpečnost chrání i s nasazením vlastního života.
Zákon o soudech a soudcích §7 (1) Do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, je zakázáno vstupovat se zbraní nebo s jinými předměty, které jsou způsobilé ohrozit život nebo zdraví anebo pořádek. Tento zákaz se nevztahuje na soudce a na příslušníky ozbrojených sil a ozbrojených sborů, jestliže vstupují do budovy soudu nebo na místo, kde soud jedná, v souvislosti s plněním svých služebních povinností. (2) Každý je povinen podrobit se osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe, za účelem zjištění, zda neporušuje zákaz podle odstavce 1. Tato povinnost se nevztahuje na státní zástupce, advokáty, notáře a soudní exekutory, nestanoví-li předseda příslušného soudu jinak.
Zákon o Vězeňské službě a justiční stráži Hlava druhá Povinnosti a oprávnění příslušníka Povinnosti příslušníka §5 Příslušník je povinen plnit služební povinnosti a úkoly vyplývající pro něj ze zákonů a z dalších obecně závazných právních předpisů a z rozhodnutí a příkazů nadřízených. §6 (1) Příslušník je povinen jednat s osobami ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody vážně a rozhodně, respektovat jejich práva, zabraňovat krutému nebo důstojnost ponižujícímu zacházení s těmito osobami i mezi nimi navzájem a působit k naplňování účelu výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody. (2) Při provádění služebních zákroků a služebních úkonů je příslušník povinen dbát cti a důstojnosti osob, s nimiž jedná, i své a nepřipustit, aby těmto osobám vznikla bezdůvodná újma a aby případný zásah do jejich práv a svobod překročil míru nezbytnou k dosažení účelu sledovaného služebním zákrokem nebo služebním úkonem. (3) Dovolují-li to okolnosti a povaha služebního zákroku, je příslušník povinen před jeho provedením a) prokázat svou příslušnost k Vězeňské službě, b) použít domluvy, výzvy nebo varování k dosažení účelu zákroku bez jeho provedení; před výzvou použije příslušník slova "jménem zákona". §7 (1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy, a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, popřípadě je-li důvodné podezření z jejich páchání, b) páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin, popřípadě je-li důvodné podezření z jeho páchání, c) maří-li osoba ve ve výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, d) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, věznice pro místní
8
výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody. Oprávnění příslušníka § 10 Požadování vysvětlení (1) Příslušník je oprávněn požadovat vysvětlení od osob ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo kázeňského přestupku spáchaného pachatelem během výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody. Vysvětlení je příslušník také oprávněn požadovat od osob ve výkonu zabezpečovací detence, které mohou přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu spáchaného pachatelem během výkonu zabezpečovací detence, jakož i pro vypátrání osoby prchající z výkonu zabezpečovací detence. Osoba podávající vysvětlení má právo na právní pomoc advokáta. (2) Na povinnost vyhovět výzvě podle odstavce 1, možnost odepřít vysvětlení a na zákaz požadovat vysvětlení se obdobně užije zvláštní předpis. 4) § 11 Osobní prohlídka a jiné podobné úkony (1) Příslušník je oprávněn provést u osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody osobní prohlídku a prohlídku jejích věcí, prohlídku těla, snímání daktyloskopických otisků a pořizování obrazových záznamů, popřípadě nařídit, aby se tato osoba podrobila lékařské prohlídce. (2) Lékařskou prohlídku provádí pouze lékař. Osobní prohlídku a prohlídku těla provádí osoba stejného pohlaví nebo lékař. Odběr krve provádí na žádost příslušníka pouze lékař nebo odborně způsobilý zdravotnický pracovník. § 12 Odnětí věcí (1) Příslušník je oprávněn odejmout osobě ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody věc, kterou má neoprávněně u sebe, anebo věc, která by mohla být prohlášena za propadlou nebo zabranou. 5) (2) Nebyla-li věc uvedená v odstavci 1 prohlášena za propadlou nebo zabranou a není-li jí třeba pro další řízení, vrátí se osobě, které byla odňata, pokud tomu nebrání účel zabezpečovací detence, vazby nebo trestu odnětí svobody. Jinak správa ústavu, v němž se vykonává zabezpečovací detence, vazba nebo trest odnětí svobody, zajistí uložení věci, popřípadě ji odešle na náklady osoby, které byla věc odňata, na adresu, jež tato osoba určí; jde-li o věc bezcennou nebo zcela nepatrné hodnoty, lze ji zničit. § 13 (1) Při střežení objektů je příslušník oprávněn zjišťovat totožnost osob, které vstupují do objektu nebo se v něm nacházejí, prohlížet jejich zavazadla i věci a prohlížet dopravní prostředky při vjezdu i výjezdu. Při důvodném podezření, že osoba má u sebe zbraň nebo jinou věc, kterou by mohla narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva nebo kterou neoprávněně vynáší ze střeženého objektu, může příslušník provést její osobní prohlídku a takovou zbraň nebo jinou věc odebrat. Může přijímat i jiná opatření nezbytná k tomu, aby do objektu nebyly vnášeny nebo dopravovány věci, které by mohly narušit výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství nebo ministerstva. (2) Příslušník uvedený v odstavci 1 je oprávněn zjišťovat totožnost osob a zakročit proti osobám, které se zdržují v bezprostřední blízkosti střežených objektů, pokud a) je důvodná obava, že tyto osoby naruší výkon zabezpečovací detence, vazby nebo výkon trestu odnětí
9
svobody nebo ohrozí bezpečnost střeženého objektu, nebo b) se tyto osoby chovají způsobem, který narušuje zabezpečovací detence, výkon vazby nebo výkon trestu odnětí svobody nebo ohrožuje bezpečnost střežených objektů. § 14 Příslušník je při plnění služebních úkolů oprávněn v případě bezprostředního nebezpečí ohrožení života, zdraví nebo majetku požádat každého o pomoc. Kdo byl o tuto pomoc požádán, je povinen ji poskytnout, pokud tím nevystaví vážnému ohrožení sebe nebo osobu blízkou, anebo pokud tomu nebrání jiné závažné okolnosti. § 17 Donucovací prostředky 1) Pokud je to nezbytné k zajištění pořádku a bezpečnosti, je příslušník při plnění svých úkolů oprávněn použít donucovací prostředky proti osobám, které ohrožují život nebo zdraví, úmyslně poškozují majetek nebo násilím se snaží mařit účel výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, anebo narušují pořádek nebo bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, ve věznici pro místní výkon trestu, v budovách soudů, jakož i jiných místech činnosti soudů, budovách státních zastupitelství nebo ministerstva a v bezprostřední blízkosti střežených objektů. 2) Donucovacími prostředky jsou: a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) předváděcí řetízky, c) pouta, d) poutací popruhy, e) pouta s poutacím opaskem, f) slzotvorné prostředky, g) obušek, h) služební pes, ch) vodní stříkač, i) zásahová výbuška, j) expanzní zbraně, k) úder střelnou zbraní, l) hrozba střelnou zbraní, m) varovný výstřel. (3) Příslušník rozhoduje, který z donucovacích prostředků použije podle konkrétní situace tak, aby dosáhl účelu sledovaného služebním zákrokem. Přitom je povinen dbát, aby použití donucovacího prostředku bylo přiměřené účelu zákroku a aby jím nebyla způsobena újma zřejmě nepřiměřená povaze a nebezpečnosti protiprávního jednání. (4) Při předvádění osoby výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody mimo objekt ústavu lze použít donucovací prostředky uvedené v předchozím odstavci pod písmeny b), c) a e) i bez splnění podmínek uvedených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn je použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné. (5) Je-li vzhledem k předchozímu chování obviněného nebo odsouzeného důvodná obava, že by se mohl chovat násilným způsobem, lze při jeho předvádění použít donucovací prostředky uvedené v odstavci 2 písm. b), c) nebo e) i bez splnění podmínek stanovených v odstavci 1. Příslušník je oprávněn takové donucovací prostředky použít, pokud to je ke splnění účelu úkonu nezbytné. Hlava třetí Povinnosti a oprávnění příslušníka při plnění úkolů justiční stráže § 22 (1) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, má povinnosti a oprávnění uvedené v hlavě druhé s výjimkou povinností a oprávnění uvedených v § 15 a 16. Při doručování písemností soudu a státního zastupitelství a při provádění dalších úkonů je oprávněn zjišťovat totožnost osob, vůči nimž úkon směřuje.
10
(2) Příslušník, který vykonává službu justiční stráže, je oprávněn činit i jiná nezbytná opatření k zajištění pořádku a bezpečnosti v budovách soudů, státního zastupitelství a ministerstva, jakož i v jiných místech činnosti soudu a ministerstva a plynulého a nerušeného průběhu soudního řízení. (3) Při plnění svých úkolů je justiční stráž podřízena příslušnému řediteli vazební věznice nebo věznice a řídí se pokyny předsedy soudu, ředitele správního útvaru soudu, předsedy senátu, vedoucího státního zástupce, případně jiného pověřeného zaměstnance soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva. (4) Na pokyn předsedy senátu justiční stráž zejména a) provádí rozhodnutí o vykázání konkrétních osob z jednací síně nebo jiného místa činnosti soudu, jakož i o vyklizení takových prostor, b) chrání úřední a další osoby přítomné v jednací síni nebo jiném místě činnosti soudu před fyzickými útoky, c) vykonává pořádkovou službu při vstupu do jednací síně, pokud bylo rozhodnuto o vyloučení veřejnosti nebo bylo přijato opatření proti přeplňování jednací síně. (5) Na pokyn ostatních osob uvedených v odstavci 3 justiční stráž zejména a) zabraňuje vstupu nepovolaných osob do určených prostor v místech uvedených v odstavci 2, b) zabezpečuje přepravu cenností v úschově soudu nebo státního zastupitelství a přepravu vyšších peněžních částek, c) zajišťuje doručování písemností soudu nebo státního zastupitelství v případě, že tento způsob doručení nařídil předseda senátu nebo státní zástupce, d) poskytuje doprovod zaměstnancům soudu a státního zastupitelství a poskytuje jim ochranu při jejich úkonech prováděných mimo budovu soudu nebo státního zastupitelství. (6) Bez pokynu oprávněné osoby uvedené v odstavci 3 provede justiční stráž služební zákrok jen tehdy, jestliže zákrok nesnese odkladu a pokynu oprávněné osoby nelze dosáhnout. (7) Justiční stráž poskytuje v budovách soudů, státních zastupitelství nebo v jiných místech činnosti soudů nebo státních zastupitelství podle pokynů předsedy senátu nebo vedoucího státního zástupce ochranu svědkům, jejichž totožnost a podoba má být utajena. (8) V případě potřeby může příslušník, který vykonává službu justiční stráže, vyrozumět nejbližší útvar Policie České republiky a požádat o součinnost.
11
