Domov pro seniory investiční příležitost nebo služba veřejnosti?

Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta

Domov pro seniory – investiční příležitost nebo služba veřejnosti? Diplomová práce

Autor: Bc. Zdeňka Kučerová Hlavní specializace: Hospodářská politika Vedoucí práce: prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Školní rok: 2011/2012

2

3

Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Bc. Zdeňka Kučerová V Písku, dne 25. 8. 2012

4

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu mé diplomové práce panu profesoru. Ing. Vojtěchu Krebsovi, CSc. za ochotu, rady a cenné připomínky. Mé poděkování dále náleží středisku Blanka v Písku, které mi vyšlo vstříc v co největší možné míře a dovolilo mi použít údaje a informace pro vypracování mé praktické části. Jmenovitě bych chtěla poděkovat paní Ing. Marii Bácové, ekonomce střediska Blanka, za čas, který mi věnovala a za její nápady a doporučení, které mi pomohly vypracovat praktickou část.

5

Abstrakt Cílem této diplomové práce je zjistit, zda se vyplatí investice do domova seniorů. V teoretické části je popsán vývoj sociálních služeb, druhy sociálních služeb a efektivnost jejich financování. V praktické části je provedena důkladná finanční analýza konkrétního domova pro seniory. Tato část obsahuje vybrané výnosy a náklady domova pro seniory a je sledován jejich vývoj.

Klíčová slova Senior, domov pro seniory, sociální služby, financování sociálních služeb, státní dotace, příspěvek na péči

JEL klasifikace H55 J14

6

Abstract The goal of this thesis is to find out if the investment into the home for elderly is profitable. The development, specification and financing of the social services is described in the theoretical part of the thesis. The practical part of the thesis consists of detailed financial analysis of particular home for elderly. This part includes selected costs and revenues of the retiree home and their tendencies.

Keywords Senior, home for elderly, social services, financing of social services, government grants, care allowance

JEL Classification H55 J14

7

Obsah Úvod ................................................................................................................................................ 10 Teoretická část.................................................................................................................................. 12 1

2

3

4

5

6

Trendy v historickém vývoji sociálních služeb........................................................................... 12 1.1

Počátky institucionalizované chudinské péče v období starověku a středověku ................... 12

1.2

Období středověku a počátky jednotné politiky státu na českém území a v zahraničí .......... 13

1.3

Období novověku .............................................................................................................. 13

1.4

Legislativa a domovské právo na našem území .................................................................. 14

1.5

Změny v pojetí sociální ochrany od konce 19. století ......................................................... 14

1.6

Sociální služby v tzv. socialistickém státě .......................................................................... 15

1.7

Sociální služby ČR v transformačním období..................................................................... 16

Legislativní zakotvení sociálních služeb v České republice ........................................................ 16 2.1

Zákon o sociálních službách .............................................................................................. 17

2.2

Bílá kniha v sociálních službách ........................................................................................ 18

Rozdělení sociálních služeb ....................................................................................................... 19 3.1

Sociální poradenství .......................................................................................................... 19

3.2

Služby sociální prevence.................................................................................................... 19

3.3

Služby sociální péče .......................................................................................................... 20

Druhy zřizovatelů a poskytovatelů sociálních služeb ................................................................. 22 4.1

Registrace poskytovatelů sociálních služeb ........................................................................ 22

4.2

Smlouva o poskytování sociálních služeb .......................................................................... 24

4.3

Standardy kvality sociálních služeb.................................................................................... 25

Financování sociálních služeb a jeho efektivnost ....................................................................... 28 5.1

Příspěvek na péči ............................................................................................................... 31

5.2

Dotace ze státního rozpočtu ............................................................................................... 35

5.3

Financování zdravotní péče v pobytových zařízeních služeb sociální péče.......................... 36

Vybavenost krajů sociálními službami ....................................................................................... 38

Praktická část.................................................................................................................................... 40 7

8

Základní údaje o středisku Blanka ............................................................................................. 40 7.1

Služby, které poskytuje středisko Blanka ........................................................................... 40

7.2

Klienti střediska Blanka ..................................................................................................... 42

7.3

Zaměstnanci střediska Blanka ............................................................................................ 42

7.4

Financování střediska Blanka............................................................................................. 43

Finanční analýza střediska Blanka ............................................................................................. 48 8.1

Vývoj vybraných nákladů střediska Blanka ........................................................................ 49 8

8.2

Vývoj vybraných výnosů střediska Blanka ......................................................................... 53

8.3

Úhrada za pobyt ve výši skutečných provozních nákladů ................................................... 54

8.4

Vyhodnocení finanční analýzy střediska Blanka................................................................. 55

8.5

Nové možnosti bydlení seniorů .......................................................................................... 58

Závěr ................................................................................................................................................ 63 Seznam použité literatury.................................................................................................................. 67 Seznam použitých tabulek................................................................................................................. 70 Seznam použitých grafů .................................................................................................................... 71

9

Úvod Populace České republiky stárne a tento trend je nezastavitelný. Otázkou je, jak se s tímto trendem vypořádat. S vývojem společnosti také nastává otázka, kde mají senioři dožít poslední část svého života. Dříve bylo běžné, že se děti o své rodiče postaraly až do jejich odchodu a poskytly jim jak ubytování, tak stravu. V současné době je však soužití stárnoucích rodičů a jejich dospělých dětí komplikované. Dnes již prarodiče většinou nechtějí sehrávat roli chůvy, když jsou otec a matka v práci. Moderní doba vytváří tlak na seniory, aby si aktivně užili i poslední část svého života, a tak prarodiče už nechtějí nést zodpovědnost za děti svých dětí, ale chtějí žít naplno a plnit si své sny. Dále s problémem bydlení seniorů souvisí i rozvodovost, která se dnes netýká pouze mladých lidí, ale s prodlužující se délkou života se tato skutečnost objevuje i u seniorů, kteří pak hledají nové bydlení. Nejen rozvodovost, ale i ovdovění a zdravotní stav přispívá ke zvýšené poptávce po levných bytech či jiných formách důstojného bydlení. V České republice však možnosti levného ubytování pro seniory nejsou dostatečné. Musíme však také počítat s tím, že může u seniorů dojít ke zhoršení zdravotního stavu, v jehož důsledku ztrácí svou soběstačnost. Proto je také důležité mít i dostatek domovů pro seniory. I zde však narážíme na skutečnost, že poptávka seniorů neodráží nabídku domovů pro seniory. Domovy pro seniory jsou tedy službou, které není dostatek. V této oblasti tak existuje mezera na trhu, která by mohla být zaplněna investory, jež by investovali do výstavby nových domů pro seniory. Cílem této diplomové práce je tedy ukázat, zda by se investice do domova pro seniory vyplatila. V teoretické části jsem se nejprve chtěla zabývat mezinárodní komparací péče o seniory ve vybraných zemích Evropské unie, ale vzhledem ke složitosti problému jsem se po konzultaci s vedoucím práce rozhodla teoretickou část práce změnit. V teoretické části proto nejprve stručně popíši vývoj sociálních služeb, který je třeba znát, abychom pochopili, jak vznikl současný systém poskytování sociálních služeb. Stejně tak je nezbytné znát legislativu, která se toho tématu bezprostředně týká. V další části pak ukážu, jak se dělí sociální služby, a popíši, co která služba znamená. To, kdo může sociální služby poskytovat a jaké podmínky musí splňovat, vysvětlím v kapitole čtvrté. V té samé kapitole také představím standardy kvality sociálních služeb. 10

Palčivá otázka, která se řeší dnes a denně, je financování sociálních služeb. Kromě toho, že popíši, jak se služby financují, pokusím se i ukázat, jak je toto financování efektivní nebo neefektivní. V poslední kapitole teoretické části uvedu, jak jsou na tom naše kraje, co se týče jejich vybavenosti sociálními službami. V praktické části bude provedena finanční analýza konkrétního domova pro seniory – Středisko Blanka v Písku a představení možnosti nového ubytování pro seniory.

11

Teoretická část 1 Trendy v historickém vývoji sociálních služeb V této kapitole stručně popíši vývoj sociálních služeb a zjistím, jaká cesta vedla k dnešnímu systému sociálních služeb. K pochopení dnešního systému sociálních služeb je totiž nezbytné vědět, jaké mechanismy vedly k jeho dnešní podobě. Na začátku je třeba říci, že určit přesný vývoj sociálních služeb není prakticky možné. Nejen že neexistuje jednotná definice sociální politiky, ale i vývoj jednotlivých zemí byl odlišný, a tudíž jejich potřeba řešit sociální politiku se stát od státu lišila Přesto však existují určité znaky, které jsou společné pro vývoj sociální politiky ve vyspělých zemí. Mezi tyto charakteristiky patří: a) Přechod od náhodného řešení jednotlivých sociálních případů k ucelené koncepční sociální politice. b) Povinnost rodin a obcí poskytovat sociální péči postupem času přechází z valné části na stát. c) Také je vidět snaha, aby základní opatření sociální politiky nebyla pouze na národní a státní úrovni, ale dokonce na úrovni mezinárodní.1

1.1 Počátky institucionalizované chudinské péče v období starověku a středověku Starověk i značná část středověku byla pro chudé obyvatelstvo velmi nepříznivá. K chudým se společnost stavila negativně a chudoba byla velmi často trestána. K historicky prvnímu přerozdělování došlo za vlády Solona ve starém Řecku, když zrušil dlužní otroctví. Naopak v Římě řešili chudobu, až když se stala hrozbou. Římským řešením bylo rozdání chleba a zpřístupnění zábavy, která byla přednostně určena jen pro bohaté. Tato strategie měla být prevencí před případným povstáním chudých. Je však třeba podotknout, že stát se v této oblasti téměř neangažoval a že tato sociální péče byla v rukou komunity.

1

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572761.

12

V raném středověku už se objevují první sociální služby, a to v souvislosti s křesťanstvím. To hlásalo pomoc chudým, konání dobrých skutků a poskytování almužen. Tyto „první“ sociální služby byly poskytovány kláštery a farnostmi.

1.2

Období středověku a počátky jednotné politiky státu na českém území a v zahraničí V období středověku bylo mnoho křesťanských iniciativ, které představovaly první

podobu sociálních služeb (chudinské péče), ale zároveň zde existovaly silné represivní postoje společnosti. V době osvícenství, ač byla represe proti chudině zesílena, Josef II. vydal dvorské dekrety (1782-1786), které byly jakýmsi doporučením budovat farní chudinské ústavy. Jelikož se však jednalo o pouhé nepovinné doporučení, jednalo se spíše o soukromou a dobrovolnou iniciativu. Právní podobu sociální služby dostaly až na přelomu 16. – 17. století, kdy anglická královna Alžběta I. vydala první chudinské zákony. Tyto kodexy (Kodex chudých – 1597, Chudinský zákoník – 1601) již pověřoval obce povinností pomáhat svým práceschopným chudým obyvatelům. S tím, jak vznikaly centralizované státy, docházelo i k centralizaci politiky vůči chudým. Centralizace se projevovala především tím, že se chudí začali rozdělovat na práceschopné a na práceneschopné. Protože chudým obyvatelům byly poskytovány dávky, které měly dorovnat jejich příjem do výše existenčního minima (to se například odvozovalo z místní ceny chleba), musel vzniknout nějaký systém administrativy a kontroly. Tak se do poskytování sociálních služeb dostala byrokracie.2

1.3 Období novověku Vznik nového systému, tržního hospodářství – kapitalismu, měl za následek vykrystalizování sociální otázky. Opatření sociální politiky se vztahují zejména na dělnickou třídu, která je v kapitalistické společnosti nepostradatelná a také se zde více začíná angažovat stát. Mezi historicky první daň, která se vztahovala k péči o chudé, se považuje zavedení opatření v Anglii počátkem 17. století.

2

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.

13

Toto opatření ukládalo povinnost bohatší vrstvě platit určité příspěvky na pomoc chudým. K podobným opatřením docházelo i v Německu, Rakousku-Uhersku či Francii. Role státu se tak pomalu začala zvyšovat.3 Do 18. století byla pod hlavičkou státu zřizována ústavní zařízení, která měla pečovat o dlouhodobě znevýhodněné lidi.

Byly to vlastně útulky pro všechny, kteří byli chudí,

nemocní, tuláci, atd. Až na přelomu 18. – 19. století se tato řízení začala diferencovat na sirotčince, starobince a chudobince.

1.4

Legislativa a domovské právo na našem území V polovině 19. století se i na našem území objevuje legislativa, týkající se chudinské

péče a to v podobě domovského práva. V praxi to znamenalo právní nárok příslušníků obce na zaopatření podle dokázané potřeby a také povinnost obce pečovat o chudé a dobročinné obecní ústavy. V počátcích Československé republiky se požadovalo, aby se o zabezpečení chudého postarala rodina. Až v krajním případě pak zasahoval stát. V této době bylo chudinské podporování děleno na pravidelné, přechodné a s naturáliemi. O tom jaká výše i forma chudinského zaopatření bude, rozhodovala obce. V období první republiky se velmi populární stala dobrovolná sociální péče.4

1.5 Změny v pojetí sociální ochrany od konce 19. století Koncem 19. století dochází poměrně k zásadním změnám ve vnímání sociální politiky. Rok 1890 byl rokem mezinárodní konference o ochraně práce, která se konala v Berlíně. Hlavním aktérem byl Otto von Bismarck. Následně dochází k rozvoji opatření, které Bismarck navrhl. Mezi zásadní opatření patří zdravotní, důchodové a úrazové pojištění. A v této fázi už do sociální sféry vstupuje i stát jako činitel. Bismarckova opatření měla významný vliv na ostatní evropské státy, které začaly sociální politiku rozvíjet zakládáním různých společností (Basilej – Mezinárodní ústav práce, Rakousko-Uhersko – Společnost pro ochranu práce, a jiné). První světová válka měla za následek logický nárůst významu sociální politiky. Mnoho obyvatel ztratilo své rodiny, objevily se nebezpečné choroby a byla vysoká inflace.

3

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572761. 4 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.

14

Následující hospodářská krize ve 30. letech měla za následek posílení role státu, který nyní spolupracoval s nestátními subjekty. Stát se tak začíná stávat hlavním a rozhodujícím aktérem sociální politiky. Druhá světová válka měla podobný důsledek jako první světová válka. Opět se zvýšily požadavky na sociální politiku státu, a tak většina vyspělých zemí přechází k formě sociálního státu.5 Poměrně zásadním obratem v poskytování sociální ochrany byl rok 1948, kdy OSN deklarovala důstojnost každého lidského života jako cíl sociální politiky států i globálního společenství. Klíčový zlom nastal v tom, že předtím byly pouze určeny subjekty, které měly sociální ochranu poskytovat, ale nyní měl člověk právo na ochranu a z původního daru se stal nárok. Sociální ochrana ve 20. století mohla být pojata různými způsoby. Reziduální systém sociální ochrany spočíval v tom, že úkolem státu je pouze zajistit to, co si jednotlivec a rodina sami zajistit nemohou. Tento druh sociální ochrany byl typickým pro anglosaské země. Přesným opakem pak je tzv. univerzalistický stát. Zde stát zajišťuje jednotlivci širokou paletu sociálních událostí, o kterých se předpokládá, že je jednotlivec nezvládne sám. Takto se státy chovaly po 2. světové válce ve Skandinávii a v západní Evropě. Třetím modelem je pak model korporativistický. Typickým znakem tohoto modelu je přenášení odpovědnosti za sociální ochranu na kolektivní korporace, zejména na zaměstnavatele. Tento typ byl uplatněn v německy mluvících zemích střední Evropy. V 60. letech 20. století se objevují první stacionáře a komunitní centra. Také dochází ke vzniku terénních služeb.6

1.6 Sociální služby v tzv. socialistickém státě Změna celkové koncepce sociálního zabezpečení přišla ve chvíli, kdy bylo zrušené domovské právo a bylo nahrazeno institutem československého občanství. Tím byla přenesena odpovědnost obcí na stát. Důležitým zákonem se stal zákon č.55/1956 Sb. o sociálním zabezpečení, který vlastně přenesl sociální péči na stát. Na sociální péči měli nárok ti, kteří měli omezenou pracovní schopnost, byli těžce zdravotně postiženi a staří lidé. Řídící a kontrolní pravomoci obstarával Státní úřad sociálního zabezpečení. Také se rozšířila pečovatelská služba, stejně tak stacionáře pro seniory – domovinky. 5

KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572761. 6 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.

15

1.7 Sociální služby ČR v transformačním období V roce 1990 již existoval Scénář sociální reformy, ve kterém se počítalo s tzv. záchrannou sociální sítí. Ta měla pomocí systému podpory minimálních příjmů zabránit či zmírnit dopady transformačního šoku. To mělo za následek v roce 1991 přijetí dvou zákonů – zákona o životním minimu a zákona o sociální potřebnosti. Přestože se na legislativních změnách v systému sociální péče pracovalo od roku 1994, k opravdové změně došlo až v roce 2006. Dále vznikaly nestátní neziskové organizace a občanská sdružení, které se zaměřily na služby neústavního charakteru. I církve si vytvořily různé organizace, které se zaměřovaly na poskytování sociálních služeb (Charita, Diakonie). Vznikaly domovy důchodců, azyly pro bezdomovce, hospice, atd. Církví zřízené organizace byly zvýhodněny tím, že materiální podpora jim přicházela i od církevních zahraničních partnerů.7

2 Legislativní zakotvení sociálních služeb v České republice Legislativa týkající se sociálních služeb je poměrně obsáhlá. V této kapitole zmíním hlavní zákony, na které se budu v celé práci odkazovat. Jak jsem naznačila v předchozí kapitole, právní úprava sociálních služeb na sebe nechala dlouho čekat. Jaké tedy byly problémy v dosavadním systému sociálních služeb? a) Sociální služby nebyly poskytovány obcemi a nevládními organizacemi, ale státem – díky tomu tak nebylo možné poskytnout každou službu šitou na míru pro konkrétního jedince. b) Pasivní role klienta, která znamenala, že občan prakticky nemusel dělat nic a pouze čekal na to, co mu bude přiděleno. c) Sociální péče byla uniformní. To znamená, že pokud jste si chtěl nárokovat dávky či sociální služby, musel jste spadat do určité skupiny. d) Paleta sociálních služeb byla významně zaměřena na ústavní péči. To, ale neodpovídalo trendům, kterými se staly terénní a komunitní služby. e) Chyběla právní úprava pro vznik nestátních subjektů, které by zabezpečovala alternativní sociální služby. Stejně tak jim chyběly finance. 7


16

f) Nedostatečná výše příspěvku při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu.8

2.1 Zákon o sociálních službách Touženou změnu v systému sociální péče přinesl zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách, který vstoupil v platnost 1.1.2007 spolu s dalšími zákony, a to se zákonem o životním minimu a existenčním minimu č.110/2006 Sb. a zákon o pomoci v hmotné nouzi č.111/2006 Sb. Hlavní rysy nového systému sociálních služeb: a) Osobě, která se dostane do nepříznivé sociální situace, budou poskytnuty informace, které jí pomohou vyřešit situaci vlastními silami. b) V případě, že dané informace nebudou stačit k vyřešení situace, přicházejí na řadu sociální služby. c) Sociální služby by měly být individualizované. d) Sociální služby by měly být brány jako aktivační, které směřují osobu k tomu, aby dlouhodobě nesetrvávala v nepříznivé situaci. e) Dodržování lidských práv a základních svobod musí být i v kvalitě poskytování sociálních služeb a musí být v souvislosti s tím zachována i důstojnost člověka. Kromě již výše zmíněných novinek, tento zákon přišel i s konkrétními změnami. a) Sociální služby byly rozděleny do 3 kategorií:  Sociální poradenství (základní a odborné)  Služby sociální péče (osobní asistence, pečovatelská služba, denní a týdenní stacionáře, domovy pro seniory,…)  Služby sociální prevence (raná péče, telefonická krizová pomoc, azylové domy, …) b) Zavedení smluvního principu – mezi poskytovatelem služeb a jejich příjemcem se uzavírá smlouva. c) Registrace u krajských úřadů, kam se registrují ti, co chtějí poskytovat sociální služby. d) Zákon nově stanovuje i to, jaké jsou předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka.9

8

Tamtéž. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109. 9

17

2.2 Bílá kniha v sociálních službách V souvislosti s legislativou, která se váže k sociálním službám, je třeba zmínit i tzv. Bílou knihu v sociálních službách. Tento dokument byl vytvořen v roce 2003 MPSV10 a jeho cílem je nezávazně doporučit budoucí moderní vývoj sociálních služeb tak, aby sociální služby plnily svou roli efektivně. Základní role sociálních služeb je ta, že zasahují a pomáhají těm lidem, kteří potřebují určitou pomoc, aby se stali opět nezávislými a mohli zaujmout své místo v komunitě. Podle autorů Bílé knihy existuje 7 principů, které by měly být základem všech sociálních služeb:  Nezávislost a autonomie pro uživatele služeb - nikoli závislost. -

Každý člověk je odpovědný za svůj život a svoje rozhodování, proto musí být povzbuzován v tom, aby tomu tak bylo i při pobírání sociálních dávek.

 Začlenění a integrace – nikoli sociální vyloučení. -

Je důležité, aby člověk nebyl vystrnaděn z komunity, ale aby mohl ve společenství zůstat a mohl dál fungovat jako jeho spoluobčané.

 Respektování potřeb – každý má jiné individuální potřeby, neexistuje univerzální model, který by vyhovoval všem. -

Je nanejvýš důležité, aby směr sociálních služeb byl určován potřebami jednotlivců, nikoliv potřebami systému.

 Partnerství, pracovat společně nikoli separovaně. -

Aby toto bylo splněno, musí existovat spolupráce mezi všemi sektory (jednotlivci, komunity – obce a jejich svazky, občanská společnost, kraje a stát).

 Kvalita, která zaručuje ochranu zranitelným lidem. -

Klíčovým aspektem pro fungování sociálních služeb je důvěra lidí v tento systém.

 Rovnost bez diskriminace. -

Sociální služby by měly být dostupné každému člověku, který se ocitne v nepříznivé životní situaci. Přitom by nemělo hrát roli jeho původ, náboženství, rasa, pohlaví, atd.

 Standardy národní, ale rozhodování v místě.11

10

MPSV=Ministerstvo práce a sociálních věcí MPSV. Bílá kniha: Bílá kniha v sociálních službách. In: [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2003 [cit. 2012-0718]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9 11

18

3 Rozdělení sociálních služeb Jak jsem již dříve uvedla, spolu s novou legislativou došlo k rozdělní sociálních služeb na tři části. Toto rozdělení je aktuální i dnes, a proto je potřeba vědět, kam jaká služba patří.

3.1 Sociální poradenství Sociální poradenství se dělí na základní a odborné. Základní sociální poradenství informuje osoby, které procházejí nepříznivou sociální situací. Tyto informace je povinen podat každý sociální pracovník. Mezi tyto základní informace paří informace k řešení nepříznivé situace, nabídnutí alternativních sociálních služeb, možnosti využití dostupných zdrojů, které mohou zabránit sociálnímu vyloučení nebo možnosti podpory pro členy rodiny, které se podílejí na péči o osobu. Odborné sociální poradenství je již zaměřeno na konkrétní sociální skupiny v občanských, manželských či jiných poradnách. Také pracuje s těmi lidmi, jejichž styl života může být v rozporu se společností. Může poskytovat i kompenzační pomůcky. Mezi základní činnosti odborného poradenství tedy patří zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti a také pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí.12

3.2 Služby sociální prevence Tato služba má zabránit sociálnímu vyloučení osob, které se dostaly do nepříznivé životní situace. Cílem tedy je pomoci těmto osobám tyto situace překonat a zároveň ochránit společnost

před

vznikem

a

šířením

nežádoucích

společenských

jevů.

V zákoně je jmenováno 18 služeb sociální prevence. Převážná většina je zaměřena na problematickou mládež či osoby v produktivním věku, které se nemohou vlastní snahou vypořádat s krizovou situací, do které se dostaly. Avšak i mezi službami sociální prevence lze naleznout služby, které jsou poskytovány i seniorům. Mezi tyto služby patří: a) Telefonická krizová pomoc, která prakticky funguje jako linka důvěry. Tato linka je bezplatná a může ji využít kdokoliv.

12

MPSV. Druhy sociálních služeb. In: MPSV. [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2006 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/2918/druhy_soc_sluzeb.pdf

19

b) Tlumočnické služby jsou poskytovány těm osobám, které díky nějaké zdravotní poruše nejsou schopni srozumitelně komunikovat s okolím. Tlumočnické služby jsou také bezplatné. c) Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením mohou být ambulantní i terénní. Jsou tady pro postižené osoby a seniory, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením. Taktéž bezúplatně.13

3.3 Služby sociální péče Tento druh sociálních služeb existuje proto, aby zajistil nejen fyzickou, ale i psychickou soběstačnost těm osobám, které se ocitly na pokraji společnosti a snaží se je vrátit zpět do běžného života a zajistit jim důstojný život. Tyto služby jsou také nejvýznamnější, co se týče péče o seniory. a) Osobní asistence Jedná se o terénní službu, která je určena osobám, které z důvodu věku, chronického onemocní či zdravotního postižení potřebují pomoc jiné fyzické osoby. Služba je zpoplatněna, není časově omezena a probíhá v přirozeném sociálním prostředí osob. b) Pečovatelská služba V tomto případě jde o terénní i ambulantní službu, poskytovanou těm, kteří mají sníženou soběstačnost kvůli věku, chronickému onemocnění či zdravotnímu postižení. Také je určená rodinám s dětmi, které potřebují pomoc jiné fyzické osoby. Na rozdíl od předchozí osobní asistence je tato služba časové omezena a probíhá buď v přirozeném sociálním prostředí, nebo v ambulantních zařízeních. Je také poskytována za úhradu od klienta. c) Tísňová péče Terénní služba, která je k dispozici stále a to formou distanční hlasovou a elektronickou. Je tu k dispozici pro ty osoby, kterým se může rychle zhoršit zdravotní stav. Služba je zpoplatněna.

13

MPSV. Sociální služby a příspěvek na péči: Sociální služby – Nástroj mobilizace pracovních sil a posilování sociální soudržnosti. In: MPSV. [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6594

20

d) Průvodcovské a předčitatelské služby Jde o ambulantní či terénní službu. Tato služba je zde pro ty klienty, jež z důvodu věkových či zdravotních nejsou schopni orientace a komunikace. Tyto služby tedy využívají klienti pro vyřizování svých osobních záležitostí a hradí za ně poplatek. e) Odlehčovací služby Jak již z názvu vyplývá, tato služba má poskytnout osobám, které pečují o jinou osobu v jejím přirozeném sociálním prostředí, potřebný odpočinek. Jedná se tedy o terénní, ambulantní i pobytovou službu. Klient za tuto službu platí. f) Centra denních služeb a Denní stacionáře V těchto centrech je poskytována ambulantní služba pro osoby, které trpí sníženou soběstačností, a které tedy vyžadují v důsledku této situace pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Klient si tuto službu hradí. g) Týdenní stacionáře Jedná se prakticky o totéž jako v předchozím odstavci, ale jedná se už o službu pobytovou, která je také poskytována za úhradu klienta. h) Domovy pro osoby se zdravotním postižením Z názvu této pobytové služby vyplývá, pro koho je určena. Tyto služby jsou však v domovech přizpůsobeny věku a potřebám klientů. Klienti za tu službu platí. i) Domovy pro seniory Domovy jsou určeny pro ty osoby, které zejména z důvodu věku potřebují pravidelnou pomoc od jiné fyzické osoby. Za tuto službu klient platí. j) Domovy se zvláštním režimem Zvláštní režim je zde určen pro ty osoby, které trpí chronickým duševním onemocněním, závislostí na návykových látkách či osobám se stařeckou, Alzheimerovou či jinou demencí. Opět jsou zde služby uzpůsobeny tomu, jaké potřeby dané osoby mají. Jsou jim poskytovány za úhradu.

21

k) Chráněné bydlení Jedná se o pobytovou službu náležící osobám, které trpí zdravotním postižením, chronickým onemocněním i duševním onemocněním a potřebují pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení může být jak skupinové, tak individuální. Takovéto bydlení má pak formu běžného bydlení v domech a bytech. Za toto bydlení se platí.14

4 Druhy zřizovatelů a poskytovatelů sociálních služeb Sociální služby mohou poskytovat subjekty, které jsou zřízeny obcí či krajem, dále fyzické osoby spolu s nestátními neziskovými organizacemi, právnické osoby a také MPSV v případě, že získají potřebné oprávnění. Oprávnění k poskytování sociálních služeb znamená, že daný subjekt získá schválené rozhodnutí o registraci. Nejčastějšími neziskovými organizacemi v České republice jsou obecně prospěšné společnosti, občanská sdružení, nadace a církve. Tyto organizace se v největší míře podílejí na poskytování terénních, ambulantních a pobytových služeb.15

4.1 Registrace poskytovatelů sociálních služeb Oprávnění k poskytování sociálních služeb má ten subjekt, který obdrží kladné rozhodnutí o registraci. Toto rozhodnutí vydává krajský úřad. Stejně tak krajský úřad má na starosti vedení registru poskytovatelů sociálních služeb. V elektronické podobě bychom ho našli na MPSV. Registrace je povinná pro fyzické a právnické osoby, ale i pro organizační složky státu či územně samosprávního celku. V případě, že budoucí poskytovatel sociálních služeb splňuje všechny potřebné podmínky je správní orgán povinen mu registraci povolit. To znamená, že na registraci existuje právní nárok.16

14

MPSV. Sociální služby a příspěvek na péči: Sociální služby – Nástroj mobilizace pracovních sil a posilování sociální soudržnosti. In: MPSV. [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6594 15 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 16 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.

22

Podmínky, které musí daný subjekt splňovat, jsou v § 79 zákona o sociálních službách, definovány následovně: -

„Podání písemné žádosti o registraci.

-

Bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální služby.

-

Zajištění hygienických podmínek, jsou-li sociální služby poskytovány v zařízení sociálních služeb.

-

Vlastnické nebo jiné právo k objektu nebo prostorám, v nichž budou poskytovány sociální služby.

-

Zajištění

materiálních

a

technických

podmínek

odpovídajících

druhu

poskytovaných sociálních služeb. -

Skutečnost, že na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je žadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurs nebo proti ní nebylo zahájeno konkursní nebo vyrovnací řízení anebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku.“ (Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách).17

Stejně jako může poskytovatel registraci získat, stejně ji může i ztratit. Registrující orgán může registraci zrušit v případě, kdy dojde k porušení některých podmínek registrace. Může tomu být i naopak, kdy poskytovatel sociálních služeb chce svou činnost ukončit. V tomto případě se ale setká se sankčním poplatkem, který má chránit klienty. Další nástroj, který funguje jako ochrana klientů, je institut inspekce poskytovávání sociálních služeb. Inspekce většinou provádí registrující orgán, tedy krajský úřad. Inspekce prověřuje plnění podmínek a dodržování standardů kvality. Pokud dojde ke zvláště negativnímu hodnocení inspekčního orgánu, může dojít až ke zrušení registrace, pokud poskytovatel tyto nedostatky neodstraní.18 Inspekce je složena minimálně z tříčlenného inspekčního týmu, kdy jeden z týmu musí být zaměstnancem kraje či ministerstva.19

17

Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109. 19 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 18

23

Podmínky poskytovatelů sociálních služeb definuje § 89 zákona o sociálních službách: a) „Zajišťovat dostupnost informací o druhu, místě, cílech, okruhu osob, jimž poskytují sociální služby, o kapacitě poskytovaných sociálních služeb a o způsobu poskytování sociálních služeb, a to způsobem srozumitelným pro všechny osoby. b) Informovat zájemce o sociální službu o všech povinnostech, které by pro něho vyplývaly ze smlouvy o poskytování sociálních služeb, o způsobu poskytování sociálních služeb a o úhradách za tyto služby, a to způsobem pro něj srozumitelným. c) Vytvářet při poskytování sociálních služeb takové podmínky, které umožní osobám, kterým poskytují sociální služby, naplňovat jejich lidská i občanská práva, a které zamezí střetům zájmů těchto osob se zájmy poskytovatele sociální služby. d) Zpracovat vnitřní pravidla zajištění poskytované sociální služby, včetně stanovení pravidel pro uplatnění oprávněných zájmů osob, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby. e) Zpracovat vnitřní pravidla pro podávání a vyřizování stížností osob, kterým poskytují sociální služby, na úroveň služeb, a to ve formě srozumitelné pro všechny osoby. f) Plánovat průběh poskytování sociální služby podle osobních cílů, potřeb a schopností osob, kterým poskytují sociální služby, vést písemné individuální záznamy o průběhu poskytování sociální služby a hodnotit průběh poskytování sociální služby za účasti těchto osob, je-li to možné s ohledem na jejich zdravotní stav a druh poskytované sociální služby, nebo za účasti jejich zákonných zástupců. g) Vést evidenci žadatelů o sociální službu, se kterými nemohl uzavřít smlouvu o poskytnutí sociální služby z důvodů uvedených v § 91 odst. 3 písm. b). h) Dodržovat standardy kvality sociálních služeb. i) Uzavřít s osobou smlouvu o poskytnutí sociální služby, pokud tomu nebrání důvody uvedené v § 91 odst. 3.“ (Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách )20

4.2 Smlouva o poskytování sociálních služeb Jak jsem již zmínila dříve, zákon o sociálních službách přišel s tzv. smluvním principem. Cílem této smlouvy je, aby se klient aktivně podílel na domlouvání podmínek o poskytované službě a aby za něj nebylo rozhodováno.

20

Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách

24

Smlouva musí být písemná a individualizovaná pro konkrétního jedince. Smlouva musí být podepsána osobou zletilou a způsobilou k právním úkonům.21 V každé smlouvě o poskytování sociálních služeb by nemělo dle § 91 zákona o sociálních službách chybět: -

„Označení smluvních stran.

-

Druh sociální služby, pro kterou je uzavírána.

-

Rozsah úkonů a činností v rámci poskytování sociální služby.

-

Čas a místo poskytování sociální služby.

-

Výše úhrady a způsob placení za poskytovanou sociální službu.

-

Ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních služeb.

-

Výpovědní důvody a výpovědní lhůty.

-

Doba platnosti smlouvy.“ (Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách) 22

4.3 Standardy kvality sociálních služeb Mezi další povinnosti poskytovatele sociálních služeb také patří dodržování standardů kvality. Tyto standardy jsou vlastně souborem kritérií, od kterých je odvozena norma kvality poskytované sociální služby. Dle Hermana nemají tyto standardy kvality přínos pouze v tom, jak má sociální služby vypadat, ale mohou velmi dobře sloužit jako měřítko pro srovnávání kvality sociálních služeb po celém světě. Standardy kvality se dělí na 3 kategorie: a) Procedurální standardy - ukazují podrobný a systematický návod, jak má daná sociální služba vypadat. Vymezuje to, co musí mít daný poskytovatel sociálních služeb zajištěno. b) Personální standardy – stanovují nezbytné podmínky pro personální zajištění a stejně tak kontroluje i pracovní podmínky zaměstnanců sociálních služeb.

21

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3. 22 Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách

25

c) Provozní standardy – říkají, jaké podmínky musí být dodrženy při provozu sociálních služeb.23 Oblast procesní Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Popis: Poskytovatel sociální služby je povinný danou sociální službu popsat následujícím způsobem: CO poskytuje – jaké nabízí služby, KDY a KDE je možno služby využívat, PRO KOHO – komu jsou tyto služby určeny, JAK – jaké pravidla a podmínky musí být dodrženy pro poskytnutí služby, a PROČ – co je jeho cílem.

Standard č. 2 - Ochrana práv osob Popis: Poskytovatel sociální služby je povinný podporovat práva klienta, například tím, že vyjmenuje situace, za kterých dochází k jejich porušování a způsoby, jakými toto narušení práv bude řešit.

Standard č. 3 - Jednání se zájemcem o sociální službu Popis: Klient si sám vybírá sociální službu, kterou potřebuje. Poskytovatel sociálních služeb mu pak musí podat srozumitelné informace a dané službě. V případě, že klientovi odmítne danou sociální službu poskytnout, má klient nárok vědět proč.

Standard č. 4 - Smlouva o poskytování sociální služby Popis: viz. podkapitola 4.2.

Standard č. 5 - Individuální plánování průběhu sociální služby Popis: Průběh sociální služby není závislý jen na jejím poskytovateli, ale i na klientovi, který se na jejím plánování může podílet.

Standard č. 6 - Dokumentace o poskytování sociální služby Popis: Poskytovatel o klientovi musí vědět dostatek informací, aby mu mohl poskytnout bezpečnou, odbornou a kvalitní službu. Dokumentace je pro klienta kdykoliv k nahlédnutí.

23

MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3.

26

Standard č. 7 - Stížnosti na kvalitu nebo způsob poskytování sociální služby Popis: I v sociálních službách má klient prostor na to, aby vyjádřil svou nespokojenost. Musí mít možnost podat ji anonymně a poskytovatel sociální služby by měl stížnost brát jako podnět k vylepšení či rozvoji sociální služby, kterou poskytuje.

Oblast personální Standard č. 8 - Návaznost poskytované služby a další dostupné zdroje Popis: Tento standard klientovi zaručuje, že poskytovatel mu umožní se nadále stýkat s rodinou a přáteli. Také sem spadá možnost využití jiných služeb či osob.

Standard č. 9 - Personální a organizační zajištění sociální služby Popis: Klient by měl vědět, kteří zaměstnanci sociální služby s ním budou pracovat, jak jsou zkušení a vzdělaní. Stejně tak poskytovatel musí zaručit, že i nově přijatí zaměstnanci ví, jak s klientem pracovat.

Standard č. 10 - Profesní rozvoj zaměstnanců Popis: Jen sociální služba, kde se její zaměstnanci mohou vzdělávat, je kvalitní. Každý zaměstnanec by měl mít možnost profesního růstu, konzultace s odborníky, atd.

Oblast provozní Standard č. 11 - Místní a časová dostupnost poskytované sociální služby Popis: Místo i čas by měly odpovídat druhu poskytované sociální služby.

Standard č. 12 - Informovanost o poskytované sociální službě Popis: K tomuto standardu náleží „soubor informací o poskytované službě“. Srozumitelné informace by měly být dostupné. Toho se může dosáhnout prostřednictvím internetu či novin.

Standard č. 13 - Prostředí a podmínky Popis: V místě, kde je sociální služba poskytována by měly být splněny materiální, technické a hygienické podmínky.

27

Standard č. 14 - Nouzové a havarijní situace Popis: Součástí sociální služby musí být i zajištění bezpečnosti. To znamená, že poskytovatel by měl předvídat, jaké situace mohou nastat a sestavit k nim postupy, podle kterých by se pak všichni měli chovat.

Standard č. 15 - Zvyšování kvality sociální služby Popis: Aby mohlo dojít ke zlepšení kvality sociální služby, je třeba zjišťovat podněty nejen od klientů, ale i od zaměstnanců. Například pomocí hodnotících dotazníků, apod.24

5 Financování sociálních služeb a jeho efektivnost Financování sociálních služeb je velmi nákladné a bývá často středem pozornosti. Proto se v této kapitole zaměřím na to, jak jsou finanční zdroje využity a zda je toto využití efektivní. Sociální služby jsou z největší části financované státním rozpočtem, resp. dotacemi ze státního rozpočtu. Zákon určuje, že tyto dotace mají být použity na poskytování sociálních služeb. O dotaci se musí požádat.25 a) Dotace na podporu poskytování služeb sociální péče a služeb sociální prevence na území kraje – dotace není automatická, tzn. je nenároková. b) Dotace poskytovatelům sociálních služeb. c) Výdaje krajských či obecních rozpočtů na zajištění provozu sociálních služeb z vlastních zdrojů. d) Úhrady uživatelů sociálních služeb – kromě příspěvku na péči. Dle Hermana je financování sociálních služeb v České republice založeno na systému, který obsahuje prvky centrálního administrativně direktivního charakteru řízení.26

24

MSPV. Kvalita sociálních služeb – standardy, podpora: Standardy kvality sociálních služeb – Příručka pro uživatele. In: [online]. Praha: MPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5962 25 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109. 26 MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3.

28

Dále jsou sociální služby financovány samotnými klienty, kteří tyto služby využívají. Přitom zde je předpoklad, že většinu této částky pokryje příspěvek na péči, o kterém si povíme později. Služby, za které si klient platí, se dělí na: a) Pobytové (stacionáře, domovy pro seniory,…) -

Pobytové služby jsou tedy hrazeny platbami uživatelů, příspěvkem na péči, státními dotacemi a příjmy z veřejného zdravotního pojištění.

-

Dalšími zdroji mohou být vedlejší hospodářská činnost, příspěvek zřizovatele na činnosti, dary, granty.

b) Asistenční (osobní asistence, pečovatelská služba,…) c) Azylové (azylové domy, domy na půl cesty,…) Stát předpokládá stanovení maximální výše úhrad, protože sociální služba by neměla být činností, která je orientovaná na zisk. I přes tento předpoklad existují zařízení, která jsou zisková a poskytují sociální služby. Jedná se o ty zařízení, kde je nadstandardní péče.27 V následující tabulce vidíme, jak se v letech 2007 – 2010 vyvíjely náklady na pobytové sociální služby a příjmy z úhrad. Jak je vidět, tak se tyto náklady neustále zvyšují, stejně tak se zvyšuje i úhrada klienta.

27


29

Tab.č.1 – Vývoj nákladů a příjem úhrad na pobytové sociální služby v letech 2007 - 2010

Zdroj: Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR ve vývojových řadách a grafech 2010, MPSV, 2011

Z tabulky je poměrně jasně vidět, že klient hradí prakticky jen polovinu výdajů, které spotřebuje. Je tomu tak díky stanovení maximálních úhrad za pobyt a stravu. Rozdíl, který se tak vytvoří mezi příjmy a výdaji musí poskytovatel sociálních služeb hradit právě z dotací. Jak však hodnotit efektivnost výdajů na sociální služby? Je potřeba držet v patrnosti, že jinak se efektivnost systém financování bude hodnotit z pohledu státu, krajů, měst a obcí a jinak z pohledu nestátních neziskových organizací. Hlavní kritéria, která ovlivňují systém financování sociálních služeb, jsou: a) Kritéria pro stanovení míry závislosti, b) struktura uživatelů jednotlivých typů sociálních služeb z hlediska míry jejich závislosti, c) kritéria pro přiznávání dotací ze strany státu (MPSV) a zřizovatele, d) přístup zdravotních pojišťoven k financování poskytované zdravotní péče v pobytových zařízeních.

30

Mezi další charakteristiky, které by neměly být opomenuty, patří úroveň vybavenosti regionů sociálními službami, stáří jednotlivých budov, personální vybavení i velikost jednotlivých sídel.28 V následující části si uvedu tři základní pilíře, které financují sociální služby, stručně je představím a nastíním, kde se skrývá mezera pro zefektivnění.

5.1 Příspěvek na péči Tato dávka je v systému sociální ochrany poměrně nová. Příspěvek na péči je určen osobě, která je vzhledem ke svému zdravotnímu stavu hodnocena jako osoba, jež potřebuje od jiné osoby pomoc při zvládání běžných životních úkonů. V zákoně je tato dávka definována jako příspěvek, který se poskytuje osobám, které jsou závislé na pomoci jiné fyzické osoby za účelem zajištění potřebné pomoci. Daná závislost na pomoci jiné fyzické osoby se určuje pomocí 4 stupňů: a) Lehká závislost b) Středně těžká závislost c) Těžká závislost d) Úplná závislost29 „Pro posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby dle § 9 zákona - kompletně nový model posuzovaní LPS (lékařská posudková služba) – 10 ucelených úkonů v oblasti každodenního života)  Mobilita (zvládat vstávání, usedání, chůze)  Orientace (orientovat se zrakem, sluchem, pomocí psychických funkcí)  Komunikace (dorozumět se a porozumět – mluvenou řečí i psanou zprávou)  Stravování (stravu naporcovat, najíst se a napít se, dodržovat dietní režim – dietu)  Oblékání a obouvání (vybrat si oblečení a obutí, oblékat se, obouvat se, svlékat se a zouvat se)  Tělesná hygiena (umývat si obličej, ruce a celé tělo, česat se, péče o ústní hygienu)

28

PRŮŠA, Ladislav. PRŮŠA, Ladislav. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. ISBN 978-80-7416-018-9. Dostupné z: praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_282.pdf 29 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.

31

 Výkon fyziologické potřeby (používat WC, vyprázdnit se, provést očistu, používat hygienické pomůcky)  Péče o zdraví (dodržování stanoveného léčebného režimu, ošetřovatelská opatření)  Osobní aktivity (stanovit si a dodržet denní režim, zapojit se do aktivit odpovídajících věku)  Péče o domácnost (nakládat s penězi, obstarat si nákup potravin, nosit běžné předměty) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve: a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb, c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.“(portál MPSV,Příspěvek na péči, 2011)30 Tab.č.2 - Výše příspěvku na péči od 1.1.2012 Výše příspěvku na péči (Kč/měsíc) Stupeň závislosti

Pro osobu mladší 18 let Pro osobu starší 18 let

I.

– lehká závislost

3000

800

II.

– středně těžká závislost

6000

4000

III.

– těžká závislost

9000

8000

IV.

– úplná závislost

12000

12000

Zdroj: Příspěvek na péči 2012, MPSV, 2011

Příspěvek na péči v sobě zahrnuje motivační prvky, kterými jsou: a) Dávka se poskytuje pouze na základě zjištění, že zdravotní stav klienta mu neumožňuje plně zvládat samostatně péči o svou osobu a domácnost.

30

MPSV. Příspěvek na péči. In: [online]. MPSV, 2011 [cit. 2012-08-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek

32

b) Osobě, která splňuje tuto podmínku, je dán finanční příspěvek a ta si pak může sociální službu vybrat a obstarat sama. c) Také by měl příspěvek na péči vytvářet konkurenční klima mezi poskytovateli sociálních služeb. d) Stejně tak příspěvek může napomoci tomu, aby handicapovaná osoba mohla zůstat v domácím prostředí.31 Graf č.1 - Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči (podle stupně závislosti) v letech 2008-201032

Zdroj: Analýza příjemců příspěvku na péči a potenciálních klientů dlouhodobé péče, MPSV, 2011

Jak je na grafu vidět, počet příjemců příspěvku na péči se příliš nemění. Pouze v letech 2008 – 2010 je možné pozorovat mírný nárůst příjemců.

Naopak pokles příjemců byl

zaznamenán jen u stupně závislosti I. V čem by se dal tedy systém poskytování příspěvku na péči zlepšit? Dle studie Ladislava Průši a provedených expertních rozhovorů je mezera v objektivním hodnocení potřeby, kterou mají mentálně a psychicky postižení lidé a nevidomí. Dále se autor studie domnívá, že informační kampaně MPSV nejsou dostatečné, a proto řada příjemců, kteří nežijí v domovech pro seniory, bere příspěvek jako sumu, která zvýší jejich životní úroveň a nenakupuje za něj sociální služby. Takto vynaložené finanční prostředky tedy končí jinde než v oblasti sociálních služeb. Logicky tento nedostatek financí vede k problémům s existencí nestátních neziskových organizací.

31

MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109. 32 DAŇKOVÁ, Šárka a Jakub HRKAL. Analýza příjemců příspěvku na péči a potenciálních klientů dlouhodobé péče. In: [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/11996/Analyza_prijemcu.pdf

33

Tento jev je poměrně dobře vidět na následující tabulce: Tab.č.3 - Způsoby použití příspěvku na péči dle stupně závislosti v % v roce 2008 I. stupeň Fyzická osoba 77 Registrovaný poskytovatel 17,5 Neregistr. poskytovatel, nebo údaj neuveden 5,5

II. stupeň 77 19,5 4,5

III. stupeň 72 23 5

IV. stupeň 59 35 6

Zdroj: MPSV: Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči. 2009

Tabulka nám ukazuje, že z peněz, které byly v roce 2008 vyplaceny na příspěvku na péči, pouhých 20% v průměru je použito na úhradu ambulantních a terénních služeb. Se zvyšujícím se stupněm závislosti tento poměr roste, přesto je však 35% ve 4. stupni závislosti stále nízká hodnota. Příspěvkem na péči je nejvíce hrazena péče od fyzické osoby. Zde však narážíme na výše zmíněný problém, kdy tyto fyzické osoby či senioři tento příspěvek považují za svůj příjem a nepoužívají ho na úhradu ambulantních a terénních služeb. Řešení této situace by mohlo být nalezeno ve změně systému výplaty příspěvku na péči. Příspěvek by mohl být vyplácen ve formě poukázky, resp. věcné dávky, která by byla použita na koupi sociální služby.33 Naopak dle paní Marie Bácové, která je ekonomkou domova seniorů v Jihočeském kraji, by poukázky daný problém nevyřešily, protože by se vždy našel způsob, jak tento systém obejít. Dle jejího názoru by bylo efektivní, pokud by byl příspěvek na péči vyplácen přímo pečovatelům s ohledem na objem ambulantní a terénní péče, kterou poskytnou danému klientovi. Takto to chodí v domově pro seniory Blanka v Písku, kde příspěvky na péči se nevyplácejí klientům, ale přímo poskytovateli sociální služby. Další možností, která by mohla být provedena ihned, vidí Bácová v důsledné kontrole. Lidé, kteří pobírají příspěvek na péči, nejsou nikterak penalizováni za to, pokud ho nevyužívají na nákup služeb, ke kterým je určen. Možnost odebrání příspěvku by zde mohla být silně motivujícím faktorem. V případě, že by občan příspěvek na péči „zneužíval“ na nákup jiných než ambulantních a terénních služeb, pak by mu byl příspěvek odebrán či snížen. V současné době zákon umožňuje odejmutí příspěvku jen v případě, že zanikne nárok na pobírání příspěvku na péči v důsledku zlepšení zdravotního stavu (Marie Bácová, ekonomka domova pro seniory, 2012). 33

PRŮŠA, Ladislav. PRŮŠA, Ladislav. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. ISBN 978-80-7416-018-9. Dostupné z: praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_282.pdf

34

Dále by se mělo dojít ke zrychlení procesu od doby podání žádosti o příspěvek do doby jeho výplaty. Zavedení evidence osob, které pečují o své blízké kvůli zvýšení kontroly takto poskytované péče. Stejně tak nesmíme opomenout dvojí plnění nároků. Například členové odboje mají ze zákona sociální služby zdarma, ale zároveň mohou pobírat příspěvek na péči. To v praxi znamená, že je tento příspěvek zneužíván.34

5.2 Dotace ze státního rozpočtu Dotace jsou přidělovány poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru. Dotační politika by měla být podepřena určitými principy, kterými jsou: a) Princip rovných podmínek pro všechny poskytovatele veřejných služeb, b) princip rovných podmínek pro všechny příjemce veřejných služeb, c) princip efektivního (účelného) vynakládání veřejných prostředků, d) princip primárního důrazu na kvalitu poskytovaných služeb, e) princip transparentního systému financování, f) princip stabilního systému financování. Tab.č.4 - Porovnání výše dotace poskytnuté MPSV v přepočtu na jedno lůžko v domovech pro seniory v letech 2007 a 2008 (v Kč / měsíc)

Zdroj: Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory, Průša, 2011

34

Tamtéž.

35

Z tabulky lze vyčíst, že mezi regiony dochází k velké diferenciaci v poskytování dotací. Toto tvrzení je vidět na příkladu Jihomoravského kraje, který měl v roce 2007 příspěvek na lůžku 3 588 Kč měsíčně, ale v Libereckém kraji byla její výše více než 2,8 x vyšší (10 131 Kč). Dle předchozího tvrzení je na místě se domnívat, že dotace v letech 2007 a 2008 nebyly poskytovány v souladu s výše uvedenými principy. Efektivnějším řešením by bylo, kdyby člověk, který se stane klientem domova pro seniory, dostal příspěvek na péči ve III. stupni. Tím by se sice zvýšily náklady na výplatu příspěvku, ale pokud by na tato místa nebyla poskytnuta dotace, zbylé peníze by mohly být použity na potřebný rozvoj terénních sociálních služeb.35

5.3 Financování zdravotní péče v pobytových zařízeních služeb sociální péče V současné době je systém nastavený tak, že zdravotní pojišťovny hradí poskytovatelům sociální péče jen určitou část nákladů na zdravotní péči. Je tomu tak proto, že pojišťovny využívají mezery v definici zdravotní a sociální péče. Zde však dochází k situaci, že klientům musí být zajištěná zdravotní péče, kterou pak poskytovatelé hradí z běžných provozních nákladů.36 Paní Bácová se nebojí hovořit ani o částečné diskriminaci klientů v pobytových zařízeních ke zdravotní péči. Argumentuje tím, že v domově pro seniory, kde pracuje, musí hradit část nákladů na zdravotní péči například z příspěvku na péči. Je tomu tak proto, že zdravotní sestra, která poskytuje zdravotní péči klientovi, musí mít tuto péči „posvěcenou“ od ošetřujícího lékaře. Tuto indikovanou péči mohou doktoři poskytovat jen v omezené míře, protože jinak jim ji pojišťovny neproplatí. Tím pádem na doktory mohou pojišťovny tlačit, aby tuto péči neindikovali tak často kvůli překročení limitu, za který by byli následně penalizováni. Díky tomuto systému pak zmíněný domov pro seniory musí měsíčně doplácet kolem 40 000 Kč za zdravotní péči, kterou pojišťovny odmítnou uhradit. Naopak je tomu u služeb terénních. Tam leží zodpovědnost na bedrech doktora, a proto za klientem zdravotní sestru raději pošle (Marie Bácová, ekonomka domova pro seniory, 2012). 35

PRŮŠA, Ladislav. PRŮŠA, Ladislav. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. ISBN 978-80-7416-018-9. Dostupné z: praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_282.pdf 36 Tamtéž.

36

Jak tedy řešit tuto problematiku? Zdravotní péče, která je poskytována klientům ústavů sociální péče, jako tzv. ambulantní péče musí být hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Nejprve je potřeba zaměřit se na legislativu, protože zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a zákon 109/2006 Sb. neposkytly podmínky pro nastavení stejných principů financování sociální a zdravotní péče poskytované v pobytových zařízeních sociálních služeb. Významná většina pobytových zařízení sociálních služeb nemá ve smlouvě zahrnuty všechny výkony ze Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, i když je provádí. Samotné vykazování výkonů je velmi administrativně náročné. Existují dvě možnosti, kterými se dají řešit vykazování a úhrady sociální a zdravotní péče: a) prostřednictvím výkonové platby (vykazování předem definovaných výkonů dle Seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami) – tak to funguje dnes b) prostřednictvím paušální úhrady za klienta (vykazování předem definovaných paušálních úhrad dle seznamu a tíže zdravotního stavu pacienta) Sociální služby jsou závislé na poskytnutí dotace a to brání jejich možnému rozvoji. Proto by měla být navrhovaná řešení směřována k odstranění této závislosti. Mezi další návrhy, jak zefektivnit financování sociálních služeb patří: a) zrušení maximální výše úhrad za pobyt a stravu v pobytových a ambulantních zařízeních a za jednotlivé úkony v oblasti terénních sociálních služeb, b) klienti v domovech pro seniory by měli platit skutečnou výši provozních nákladů daného ubytovacího zařízení, c) příspěvek na péči vyplácet ve finanční formě pouze těm, kterým byl přiznán příspěvek ve III. nebo IV. stupni závislosti a jsou v péči rodinného příslušníka či osoby blízké37

37

PRŮŠA, Ladislav. PRŮŠA, Ladislav. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory [online]. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. ISBN 978-80-7416-018-9. Dostupné z: praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_282.pdf

37

V případě bodu a) i b) by v praxi došlo k otevřenému konkurenčnímu boji, ze kterého by se vyprofilovaly domovy pro seniory s různou úrovní služeb a klienti by tak měli na výběr. Takto vzniklé domovy pro seniory by mohli konkurovat jak kvalitou péče a služeb, tak vybavením, ale i cenou.

6 Vybavenost krajů sociálními službami Jak již bylo zmíněno v úvodu, ubytovacích zařízení pro seniory není dostatek. Nyní se pro zajímavost podíváme na to, jak jsou na tom jednotlivé kraje a kde je nejvyšší převis poptávky. Faktory, které ovlivňují vybavenost kraje sociálními službami, jsou: a) míra urbanizace b) věková, kvalifikační, profesní a sociální struktura obyvatelstva na daném území c) velikost obcí a struktura osídlení jednotlivých územních statků d) zastoupení tradičních funkcí rodiny a péče o staré občany Graf č.2 - Podíl seniorů (osob ve věku nad 65 let), domovů pro seniory a jejich kapacity v krajích ČR v roce 2008 (v %)

Zdroj: Zdravotně-sociální péče o seniory v České republice, Jeřábková, 2009

38

Na grafu vidíme, že nejvyšší počet osob nad 65 let je v Praze, naopak nejméně seniorů je v Libereckém, Karlovarském a Ústeckém kraji. Přesto je však nerovnoměrné rozložení domovů pro seniory vzhledem k počtu seniorů v kraji. Pouze v Moravskoslezském a Středočeském kraji se nabídka vyvažuje s poptávkou.38 Jak jsem již naznačila výše, poptávka seniorů se často nestřetává s nabídkou domovů pro seniory v krajích. Tab.č.5 - Počet čekatelů na jedno lůžko v domovech pro seniory podle krajů v roce 2008

Zdroj: Zdravotně-sociální péče o seniory v České republice, Jeřábková, 2009

V tabulce názorně vidíme, kde je nejmenší a kde nejvyšší převis poptávky. Nejlépe si v tomto smyslu vede kraj Jihočeský a kraj Vysočina. Naopak nejhoršího poměru se dostalo kraji Moravskoslezskému. Z posledního sloupce tabulky lze vyvodit závěr, že čím je kraj vzhledem k počtu seniorů lépe vybaven domovy pro seniory, tím je čekací doba na lůžko kratší. 38

JEŘÁBKOVÁ, Věra. Zdravotně – sociální péče o seniory v České republice. In: [online]. 2008 [cit. 2012-0824]. Dostupné z: kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Jerabkova.pdf

39

Praktická část V praktické části mé diplomové práce se budu zabývat finanční analýzou konkrétního domova pro seniory v Jihočeském kraji. Jedná se o středisko Blanka v Písku. Cílem této praktické části je zjistit, zda by se investorům vyplatilo do takového střediska investovat. Ke zjištění této informace provedu finanční analýzu za období od roku 2007 – 2010. Pomocí časových řad zjistím, jak se vyvíjely náklady, tak i výnosy. Srovnáním finančních výkazů v jednotlivých letech se pokusím přijít na to, zda existuje možnost úspory u jednotlivých položek. Následně uvedu možnosti, jak docílit toho, aby domov pro seniory mohl být pro investory zajímavou příležitostí. Na závěr nastíním i možnosti nového bydlení pro seniory.

7 Základní údaje o středisku Blanka Diakonie Českobratrské církve evangelické v České republice je samostatnou nestátní neziskovou, veřejně prospěšnou organizací. Tato organizace se zabývá poskytováním sociálních služeb. Její vznik se datuje k 1. 6. 1989. Středisko Blanka v Písku patří mezi 33 středisek této křesťanské organizace. Datum vzniku střediska Blanka: 1. květen 1992 Charakter střediska Blanka: samostatná církevní právnická osoba Vymezení účelu, pro který byla jednotka zřízena: Poskytování sociální, pečovatelské, zdravotní péče seniorům v domově pro seniory, v domově se zvláštním režimem a v terénu v souladu s platnými právními předpisy. Sídlo střediska Blanka: Jiráskovo nábřeží 2443, Písek

7.1 Služby, které poskytuje středisko Blanka a) Domov pro seniory – Domovinka Jak již z názvu vyplývá, tato služba je určena pro lidi v seniorském věku, kteří potřebují pravidelnou pomoc druhé osoby a nemohou žít ve svém vlastním domácím prostředí. Tato služba je pobytová a je časově neomezená. V Domovince je stálá odborná, ošetřovatelská a pečovatelská služba. 40

Nárok na ubytování v této Domovince mají ti senioři, kteří jsou starší 60 let a nemohou se o sebe na 100 % postarat, ať je to již z důvodu zdravotních či z důvodu věku. Přednost dostávají senioři z Písku a poté z přilehlých obcí, které spadají do územní působnosti Písku. V roce 2011 byla kapacita Domovinky 32 lůžek a průměrná obložnost39 se pohybovala okolo 97,5%. b) Domov se zvláštním režimem – Vážka Domov se zvláštním režimem je v praxi totéž, co domov pro seniory s tím rozdílem, že je zde pečováno o seniory, kteří trpí Alzheimerovou chorobou či jinými formami demence. Domov je určen pro ženy nad 50 let věku, které už nemohou plně samy svými silami uplatňovat svá práva. Musí jít také o seniory, kteří jsou ve stabilizovaném stavu, a tudíž nepotřebují hospitalizaci. Tento domov se zvláštním režimem je v současné době pouze pro ženy. Vyplývá to jak z historického hlediska, tak i z hlediska etického. Když se Vážka budovala tak byli tehdejší zájemci pouze ženy. Díky tomu se 3 pokoje, které byly tehdy k dispozici, obsadily pouze ženami. Z dnešního pohledu není možné uspořádání pokojů měnit, a proto mohou na Vážce bydlet pouze ženy. Kapacita Vážky byla 8 lůžek v roce 2011. Průměrná obložnost tohoto domova byla 99,4%. c) Terénní pečovatelská služba – TPS Kromě pobytových služeb, středisko Blanka poskytuje i jiné služby. Cílem terénní služby je, aby pomohla seniorům v co nejvyšší možné míře zachovat jejich běžný způsob života v jejich domácím prostředí. Tím pádem jim také pomáhá udržovat přirozené sociální vazby. Terénní forma této služby je v domácnostech k dispozici 7 dní v týdnu, a to od 7:00 19:00. Ambulantně je tato služba poskytována pak v prostorách poskytovatele. V případě individuálního požadavku je tato služba nepřetržitě poskytována i mimo bytový komplex. Tuto službu může využít každý senior nad 50 let nebo osoba se zdravotním postižním, která bydlí na území ORP40 Písek a jejichž stav vyžaduje pravidelnou nebo občasnou pomoc a podporu jiné osoby.

39 40

Obložnost = ukazatel využití lůžkového fondu v procentech ORP = Obec s rozšířenou působností

41

d) Domácí ošetřovatelská služba – Home Care Poslední službu, kterou středisko Blanka poskytuje, je domácí ošetřovatelská služba. Jedná se o zdravotnickou službu, která je poskytována v domácnostech pacientů. Spolu s terénní službou jsou velkou oporou pro ty klienty, kteří chtějí co nejdéle setrvat ve svém přirozeném domácím prostředí. Domácí ošetřovatelská služba se však řídí zákonem zdravotním, ne zákonem sociálním.41

7.2 Klienti střediska Blanka Klienty střediska Blanka jsou jak muži, tak i ženy. Tab.č. 6 - Počty mužů a žen ve středisku Blanka v roce 2011 Počet mužů a žen Klientů Muži 26 Ženy 77 Zdroj: Aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka

Tab.č.7 - Věková pásma klientů střediska Blanka v roce 2011 Věkové pásmo 27 – 65 let 66-75 let 76-85 let 86-95 let Nad 96 let

Klientů 7 7 53 34 2

Zdroj: Aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka

Průměrný věk klientů střediska Blanka se pohybuje okolo 82 let. Průměrně nejstarší klienti jsou v Domovince, kde průměrný věk je 85,7 let, naopak „nejmladší“ klienti jsou ve službě Home Care a v terénní pečovatelské službě, kde je průměrný věk 79,6 a 80,9 let.42

7.3 Zaměstnanci střediska Blanka Stálých pracovníků má středisko Blanka přepočteno na celé úvazky 39. Zároveň však zaměstnává i na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti.  Pracovní smlouvy Pracovníci v přímé péči Počet (přepočteno na celé úvazky): 25,6

41 42

Výroční zpráva střediska Blanka za rok 2010, aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka Aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka

42

Ostatní pracovníci (vedoucí pracovníci, administrativní pracovníci, ostatní pracovníci) Počet (přepočteno na celé úvazky): 13,4  Dohody o provedení práce Pastorační činnost Pomocné práce Rehabilitační pracovnice Externí supervize Pomocné práce – úklid, výdej stravy, prádelna Přímá obslužná péče DPP – tento druh pracovních smluv se používá především v době plánovaných dovolených stálých zaměstnanců či při jejich dlouhodobé pracovní neschopnosti  Dohody o pracovní činnosti Pracovník v sociálních službách – přímá Pracovník v sociálních službách – pečovatelská činnost Lektor Jiné – pracovní terapie Pracovník v sociálních službách – pečovatelská činnost43

7.4 Financování střediska Blanka Ze své podstaty je středisko Blanka nezisková instituce, to znamená, že jejím cílem není dosažení zisku, na druhou stranu je však potřeba říci, že tvorba zisku, resp. finančního výnosu není právně zakázána. V případě, že by k vytvoření zisku došlo, nesmí nezisková organizace tento zisk převést svému zřizovateli, ale musí jej investovat do rozvoje dané instituce. 44

43

Aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka

43

Od roku 2007 je středisko Blanka financované vícezdrojově a to následujícím způsobem: a) Úhrady od klientů + příspěvek na péči Úhrada od klientů slouží k uhrazení pobytových služeb tomu, kdo tyto pobytové služby poskytuje. Existuje zde však omezení, co se výše úhrady týče. Maximální výše úhrady je od roku 2011 stanovena takto:  160 Kč denně za poskytnutí stravy  200 Kč denně za poskytnutí ubytování. Dalším zákonným omezením je stanovení, že poté co klient uhradí ubytování i stravu, tak mu musí zbýt minimálně 15% jeho příjmu jako kapesné. V roce 2011 byla průměrná úhrada klienta za pobytovou péči 10 358,65 Kč. Počet klientů, jejichž úhrada je: -

Plná: 21 Plná včetně doplatku smluvně: 18 Snížená s neuhrazenou částí: 1

Tab. č.8 - Rozložení příspěvku na péči Příspěvek na péči (v tisících Kč ) Nemá I. – lehká závislost II. – středně těžká závislost III. – těžká závislost IV. – úplná závislost Celkem:

Klientů 1 3 6 13 18 41

Částka 0 2,4 24 104 216 346,4


Úhrady od klientů tvoří velkou část financování střediska Blanka, proto si nyní uvedeme aktuální ceníky jednotlivých služeb tohoto střediska. Tab.č.9 - Ceník domova pro seniory – Domovinka Jednolůžkový pokoj Pobyt 200 Kč Strava 160 Kč Celkem za 1 den 360 Kč

Dvojlůžkový pokoje 190 Kč 160 Kč 350 Kč

Třílůžkový pokoj 170 Kč 160 Kč 330 Kč


44

ŠKARABELOVÁ, Simona. Definice neziskového sektoru: sborník příspěvků z internetové diskuse CVNS. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005, 52 s. ISBN 80-239-4057-0.

44

Ceník za stravu: -

Snídaně Oběd Svačina Večeře Režijní náklady

Celkem:

15 Kč 50 Kč 15 Kč 35 Kč 45 Kč 160 Kč

Tab. č.10 - Ceník fakultativních služeb v Domovince:


45

Tab.č.11 - Domov se zvláštním režimem – Vážka Úhrada za lůžko za den Pobyt 200 Kč Strava 160 Kč Celkem za 1 den 360 Kč Zdroj: Aktuální údaje za rok 2011 poskytnuté střediskem Blanka

Výše úhrad vychází z vyhlášky 505/2006 Sb., v platném znění. Ceník za stravu a fakultativní služby je stejný jako v Domovince. Terénní pečovatelská služba – TPS Tab.č.12 - Úhrady za poskytování sociální služby – pečovatelská služba


46

Úhrady jsou stanoveny v souladu s vyhláškou č.505/2006 Sb., v platném znění. Tab.č.13 – Ceník fakultativních služeb


K poslednímu navýšení maximální úhrady za poskytování pečovatelské služby došlo v listopadu v roce 2011. 45 b) Státní dotace od MPSV Dotace ze státního rozpočtu je určena na financování běžných výdajů, které mají přímou souvislost s poskytováním sociálních služeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb kraje. Taková dotace může být poskytnuta pouze takovému poskytovateli sociálních služeb, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb potřebnou registraci.

45

Vyhláška 391/2011.

47

Dotace je poskytnuta pouze na úhradu nákladů na poskytování základních druhů a forem sociálních služeb. To znamená, že dotace nemohou být poskytnuty na zajištění fakultativních služeb. Z dotace mohou být hrazeny tyto náklady:  Osobní náklady – zde se jedná o kompletní náklady na zaměstnance, kteří zajišťují činnost sociální služby (pracovníci v přímé péči, pečovatelé, administrativní pracovníci, vedoucí pracovníci, zaměstnanci technického úseku, atd.)  Provozní náklady – náklady, jež jsou nezbytné pro fungování sociální služby, tyto náklady musí být identifikovatelné, účetně evidované, ověřitelné, podložené originálními dokumenty a uvedené v rozpočtu schválené žádosti a jejich výše nepřesahuje obvyklou výši v daném místě a čase O dotaci na jednotlivé sociální služby je možno žádat v následujících programech:  Program podpory A: podpora směřuje k těm sociálním službám, které mají místní nebo regionální charakter (do programu podpory A spadá i středisko Blanka)  Program podpory B: podpora směřuje k těm sociálním službám, které mají celostátní nebo nadregionální charakter46 c) Dotace od jiných resortů státní správy (Úřad práce, Kraj, Obec) d) Úhrady od zdravotních pojišťoven e) Přijaté dary

8 Finanční analýza střediska Blanka Cílem praktické části této diplomové práce má být zjištění, zda je domov pro seniory vhodnou investiční příležitostí. Tato kapitola tedy bude obsahovat vybrané výnosy střediska Blanka a dotace, na které může středisko dosáhnout. Naproti výnosům budou zahrnuty vybrané náklady, a to běžné mzdové náklady na personál (sestry, pečovatelé, terénní služba), náklady na personál zajišťující chod objektu (vedoucí stravování, kuchaři, uklízečky – technický úsek), režijní náklady či náklady na spotřebované nákupy.

46

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. In: [online]. MPSV: MPSV, 2012 [cit. 201208-19]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/11280/metodika_040112.pdf

48

V praktické části bude provedeno zhodnocení toho, zda průměrný senior je schopný v případě potřeby zaplatit pobyt a stravování v domě pro seniory či nikoliv ve výši skutečných provozních nákladů. Pro finanční analýzu jsem si vybrala roky 2007 až 2010. Pomocí finanční analýzy ukážu, jak se vyvíjely vybrané položky, a budu zjišťovat, co způsobilo nárůst jednotlivých položek a zda existuje mezera, kde by se dalo na nákladech ušetřit či zda jde zde naopak možnost zvýšit výnosy.

8.1 Vývoj vybraných nákladů střediska Blanka Obecně se dá říci, že veškerý nárůst nákladů se odvíjí od klientely střediska Blanka. Klientům se s přibývajícím věkem zhoršuje jejich zdravotní stav, kterému se musí středisko Blanka přizpůsobit. Cílem střediska Blanka je, aby svým klientům usnadňovala život, a proto když se zhorší zdravotní stav klienta, tak středisko Blanka reaguje například nákupem manipulačního vozíku. Nejen tato, ale i další pečovatelské pomůcky jsou pořizovány proto, aby bylo dosaženo vysokého standardu kvality poskytovaných služeb v přímé péči. Tab.č.14 - Středisko Blanka si od roku 2010 vede statistiku příspěvku na péči. Příspěvek na péči Nemá I. – lehká závislost II. – středně těžká závislost III. – těžká závislost IV. – úplná závislost Celkem:

2010 1 5 6 10 18 40

2011 1 3 6 13 18 41

2012 0 2 5 14 19 40

Zdroj: Vlastní zpracování z dat poskytnutých střediskem Blanka

Graf č.3 – Rozložení příspěvku na péči

Rozložení příspěvku na péči IV. - úplná závislost 2012 III. - těžká závislost 2011 II. - středně těžká závislost

2010 0

5

10

15

I. - lehká závislost

20


49

V předcházejícím grafu lze vysledovat trend zvyšujícího se počtu klientů ve skupinách s vyšším příspěvkem na péči. Zdravotní stav klientů se každým rokem zhoršuje a tím pádem poté spadají do skupiny s těžší závislostí. Z toho důvodu se mění i jejich potřeby a nutnost postupného dokupování nových pečovatelských pomůcek. Stejně tak jako stárnou klienti Domovinky i Vážky, stárne i technické vybavení střediska. Proto je potřeba ho obnovovat a koupit například novou pračku či myčku na nádobí. Všechna tato hlediska je potřeba zohlednit, když se díváme na vývoj nákladů tohoto střediska. Náklady Vybrané spotřebované nákupy Tab.č.15 - Vývoj spotřeby materiálu a spotřeby energie Roky 2007 2008 2009 2010 Spotřeba materiálu (v celých tisících Kč) 1709 1976 1856 2466 Spotřeba energie (v celých tisících Kč) 556 551 690 709 Zdroj: Výroční zprávy střediska Blanka 2007-2011

Graf č.4 – Vybrané spotřebované nákupy

Náklady na nákupy v tis.Kč

Vybrané spotřebované nákupy 3000 2500 2000 1500

Spotřeba materiálu

1000

Spotřeba energie

500 0 2007

2008

2009

2010

Roky Zdroj: Vlastní zpracování z dat poskytnutých střediskem Blanka

Na tomto grafu můžeme sledovat vývoj vybraných spotřebovaných nákupů. Spotřeba materiálu víceméně koresponduje již s výše uvedeným. To znamená se stárnoucí klientelou a s určitou životností technického vybavení střediska.

50

Například v roce 2008 jsou nákupy ovlivněny vybavením střediska polohovacími lůžky s aktivními antidekubitními47 matracemi a dalšími pečovatelskými pomůckami. V roce 2009 se například kupovala nová pračka, manipulační vozíky, apod. Mírný nárůst spotřeby energií souvisí se všeobecně rostoucí cenou energie. Vybrané služby Tab.č.16 - Vývoj oprav a udržování a ostatních služeb Roky 2007 2008 2009 2010 Opravy a udržování (v celých tisících Kč) 266 439 121 331 Ostatní služby (v celých tisících Kč) 598 875 948 617 Zdroj: Výroční zprávy střediska Blanka 2007-2011

Graf č.5 – Vybrané služby

Náklady na služby v tis.Kč

Vybrané služby 1000 800 600 Opravy a udržování

400

Ostatní služby

200 0 2007

2008

2009

2010


Na grafu vybraných služeb vidíme zajímavý vývoj nákladů na opravy a udržování. V letech 2007 – 2009 proběhlo ve středisku několik zásadních událostí. V roce 2008 bylo vybudováno profesionální koupací centrum. V roce 2010 došlo například k nákupu a instalaci kamerového systému kvůli větší bezpečnosti a také k vybudování ergoterapeutického48 a volnočasového centra, včetně masérny. Co se týče vývoje nákladů na ostatní služby, tak je potřeba si uvědomit, co vše se mezi ostatní služby řadí. Patří tam například likvidace a svoz odpadu, nájemné, nakupované služby pro poskytovatele, prádelna, atd. 47 48

Antidekubitní matrace - zdravotní matrace proti proleženinám Ergoterapie - léčba prováděním pracovních činností, činnostní léčba

51

V roce 2008 došlo ke zvýšení daně z přidané hodnoty a to u její snížené sazby, a to z 5% na 9%. Od roku 2010 došlo ke zvýšení základní sazby z 19% na 20% a zvýšení snížené sazby z 9% na 10%. Mezi ostatní služby patří z velké části právě ty, které patří do skupiny se sníženou sazbou DPH. Proto je na grafu vidět jasný nárůst od roku 2008. Velmi významnou položku ostatních služeb tvoří náklady na prádelnu. Růst DPH má však vliv na zvýšení cen jiných služeb, které středisko také využívá. I růst spotřebních daní velmi ovlivňují náklady střediska Blanka. Osobní a mzdové náklady Tab.č.17 - Vývoj mzdových a osobních nákladů Roky 2007 2008 2009 2010 Mzdové náklady (v celých tisících Kč) 7109 8200 8197 9092 Osobní náklady (v celých tisících Kč) 9747 11204 10903 12334 Zdroj: Výroční zprávy střediska Blanka 2007-2011

Graf č.6 – Osobní a mzdové náklady

Osobní a mzdové náklady Mzdové náklady v tis.Kč

14000 12000 10000 8000 Mzdové náklady

6000

Osobní náklady

4000 2000 0 2007

2008

2009

2010


Celkový objem mzdových nákladů tvořil v roce 2010 více jak polovinu celkových nákladů (51%) střediska. Tato hodnota u zařízení tohoto typu je poměrně nízká, a to zejména s ohledem na fakt, že v regionu působí několik dalších zařízení s obdobným zaměřením poskytovaných služeb. Vývoj mzdových nákladů logicky koresponduje s vývojem nákladů osobních. Mzdy se prakticky nemění. Jejich růst je buď ve výši inflace, nebo je dokonce nižší než inflace.

52

8.2 Vývoj vybraných výnosů střediska Blanka Výnosy Tab. č.18 - Vývoj tržeb z prodeje služeb, dotací a darů Roky Tržby z prodeje služeb (v celých tisících Kč) Dotace od MPSV (v celých tisících Kč) Přijaté dary (v celých tisících Kč)

2007 9720 3452 254,224

2008 11523 5412 45,55

2009 10363 4554,3 48,64

2010 11547 4938 214,8


Graf č-7 - Výnosy

Výnosy 14000

Výnosy v tis.Kč

12000 10000 8000

Tržby z prodeje služeb

6000

Dotace od MPSV

4000

Přijaté dary

2000 0 2007

2008

2009

2010


Z grafu, ve kterém jsou zaznamenány výnosy, lze vysledovat 2 základní jevy. Jedním z nich je, že státní dotace rok od roku klesají nebo se jejich výše mění minimálně. Druhým jevem je to, že tržby mají naopak tendenci rostoucí. Tento trend lze vysvětlit několika způsoby. Počet klientů střediska Blanka se zvyšuje, ale počet pracovníků v přímé péči zůstává stejný. V roce 2009 je nárůst ovlivněn změnou maximální výše úhrady, která se v tomto roce zvýšila. V tomtéž roce byly výnosy ovlivněny i tím, že poklesly úhrady za zdravotní péči od zdravotních pojišťoven. Jedním z finančních zdrojů střediska Blanka jsou i dary od dárců. Tyto dary jsou převážně využity na rekonstrukci a opravy a také na nákupy potřebných pečovatelských pomůcek či technického vybavení.

53

8.3 Úhrada za pobyt ve výši skutečných provozních nákladů Uplatí průměrný senior pobyt v domově pro seniory, pokud by měl platit svůj pobyt ve výši skutečných provozních nákladů? Průměrná výše sólo starobního důchodu činila v lednu 2010 celkem 10 033 Kč, z toho u mužů 11 152 Kč a u žen 9 109 Kč (pozn.: jedná se o vyplácené starobní důchody vč. předčasných).49 Tab.č. 19 - Výše průměrného důchodu v roce 2010 v Jihočeském kraji Kraj, okresy Důchody celkem Starobní Průměrná měsíční výše důchodů v Kč Jihočeský kraj 9 767 10 014 České Budějovice 9 879 10 245 Český Krumlov 9 685 9 850 Jindřichův Hradec 9 702 9 801 Písek 9 796 9 956 Prachatice 9 422 9 889 Strakonice 9 743 10 000 Tábor 9 843 10 015 Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011: Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů, 2012

Za rok 2010 byly celkové náklady na provoz pobytového zařízení střediska Blanka (Domovinka a Vážka) 14 007 000 Kč. Celkové výnosy bez poskytnutých dotací pak byly ve výši 10 946 000 Kč. Výpočet = celkové výnosy – celkové náklady Výpočet = 10 946 000 - 14 007 000 = - 3 061 000 Kč. Rozdíl mezi výnosy a náklady vydělíme 40 (počet klientů v pobytových zařízeních střediska Blanka): 3 061 000 / 40 = 76 525 Kč, a tento výsledek vydělíme číslem 12 (počet měsíců v roce) 76 525 / 12 = 6 378 Kč.

49

Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného. In: [online]. MPSV: MPSV, 2010 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8648

54

Tímto výpočtem jsme došla k závěru, že středisko Blanka by se obešlo bez státních dotací pouze v případě, že by každý klient, který v současné době využívá pobytových služeb, by zaplatil k současné měsíční úhradě ještě dalších 6 378 Kč. V praxi je toto nemožné, protože průměrná výše důchodu konkrétně v Písku byla v roce 2010 pouze 9 796 Kč.

8.4 Vyhodnocení finanční analýzy střediska Blanka V předchozích dvou kapitolách jsme se seznámili s tím, jak je středisko Blanka financované. Ukázala jsem, jak vypadají nynější ceníky za pobyt jak v klasickém domově pro seniory, tak i v domově se zvláštním režimem. K ucelenému obrázku jsem také přidala ceníky pečovatelské služby, jejichž výše je omezena a zákonem a také ceníky fakultativních služeb, jejichž ceny nejsou omezeny zákonem. V další kapitole praktické části jsme se již věnovala samotné finanční analýze střediska Blanka. K dispozici jsem měla podrobné výroční zprávy za období 2007 – 2010. Po podrobném prostudování všech materiálů, které jsem měla k dispozici, jsem si vybrala ty náklady a ty výnosy, které mi přišly nejdůležitější. Středisko Blanka je ve smyslu úhrad od klientů poměrně zásadně limitováno a to vyhláškou č. 505/2006 Sb. Jaké tyto limity jsou, jsem již uvedla výše. V realitě to pak vypadá tak, že klient nehradí skutečnou výši provozních nákladů, ale pouze její část. Středisko pak následný rozdíl vyrovnává pomocí dotací, které v daném roce obdrží. Tento zákon však nereflektuje tu skutečnost, že v domovech pro seniory z převážné většiny žijí ti klienti, kteří již nejsou schopni se sami o sebe postarat a to nejčastěji z důvodu špatného zdravotního stavu. Tento zdravotní stav se s přibývajícím věkem nadále zhoršuje a klient vyžaduje větší péči a tím pádem je tato péče o něj nejen složitější, ale také nákladnější. Klient, který je schopen sám chodit a vykonat základní hygienické potřeby bez pomoci pracovníka v přímé péči je tím pádem méně nákladnější, než klient, který tyto úkony bez cizí pomoci nezvládne. Největší položkou v nákladech střediska Blanka jsou náklady osobní. Přesto jsme si v grafu č. 6 ukázali, že mzdy se prakticky nemění, a tudíž prostor zde ušetřit není možný. Dle mého názoru je práce pracovníků v přímé péči i pečovatelů v terénní pečovatelské službě podhodnocená. Práce těchto zaměstnanců nevyžaduje pouze příchod do práce, výkon práce a odchod z práce. Tato práce vyžaduje více než proklientský přístup a jednoduše řečeno něco navíc.

55

Staří lidé vycítí, pokud Vás jejich potřeby nějak obtěžují a poté se cítí jen jako přítěž, která už je k ničemu. Aby jejich kvalita života neutrpěla ani v domovech pro seniory je nanejvýš důležité, aby tato práce zaměstnance bavila a i je vnitřně uspokojovala. Perfektní péče o klienta po fyzické stránce bohužel nenahradí popovídání si s klientem či pohlazení. To je právě přidaná hodnota zaměstnanců, a proto měla být dle toho ohodnocena. Je také důležité podotknout, že v Písku je několik domovů pro seniory, a proto i čekatelská listina se krátí, přesto stále existují neuspokojené žádosti. Tím pádem mezi těmito domovy existuje jistý konkurenční boj. Středisko Blanka v tomto konkurenčním boji konkuruje svou kvalitou služeb a péče. Kvalitu péče zvyšuje například využíváním zdravotních pomůcek (polohovací lehátka, atd.), které jsou určeny přímo pro seniory či zdravotně postižené, proklientským přístupem zaměstnanců nebo různými metodami péče, například bazální stimulací.50 Konkurovat se středisko Blanka pokouší i rozšiřováním poskytovaných fakultativních služeb. Jaká změny by musely být uskutečněny, aby byl domov pro seniory pro investory zajímavou záležitostí? 1) Příspěvek na péči musí být použit pouze na nákup sociálních služeb Jak jsme si již uvedli v podkapitole 5.1, příspěvek na péči v terénních a ambulantních službách není zcela používán na to, k čemu byl vytvořen. Primárně má tento příspěvek sloužit na nákup sociálních služeb, které daný senior ze zdravotních důvodů potřebuje. V realitě to však funguje tak, že daný příspěvek na péči pouze zvýší příjem toho, kdo se o daného seniora stará. Tím pádem peníze vydané státem na sociální služby, které by se měly vracet do sociálních služeb, tak končí úplně někde jinde. Řešení je hned několik. Důsledná kontrola by pomohla odhalit toto nesprávné nakládání s příspěvkem na péči. K důsledné kontrole by dopomohla i evidence osob, které se starají o daného seniora. Výstupem této kontroly by pak mělo být i riziko, že senior o daný příspěvek bude moci přijít či by mu mohl být snížen. Novinkou letošního roku je pak zavedení Karty sociálních systémů, která by k této problematice mohla pozitivně přispět. Existuje však ještě varianta, že by příspěvek na péči byl vyplácen poskytovatelům sociálních služeb či pečovatelům, kteří pro seniory sociální službu vykonávají. Tak by nedocházelo ke zneužití příspěvku na péči na běžné nákupy, apod.

50

Bazální stimulace = je koncept, který má za cíl podporovat vnímání, komunikaci a pohybové schopnosti člověka

56

2) Zrušení maximální výše úhrady za pobyt a stravu Jak již bylo naznačeno v 5. kapitole, tak zásadní změna by musela proběhnout v legislativě. Tím mám na mysli zrušení maximálních úhrad za pobyt a stravu. Cena by měla být stanovena dle skutečných provozních nákladů. Ideálním stavem by bylo, kdyby úhrada klienta za stravu a pobyt spolu s jeho příspěvkem na péči a úhradami od zdravotních pojišťoven pokryla výši skutečných provozních nákladů. 3) Zavedení povinnosti dětí finančně podporovat své rodiče, kteří jsou v seniorském věku a již potřebují ke své soběstačnosti pomoc cizí osoby Tento návrh je dle mého názoru ospravedlnitelný. Rodiče finančně podporují své děti minimálně do 18 let věku, a proto je nasnadě, aby i děti tuto finanční podporu rodičům vraceli, když ji potřebují. Tato vyživovací povinnost by měla nastat v případě, pokud by si daný senior nemohl dovolit péči, kterou potřebuje. Finanční podpora by se odvíjela od příjmů a majetku dětí. 4) Zvyšování příspěvku na péči v závislosti na zvyšování skutečných provozních nákladů K poslední úpravě výše příspěvku na péči v jednotlivých stupních (I. až IV.) došlo v roce 2011. Jak jsem ukázala ve finanční analýze, náklady na provoz střediska stále rostou, a proto se stává nákladnější i péče, která je seniorům poskytována. Proto by měl být příspěvek na péči zvyšován v takové míře, která by odpovídala alespoň výši inflace. 5) Jasné vymezení hranice mezi zdravotní a sociální péčí Problematiku úhrad od zdravotních pojišťoven jsem již popisovala v podkapitole 5.3. Zásadním problémem je vlastně totéž co u úhrad od klientů. Úhrady, které pojišťovny proplácí poskytovatelům sociální péče, nehradí plnou výši nákladů, které středisko má na poskytování zdravotnické péče svým klientům. Důvody, proč tomu tak je jsme si již popsali výše. Řešením dle mého názoru je jasné vymezení hranice mezi péčí, která je zdravotní a péčí, která má být poskytována zřizovatelem sociální služby. Zdravotní pojišťovny tak mohou některé úkony, které jsou zdravotní ohodnotit jako sociální, a tím pádem neproplatit daný úkon.

57

Jasné vymezení hranice pak zdravotním pojišťovnám znemožní neproplácet poskytovatelům sociální služby zdravotní úkony, které klienti potřebují. Další variantou by pak byly paušální platby, kde by došlo ke sjednocení zdravotní a sociální péče a poskytovateli sociální služby by tak přicházela jedna platba, která by sloužila na úhradu jak sociální, tak zdravotní péče.

8.5 Nové možnosti bydlení seniorů Cílem nového bydlení pro seniory je, aby senioři, kteří už nejsou plně soběstační a potřebují již pomoc cizí osoby, se cítili v domovech pro seniory jako doma. V současné době se na území České republiky nachází poměrně dostatečné množství domovů pro seniory, přesto však poptávka není dostatečně uspokojena. V České republice sice již existují moderní domovy pro seniory, ale stále jsou to jenom střediska, kam jdou senioři dožít poslední třetinu svého života, protože jinou možnost nemají. Jednoduše senioři se už necítí jako doma a jsou již určitým způsobem omezeni. To má v mnoha případech vliv i na jejich psychiku a následně třeba i na zdravotní stav. Senioři se mohou stát pasivními, až rezignujícími a nic je nemotivuje k tomu, aby si aktivně užili stáří. Není to vina domovů pro seniory, je to vina toho, že v České republice valná většina seniorů nemá na to, aby mohli bydlet v seniorské rezidenci, kde by se mohli cítit jako doma. I přes veškerou snahu zaměstnanců či vedení domovů pro seniory, tato střediska nemohou seniorům nahradit jejich domov. Senioři vědí, že v domově být musí, protože už nezvládnou fungovat sami. Přesto existuje řešení, jak i v takové situaci docílit toho, aby se senior cítil v cizím prostředí jako doma, kde má k dispozici veškeré potřebné služby. V tomto směru bychom se mohli inspirovat západní Evropou, která řeší seniorské bydlení právě pomocí seniorských rezidencí. Seniorské rezidence jsou soukromým zařízeními. Jedná se o zařízení, která jsou určena k dlouhodobému pobytu pro seniory. Seniorské rezidence jsou vlastně formou chráněného bydlení, které mají k dispozici nepřeberné množství služeb dle individuálních potřeb a požadavků seniorů. Tyto rezidence se odlišují od našich domovů pro seniory tím, že senioři si předem vyberou, do jaké rezidence chtějí jít a odcházejí do svého nového domova ještě v aktivním stavu. To znamená, že v době příchodu do rezidence jsou ještě z velké míry soběstační. Dochází zde tak k tomu, že senior nebere přestěhování do rezidence jako své poslední možné řešení. Díky tomu, že tam odchází ještě v aktivním a soběstačném stavu, tak ten odchod není spojován se zdravotním postižením či nesoběstačností. 58

Ve finále dojde k tomu, že senior neuleví své rodině, jak to bývá v České republice, ale pomůže hlavně sám sobě, tím že on sám si vybere, kde stráví poslední třetinu svého života s tou výhodou, že při zhoršení zdravotního stavu bude mít k dispozici potřebnou péči. Jak taková seniorská rezidence vypadá? Klienti bydlí v autonomních bytových jednotkách, které mají vlastní kuchyň, vlastní sociální vybavení a byt je vybaven dle potřeb klienta. Co se týče služeb, tak klient využívá pouze ty služby, které chce v závislosti na svých požadavcích a svém zdravotním stavu. Také nemusí dodržovat žádný režim, nejsou nikým kontrolováni a mohou svůj byt kdykoliv opustit a kdykoliv se vrátit, stejně jako do vlastního bytu. Služby, kterých klienti mohou využít je nepřeberné množství. Služby související s bydlením, aktivizace a péče o tělo, kulturní a sportovní vyžití, apod. Kromě těchto služeb mají samozřejmě k dispozici i ošetřovatelské a zdravotní služby v případě potřeby. Cena za veškerý pobyt v seniorské rezidenci se obvykle sestává ze tří složek. Těmito složkami jsou pronájem bytu, standardní služby (mytí oken, provozní náklady, zahrady,…) a nadstandardní služby (stravování, praní, manikúra,..). V neposlední řadě seniorské rezidence jsou zde i pro nesoběstačné klienty. Těmto klientům je nabízený jiný typ ubytování (který odpovídá jejich zdravotnímu stavu). Jinou formou ubytování se má na mysli takzvané centrum, které se nachází v rámci stejné budovy a také zde platí příjemná atmosféra bez jakýchkoli omezení. Tyto seniorské rezidence mají samozřejmě úplně jinou finanční stránku než domovy pro seniory v České republice. Senior s průměrným důchodem by si takové bydlení dovolit nemohl. Zde přichází na řadu už určitá osvěta, která by měla dnešní pracující generaci neustále upozorňovat na to, aby se intenzivně věnovala zajištění sama sebe ve stáří. Dalo by se to nazvat odpovědnou přípravou na stáří. Seniorské rezidence fungují velmi dobře v západní Evropě. Příkladem může být Rakousko, kde tyto rezidence provozuje společnost Humanocare. Německo má těchto rezidencí přes 80 a provozuje je rozsáhlá německá síť Kursana.

59

Švýcarsko má naopak těchto rezidencí 16, provozuje je společnost Tertianum. Zajímavostí na těchto rezidencích je, že se stala vzorem pro Rezidence Classic, která donedávna fungovala v Průhonicích.51 V České republice již bylo několik projektů tohoto typu provedeno. Například již výše uvedená rezidence Classis Průhonice, která však po několika letech provozu byla vzata do dražby. Tento projekt reprezentoval první luxusní dům pro seniory v České republice. Jednalo se o stavbu, která měla sedm pater, tři navzájem propojené pavilony a nadstandardní vybavení. Kapacita tohoto komplexu byla 62 luxusních bytů. Na podzim roku 2005 se do těchto bytů začali stěhovat první senioři. Senioři, kteří si tento luxusní druh ubytování na stáří mohli dovolit, byli například exulanti, kteří chtěli dožít poslední fázi svého života ve své vlasti, příbuzní známých celebrit či rodiče manažerů, kteří se do České republiky rozhodli přestěhovat ze zahraničí. Nadstandardní kvalita služeb byla zajištěná personálem, který služby poskytoval pod přísnou kontrolou společnosti Swiss Tertianum International. Tato společnost má více jak dvacet let zkušeností s dohledem nad fungováním rezidenčního bydlení pro seniory nejen ve Švýcarsku, ale i v Rakousku a v Německu. Z pohledu financí se však pohybujeme úplně v jiných částkách než v klasických domovech pro seniory. Výše měsíční úhrady je 35 000 Kč a klient, který je nesoběstačný a tím pádem je upoutaný na lůžku a potřebuje 24 hodinovou péči, zaplatí měsíčně 50 000 Kč. Aktivní a sportovní senioři měli v této rezidenci možnost hrát tenis na tenisových kurtech, využívat bazén či wellness centrum s vířivkou a aromaterapiemi. V areálu byl k dispozici i ošetřovatelské centrum, kde klient platil za měsíc 49 000 Kč. Do Residence Classis se již v průběhu její výstavby hlásili zájemci i ze Švýcarska. Zájemci z řad seniorů měli na výběr jak malé garsoniéry, tak i velmi prostorné bytové jednotky o velikosti 4+1, u kterých byla navíc možnost krbu, baru či balkonů. Kromě bytových jednotek tu byla i restaurace s terasou, zimní zahrada, hřiště na pétanque, apod. Tento v pořadí první projekt, který se zaměřil na nové ubytování pro seniory, zkrachoval po třech letech provozu. Co bylo tím hlavním důvodem?

51

K OUBOVÁ, Pavla. bydlení seniorů v zahraničí a rezidenční pro seniory v ČR. In: [online]. [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/3483/07_Koubova.pdf

60

Chybný byl předpoklad developera, že zájemci seniorského věku budou z 90% soběstační a zbývajících 10% budou potřebovat 24 hodinovou péči. V realitě to však vypadalo tak, že soběstačných klientů byla pouhá polovina. Následná představa byla taková, že se tedy polovina pokojů přestaví tak, aby odpovídala potřebám klientů, kteří potřebují stálou péči. Zádrhel nastal v tom, že banka již nebyla ochotna potřebné finance poskytnout. Provozní náklady se pohybovaly kolem 1,2 miliónu za měsíc. Ve finále to dopadlo tak, že insolvenční správce informoval rodiny klientů o situaci a vyzval je k tomu, aby své rodiče či příbuzné evakuovali“. Prakticky ze dne na den tak dvacet dva seniorů ztratilo střechu nad hlavou a řešení museli nalézat v domovech pro seniory nebo v soukromých bytech.52 Residence Classic v Průhonicích se v roce 2005 pokusila okopírovat zahraniční model bydlení pro seniory. Během tříletého provozu se však nepodařilo kapacitu bytových jednotek naplnit a provoz se tím pádem stal prodělečný, Co se stalo s touto luxusní rezidencí? Tuto stavbu koupil v dražbě za vyvolávací cenu 140 milionů korun agrochemický magnát Andrej Babiš. Ten objekt pronajal firmě, která se zabývá léčením pacientů, kteří trpí Alzheimerovou nemocí.53 Jako po každém krachu i zde existují věřitelé a neuspokojení klienti. Z vydražených peněz by tyto pohledávky měly být uspokojeny. Senioři této rezidence se ovšem svých peněz domůžou jen velmi obtížně. Senioři, kteří se rozhodli prožít svou poslední část života v luxusu, složili této průhonické rezidenci stotisícové částky v podobě kaucí. Insolvenční správce bohužel přišel na to, že tyto prostředky od seniorů, které měly být na účtech, nejsou, a tudíž nemohou být součástí majetkové podstaty. Tyto peníze management tohoto zařízení použil na jiné účely bez ohledu na to, že toto použití finančních prostředků bylo v rozporu s podmínkami smluv. Logickým krokem bylo podání trestního oznámení na členy tohoto managementu.54 Naopak příkladem, kdy se stal byznys v seniorském bydlení ziskový, představuje projekt společnosti Senior Park, kterou založil Jaroslav Plesník. Jedná se prakticky o síť bytových komplexů pro seniory, kteří již nejsou schopni fungovat stoprocentně sami.

52

METYŠ, Karel. Soukromé domovy pro seniory. In: [online]. Penzista.net, 2011 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.penzista.net/domov/domovy-pro-seniory/260-soukrome-domovy-pro-seniory 53 NOVOTNÁ, Denisa. Senior park v Průhonicích koupil Babiš. In: [online]. E15, 2009 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/senior-park-v-pruhonicich-koupil-babis 54 BRYNDOVÁ, Jana. Nejluxusnější dům seniorů změnil majitele: Investování. In: [online]. 2009 [cit. 2012-0819]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/nejluxusnejsi-dum-senioru-zmenil-majitele

61

Jak říká sám Jaroslav Plesník: „Jedeme čistě po soukromé linii. Nejsme poskytovateli sociálních služeb a nedostáváme tedy od státu ani halíř. Ani na dotacích, ani příspěvky na péči. Je to kompletně tržně postavené. To, co vybereme na nájemném, slouží k umořování hypoték a leasingů. Kdyby to bylo ztrátové, tak bych to nedělal." (Jaroslav Plesník, stavař Senior Parku, 2011). Senioři o takový typ bydlení mají poměrně velký zájem. Pan Jaroslav Plesník má proto v plánu další výstavby Senior Parků. Možná také proto, že ceny, které jsou účtovány za byty, se pohybují prakticky na úrovni tržního nájemného v běžných bytech.55 Ceny těchto bytů jsou následující: Tab. č. 20 – Výše nájmu a plateb za služby v jednotlivých Senior Parcích

Měsíční nájem za byt 1+KK Měsíční nájem za byt 2+KK Měsíční nájem za pokoj v bytě 2+KK Balíček služeb

Senior Park Luštěnice

Senior Park Hrádek nad Nisou

Senior Park Sokoleč u Poděbrad

Senior Park Rychvald

7420 Kč

7140 Kč

7 440 Kč

6960 Kč

8460 Kč

8180 Kč

8 280 Kč

8280 Kč

4140 Kč

4140 Kč

4 140 Kč

3550 Kč

3550 Kč

3700 Kč

3450 Kč

Zdroj: Ceny, 2012, Senior Park

Byty mají dostatečně velkou koupelnu se sprchovým koutem či vanou, zařízený kuchyňský kout, prostorný a komfortní obývací pokoj a ložnici. Klient si může sám zvolit povrch podlah (koberec / plovoucí podlaha), zda chce vanu nebo sprchový kout či barvu kuchyňské linky. Byt si může vybavit i vlastním nábytkem. Služby v penzionu již nezajišťuje společnost Senior park, ale společnost SENIORCLUB.cz, s.r.o. Mezi služby, které klient může využít, patří dovoz obědů, donáška nákupů, doprava k lékaři, za nákupy, na výlety. Samozřejmostí je zajištění kadeřnické a kosmetické služby, manikúra, pedikúra a další služby. Zdravotní péče je tady řešena domácí zdravotní péčí na základě předpisu praktického lékaře, která je hrazena zdravotními pojišťovnami.56

55

BŘEŠŤAN, Robert. Češi stárnou. Vzniká nový lukrativní byznys - soukromé domy pro seniory. In: [online]. Ihned.cz, 2011 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/?p=021100_d&article[id]=53073890 56 Penziony, ceny. In: [online]. Senior Park a.s., 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.senior-park.cz/

62

Závěr Téma mé diplomové práce je, zda by mohl být domov pro seniory ziskovou záležitostí, která by byla zajímavá pro investory nebo zda se spíše jedná o pouhou službu veřejnosti. Demografický vývoj nám jasně naznačuje, že podíl seniorů neustále stoupá a s tím logicky roste i poptávka po dalších domovech pro seniory, díky stále lepší zdravotní péči, se i lidé v domovech pro seniory dožívají vysokého věku. Právě kvůli tomuto faktu je obsazenost domovů pro seniory dlouhodobě zaplněna a kapacita se uvolňuje jen velmi nepravidelně. Proto by bylo logické se domnívat, že investovat do služby, po které je poptávka již v současnosti a po které bude poptávka i v budoucnu vzhledem k demografickému vývoji, je poměrně výnosné. Já jsem se ve své diplomové práci přesvědčila spíše o opaku. V teoretické části jsem nejprve popsala vývoj sociálních služeb a také legislativu, která se k tomuto tématu vztahuje. V další části jsem popisovala sociální služby jako celek a vysvětlila, co jaká sociální služba znamená v souvislosti se seniory. Ten, kdo chce poskytovat sociální služby, musí splňovat určitá kritéria, která byla popsána v kapitole čtvrté. V pátém dílu mé diplomové práce jsem se zabývala otázkou, která je vlastně řešená celou práci, a to financováním sociálních služeb. Pokusila jsem se vysvětlit, jak jsou sociální služby financované a také jsem se snažila naznačit, kde by byla možnost zvýšit efektivnost tohoto financování tak, aby stát nemusel poskytovat dotace poskytovatelům sociálních služeb. V poslední kapitole teoretické části jsem ukázala, jak si na tom stojí kraje České republiky vzhledem k jejich vybavenosti sociálními službami. Během zpracovávání mé diplomové práce jsem stále narážela na stejnou věc. Většina současných seniorů v České republice má omezený příjem, který si nemohou díky svému pokročilému věku či zdravotnímu stavu jakkoliv zvýšit. Další problém, se kterým jsem se během práce neustále setkávala, byla i legislativa České republiky, která se týká právě sociálních služeb. Díky nastavení maximální výše úhrady za pobyt a stravu nelze po seniorech požadovat, aby platili skutečnou výši provozních nákladů. V praktické části bylo mojí snahou provést finanční analýzu konkrétního domova pro seniory v Písku – Střediska Blanka. Středisko Blanka je neziskovou organizací, konkrétně samostatnou církevní právnickou osobou. Kromě střediska Blanka jsou v Písku ještě další 3 podobná zařízení. Středisko Blanka poskytuje čtyři dluhy služeb. Mezi tyto služby patří tři služby sociální, a to domov pro seniory, domov se zvláštním režimem, terénní pečovatelská služba a domácí zdravotní ošetřovatelská služba. 63

Já jsem se zaměřila na financování střediska a pokusila jsem se provést finanční analýzu střediska Blanka, tak abych byla schopná zodpovědět otázku, zda by domov pro seniory byl výhodnou investicí. Dle poskytnutých materiálů střediskem Blanka jsem si vybrala pro finanční analýzu léta 2007 - 2010. Z poskytnutých finančních výkazů jsem vytvořila analýzu, která dokládá vývoj vybraných nákladů a vybraných výnosů za časové období 2007 až 2010. Z finančních výkazů jsem si vybrala ty náklady, u kterých bylo možné sledovat zajímavý vývoj. Náklady na spotřebu materiálu mají nepřekvapivě rostoucí tendenci. Tento vývoj je dán tím, že průměrná délka života seniorů se neustále prodlužuje, což vede ke dvěma jevům, které zásadním způsobem, ovlivňují absolutní výši nákladů na péči. Prvním tímto jevem je, že kvalita zdravotní péče se díky technologickému pokroku neustále zlepšuje. Ovšem cena této moderní péče je velmi nákladná. S tímto prvním jevem je v přímé korelaci prodlužující se délka života seniorů. Kombinace výše zmíněných faktorů způsobuje zvýšení nákladů na péči. Tento vývoj je tedy dán tím, že klientům střediska Blanka se zhoršuje jejich zdravotní stav. To znamená, že potřebují více péče i více modernějších a tedy dražších pečovatelských pomůcek. Středisko Blanka tak musí reagovat na tento fakt, a proto každý rok dokupuje tyto pečovatelské pomůcky, apod. Stejně jako stárne klientela tohoto domova pro seniory, stárne i technické vybavení. Je třeba si uvědomit, že toto středisko bylo založeno roku 1992. Když bylo založeno, nemělo dnešní podobu. Původní idea byla, že na sebe jednotlivé služby budou navazovat. Nejprve se začalo denním a týdenním stacionářem, pak sociálními byty a následně domovem pro seniory a domovem se zvláštním režimem. Technické vybavení bylo tedy postupně dokupováno. Teprve před pár lety toto vybavení začalo dosluhovat a tím pádem bylo nutné provádět obnovu. Díky tomu se také zvyšují náklady. Středisko Blanka se snaží konkurovat především kvalitou péče. Proto mají zajímavý průběh i náklady na opravy a udržování či náklady na ostatní služby. Středisko investovalo v letech 2007 - 2009 například do koupacího centra, kamerového systému či ergoterapeutického a volnočasového centra. Náklady na ostatní služby mají také rostoucí průběh, a to především z důvodu rostoucího DPH.

64

Největšími náklady jsou náklady mzdové. Mzdy tvoří více jak polovinu celkových nákladů střediska. Mzdové náklady jsou prakticky pořád stejné. Jejich růst je minimální. Buď je růst mezd ve výši inflace, nebo je dokonce nižší. Co se týče výnosů, největší položkou jsou úhrady od klientů. Ty se zvyšují hned z několika důvodů. Počet klientů střediska Blanka se zvyšuje, ale počet pracovníků v přímé péči zůstává stejný. Vliv na výši výnosů má i změna maximální úhrady za pobyt a stravu a také změna výše úhrad za zdravotní péči, kterou proplácí zdravotní pojišťovny. Dalším výnosem, kterým středisko Blanka financuje svůj provoz, jsou dotace jako od MPSV, tak i od jiných resortů státní správy, mezi něž patří například Úřad práce či obec. Výše dotací od MPSV vykazují klesající trend. Je však na místě říci, že středisko Blanka by se bez dotací neobešlo. Domov pro seniory podle mě nemá možnost být ziskový do té doby, dokud je výše úhrady za pobyt a stravu omezená legislativou. Maximální výše úhrady je obhajovaná tím argumentem, že stanovení částky, kterou si poskytovatel může maximálně účtovat, má chránit klienta. Dle mého názoru má stát už jiné praktiky, jak chránit seniora, který chce využívat sociální služby. Mezi tyto možnosti patří například registrace poskytovatele sociálních služeb, velmi přísné standardy kvality sociálních služeb, apod. Nevidím tedy důvod, proč by nemohla být zrušena maximální výše úhrady a poskytovatel by si tak mohl cenu, za kterou bude službu poskytovat, určovat sám na základě dohody s klientem. Tím pádem by zde vznikl prostor pro rozvoj sociálních služeb a zároveň by zde byla reálná možnost zisku. Z tohoto hlediska je však třeba mít na paměti, že by tu měla fungovat určitá sociální záchranná síť pro ty seniory, kteří si pobyt v domově pro seniory nebudou moci zaplatit ze svého. Tento nedostatek financí by však musel být důkladně prověřen, aby opět nedocházelo ke zneužívání záchranné sociální sítě. Druhou zásadní věcí, která by měla být v tomto ohledu vyřešena, jsou úhrady od zdravotních pojišťoven. Jak jsem již zmiňovala dříve, zdravotní pojišťovny využívají nepřesně definovaného rozdílu mezi zdravotní a sociální péčí. Poskytovatelé sociálních služeb pak daný rozdíl hradí z peněz, které jsou určené na provoz domova pro seniory. Další variantou by pak byly paušální platby, kde by došlo ke sjednocení zdravotní a sociální péče a poskytovateli sociální služby by tak přicházela jedna platba, která by sloužila na úhradu jak sociální, tak zdravotní péče.

65

V západní Evropě je nyní velmi moderní model seniorských rezidencí. Princip spočívá v tom, že jde o bytové jednotky, kde seniorovi zůstává plné soukromí, přesto má však k dispozici jakoukoliv péči, jak pečovatelskou, tak zdravotní. Zásadním rozdílem však je, že senior do této seniorské rezidence odchází ještě v aktivním věku, plně soběstačný s vizí užít si naplno poslední třetinu svého života. Zde však úplně logicky narážíme na finanční stránku věci. V České republice jako první tento projekt zkusila Residence Classic v Průhonicích. Měsíční nájemné se pohybovalo od 35-50 000 Kč v závislosti na zdravotním stavu klienta. Přestože chvíli tento projekt fungoval, po pár letech už nebyl dál schopný provozu, protože jeho kapacita byla dlouhodobě zaplněna jen z poloviny. Každý senior by určitě v takové rezidenci rád žil, ale realita je taková, že jen důchod a příspěvek na péči by mu na to nestačil. Proto je důležité zde připomenout i jakousi finanční odpovědnost budoucích seniorů, aby si na stáří spořili a nespoléhali se tak jen na stát. Dovedu si představit, že třeba dnešní produktivní společnost, která by si odpovědně spořila na stáří, by takový typ ubytování za několik desítek let uvítala a byla schopná ho zaplatit. Zde by pak existovala možnost pro investory.

66

Seznam použité literatury

Přehled literatury  KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 4., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2007, 503 s. ISBN 978-807-3572-761.  MALÍKOVÁ, Eva. Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních. 1. vyd. [s.l.] : Grada, 2010. 328 s. ISBN 978-80-247-3148-3.  MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby: legislativa, ekonomika, plánování, hodnocení. Vyd 1. Praha: Portál, 2007, 183 s. ISBN 978-807-3673-109.  ŠKARABELOVÁ, Simona. Definice neziskového sektoru: sborník příspěvků z internetové diskuse CVNS. Brno: Centrum pro výzkum neziskového sektoru, 2005, 52 s. ISBN 80-239-4057-0. Online zdroje  BRYNDOVÁ, Jana. Nejluxusnější dům seniorů změnil majitele: Investování. In: [online]. 2009 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.realit.cz/clanek/nejluxusnejsi-dum-senioru-zmenil-majitele  BŘEŠŤAN, Robert. Češi stárnou. Vzniká nový lukrativní byznys - soukromé domy pro seniory. In: [online]. Ihned.cz, 2011 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/?p=021100_d&article[id]=53073890  DAŇKOVÁ, Šárka a Jakub HRKAL. Analýza příjemců příspěvku na péči a potenciálních klientů dlouhodobé péče. In: [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/11996/Analyza_prijemcu.pdf  KOUBOVÁ, Pavla. Trendy bydlení seniorů v zahraničí a rezidenční pro seniory v ČR. In: [online]. [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/3483/07_Koubova.pdf  Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí ČR pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb v oblasti podpory poskytování sociálních služeb. In: [online]. MPSV: MPSV, 2012 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/11280/metodika_040112.pdf

67

 METYŠ, Karel. Soukromé domovy pro seniory. In: [online]. Penzista.net, 2011 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.penzista.net/domov/domovy-proseniory/260-soukrome-domovy-pro-seniory  MPSV. Bílá kniha: Bílá kniha v sociálních službách. In: [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2003 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/9  MPSV. Druhy sociálních služeb. In: MPSV. [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2006 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/2918/druhy_soc_sluzeb.pdf  MSPV. Kvalita sociálních služeb – standardy, podpora: Standardy kvality sociálních služeb – Příručka pro uživatele. In: [online]. Praha: MPSV, 2008 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/5962  MPSV. Příspěvek na péči. In: [online]. MPSV, 2011 [cit. 2012-08-18]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/soc/ssl/prispevek  MPSV. Příspěvek na péči od 1/1/2012. In: [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 201207-18]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/23  MPSV. Sociální služby a příspěvek na péči: Sociální služby – Nástroj mobilizace pracovních sil a posilování sociální soudržnosti. In: MPSV. [online]. MPSV. Praha: MPSV, 2009 [cit. 2012-07-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/6594  MPSV. Vybrané statistické údaje o financování sociálních služeb a příspěvku na péči. In: [online]. MPSV, 2009 [cit. 2012-8-17]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/9220/Analyza_soc-sluzby_2009.pdf  MPSV. Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR ve vývojových řadách a grafech 2010. In: [online]. Praha: MPSV, 2011 [cit. 2012-0718]. Dostupné z: www.mpsv.cz/files/clanky/11644/brozura_CZ_05.pdf  NOVOTNÁ, Denisa. Senior park v Průhonicích koupil Babiš. In: [online]. E15, 2009 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-astavebnictvi/senior-park-v-pruhonicich-koupil-babis  Penziony, ceny. In: [online]. Senior Park a.s., 2012 [cit. 2012-08-20]. Dostupné z: http://www.senior-park.cz/  Počty důchodů, důchodců a poplatníků pojistného. In: [online]. MPSV: MPSV, 2010 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8648  Statistická ročenka Jihočeského kraje 2011: Příjemci důchodů a průměrné výše důchodů podle okresů v prosinci 2010. In: [online]. Praha: Český statistický úřad, 68

2011 [cit. 2012-08-19]. Dostupné z: http://www.cbudejovice.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/krajkapitola/311011-11r_2011-22 Odborné články  JEŘÁBKOVÁ, Věra. Zdravotně – sociální péče o seniory v České republice. In: [online]. 2008 [cit. 2012-08-24]. Dostupné z: kdem.vse.cz/resources/relik09/Prispevky_PDF/Jerabkova.pdf  PRŮŠA, Ladislav. Efektivnost financování sociálních služeb v domovech pro seniory. In [online]. Praha : Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, 2008 [cit. 2011-11-17]. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-7416-018-9. Legislativní zdroje  Zákon č. 108/2006 Sb. ze dne 14. března 2006, o sociálních službách.  Vyhláška MPSV č. 391/2011Sb., kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., k provedení zákona o sociálních službách Středisko Blanka  Výroční zprávy Diakonie ČCE – středisko Blanka, Písek, Středisko Blanka Písek, 2007-2011.  Webové stránky Diakonie ČCE – středisko Blanka, Písek dostupné na http://www.diakoniepisek.cz/.  Statistické údaje za rok období 2007 – 2011.

69

Seznam použitých tabulek Tab.č.1 – Vývoj nákladů a příjem úhrad na pobytové sociální služby v letech 2007 – 2010 Tab.č.2 - Výše příspěvku na péči od 1.1.2012 Tab.č.3 - Způsoby použití příspěvku na péči dle stupně závislosti v % v roce 2008 Tab.č.4 - Porovnání výše dotace poskytnuté MPSV v přepočtu na jedno lůžko v domovech pro seniory v letech 2007 a 2008 (v Kč / měsíc) Tab.č.5 - Počet čekatelů na jedno lůžko v domovech pro seniory podle krajů v roce 2008 Tab.č.6 - Počty mužů a žen ve středisku Blanka v roce 2011 Tab.č.7 - Věková pásma klientů střediska Blanka v roce 2011 Tab.č.8 - Rozložení příspěvku na péči Tab.č.9 - Ceník domova pro seniory – Domovinka Tab.č.10 - Ceník fakultativních služeb v Domovince: Tab.č.11 - Domov se zvláštním režimem – Vážka Tab.č.12 - Úhrady za poskytování sociální služby – pečovatelská služba Tab.č.13 – Ceník fakultativních služeb Tab.č.14 - Středisko Blanka si od roku 2010 vede statistiku příspěvku na péči. Tab.č.15 - Vývoj spotřeby materiálu a spotřeby energie Tab.č.16 - Vývoj oprav a udržování a ostatních služeb Tab.č.17 - Vývoj mzdových a osobních nákladů Tab.č.18 - Vývoj tržeb z prodeje služeb, dotací a darů Tab.č.19 - Výše průměrného důchodu v roce 2010 v Jihočeském kraji Tab.č.20 – Výše nájmu a plateb za služby v jednotlivých Senior Parcích

70

Seznam použitých grafů Graf č.1 - Vývoj počtu příjemců příspěvku na péči (podle stupně závislosti) v letech 20082010 Graf č.2 - Podíl seniorů (osob ve věku nad 65 let), domovů pro seniory a jejich kapacity v krajích ČR v roce 2008 (v %) Graf č.3 - Rozložení příspěvku na péči Graf č.4 - Vybrané spotřebované nákupy Graf č.4 - Vybrané spotřebované nákupy Graf č.5 - Vybrané služby Graf.č.6 - Osobní a mzdové náklady Graf č.7 - Výnosy

71

Domov pro seniory investiční příležitost nebo služba veřejnosti?

Recommend Documents