Doménová jména
© 2005 ‐ 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net
Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše uvedeno.
Internetové domény • IP adresa: 198.154.21.177 • Domény vznikly z důvodu snadnějšího zapamatování adresy – IP adresa je sice jedinečná, ale pro běžné užívání velmi nepraktická • Domény jsou jednotlivé oblasti, jde o „adresní prostor“ – lze je přirovnat např. ke zvonkům na domě na sídlišti
Kategorizace domén • Rozlišují se domény nejvyšší úrovně – tzv. TOP LEVEL DOMAIN, a dále domény dalších úrovní. • TOP LEVEL DOMAIN (TLD) jsou buď generické, nebo národní. • Generické TLD: .com, .net, .int, .gov, .mil, .org, .edu • Národní TLD: .cz, .sk, atd. • Zvláštnosti: např. .tm, .tv
Pravidla • O další struktuře rozhoduje registrátor – může stanovit generické domény druhého řádu (např. .com.pl, .co.uk, .gov.sk), • nemůže být ovšem použita zkratka jiné národní TLD – tedy např. .sk.cz • Registrační pravidla jsou vydávána obecně • Obecně se nejvíc uplatňuje princip First come ‐ first served
Generické TLD první generace • .com, .net, .int, .gov, .mil, .org, .edu • Všechny tyto generické domény jsou považovány za generické domény první generace. • Registrátory jsou IANA a IAAN.
Národní domény • Každý mezinárodně uznaný stát má svou doménu, do které si mohou doménová jména registrovat subjekty v závislosti na pravidlech tzv. národního registrátora, kterým je osoba, se kterou mají správci doménového prostoru uzavřenu smlouvu. • Označení jednotlivých států odpovídají standardu podle normy ISO.
Generické TLD druhé generace • .biz, .info, .pro, .name, .coop, .museum, .aero • Návrh také .law nebo .kids ‐ dosud nebyly realizovány. • Některé trendy se ovšem projevily i při stanovení pravidel pro registraci doménových jmen v těchto nových doménách. Příkladem budiž doména .pro, do které si mohou doménová jména registrovat pouze subjekty vykonávající podnikatelskou činnost v oblasti práva, finančích konzultantů (auditoři, daňoví poradci) nebo medicíny.
.pro • v rámci této domény .pro jsou vyhrazena označení vytvořená jako generické domény druhého řádu ‐ .law, .med, .cpa ‐ a to pro společnost RegistryPro LTD.
.eu • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (Text s významem pro EHP) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 733/2002 ze dne 22. dubna 2002 o zavádění domény nejvyšší úrovně .eu (Text s významem pro EHP) • o vzniku domény .eu se rozhodlo po několika letech diskuzí 26.3.2003,
Registrátor – EURid • Jeden registrátor EURid, v členských zemích zpravidla více registrátorů: • Akreditovaní registrátoři domén .eu v České republice: Active 24 | Czech On Line | Český Telecom | Explorer | EuroHost | General Registry | Ignum | Internet CZ | Korejzová & spol. | Miramo | One.cz | THINline interactive | WinSoft Company | Zoner Software (dle stránek www.micr.cz) • Spory má rozhodovat
Časová přímka pro .eu domény • Sunrise Period • Land Rush
• Sunrise period – registrace domén majitelům „přednostních práv uznaných nebo stanovených vnitrostátním právem a/nebo právem Společenství a veřejnoprávním subjektům“ • Land Rush – volná registrace • Zdroj obrázku– managed.wyith.net/eu.htm • Jednotlivé termíny vychází ze Směrnice 2002/733/ES
Některé další principy S 2002/733/ES • Ochrana vlastnictví, ale rovněž ochrana veřejného pořádku – důvod 15 • Ochrana zájmů dědiců – důvod 16 • Ochrana zájmů členských států – žádné domény druhého řádu podle kódů států – důvod 19 • Jednotné využívání výhod elektronické komunikace na celém Společenství, zvidětelnění a zvýšení konkurence ES navenek
Kdo si může požádat o registraci? Upravuje čl.5 S 2002/733/ES • podniky, jejichž sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovna se nachází na území Společenství, nebo • organizace usazené ve Společenství, aniž by bylo dotčeno použití vnitrostátních právních předpisů, nebo • fyzické osoby s bydlištěm ve Společenství;
Doménové jméno • • • •
Pojem Právní úprava Střety a spory Známkové právo – registrace doménových jmen jako ochranných známek
Doménové jméno • nazýváme označení registrované jako doména v rámci některých z domén prvního řádu, ať již národních nebo generických. • Jde vlastně o domény druhého resp. třetího řádu. Podle běžných pravidel platí, že majitel domény druhého řádu určuje pravidla pro další adresaci v rámci domény. • Aktuální počet doménových jmen v rámci TLD .cz = 240798 (zdroj: www.nic.cz, 23.03.06)
Doménové jméno • Je pouze zmíněno v Z 480/2004 Sb. • Díky ochotě jej obchodovat a smluvit cenu je možné jej považovat za jinou majetkovou hodnotu • Je‐li doménové jméno majetkovou hodnotou, pak je způsobilé být předmětem právních vztahů – nehmotná věc. • Může být chráněno prostřednictvím práva nekalé soutěže, známkového práva atd.
Specifický institut – spec. spory • • • • • •
Typosquatting Cybersquating Domain Grabbing Spekulace Trademark Infridgment Zásah do jiných práv – např. ochrana jména
Typosquatting • Typosquatting můžeme definovat jako jednání osoby, která si registruje takové doménové jméno, jež spočívá v řetězci znaků nepatrně se lišících od doménového jména třetí osoby, které je zároveň zaměnitelné s takovým doménovým jménem třetí osoby zaměnitelné, pokud: • Zaměnitelnost vyplývá z překlepů, chyb psaní a počtech, jakož i jiných zřejmých nesprávnostech, a dále, • Pokud je na straně jednající osoby možno zjistit objektivní způsobilost přivodit újmu.[1] • [1] Někteří autoři přímo odkazují na kategorii zlého úmyslu, která je užší ‐ k tomu srov. Svoboda, P. ‐ Kroft, M. ‐ Beran, K. ‐ Emr, D. ‐ Frýzek, L. ‐ Váňa, R. ‐ Vít, M.: Právní a daňové aspekty e‐obchodu, Linde Praha, 2001
Typosquatting • Registrace doménového jména částečně shodného s jiným d.jménem • Založená na předpokladu překlepu • Např. registrace wwwx+y.cz za účelem využití překlepů osob, které hledají stránky www.x+y.cz • MS Praha, před.op., 12.4.2001
• Z hlediska českého práva je toto jednání možné postihnout jako nekalou soutěž, neboť oba soutěžitelé (osoba, která má registrováno původní doménové jméno a osoba ‐ squatter, která má registrováno podobné doménové jméno) se střetávají na jednom relevantním trhu (Internet jako globální trh), jednání squattera je v rozporu s dobrými mravy soutěže a prvotnímu uživateli toto jednání může přivodit škodu spočívající např. ve zhoršení jeho obchodní pověsti, snížení zisků apod. ‐ a to v závislosti na obsahu stránek umístěných na serveru, na které odkazuje squaterovo doménové jméno. • Některá z těchto jednání bude možné postihnout též podle ustanovení o parazitování na pověsti ‐ ať již soutěžitele, nebo jeho výrobků či služeb.
Klíčové – dobré mravy soutěže • ʺporušení pravidel a zvyklostí, které se dodržují v konkurenčním prostředí, a které i samotní soutěžitelé považují za odpovídající podnikatelské korektnostiʺ. [1] [1] Hajn, P.: Příspěvek k vymezení dobrých mravů soutěže, in Právo a podnikání, 1994, č.12,
Cybersquatting Cybersquatting spočívá v registraci doménového jména, jež je podobné s doménovým jménem třetí osoby, a to tak, že: • Zahrnuje stejný řetězec znaků, jako je řetězec použitý v doménovém jméně prvotního uživatele, • Užíváním takového doménového jména může být přivozena újma prvotnímu uživateli.
• Specifickým případech českého podnikatelského prostředí je pak známkový squatting ‐ v angličtině by nejblíže odpovídalo označení marksquatting nebo TMsquatting ‐ tedy jednání spočívající v záměrné registraci takové domény, která obsahuje jako doménu druhého řádu řetězec, jež je ochrannou známkou, která požívá na území ČR ochrany podle zákona 441/2003 Sb., o ochranných známkách nebo podle mezinárodních smluv z oblasti známkového práva
Domain Grabbing • registrací domén s výlučným úmyslem spekulace na jejich budoucí postoupení nebo převod práv odpovídajících doménovému jménu označují jako domain grabbing. • Anglický termín grabbing označující vykopání, vytěžení apod. je v tomto směru zcela na místě, protože úmysl registranta nespočívá v záměru na budoucí užívání domény, ale právě naopak v jejím budoucím zamýšleném převodu. • Nekalost takového jednání spočívá jednak ve výše uvedeném, ale má i svůj druhý aspekt, kterým je neodůvodněné vyčerpávání volné kapacity doménových jmen ‐ jejich blokace ve vztahu k jiným potenciálním registrantům.
Trademark Infridgment • Zásah do práv majitele ochranné známky • Registrací doménového jména, které odpovídá známce nebo její části • (CZ) pravidla neřešila a neřeší ani nové znění (úč. Od 01.01.06) – srv. čl.15 • (SK) pravidla řešila takto: Pokud existuje ochr. známka, pak je k registraci DN vyžadován souhlas jejího majitele
Srovnání přístupů • Důsledky při porovnání českého a slovenského přístupu k registraci doménových jmen jsou ovšem zcela odlišné ‐ zatímco při aplikaci českého přístupu prvotní registrant již užívá doménové jméno a poškozený se snaží cestou nekalosoutěžního sporu dosáhnout změny, při aplikaci slovenského přístupu by k registraci doménového jména nemělo vůbec dojít, a to až do vyřešení sporu. • Tento přístup lze v obecné rovině doporučit jako objektivně správnější, ovšem s doplněním o princip blokace domény (samozápisu domény ve prospěch registrátora) tak, aby třetí osoby neměly možnost registrovat spornou doménu ještě před ukončením nekalosoutěžního sporu.
Zásah do jiného práva • Např. v SRN již judikován zásad do práva na ochranu názvu právnických osob • Registrace doménového jména heidelberg.de • Soud poskytl ochranu městu Heidelberg, neboť spotřebitel na této adrese očekává nejen informace o městu H, ale informace města H
• Při registraci v jiné top‐level doméně (např. .com, .net, .info apod.), by k uvedenému důsledku nemělo docházet, neboť spotřebitel informací na těchto doménách nebude očekávat oficiální stránky, neboť užívání těchto domén je považováno za pravidelné, avšak pro Internet v českém jazyce spíše vyjímečné. • Nicméně jednání spočívající v registraci v jiné tld by mohlo naplňovat již výše naznačený zásah do dobré pověsti právnické osoby a popř. by mohlo být též shledáno nekalosoutěžním, pokud by zde byla objektivní způsobilost přivodit újmu právnické osobě nebo spotřebitelům.
Registrace jiné • V literatuře se rozlišují základní situace, kdy je jednání registranta možno považovat za závadné (nelegální). • Ve všech těchto případech se setkáváme se zvažováním dvou kategorií ‐ zlá víra a legitimní zájem.
Zlá víra • Zlá víra znamená nejméně vědomou nedbalost registranta ohledně registrace doménového jména ve vztahu k možnému porušení práv jiných osob, jinými slovy ‐ registrant si je vědom, že registrací může zasáhnout do práv třetích osob a bez rozumného důvodu se spoléhá na to, že k zásahu nedojde. Zlá víra by pak zahrnovala i nepřímý a přímý úmysl.
Legitimní zájem • Legitimní zájem můžeme naproti tomu vymezit jako důvod k registraci vyplývající z některého ze základních práv či svobod, který i když může být v konfliktu s jiným právem chráněným zájmem jiné (dotčené osoby), je hodný ochrany z důvodu spočívajícího v ochraně takového základního práva či svobody. • Prakticky tak ve střetu s ochranou konkurence, čistoty podnikatelského prostředí, ochrany názvu právnické osoby, jakož i osobnosti fyzické osoby, mohou stát například tato práva: Svoboda projevu, svoboda vyznání a filosofického přesvědčení, ochrana veřejného pořádku apod.
• legitimní zájem má vyšší prioritu než zlá víra,
Případy jednání v legitimním zájmu, které byly dosud judikovány (v zahraničí): • Registrace doménového jména s cílem provozování fanklubu (zájmového sdružení, projev spolčovacího práva), • Registrace doménového jména majitelem obchodní firmy při střetu s ochrannou známkou jiného majitele ‐ obchodní firma sama o sobě je legitimním zájmem na registraci doménového jména; konečně majitel ochranné známky je povinen takový zásah do známky strpět i podle stávající dikce zákona 441/2003 Sb.,
• Registrace doménového jména osobou, jejíž jméno či název tvoří doménové jméno ve střetu s ochrannou známkou, • Registrace doménového jména spočívající ve zkratce obchodní firmy soutěžitele ve střetu s ochrannou známkou třetí osoby, • Registrace doménového jména spočívajícího v přezdívce (osobní nebo zvířecí),
• Odmítnutí jednání o převodu registrované domény ‐ takové jednání bývá považováno za důkaz neexistence zlé víry, tzn. důkaz o neexistenci spekulativního záměru s cílem nepatřičně těžit na pověsti třetí osoby ‐ toto odmítnutí návrhu na zahájení jednání o uzavření smlouvy je možné považovat za projev prvotní dobré víry registranta, • Registrace druhového doménového jména.
Příklady na registrace ve zlé víře • • • •
Typosquatting, Cybersquatting, Domain grabbing, Spekulativní registrace doménového jména s cílem poškodit soutěžitele nebo dosáhnout zisku (např. při použití informací nikoliv veřejně dostupných ‐ insider trading),
• Soustavné blokační registrace (pattern fo cnduct) ‐ neustálé opakující se registrace doménového jména nebo doménových jmen s cílem neužívat je pro provozování vlastního podniku a z zároveň zabránit jejich užívání jiné osobě, • Registrace doménového jména s cílem poškození podnikání jiného soutěžitele (obsah stránek může např. zlehčovat konkurenta, jeho služby nebo výrobky), • Registrace doménového jména s cílem získání takové pozornosti nebo pověsti, které by jinak provozovatel nedosáhl (tedy opět svým způsobem parazitování na pověsti),
• Obrácený hijacking ‐ praktika zjednodušeně řečeno spočívající v registraci uvolněné domény ‐ u doménových jmen se dosud nedodržuje karenční lhůta, jak ji známe např. u ochranných známek ‐ tzn. nemožnost podat přihlášku k registraci po určitou dobu od uplynutí práva. • Zahrnutí hyperlinku (odkazu) ze stránky na pornografickou stránku,
• Registrace zeměpisného názvu pro účely dosažení zisku (např. umístěním odkazu na stránkách) ‐ toto jednání ovšem nemůžeme považovat za závadné bez dalšího, ale pouze tehdy, pokud by výkon takového práva byl nepoctivý ‐ např. zisk by byl nepřiměřený apod., bylo by bráněno v užívání všem osobám, které splňují určité podmínky (např. podnikají na určitém území apod.), [1] • Registrace doménového jména zahrnujícího ochrannou známku třetí osoby, nemá‐li majitel obchodní firmu nebo jiný duševní statek svědčící v jeho prospěch, • Registrace doménového jména zahrnujícího obchodní firmu třetí osoby, nemá‐li majitel ochrannou známku nebo jiný duševní statek svědčící v jeho prospěch,
• Registrace doménového jména neoprávněnou osobou ‐ držitelem licence k ochranné známce, obchodním zástupcem, mandatářem či komisionářem ‐ taková jednání mohou být jednak porušením smlouvy mezi stranami, ale mohou být též považována za nekalosoutěžní. Bohužel u doménových jmen neexistuje pravidlo ʺpřepisu doménového jménaʺ, jak jej upravuje např. zákon 441/2003 Sb., pro ochranné známky. • [1] srov. např. obsah stránek www.stodolni.cz, www.vaclavak.com apod. Tato označení jsou čistě zeměpisné povahy, ovšem nemůžeme je považovat automaticky za domény registrované ve zlé víře.
