Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň

Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat)

Robert Jahoda Pavel Kofroň

VÚPSV,v.v.i. Praha výzkumné centrum Brno 2007

Vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. Praha 2, Palackého náměstí 4 Vyšlo v roce 2007, 1. vydání, počet stran 184 Tisk: VÚPSV, v.v.i. Recenze: doc. Ing. Magdalena Kotýnková, CSc. (VŠE) Ing. Renáta Halásková, Ph.D. (Ostravská univerzita, FF)

ISBN

978-80-87007-69-3 http://www.vupsv.cz

Abstrakt Výzkumná studie navazuje na předchozí obdobné výzkumné studie zpracované VÚPSV. Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let 2000 - 2005 a jejich srovnání s předchozím obdobím. Analýza je provedena podle jednotlivých typů domácností (domácnosti celkem a domácnosti s minimálními příjmy) Statistiky rodinných účtů a šetření Mikrocenzus nebo EU-SILC. Třídící charakteristikou pro zařazení domácnosti je čistý peněžní příjem na jednoho člena domácnosti nebo na spotřební jednotku. Pro analýzu jsou taktéž použita data o příjemcích sociálního příplatku za roky 2000 až 2005. Data o vývoji peněžních příjmů domácností ukazují, že ve sledovaném období se celková příjmová situace domácností (v reálných příjmech) zlepšila. U průměrné domácnosti byl zaznamenán setrvalý růst čistých peněžních příjmů, na kterém se velkou měrou podílel růst „tržních příjmů“. Sociální příjmy, které jsou z hlediska skladby čistých peněžních příjmů méně významné než příjmy tržní, rostly dokonce rychleji než příjmy tržní. To bylo způsobeno jednak růstem počtu důchodců u průměrné domácnosti a dále tím, že důchody jsou částečně indexovány podle růstu reálné mzdy. Ostatní dávky zaznamenaly buď stagnaci nebo pokles. Zvlášť výrazný je trend snižování dávek směrem k dítěti. Uvedené tendence mají vliv na pokračující přesun důchodcovských domácností z nižších do středních decilových skupin a domácností s dětmi do nižších decilových skupin. Nezáleží přitom, jestli třídíme domácnosti podle ukazatele čisté peněžní příjmy na osobu nebo na spotřební jednotku. Uvedené trendy byly dále potvrzeny analýzou na datech doplňkového souboru k SRÚ. Klesající význam sociálních dávek směrem k dítěti navíc ukázala analýza příjemců sociálního příplatku. Podle ní dochází k poklesu počtu příjemců sociálního příplatku, se změnou počtu příjemců se dále mění i struktura, kdy se výrazně snižuje podíl úplných domácností oproti neúplným domácnostem. Analýza výdajů domácností poukázala na rostoucí vliv výdajů souvisejících s bydlením, které jsou pro domácnosti do jisté míry „mandatorní“. To může do určité míry rozostřit současný pohled na sociální situaci českých domácností.

Klíčová slova statistika rodinných účtů, EU-SILC, Mikrocenzus, vývoj příjmů domácností, Ssociální zabezpečení, sociální dávky, příjemci sociálního příplatku, životní minimum, domácnosti s dětmi

Abstract This research is linked to the previous similar studies elaborated by RILSA. The main aim of the present study is to show the changes in incomes and social benefits during the given period 2000 - 2005 as well as to compare the mentioned features with previous period. The analysis is outlined according to the family type of households (all households and low-income households), Household Budget Survey and Microcensus or EU-SILC research. A net money income per person in household or per “equivalency” is the main attribute of households sorting characteristics. Data on the social supplement’s beneficiaries (state social benefits) from 2000 to 2003 are also used to complete this analysis. Data on household’s income movement have shown an improvement in total household’s situation (measured as real income) for given period. There has been noted a permanent increasing trend of net money incomes at average households and a “market incomes” (an income from economic activity) grow was the main factor that affected this trend. Social incomes as a less important part of net money incomes were growing rapidly then market incomes. That was caused by increasing of members of pensioners at average household and also because of partial indexing of old-age pensions according to real wage grows. The rest of benefits noted stagnation or decrease. Especially the trend of lowering benefits, which are connected with child, is obvious. Mentioned propensity affect following spillover pensioner’s households from lower to medium decil groups and households with children to lower decil groups within income distribution of households. It does not matter whether we sort the households according to net money income per capita or according to OECD equivalency scale. All trends were confirmed by the data of complementary sampling to HBS analysis. Additionally, analysis of social supplement’s beneficiaries shows the trend of lowering benefits aimed at child. According to mentioned analysis social supplement’s beneficiaries number decreased and the structure changed as well. Number of beneficiaries from complete households decreased compared to that incomplete ones. Analysis of household’s expenditures refers to increasing effect of expenditures connected with housing, which are in certain considerations “mandatory” for households. Current view of Czech households social situation can be blurred because of mentioned fact.

Keywords Household Budget Survey, EU-SILC, Microcensus, development of the household’s incomes, social security system, social benefits, social supplement’s beneficiaries, minimum subsistence level, households with children

Obsah 1. Přístup k analýze .......................................................................................7 1.1 Cíle studie .............................................................................................7 1.2 Struktura studie a data použitá ve studii ....................................................8 2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech 2003-2005.................9 2.1 Vývoj pracovních příjmů domácností .........................................................9 2.2 Vývoj sociálních příjmů domácností .........................................................10 2.3 Životní minimum a dávky státní sociální podpory ......................................12 2.4 Výdaje domácností ...............................................................................13 3. Analýza dat „Statistiky rodinných účtů“ za roky 2003-2005.....................16 3.1 Dá se SRÚ použít pro analýzu vývoje sociální situace v ČR? Srovnání dat SRÚ s daty z Mikrocenzu a s daty ze šetření „Životní podmínky 2005“.....16 3.2 SRÚ 2003-2005, třídění do decilových skupin podle ukazatele ČPP na osobu .............................................................................................22 3.3 Statistika rodinných účtů 2000 - 2005, třídění do decilových skupin podle ukazatele čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku OECD ...............31 4. Příjmy a vydání podle typů domácností....................................................39 4.1 Úvod ..................................................................................................39 4.2 Vývoj příjmů domácností .......................................................................39 4.3 Vývoj sociálních příjmů domácností .........................................................44 4.4 Vývoj vydání domácností .......................................................................47 5. Sociální příplatek a jeho dopad na příjmovou situaci domácností .............50 5.1 Struktura příjemců sociálního příplatku ....................................................50 5.2 Efekt sociálního příplatku .......................................................................53 5.3 Struktura příjemců sociálního příplatku v okresech České republiky .............56 5.4 Shrnutí ...............................................................................................58 6. Závěry a doporučení ................................................................................60 Literatura .....................................................................................................64 Přílohy

5

1. Přístup k analýze

1. Přístup k analýze 1.1 Cíle studie Studie navazuje na výzkumné zprávy „Domácnosti a sociální dávky v letech 1996 - 2000 (analýza statistik rodinných účtů)“ (VÚPSV, 2002) a „Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 - 2003“ (VÚPSV, 2005). Hlavním cílem je prezentovat, k jakým změnám došlo v oblasti příjmů, resp. sociálních dávek v období let 2000 - 2005 a jejich srovnání s předchozím obdobím mezi roky 1996 a 2000. Sledované období 2000 - 2005 je zajímavé z několika hledisek. Na jedné straně se jedná o období nepřerušovaného ekonomického růstu a rychlého růstu reálné mzdy (ve srovnání s předcházejícím obdobím 1996 - 2000). Na druhé straně se toto období vyznačovalo setrvalou nezaměstnaností na úrovni 7 až 9 %, která začala klesat až v posledních letech. Z ekonomického pohledu se tak jednalo o údobí, ve kterém by mohlo dojít k relativnímu poklesu významu příjmově testovaných sociálních dávek. Smyslem analýzy je proto především: •

ukázat dlouhodobé trendy a tendence vývoje příjmů domácností s bližším pohledem na vývoj sociálních příjmů,

•

nalézt a analyzovat faktory, které souvisejí s výše uvedeným vývojem. Tyto faktory je třeba hledat v kontextu obecného ekonomického prostředí, ve kterém se domácnosti pohybují, a změn daňového a dávkového systému,

•

na základě vzájemných souvislostí a tendencí získat poučení o vývoji mezi roky 2000 až 2005. Smyslem analýzy tak není návrh úprav daňového nebo dávkového systému.

Analýza je zpracována podle následujících hledisek: •

hledisko časové, primárně analyzováno na období let 2000 až 2005, místy též srovnáno s předchozím obdobím 1996 až 2000,

•

typ domácnosti, prvním typem jsou domácnosti celkem („průměrná domácnost“), domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi a domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi, popř. doplněné o domácnosti úplné a neúplné u některých typů domácností; „průměrná domácnost“ je konstrukt, který nevyjadřuje skutečný typ domácnosti,

•

výše příjmu (decilové rozložení),

•

hledisko podle jednotlivých typů sociálních dávek.

7

1. Přístup k analýze

1.2 Struktura studie a data použitá ve studii Ve druhé kapitole čerpáme z veřejně dostupných dat o vývoji české ekonomiky ve sledovaném období. Zdrojem dat je v převážné míře Český statistický úřad (dále jen „ČSÚ“) a data ze státních závěrečných účtů České republiky. Příjmová analýza domácností je ve třetí kapitole provedena podle statistiky rodinných účtů ČSÚ. Statistika rodinných účtů (dále jen „SRÚ“) je v roce 2005 založena na sledování 1 734 domácností zaměstnanců, 294 domácností zemědělců, 443 domácností samostatně činných osob a 495 domácností důchodců. Údaje za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou částí, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při Mikrocenzu 2002. Rozdíly mezi složením domácností podle SRÚ a podle Mikrocenzu 2002 jsou nepatrné. Podle SRÚ 2005 má průměrná zpravodajská domácnost 2,34 členů (v roce 2002 2,47 členů), kdežto průměrná hospodařící domácnost v ČR má podle Mikrocenzu 2002 2,50 členů. Tento rozdíl je pro rok 2005 zdůvodněn menším zastoupením vícečlenných, respektive vícegeneračních domácností - z důvodů vyšší náročnosti vedení zápisů. Využita byla také data z Mikrocenzu 1996, která při srovnání s daty Mikrocenzu 2002 podávají podrobnější informace o vývoji příjmů domácností a slouží pro základní srovnání s údaji ze SRÚ. Většina příjmů domácností je uvedena jako průměry na osobu a rok, domácnosti jsou do decilových skupin řazeny podle ukazatele čisté peněžní příjmy na osobu. Pro lepší interpretaci analýzy jsou též použita primární data SRÚ, která umožňují třídění domácností do decilových skupin podle ukazatele čistých peněžních příjmů na spotřební jednotku. Mimo výše uvedené statistiky byly ve čtvrté kapitole použity i soubory dat z ČSÚ, které jsou určeny ke konečnému zpracování SRÚ. Tato data byla použita k vytvoření určitých příjmových charakteristik domácností, které nejsou součástí publikace SRÚ, jedná se hlavně o příjmy podle decilového rozložení pro domácnosti zaměstnanců a zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi; počty příjemců (domácností) sociálních dávek. Kromě základního souboru SRÚ je použit ještě tzv. doplňkový soubor, který je určený pro sledování příjmů a vydání rodin s dětmi a s minimálními příjmy. V základním souboru jsou tyto domácnosti zastoupeny úměrně jejich skutečnému podílu na celkovém počtu domácností v příslušné sociální skupině, takže jejich četnost je pro samostatné zpracování nedostatečná. V páté kapitole jsou údaje o příjemcích sociálního příplatku za roky 2000 až 2005. Data pro účely analýzy připravil z databáze Ing. Lipšer z oddělení statistické metodiky a rozborů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Případné metodické poznámky, které se týkají nakládání s daty v analýze, jsou uvedeny u jednotlivých částí studie.

8

2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech 2003-2005

2. Vývoj základních parametrů ekonomiky ČR v letech 2003-2005 Cílem této kapitoly je stručně zhodnotit vývoj ekonomicko-sociálního prostředí ČR v letech 2003 až 2005. Pozornost bude věnována vývoji pracovních a sociálních příjmů za celou ČR. V dalších kapitolách potom bude posouzeno, jestli tomuto makropohledu odpovídají i obdobné hodnoty ze statistik rodinných účtů.

2.1 Vývoj pracovních příjmů domácností Po překonaném ekonomickém poklesu z let 1997-1998 ekonomika trvale roste. Jak naznačuje tabulka 2.1, tento růst se navíc v období 2003 až 2005 zrychloval, když v roce 2005 dosáhl hodnoty 6,1 %. Výrazný růst ekonomiky se neprojevil na dalším snižování míry nezaměstnanosti, která stagnovala kolem hodnoty 8 %. Inflace zůstala nízká taktéž, s mírným výkyvem v roce 2004, který byl ovšem způsoben opatřeními na straně daňového systému, které souvisely mimo jiné se vstupem ČR do EU. Na ekonomický růst reagoval mzdový vývoj, když v celém sledovaném období rostly mzdy jak nominálně, tak reálně. Tento růst ovšem není ve všech příjmových skupinách stejný. Jak ukazuje vývoj decilového poměru, mzdy zaměstnanců s nižšími příjmy rostou pomaleji než mzdy zaměstnanců s vyššími příjmy. Tabulka č. 2.1 Vývoj základních ekonomických ukazatelů inflace 2000 2001 2002 2003 2004 2005

3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9

% % % % % %

růst reálného HDP 3,6 % 2,5 % 1,9 % 3,6 % 4,2 % 6,1 %

nezaměstnanost 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9

% % % % % %

nominálně 13 14 15 16 18 18

614 793 866 917 041 985

průměrná mzda nominálně reálně meziročně meziročně 6,4 % 2,4 % 8,7 % 3,8 % 7,3 % 5,4 % 6,6 % 6,5 % 6,6 % 3,7 % 5,2 % 3,2 %

decilový poměr 2,90 2,90 2,95 3,00 3,03 3,10

Zdroj: ČSÚ (2007a), ČSÚ (2006b)

Růst čistých pracovních příjmů domácností byl ve sledovaném období zpomalován daňovým systémem. Základní odečitatelné položky (na poplatníka a na dítě) u daně z příjmů fyzických osob byly valorizovány v roce 2001 a zůstaly v podstatě na stejné úrovni i pro roky 2003 až 2005. Stejné nastavení zůstalo i u sazeb daně a daňových pásem. Základní nastavení daňového systému u daně z příjmů ukazuje tabulka č. 2.2.

9


Tabulka č. 2.2 Vývoj daňových pásem u daně z příjmů fyzických osob

první pásmo druhé pásmo třetí pásmo čtvrté pásmo

sazba daně 15 % 20 % 25 % 32 %

2000 ze základu přesah. 0 Kč 102 000 Kč 204 000 Kč 312 000 Kč

sazba daně 15 % 20 % 25 % 32 %


sazba daně 15 % 20 % 25 % 32 %


sazba daně 15 % 20 % 25 % 32 %


Zdroj: zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Zároveň ale došlo mezi roky 2003 až 2005 k celé řadě dílčích úprav daňového systému. Pro účely této studie můžeme zmínit hlavně tyto úpravy: nahrazení odečitatelné položky na dítě (§15) slevou na dani a daňovým bonusem (§35c) a zavedení společného zdanění manželů (§13a). K dalším změnám potom došlo počátkem roku 2006. Novelou zákona o daních z příjmů (č. 669/2004 Sb.) byla od 1.1.2005 roční odečitatelná položka na vyživované dítě ve výši 25 560 Kč nahrazena daňovým zvýhodněním na vyživované dítě ve výši 6 000 Kč za rok (dále jen „daňové zvýhodnění na dítě“). Daňové zvýhodnění na dítě může mít podobu slevy na dani, daňového bonusu nebo jejich kombinace. Nahrazení odečitatelné položky na dítě daňovým zvýhodněním má za následek posílení progresivity daní z příjmů. Novelou zákona o daních z příjmů (č. 669/2004) bylo od 1.1.2005 umožněno společné zdanění manželů, kteří vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti. Společné zdanění má formu daňového splittingu. Fiskální dopad zavedení daňového zvýhodnění byl v důvodové zprávě projednávaného zákona odhadnut na 3,6 mld. Kč pro rok 2005, přičemž celková výše daňové podpory dětí dosahuje v ČR stejné částky jako přídavek na dítě a sociální příplatek dohromady. Rozpočtové náklady společného zdanění manželů byly ministerstvem financí pro rok 2005 odhadnuty asi na 4,0 mld. Kč.

2.2 Vývoj sociálních příjmů domácností Vývoj výdajů veřejných rozpočtů na sociální příjmy v letech 2000-2003 ukazují tabulky č. 2.3 a 2.4. Tabulka č. 2.3 Některé rozpočtů [mil. Kč] sociální dávky celkem důchody nemocenská státní sociální podpora pas. politika zaměstnanosti (PPZ) dávky sociální péče ostatní sociální dávky Zdroj: PSP (2006)

10

neinvestiční 2000 267 332 186 852 27 289 31 855 5 680 11 276 4 380

transfery

2001 284 920 201 110 29 683 31 943 5 229 12 065 4 890

obyvatelstvu

2002 305 046 213 648 32 732 33 733 6 210 13 230 5 493

2003 319 215 225 833 34 437 32 275 6 949 14 148 5 573

z veřejných

2004 327 608 230 897 29 718 32 786 7 030 14 317 12 860

2005 340 227 247 390 31 835 33 046 7 047 14 196 6 713


Z tabulek plyne, že výdaje na sociální dávky rostly v letech 2003 až 2005 o něco rychleji, než byl růst cenové hladiny. Objem sociálních dávek se tak reálně opět nepatrně zvýšil, i když ekonomika v tomto období rostla, nezaměstnanost byla stabilizována a růst průměrné mzdy byl rychlejší než inflace a blížil se růstu HDP. Tabulka č. 2.4 Srovnání vývoje sociálních příjmů s vývojem ekonomiky 20032005 2003 4,6 5,7 5,2 - 4,3 11,9 6,9 0,1 4,6 6,6

soc. dávky celkem důchody nemocenská státní sociální podpora PPZ dávky sociální péče INFLACE HDP PRŮMĚRNÁ MZDA

nominální růst 2003-2005 6,6 % 9,5 % - 7,6 % 2,4 % 1,4 % 0,3 % 4,7 % 15,3 % 12,2 %

roční nominální růst 2004 2005 % 2,6 % 3,9 % % 2.2 % 7,1 % % - 13,7 % 7,1 % % 1,6 % 0,8 % % 1,2 % 0,2 % % 1,2 % - 0,8 % % 2,8 % 1,9 % % 7,9 % 6,8 % % 6,6 % 5,2 %

reálný růst 2003-2005 1,8 4,6 - 11,7 - 2,2 - 3,2 - 4,2 0,0 10,1 7,1

% % % % % % % % %

Zdroj: předchozí tabulka a ČSÚ (2007a), vlastní výpočty

Pohled do tabulky 2.4 naznačuje, že je zásadní rozdíl v růstu objemu důchodových dávek a ostatních sociálních dávek. Za příznivé ekonomické situace se objem a význam většiny sociálních dávek reálně snižoval. Na druhou stranu vliv ekonomického růstu na objem důchodů bude spíše pozitivní, když se ekonomický růst projeví ve vyšší valorizaci penzí, než je hodnota inflace. Zajímavý je rovněž výrazný pokles objemu nemocenských dávek v roce 2004. Jak uvádí MPSV (2006, str. 66, 68): „Výdaje na dávky nemocenského pojištění se v roce 2004 významně snížily (o 14 % proti roku 2003) v důsledku snížení jak úrovně dávek, tak průměrného procenta pracovní neschopnosti … (reakce pojištěnců na snížení úrovně dávek a v důsledku nižšího výskytu respiračních chorob)“. Zatímco ještě v roce 2003 představovala průměrná denní nemocenská asi 49 % průměrného denního výdělku, v roce 2005 to bylo již jenom 42 % (MPSV, 2006 str. 71). Jelikož je podíl důchodů na všech vyplácených sociálních dávkách dominantní (téměř 75 % všech sociálních dávek ze státního rozpočtu), budeme se jejich rozboru stručně věnovat v dalším textu. Důchodové pojištění je financováno z vybraného sociálního pojistného. Největší částky jdou na výplatu starobních důchodů (cca 73 % výdajů) a invalidních důchodů (cca 18 % výdajů). Vliv na výdaje důchodového pojištění má počet důchodců a průměrná výše důchodu (viz tabulky č. 2.5 a 2.6). Tabulka č. 2.5 Počet vyplácených důchodů v prosinci daného roku 2000 starobní invalidní pozůstalostní všechny

1 906 528 748 3 183

759 288 382 429

2001 1 922 534 746 3 203

773 286 160 219

2002 1 907 544 747 3 199

830 838 081 749

2003 1 914 553 744 3 212

219 985 282 486

2004 1 944 563 741 3 249

915 376 415 706

2005 1 961 570 736 3 268

870 055 748 673

2003/ 2000 1,004 1,049 0,995 1,009

2005/ 2003 1,025 1,029 0,990 1.017

Zdroj: MPSV (2004: 22, 30), MPSV (2006: 46, 52), vlastní úprava

11


Tabulka č. 2.6 Průměrná měsíční výše [Kč] vyplácených důchodů v prosinci daného roku 2000 starobní invalidní plný všechny

2001

6 296 6 118 5 902

2002

6 814 6 638 6389

2003

6 841 6 666 6 398

2004

7 083 6 911 6 618

2005

7 280 7 088 6 797

7 755 7 537 7 238

2003/ 2000 1,125 1,130 1,121

2005/ 2003 1,095 1,091 1,094

Zdroj: MPSV (2004: 22, 30), MPSV (2006: 46, 52), vlastní úprava

Počet vyplácených důchodů v letech 2000 - 2005 se i přes stále rostoucí naději dožití zvyšuje poměrně pomalu. To je dáno jednak posouváním zákonné věkové hranice odchodu do důchodu na 63 let pro muže i bezdětné ženy a snižováním počtu vyplácených pozůstalostních důchodů. V důsledku posouvání hranice odchodu do důchodu počet vyplácených starobních důchodů stagnuje, zatímco počet invalidních důchodů se mírně zvyšuje. Na průměrný důchod má vliv prováděná indexace současných důchodů a výše nově přiznávaných důchodů. Sledovaný růst průměrné výše vyplácených starobních důchodů je dále ovlivněn tzv. generační směnou. Průměrná výše vyplácených důchodů by rostla i kdyby důchody nebyly valorizovány, protože zanikají důchody starších důchodců, které jsou nižší než důchody nově přiznávané (MPSV, 2004: 31). Jak už bylo řečeno, na růst průměrné výše důchodu má velký vliv ekonomický růst (zprostředkovaně přes růst průměrné mzdy).

2.3 Životní minimum a dávky státní sociální podpory Velký význam v systému dávek státní sociální podpory a dávek sociální péče má životní minimum jako kritérium pro posouzení příjmové nedostatečnosti pro potřeby sociální ochrany občana nebo rodiny. Ve sledovaném období 2003-05 došlo ke zvýšení částek ŽM počátkem roku 2005, když před tím zůstalo ŽM po tři roky nezměněno. ŽM tak reagovalo na téměř nulovou inflaci z let 2002 a 2003. ŽM bylo v roce 2005 upraveno diferencovaně tak, aby růst ŽM byl rychlejší u méně četných domácností než u domácností s více členy. Uvedené skutečnosti ukazuje tabulka č. 2.7. Tabulka č. 2.7 Vývoj částek životního minima [Kč] účinnost od 1.4.2000 1.10.2001 1.1.2005

do 6 1 600 1 690 1 720

dítě podle věku 6 až 10 10 až 15 1 780 2 110 1 890 2 230 1 920 2 270

15 až 26 2 310 2 450 2 490

dospělý 2 190 2 320 2 360

na domácnost podle počtu členů 1 2 3a4 5 a více 1 580 2 060 2 560 2 870 1 780 2 320 2 880 3 230 1 940 2 530 3 140 3 520

Zdroj: příslušná nařízení vlády, kterým se zvyšují částky životního minima

Jak už ukázala tabulka č. 2.4, význam dávek SSP v období 2003-2005 se dále snížil. Jestliže objem těchto dávek ještě v roce 2000 dosahoval cca 1,46 % HDP, pak v roce 2003 již jenom 1,25 % a do roku 2005 poklesl až k 1,11 % HDP. Nominálně sice zůstal na stejné výši, reálný pokles měřený k HDP je ovšem značný.

12


Tabulka č. 2.8 Vývoj některých dávek státní sociální podpory [mil. Kč a % HDP]

přídavky na dítě sociální příplatek příspěvek na bydlení rodičovský příspěvek porodné DÁVKY SSP CELKEM DÁVKY SSP JAKO % HDP

2000 12 748 6 199 2 518 7 692 581 31 855 1,46 %

2001 12 799 6 041 2 699 7 701 616 31 943 1,36 %

dávky v mil Kč 2002 2003 13 353 12 519 6 271 5 822 3 028 2 835 8 022 7 964 791 807 33 733 32 275 1,37 % 1,25 %

2004 11 805 5 281 2 559 10 439 831 32 786 1,18 %

2005 11 215 4 803 2 474 12 644 896 33 046 1,11 %

Pozn.: 2007 - stacionární vývoj 35 mld. Kč Zdroj: SZÚ (2000-2005), 2006-07 interní materiály MPSV

Zajímavý je též vývoj struktury jednotlivých dávek. Jak ukazuje tabulka, posuzovat má smysl pouze dávky směrem k rodině s dětmi (přídavek na dítě, sociální příplatek a rodičovský příspěvek). Ostatní dávky jsou rozpočtově poměrně nevýznamné. Zatímco objem dávek směrem k dítěti (přídavek na dítě a sociální příplatek) poklesl ve sledovaném období dokonce i nominálně (reálná výše k HDP se snížila z 0,9 % z roku 2000 na 0,5 % v roce 2005), objem rodičovského příspěvku zaznamenal v období 2003 až 2005 strmý růst a stal se tak v roce 2005 nejvýznamnější dávkou SSP. Tento vývoj byl převážně ovlivněn rostoucí úrovní dávky, ale i mírně se zvyšující porodností v posledních letech. Pokud bychom měli shrnout vývoj výše popisovaných sociálních dávek v ČR v posledních letech, pak můžeme konstatovat, že dávky založené na pojistném základě (hlavně pak dávky z důchodového pojištění) kopírovaly jak inflační vývoj, tak částečně i vývoj mzdový. Na druhou stranu všechny ostatní dávky zaznamenaly vzhledem k vývoji cenové hladiny reálný propad. K tomu došlo v důsledku jejich navázání na ŽM, které není valorizováno v tempu růstu mezd (ekonomiky), ale podle růstu cenové hladiny.

2.4 Výdaje domácností Životní úroveň domácností měřená nominálními příjmy a spotřebitelskými výdaji se ve sledovaném období 2003 - 2005 vyvíjela v souladu s růstem HDP. Reálně se spotřebitelské výdaje domácností zvýšily v roce 2003 ve srovnání s rokem 1996 zhruba o jednu čtvrtinu, to znamenalo předstih před růstem HDP, který se zvýšil o jednu šestinu. Mezi nejvýznamnější položky výdajů domácností patří výdaje na nájemné, bydlení, vodu, elektřinu a plyn, které tvoří 23,5 % (2003) celkových výdajů, v běžných cenách tyto výdaje představují 301,6 mld. Kč. Ve srovnání s obdobím 1996 - 2000 byl tento objem větší o necelých 90 % a převýšil růst HDP a celkové individuální spotřeby.

13


Tabulka č. 2.9 Disponibilní důchod a hrubé úspory domácností [v mld. Kč] běžné příjmy běžné výdaje disponibilní důchod individuální spotřeba hrubé úspory

2000 1 727,9 520,8 1 207,1 1 108,8 105,8

2001 1 826,3 555,4 1 270,8 1 179,4 100,8

2002 1 944,0 601,9 1 342,1 1 220,6 132,9

2003 2 036,8 648,9 1 387,9 1 272,4 117,5

2004 2 137,4 690,9 1 446,5 1 349,3 112,6

2005 2 273,0 751,4 1 521,6 1 421,9 118,5

Zdroj: ČSÚ (2007)

Tabulka č. 2.10 Výdaje domácností na konečnou spotřebu - běžné ceny [v mil. Kč] CELKEM potraviny, nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv nájemné bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácností zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace, kultura a sport vzdělání stravovací, ubytovací služby ostatní zboží a služby

2000

2001

2002

2003

2004

2005

1 134 714

1 206 935

1 248 084

1 317 440

1 391 123

1 454 357

215 97 66 139 107

256 362 427 170 753

232 98 68 145 115

70 859 13 119 23 129 5 56 89

728 889 939 241 253 612 225

180 720 411 878 170

229 103 70 151 127

70 028 16 122 30 142 4 61 98

499 970 255 311 728 672 113

346 657 477 888 811

69 308 16 119 38 145 6 64 104

776 623 090 825 426 374 483

226 108 71 162 134

781 498 106 921 634

73 810 17 135 46 156 6 64 112

935 585 327 493 358 198 794

240 111 73 172 141

299 494 073 379 691

75 109 20 146 49 163 9 70 116

758 763 600 443 926 575 013

241 117 72 182 154

193 318 147 166 317

82 836 25 160 53 166 8 70 119

688 386 500 915 338 213 340

Zdroj: ČSÚ (2007)

Tabulka č. 2.11 Indexy spotřebitelských cen (životních nákladů) v období 2000 - 2005 (předcházející rok = 100) úhrn potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura úhrn vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby Zdroj: ČSÚ (2007)

14

2000 103,9 101,0 104,2 98,1 108,5 100,5 102,8 111,0 107,0 102,5 2000 103,9 104,4 102,6 102,2

2001 104,7 105,1 103,3 98,4 109,9 100,2 103,2 100,3 104,9 105,1 2001 104,7 102,8 102,9 104,6

2002 101,9 98,0 101,9 97,4 106,1 99,8 104,7 98,1 103,3 102,1 2002 101,9 103,6 103,4 104,0

2003 100,1 97,8 100,9 95,1 101,9 98,5 104,0 100,1 98,0 99,6 2003 100,1 103,0 101,8 102,9

2004 102,8 103,4 102,9 96,0 103,5 98,1 103,1 102,2 112,9 101,0 2004 102,8 102,6 105,9 104,2

2005 101,9 99,7 101,4 94,7 104,1 98,0 107,6 101,4 107,6 101,8 2005 101,9 102,3 104,6 101,0


Vývoj hrubých a čistých peněžních vydání domácností podle statistiky rodinných účtů je poněkud odlišný ve srovnání se sektorovými účty. Na jednoho člena domácnosti rostly pomaleji hrubá peněžní vydání než hrubé peněžní příjmy, stejná situace platí i pro čistá peněžní vydání, resp. čisté peněžní příjmy. Úroveň peněžních vydání (příjmů) domácností je v členění podle jednotlivých typů domácností značně diferencována a míra diferenciace se ve sledovaném období zvýšila. V roce 2005 připadla na jednoho člena domácnosti úhrnná částka 108 023 Kč hrubých peněžních vydání, ve srovnání s rokem 2000 to bylo více o 49 %. Celková částka čistých peněžních vydání se ve stejném období zvýšila o 51 %. Největší nárůst z čistých peněžních vydání měly výdaje na bydlení, které se značně zvyšovaly, především do roku 2003, od dalšího roku se jejich růst začal zpomalovat. V roce 2002 přesáhl podíl výdajů na bydlení jednu pětinu čistých peněžních vydání a v roce 2003 převýšil objem výdajů na potraviny. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení diferenciace těchto výdajů podle sociálních skupin, který však neodpovídá růstu celkových příjmových rozdílů.

Tabulka č. 2.12 Struktura peněžních výdajů domácností celkem [v Kč] hrubá peněžní vydání čistá peněžní vydání úhrnem SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ z toho: potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

2000 94 010 79 625 73 015

2001 99 897 84 288 78 090

2002 102 732 86 874 80 397

2003 108 023 91 365 84 568

2004 111 805 94 098 87 259

2005 117 784 99 165 91 085

23,2 3,3 6,7 18,4 7,2 1,6 10,6 3,5 10,8 0,6 5,2 8,8

22,8 3,1 6,7 18,6 6,9 1,7 11,0 3,9 10,6 0,6 5,2 9,0

22,2 3,1 6,5 19,8 6,9 1,8 10,0 4,0 10,5 0,6 5,1 9,5

21,2 3,0 6,2 19,7 6,7 1,9 10,7 4,3 10,8 0,6 5,2 9,7

21,2 2,9 5,9 19,3 6,5 1,9 11,0 4,6 10,9 0,6 5,3 9,8

20,6 2,9 5,6 20,1 6,7 2,0 11,1 4,6 10,6 0,5 5,1 10,2

Zdroj: ČSÚ (2007)

15

3. Analýza dat „Statistiky rodinných účtů“ za roky 2003-2005

3. Analýza dat „Statistiky rodinných účtů“ za roky 2003-2005 Tato část studie navazuje na příslušné části dvou předcházejících studií „Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 a 2000-2003 (analýza statistik rodinných účtů)“ (viz Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002 a Jahoda, Kofroň, 2005). Vzhledem ke specifické konstrukci zjišťování údajů pro účely „Statistiky rodinných účtů“ (dále jen „SRÚ“) je v první části této kapitoly provedeno srovnání výsledků této statistiky s jinými dostupnými statistikami, které používají jako metodu zjišťování náhodný výběr domácností. Tato část by proto měla poukázat na případná omezení vypovídací schopnosti prezentovaných výsledků. Další dvě části této kapitoly jsou již věnovány samotné analýze dat SRÚ za roky 2003 až 2005. Pro samotnou analýzu autoři použili zatřídění domácností do decilových skupin, přičemž třídícím znakem je výše čistého peněžního příjmu na osobu nebo na spotřební jednotku. Obě dvě možnosti potom umožňují odlišnou interpretaci výsledků analýzy, což je poté diskutováno v samotném závěru kapitoly.

3.1 Dá se SRÚ použít pro analýzu vývoje sociální situace v ČR? Srovnání dat SRÚ s daty z Mikrocenzu a s daty ze šetření „Životní podmínky 2005“ Mezi časté argumenty proti užití SRÚ pro analýzu sociální situace domácností v ČR patří, že tato statistika je primárně určena ke sledování výdajů domácností (nikoliv příjmů) a že složení domácností ve SRÚ zcela neodpovídá skutečnému složení domácností v ČR. SRÚ je v roce 2005 založena na sledování 1 750 domácností zaměstnanců, 300 domácností zemědělců, 450 domácností samostatně činných osob a 500 domácností důchodců. Údaje za tyto domácnosti ČSÚ zahrnuje do zpracování poměrnou částí, která odpovídá počtu měsíců jejich zpravodajské činnosti v daném roce. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin v základním zpravodajském souboru, jsou údaje za příslušné soubory převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při Mikrocenzu 2002. Záměrný kvótní výběr a následné převážení proto do jisté míry ovlivňuje interpretovatenost následných analýz. ČSÚ (2006a) k tomu říká: „V roce 2005 měla takto vypočtená průměrná zpravodajská domácnost 2,34 členů, byla tedy menší než průměrná hospodařící domácnost v ČR podle Mikrocenzu 2002 (2,50 členů). Rozdíl je způsoben tím, že z důvodů náročnosti vedení zápisů jsou ve zpravodajském souboru méně zastoupeny vícečlenné, resp. vícegenerační domácnosti. Stanovené kvóty pro výběr zabezpečují reprezentativní složení souborů za sociální skupiny z hlediska počtu nezaopatřených dětí a výše čistého peněžního příjmu na osobu a tím nepřímo i z hlediska počtu ekonomicky aktivních členů. Podíl uvedených kategorií osob na celkovém počtu členů v průměrné zpravodajské domácnosti se proto blíží výsledkům Mikrocenzu.“ Nespornou výhodou SRÚ je ovšem periodicita zjišťování údajů (čtvrtletně). Použití jiných datových zdrojů,

16


které by vycházely z náhodného výběru domácností, není dosud možné z následujících důvodů: Prvním důvodem je nepravidelnost šetření, která byla prováděna v minulých letech. Např. Mikrocenzus v ČR probíhá s takovou periodou, že pro srovnání vývoje v minulých letech je možné využít pouze data z Mikrocenzů z roku 2002 a 1996 (dále jen „MC (2002)“ nebo „MC (1996)“). Na základě takhle řídkých pozorování nelze vyslovit závěry o vývoji sociální politiky v krátkém období. Nově začal ČSÚ provádět každoroční výběrové šetření o příjmech a životních podmínkách domácností. První takové šetření se uskutečnilo v roce 2005. V lednu 2007 pak ČSÚ (viz ČSÚ, 2007b) vydal výsledky šetření pod názvem „Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005“ (dále jen „SILC (2005)“). Celkem bylo pro šetření vybráno 7 000 bytů, celkem bylo vyšetřeno 4 351 hospodařících domácností. Vzhledem k tomu, že toto šetření probíhá ve všech státech EU, umožní výsledky šetření i mezinárodní srovnání. Druhým důvodem je proto fakt, že první výsledky z každoročně se opakujícího šetření byly uvolněny teprve v tomto roce. Neobsahují navíc podrobné informace o rozložení příjemců jednotlivých typů sociálních dávek. Cílem této subkapitoly je porovnat data z MC (2002) a z SILC (2005) s daty ze SRÚ (2002) a SRÚ (2005) a pokusit se odpovědět na následující otázku: „Jestliže pro analýzu sociální situace domácností použijeme data SRÚ, dochází při hodnocení k nějakým zkreslením? Pokud ano, jaký charakter tato zkreslení mají a jak ovlivňují interpretovatelnost analýz.“

3.1.1 Složení domácností podle decilových skupin Následující tabulka 3.1 ukazuje základní ukazatele složení domácností podle MC (2002) a podle SRÚ (2002). Z tabulky vyplývá, že průměrný počet členů průměrné domácnosti je přibližně stejný (rozdíl je nepatrný). Pokud už někde rozdíl je, pak ve SRÚ je větší zastoupení rodinných domácností s nezaopatřeným dítětem oproti nižšímu zastoupení domácností důchodců. Tabulka č. 3.1 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2002 v ČR - počty osob decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců

1

2

3 4 5 6 7 8 MIKROCENZUS 2002 3,49 3,26 2,78 2,41 2,21 2,14 2,03 2,35 0,72 1,18 1,06 0,8 0,74 0,87 0,95 1,47 1,66 1,3 0,81 0,48 0,39 0,35 0,27 0,35 0,2 0,29 0,66 1 1 0,86 0,72 0,46 SRÚ 2002 3,92 3,07 2,59 2,29 2,20 2,08 2,33 2,25 1,25 1,20 0,96 0,67 0,75 0,81 1,20 1,41 2,02 1,29 0,87 0,58 0,50 0,41 0,55 0,44 0,09 0,33 0,65 0,97 0,86 0,79 0,50 0,31 Rozdíl (Mikrocenzus minus SRÚ) -0,43 0,19 0,19 0,12 0,01 0,06 -0,30 0,10 -0,53 -0,02 0,10 0,13 -0,01 0,06 -0,25 0,06 -0,36 0,01 -0,06 -0,10 -0,11 -0,06 -0,28 -0,09 0,11 -0,04 0,01 0,03 0,14 0,07 0,22 0,15

9

10

průměr

2,29 1,67 0,28 0,25

1,99 1,62 0,2 0,12

2,5 1,11 0,61 0,56

2,08 1,64 0,28 0,12

1,86 1,61 0,14 0,08

2,47 1,15 0,71 0,47

0,21 0,03 0,00 0,13

0,13 0,01 0,06 0,04

0,03 -0,04 -0,10 0,09

Zdroj: ČSÚ (2003), ČSÚ (2004)

17


Pokud se podíváme na rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin, pak největší rozdíly SRÚ a MC nalezneme v případě prvního decilu, kde jsou absolutní rozdíly největší. Následující tabulka č. 3.2 ukazuje základní ukazatele složení domácností podle MC (2005) a podle SILC (2005). Průměrná domácnost je podle SRÚ podstatně menší než podle SILC. Opět lze pozorovat značný rozdíl v počtech dětí a počtech důchodců. Tabulka č. 3.2 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2005 v ČR - počty osob decil

1

2

3

členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců

3,37 0,66 1,49 0,15

3,34 1,23 1,28 0,31

2,71 1,06 0,75 0,67


3,63 1,25 1,79 0,09

2,88 1,04 1,15 0,44


-0,26 -0,59 -0,30 0,06

0,46 0,19 0,13 -0,13

2,40 0,79 0,77 0,70 rozdíl 0,31 0,27 -0,02 -0,03

4 5 6 SILC 2005 2,34 2,25 2,22 0,74 0,71 0,90 0,41 0,36 0,35 1,02 1,08 0,90 SRÚ 2005 2,22 2,18 2,08 0,63 0,75 0,86 0,51 0,45 0,42 1,00 0,92 0,70 (SILC minus SRÚ) 0,12 0,07 0,14 0,11 -0,04 0,04 -0,10 -0,09 -0,07 0,02 0,16 0,20

7

8

9

10

2,31 1,21 0,39 0,66

2,43 1,57 0,34 0,42

2,27 1,71 0,24 0,26

2,00 1,62 0,23 0,10

2,52 1,14 0,57 0,56

2,22 1,26 0,44 0,44

2,12 1,47 0,31 0,27

1,92 1,59 0,16 0,13

1,73 1,52 0,11 0,08

2,34 1,12 0,61 0,48

0,09 -0,05 -0,05 0,22

0,31 0,10 0,03 0,15

0,35 0,12 0,08 0,13

0,27 0,10 0,12 0,02

0,18 0,02 -0,04 0,08

průměr


Celkově lze říct, že složení domácností podle MC (2002) a podle SILC (2005) tedy dvou náhodných výběrových šetření je podobné. Stejnou podobnost ve složení domácností nalezneme i pokud srovnáváme složení domácností podle SRÚ (2002) a SRÚ (2005). Z toho lze usuzovat, že případná změna sociálních transferů nebude ve SRÚ ovlivněna změnou zastoupení jednotlivých typů domácností v základním souboru. Ve SRÚ jsou obecně mnohem více zastoupeny domácnosti s nezaopatřenými dětmi. Nejvíce je tento rozdíl pozorovatelný u domácností nacházejících se v první decilové skupině a též pak u domácností v nejvyšších decilových skupinách, ve kterých jsou tyto domácnosti podle SRÚ naopak zastoupeny méně. Obdobně lze rozdíl pozorovat u domácností nepracujících důchodců, které jsou naopak ve SRÚ zastoupeny méně. Nejvíce jsou pak domácnosti podhodnoceny u středních a vyšších příjmových skupin. Výše uvedené dále ukazuje graf č. 3.1, kde je vidět rozdělení některých skupin obyvatel (nezaopatřené děti a důchodci) do jednotlivých decilových skupin (Pseudo-Lorenzovy křivky).

18


Graf č. 3.1 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce 2002 a 2005

Zdroj: vlastní výpočty na základě ČSÚ (2003), ČSÚ (2004), ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b)

3.1.2 Čisté peněžní příjmy a jejich složení podle decilových skupin Následující tabulka 3.3 porovnává čisté peněžní příjmy domácností (dále jen „ČPP“) a jejich složení podle dat SILC (2005) a SRÚ (2004).1 Pokud se podíváme na průměrnou domácnost, můžeme konstatovat, že obě dvě statistiky se od sebe liší nepatrně. Zvlášť patrné je to u hodnoty ČPP, která je u obou dvou statistik u průměrné domácnosti takřka identická. Jisté rozdíly pak můžeme pozorovat u průměrných sociálních příjmů, které jsou značně větší v SILC (2005) než v SRÚ (2004). Jak ukázala předcházející tabulka, existuje rozdíl mezi složením průměrné domácnosti podle SILC a podle SRÚ. Oproti SRÚ jsou v SILC (2005) více zastoupeny domácnosti s nepracujícími důchodci a méně domácnosti s nezaopatřenými dětmi – rozdíly v sociálních příjmech u průměrné domácnosti jsou proto do značné míry ovlivněny touto skutečností.2 Výraznější rozdíl v příjmech domácností potom můžeme pozorovat u jednotlivých decilových skupin. Tabulka 3.3 naznačuje, že složení výběrového souboru u SRÚ (2004) je mnohem více příjmově homogenní než u SILC (2005). Jestliže poměr ČPP desáté decilové skupiny ku ČPP první decilové skupiny dosahuje u SILC (2005) hodnoty 6,3, potom u SRÚ (2004) činí jenom 3,6. Případné další rozdíly lze potom opět vysvětlit rozdílným složením domácností, jak ukázala tabulka 3.2. Toto se v hlavní míře týká počtu dětí a počtu nepracujících důchodců v nejnižších a nejvyšších decilových skupinách. Z výše uvedeného vyplývá, že SRÚ daří zachytit okraje české společnosti hůře, než v případě šetření SILC.

1

V rámci šetření o příjmech a životních podmínkách domácností z roku 2005 se ČSÚ ptal na příjmy domácností za minulý rok, tedy 2004. Pro porovnání výsledků ze SILC (2005) je proto potřeba použít data ze SRÚ za stejné období, tedy 2004.

2

Pokud spočítáme výši důchodových dávek na jednoho nepracujícího důchodce u průměrné domácnosti, dostáváme u SRÚ částku 38 140 Kč a u SILC částku 39 760 Kč. Téměř 18 % rozdíl z tabulky č. 3.3 se tak snížil na cca 4 %.

19


Tabulka č. 3.3 Decilové rozdělení domácností podle výše čistého peněžního příjmu na osobu v roce 2004 v ČR - příjmy domácností [v Kč] decil hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP

1

2

3

4

5 SILC 2005

6

7

8

9

10

průměr

45 229 73 567 87 859 95 476 103 824 115 839 132 377 156 313 193 852 344 001 125 386 41 212 62 966 76 376 85 558 92 813 100 865 111 564 127 641 154 368 258 440 103 991 19 929 17 822 27 457 43 537 48 900 44 118 34 374 25 126 19 025 14 551 28 667 3 390 8 088 21 340 37 975 44 798 40 506 30 803 21 826 16 764 11 985 22 263 9 897 5 703 3 344 2 114 1 637 1 437 1 291 846 479 811 3 211 SRÚ 2004 64 055 82 883 91 523 98 226 106 531 116 829 129 936 150 411 183 596 260 197 119 923 56 770 72 117 81 424 87 787 93 888 101 815 110 723 126 083 151 390 207 007 102 217 13 506 18 907 32 865 40 150 35 345 35 936 26 499 19 463 17 402 13 732 24 723 1 411 9 550 27 424 35 764 30 812 31 445 22 300 14 653 12 060 9 382 18 308 9 647 6 723 3 598 3 051 2 784 2 204 1 747 1 460 614 455 3 802 rozdíl (procentní rozdíl SRÚ proti SILC) 41,6

12,7

4,2

2,9

2,6

0,9

-1,8

-3,8

-5,3

-24,4

-4,4

37,8

14,5

6,6

2,6

1,2

0,9

-0,8

-1,2

-1,9

-19,9

-1,7

-32,2 -58,4 -2,5

6,1 18,1 17,9

19,7 28,5 7,6

-7,8 -5,8 44,3

-27,7 -31,2 70,1

-18,5 -22,4 53,4

-22,9 -27,6 35,3

-22,5 -32,9 72,6

-8,5 -28,1 28,2

-5,6 -21,7 -43,9

-13,8 -17,8 18,4


Poslední tabulka č. 3.4 ukazuje vývoj příjmů domácností mezi roky 2001 a 2004 na datech SILC3 (resp. Mikrocenzus 2002) a SRÚ. U průměrné domácnosti došlo ke stejnému růstu ČPP o 12 až 13 % v obou dvou statistikách. Tabulka č. 3.4 Růst příjmů domácností na jednoho jednotlivých decilových skupin v roce 2004 v ČR decil

1

hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP

6 4 0 -20 13

% % % % %

2 SILC 13 % 11 % 10 % 21 % 5%

hrubé peněžní příjmy čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody dávky SSP

13 13 3 -29 8

% % % % %

13 14 17 9 26

% % % % %

3 4 5 6 7 2005 KU MIKROCENZUS 2002 11 % 10 % 10 % 13 % 15 % 11 % 11 % 11 % 12 % 12 % 13 % 21 % 20 % 14 % -10 % 18 % 19 % 19 % 13 % -13 % 5 % 26 % 18 % 29 % 74 % SRÚ 2004 KU SRÚ 2001 14 % 14 % 14 % 14 % 13 % 14 % 14 % 14 % 14 % 12 % 23 % 17 % 9 % 21 % 16 % 27 % 15 % 9 % 22 % 17 % 15 % 65 % 37 % 42 % 28 %

člena

domácnosti

8

9

14 13 4 2 12

% 12 % 11 % 21 % 34 % -29

% 15 % % 13 % % 28 % % 27 % % 179%

13 12 11 13 11

% % % % %

12 12 15 21 35

% % % % %

% % % % %

13 13 16 17 21

% % % % %

12 14 69 77 47

10

16 % 13 % 2% 5% 11%

průměr

Zdroj: ČSÚ (2003), ČSÚ (2004), ČSÚ (2006a), ČSÚ (2007b)

3

20

Pro účely této studie a z důvodů srovnatelnosti s předcházející kapitolou (např. tabulkou č. 2.4), by bylo ideální srovnávat příjmy roku 2005 s rokem 2003. Bohužel Mikrocenzus proběhl v roce 2002 a zjišťoval příjmy domácností za r. 2001. Taktéž SILC s daty o příjmech domácností za rok 2005 bude ČSÚ uvolněn až ke konci roku 2007.


Ve SRÚ můžeme pozorovat rychlejší růst sociálních příjmů, na čemž se podílí dávky SSP, které v roce 2004 ve SRÚ oproti předcházejícímu roku u průměrné domácnosti nevysvětlitelně vzrostly o 15 %, aby zase v roce 2005 o stejnou výši poklesly. Značné rozdíly můžeme také pozorovat u jednotlivých decilových skupin.

3.1.3 Dílčí závěry Po provedeném srovnání dat statistik využívající náhodný výběr domácností (SILC a Mikrocenzus) se SRÚ, která používá kvótní výběr domácností, můžeme konstatovat následující: 1. Existují dílčí rozdíly ve složení domácností u SILCu (2005) a SRÚ (2005). Zatímco v SILC (2005) jsou více zastoupeny domácnosti důchodců, SRÚ (2005) více akcentuje rodinné domácnosti s nezaopatřenými dětmi. 2. Statistika SILC (2005) pravděpodobně lépe pokrývá oba dva příjmové kraje společnosti. Výše ČPP na osobu se v datech SILC a SRÚ u průměrné domácnosti téměř neliší, rozdíl v prvních a posledních decilových skupinách je ovšem značný. 3. Vlivem rozdílů ve složení domácností (děti a důchodci) je i odlišná výše jednotlivých sociálních příjmů ve statistice SILC a SRÚ. Pokud ale např. výši důchodu u průměrné domácnosti přepočítáme ne jednoho důchodce, rozdíl ve statistikách se výrazně sníží. Toto opět neplatí u prvních a posledních decilových skupin. 4. Růst ČPP u průměrné domácnosti mezi lety 2001 a 2004 byl ve statistice SILC stejný jako ve SRÚ. K jistým rozdílům v růstu došlo pouze u sociálních příjmů, hlavně pak důchodových dávek a dávek SSP. Výše provedená analýza ukázala, že SRÚ nepokrývá složení české populace tak kvalitně jako jiné - na náhodném výběru domácností pracující - statistiky. Analýza sociální situace domácností pomocí Statistiky rodinných účtů tak nutně povede k určitému zkreslení obrazu skutečné situace ve společnosti. Nelze též zapomínat na fakt, že hlavním účelem SRÚ je sledování struktury vydání domácností. Jako autoři této studie se přesto domníváme, že má smysl tuto statistiku k podobným analýzám používat. K tomuto názoru nás vedou následující skutečnosti: 1. Domácnosti jsou do SRÚ vybírány záměrným kvótním výběrem. Aby se odstranila disproporce v zastoupení jednotlivých sociálních skupin, jsou údaje převáženy podle sociální struktury domácností zjištěné při Mikrocenzu 2002. Vzhledem k jednotné metodice výběru a převažování v čase, je chyba v SRÚ v jednotlivých letech obdobná. 2. Kvótní výběr má výhodu, že „stabilizuje“ vzorek, což umožňuje lépe sledovat trend. Oproti tomu analýza trendu na základě dat z náhodných výběrů může být více zatížena chybou, která vyplývá ze skutečnosti, že v některých letech nebude splněna podmínka reprezentativnosti výběrového vzorku domácností. 3. Smyslem analýzy vycházející z dat SRÚ není zachytit přesný odraz stavu společnosti (např. výši dávek v jednotlivých typech domácností), cílem je analyzovat trendy, ke kterým dochází v analyzovaných letech. V případě dodržení jednotné metodiky zjišťování SRÚ pak nehrají rozdíly v zastoupení domácností u SRÚ oproti MC nebo SILC podstatnou roli.

21


4. V ČR dosud chybí jiné reprezentativní zdroje dat, na základě kterých by šlo analyzovat vývoj v dlouhodobé časové perspektivě. V příštích letech bude možno postupně přejít na analýzy vycházející z šetření SILC. Pro analýzu z let 1996 až 2004 tady ovšem datové soubory založené na větším počtu respondentů chybějí. Při analýze vycházející z dat SRÚ je ovšem třeba mít na paměti omezení, která z ní vyplývají.

3.2 SRÚ 2003-2005, třídění do decilových skupin podle ukazatele ČPP na osobu V následující části popíšeme, k jakým změnám ve složení příjmů došlo u českých domácností mezi roky 2003 až 2005. Pro lepší srovnatelnost je struktura této části stejná, jako byla u předcházejících zpráv (viz Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002 a Jahoda, Kofroň, 2005), na které místy navazuje, když analýzu vývoje mezi roky 2003 až 2005 prodlužuje o vývoj od roku 2000. Pro začlenění domácností do decilových skupin je použito třídění podle výše čistého peněžního příjmu na osobu.

3.2.1 Složení domácností podle decilových skupin Základní informaci o složení domácností ve SRÚ nám podala předcházející kapitola 3.1 a základní data jsou rovněž prezentována v tabulce č. 3.5. Z tabulek vyplývá, že průměrná zpravodajská domácnost měla v roce 2005 2,34 členů, z toho 1,12 ekonomicky aktivních členů, 0,61 nezaopatřených dětí a 0,49 nepracujících důchodců. Průměrná zpravodajská domácnost se v roce 2005 příliš nelišila od průměrné zpravodajské domácnosti roku 2003. Oproti roku 2003 má v roce 2005 průměrná domácnost méně členů, největší pokles je v počtu dětí, naopak počet nepracujících důchodců zůstal zachován (a relativně se tak zvýšil). Jak pro rok 2003, tak i v roce 2005 platí, že pro složení domácností v nejnižších příjmových decilech je typický vyšší počet členů, hlavně pak vyšší počet nezaopatřených dětí. Průměrná domácnost ve vyšším příjmovém decilu má nižší počet členů, hlavně v důsledku nižšího počtu nezaopatřených dětí. Počet ekonomicky aktivních je víceméně rovnoměrně rozložen ve všech skupinách, s dvěma výjimkami. Za prvé, v domácnostech 3.-6. příjmového decilu jsou více zastoupeni nepracující důchodci (na úkor ekonomicky aktivních) a za druhé v nejvyšších příjmových decilech je mírně vyšší zastoupení ekonomicky aktivních. Pokud bychom měli shrnout výše napsané, pak v prvním a druhém decilu jsou zastoupeny převážně domácnosti ekonomicky aktivních s nezaopatřenými dětmi, v třetím až sedmém decilu příjmového rozložení potom domácnosti ekonomicky aktivní s nezaopatřenými dětmi a hlavně domácnosti důchodců bez nezaopatřených dětí. V domácnostech od sedmého do desátého decilu potom klesá počet dětí i nepracujících důchodců a roste počet ekonomicky aktivních osob.

22


Tabulka č. 3.5 Složení domácností podle SRÚ v roce 2003 a 2005 (průměrné počty členů) 2003 decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek 2005 decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

3,81 1,24 1,95 0,10 2,67

3,05 1,16 1,30 0,36 2,27

2,51 0,89 0,82 0,72 1,96

2,32 0,70 0,59 0,93 1,85

2,30 0,78 0,56 0,87 1,85

2,15 0,85 0,52 0,74 1,75

2,30 1,23 0,53 0,48 1,86

2,34 1,45 0,52 0,30 1,89

2,01 1,58 0,23 0,16 1,69

1,86 1,61 0,16 0,06 1,59

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

3,63 1,25 1,79 0,09 2,59

2,88 1,04 1,15 0,44 2,16

2,40 0,79 0,77 0,70 1,89

2,22 0,63 0,51 1,00 1,81

2,18 0,75 0,45 0,92 1,77

2,08 0,86 0,42 0,70 1,71

2,22 1,26 0,44 0,44 1,81

2,12 1,47 0,31 0,27 1,76

1,92 1,59 0,16 0,13 1,63

1,73 1,52 0,11 0,08 1,50

průměr 2,46 1,15 0,72 0,47 1,94 průměr 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86

průměr v% 100 47 29 19

průměr v% 100 48 26 21

3.2.2 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Jak ukazuje tabulka 3.6, složení čistých peněžních příjmů se mezi roky 2003 až 2005 výrazně nezměnilo. Platí, že sociální dávky se na čistých peněžních příjmech (dále jen „ČPP“) podílejí asi jednou čtvrtinou, daně a pojistné odebírají relativně stále stejnou část (poměr mezi zaplacenými přímými daněmi a obdrženými sociálními dávkami tak zůstává víceméně stálý). Oproti roku 2005 se podíl sociálních dávek na ČPP nepatrně zvýšil, což může být ovšem způsobeno relativně větším zastoupením nepracujících důchodů ve SRÚ 2005 oproti SRÚ 2003. Protože je větší část přímých odvodů daňové povahy placena zaměstnavateli (a tudíž se nepromítne do SRÚ), průměrná domácnost dostane na sociálních dávkách víc, než odvede státu daní. Tabulka č. 3.6 Vývoj (složení) čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti [v Kč a %]

„tržní“ příjmy daň z příjmů SZP sociální příjmy čisté peněžní příjmy

2000 Kč 77 656 - 6 352 - 8 036 20 163 83 431

% 93,1 - 7,6 - 9,6 24,2 100,0

2003 Kč 91 066 - 7 573 -9 078 23 661 98 077

% 92,9 - 7,7 - 9,3 24,1 100,0

2005 Kč 100 222 - 8 601 - 10 017 27 072 108 876

% 92,1 - 7,9 - 9,2 24,9 100,0

Čisté peněžní příjmy na osobu vzrostly mezi roky 2003 až 2005 u průměrné domácnosti reálně o 6 % (viz tabulka 3.7). Ve srovnání s předcházejícím obdobím (2000-2003) jde o srovnatelné tempo, kdy reálné ČPP rostou ročně o cca 3 %. Jak ukazuje změna oproti roku 2003, tento růst není mezi jednotlivými decilovými skupinami rovnoměrný. U vyšších decilových skupin je mírně rychlejší než u nižších decilových skupin. Tento trend je více patrný, pokud srovnáváme reálný růst ČPP mezi rokem 2000 a 2005, pohyboval se mezi 8-12 %. Vzhledem k vysokému podílu rozdílu hrubých peněžních příjmů a sociálních příjmů (déle jen „tržních příjmů“) na čistých peněžních příjmech, má na sledovaný růst čistých peněžních příjmů největší vliv růst

23


„tržních příjmů“, sledovaná diference ovšem může být taktéž způsobena pomalejším růstem sociálních příjmů. Tabulka č. 3.7 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na jednoho člena [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 109 113

100 110 113

100 110 113

100 111 114

2003 2005

100 104

100 103

100 103

100 104

5

6

vůči roku 2000 100 100 111 111 116 117 vůči roku 2003 100 100 104 105

7

8

9

10

vážený průměr

100 112 118

100 110 117

100 111 118

100 108 122

100 110 117

100 105

100 107

100 107

100 113

100 106

Reálné „tržní“ příjmy rostly u domácností v období 2003 až 2005 stejnou rychlostí jako byl růst reálných ČPP (viz tabulka č. 3.8). Mírně silnější růst je přitom zaznamenán ve vyšších příjmových decilech, zatímco reálné „tržní“ příjmy u nižších příjmových decilů víceméně stagnovaly. Pokud se podíváme na delší časové období 2000-2005, můžeme konstatovat, že růst reálných „tržních“ příjmů je ve většině příjmových skupin obdobný s výjimkou čtvrtého až šestého decilu, kde je pomalejší než průměr. To je nejspíš dáno vlivem vyššího počtu domácností s nepracujícími důchodci v těchto decilových skupinách. Pokud srovnáme reálný růst „tržních“ příjmů s růstem průměrné mzdy, pak reálná průměrná mzda ve sledovaném období rostla rychleji, než byl reálný růst „tržních“ příjmů. Konkrétně mezi roky 2003 a 2005 se reálná mzda zvýšila o 7,0 % a mezi roky 2000 a 2005 potom o 24,7 % (blíže viz tabulka č. 2.1). Pomalejší růst „tržních“ příjmů podle SRÚ ve srovnání s růstem průměrné mzdy nedokážeme spolehlivě vysvětlit. Tabulka č. 3.8 Vývoj reálných „tržních příjmů“ na jednoho člena [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 114 121

100 111 111

100 117 117

100 107 105

2003 2005

100 106

100 100

100 100

100 98

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 115 121

100 108 119

100 106 115

100 110 121

100 110 115

100 105

100 110

100 109

100 110

100 105

3.2.3 Vývoj sociálních příjmů domácností Jelikož SRÚ sleduje celou řadu dávek, jejichž podrobná analýza by pro účely studie nebyla potřebná, došlo, tak, jako v minulých zprávách (Sirovátka, Jahoda, Kofroň, 2002 a Jahoda, Kofroň, 2005), k agregaci některých sociálních dávek. Nejedná se ovšem o zásadní zásah do podoby sociálního systému, spíše o agregaci podobných dávek. Blíže viz tabulka č. 3.9.

24


Tabulka č. 3.9 Agregace původních sociálních dávek do nové struktury „nová“ dávka

původní dávky důchody nemocenské podpora při ošetřování člena rodiny peněžitá pomoc v mateřství přídavky na děti sociální příplatek rodičovský příspěvek ostatní dávky státní sociální podpory podpora v nezaměstnanosti dávky sociální potřebnosti ostatní sociální dávky

důchody nemocenské dávky na dítě

ostatní dávky

Objem sociálních příjmů přijímaných domácnostmi pokračoval v růstu. Zatímco za období 2000 až 2003 vzrostly reálně o 10 %, tedy ročně o cca 3 %, v období 2003 až 2005 se růst mírně urychlil o cca 4 % ročně (viz tabulka č. 3.10). Tabulka č. 3.10 Vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena decilové skupiny [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 93 93

100 104 118

100 98 107

100 114 126

2003 2005

100 100

100 114

100 109

100 111

5 vůči roku 100 106 121 vůči roku 100 114

6 2000 100 135 145 2003 100 107

vážený průměr

7

8

9

10

100 105 110

100 114 117

100 145 140

100 102 140

100 110 120

100 105

100 103

100 97

100 137

100 109

Růst sociálních příjmů je v jednotlivých příjmových decilech relativně nepravidelný, rychlejší růst zaznamenávají pravidelně střední příjmové decily. Vlivem rychlejšího růstu sociálních příjmů než „tržních příjmů“ dochází k mírnému zvýšení podílu sociálních dávek na celkových příjmech domácností. Tento podíl v roce 2005 dosáhl téměř 25 % (viz tabulka č. 3.11). Největší přínos sociálních dávek k ČPP domácnosti můžeme zaznamenat u třetí až šesté decilové skupiny, u kterých je také zvýšení podílu nejmarkantnější. Tabulka č. 3.11 Podíl sociálních příjmů na ČPP na jednoho člena podle decilů [v %]

2000 2003 2005

1

2

3

4

5

6

7

8

9

27,9 23,8 22,9

25,5 24,1 26,7

39,2 34,9 36,9

43,2 44,5 47,7

42,7 41,0 44,6

29,9 36,4 37,1

26,2 24,6 24,6

15,3 15,8 15,2

9,2 12,0 10,8

vážený průměr 7,1 24,2 6,7 24,1 8,2 24,9

10

Před vyvozením případných závěrů je ale třeba mít na paměti tyto skutečnosti: •

v těchto čtyřech decilových skupinách se nachází téměř 70 % všech důchodců, které SRÚ sleduje,

•

jak ukázala tabulka č. 3.5, v roce 2005 ve SRÚ vzrostl oproti roku 2003 podíl nepracujících důchodců z 19 % na 21 %,

25


•

jak ukazuje následující tabulka č. 3.12, důchod je zdaleka největší složkou sociálních příjmů.

Tabulka č. 3.12 Vývoj (složení) sociálních příjmů průměrné domácnosti celkem na jednoho člena [v Kč a %] 2000 20 163 14 561 2 067 1 800 1 736

sociální příjmy důchody nemocenská dávky na dítě ostatní sociální příjmy

2003 23 661 17 626 2 361 1 824 1 849

100,0 72,2 10,2 8,9 8,6

100,0 74,5 10,0 7,7 7,8

2005 27 072 20 673 2 423 1 536 2 440

100,0 76,4 9,0 5,7 9,0

Výše sledovaný růst podílu sociálních příjmů na ČPP jednoho člena průměrné domácnosti lze proto snáze vysvětlit změnou složení domácností SRÚ mezi sledovanými roky, než změnou sociální politiky. Pokud k tomu přidáme fakt, že domácnosti důchodců se dlouhodobě přesouvají do středních a vyšších decilových skupin - například podíl důchodců ve třetí až šesté decilové skupině vzrostl z 68,3 % v roce 2000 přes 69,1 % (2003) na 69,6 % v roce 2005 - pak stejné vysvětlení lze aplikovat i na rychlejší růst podílu sociálních příjmů na ČPP ve zmíněných decilových skupinách. Nominální výši dávek za tři vybrané příjmové decily prezentuje tabulka č. 3.13. Z tabulek dále vyplývá, že největší růst ze skupiny sociálních příjmů zaznamenaly důchody a největší pokles dávky na dítě. Jejich finanční význam dávek na dítě u průměrné domácnosti dlouhodobě klesá. Tabulka 3.13 Nominální hodnota sociálních příjmů některých decilů [v Kč]

sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

příslušný decil v roce 2000 1 5 9 12 986 32 780 11 238 2 066 28 566 6 694 1 781 1 699 3 769 4 887 1 171 155 4 252 1 344 620

příslušný decil v roce 2003 1 5 9 12 885 37 156 17 345 1 519 32 930 12 087 1 673 1 662 4 240 4 979 1 170 247 4 714 1 394 771

příslušný decil v roce 2005 1 5 9 13 479 44 186 17 543 1 760 40 182 11 746 1 713 1 668 4 689 4 292 846 112 5 714 1 490 996

Relativní složení sociálních příjmů v jednotlivých příjmových skupinách a jejich změnu mezi rokem 2003 a 2005 ukazuje následující tabulka č. 3.14. Tabulka č. 3.14 Skladba sociálních příjmů na jednoho člena podle decilů [v %] 1 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

26

2

3

4

5

6

7

8

9

10

rok 2003 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 11,8 52,5 80,7 87,9 88,6 89,7 84,2 75,6 69,7 64,4 13,0 15,6 6,5 4,5 4,5 5,2 8,9 14,8 24,4 28,5 38,6 16,9 7,4 3,7 3,1 2,6 3,1 3,6 1,4 1,3 36,6 15,0 5,3 3,8 3,8 2,5 3,8 5,9 4,4 5,8 rok 2005 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 13,1 59,5 79,2 91,4 90,9 87,3 80,5 78,3 67,0 78,5 12,7 9,6 6,6 2,6 3,8 5,9 12,4 13,7 26,7 17,7 31,8 12,9 6,2 2,4 1,9 2,1 1,8 1,8 0,6 0,4 42,4 18,0 8,0 3,7 3,4 4,7 5,3 6,2 5,7 3,4

vážený průměr 100,0 74,5 10,0 7,7 7,8 100,0 76,4 9,0 5,7 9,0


Z výše popsaného proto jasně vyplývají dlouhodobé trendy ve složení sociálních dávek u průměrné domácnosti SRÚ: •

Dlouhodobě roste podíl důchodů na všech vyplacených sociálních dávkách. Jestliže ještě v roce 1996 tvořily důchody 71,9 % všech sociálních dávek, pak o devět let později to již bylo 76,4 %.

•

Naopak dlouhodobě klesá podíl dávek na dítě. Ty v roce 1996 tvořily 11,1 % všech sociálních dávek, v roce 2005 jejich podíl činil 5,7 %. Nominální výše dávek na dítě byla u průměrné domácnosti v roce 1996 (1662 Kč) vyšší než o deset let později v roce 2005 (1536 Kč). Dávky na dítě se tak u průměrné domácnosti staly nejmenší skupinou sociálních dávek.

•

Na výše popsané závěry má vliv vývoj složení domácností mezi jednotlivými roky. Vzhledem k tomu, že složení domácností se mezi lety 1996 a 2005 víceméně nezměnilo, je vliv tohoto faktoru v dlouhém období zanedbatelný. Naopak, pokud srovnáváme vývoj mezi jednotlivými roky, může mít i malá změna ve složení domácností zásadní vliv změnu složení sociálních příjmů.

•

Podíl dávek nemocenské na sociálních příjmech zůstává v dlouhém období víceméně stabilní (9,0 % v roce 2005).

•

Trochu opomíjenou skupinou sociálních příjmů jsou „ostatní sociální příjmy“, jejichž podíl je sice malý (7,1 % v roce 1996), ale stabilně roste. Za tímto vývojem stojí hlavně vliv rodičovského příspěvku, který se řadí mezi nejrychleji rostoucí sociální dávky. Zatímco v roce 1996 byl jeho podíl na všech sociálních dávkách 4,4 %, o deset let později je to již 5,3 %. S dalším podstatným zvýšením hodnoty dávky v roce 2006 tak roste potřeba podrobnější analýzy distribuce této dávky.

Jak bylo naznačeno, na růst sociálních příjmů mají největší vliv vyplácené důchody. Jejich objem mezi roky 2003 a 2005 reálně vzrostl o 12 %, zatímco objem ostatních dávek reálně stagnoval. Jak ukazuje tabulka č. 3.15, změna mezi roky 2003 a 2005 fakticky kopíruje vývoj v předešlém období 2000 až 2003. Tabulka č. 3.15 Vývoj jednotlivých reálných sociálních příjmů na jednoho člena průměrné domácnosti [v %] důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

index změny 2003 ku 2000 113 113 107 110 101 95 100

index změny 2005 ku 2003 112 112 98 109 101 80 126

index změny 2005 ku 2000 127 127 105 120 102 76 126

Pozn.: 100 znamená žádnou změnu, vyšší hodnota růst, nižší hodnota pokles

Růst reálného objemu důchodů je v jednotlivých decilových skupinách různý. Pokud uvažujeme dlouhodobý trend (2000-2005), pak nejvyšší růst připadá na středně příjmové skupiny (čtvrtý až šestý příjmový decil) a nejvyšší příjmové skupiny. Růst objemu důchodů je mezi roky 2003 až 2005 mnohem spíše ovlivněno složením domácností - srovnej tabulku č. 3.16 s tabulkou č. 3.5.

27


Tabulka č. 3.16 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 69 76

100 106 137

100 96 103

100 115 132

2003 2005

100 111

100 129

100 107

100 115

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 103 103

100 117 124

100 169 157

100 95 159

100 113 127

100 101

100 106

100 93

100 168

100 112

Pokud srovnáme vývoj reálných důchodů na jednoho nepracujícího důchodce (viz tabulka č. 3.17) u průměrné domácnosti s vývojem v jednotlivých decilových skupinách, můžeme říct, že rozptyl kolem průměrných hodnot je mnohem nižší, než když jsme porovnávali důchody na jednoho člena domácnosti. Tabulka č. 3.17 Vývoj reálných důchodů na jednoho nepracujícího důchodce [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 87 102

100 114 113

100 112 117

100 111 114

2003 2005

100 117

100 100

100 105

100 103

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 120 127

100 106 113

100 103 112

100 96 112

100 113 117

100 106

100 107

100 109

100 117

100 104

Z analýzy vývoje důchodů provedené na datech z náhodných šetření Mikrocenzus (2002) a „Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005“ - plyne, že reálný růst důchodů byl o něco pomalejší, než bylo zjištěno ve SRÚ. Blíže viz tabulka č. 3.18. Tabulka 3.18 Vývoj reálných důchodů na jednoho člena nebo na nepracujícího důchodce podle MC(2002) a SILC(2005) [v %] 1 2001 2004

100 76

2001 2004

100 98

2

3

4

5

6

7

8

9

vývoj reálných důchodů na jednoho člena vůči roku 2001 100 100 100 100 100 100 100 100 115 113 113 113 108 84 98 128 vývoj reálných důchodů na nepracujícího důchodce vůči roku 2001 100 100 100 100 100 100 100 100 111 108 108 107 107 104 111 122

10

vážený průměr

100 122

100 107

100 147

100 108

Celkově vyplacené nemocenské dávky v období 2003-2005 spíše stagnovaly (viz tabulka č. 3.19). Rozložení nemocenských dávek má zhruba tvar relativně plochého U. Více je jich vypláceno ve spodních a v horních decilech příjmového rozložení než ve středních decilech. To se dá vysvětlit vyšším podílem důchodců ve středních příjmových skupinách, kteří nemocenské dávky nepobírají (srovnej s tabulkou příjemců jednotlivých sociálních dávek, která je v přílohách).

28


Tabulka č. 3.19 Vývoj reálné nemocenské na jednoho člena [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 88 86

100 162 114

100 110 121

100 104 66

2003 2005

100 98

100 71

100 110

100 63

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 129 189

100 93 88

100 105 111

100 114 97

100 107 105

100 146

100 95

100 106

100 85

100 98

Mezi roky 1996 až 2000 zaznamenaly reálné dávky na dítě (přídavek na dítě a sociální příplatek) pokles o 15 %, v dalším období 2000 až 2003 o dalších 5 %. Dosud k největšímu poklesu došlo mezi roky 2003 až 2005, kdy u průměrné domácnosti poklesly o dalších 20 %. Tento pokles nastal u všech příjmových skupin, srovnání s rokem 2000 ukazuje, že je tento pokles u jednotlivých příjmových skupin víceméně rovnoměrný (viz tabulka č. 3.20). Tabulka č. 3.20 Vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 95 79

100 89 77

100 106 97

100 95 68

2003 2005

100 82

100 87

100 92

100 71

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 96 60

100 126 62

100 149 65

100 173 70

100 95 76

100 62

100 49

100 43

100 41

100 80

Opět ale musíme mít na paměti, že pokles v období let 2003 až 2005 je částečně způsoben změnou složení domácností (viz tabulka č. 3.5), kdy průměrná domácnost ve SRÚ (2005) má relativně menší počet dětí, než tomu bylo ve SRÚ (2003). Abychom vyloučili tento fakt, ukazuje následující tabulka vývoj výše rodinných dávek na jedno nezaopatřené dítě. Z tabulky plyne, že i mezi roky 2003 až 2005 dávky na dítě reálně klesaly. Tabulka č. 3.21 Vývoj reálných dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě [v %] 1

2

3

4

2000 2003 2005

100 95 81

100 85 79

100 99 93

100 97 76

2003 2005

100 85

100 93

100 93

100 79

5

6


7

8

9

10

vážený průměr

100 96 69

100 109 82

100 170 101

100 142 78

100 93 84

100 72

100 75

100 59

100 55

100 90

29


3.2.4 Cílenost sociálních dávek Cílenost dávek je vyjádřena „pseudo-Lorenzovými křivkami“ (viz graf č. 3.2), které ukazují, jaký podíl dávek připadá na určitý počet příjmových skupin domácností. Rozložení specifických dávek do příjmových skupin je ovlivněno jednak kumulací příjemců do daných příjmových skupin, jednak cíleností a redistributivním účinkem dávek. Mezi roky 2003 až 2005 nelze pozorovat žádné významné změny v cílennosti. Potvrzuje se trend z minulých let, kdy rodinné dávky jsou více čerpány domácnostmi v nejnižších decilových skupinách, což ale souvisí s tím, že se do těchto skupin přesunuje čím dál víc dětí (srovnej s grafem č. 3.1). Jestliže totiž v roce 2000 v prvních třech decilových skupinách bylo 56 % všech dětí, které pobíraly 73 % všech rodinných dávek, v roce 2005 již v těchto příjmových skupinách bylo 61 % dětí, na které připadalo 77 % rodinných dávek. Graf č. 3.2 Vývoj pseudo-Lorenzových křivek pro jednotlivé sociální dávky v letech 2000 až 2005 pseudo-Lorenzova křivka pro sociální dávky

pseudo-Lorenzova křivka pro důchody

pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou

pseudo-Lorenzova křivka pro rodinné dávky

Zdroj: vlastní výpočty

30


3.2.5 Dílčí závěry Analýza dat SRÚ pro roky 2003 a 2005 ukázala, že výsledky jsou do značné míry ovlivněny rozdílným složením domácností. Zatímco podíl dětí u průměrné domácnosti poklesl z 29 % na 26 %, podíl důchodců narostl z 19 % na 21 % (obojí je vždy posun o cca 10 %). Na rychlý růst sociálních dávek u průměrné domácnosti mezi roky 2003 a 2005 je proto potřeba nahlížet s vědomím, že je to do jisté míry ovlivněno růstem důchodových dávek. Ty u průměrné domácnosti v roce 2005 tvoří podíl 76,4 % všech sociálních příjmů, tento podíl navíc vytrvale roste (v roce 2000 to bylo 72,2 %). Zatímco reálné tržní příjmy na osobu se mezi roky 2003 a 2005 u průměrné domácnosti zvýšily o 5 %, u důchodů to bylo o 12 %. Pokud však vyloučíme vliv změny složení domácností ve SRÚ mezi roky 2003 a 2005, můžeme říct, že růst důchodů na jednoho důchodce byl u průměrné domácnosti „pouze 4 % a nevymykal se tak obecnému rámci vývoje české ekonomiky a sociálních příjmů mezi sledovanými roky. Přesně opačné trendy můžeme identifikovat v případě dávek na dítě (přídavek na dítě a sociální příplatek). Jejich reálný objem na jednoho člena u průměrné domácnosti mezi roky 2003 a 2005 poklesl (výrazně) o 20 %. Opět, pokud vyloučíme změnu složení domácností a srovnáme vývoj dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě, pak je pokles výrazně nižší. I přes tuto „výhradu“ znamená pokles o 10 % výraznou změnu v tocích sociální pomoci v ČR. Jak ukázala kapitola č. 2, jsou tyto závěry zcela v souladu s vývojem dávek SSP v ČR. Vzhledem k výše napsanému by nás proto nemělo překvapit, že mezi roky 2003 až 2005 došlo ke změně cílenosti sociálních dávek. Zatímco domácnosti důchodců se postupně přesouvají do vyšších příjmových decilů, mírně se zhoršuje situace domácností s nezaopatřenými dětmi, které se propadají ne nejnižších příjmových decilů.

3.3 Statistika rodinných účtů 2000 - 2005, třídění do decilových skupin podle ukazatele čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku OECD Následující kapitola stručně analyzuje data SRÚ z pohledu sociálních dávek a domácností, tentokráte jsou ale domácnosti do decilových skupin řazeny podle jiné metodiky. Zatímco v předcházející kapitole je pro zařazení domácnosti do příslušné skupiny použito ukazatele ČPP na osobu, v této kapitole je třídícím mechanismem hodnota ČPP na spotřební jednotku. Pokud je to možné a účelné, jsou souběžně prezentována data podle přepočtu čistého peněžního příjmu na spotřební jednotku i na osobu. Pro přepočet údajů na spotřební jednotku a zařazení domácností do decilových skupin bylo použito primárních dat ČSÚ a programové prostředí MS Excel. Pro výpočet spotřební jednotky je použita stupnice definovaná OECD4: první dospělý v domácnosti má hodnotu 1, každý další dospělý, či osoba starší 13 let, má hodnotu 0,7 a každé dítě mladší třinácti let má hodnotu 0,5. Jak udává ČSÚ (2004): „Uvažujeme-li o příjmech jako o možné kupní síle, tj. dáváme je do vztahu k 4

Oproti OECD definuje Eurostat spotřební jednotku odlišně: první dospělý v domácnosti má hodnotu 1, každý další dospělý či osoba starší 13 let má hodnotu 0,5 a každé dítě mladší třinácti let má hodnotu 0,3. Při použití této metodiky se předpokládá, že vícečetné domácnosti realizují větší úspory z rozsahu. Důvodem pro použití stupnice OECD je fakt, že ČSÚ třídí domácností SRÚ podle této metodiky. Při zpracování dat z MC (2002) byla použita stupnice OECD, při SILC (2005) již redukovaná stupnice EU.

31


předpokládaným výdajům, pak je přepočet na spotřební jednotku vhodný proto, že bere v úvahu velikost a demografické složení domácnosti. Do konstrukce spotřební jednotky se promítají tzv. úspory z počtu, vznikající ve vícečlenných domácnostech v nákladech na předměty a služby určené, resp. využitelné, pro potřebu celé rodiny (domácí spotřebiče a jiné vybavení domácnosti, elektřina, plyn apod.).“ Dalším rozdílem oproti předcházející kapitole je fakt, že srovnáváme vývoj mezi roky 2000 a 2005. Delší časový úsek byl zvolen úmyslně, případné změny v sociálních transferech a v cílenosti dávek se spíše projeví v delším časovém horizontu než v kratším, kdy mohou být více ovlivněny rozdílným složení dat SRÚ mezi sledovanými roky.

3.3.1 Složení domácností podle decilových skupin Složení domácností SRÚ po přepočtu ČPP na spotřební jednotku (dále jen SJ) nám ukazuje tabulka č. 3.22. Rozložení domácností do jednotlivých decilových skupin je méně ovlivněno počtem členů domácnosti. Tabulka pro rok 2005 zároveň ukazuje rozdíly ve složení domácností jednotlivých příjmových skupin při použití dvou popisovaných třídících ukazatelů: ČPP na SJ a ČPP na osobu. Tabulka č. 3.22 Složení domácností podle SRÚ (tříděno ČPP na SJ) v roce 2000 a 2005 2000 ČPP na SJ decil

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

2,63 0,71 1,07 0,54 1,99

2,38 0,71 0,84 0,64 1,86

2,36 0,68 0,68 0,86 1,86

2,43 0,71 0,69 0,88 1,91

2,55 1,00 0,75 0,70 1,99

2,84 1,36 0,97 0,39 2,17

2,63 1,48 0,78 0,28 2,04

2,48 1,63 0,61 0,17 1,96

2,40 1,77 0,45 0,10 1,93

2,16 1,66 0,30 0,15 1,77

2005 ČPP na SJ decil

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

2,46 0,77 0,96 0,41 1,90

2,30 0,67 0,81 0,62 1,81

2,26 0,65 0,64 0,82 1,80

2,29 0,63 0,63 0,91 1,83

2,45 0,86 0,67 0,80 1,93

2,47 1,16 0,68 0,50 1,94

2,57 1,46 0,68 0,31 2,02

2,34 1,60 0,45 0,19 1,88

2,18 1,65 0,37 0,11 1,78

2,07 1,71 0,23 0,10 1,72

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

3,63 1,25 1,79 0,09 2,59

2,88 1,04 1,15 0,44 2,16

2,40 0,79 0,77 0,70 1,89

2,22 0,63 0,51 1,00 1,81

2,18 0,75 0,45 0,92 1,77

2,08 0,86 0,42 0,70 1,71

2,22 1,26 0,44 0,44 1,81

2,12 1,47 0,31 0,27 1,76

1,92 1,59 0,16 0,13 1,63

1,73 1,52 0,11 0,08 1,50

2005 ČPP na osobu decil členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek

průměr

2,49 1,17 0,71 0,47 1,95 průměr 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86 průměr 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86

průměr v%

100 47 29 19

průměr v% 100 48 26 21

průměr v% 100 48 26 21

Nejlépe lze rozdílné rozložení domácností do decilových skupin podle ČPP na osobu nebo na SJ ukázat na následujícím grafu č. 3.3.

32


Graf č. 3.3 Rozdělení dětí a důchodců do jednotlivých decilových skupin v roce 2000 a 2005 SRÚ v členění podle ČPP na spotřební jednotku pseudo-Lorenzova křivka pro děti

pseudo-Lorenzova křivka důchodce


Protože domácnosti s dětmi mají obecně více členů než průměrná domácnost, při použití metodiky ČPP na osobu tyto domácnosti spíše připadnou do nižších decilových skupin, než pokud je třídícím hlediskem ČPP na SJ. V případě domácností důchodců je tento „rozdíl“ v zařazení opačný. Jestliže se v roce 2005 v prvních třech decilových skupinách při třídění ČPP na osobu nacházelo 61 % všech dětí (resp. 26 % všech důchodců), tak při použití ČPP na SJ se v těchto příjmových skupinách nachází pouze 39 % všech dětí (resp. 39 % všech důchodců). Z grafu a tabulky č. 3.23 je zároveň patrné, že mezi roky 2000 a 2005 se děti spíš přesouvaly do nižších decilových skupin a důchodci do vyšších. Domácnosti s dětmi tak relativně chudnou a důchodcovské domácnosti bohatnou. Podstatné je, že výše naznačené trendy nejsou ovlivněny způsobem rozčlenění domácností do jednotlivých decilových skupin. Není proto podstatné, jestli v roce 2005 bylo v prvních třech decilových skupinách 25,8 % všech důchodců (ČPP na osobu) nebo jestli jich bylo 38,9 % (ČPP na SJ). Důležité je, že podle obou dvou třídění jejich podíl v prvních třech decilových skupinách klesl. Z tabulky plyne ještě jeden zajímavý poznatek český důchodový systém je značně nivelizující, kdy důchodci sice nejsou ohroženi chudobou a trvale se přesouvají z nejnižších příjmových skupin do vyšších, na druhou stranu ale v nejvyšších příjmových skupinách jejich počet neroste, spíš stagnuje nebo se mírně snižuje. Tabulka č. 3.23 Rozdělení dětí a důchodců do decilových skupin v roce 2000 a 2005 SRÚ v členění podle ČPP na spotřební jednotku a ČPP na osobu

důchodci 2000 důchodci 2005 děti 2000 děti 2005

tříděno ČPP na osobu 1-3 decil 4-6 decil 7-10 decil 28,1 % 51,3 % 20,6 % 25,8 % 54,9 % 19,3 % 56,0 % 25,0 % 19,1 % 60,7 % 22,6 % 16,7 %

1-3 decil 43,3 % 38,9 % 36,3 % 39,3 %

tříděno ČPP na SJ 4-6 decil 7-10 decil 41,9 % 14,9 % 46,3 % 14,8 % 33,6 % 30,0 % 32,5 % 28,2 %

33


3.3.2 Příjmy domácností celkem podle decilových skupin Vzhledem k tomu, že při výpočtu podílu příjmů na SJ jsou uvažovány úspory z rozsahu, dosahuje tento ukazatel vyšších hodnot než při výpočtu na osobu. Na druhou stranu ale jiný přepočet nemá vliv na relativní rozklad ČPP na jednotlivé položky (viz tabulka č. 3.24) O složení čistých peněžních příjmů na spotřební jednotku proto platí stejné, co bylo napsáno v předcházející části. Tabulka č. 3.24 Vývoj (složení) čistých peněžních příjmů průměrné domácnosti [v Kč a %]

„tržní“ příjmy daň z příjmů SZP sociální příjmy čisté peněžní příjmy

2000 Kč 99 034 - 8 100 - 10 248 25 721 106 407

% 93,1 - 7,6 - 9,6 24,2 100,0

2005 Kč 125 876 - 10 803 - 12 581 34 001 136 494

% 92,2 - 7,9 - 9,2 24,9 100,0

2005 (na osobu) Kč % 100 222 92,1 - 8 601 - 7,9 - 10 017 - 9,2 27 072 24,9 108 876 100,0

Čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku vzrostly mezi roky 2000 až 2005 u průměrné domácnosti reálně o 15 % (viz tabulka č. 3.25). U vyšších decilových skupin je mírně rychlejší, než u nižších decilových skupin. Tabulka č. 3.25 Vývoj reálných čistých peněžních příjmů na spotřební jednotku [v %] 1 2000 2005

100 109

2 100 112

3 100 113

4 100 113

5 100 112

6 100 112

7 100 113

8 100 113

9 100 115

vážený průměr 100 100 125 115

10

Reálné „tržní“ příjmy rostly u domácností v období 2003 až 2005 stejnou rychlostí, jako byl růst reálných ČPP (viz tabulka č. 3.26). Pro jednotlivé příjmové skupiny má růst tvar plochého písmene U, kdy mírně rychlejší růst je zaznamenán u nižších a vyšších příjmových skupin. To opět souvisí s rozdělením domácností do jednotlivých příjmových skupin (graf č. 3.3), kdy domácnosti bez „tržních“ příjmů (důchodcovské) se pozvolna přesouvají z nižších do středních příjmových skupin a domácnosti s „tržními“ příjmy se přesouvají buď do nižších (domácnosti s dětmi) nebo do vyšších (bezdětné domácnosti) příjmových skupin. Tabulka č. 3.26 Vývoj reálných „tržních příjmů“ na spotřební jednotku [v %] 1 2000 2005

34

100 128

2 100 113

3 100 118

4 100 107

5 100 102

6 100 101

7 100 112

8 100 112

9 100 116


10


3.3.3 Vývoj sociálních příjmů domácností Následující tabulka č. 3.27 ukazuje nominální vývoj a relativní podíl sociálních příjmů na SJ u průměrné domácnosti. Platí to, co již bylo popsáno výše, že oproti výpočtu „na osobu“ ukazuje přepočet na SJ vyšší částky, ale relativní podíl zůstává nezměněn (srovnej s tabulkou č. 3.12). Tabulka č. 3.27 Vývoj (složení) sociálních příjmů průměrné domácnosti celkem na spotřební jednotku [v Kč a %] 2000 25 721 18 575 2 635 2 297 2 215

sociální příjmy důchody nemocenská dávky na dítě ostatní sociální příjmy

2005 34 001 25 964 3 043 1 929 3 065

100,0 72,2 10,2 8,9 8,6

100,0 76,4 9,0 5,7 9,0

2005 ČPP na osobu 27 072 100,0 20 673 76,4 2 423 9,0 1 536 5,7 2 440 9,0

Tabulka č. 3.28 ukazuje, jaký podíl tvoří sociální dávky na ČPP. Z tabulky můžeme vyvodit dva závěry. Zaprvé sociální dávky tvoří větší podíl na ČPP v nejnižších příjmových decilech (srovnej s tabulkou č. 3.11) a zadruhé tento podíl mezi roky 2000 až 2005 klesl pro nejnižší skupiny (první až třetí příjmový decil) a vzrostl pro střední skupiny (čtvrtý až osmý příjmový decil). Tabulka č. 3.28 Podíl sociálních příjmů na ČPP na spotřební jednotku podle decilů [v %] 1 2000 2005 2005 (na osobu)

47,4 37,9 22,9

2 43,3 43,2 26,7

3 48,9 46,5 36,9

4 47,3 49,7 47,7

5 35,8 41,3 44,6

6 20,6 28,2 37,1

7 16,7 18,2 24,6

8 11,7 14,1 15,2

9 9,0 8,5 10,8

10 8,6 8,3 8,2

vážený průměr 24,2 24,9 24,9

Tento vývoj plně souvisí s přesunem jednotlivých domácností v letech 2000 až 2005 mezi jednotlivými příjmovými skupinami. Podrobnější komentář k tomuto jevu již byl učiněn u tabulky č. 3.26 a grafu č. 3.3. Částečně to potvrzuje i následující tabulka č. 3.29, která ukazuje relativní složení sociálních příjmů v jednotlivých příjmových skupinách v letech 2000 a 2005. Tabulka č. 3.29 Skladba sociálních příjmů na spotřební jednotku podle decilů [v %] 1 sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

2

3

4

5

6

7

8

9

10

rok 2000 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 55,2 71,9 82,4 83,6 81,0 69,0 64,7 63,3 54,7 70,5 7,3 5,6 4,3 3,4 6,8 11,0 18,7 23,1 32,4 21,9 20,1 11,6 6,9 6,4 6,7 10,4 8,4 7,2 4,4 2,1 17,5 10,8 6,4 6,6 5,6 9,6 8,2 6,5 8,5 5,4 rok 2005 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 55,2 72,8 86,4 87,0 83,8 78,6 70,9 61,0 63,6 75,5 5,1 5,9 2,1 3,6 6,4 8,0 15,6 24,2 25,6 18,3 17,9 8,3 4,8 4,1 4,1 4,5 4,9 3,3 2,9 0,8 21,8 13,0 6,6 5,3 5,7 8,8 8,6 11,5 7,9 5,4

vážený průměr 100,0 72,2 10,2 8,9 8,6 100,0 76,4 9,0 5,7 9,0

35


Z tabulky plyne ještě jedna zajímavá skutečnost. Pokud se podíváme na vývoj dávek na dítě u prvních dvou decilových skupin, tak vidíme výrazný pokles. Na druhou stranu ale podíl dávek na dítě a ostatních sociálních příjmů na všech sociálních příjmech zůstává v uvedených letech víceméně konstantní. Dávky na dítě (příjmově testované) jsou do určité míry nahrazovány ostatními dávkami SSP (příjmově netestovanými) a dávkami sociální péče. Zatímco objem dávek na dítě mezi roky 2000 a 2005 poklesl o 15 %, objem rodičovského příspěvku se zvýšil o 64 % a v roce 2005 tak již představuje téměř 80 % objemu dávek na dítě (viz tabulka č. 2.8). Následující tabulka č. 3.30 ukazuje, že růst sociálních příjmů na SJ u průměrné domácnosti mírně převýšil růst příjmů „tržních“. Vlivem odlišného složení průměrné domácnosti je růst při požití výpočtu ČPP na SJ mírně odlišný od růstu při požití ČPP na osobu. Tabulka č. 3.30 Vývoj jednotlivých reálných sociálních příjmů na spotřební jednotku u průměrné domácnosti [v %] index změny 2005 ku 2000 ČPP na SJ 125 125 103 118 101 75 124

důchody nemocenské dávky na dítě ostatní dávky

index změny 2005 ku 2000 ČPP na osobu 127 127 105 120 102 76 126

Pozn.: 100 znamená žádnou změnu, vyšší hodnota růst, nižší hodnota pokles

Růst sociálních příjmů je v jednotlivých příjmových decilech relativně nepravidelný, rychlejší růst zaznamenávají pravidelně střední příjmové decily. První příjmový decil je zároveň jediný, u kterého došlo k reálnému poklesu všech sociálních příjmů. Tabulka č. 3.31 Vývoj reálných sociálních příjmů na spotřební jednotku v decilové skupině [v %]

2000 2005

srovnání sociální příjmy důchody nemocenská dávky na dítě

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

100 87 87 62 78

100 111 113 117 80

100 108 113 53 75

100 118 123 126 77

100 130 134 122 80

100 153 175 112 67

100 124 136 103 72

100 136 132 143 62

100 108 126 86 71

100 120 128 100 46

vážený průměr 100 118 125 103 75

Na růst sociálních příjmů mají největší vliv vyplácené důchody. Jejich objem mezi roky 2000 a 2005 reálně vzrostl o 25 %, zatímco objem ostatních dávek reálně stagnoval. Opět je ale třeba mít na paměti změnu složení domácností mezi uvedenými roky, důsledkem vyššího zastoupení důchodců v roce 2005 je i vyšší růst objemu vyplacených důchodů. Pokud se podíváme na vývoj reálných důchodů na jednoho nepracujícího důchodce (viz tabulka č. 3.32), zjistíme, že důchody rostly o něco pomaleji. Tabulka č. 3.32 Vývoj reálných důchodů na jednoho nepracujícího důchodce [v %] 1 2000 2005

36

100 110

2 100 112

3 100 114

4 100 115

5 100 114

6 100 122

7 100 121

8 100 116

9 100 104


10


Obdobné závěry pak opět platí i u dávek na dítě, které sice mezi roky 2000 a 2005 poklesly relativně nejvíce, ale tento pokles je opět ovlivněn změnou složení domácností. V případě přepočtu výše rodinných dávek na jedno nezaopatřené dítě (tabulka č. 3.33) je pokles o něco pomalejší. Tabulka č. 3.33 Vývoj reálných dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě [v %] 1 2000 2005

100 83

2 100 81

3 100 77

4 100 80

5 100 86

6

7

100 84

100 81

8 100 81

9 100 80


10

3.3.4 Cílenost sociálních dávek Cílenost dávek je vyjádřena „pseudo-Lorenzovými křivkami“ (viz graf č. 3.4). Znovu můžeme konstatovat, že mezi roky 2000 až 2005 nelze pozorovat žádné významné změny v cílennosti. Graf č. 3.4 Vývoj pseudo-Lorenzových křivek pro jednotlivé sociální dávky v letech 2000 až 2005 pseudo-Lorenzova křivka pro sociální dávky

pseudo-Lorenzova křivka pro důchody

pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou

pseudo-Lorenzova křivka pro rodinné dávky


37


3.3.5 Dílčí závěry Pravděpodobně nejdůležitější závěr, který vyplývá z této subkapitoly, je ten, že na hodnocení sociální situace průměrné domácností podle SRÚ nemá vliv, jestli jsou data zpracována podle čistého peněžního příjmu na osobu nebo na spotřební jednotku. Veškeré ukazatele o příjmech u průměrné domácnosti se vyvíjejí totožně u obou dvou typů třídění. Dojem z tohoto závěru, který se na první pohled zdá zcela logický až triviální, je třeba korigovat změnou složení průměrné domácnosti mezi zkoumanými lety. Ta totiž nestejně ovlivní přepočet příjmů na „jednotku“ při požití různých ekvivalenčních stupnic. Případné drobné rozdíly ve vývoji při použití různých ekvivalenčních stupnic jsou tedy plně vysvětlitelné tímto jevem, jakkoliv jsou při analýze téměř nepostřehnutelné. Největší rozdíl při použití dvou různých členění tak můžeme nalézt ve složení jednotlivých decilových skupin. Zatímco při členění ČPP na osobu se důchodcovské domácnosti (mají méně členů, a proto menší úspory z rozsahu) více vyskytují ve středních decilových skupinách, pokud bereme do úvahy úspory z rozsahu, posouvají se automaticky do nižších decilových skupin. Přesně naopak to platí pro domácnost s nezaopatřenými dětmi, která při členění ČPP na SJ dosáhne nejvyšších úspor z rozsahu. Tyto domácnosti se proto vyskytují více rovnoměrně ve všech decilových skupinách. Analýza ovšem přesto ukázala, a tady je opět v souladu se závěry předcházející části, že v čase se jednotlivé typy domácností přesouvají. Důchodcovské domácnosti do vyšších decilových skupin a domácnosti s nezaopatřenými dětmi do nižších decilových skupin. V této souvislosti je ovšem potřeba zmínit dvě skutečnosti. Zaprvé, že použití různých ekvivalenčních stupnic neovlivní výše popsaný směr přesunu typových domácností, má vliv pouze na rychlost přesunu. Použití ekvivalenční stupnice EU, která akcentuje vyšší úspory z rozsahu by proto výše naznačené přesuny zpomalila. Zadruhé, pokud hodnotíme sociální situaci českých domácností (a její změnu) pouze podle ukazatele velikosti příjmů na „jednotku“, pak závěry z této analýzy nemusí přesně vykreslovat skutečnou situaci. Přesnějším ukazatelem by mohly být příjmy domácností po vyloučení „mandatorních výdajů“ (zejména nákladů na bydlení), u nichž vícečetné domácnosti budou dosahovat vyšších úspor z rozsahu, při použití kterékoliv ekvivalenční stupnice.

38

4. Příjmy a vydání podle typů domácností

4. Příjmy a vydání podle typů domácností 4.1 Úvod Cílem této části studie je prezentovat vývoj příjmů a vydání domácností a také ukázat, jakou roli hrají sociální transfery u jednotlivých skupin domácností v období let 2000 - 2005 a jaká změna nastala v letech 2003-2005 oproti vývoji v letech 2000 až 2003, resp. 1996 - 2000. Analýza je provedena podle obdobných hledisek jako u výše uvedených zpráv (viz kap. 1.1 Cíle studie). Pro účely analýzy byly použity statistiky rodinných účtů (SRÚ). Vedle těchto statistik byly použity i soubory dat z ČSÚ, které slouží ke konečnému zpracování SRÚ. Hodnoty v tabulkách jsou přepočteny na osobu.

4.2 Vývoj příjmů domácností 4.2.1 Příjmy průměrných domácností Následující část popisuje příjmy průměrné domácnosti podle statistiky rodinných účtů, tato ‚průměrná‘ domácnost zahrnuje příjmy všech typů domácností. Domácnosti zaměstnanců v roce 2000 (2005) tvořily podle SRÚ 56 % (58 %) evidovaných domácností, z toho domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi 58 % (50 %) a domácnosti důchodců 21 % (17 %). Složení domácností v tomto šetření se ve sledovaném období změnilo jen nepatrně, především s ohledem na kvótní výběr, který ČSÚ ve statistice SRÚ používá. Došlo k mírnému snížení počtu členů (včetně dětí) na domácnost. Průměrná domácnost měla v letech 2000 a 2005 následující složení: rok

2000

2005

- spotřební jednotky na domácnost

1,95

1,86

- průměrný počet členů na domácnost

2,49

2,34

- ekonomicky aktivní

1,17

1,12

- nezaopatřené děti

0,71

0,61

- důchodci

0,47

0,48

Hrubé peněžní příjmy průměrných domácností se v období 2000-2005 reálně zvýšily o 16 % (v letech 1996 až 2000 však vzrostly pouze o 2 %), největší meziroční nárůst byl v roce 2003. Důležitým faktorem pro pozitivní vývoj v letech 2000 až 2005 byl reálný nárůst pracovních příjmů. Hlavní příčinou zvýšení pracovních příjmů bylo každoroční zvýšení průměrné nominální mzdy o 5,2 až 8,7 % ve sledovaném období 2000 - 2005, poměrně příznivý byl i inflační vývoj, šlo tedy o nejrychlejší růst reálných mezd od roku 1996. Daň z příjmu u průměrných domácností vzrostla v letech 2000 až 2005 o 17 %, toto zvýšení nastalo až v roce 2003, zatímco do roku 2000 měla tato položka opačný

39


trend. Příčinou tohoto vývoje může být růst pracovních příjmů, a tím i posun domácností do vyšších daňových pásem. Reálná výše odvodů na sociální a zdravotní pojištění se zvýšila v roce 2005 o 12 %. Celkové čisté příjmy průměrných domácností ve sledovaném období narostly o 16 %, jejich největší meziroční zvýšení bylo v roce 2003 a v roce 2005. Čisté peněžní příjmy tvoří téměř 95 % celkových čistých příjmů. Reálný nárůst objemu čistých peněžních příjmů v období 2000 až 2005 byl vyvolán především růstem pracovních příjmů, značný význam měl i reálný nárůst sociálních příjmů (20 %). Tabulka č. 4.1 Vývoj (reálný) a složení příjmů průměrných domácností rok hrubé peněžní příjmy1) pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy2) naturální příjmy sociální příjmy

2001

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

index 2003/ 2000

2003

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,03

100

1,05

100

1,10

100

1,12

100

1,16

76 7

1,04 1,04

74 6

1,03 1,04

75 7

1,10 1,12

79 7

1,12 1,17

82 7

1,15 1,21

8

1,03

8

1,03

8

1,06

8

1,09

9

1,12

90

1,03

90

1,05

90

1,10

94

1,11

100

1,16

85

1,03

85

1,05

85

1,10

89

1,12

95

1,17

5 20

1,02 1,01

5 21

1,05 1,09

5 21

1,06 1,10

5 22

1,05 1,12

5 24

1,06 1,20

1

Hrubé peněžní příjmy zahrnují příjmy z pracovní činnosti, sociální příjmy a jiné příjmy, což jsou výnosy z prodeje akcií a obligací, dary od příbuzných aj.

2 Čisté peněžní příjmy tvoří hrubé peněžní příjmy po odečtení daně z příjmů, zdravotního a sociálního zabezpečení

4.2.2 Příjmy domácností zaměstnanců K této skupině patří domácnosti osob v pracovním poměru - dělníci a ostatní zaměstnanci bez ohledu na organizační formu jejich zaměstnavatele. Průměrný počet členů na domácnost se v roce 2005 snížil na hodnotu 2,59. Složení domácností zaměstnanců v letech 2000 a 2005: rok

2000

2005


2,15

2,01


2,81

2,59


1,60

1,52


0,96

0,81

- důchodci

0,08

0,09

Domácnosti zaměstnanců jsou nejvíce zastoupenou skupinou mezi domácnostmi v populaci, mají nejvyšší pracovní příjmy, vytvářejí nejvíce odvodů

40


(daně z příjmů, zdravotní a sociální pojištění) a jsou příjemci většiny sociálních dávek. V případě těchto domácností je reálný nárůst hrubých peněžních příjmů a celkových čistých příjmů v podstatě obdobný, jako je tomu u průměrných domácností, i ostatní příjmy vykazují podobný trend. Tabulka č. 4.2 Vývoj (reálný) a složení příjmů domácností zaměstnanců rok hrubé peněžní příjmy1) pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy2) naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

100

1,03

100

1,04

100

1,10

100

1,12

100

1,18

86 8

86 8

1,03 1,03

85 8

1,03 1,03

86 9

1,10 1,15

86 9

1,13 1,21

86 9

1,17 1,26

10

10

1,03

10

1,03

10

1,09

10

1,13

10

1,17

86

86

1,03

86

1,04

86

1,10

85

1,11

85

1,16

82

81

1,03

82

1,04

81

1,10

81

1,12

81

1,17

5 9

5 9

1,04 0,99

5 10

1,06 1,11

5 9

1,07 1,10

4 9

1,06 1,11

4 10

1,10 1,21

1

Hrubé peněžní příjmy zahrnují příjmy z pracovní činnosti, sociální příjmy a jiné příjmy, což jsou výnosy z prodeje akcií a obligací, dary od příbuzných aj.

2 Čisté peněžní příjmy tvoří hrubé peněžní příjmy po odečtení daně z příjmů, zdravotního a sociálního zabezpečení

Daň z příjmu se mezi lety 2000 až 2002 reálně meziročně příliš nezměnila, v posledním roce 2003 však významně vzrostla (15 %), její podíl na hrubých peněžních příjmech se ovšem zvýšil jen o 1 %, narostla pak ještě dále reálně o 26 % proti roku 2000, zatímco se její podíl na hrubých peněžních příjmech už dále neměnil.

4.2.3 Příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi Tato část se zabývá příjmy domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi. Průměrný počet členů na domácnost se v roce 2005 mírně snížil, zvýšil se počet nezaopatřených dětí a mírně se snížil počet ekonomicky aktivních. Naopak došlo k nárůstu počtu důchodců. Složení domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi v letech 2000 a 2005: rok

2000

2005


2,59

2,54


3,57

3,49


1,64

1,57


1,64

1,62

- důchodci

0,03

0,07

41


Vývoj peněžních příjmů domácností zaměstnanců s dětmi byl odlišný od vývoje u domácností zaměstnanců. V období 2000 - 2005 došlo k mírnému poklesu všech sledovaných příjmů, kromě sociálních příjmů, které meziročně vzrostly o 3 procentní body. V roce 2005 se oproti roku 2000 zvýšila kupní síla domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi, když pracovní příjmy vzrostly reálně o 12 % . Od roku 2000 došlo k nárůstu čistých peněžních příjmů o 10 %, nárůst byl o 7 procentních bodů vyšší než v období let 1996 - 2000. Naturální příjmy narostly do roku 2005 o 6 %, jedná se však o malou položku celkových čistých příjmů (jejíž podíl je přibližně na úrovní 6 %). Tabulka č. 4.3 Vývoj (reálný) a složení příjmů domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi rok

2001

hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

index 2003/ 2000

2003

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,03

100

1,03

100

1,10

100

1,12

100

1,11

86 8

1,03 1,04

85 8

1,03 1,05

85 8

1,10 1,17

86 8

1,14 1,22

86 8

1,12 1,19

10

1,03

10

1,04

10

1,09

10

1,14

10

1,12

87

1,03

87

1,03

87

1,09

86

1,11

87

1,10

82

1,03

82

1,03

82

1,09

81

1,11

82

1,11

5 9

1,02 0,98

5 10

1,05 1,09

5 9

1,07 1,03

5 9

1,03 1,02

5 9

1,06 1,05

4.2.4 Příjmy domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi U domácností s minimálními příjmy se snížil výrazněji průměrný počet členů na domácnost, u všech kategorii došlo k poklesu členů domácnosti, mimo důchodců, jejichž počet se mírně zvýšil (ovšem početně je to zanedbatelná kategorie). Složení domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi v letech 2000 a 2005: rok

2000

2005


2,53

2,43


3,60

3,37


0,94

0,84


2,04

1,86

- důchodci

0,06

0,07

příjem

42

Domácnosti s minimálními příjmy zahrnují domácnosti s dětmi, jejichž čistý nepřekročil 1,4násobek životního minima. Na rozdíl od domácností


zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi je zde nižší počet ekonomicky aktivních členů a vyšší počet dětí. Hrubé peněžní příjmy domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi se reálně v roce 2001 prakticky nezměnily, v následujícím roce došlo k nárůstu meziročně o 4 procentní body a v letech 2004 a 2005 se reálně zvýšily oproti roku 2000 o 5 %. Hlavní podíl na nižším růstu příjmů v porovnání s ostatními domácnostmi má nominální i reálný pokles pracovních příjmů u tohoto typu domácností v období 2000 a 2003. Jeho příčinou může být zvýšení počtu domácností s nezaměstnaným přednostou v souboru domácností o 47 % v roce 2003 oproti roku 2000. Odvody (daň z příjmu, zdrav. a soc. pojištění) narostly, jejich podíl na hrubých peněžních příjmech se ale nezměnil. Celkové čisté peněžní příjmy narostly reálně o 6 %, především zásluhou sociálních příjmů. Naturální příjmy se mezi roky 2000 a 2005 zvýšily o 5 procentních bodů více, ale mají malý podíl na příjmech domácností. Tabulka č. 4.4 Vývoj (reálný) a složení příjmů domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2001

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,00

100

1,04

100

1,04

100

1,05

100

1,05

60 2

0,99 0,89

59 2

1,01 0,96

58 2

0,99 1,03

56 2

0,96 1,04

58 2

1,00 0,92

6

0,96

6

0,96

6

0,95

6

0,92

6

0,94

104

1,01

104

1,05

105

1,06

105

1,07

105

1,06

92 12 34

1,00 1,02 1,02

92 12 35

1,04 1,08 1,08

92 13 36

1,05 1,13 1,12

92 13 38

1,06 1,15 1,18

92 12 36

1,06 1,10 1,11

4.2.5 Zhodnocení příjmů domácností Reálné příjmy průměrné domácnosti vzrostly v období 2000 - 2005 celkově 16 %, nejvíce meziročně v roce 2003 (5 %), reálný nárůst byl vyšší než v období 1996 2000. V obou sledovaných obdobích rostly sociální příjmy rychleji než pracovní příjmy. U domácností zaměstnanců lze v oblasti příjmů zaznamenat obdobný trend, sociální příjmy se však reálně zvýšily více než u průměrných domácností. Domácnostem zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi se hrubé peněžní příjmy i celkové čisté příjmy zvýšily o 11 %, resp. o 12 %, v posledním roce však došlo k jejich meziročnímu poklesu. Reálný nárůst hrubých peněžních příjmů domácností s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi byl v letech 2000 až 2005 o 6 procentních bodů nižší než u domácností zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi, důvodem byla především stagnace pracovních příjmu u domácností s minimálními příjmy. Avšak v letech 1996 až 2000 byl tento trend opačný, domácnostem s minimálními příjmy vzrostly hrubé peněžní příjmy o 4 % více než u domácností zaměstnanců, a to hlavně díky velkému nárůstu pracovních příjmů.

43


4.3 Vývoj sociálních příjmů domácností 4.3.1 Sociální příjmy průměrných domácností Ve statistice rodinných účtů bylo v letech 2000 - 2005 sledováno 8 položek sociálních příjmů. Sociální příjmy tvoří přibližně 20 % hrubých peněžních příjmů průměrných domácností. Reálný vývoj sociálních příjmů v letech 2000 až 2005 znamenal jejich zvýšení o 20%, což je o 14 % více než v období let 1996 až 2000. Největší položkou sociálních příjmů jsou důchody, které tvoří více než 80 % celkových sociálních příjmů domácností. Ostatní položky netvoří jednotlivě více než 10 % celkových příjmů. Sociální příjmy průměrných domácností reálně vzrostly v daném období o 20 %, jejich růst byl mírně nad úrovní růstu pracovních příjmů, přičemž největší dynamika byla u jiných dávek státní sociální podpory a rodičovského příspěvku. V letech 2003 - 2005 se zvýšila úroveň i objem vyplaceného rodičovského příspěvku (viz kap. 2.3). U dvou dávek na děti došlo k poklesu, a to u přídavků na děti (18 %) a sociálního příplatku (43 %). Tabulka č. 4.5 domácností rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

Vývoj (reálný) a složení sociálních příjmů průměrných

100 74 10 7

index 2001/ 2000 1,01 1,03 0,94 0,98

100 72 11 7

index 2002/ 2000 1,09 1,08 1,16 1,05

4

0,95

4

2

1,00

2

0,93

1 1

2001

100 74 10 6

index 2003/ 2000 1,10 1,13 1,07 0,98

1,01

4

2

1,29

2

0,98

0,92

2

1,03

1

2002

100 74 8 8

index 2004/ 2000 1,12 1,15 0,89 1,23

0,98

5

2

1,07

1

0,82

1,37

1

1,02

1

2003

100 82 10 5

index 2005/ 2000 1,20 1,27 1,05 0,82

1,25

6

1,40

2

0,89

6

3,36

1

0,66

1

0,57

0,85

2

1,18

2

1,18

1,19

1

1,36

1

2,00

2004

2005

4.3.2 Sociální příjmy domácností zaměstnanců Reálná výše sociálních dávek narostla v daném období o 21 %, nejvíce v roce 2002, proti roku 2001 o 12 %. Významně narostly důchody u těchto domácností (48 %), o přibližně stejnou hodnotu vzrostl rodičovský příspěvek. Reálná výše nemocenského pojištění vzrostla od roku 2000 do roku 2005 o 13 %. Přídavky na děti reálně narostly v roce 2004 o necelou čtvrtinu, v posledním roce došlo k jejich značnému reálnému i nominálnímu poklesu. Sociální příplatek od roku 2003 reálně klesal. Ostatní sociální příjmy narostly více než dvojnásobně, tyto dávky však tvoří pouze necelá 3 % celkových sociálních příjmů.

44


Tabulka č. 4.6 zaměstnanců rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

Vývoj

(reálný)

a

složení

sociálních

příjmů

domácností

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100 36 25 16 10

0,99 1,05 0,95 0,97 0,96

100 33 27 16 10

1,11 1,09 1,17 1,05 1,05

100 37 27 15 10

1,10 1,21 1,13 1,00 1,01

100 36 22 19 12

1,11 1,19 0,91 1,24 1,29

100 45 27 13 14

1,21 1,48 1,13 0,83 1,45

4

0,99

5

1,30

4

1,09

3

0,86

3

0,73

4

0,93

4

1,03

3

0,83

2

0,63

2

0,58

3

0,92

5

1,40

3

0,89

4

1,27

4

1,28

2

1,06

1

0,95

1

1,02

2

1,47

3

2,13

2001

4.3.3 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi Ve sledovaném období se reálné hodnoty i podíl jednotlivých složek sociálních příjmů vyvíjely nerovnoměrně. Reálná výše sociálních dávek domácností zaměstnanců s dětmi rostla méně než u domácností zaměstnanců. Sociální příjmy vzrostly do roku 2002 (9 %) a v posledním roce byl pak zaznamenán růst jen 5 %. Hlavní položka sociálních příjmů - nemocenské zaznamenalo reálný nárůst o 6 %, přičemž v posledním roce došlo k jejímu meziročnímu poklesu. Další významnou položkou jsou přídavky na děti, jejichž reálná výše vzrostla do roku 2002 o 4 %, v roce 2003 se reálná hodnota vrátila na úroveň roku 2000, v posledním sledovaném roce (2005) došlo k výraznému poklesu jejich významu. Důchody se snížily v letech 2000 až 2005 o 15 %, což je opačný trend oproti období 1996 - 2000 (nárůst 32 %), je to možný důsledek omezení předčasných důchodů. Mírně reálně poklesla podpora v nezaměstnanosti (3 %). Pokles nastal také u sociálního příplatku, jehož váha na celkových sociálních příjmech je ovšem větší než u podpory v nezaměstnanosti. Hlavním trendem je reálný pokles dávek pro děti. Došlo však výraznému nárůstu ostatních sociálních příjmů (dávek sociální péče), možným vysvětlením je, že se jedná o kompenzaci za „výpadek“ sociálního příspěvku. Tabulka č. 4.7 Vývoj zaměstnanců s dětmi rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

(reálný)

2001

index 2001/ 2000

a

2002

složení index 2002/ 2000

sociálních

2003

index 2003/ 2000

příjmů

2004

index 2004/ 2000

domácností

2005

index 2005/ 2000

100 16 24 26 16

0,98 1,05 0,93 0,98 0,96

100 15 25 25 16

1,09 1,06 1,08 1,05 1,05

100 16 26 25 16

1,03 1,08 1,06 1,01 1,01

100 14 19 31 21

1,02 0,90 0,77 1,24 1,29

100 12 25 23 25

1,05 0,85 1,06 0,91 1,60

6

1,02

7

1,29

6

1,13

5

0,85

4

0,73

6

0,94

6

1,04

5

0,84

4

0,63

4

0,64

4

0,97

5

1,50

3

0,87

4

1,17

3

0,97

2

1,27

2

1,14

2

1,06

2

1,42

3

2,23

45


4.3.4 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s minimálními příjmy a dětmi Celou jednu třetinu celkových příjmů domácností s minimálními příjmy tvoří sociální příjmy. U poloviny položek sociálních příjmů došlo ve sledovaném období k jejich reálnému zvýšení. Sociální příjmy vzrostly reálně o 11 %, což je pětkrát více než v předchozím sledovaném období (1996 - 2000), nejrychleji rostly ostatní sociální příjmy vyplacené těmto domácnostem a důchody. Největší položku tvoří přídavky na děti a sociální příspěvek. Reálná výše přídavků na děti se ale v posledním roce (2005) snížila. Třetí nejvíce rostoucí položkou je podpora v nezaměstnanosti (o 37 %). Tabulka č. 4.8 Vývoj (reálný) a složení zaměstnanců s minimálními příjmy a dětmi rok

2001

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

100 10 5 26 14

sociálních

příjmů

domácností

index index index index index 2001/ 2002 2002/ 2003 2003/ 2004 2004/ 2005 2005/ 2000 2000 2000 2000 2000 1,02 100 1,08 100 1,12 100 1,18 100 1,11 1,25 11 1,37 10 1,37 10 1,34 12 1,64 0,83 6 1,01 5 0,98 5 0,90 5 0,96 0,99 25 1,00 24 1,00 28 1,22 22 0,93 0,83 13 0,83 13 0,86 12 0,85 16 1,07

12

1,05

13

1,20

13

1,24

11

1,11

10

0,96

22

1,03

21

1,05

20

1,05

18

0,97

17

0,88

3

1,35

4

1,72

4

1,65

3

1,56

3

1,37

8

1,26

9

1,42

11

1,83

14

2,53

14

2,36

4.3.5 Zhodnocení Sociální příjmy průměrných domácností rostly prakticky v celém období 2000 až 2005, nejvíce pak meziročně v roce 2002 a 2005. Největší nárůst lze zaznamenat u rodičovského příspěvku a důchodů, u rodičovského příspěvku došlo k největšímu nárůstu v letech 2004 až 2005, v květnu 2004 byl příspěvek stanoven jako 1,54násobek ŽM dospělé osoby (do 30.4.2004 1,1násobek ŽM), navíc od 1.1.2005 došlo k valorizaci ŽM. U domácností zaměstnanců došlo v letech 2000 až 2005 k reálnému nárůstu sociálních příjmu o 21 %, a to především vlivem poklesu objemu vyplacených dávek důchodů a nemocenské. Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi však rostly v daném období jen zanedbatelně (o 5 %). Stagnace pracovních příjmů domácností s minimálními příjmy byla doprovázena nárůstem sociálních příjmů. Sociální dávky těchto domácností v období 2000 až 2005 reálně narostly o 11 %, největší nárůst měly ostatní sociální příjmy (dávky sociální péče) a důchody. Naproti tomu v letech 1996 až 2000 se zvýšily sociální příjmy reálně pouze o 2 %, největší položka - přídavky na děti v období let 2000 až 2005 se snížila, ovšem méně, než je tomu u průměrných domácností nebo domácností zaměstnanců.

46


4.4 Vývoj vydání domácností 4.4.1 Vydání průměrných domácností Spotřební vydání vzrostla nejvíce v roce 2005 (12 %). Mezi nejvýznamnější položky patří vydání na potraviny a bydlení. Reálná vydání na potraviny poklesla, hlavní příčinou je snížení cen potravin ve sledovaném období. Vydání na bydlení reálně vzrostla do roku 2005 o 22 %, tvoří jej nájemné, komunální služby a elektřina, ústřední topení, paliva. Největší položku (56 %) těchto vydání představuje elektřina, ústřední topení a paliva. Vydání na pošty a telekomunikace netvoří ani 6 % celkových spotřebních vydání průměrných domácností, přičemž u této položky došlo k největšímu reálnému nárůstu (46 %), důvodem je především nárůst vydání za telefonické služby. Dále významně narostla vydání na oblast zdravotnictví a dopravy. Tabulka č. 4.9 Vývoj (reálný) a složení spotřebních vydání průměrných domácností 2001 SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,02

100

1,03

100

1,09

100

1,09

100

1,12

23

1,01

22

0,99

21

0,99

21

1,00

21

0,99

3 7

0,97 1,01

3 7

0,99 1,00

3 6

1,00 1,00

3 6

0,96 0,96

3 6

0,98 0,93

19

1,03

20

1,11

20

1,16

19

1,14

20

1,22

7

0,98

7

0,99

7

1,01

7

0,99

7

1,04

2 11 4 11 1 5 9

1,07 1,05 1,14 1,00 1,03 1,02 1,04

2 10 4 11 1 5 9

1,12 0,97 1,19 1,00 1,06 1,02 1,11

2 11 4 11 1 5 10

1,24 1,09 1,34 1,08 1,26 1,10 1,19

2 11 5 11 1 5 10

1,28 1,12 1,43 1,10 1,16 1,11 1,22

2 11 5 11 1 5 10

1,35 1,17 1,46 1,10 1,10 1,10 1,29

4.4.2 Vydání domácností zaměstnanců Hrubá peněžní vydání zaměstnanců vzrostla do roku 2005 o 11 %. Podobně jako u průměrných domácností nejvíce narostlo vydání na pošty a telekomunikace. Došlo k mírnému poklesu vydání na potraviny (1 %) a na odívání (8 %). Druhá největší položka spotřebních vydání, bydlení, vzrostla o 22 %. Vydání neklasifikovaná jako spotřební vzrostla o 10 % v roce 2005.

47


Tabulka č. 4.10 Vývoj (reálný) a složení spotřebních vydání domácností zaměstnanců 2001 SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,01

100

1,02

100

1,08

100

1,08

100

1,11

21

1,01

21

0,98

20

0,99

20

1,00

19

0,99

3 7

0,97 1,01

3 7

0,98 0,99

3 7

0,97 0,98

3 6

0,96 0,93

3 6

0,98 0,92

17

1,02

19

1,11

18

1,15

18

1,13

19

1,22

7

0,97

7

0,98

7

1,01

7

0,98

7

1,07

2 12 4 11 1 6 9

1,10 1,03 1,13 1,00 1,05 1,02 1,03

2 11 4 11 1 6 10

1,12 0,94 1,17 1,01 1,09 1,02 1,10

2 12 4 11 1 6 10

1,25 1,09 1,33 1,06 1,29 1,09 1,18

2 12 5 11 1 6 10

1,25 1,11 1,40 1,08 1,17 1,10 1,21

2 12 5 11 1 6 11

1,35 1,14 1,43 1,09 1,08 1,09 1,29

4.4.3 Vydání domácností zaměstnanců s dětmi Spotřební i hrubá peněžní vydání vzrostla o 8 %, opět nejvíce narostla vydání na pošty a telekomunikace a ostatní služby. Ke shodnému reálnému poklesu došlo u vydání na alkoholické nápoje, a také odívání a obuv. Obdobně jako u ostatních typů domácností došlo k výraznému nárůstu vydání na bydlení. Tabulka 4.11 Vývoj (reálný) zaměstnanců s dětmi 2001 SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby

48

index 2001/ 2000

a

složení

2002

index 2002/ 2000

spotřebních

2003

index 2003/ 2000

vydání

2004

index 2004/ 2000

domácností

2005

index 2005/ 2000

100

1,02

100

1,03

100

1,08

100

1,08

100

1,08

22

1,00

21

0,98

20

0,98

20

1,00

20

0,97

3 8

0,94 1,02

3 7

0,98 0,98

2 7

0,94 0,98

2 7

0,94 0,93

2 6

0,89 0,89

16

1,04

18

1,13

17

1,16

17

1,14

17

1,16

6

0,96

7

0,99

6

1,01

6

1,01

7

1,08

1 12 4 11 1 6 9

1,07 1,06 1,16 1,01 1,03 1,02 1,03

1 11 4 11 1 6 10

1,10 0,95 1,19 1,01 1,08 1,03 1,09

2 12 4 12 1 6 10

1,20 1,11 1,35 1,08 1,26 1,09 1,17

2 12 5 12 1 6 10

1,23 1,09 1,45 1,10 1,13 1,09 1,19

2 12 5 12 1 6 10

1,26 1,13 1,41 1,07 1,11 1,07 1,22


4.4.4 Vydání domácností zaměstnanců s minimálními příjmy a dětmi Hrubá peněžní vydání domácností s minimálními příjmy jsou zhruba poloviční oproti domácnostem zaměstnanců. Spotřební vydání vzrostla reálně o 6 %. K největšímu nárůstu došlo u vydání na pošty a telekomunikace (o 49 %), což je o 4 procentní body více než u domácností zaměstnanců, přičemž podíl této položky na spotřebních vydáních je u obou typů domácností prakticky stejný. Vydání na bydlení tvoří čtvrtinu spotřebních vydání, což je výrazně více než u ostatních sledovaných typů domácností. Také vzrostla o 4 procentní body více, než tomu bylo u domácností zaměstnanců s dětmi. Nejvyšší částí nákladů na bydlení jsou náklady na elektřinu, topení a paliva, tvoří takřka 60 % všech výdajů na bydlení. Vydání na potraviny tvoří téměř jednu třetinu spotřebních vydání, v roce 2005 došlo k jejich reálnému poklesu o 3 %, ale vydání na alkoholické nápoje a tabák se snížila o 7 %. Tabulka č. 4.12 Vývoj (reálný) a složení spotřebních vydání domácností zaměstnanců s minimálními příjmy a dětmi 2001 SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura stravování a ubytování ostatní zboží a služby

index 2001/ 2000

2002

index 2002/ 2000

2003

index 2003/ 2000

2004

index 2004/ 2000

2005

index 2005/ 2000

100

1,00

100

1,04

100

1,05

100

1,06

100

1,06

30

1,01

28

0,99

28

0,98

28

1,00

27

0,97

2 6

0,92 0,98

2 6

0,92 0,98

2 6

1,00 0,99

2 6

0,93 0,97

2 6

0,93 0,96

24

1,08

24

1,15

25

1,18

25

1,18

25

1,21

4

0,87

4

0,93

5

1,02

5

0,99

4

0,92

1 6 4 8 5 8

0,99 0,85 1,12 0,94 0,97 1,00

1 7 4 8 5 9

1,05 0,96 1,23 0,98 1,04 1,13

1 6 4 8 5 9

1,07 0,87 1,30 0,99 1,04 1,13

1 6 5 8 5 9

1,12 0,88 1,39 0,99 1,04 1,16

1 6 5 8 5 9

1,13 0,89 1,49 1,01 1,06 1,21

49

5. Sociální příplatek a jeho dopad na příjmovou situaci domácností

5. Sociální příplatek a jeho dopad na příjmovou situaci domácností Následující část výzkumné studie se zaměřuje na analýzu databáze státní sociální podpory, konkrétně na sociální příplatek. Tato dávka je důležitým zdrojem příjmů domácností s nízkými příjmy a prevencí chudoby dětí a domácností s dětmi. Nejdůležitějším kriteriem působení této dávky je rozdíl v počtu příjemců s příjmy do životního minima před poskytnutím dávky a po započtení dávky do příjmu domácností příjemců. Analýza databáze (OK dávky) příjemců sociálního příplatku obsahuje strukturu a počty příjemců s příjmem do 1,6násobku ŽM.5 Dále umožňuje sledovat efekt sociálního příplatku na příjmovou situaci domácností, na základě rozdílu počtu domácností žadatelů před (tržní příjem) a po distribuci sociálního příplatku (konečný příjem). Dává totiž informaci o tom, jaký počet domácností s dětmi (a v jaké struktuře) nebyl dávkami státní sociální podpory ‚vytažen‘ nad hranici životního minima a je tedy potenciálně příjemcem dávek sociální péče. Data jsou za období měsíce listopad v letech 2001, 2003 a 2005.

5.1 Struktura příjemců sociálního příplatku Vzhledem k charakteru sociálního příplatku je následující analýza zaměřena na domácnosti s dětmi. Jejich celkový počet v populaci je podle údajů ze sčítání lidu (SLDB 2001) 1 434 175, počet úplných domácností je 1 090 770 (76,1 %) a neúplných 343 405 (23,9 %). Údaje o počtech domácností jsou k dispozici jen ze SLDB 2001. Celkový počet příjemců (domácností s dětmi) sociálního příplatku byl k období listopad 2001 449 713 podle tržního příjmu, 446 379 podle konečného příjmu. Z uvedeného počtu rodinných domácností vyplývá, že v roce 2001 bylo 31 % domácností s dětmi poživateli sociálního příplatku. Tabulka č. 5.1 Příjemci sociálního příplatku (2001 a 2005) rok CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM CELKEM

(úplné (úplné (úplné (úplné (úplné

a a a a a

neúplné domácnosti) neúplné), tržní příjem neúplné), tržní příjem / CELKEM (%) neúplné), konečný příjem neúplné), konečný příjem / CELKEM (%)

2001 1 434 175 449 713 31,4 446 379 31,1

2005 1 434 175 310 492 21,6 290 523 20,3

V dalším sledovaném roce 2003 se tento podíl snížil na 27 %, největší vliv na tento pokles mělo snížení počtu domácností s tržním příjmem do 1,2násobku životního minima o 16 %, naproti tomu došlo k nárůstu počtu domácností s tržním příjmem od 1,2 do 1,6násobku životního minima přibližně o 10 %. V posledním roce 2005 bylo poživateli sociálního příplatku už jen 20 % rodinných domácností, když k poklesu dochází v důsledku zaostání životního minima za vývojem mezd, a proto omezení

5

50

Data pro účely analýzy připravil z databáze Ing. Lipšer z oddělení statistické metodiky a rozborů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).


rozsahu nároků zejména u úplných domácností s dětmi, zatímco u neúplných domácností je pokles velmi malý. Tabulka č. 5.2 Příjemci sociálního příplatku - kategorizace podle tržního příjmu (2001 a 2005) rok úplné domácnosti žadatelů (tržní příjem) úplné domácnosti žadatelů (tržní příjem) / úplné domácnosti (%) neúplné domácnosti žadatelů (tržní příjem) neúplné domácnosti žadatelů (tržní příjem) / neúplné domácnosti (%)

2001 306 110 28,1 143 603 41,8

2005 177 397 16,3 133 095 38,8

Tabulka č. 5.3 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti podle tržního příjmu ku ŽM a počtu osob v domácnosti (2001 a 2005)

počet osob v domácnosti

1 2 3 4 5 a více celkem 1 2 3 4 5 a více celkem

poměr tržního příjmu k základnímu ŽM poměr tržního příjmu k základnímu ŽM (11/2001) (11/2005) do 1,0 do 1,0 ŽM/ do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM/ četnost četnost úplná domácnost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2,12 0,21 0,15 2,48 2,33 0,23 0,32 2,88 23,57 4,55 2,51 30,64 22,77 3,34 2,88 28,98 32,09 9,14 5,92 47,15 29,40 7,41 7,55 44,37 15,34 2,87 1,52 19,73 18,01 3,42 2,34 23,77 73,13 16,77 10,11 100,00 65,54 72,51 14,40 13,09 100,00 55,88 neúplná domácnost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 47,77 6,19 4,66 58,63 43,68 5,20 8,73 57,61 27,20 4,13 2,51 33,84 25,26 4,52 4,44 34,22 5,72 0,35 0,15 6,23 5,91 0,44 0,33 6,68 1,27 0,02 0,01 1,30 1,44 0,03 0,02 1,48 81,96 10,70 7,33 100,00 34,46 76,29 10,19 13,51 100,00 44,12

Nejčetnějšími poživateli sociálního příplatku v roce 2001 byly u úplných domácností domácnosti se čtyřmi členy (32 %), u neúplných to byly dvoučlenné domácnosti (19 %), v roce 2005 se tento podíl snížil na 25 %, resp. zvýšil na 25 % u neúplných dvoučlenných domácností. Z hlediska počtu dětí v úplných domácnostech byli nejpočetnějšími příjemci sociálního příplatku za rok 2001 domácnosti se dvěma dětmi (34 %), u neúplných to byly domácnosti s jedním dítětem (19 %), v posledním sledovaném roce 2005 se podíl mírně snížil na hodnotu 27 %, u neúplných domácností se podíl zvýšil na 25 %. Tabulka č. 5.4 Příjemci sociálního příplatku s tržním příjmem do 1,0 ŽM (2001 a 2005) rok úplné domácnosti žadatelů do 1,0 ŽM (tržní příjem) úplné domácnosti žadatelů do 1,0 ŽM (tržní příjem) / úplná domácnost neúplné domácnosti žadatelů do 1,0 ŽM (tržní příjem) neúplné domácnosti žadatelů do 1,0 ŽM (tržní příjem) / neúplná domácnost

2001 223 844 20,5 117 704

2005 128 631 11,8 101 540

34,3

29,6

51


Je zjevné, že se patrně v důsledku růstu pracovních příjmů a současně poklesu hodnoty životního minima výrazně snižuje počet úplných domácností s tržním příjmem do životního minima, které jsou kompenzovány touto dávkou. Pokud jde o neúplné domácnosti, je toto snížení zanedbatelné. Přibližně 70 % domácností poživatelů sociálního příplatku jsou domácnosti, v nichž nežije osoba, která by byla v evidenci úřadu práce. Při rozdělení na úplné a neúplné domácnosti lze uvést, že v roce 2001 nejvíce zastoupenou skupinou u úplných domácností jsou domácnosti s jedním nezaměstnaným členem (69 %), stejná situace je i u neúplných domácností, s tím rozdílem, že podíl je na úrovni 31 %, je to dáno menším zastoupením neúplných domácností na celku domácností s nezaměstnaným členem a pobírajících sociální příplatek. V roce 2005 se podíl úplných domácností s jedním nezaměstnaným členem zvýšil na 69 %, u neúplných domácností snížil na 31 %. Tabulka č. 5.5 Relativní četnosti příjemců sociálního příplatku s tržním příjmem do 1,0 ŽM podle počtu osob v domácnosti (2001 a 2005) počet osob v domácnosti 1 2 3 4 5 a více celkem

úplná domácnost 2001 2005 0,0 1,9 21,1 28,8 13,7 65,5

0,0 1,8 17,5 22,7 13,9 55,9

neúplná domácnost 2001 2005 0,0 0,0 20,1 25,3 11,4 14,6 2,4 3,4 0,5 0,8 34,5 44,1

Nejohroženějšími domácnostmi poživatelů sociálního příplatku jsou domácnosti s příjmem do 1,0násobku životního minima (ŽM). Pokud jde o ně, u úplných domácností byly v roce 2001 nejvíce zastoupené čtyřčlenné domácnosti (29 %) a neúplných jsou to dvoučlenné domácnosti (20 %). Rok 2005 znamenal pokles podílu úplných domácností o 6 % a nárůst podílů neúplných domácností o 5 %. Tabulka č. 5.6 Relativní četnosti příjemců sociálního příplatku s tržním příjmem do 1,0 ŽM podle počtu dětí v domácnosti (2001 a 2005) počet dětí 1 2 3 4 a více celkem

úplná domácnost 2001 2005 21,2 30,1 10,5 3,7 65,5

17,4 24,1 10,0 4,5 55,9

neúplná domácnost 2001 2005 20,0 25,2 11,5 14,7 2,4 3,4 0,5 0,8 34,5 44,1

V případě členění domácností s příjmem do 1,0 ŽM podle počtu dětí jsou nejpočetněji zastoupené úplné domácnosti se dvěma dětmi (30 %) a neúplné domácnosti s jedním dítětem (20 %). V roce 2005 se podíl úplných domácností s příjmem do 1,0 ŽM a dvěma dětmi snížil na 24 %, naopak podíl neúplných domácností s jedním dítětem se zvýšil na 25 %.

52


Tabulka č. 5.7 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti podle tržního příjmu ku ŽM a počtu dětí v domácnosti (2001 a 2005) počet dětí v domácnosti

1 2 3 4 a více celkem 1 2 3 4 a více celkem

poměr tržního příjmu k základnímu ŽM poměr tržního příjmu k základnímu ŽM (11/2001) (11/2005) do 1,0 do 1,0 do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / četnost četnost úplná domácnost 23,00 4,43 3,33 30,76 22,51 3,25 2,90 28,67 32,75 9,08 7,36 49,19 31,21 7,68 7,82 46,71 11,46 2,47 1,57 15,50 12,97 2,82 2,06 17,85 4,04 0,36 0,16 4,56 5,82 0,64 0,30 6,77 71,25 16,34 12,42 100,00 65,54 72,51 14,40 13,09 100,00 55,88 neúplná domácnost 46,56 6,05 6,26 58,87 43,50 5,20 8,73 57,43 26,69 4,04 3,02 33,74 25,44 4,52 4,44 34,40 5,59 0,34 0,18 6,12 5,91 0,44 0,33 6,69 1,24 0,02 0,01 1,27 1,43 0,03 0,02 1,48 80,08 10,45 9,46 100,00 34,46 76,29 10,19 13,51 100,00 44,12

V typologii domácnosti podle počtu osob v evidenci ÚP a s příjmem do 1,0 ŽM jsou nejpočetněji zastoupenou skupinou úplné domácnosti s jedním nezaměstnaným členem (69 %) a neúplné domácnosti (31 %). V roce 2005 byl podíl domácností s jedním nezaměstnaným členem na úrovni 63 % a neúplných domácností 37 %. Tabulka č. 5.8 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti podle tržního příjmu ku ŽM a počtu osob v evidenci ÚP (2001 a 2005) počet osob v evidenci ÚP

1 2 3 a více ne v evidenci

celkem 1 2 3 a více ne v evidenci

celkem

poměr tržního příjmu k základnímu ŽM poměr tržního příjmu k základnímu ŽM (11/2001) (11/2005) do 1,0 do 1,0 do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / četnost četnost úplná domácnost 17,40 1,81 1,07 20,29 23,57 2,89 1,85 28,30 3,68 0,04 0,03 3,74 6,36 0,07 0,05 6,48 0,29 0,00 0,00 0,29 0,53 0,00 0,00 0,53 49,82 14,50 11,36 75,68 42,01 11,44 11,24 64,69 71,19 16,36 12,46 100,00 65,38 72,47 14,40 13,13 100,00 55,89 neúplná domácnost 23,01 0,21 0,14 23,36 26,91 0,39 0,34 27,64 0,38 0,00 0,00 0,38 0,51 0,00 0,00 0,52 0,01 0,00 0,00 0,01 0,02 0,00 0,00 0,02 56,65 10,26 9,33 76,25 48,75 9,80 13,27 71,83 80,05 10,48 9,47 100,00 34,62 76,19 10,19 13,62 100,00 44,11

5.2 Efekt sociálního příplatku Cílem poskytování sociálního příplatku je zvyšování příjmu v domácnostech s nízkými příjmy a prevence jejich chudoby. V této části analýzy se zaměřujeme na předvedení efektu sociálního příplatku na změnu příjmu domácnosti a přesunu příjemců této dávky mezi jednotlivými příjmovými skupinami podle násobku ŽM.

53


Pro analýzu jsme použili dvě kategorie příjmu - tržní příjem, který je tvořen příjmy z pracovní aktivity (bez dávek sociální podpory) a konečný příjem, který je součtem tržního příjmu a sociálních dávek. Následující tabulky ukazují výsledný efekt po započtení sociálního příplatku do příjmu domácností. Rozložení příjemců reflektuje jednak kritérium násobku ŽM, tak i strukturu příjemců (domácností) sociálního příplatku. Z důvodu větší přehlednosti analýzy jsou konkrétní počty příjemců uvedeny v přílohách. V případě rozdělení podle tržního příjmu se podíl domácností příjemců sociálního příplatku pod hranicí ŽM (r. 2001) pohyboval u úplných domácností na hodnotě 223 844 a neúplných domácností 117 704, to je 15,6 %, resp. 8,2 % dané kategorie a 65,5 %, resp. 34,5 % rodinných domácností s příjmem do 1,0 ŽM v České republice. Po následném přiznání sociálního příplatku se jejich podíl na rodinných domácnostech celkem snížil na 6,8 % u úplných domácností a 5,0 % u neúplných domácností. V roce 2005 se podíl úplných domácností příjemců s příjmem do 1,0 ŽM snížil oproti roku 2001 na 9 % a u druhé skupiny domácností (neúplné) se podíl snížil na 7,1 % rodinných domácností celkem. Podíl na rodinných domácnostech s příjmem do 1,0násobku ŽM byl u úplných domácnosti 55,9 % a u neúplných domácností 44,1 %. Při analýze podle konečného příjmu byl podíl úplných domácností s příjmem do 1,0 ŽM 3,5 % a neúplných domácností 4,3 % na rodinných domácnostech celkem. Posun struktury domácností je znázorněn pomocí relativních četností, které jsou tvořeny podílem počtu příjemců sociálního příplatku s příjmem pod ŽM na celkovém počtu příjemců této dávky. Relativní četnosti jsou uvedené v tabulkách č. 5.1 až 5.8 (tržní příjem) a 5.9 až 5.14 (konečný příjem). Pokud je hlediskem nároku na dávku tržní příjem, pak v roce 2001 patřilo do pásma pod ŽM 73 % úplných domácností (podíl na celkovém počtu úplných domácností), po vyplacení dávky sociálního příplatku se přesunula více než polovina domácností do vyšší příjmové hladiny (násobků ŽM) a pod ŽM se nacházelo 32 % domácností. U neúplných domácností byl podíl před efektem sociálního příplatku 82 % a po přiznání dávky 50 % domácností. V roce 2005 byla situace u úplných a neúplných domácností obdobná. Tabulka č. 5.9 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti konečného příjmu ku ŽM a počtu osob v domácnosti (2001 a 2005) počet osob v domácnosti

poměr konečného příjmu k základnímu ŽM (11/2001) 1,0-1,2

1,2-1,6

2 3 4 5 a více celkem

0,00 1,62 11,54 12,47 6,50 32,13

0,00 0,36 6,19 9,66 4,06 20,27

0,00 0,53 13,05 25,04 8,98 47,60

1 2 3 4 5 a více celkem

0,00 30,77 15,12 3,58 0,94 50,41

0,00 9,78 6,32 1,04 0,15 17,29

0,00 18,25 12,29 1,57 0,19 32,30

1

54

do 1,0

podle

poměr konečného příjmu k základnímu ŽM (11/2005)

do 1,0 do 1,0 ŽM / do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / četnost četnost úplná domácnost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1,80 0,39 0,80 2,99 2,51 30,78 10,49 4,90 14,02 29,42 47,17 10,11 6,75 26,94 43,80 19,54 7,64 3,65 12,51 23,80 100,00 57,58 30,05 15,68 54,27 100,00 44,72 neúplná domácnost 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 58,80 30,16 7,35 20,01 57,52 33,73 14,50 5,14 14,53 34,17 6,19 3,46 1,22 2,08 6,76 1,28 1,05 0,23 0,26 1,54 100,00 42,42 49,17 13,94 36,89 100,00 55,28 celkem


Tabulka č. 5.10 Příjemci sociálního příplatku - kategorizace podle konečného příjmu (2001 a 2005) rok úplné domácnosti příjemců (konečný příjem) úplné domácnosti příjemců (konečný příjem) / úplná domácnost (%) neúplné domácnosti příjemců (konečný příjem) neúplné domácnosti příjemců (konečný příjem) / neúplná domácnost (%)

2001 303 758 27,8 142 621 41,5

2005 165 499 15,2 125 024 36,4

Účinek působení sociálního příplatku je pozorovatelný především ve snižování počtu domácností s příjmem pod ŽM a posunu mezi jednotlivými domácnostmi uvnitř ohrožené skupiny domácností s příjmem do ŽM, při zohlednění tržního příjmu byli nejpočetnější skupinou žadatelů o sociální příplatek čtyřčlenné domácnosti (32 %) a tříčlenné domácnosti (24 %), po zohlednění konečného příjmu se jejich podíl vyrovnal na 12 %. Při zohlednění počtu nezaměstnaných osob v domácnostech je zjevný malý dopad sociálního příplatku na změnu podílu těchto domácností pod hranicí ŽM. Nejohroženějšími skupinami domácností jsou úplné domácnosti se třemi a více dětmi, dále neúplné domácnosti, v nichž nejvíce vynikají domácnosti s jedním dítětem. Je patrné, že růst pracovních příjmů (při zaostání úrovně životního minima) se projevil v období 2000-2005 v podstatně menších počtech úplných domácností s dětmi, které potřebují k ochraně před chudobou sociální příplatek. Na druhé straně u neúplných domácností se tento pozitivní efekt projevil jen málo. Tabulka č. 5.11 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti podle konečného příjmu ku ŽM a počtu dětí v domácnosti (2001 a 2005)

počet dětí v domácnosti 1 2 3 4 a více celkem 1 2 3 4 a více celkem

poměr konečného příjmu k základnímu poměr konečného příjmu k základnímu ŽM (11/2001) ŽM (11/2005) do 1,0 do 1,0 ŽM / do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / četnost četnost úplná domácnost 11,65 6,15 13,04 30,84 10,42 4,81 13,84 29,07 13,54 9,97 25,49 49,01 11,36 7,11 27,73 46,20 4,74 3,23 7,56 15,52 5,03 2,75 10,05 17,83 2,20 0,92 1,51 4,62 3,22 1,00 2,68 6,91 32,13 20,27 47,60 100,00 57,58 30,03 15,67 54,30 100,00 44,68 neúplná domácnost 30,66 9,78 18,25 58,68 30,10 7,31 19,98 57,38 15,23 6,32 12,29 33,84 14,63 5,18 14,51 34,31 3,58 1,04 1,57 6,19 3,46 1,22 2,08 6,77 0,94 0,15 0,19 1,28 1,04 0,23 0,26 1,54 50,41 17,29 32,30 100,00 42,42 49,23 13,94 36,84 100,00 55,32

Tabulka č. 5.12 Příjemci sociálního příplatku do 1,0 ŽM (2001 a 2005) rok úplné domácnosti příjemců do 1,0 ŽM (konečný příjem) úplné domácnosti příjemců do 1,0 ŽM (konečný příjem) / úplná domácnost neúplné domácnosti příjemců do 1,0 ŽM (konečný příjem) neúplné domácnosti příjemců do 1,0 ŽM (konečný příjem) / neúplná domácnost

2001 97 597

2005 49 735

8,9

4,6

71 895

61 475

20,9

17,9

55


Tabulka č. 5.13 Relativní četnosti příjemců sociálního příplatku s konečným příjmem do 1,0 ŽM podle počtu osob v domácnosti (2001 a 2005) úplná domácnost 2001 2005 0,0 2,9 20,7 22,3 11,7 57,6

počet osob 1 2 3 4 5 a více celkem

0,0 2,7 15,6 15,1 11,4 44,7

neúplná domácnost 2001 2005 0,0 25,9 12,7 3,0 0,8 42,4

0,0 33,9 16,3 3,9 1,2 55,3

Tabulka č. 5.14 Relativní četnosti příjemců sociálního příplatku s konečným příjmem do 1,0 ŽM podle počtu dětí v domácnosti (2001 a 2005) úplná domácnost 2001 2005 20,9 24,3 8,5 3,9 57,6

počet dětí 1 2 3 4 a více celkem

15,5 16,9 7,5 4,8 44,7

neúplná domácnost 2001 2005 25,8 12,8 3,0 0,8 42,4

33,8 16,4 3,9 1,2 55,3

Tabulka č. 5.15 Příjemci sociálního příplatku - relativní četnosti podle konečného příjmu ku ŽM a počtu osob v evidenci ÚP (2001 a 2005)

počet osob v evidenci ÚP 1 2 3 a více ne v evidenci

celkem 1 2 3 a více ne v evidenci

celkem

poměr konečného příjmu k základnímu poměr konečného příjmu k základnímu ŽM (11/2001) ŽM (11/2005) do 1,0 do 1,0 do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 celkem ŽM / ŽM / četnost četnost úplná domácnost 11,36 4,01 5,45 20,82 13,44 5,78 10,20 29,41 3,47 0,28 17,02 32,13

0,17 0,01 16,08 20,27

21,14 0,33 0,02 28,93 50,41

1,46 0,02 0,00 15,81 17,29

0,12 3,76 6,08 0,00 0,29 0,53 42,04 75,13 10,11 47,60 100,00 57,58 30,16 neúplná domácnost 1,43 24,03 24,05 0,02 0,37 0,48 0,00 0,02 0,02 30,84 75,58 24,71 32,30 100,00 42,42 49,25

0,43 0,03 9,51 15,75

0,41 6,92 0,01 0,57 43,48 63,10 54,10 100,00

44,76

2,41 0,03 0,00 11,52 13,96

2,63 29,09 0,04 0,55 0,00 0,02 34,12 70,34 36,79 100,00

55,24

5.3 Struktura příjemců sociálního příplatku v okresech České republiky Tato část se zaměřuje na strukturu příjemců sociálního příplatku podle okresu, ve kterém má trvalou adresu oprávněná osoba. Jsou zde zahrnuty všechny domácnosti s příjmem tržním, popřípadě konečným do 1,6násobku ŽM.

56


Tabulka č. 5.16 Domácnosti pobírající sociální příplatek - počty podle tržního příjmu do 1,6násobku ŽM (listopad 2005) trvalá adresa oprávněné osoby Krajské měst, okresní město Hl.m. Praha Středočeský kraj Kladno Kutná Hora Jihočeský kraj České Budějovice Plzeňský kraj Plzeň-město Klatovy Karlovarský kraj Karlovy Vary Sokolov Ústecký kraj Ústí nad Labem Děčín Liberecký kraj Liberec Jablonec nad Nisou Královehradecký kraj Hradec Králové Náchod Pardubický kraj Pardubice Chrudim Vysočina Jihlava Třebíč Jihomoravský kraj Brno-město Hodonín Olomoucký kraj Olomouc Jeseník Zlín Vsetín Moravskoslezský kraj Ostrava-město Bruntál celkem ČR

neúplné dom. 8 472

počet neúplných úplné dom. dom. v okrese 52 161 8 143

počet úplných dom. v okrese

podíl (%) neúplné

podíl (%) úplné

100 456 456

16,2

8,1

2 118 1 109

5 413 2 114

2 166 1 590

15 111 7 837

39,1 52,5

14,3 20,3

2 142

5 963

2 019

20 093

35,9

10,0

1 947 924

6 719 2 485

1 547 1 375

15 555 9 453

29,0 37,2

9,9 14,5

2 001 2 312

5 415 4 212

2 111 2 218

11 388 9 796

37,0 54,9

18,5 22,6

2 312 2 411

5 083 4 901

2 739 3 838

11 870 13 890

45,5 49,2

23,1 27,6

2 150 1 461

6 090 3 521

2 583 1 498

16 153 9 100

35,3 41,5

16,0 16,5

1 585 1 751

5 339 3 490

2 116 2 274

16 980 12 644

29,7 50,2

12,5 18,0

1 725 1 230

5 325 2 661

2 142 2 651

17 024 12 103

32,4 46,2

12,6 21,9

1 030 1 440

3 052 2 736

1 516 3 010

12 222 14 226

33,7 52,6

12,4 21,2

5 288 1 982

15 926 3 966

5 555 3 939

35 803 18 969

33,2 50,0

15,5 20,8

4 1 3 3

25 4 22 17

033 851 239 118

39,8 55,3 37,5 43,7

16,4 26,9 14,1 18,7

32 644 11 794 1 090 770

55,1 61,1 38,8

20,3 22,8 16,3

2 817 784 1 999 1 785 7 231 2 358 133 094

7 1 5 4

083 418 329 087

13 133 3 857 343 405

108 304 140 204

6 630 2 691 177 397

Tabulka ukazuje domácnosti příjemců sociálního příplatku podle trvalé adresy oprávněné osoby. Pro zjednodušení a zpřehlednění jsou uvedeny pouze jednotlivá krajská města a okresy s nejvyšším podílem příjemců sociálního příplatku z úplných domácností s dětmi na celkovém počtu těchto domácnosti v okrese. Dále je uveden podíl obou typů domácností příjemců na celkovém počtu uvedených domácností v okresech ČR podle údajů, které uvádí Český statistický úřad ve svém Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001. V ČR je příjemcem sociálního příplatku 16 % úplných domácností a téměř 39 % neúplných rodinných domácností. Nejvyšší počet úplných domácností v České republice je v hlavním městě, podíl příjemců z úplných domácností je však třetí nejnižší (8,1%). Nejvyšší podíl (více než 22 %) příjemců mezi úplnými domácnostmi

57


mají okresy na severu Čech a Moravy, především Děčín, Sokolov, Bruntál a Jeseník, jedná se většinou o okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti překračující 10 % (r. 2005). V případě neúplných domácností je situace obdobná, k uvedeným okresům je však nutné připočítat Třebíč a Kutnou Horu, zde více jak polovina neúplných domácnosti je příjemcem sociálního příplatku. Tabulka č. 5.17 Domácnosti pobírající sociální příplatek - počty podle konečného příjmu do 1,6násobku ŽM ve vybraných okresech České republiky (listopad 2005) trvalá adresa oprávněné osoby okres Hl.m. Praha Benešov Chomutov Ústí nad Labem Liberec Jablonec nad Nisou Cheb Karlovy Vary Plzeň-město Rokycany České Budějovice Český Krumlov Hradec Králové Náchod Chrudim Pardubice Jihlava Žďár nad Sázavou Blansko Brno-město Frýdek-Místek Ostrava-město Zlín Kroměříž Olomouc Jeseník

neúplné dom. v evidenci 5 930 627 1 953 1 577 1 466 996 989 1 365 1 328 256 1 499 569 1 110 1 226 861 1 208 721 830 789 3 702 2 032 5 004 1 383 913 1 896 524

počet neúplných úplné dom. v evidenci dom. v okrese 52 161 4 153 2 681 822 5 305 1 721 5 083 1 397 6 090 1 317 3 521 764 3 653 802 5 415 1 077 6 719 782 1 252 199 5 963 1 050 1 998 559 5 339 1 069 3 490 1 160 2 661 1 405 5 325 1 076 3 052 773 2 698 1 329 2 598 1 112 15 926 2 784 6 261 2 341 13 133 3 224 5 329 1 601 2 926 1 112 7 083 2 095 1 418 640

počet podíl (%) - podíl (%) úplných dom. neúplné úplné v okrese 100 456 11,4 4,1 9 923 23,4 8,3 13 333 36,8 12,9 11 870 31,0 11,8 16 153 24,1 8,2 9 100 28,3 8,4 8 901 27,1 9,0 11 388 25,2 9,5 15 555 19,8 5,0 4 934 20,5 4,0 20 093 25,1 5,2 6 816 28,5 8,2 16 980 20,8 6,3 12 644 35,1 9,2 12 103 32,4 11,6 17 024 22,7 6,3 12 222 23,6 6,3 15 394 30,8 8,6 12 433 30,4 8,9 35 803 23,2 7,8 26 888 32,5 8,7 32 644 38,1 9,9 22 239 26,0 7,2 12 364 31,2 9,0 25 033 26,8 8,4 4 851 37,0 13,2

5.4 Shrnutí Sociální příplatek je důležitým zdrojem příjmů nízkopříjmových rodinných domácností. Je to dávka, která snižuje počet chudých domácností s dětmi. U téměř 70 % domácností nežije nezaměstnaný člen, druhou významnou skupinou jsou domácnosti s jedním nezaměstnaným členem. Většina žadatelů o sociální příplatek se při zohlednění tržního příjmu nalézá pod hranicí životního minima. Působení sociálního příplatku se projevuje přesunem počtu příjemců této dávky v jednotlivých pásmech násobků životního minima, a to před nárokem na sociální příplatek - tržní příjem a po přijetí této dávky - konečný příjem. Vyplacení této dávky se pozitivně projeví její vliv na příjmovou situaci domácnosti, přibližně polovina domácností žadatelů se přesune do vyšších příjmových skupin (nad 1,0 ŽM).

58


Od roku 2001 dochází k poklesu počtu příjemců sociálního příplatku, se změnou počtu příjemců se změnila i struktura, výrazně se snížil podíl úplných domácností oproti neúplným domácnostem.

59

6. Závěry a doporučení

6. Závěry a doporučení Výše předložená studie navázala na výzkumné zprávy „Domácnosti a sociální dávky v letech 1996 - 2000 (analýza statistik rodinných účtů)“ (VÚPSV, 2002) a „Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 - 2003“ (VÚPSV, 2005). Roky 2000 až 2005 byly hlavním časovým obdobím, pro které byly analýzy provedeny. Došlo tak k navázání na předcházející zprávu, ve které bylo analyzováno období let 2000 až 2003. Ve zprávě se proto mísí hlavní závěry platné pro období let 2000 až 2005 s dílčími závěry let 2003 až 2005. V případě potřeby je sledované období 2000 až 2005 srovnáno s předchozím obdobím mezi roky 1996 a 2000. Jestliže jsme v předchozí zprávě konstatovali, že období let 2000 až 2003 můžeme charakterizovat jako jednoznačně ekonomicky příznivé (oproti předcházejícímu 1996 - 2000), pak v letech 2004 a 2005 došlo k urychlení ekonomického růstu až k 6 % hodnotám. To bylo dále doprovázeno stagnující mírou nezaměstnanosti (vlivem časového zpoždění za ekonomickým růstem), nízkou mírou inflace a stabilním růstem reálné průměrné mzdy. V rámci reformy veřejných financí byla na roky 2004 a 2005 cílena některá opatření na příjmové a výdajové straně veřejných rozpočtů. Analýza naznačila, že jejich vliv na příjmy a výdaje domácností nebyl zásadní. Hlavním cílem studie bylo ukázat, jak se vývoj ekonomického prostředí podepsal na sociálním postavení domácností v uvedeném časovém období. To je prezentováno na datech „Statistiky rodinných účtů“, která jsou v určitých pasážích doplněna o data z Mikrocenzů a data z šetření EU-SILC. Domácnosti jsou analyzovány jednak podle typu: průměrná domácnost, domácnosti s nezaopatřenými dětmi, domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi, popř. doplněné o domácnosti úplné a neúplné u některých typů domácností. Dalším třídícím mechanismem použitým při analýze je rozdělení domácností do decilových skupin podle hodnoty čistého peněžního příjmu. Z důvodů vyšší přesnosti a možnosti použití regionálního pohledu je analýza SRÚ doplněna o analýzu vývoje všech příjemců sociálního příplatku mezi roky 2001 a 2005. U průměrné domácnosti mezi rokem 2000 až 2005 vzrostla reálně spotřební vydání o 12 %. Největšího růstu (o 22 %) dosáhla položka „bydlení, voda, energie, paliva“, jejíž podíl na spotřebních vydáních se tak dlouhodobě zvyšuje. V roce 2005 znamená tato položka 20 % všech spotřebních vydání u průměrné domácnosti. Ještě rychleji pak rostou účty za pošty a telekomunikace (o 46 %), resp. za zdraví (o 35 %). Jejich podíl na spotřebních vydáních je však dosud zanedbatelný, dosahuje 5 %, resp. 2 % v roce 2005. Naopak největší spotřební vydání potraviny a nealkoholické nápoje se mírně snížila a jejich význam na spotřebních vydáních se proto úměrně snižuje (21 % v roce 2005). Ve sledovaném období rostly spotřební vydání pomaleji pro domácnosti s dětmi - reálně pouze o 8 %, trend jednotlivých položek i jejich podíly na celkovém vydání je však obdobný jako u průměrných domácností. Ještě pomalejší byl růst spotřebních vydání (reálně o 6 %) u domácností s dětmi a minimálními příjmy. Růst spotřebních vydání u průměrných domácností byl ovlivněn růstem čistých peněžních příjmů domácností. Ty se reálně ve sledovaném období zvýšily o 17 %, data SRÚ naznačují, že tento růst byl rovnoměrně rozložen do jednotlivých roků. Největší vliv na růst ČPP měly tržní příjmy, které se mezi roky 2000 a 2005 reálně zvýšily o 15 %. Jejich vliv je umocněn jejich podílem na ČPP, který dosahuje 92 %, resp. 75 %, pokud od nich odečteme daňové odvody, kterými jsou zatíženy. Zbytek - tzn. cca 25

60


% ČPP - tvoří příjmy sociální. Tyto podíly byly ve sledovaném období víceméně konstantní. Sociální příjmy sice u průměrné domácnosti rostly rychleji, ale to bylo do značné míry ovlivněno rostoucím zastoupením důchodců u průměrné domácnosti. Pokud se blíže podíváme na vývoj sociálních příjmů, vidíme ve sledovaném období několik zásadních trendů. Dlouhodobě roste podíl důchodů na všech vyplacených sociálních dávkách. Mezi roky 2000 a 2005 narostl o 4 p.b. na 76 %. Naopak dlouhodobě klesá podíl dávek na dítě, jejichž podíl se do roku 2005 snížil na 6 % a stávají se tak u průměrné domácnosti minoritní dávkou. Podíl dávek nemocenského pojištění na sociálních příjmech zůstává v dlouhém období víceméně stabilní (9 % v roce 2005), mezi roky 2003 a 2005 lze pozorovat jejich mírný pokles. Skupina dávek, která je označena „ostatní sociální příjmy“, ve sledovaném období mírně rostla, což je dáno vlivem rodičovského příspěvku, který se řadí mezi nejrychleji rostoucí sociální dávky v ČR. Z dat SRÚ plyne, že nejrychleji rostoucí dávkou byly mezi roky 2000 až 2005 důchody, jejichž reálný růst dosáhl 27 %, mezi roky 2003 až 2005 pak 12 %. Tento zdánlivě šokující závěr je ale potřeba oslabit skutečností, že ve sledovaných letech měla SRÚ vždy mírně jiné složení průměrné domácnosti, s mírně se zvyšující váhou důchodců. Těch bylo v roce 2003 u průměrné domácnosti 19 %, v roce 2005 již 21 %. Pokud proto vyloučíme vliv odlišného složení průměrné domácnosti, můžeme konstatovat, že reálný důchod na jednoho průměrného důchodce ve sledovaném období 2000 až 2005 vzrostl pouze o 17 %, přičemž v letech 2003 až 2005 to bylo pouze 4 %. Naopak dávky na dítě zaznamenaly největší pokles. Mezi roky 2000 až 2005 to bylo reálně o 24 % s tím, že největší pokles nastal mezi roky 2003 a 2005 - o 20 %. I tato veličina byla ovšem ovlivněna rozdílným složením domácností v uvedených letech. Pokud bychom tento vliv vyloučili, byl pokles mezi roky 2000-2005 o 16 % a mezi roky 2003-2005 o 10%. I přes pokles dávek na dítě nelze ale opomenout jejich značnou cílenost, kdy tyto významně pomáhají v boji proti chudobě rodin s dětmi. Tabulka č. 3.23 ukázala, že rychlý růst důchodových dávek má za následek, že se důchodci v uvedeném období přesouvali do středních příjmových skupin. Zároveň nivelizující vliv českého důchodového systému způsobuje, že ve vyšších decilových skupinách počty důchodců stagnují, až mírně ubývají. Český důchodový systém tak odvádí výbornou práci v boji proti chudobě, na druhou stranu je v něm značně oslaben princip ekvivalence. V okamžiku odchodu do důchodu pak „bohatší“ penzisté zaznamenají mnohem výraznější pokles příjmů (srovnáno s jejich předdůchodovými příjmy) než průměrný důchodce. Na významný vliv sociálních transferů v boji proti chudobě v ČR poukazuje i zpráva Evropské komise (viz EC, 2007). Na základě statistického zjišťování typu SILC (2005) v jednotlivých členských státech plyne, že chudobou je v ČR ohroženo 10 % populace,6 oproti 16 % v EU-25. Česká republika tak patří spolu se Švédskem (9 %) a Dánskem (10 %) ke státům s nejnižší mírou chudoby. Toto ovšem neplatí v případě dětí ve věku 0 až 17 let, u nichž je míra chudoby 18 %. ČR tak v rámci EU-25 (19 %) zaujímá až 11. místo. Naopak první místo a nejnižší míru chudoby (5 %) představují v EU-25 (19 %) občané starší 65 let. Český důchodový systém tak nechává čtyřikrát méně chudých důchodců, než je průměr ve zbylých státech EU, i když před důchody a

6

Míra chudoby je definována jako podíl obyvatel, jejichž ekvalizovaný disponibilní příjem je nižší než 60 % ekvalizovaného disponibilního příjmu mediánu. Ekvalizovaný disponibilní příjem je disponibilní příjem domácnosti na spotřební jednotku.

61


ostatními sociálními dávkami je v ČR (88 %) stejná míra chudoby jako v EU-25 (90 %) a výdaje na důchody jsou v ČR nižší (7,8 % HDP) než v v EU-25 (12 % HDP). Specifickým pohledem na sociální systém je analýza příjemců sociálního příplatku za měsíc listopad roku 2001 a 2005. Ta taktéž ukazuje na relativní bohatnutí českých domácností, jejichž příjmy rostou rychleji, než roste životní minimum. Zatímco v roce 2001 bylo v ČR cca 31 % všech domácností s dětmi příjemci sociálního příplatku, do roku 2005 jejich počet výrazně klesl na 22 %. Tento pokles se týkal hlavně úplných domácností, kde se počet příjemců snížil o 42 %. V případě neúplných domácností byl pokles mnohem nižší, pouze 7 %. Nejvyšší podíl příjemců sociálního příplatku mají okresy na severu Čech a Moravy, především Děčín a Jeseník. Jak ukázala analýza SRÚ, na hodnocení trendů vývoje sociální situace nemá vliv, jestli jsou domácnosti do decilových skupin řazeny podle ukazatele ČPP na osobu nebo ČPP na SJ. Při použití těchto dvou metod je samozřejmě rozdílné zařazení domácností do jednotlivých decilových skupin, vývoj v čase je ale totožný. Naopak určité výtky lze adresovat k použité metodě, kdy vývoj sociální situace českých domácností hodnotíme na datech SRÚ. Při hodnocení je potřeba mít neustále na paměti, že smysl SRÚ je především sledovat strukturu vydání českých domácností, nikoliv jejich příjmy. Jak navíc prokázalo srovnání SRÚ (kvótní výběr domácností) s daty SILC (2005) (náhodný výběr domácností), existují dílčí rozdíly ve složení domácností. Vzhledem k provedeným analýzám se přesto domníváme, že má smysl provádět hodnocení sociální situace domácností na datech SRÚ. K tomuto závěru nás vede zejména fakt, že v ČR chybí dostatečně podrobná data o příjmech českých domácností, která by byla založená na náhodném výběru domácností. Takováto data bude zajišťovat od roku 2005 šetření EU-SILC, které navíc umožní srovnání české situace v širším evropském kontextu. Opomenout rovněž nelze smysl samotné analýzy, kterým je analyzovat trendy ve vývoji sociální situace českých domácností, nikoliv hledat její přesný obraz. K tomuto cíli pak data SRÚ plně postačují. Na úplný závěr chceme rekapitulovat hlavní zjištění. Případná doporučení pro českou sociální politiku však necháváme na čtenáři. •

Příznivý ekonomický vývoj vede k tomu, že ve sledovaném období let 2000 až 2005 příjmy všech domácností stabilně rostly. Zlepšování sociální situace domácností bylo zapříčiněno jak růstem pracovních příjmů, tak růstem sociálních dávek. Pokračující růst v letech 2006 a 2007, spolu se snižující se nezaměstnaností, dává naději, že sociální situace českých domácností se výrazně zlepšila i v tomto období.

•

Nejvyšší růst ve sledovaném období zaznamenaly důchodové dávky. Na jejich růst má největší vliv stárnutí české populace a pravidelně prováděná valorizace, která zohledňuje růst ekonomiky.

•

Český důchodový systém pozvolna přesouvá důchodce do středních příjmových skupin. Vzhledem k nivelizujícímu charakteru dávky se ale důchodci nedostávají do vyšších příjmových skupin. Český důchodový systém odvádí v rámci zemí EU nejlepší práci v boji s chudobou, neposkytuje však důchody, které by byly dostatečně ekvivalentní vzhledem k předdůchodovým příjmům.

•

Naopak dávky na dítě (sociální příplatek a přídavky na dítě) zaznamenaly ve sledovaném období výrazný reálný pokles a v rámci sociálního systému se stávají „chudinskými dávkami“, kdy jsou převážně zacíleny na domácnosti s nejnižšími příjmy. Vlivem reálného poklesu těchto dávek zaznamenaly rodiny s dětmi

62


pomalejší růst ČPP a tyto rodiny se v příjmovém rozložení pozvolna přesouvají do nejnižších příjmových skupin. Analýzy Evropské komise ukázaly, že děti jsou v ČR postiženy chudobou čtyřikrát častěji než důchodci (definice chudoby viz předcházející poznámka pod čarou). •

Výše popsané bylo dále potvrzeno analýzou vývoje struktury příjemců sociálního příplatku mezi roky 2001 a 2005. Sociální příplatek dnes převážně slouží k boji s chudobou u domácností s dětmi, kdy v roce 2005 je 22 % českých domácností s dětmi příjemci sociálního přídavku a tři čtvrtiny z nich nemá tržní příjmy vyšší, než je hodnota ŽM. Charakter sociálního příplatku tak již dávno tuto dávku řadí spíš do systému sociální pomoci.

•

Z výše naznačeného je patrné, že i přes příznivé ekonomické prostředí v letech 2000 až 2005 pokračovala segmentace české společnosti, kdy se do nejnižších příjmových skupin přesouvají domácnosti s dětmi, do středních příjmových skupin domácnosti důchodců a do nejvyšších příjmových skupin ekonomicky aktivní domácnosti bez nezaopatřených dětí.

63

Literatura

Literatura Sirovátka, T., Jahoda, R., Kofroň, P. (2002) Domácnosti a sociální dávky v letech 1996-2000 (analýza statistik rodinných účtů). [online]. c2002, [cit. 2-04-2007] Dostupné z: . Jahoda, R., Kofroň, P. (2005) Domácnosti a sociální dávky v letech 2000-2003 (analýza statistik rodinných účtů). [online]. c2005, [cit. 2-04-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2007a) Časové řady. [online]. c2005, [cit. 05-02-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2007b) Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2005. [online]. c2007, poslední revize 26.1.2007 [cit. 08-04-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2006a) Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2005, I.díl - sociální skupiny, příjmová pásma. Metodické vysvětlivky. [online]. c2006, poslední revize 3.7.2006 [cit. 8-04-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2006b) Analýza trhu práce 1993 až 2005. [online]. c2004, poslední revize 26.9.2006 [cit. 5-02-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2004) MIKROCENZUS (Příjmy hospodařících domácností) 2002. [online]. c2003, poslední revize 22.4.2004 [cit. 8-04-2007] Dostupné z: . ČSÚ (2003) Příjmy, vydání a spotřeba domácností statistiky rodinných účtů za rok 2002, I.díl - sociální skupiny, příjmová pásma. [online]. c2003, poslední revize 1.7.2003 [cit. 8-04-2007] Dostupné z: . EC (2007) Joint Report on Social Protection and Social Inclusion. [online]. c2007, poslední revize 6.3.2007 [cit. 8-08-2007] Dostupné z: . (COMMISSION OF THE EUROPEAN COMMUNITIES) MPSV (2006) Pojistně matematická zpráva o sociálním pojištění 2006. [online]. c2006, [cit. 31-03-2007] Dostupné z: MPSV (2004) Pojistně matematická zpráva o sociálním pojištění 2004. [online]. c2004, [cit. 31-03-2007] Dostupné z: PSP (2006) Vyvoj mandatornich vydaju (priloha ke snemovnimu textu c. 52/0 – Vladni návrh zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2007. [online]. c2006, [cit. 31-03-2007] Dostupné z:

64

Literatura

SZÚ (1996-2005) Státní závěrečný účet české republiky za rok 1996 (resp. 1997 2005). Ministerstvo financí ČR Nařízení vlády č. 56/2000 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima Nařízení vlády č. 333/2001 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima Eurostat, Consumers in Europe, Facts and Figures, Edition 2005 Zákon č. 589/92 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

65

Přílohy ke kapitole č. 3.2 Domácnosti celkem tříděno podle ČPP na osobu

Seznam tabulek a grafů ke kapitole č. 3.2 Tabulka č. 1

Základní data

Tabulka č. 2

Agregované sociální příjmy

Tabulka č. 3

Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost

Tabulka č. 4

Příjemci sociálních dávek (rodiny)

Graf č. 1

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody

Graf č. 2

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou

Graf č. 3

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě

Tabulka č. 5

Nominální a reálný vývoj základních veličin

Tabulka č. 6

Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu

Tabulka č. 7

Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996

Tabulka č. 8

Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního člena

Tabulka č. 9

Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny

Graf č. 4

Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy

Graf č. 5

Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody

Graf č. 6

Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou

Graf č. 7

Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě

Tabulka č. 10 Výše dvou dávek na specifické základy Tabulka č. 11 Distribuce nezaopatřených dětí jednotlivých decilových skupin

a

nepracujících

důchodců

Graf č. 8

Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí

Graf č. 9

Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců

do

Tabulka č. 12 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+jiné) Tabulka č. 13 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami Graf č. 10

Vývoj relace sociálních transferů k decilových skupin v letech 1996-2005

daňovým

odvodům

podle

Tabulka č. 1 Základní data DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1 3,66 1,22 1,78 0,26 3,17 41 361 1 707 3 400 36 254 10 564 2 858 1 235 2 455 2 097 364 1 384 105 66

2 2,89 1,01 1,12 0,59 2,53 51 747 2 587 4 111 45 049 14 302 9 180 981 1 910 1 184 320 561 99 67

3 2,47 0,77 0,75 0,86 2,14 55 516 2 503 3 732 49 281 20 927 16 586 1 335 1 498 692 155 376 202 83

4 2,32 0,72 0,59 0,97 2,02 59 697 2 744 3 880 53 073 24 408 21 376 743 1 176 373 269 334 52 85

rok 1996 5 6 2,37 2,33 0,87 1,01 0,71 0,63 0,75 0,64 2,09 2,06 65 812 71 494 3 763 4 328 4 992 5 662 57 057 61 504 20 431 19 788 17 367 16 145 1 067 1 641 1 330 1 156 293 379 121 181 120 107 64 116 69 63

7 2,38 1,25 0,63 0,47 2,12 80 207 5 546 6 978 67 683 15 175 11 610 1 996 1 010 176 202 76 55 50

8 2,40 1,61 0,54 0,22 2,16 94 412 7 754 9 142 77 516 10 114 6 297 2 371 747 128 148 96 44 283

9 2,18 1,74 0,30 0,09 1,94 115 094 10 572 11 791 92 731 7 448 4 281 2 074 324 249 63 71 110 276

10 1,92 1,70 0,16 0,06 1,70 163 372 17 028 16 288 130 056 7 045 5 100 1 685 133 36 41 1 39 10

medián 68 653 4 046 5 327 59 281 20 110 16 756 1 354 1 243 336 151 114 90 66

váž. průměr 75 488 5 330 6 545 63 614 14 968 10 762 1 482 1 282 666 202 381 91 103

DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1 3,91 1,28 1,99 0,13 2,72 52 496 1 838 4 051 46 607 12 986 2 066 1 781 3 131 2 655 1 080 1 756 421 96

2 3,08 1,17 1,26 0,39 2,29 68 162 3 402 5 573 59 187 15 092 7 762 1 509 2 430 1 865 559 566 180 221

3 2,41 0,78 0,74 0,80 1,90 75 344 3 588 5 173 66 583 26 110 21 409 1 523 1 595 831 368 200 157 27

4 2,36 0,76 0,61 0,92 1,87 80 742 3 779 5 329 71 634 30 921 27 012 1 529 1 297 432 157 91 207 196

rok 2000 5 6 2,28 2,34 0,76 1,03 0,55 0,62 0,88 0,61 1,84 1,86 86 090 95 625 3 951 5 716 5 394 7 513 76 745 82 396 32 780 24 632 28 566 20 333 1 699 1 949 1 108 1 090 310 488 326 200 63 33 486 328 222 211

7 2,22 1,10 0,51 0,54 1,80 105 504 6 482 8 386 90 636 23 776 20 430 1 722 783 359 147 23 258 54

8 2,34 1,57 0,45 0,27 1,90 124 021 9 009 11 028 103 984 15 865 11 633 2 874 499 213 193 20 312 121

9 2,07 1,64 0,27 0,10 1,73 151 230 13 655 15 138 122 437 11 238 6 694 3 769 135 54 90 20 400 76

10 1,84 1,63 0,13 0,06 1,58 209 761 19 838 19 570 170 353 12 145 8 348 3 086 91 123 45 3 201 248

medián 90 858 4 834 6 454 79 571 28 706 24 450 1 824 1 099 399 263 48 407 217

váž. průměr 97 819 6 352 8 036 83 431 20 163 14 561 2 067 1 411 911 381 389 300 145

Tabulka č. 1 Základní data - pokračování DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1 3,81 1,24 1,95 0,10 2,67

2 3,05 1,16 1,30 0,36 2,27

3 2,51 0,89 0,82 0,72 1,96

4 2,32 0,70 0,59 0,93 1,85

61 051 2 385 4 522 54 144 12 885 1 519 1 673 3 353 2 903 1 201 1 626 297 312

79 449 3 982 6 208 69 259 16 725 8 784 2 606 2 526 1 540 525 304 319 122

88 809 4 370 6 139 78 300 27 301 22 039 1 786 1 857 730 459 169 179 84

94 648 4 378 5 800 84 471 37 548 33 020 1 698 1 275 687 233 133 263 239

rok 2003 5 6 2,30 2,15 0,78 0,85 0,56 0,52 0,87 0,74 1,85 1,75 102 387 5 223 6 584 90 581 37 156 32 930 1 662 1 111 536 424 59 206 227

111 422 6 034 7 539 97 849 35 601 31 941 1 866 858 323 167 57 107 281

7 2,30 1,23 0,53 0,48 1,86

8 2,34 1,45 0,52 0,30 1,89

9 2,01 1,58 0,23 0,16 1,69

10 1,86 1,61 0,16 0,06 1,59

126 941 8 697 10 408 107 836 26 578 22 376 2 368 809 239 253 20 423 89

143 977 10 234 11 798 121 944 19 245 14 552 2 853 613 417 160 86 419 144

175 442 14 637 16 090 144 715 17 345 12 087 4 240 215 172 248 32 315 36

244 117 24 706 23 384 196 027 13 164 8 476 3 754 168 329 39 5 133 260

prům. domácnost 2,46 1,15 0,72 0,47 1,94 medián váž. průměr 106 905 114 727 5 629 7 573 7 062 9 078 94 215 98 077 36 379 23 661 32 436 17 626 1 764 2 361 985 1 482 430 957 296 435 58 342 157 272 254 185

Tabulka č. 1 Základní data - pokračování DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1 3,63 1,25 1,79 0,09 2,59

2 2,88 1,04 1,15 0,44 2,16

3 2,40 0,79 0,77 0,70 1,89

4 2,22 0,63 0,51 1,00 1,81

66 797 2 704 5 195 58 899 13 479 1 760 1 713 3 146 3 657 850 1 146 743 465

85 569 4 289 6 426 74 854 19 956 11 870 1 925 2 320 2 524 400 249 341 326

95 326 4 466 6 400 84 460 31 180 24 679 2 052 1 768 1 641 254 175 200 410

102 167 4 628 5 888 91 650 43 681 39 910 1 120 1 011 827 88 41 254 430

rok 2005 5 6 2,18 2,08 0,75 0,86 0,45 0,42 0,92 0,70 1,77 1,71 111 572 5 624 6 839 99 109 44 186 40 182 1 668 812 818 127 34 295 251

123 031 7 003 8 294 107 734 40 012 34 926 2 367 753 925 240 92 245 464

7 2,22 1,26 0,44 0,44 1,81

8 2,12 1,47 0,31 0,27 1,76

9 1,92 1,59 0,16 0,13 1,63

10 1,73 1,52 0,11 0,08 1,50

139 896 9 539 11 218 119 138 29 356 23 629 3 628 526 715 133 14 364 348

164 238 13 232 14 649 136 358 20 672 16 184 2 840 343 378 83 19 627 198

197 822 17 260 18 556 162 007 17 543 11 746 4 689 103 376 117 9 386 118

285 473 28 160 25 788 231 526 18 959 14 879 3 362 74 141 193 0 255 54

prům. domácnost 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86 medián váž. průměr 117 302 127 294 6 314 8 601 7 567 10 017 103 422 108 676 42 099 27 072 37 554 20 673 2 018 2 423 783 1 290 872 1 429 184 293 63 246 270 394 358 325

Tabulka č. 2 Agregované sociální příjmy DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 10 564 2 858 1 235 3 839 2 632

2 14 302 9 180 981 2 471 1 670

3 20 927 16 586 1 335 1 874 1 132

4 24 408 21 376 743 1 510 779

rok 1996 5 6 20 431 19 788 17 367 16 145 1 067 1 641 1 450 1 263 547 739

7 15 175 11 610 1 996 1 086 483

8 10 114 6 297 2 371 843 603

9 7 448 4 281 2 074 395 698

10 7 045 5 100 1 685 134 126

medián 20 110 16 756 1 354 1 357 643

váž. průměr 14 968 10 762 1 482 1 662 1 061

DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 12 986 2 066 1 781 4 887 4 252

2 15 092 7 762 1 509 2 996 2 825

3 26 110 21 409 1 523 1 795 1 383

4 30 921 27 012 1 529 1 388 992

rok 2000 5 6 32 780 24 632 28 566 20 333 1 699 1 949 1 171 1 123 1 344 1 227

7 23 776 20 430 1 722 806 818

8 15 865 11 633 2 874 519 839

9 11 238 6 694 3 769 155 620

10 12 145 8 348 3 086 94 617

medián 28 706 24 450 1 824 1 147 1 286

váž. průměr 20 163 14 561 2 067 1 800 1 736


1 12 885 1 519 1 673 4 979 4 714

2 16 725 8 784 2 606 2 830 2 505

3 27 301 22 039 1 786 2 026 1 450

4 37 548 33 020 1 698 1 408 1 422

rok 2003 5 6 37 156 35 601 32 930 31 941 1 662 1 866 1 170 915 1 394 879

7 26 578 22 376 2 368 829 1 005

8 19 245 14 552 2 853 699 1 141

9 17 345 12 087 4 240 247 771

10 13 164 8 476 3 754 173 761

medián 36 379 32 436 1 764 1 043 1 137

váž. průměr 23 661 17 626 2 361 1 824 1 849


1 13 479 1 760 1 713 4 292 5 714

2 19 956 11 870 1 925 2 569 3 592

3 31 180 24 679 2 052 1 943 2 506

4 43 681 39 910 1 120 1 052 1 599

rok 2005 5 6 44 186 40 012 40 182 34 926 1 668 2 367 846 845 1 490 1 874

7 29 356 23 629 3 628 540 1 559

8 20 672 16 184 2 840 362 1 286

9 17 543 11 746 4 689 112 996

10 18 959 14 879 3 362 74 644

medián 42 099 37 554 2 018 846 1 682

váž. průměr 27 072 20 673 2 423 1 536 2 440

Tabulka č. 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 38 664 10 460 4 520 14 051 9 633

2 41 333 26 530 2 835 7 141 4 826

3 51 690 40 967 3 297 4 629 2 796

4 56 627 49 592 1 724 3 503 1 807

rok 1996 5 6 48 421 46 106 41 160 37 618 2 529 3 824 3 437 2 943 1 296 1 722

7 36 117 27 632 4 750 2 585 1 150

8 24 274 15 113 5 690 2 023 1 447

9 16 237 9 333 4 521 861 1 522

10 13 526 9 792 3 235 257 242

medián 47 264 39 389 3 176 3 190 1 509

váž. průměr 37 299 26 820 3 693 4 143 2 644

DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 50 775 8 078 6 964 19 108 16 625

2 46 483 23 907 4 648 9 228 8 701

3 62 925 51 596 3 670 4 326 3 333

4 72 974 63 748 3 608 3 276 2 341

rok 2000 5 6 74 738 57 639 65 130 47 579 3 874 4 561 2 670 2 628 3 064 2 871

7 52 783 45 355 3 823 1 789 1 816

8 37 124 27 221 6 725 1 214 1 963

9 23 263 13 857 7 802 321 1 283

10 22 347 15 360 5 678 173 1 135

medián 66 189 56 355 4 217 2 649 2 968

váž. průměr 50 105 36 183 5 135 4 473 4 313


1 49 092 5 787 6 374 18 970 17 960

2 51 011 26 791 7 948 8 632 7 640

3 68 526 55 318 4 483 5 085 3 640

4 87 111 76 606 3 939 3 267 3 299

rok 2003 5 6 85 459 76 542 75 739 68 673 3 823 4 012 2 691 1 967 3 206 1 890

7 61 129 51 465 5 446 1 907 2 312

8 45 033 34 052 6 676 1 636 2 670

9 34 863 24 295 8 522 496 1 550

10 24 485 15 765 6 982 322 1 415

medián 81 000 72 206 3 917 2 329 2 548

váž. průměr 58 325 43 449 5 821 4 497 4 558


1 48 929 6 389 6 218 15 580 20 742

2 57 473 34 186 5 544 7 399 10 345

3 74 832 59 230 4 925 4 663 6 014

4 96 972 88 600 2 486 2 335 3 550

rok 2005 5 6 96 325 83 225 87 597 72 646 3 636 4 923 1 844 1 758 3 248 3 898

7 65 170 52 456 8 054 1 199 3 461

8 43 825 34 310 6 021 767 2 726

9 33 683 22 552 9 003 215 1 912

10 32 799 25 741 5 816 128 1 114

medián 89 775 80 121 4 280 1 801 3 573

váž. průměr 63 323 48 371 5 663 3 589 5 701

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1

DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1

DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě sociální příplatek

1

DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě sociální příplatek

1

2 259 256 49 133 212

3 258 256 110 107 157

2 319 310 36 176 282

3

2 295 288 85 121 206 55

318 308 192 80 107

296 288 159 88 130 21

296 277 170 67 99 7

rok 2003 6 295 270 166 74 88 9

296 270 181 57 75 2

rok 2005 6 297 272 173 69 78 8

5 295 281 179 69 100 8

4 297 279 148 76 129 16

318 307 198 86 98

rok 2000 6 318 295 149 110 112

5

4

3 297 287 106 88 184 38

258 252 162 62 96

319 309 177 82 130

259 252 144 85 111

rok 1996 6 257 244 130 98 107

5

4

3

2 295 283 20 110 257 131

258 253 150 85 109

317 314 93 115 225

296 285 22 119 265 175

4

5 296 284 193 51 89 5

7

8 259 239 99 121 112

7

9 259 213 64 138 99

8 320 270 148 91 93

7

9 318 245 91 146 69

8 296 257 127 96 101 2

7

9

318 197 64 149 10

10 296 192 74 125 23 2

9 296 208 92 101 45 3

258 172 48 125 34

10 318 202 56 158 22

295 220 103 114 66 5

8 296 223 116 96 64 1

10 258 194 44 141 58

295 174 53 136 14 2

10 296 172 65 114 15 1

297 162 70 111 8 0

celkem 2 583 2 331 1 000 1 095 1 095

celkem 3 183 2 757 1 204 1 193 1 148

celkem 2 955 2 532 1 138 1 008 1 091 286

celkem 2 965 2 439 1 165 873 945 205

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1 100,0% 98,8% 18,9% 51,4% 81,9%

podíl příjemců dávky na celkovém počtu domácností v příslušné decilové skupině v roce 1996 2 3 4 5 6 7 8 9 10 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 99,2% 98,1% 97,7% 97,3% 94,9% 92,3% 82,2% 75,2% 66,7% 42,6% 58,1% 62,8% 55,6% 50,6% 38,2% 24,7% 17,1% 18,6% 41,5% 32,9% 24,0% 32,8% 38,1% 46,7% 53,3% 54,7% 48,4% 60,9% 42,2% 37,2% 42,9% 41,6% 43,2% 38,2% 22,5% 13,2%

celkem 100,0% 90,2% 38,7% 42,4% 42,4%


1 100,0% 97,2% 11,3% 55,2% 88,4%


celkem 100,0% 86,6% 37,8% 37,5% 36,1%

DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě (=přídavky na dítě) sociální příplatek

1 100,0% 96,3% 7,5% 40,2% 89,6% 59,1%

podíl příjemců dávky na celkovém počtu domácností v příslušné decilové skupině v roce 2003 2 3 4 5 6 7 8 9 10 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 97,5% 97,3% 95,1% 93,5% 91,6% 86,8% 74,7% 64,9% 58,9% 28,7% 53,6% 60,6% 57,5% 56,3% 42,9% 35,0% 25,1% 17,9% 40,9% 29,6% 23,3% 22,7% 25,1% 32,3% 38,8% 42,2% 46,0% 69,9% 43,9% 33,9% 33,4% 29,7% 34,0% 22,2% 7,9% 4,7% 18,6% 7,2% 2,7% 2,4% 3,0% 0,8% 1,8% 0,6% 0,6%

celkem 100,0% 85,7% 38,5% 34,1% 36,9% 9,7%

podíl příjemců dávky na celkovém počtu domácností v příslušné decilové skupině v roce 2 3 4 5 6 7 8 9 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 96,6% 94,0% 95,7% 91,2% 91,6% 75,2% 70,1% 58,0% 35,8% 50,0% 65,1% 61,1% 58,4% 39,3% 31,0% 21,9% 29,5% 25,6% 17,2% 19,3% 23,2% 32,3% 34,1% 38,6% 61,8% 43,4% 30,2% 25,5% 26,3% 21,8% 15,3% 5,2% 12,9% 5,4% 1,6% 0,7% 2,7% 0,4% 0,9% 0,4%

celkem 100,0% 82,3% 39,3% 29,5% 31,9% 6,9%


1 100,0% 95,9% 6,8% 37,3% 87,1% 44,5%

2005 10 100,0% 54,6% 23,7% 37,4% 2,7% 0,0%

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1 10,0% 11,0% 4,9% 12,1% 19,4%

distribuce příjemců sociálních dávek do mezi jednotlivé decilové skupiny v roce 1996 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 9,9% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,0% 10,9% 10,8% 10,8% 10,5% 10,3% 9,1% 8,3% 7,4% 11,0% 15,0% 16,2% 14,4% 13,0% 9,9% 6,4% 4,4% 4,8% 9,8% 7,8% 5,7% 7,8% 8,9% 11,1% 12,6% 12,9% 11,4% 14,3% 10,0% 8,8% 10,1% 9,8% 10,2% 9,0% 5,3% 3,1%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


1 10,0% 11,2% 3,0% 14,8% 24,6%

distribuce příjemců sociálních dávek do mezi jednotlivé decilové skupiny v roce 2000 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,1% 10,0% 10,0% 10,0% 11,4% 11,2% 11,2% 11,1% 10,7% 9,8% 8,9% 7,3% 7,1% 7,7% 14,7% 15,9% 16,4% 12,4% 12,3% 7,6% 4,7% 5,3% 9,6% 6,9% 6,7% 7,2% 9,2% 7,6% 12,2% 13,2% 12,5% 19,6% 11,3% 9,3% 8,5% 9,8% 8,1% 6,0% 1,9% 0,9%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


1 10,0% 11,3% 1,9% 11,8% 24,3% 61,2%

distribuce příjemců sociálních dávek do mezi jednotlivé decilové skupiny v roce 2003 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,4% 11,4% 11,1% 10,9% 10,7% 10,1% 8,7% 7,6% 6,9% 7,4% 13,9% 15,7% 15,0% 14,6% 11,2% 9,1% 6,5% 4,6% 12,0% 8,7% 6,8% 6,7% 7,3% 9,5% 11,4% 12,4% 13,5% 18,9% 11,9% 9,2% 9,0% 8,0% 9,2% 6,0% 2,1% 1,3% 19,1% 7,4% 2,8% 2,5% 3,1% 0,9% 1,9% 0,6% 0,6%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


1 9,9% 11,6% 1,7% 12,6% 27,2% 63,8%

distribuce příjemců sociálních dávek do mezi jednotlivé decilové skupiny v roce 2005 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,8% 11,4% 11,6% 11,1% 11,2% 9,1% 8,5% 7,0% 6,7% 9,1% 12,7% 16,5% 15,5% 14,9% 10,0% 7,9% 5,6% 6,0% 10,0% 8,7% 5,8% 6,5% 7,9% 11,0% 11,6% 13,1% 12,7% 19,4% 13,6% 9,5% 8,0% 8,3% 6,8% 4,8% 1,6% 0,8% 18,7% 7,8% 2,3% 1,0% 4,0% 0,5% 1,4% 0,5% 0,0%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování 1 1996 2000 2003 2005

1996 2000 2003 2005

1996 2000 2003 2005

2

3

0,2 15,90% 10,71% 9,39% 10,85%

0,3 30,90% 25,42% 23,33% 23,59%

1

2

3

0,1 12,15% 14,75% 11,80% 12,60%

0,2 21,92% 24,39% 23,78% 22,65%

0,3 29,68% 31,27% 32,47% 31,34%

1

2

3

0,1 19,36% 24,56% 24,31% 27,18%

0,2 33,70% 44,16% 43,21% 46,60%

0,3 43,65% 55,49% 55,13% 60,21%

0,1 4,90% 2,99% 1,94% 1,73%

kumulativní 4 0,4 47,10% 41,36% 39,04% 40,14%

distribuce příjemců důchodů 5 6 7 0,5 0,6 0,7 61,50% 74,50% 84,40% 57,81% 70,18% 82,48% 53,99% 68,59% 79,75% 55,64% 70,52% 80,50%

kumulativní distribuce příjemců nemocenské 4 5 6 7 0,4 0,5 0,6 0,7 35,34% 43,11% 52,05% 63,11% 37,97% 45,18% 54,40% 62,03% 39,30% 45,96% 53,31% 62,79% 37,18% 43,71% 51,60% 62,57% kumulativní distribuce příjemců dávek na dítě 4 5 6 7 0,4 0,5 0,6 0,7 52,42% 62,56% 72,33% 82,56% 64,81% 73,34% 83,10% 91,20% 64,30% 73,35% 81,38% 90,60% 69,68% 77,65% 85,91% 92,73%

8

9

0,8 90,80% 90,03% 88,83% 88,38%

0,9 95,20% 94,68% 95,36% 93,95%

8

9

0,8 75,71% 74,27% 74,14% 74,15%

0,9 88,58% 87,51% 86,54% 87,25%

8

9

0,8 91,60% 97,21% 96,61% 97,53%

0,9 96,89% 99,13% 98,74% 99,15%

10 1 100% 100% 100% 100%

10 1 100% 100% 100% 100%

10 1 100% 100% 100% 100%

Graf č. 1 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody 100%

rovn. 1996

90%

2000 2003

80%

2005 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 2 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou 100%

rovn. 1996

90%

2000 2003

80%

2005 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 3 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě 100%

rovn. 1996

90%

2000 2003

80%

2005 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Tabulka č. 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin

1996 2000 2003 2005

1 36 46 54 58

1996 2000 2003 2005

1 36 36 39 41

1996 2000 2003 2005

1 30 39 48 53

1996 2000 2003 2005

1 30 31 35 37

1996 2000 2003 2005

1 10 12 12 13

1996 2000 2003 2005

1 10 10 9 9

254 607 144 899

2 45 59 69 74

254 579 829 361

2 45 46 50 52

797 510 166 318

2 37 53 62 65

797 009 432 442

2 37 41 46 46

564 986 885 479

2 14 15 16 19

564 192 478 465

2 14 11 12 14

281 583 300 460

nominální vývoj čistých peněžních příjmů 4 5 6 7 53 073 57 057 61 504 67 683 71 634 76 745 82 396 90 636 84 471 90 581 97 849 107 836 91 650 99 109 107 734 119 138

8 77 103 121 136

516 984 944 358

9 92 122 144 162

731 437 715 007

10 130 170 196 231

056 353 027 526

medián 59 281 79 571 94 215 103 422

váž. 63 83 98 108

pr. 614 431 077 676

281 257 599 311

reálný vývoj čistých peněžních příjmů 4 5 6 7 53 073 57 057 61 504 67 683 56 221 60 233 64 668 71 135 62 138 66 633 71 980 79 326 64 360 69 598 75 655 83 663

8 77 81 89 95

516 611 704 756

9 92 96 106 113

731 094 455 768

10 130 133 144 162

056 700 201 587

medián 59 281 62 450 69 306 72 627

váž. 63 65 72 76

pr. 614 480 147 317

nominální vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 3 4 5 6 7 8 34 589 35 289 45 381 51 706 65 032 84 298 49 234 49 821 53 310 70 993 81 728 108 156 61 508 57 100 65 231 75 821 100 363 124 732 64 146 58 486 67 386 83 019 110 540 143 566

9 107 139 158 180

646 992 097 279

10 156 197 230 266

327 616 953 514

medián 48 544 62 152 70 526 75 203

váž. 60 77 91 100

pr. 521 656 066 222

298 885 755 818

9 107 109 116 126

646 871 299 599

10 156 155 169 187

327 097 893 157

medián 48 544 48 779 51 880 52 810

váž. 60 60 66 70

pr. 521 948 990 380

049 187 259 854

3 49 66 78 84

049 452 948 565

3 49 52 57 59

445 070 724 613

445 651 141 076

reálný vývoj "tržních" 3 4 34 589 35 289 38 641 39 102 45 246 42 004 45 046 41 071

302 092 725 956

3 20 26 27 31

302 845 303 014

3 20 20 20 21

příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 5 6 7 8 45 381 51 706 65 032 84 41 840 55 718 64 143 84 47 985 55 775 73 829 91 47 321 58 299 77 626 100

nominální vývoj sociálních příjmů - domácnosti 4 5 6 7 927 24 408 20 431 19 788 15 110 30 921 32 780 24 632 23 301 37 548 37 156 35 601 26 180 43 681 44 186 40 012 29

927 492 083 896

4 24 24 27 30

reálný vývoj sociálních příjmů 5 6 408 20 431 19 788 268 25 727 19 332 621 27 333 26 189 675 31 029 28 098

7 15 18 19 20

celkem 175 776 578 356

8 10 15 19 20

114 865 245 672

9 7 11 17 17

448 238 345 543

10 7 12 13 18

045 145 164 959

medián 20 110 28 706 36 379 42 099

váž. 14 20 23 27

pr. 968 163 661 072

175 660 551 615

8 10 12 14 14

114 451 157 517

9 7 8 12 12

448 820 759 319

10 7 9 9 13

045 532 684 314

medián 20 110 22 530 26 761 29 564

váž. 14 15 17 19

pr. 968 825 406 011

Tabulka č. 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin - pokračování

1996 2000 2003 2005

1 2 2 1 1

1996 2000 2003 2005

1 2 1 1 1

1996 2000 2003 2005

1 1 1 1 1

1996 2000 2003 2005

1 1 1 1 1

1996 2000 2003 2005

1 3 4 4 4

1996 2000 2003 2005

1 3 3 3 3

858 066 519 760

2 9 7 8 11

180 762 784 870

3 16 21 22 24

858 621 117 236

2 9 6 6 8

180 092 462 336

3 16 16 16 17

981 1 509 2 606 1 925

3 1 1 1 2

2 235 781 673 713

2 235 398 231 203

981 1 184 1 917 1 352

839 887 979 292

2 2 2 2 2

839 836 663 014

2 2 2 2 1

3 1 1 1 1

471 996 830 569

3 1 1 2 1

471 351 082 804

3 1 1 1 1

586 409 039 679

4 21 27 33 39

586 803 212 331

4 21 21 24 28

376 200 290 026

reálný vývoj důchodů 5 6 17 367 16 145 22 420 15 958 24 224 23 496 28 217 24 526

nominální 5 743 1 1 529 1 1 698 1 1 120 1

4 335 523 786 052

nominální vývoj důchodů 5 6 376 17 367 16 145 012 28 566 20 333 020 32 930 31 941 910 40 182 34 926

vývoj nemocenské 6 067 1 641 699 1 949 662 1 866 668 2 367

reálný vývoj nemocenské 5 6 743 1 067 1 641 1 200 1 333 1 530 1 249 1 223 1 373 787 1 171 1 662

4 335 195 314 441

nominální vývoj dávek na dítě 5 6 510 1 450 1 263 388 1 171 1 123 408 1 170 915 052 846 845

874 795 026 943

4 1 1 1 1

874 409 490 364

reálný vývoj dávek na dítě 4 5 6 1 510 1 450 1 263 1 089 919 881 1 036 861 673 739 594 593

7 11 20 22 23

610 430 376 629

8 6 11 14 16

297 633 552 184

9 4 6 12 11

281 694 087 746

10 5 8 8 14

100 348 476 879

medián 16 756 24 450 32 436 37 554

váž. 10 14 17 20

pr. 762 561 626 673

7 11 16 16 16

610 034 460 593

8 6 9 10 11

297 130 705 365

9 4 5 8 8

281 254 891 249

10 5 6 6 10

100 552 235 449

medián 16 756 19 189 23 860 26 372

váž. 10 11 12 14

pr. 762 428 966 517

7 1 1 2 3

996 722 368 628

8 2 2 2 2

371 874 853 840

9 2 3 4 4

074 769 240 689

10 1 3 3 3

685 086 754 362

medián 1 354 1 824 1 764 2 018

váž. 1 2 2 2

pr. 482 067 361 423

7 1 1 1 2

996 351 742 548

8 2 2 2 1

371 256 099 994

9 2 2 3 3

074 958 119 293

10 1 2 2 2

685 422 762 361

medián 1 354 1 432 1 298 1 417

váž. 1 1 1 1

pr. 482 622 737 702

134 94 173 74

medián 1 357 1 147 1 043 846

váž. 1 1 1 1

pr. 662 800 824 536

134 74 127 52

medián 1 357 900 767 594

váž. 1 1 1 1

pr. 662 413 342 079

7 1 086 806 829 540

8

7 1 086 633 610 379

8

9 843 519 699 362

10 395 155 247 112

9 843 407 514 254

10 395 122 182 79

Tabulka č. 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu


1 29,1% 7,9% 3,4% 10,6% 7,3%


1 100,0% 27,1% 11,7% 36,3% 24,9%


1 27,9% 4,4% 3,8% 10,5% 9,1%


1 100,0% 15,9% 13,7% 37,6% 32,7%

podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 1996 3 4 5 6 7 8 42,5% 46,0% 35,8% 32,2% 22,4% 13,0% 33,7% 40,3% 30,4% 26,3% 17,2% 8,1% 2,7% 1,4% 1,9% 2,7% 2,9% 3,1% 3,8% 2,8% 2,5% 2,1% 1,6% 1,1% 2,3% 1,5% 1,0% 1,2% 0,7% 0,8%

9 8,0% 4,6% 2,2% 0,4% 0,8%

10 5,4% 3,9% 1,3% 0,1% 0,1%

medián 33,9% 28,3% 2,3% 2,3% 1,1%

váž. pr. 23,5% 16,9% 2,3% 2,6% 1,7%

podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 1996 2 3 4 5 6 7 8 9 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 64,2% 79,3% 87,6% 85,0% 81,6% 76,5% 62,3% 57,5% 6,9% 6,4% 3,0% 5,2% 8,3% 13,2% 23,4% 27,8% 17,3% 9,0% 6,2% 7,1% 6,4% 7,2% 8,3% 5,3% 11,7% 5,4% 3,2% 2,7% 3,7% 3,2% 6,0% 9,4%

10 100,0% 72,4% 23,9% 1,9% 1,8%

medián 100,0% 83,3% 6,7% 6,7% 3,2%

váž. pr. 100,0% 71,9% 9,9% 11,1% 7,1%

9 9,2% 5,5% 3,1% 0,1% 0,5%

10 7,1% 4,9% 1,8% 0,1% 0,4%

medián 36,1% 30,7% 2,3% 1,4% 1,6%

váž. pr. 24,2% 17,5% 2,5% 2,2% 2,1%


10 100,0% 68,7% 25,4% 0,8% 5,1%

medián 100,0% 85,2% 6,4% 4,0% 4,5%

váž. pr. 100,0% 72,2% 10,2% 8,9% 8,6%

2 31,7% 20,4% 2,2% 5,5% 3,7%

2 25,5% 13,1% 2,5% 5,1% 4,8%


Tabulka č. 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu - pokračování


1 23,8% 2,8% 3,1% 9,2% 8,7%


1 100,0% 11,8% 13,0% 38,6% 36,6%


1 22,9% 3,0% 2,9% 7,3% 9,7%


1 100,0% 13,1% 12,7% 31,8% 42,4%


9 12,0% 8,4% 2,9% 0,2% 0,5%

10 6,7% 4,3% 1,9% 0,1% 0,4%

medián 38,6% 34,4% 1,9% 1,1% 1,2%

váž. pr. 24,1% 18,0% 2,4% 1,9% 1,9%


10 100,0% 64,4% 28,5% 1,3% 5,8%

medián 100,0% 89,2% 4,8% 2,9% 3,1%

váž. pr. 100,0% 74,5% 10,0% 7,7% 7,8%

9 10,8% 7,3% 2,9% 0,1% 0,6%

10 8,2% 6,4% 1,5% 0,0% 0,3%

medián 40,7% 36,3% 2,0% 0,8% 1,6%

váž. pr. 24,9% 19,0% 2,2% 1,4% 2,2%


10 100,0% 78,5% 17,7% 0,4% 3,4%

medián 100,0% 89,2% 4,8% 2,0% 4,0%

váž. pr. 100,0% 76,4% 9,0% 5,7% 9,0%

2 24,1% 12,7% 3,8% 4,1% 3,6%

2 26,7% 15,9% 2,6% 3,4% 4,8%


Tabulka č. 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 1996 vývoj reálných 3 100% 106% 117% 120%

čistých peněžních příjmů na jednoho člena vůči 1996 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 106% 106% 105% 105% 105% 117% 117% 117% 117% 116% 121% 122% 123% 124% 124%

9 100% 104% 115% 123%

10 100% 103% 111% 125%

medián 100% 105% 117% 123%

váž. pr. 100% 103% 113% 120%

vývoj reálných "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) na jednoho člena vůči 1996 2 3 4 5 6 7 8 9 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 111% 112% 111% 92% 108% 99% 101% 102% 123% 131% 119% 106% 108% 114% 109% 108% 123% 130% 116% 104% 113% 119% 120% 118%

10 100% 99% 109% 120%

medián 100% 100% 107% 109%

váž. pr. 100% 101% 111% 116%

9 100% 118% 171% 165%

10 100% 135% 137% 189%

medián 100% 112% 133% 147%

váž. pr. 100% 106% 116% 127%

8 100% 145% 170% 180%

9 100% 123% 208% 193%

10 100% 128% 122% 205%

medián 100% 115% 142% 157%

váž. pr. 100% 106% 120% 135%

8 100% 95% 89% 84%

9 100% 143% 150% 159%

10 100% 144% 164% 140%

medián 100% 106% 96% 105%

váž. pr. 100% 109% 117% 115%

vývoj reálných dávek na dítě na jednoho člena vůči 1996 3 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 100% 75% 72% 63% 70% 58% 48% 80% 69% 59% 53% 56% 61% 73% 49% 41% 47% 35% 30%

9 100% 31% 46% 20%

10 100% 55% 95% 39%

medián 100% 66% 57% 44%

váž. pr. 100% 85% 81% 65%

1996 2000 2003 2005

1 100% 101% 110% 114%

2 100% 103% 113% 117%

1996 2000 2003 2005

1 100% 101% 115% 122%

1996 2000 2003 2005

1 100% 96% 90% 90%

2 100% 83% 86% 98%

vývoj reálných sociálních příjmů na jednoho člena vůči 1996 3 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 100% 98% 99% 126% 98% 123% 123% 96% 113% 134% 132% 129% 140% 105% 126% 152% 142% 136% 144%

1996 2000 2003 2005

1 100% 57% 39% 43%

2 100% 66% 70% 91%

vývoj reálných důchodů na jednoho člena vůči 1996 3 4 5 6 7 100% 100% 100% 100% 100% 101% 99% 129% 99% 138% 98% 114% 139% 146% 142% 104% 131% 162% 152% 143%

1996 2000 2003 2005

1 100% 113% 100% 97%

2 100% 121% 195% 138%

vývoj reálné nemocenské na jednoho člena 3 4 5 6 100% 100% 100% 100% 90% 162% 125% 93% 98% 168% 115% 84% 108% 106% 110% 101%

1996 2000 2003 2005

1 100% 100% 95% 79%

2 100% 95% 84% 73%

vůči 1996 7 100% 68% 87% 128%

Tabulka č. 8 Vývoj peněžních a „tržních“ příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního člena čisté peněžní příjmy 4 5 123 129 135 225 169 056 174 979 195 973 208 336 203 463 216 058 1,373 1,294 1,159 1,191 1,204 1,235

1996 2000 2003 2005 2000/1996 2003/2000 2005/2000

1 132 690 182 233 206 289 213 803 1,373 1,132 1,173

2 130 192 182 296 211 240 215 580 1,400 1,159 1,183

3 121 724 160 465 196 533 202 704 1,318 1,225 1,263

1996 2000 2003 2005 2000/1996 2003/2000 2005/2000

1 112 717 154 484 183 512 193 544 1,371 1,188 1,253

2 108 216 163 456 191 308 188 965 1,510 1,170 1,156

"tržní" příjmy (hrubé 3 4 85 435 81 870 118 654 117 578 154 385 132 472 153 950 129 839 1,389 1,436 1,301 1,127 1,297 1,104

1996 2000 2003 2005 2000/1996 2003/2000 2005/2000

1 108 762 142 370 166 362 171 043 1,309 1,169 1,201

2 128 903 155 809 182 103 207 288 1,209 1,169 1,330

čisté 3 158 083 205 724 220 824 256 587 1,301 1,073 1,247

1996 2000 2003 2005 2000/1996 2003/2000 2005/2000

1 92 391 120 691 147 994 154 835 1,306 1,226 1,283

"tržní" příjmy (hrubé peněžní 2 3 4 107 145 110 954 113 709 139 706 152 120 154 707 164 921 173 466 189 246 181 698 194 874 206 094 1,304 1,371 1,361 1,180 1,140 1,223 1,301 1,281 1,332

na celou rodinu 6 7 143 304 161 086 192 807 201 212 210 375 248 023 224 087 264 486 1,345 1,249 1,091 1,233 1,162 1,314

peněžní minus sociální) 5 6 107 553 120 475 121 547 166 124 150 031 163 015 146 901 172 680 1,130 1,379 1,234 0,981 1,209 1,039

8 186 038 243 323 285 349 289 079 1,308 1,173 1,188

9 202 154 253 445 290 877 311 053 1,254 1,148 1,227

10 249 708 313 450 364 610 400 540 1,255 1,163 1,278

"9/1" 1,52 1,39 1,41 1,45

"1/medián" 95,3% 99,1% 98,5% 97,2%

na celou rodinu 7 8 154 776 202 315 181 436 253 085 230 835 291 873 245 399 304 360 1,172 1,251 1,272 1,153 1,353 1,203

9 234 668 289 783 317 775 346 136 1,235 1,097 1,194

10 300 148 363 613 429 573 461 069 1,211 1,181 1,268

"9/1" 2,08 1,88 1,73 1,79

"1/medián" 98,9% 107,4% 117,2% 121,1%

9 116 180 154 539 184 099 195 631 1,330 1,191 1,266

10 146 887 192 300 226 466 263 513 1,309 1,178 1,370

"9/1" 1,07 1,09 1,11 1,14

"1/medián" 73,2% 68,2% 64,7% 62,4%

9 134 867 176 697 201 123 217 695 1,310 1,138 1,232

10 176 558 223 076 266 815 303 335 1,263 1,196 1,360

"9/1" 1,46 1,46 1,36 1,41

"1/medián" 76,1% 75,1% 77,1% 78,1%

peněžní příjmy na ekonomicky aktivního člena 4 5 6 7 171 013 155 431 141 885 128 868 222 442 230 235 187 191 182 920 279 961 267 098 247 500 201 645 322 957 288 077 260 566 209 910 1,301 1,481 1,319 1,419 1,259 1,160 1,322 1,102 1,452 1,251 1,392 1,148

8 115 552 154 983 196 792 196 652 1,341 1,270 1,269

minus sociální) na ekonomicky aktivního člena 5 6 7 8 123 624 119 282 123 821 125 662 159 930 161 285 164 942 161 201 192 348 191 783 187 671 201 292 195 869 200 790 194 761 207 048 1,294 1,352 1,332 1,283 1,203 1,189 1,138 1,249 1,225 1,245 1,181 1,284

Tabulka č. 8 Vývoj peněžních a „tržních“ příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního člena - pokračování 1 1996 2000 2003 2005

2 8,4% 8,8% 8,5% 8,4%

1 1996 2000 2003 2005

3 8,2% 8,8% 8,7% 8,5%

2 7,5% 8,0% 8,2% 8,3%

7,2% 8,5% 8,5% 8,1%

čisté peněžní příjmy celou rodinu (distribuce) 4 5 6 7 7,8% 8,5% 9,0% 10,2% 8,2% 8,4% 9,3% 9,7% 8,1% 8,6% 8,7% 10,3% 8,0% 8,5% 8,8% 10,4%

8 11,7% 11,7% 11,8% 11,4%

9 12,8% 12,2% 12,0% 12,2%

10 15,8% 15,1% 15,1% 15,8%

suma 100% 100% 100% 100%

pracovní příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na celou rodinu (distribuce) 3 4 5 6 7 8 5,7% 5,4% 7,1% 8,0% 10,3% 13,4% 6,1% 6,1% 6,3% 8,6% 9,4% 13,1% 6,9% 5,9% 6,7% 7,3% 10,3% 13,0% 6,6% 5,5% 6,3% 7,4% 10,5% 13,0%

9 15,6% 15,0% 14,2% 14,8%

10 19,9% 18,8% 19,1% 19,7%

suma 100% 100% 100% 100%

7,7% 7,7% 8,1% 8,0%

Tabulka č. 9 Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 3 4 5 6 7 8 13,9% 15,2% 13,0% 12,4% 9,7% 6,5% 12,6% 14,6% 14,9% 11,5% 10,5% 7,4% 11,7% 14,9% 14,7% 13,1% 10,5% 7,7% 11,8% 15,3% 15,2% 13,1% 10,3% 6,9%

1996 2000 2003 2005

1 10,4% 10,1% 8,4% 7,7%

2 11,1% 9,3% 8,7% 9,1%

9 4,4% 4,6% 6,0% 5,3%

10 3,6% 4,5% 4,2% 5,2%

SUMA 100% 100% 100% 100%

medián 12,7% 13,2% 13,9% 14,2%

1996 2000 2003 2005

1 3,9% 2,2% 1,3% 1,3%

2 9,9% 6,6% 6,2% 7,1%

podíl 3 15,3% 14,3% 12,7% 12,2%

decilových důchodů na celkových důchodech 4 5 6 7 18,5% 15,3% 14,0% 10,3% 17,6% 18,0% 13,1% 12,5% 17,6% 17,4% 15,8% 11,8% 18,3% 18,1% 15,0% 10,8%

8 5,6% 7,5% 7,8% 7,1%

9 3,5% 3,8% 5,6% 4,7%

10 3,7% 4,2% 3,6% 5,3%

SUMA 100% 100% 100% 100%

medián 14,7% 15,6% 16,6% 16,6%

1996 2000 2003 2005

1 12,2% 13,6% 11,0% 11,0%

2 7,7% 9,1% 13,7% 9,8%

podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 3 4 5 6 7 8,9% 4,7% 6,8% 10,4% 12,9% 7,1% 7,0% 7,5% 8,9% 7,4% 7,7% 6,8% 6,6% 6,9% 9,4% 8,7% 4,4% 6,4% 8,7% 14,2%

8 15,4% 13,1% 11,5% 10,6%

9 12,2% 15,2% 14,6% 15,9%

10 8,8% 11,1% 12,0% 10,3%

SUMA 100% 100% 100% 100%

medián 8,6% 8,2% 6,7% 7,6%

1996 2000 2003 2005

1 33,9% 42,7% 42,2% 43,4%

2 17,2% 20,6% 19,2% 20,6%

podíl decilových dávek na dítě na celkových dávkách na dítě 3 4 5 6 7 8 11,2% 8,5% 8,3% 7,1% 6,2% 4,9% 9,7% 7,3% 6,0% 5,9% 4,0% 2,7% 11,3% 7,3% 6,0% 4,4% 4,2% 3,6% 13,0% 6,5% 5,1% 4,9% 3,3% 2,1%

9 2,1% 0,7% 1,1% 0,6%

10 0,6% 0,4% 0,7% 0,4%

SUMA 100% 100% 100% 100%

medián 7,7% 5,9% 5,2% 5,0%

Graf č. 4 Pseudo-Lorenzova křivka po sociální příjmy 100%

srov 1996

90%

2000 2003

80%

2005

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 5 Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody 100%

srov 1996

90%

2000 2003

80%

2005 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 6 Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou 100%

srov 1996

90%

2000 2003

80%

2005

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 7 Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě 100%

srov 1996

90%

2000 2003

80%

2005

70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tabulka č. 10 Výše dvou dávek na specifické základy 1

2

1996 2000 2003 2005

7 9 9 8

1996 2000 2003 2005

1 40 62 57 70

3

894 602 728 704

6 7 6 6

232 139 874 987

2 44 61 74 77

1

376 324 640 434

7 7 7 6

1996 2000 2003 2005

1 40 48 42 49

894 536 156 112

6 5 4 4

232 769 573 850

2 44 48 54 54

dávek na jedno nezaopatřené dítě 6 7 840 4 671 4 103 854 4 238 3 508 805 3 783 3 598 098 4 185 2 725

8 747 699 146 476

9 2 1 2 1

870 188 159 344

10 1 1 2 1

608 330 011 164

5 6 6 5

746 274 246 883

nominální výše důchodů na jednoho nepracujícího důchodce 4 5 6 7 8 637 51 126 54 880 58 778 58 791 68 695 495 69 292 74 012 77 999 83 990 100 819 830 82 372 87 056 92 802 107 218 113 506 614 88 600 95 214 103 780 119 219 127 074

9 103 138 151 173

695 566 843 479

10 163 256 262 321

200 005 756 758

54 76 92 100

623 985 445 772

10 1 608 1 044 1 479 817

5 4 4 4

746 924 595 132

54 60 68 70

623 421 004 766

3 2 3 2

966 300 420 695

3 47 64 76 84

376 748 884 518

reálná výše dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě oproti 1996 3 4 5 6 7 8 6 172 5 938 4 840 4 671 4 103 3 747 4 588 4 215 3 810 3 326 2 754 2 118 4 562 4 073 3 535 2 783 2 646 2 314 4 253 3 216 2 878 2 939 1 913 1 738

2

1996 2000 2003 2005

nominální výše rodinných 4 5 6 172 5 938 4 5 846 5 370 4 6 202 5 537 4 6 056 4 579 4

reálná výše dávek 3 966 47 637 111 50 618 745 56 518 560 59 419

na dítě na jednoho nepracujícího důchodce dítě oproti 1996 4 5 6 7 8 51 126 54 880 58 778 58 791 68 695 54 383 58 088 61 217 65 919 79 127 60 595 64 040 68 267 78 872 83 497 62 219 66 863 72 879 83 720 89 237

9 2 870 933 1 588 944

9 103 108 111 121

695 752 699 824

10 163 200 193 225

200 923 288 952

Tabulka č. 11 Distribuce nezaopatřených dětí a nepracujících důchodců do jednotlivých decilových skupin DECIL srovnání distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 24,7% 24,7%

2 20,0% 15,5% 40,2%

3 30,0% 10,4% 50,6%

nezaopatřené děti - rok 1996 4 5 6 40,0% 50,0% 60,0% 8,2% 9,8% 8,7% 58,8% 68,7% 77,4%

7 70,0% 8,7% 86,1%

8 80,0% 7,5% 93,6%

9 90,0% 4,2% 97,8%

10 100,0% 2,2% 100%

medián 9,3%

DECIL distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0%

1 27,9% 27,9%

2 17,7% 45,6%

3 10,4% 56,0%

nezaopatřené děti - rok 2000 4 5 6 8,6% 7,7% 8,7% 64,5% 72,2% 80,9%

7 7,2% 88,1%

8 6,3% 94,4%

9 3,8% 98,2%

10 1,8% 100%

medián 8,2%


0 0,0% 0,0%

1 27,2% 27,2%

2 18,1% 45,3%

3 11,4% 56,7%


7 7,4% 87,3%

8 7,2% 94,6%

9 3,2% 97,8%

10 2,2% 100%

medián 7,5%


0 0,0% 0,0%

1 29,3% 29,3%

2 18,8% 48,1%

3 12,6% 60,7%


7 7,2% 90,5%

8 5,1% 95,6%

9 2,6% 98,2%

10 1,8% 100%

medián 7,1%


0 0,0% 0,0%

1 5,3% 5,3%

2 12,0% 17,3%

3 17,5% 34,8%

nepracující důchodci - rok 1996 4 5 6 19,8% 15,3% 13,0% 54,6% 69,9% 82,9%

7 9,6% 92,5%

8 4,5% 96,9%

9 1,8% 98,8%

10 1,2% 100%

medián 14,2%


0 0,0% 0,0%

1 2,8% 2,8%

2 8,3% 11,1%

3 17,0% 28,1%


7 11,5% 90,9%

8 5,7% 96,6%

9 2,1% 98,7%

10 1,3% 100%

medián 15,9%


0 0,0% 0,0%

1 2,1% 2,1%

2 7,6% 9,7%

3 15,3% 25,0%


7 10,2% 89,0%

8 6,4% 95,3%

9 3,4% 98,7%

10 1,3% 100%

medián 17,1%


0 0,0% 0,0%

1 1,9% 1,9%

2 9,2% 11,1%

3 14,7% 25,8%


7 9,2% 89,9%

8 5,7% 95,6%

9 2,7% 98,3%

10 1,7% 100%

medián 17,0%

Graf č. 8 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí 100,0%

srovn. 1996

90,0%

2000 2003

80,0%

2005

70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 9 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců 100,0%

srovn. 1996

90,0%

2000 2003

80,0%

2005 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tabulka č. 12 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+ jiné)

podíl rodin1 podíl dávek2 v decilu rodin3

1 19,4% 33,9% 81,9%

2 14,3% 17,2% 60,9%

3 10,0% 11,2% 42,2%

4 8,8% 8,5% 37,2%

5 10,1% 8,3% 42,9%

dávky na dítě 1996 6 7 9,8% 10,2% 7,1% 6,2% 41,6% 43,2%

8 9,0% 4,9% 38,2%

9 5,3% 2,1% 22,5%

10 3,1% 0,6% 13,2%

celkem 100% 100% 42,4%

medián 10,0% 7,7% 42,2%

podíl rodin podíl dávek v decilu rodin

1 24,6% 42,7% 88,4%

2 19,6% 20,6% 71,0%

3 11,3% 9,7% 40,8%

4 9,3% 7,3% 33,6%

5 8,5% 6,0% 30,8%

dávky na dítě 2000 6 7 9,8% 8,1% 5,9% 4,0% 35,2% 29,1%

8 6,0% 2,7% 21,7%

9 1,9% 0,7% 6,9%

10 0,9% 0,4% 3,1%

SUMA 100% 100% 36,1%

medián 9,1% 5,9% 33,0%


1 24,3% 42,2% 89,6%

2 18,9% 19,2% 69,9%

3 11,9% 11,3% 43,9%

4 9,2% 7,3% 33,9%

5 9,0% 6,0% 33,4%

dávky na dítě 2003 6 7 8,0% 9,2% 4,4% 4,2% 29,7% 34,0%

8 6,0% 3,6% 22,2%

9 2,1% 1,1% 7,9%

10 1,3% 0,7% 4,7%

SUMA 100% 100% 36,9%

medián 8,5% 5,2% 31,5%


1 27,2% 43,4% 87,1%

2 19,4% 20,6% 61,8%

3 13,6% 13,0% 43,4%

4 9,5% 6,5% 30,2%

5 8,0% 5,1% 25,5%

dávky na dítě 2005 6 7 8,3% 6,8% 4,9% 3,3% 26,3% 21,8%

8 4,8% 2,1% 15,3%

9 1,6% 0,6% 5,2%

10 0,8% 0,4% 2,7%

SUMA 100% 100% 31,9%

medián 8,1% 5,0% 25,9%

1

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají dávky na dítě, na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají.

2

Podíl dávek na dítě vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených dávkách na dítě.

3

Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají dávky na dítě, na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách.

Tabulka č. 12 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+ jiné) - pokračování


1 4,9% 3,9% 18,9%

2 11,0% 9,9% 42,6%

3 15,0% 15,3% 58,1%

4 16,2% 18,5% 62,8%

5 14,4% 15,3% 55,6%

důchody 1996 6 7 13,0% 9,9% 14,0% 10,3% 50,6% 38,2%

8 6,4% 5,6% 24,7%

9 4,4% 3,5% 17,1%

10 4,8% 3,7% 18,6%

SUMA 100% 100% 38,7%

medián 13,7% 14,7% 53,1%


1 3,0% 2,2% 11,3%

2 7,7% 6,6% 29,3%

3 14,7% 14,3% 55,5%

4 15,9% 17,6% 60,4%

5 16,4% 18,0% 62,3%

důchody 2000 6 7 12,4% 12,3% 13,1% 12,5% 46,9% 46,3%

8 7,6% 7,5% 28,6%

9 4,7% 3,8% 17,6%

10 5,3% 4,2% 20,1%

SUMA 100% 100% 37,8%

medián 14,4% 15,6% 54,6%


1 1,9% 1,3% 7,5%

2 7,4% 6,2% 28,7%

3 13,9% 12,7% 53,6%

4 15,7% 17,6% 60,6%

5 15,0% 17,4% 57,5%

důchody 2003 6 7 14,6% 11,2% 15,8% 11,8% 56,3% 42,9%

8 9,1% 7,8% 35,0%

9 6,5% 5,6% 25,1%

10 4,6% 3,6% 17,9%

SUMA 100% 100% 38,5%

medián 14,8% 16,6% 56,9%


1 1,7% 1,3% 6,8%

2 9,1% 7,1% 35,8%

3 12,7% 12,2% 50,0%

4 16,5% 18,3% 65,1%

5 15,5% 18,1% 61,1%

důchody 2005 6 7 14,9% 10,0% 15,0% 10,8% 58,4% 39,3%

8 7,9% 7,1% 31,0%

9 5,6% 4,7% 21,9%

10 6,0% 5,3% 23,7%

SUMA 100% 100% 39,3%

medián 15,2% 16,6% 59,7%

1

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají důchody, na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají.

2

Podíl důchodů vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených důchodech.

3

Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají důchody, na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách.

Tabulka č. 13 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami decil daň z příjmů zdravot. a soc. pojištění odvody daň. povahy státu sociální dávky podíl

1 1 707 3 400 5 107 10 564 206,9%

vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami - 1996 2 3 4 5 6 7 8 9 2 587 2 503 2 744 3 763 4 328 5 546 7 754 10 572 4 111 3 732 3 880 4 992 5 662 6 978 9 142 11 791 6 698 6 235 6 624 8 755 9 990 12 524 16 896 22 363 14 302 20 927 24 408 20 431 19 788 15 175 10 114 7 448 213,5% 335,6% 368,5% 233,4% 198,1% 121,2% 59,9% 33,3%

10 17 028 16 288 33 316 7 045 21,1%

medián 4 046 5 327 9 373 20 110 214,6%

váž. pr. 5 330 6 545 11 875 14 968 126,0%

decil daň z příjmů zdravot. a soc. pojištění odvody daň. povahy státu sociální dávky podíl

1 1 838 4 051 5 889 12 986 220,5%


10 19 838 19 570 39 408 12 145 30,8%

medián 4 834 6 454 11 287 28 706 254,3%

váž. pr. 6 352 8 036 14 388 20 163 140,1%


1 2 385 4 522 6 907 12 885 186,5%


10 24 706 23 384 48 090 13 164 27,4%

medián 5 629 7 062 12 690 36 379 286,7%

váž. pr. 7 573 9 078 16 650 23 661 142,1%


1 2 704 5 195 7 899 13 479 170,6%


10 28 160 25 788 53 948 18 959 35,1%

medián 6 314 7 567 13 880 42 099 303,3%

váž. pr. 8 601 10 017 18 618 27 072 145,4%

Graf č. 10 Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 1996-2005 450,0%

1996 2000

400,0%

2003 350,0%

2005

300,0%

250,0%

200,0%

150,0%

100,0%

50,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Přílohy ke kapitole č. 3.3 Domácnosti celkem tříděno podle ČPP na spotřební jednotku

Metodická poznámka Základní ukazatele příjmů a daní jsou v těchto tabulkách spočítány nikoliv na osobu, ale na spotřební jednotku. Rozdělení domácností do jednotlivých decilových skupin je provedeno na základě primárních dat ČSÚ podle ukazatele čisté peněžní příjmy na spotřební jednotku. Pro lepší srovnatelnost jsou údaje roku 2005 konfrontovány s decilovým rozdělením podle čistých peněžních příjmů na osobu (označeno buď "(na osobu)" nebo pouze "2005o".

Seznam tabulek a grafů ke kapitole č. 3.3 Tabulka č. 1

Základní data

Tabulka č. 2

Agregované sociální příjmy

Tabulka č. 3

Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost

Tabulka č. 4

Příjemci sociálních dávek (rodiny)

Graf č. 1

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody

Graf č. 2

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou

Graf č. 3

Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě

Tabulka č. 5

Nominální a reálný vývoj základních veličin

Tabulka č. 6

Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu

Tabulka č. 7

Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 2000

Tabulka č. 8

Vývoj peněžních a "tržních" příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního člena

Tabulka č. 9

Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny

Tabulka č. 10 Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny Graf č. 4

Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy

Graf č. 5

Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody

Graf č. 6

Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou

Graf č. 7

Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě

Tabulka č. 11 Výše dvou dávek na specifické základy Tabulka č. 12 Distribuce nezaopatřených dětí jednotlivých decilových skupin

a

nepracujících

důchodců

Graf č. 8

Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí

Graf č. 9

Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců

do

Tabulka č. 13 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+jiné) Tabulka č. 14 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami Graf č. 10

Vývoj relace sociálních transferů k decilových skupin v letech 2000-2005

daňovým

odvodům

podle

Tabulka č. 1 Základní data rok 2000 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1

2

3

4

5

6

7

8

9

prům. domácnost 2,49 1,17 0,71 0,47 1,95

10

2,63 0,71 1,07 0,54 1,99

2,38 0,71 0,84 0,64 1,86

2,36 0,68 0,68 0,86 1,86

2,43 0,71 0,69 0,88 1,91

2,55 1,00 0,75 0,70 1,99

2,84 1,36 0,97 0,39 2,17

2,63 1,48 0,78 0,28 2,04

2,48 1,63 0,61 0,17 1,96

2,40 1,77 0,45 0,10 1,93

2,16 1,66 0,30 0,15 1,77

67 628 1 679 3 844 62 105 29 436 16 243 2 137 3 456 2 811 1 607 2 460 589 133

80 672 2 736 4 931 73 005 31 605 22 719 1 784 2 683 2 017 762 995 346 299

87 643 3 032 5 092 79 520 38 892 32 042 1 685 2 156 1 828 378 527 169 108

95 342 3 591 5 611 86 140 40 728 34 066 1 378 2 102 1 738 512 496 195 241

106 274 5 430 7 730 93 115 33 362 27 013 2 264 2 062 739 499 169 480 137

120 618 7 891 10 800 101 927 21 016 14 496 2 314 2 073 795 362 111 599 266

133 475 9 099 11 999 112 378 18 737 12 122 3 511 1 462 854 210 105 285 188

152 954 11 494 14 343 127 117 14 935 9 447 3 446 1 009 375 206 64 314 74

177 693 14 972 17 060 145 662 13 167 7 202 4 267 558 275 220 24 483 138

232 105 21 911 21 544 188 650 16 256 11 463 3 561 317 220 79 32 316 267

medián 113 446 6 660 9 265 97 521 27 189 20 754 2 289 2 067 767 430 140 539 201

124 755 8 100 10 248 106 407 25 721 18 575 2 635 1 800 1 162 486 497 382 185

Tabulka č. 1 Základní data - pokračování rok 2005 DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1

2

3

4

5

6

7

8

9

prům. domácnost 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86

10

2,46 0,77 0,96 0,41 1,90

2,30 0,67 0,81 0,62 1,81

2,26 0,65 0,64 0,82 1,80

2,29 0,63 0,63 0,91 1,83

2,45 0,86 0,67 0,80 1,93

2,47 1,16 0,68 0,50 1,94

2,57 1,46 0,68 0,31 2,02

2,34 1,60 0,45 0,19 1,88

2,18 1,65 0,37 0,11 1,78

2,07 1,71 0,23 0,10 1,72

83 407 2 528 4 987 75 892 28 729 15 856 1 478 3 421 3 120 1 144 1 719 1 180 811

101 097 3 745 6 278 91 074 39 336 28 630 2 325 2 798 3 470 793 478 596 246

111 031 4 158 6 162 100 711 46 809 40 438 1 004 2 045 2 211 212 213 230 458

119 006 4 283 6 209 108 514 53 900 46 905 1 940 1 940 2 080 198 282 155 398

131 568 6 167 8 398 117 003 48 301 40 474 3 097 1 865 1 347 292 134 569 525

148 324 9 070 11 621 127 634 36 038 28 339 2 895 1 524 2 061 238 106 412 463

169 648 12 347 14 756 142 544 25 945 18 405 4 046 1 179 1 231 180 82 394 428

194 971 15 805 17 964 161 202 22 774 13 886 5 511 701 1 307 308 45 594 421

228 692 19 712 21 449 187 531 15 922 10 119 4 082 460 589 53 1 482 135

324 056 31 861 29 204 262 991 21 728 16 409 3 966 169 475 257 10 300 142

medián 139 946 7 618 10 010 122 319 42 170 34 406 2 996 1 694 1 704 265 120 490 494

159 10 12 136 34 25 3 1 1

878 803 581 494 001 964 043 620 794 368 309 494 408

Tabulka č. 1 Základní data - pokračování rok 2005 (na osobu) DECIL členů ekonomicky aktivních nezaopatřených dětí nepracujících důchodců spotřebních jednotek hrubé peněžní příjmy daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění čisté peněžní příjmy sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek ost. dáv. stát. soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti jiné sociální příjmy

1

2

3

4

5

6

7

8

9

prům. domácnost 2,34 1,12 0,61 0,48 1,86

10

3,63 1,25 1,79 0,09 2,59

2,88 1,04 1,15 0,44 2,16

2,40 0,79 0,77 0,70 1,89

2,22 0,63 0,51 1,00 1,81

2,18 0,75 0,45 0,92 1,77

2,08 0,86 0,42 0,70 1,71

2,22 1,26 0,44 0,44 1,81

2,12 1,47 0,31 0,27 1,76

1,92 1,59 0,16 0,13 1,63

1,73 1,52 0,11 0,08 1,50

66 797 2 704 5 195 58 899 13 479 1 760 1 713 3 146 3 657 850 1 146 743 465

85 569 4 289 6 426 74 854 19 956 11 870 1 925 2 320 2 524 400 249 341 326

95 326 4 466 6 400 84 460 31 180 24 679 2 052 1 768 1 641 254 175 200 410

102 167 4 628 5 888 91 650 43 681 39 910 1 120 1 011 827 88 41 254 430

111 572 5 624 6 839 99 109 44 186 40 182 1 668 812 818 127 34 295 251

123 031 7 003 8 294 107 734 40 012 34 926 2 367 753 925 240 92 245 464

139 896 9 539 11 218 119 138 29 356 23 629 3 628 526 715 133 14 364 348

164 238 13 232 14 649 136 358 20 672 16 184 2 840 343 378 83 19 627 198

197 822 17 260 18 556 162 007 17 543 11 746 4 689 103 376 117 9 386 118

285 473 28 160 25 788 231 526 18 959 14 879 3 362 74 141 193 0 255 54

medián 117 302 6 314 7 567 103 422 42 099 37 554 2 018 783 872 184 63 270 358

127 8 10 108 27 20 2 1 1

294 601 017 676 072 673 423 290 429 293 246 394 325

Tabulka č. 2 Agregované sociální příjmy DECIL sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě ostatní

1 29 436 16 243 2 137 5 916 5 140

2 31 605 22 719 1 784 3 679 3 424

3 38 892 32 042 1 685 2 683 2 483

4 40 728 34 066 1 378 2 598 2 687

rok 2000 5 6 33 362 21 016 27 013 14 496 2 264 2 314 2 232 2 184 1 854 2 022

7 18 737 12 122 3 511 1 566 1 538

8 14 935 9 447 3 446 1 073 969

9 13 167 7 202 4 267 582 1 115

10 16 256 11 463 3 561 349 883

medián 27 189 20 754 2 289 2 208 1 938

váž. průměr 25 721 18 575 2 635 2 297 2 215


1 28 729 15 856 1 478 5 141 6 255

2 39 336 28 630 2 325 3 277 5 105

3 46 809 40 438 1 004 2 258 3 110

4 53 900 46 905 1 940 2 222 2 832

rok 2005 5 6 48 301 36 038 40 474 28 339 3 097 2 895 1 998 1 630 2 733 3 174

7 25 945 18 405 4 046 1 261 2 233

8 22 774 13 886 5 511 747 2 630

9 15 922 10 119 4 082 461 1 260

10 21 728 16 409 3 966 179 1 174

medián 42 170 34 406 2 996 1 814 2 953

váž. průměr 34 001 25 964 3 043 1 929 3 065


1 13 479 1 760 1 713 4 292 5 714

2 19 956 11 870 1 925 2 569 3 592

3 31 180 24 679 2 052 1 943 2 506

4 43 681 39 910 1 120 1 052 1 599

rok 2005 (na osobu) 5 6 44 186 40 012 40 182 34 926 1 668 2 367 846 845 1 490 1 874

7 29 356 23 629 3 628 540 1 559

8 20 672 16 184 2 840 362 1 286

9 17 543 11 746 4 689 112 996

10 18 959 14 879 3 362 74 644

medián 42 099 37 554 2 018 846 1 682

váž. průměr 27 072 20 673 2 423 1 536 2 440

Tabulka č. 3 Sociální příjmy na celou průměrnou decilovou domácnost DECIL sociální příjmy důchody nemocenské rodinné dávky ostatní

1 58 480 32 269 4 246 11 753 10 212

2 58 645 42 156 3 310 6 826 6 353

3 72 377 59 628 3 135 4 993 4 621

4 77 728 65 012 2 630 4 958 5 128

rok 2000 5 6 66 490 45 650 53 835 31 487 4 512 5 026 4 448 4 745 3 695 4 392

7 38 296 24 776 7 177 3 201 3 143

8 29 208 18 476 6 739 2 098 1 895

9 25 456 13 925 8 249 1 126 2 157

10 28 838 20 335 6 317 619 1 566

medián 56 070 42 661 4 769 4 596 4 044

váž. průměr 50 117 36 190 5 134 4 477 4 316


1 54 662 30 168 2 812 9 781 11 900

2 71 201 51 822 4 208 5 931 9 240

3 84 090 72 644 1 803 4 055 5 588

4 98 606 85 810 3 550 4 065 5 181

rok 2005 5 6 93 394 70 050 78 259 55 084 5 987 5 627 3 864 3 168 5 284 6 170

7 52 506 37 248 8 187 2 552 4 518

8 42 891 26 152 10 379 1 407 4 954

9 28 316 17 996 7 259 820 2 240

10 37 379 28 229 6 822 308 2 020

medián 81 722 66 672 5 807 3 516 5 727

váž. průměr 63 309 48 341 5 664 3 595 5 710


1 48 929 6 389 6 218 15 580 20 742

2 57 473 34 186 5 544 7 399 10 345

3 74 832 59 230 4 925 4 663 6 014

4 96 972 88 600 2 486 2 335 3 550

rok 2005 (na osobu) 5 6 96 325 83 225 87 597 72 646 3 636 4 923 1 844 1 758 3 248 3 898

7 65 170 52 456 8 054 1 199 3 461

8 43 825 34 310 6 021 767 2 726

9 33 683 22 552 9 003 215 1 912

10 32 799 25 741 5 816 128 1 114

medián 89 775 80 121 4 280 1 801 3 573

váž. průměr 63 323 48 371 5 663 3 589 5 701

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské přídavek na dítě sociální příplatek

1

DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské přídavek na dítě sociální příplatek pouze sociální příplatek

1

DECIL celkem domácností sociální příjmy důchody nemocenské přídavek na dítě sociální příplatek

1

2 318 307 151 95 153 125

3 318 310 170 92 137 80

2 295 274 113 57 150 98

318 307 189 75 118 42

3 297 280 159 65 121 38

2 295 283 20 110 257 131

4 318 307 185 71 122 39

4 296 279 172 50 98 24

3 297 287 106 88 184 38

5

5 296 281 178 61 103 12

4 297 279 148 76 129 16

318 296 147 101 137 19

298 270 150 80 114 13 1

5 296 284 193 51 89 5

rok 2000 6 318 286 92 138 167 15 rok 2005 6 296 248 114 87 117 10

7

8 318 261 75 152 134 5

7

9 318 245 63 160 93 9

8 297 233 79 110 112 6

rok 2005 (na osobu) 6 7 296 297 296 270 272 223 181 173 116 57 69 96 75 78 64 2 8 1

10 318 223 57 165 62 7

9 297 212 71 126 68 4

8

celkem 3 182 2 758 1 205 1 193 1 148 345

297 176 73 118 19 1

celkem 2 965 2 439 1 165 873 945 205

297 162 70 111 8 0

celkem 2 965 2 439 1 165 873 945 205

10 296 185 55 119 44 1

9 296 208 92 101 45 3

319 216 75 143 27 5

10 296 172 65 114 15 1

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1 100,0% 96,5% 47,6% 29,9% 48,1%


celkem 100,0% 86,7% 37,9% 37,5% 36,1%

DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě (= přídavky na dítě) sociální příplatek

1 100,0% 92,8% 38,4% 19,2% 50,7% 33,1%

podíl příjemců dávky na celkovém počtu domácností v příslušné decilové skupině v roce 2005 2 3 4 5 6 7 8 9 10 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 94,3% 94,2% 94,9% 90,8% 83,8% 78,5% 71,6% 62,5% 59,1% 53,5% 58,1% 60,2% 50,4% 38,6% 26,7% 24,0% 18,7% 24,5% 22,0% 17,0% 20,5% 27,0% 29,4% 37,2% 42,4% 40,3% 39,5% 40,8% 33,3% 34,7% 38,4% 39,4% 37,7% 22,9% 14,8% 6,3% 12,7% 8,0% 3,9% 4,3% 3,3% 2,2% 1,3% 0,3% 0,4%

celkem 100,0% 82,3% 39,3% 29,5% 31,9% 6,9%


podíl příjemců dávky na celkovém počtu domácností v příslušné decilové skupině v roce 2005 (na osobu) 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 95,9% 96,6% 94,0% 95,7% 91,2% 91,6% 75,2% 70,1% 58,0% 54,6% 82,3% 6,8% 35,8% 50,0% 65,1% 61,1% 58,4% 39,3% 31,0% 21,9% 23,7% 39,3% 37,3% 29,5% 25,6% 17,2% 19,3% 23,2% 32,3% 34,1% 38,6% 37,4% 29,5% 87,1% 61,8% 43,4% 30,2% 25,5% 26,3% 21,8% 15,3% 5,2% 2,7% 31,9% 44,5% 12,9% 5,4% 1,6% 0,7% 2,7% 0,4% 0,9% 0,4% 0,0% 6,9%

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování DECIL celkem sociální příjmy důchody nemocenské dávky na dítě

1 10,0% 11,1% 12,6% 8,0% 13,3%

distribuce příjemců sociálních dávek mezi jednotlivé decilové 2 3 4 5 6 7 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,3% 11,1% 11,1% 10,7% 10,4% 9,5% 14,1% 15,6% 15,4% 12,2% 7,7% 6,2% 7,7% 6,3% 6,0% 8,5% 11,6% 12,7% 11,9% 10,3% 10,6% 11,9% 14,5% 11,6%

skupiny v roce 2000 8 9 10,0% 10,0% 8,9% 8,1% 5,3% 4,8% 13,4% 13,8% 8,1% 5,4%

10 10,0% 7,8% 6,2% 12,0% 2,3%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


1 10,0% 11,2% 9,7% 6,5% 15,8% 47,6%

distribuce příjemců sociálních dávek mezi jednotlivé decilové 2 3 4 5 6 7 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,5% 11,4% 11,5% 11,1% 10,2% 9,6% 13,7% 14,8% 15,3% 12,9% 9,8% 6,8% 7,5% 5,8% 6,9% 9,2% 10,0% 12,6% 12,8% 10,4% 10,9% 12,1% 12,3% 11,8% 18,4% 11,5% 5,6% 6,2% 4,7% 3,1%

skupiny v roce 2005 8 9 10,0% 10,0% 8,7% 7,6% 6,1% 4,7% 14,4% 13,7% 7,2% 4,6% 1,9% 0,4%

10 10,0% 7,2% 6,2% 13,5% 2,0% 0,5%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%


1 9,9% 11,6% 1,7% 12,6% 27,2% 63,8%

distribuce příjemců sociálních dávek mezi jednotlivé decilové skupiny v roce 2005 (na osobu) 2 3 4 5 6 7 8 9 10 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 10,0% 11,8% 11,4% 11,6% 11,1% 11,2% 9,1% 8,5% 7,0% 6,7% 9,1% 12,7% 16,5% 15,5% 14,9% 10,0% 7,9% 5,6% 6,0% 10,0% 8,7% 5,8% 6,5% 7,9% 11,0% 11,6% 13,1% 12,7% 19,4% 13,6% 9,5% 8,0% 8,3% 6,8% 4,8% 1,6% 0,8% 18,7% 7,8% 2,3% 1,0% 4,0% 0,5% 1,4% 0,5% 0,0%

celkem 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

Tabulka č. 4 Příjemci sociálních dávek (rodiny) - pokračování

2 000 2 005 2005 (na osobu)

2 000 2 005 2005 (na osobu)

2 000 2 005 2005 (na osobu)

1

2

3

0,1 12,55% 9,72% 1,73%

0,2 26,68% 23,38% 10,85%

0,3 42,32% 38,13% 23,59%

1

2

3

0,1 7,98% 6,50% 12,60%

0,2 15,72% 13,98% 22,65%

0,3 22,02% 19,74% 31,34%

1

2

3

0,1 13,31% 15,82% 27,18%

0,2 25,24% 28,66% 46,60%

0,3 35,50% 39,07% 60,21%

kumulativní 4 0,4 57,68% 53,42% 40,14%

distribuce příjemců důchodů 5 6 7 0,5 0,6 0,7 69,89% 77,54% 83,78% 66,31% 76,11% 82,91% 55,64% 70,52% 80,50%

kumulativní distribuce příjemců nemocenské 4 5 6 7 0,4 0,5 0,6 0,7 28,01% 36,47% 48,04% 60,77% 26,68% 35,87% 45,84% 58,49% 37,18% 43,71% 51,60% 62,57% kumulativní distribuce příjemců dávek na dítě 4 5 6 7 0,4 0,5 0,6 0,7 46,12% 58,01% 72,53% 84,16% 49,95% 62,05% 74,38% 86,21% 69,68% 77,65% 85,91% 92,73%

8

9

0,8 89,03% 89,02% 88,38%

0,9 93,80% 93,75% 93,95%

8

9

0,8 74,18% 72,88% 74,15%

0,9 88,03% 86,54% 87,25%

8

9

0,8 92,30% 93,39% 97,53%

0,9 97,69% 98,01% 99,15%

10 1 100% 100% 100%

10 1 100% 100% 100%

10 1 100% 100% 100%

Graf č. 1 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající důchody 100%

rovn. 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 2 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající nemocenskou 100%

rovn. 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 3 Pseudo-Lorenzova křivka pro rodiny pobírající dávky na dítě 100%

rovn. 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80%

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

Tabulka č. 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin nominální vývoj čistých 4 5 86 140 93 115 108 514 117 003 91 650 99 109

peněžních příjmů 6 7 101 927 112 378 127 634 142 544 107 734 119 138

8 127 117 161 202 136 358

9 145 662 187 531 162 007

10 188 650 262 991 231 526

medián 97 521 122 319 103 422

váž. pr. 106 407 136 494 108 676

reálný vývoj čistých peněžních příjmů 4 5 6 7 86 140 93 115 101 927 112 378 97 094 104 689 114 201 127 542 82 004 88 678 96 396 106 599

8 127 117 144 237 122 007

9 145 662 167 794 144 957

10 188 650 235 313 207 159

medián 97 521 109 445 92 537

váž. pr. 106 407 122 128 97 238

nominální vývoj "tržních" příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 3 4 5 6 7 8 48 751 54 613 72 912 99 603 114 738 138 019 64 221 65 106 83 267 112 286 143 703 172 197 64 146 58 486 67 386 83 019 110 540 143 566

9 164 526 212 770 180 279

10 215 849 302 328 266 514

medián 86 257 97 777 75 203

váž. pr. 99 034 125 876 100 222

9 164 526 190 377 161 306

10 215 849 270 510 238 465

medián 86 257 87 486 67 288

váž. pr. 99 034 112 629 89 674

8 14 935 22 774 20 672

9 13 167 15 922 17 543

10 16 256 21 728 18 959

medián 27 189 42 170 42 099

váž. pr. 25 721 34 001 27 072

8 14 935 20 377 18 496

9 13 167 14 247 15 697

10 16 256 19 441 16 964

medián 27 189 37 731 37 668

váž. pr. 25 721 30 423 24 223

2000 2005 2005o

1 62 105 75 892 58 899

2 73 005 91 074 74 854

3 79 520 100 711 84 460

2000 2005 2005o

1 62 105 67 905 52 700

2 73 005 81 489 66 976

3 79 520 90 111 75 571

2000 2005 2005o

1 38 192 54 677 53 318

2 49 067 61 761 65 613

2000 2005 2005o

1 38 192 48 923 47 707

2 49 067 55 261 58 708

reálný vývoj "tržních" 3 4 48 751 54 613 57 462 58 254 57 395 52 331

2000 2005 2005o

1 29 436 28 729 13 479

2 31 605 39 336 19 956

nominální vývoj sociálních příjmů - domácnosti celkem 3 4 5 6 7 38 892 40 728 33 362 21 016 18 737 46 809 53 900 48 301 36 038 25 945 31 180 43 681 44 186 40 012 29 356

2000 2005 2005o

1 29 436 25 706 12 060

2 31 605 35 196 17 856

3 38 892 41 883 27 898

reálný 4 40 728 48 227 39 084

příjmů (hrubé peněžní minus sociální) 5 6 7 8 72 912 99 603 114 738 138 019 74 504 100 469 128 579 154 074 60 294 74 282 98 906 128 456

vývoj sociálních příjmů 5 6 33 362 21 016 43 218 32 245 39 536 35 801

7 18 737 23 214 26 266

Tabulka č. 5 Nominální a reálný vývoj základních veličin - pokračování nominální vývoj 5 27 013 40 474 40 182

důchodů 6 14 496 28 339 34 926

7 12 122 18 405 23 629

8 9 447 13 886 16 184

9 7 202 10 119 11 746

10 11 463 16 409 14 879

medián 20 754 34 406 37 554

váž. pr. 18 575 25 964 20 673

7 12 122 16 468 21 142

8 9 447 12 424 14 481

9 7 202 9 054 10 510

10 11 463 14 682 13 313

medián 20 754 30 785 33 602

váž. pr. 18 575 23 232 18 497

7 3 511 4 046 3 628

8 3 446 5 511 2 840

9 4 267 4 082 4 689

10 3 561 3 966 3 362

medián 2 289 2 996 2 018

váž. pr. 2 635 3 043 2 423

7 3 511 3 620 3 246

8 3 446 4 931 2 541

9 4 267 3 652 4 196

10 3 561 3 548 3 008

medián 2 289 2 680 1 805

váž. pr. 2 635 2 723 2 168

nominální vývoj dávek na dítě 4 5 6 2 598 2 232 2 184 2 222 1 998 1 630 1 052 846 845

7 1 566 1 261 540

8 1 073 747 362

9

10 349 179 74

medián 2 208 1 814 846

váž. pr. 2 297 1 929 1 536

reálný vývoj dávek na dítě 4 5 6 2 598 2 232 2 184 1 988 1 788 1 458 941 757 756

7 1 566 1 129 483

8 1 073 668 324

9

349 160 66

medián 2 208 1 623 757

váž. pr. 2 297 1 726 1 374

2000 2005 2005o

1 16 243 15 856 1 760

2 22 719 28 630 11 870

3 32 042 40 438 24 679

4 34 066 46 905 39 910

2000 2005 2005o

1 16 243 14 187 1 575

2 22 719 25 617 10 621

3 32 042 36 182 22 082

4 34 066 41 969 35 710

2000 2005 2005o

1 2 137 1 478 1 713

2 1 784 2 325 1 925

3 1 685 1 004 2 052

nominální vývoj nemocenské 4 5 6 1 378 2 264 2 314 1 940 3 097 2 895 1 120 1 668 2 367

2000 2005 2005o

1 2 137 1 323 1 533

2 1 784 2 080 1 722

3 1 685 898 1 836

4 1 378 1 736 1 002

2000 2005 2005o

1 5 916 5 141 4 292

2 3 679 3 277 2 569

3 2 683 2 258 1 943

2000 2005 2005o

1 5 916 4 600 3 840

2 3 679 2 932 2 299

3 2 683 2 020 1 739

reálný vývoj důchodů 5 6 27 013 14 496 36 214 25 356 35 953 31 250

reálný vývoj nemocenské 5 6 2 264 2 314 2 771 2 590 1 492 2 118

582 461 112

10 582 413 100

Tabulka č. 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu


1 47,4% 26,2% 3,4% 9,5% 8,3%


1 100,0% 55,2% 7,3% 20,1% 17,5%


1 37,9% 20,9% 1,9% 6,8% 8,2%


1 100,0% 55,2% 5,1% 17,9% 21,8%


1 22,9% 3,0% 2,9% 7,3% 9,7%


9 9,0% 4,9% 2,9% 0,4% 0,8%

10 8,6% 6,1% 1,9% 0,2% 0,5%

medián 27,9% 21,3% 2,3% 2,3% 2,0%

váž. pr. 24,2% 17,5% 2,5% 2,2% 2,1%


10 100,0% 70,5% 21,9% 2,1% 5,4%

medián 100,0% 76,3% 8,4% 8,1% 7,1%

váž. pr. 100,0% 72,2% 10,2% 8,9% 8,6%

9 8,5% 5,4% 2,2% 0,2% 0,7%

10 8,3% 6,2% 1,5% 0,1% 0,4%

medián 34,5% 28,1% 2,4% 1,5% 2,4%

váž. pr. 24,9% 19,0% 2,2% 1,4% 2,2%


10 100,0% 75,5% 18,3% 0,8% 5,4%

medián 100,0% 81,6% 7,1% 4,3% 7,0%

váž. pr. 100,0% 76,4% 8,9% 5,7% 9,0%

10 8,2% 6,4% 1,5% 0,0% 0,3%

medián 40,7% 36,3% 2,0% 0,8% 1,6%

váž. pr. 24,9% 19,0% 2,2% 1,4% 2,2%

2 43,3% 31,1% 2,4% 5,0% 4,7%

2 43,2% 31,4% 2,6% 3,6% 5,6%

2 26,7% 15,9% 2,6% 3,4% 4,8%


podíl sociálních dávek na čistém peněžním příjmu 2005 (na osobu) 3 4 5 6 7 8 36,9% 47,7% 44,6% 37,1% 24,6% 15,2% 29,2% 43,5% 40,5% 32,4% 19,8% 11,9% 2,4% 1,2% 1,7% 2,2% 3,0% 2,1% 2,3% 1,1% 0,9% 0,8% 0,5% 0,3% 3,0% 1,7% 1,5% 1,7% 1,3% 0,9%

9 10,8% 7,3% 2,9% 0,1% 0,6%

Tabulka č. 6 Vývoj podílu sociálních dávek na čistém peněžním příjmu - pokračování


1 100,0% 13,1% 12,7% 31,8% 42,4%

podíl jednotlivých sociálních dávek na celkových sociálních dávkách 2005 (na osobu) 2 3 4 5 6 7 8 9 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 100,0% 59,5% 79,2% 91,4% 90,9% 87,3% 80,5% 78,3% 67,0% 9,6% 6,6% 2,6% 3,8% 5,9% 12,4% 13,7% 26,7% 12,9% 6,2% 2,4% 1,9% 2,1% 1,8% 1,8% 0,6% 18,0% 8,0% 3,7% 3,4% 4,7% 5,3% 6,2% 5,7%

10 100,0% 78,5% 17,7% 0,4% 3,4%

medián 100,0% 89,2% 4,8% 2,0% 4,0%

váž. pr. 100,0% 76,4% 9,0% 5,7% 9,0%

Tabulka č. 7 Reálný vývoj sociálních příjmů vůči roku 2000 vývoj reálných čistých peněžních příjmů na spotřební jednotku vůči roku 2000 2 3 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 112% 113% 113% 112% 112% 113% 113%

2000 2005

1 100% 109%

2000 2005

vývoj reálných "tržních" příjmů 1 2 3 100% 100% 100% 128% 113% 118%

2000 2005

1 100% 87%

2 100% 111%

2000 2005

1 100% 87%

2 100% 113%

2000 2005

1 100% 62%

2 100% 117%

2000 2005

1 100% 78%

2 100% 80%

10 100% 125%

medián 100% 112%

váž. pr. 100% 115%

(hrubé peněžní minus sociální) na spotřební jednotku vůči roku 2000 4 5 6 7 8 9 10 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 107% 102% 101% 112% 112% 116% 125%

medián 100% 101%

váž. pr. 100% 114%

vývoj reálných sociálních příjmů na spotřební jednotku vůči roku 2000 3 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 100% 108% 118% 130% 153% 124% 136%

9 100% 115%

9 100% 108%

10 100% 120%

medián 100% 139%

váž. pr. 100% 118%

9 100% 126%

10 100% 128%

medián 100% 148%

váž. pr. 100% 125%

vůči roku 2000 7 8 100% 100% 103% 143%

9 100% 86%

10 100% 100%

medián 100% 117%

váž. pr. 100% 103%

vývoj reálných dávek na dítě na spotřební jednotku vůči roku 2000 3 4 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 100% 100% 75% 77% 80% 67% 72% 62%

9 100% 71%

10 100% 46%

medián 100% 74%

váž. pr. 100% 75%

vývoj reálných důchodů 3 4 100% 100% 113% 123% vývoj reálné 3 100% 53%

na spotřební jednotku vůči roku 2000 5 6 7 8 100% 100% 100% 100% 134% 175% 136% 132%

nemocenské na spotřební jednotku 4 5 6 100% 100% 100% 126% 122% 112%

Tabulka č. 8 Vývoj peněžních a „tržních“ příjmů na celou rodinu nebo ekonomicky aktivního člena čisté peněžní příjmy 4 5 164 393 185 574 198 520 226 236 203 463 216 058 1,208 1,219

2000 2005 2005o 2005/2000

1 123 383 144 395 213 803 1,170

2 135 466 164 851 215 580 1,217

3 147 982 180 921 202 704 1,223

2000 2005 2005o 2005/2000

1 75 876 104 031 193 544 1,371

2 91 048 111 793 188 965 1,228

"tržní" příjmy (hrubé 3 4 90 722 104 226 115 370 119 107 153 950 129 839 1,272 1,143

2000 2005 2005o 2005/2000

1 174 812 187 569 171 043 1,073

2 190 505 247 135 207 288 1,297

3 216 989 277 880 256 587 1,281

2000 2005 2005o 2005/2000

1 107 503 135 137 154 835 1,257

2 128 039 167 594 181 698 1,309

1 2000 2005 2005o

peněžní minus sociální) 5 6 145 311 216 355 161 004 218 260 146 901 172 680 1,108 1,009

8 248 599 303 599 289 079 1,221

9 281 612 333 499 311 053 1,184

10 334 666 452 436 400 540 1,352

"9/1" 2,28 2,31 1,45

"1/medián" 60,6% 60,9% 97,2%

na celou rodinu 7 8 234 514 269 919 290 819 324 306 245 399 304 360 1,240 1,201

9 318 083 378 385 346 136 1,190

10 382 918 520 109 461 069 1,358

"9/1" 4,19 3,64 1,79

"1/medián" 42,0% 54,9% 121,1%

9 159 410 202 565 195 631 1,271

10 201 461 264 793 263 513 1,314

"9/1" 0,91 1,08 1,14

"1/medián" 99,9% 79,0% 62,4%

9 180 055 229 828 217 695 1,276

10 230 507 304 400 303 335 1,321

"9/1" 1,67 1,70 1,41

"1/medián" 70,3% 72,3% 78,1%

9 13,6% 13,1% 12,2%

10 16,1% 17,8% 15,8%

suma 100% 100% 100%

9 16,5% 16,1% 14,8%

10 19,9% 22,2% 19,7%

suma 100% 100% 100%

příjmy na ekonomicky aktivního 5 6 7 186 453 163 370 154 775 261 612 213 464 197 195 288 077 260 566 209 910 1,403 1,307 1,274

8 152 388 189 428 196 652 1,243

"tržní" příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na ekonomicky aktivního 3 4 5 6 7 8 133 028 145 976 145 999 159 644 158 026 165 457 177 199 189 962 186 181 187 796 198 798 202 348 194 874 206 094 195 869 200 790 194 761 207 048 1,332 1,301 1,275 1,176 1,258 1,223 čisté peněžní příjmy na celou rodinu (distribuce) 3 4 5 6 7 7,1% 7,9% 9,0% 10,7% 11,1% 7,1% 7,8% 8,9% 9,8% 11,4% 8,0% 8,0% 8,5% 8,8% 10,4%

6,0% 5,7% 8,4%

2 6,5% 6,5% 8,5%

3,9% 4,4% 8,3%

pracovní příjmy (hrubé peněžní minus sociální) na celou rodinu (distribuce) 2 3 4 5 6 7 8 4,7% 4,7% 5,4% 7,5% 11,2% 12,2% 14,0% 4,8% 4,9% 5,1% 6,9% 9,3% 12,4% 13,8% 8,1% 6,6% 5,5% 6,3% 7,4% 10,5% 13,0%

1 2000 2005 2005o

čisté peněžní 4 230 244 316 617 322 957 1,375

na celou rodinu 6 7 221 405 229 690 248 092 288 474 224 087 264 486 1,121 1,256

8 12,0% 11,9% 11,4%

Tabulka č. 9 Distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 3 4 5 6 7 8 14,4% 15,5% 13,3% 9,1% 7,6% 5,8% 13,3% 15,6% 14,8% 11,1% 8,3% 6,8% 11,8% 15,3% 15,2% 13,1% 10,3% 6,9%

9 5,1% 4,5% 5,3%

10 5,8% 5,9% 5,2%

SUMA 100% 100% 100%

medián 11,2% 12,9% 14,2%

8 5,1% 5,4% 7,1%

9 3,8% 3,7% 4,7%

10 5,6% 5,8% 5,3%

SUMA 100% 100% 100%

medián 11,8% 13,8% 16,6%

8 13,1% 18,3% 10,6%

9 16,1% 12,8% 15,9%

10 12,3% 12,0% 10,3%

SUMA 100% 100% 100%

medián 9,3% 10,3% 7,6%

podíl decilových dávek na dítě na celkových dávkách na dítě 3 4 5 6 7 8 11,2% 11,1% 9,9% 10,6% 7,2% 4,7% 11,3% 11,3% 10,7% 8,8% 7,1% 3,9% 13,0% 6,5% 5,1% 4,9% 3,3% 2,1%

9 2,5% 2,3% 0,6%

10 1,4% 0,9% 0,4%

SUMA 100% 100% 100%

medián 10,3% 9,8% 5,0%

2000 2005 2005o

1 11,7% 8,6% 7,7%

2 11,7% 11,2% 9,1%

2000 2005 2005o

1 8,9% 6,2% 1,3%

2 11,6% 10,7% 7,1%

podíl 3 16,5% 15,0% 12,2%

2000 2005 2005o

1 8,3% 5,0% 11,0%

2 6,4% 7,4% 9,8%

podíl decilové nemocenské na celkové nemocenské 3 4 5 6 7 6,1% 5,1% 8,8% 9,8% 14,0% 3,2% 6,3% 10,6% 9,9% 14,5% 8,7% 4,4% 6,4% 8,7% 14,2%

2000 2005 2005o

1 26,3% 27,2% 43,4%

2 15,2% 16,5% 20,6%

decilových důchodů na celkových důchodech 4 5 6 7 18,0% 14,9% 8,7% 6,8% 17,8% 16,2% 11,4% 7,7% 18,3% 18,1% 15,0% 10,8%

Tabulka č. 10 Kumulativní distribuce dávek mezi jednotlivé decilové skupiny 0 2000 2005 2005o

0% 0,0% 0,0% 0,0%

0 2000 2005 2005o

0% 0,0% 0,0% 0,0%

0 2000 2005 2005o

0% 0,0% 0,0% 0,0%

0 2000 2005 2005o

0% 0,0% 0,0% 0,0%

1 10% 11,7% 8,6% 7,7%

1 10% 8,9% 6,2% 1,3%

1 10% 8,3% 5,0% 11,0%

1 10% 26,3% 27,2% 43,4%

kumulativní podíl decilových sociálních příjmů na celkových sociálních příjmech 2 3 4 5 6 7 8 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 23,4% 37,8% 53,3% 66,6% 75,7% 83,3% 89,2% 19,9% 33,2% 48,7% 63,5% 74,6% 82,8% 89,6% 16,8% 28,6% 43,9% 59,1% 72,3% 82,6% 89,5% kumulativní podíl 3 20% 30% 20,6% 37,0% 17,0% 32,0% 8,4% 20,6%

decilových důchodů na celkových důchodech 4 5 6 7 40% 50% 60% 70% 55,0% 69,9% 78,6% 85,4% 49,7% 65,9% 77,3% 85,0% 39,0% 57,1% 72,1% 82,9%

kumulativní podíl 3 20% 30% 14,7% 20,8% 12,4% 15,6% 20,8% 29,5%

decilové nemocenské na celkové nemocenské 4 5 6 7 40% 50% 60% 70% 25,9% 34,7% 44,5% 58,5% 21,8% 32,4% 42,4% 56,8% 33,9% 40,3% 49,0% 63,2%

2

2

9 90% 94,2% 94,1% 94,8%

8

9

80% 90,5% 90,4% 90,0%

90% 94,4% 94,2% 94,7%

8

9

80% 71,6% 75,1% 73,8%

90% 87,7% 88,0% 89,7%

kumulativní podíl decilových dávek na dítě na celkových dávkách na dítě 2 3 4 5 6 7 8 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 41,5% 52,7% 63,7% 73,7% 84,3% 91,4% 96,1% 43,7% 55,0% 66,3% 77,0% 85,8% 92,9% 96,9% 64,0% 77,0% 83,5% 88,7% 93,6% 96,9% 99,0%

9 90% 98,6% 99,1% 99,6%

10 100% 100% 100% 100%

10 100% 100% 100% 100%

10 100% 100% 100% 100%

10 100% 100% 100% 100%

Gini -0,17 -0,13 -0,09

Gini -0,18 -0,14 -0,03

Gini 0,17 0,20 0,08

Gini -0,36 -0,39 -0,59

Graf č. 4 Pseudo-Lorenzova křivka pro sociální příjmy 100%

srov 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 5 Pseudo-Lorenzova křivka pro důchody 100%

srov 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 6 Pseudo-Lorenzova křivka pro nemocenskou 100%

srov 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Graf č. 7 Pseudo-Lorenzova křivka pro dávky na dítě 100%

srov 2000

90%

2005 2005 (na osobu)

80% 70% 60% 50%

40% 30% 20%

10% 0% 0

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Tabulka č. 11 Výše dvou dávek na specifické základy 1

2

3

nominální výše 4 4 597 3 2 770 5 6 234 3

nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena 5 6 7 8 683 4 533 3 708 4 836 4 131 662 6 924 4 842 5 597 6 476 947 4 848 5 725 6 392 4 096

4 669 4 409 5 662

10 3 803 3 993 3 826

3 443 3 126 2 476

2 477 2 221 1 344

10 2 053 1 362 1 164

8 107 657 139 952 127 074

9 140 121 162 824 173 479

10 137 561 292 342 321 758

2 4 654 5 644 4 770

reálná výše nemocenské na jednoho ekonomicky aktivního člena oproti roku 2000 3 4 5 6 7 8 4 597 3 683 4 533 3 708 4 836 4 131 2 478 5 066 6 195 4 332 5 008 5 794 5 578 3 531 4 338 5 122 5 719 3 665

9 4 669 3 945 5 066

10 3 803 3 573 3 424

2000 2005 2005o

1 10 943 9 093 7 788

2 8 078 6 556 5 757

reálná výše dávek na dítě na jedno nezaopatřené dítě oproti roku 2000 3 4 5 6 7 8 7 380 7 181 5 960 4 911 4 108 3 443 5 693 5 731 5 124 4 140 3 340 2 797 5 419 4 097 3 667 3 744 2 438 2 215

9 2 477 1 987 1 203

10 2 053 1 218 1 041

2000 2005 2005o

1 59 578 65 474 63 516

2 66 351 74 323 69 518

reálná výše dávek na dítě na jednoho nepracujícího důchodce oproti roku 2000 3 4 5 6 7 8 69 619 73 871 77 259 80 726 88 622 107 657 79 512 84 706 87 843 98 251 107 621 125 223 75 709 79 275 85 193 92 858 106 672 113 700

9 140 121 145 687 155 222

10 137 561 261 575 287 895

2000 2005 2005o

6 015 3 653 4 975

4 654 6 308 5 331

2

2000 2005 2005o

1 10 943 10 162 8 704

8 078 7 327 6 434

nominální výše rodinných dávek na jedno nezaopatřené dítě 4 5 6 7 7 380 7 181 5 960 4 911 4 108 6 363 6 405 5 727 4 627 3 733 6 056 4 579 4 098 4 185 2 725

2000 2005 2005o

1 59 578 73 176 70 987

2 66 351 83 065 77 695

nominální výše důchodů na jednoho nepracujícího důchodce 3 4 5 6 7 69 619 73 871 77 259 80 726 88 622 88 865 94 670 98 175 109 807 120 280 84 614 88 600 95 214 103 780 119 219

2000 2005 2005o

1 6 015 3 269 4 451

3

8

9

9

Tabulka č. 12 Distribuce nezaopatřených dětí a nepracujících důchodců do jednotlivých decilových skupin DECIL srovnání distribuce kumulativní distribuce

0 0,0% 0,0% 0,0%

1 10,0% 15,0% 15,0%

2 20,0% 11,8% 26,9%

3 30,0% 9,5% 36,3%

nezaopatřené děti - rok 2000 4 5 6 40,0% 50,0% 60,0% 9,7% 10,4% 13,5% 46,0% 56,4% 70,0%

7 70,0% 10,9% 80,9%

8 80,0% 8,5% 89,4%

9 90,0% 6,4% 95,8%

10 100,0% 4,2% 100%

medián 12,0%


0 0,0% 0,0%

1 15,7% 15,7%

2 13,2% 28,9%

3 10,4% 39,3%


7 11,2% 83,0%

8 7,3% 90,3%

9 6,0% 96,3%

10 3,7% 100%

medián 11,1%


0 0,0% 0,0%

1 29,3% 29,3%

2 18,8% 48,1%

nezaopatřené děti - rok 2005 (na osobu) 3 4 5 6 7 12,6% 8,3% 7,4% 6,9% 7,2% 60,7% 69,1% 76,4% 83,3% 90,5%

8 5,1% 95,6%

9 2,6% 98,2%

10 1,8% 100%

medián 7,1%


0 0,0% 0,0%

1 11,5% 11,5%

2 13,5% 25,0%

3 18,2% 43,3%


7 5,9% 91,1%

8 3,7% 94,7%

9 2,1% 96,9%

10 3,1% 100%

medián 11,6%


0 0,0% 0,0%

1 8,7% 8,7%

2 13,1% 21,8%

3 17,2% 38,9%


7 6,5% 91,7%

8 3,9% 95,7%

9 2,3% 98,0%

10 2,0% 100%

medián 13,6%


0 0,0% 0,0%

1 1,9% 1,9%

2 9,2% 11,1%

nepracující důchodci - rok 2005 (na osobu) 3 4 5 6 7 14,7% 21,0% 19,3% 14,7% 9,2% 25,8% 46,8% 66,0% 80,7% 89,9%

8 5,7% 95,6%

9 2,7% 98,3%

10 1,7% 100%

medián 17,0%

Graf č. 8 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet dětí srovn. 2000 2005

100,0% 90,0%

2005 (na osobu) 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Graf č. 9 Pseudo-Lorenzova křivka pro počet nepracujících důchodců srovn. 2000 2005 2005 (na osobu)

100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

Tabulka č. 13 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+ jiné)


1 13,3% 26,3% 48,1%

2 11,9% 15,2% 43,1%

3 10,3% 11,2% 37,1%

4 10,6% 11,1% 38,3%

dávky na dítě 2000 5 6 11,9% 14,5% 9,9% 10,6% 42,9% 52,4%

7 11,6% 7,2% 42,0%

8 8,1% 4,7% 29,4%

9 5,4% 2,5% 19,5%

10 2,3% 1,4% 8,3%

SUMA 100% 100% 36,1%

medián 13,2% 10,3% 47,7%


1 15,8% 27,2% 50,7%

2 12,8% 16,5% 40,8%

3 10,4% 11,3% 33,3%

4 10,9% 11,3% 34,7%

dávky na dítě 2005 5 6 12,1% 12,3% 10,7% 8,8% 38,4% 39,4%

7 11,8% 7,1% 37,7%

8 7,2% 3,9% 22,9%

9 4,6% 2,3% 14,8%

10 2,0% 0,9% 6,3%

SUMA 100% 100% 31,9%

medián 12,2% 9,8% 38,9%


1 27,2% 43,4% 87,1%

2 19,4% 20,6% 61,8%

3 13,6% 13,0% 43,4%

dávky na dítě 2005 (na osobu) 4 5 6 7 9,5% 8,0% 8,3% 6,8% 6,5% 5,1% 4,9% 3,3% 30,2% 25,5% 26,3% 21,8%

8 4,8% 2,1% 15,3%

9 1,6% 0,6% 5,2%

10 0,8% 0,4% 2,7%

SUMA 100% 100% 31,9%

medián 8,1% 5,0% 25,9%

1

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají dávky na dítě, na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají

2

Podíl dávek na dítě vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených dávkách na dítě

3

Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají dávky na dítě, na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách

Tabulka č. 13 Distribuce dávek na dítě a důchodů (+ jiné) - pokračování


1 12,6% 8,9% 47,6%

2 14,1% 11,6% 53,5%

3 15,6% 16,5% 59,3%

4 15,4% 18,0% 58,2%

5 12,2% 14,9% 46,2%


1 9,7% 6,2% 38,4%

2 13,7% 10,7% 53,5%

3 14,8% 15,0% 58,1%

4 15,3% 17,8% 60,2%

5 12,9% 16,2% 50,4%


1 1,7% 1,3% 6,8%

2 9,1% 7,1% 35,8%

3 12,7% 12,2% 50,0%

4 16,5% 18,3% 65,1%

důchody 2000 6 7,7% 8,7% 29,0%

7 6,2% 6,8% 23,6%

8 5,3% 5,1% 19,9%

9 4,8% 3,8% 18,1%

10 6,2% 5,6% 23,4%

SUMA 100% 100% 37,9%

medián 9,9% 11,8% 37,6%

9,8% 11,4% 38,6%

7 6,8% 7,7% 26,7%

8 6,1% 5,4% 24,0%

9 4,7% 3,7% 18,7%

10 6,2% 5,8% 24,5%

SUMA 100% 100% 39,3%

medián 11,3% 13,8% 44,5%

důchody 2005 (na osobu) 5 6 15,5% 14,9% 18,1% 15,0% 61,1% 58,4%

7 10,0% 10,8% 39,3%

8 7,9% 7,1% 31,0%

9 5,6% 4,7% 21,9%

10 6,0% 5,3% 23,7%

SUMA 100% 100% 39,3%

medián 15,2% 16,6% 59,7%

důchody 2005 6

1

Podíl rodin v jednotlivých decilových skupinách, které pobírají důchodové dávky, na celkovém počtu všech rodin, které tyto dávky pobírají.

2

Podíl důchodových dávek vyplacený jednotlivým decilovým skupinám na celkem vyplacených dávkách.

3

Podíl rodin, které v jednotlivých decilových skupinách pobírají důchodové dávky, na celkovém počtu rodin v těchto decilových skupinách.

Tabulka č. 14 Vztah mezi odvody daňové povahy státu a sociálními dávkami decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 1 679 3 844 5 523 29 436 533,0%


10 21 911 21 544 43 455 16 256 37,4%

medián 6 660 9 265 15 925 27 189 170,7%

váž. pr. 8 100 10 248 18 348 25 721 140,2%

decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 2 528 4 987 7 515 28 729 382,3%


10 31 861 29 204 61 065 21 728 35,6%

medián 7 618 10 010 17 628 42 170 239,2%

váž. pr. 10 803 12 581 23 384 34 001 145,4%

decil daň z příjmů zdravotní a sociální pojištění odvody daňové povahy státu sociální dávky podíl

1 2 704 5 195 7 899 13 479 170,6%

10 28 160 25 788 53 948 18 959 35,1%

medián 6 314 7 567 13 880 42 099 303,3%

váž. pr. 8 601 10 017 18 618 27 072 145,4%

vztah mezi 2 4 289 6 426 10 715 19 956 186,2%

odvody daňové povahy státu a sociálními 3 4 5 6 4 466 4 628 5 624 7 003 6 400 5 888 6 839 8 294 10 866 10 516 12 463 15 297 31 180 43 681 44 186 40 012 287,0% 415,4% 354,5% 261,6%

dávkami - 2005 (na osobu) 7 8 9 9 539 13 232 17 260 11 218 14 649 18 556 20 757 27 881 35 816 29 356 20 672 17 543 141,4% 74,1% 49,0%

Graf č. 10 Vývoj relace sociálních transferů k daňovým odvodům podle decilových skupin v letech 2000-2005 600,0% 2000 2005 2005 (na osobu)

500,0%

400,0%

300,0%

200,0%

100,0%

0,0% 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Přílohy ke kapitole č. 4

Seznam příloh ke kapitole č.4 Průměrná domácnost Tabulka č. 1

Celkové čisté příjmy průměrné domácnosti (nominální)

Tabulka č. 2

Celkové čisté (nominální)

Tabulka č. 3

Sociální příjmy průměrných domácností (nominální)

Tabulka č. 4

Sociální příjmy průměrné domácnosti (reálné)

příjmy

průměrné

domácnosti

-

důchodci

Domácnosti zaměstnanců Tabulka č. 5

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců (nominální)

Tabulka č. 6

Sociální příjmy domácností zaměstnanců (nominální)

Tabulka č. 7

Sociální příjmy domácností zaměstnanců

Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi Tabulka č. 8

Celkové čisté příjmy domácností (nominální)

zaměstnanců s dětmi

Tabulka č. 9

Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi (nominální)

Tabulka č. 10 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi Tabulka č. 11 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - úplné č. rodiny (nominální) Tabulka č. 12 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - úplné č. rodiny Tabulka č. 13 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - neúplné č. rodiny (nominální) Tabulka č. 14 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - neúplné č. rodiny Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Tabulka č. 15 Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy (nominální) Tabulka č. 16 Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy (reálné) Tabulka č. 17 Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (reálné) Tabulka č. 18 Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) domácností s minimálními příjmy Tabulka č. 19 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy (nominální) Tabulka č. 20 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy Tabulka č. 21 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (nominální)

Tabulka č. 22 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny Tabulka č. 23 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny (nominální) Tabulka č. 24 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny Peněžní vydání Tabulka č. 25 Peněžní vydání průměrné domácnosti 2000 - 2005 (nominální) Tabulka č. 26 Peněžní vydání průměrné domácnosti 2000 - 2005 (reálné) Tabulka č. 27 Peněžní vydání (nominální)

domácnosti

zaměstnanců

2000

-

2005

Tabulka č. 28 Peněžní vydání domácnosti zaměstnanců Tabulka č. 29 Peněžní vydání domácností zaměstnanců s dětmi (nominální) Tabulka č. 30 Peněžní vydání domácností zaměstnanců s dětmi Tabulka č. 31 Peněžní vydání domácností s minim. příjmy a dětmi Tabulka č. 32 Peněžní vydání domácností s minim. příjmy a dětmi Životní minimum Tabulka č. 33 Změny částek životního minima 1998 - 2005 Tabulka č. 34 Výše částek životního minima pro vybrané typy rodin

Pozn. Všechny indexy v tabulkách s reálným vývojem jsou vztaženy k roku 2000.

Průměrná domácnost Tabulka č. 1 Celkové čisté příjmy průměrné domácnosti (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 97 807 73 646 6 351 8 034 88 323 83 422 4 901 20 165

2001 105 776 79 936 6 906 8 703 95 426 90 167 5 259 21 247

2002 109 011 80 825 7 017 8 840 98 649 93 153 5 496 23 425

2003 114 760 86 226 7 577 9 081 103 664 98 102 5 562 23 659

2004 119 923 90 477 8 138 9 568 107 863 102 217 5 646 24 723

2005 127 294 94 350 8 601 10 017 114 497 108 676 5 821 27 072

Celkové čisté příjmy průměrné domácnosti (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

index 2000/1996 1,02 1,02 0,94 0,96 1,03 1,03 1,07 1,06

2000 97 807 73 646 6 351 8 034 88 323 83 422 4 901 20 165

2001

index

101 028 76 348 6 596 8 312 91 142 86 119 5 023 20 293

1,03 1,04 1,04 1,03 1,03 1,03 1,02 1,01

2002

index

102 277 75 832 6 584 8 294 92 555 87 398 5 156 21 978

1,05 1,03 1,04 1,03 1,05 1,05 1,05 1,09

2003

index

107 563 80 818 7 102 8 511 97 163 91 949 5 214 22 175

1,10 1,10 1,12 1,06 1,10 1,10 1,06 1,10

2004

index

109 340 82 493 7 420 8 724 98 345 93 197 5 148 22 541

1,12 1,12 1,17 1,09 1,11 1,12 1,05 1,12

2005

index

113 897 84 420 7 696 8 963 102 447 97 238 5 208 24 223

1,16 1,15 1,21 1,12 1,16 1,17 1,06 1,20

Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) (průměrné domácnosti) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 75 6 8 90 85 5 21

2002 100 76 7 8 90 85 5 20

2003 100 74 6 8 90 85 5 21

2004 100 75 7 8 90 85 5 21

2005 100 79 7 8 94 89 5 22

100 82 7 9 100 95 5 24

Tabulka č. 2 Celkové čisté příjmy průměrné domácnosti - důchodci (nominální) rok hrubé peněžní příjmy celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 75 553 79 356 75 163 4 191 71 239

2001 81 717 84 667 80 338 4 329 76 164

2002 86 444 90 154 85 544 4 610 81 653

2003 90 520 95 107 90 081 5 026 85 023

2004 92 582 97 341 92 149 5 192 87 680

2005 97 368 101 751 96 942 4 809 91 855

Celkové čisté příjmy průměrné domácnosti - důchodci (reálné) rok hrubé peněžní příjmy celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 75 553 79 356 75 163 4 191 71 239

2001 76 735 80 375 76 307 4 068 71 518

index 1,02 1,01 1,02 0,97 1,00

2002 82 432 85 969 81 573 4 396 77 863

index 1,09 1,08 1,09 1,05 1,09

2003 84 843 89 142 84 432 4 711 79 690

index 1,12 1,12 1,12 1,12 1,12

2004 84 412 88 751 84 017 4 734 79 943

index 1,12 1,12 1,12 1,13 1,12

2005 87 121 91 042 86 739 4 303 82 188

index 1,15 1,15 1,15 1,03 1,15

Tabulka č. 3 Sociální příjmy průměrných domácností (nominální) rok sociální příjmy celkem důchody nemocenské přídavky na děti - výchovné rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 20 165 14 563 2 067 1 410 911 381 389 299 145

2002 21 247 15 636 2 035 1 448 907 397 380 287 157

2003 23 425 16 795 2 551 1 575 979 523 406 437 158

2004 23 659 17 625 2 362 1 482 957 435 342 272 185

2005 24 723 18 308 2 008 1 902 1 245 373 282 389 217

27 072 20 673 2 423 1 290 1 429 1 429 246 394 325

Tabulka č. 4 Sociální příjmy průměrné domácnosti (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

index 2000/1996

2000

podíl v%

2001

index

podíl v%

2002

index

podíl v%

1,06 20 165 100,0 20 293 1,06 14 563 72,2 14 934 1,10 2 066 10,2 1 944 0,86 1 411 7,0 1 383 1,07 911 4,5 866

1,01 100,0

21 978

1,09 100,0

1,03 0,94 0,98 0,95

73,6 9,6 6,8 4,3

15 757 2 393 1 478 919

1,08 1,16 1,05 1,01

1,48

2003

22 175

71,7 16 519 10,9 2 214 6,7 1 389 4,2 897

index

podíl v%

1,10 100,0

1,13 1,07 0,98 0,98

2004 22 541

74,5 16 692 10,0 1 831 6,3 1 734 4,0 1 135

index

podíl v%

1,12 100,0

1,15 0,89 1,23 1,25

2005

index

podíl v%

24 223

1,20

100,0

74,1 18 497 8,1 2 168 7,7 1 154 5,0 1 279

1,27 1,05 0,82 1,40

82,1 9,6 5,1 5,7

381

1,9

379

1,00

1,9

491

1,29

2,2

408

1,07

1,8

340

0,89

1,5

1 279

3,36

5,7

0,80

389

1,9

363

0,93

1,8

381

0,98

1,7

321

0,82

1,4

257

0,66

1,1

220

0,57

1,0

2,58

299

1,5

274

0,92

1,4

410

1,37

1,9

255

0,85

1,1

355

1,18

1,6

353

1,18

1,6

1,11

145

0,7

150

1,03

0,7

148

1,02

0,7

173

1,19

0,8

198

1,36

0,9

291

2,00

1,3

Domácnosti zaměstnanců Tabulka č. 5 Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 106 478 91 497 8 712 10 963 91 812 86 803 5 009 10 089

2001 114 853 99 146 9 416 11 850 99 028 93 587 5 441 10 456

2002 117 791 100 252 9 603 12 044 101 798 96 145 5 653 11 968

2003 125 157 107 284 10 682 12 802 107 382 101 672 5 710 11 800

2004 131 352 113 386 11 528 13 571 112 072 106 253 5 819 12 235

2005 139 907 119 642 12 281 14 329 119 455 113 297 6 158 13 668

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

index 2000/1996 1,02 1,01 0,96 1,00 1,03 1,02 1,13 1,10

2000

2001

106 478 91 497 8 712 10 963 91 812 86 803 5 009 10 089

109 697 94 695 8 993 11 318 94 583 89 386 5 197 9 987

index 1,03 1,03 1,03 1,03 1,03 1,03 1,04 0,99

2002 110 514 94 059 9 010 11 300 95 509 90 205 5 304 11 229

index 1,04 1,03 1,03 1,03 1,04 1,04 1,06 1,11

2003 117 307 100 555 10 012 11 999 100 647 95 296 5 352 11 060

index 1,10 1,10 1,15 1,09 1,10 1,10 1,07 1,10

2004

index

119 761 103 380 10 511 12 373 102 182 96 877 5 306 11 155

1,12 1,13 1,21 1,13 1,11 1,12 1,06 1,11

2005

index

125 182 107 050 10 988 12 821 106 883 101 373 5 510 12 230

1,18 1,17 1,26 1,17 1,16 1,17 1,10 1,21

Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 86 8 10 86 82 5 9

2002 100 86 8 10 86 81 5 9

2003 100 85 8 10 86 82 5 10

2004 100 86 9 10 86 81 5 9

2005 100 86 9 10 85 81 4 9

100 86 9 10 85 81 4 10

Tabulka č. 6 Sociální příjmy domácností zaměstnanců (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 10 089 3 398 2 625 1 676 1 055 402 410 367 155

2002 10 456 3 746 2 606 1 704 1 059 416 401 353 172

2003 11 968 3 930 3 274 1 867 1 184 558 449 548 157

2004 11 800 4 372 3 167 1 783 1 131 466 362 350 168

2005 12 235 4 427 2 618 2 273 1 495 377 283 513 250

13 668 5 621 3 308 1 553 1 705 326 264 523 369

Tabulka č. 7 Sociální příjmy domácností zaměstnanců (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

index podíl 2000 2000/1996 (%) 1,10 10 089 100,0 1,27 3 398 33,7 1,08 2 625 26,0 0,85 1 676 16,6 1,05 1 055 10,5

2001 578 489 628 011

0,99 1,05 0,95 0,97 0,96

9 987

3 2 1 1

index

podíl podíl podíl podíl podíl 2002 index 2003 index 2004 index 2005 index (%) (%) (%) (%) (%) 100,0 11 229 1,11 100,0 11 060 1,10 100,0 11 155 1,11 100,0 12 230 1,21 100,0 35,8 3 687 1,09 32,8 4 098 1,21 37,1 4 036 1,19 36,5 5 029 1,48 45,5 24,9 3 072 1,17 27,4 2 968 1,13 26,8 2 387 0,91 21,6 2 960 1,13 26,8 16,3 1 752 1,05 15,6 1 672 1,00 15,1 2 072 1,24 18,7 1 390 0,83 12,6 10,1 1 111 1,05 9,9 1 060 1,01 9,6 1 363 1,29 12,3 1 526 1,45 13,8

1,41

402

4,0

397

0,99

4,0

524

1,30

4,7

437

1,09

3,9

344

0,86

3,1

292

0,73

2,6

0,75

410

4,1

383

0,93

3,8

421

1,03

3,8

339

0,83

3,1

258

0,63

2,3

236

0,58

2,1

2,48

367

3,6

337

0,92

3,4

514

1,40

4,6

328

0,89

3,0

468

1,27

4,2

468

1,28

4,2

1,24

155

1,5

164

1,06

1,6

147

0,95

1,3

157

1,02

1,4

228

1,47

2,1

330

2,13

3,0

Domácnosti zaměstnanců s nezaopatřenými dětmi Tabulka č. 8 Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců s dětmi (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 90 245 76 773 6 833 9 187 79 011 74 225 4 786 8 718

2002 97 072 83 135 7 422 9 950 84 833 79 699 5 134 8 943

99 295 84 341 7 628 10 142 86 878 81 526 5 352 10 129

2003 105 745 90 106 8 547 10 716 91 964 86 482 5 482 9 539

2004 111 238 95 990 9 178 11 470 96 001 90 590 5 411 9 727

2005 112 261 96 230 9 074 11 496 97 334 91 690 5 644 10 201

Celkové čisté příjmy domácností zaměstnanců s dětmi (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

index 2000/1996 1,02 1,01 0,96 1,00 1,03 1,03 1,15 1,05

2000

2001

90 245 76 773 6 833 9 187 79 011 74 225 4 786 8 718

92 714 79 403 7 089 9 503 81 025 76 121 4 904 8 542

index 1,03 1,03 1,04 1,03 1,03 1,03 1,02 0,98

2002 93 161 79 131 7 157 9 515 81 511 76 489 5 021 9 503

index 1,03 1,03 1,05 1,04 1,03 1,03 1,05 1,09

2003 99 113 84 455 8 011 10 044 86 196 81 058 5 138 8 941

index 1,10 1,10 1,17 1,09 1,09 1,09 1,07 1,03

2004

index

101 422 87 519 8 368 10 458 87 529 82 596 4 934 8 869

1,12 1,14 1,22 1,14 1,11 1,11 1,03 1,02

2005

index

100 446 86 102 8 119 10 286 87 090 82 040 5 050 9 127

1,11 1,12 1,19 1,12 1,10 1,11 1,06 1,05

Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 85 8 10 88 82 5 10

2002 100 86 8 10 87 82 5 9

2003 100 85 8 10 87 82 5 10

2004 100 85 8 10 87 82 5 9

2005 100 86 8 10 86 81 5 9

100 86 8 10 87 82 5 9

Tabulka č. 9 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 8 718 1 333 2 192 2 255 1 419 505 549 325 141

2002 8 943 1 468 2 143 2 303 1 432 537 542 331 187

2003 10 129 1 512 2 516 2 515 1 593 694 606 520 172

2004 9 539 1 540 2 479 2 421 1 536 610 491 301 160

2005 9 727 1 317 1 854 3 060 2 013 469 379 416 219

10 201 1 262 2 589 2 301 2 538 414 392 354 352

Tabulka č. 10 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2002

index

0,98 1,05 0,93 0,98 0,96

podíl (%) 100,0 16,4 24,0 25,8 16,0

9 503 1 419 2 361 2 360 1 495

513

1,02

6,0

6,3

518

0,94

325

3,7

316

141

1,6

179

index 2000/1996 1,05 1,32 1,10 0,87 1,07

8 718 1 333 2 192 2 255 1 419

podíl (%) 100,0 15,3 25,1 25,9 16,3

1,43

505

0,76

2000

2003

index

1,09 1,06 1,08 1,05 1,05

podíl (%) 100,0 14,9 24,8 24,8 15,7

8 941 1 443 2 324 2 269 1 440

651

1,29

6,9

6,1

569

1,04

0,97

3,7

488

1,27

2,1

161

2001

index

8 542

402 047 200 368

5,8

549

2,45 0,91

1 2 2 1

2004

index

1,03 1,08 1,06 1,01 1,01

podíl (%) 100,0 16,1 26,0 25,4 16,1

2005

index

1,02 0,90 0,77 1,24 1,29

podíl (%) 100,0 13,5 19,1 31,5 20,7

9 127 1 129 2 317 2 059 2 271

1,05 0,85 1,06 0,91 1,60

podíl (%) 100,0 12,4 25,4 22,6 24,9

8 869 1 201 1 690 2 790 1 835

572

1,13

6,4

428

0,85

4,8

370

0,73

4,1

6,0

460

0,84

5,1

346

0,63

3,9

351

0,64

3,8

1,50

5,1

282

1,14

1,7

150

0,87

3,2

379

1,17

4,3

317

0,97

3,5

1,06

1,7

200

1,42

2,3

315

2,23

3,5

Tabulka č. 11 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - úplné č. rodiny (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 8 132 738 2 203 2 194 1 681 466 490 287 74

2002 8 234 665 2 146 2 243 1 698 495 479 336 173

2003 9 546 896 2 515 2 427 1 925 660 508 472 142

2004 8 983 843 2 586 2 315 1 833 573 432 257 143

2005 9 263 628 1 915 2 965 2 417 446 329 366 197

9 832 642 2 762 2 152 3 059 336 280 331 271

Tabulka č. 12 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - úplné č. rodiny (reálné)

8 132 738 2 203 2 194 1 681

podíl (%) 100,0 9,1 27,1 27,0 20,7

0,97 0,86 0,93 0,98 0,96

podíl (%) 100,0 8,1 26,1 27,2 20,6

7 864 635 2 050 2 142 1 622

8 956 841 2 360 2 277 1 806

466

5,7

473

1,01

6,0

490

6,0

457

0,93

287

3,5

321

74

0,9

165

rok

2000

sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2001

1,10 1,14 1,07 1,04 1,07

podíl (%) 100,0 9,4 26,3 25,4 20,2

8 420 790 2 424 2 170 1 718

619

1,33

6,9

5,8

477

0,97

1,12

4,1

443

2,23

2,1

133

index

2002

1,04 0,78 0,79 1,23 1,31

podíl (%) 100,0 6,8 20,7 32,0 26,1

8 797 574 2 471 1 926 2 737

1,08 0,78 1,12 0,88 1,63

podíl (%) 100,0 6,5 28,1 21,9 31,1

407

0,87

4,8

301

0,65

3,4

4,8

300

0,61

3,6

251

0,51

2,8

0,84

2,9

334

1,16

4,0

296

1,03

3,4

1,81

1,6

180

2,43

2,1

242

3,28

2,8

1,04 1,07 1,10 0,99 1,02

podíl (%) 100,0 9,4 28,8 25,8 20,4

8 446 573 1 746 2 703 2 204

537

1,15

6,4

5,3

405

0,83

1,54

4,9

241

1,80

1,5

134

index

2003

index

2004

index

2005

index

Tabulka č. 13 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - neúplné č. rodiny (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000 10 462 2 445 1 839 3 610 28 984 1 322 187 46

2001 11 950 3 613 2 317 3 481 14 934 1 214 224 154

2002 11 801 2 945 1 931 3 877 20 1 118 1 447 228 237

2003 11 589 3 072 2 297 3 779 52 1 014 1 071 232 71

2004 11 733 3 340 1 855 4 459 6 650 863 335 226

2005 11 670 3 152 1 715 3 684 0 1 017 1 199 445 458

Tabulka č. 14 Sociální příjmy domácností zaměstnanců s dětmi - neúplné č. rodiny (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

podíl (%)

2001

index

podíl (%)

2002

index

podíl (%)

2003

index

podíl (%)

2004

index

podíl (%)

2005

index

podíl (%)

10 462

100,0

11 414

1,09

100,0

11 072

1,06

100,0

10 862

1,04

100,0

10 698

1,02

100,0

10 442

1,00

100,0

2 445 1 839 3 610 28

23,4 17,6 34,5 0,3

3 451 2 213 3 325 13

1,41 1,20 0,92 0,48

30,2 19,4 29,1 0,1

2 763 1 812 3 637 19

1,13 0,99 1,01 0,67

25,0 16,4 32,9 0,2

2 879 2 153 3 542 49

1,18 1,17 0,98 1,74

26,5 19,8 32,6 0,4

3 045 1 691 4 066 5

1,25 0,92 1,13 0,20

28,5 15,8 38,0 0,1

2 820 1 535 3 296 0

1,15 0,83 0,91 0,00

27,0 14,7 31,6 0,0

984

9,4

892

0,91

7,8

1 049

1,07

9,5

950

0,97

8,7

593

0,60

5,5

910

0,92

8,7

1 322

12,6

1 160

0,88

10,2

1 358

1,03

12,3

1 004

0,76

9,2

787

0,60

7,4

1 073

0,81

10,3

187

1,8

214

1,14

1,9

214

1,14

1,9

217

1,16

2,0

305

1,63

2,9

398

2,13

3,8

46

0,4

147

3,20

1,3

222

4,83

2,0

67

1,45

0,6

206

4,48

1,9

410

8,91

3,9

Domácnosti s minimálními příjmy a nezaopatřenými dětmi Tabulka č. 15 Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 42 556 25 768 958 2 735 43 883 38 863 5 020 14 347

2002 44 505 26 596 892 2 757 46 217 40 856 5 361 15 311

2003 47 007 27 613 984 2 810 48 971 43 212 5 759 16 561

2004 47 285 27 161 1 055 2 777 49 510 43 454 6 056 17 071

2005 48 929 27 251 1 097 2 761 51 429 45 071 6 358 18 544

49 819 28 825 980 2 868 52 168 45 971 6 197 17 872

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 42 888 29 674 1 168 3 109 42 881 38 611 4 270 12 199

2002 43 908 30 105 1 050 3 012 44 142 39 847 4 295 13 070

2003 46 539 32 047 1 198 3 136 46 702 42 205 4 497 13 570

2004 46 636 32 518 1 290 3 230 46 562 42 117 4 445 13 211

2005 48 555 33 809 1 434 3 319 48 399 43 802 4 597 13 783

49 466 34 786 1 232 3 290 49 503 44 943 4 560 13 648

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny (nominální) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 41 839 17 330 494 1 916 46 119 39 429 6 690 18 945

2002 45 715 20 299 588 2 291 50 215 42 836 7 379 19 384

2003 47 923 20 017 601 2 244 53 124 45 079 8 045 21 653

2004 48 496 18 202 649 2 042 54 711 45 804 8 907 23 559

2005 49 909 18 919 659 2 076 56 115 47 174 8 941 24 711

51 075 20 791 689 2 333 56 592 48 053 8 909 23 841

Tabulka č. 16 Celkové hrubé a čisté příjmy domácností s minimálními příjmy (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

index 2000/1996 1,06 1,09 0,94 0,97 1,08 1,07 1,20 1,02

2000

2001

42 556 25 768 958 2 735 43 883 38 863 5 020 14 347

42 507 25 402 852 2 633 44 142 39 022 5 120 14 624

index 1,00 0,99 0,89 0,96 1,01 1,00 1,02 1,02

2002

index

44 103 25 907 923 2 636 45 946 40 542 5 403 15 538

1,04 1,01 0,96 0,96 1,05 1,04 1,08 1,08

2003

index

44 320 25 458 989 2 603 46 405 40 729 5 676 16 000

2004

1,04 0,99 1,03 0,95 1,06 1,05 1,13 1,12

44 611 24 846 1 000 2 517 46 891 41 094 5 797 16 908

index 1,05 0,96 1,04 0,92 1,07 1,06 1,15 1,18

2005 44 576 25 791 877 2 566 46 678 41 133 5 545 15 991

index 1,05 1,00 0,92 0,94 1,06 1,06 1,10 1,11

Tabulka č. 17 Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 42 888 29 674 1 168 3 109 42 881 38 611 4 270 12 199

2001 41 937 28 754 1 003 2 877 42 160 38 058 4 102 12 483

index 0,98 0,97 0,86 0,93 0,98 0,99 0,96 1,02

2002 43 664 30 067 1 124 2 942 43 817 39 598 4 219 12 732

index 1,02 1,01 0,96 0,95 1,02 1,03 0,99 1,04

2003 43 711 30 479 1 209 3 027 43 642 39 476 4 166 12 382

index 1,02 1,03 1,04 0,97 1,02 1,02 0,98 1,02

2004 44 270 30 826 1 307 3 026 44 128 39 937 4 191 12 567

index 1,03 1,04 1,12 0,97 1,03 1,03 0,98 1,03

2005 44 260 31 125 1 102 2 944 44 293 40 213 4 080 12 212

index 1,03 1,05 0,94 0,95 1,03 1,04 0,96 1,00

2004 45 505 17 250 601 1 893 51 163 43 011 8 152 22 530

index 1,09 1,00 1,22 0,99 1,11 1,09 1,22 1,19

2005 45 700 18 603 616 2 087 50 636 42 996 7 971 21 332

index 1,09 1,07 1,25 1,09 1,10 1,09 1,19 1,13

Celkové čisté příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny (reálné) rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdravotní a sociální pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000 41 839 17 330 494 1 916 46 119 39 429 6 690 18 945

2001 43 663 19 388 562 2 188 47 961 40 913 7 048 18 514

index 1,04 1,12 1,14 1,14 1,04 1,04 1,05 0,98

2002 44 962 18 780 564 2 105 49 842 42 294 7 548 20 315

index 1,07 1,08 1,14 1,10 1,08 1,07 1,13 1,07

2003 45 455 17 060 608 1 914 51 280 42 931 8 348 22 081

index 1,09 0,98 1,23 1,00 1,11 1,09 1,25 1,17

Tabulka č. 18 Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) domácností s minimálními příjmy rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 61 2 6 103 91 12 34

2002 100 60 2 6 104 92 12 34

2003 100 59 2 6 104 92 12 35

2004 100 58 2 6 105 92 13 36

2005 100 56 2 6 105 92 13 38

100 58 2 6 105 92 12 36

Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 69 3 7 100 90 10 28

2002 100 69 2 7 101 91 10 30

2003 100 73 3 7 100 91 10 29

2004 100 74 3 7 98 89 9 28

2005 100 70 3 7 100 90 9 28

100 70 3 7 100 90 9 28

Podíl jednotlivých příjmů na hrubých peněžních příjmech (%) domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny rok hrubé peněžní příjmy pracovní příjmy daň z příjmu zdrav. a soc. pojištění celkové čisté příjmy čisté peněžní příjmy naturální příjmy sociální příjmy

2000

2001 100 41 1 5 110 94 16 45

2002 100 44 1 5 110 94 16 42

2003 100 42 1 5 111 94 17 45

2004 100 38 1 4 113 94 18 49

2005 100 38 1 4 112 95 18 50

100 41 1 5 111 94 17 47

Tabulka č. 19 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy (nominální) rok sociální příjmy celkem důchody nemocenské přídavky na děti - výchovné rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 14 347 1 215 882 3 818 2 374 1 656 3 098 359 945

2002 15 311 1 594 764 3 960 2 068 1 824 3 350 506 1 245

2003 16 561 1 780 951 4 059 2 095 2 122 3 463 658 1 432

2004 17 071 1 774 920 4 072 2 168 2 189 3 475 632 1 842

2005 18 544 1 791 872 5 117 2 216 2 025 3 292 615 2 618

17 872 2 229 950 3 975 2 846 1 786 3 048 548 2 490

Tabulka č. 20 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy (reálné) rok sociální příjmy celkem důchody nemocenské přídavky na děti výchovné rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

index 2000/1996 1,02

2000

podíl v%

14 347 100,0

2001 14 624

index

podíl v%

2002

index

podíl v%

2003

1,02 100,0 15 538

1,08

100,0

16 000

index

podíl v%

1,12 100,0

2004

index

podíl v %

2005

index

podíl v%

16 908

1,18

100,0

15 991

1,11

100,0

0,95 1,30

1 215 882

8,5 6,1

1 522 730

1,25 0,83

10,4 5,0

1 670 892

1,37 1,01

10,7 5,7

1 663 862

1,37 0,98

10,4 5,4

1 633 795

1,34 0,90

9,7 4,7

1 994 850

1,64 0,96

12,5 5,3

1,12

3 818

26,6

3 782

0,99

25,9

3 808

1,00

24,5

3 817

1,00

23,9

4 665

1,22

27,6

3 557

0,93

22,2

0,90

2 374

16,5

1 975

0,83

13,5

1 966

0,83

12,7

2 032

0,86

12,7

2 020

0,85

11,9

2 546

1,07

15,9

1,30

1 656

11,5

1 742

1,05

11,9

1 991

1,20

12,8

2 052

1,24

12,8

1 846

1,11

10,9

1 598

0,96

10,0

0,98

3 098

21,6

3 200

1,03

21,9

3 249

1,05

20,9

3 257

1,05

20,4

3 001

0,97

17,8

2 727

0,88

17,1

0,81

359

2,5

483

1,35

3,3

617

1,72

4,0

592

1,65

3,7

561

1,56

3,3

490

1,37

3,1

1,19

945

6,6

1 189

1,26

8,1

1 344

1,42

8,6

1 726

1,83

10,8

2 387

2,53

14,1

2 228

2,36

13,9

Tabulka č. 21 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské1 přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy 1

2000 12 199 922 1 044 3 441 2 823 1 058 2 337 319 256

2001 13 070 1 462 768 3 544 2 631 1 229 2 511 389 534

2002 13 570 1 411 979 3 604 2 609 1 435 2 519 554 459

2003 13 211 1 153 943 3 630 2 509 1 463 2 399 449 666

2004 13 783 985 989 4 481 2 250 1 220 1 988 529 1 342

2005 13 648 1 324 1 052 3 511 3 018 1 000 1 925 582 1 236

"nemocenské" zahrnuje i podporu při ošetřování člena rodiny a peněžitou pomoc v mateřství

Tabulka č. 22 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - úplné č. rodiny (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

podíl (%)

2001

index

podíl (%)

2002

index

podíl (%)

2003

index

podíl (%)

2004

index

podíl (%)

2005

index

podíl (%)

12 199

100,0

12 377

1,01

100,0

12 699

1,04

100,0

12 351

1,01

100,0

12 567

1,03

100,0

12 212

1,00

100,0

922 1 044 3 441 2 823

7,6 8,6 28,2 23,1

1 385 727 3 356 2 492

1,50 0,70 0,98 0,88

11,2 5,9 27,1 20,1

1 320 916 3 373 2 442

1,43 0,88 0,98 0,86

10,4 7,2 26,6 19,2

1 078 882 3 394 2 346

1,17 0,84 0,99 0,83

8,7 7,1 27,5 19,0

898 902 4 086 2 051

0,97 0,86 1,19 0,73

7,1 7,2 32,5 16,3

1 185 941 3 141 2 700

1,28 0,90 0,91 0,96

9,7 7,7 25,7 22,1

1 058

8,7

1 164

1,10

9,4

1 343

1,27

10,6

1 368

1,29

11,1

1 112

1,05

8,9

895

0,85

7,3

2 337

19,2

2 378

1,02

19,2

2 357

1,01

18,6

2 243

0,96

18,2

1 813

0,78

14,4

1 722

0,74

14,1

319

2,6

368

1,15

3,0

518

1,63

4,1

420

1,32

3,4

482

1,51

3,8

521

1,63

4,3

256

2,1

506

1,98

4,1

430

1,68

3,4

623

2,43

5,0

1 224

4,78

9,7

1 106

4,32

9,1

Tabulka č. 23 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny (nominální) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

2001 18 945 1 625 522 4 688 1 475 2 933 4 813 394 2 496

2002 19 384 1 878 741 4 745 1 062 2 913 4 887 597 2 560

2003 21 653 2 452 841 4 903 1 291 3 374 5 141 673 2 979

2004 23 559 2 928 919 4 837 1 678 3 442 5 286 900 3 570

2005 24 711 2 900 633 5 946 2 219 3 129 4 990 692 4 201

23 841 3 482 865 4 686 2 616 3 000 4 685 480 4 027

Tabulka č. 24 Sociální příjmy domácností s minimálními příjmy - neúplné č. rodiny (reálné) rok sociální příjmy důchody nemocenské přídavky na děti rodičovský příspěvek jiné dávky státní soc. podpory sociální příplatek podpora v nezaměstnanosti ostatní sociální příjmy

2000

podíl (%)

2001

index

podíl (%)

2002

index

podíl (%)

2003

index

podíl (%)

2004

index

podíl (%)

2005

index

podíl (%)

18 945

100,0

19 384

1,00

100,0

20 264

1,07

100,0

22 026

1,16

100,0

22 530

1,19

100,0

21 332

1,13

100,0

1 625 522 4 688 1 475

8,6 2,8 24,7 7,8

1 878 741 4 745 1 062

1,00 1,00 1,00 1,00

9,7 3,8 24,5 5,5

2 295 787 4 588 1 208

1,41 1,51 0,98 0,82

11,3 3,9 22,6 6,0

2 737 859 4 522 1 569

1,68 1,65 0,96 1,06

12,4 3,9 20,5 7,1

2 644 577 5 421 2 023

1,63 1,11 1,16 1,37

11,7 2,6 24,1 9,0

3 116 774 4 193 2 341

1,92 1,48 0,89 1,59

14,6 3,6 19,7 11,0

2 933

15,5

2 913

1,00

15,0

3 158

1,08

15,6

3 218

1,10

14,6

2 853

0,97

12,7

2 684

0,92

12,6

4 813

25,4

4 887

1,00

25,2

4 811

1,00

23,7

4 942

1,03

22,4

4 550

0,95

20,2

4 192

0,87

19,7

394

2,1

597

1,00

3,1

630

1,60

3,1

841

2,14

3,8

631

1,60

2,8

429

1,09

2,0

2 496

13,2

2 560

1,00

13,2

2 788

1,12

13,8

3 338

1,34

15,2

3 830

1,53

17,0

3 603

1,44

16,9

Peněžní vydání Tabulka č. 25 Peněžní vydání průměrné domácnosti 2000 - 2005 (nominální) SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu běžná údržba a drobné opravy bytu dodávka vody a ostatní služby související s bydlením elektrická a tepelná energie, plyn, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby osobní péče osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené sociální péče pojištění finanční služby jinde neuvedené ostatní služby jinde neuvedené

2000 73 015 16 928 2 385 4 909 13 463 2 911 1 261

2001 78 090 17 843 2 431 5 208 14 523 3 121 1 306

2002 80 397 17 818 2 509 5 229 15 948 3 312 1 423

2003 84 568 17 924 2 541 5 221 16 654 3 608 1 577

2004 87 259 18 485 2 517 5 173 16 846 3 745 1 553

2005 91 085 18 775 2 603 5 095 18 336 4 136 1 987

1 513

1 607

1 812

1 890

1 964

2 041

7 779

8 490

9 400

9 579

9 584

10 172

5 272

5 402

5 550

5 693

5 708

6 116

1 7 2 7

1 8 3 8

1 8 3 8

1 9 3 9

1 9 4 9

3 6 2

3

192 774 556 899 406 788 443 119 698 7 125 221 273

4 7 2

3

333 558 039 253 437 062 000 255 705 9 524 271 237

4 7 2

3

417 028 252 452 461 110 622 367 666 12 968 339 269

4 8 2

4

574 038 666 109 547 438 164 546 688 13 226 430 260

4 8 2

4

674 586 021 548 516 598 588 648 636 12 544 464 284

1 10 4 9 4 9 2

4

795 132 162 673 497 643 257 754 697 26 927 538 316

Tabulka č. 26 Peněžní vydání průměrné domácnosti 2000 - 2005 (reálné)

74 585

podíl v% 100,0

1,02

75 430

podíl v% 100,0

1,03

79 265

podíl v% 100,0

23,2

17 042

22,8

1,01

16 717

22,2

0,99

16 800

2 385 4 909

3,3 6,7

2 322 4 974

3,1 6,7

0,97 1,01

2 354 4 906

3,1 6,5

0,99 1,00

13 463

18,4

13 871

18,6

1,03

14 962

19,8

2 911

21,6

2 981

21,5

1,02

3 108

1 261

9,4

1 247

9,0

0,99

1 513

11,2

1 535

11,1

7 779

57,8

8 109

5 272

7,2

5 160

73 015

podíl v% 100,0

16 928

2000 SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu běžná údržba a drobné opravy bytu dodávka vody a ostatní služby související s bydlením elektrická a tepelná energie, plyn, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby osobní péče osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené sociální péče pojištění finanční služby jinde neuvedené ostatní služby jinde neuvedené

1 7 2 7

1,09

79 559

podíl v% 100,0

21,2

0,99

16 854

2 381 4 894

3,0 6,2

1,00 1,00

1,11

15 609

19,7

20,8

1,07

3 382

1 335

8,9

1,06

1,01

1 700

11,4

58,5

1,04

8 820

6,9

0,98

5 207

273 174 903 883 418 3 880 6 686 2 154

1,7 11,0 3,9 10,6 0,6 5,2 9,0 32,2

1,07 1,05 1,14 1,00 1,03 1,02 1,04 1,02

1 7 3 7

2001

1 8 2 7

index

1,09

81 499

podíl v% 100,0

21,2

1,00

16 799

20,6

0,99

2 295 4 716

2,9 5,9

0,96 0,96

2 329 4 559

2,9 5,6

0,98 0,93

1,16

15 360

19,3

1,14

16 406

20,1

1,22

21,7

1,16

3 414

22,2

1,17

3 700

22,6

1,27

1 478

9,5

1,17

1 416

9,2

1,12

1 778

10,8

1,41

1,12

1 771

11,3

1,17

1 791

11,7

1,18

1 826

11,1

1,21

58,9

1,13

8 979

57,5

1,15

8 738

56,9

1,12

9 101

55,5

1,17

6,9

0,99

5 336

6,7

1,01

5 204

6,5

0,99

5 473

6,7

1,04

329 532 052 930 432 3 857 7 151 2 221

1,8 10,0 4,0 10,5 0,6 5,1 9,5 31,1

1,12 0,97 1,19 1,00 1,06 1,02 1,11 1,05

1 8 3 8

475 471 436 538 513 4 160 7 652 2 387

1,9 10,7 4,3 10,8 0,6 5,2 9,7 31,2

1,24 1,09 1,34 1,08 1,26 1,10 1,19 1,13

1 8 3 8

526 740 666 706 470 4 192 7 830 2 414

1,9 11,0 4,6 10,9 0,6 5,3 9,8 30,8

1,28 1,12 1,43 1,10 1,16 1,11 1,22 1,14

1 9 3 8

606 066 724 655 445 4 155 8 283 2 464

2,0 11,1 4,6 10,6 0,5 5,1 10,2 29,7

1,35 1,17 1,46 1,10 1,10 1,10 1,29 1,16

2002

index

2003

index

2004

index

2005

index 1,12

192 774 556 899 406 3 788 6 443 2 119

1,6 10,6 3,5 10,8 0,6 5,2 8,8 32,9

698

10,8

673

10,1

0,96

625

8,7

0,90

645

8,4

0,92

580

7,4

0,83

623

7,5

0,89

7 3 125

0,1 48,5

9 3 366

0,1 50,3

1,28 1,08

11 3 723

0,2 52,1

1,66 1,19

12 3 961

0,2 51,8

1,82 1,27

11 4 143

0,1 52,9

1,67 1,33

23 4 408

0,3 53,2

3,40 1,41

221

3,4

259

3,9

1,17

318

4,5

1,44

403

5,3

1,83

423

5,4

1,92

481

5,8

2,18

273

4,2

226

3,4

0,83

252

3,5

0,92

244

3,2

0,89

259

3,3

0,95

283

3,4

1,03

Tabulka č. 27 Peněžní vydání domácnosti zaměstnanců 2000 - 2005 (nominální) SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu běžná údržba a drobné opravy bytu dodávka vody a ostatní služby související s bydlením elektrická a tepelná energie, plyn, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby osobní péče osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené sociální péče pojištění finanční služby jinde neuvedené ostatní služby jinde neuvedené

2000 74 682 16 124 2 413 5 381 12 878 2 844 1 281

2001 79 357 16 994 2 440 5 691 13 732 3 013 1 214

2002 81 490 16 893 2 512 5 683 15 186 3 259 1 406

2003 85 920 16 989 2 508 5 619 15 799 3 544 1 572

2004 88 548 17 599 2 533 5 512 16 022 3 771 1 545

2005 92 938 17 904 2 633 5 503 17 513 4 217 1 887

1 504

1 598

1 809

1 877

1 947

2 049

7 249

7 907

8 713

8 806

8 758

9 360

5 463

5 550

5 692

5 860

5 859

6 540

1 8 2 8

1 9 3 8

1 8 3 8

4 6 2

3

075 659 646 395 467 281 901 264 734 4 390 254 254

4 7 2

3

234 303 121 769 513 557 452 404 751 8 776 306 208

4 8 2

4

278 666 302 997 543 639 099 514 710 11 212 391 261

1 10 3 9 4 8 2

4

434 116 742 530 642 989 691 695 719 10 520 498 249

1 10 4 9 5 9 2

4

477 579 068 981 599 168 150 808 681 5 852 524 280

1 11 4 10 5 9 2

5

619 047 218 192 562 221 986 929 717 20 390 607 323

Tabulka č. 28 Peněžní vydání domácnosti zaměstnanců (reálné)

75 795

podíl v% 100,0

1,01

76 456

podíl v% 100,0

1,02

80 531

podíl v% 100,0

21,6

16 231

21,4

1,01

15 849

20,7

0,98

15 924

2 413 5 381

3,2 7,2

2 331 5 435

3,1 7,2

0,97 1,01

2 356 5 332

3,1 7,0

0,98 0,99

12 878

17,2

13 116

17,3

1,02

14 248

18,6

2 844

22,1

2 877

21,9

1,01

3 057

1 281

9,9

1 160

8,8

0,91

1 504

11,7

1 526

11,6

7 249

56,3

7 552

5 463

7,3

5 301

74 682

podíl v% 100,0

16 124


1 8 2 8

1,08

80 734

podíl v% 100,0

19,8

0,99

16 046

2 350 5 266

2,9 6,5

0,97 0,98

1,11

14 808

18,4

21,5

1,07

3 322

1 319

9,3

1,03

1,01

1 697

11,9

57,6

1,04

8 175

7,0

0,97

5 341

179 885 981 376 490 4 352 7 118 2 296

1,6 11,7 3,9 11,1 0,6 5,7 9,4 32,3

1,10 1,03 1,13 1,00 1,05 1,02 1,03 1,01

1 8 3 8

2001

1 8 2 8

index

1,08

83 157

podíl v% 100,0

19,9

1,00

16 020

19,3

0,99

2 309 5 026

2,9 6,2

0,96 0,93

2 356 4 924

2,8 5,9

0,98 0,92

1,15

14 608

18,1

1,13

15 670

18,8

1,22

22,4

1,17

3 439

23,5

1,21

3 774

24,1

1,33

1 473

9,9

1,15

1 409

9,6

1,10

1 688

10,8

1,32

1,13

1 759

11,9

1,17

1 775

12,2

1,18

1 833

11,7

1,22

57,4

1,13

8 254

55,7

1,14

7 985

54,7

1,10

8 375

53,4

1,16

7,0

0,98

5 492

6,8

1,01

5 342

6,6

0,98

5 852

7,0

1,07

199 131 098 441 510 4 352 7 598 2 358

1,6 10,6 4,1 11,0 0,7 5,7 9,9 31,0

1,12 0,94 1,17 1,01 1,09 1,02 1,10 1,04

1 9 3 8

344 482 508 933 602 4 676 8 146 2 526

1,7 11,8 4,4 11,1 0,7 5,8 10,1 31,0

1,25 1,09 1,33 1,06 1,29 1,09 1,18 1,12

1 9 3 9

347 646 709 100 546 4 712 8 343 2 560

1,7 11,9 4,6 11,3 0,7 5,8 10,3 30,7

1,25 1,11 1,40 1,08 1,17 1,10 1,21 1,13

1 9 3 9

449 885 774 119 503 4 671 8 935 2 621

1,7 11,9 4,5 11,0 0,6 5,6 10,7 29,3

1,35 1,14 1,43 1,09 1,08 1,09 1,29 1,16

2002

index

2003

index

2004

index

2005

index 1,11

075 659 646 395 467 4 281 6 901 2 264

1,4 11,6 3,5 11,2 0,6 5,7 9,2 32,8

734

10,6

718

10,1

0,98

667

8,8

0,91

674

8,3

0,92

621

7,4

0,85

642

7,2

0,87

4 3 390

0,1 49,1

8 3 606

0,1 50,7

2,11 1,06

10 3 952

0,1 52,0

2,81 1,17

9 4 237

0,1 52,0

2,54 1,25

5 4 424

0,1 53,0

1,38 1,30

18 4 822

0,2 54,0

5,05 1,42

254

3,7

292

4,1

1,15

367

4,8

1,44

467

5,7

1,84

478

5,7

1,88

543

6,1

2,13

254

3,7

199

2,8

0,78

244

3,2

0,96

233

2,9

0,92

256

3,1

1,01

289

3,2

1,14

Tabulka č. 29 Peněžní vydání domácností zaměstnanců s dětmi (nominální) SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu běžná údržba a drobné opravy bytu dodávka vody a ostatní služby související s bydlením elektrická a tepelná energie, plyn, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby osobní péče osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené sociální péče pojištění finanční služby jinde neuvedené ostatní služby jinde neuvedené

2000 64 869 14 309 1 802 4 946 10 545 2 188 992 1 324 6 040 4 394 882 7 579 2 272 7 541 579 4 041 5 978 2 003 665 3 2 874 230 204

2001 69 318 15 017 1 778 5 274 11 431 2 380 962 1 408 6 681 4 400 985 8 375 2 767 7 940 626 4 301 6 424 2 133 660 6 3 183 273 169

2002 71 046 14 890 1 882 5 163 12 672 2 599 1 125 1 629 7 318 4 638 1 034 7 698 2 885 8 136 669 4 429 6 949 2 224 622 10 3 555 357 181

2003 74 742 15 007 1 806 5 186 13 001 2 806 1 242 1 672 7 282 4 734 1 126 9 007 3 282 8 651 778 4 688 7 477 2 425 605 10 3 803 435 198

2004 76 924 15 677 1 854 5 043 13 236 2 974 1 261 1 732 7 270 4 857 1 189 9 052 3 615 9 078 716 4 830 7 777 2 498 590 3 4 009 459 219

2005 78 195 15 485 1 790 4 908 13 642 3 068 1 467 1 763 7 344 5 302 1 247 9 539 3 582 9 009 717 4 853 8 119 2 509 615 12 4 236 502 244

Tabulka č. 30 Peněžní vydání domácností zaměstnanců s dětmi (reálné) podíl v% 64 869 100,0 22,1 14 309 1 802 2,8 4 946 7,6 16,3 10 545 2 188 20,7 992 9,4


podíl index v% 1,02 66 207 100,0 21,7 1,00 14 343 1 698 2,6 0,94 5 037 7,6 1,02 16,5 1,04 10 918 2 273 20,8 1,04 919 8,4 0,93

2001

podíl index v% 1,03 66 657 100,0 21,0 0,98 13 970 1 766 2,6 0,98 4 844 7,3 0,98 17,8 1,13 11 890 2 439 20,5 1,11 1 056 8,9 1,06

2002

podíl index v% 1,08 70 055 100,0 20,1 0,98 14 066 1 693 2,4 0,94 4 861 6,9 0,98 17,4 1,16 12 185 2 630 21,6 1,20 1 164 9,5 1,17

2003

podíl index v% 1,08 70 136 100,0 20,4 1,00 14 294 1 690 2,4 0,94 4 598 6,6 0,93 17,2 1,14 12 068 2 711 22,5 1,24 1 149 9,5 1,16

2004

podíl index v% 1,08 69 965 100,0 19,8 0,97 13 855 1 602 2,3 0,89 4 392 6,3 0,89 17,4 1,16 12 207 2 745 22,5 1,25 1 312 10,8 1,32

2005

1 324

12,6

1 345

12,3

1,02

1 529

12,9

1,15

1 567

12,9

1,18

1 579

13,1

1,19

1 578

12,9

1,19

6 040

57,3

6 381

58,4

1,06

6 866

57,7

1,14

6 825

56,0

1,13

6 628

54,9

1,10

6 571

53,8

1,09

4 394

6,8

4 203

6,3

0,96

4 352

6,5

0,99

4 437

6,3

1,01

4 429

6,3

1,01

4 744

6,8

1,08

882 7 579 2 272 7 541 579 4 041 5 978 2 003

1,4 11,7 3,5 11,6 0,9 6,2 9,2 33,5

941 7 999 2 642 7 584 598 4 108 6 136 2 038

1,4 12,1 4,0 11,5 0,9 6,2 9,3 33,2

1,07 1,06 1,16 1,01 1,03 1,02 1,03 1,02

970 7 223 2 707 7 634 627 4 155 6 520 2 087

1,5 10,8 4,1 11,5 0,9 6,2 9,8 32,0

1,10 0,95 1,19 1,01 1,08 1,03 1,09 1,04

1 8 3 8

055 442 076 109 729 4 394 7 008 2 273

1,5 12,1 4,4 11,6 1,0 6,3 10,0 32,4

1,20 1,11 1,35 1,08 1,26 1,09 1,17 1,13

1 8 3 8

084 253 296 277 653 4 404 7 091 2 278

1,5 11,8 4,7 11,8 0,9 6,3 10,1 32,1

1,23 1,09 1,45 1,10 1,13 1,09 1,19 1,14

1 8 3 8

115 536 205 061 642 4 342 7 264 2 245

1,6 12,2 4,6 11,5 0,9 6,2 10,4 30,9

1,26 1,13 1,41 1,07 1,11 1,07 1,22 1,12

665

11,1

630

10,3

0,95

583

8,9

0,88

567

8,1

0,85

537

7,6

0,81

550

7,6

0,83

3 2 874 230 204

0,1 48,1 3,8 3,4

6 3 041 261 161

0,1 49,6 4,2 2,6

1,92 1,06 1,13 0,79

10 3 335 335 170

0,1 51,2 5,1 2,6

3,24 1,16 1,45 0,83

10 3 564 408 186

0,1 50,9 5,8 2,7

3,20 1,24 1,77 0,91

3 3 655 419 199

0,0 51,5 5,9 2,8

0,86 1,27 1,82 0,98

11 3 790 450 218

0,2 52,2 6,2 3,0

3,65 1,32 1,95 1,07

Tabulka č. 31 Peněžní vydání domácností s minim. příjmy a dětmi SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva nájemné z bytu běžná údržba a drobné opravy bytu dodávka vody a ostatní služby související s bydlením elektrická a tepelná energie, plyn, paliva bytové vybavení, zařízení domácnosti; opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní zboží a služby osobní péče osobní potřeby a doplňky jinde neuvedené sociální péče pojištění finanční služby jinde neuvedené ostatní služby jinde neuvedené

2000 38 470 11 292 959 2 373 8 559 1 835 303 1 151 5 270 1 942 461 2 823 1 348 3 269 304 2 080 3 058 1 168 279 4 1 443 109 55

2001 40 147 11 909 924 2 432 9 678 2 152 322 1 292 5 911 1 765 477 2 509 1 587 3 216 359 2 104 3 187 1 226 263 1 1 497 146 54

2002 42 769 11 941 939 2 485 10 471 2 193 329 1 456 6 493 1 922 517 2 896 1 770 3 431 399 2 311 3 687 1 343 286 3 1 778 192 85

2003 43 140 11 866 1 020 2 504 10 758 2 344 374 1 492 6 547 2 107 525 2 611 1 868 3 470 405 2 319 3 689 1 346 235 9 1 801 232 66

2004 44 618 12 426 975 2 517 11 040 2 596 300 1 552 6 593 2 116 568 2 726 2 055 3 566 390 2 364 3 875 1 430 251 12 1 860 250 71

2005 45 696 12 228 996 2 536 11 568 2 669 362 1 573 6 964 2 001 582 2 816 2 242 3 677 445 2 457 4 149 1 559 271 6 1 984 290 38

Tabulka č. 32 Peněžní vydání domácností s minim. příjmy a dětmi (reálné) podíl podíl podíl podíl podíl podíl index 2003 index 2001 index 2002 index 2004 index 2005 v% v% v% v% v% v% 38 470 100,0 38 344 100,0 1,00 40 126 100,0 1,04 40 434 100,0 1,05 40 680 100,0 1,06 40 887 100,0 1,06 2000

SPOTŘEBNÍ VYDÁNÍ potraviny a nealkoholické 11 292 nápoje alkoholické nápoje, tabák 959 odívání a obuv 2 373 bydlení, voda, energie, 8 559 paliva nájemné z bytu 1 835 běžná údržba a drobné opravy 303 bytu dodávka vody a ostatní služby 1 151 související s bydlením elektrická a tepelná energie, 5 270 plyn, paliva bytové vybavení, zařízení 1 942 domácnosti; opravy zdraví 461 doprava 2 823 pošty a telekomunikace 1 348 rekreace a kultura 3 269 vzdělávání 304 stravování a ubytování 2 080 ostatní zboží a služby 3 058 osobní péče 1 168 osobní potřeby a doplňky 279 jinde neuvedené sociální péče 4 pojištění 1 443 finanční služby jinde 109 neuvedené ostatní služby jinde 55 neuvedené

29,4 11 375

29,7

1,01 11 203

27,9

2,5 6,2

882 2 323

2,3 6,1

0,92 0,98

881 2 331

2,2 5,8

22,2

9 243

24,1

1,08

9 824

21,4

2 056

22,2

1,12

3,5

308

3,3

13,4

1 234

61,5

0,99 11 121 0,92 0,98

27,5

956 2 347

2,4 5,8

24,5

1,15 10 083

2 058

20,9

1,12

1,02

309

3,1

13,4

1,07

1 366

5 646

61,1

1,07

5,0

1 686

4,4

1,2 7,3 3,5 8,5 0,8 5,4 7,9 38,2

456 2 397 1 515 3 072 343 2 009 3 044 1 171

9,1

0,98 11 329 1,00 0,99

27,8

1,00 10 941 0,93 0,97

26,8

0,97

891 2 269

2,2 5,5

0,93 0,96

889 2 295

2,2 5,6

24,9

1,18 10 066

24,7

1,18 10 350

25,3

1,21

2 197

21,8

1,20

2 367

23,5

1,29

2 388

23,1

1,30

1,02

351

3,5

1,16

273

2,7

0,90

324

3,1

1,07

13,9

1,19

1 398

13,9

1,21

1 415

14,1

1,23

1 408

13,6

1,22

6 091

62,0

1,16

6 136

60,9

1,16

6 011

59,7

1,14

6 231

60,2

1,18

0,87

1 803

4,5

0,93

1 974

4,9

1,02

1 930

4,7

0,99

1 790

4,4

0,92

1,2 6,3 4,0 8,0 0,9 5,2 7,9 38,5

0,99 0,85 1,12 0,94 1,13 0,97 1,00 1,00

485 2 717 1 660 3 219 375 2 168 3 459 1 260

1,2 6,8 4,1 8,0 0,9 5,4 8,6 36,4

1,05 0,96 1,23 0,98 1,23 1,04 1,13 1,08

492 2 447 1 751 3 252 380 2 173 3 458 1 262

1,2 6,1 4,3 8,0 0,9 5,4 8,6 36,5

1,07 0,87 1,30 0,99 1,25 1,04 1,13 1,08

518 2 485 1 874 3 251 356 2 156 3 533 1 304

1,3 6,1 4,6 8,0 0,9 5,3 8,7 36,9

1,12 0,88 1,39 0,99 1,17 1,04 1,16 1,12

520 2 519 2 006 3 290 398 2 199 3 712 1 395

1,3 6,2 4,9 8,0 1,0 5,4 9,1 37,6

1,13 0,89 1,49 1,01 1,31 1,06 1,21 1,19

251

8,2

0,90

268

7,8

0,96

220

6,4

0,79

229

6,5

0,82

243

6,5

0,87

0,1 47,2

1 1 430

0,0 47,0

0,19 0,99

3 1 668

0,1 48,2

0,82 1,16

9 1 688

0,3 48,8

2,20 1,17

11 1 696

0,3 48,0

2,72 1,18

6 1 775

0,2 47,8

1,42 1,23

3,6

140

4,6

1,28

180

5,2

1,65

218

6,3

2,00

228

6,5

2,09

259

7,0

2,38

1,8

51

1,7

0,94

79

2,3

1,44

62

1,8

1,13

65

1,8

1,18

34

0,9

0,63

Životní minimum Tabulka č. 33 Změny částek životního minima 1998 - 2005 účinnost od 1.4.1998 měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let 1 560 dítě od 6 do 10 let 1 730 dítě od 10 do 15 let 2 050 dítě od 15 do 26 let 2 250 (nezaopatřené) pro ostatní občany 2 130 částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce 1 300 pro dvoučlennou domácnost 1 700 pro tří- nebo čtyřčlennou domácnost 2 110 pro pěti- a vícečlennou domácnost 2 370

1.4.2000

1.10.2001 1 1 2 2

600 780 110 310

1.1.2005 1 1 2 2

690 890 230 450

1 1 2 2

720 920 270 490

2 190

2 320

2 360

1 2 2 2

1 2 2 3

1 2 3 3

940 530 140 520

580 060 560 870

780 320 880 230

Vývoj částek životního minima 2000 - 2005 2000 měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let dítě od 6 do 10 let dítě od 10 do 15 let dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) pro ostatní občany částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce pro dvoučlennou domácnost pro tří- nebo čtyřčlennou domácnost pro pěti- a vícečlennou domácnost

2001

2005

1 1 2 2 2

590 768 095 295 175

1 1 2 2 2

623 808 140 345 223

1 1 2 2 2

720 920 270 490 360

1 1 2 2

510 970 448 745

1 2 2 2

630 125 640 960

1 2 3 3

940 530 140 520

Vývoj částek životního minima 2000 - 2005 (reálné) 2000 měsíční částka potřebná k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb dítě do 6 let dítě od 6 do 10 let dítě od 10 do 15 let dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) pro ostatní občany částka potřebná k zajištění nezbytných nákladů na domácnost pro jednotlivce pro dvoučlennou domácnost pro tří- nebo čtyřčlennou domácnost pro pěti- a vícečlennou domácnost

2001

2002

2003

2004

2005

1 1 2 2 2

590 768 095 295 175

1 1 2 2 2

550 726 044 240 123

1 1 2 2 2

522 696 008 200 085

1 1 2 2 2

521 694 006 198 083

1 1 1 2 2

479 648 951 138 026

1 1 2 2 2

539 718 031 228 112

1 1 2 2

510 970 448 745

1 2 2 2

557 030 521 827

1 1 2 2

529 994 477 777

1 1 2 2

528 992 474 774

1 1 2 2

486 937 407 699

1 2 2 3

736 264 810 150

Tabulka 34 Výše částek životního minima pro vybrané typy rodin 1. jednočlenná domácnost 2000 osoba domácnost celkem

2003

index

2 175 1 510 3 685

2 083 1 528 3 611

2000 4 350 1 970 6 320

2003 4 166 1 992 6 158

2005

index

0,96 1,01 0,98

2 112 1 736 3 848

0,96 1,01 0,97

2005 4 224 2 264 6 488

0,97 1,15 1,04

2. dvoučlenná domácnost, muž a žena muž a žena domácnost celkem

index

index 0,97 1,15 1,03

3. muž, žena, dvě děti: 5 a 9 let 2000 muž a žena dítě 5 let dítě 9 let domácnost celkem

2003 4 1 1 2 10

350 590 768 448 156

index 4 1 1 2 9

166 521 694 474 855

2005 0,96 0,96 0,96 1,01 0,97

index 4 1 1 2 10

224 539 718 810 291

0,97 0,97 0,97 1,15 1,01

4. muž, žena, dvě děti: 17 a 22 let 2000 muž a žena dítě 17 let dítě 22 let domácnost celkem

2003 4 2 2 2 11

350 295 295 448 388

2 2 2 2 9

175 095 295 448 013

2 1 1 5

175 590 970 735

index 4 2 2 2 11

166 198 198 474 036

2 2 2 2 8

083 006 198 474 761

2 1 1 5

083 521 992 596

2005 0,96 0,96 0,96 1,01 0,97

index 4 2 2 2 11

224 228 228 810 490

2 2 2 2 9

112 031 228 810 181

2 1 2 5

112 539 264 915

0,97 0,97 0,97 1,15 1,01

5. žena, dvě děti: 12 a 16 let 2000 žena dítě 12 let dítě 16 let domácnost celkem

2003

index

2005 0,96 0,96 0,96 1,01 0,97

index 0,97 0,97 0,97 1,15 1,02

6. žena, dítě 4 roky 2000 žena dítě 4 roky domácnost celkem

2003

index

2005 0,96 0,96 1,01 0,98

index 0,97 0,97 1,15 1,03

Přílohy ke kapitole č. 5 Domácnosti pobírající sociální příplatek

Seznam tabulek ke kapitole č. 5 Tabulka č. 1 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2001) Tabulka č. 2 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2001) Tabulka č. 3 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2001) Tabulka č. 4 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2001) Tabulka č. 5 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2001) Tabulka č. 6 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2001) Tabulka č. 7 (sp) Podíl domácnosti pobírající sociální příplatek - podle tržního příjmu do 1,6násobku ŽM a trvalé adresy oprávněné osoby

Tabulka č. 1 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2001) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem

četnost typu v populaci

do 1,0 ŽM / četnost typu v populaci

úplná domácnost 1 2 3 4 5 a více celkem

6 72 98 46 223

4 483 157 241 959 844

1 645 923 969 791 329

13 27 8 51

1 2 3 4 5 a více celkem CELKEM (úplná a neúplná)

68 39 8 1 117 341

3 604 061 213 823 704 548

0 8 892 5 937 506 31 15 366 66 695

0 474 697 113 653 937

7 93 144 60 306

5 602 777 323 403 110

1 090 770

20,52

1 6 698 3 604 221 9 10 533 41 470

84 48 8 1 143 449

4 194 602 940 863 603 713

343 405 1 434 175

34,28 23,81

7 18 4 30

neúplná domácnost

Relativní četnosti (2001), domácnostech celkem

podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 0,00 0,00 0,00 2 2,12 0,21 0,15 3 23,57 4,55 2,51 4 32,09 9,14 5,92 5 a více 15,34 2,87 1,52 celkem 73,13 16,77 10,11 neúplná domácnost 1 0,00 0,00 0,00 2 47,77 6,19 4,66 3 27,20 4,13 2,51 4 5,72 0,35 0,15 5 a více 1,27 0,02 0,01 celkem 81,96 10,70 7,33 1

100 % = 341 548 (CELKEM - úplná a neúplná)

domácností celkem

na

do 1,0 ŽM / četnost1

0,00 2,48 30,64 47,15 19,73 100,00

65,54

0,00 58,63 33,84 6,23 1,30 100,00

34,46

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2003) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6


celkem


úplná domácnost 1 2 3 4 5 a více celkem neúplná domácnost 1 2 3 4 5 a více celkem CELKEM (úplná a neúplná)

5 56 75 39 176

4 345 514 759 325 947

10 20 7 39

66 37 8 1 113 290

6 173 530 087 900 696 643

0 8 233 5 620 532 48 14 433 53 820


2 519 696 946 224 387

podíl

0 511 268 073 965 817

6 75 114 51 248

6 375 478 778 514 151

1 090 770

16,22

0 9 330 5 283 378 22 15 013 46 830

83 48 8 1 143 391

6 736 433 997 970 142 293

343 405 1 434 175

33,11 20,27

8 18 4 31

jednotlivých

typů


100 % = 290 643 (CELKEM -úplná a neúplná)

domácností

celkem

na


0,00 2,57 30,42 46,25 20,76 100,00

60,88

0,00 58,50 33,84 6,29 1,38 100,00

39,12

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2005) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

celkem



1,0-1,2

1,2-1,6

0 407 919 153 073 552

0 569 102 396 147 214

5 51 78 42 177

5 102 415 709 166 397

1 090 770

11,79

0 11 614 5 905 441 26 17 986 41 200

76 45 8 1 133 310

6 682 545 886 976 095 492

343 405 1 434 175

29,57 16,05


4 40 52 31 128

5 126 394 160 946 631

5 13 6 25


58 33 7 1 101 230

5 141 622 860 912 540 171

1 6 927 6 018 585 38 13 569 39 121

5 13 4 23



podíl

jednotlivých

typů



domácností celkem

na


0,00 2,88 28,98 44,37 23,77 100,00

55,88

0,00 57,61 34,22 6,68 1,48 100,00

44,12

Tabulka č. 2 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2001) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem



úplná domácnost 1 2 3 4 a více celkem

72 102 36 12 223

250 883 018 689 840

13 28 7 1 51

915 532 757 124 328

10 464 23 122 4 924 499 39 009

96 154 48 14 314

629 537 699 312 177

1 090 770

20,52

1 2 3 4 a více celkem CELKEM (úplná a neúplná)

68 39 8 1 117 341

435 224 223 820 702 542

8 894 5 936 505 31 15 366 66 694

9 199 4 433 264 9 13 905 52 914

86 49 8 1 146 461

528 593 992 860 973 150

343 405 1 434 175

34,27 23,81



podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 23,00 4,43 3,33 2 32,75 9,08 7,36 3 11,46 2,47 1,57 4 a více 4,04 0,36 0,16 celkem 71,25 16,34 12,42 neúplná domácnost 1 46,56 6,05 6,26 2 26,69 4,04 3,02 3 5,59 0,34 0,18 4 a více 1,24 0,02 0,01 celkem 80,08 10,45 9,46 1


domácností celkem

na


30,76 49,19 15,50 4,56 100,00

65,54

58,87 33,74 6,12 1,27 100,00

34,46

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2003) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




56 79 29 11 176

186 831 646 279 942

10 21 6 1 39

605 469 184 127 385

8 286 18 509 4 452 570 31 817

75 119 40 12 248

077 809 282 976 144

1 090 770

16,22


65 37 8 1 113 290

692 734 097 897 420 362

8 234 5 619 532 47 14 432 53 817

9 330 5 283 379 21 15 013 46 830

83 48 9 1 142 391

256 636 008 965 865 009

343 405 1 434 175

33,03 20,25



podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 22,64 4,27 3,34 2 32,17 8,65 7,46 3 11,95 2,49 1,79 4 a více 4,55 0,45 0,23 celkem 71,31 15,87 12,82 neúplná domácnost 1 45,98 5,76 6,53 2 26,41 3,93 3,70 3 5,67 0,37 0,27 4 1,33 0,03 0,01 celkem 79,39 10,10 10,51 1


domácností celkem

na


30,26 48,28 16,23 5,23 100,00

60,94

58,28 34,04 6,31 1,38 100,00

39,06

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2005) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




39 55 23 10 128

938 356 004 328 626

5 13 5 1 25

772 628 010 142 552

5 147 13 867 3 659 541 23 214

50 82 31 12 177

857 851 673 011 392

1 090 770

11,79


57 33 7 1 101 230

893 865 872 908 538 164

6 927 6 018 585 38 13 568 39 120

11 613 5 907 441 25 17 986 41 200

76 45 8 1 133 310

433 790 898 971 092 484

343 405 1 434 175

29,57 16,05



podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 22,51 3,25 2,90 2 31,21 7,68 7,82 3 12,97 2,82 2,06 4 a více 5,82 0,64 0,30 celkem 72,51 14,40 13,09 neúplná domácnost 1 43,50 5,20 8,73 2 25,44 4,52 4,44 3 5,91 0,44 0,33 4 1,43 0,03 0,02 celkem 76,29 10,19 13,51 1


domácností celkem

na


28,67 46,71 17,85 6,77 100,00

55,88

57,43 34,40 6,69 1,48 100,00

44,12

Tabulka č. 3 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2001) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob v evidenci ÚP)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6


celkem


úplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem neúplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)

54 693 11 560 902 156 553 223 708

5 693 125 4 45 581 51 403

3 372 79 5 35 694 39 150

63 758 11 764 911 237 828 314 261

1 090 770

20,51

34 044 560 20 83 831 118 455 342 163

317 1 0 15 187 15 505 66 908

204 0 0 13 807 14 011 53 161

34 565 561 20 112 825 147 971 462 232

343 405 1 434 175

34,49 23,86


podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 (počet osob v evidenci ÚP) úplná domácnost 1 17,40 1,81 1,07 2 3,68 0,04 0,03 3 a více 0,29 0,00 0,00 nezařazeni 49,82 14,50 11,36 celkem 71,19 16,36 12,46 neúplná domácnost 1 23,01 0,21 0,14 2 0,38 0,00 0,00 3 a více 0,01 0,00 0,00 nezařazeni 56,65 10,26 9,33 celkem 80,05 10,48 9,47 1


domácností

celkem

na


20,29 3,74 0,29 75,68 100,00

65,38

23,36 0,38 0,01 76,25 100,00

34,62

Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2003) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

celkem



1,0-1,2

1,2-1,6

734 192 079 802 807

6 042 131 2 33 579 39 754

3 855 70 2 28 214 32 141

63 13 1 172 250

631 393 083 595 702

1 090 770

16,39

39 427 671 30 74 916 115 044 293 851

435 2 0 14 087 14 524 54 278

281 3 0 14 928 15 212 47 353

40 143 676 30 103 931 144 780 395 482

343 405 1 434 175

33,50 20,49

úplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem

53 13 1 110 178

neúplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)


podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 29,81 3,35 2,14 2 7,32 0,07 0,04 3 a více 0,60 0,00 0,00 nezařazeni 61,47 18,63 15,65 celkem 99,20 22,05 17,83 neúplná domácnost 1 29,14 0,32 0,21 2 0,50 0,00 0,00 3 a více 0,02 0,00 0,00 nezařazeni 55,37 10,41 11,03 celkem 85,03 10,74 11,24 1


domácností celkem

na


35,30 7,43 0,60 95,75 139,09

60,85

29,67 0,50 0,02 76,82 107,01

39,15

Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2005) poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




42 476 11 463 950 75 730 130 619

5 206 131 4 20 615 25 956

3 327 94 2 20 252 23 675

51 009 11 688 956 116 597 180 250

1 090 770

11,97

1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)

36 403 695 23 65 959 103 080 233 699

521 1 0 13 264 13 786 39 742

465 2 0 17 959 18 426 42 101

37 389 698 23 97 182 135 292 315 542

343 405 1 434 175

30,02 16,30



podíl

jednotlivých

typů

poměr tržního příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 23,57 2,89 1,85 2 6,36 0,07 0,05 3 a více 0,53 0,00 0,00 nezařazeni 42,01 11,44 11,24 celkem 72,47 14,40 13,13 neúplná domácnost 1 26,91 0,39 0,34 2 0,51 0,00 0,00 3 a více 0,02 0,00 0,00 nezařazeni 48,75 9,80 13,27 celkem 76,19 10,19 13,62 1


domácností celkem

na


28,30 6,48 0,53 64,69 100,00

55,89

27,64 0,52 0,02 71,83 100,00

44,11

Tabulka č. 4 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2001) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




4 35 37 19 97

4 910 055 875 753 597

1 18 29 12 61

1 098 1 809 39 334 76 319 27 561 144

0 618 638 072 272 600

7 93 143 59 303

5 626 502 281 344 758

1 090 770

8,95

1 2 43 3 21 4 5 5 a více 1 celkem 71 CELKEM (úplná a neúplná) 169

2 880 567 100 346 895 492

0 13 954 26 9 008 17 1 490 2 212 24 664 46 86 225 190

1 026 527 235 273 062 662

83 48 8 1 142 446

3 860 102 825 831 621 379

343 405 1 434 175

20,94 11,82



podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 0,00 0,00 0,00 2 1,62 0,36 0,53 3 11,54 6,19 13,05 4 12,47 9,66 25,04 5 a více 6,50 4,06 8,98 celkem 32,13 20,27 47,60 neúplná domácnost 1 0,00 0,00 0,00 2 30,77 9,78 18,25 3 15,12 6,32 12,29 4 3,58 1,04 1,57 5 a více 0,94 0,15 0,19 celkem 50,41 17,29 32,30 1


domácností celkem

na


0,00 2,51 30,78 47,17 19,54 100,00

57,58

0,00 58,80 33,73 6,19 1,28 100,00

42,42

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2003) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




3 27 28 16 75

4 923 326 210 369 832

2 800 032 775 879 488

13 18 7 40


42 20 4 1 69 145

4 952 348 829 386 519 351

0 9 867 6 968 1 394 225 18 454 58 942

0 509 628 266 446 849

6 71 107 48 234

6 232 986 251 694 169

1 090 770

6,95

0 26 537 18 534 2 465 306 47 842 165 691

79 45 8 1 135 369

4 356 850 688 917 815 984

343 405 1 434 175

20,24 10,13

1 31 60 24 117



podíl

jednotlivých

typů



domácností celkem

na


0,00 2,66 30,74 45,80 20,79 100,00

52,17

0,00 58,43 33,76 6,40 1,41 100,00

47,83

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností (2005) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




2 17 16 12 49

5 987 357 739 647 735

0 639 115 163 033 950

8 11 6 25


37 18 4 1 61 111

3 710 131 324 307 475 210

0 9 189 6 421 1 527 293 17 430 43 380

0 321 211 580 702 814

4 48 72 39 165

5 947 683 482 382 499

1 090 770

4,56

3 25 013 18 170 2 603 330 46 119 135 933

71 42 8 1 125 290

6 912 722 454 930 024 523

343 405 1 434 175

17,90 7,75

1 23 44 20 89



podíl

jednotlivých

typů



domácností celkem

na


0,00 2,99 29,42 43,80 23,80 100,00

44,72

0,00 57,52 34,17 6,76 1,54 100,00

55,28

Tabulka č. 5 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2001) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




35 41 14 6 97

393 133 386 681 593

18 30 9 2 61

677 287 806 788 558


43 21 5 1 71 169

727 714 109 344 894 487

13 944 9 020 1 488 212 24 664 86 222

39 77 22 4 144

619 441 963 577 600

93 148 47 14 303

689 861 155 046 751

1 090 770

8,95

26 023 17 528 2 238 272 46 061 190 661

83 48 8 1 142 446

694 262 835 828 619 370

343 405 1 434 175

20,94 11,82



podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 11,65 6,15 13,04 2 13,54 9,97 25,49 3 4,74 3,23 7,56 4 a více 2,20 0,92 1,51 celkem 32,13 20,27 47,60 neúplná domácnost 1 30,66 9,78 18,25 2 15,23 6,32 12,29 3 3,58 1,04 1,57 4 a více 0,94 0,15 0,19 celkem 50,41 17,29 32,30 1


domácností celkem

na


30,84 49,01 15,52 4,62 100,00

57,58

58,68 33,84 6,19 1,28 100,00

42,42

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2003) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




27 30 11 5 75

364 890 602 971 827

12 19 6 1 40

872 534 155 925 486


42 20 4 1 69 145

781 518 832 384 515 342

9 850 6 981 1 398 225 18 454 58 940

31 61 20 4 117

356 737 153 603 849

71 112 37 12 234

592 161 910 499 162

1 090 770

6,95

26 519 18 551 2 467 305 47 842 165 691

79 46 8 1 135 369

150 050 697 914 811 973

343 405 1 434 175

20,24 10,13



podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 11,69 5,50 13,39 2 13,19 8,34 26,37 3 4,95 2,63 8,61 4 a více 2,55 0,82 1,97 celkem 32,38 17,29 50,33 neúplná domácnost 1 31,50 7,25 19,53 2 15,11 5,14 13,66 3 3,56 1,03 1,82 4 1,02 0,17 0,22 celkem 51,19 13,59 35,23 1

100 % = (CELKEM - úplná a neúplná)

domácností celkem

na


30,57 47,90 16,19 5,34 100,00

52,17

58,28 33,91 6,40 1,41 100,00

47,83

Počty příjemců sociálního příplatku podle úplnosti domácností a počtu dětí (2005) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




17 18 8 5 49

257 805 336 333 731

7 11 4 1 25

957 781 554 658 950


37 18 4 1 61 111

643 294 330 305 572 303

9 138 6 473 1 529 293 17 433 43 383

22 45 16 4 89

919 912 637 446 914

48 76 29 11 165

133 498 527 437 595

1 090 770

4,56

24 987 18 153 2 603 330 46 073 135 987

71 42 8 1 125 290

768 920 462 928 078 673

343 405 1 434 175

17,93 7,76



podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet dětí) do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 10,42 4,81 13,84 2 11,36 7,11 27,73 3 5,03 2,75 10,05 4 a více 3,22 1,00 2,68 celkem 30,03 15,67 54,30 neúplná domácnost 1 30,10 7,31 19,98 2 14,63 5,18 14,51 3 3,46 1,22 2,08 4 1,04 0,23 0,26 celkem 49,23 13,94 36,84 1

100 % = (CELKEM - úplná a neúplná)

domácností celkem

na


29,07 46,20 17,83 6,91 100,00

44,68

57,38 34,31 6,77 1,54 100,00

55,32

Tabulka č. 6 (sp) Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2001) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob v evidenci ÚP)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6


celkem


úplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem neúplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)

34 509 10 536 852 51 700 97 597

12 183 520 17 48 839 61 559

16 550 355 11 127 684 144 600

63 242 11 411 880 228 223 303 756

1 090 770

8,95

30 143 476 22 41 254 71 895 169 492

2 088 29 0 22 547 24 664 86 223

2 045 24 2 43 991 46 062 190 662

34 276 529 24 107 792 142 621 446 377

343 405 1 434 175

20,94 11,82


podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 (počet osob v evidenci ÚP) úplná domácnost 1 11,36 4,01 5,45 2 3,47 0,17 0,12 3 a více 0,28 0,01 0,00 nezařazeni 17,02 16,08 42,04 celkem 32,13 20,27 47,60 neúplná domácnost 1 21,14 1,46 1,43 2 0,33 0,02 0,02 3 a více 0,02 0,00 0,00 nezařazeni 28,93 15,81 30,84 celkem 50,41 17,29 32,30 1


domácností

celkem

na


20,82 3,76 0,29 75,13 100,00

57,58

24,03 0,37 0,02 75,58 100,00

42,42

Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2003) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

celkem



1,0-1,2

1,2-1,6

371 889 034 688 982

10 719 755 33 29 464 40 971

19 764 690 14 98 276 118 744

61 13 1 160 236

854 334 081 428 697

1 090 770

7,06

33 625 574 26 36 303 70 528 147 510

2 956 39 1 15 905 18 901 59 872

3 133 49 2 44 988 48 172 166 916

39 714 662 29 97 196 137 601 374 298

343 405 1 434 175

20,54 10,29


31 11 1 32 76

neúplná domácnost 1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)


podíl

jednotlivých

typů

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 1,2-1,6 úplná domácnost 1 13,25 4,53 8,35 2 5,02 0,32 0,29 3 a více 0,44 0,01 0,01 nezařazeni 13,81 12,45 41,52 celkem 32,52 17,31 50,17 neúplná domácnost 1 24,44 2,15 2,28 2 0,42 0,03 0,04 3 a více 0,02 0,00 0,00 nezařazeni 26,38 11,56 32,69 celkem 51,26 13,74 35,01 1


domácností celkem

na


26,13 5,63 0,46 67,78 100,00

52,19

28,86 0,48 0,02 70,64 100,00

47,81

Počty příjemců sociálního příplatku v evidenci ÚP podle úplnosti domácností (2005) poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti (počet osob)

do 1,0

1,0-1,2

1,2-1,6

celkem




22 599 10 231 890 16 997 50 717

9 714 729 43 15 995 26 481

17 155 685 20 73 127 90 987

49 468 11 645 953 106 119 168 185

1 090 770

4,65

1 2 3 a více nezařazeni celkem CELKEM (úplná a neúplná)

30 556 611 22 31 394 62 583 113 300

3 065 32 1 14 639 17 737 44 218

3 345 52 0 43 355 46 752 137 739

36 966 695 23 89 388 127 072 295 257

343 405 1 434 175

18,22 7,90



podíl

jednotlivých

poměr konečného příjmu k základnímu životnímu minimu úplnost domácnosti do 1,0 1,0-1,2 úplná domácnost 1 13,44 5,78 2 6,08 0,43 3 a více 0,53 0,03 nezařazeni 10,11 9,51 celkem 30,16 15,75 neúplná domácnost 1 24,05 2,41 2 0,48 0,03 3 a více 0,02 0,00 nezařazeni 24,71 11,52 celkem 49,25 13,96 1


typů

1,2-1,6

domácností celkem

na


10,20 0,41 0,01 43,48 54,10

29,41 6,92 0,57 63,10 100,00

44,76

2,63 0,04 0,00 34,12 36,79

29,09 0,55 0,02 70,34 100,00

55,24

Tabulka č. 7 (sp) Podíl domácnosti pobírající sociální příplatek - podle tržního příjmu do 1,6 násobku ŽM a trvalé adresy oprávněné osoby trvalá adresa oprávněné osoby okres Benešov Beroun Blansko Brno-město Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa České Budějovice Český Krumlov Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hl.m. Praha Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Mělník Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Ostrava-město Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov nad Kněžnou Semily

neúplné dom.

1 5 1 2 1 1 2 2 2 8 1 1 1 2 1 1

1 1 2 5 2 1 1 1 2 1 1 1 3 1 2 2 2 7 1

1

1 1 1

906 675 127 288 574 358 450 566 142 813 411 553 937 971 472 982 585 450 863 230 461 784 834 030 267 001 222 118 924 100 338 109 150 680 422 174 864 689 751 590 884 817 257 231 725 724 992 676 947 665 797 644 685 479 481 202 634 376 835 824

počet neúplných dom. v okrese 2 681 2 381 2 598 15 926 4 212 3 857 3 497 4 180 5 963 1 998 4 901 1 503 6 261 2 150 52 161 3 966 5 339 3 653 5 305 2 661 3 521 1 418 2 064 3 052 2 653 5 415 9 633 5 413 2 485 2 883 2 926 2 114 6 090 3 812 3 012 3 281 3 578 5 398 3 490 4 807 2 555 7 083 4 641 13 133 5 325 1 556 2 146 1 768 6 719 1 971 3 569 3 213 1 585 2 918 3 820 3 352 1 566 1 252 2 105 2 218

úplné dom. 1 712 835 2 181 5 555 3 236 2 691 2 568 1 885 2 019 1 097 3 838 738 4 591 1 690 8 143 3 939 2 116 1 641 3 592 2 651 1 498 1 304 1 325 1 516 1 879 2 111 5 637 2 166 1 375 1 498 2 126 1 590 2 583 2 386 2 138 1 527 803 2 752 2 274 3 228 1 265 4 108 3 882 6 630 2 142 1 223 1 395 853 1 547 960 1 103 906 1 028 2 330 2 542 2 218 905 391 1 315 1 280

počet úplných dom. v okrese 9 923 7 928 12 433 35 803 17 692 11 794 14 284 11 761 20 093 6 816 13 890 6 536 26 888 11 096 100 456 18 969 16 980 8 901 13 333 12 103 9 100 4 851 8 696 12 222 10 554 11 388 31 297 15 111 9 453 9 919 12 364 7 837 16 153 11 923 9 313 9 782 12 205 11 709 12 644 18 821 8 855 25 033 21 785 32 644 17 024 8 204 7 470 7 309 15 555 8 186 9 582 8 338 5 914 12 327 15 396 11 590 5 904 4 934 9 090 8 184

podíl (%) - neúplné dom. 33,8 28,3 43,4 33,2 37,4 61,1 41,5 37,5 35,9 40,7 49,2 36,8 46,9 45,2 16,2 50,0 29,7 39,7 54,0 46,2 41,5 55,3 40,4 33,7 47,8 37,0 54,2 39,1 37,2 38,2 45,7 52,5 35,3 44,1 47,2 35,8 24,1 68,3 50,2 53,9 34,6 39,8 48,6 55,1 32,4 46,5 46,2 38,2 29,0 33,7 22,3 20,0 43,2 50,7 38,8 35,9 40,5 30,0 39,7 37,2

podíl (%) - úplné dom. 17,3 10,5 17,5 15,5 18,3 22,8 18,0 16,0 10,0 16,1 27,6 11,3 17,1 15,2 8,1 20,8 12,5 18,4 26,9 21,9 16,5 26,9 15,2 12,4 17,8 18,5 18,0 14,3 14,5 15,1 17,2 20,3 16,0 20,0 23,0 15,6 6,6 23,5 18,0 17,2 14,3 16,4 17,8 20,3 12,6 14,9 18,7 11,7 9,9 11,7 11,5 10,9 17,4 18,9 16,5 19,1 15,3 7,9 14,5 15,6

trvalá adresa oprávněné osoby okres Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Teplice Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou celkem

neúplné dom. 2 312 849 1 374 1 972 1 213 651 2 667 1 739 1 440 1 262 2 312 2 022 1 785 1 078 1 999 1 488 1 186 133 094

počet neúplných dom. v okrese 4 212 1 999 2 679 3 911 2 860 1 775 4 825 4 271 2 736 3 196 5 083 3 822 4 087 2 260 5 329 2 926 2 698 343 405

úplné dom. 2 1 2 3 1

218 029 472 016 506 728 3 028 2 143 3 010 2 414 2 739 2 866 3 204 1 781 3 140 3 160 2 461 177 397

počet úplných dom. v okrese 9 796 7 605 11 916 14 247 11 424 5 853 13 095 12 792 14 226 17 348 11 870 16 216 17 118 9 948 22 239 13 338 15 394 1 090 770

podíl (%) - neúplné dom. 54,9 42,5 51,3 50,4 42,4 36,7 55,3 40,7 52,6 39,5 45,5 52,9 43,7 47,7 37,5 50,9 44,0 38,8

podíl (%) - úplné dom. 22,6 13,5 20,7 21,2 13,2 12,4 23,1 16,8 21,2 13,9 23,1 17,7 18,7 17,9 14,1 23,7 16,0 16,3

Domácnosti a sociální dávky v letech 2000 až 2005 (analýza dostupných dat) Robert Jahoda Pavel Kofroň

Recommend Documents