První výsledky výzkumu, 2015
V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót) pohlaví, věku, vzdělání, velikosti bydliště a kraje. Přímo na samotné aktéry DN (a tím pádem hlubší vzhled do problematiky DN) se zaměřuje další, kvalitativní část výzkumu, v rámci které jsou prováděny rozhovory s oběťmi DN, klienty, pracovníky IC a dalšími experty. Tato část výzkumu stále probíhá.
Jak uvedl výzkumník Lumír Czech ze SocioFactoru, z kvantitativní části výzkumu vyplývají mimo jiné tyto klíčové výsledky:
Veřejnost se domnívá, že domácí násilí je poměrně rozšířený fenomén, který si zasluhuje pozornost. Téměř dvě třetiny respondentů naprosto nesouhlasí s tvrzením, podle kterého „domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka“. Respondenti mohli určit míru svého souhlasu či nesouhlasu s tímto tvrzením na sedmibodové škále od 1 – naprosto nesouhlasím po možnost 7 - naprosto souhlasím. Po součtu zvolených možností, které na této škále leží blíže možnosti 1 lze říci, že přes 80 % respondentů s výrokem spíše souhlasilo. Spíše nesouhlasilo pak pouze 9 % a 7 % respondentů zvolilo možnost 4, která je na pomezí souhlasu a nesouhlasu.
Domácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka. 70%
62%
60% 50% 40% 30% 20%
14%
10%
8%
7%
3
4
4%
2%
3%
5
6
7 naprosto souhlasím
0% 1 naprosto nesouhlasím
2
Nejde však pouze o samotnou pozornost, ale také o praktické řešení domácího násilí. Lidé jsou přesvědčeni, že domácí násilí není pouze vnitřní záležitostí rodiny, ale obětem by mělo pomoci širší okolí. Přes 90 % respondentů určitě či spíše souhlasí s tím, že domácí násilí si žádá zásah okolí (např. příbuzných, sousedů, policie apod.) a více než 80 % považuje domácí násilí za problém, který by měl nějakým způsobem řešit stát.
Souhlasíte nebo nesouhlasíte s následujícími výroky? 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
2%
5%
4% 13%
33% 39%
60% 44%
Domácí násilí si žádá zásah okolí Domácí násilí mezi dospělými je problém, (např. příbuzných, sousedů, lékaře, policie). který by měl stát nějak řešit. určitě souhlasím
spíše souhlasím
spíše nesouhlasím
určitě nesouhlasím
Ovšem při úvahách o jeho řešení lidé narážejí na jeden z podstatných aspektů domácího násilí, a tím je jeho skrytý charakter. Přes 80 % respondentů uvádí, že pro okolí je těžké rozpoznat, kdy se jedná o případ domácího násilí a kdy o méně závažné domácí potyčky. Obtížnost rozpoznání DN také nejčastěji uvádí jako překážku, která by jim bránila v nahlášení případu domácího násilí, byla by to jedna z bariér pro více než polovinu respondentů.
Pro příbuzné, přátele a sousedy je často těžké rozpoznat domácí násilí od méně závažných rodinných potyček. 26% 0%
10%
55% 20%
30%
určitě souhlasím
40% spíše souhlasím
50%
16% 60%
70%
spíše nesouhlasím
80%
90%
určitě nesouhlasím
3% 100%
Jaké překážky by Vám bránily v ohlášení domácího násilí? je obtížné rozpoznat, zda se jedná o domácí násilí
56%
bojím se reakce násilníka
41%
nechci se do toho míchat, není to moje věc
18%
nevím, na koho nebo kam se obrátit
12%
jiné překážky
6% 0%
20%
40%
60%
Počet respondentů (v %), kteří označili danou možnost
Obecné nastavení intervencí proti domácímu násilí by se podle téměř tří čtvrtin lidí mělo v prvé řadě orientovat na ochranu napadené osoby. Zbývající čtvrtina by se zaměřila na stíhání pachatele.
Při zásazích proti domácímu násilí je třeba se v prvé řadě zaměřit: na stíhání pachatele 26% na ochranu napadené osoby 74%
Domácí násilí je stále velmi rozšířené. Celkově se s domácím násilím někdy setkalo 44 % respondentů. V roli oběti či násilníka 17 % respondentů a v nepřímé roli (svědek, informace o případu domácího násilí z doslechu) 31 %, přičemž u 4 % respondentů byla zaznamenána kombinace přímé a nepřímé zkušenosti. Podle výzkumu se např. obětí domácího násilí ze strany svého bývalého partnera/partnerky stala každá šestá žena a přibližně každý dvaadvacátý muž. Necelá polovina žen a téměř 40 % mužů někdy přišlo s domácím násilím do styku, ať už jako oběť, násilník, svědek či dotyčný/á zaznamenal/a případ domácího násilí z doslechu.
Zkušenost s domácím násilím přímá (oběť, násilník) 13%
nepřímá (svědek, informace z doslechu) 27%
bez zkušenosti 56%
kombinace přímé a nepřímé 4%
Ve více než polovině případů domácího násilí se jedná o kombinaci více forem násilí, nejčastěji kombinaci fyzického a psychického násilí. Z celkového počtu všech případů docházelo v necelé čtvrtině pouze k fyzickému napadání a v další necelé čtvrtině k výhradně psychologickému násilí. Mírně ustupuje fyzická forma domácího násilí. Fyzické útoky byly přítomny podle výzkumu z roku 2006 v přibližně 80% případů, v roce 2015 přibližně v 65 % případů.
Formy domácího násilí kombinace psychického a ekonomického 5%
kombinace fyzického, psychického a sexuálního 4%
kombinace fyzického, psychického a ekonomického 8%
ostatní kombinace 6% kombinace fyzického a psychického 29%
pouze sexuální 1% pouze ekonomické 2% pouze psychické 22%
pouze fyzické 23%
Domácí násilí má dlouhodobější charakter. V případech, které se výzkumem podařilo zachytit, trvalo domácí násilí nejčastěji více než 3 roky.
Délka trvání domácího násilí kratší dobu než 1 rok 23%
1 až 3 roky 21%
neví 23%
více než 3 roky 33%
Domácí násilí se opravdu netýká pouze chudých. Více než polovina případů se odehrávala v rodinách, které respondenti hodnotili jako průměrné z hlediska jejich materiálního zajištění. Velmi či spíše podprůměrně zajištěné rodiny tvořily 20 % případů a téměř identický podíl tvořily rodiny spíše či velmi dobře situované.
Celkové materiální zajištění rodiny
průměrné 51%
spíše podprůměrné 16%
velmi podprůměrné 4%
spíše nadprůměrné 17%
neví 10%
velmi nadprůměrné 2%
