DOMÁCÍ NÁSILÍ JAKO FENOMÉN SOUČASNÉ DOBY

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií

MARTIN SEDLÁK VI. ročník – kombinované studium

Obor: Pedagogika – správní činnost

DOMÁCÍ NÁSILÍ JAKO FENOMÉN SOUČASNÉ DOBY Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D

OLOMOUC 2009

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a použil jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 29.3.2009 Martin Sedlák

-2-

Děkuji Mgr. Pavlu Neumeistrovi, Ph.D., za odborné vedení a poskytování rad k práci, ale i manželce Ladě a dětem Barušce a Ondráškovi za to, že mi vytvořili podmínky pro studium.

-3-

OBSAH Úvod ………………………………………………………………………... A

6

TEORETICKÁ ČÁST 1

ZÁKLADNÍ POJMY ……………………………………………...

8

1.1

Domácí násilí – pojem ………………………………………

8

1.2

Historie ……………………………………………………...

9

1.3

Druhy, formy, rizikové faktory a mýty o domácím násilí …..

10

1.3.1

Druhy domácího násilí ……………………………… 10

1.3.2

Formy domácího násilí ……………………………...

1.3.3

Rizikové faktory domácího násilí …………………... 12

1.3.4

Mýty o domácím násilí ……………………………...

12

1.4

Znaky domácího násilí ……………………………………...

13

1.5

Cyklus domácího násilí ……………………………………..

14

1.6

Osobnost násilníka ………………………………………….

15

1.7

Osobnost oběti ………………………………………………

18

1.8

Dítě jako účastník …………………………………………...

20

1.9

Výskyt domácího násilí v České republice …………………. 21

11

1.10 Závěr kapitoly ………………………………………………. 23 2

3

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY PŘED DOMÁCÍM NÁSILÍM …

24

2.1

Základní lidská práva ……………………………………….. 24

2.2

Trestní zákon ………………………………………………..

2.3

Změny v právní úpravě po 1.1.2007 ………………………... 29

24

2.3.1

Změna zákona o Policii České republiky …………...

30

2.3.2

Změna v Občanském soudním řádu ………………...

32

2.3.3

Změna trestního zákona …………………………….. 33

2.3.4

Změna zákona o sociálních službách a změna zákona o sociálním zabezpečení …………………….

34

2.4

Změny v právní úpravě týkající se domácího násilí a odborná veřejnost …………………………………………. 35

2.5

Závěr kapitoly ………………………………………………. 38

POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÍ ……………………...

39

3.1

Prevence …………………………………………………….. 39

3.2

Místa pomoci – organizace, instituce ……………………….

-4-

40

B

3.2.1

Policie České republiky ……………………………..

3.2.2

Ostatní pomáhající organizace ……………………… 46

40

3.3

Interdisciplinární spolupráce ………………………………..

48

3.4

Kasuistika …………………………………………………...

48

3.5

Závěr kapitoly ………………………………………………. 51

VÝZKUMNÁ ČÁST 4

5

6

CÍL VÝZKUMU, PŘEDVÝZKUM, METODOLOGIE …………..

52

4.1

Cíl výzkumu ………………………………………………… 52

4.2

Předvýzkum …………………………………………………

4.3

Metodologie ………………………………………………… 53

52

ANALÝZA DAT, VÝSLEDKY A VÝSTUP VÝZKUMU ………

54

5.1

Analýza dat ………………………………………………….

54

5.2

Výsledky a výstup výzkumu ………………………………... 60

ZÁVĚR …………………………………………………………….. 63

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ …………………….. PŘÍLOHY

-5-

65

ÚVOD

Násilí mezi lidmi existuje v nejrůznějších podobách a patří k lidem, k lidskému životu odedávna. Některé form y násilí b yl y nepřípustné pro společnost od jejího vzniku. Jiné form y násilí se léta neřešil y, třeba i proto, že neb yl y vidět. A mezi t yto form y násilí patří domácí násilí, které, jak už ze samotného názvu v ypl ývá, probíhá většinou doma, za zavřen ými dveřmi, bez přítomnosti třetí osob y. Ted y beze svědka, který b y potvrdil nebo v yvrátil tvrzení jednoho z účastníků. Nejen proto, že domácí násilí probíhá doma za zavřenými dveřmi, musela společnost obětem podat pomocnou ruku. Oběti nemají obavu jen z agresora, ale i z negativní reakce společnosti, kd yž takovou věc nahlásí. Oběť musí vědět, že jí společnost podá pomocnou ruku. Špatné zkušenosti některých obětí domácího násilí ostatní odrazoval y problém řešit a ze strachu, že je společnost odsoudí, celá léta

trpěl y.

i zv yšující

Několikaleté

se zájem

médií

úsilí

různých

v ytvořil

nevládních

organizací

celospolečensk ý tlak,

kter ý

v yvrcholil přijetím zákona č. 135 ze dne 14.3.2006, kterým se změnil y některé zákon y v oblasti ochran y před domácím násilím. Od 1. ledna 2007, kd y uveden ý zákon nab yl účinnosti, policie už nemusí nečinně přihlížet v okamžiku, kd y oběť ohlásí incident se znak y domácího násilí. Policie může agresora na dobu 10 dnů v ykázat z b ytu, případně ze společně ob ývan ých prostor. To je velmi pozitivní posun v řešení problému. Domácí násilí je dlouholet ý celospolečensk ý problém, přesto jsem se o něm jako policista dozvěděl až koncem roku 2006, kd y u Policie ČR probíhala školení v souvislosti s přijetím zákona č. 135 ze dne 14.3.2006, kterým se změnil y některé zákon y v oblasti ochran y před domácím násilím. Už při samotném školení mě toto téma zaujalo. Později jsem šetřil několik případů domácího násilí, proto jsem si zvolil téma své diplomové práce právě „Domácí násilí jako fenomén současné dob y“.

-6-

Práce je rozdělena na dvě hlavní části. Na část teoretickou a část v ýzkumnou. Teoretická část je rozdělena do tří hlavních kapitol: základní pojm y, právní úprava ochran y před domácím násilím a pomoc obětem domácího násilí. Výzkum jsem zaměřil na zjištění, jak ými vědomostmi jsou vybaveni policisté pro řešení incidentů se znak y domácího násilí. Obětí domácího násilí jsou nejen žen y, ale i muži. Pokud se v této práci hovoří o obětech jako o ženách, je to jednoduše proto, ab ych se v textu v yhnul zdlouhavému a neobratnému odvolávání se na obě pohlaví.

-7-

A TEORETICKÁ ČÁST 1. ZÁKLADNÍ POJMY 1.1 Domácí násilí – pojem Násilím

obecně

rozumíme

zlé

nakládání,

tělesné

útok y,

pohrůžk y násilím nebo jednáním, které působí újmu na fyzickém, sexuálním, nebo psychickém zdraví. Jde o agresi jedné osob y proti druhé, jejímž cílem je ublížit, poškodit, získat nadvládu, poranit, nebo dokonce zabít. Domácím násilím se rozumí opakované, dlouhodobé a stupňující se násilí, kterého se dopouštějí dospělí nebo mladiství na svých blízkých (oběti mohou být manžel/manželka, druh/družka, rozvedení manžel/manželka,

rodič,

prarodič).

Domácí

násilí

má

podobu

fyzického, psychického, sexuálního, ekonomického či jiného násilí, nejčastěji jejich kombinace. Domácí násilí je vědomá činnost. Začíná opakujícími se útoky proti lidské důstojnosti, k nim se zpravidla postupně přidávají útoky proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útoky proti lidskému životu. Domácí násilí se liší od ostatních forem delikventního chování tím, že je násilím ve vztahu blízkých osob, vytváří vztah závislosti oběti na pachateli a je zaměřeno na získání moci pachatele nad obětí. Charakteristickým rysem domácího násilí je skutečnost, že se pro svou určitou trvalost a různou intenzitu násilných aktů postupně stává součástí jejich běžného života. 1 Domácí násilí se neomezuje na izolované epizody fyzického týrání. Je to celý způsob života – způsob jednání s obětí. 2 Násilí prováděné na rodinn ých příslušnících za zdmi b ytu mimo dohled

veřejnosti

je

podle

některých

kriminologů

jedním

z nejčastějších násiln ých jednání, která ale na druhou stranu jsou jen málokd y odhalena. 1

DUFKOVÁ, I. – ZLÁMAL, J. Domácí násilí – pracovní manuál. Praha: tiskárna MVČR, 2005. str. 7. 2 CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 27.

-8-

Z uvedeného v ypl ývá, že podstatou domácího násilí je vzájemná nerovnováha mezi postavením oběti a agresora. Oběť je pácháním domácího násilí již natolik ovlivněna, že často nedokáže bez cizí pomoci vznikl ý problém řešit a někd y ho není schopna řešit ani přes veškerou pomoc. Na druhé straně stojí agresor, který si je vědom své „nadvlád y“, ať už vědomě či podvědomě. Té později využívá k tomu, ab y se svou obětí manipuloval podle své potřeb y.

1.2 Historie O problematice násilí mezi partnery, především v manželském soužití, se v naší společnosti začalo diskutovat poměrně nedávno. Trestání „neposlušn ých“ žen b ylo po staletí podobně tolerováno, jako b ylo a dosud do jisté míry je tolerováno tělesné trestání neposlušn ých

dětí

formulována

biblí

společenskému

při

v ýchově.

v Novém

uspořádání.

Poslušnost

zákoně

Např.

a

v roce

žen y patřila

1482

muži

b yla

k historick y

žádala

Dorota

z Miličína o rozvod pro ublížení na těle, které jí manžel způsobil sekerou, mimo jiné i údery do hlav y. Muž doznal, že ji bil a že ji uhodil sek yrou do hlav y, a to proto, že mu žena nadávala. Prohlásil, že nežádá rozvod, s ženou chce nadále být „věrně a právně“. Církevní soud rozhodl o zachování manželství s tím, že muž nemá ženu bíti železn ými nástroji, ale že ji může pro její špatnost bít prutem či holí, důtkami nebo tahat za vlas y. V novověku vztahy mužů a žen získávaly výrazněji partnerský charakter a rozdíl autority a moci mužů a žen nebyl již tak výrazně právně kodifikován. V naší kultuře ale trval respekt vůči právu otce a manžela řídit život členů domácnosti, i když byl emancipačním vývojem postupně oslabován. Partnerské násilí bylo kromě extrémních případů považováno za soukromou věc a zároveň za a okrajový

problém.

Až

feministické

hnutí

ojedinělý

v šedesátých

a sedmdesátých letech v západní Evropě a USA porušilo společenskou

-9-

toleranci k temným stránkám lidské intimity a násilí mužů vůči ženám bylo pojmenováno jako společenský problém. 3 V této době v USA vzniká hnutí t ýran ých žen, které začíná řešit problém násilí v partnersk ých vztazích. Cílem je prosadit, ab y b ylo domácí násilí stíháno stejně jako násilí vůči ostatním osobám a měl y b y b ýt stíhán y všechn y jeho form y. Domácí násilí b ylo označeno za netolerovatelné a kriminalizovatelné chování. Jenže společnost se zaměřila pouze na pachatele. V polovině osmdesát ých let již byl problém domácího násilí řešen komplexněji, přičemž společnost se soustředila i na oběť domácího násilí. Důležité b ylo a je umět násilí ve vztazích včas objevit a řešit ho.

1.3 Druhy, formy, rizikové faktory a mýty o domácím násilí Fenomén domácího násilí není mimořádný pro „násilí“ jako takové,

ale

pro

okolnosti,

za

kterých

je

pácháno

–

jako

je

např. intimita mezi násilníkem a obětí, kteří jsou spojeni citovými nebo manželskými pouty, společnými dětmi, majetkem, bydlištěm, ekonomickou provázaností, společnými příbuznými. Domácí násilí je popřením toho, co rodina znamená, relativizuje základní lidské hodnoty a ponižuje základní lidská práva. 4 Druhů a forem násilného jednání v rodině a domácnosti je spousta a nelze je všechn y taxativně v yjmenovat.

1.3.1 Druhy domácího násilí Nejčastěji uváděné druh y domácího násilí jsou: a) fyzické – strkání, fackování, bití pěstmi, tahání za vlas y, pálení, kopání,

sm ýkání,

ohrožování

3

zbraní

nebo

nožem,

házení

GJURIČOVÁ, Š. – KOCOURKOVÁ, J. – KOUTEK, J. Podoby násilí v rodině. Praha: Vyšehrad, 2000. str. 75. 4 VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. str. 20.

- 10 -

předmětů, zneh ybňování oběti např. přivazováním, zatlačováním do kouta; b) psychické

–

zahrnuje

zejména

slovní

t ýrání,

ponižování,

zesměšňování na veřejnosti i v soukromí, permanentní kontrolu chodu dne, v ýslech y, v yhrožování zmrzačením nebo zveřejněním difamujících údajů o oběti; c) sexuální – zahrnuje všechn y sexuální čin y, které jsou na oběti v ynucován y, které oběť podstupuje nedobrovolně či s nechutí; d) ekonomické – znamená zamezení možností oběti disponovat finančními prostředky, ať rodinn ými nebo vlastními.

1.3.2 Formy domácího násilí Nejčastěji uváděné form y domácího násilí jsou: 1) sociální izolace – znamená absolutní uzavření rodin y, zákaz st yku s příbuzn ými a s přáteli, zákaz telefonování, v ycházení, přikazování určitého chování, oblékání, rozhodování o tom, co je a co není vhodné, v yčerpávající dohled nad životem, zákaz nebo naopak určování literatury, poslouchání televize, rádia, omezování nebo zákaz jak ýchkoliv zájmů; 2) zastrašování – použití křiku, demonstrace síl y, v yvolávání strachu, gesta, ničení majetku, t ýrání zvířat, v yhrožování, používání v ýhružek typu opuštění rodin y, spáchání sebevraždy, spáchání

vražd y

dětí

nebo

partnerk y,

uzavření

partnerk y

do blázince, odnětí dětí; 3) vyčerpávání – přikazování někd y až nesmyslné práce, odpírání spánku, potrav y, tekutin; 4) citové týrání – permanentní nadávk y, kritizování, sek ýrování, v yvolávání pocitu vin y za situaci, popírání faktu násilí s tím, že oběti se „něco zdá“, občasné posk ytování laskavosti, odpírání pozornosti, demonstrace milostného poměru s jinou osobou;

- 11 -

5) ekonomické týrání – zákaz získání nebo udržení zaměstnání, přidělování kapesného, přinucení žádat o prostředk y na obživu, dennodenní kontrola nákupů, znemožnění přístupu k rodinným příjmům, neposk ytování finančních prostředků na chod rodin y, v ystavování rodin y hladu, chladu, nedostatku oblečení, h ygien y, rozprodávání zařízení domácnosti, neplacení nákladů spojen ých s b ydlením, nerespektování a popírání potřeb dětí; 6) vydírání – jehož nástrojem jsou zejména děti, je označování oběti za špatnou matku (popř. otce), navádění dětí proti druhému

rodiči,

vulgární

a

násilné

chování,

pohrůžky,

že v případě odchodu druh ý rodič už děti neuvidí; 7) zneužívání „práv“ muže – zacházení s obětí jako se služkou, nadřazené a pov ýšené chování, osvojení si právo o všem rozhodovat, b ýt tím, kdo určuje role v domácnosti.

1.3.3 Rizikové faktory domácího násilí Jako rizikové faktory domácího násilí jsou nejčastěji uváděny: nerovnost pohlaví, mladší věk (18-30), chudoba, odluka, kriminální kariéra, etnická otázka, nezaměstnanost, drogy, nesezdané soužití, základní

vzdělání,

jeden

z partnerů,

eventuelně

oba

vyrůstali

v násilných rodinných vztazích, předchozí útok nebo recidivující násilí v současném vztahu. 5

1.3.4 Mýty o domácím násilí M ýt y o domácím násilí v yvracejí statistická šetření. Statistik y ukazují, že se domácí násilí net ýká malého počtu rodin. Nejedná se ani o sociálně slabší vrstv y ob yvatel, ale jde napříč cel ým společensk ým spektrem. A nemůžeme mluvit ani o tzv. italsk ých manželstvích, neboť při domácím násilí nejde o hádku, konflikt, ale o prosazování moci.

5

VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. str. 21.

- 12 -

Příčinou neb ývá vžd y ani abúzus alkoholu a drog nebo provokace ze stran y žen y. Mluvili jsme o mýtech – jeden z nich předpokládá, že ženě se násilí íibí, potřebuje ho, a proto neodchází. Skutečnost je však jiná. Co tedy žena pociťuje při rozhodování o odchodu? Strach o děti a o sebe, fyzické a psychické oslabení. Emoční ambivalenci vůči partnerovi, kdy současně přejímá i část odpovědnosti za situaci. Žena se domnívá, že selhala. Má strach z ostudy, ztráty podpory nejbližších, společenského vyloučení a bídy. Ženy většinou chtějí odstranit násilí, ale zachovat rodinu. 6 Některé m ýt y o domácím násilí jsem již naznačil. Mezi mýt y ted y patří: 1)

to není násilí, ti dva se jen hádají;

2)

násilí se vyskytuje pouze v problémových rodinách;

3)

násilí v rodině je soukromá záležitost;

4)

ženy si jen vymýšlí, aby získaly byt anebo výhody při rozvodu;

5)

ženy chtějí být týrané, jinak by přece násilníka opustily;

6)

ženy provokují násilí nebo si ho nějakým způsobem zaslouží;

7)

ženy si samy vybírají partnery, kteří je týrají;

8)

muži týrají ženy, protože sami v dětství zažili násilí;

9)

základní příčinou mužského násilí je alkoholismus nebo drogy;

10) muži týrají ženy proto, že nedokážou vyjádřit své city jiným způsobem. 7

1.4 Znaky domácího násilí Mezi znak y domácího násilí patří: a) opakování a dlouhodobost – domácím násilím není ojediněl ý a jednorázov ý incident, b yť se závažnými následk y. Domácí násilí má svou historii, dochází k němu opakovaně. Projev y 6

VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. str. 22. 7 FRANK, P. a kol. Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů (nejen) pracovní sešit k přednáškám. Brno: Nesehnutí, 2004. str. 32.

- 13 -

domácího násilí přetrvávají i ve velmi dlouh ých časových intervalech několika let. Mohou zůstat po mnoho let skryté v soukromí

a

skončit

rodinnou

tragédií.

V opakování

a dlouhodobosti spočívá nebezpečnost domácího násilí; b) eskalace a stupňování – domácí násilí začíná opakujícími se útok y proti lidské důstojnosti, k nim se postupně přidávají útok y proti zdraví a v konečném stádiu může přejít v útok y proti lidskému životu. Ve svém počátku jednotlivé útok y v rámci domácího násilí nedosahují intenzit y trestného jednání a jsou-li posuzován y izolovaně, může to vést k bagatelizaci a přehlížení i ze

stran y

případně

zakročujících

policistů.

Jednotlivé

incident y při svém opakování nab ývají na intenzitě. V násilném vztahu se střídají fáze klidu, agrese a usmiřování. S rozvojem domácího násilí se zmenšují fáze klidu a prodlužují se a stávají se častějšími fáze agrese; c) jasné rozdělení rolí – role mezi násilnou a ohroženou osobou se nemění; d) neveřejnost – probíhá zpravidla za zavřen ými dveřmi bytu či domu, stranou od společenské kontrol y.

1.5 Cyklus domácího násilí V domácím násilí existují období zvyšování napětí, období agresivity a hádek, ale i období usmiřování, klidu a „velké lásky“. V každém z těchto období se jak oběť, tak i agresor chovají určitým způsobem. Role oběti i agresora zůstávají stejné, ale s postupujícím časem se agresivita pachatele zvyšuje a oběť se méně brání. 8 Cyklus domácího násilí je rozdělen do tří oddělen ých fází: 1) fáze narůstání tenze – dochází k drobn ým incidentům, jsou zde přítomné nadávk y, kritizování, u oběti se zv yšuje napětí a strach z možné eskalace násilí, snaží se možnost eskalace odvrátit;

8

http://WWW.rosa-os.cz/fileadmin/rosa/zlom_manual.pdf.

- 14 -

2) fáze násilí – jedná se o relativně krátkou fázi, která může trvat několik minut, hodin, ve které tenze z předcházející fáze eskaluje v otevřené násilí, následkem může b ýt způsobení zranění eventuálně i smrt; 3) fáze „líbánek“, klidu – situace z předchozí fáze se uklidnila, agresor se snaží své jednání omluvit, slibuje nápravu, zahrnuje oběť dary, lituje svého jednání. Délku

jednotliv ých

období

není

možné

přesně

určit,

ale od počátku páchání domácího násilí se fáze klidu stále zkracuje. Agresor se postupně za své chování již neomlouvá, nelituje ho, svaluje vinu na oběť a fáze klidu pomalu přechází do fáze narůstání tenze. Jelikož dochází ke střídání jednotliv ých fází, násilí není permanentní, proto oběť doufá ve změnu k lepšímu a nechce od agresora odejít. Střídání fází také nemotivuje agresora k tomu, ab y násilného jednání zanechal.

1.6 Osobnost násilníka Z výpovědí žen v rámci poradenské praxe pro pomoc ženám postiženým domácím násilím vyplývá, že nejčastější příčinou domácího násilí je povahové založení partnera. Jako další uváděné důvody přicházejí v úvahu alkohol, psychická porucha nebo domácí neshody. 9 Rozlišujeme tři základní zdroje agresivního chování násilníka: a) trvalé

osobnostní

založení,

které

je

v ýrazně

ovlivněno

dědičností a v ýchovou; b) drobná mozková poškození, v tomto případě násilník zpětně pociťuje lítost nad sv ým chováním a někd y může mít i amnézii na násilnou epizodu, přičemž tuto poruchu lze ovlivňovat vhodnou léčbou; c) d yadická reakce – vzájemné působení obou partnerů, střídání provokace a reakce. 9

VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. str. 58.

- 15 -

Genderové teorie poukazují v současné době na dvě skupin y pachatelů domácího násilí:
v první skupině násilnick ým mužům ch yběla v dětství pozitivně vnímaná postava otce (jeho fyzická nepřítomnost nebo se choval násilně);
ve druhé

skupině

násilničtí

muži

žili

v rodině

s extrémně

patriarchální strukturou. Dále lze pachatele domácího násilí rozdělit na dvě velké skupin y: 1) sociálně

problémové,

kteří

páchají

násilí

na

veřejnosti

i v soukromí a mají záznam y v rejstříku trestů; 2) násilník y

„dvojí

tváře“,

kteří

si

vytvořili

vlastní

obraz

dokonalého muže, a kd yž nesplňují kritéria, propadají frustraci a nespokojenosti, která se demonstruje násilím proti členům rodin y. Pro domácí násilí je typické tzv. separační napadnutí, tj. útok na tělo a vůli ženy, kdy chce partner zabránit, aby žena odešla, nebo se

jí

pomstít

za

odchod,

nebo

ji

přinutit,

aby

se

vrátila.

Chce rozhodovat o tom, s kým bude žít, a posílit pouta ve vztahu. 10 Z v ýzkumu, který realizovala v roce 2001

agentura STEM

pro Bíl ý kruh bezpečí o.s a Philips Moris ČR a.s. b ylo zjištěno, že 97 % pachatelů domácího násilí jsou muži (viz. graf č. 1). Z policejních statistik od 1. června 2004 do 31. prosince 2008 b ylo v souvislosti s šetřením domácího násilí, kde b ylo dáno podezření ze spáchání trestného činu Týrání osob y žijící ve společně ob ývaném b ytě nebo domě dle ust. § 215a trestního zákona b ylo zjištěno, že 24 % pachatelů b ylo pod vlivem alkoholu a 39 % pachatelů již b ylo v minulosti trestáno (viz. grafy č. 2 a č. 3).

10

VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. str. 62.

- 16 -

Graf č. 1 - pachatelé domácího násilí dle pohlaví

3%

97%

muži

ženy

Graf č. 2 - pachatelé trestného činu dle ust. § 215a tr.zákona ovlinění alkoholem

24%

76%

pod vlivem alkoholu

- 17 -

alkohol nezjištěn

Graf č. 3 - pachatelé trestného činu dle ust. § 215a tr.zákona již trestaní

39%

61%

recidivisté

netrestaní

1.7 Osobnost oběti Oběti domácího násilí obvykle neposkytují pachateli pro jeho řádění jediný důvod, právě naopak, zvykly si být úslužné, hodné a spolehlivé, násilnickému partnerovi se snaží za každou cenu vyhovět, jenom aby mu nedaly sebemenší záminku. Týrání žen za zavřenými dveřmi domácností je často spojováno s týráním dětí, oba tyto násilné činy jsou si podobné právě kvůli osobnosti pachatele a kvůli tomu, že k nim nedochází na veřejnosti, ale tam, kde by mělo být nejvíce bezpečno. 11 Žen y,

které

jsou

oběťmi

domácího

násilí

často

trpí

tzv. „s yndromem t ýrané žen y“. Znak y žen y trpící s yndromem týrané žen y jsou:
přehnaně laskavá, ochotná vyhovět čemukoliv a kdykoliv, jakoby nad ní neustále visela hrozba, že ji někdo udeří;
vstřícná, neprůbojná, podřízená;

11

One Woman. Domácí násilí – Oběť a pachatel. http://zena.centrum.cz/ clanek.phtml?id=1716.

- 18 -


má nízké sebevědomí - to ovšem není příčinou toho, že si za muže vybere násilníka, sebevědomí se snižuje až s rostoucími útoky, žena začne mít pocit, že za nic nestojí;
má pokřivené vnímání okolí - to, že se o domácím násilí ve společnosti minimálně mluví, vede k tomu, že žena si nakonec není jistá, zda ponižování a fyzické týrání nezakoušejí všechny ženy, prostě začne mít pocit, že je to normální;
u týraných žen se projevuje takzvaná naučená bezmocnost jakmile

se

partnerovu

naučí,

že

násilnou

jejich

reakci,

sebelepší vzdají

chování

to,

neovlivní

přestanou

hledat

"únikovou cestu" a naprosto odevzdaně očekávají další ránu;
oběti domácího násilí se ve sto procentech případů samy obviňují, snaží se strašnou realitu, kterou prožívají, vysvětlit, očistit pachatele, aby s ním mohly dále žít. Samy před sebou a před okolním světem tak přebírají odpovědnost za násilí na sebe, říkají, jak jsou špatné hospodyňky, jak něco neumí nebo dělají špatně a že si vlastně trest zaslouží (zajímavé je, že pokud se setkáme s ženou, která si domácí násilí vymyslela a chce pouze očernit svého manžela, poznáme ji velmi jednoduše nikdy neobviňuje sama sebe). 12 U

řad y

obětí

se

setkáváme

se

soucitem

s pachatelem

a s potřebou a ochotou mu pomáhat. I proto je důležité prolomit zažité klišé „Proč neodejde?“ Oběť domácího násilí totiž má především strach z ještě většího utrpení, který obvykle brání oběti odejít, ab y to neb ylo ještě horší, ab y si ji agresor nev yhledal a nepomstil se. Dále je zde pocit studu, zneuctění, nespravedlnosti, provizoria, ale i strach ze sociální

izolace,

nepochopení,

společenského

případně

společenského odsouzení. Vedle těchto skutečností je v literatuře popisován

s yndrom

k násilníkovi,

„připoutání“,

neschopností

který

v yhledat

se

pomoc

v yznačuje venku,

opustit vztah.

12

ČÍRTKOVÁ, L. Policejní psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2000. str. 39.

- 19 -

loajalitou

neschopností

1.8 Dítě jako účastník Podle některých autorů děti v rodinách s výskytem domácího násilí trpí už jen tím „že jsou“. 13 Děti, které si musely prožít devastující zkušenosti v rodině, kde se domácí násilí v ysk ytovalo, mají narušené vztah y s vrstevník y, prožívají emocionální trauma, pocit y strachu, vin y, ztrát y, reagují na realitu jinak, než jejich vrstevníci a stávají se z nich „malí dospělí“. Děti, které jsou svědk y domácího násilí, trpí stejn ými obtížemi a dlouhodob ými problém y jako ty, které jsou samy t ýrán y. V rodinách, kde dochází k násilí mezi rodiči, narůstá riziko přímého násilí na dětech, ať už v situacích, kd y brání oběť, nebo v případech, kd y se samo stává obětí násilí. Děti na prožité trauma reagují různ ými projev y. Podoba ničiv ých důsledků je kombinací celé řad y faktorů, mezi něž můžeme zahrnout:
věk a pohlaví dítěte;
míru brutalit y násilí, jehož b yl y děti svědk y;
reakci okolí (podpora nebo netečnost);
počet útoků, jichž b yly děti svědk y;
nestabilní v ýchovné metod y a tělesné tresty;
zkušenosti a možnosti v ytvořit si pozitivní emocionální vazbu na otce. Projev y dětí, které b yl y svědk y násilí, se bez ohledu na věk shodují v několika charakteristikách: •

základní

metodou,

kterou

řeší

problém y,

je

agrese

(vůči vrstevníkům, dospěl ým, zvířatům, věcem); •

od násiln ých rodičů se učí nepřejímat odpovědnost za své chování a obviňovat ze sv ých neúspěchů okolí;

•

přebírají zodpovědnost za násilí mezi rodiči a pociťují pocit y vin y;

13

VARGOVÁ, B. – VAVROŇOVÁ, M. a kol. Od dobrého úmyslu k dobré spolupráci – Manuál pro efektivní interdisciplinární spolupráci v případech domácího násilí. ROSA, 2006. str. 11.

- 20 -

•

b ývají

zmatené

ve

sv ých

pocitech

vůči

sv ým

rodičům

(násilného rodiče mají rád y, bojí se ho a nesnáší); •

kvůli nerovnováze moci děti vnímají oběti domácího násilí jako vrstevníka. Projev y dětí, které opakovaně sl yšel y týrání a ponižování své

matk y či k němu přihlížel y, lze rozdělit do několika oblastí:
ps ychické

projev y

–

pocit y

úzkosti,

bezmoci,

poruch y

koncentrace, pronikavé pocit y ztrát y, vzteku, smutku, zmatku, deprese, nízké sebevědomí a sebeobviňování;
ps ychosomatické projev y – nespavost, zimomřivost, bolesti břicha, hlav y, zv ýšená nemocnost bez nalezené specifické příčin y apod.;
projev y v chování – poruch y přizpůsobení, projev y verbální i fyzické

agrese,

útěk y

z domova,

porušování

pravidel,

v yrušování, dožadování se pozornosti a další. Děti, které jsou svědk y domácího násilí, nepotřebují pomoc pouze do v yřešení problému v rodině, ale i později, ab y se pokud možno co nejdříve vrátil y do „normálního“ života.

1.9 Výskyt domácího násilí v České republice V roce 2001 realizovala agentura STEM pro Bíl ý kruh bezpečí o.s a Philips Moris ČR a.s. reprezentativní v ýzkum monitorující názory a postoje ob yvatel k existenci domácího násilí. Z v ýzkumu v ypl ynulo, že 61 % ob yvatel zná případy domácího násilí z doslechu (viz. graf č. 4). Přímo s domácím násilím se pak setkalo 26 % respondentů, buď jako oběti nebo svědci (viz. graf č. 5). Jestliže se 26 % ob yvatel již s domácím násilím osobně setkalo, je to opravdu hodně. Závěry tohoto v ýzkumu jsou jistě alarmující.

- 21 -

Graf č. 4 - povědomost o domácím násilí

39%

61%

zná z doslechu

o problému neslyšelo

Graf č. 5 - lidé, kteří se setkali s domácím násilím

26%

74%

setkalo se

- 22 -

nesetkalo

1.10 Závěr kapitoly Z uveden ých skutečností je patrné, že domácí násilí nebude příliš jednoduché rozpoznat, odhalit ani efektivně řešit. Vzhledem k tomu,

že

k

němu

dochází

mezi

blízk ými

osobami,

většinou

v soukromí nebo alespoň bez přítomnosti dalších osob a že může nab ývat rozličn ých podob, nemusí se o mnoh ých případech nikdo nikd y dozvědět. Oběť, která nemá odvahu svou tíživou situaci řešit, může léta trpět v područí agresora. Protože se násilí časem stupňuje, stejně tak jako závislost oběti na agresorovi, může celá situace skončit velmi tragick y. Nemluvě o tom, že domácímu násilí mohou přihlížet děti, na které to má negativní vliv.

- 23 -

2.

PRÁVNÍ ÚPRAVA OCHRANY PŘED DOMÁCÍM

NÁSILÍM Novodobé české právo vždy zakazovalo násilí proti člověku a postihovalo je sankcemi, a to i vězením. Dlouhá léta ale trvalo, než čeští zákonodárci pochopili, že domácí násilí je tak specifické protiprávní jednání, že na ně v zákonech nestačí obecné zákazy a tresty a vyžaduje speciální úpravu. 14 Po roce 1989 se nevládní organizace snažil y veřejnost i zákonodárce přesvědčit o nutnosti změn, které se později dostavil y.

2.1 Základní lidská práva Součástí

ústavního

základních práv a svobod.

České

pořádku 15

republiky

je

Listina

Problematika základních lidsk ých práv

a svobod (zák.č. 2/1993 Sb. – dále jen „listina“) souvisí i s domácím násilím. Základní práva a svobod y v ytvářejí rámec pro každou právní normu,

která

s ní

nesmí

b ýt

v rozporu.

K domácímu

násilí

se

ze zaručen ých práv vztahují zejména: právo na svobodu, rovnost v důstojnosti i v právech – čl. 1 listin y; zákaz diskriminace – čl. 3 odst. 1 listin y; právo na život – čl. 6 listin y. Zároveň je listinou zaručeno právo na soudní a jinou právní ochranu – hlava pátá listin y.

2.2 Trestní zákon Účelem trestního zákona je chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení

České

republiky,

a právnických osob.

16

práva

a

oprávněné

zájmy

fyzických

To znamená, že účelem trestního zákona

je chránit i práva a oprávněné zájm y obětí domácího násilí. Ovšem trestní zákon do r. 2004 neobsahoval skutkovou podstatu postihující

14

CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 77. 15 Ústava České republiky – zákon č. 1/1993 Sb. článek 3. 16 Trestní zákon - zákon č. 140/1963 Sb. § 1.

- 24 -

tento problém. Domácí násilí jako takové neb ylo kriminalizováno, b yť b ylo postihováno podle jednotliv ých skutkov ých podstat, jako např.: •

ublížení na zdraví, §§ 221, 222 t.z.;

•

vražda, § 219 t.z.;

•

násilí proti skupině ob yvatelů a proti jednotlivci, § 197a t.z.;

•

omezování osobní svobod y, § 231 t.z.;

•

v ydírání, § 235 t.z. Tento způsob postihu pachatele domácího násilí b yl značně

neefektivní,

nev ystihoval

celou

problematiku

domácího

násilí,

zejména jeho dlouhodobost, a násilníka postihl pouze za jednotlivé skutk y. Řízení b ylo často zastaveno pro nedostatek materiální stránk y trestného činu – pro nízkou společenskou nebezpečnost. Poté b yl y jednotlivé útok y řešen y v rámci přestupkového řízení, kde bylo třeba návrhu postižené osob y, který oběť pod nátlakem agresora často nedala. I v případě, že agresor naplnil všechn y znak y např. trestného činu Ublížení na zdraví, dle ust. § 221 t.z., další stíhání pachatele b ylo podmíněno souhlasem oběti, který opět pod nátlakem agresora často nedala. Dne 1. června 2004 nab yl účinnosti zákon č. 91/2004 Sb. ze dne 29. ledna 2004, kterým se změnil zákon č. 140/1991 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, který zavedl v § 215a novou skutkovou podstatu trestného činu „Týrání osob y žijící ve společně ob ývaném b ytě nebo domě“. § 215a tr.zákona zní: (1) Kdo týrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně obývaném bytě nebo domě, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta. (2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 zvlášť surovým způsobem nebo na více osobách, nebo b) pokračuje-li v páchání takového činu po delší dobu. 17 17

Trestní zákon - zákon č. 140/1963 Sb. § 215a.

- 25 -

Zákonodárce

se

zde

inspiroval

speciální

ochranou

osob

v pachatelově péči nebo výchově. Násilí na nich postihoval trestní zákon tradičně: paragraf 215 (týrání svěřené osoby) bychom našli v původním znění trestního zákona, platném od roku 1961. Jenže obětí domácího násilí, které nebyly v pachatelově péči či výchově (zejména manželek a družek pachatelů), se tenhle paragraf netýkal. Novela hned za něj zařadila do trestního zákona analogický paragraf 215a – týrání osoby žijící ve společně obývaném bytě nebo domě. 18 Důležité pak je, že ke stíhání pachatele za trestn ý čin dle ust. § 215a tr.zákona není třeba žádného souhlasu poškozeného. Jak již bylo zmíněno, podle tohoto ustanovení lze tomu, kdo t ýrá osobu blízkou nebo jinou osobu žijící s ním ve společně užívaném domě nebo b ytě, uložit trest odnětí svobod y až na tři roky. Pokud ovšem v podobném jednání pokračuje delší dobu anebo takov ý čin spáchá zvlášť surovým způsobem nebo vůči více osobám, činí trestní sazba dva až osm let trestu odnětí svobod y. Z poměrně v ysoké trestní sazb y lze usuzovat, že zákonodárci uznali v ysokou nebezpečnost takového

protispolečenského

a

v současné

době

i

protiprávního

jednání Od 1. června 2004 do 31. prosince 2008 policisté šetřili 2 446 případů s podezřením ze spáchání trestného činu dle § 215a tr.zákona. V roce 2005 policisté šetřili 546 případů, v roce 2006 šetřili 532 případů, v roce 2007 šetřili 685 případů a v roce 2008 šetřili 522 případů

(viz. graf č. 6). Protože změna trestního zákona b yl a účinná

od 1. června 2004, do konce roku 2004 policisté šetřili 161 uveden ých trestn ých činů. Ne vžd y má domácí násilí takovou intenzitu, ab y b ylo možno ho posoudit jako trestné čin y t ýrání svěřené osob y nebo t ýrání osob y žijící ve společně ob ývaném b ytě nebo domě. V každé domácnosti občas dojde k nějaké hádce, v některých případech však hádk y

18

CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 78.

- 26 -

přerostou ve v yhrožování, které v ostatních vzhledem k osobě pachatele nebo okolnostem jednání může v yvolat důvodné obav y (kd yž bude manžel jednorázově honit manželku se sekerou po dvoře, aniž b y ji skutečně napadl). Takové jednání b y pak mohlo b ýt posouzeno jako trestn ý čin násilí proti skupině ob yvatelů a proti jednotlivci podle § 197a trestního zákona. Podle tohoto ustanovení bude ten, kdo jinému v yhrožuje usmrcením, těžkou újmou na zdraví nebo jinou těžkou újmou takov ým způsobem, že to může vzbudit důvodnou obavu, potrestán odnětím svobod y až na jeden rok nebo peněžit ým

trestem.

V úvahu

by

mohl

přicházet

i

trest

obecně

prospěšn ých prací.

Graf č. 6 - počet šetřených TČ dle § 215a tr.zákona 685 700

546

600

532

522

500 400 300 200 100 0

2005

2006

2007

2008

Pokud pachatel sv ým jednáním majícím znak y t ýrání způsobí poškozenému i zdravotní újmu (tělesnou i duševní), může b ýt jeho jednání zároveň posouzeno jako trestn ý čin ublížení na zdraví podle § 221 nebo § 222 trestního zákona. Trestní sazba v závislosti na rozsahu újm y a zavinění pachatele může činit v nejlehčím případě (§ 221 odst. 1 trestního zákona) až dva rok y odnětí svobod y, v nejtěžším případě (§ 222 odst. 3) pak může b ýt uložen trest odnětí

- 27 -

svobod y na deset až patnáct let nebo v ýjimečn ý trest, tj. trest odnětí svobod y až na dvacet pět let nebo na doživotí. Jestliže b y pachateli b yl prokázán úm ysl svou oběť usmrtit, jednalo b y se o trestn ý čin vražd y podle § 219 trestního zákona nebo o pokus tohoto trestného činu. V takovém případě základní sazba činí deset až patnáct let trestu odnětí svobod y, v závažnějších případech pak je možno uložit trest odnětí svobod y na dvanáct až patnáct let nebo v ýjimečn ý trest. Domácí násilí b y mohlo b ýt v některých případech posouzeno též jako trestn ý čin v ydírání podle § 235 trestního zákona, pokud pachatel svou oběť násilím nebo pohrůžkou násilí či jiné těžké újm y nutí, ab y něco konala nebo strpěla. Základní trestní sazba v daném případě činí až tři rok y odnětí svobod y, v nejtěžších případech pak pět až dvanáct let odnětí svobod y. Pokud by pachatel neužil násilí nebo pohrůžk y násilím, ale zneužíval b y tísně nebo závislosti oběti k tomu, ab y ji přiměl, ab y něco konala či trpěla, mohlo b y se jednat o trestn ý čin útisku podle § 237 trestního zákona (až šest měsíců odnětí svobod y). V některých případech je součástí domácího násilí i bránění oběti ve volném pohybu. Takové jednání b y mohlo b ýt posouzeno jako trestn ý čin omezování osobní svobod y, případně dokonce jako trestn ý čin zbavení osobní svobod y (§ 231 a § 232 trestního zákona). V nejméně závažn ých případech zákon takové jednání trestá odnětím svobod y až na dvě léta, v nejzávažnějších případech pak sazba činí pět až dvanáct let odnětí svobod y. Konečně pak v některých případech můžeme mezi domácí násilí zařadit i trestn ý čin znásilnění podle § 241 trestního zákona (podle některých odborníků se naprostá většina znásilnění odehraje mezi manželi). Znásilněním se rozumí násilné donucení jiného k souloži nebo k jinému obdobnému pohlavnímu st yku, případně zneužití bezbrannosti oběti k tomuto účelu. Zákon takové jednání postihuje v závislosti na okolnostech a následcích trestem odnětí svobod y na dva až patnáct let, případně trestem v ýjimečn ým.

- 28 -

Protiprávní jednání mezi osobami blízkými, které nedosahuje typové nebezpečnosti trestného činu, lze také sankcionovat jako přestupky proti občanskému soužití dle ust. § 49 odst. 1 písm. a),c),e) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích. V případě domácího násilí se nejčastěji jedná o vyhrožování újmou na zdraví, o drobné ublížení na zdraví, o schválnosti nebo jiné hrubé jednání. 19

2.3

Změny v právní úpravě týkající se domácího násilí

po 1. 1. 2007 Dne 14. března 2006 schválil český parlament zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony oblasti ochrany před domácím násilím. Tento zákon, účinný od 1. ledna 2007, obsahuje prakticky jen paragrafy, kterými se mění jiné zákony: zákon o Policii České republiky, občanský soudní řád, trestní zákon a zákony o sociálním zabezpečení. 20 Podle důvodové zprávy si zákon klade za cíl řešit jev, který je obecně znám pod pojmem domácí násilí, a to prostřednictvím jasně formulované vůle státu chránit ohroženou osobu a zamezit dalšímu jednání násilné osoby, tedy jednoho člena společného obydlí vůči druhému, a to zejména prostřednictvím možnosti jeho krátkodobého vykázání z místa, v němž spolu žijí. 21 Důležité je, že zákon o domácím násilí zavádí s ystémov ý, komplexní přístup k ochraně a prevenci. Domácí násilí je složit ý problém, který se musí řešit ve všech souvislostech. Proto dochází k propojení postupů jednotliv ých, dosud izolovaně působících složek. Do současné dob y b yl zákon o domácím násilí novelizován zákonem č. 29/2007 Sb. a zákonem č. 274/2008 Sb.

19

VOŇKOVÁ, J. a kol. Metodický rámec práce intervenčních center a podpora jejich vzniku. Praha: Bílý kruh bezpečí, 2007. str. 19. 20 CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 78. 21 ZÁVODSKÁ DVOŘÁKOVÁ, J. Nová právní úprava o ochraně před domácím násilím. Právo a rodina, 2006, č. 7.

- 29 -

2.3.1 Změna zákona o Policii České republiky Podle nového zákona může Policie České republiky (obecní policie nikoliv) od Nového roku 2007 vykázat podezřelého na deset dnů ze společného obydlí – tedy z bytu nebo z domu, který obývá společně s ohroženou osobou, a zakázat tam podezřelému vstup. Policie to může udělat tehdy, pokud lze ze zjištěných skutečností – zejména s ohledem na předcházející útoky – důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť

závažnému

útoku

proti

lidské

důstojnosti. 22

V

případě,

že agresor není přítomen policejnímu zákroku, mohou mu policisté zakázat vstup do ob ydlí. V roce 2007 b ylo v ykázáno 862 agresorů a v roce 2008 policisté v ykázali 679 agresorů (viz. graf č. 7). Graf č. 7 - přehled počtu vykázání v ČR roce 2007 a 2008 862 900

679 800 700 600 500 400 300 200 100 0

2007

2008

Nové §§ 21a až 21d zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republik y, stanovil y kd y a za jak ých okolností mohli policisté v ykázat nebo

zakázat

vstup

do

ob ydlí

agresorovi.

Stanovil y

tak

nejen

oprávnění a povinnosti policistům, ale i agresorovi, ted y v yk ázanému, i oběti domácího násilí. Mezi povinnosti policistů patří např.: 22

CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 79.

- 30 -

•

do 24 hod. v yhotovit písemné rozhodnutí o v ykázání a s opisem úředního

záznamu

ho

zaslat

do

24

hod.

příslušnému

intervenčnímu centru, případně orgánu sociálně-právní ochran y dětí; •

v ykázanou osobu policista informuje o možnosti ub ytování;

•

ohroženou osobu policista poučí o možnosti podání návrhu na v ydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu a o možnosti využití ps ychologick ých, sociálních nebo jin ých služeb v oblasti pomoci obětem násilí;

•

do tří dnů od v ydání rozhodnutí je policista povinen provést kontrolu, zda v ykázaná i ohrožená osoba rozhodnutí o v ykázání dodržují. Při v ydání rozhodnutí o v ykázání se postupovalo, nestanovil-li

uveden ý zákona jinak, podle správního řádu. V současné době je čl. I zákona č. 135/2006 Sb. zrušen v souvislosti s nov ým zákonem č.

273/2008 Sb., o Policii České

republik y. Nov ý zákon o Policii České republik y řeší problematiku v ykázání obdobně jako zákon předešl ý. Samotn ý akt v yk ázání je potom zjednodušen. Policisté už pouze v ykazují z ob ydlí proti původnímu v ykazování nebo zákazu vstupu. Policista už nevyhotovuje písemné rozhodnutí o v ykázání, ale na místě jen potvrzení o v ykázání a po návratu na úřad úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí. Vykázání bylo uvedeno v praxi. Je zřejmé, že taková pravomoc policie je v mnohém ohledu nesystémová: zasahuje se tu výrazně do práv osoby, která je zatím jen podezřelá: o důvodnosti podezření zatím soud nerozhodl, možná se ještě žádný soud těmi předcházejícími útoky nebo jinými „zjištěnými skutečnostmi“ vůbec nezabýval. Jenže postavení oběti domácího násilí je také v mnohém ohledu nesystémové – mnohé z nich byly utýrány dříve, než postupně a podle všech paragrafů proběhla všechna systémová opatření. Zákonodárce zde tedy uznal,

že

je

vhodnější

riskovat - 31 -

významný

zásah

do

práv

předpokládaného pachatele (ten nesmí po deset dnů vstoupit do bytu či domu, i když mu třeba patří) než riskovat nebezpečný útok proti předpokládané oběti. 23

2.3.2 Změna v Občanském soudním řádu Zákonem o domácím násilí získal y nové kompetence i civilní soud y. Do občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) b yl y doplněn y paragrafy 76b a 273b. V ust. § 76b OSŘ je zakotveno nové předběžné opatření, o jehož v ydání může ohrožená osoba požádat. Soud rozhodne v návaznosti na předchozí policejní v ykázání násilné osob y ze společného ob ydlí nebo bez něj. Předběžné opatření soudu není vázáno na institut v ykázání. Soud pak může za splnění zákonn ých podmínek uložit účastníku, proti kterému návrh směřuje, zejména t yto povinnosti: a) ab y

dočasně

opustil

b yt

nebo

dům

společně

ob ýv an ý

s navrhovatelem (dále jen "společné ob ydlí"), jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupoval; b) ab y se zdržel setkávání s navrhovatelem a navazování kontaktů s ním. O návrhu musí b ýt rozhodnuto bezodkladně, nejpozději do 48 hodin od jeho podání. Předběžné opatření trvá jeden měsíc od jeho v ykonatelnosti. Tuto lhůtu však může soud prodloužit opakovaně až o 1 měsíc, nanejv ýš však na 1 rok od okamžiku nařízení předběžného opatření. Pro tento druh předběžného opatření i jeho v ýkon platí obdobn ý režim jako pro předběžné opatření ve věcech nezletil ých dětí podle § 76a OSŘ. Navrhovatel uvedeného předběžného opatření je proti jiným druhům předběžn ých opatření zv ýhodněn především z důvodu zvýšené

23

CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. Praha: Albatros Plus, 2007. str. 79.

- 32 -

ochran y ohrožené osob y, ab y měla faktickou možnost dan ý institut ochran y v yužít. Není důvod odmítnout návrh, který neobsahuje všechn y formální náležitosti nebo bude neurčit ý. Pro navrhovatele neplatí povinnost při podání návrhu složit jistinu ve v ýši 50 000,- Kč k zajištění případné náhrad y škod y nebo jiné újm y, která b y mohla předběžn ým opatřením vzniknout. Ustanovení § 273b OSŘ upravuje v ýkon rozhodnutí o v ykázání ze

společného

obydlí

a

nenavazování

kontaktů

s oprávněn ým.

Bezodkladn ý v ýkon daného rozhodnutí zajistí soud, který rozhodl o předběžném opatření. Úprava v ýkonu rozhodnutí podle OSŘ je jinak obdobná jako v ýkon rozhodnutí o v ykázání násilné osob y podle zákona o Policii České republik y.

2.3.3 Změna trestního zákona Domácí

zákon

změnil

i

trestní

zákon.

Trestní

zákon

se

ve skutkové podstatě dle § 171 – maření výkonu úředního rozhodnutí doplňuje výslovně o případ maření rozhodnutí o vykázání násilné osoby

vydaného

ve

správním

řízením

(policejní

vykázání) nebo

na základě předběžného opatření soudu. 24 Pachatel takového trestného činu mohl b ýt potrestán odnětím svobod y až na šest měsíců nebo peněžit ým trestem. Tato změna trestního zákona vychází z přesvědčení autorů, že pokud by nebylo maření výkonu předmětného rozhodnutí trestně postižitelné, výrazně by se oslaboval smysl rozhodnutí (předběžného opatření) o vykázání násilné osoby, neboť by neexistoval žádný způsob zákonného zajištění jeho respektování. 25 Zákonem č. 274/2008 Sb. b yl postih za uveden ý trestn ý čin zpřísněn a jeho pachatel může b ýt potrestán odnětím svobod y až na tři léta.

24

VOŇKOVÁ, J. a kol. Metodický rámec práce intervenčních center a podpora jejich vzniku. Praha: Bílý kruh bezpečí, 2007. str. 20. 25 Proti domácímu násilí. Rodina http://www.rodina.cz/clanek5456.htm.

- 33 -

2.3.4

Změna zákona o sociálních službách a změna zákona

o sociálním zabezpečení Další důležitou novelu přinesl zákon o domácím násilí i zákonu č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. V ustanovení paragrafů 74a a 74b upravoval pomoc osobám ohroženým domácím násilím. Nov ými ustanoveními b yl y rozšířen y možnosti potřebného v okruhu dávek posk ytovan ých v rámci sociální péče, a to tak, že kromě peněžit ých a věcn ých

dávek,

ohrožen ým

kulturní

domácím

a

rekreační

násilím

péče

posk ytnout

mohl

pomoc

stát

osobám

v intervenčních

centrech. Tato úprava b yla na počátku roku 2007 v uvedeném právním předpise zrušena zákonem č. 29/2007 Sb. a b yla přenesena do zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou intervenční centra zakotvena v novém § 60a. Intervenční centrum podle § 60a je specializované sociální zařízení, jehož hlavním úkolem je posk ytnout co nejkomplexnější pomoc ohrožen ým osobám. Pomoc b y měla b ýt rychlá, specializovaná a je určená zejména ohrožen ým osobám v souvislosti s v ykázáním. Intervenční centrum nabídne svou pomoc ohrožené osobě nejpozději do

48

hod.

od

doručení

intervenčnímu centru.

kopie

Pomoc

úředního

intervenčního

záznamu centra

o

v ykázání

může

být

posk ytnuta rovněž na základě žádosti osob y ohrožené násiln ým chováním jiné osoby ob ývající s ní společné ob ydlí nebo i bez takového podnětu, a to bezodkladně poté, co se intervenční centrum o ohrožení osob y násiln ým chováním dozví. Sociální služb y v intervenčním centru jsou posk ytován y jako služb y ambulantní, terénní nebo pob ytové a obsahují t yto základní činnosti:
sociálně terapeutické činnosti;
pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí;
posk ytnutí ub ytování;
posk ytnutí strav y nebo pomoc při zajištění strav y. - 34 -

Součástí služb y je i spolupráce a vzájemná informovanost mezi intervenčními centry, posk ytovateli jin ých sociálních služeb, obcemi, policií a ostatními orgán y veřejné správ y (viz. interdisciplinární spolupráce – kapitola 3.3). V každém kraji musí b ýt zřízeno alespoň jedno

intervenční

centrum,

přičemž

jeho

provoz

je

financován

ze státních prostředků. Personálně je činnost intervenčního centra zajištěna proškolen ými pracovník y. Služb y intervenčního centra jsou posk ytován y bezplatně a záleží pouze na ohrožené osobě, zda jich v yužije nebo ne. Dále b yl y při krajských úřadech zřízeny funkce koordinátorů, jejichž úkolem je řešení problému domácího násilí v daném regionu.

2.4

Změny v právní úpravě týkající se domácího násilí

a odborná veřejnost Dokud

bude

člověk

člověkem,

nikd y

se

lidé

neshodnou

na jednom jediném názoru na konkrétní věc. A nejinak je tomu i u odborné veřejnosti, kde se mohou vysk ytnout i velmi radikální názory. Obecně je odborná veřejnost nakloněna změnám, které přinesl zákon o domácím násilí. Protože jsem policista, který v yjíždí na místa incidentů

domácího

násilí

a

v yšetřuje

takové

případ y,

vím,

že i kolegové před příjezdem na místo samé někd y pronesou věci, které ani nelze prezentovat. Na místě ale pracují jako profesionálové a udělají to, co je třeba. Pravdou je, že kd yž někomu přidáte práva, jiného na právech omezíte. Jaromír Jirsa, prezident Soudcovské unie ČR, místopředseda soudu a soudce OS Praha 1, na svých internetov ých stránkách zveřejnil: Domácí zabíjačka je (cynický a možná nehezký) justičně – slangový výraz pro vraždu mezi manžely (partnery). V posledních dnech se rozvinula rozsáhlá diskuse v souvislosti s jednou takovou zabíjačkou, konkrétně s kauzou Kamily Velikovské, zejména na téma,

- 35 -

zda se v jejím případě jedná o oběť či vražedkyni, mučednici či obžalovanou, osobu hodnou chvály či kriminálu. Začalo se znovu diskutovat o fenoménu domácího násilí a je vhodné připomenout, že 1. 1. 2007 nabyl účinnosti zákon č. 135/2006 Sb., který do našeho právního řádu zavedl institut vykázání domácího násilníka ze společného obydlí. Kolik osob tento institut před domácím násilím skutečně (nikoliv jen dočasně) ochránil, vědí snad v rámci svých statistik příslušná ministerstva, důležité je však i to, že právě před rokem se stát rozhodl zase o kousek více nahlédnout do kuchyní a ložnic svých spoluobčanů, což nemusí být vždy dobré, ale naopak napováženou, ačkoliv si to většina z nás neuvědomuje, protože se jí to netýká. Ale může začít. Každý zásah státu do soukromí s sebou totiž přináší i svá slídivá rizika. Vždy, když se stát rozhodne, že bude řešit rodinné, partnerské (a tedy vztahové) záležitosti, je to v zásadě špatně. Proč? Především proto, že učí občana alibismu, neschopnosti vyřešit jeho záležitosti tou přirozenou (tedy soukromou) cestou. Mluvit o problému, snažit se o kompromisy, dohodu. S vědomím odpovědnosti za výběr partnera, za své vlastní věci. Zpackal jsem si manželství? Obrátím se na soud, nechť mě rychle rozvede (a pokud možno mě při tom moc neobtěžuje) a zajistí mi styk s dětmi – pročpak bych se já, probůh, měl konstruktivně snažit o dohodu se svým bývalým, já mám přece právo trucovat a nenávidět, tak ať se stát (soud) postará. Můj bývalý partner neplatí alimenty? Tak poběžím bez dalšího a ihned na úřad, natáhnu ruku, ať stát platí dávky! Že zákon o rodině má ustanovení, podle kterého mají povinnost platit výživné například prarodiče, pokud rodič sám platit nemůže? To mě nezajímá! Přece se nebudu namáhat. Můj partner je na mě hrubý? Nechtějte však, abych se rozvedl, odstěhoval, domohl se sám vyklizení bytu, proti tomu, kdo mě obtěžuje. Mám snad stát od toho, aby

za

mě

viníka

(údajného

či

umravnil...

- 36 -

skutečného)

ztrestal,

vykázal,

Nicméně i ten letitý zákon o rodině (zák. č. 94/1963 Sb.), který byl přijat sice v době totality (a později novelizován do současné – demokratické podoby), pamatoval na jedno: rodinné věci se mají řešit především v rodině. Tedy i neshody mezi partnery. Také zákonodárce v důvodové zprávě k zákonu č. 135/2006 Sb. uvádí, že institut vykázání násilníka z obydlí je institutem dočasným, na prvním místě určeným k tomu,

aby

oběť

získala

čas

na

urovnání

svých

soukromých

záležitostí, nikoliv proto, abychom násilníkovi dali na pamětnou pod heslem: „však on ten můj starej (stará) dostane na frak, vychladne a vše se vrátí do zajetých kolejí“. Podle citací z médií měla paní K. V. pronést: „Někdo v té rodině nakonec

zemřít

musel.“.

Nemusel.

Stav

domácího

násilí

trval

(měl trvat) ve Zlíně několik let. Oběť domácího násilí také odpovídá za následky tohoto

zavrženíhodného jednání. Tím,

že ona sama

(ne stát) řeší včas své soukromé záležitosti a nečeká, že „se to nějak urovná“, případně, že to za ni vyřeší stát. Jsou-li předmětem násilí svéprávné a dospělé osoby, je především na nich, jak se k násilí postaví.

Vyžaduje

to

sice jistou

dávku

osobní

odvahy,

a

také

(při vědomí neúcty k tomuto výrazu) občanské odpovědnosti. Za sebe, za děti, za rodinu, za své osobní věci, ale i za ty budoucí oběti domácího násilí. Stát je tu především proto, aby se o nás postaral v situaci, kdy jsme se, objektivně (ale skutečně objektivně – to

znamená

pro zdravotní problémy, nenadálou sociální nouzi, nemohoucnost) vzato, ocitli ve svízelné situaci. Ale stále platí, že řadu z těchto svízelí si přivádíme sami. A když už si je sami přivodíme, měli bychom se je také sami pokusit vyřešit, ne rovnou natahovat ruku a ještě k tomu nadávat na neschopnou státní péči. Každý odpovídá za výběr svého partnera, každý svého strůjce štěstí. Někdy může člověk šlápnout při výběru do exkrementu, nemůže však chtít po státu, aby mu automaticky čistil boty. A proto si dovolím v intencích této závažné a tragické kauzy prohlásit po vzoru J. F. K.: „Neptejme se, co pro nás udělá stát,

- 37 -

ale ptejme se, co pro něj můžeme udělat my.“ Pokud necháme stát čím dál tím více nahlížet do našich obýváků, jednou na to zle dojedeme. 26 Pan soudce v yjádřil svůj názor. Ale jako soudce se většinou setkává s účastník y domácího násilí až v soudní síni. Zde pak může pochopit některá tvrzení ohrožené osob y jako účelová. Na místě incidentu je to ale trochu jiné. Často jsou účastníci domácího násilí pod vlivem alkoholu, ohrožené osob y b ývají ve velmi špatném ps ychickém stavu a b ývají tam děti, které do všeho brečí. S názorem pana soudce nesouhlasím už proto, že pouze kritizoval a neuvedl jak ým jin ým způsobem pomoci obětem domácího násilí.

2.5 Závěr kapitoly Lze říci, že nov ým zákonem o domácím násilí se Česká republika zařadila mezi t y v yspělé stát y, které v řešení problému pokročil y

od pouhé

represe

a

kriminalizace

domácího

násilí

(§ 215a tr.zák.) k jeho prevenci. Sm yslem v ykázání totiž není svévolné zasahování do práv osob, ale chránit ohroženou osobu před vážn ým, akutním a důvodně hrozícím násilím ze stran y násilníka. Důležité je, že b yla zřízena intervenční centra jako první pomoc ohrožen ým osobám. Zákon č. 135/2006 Sb. si kladl za cíl zlepšit ochranu obětí a přispět

ke komplexnímu

řešení

případů

domácího

násilí.

Z dostupn ých údajů lze soudit, že v ykázání v rukou policie funguje dobře.

26

JIRSA, J. Domácí zabíjačka a domácí násilí. http://blog.aktualne.cz/blogy/jaromir-jirsa.php.

- 38 -

3. POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÍ 3.1 Prevence Další velmi důležitou složkou boje proti domácímu násilí je prevence a s ní přístup k informacím nejen pro oběti. Je třeba zlepšovat informovanost i široké veřejnosti, ať už laické nebo odborné, protože ve společnosti stále přetrvávají m ýt y o domácím násilí. V poslední době došlo v prevenci a informovanosti společnosti k poměrně velk ým změnám směrem k lepšímu. Zasloužil y se o to zejména neziskové organizace, dík y kterým došlo i ke změnám v ochraně před domácím násilím. Přispívat k prevenci domácího násilí mohou zejména: •

stát: změnou legislativ y směřující k větší rovnoprávnosti žen a mužů,

podpora

preventivně

osvětov ých

kampaní

formou

letáků, plakátů, pořadů v médiích, prostřednictvím policistů, apod.; •

média: televize, rozhlas a tisk mají velk ý vliv na utváření postojů společnosti. Ne nadarmo se o médiích hovoří jako o sedmé

velmoci

světa.

Je

důležité,

ab y

média

problém

domácího násilí nebagatelizovala, ale aby pravdivě informovala o

skutečnostech,

za

kterých

k

domácímu

násilí

dochází

a možnostech jeho řešení; •

škol y: o děti b y měl y b ýt vzděláván y k vzájemnému respektu, toleranci a smírnému řešení konfliktů. U starších dětí je třeba do osnov zařadit i informace o domácím násilí; o důležité je i vzdělávání učitelů, ab y b yli schopni správně vést děti k vědomí, že jakékoliv násilí je špatné, i to domácí mezi maminkou a tatínkem. Také ab y b yli schopni

- 39 -

na dětech

diagnostikovat

známk y

domácího

násilí

v rodinách žáků; •

lékaři: b ylo b y vhodné, ab y problematika domácího násilí byla součástí

vzdělávání

lékařů

i

ostatních

zdravotnick ých

pracovníků. Lékař je jako první schopen rozpoznat, že má jeho pacient nějaké problém y. Např. u pacienta, který b yl za jeden rok třikrát ošetřen, přičemž jednou uvedl, že uklouzl ve vaně, jednou zakopl o práh a potřetí upadl na schodech, b y mohl i z chování pacienta poznat, že si zranění nemusel způsobit sám a mohl b y mu poradit; •

neziskové organizace a občanská sdružení: t y, které se zab ývají problematikou domácího násilí, mají prevenci a co nejlepší informovanost veřejnosti i konkrétních obětí jako hlavní náplň své činnosti. Mohou to b ýt různá preventivní opatření, v ýukové program y, veřejné diskuse, v ýzkumné činnosti, atd.

3.2 Místa pomoci – organizace, instituce 3.2.1

Policie České republiky Mezi

organizace,

která

pomáhá

obětem

domácího

násilí,

samozřejmě patří Policie ČR. První kontakt policie s domácím násilím je nesmírně důležitý. První kontakt totiž udává tón a směr, kterým se případ bude dále vyvíjet. Špatný (nesprávně zvládnutý) první kontakt může vážně poškodit všechny účastníky domácího násilí: jak ohroženou

osobu

(zpravidla

ženu),

děti

žijící

v manželství,

tak

i údajnou či skutečnou násilnou osobu. 27 Policisté jsou pravidelně školení pro postup na místě incidentu. V rámci školení hodnotí různé kasuistik y a modelové situace. Na místě samém se řídí postup y pro samotn ý zásah, pro komunikaci s obětí, agresorem i dětmi, které b y mohl y b ýt na místě přítomn y. A jsou školeni i na pomoc

27

ČÍRTKOVÁ,L. Domácí násilí – případ k zamyšlení. Kriminalistický sborník 3/2008. Praha: Kriminalistický ústav Praha Policie ČR, 2008. str. 27.

- 40 -

účastníkům

domácího

násilí

nad

rámec

zákonn ých

povinností.

Domácímu násilí je u Policie ČR věnována značná pozornost. Mezi

organizačními

celk y

ČR

Policie

existují

rozdíl y

v organizaci práce. Ve větších městech jako je Praha, Brno, Ostrava b yla zřízena oddělení, jejichž náplní práce je „jen“ domácí násilí. Taková oddělení pracují na v ysoce profesionální úrovni, protože se nemusí soustředit na jiné kriminální problematik y. V případě, že na teritoriu uveden ých měst dojde k incidentu se znak y domácího násilí, již na místo v yjíždí specialisté, kteří jinou problematiku nedělají. Tito policisté v yjíždí a šetří desítk y případů domácího násilí ročně, čímž se rozšiřují jejich zkušenosti a praktické dovednosti. U menších organizačních celků, jako je např. Územní odbor Policie

ČR

Blansko

(b ývalé

ředitelství

Okresní

Policie

České

republik y Blansko), kde pracuji, taková oddělení z kapacitních důvodů zřídit nelze. K řešení problému domácího násilí jsou v yčleněni někteří policisté, kteří ale zpracovávají i jinou problematiku a kteří nejsou vžd y k dispozici v okamžiku, kd y je třeba specialist y na místo domácího násilí. Proto jsou k problému domácího násilí školeni všichni policisté, kteří b y mohli b ýt v ysláni na místo, kde k incidentu domácího násilí došlo, a kteří b y případně v ykazovali agresora ze společného ob ydlí. Oproti velk ým

městům pak tito

policisté

v yjíždějí jen k několika málo případům domácího násilí ročně a nemají kde

získat

praktické

zkušenosti.

Aby

se

minimalizovaly

ch yb y

policistů na místě samém, mají k dispozici „Výjezdové desk y – domácí násilí“. Součástí desek je: •

doporučen ý obsah v ýjezdov ých desek - domácí násilí;

•

formuláře a podklady:
úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí - min. 3x (pracovní formulář do terénu);
karta

SARA

DN

(pomůcka

ke

domácího násilí – viz. příloha č. 1);

- 41 -

zjištění

rizika

eskalace


potvrzení o v ykázání včetně poučení vykázané a ohrožené osob y

-

min.

3x

(optimálně

průpisov ý

formulář,

je-li

k dispozici);
leták s kontakt y pro osob y ohrožené domácím násilím nebo seznam institucí posk ytující pomoc obětem domácího násilí (viz. příloha č. 2);
seznam

ub ytovacích

zařízení

pro

v ykázanou

osobu

(viz. příloha č. 3); •

metodické materiál y:
instrukční karta - v ýjezd k domácímu násilí;
instrukční karta - postup při v ykázání v bodech.

Instrukční karta – výjezd k domácímu násilí obsahuje praktická doporučení pro v ýj ezd k případům domácího násilí a doporučení ke komunikaci s účastník y incidentu. Praktická doporučení pro v ýjezd k případům domácího násilí:
ještě před zahájením v ýjezdu k domácímu násilí se na něj připravte – to znamená, že b y měl mít policista stále nach ystané předtisk y a ostatní potřebné dokument y;
domluvte se s kolegou na taktice postupu – jde o rozdělení rolí, kdo bude mluvit s násilnou osobou a kdo s ohroženou osobou, případně jak budou postupovat, pokud na místě budou děti;
jednou započat ý v ýj ezd nikd y nerušte – informace od ohrožené osob y, že je již vše v pořádku, může b ýt v ynucená násilnou osobou;
v ysvětlete účastníkům, proč jste přijeli na místo – je třeba účastník y oddělit a zejména násilné osobě v ysvětlit, proč na místě policisté jsou a co se bude dít;
pozor na bezpečnost osob i na vlastní bezpečnost;

- 42 -


po celou dobu na místě incidentu ovládejte svou ps ychiku a zůstaňte nestrann ý – v ýjezd y k případům domácího násilí patří mezi nejobtížnější, pokud jde o zvládnutí profesionální role policist y;
ověřte přítomnost dětí na místě incidentu – přítomnost dítěte může situaci na místě zkomplikovat, ale může i pomoci;
ověřte poškození inventáře ob ydlí – jedním s projevů domácího násilí může b ýt snaha násilné osob y ublížit ohrožené osobě zničením oblíben ých věcí;
v případě zjištění poranění se zajímejte o typ a mechanismus zranění – jde o to, zda uváděn ý způsob poranění odpovídá jeho mechanismu;
nepodceňujte v ýznam evidence – věnujte pozornost zpracování zjištěn ých informací pro další řízení nebo pro další případn ý v ýjezd (důležité pro odhalení historie a eskalace). Doporučení ke komunikaci s účastník y incidentu Policista, který na místě výjezdu jedná sebejistě (avšak nikoliv nadřazeně) má výrazně lepší podmínky pro úspěšné splnění svého úkolu na místě. Sebejistotu však může mít, jen pokud zná svá oprávnění i správný postup. Policista by v žádném případě neměl projevovat své osobní názory či postoje - usnadní to jeho komunikaci s účastníky incidentu a vyhne se tak případným stížnostem. Úkolem policisty na místě incidentu není urovnání sporu či vyřešení vztahu mezi stranami, ale získání informací o tom, co se stalo, zajištění pořádku a bezpečí ohrožené osoby, popř. motivace ohrožené osoby k řešení její situace. To by měl mít policista na paměti, jelikož hrozí, že bude ze strany aktérů snaha jej postavit do role soudce. I proto je vhodné dodržet doporučení k jednání s účastníky domácího násilí. 28 Proto se policisté učí komunikovat jinak s násilnou a jin ým způsobem

28

KLODNEROVÁ, H. Výjezdové desky – domácí násilí. Brno, Krajské ředitelství Policie České republiky Brno, 2009.

- 43 -

s ohroženou osobou. Důraz je pak kladen na komunikaci s ohroženou osobou, která často jedná ve strachu. Instrukční karta - postup při v ykázání v bodech: po příjezdu na místo:
získat informace o situaci, zajistit bezpečí osob, ošetření, oddělit účastník y, zjistit přítomnost dětí;
získat informace o přítomnosti znaků domácího násilí;
rozhodnout o dalším opatření - předvolání k podání v ysvětlení, zajištění,

zadržení,

vykázání,

zách ytka,

odkaz

na

jiné

organizace, SARA DN;
posoudit naplnění podmínek pro v ykázání; policista se rozhodne provést v ykázání: •

zajistit přítomnost nezúčastněné osob y - není nutné, hrozí-li prodlení;

•

zapsat si na místě podklad y pro zpracování úředního záznamu o incidentu se znak y domácího násilí;

•

zvlášť násilnou i ohroženou osobu seznámit: a) se skutečností, že

v yužíváte

svého

oprávnění

v yk ázat

násilnou

osobu;

b) s práv y a povinnostmi, které z v ykázání v ypl ývají násilné a ohrožené osobě; c) s dobou trvání v ykázání; •

předat oproti podpisu poučení v ykázané a ohrožené osobě;

•

v yzvat

násilnou

osobu,

ab y

odevzdala

klíče,

převzetí

poznamenat do potvrzení o v ykázání; •

v ypsat potvrzení o vykázání a předat jej oproti podpisu násilné i ohrožené osobě (+ 1 podepsan ý v ýtisk do spisu);

•

pokud v ykázaná osoba nesouhlasí s vykázáním, posk ytnout možnosti podat námitk y:

a) ústně na místě;

b) písemně

do 3 dnů od převzetí potvrzení o v ykázání u vedoucího místně příslušného územního odboru; - 44 -

•

posk ytnout ohrožené osobě informace o místech pomoci;

•

v yzvat násilnou osobu, ab y si vzala věci osobní potřeb y a opustila

neprodleně

na možnost

donucení;

neuposlechne

v ýzvy,

ob ydlí:

a) odmítne-li,

b)

pokud

v yvést

ji

ani za

pak

použití

upozornit násilná

ji

osoba

donucovacích

prostředků; •

předat v ykázané osobě seznam ub ytovacích zařízení;

•

není-li v ykázaná osoba v ykázání přítomna v místě v ykázání, zjistit místo jejího možného v ýsk ytu k předání poučení o jejích právech a povinnostech a potvrzení o v yk ázání;

•

o v ykázání ihned informovat dozorčí službu;

•

pokud je v ykázáním ohrožen provoz objektu nebo znemožněn v ýkon zaměstnání, bezodkladně v yrozumět příslušné osob y (provozovatel

objektu,

zaměstnavatel)

za

účelem

přijetí

opatření; na útvaru:
v yhotovit úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí;
tento úřední záznam doručit (nejlépe faxem) do 24 hodin od vstupu

do

ob ydlí

na

příslušné

intervenční

centrum,

na příslušn ý okresní soud, na příslušný OSPOD, pokud žije v rodině nezletilá osoba;
uložit klíče do zapečetěné obálk y opatřené číslem jednacím;
umožnit jedenkrát v průběhu v ykázání v ykázané osobě, aby si za přítomnosti policist y ze společného ob ydlí vzala další věci osobní potřeb y a věci nezb ytné pro její podnikání / povolání a zároveň před poskytnutím součinnosti informovat ohroženou osobu;
do 3 dnů od v ykázání zajistit provedení min. jedné fyzické kontrol y

dodržování

povinností

v ykázání;

- 45 -

v ykázané

osob y

v místě

ukončení v ykázání: •

před upl ynutím lhůty ověřit, zda neb yl podán návrh civilnímu soudu na v ydání předběžného opatření;

•

neb yl-li návrh podán, předat oproti podpisu na potvrzení klíče v ykázané osobě, pokud si pro ně přijde;

•

b yl-li návrh podán, telefonick y informovat násilnou osobu, že jí klíče

nebudou

v ydán y z důvodu

prodloužení

v ykázání

a pokud b ylo návrhu v yhověno - předat klíče na soud, pokud neb ylo návrhu v yhověno, umožnit v ykázané osobě převzetí klíčů; •

pokud došlo v průběhu v ykázání k jakékoli změně (zejména ukončení na základě podan ých námitek), informovat ohroženou i v ykázanou

osobu,

příslušn ý

soud,

intervenční

centrum

a OSPOD (orgán sociálně-právní ochran y dětí). Zavedení Výjezdov ých desek – domácí násilí b yl velmi pozitivní počin, dík y kterému se dostane účastníkům domácího násilí kvalitní pomoc v řešení jejich problému.

3.2.2 Ostatní pomáhající organizace Mezi další organizace patří zákonem zřízená Intervenční centra, o kterých jsem se zmiňoval v kapitole 2.3.4. Intervenční centra jsou důležitá pro pomoc oběti domácího násilí v okamžiku, kd y se sama oběť rozhodne změnit svůj často nelidsk ý způsob života. Dále jsou to zdravotníci, jak jsem se už zmínil v kapitole 3.1. Zdravotníci jsou osob y, které mohou odhalit páchání domácího násilí mezi prvními, protože se dostanou do kontaktu s účastník y domácího násilí (s obětí, ale i s agresorem, který oběť může doprovázet) v situaci krátce po útoku. Kd yž se lékař při své praxi setká s obětí domácího násilí, je důležité, ab y jí dokázal poradit. Lékař může b ýt jedinou osobou, s výjimkou samotn ých účastníků domácího násilí,

- 46 -

kdo se o problému doví. Ministerstvo zdravotnictví v ydalo pro postup lékařů v případech domácího násilí metodick ý pok yn. Pomáhají i Orgán y sociálně-právní ochran y dětí (OSPOD). Jejich činnost upravuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Tyto orgán y zasahují v případech domácího násilí zejména tehd y, jsou-li, b yť nepřímo, násilím ohrožen y nezletilé děti. Sociální pracovníci OSPOD mají od roku 2006 oprávnění utajit pob yt nezletil ých dětí i osob ohrožen ých domácím násilím. Velmi

důležitou

a

nezastupitelnou

roli

v prevenci,

informovanosti a pomoci nejen účastníkům domácího násilí mají specializovaná poradenská centra pro oběti domácího násilí. Většinou jsou to nevládní neziskové organizace. Jejich činnost a rozsah posk ytovan ých služeb a pomoci se liší. Každá z nich v ykonává svou činnost na základě vlastních stanov v rámci příslušn ých zákonn ých norem. Při posk ytování pomoci jsou centra vázána mlčenlivostí, jejich pracovníci b y měli mít neutrální postoj k případům, lze v yužít možnosti anon ymní pomoci. Služb y jsou bezplatné. Mezi centra pomoci pro oběti domácího násilí patří:
Acorus, ps ychosociální centrum;
Bíl ý kruh bezpečí, o.s. – občanské sdružení pro pomoc obětem a svědkům trestné činnosti v ČR;
Česká katolická charita – projekt Magdala;
DONA linka - telefonická pomoc obětem domácího násilí;
Poradna pro žen y v tísni – program Ligy lidsk ých práv proFem o. p. s.;
RIAPS, linka důvěry a krizové centrum;
ROSA – Informační a poradenské centrum pro žen y-oběti domácího násilí a další.

- 47 -

3.3 Interdisciplinární spolupráce Z přijatého zákona na ochranu před domácím násilím vyplývá nezbytnost spolupráce určených orgánů a organizací v těch případech domácího násilí, kde bude aplikováno vykázání – to se týká zejména policie, intervenčních center a justice. Tyto subjekty však nemohou pracovat

izolovaně,

naopak

musí

být

obklopeny

fungující

psychosociální sítí, která je zarámována interdisciplinární spoluprací. Takovou formu spolupráce při řešení případů domácího násilí však nelze vztahovat pouze na situace, kdy dojde k vykázání násilné osoby. 29 Zavádění a rozvíjení interdisciplinární spolupráce při řešení domácího násilí je třeba nejen v případech, kd y došlo k v ykázání agresora, ale je potřebné obecně. Je nejen důležit ým prvkem kvalit y ps ychosociálních služeb, ale rovněž i primární prevence kriminalit y, a mělo b y proto b ýt samozřejmou součástí boje proti domácímu násilí. Interdisciplinární spolupráce v České republice existuje v rámci některých měst několik roků, dík y nestátním neziskov ým organizacím. V letech

2003

-

2004

realizoval

Bíl ý

kruh

bezpečí

projekt

Interdisciplinární přístup k řešení případů domácího násilí v Ostravě. Další projekt y b yl y uskutečněn y v Brně, Ústí nad Labem, Praze 4, Kutné Hoře, Třebíči a v dalších městech.

3.4 Kasuistika Dne 29.5.2007 oznamuje Terezie Ch. na místním obvodním oddělení Policie ČR incident, který v ykazuje znak y domácího násilí. V protokolu o trestním oznámení mimo jiné uvedla, že od r. 1998 do dubna 2003 žila ve společné domácnosti s Radkem Ch. V dubnu 2003 se vzali. K prvnímu incidentu mezi nimi došlo v r. 2000, kd y b yla poprvé těhotná. Od té dob y se to stávalo dvakrát do roka. V rámci konfliktu ji vžd y ch ytil pod krkem a někam odhodil. Lékařské ošetření v yhledat

nemusela. Důvodem

29

konfliktů b yla manželova

ŠEDIVÁ, M. Metodický rámec interdisciplinární spolupráce na místní úrovni při řešení případů domácího násilí. Praha: Bílý kruh bezpečí, 2007. str. 17.

- 48 -

žárlivost. Od září 2006 nastoupila na částečn ý úvazek do zaměstnání. Interval mezi incident y se pomalu zkracoval. Manželovi naznačovala, že se chce rozvést, ale nechtěla udělat první krok, prý ab y nesnížila manželovu důstojnost. Manžel o rozvodu mluvit nechtěl. 27.5.2007 mu ale sdělila, že požádá o rozvod. Manžel s tím souhlasil a na všem se dohodli. Druh ý den po návratu z práce ale manžel změnil názor a řekl, že se rozvádět nechce. Pokud chce Terezie Ch. odejít, může jít, on že se postará o děti. Pak následovala dlouhá hádka. Policisté téhož dne, kd y došlo k oznámení, v ykazují násilníka Radka Ch. z domku, kde b ydlí s manželkou a dětmi, z přilehlého pozemku i z ob ydlí a pozemku rodičů Terezie Ch, kteří b ydlí ve stejné obci. Oba b yli poučeni o sv ých právech a povinnostech. Radek Ch. nesouhlasí s tím, co uvedla jeho manželka, a jako podezřel ý se odmítá k věci v yjádřit. Převzal si rozhodnutí o vykázání. Za účasti policistů si z domu bere své osobní věci a odjíždí ke sv ým rodičům. Radek Ch. v yrůstal se dvěma sourozenci v úplné rodině. Vyu čil se soustružníkem a v tomto oboru pracoval 12 let. Základní vojenskou službu v ykonal jako řidič nákladního vozidla. V minulosti neb yl nikd y trestán, nikd y neměl vážnější zdravotní problém y a nikd y se neléčil na ps ychiatrii. Policisté

následující

den

faxem

zaslali

opis

písemného

rozhodnutí společně s opisem úředního záznamu o v ýjezdu k incidentu příslušnému intervenčnímu centru a příslušnému orgánu sociálněprávní ochran y dětí. Zaměstnanci intervenčního centra ještě téhož dne, ted y 30.5.2007, telefonick y kontaktovali Terezii Ch.. Nabídnutou pomoc Terezie Ch. přijala. 4.6.2007 přijela do intervenčního centra. Zde jí pomohli sepsat návrh na nařízení předběžného opatření spočívajícího

v prodloužení

dob y

v ykázání

manžela

z b ydliště.

5.6.2007 soud prodloužil dobu v ykázání o jeden měsíc, usnesení b ylo doručeno Terezii i Radkovi. Terezie Ch. podala návrh na rozvod manželství a na úpravu v ýchov y a v ýživ nezletil ých dětí. Mezi tím

- 49 -

policisté prověřovali podezření ze spáchání trestného činu t ýrání osob y žijící ve společně ob ývaném b ytě nebo domě, dle ust. § 215a tr.zákona. Po ukončení šetření předala policie 8.6.2007 spisov ý materiál okresnímu státnímu zastupitelství. Dne 13.6.2007 v ydal samosoudce okresního soudu trestní příkaz pro spáchání uvedeného trestného činu a Radek Ch. b yl odsouzen k 8 měsícům trestu odnětí svobod y, přičemž mu b yl v ýkon trestu podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Radek Ch. si příkaz převzal dne 19.6.2007. Večer šel spát do chatk y v zahradní kolonii. K tomu co se následně stalo uvedl: „Stále jsem přem ýšlel kolem toho trestního příkazu a nevěděl jsem, co dělat. Tam mě napadlo, že b ych s manželkou mohl mluvit, a jako vhodné se mi to jevilo hned ráno, kd y vím, že jde ven z domu, musí otevřít slepicím. Do domu jsem jít nechtěl, neboť b ych porušoval zákaz. Asi kolem

půlnoci jsem se rozhodl, že za manželkou zajdu.

Schoval jsem se u stodol y na dřevo a čekal jsem na manželku, protože jsem věděl, že kolem mě ráno půjde ke stodole otevřít branku ke slepicím. Vím, že kolem 06.30 hod. doma vstali a manželka po chvíli v yšla ven a šla k těm slepicím. Kd yž došla, tak jsem na ni promluvil. Chtěl jsem vědět, proč ze mě udělala kriminálníka. Ona se však hned na místě otočila a bavit se se mnou nechtěla. Já jsem v tu dobu již měl v ruce nůž. Jedná se o nůž zavírací, který jsem však neměl otevřen ý. V druhé ruce jsem měl mobil a klíče. V ruce jsem t y věci měl proto, že jsem neměl žádnou kapsu. Kd yž se manželka otočila a odcházela zpět, v yběhl jsem za ní, předběhl ji a znemožnil jí otevřít branku. Ona na to reagovala tím, že začala něco křičet. Co to b ylo, nevím. V tu dobu jsem otevřel ten nůž a bodnul jsem do ní. Poprvé to myslím b ylo do břicha nebo někam do levého boku. Pak jsem bodl znovu, a to do krku, a pak zase znovu. Kolikrát to b ylo celkem, to nevím. Bodal jsem do ní v době, kd y stála, a pak v době, kd y už padala.

- 50 -

3.5 Závěr kapitoly Příběh Terezie Ch. dopadl nejhůře, jak jen dopadnout mohl. Byl zmařen

ničím

nenahraditeln ý

lidsk ý

život.

Radek

Ch.

b yl

samozřejmě odsouzen k v ysokému trestu odnětí svobod y za trestn ý čin vražd y. Terezii to ale život nevrátí. Hrůzn ý čin zanechal nesmazatelné stop y v duších blízkých oběti i vraha. A obě děti Terezie a Radka během chvilk y přišly o oba rodiče. Z příběhu je patrné, že žádná právní

ani jiná norma člověka neochrání před přím ým

útokem

agresora. Terezii se dostalo pomoci od Policie ČR, intervenčního centra i justice. Radek b yl ve velmi krátké době, b yť ne pravomocně, odsouzen za domácí násilí. Z toho všeho v ypl ývá, že žádný případ domácího násilí se nesmí podceňovat, přičemž důležitá je prevence a informovanost veřejnosti,

obětí

i potencionálních

obětí tohoto

fenoménu. Důležité je, ab y si všichni uvědomili, že čím dříve se začne konkrétní problém řešit, tím lépe. Proto je důležité kvalitní přístup policistů zejména na samotném místě incidentu se znak y domácího násilí, ab y dokázali podat pomocnou ruku oběti, přítomn ým dětem i agresorovi.

- 51 -

B

VÝZKUMNÁ ČÁST

4.

CÍL VÝZKUMU, PŘEDVÝZKUM, METODOLOGIE

4.1

Cíl výzkumu Domácí násilí je vážn ý problém a dokud bude člověk člověkem,

nikd y se ho nepodaří zcela v ym ýtit, stejně jako např. vražd y, či dopravní nehod y. Společnost se před některými negativními vliv y chrání odedávna. Domácí násilí ovšem začala vnímat jako problém teprve před několika desítkami let. Dříve b ylo domácí násilí tématem, o kterém se raději nemluvilo, neb ylo o něm dostatečné povědomí. Všichni se shodneme na tom, že vražda či v ysoká nehodovost, při které umírají lidé, je něco špatného, ale co domácí násilí ? Naštěstí se společnost už i na tento problém dívá jinak, než před několika let y. Lidé chápou, že je to skutečně problém, který se musí řešit. A to i přesto, že u mnoha lidí stále přetrvávají mnohé předsudk y o domácím násilí. Jak již b ylo zmíněno, někteří odborníci zastávají názor, že první kontakt policie s domácím násilím je nesmírně důležit ý, protože první kontakt totiž udává tón a směr, kterým se případ bude dále v yvíjet. Nesprávně zvládnutý první kontakt může vážně poškodit všechn y účastník y domácího násilí. Proto jsem se rozhodl v ýzkumnou část mé diplomové práce zaměřit na zjištění, jak jsou policisté ze základních útvarů připraveni k řešení problému domácího násilí na místě samém, včetně v ykázání.

4.2

Předvýzkum Před

problému,

započetím ab ych

výzkumu

zjistil,

se

jsem

kterými

provedl

pilotáž

komplikacemi

se

k danému policisté

při v ýjezdech k incidentu se znak y domácího násilí setkávají. Sedm respondentů mi odpovědělo na základní otázk y. Na základě odpovědí a materiálu pro policist y „Výjezdov ých desek – domácí násilí“ jsem v ytvořil otázk y pro dotazník. - 52 -

4.3

Metodologie Vzhledem k cíli v ýz kumu jsem zvolil kvantitativně orientovan ý

v ýzkum, který b yl proveden metodou empirického zkoumání, neboť se domnívám, že v daném případě jde o nejvhodnější formu a metodu zkoumání. K získání dat jsem použil dotazník. Největší v ýhodou dotazníkového získávání dat je velké množství odpovídajících

a

tím

i

velké

množství

získan ých

odpovědí

respondentů. Nev ýh odou je pak zkreslování dat ať už samotn ým respondentem, nebo ze stran y administrátora. Respondent nemusí vžd y uvádět pravdu, administrátor např. může nepřesně formulovat otázk y. Pro dotazník jsem vytvořil 15 otevřen ých otázek (viz. příloha č. 4). Uzavřené otázk y b y b yl y návodné a v ýsledek b y tím b yl velmi zkreslen ý. Respondenti v yplňovali dotazník sami. Poté jsem jako administrátor

dotazník y

anal yzoval

a

s jednotliv ými

respondent y

konzultoval otázk y, zejména t y, kde odpověděli zcela špatně, ab ych v yloučil možnost, že otázce špatně porozuměli.

- 53 -

5

ANALÝZA DAT, VÝSLEDKY A VÝSTUP VÝZKUMU Dotazník

v yplnilo

47

respondentů

s různě

dlouhou

praxí

u Policie ČR, s různ ým počtem absolvovan ých školení týkajících se domácího násilí a lišili se i tím, zda se již účastnili výjezdu k incidentu se znak y domácího násilí. K v yhodnocení odpovědí jsem k jednotliv ých otázkám zvolil stupnice, které jsem bodově ohodnotil.

5.1

Analýza dat

Otázka č. 1)

Co je potřeba nejdříve zajistit - provést na místě

incidentu se znak y domácího násilí ? Správná odpověď: Nejdříve musí policisté na místě oddělit účastníky; je-li to třeba, zajistit lékařské ošetření; zjistit, zda se v domácnosti nacházejí děti, případně jiné osoby. Správně

odpovědělo

9

respondentů

a

získali

2

bod y.

Respondenti ve většině případů uváděli, že musí oddělit účastník y a zajistit ošetření, pokud je někdo zraněn ý a zapomínali na to, že musí zjistit, zda se v domácnosti nenacházejí děti. Těchto odpovědí b ylo 31 a získali za ně 1 bod. V ostatních případech nezískali žádn ý bod.

Bod y

0

1

2

Počet respondentů

7

31

9

Otázka č. 2)

Jakou pomůcku použijete ke zjištění rizika eskalace

domácího násilí ? Správná odpověď: Ke zjištění eskalace domácího násilí policista použije pomůcku SARA DN. Na tuhle otázku odpověděli téměř všichni respondenti dobře, b ylo jich 45 a získali 1 bod. 2 odpověděli špatně a nezískali bod žádn ý.

- 54 -

Bod y

0

1

Počet respondentů

2

45

Otázka č. 3)

Co musíte provést (zajistit), pokud se rozhodnete

násilnou osobu v ykázat ? Správná odpověď: Je třeba zajistit přítomnost nezúčastněné osoby Většina respondentů uváděla, že je třeba zjistit, zda je důvod pro v ykázání. Vysvětlil jsem jim, že se už rozhodli agresora vykázat, ale ještě nezačali s úkon y spojen ými s v ykázáním. 43 respondentů nevědělo, že musí zajistit přítomnost nezúčastněné osob y a nezískali žádn ý bod. Pouze 4 respondenti odpověděli správně a získali 1 bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

43

4

Otázka č. 4) Koho musíte poučit, pokud se rozhodnete pro vykázání ? Správná

odpověď:

Policista

je

povinen

poučit

o

právech

a povinnostech ohroženou i násilnou osobu. Správně odpovědělo 39 respondentů a ti získali 1 bod. Ostatní, ted y 8 respondentů, odpověděli, že je třeba poučit v ykázanou osobu. Že

musí

na

místě

policista

někoho

poučit

v yplývá

už

ze samotné otázk y, proto uveden ých 8 respondentů nezískalo za svou odpověď žádn ý bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

8

39

- 55 -

Otázka č. 5) Kterou písemnost musíte vypracovat na místě incidentu domácího násilí a následně ji předat násilné i ohrožené osobě a jeden v ýtisk založit ke spisu ? Správná odpověď: Na

místě domácího násilí

policista

vyhotoví

potvrzení o vykázání. Stejně jako u otázky č. 2 odpovědělo 45 respondentů správně a získali 1 bod a jen 2 dotázaní nevěděli, kterou písemnost na místě incidentu v yhotovit, ti nezískali žádn ý bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

2

45

Otázka č. 6) Které informace posk ytnete ohrožené osobě ? Správná odpověď: Policista

poskytne ohrožené osobě informace

o místech pomoci. Na tuto otázku odpověděl nesprávně jen jeden respondent, za což nezískal žádný bod, ostatní za správnou odpověď získali 1 bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

1

46

Otázka č. 7) Které informace posk ytnete násilné osobě ? Správná odpověď: Policista poskytne násilné osobě seznam ubytoven. I tato otázka nedělala respondentům problém y, protože správně odpovědělo 45 respondentů a získali 1 bod, 2 dotázaní nezískali žádn ý bod.

- 56 -

Bod y

0

1

Počet respondentů

2

45

Otázka č. 8) Kterou písemnost v yhotovíte po návratu na útvar ? Správná odpověď: Po návratu na útvar policista vyhotoví úřední záznam o incidentu se znaky domácího násilí. Na tuto otázku správně odpovědělo 38 respondentů, kteří za své odpovědi získali 1 bod. Ostatních 9 dotázan ých nezískalo žádn ý bod.

Otázka

č.

Bod y

0

1

Počet respondentů

9

38

9)

V jakém

termínu

provedete

kontrolu

dodržování

povinností v ykázané osob y v místě v ykázání ? Správná odpověď: Policista provede kontrolu do tří dnů. Správně odpovědělo 44 respondentů a získali 1 bod. 3 dotázaní odpověděli špatně, z nichž jeden uvedl do 24 hod. a dva neodpověděli vůbec, přičemž nezískali žádn ý bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

3

44

Otázka č. 10) Co musíte ověřit před upl ynutím lhůt y v ykázání ? Správná odpověď: Zda nebyl podán návrh civilnímu soudu na vydání předběžného opatření. Na tuto otázku správně odpovědělo jen 17 respondentů a získali 1 bod. Většina z 30 dotázan ých, kteří odpověděli špatně a za svou

- 57 -

odpověď nezískali žádn ý bod, uváděla, že musí zkontrolovat dodržení povinností v ykázané osob y.

Bod y

0

1

Počet respondentů

30

17

Otázka č. 11) Co uděláte, kd yž osoba, která ohlásila incident se znak y domácího násilí, věc telefonick y odvolá ještě před tím, než na místo přijedete, a proč to uděláte ? Správná odpověď: Výjezd nezrušíme a snažíme se na místě zjistit, co se

stalo,

protože

ohrožená

osoba

mohla

oznámení

odvolat

pod pohrůžkou násilí. Na tuto otázku odpověděli všichni dotázaní správně a získali za svou odpověď 1 bod. Pravidlem, že se neruší v ýjezd y s oznámením jakéhokoliv násilí, se policisté řídí běžně. Pravděpodobně z tohoto důvodu odpověděli všichni dotázaní správně.

Bod y

0

1

Počet respondentů

0

47

Otázka č. 12) Komu zašlete úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí ? Správná

odpověď:

Úřední

záznam

policista

zašle

intervenčnímu

centru, soudu, OSPOD. Protože se uvedený úřední záznam zasílá třem institucím, kdo z respondentů uvedl všechn y, získal 3 bod y. Za dvě v yj menované instituce získali 2 bod y a za jednu 1 bod. Všechn y tři instituce uvedlo 5 dotázan ých. Jednu instituci uvedli 3 dotázaní a žádnou 7 dotázan ých.

- 58 -

Nejvíce odpovědí b ylo se dvěma institucemi, přičemž všech 32 takto odpovídajících respondentů zapomnělo na soud.

Bod y

0

1

2

3

Počet respondentů

7

3

32

5

Otázka č. 13) Dokdy jste povinen zaslat úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí od vstupu do obydlí ? Správná odpověď: Do 24 hod. Špatně na tuto otázku odpověděli 4 dotázaní a nezískali žádn ý bod. 35 respondentů uvedlo, že do 24 hod. Osm respondentů uvádělo: „okamžitě“, „ihned“, „co nejdříve“. Když jsem se jich po v yplnění dotazníku ptal, co to je okamžitě, ihned, co nejdříve, všichni věděli, že lhůta je 24 hod. 43 respondentů získalo za svou odpověď 1 bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

4

43

Otázka č. 14) Co jste povinen umožnit násilné osobě v době v ykázání, kolikrát a za jak ých podmínek ? Správná

odpověď:

Aby

si

jedenkrát

za

přítomnosti

policisty

ze společného obydlí vzala další věci osobní potřeby a věci nezbytné pro její podnikání, povolání. Na tuto otázku odpovědělo 45 respondentů správně a získalo 1 bod, 2 dotázaní neuměli na otázku odpovědět a nezískali žádn ý bod.

Bod y

0

1

Počet respondentů

2

45

- 59 -

Otázka č. 15) Za jak ých podmínek zašlete úřední záznam o incidentu se znak y domácího násilí OSPOD ? Správná odpověď: Pokud v rodině žije nezletilá osoba. Jen 3 dotázaní nevěděli, za jak ých podmínek se zasílá úřední záznam OSPOD a nezískali žádn ý bod, 44 dotázan ých za správnou odpověď získalo 1 bod.

5.2

Bod y

0

1

Počet respondentů

3

44

Výsledky a výstup výzkumu Policisté – respondenti z maximálního možného počtu 843 bodů,

které mohli získat, získali 633 bodů (viz. graf č. 8). 16-18

bodů

získali

3

respondenti,

13-15

bodů

získalo

34 respondentů, 10 – 12 bodů získalo 8 respondentů a méně než 10 bodů získali 2 respondenti (viz. graf č. 9).

Graf č. 8 - získané body všech respondentů z 846 možných

213

633

celkový počet bodů, které všichni respondenti získali celkový počet bodů, které všichni respondenti ještě mohli získat

- 60 -

Graf č. 9 - počet respondentů podle získaných bodů 3; 6%

2; 4% 8; 17%

34; 73%

méně než 10

10-12

13-15

16-18 bodů

Anal ýzou získan ých dat b ylo zjištěno, že vědomosti policistů týkající se problematik y domácího násilí, konkrétně zásahu na místě incidentu,

jsou

dobré.

Mezi

vědomostmi

některých

jednotliv ých

policistů ale b yl y velké rozdíl y. Při rozboru v yplněn ých dotazníků jsem zjistil, že dva z respondentů měli velmi malé znalosti dan é problematik y.

Kromě

uveden ých

15

otázek

v dotazníku

jsem

od respondentů zjišťoval: 1)

jak dlouho jsou zaměstnáni u Policie ČR;

2)

kolik

absolvovali

Školení

jsou

školení

t ýkajících

organizována

jako

se

domácího

celodenní

násilí.

zaměstnání

v pracovní době, tedy osmihodinová; 3)

zda se zúčastnili v ýjezdu k incidentu se znak y domácího násilí. A právě dva respondenti s nejhoršími výsledk y uvedli, že jsou

u Policie ČR zaměstnáni do jednoho roku, neúčastnili se žádného školení t ýkajícího se domácího násilí a nikd y neb yli na v ýjezdu k incidentu se znak y domácího násilí. Největší přehled o problému měl policista, který nikdy neb yl na v ýjezdu k incidentu se znak y domácího

- 61 -

násilí, ale u Policie ČR je zaměstnán 27 roků a účastnil se 4 školení. Při anal ýze v yplněných dotazníků téměř všichni respondenti uvedli, že ví co dělat, kd yž přijedou na místo incidentu se znak y domácího násilí. K dalším úkonům používají Výjezdové desk y – domácí násilí, na které spoléhají. Výjezdové desk y mají stále u sebe ve v ýjezdové tašce, kterou s sebou vozí vžd y, kd yž opustí obvodní oddělení. Respondenti se shodli na tom, že je důležité zvládnout situaci po příjezdu na místo incidentu, uklidnit emoce a potom už je dostatek časového prostoru pro Výjezdové desk y.

Vlastním v ýzkumem jsem zjistil, že pravděpodobně existuje závislost mezi odslouženou dobou u Policie ČR (praxí), počtem absolvovan ých školení t ýkajících se předmětné problematiky, počtem účastí

na

v ýjezdech

k incidentům

domácího

násilí

jednotliv ých

respondentů a vědomostmi – schopnostmi úspěšně řešit velmi náročn ý úkol na místě incidentu. Proto navrhuji provést v ýzkum na větším počtu respondentů pro získaní vzorku statistick y v ýznamn ých dat. Na základě v ýsledků v ýzkumu navrhuji školení zaměřit na policist y, kteří to potřebují.

- 62 -

6.

ZÁVĚR Cílem mé diplomové práce b ylo naznačit hloubku problému,

který jsme nazvali domácí násilí. Domov je totiž pro spoustu lidí místem jistot y a bezpečí, kde hledáme porozumění a pomoc. A pro jiné je domov místo, kde je jim ubližováno, kde vládne strach. Přestože b y se z názvu problému zdálo, že domácí násilí je věc soukromou, není tomu tak. Snažil jsem zdůraznit pozitivní změn y v řešení domácího násilí, ke kterým došlo přijetím zákona č. 135/2006 Sb., kterým se změnil y některé zákon y v oblasti ochran y před domácím násilím. V řadě v yspěl ých zemí se pokouší řešit problematiku domácího násilí a Česká republika se může zařadit mezi t y země, které se nespokojil y s povrchním řešením věci a zavedl y s ystémov ý, komplexní přístup k ochraně a prevenci před domácím násilím, protože je to složit ý problém, který se musí řešit v souvislostech. V praxi b ylo uvedeno v ykázání agresora, které v ýrazně zasahuje do práv osob y, která je zatím jen podezřelá. Zákonodárce však uznal, že je vhodnější riskovat v ýznamn ý zásah do práv předpokládaného pachatele, než riskovat nebezpečn ý útok proti zdraví nebo dokonce životu

předpokládané

oběti.

Protože

domácí

násilí

není

příliš

jednoduché rozpoznat, odhalit, ani efektivně řešit. Vzhledem k tomu, že k němu dochází mezi blízk ými osobami, většinou v soukromí nebo alespoň bez přítomnosti dalších osob a že může nab ývat rozličn ých podob, nemusí se o mnoh ých případech nikd y nikdo dozvědět. Oběť, která nemá odvahu svou tíživou situaci řešit, může léta trpět v područí agresora. Protože se násilí časem stupňuje, stejně tak jako závislost oběti na agresorovi, může celá situace skončit velmi tragick y. Nemluvě o tom, že domácímu násilí mohou přihlížet děti, na které to má negativní vliv. Samozřejmě jsem nemohl ve své diplomové práci obsáhnout celou problematiku domácího násilí a vyčerpat tak téma beze zb ytku. Avšak zpracováním této diplomové práce se mi otevřel nový pohled na tuto problematiku. Nelze se v žádném případě spokojit s dnešním

- 63 -

stavem. Existují jiné společensk y v ýznamné problém y, které se lidé snaží řešit podstatně delší dobu než domácí násilí a do dnešního dne jsme

nedospěli

k uspokojivému

řešení.

Domácí

násilí

je

jeden

z takov ých problémů. V jeho řešení jsme stále na začátku. Např. je třeba zlepšit pomoc agresorovi, ab y nedocházelo nebo se alespoň minimalizoval y takové následk y, jako u Terezie a Radka. Důležité ale je, že už jsme udělali první krok a neb yl vůbec nesměl ý. Společnost dala jasně najevo, že domácí násilí netoleruje a to je dobře.

- 64 -

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A PRAMENŮ

BURIÁNEK, J. aj. Domácí násilí – násilí na mužích a seniorech. 1. vyd. Praha/Kroměříž: Triton, 2006. 108 str. ISBN: 80-7254-914-6. CONWAYOVÁ, H.L. Domácí násilí – příručka pro současné i potencionální oběti. 1. vyd. Praha: Albatros Plus, 2007. 158 str. ISBN: 13-741-007-02. ČÍRTKOVÁ, L. Policejní psychologie. 3. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN: 80-7178475-3. DUFKOVÁ, I. – ZLÁMAL, J. Domácí násilí – pracovní manuál. Praha: MVČR, 2005. 70 str. DUFKOVÁ, I. – ZLÁMAL, J. Domácí násilí se zaměřením na problematiku obětí – pracovní manuál. Praha: MVČR, 2004. 52 str. FRANK, P. a kol. Průvodce na cestě k rovnosti žen a mužů (nejen) pracovní sešit k přednáškám. Brno: Nesehnutí, 2004. 48 str. ISBN: 80-903228-4-0. GJURIČOVÁ, Š. – KOCOURKOVÁ, J. – KOUTEK, J. Podoby násilí v rodině. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 2000. 101 str. ISBN: 80-7021-416-3. HOLOUŠOVÁ, D. – KROBOTOVÁ, M.

Diplomové a závěrečné práce. 1. vyd.

Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. 117 str. ISBN: 80-244-0458-3. CHRÁSKA, M. Úvod do výzkumu v pedagogice. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 200 str. ISBN: 80-244-1367-1. JIRSA, J. Domácí zabíjačka a domácí násilí. http://blog.aktualne.cz/blogy/jaromirjirsa.php. KLODNEROVÁ, H. Výjezdové desky – domácí násilí. Brno: Krajské ředitelství Policie České republiky Brno, 2009. Kriminalistický sborník 3/2008. Praha: Kriminalistický ústav Praha, Policie ČR, 2008. 72 str. MACH, J. – ŠMOLKA, P. Když vás trápí někdo blízký. 1. vyd. Praha: Portál, 1999. 175 str. ISBN: 80-7178-337-4.

- 65 -

ŠEDIVÁ, M. a kol. Metodický rámec interdisciplinární spolupráce na místní úrovni při řešení případů domácího násilí. Praha: Bílý kruh bezpečí, 2007. 55 str. ISBN: 978-80-239-9449-0. VARGOVÁ, B. – VAVROŇOVÁ, M. a kol. Od dobrého úmyslu k dobré spolupráci – Manuál pro efektivní interdisciplinární spolupráci v případech domácího násilí. Praha: Rosa, 2006. VOŇKOVÁ, J. – HUŇKOVÁ, M. a kol. Domácí násilí v českém právu z pohledu žen. Praha: proFem, o.p.s., 2003. 194 str. ISBN: 80-239-2106-1. VOŇKOVÁ, J. Vaše právo! 4. aktualizované vyd. Praha: proFem o.p.s, 2005. 70 str. ISBN: 80-239-4025-2. VOŇKOVÁ, J. a kol. Metodický rámec práce intervenčních center a podpora jejich vzniku. Praha: Bílý kruh bezpečí, 2007. 87 str. ISBN: 978-80-239-9448-3. ZÁVODSKÁ DVOŘÁKOVÁ, J. Nová právní úprava o ochraně před domácím násilím. Praha: Právo a rodina, 2006, č.7. ISSN: 1212-866X. WWW.bkb.cz. WWW.domasinasili.info. WWW.donalinka.cz. WWW.koordona.cz. WWW.kudlanka.cz. WWW.persefona.cz. WWW.profem.cz. WWW.rodina.cz. WWW.rosa-os.cz. WWW.stopnasili.cz. WWW.zena.centrum.cz. Zákon č. 1/1993 Sb. – Ústava České republiky. Zákon č. 100/1988 Sb. – Zákon o sociálním zabezpečení. Zákon č. 108/2006 Sb. – Zákon o sociálních službách. - 66 -

Zákon č. 135/2006 Sb. – Zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilím. Zákon č. 140/1963 Sb., ve znění novel – Trestní zákon. Zákon č. 2/19993 Sb. – Listina základním práv a svobod. Zákon č. 273/2008 Sb. – Zákon o policii České republiky. Zákon č. 274/2008 Sb. – Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Policii České republiky. Zákon č. 283/1991 Sb. – Zákon o policii České republiky. Zákon č. 29/2007 Sb. – Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, zákon č. 135/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany před domácím násilí, zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. Zákon č. 99/1963 Sb. – Občanský soudní řád.

- 67 -

SEZNAM PŘÍLOH:

Příloha č. 1:

SARA DN – pomůcka ke zjištění rizika eskalace domácího násilí

Příloha č. 2:

Seznam institucí poskytující pomoc obětem domácího násilí pro okr. Blansko

Příloha č. 3:

Seznam institucí a zařízení poskytující ubytování na okr. Blansko

Příloha č. 4:

Dotazník k výzkumu

- 68 -

PŘÍLOHA Č. 1

- 69 -

PŘÍLOHA č. 2

INSTITUCE POSKYTUJÍCÍ POMOC OBĚTEM DOMÁCÍHO NÁSILÍ NA OKR. BLANSKO DONA linka, pomoc obětem domácího násilí, informace 251 511 313 Bílý kruh bezpečí, pomoc obětem trestných činů 317 110 Linka důvěry RIAPS 580 697 Centrum krizové intervence 016 666 ROSA, centrum pro týrané a osamělé ženy Pro Fem o.p.s., telefonická právní poradna a právní zastupování pro osoby ohrožené domácím násilím 11.00 hod.

nonstop

tel.

nonstop

tel. 257

nonstop

tel. 222

nonstop

tel. 284

tel. 241 432 466 602 246 102 tel. 224 910 744 jen úterý 9.00 – středa

20.30 ACORUS 772 SPONDEA Brno 541 235 511

18.30

–

nonstop tel. 283 892 nonstop tel. 739 078

078 Linky důvěry v místě Krizová centra v místě Intervenční centrum v místě Azylové domy

kontakt poskytne příslušný sociální

odbor dle místa bydliště a DONA linka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v místě Orgán sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v místě Policie ČR Městská/obecní policie, oddělení přestupků městského/obecního úřadu apod. Zdravotnická záchranná služba Tísňové volání

nonstop tel. 158

nonstop

tel.

nonstop tel. 112

- 70 -

155

PŘÍLOHA č. 3

SEZNAM institucÍ A ZAŘÍZENÍ poskytující UBYTOVÁNÍ okr. Blansko Působnost OOP Boskovice : 1. Hotel FITNESS Vodní č. 14, Boskovice 516 453 437 2. Hotel MORAVIA-Lasákův mlýn Dukelská č. 77, Boskovice 516 545 441 3. Penzion ZLATÁ RŮŽE kpt. Jaroše č. 3, Boskovice 516 452 523 4. Penzion „Pod zámkem“ Hradní č. 4, Boskovice 516 456 056 5. Hotel SLAVIA Komenského č. 55, Boskovice 516 454 126 6. Ubytovna Boskovice nám. 9. května 2, Boskovice 516 453 012 7. Hotel LANGR, s.r.o. Dolní č. 133, Doubravice nad Svitavou 516 432 728 8. Hostinec „U Staníčků“ Skalice nad Svitavou č. 1 516 469 194 9. Penzion ATHÉNA Suchý č. 263 516 468 025 Působnost OOP Letovice : 10. Hotel DERMONT Pražská 50, Letovice 516 475 502 11. Hotel KOUPALIŠTĚ U Koupaliště č. 10, Letovice 516 528 630 12. Penzion HAVÍRNA Jevíčská č. 41, Letovice 516 475 361 13. Penzion SVITAVICE Lazinov č. 56 ( u přehrady Křetínka ) 516 470 676 14. Hotel ZÁVRŠÍ nám. Míru č. 91, Olešnice 776 067 245 15. Penzion SLAVÍČEK Křtěnovská č. 546, Olešnice 516 463 430 16. Ubytovna P-D Refractories CZ, a.s. Na Zkratce č. 585, Velké Opatovice 516 477 467 17. Ubytovna Stř. školy umělecko-průmyslové Mládežnická č. 430, Velké Opatovice 516 477 100 Působnost OOP Blansko : 18. Autokemp Olšovec

Jedovnice

516442134

19. Hotel Broušek

Sloup 108

516435307

20. Hotel Dukla

Blansko, Nám. Republiky 1

516418736

- 71 -

21. Hotel Macocha

Blansko, Svitavská 35

516419661

22. Hotel Panorama

Blansko, Těchov 168

516418111

23. Hotel Pod Horkou

Adamov, Pod Horkou 5

516446329

24. Hotel Probe

Blansko, Husova 1

516414987

25. Hotel Rado

Jedovnice, Havl. nám. 572

516442603

26. Hotel Riviéra

Jedovnice, Riviéra 595

516442839

27. Hotel Santini

Křtiny 20

516439422

28. Hotel Skalní Mlýn

Blansko, Skalní Mlýn 96

516418113

29. Hotel Stará Škola

Sloup 30

516435485

30. Hotel Terasa

Jedovnice, Riviéra 585

516442636

31. Hotel Zlatá Lípa

Lipovec

736460413

32. Charita BK, denní centrum

Blanko, Komenského 19

516411583

33. Charita BK,Centrum pro matku a dítě Blansko, Sladkovského 2b

516411400

34. Charita BK, noclehárna pro muže

Blansko, Luční 10

516410467

35. Penzion Karst

Blansko, Chelčického 1

516411282

36. Penzion Lucie

Blansko, A. Dvořáka 14

776678001

37. Penzion Nike

Jedovnice

516442109

38. Penzion Olmega

Jedovnice, K Propadání 698

606254300

39. Penzion Pavla

Lažánky 62

516415902

40. Penzion Sedlak

Blansko, Horní Pálava 21

516412695

41. Penzion Sport

Jedovnice, Tyršova Osada 541

516442898

42. Penzion U Faustů

Křtiny 62

516439226

43. Penzion U Hraběnky

Petrovice

516435486

44. Penzion U Ježků

Lažánky 73

516418924

- 72 -

45. Penzion U Kamenného kola

Adamov, Josefov 467

516446321

46. Penzion U Rechů

Blansko, Hořická 42

516414649

47. Penzion v Punkevním Údolí

Blansko. Punkevní Údolí 54

516417805

48. Ubytovna ASK Blansko

Blansko, Mlýnská 16

516418689

49. Ubytovna SOŠ, SOU a U Blansko, Bezručova 33

516419620

Působnost OOP Černá Hora :

Bořitov Ubytovna

50.

ZEPO

Bořitov, tel.: 516

437 079, 516437204 - Ing. Bracková

Černá Hora 51. Ubytovna SOKOLOVNA

Černá Hora, nám. Míru,

tel.: 516437121 - Musilová 52. Ubytovna ČERNOHORSKÝ KLUB Černá Hora nám. Míru 14 tel. 516437690 - Málek

Lysice Ubytovna

53.

BRODECKÝ

Lysice, Žerůtská tel.: 603 944264, 608 959151– Brodecký Lysice, nám. Osvobození

54. Ubytovna LIDOVÝ DŮM 145 tel. 516472200, 516472300 ing. Mikulčický

Kunštát 55. Penzion U ZÁMKU 56.

Kunštát, Fr. Halase č.

135 Hotel U SOCHY

tel.: 516462022 – Libuše Bulová

Kunštát - Rudka 252 tel.: 516462440 - Popelková

Lomnice 57. Penzion POD SÝPKOU

Lomnice, ul. Tišnovská č.

3 58. Zámecký penzion LOMNICE

tel: 549 450 500 – Hrubá

Lomnice, Nový Svět 158 tel. 777223667 – ing. Pozděna

Hodonín 59.

Ubytovna

rekreační

středisko

ŽALOV

Hodonín tel.: 516463924 - Vojtová

Rájec – Jestřebí 60. 61. 62. 63. 64.

Ubytování RESTAURACE NA KOPEČKU Rájec Jestřebí tel.: 516 432 034 Ubytovna ZERA Rájec - Jestřebí, Blanenská 86 tel: 516 432 211, 606100507 – Skoták Ubytovna FK MKZ Rájec - Jestřebí, ul. Sportovní 603 tel.: 516 433 391 - Zouharová Ubytovna DIPRO Rájec - Jestřebí, ul. Spešovská tel.: 516 432 121 - Volán Ubytovna KUBOSPOL Rájec – Jestřebí, ul. Na Hrázi tel.: 777 709 518 - Pokorný

- 73 -

PŘÍLOHA Č. 4

DOTAZNÍK U Policie ČR jsem zaměstnán …………………… roků. Absolvoval(a) jsem ………………. školení týkající se domácího násilí (počet). Zařazen:

OO Policie ČR*,

SKPV Policie ČR*

(*nehodící se

škrtněte)

Účastnil jste se výjezdu k incidentu domácího násilí:

ano* ne*

(*nehodící se

škrtněte)

1) Co je potřeba nejdříve zajistit - provést na místě incidentu se znaky domácího násilí ?

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… 2) Jakou pomůcku použijete ke zjištění rizika eskalace domácího násilí ?

………………………………………………………………………………………… 3) Co musíte provést (zajistit), pokud se rozhodnete násilnou osobu vykázat ?

………………………………………………………………………………………… 4) Koho musíte poučit, pokud se rozhodnete pro vykázání ?

………………………………………………………………………………………… 5) Kterou písemnost musíte vypracovat na místě incidentu domácího násilí a následně ji předat násilné i ohrožené osobě a jeden výtisk založit ke spisu ?

………………………………………………………………………………………… - 74 -

6) Které informace poskytnete ohrožené osobě ?

…………………………………………………………………………………………

7) Které informace poskytnete násilné osobě ?

………………………………………………………………………………………… 8) Kterou písemnost vyhotovíte po návratu na útvar ?

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… 9) V jakém termínu provedete kontrolu dodržování povinností vykázané osoby v místě vykázání ?

………………………………………………………………………………………… 10) Co musíte ověřit před uplynutím lhůty vykázání ?

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… 11) Co uděláte, když osoba, která ohlásila incident se znaky domácího násilí, věc telefonicky odvolá ještě před tím, než na místo přijedete, a proč to uděláte ?

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… 12) Komu zašlete úřední záznam o incidentu se znaky domácího násilí ?

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

- 75 -

13) Dokdy jste povinen zaslat úřední záznam o incidentu se znaky domácího násilí od vstupu do obydlí ?

………………………………………………………………………………………… 14) Co jste povinen umožnit násilné osobě v době vykázání, kolikrát a za jakých podmínek ?

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

………………………………………………………………………………………… 15) Za jakých podmínek zašlete úřední záznam o incidentu se znaky domácího násilí OSPOD ?

…………………………………………………………………………………………

…………………………………………………………………………………………

- 76 -

ANOTACE Jméno a příjmení:

Martin Sedlák

Katedra:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Mgr. Pavel Neumeister, Ph.D.

Rok obhajoby:

2009

Název práce: Domácí násilí jako fenomén současné doby Název v angličtině: Domestic violence as a present phenomenon Anotace práce:

Cílem mé diplomové práce bylo naznačit hloubku problému domácího násilí. Snažil jsem se zdůraznit potřebu pomoci obětem domácího násilí, pozitivní změny v šetření domácího násilí přijetím zák.č. 135/2006 Sb. a to, že společnost dala jasně najevo, že domácí násilí netoleruje.

Klíčová slova:

domácí násilí, agresor, násilník, oběť, incident, vykázání, opakování, dlouhodobost, eskalace, stupňování, jasné rozdělení rolí, neveřejnost The objective of my diploma thesis was to depict the depth of the issue of home violence. I tried to emphasise the need of help for the victims of home violence, the positive trends in the investigation of home violence cases which was supported by the embracement of no. 135/2006 law as well as the fact that the society clearly signified that there is no tolerance of home violence. domestic violence, aggressor, violent person, victim, incident, expulsion, recidivation, stableness, escalation, graduation, clear division of roles, privary SARA DN, instituce poskytující pomoc obětem domácího násilí, seznam institucí a zařízení poskytující ubytování, dotazník výzkumu, grafy, tabulky.

Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:

Rozsah práce:

67 stran

Jazyk práce:

Český jazyk

- 77 -