DOLCETA spotřebitelské vzdělávání a informace on-line

»»DOLCETA – spotřebitelské vzdělávání a informace on-line DOLCETA je vzdělávací a informační nástroj zaměřený na spotřebitelské otázky určený učitelům základních a středních škol, ale také vzdělávacím programům pro dospělé a pro širokou veřejnost. Učitelé na stránce www.dolceta.eu najdou osnovy hodin a výukové materiály, které jim pomohou rozvíjet povědomí studentů o roli reklamy ve společnosti, o právech spotřebitelů, pokud se např. rozbije věc, kterou si koupili po prvním použití, nebo o tom, jak zacházet s rozpočtem. Od roku 2011 se jednotlivé sekce zabývají tématy: ÂÂ práva spotřebitelů, ÂÂ finanční služby a finanční gramotnost, ÂÂ bezpečnost spotřebitelů, ÂÂ služby v obecném zájmu, ÂÂ udržitelná spotřeba, ÂÂ bezpečnost potravin a zdravé jídlo. Informace a vzdělávací obsah jsou praveny s ohledem na místní kontext ve všech sedmadvaceti státech Unie a zveřejněny ve všech jazycích. Výukové materiály najdete pohromadě v „okénku pro učitele“ na adrese www.dolceta.eu/ceska-republika.

Kód školy:

CZ - .........................................................................

Název školy:

.................................................................................

.................................................................................

Vážení učitelé, smyslem tohoto dotazníku je zjistit, jak byl diář Něco za to stojí! využíván u vás ve škole a co by se na něm podle vás dalo v následujících letech zlepšit. Za Vaše zkušenosti a postřehy, které jsou pro nás velmi důležité, Vám děkujeme. Vyplněné dotazníky zašlete prosím na uvedenou adresu do 31. března 2011. Další vydání diáře bude přednostně zasíláno školám, které na naše dotazníky odpověděly.

Dotazník můžete vyplnit on-line na adrese:

www.europadiary.eu nebo vyplňte tento dokument a zašlete ho místnímu partnerovi projektu: Generation Europe, o. s. Vratislavova 59/5 128 00 Praha 2

Jaké předměty vyučujete? (můžete vybrat více možností) literatura dějepis cizí jazyky zeměpis přírodní vědy společenské vědy q jiné (konkrétně: ....................................................................)

matematika ekonomie náboženství

Pro studenty jakého věku jste diář nejvíce využil/a? q 13 q 14 q 16 q 17 q jiné (konkrétně: ....................................................................)

q 15 q 18

O diáři: Z jakého důvodu používáte diář ve třídě? (můžete vybrat více možností) Bylo mi řečeno, že ho mám používat. Je to kvalitní učební pomůcka. Některá z témat souvisí s látkou, kterou se studenty probírám. O některá témata se osobně zajímám. Jak často plánujete s diářem ve třídě pracovat? q vůbec q jednou nebo dvakrát q každé čtvrtletí

q každý měsíc

Jak na diář a jeho obsah nejčastěji reagují vaši studenti? q zajímají se q nezajímají se q jsou pasivní Která část diáře byla pro vás nejužitečnější? (vyberte jednu položku) Evropská unie Tvoje zdraví a bezpečnost Tvoje studium a budoucnost Tvoje životní prostředí Tvoje práva, tvoje volba Za hranicemi

q každý týden

Dotazník pro učitele

O vás:

1

Pomohl Vám diář lépe porozumět EU? ano Vám osobně: q Vašim studentům: q

ne q q

Měl/a byste o diář zájem příští rok? q ano q ne Byla by podle Vás elektronická verze diáře vhodnou náhradou za tištěné vydání? (soubory v PDF k prohlížení na počítači, případně jiný formát pro mobilní zařízení) ano ne pro Vás: q q pro studenty: q q O Příručce pro učitele: Co Vás nejvíc zaujalo? kvízy q hry/aktivity

q náměty na diskuse ve třídě

Kolik aktivit doporučených v Příručce pro učitele plánujete v průběhu školního roku použít? žádnou q 1–2 q 3–5 q víc než 5 Napište nám prosím, které aktivity se Vám líbily a které nikoliv. Obodujte prosím tři nejoblíbenější „1“ a tři nejméně oblíbené „0“. ............ Evropská unie

............ Energie

............ Státy EU

............ Rozvojová pomoc

............ Finanční gramotnost

............ Čím budeš, až vyrosteš?

............ Finanční priority

............ Inovace a regionální rozvoj

............ Konkurenceschopnost

............ Zdravý životní styl

............ Diskriminace a sociální sítě Evropská komise zahájila externí hodnocení projektu Evropský diář, jehož výsledky rozhodnou o budoucnosti projektu. Souhlasil/a byste, aby Vás útvary Evropské komise kontaktovaly s žádostí o Váš názor na Evropský diář? q ano q ne Pokud ano, napište prosím svou e-mailovou adresu: ...................................................................................................................................... Poznámky? �� ............................................................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................................................................................

2

»»Vítejte Příručka pro učitele, kterou držíte v ruce, nabízí aktivity do hodin na základě textů v diáři Něco za to stojí pro školní rok 2011/2012.

četbě textů a k co nejčastějšímu čerpání z dalších zdrojů, třeba právě z doporučených webových stránek. Studenti by měli se měli naučit automaticky ověřovat informace, neboť to budou potřebovat nejen jako spotřebitelé, ale také jako budoucí osobnosti veřejného života.

Aktivity se týkají občanské výchovy, informačních a komunikačních technologií, ekonomie, mediálních studií, společenských věd a dalších. Navržené aktivity rozvíjejí celou škálu dovedností od kritického myšlení, komunikace a diskuse až po řešení problémů a týmovou práci.

Doufáme, že vám Příručka pro učitele bude k užitku, a těšíme se na Vaše náměty a názory jak na příručku, tak na diář – proto prosím nezapomeňte vyplnit a odeslat dotazník na straně 1.

Až si pročtete diář, je vhodné některá témata pečlivěji nastudovat na webových stránkách, které najdete na konci jednotlivých textů.

Vaše redakce

Pracovní listy jsou navržené tak, aby se daly snadno kopírovat a rozdávat studentům. Každá sekce odkazuje na příslušné texty v diáři. Doporučujeme, aby učitelé vedli studenty ke kritické

Tato publikace je placená Evropskou komisí a vydává ji nadace Generation Europe Foundation ve spolupráci s Generation Europe, o. s., pod vedením Evropské komise.

Obsah Dotazník�� 1

Energie ��19

Vítejte�� 3

Rozvojová pomoc��22

Evropská unie�� 4

Čím budeš, až vyrosteš?��25

Státy EU�� 7

Inovace a regionální rozvoj��29

Finanční gramotnost��10

Zdravý životní styl��32

Finanční priority��13 Konkurenceschopnost��15 Diskriminace a sociální sítě��17

3

»»Evropská unie cíle:

ověřit, zda studenti znají základní fakta o fungování EU; přimět je, aby zhodnotili vztahy mezi zemí, ve které žijí, a EU a aby posoudili další vlivy EU na každodenní život

klíčová slova:

Evropská unie, současné dění

aktivity:

četba, pracovní listy, průzkum, diskuse

předměty:

společenské vědy, občanská nauka, dějepis, zeměpis

dovednosti:

pochopení a interpretace problematiky

četba:

Profily členských státù na začátku kalendáøe + strany 4–5, 8–10, 11, 12–13, 18–19 a 22–24

Doporučené aktivity Četba Studenti si v diáøi pøečtou výše uvedené texty. Pracovní list Pracovní list je navržen jako kvíz, který ověøí znalosti a pochopení informací z uvedených textù. Odpovědi a krátká vysvětlení najdete níže. Domácí úkol a diskuse Studenti dostanou za domácí úkol prostudovat hlavní titulky zpráv za uplynulých sedm dnù a poznamenat si hlavní témata. Ve tøídě pak učitel projde zaznamenaná témata a sepíše je na tabuli. Mohou to být napøíklad: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

kriminalita na internetu, místní násilná událost, pøírodní katastrofa, únos dítěte, terorismus,

ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

ozbrojený konflikt, skandál s nebezpečným výrobkem, ekonomická a finanční krize, nezaměstnanost, stávka dělníkù, ekologické škody.

Učitel uvedená témata prodiskutuje se studenty a zaměøí se pøitom na nalezení témat: ÂÂ která spadají do kompetence státu (národní témata); ÂÂ se kterými by si sice stát poradil, ale zvládal by je lépe, kdyby spolupracoval s dalšími státy (smíšená témata); ÂÂ která jeden stát sám nevyøeší (mezinárodní témata).

4

Příručka pro učitele diáře Něco za to stojí! 2011/2012 Diář ve všech jazycích Unie najdeš na: www.europadiary.eu

Výzkum Pro zadání výzkumu učitel studenty rozdělí do čtyřčlenných skupin. Každá skupina dostane jedno „smíšené“ a jedno „mezinárodní“ téma. Skupina má za úkol vytvořit pětiminutovou prezentaci, která bude zahrnovat následující body: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Definici tématu a informaci, jak je téma vnímáno u nás a jak v jiných zemích; cíle státu v této oblasti; organizace, se kterými stát spolupracuje na øešení daného tématu (EU, OSN, OECD, Červený køíž…); co se v tématu aktuálně děje?

Závěr Na závěr mùže učitel diskusi stočit k otázkám rozsahu evropské integrace a k roli Unie v běžném každodenním životě. ÂÂ Evropská unie sahá svými kořeny do období po druhé světové válce, přičemž jejím cílem bylo vyhnout se další válce mezi evropskými zeměmi. V současné době je aktivní v mnoha oblastech, například v ochraně spotřebitelů. Mají studenti dojem, že to je pro jejich každodenní život užitečný přínos? ÂÂ Mediální obraz EU: Odpovídá obraz Evropské unie v místních médiích roli daného státu v aktivitách EU?

Odpovědi na otázky v pracovním listu

EUROPA > Učitelům http://europa.eu/teachers-corner/index_cs.htm

Pøiøazení A – b; B – c; C – d; D – e; E – a Výběr z více odpovědí 1. Kolik regionù má Evropská unie? b) 271 2. Kolik je roční rozpočet EU? a) přibližně 140 miliard EUR 3. Kolik je evropských komisaøù? b) 27 4. Kolik je členù Evropského parlamentu? c) 736 5. Kolik má EU členských státù? b) 27 ANO/NE 1. Poslance Evropského parlamentu volí vlády členských státù. NE. Poslance Evropského parlamentu volí občané EU. 2. Evropská unie se døíve jmenovala Evropské hospodáøské společenství. ANO. Pøejmenována byla v roce 1992. 3. Pokud zákon členského státu odporuje zákonu EU, rozhoduje Evropský soudní dvùr. ANO. To zaručuje, že zákony, které se pøijaly na úrovni EU, jsou stejným zpùsobem uplatòovány ve všech členských státech. 4. Poslední rozšíøení EU proběhlo v roce 2004. NE. Rumunsko a Bulharsko pøistoupily v roce 2007. 5. Všechna rozhodnutí v EU se přijímají jednomyslně. NE. Ve většině případů se rozhodnutí přijímají kvalifikovanou většinou hlasů. Jednomyslně se hlasuje jen v nejchoulostivějších otázkách.


5

Pracovní list – Evropská unie Co k čemu patøí? Pøiøaďte pojem z levého sloupce k charakteristice z pravého. A B C

Evropská komise Evropský parlament Evropská rada

a) b) c)

D E

Rada EU Rada Evropy

d) e)

Není instituce Evropské unie. Zastupuje společné evropské zájmy. Navrhuje nové právní předpisy. Zastupuje občany EU. Může pozměňovat návrhy právních předpisů a podílet se na jejich přijímání. Představuje politické vedení EU. Zastupuje členské státy EU. Může pozměňovat návrhy právních předpisů a podílet se na jejich přijímání.

Výběr ze tří možností 1. Kolik regionù má Evropská unie? a) 140 b) 271

c) 736

2. Kolik je roční rozpočet EU? a) přibližně 140 miliard EUR

b) přibližně 271 miliard EUR

3. Kolik je evropských komisaøù? a) 15 b) 27

c) 33

4. Kolik je členù Evropského parlamentu? a) 140 b) 271

c) 736

5. Kolik má EU členských státù? a) 15 b) 27

c) 33

ANO/NE 1. Poslance Evropského parlamentu volí vlády členských státù.

ANO q

NE q

q

q

3. Pokud zákon členského státu odporuje zákonu EU, rozhoduje Evropský soudní dvùr. q

q

4. Poslední rozšíøení EU proběhlo v roce 2004.

q

q

5. Všechna rozhodnutí v EU se přijímají jednomyslně.

q

q

2. Evropská unie se døíve jmenovala Evropské hospodáøské společenství.

6

c) přibližně 736 miliard EUR


»»Státy EU cíle:

podpořit zájem studentů o jiné členské státy EU a porovnat jejich získané poznatky s nejrůznějšími zažitými předsudky; prozkoumat původ a dopad zakořeněných předsudků

klíčová slova:

Evropská unie, kulturní povědomí, předsudek

aktivity:

výzkum, pracovní listy, prezentace, diskuse

předměty:

společenské vědy, občanská nauka, zeměpis, tělesná výchova

dovednosti:

analýza, sebehodnocení

četba:

Profily členských státù na začátku kalendáøe + strany 4–5

Doporučené aktivity Četba Studenti si pøečtou výše uvedené texty. Pracovní list Učitel pøidělí jednotlivé členské státy studentùm (nebo skupinám studentù). Tøeba tak, že rozstøíhá kartičky na následující straně, vloží je do klobouku a každý student si vylosuje. Studenti pak mají za úkol poznat stát, který si vylosovali, a vyplnit první část pracovního listu na základě toho, co už o pøíslušném státu vědí nebo si myslí. Domácí úkol Studenti pak mohou dostat za domácí úkol, aby zjistili potřebné informace a zodpověděli otázky v druhé části pracovního listu, včetně „technických“ otázek, na které lze najít odpovědi v diáři (viz příslušné texty) nebo na webu. Studenti také mohou vyhledat novinové články o přiděleném státu, a to jak v celostátních, tak v místních periodikách, nebo dokonce v tisku daného státu, pokud jim to jazyk umožňuje. Jejich úkolem je sepsat hlavní témata nalezených článků. Pak by se studenti měli zamyslet nad tím, co se naučili. Diskuse Návazně učitel může vést debatu ve třídě, třeba o následujících tématech: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Co studenti věděli o jednotlivých státech na začátku cvičení? Kde tyto znalosti získali? (z doslechu, v rodině, od přátel, na výletě v zahraničí, v médiích atd.) Odpovídaly znalosti a představy studentů na začátku cvičení tomu, co zjistili v průběhu, nebo dospěli k jiným závěrům? Jaké předsudky mají podle studentů jiné národnosti o České republice? Zakládají se na pravdě? Jsou takové předsudky k dobru nebo na škodu? Proč? ÂÂ Je důležité, aby mladí lidé věděli o ostatních členských státech víc? Pokud ano, proč a jak by toho bylo možné dosáhnout?


7

8


Pracovní list – Státy EU Stát: ..................................................................................................................................................................................................................... Část I: Co už víš? Sepiš klíčová slova, která se ti vybaví v souvislosti s danou zemí. Mùžou se týkat zeměpisu, kultury, ekonomiky, lidí, historických nebo současných událostí… Část II: Zjisti víc: Prostuduj dostupné zdroje a doplò následující informace o daném státu. Hlavní město:�� Jazyk(y):�� Sousední státy:�� Počet obyvatel:�� HDP:�� Poøadí v EU podle HDP:�� Rok vstupu do EU:................................................................................................................................................................................................ Část III: Co se děje? Dalším úkolem je zjistit o životě v pøíslušném státu víc informací. Zkus najít články v místním nebo celostátním tisku, podívat se mùžeš i do mezinárodních periodik, a pokud ti to znalost jazyka dovolí, taky do médií daného státu. Sepiš do následujícího seznamu jednotlivá témata a stručné shrnutí, proč se o nich píše. 1.

2.

3.

4.

5.

Část IV: Co ses dozvěděl? Vrať se ke klíčovým slovům, které jsi sepsal v části I, a porovnej je s novými poznatky: Odpovídala tvoje klíčová slova skutečnosti? Proč ano/ne?�� Vystihovala tvá klíčová slova charakteristiku země? Pokud něco zásadního chybělo, co bys navrhl doplnit?......................................... ............................................................................................................................................................................................................................... Máš dojem, že lidé v dané zemi žijí nějak zásadně jinak než lidé u nás? Pokud ano, v čem? Pokud ne, čím to je? ...............................................................................................................................................................................................................................


9

»»Finanční gramotnost cíle:

zjistit, do jaké míry se studenti orientují v tématech půjček a dluhů

klíčová slova:

dluhy, půjčování

aktivity:

četba, hra s kartičkami, diskuse

předměty:

ekonomie, základy společenských věd, matematika

dovednosti:

terminologie, analýza

četba:

strany 46–47

Doporučené aktivity Kartičky na následujících dvou stranách je potřeba oboustranně okopírovat. Četba Studenti by si v diáři měli přečíst výše uvedený text. Kartičky Díky kartičkám je po přípravě možné vyzkoušet (ve skupince nebo s celou třídou), jak studenti rozumějí klíčovým termínům souvisejícím s dluhy. Vybraný student ukáže svým spolužákům jednu stranu kartičky (buď termín, nebo definici). Úkolem ostatních pak bude určit, co je napsáno na druhé straně kartičky. Učitel může vyrobit i další kartičky. Diskuse Učitel pak může se studenty probrat nejrůznější způsoby, jak si půjčit: přečerpání účtu, kreditní karty, karty vystavené prodejci, bankovní půjčky a půjčování od rodičů a přátel. Na to mohou učitelé se studenty prodiskutovat: ÂÂ Která půjčka je dražší? ÂÂ Které typy půjček jsou vhodné a za jakých podmínek? ÂÂ Je lepší si půjčit od kamarádů nebo od finanční instituce? Proč?

10


Kartičky – Finanční gramotnost

Úrok

Jistina

RPSN

Přečerpání účtu

Kreditní karta

Úroková sazba

Historie dlužníka

Předčasné splacení

Úvěrový limit

Nesplácení


11

Částka, kterou si půjčíš

Náklady na půjčku

Roční procentní sazba nákladů: Vybrat si z účtu víc peněz, než na něm máš

Roční procentní sazba z půjčené částky 3% úroková sazba z půjčky 100 Kč = 3 Kč/rok

Splatit půjčku před sjednaným termínem Věřitel za to může účtovat poplatek

Nevracení půjčky podle sjednaných podmínek

12

standardizovaná veličina vyjadřující celkové náklady na půjčku – úroky, poplatky atd. Karta, při jejímž použití čerpáš úvěr. Může se s ní platit nebo vybírat hotovost i v případě, že nemáš dost peněz na účtu. Úvěr musíš pravidelně bance vracet.

Záznamy dlužníka o předchozích žádostech o půjčku, půjčkách a jejich splácení

Maximální částka, kterou si můžeš daným způsobem půjčit


»»Finanční priority cíle:

pomoci studentům pochopit, jak se určují finanční priority

klíčová slova:

rozpočet, finanční plánování, priority

aktivity:

pracovní list, diskuse

předměty:

společenské vědy, ekonomika, občanská nauka

dovednosti:

analýza, řešení problémů

četba:

strany 18–19

Doporučené aktivity Diskuse Učitel může hodinu zahájit tím, že na tabuli napíše slova „rozpočet města“, a požádá studenty, aby sepsali všechny služby a jiné výdaje, která se podle nich platí z městského rozpočtu. Pracovní list Následně by studenti měli vyplnit pracovní listy. Pracovní listy zjednodušeně shrnují nejrůznější nároky, které mohou být kladeny na městský rozpočet. Studenti si mohou zvolit výdajové položky, které se z rozpočtu rozhodnou uhradit. Až studenti pracovní listy vyplní, učitel s nimi projde seznam, přičemž studenti zvednou ruku u každé položky, kterou vybrali. Pokud kteroukoliv položku zvolí většina studentů, je přidána do „třídního“ rozpočtu. Diskuse Učitel se pak zkontroluje, zda součet „třídního“ rozpočtu nepřesahuje 100. Pokud se tak stane, může následovat krátká diskuse, směřující k opětovnému snížení rozpočtu pod 100. (Pokud je součet nižší než 100, je lepší vybrat doplňující položku, nebo se třída může rozhodnout, že si nechá úspory.) Variantou uvedené aktivity je simulace vyjednávání o rozpočtu: učitel rozdělí třídu na Radu města a na odbory (bezpečnost, školství, sociální služby atd.). Odbory hájí výši rozpočtu, kterou požadují a mohou se přitom spojovat s jinými odbory a lobovat pro své rozpočtové nároky společně. Po vyslechnutí všech Rada města hlasuje o konečné podobě rozpočtu. Učitel se pak se třídou pustí do debaty o konečné podobě rozpočtu. Vstupní otázky mohou zahrnovat například: ÂÂ Byla některá rozhodnutí těžká? ÂÂ Kolik studentů je zklamáno s výslednou podobou rozpočtu? Je to normální a spravedlivé, že někteří lidé nejsou s výsledným rozpočtem spokojeni? ÂÂ Myslí si studenti, že o těchto věcech skutečně rozhoduje Rada města? Závěrem Na závěr se učitel může studentů zeptat, ve kterých dalších oblastech podle nich podobné rozhodování probíhá (např. v rodinném rozpočtu, v rozpočtu školy, ve státním rozpočtu, …). Výše uvedený text z diáře může být zadán jako četba, v tom případě se pak následná diskuse může zaměřit na to, co si studenti myslí o skladbě výdajů v rozpočtu EU.


13

Pracovní listy – Finanční priority Jsi členem městské rady a máš na starost připravit návrh rozpočtu na příští rok. V seznamu uvedeném níže najdeš různé nákladové položky. Vyber z nich ty položky, které bys zařadil do rozpočtu, a na příslušnou linku napiš cenu. Tvůj výběr by měl odrážet priority města – dej si ale pozor, aby celkové náklady nepřesáhly 100. Vzdělání Povinná školní docházka – příspěvek školám

Cena

Volba

10



Další vzdělávání a vzdělávání dospělých

5



Univerzitní kampus

20



Policie Zásahová jednotka

10



Policejní hlídky

20



Ekologie Svoz odpadu

10



Recyklace

10



Zeleň a hřiště

5



Pomoc místním podnikům snížit znečištění

10



Zdravotnictví Místní poliklinika

15



Místní nemocnice

30



Sportovní centrum

15



Doprava Veřejná autobusová doprava

10



Vlakové nádraží

10



Údržba silnic

5



Bezpečnostní opatření na silnicích

5



Sociální služby Školka

10



Pomoc seniorům

10



Pomoc bezdomovcům

5



Jiné Finance pro vyřešení dodávek pitné vody pro vesnici v rozvojové zemi

5



TVŮJ SOUČET (max. 100)

14


Cena

»»Konkurenceschopnost cíle:

pomoci studentům pochopit, co je to „konkurenceschopnost“ a jaký je její význam na jednotném trhu

klíčová slova:

soutěž, vnitřní trh, jednotný trh, inovace

aktivity:

četba, diskuse, simulace, slohová práce

předměty:

ekonomie, základy společenských věd

dovednosti:

porozumění problému, analýza

četba:

strany 14–17, 29, 56–57, 87–89

Doporučené aktivity Četba Učitel zadá studentům četbu výše uvedených textů. Diskuse Učitel napíše na tabuli následující definici: „Konkurenceschopnost: schopnost prodat svůj produkt.“ A pak může ve třídě diskutovat o tom, co činí produkt konkurenceschopný. Možné odpovědi zahrnují cenu výrobku, kvalitu, inovativnost (nové, speciální nebo doplňkové vybavení), důvěryhodnost (reklama, ekologická šetrnost, ne/testování na zvířatech, používání slavnými osobnosti, bezpečné pro děti atd.). Simulace Učitel pak studenty seznámí s velmi zjednodušenou simulací jednotného trhu. Třída se rozdělí na dvě skupiny: jedna skupina je STÁT A, druhá skupina je STÁT B. Každá skupina je následně rozdělena na tři podskupiny: FIRMY, STÁT a ZAMĚSTNANCI-SPOTŘEBITELÉ. ÂÂ Zaměstnanci-spotřebitelé a firmy z každé země dostanou 10 kancelářských sponek, které představují peníze. ÂÂ Firmy z každé země navíc dostanou 5 stejných tužek. Firma ze státu A uvede v reklamě, že cena jejího výrobku je 5 sponek, firma ze státu B uvede v reklamě, že cena jejího výrobku je 7 sponek.


15

Skupiny se pak pustí do několika simulačních kol nakupování-výplata-daně, a to takto: 1. nakupování: zaměstnanci-spotřebitelé si mají koupit tužku. Protože se pohybují na jednotném trhu, mohou si vybrat, jestli koupí tužku ve státě A (za 5 sponek) nebo ve státě B (za 7 sponek). Zaměstnanci-spotřebitelé předají svoje sponky firmě, od které se rozhodli nakupovat, a dostanou za to tužku. 2. výplata: každá firma zaplatí svým zaměstnancům-spotřebitelům. Firma A zaplatí pracovníkům 5 sponek, firma B zaplatí pracovníkům 7 sponek. ÂÂ Pokud firma zbankrotuje, je nutné ji zavřít a už neprodává tužky. Její zaměstnanci-spotřebitelé dostanou od státu místo výplaty 2 sponky. 3. Daně: firmy odvedou 3 sponky státu na daních. Cyklus je třeba opakovat, dokud se jeden ze států nevyhlásí úpadek. Pak se učitel může ve třídě zeptat: ÂÂ Kdo má všechny sponky? ÂÂ Kteří zaměstnanci jsou na tom lépe? Z hlediska platu a z hlediska bezpečnosti? Diskuse Po této simulaci může učitel se studenty diskutovat o výsledcích: ÂÂ Při simulaci došlo k tomu, že méně konkurenceschopná firma zkrachovala, načež zbankrotoval i dotyčný stát. Je tato simulace příliš zjednodušená, takže nic nevypovídá o realitě, nebo přece jen do jisté míry odráží skutečnost? ÂÂ Jak by cvičení dopadlo, kdyby spotřebitelé nemohli nakupovat tužky z jiného státu? Bylo by to lepší? Správné? ÂÂ Co může dělat stát, když zjistí, že zbankrotoval? ÂÂ může si půjčit peníze (do určité míry); ÂÂ může omezit platby; ÂÂ může si vytisknout peníze – avšak nikoliv, když používá euro (s touto možností se pojí různá rizika, např. inflace). ÂÂ Co můžou dělat firmy, aby byly konkurenceschopnější? ÂÂ omezit náklady na pracovní sílu; ÂÂ investovat do efektivnějšího vybavení; ÂÂ inovovat. Nepovinná návazná aktivita Na závěr může učitel studentům zadat slohovou práci na následující téma: Inovace je klíč ke konkurenceschopnosti. Proto firmy neustále chrlí nové a nové produkty a tvrdí nám, že se bez nich neobejdeme. Je to v souladu s myšlenkou udržitelné spotřeby? V čem ano a v čem ne?

16


»»Diskriminace a sociální sítě cíle:

studenti se zabývají tématem diskriminace a vlivu, který může mít na formování jejich identity

klíčová slova:

různorodost, diskriminace, identita, sociální sítě

aktivity:

diskuse, pracovní list, slohová práce

předměty:

občanská výchova, základy společenských věd

dovednosti:

srovnání, analýza, sebehodnocení

četba:

strany 38–40, 82–83

Doporučné aktivity Diskuse Učitel diskusi otevře tím, že si se studenty popovídá o tom, jak reagují na lidi, kteří jsou „jiní“: jinak se oblékají, jinak mluví, mají jinou barvu kůže, jinou národnost, jsou jiného etnického původu, jiného vyznání, jsou tělesně postižení atd. Učitel na tabuli sepíše zmíněné různosti a reakce, které u studentů vyvolávají (studenti se také mohou vystřídat v psaní na tabuli). Pak učitel třídu vyzve k analýze vypsaných důvodů: která odlišnost vyvolává nejvíce negativní reakce? Která odlišnost vyvolává pozitivní reakce? Z čeho tyto reakce vyplývají? (Z toho, jak jsou běžné, nebo hraje roli strach z neznámého?) Pracovní list Učitel napíše na tabuli šest hlavních charakteristik, které nejčastěji způsobují diskriminaci a ujistí se, že studenti rozumějí, co se kterou myslí: ETNICKÝ PŮVOD – POHLAVÍ – NÁBOŽENSTVÍ NEBO PŘESVĚDČENÍ – POSTIŽENÍ – VĚK – SEXUÁLNÍ ORIENTACE. Pak studenti vyplní pracovní listy, které jsou zaměřené na to, jakou identitu si studenti vytvářejí na internetu a jak moc se liší od reality. Poznámka: Pracovní listy vyžadují poměrně osobní informace. Doporučujeme proto učitelům, aby jasně řekli studentům, že se údaje nebudou uchovávat, ale mají pouze pomoci studentům přemýšlet o otázkách diskriminace a sociálních sítí a médií. Závěr Na závěr mohou studenti dostat za úkol napsat slohovou práci na téma: ÂÂ Lidé mohou na webu skrýt svou jinakost. ÂÂ Lidé si na webu mohou svobodněji vybrat, s kým se budou bavit. Slohová práce by se mohla zabývat například následujícími tématy: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Jak to ovlivňuje interakci v sociálních sítích na internetu? Řeší to problém diskriminace, nebo se mu to jen vyhýbá? Mají studenti pocit, že vymyšlená identita je někdy lepší? Mají studenti pocit, že interakce na internetu je blíž jejich představě o ideální společnosti než skutečný život? Příručka pro učitele diáře Něco za to stojí! 2011/2012 Diář ve všech jazycích Unie najdeš na: www.europadiary.eu

17

Pracovní list – Diskriminace a sociální sítě Do prvního sloupce tabulky popiš sám sebe podle jednotlivých kategorií. Do druhého sloupce tabulky napiš, jak se prezentuješ (nebo jak by ses prezentoval) na webu ve svém internetovém profilu. Kategorie

Realita

Internetový profil

Etnický původ

Pohlaví

Náboženství nebo přesvědčení

Postižení

Věk

Sexuální orientace

Další (doplňte prosím)

Souhlasí tvůj internetový profil s realitou?

q ano

q ne

Pokud ne, v čem jsou rozdíly?�� Proč se na webu prezentuješ jinak? �� ................................................................................................................................................................................................................................

18


»»Energie cíle:

spočítat náklady na energii a uvědomit si možnosti úspor, kterých lze dosáhnout jednoduchými úspornými opatřeními

klíčová slova:

energie, úspory, udržitelná spotřeba

aktivity:

domácí úkol s pracovními listy, četba, diskuse

předměty:

matematika, občanská nauka, ZSV

dovednosti:

základní matematické výpočty, analýza

četba:

strany 56–57, 60–61, 62, 68–72

Doporučené aktivity Pracovní list 1 Studenti dostanou za domácí úkol vypracovat pracovní list 1. Smyslem tohoto pracovního listu je pomoci studentům spočítat množství energie, kterou spotřebují v domácnosti na osvětlení, a výši úspor, jichž by mohli dosáhnout přechodem na energeticky šetrné žárovky. Studenti mohou buď vyplnit tabulku v pracovním listu, nebo si udělat podobnou tabulku v notebooku nebo v počítači. Poznámka: Pokud už studenti doma úsporné žárovky používají, mohou si udělat náhradní cvičení, tzn. kolik by utratili, kdyby úsporné žárovky nepoužívali. Četba Studenti si přečtou výše uvedené texty v diáři. Diskuse Po zpracování pracovních listů a po přečtení textů může učitel přistoupit k diskusi o výsledcích cvičení z pracovních listů: ÂÂ Překvapily studenty úspory, kterých by mohli dosáhnout? ÂÂ Kolik studentů napadlo zahrnout do výpočtu náklady na nové a dražší úsporné žárovky? Uspoří se vůbec něco, když se tyto náklady započítají? ÂÂ Která další jednoduchá energeticky šetrná opatření studenti znají? Jak by spočítali, kolik mohou ušetřit? Následná aktivity Pro následnou aktivitu jsme připravili pracovní list 2. Najdete v něm seznam doporučení pro „udržitelnou spotřebu“, který je možné porovnat s tím, co člověk běžně dělá, a vyplnit ho. Učitel pak může vyplněné listy se studenty projít a zjistit, jestli společně neobjeví ještě další možnosti.


19

Pracovní list 1 – žárovky O úsporných žárovkách se dočtete na: http://ec.europa.eu/energy/lumen/ 1. Průzkum osvětlení domácnosti Projdi doma všechny žárovky. Zkontroluj, které jsou obyčejné nebo halogenové žárovky (svítí rozžhaveným vláknem). Pro každou takovou žárovku vyplň jeden řádek v tabulce a u každé žárovky doplň, kolik má wattů a jak dlouho se průměrně denně používá. Pokud by ti nestačilo místo, použij nový list. Nezapomeň na venkovní světla u domu.

žárovka

příkon (W)

spotřebovaná energie celkem (ve watthodinách)

hodin/den X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

X

=

CELKEM

(A) 1 kilowatthodina = 1000 watthodin

Vynásob celek (A) číslem 365 a vyděl výsledek 1 000, čímž získáš celkový počet kilowatthodin spotřebovaných za rok:

celek (A) _________ ÷ 1,000 x 365 = _________ kWh/rok (B)

Cena elektřiny se různí, ale průměr se pohybuje okolo 4,50 Kč/kWh. Vypočítej cenu osvětlení za rok tak, že vynásobíš počet kWh cenou kWh:

(B) _________ kWh/rok x 4,50 Kč = (C) _________ Kč/rok

2. Spočítej, kolik bys mohl ušetřit Úsporné žárovky spotřebují v průměru jen třetinu energie běžných žárovek. Spočítej možné úspory: stávající náklady:

20

(C) _________ Kč

třetina nákladů:

(C) _________ Kč ÷ 3 = (D) _________ Kč

rozdíl: (C-D) =

_________ Kč


Pracovní list 2 – nápady na úspory energie V následující tabulce najdete tipy na „udržitelnou spotřebu“. Zaškrtněte u každé možnosti jeden z rámečků „dělám“, „budu dělat“, „nebudu dělat“. Tabulkou by se dal strávit celý den. Můžete zaznamenat všechno, co děláte, a doplňovat do seznamu další nápady a možnosti. Dělám

Budu dělat

Nebudu dělat

Mytí Sprcha spotřebuje mnohem méně energie na ohřev vody než koupel ve vaně. Vypínat kohoutek při čištění zubů. Osvětlení Úsporné žárovky… zhasínám, když opouštím místnost. Doprava Kolo, pěškobus, veřejná doprava… cokoliv jiného než auto! Věci na jedno použití Houba nebo utěrka místo papírových ručníků, skleničky místo papírových nebo plastových kelímků, taška místo igelitky na jedno použití… Oběd V krabičce, která se dá znovu použít. Ovoce a zelenina Sezónní a místní. Večeře Rozmrazit pomalu v lednici, zbytky nechat před uložením do lednice vychladnout. Zbytky Znovu použít – nevyhazovat! Mytí nádobí Napustit dřez místo mytí pod tekoucí vodou. Topení Topit co nejméně, vzít si raději svetr. Odpadky Recyklace plastů, tetrapaku, papíru, kartonu a skla. Elektronická zařízení, televize, počítač Vypínat, nenechávat na stand-by. Nákupy Nekupovat jednotlivě balené potraviny.


21

»»Rozvojová pomoc cíle:

pomoci studentům objevit a zvážit rozdíly mezi příčinami a důsledky problému; připravit plán řešení konkrétního problému.

klíčová slova:

rozvojová pomoc, řešení problému

aktivity:

pracovní list, četba, diskuse

předměty:

základy společenských věd, občanská nauka, ekonomie

dovednosti:

analýza, řešení problémů, plánování

četba:

strany 92–96

Doporučené aktivity Pracovní list a diskuse Učitelé rozdají pracovní listy a přečtou text studentům. V čem je problém? Pak se učitel zeptá studentů, v čem spatřují hlavní problém. Všechny návrhy studentů učitel zaznamená na tabuli. Srovnejte problémy podle příčin a důsledků Učitel s pomocí studentů seřadí témata na „problémovém stromu“ s tím, že je umístní podle toho, zda se jedná o: ÂÂ hlavní problém, ÂÂ důsledek hlavního problému, ÂÂ příčinu hlavního problému. U každého vnímaného problému může proběhnout krátká diskuse o tom, zda se jedná o příčinu nebo o důsledek (nebo případně o důsledek, který sám o sobě vyvolává další problém). Tak je možné sestavit hierarchickou strukturu, ve které se příčiny a následky řadí na jedné „větvi stromu“.

22


Příklad takového stromu: vysoká úmrtnost nedostatek jídla/ vyschlá studna nedostatek peněz vesničané nemají dostatečnou kupní sílu

muži dělají nekvalifikované práce, ve vsi neexistuje podnikání vesničanům chybí vzdělání Jak problém vyřešíš? Problémy se řeší tak, že se zacílí na jejich původní příčinu/y. Jako příklad původní příčiny pro další část cvičení vezměme „vesničanům chybí vzdělání“, na kterém si můžeme ukázat, jak sestavit plán na řešení problému. Učitel požádá studenty, aby promysleli, co všechno je potřeba ke vzdělání vesničanů. Studenti by měli přemýšlet realisticky, s nohama na zemi a nezapomenout na žádnou drobnost, která by mohla celé řešení znehodnotit. Postavit školu nestačí. Neobejde se to bez: ÂÂ zařízení školy, ÂÂ najít učitele (a bydlení pro učitele), ÂÂ najít studenty (vyjednat s rodiči, že dětem umožní do školy chodit)… Diskuse může pokračovat tím, jak by studenti postupovali při realizaci svých řešení: kde a jak by získali finance, stavební firmu, materiál? Jak přesvědčí učitele, aby se přestěhovali na vesnici, a jak přesvědčí vesničany, aby poslali děti do školy? Závěrem Učitel na závěr požádá studenty, aby si přečetli výše uvedené texty, a pak si mohou popovídat o obecnějších otázkách rozvojové pomoci. „Rozvinuté země“ poskytují pomoc rozvojovým zemím už několik desetiletí: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Znají studenti konkrétní projekty, které se platily z naší rozvojové pomoci? Mají studenti pocit, že se vynaložené peníze utrácejí zodpovědně? Má Unie nadále poskytovat pomoc rozvojovým zemím? Proč ano, nebo proč ne? Co studenti považují za „smysluplnou pomoc“? (např. udržitelnost, zapojování místních lidí, zapojování žen atd.)


23

Pracovní list – Rozvojová pomoc Tohle je příběh odlehlé vesnice v Africe. Ve vsi žijí většinou ženy, děti a staří lidé. Ženy a děti pracují na poli, aby bylo co jíst. Země je ale vyčerpaná a deště se čím dál hůř předpovídají, takže s jídlem jsou pořád problémy. Většina mužů pracuje ve městě v nejrůznějších zaměstnáních, aby rodinám mohli poslat peníze nebo jídlo. Žít ve městě je ale bohužel drahé, takže jim toho tolik nezbude, aby to mohli poslat domů. Kvůli podvýživě je úmrtnost dětí i matek vysoká. Studna vysychá, ale bez mužů nikdo nedokáže vyhloubit novou studnu, protože není dost peněz, aby se na práci někdo najal. Ve vsi se tradičně pletly košíky, které byly dobře známé v celém regionu pro svou eleganci a originalitu. Ale dnes vesničané nemají čas košíky plést a stejně do nich nemají co dávat – navíc nevědí, jak by je prodávali. Až děti vyrostou, kluci nahradí otce ve městě a holky se budou snažit vydobýt živobytí na poli. Nikdo neví, co bude, až pole vesnici neuživí. Objevte problém, jeho příčiny a následky:

následky

hlavní problém

prvotní příčina

Zvol prvotní příčinu: ......................................................................................................................................................................................... Jak problém vyřešíš? ................................................................................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................................................................................................

24


»»Čím budeš, až vyrosteš? cíle:

studenti zváží, kde by chtěli pracovat (v jakém oboru); pomoci studentům začít plánovat jejich budoucí kariéru

klíčová slova:

zaměstnávání

aktivity:

diskuse, pracovní list, výzkum

předměty:

ekonomie, občanská nauka, základy společenských věd

dovednosti:

analýza, sebehodnocení, plánování

četba:

strany 25–37

Doporučené aktivity Diskuse Učitel může hodinu zahájit tím, že třídu seznámí s trojicí klíčových slov: ZÁJMY – DOVEDNOSTI – POVAHA. Pak by si o nich měl se studenty povídat v souvislosti s volbou povolání. Zájmy: Dovednosti: Povaha:

Zvolené povolání by studenty mělo bavit. Dovednosti, které povolání vyžaduje, by měly odpovídat tomu, co studentům jde. Zvolené povolání by mělo vyhovovat povaze studenta.

Pracovní list – část A Učitel pak studenty požádá, aby vyplnili pracovní listy. Pracovní list nabízí seznam běžných zájmů, dovedností a typů povah, což studentům pomůže začít obecně přemýšlet o zaměření a typu práce, která by jim mohla vyhovovat. Diskuse Studenti pak mohou svoje nápady prezentovat ve třídě. Následná diskuse by se měla zabývat odpověďmi na otázku „Co mám dělat, abych tohoto cíle dosáhl/a?“ Učitel může zaznamenat klíčová slova, která studenti použili, jako: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

budu muset jít do další školy, potřebuji peníze, potřebuji zkušenosti, potřebuji se potkat se správnými lidmi, potřebuji najít volné místo.


25

Pak se diskuse může zaměřit na to, co mohou studenti udělat pro to, aby dosáhli svého cíle: ÂÂ Má smysl začít pracovat v tomto oboru od nejnižších pozicí? ÂÂ Je možné vydělávat a studovat zároveň? ÂÂ Jak si studenti mohou vytvořit v této oblasti síť kontaktů? (prostřednictvím nástupního místa, prostřednictvím studia, prostřednictvím rodičů nebo známých) ÂÂ Připadá v úvahu možnost samostatného podnikání? ÂÂ Je možné získat pracovní zkušenosti v jiné zemi, aby si student zlepšil kvalifikaci? Četba a pracovní list – část B Po diskusi učitel požádá studenty, aby si přečetli výše uvedené texty a doplnili pracovní listy v části B. Studenti by se mohli dozvědět o možnosti navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu, která jim s výběrem povolání pomůže. Kromě toho by si měli o možnostech zaměstnání a studia zjistit co nejvíce informací na webu a vypracovat podrobný plán.

Závěr Na závěr může učitel studentům zadat následující úkol: Udělejte rozhovory se třemi pracujícími dospělými. Alespoň jeden z nich by měl mít svou práci rád a alespoň jeden by ji neměl mít rád. Ptejte se a zaznamenejte následující: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

26

Co dělají? Proč to dělají? Jak se k tomu dostali? Co dělali nebo studovali předtím? Jsou v práci spokojení? Proč ano nebo proč ne? Chodí do práce s chutí nebo pracují jen proto, aby zaplatili složenky? Bylo to tak vždycky, nebo se časem změnili (nebo se změnila jejich práce)?


Pracovní list – Čím budeš, až vyrosteš? Část A: Čím chceš být? S prací je to jako s partnerem – aby ti práce vyhovovala, musíte mít podobné zájmy, vkus a povahu. Existuje přes 2 000 druhů zaměstnání, takže je potřeba začít od toho, co tebe zajímá, co se ti líbí a jakou máš povahu. Zájmy Nabízíme seznam různých druhů práce. Zaškrtni povolání, o kterých si myslíš, že by tě mohla zajímat: administrativa zvířata, rostliny, půda umění, řemesla, design catering stavba vzdělávání a školení ekologické služby finanční služby veřejné a osobní služby informační technologie a řízení informací právní služby údržba, opravy řízení a plánování průmysl – výroba a stroje

marketing, prodej, reklama lékařské technologie medicína a zdravotní péče divadlo, film, vysílání a média vydavatelská a novinářská činnost prodej nemovitostí a služby zákazníkům věda a výzkum policie, bezpečnostní služby sociální služby sport, volný čas a turistika logistika – skladování, distribuce doprava jiné: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Nejlepší dovednosti Přemýšlej, co tě nejvíc baví. Zaškrtni, co ti jde nejlépe: analýza komunikace přesvědčování lidí tanec představivost/nápaditost jazyky logika matematika

hudba organizační práce fyzická aktivita vyjadřovací schopnosti syntéza/shrnování porozumění ostatním psaní jiné: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Povaha Nejskvělejší práce v PR bude naprostá katastrofa pro někoho, kdo se nerad setkává s novými lidmi… Je to především otázka povahy. Jak jsi na tom ty? Nejraději: se potkáváš se spoustou lidí (pracuješ s veřejností) pracuješ s lidmi, které dobře znáš (práce v týmu) děláš sám (samostatná práce) Nejraději: říkáš lidem, co mají dělat (management/organizace práce) jsi, když ti někdo řekne, co máš dělat (podpora)


27

Dalším krokem je on-line výzkum různých typů povolání v rámci tvého zájmového zaměření. Sepiš seznam názvů povolání, která by pro tebe mohla být zajímavá: jsou v oblasti, která tě zajímá, vyžadují dovednosti, ve kterých se ti daří, a tvoje pracovní zařazení by odpovídalo tvému temperamentu. Seřaď je podle toho, čemu bys dal nejspíš přednost: 1.

.....................................................................................................................................................................................................................

2.

.....................................................................................................................................................................................................................

3.

.....................................................................................................................................................................................................................

4.

.....................................................................................................................................................................................................................

5.

.....................................................................................................................................................................................................................

6.

.....................................................................................................................................................................................................................

7.

.....................................................................................................................................................................................................................

8.

.....................................................................................................................................................................................................................

9.

.....................................................................................................................................................................................................................

10. ..................................................................................................................................................................................................................... Tohle je tvůj cíl. Část B: Jak se k tomu dostanu? Dalším krokem je promyslet strategii, jak dosáhnout svého cíle. Možná se obrátíš na specializovanou poradnu, možná se sejdeš s někým, kdo dělá práci, kterou sis vybral. Co potřebuješ k tomu, abys mohl dělat práci, kterou chceš dělat? Zkušenosti? Kvalifikaci? Kontakty? Studium nebo práci v zahraničí? ............................................................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................................................... Co k tomu potřebuješ? Vzdělání? Práci na částečný úvazek nebo absolvovat stáž? Kontakty? Peníze? ............................................................................................................................................................................................................................... ............................................................................................................................................................................................................................... ...............................................................................................................................................................................................................................

28


»»Inovace a regionální rozvoj cíle:

věnovat pozornost nápadům na ekonomický rozvoj; připravit osnovu plánu realizovat takový nápad.

klíčová slova:

regiony, zaměstnanost, inovace, podnikání

aktivity:

četba, diskuse, pracovní list, prezentace

předměty:

základy společenských věd, ekonomie

dovednosti:

analýza, plánování

četba:

strany 22–24, 29, 30–33

Doporučené aktivity Četba Studenti by si měli přečíst doporučené texty. Diskuse Pak učitel přečte ve třídě následující text: Jste hejtmanem odlehlého kraje, kterému se zrovna moc nedaří. V regionu není moc práce, lidé, kteří práci mají, za ní většinou dojíždí do krajského města a domů se vracejí jen na noc nebo o víkendech. Příjem obyvatel dosahuje 65 % evropského průměru. Nejvíce tato situace dopadá na mladé lidi. K čemu studovat, když člověk stejně o práci nezavadí? A v regionu se ani nikde pořádně studovat nedá. Jediná výhoda zapadlého kraje je krásná příroda, panenské lesy, hory, údolí a řeky. Místní hnědouhelný důl je zaplaven a místní potápěči ho používají k výcviku. Vzhledem k tomu, že kraj sousedí s Německem, mnoho lidí mluví německy a většina mladých umí ze školy aspoň trochu anglicky. Co s tím? Pak učitel požádá studenty o nápady, jak zařídit, aby lidé v kraji měli co dělat a kde pracovat. Studenti by na to měli jít od lesa a nebát se tvořivých nápadů. Pár příkladů: ÂÂ založit instituci pro mikrofinancování – mladí lidé z kraje, kteří mají dobré nápady (třeba by chtěli vyvážet místní ruční výrobky), by mohli získat půjčku na rozjezd svého podnikání; ÂÂ rozvíjet turismus – proměnit řeky a přehrady v atraktivní turistické destinace; ÂÂ založit call centrum – s minimální investicí je možné vytvořit dost pracovních míst pro mladé. Skutečnost, že mluví třemi jazyky, by mohla být pro firmy zajímavá; ÂÂ založit vzdělávací centrum – v kraji není, kde se dále kvalitně vzdělávat! V návaznosti na to může učitel se studenty prodiskutovat, jak by bylo možné tyto nápady zrealizovat: ÂÂ Jak by se mělo postupovat? ÂÂ Jaká pomoc, odbornost a vstupy jsou nezbytné a kde je možné je získat? ÂÂ Kde je možné projekt prezentovat, abyste získali potřebnou pomoc a podporu?


29

Domácí úkol: pracovní list Pracovní listy pomohou studentům sestavit osnovu realizace projektového záměru. Učitel rozdělí třídu na skupiny po 4–5 studentech a každou skupinu požádá, aby vypracovala pracovní list pro jeden z nápadů, o kterých se ve třídě diskutovalo. Studenti mimo jiné připraví pětiminutovou prezentaci projektu a přednesou ji ve třídě. Prezentace by měla zahrnovat tyto body: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Jaký projekt hodlají realizovat? Proč je zrovna tento projekt dobrý nápad? Jaké má přínosy a koho se týkají? Co je potřeba udělat a jak?

Následující motto se může prezentací vinout jako červená nit: „INOVACE – SOLIDARITA – PODNIKÁNÍ: protože život s nimi je zajímavější.“ Prezentace Každá skupina studentů dostane 5 minut na prezentaci svého projektu ve třídě. Po představení všech prezentací studenti hlasují o tom: ÂÂ která prezentace byla nejlepší, ÂÂ který projektový záměr byl nejlepší. Jednalo se o stejnou skupinu? Závěrem Učitel může na závěr prodiskutovat se studenty témata vlastní iniciativy a podnikavosti: ÂÂ Vnímají studenti ve svém okolí příklady osobní iniciativy a podnikavosti? ÂÂ Pokud ne, proč? ÂÂ Pokud ano, jaké? ÂÂ Je osobní iniciativa a podnikavost důležitá pro budoucnost studentů? Proč ano nebo proč ne?

30


Pracovní list – Inovace a regionální rozvoj

Projektový záměr: ............................................................................................................................................................................................ Co máte v plánu? Sestavte plán na realizaci tohoto nápadu. Následující otázky vám mohou pomoci: Proč jste si vybrali tento nápad?�� Co konkrétně tento nápad vyžaduje a jak by v praxi fungoval? �� Sepište všechny výhody a přínosy, které vás napadnou. �� Pro koho je projekt přínosem? Kolika lidí se týká a jakých skupin konkrétně? �� Kde zajistíte financování? (Zkus hledat na: http://ec.europa.eu/regional_policy/funds/cf/index_cs.htm.) �� Jak budete plán realizovat? Je potřeba ho inzerovat/propagovat? Pokud ano, jak a kým? �� Kdo by se na realizaci plánu musel podílet? Jak je získáte pro spolupráci? �� Jaké jsou hlavní kroky realizace plánu a jak dlouho bude realizace jednotlivých kroků trvat? �� Připravte pětiminutovou prezentaci projektového záměru pro potenciální dárce/investory. Prezentace by měla zahrnovat tyto body: ÂÂ ÂÂ ÂÂ ÂÂ

Jaký projekt hodláte realizovat? Proč je zrovna tento projekt dobrý nápad? Jaké má přínosy a koho se týkají? Co je potřeba udělat a jak?

A následující motto by se jí mělo vinout jako červená nit: „INOVACE – SOLIDARITA – PODNIKÁNÍ: protože život s nimi je zajímavější.“


31

»»Zdravý životní styl cíle:

inspirovat studenty, aby zvážili, zda se jejich znalosti o „zdravém životním stylu“ odráží v jejich jednání

klíčová slova:

zdravý životní styl, zdravé jednání

aktivity:

diskuse, slohová práce – domácí úkol

předměty:

zdravověda, občanská nauka, základy společenských věd

dovednosti:

diskuse, analýza

četba:

strany 73–81

Doporučené aktivity Četba Studenti by si měli z diáře přečíst výše uvedené texty. Diskuse

Učitel studenty vyzve, aby definovali „zdravý životní styl“, a sepíše na tabuli klíčová slova, třeba: CVIČENÍ – VYVÁŽENÁ STRAVA – SLADKOSTI – DROGY – KOUŘENÍ – ALKOHOL – BEZPEČNÝ SEX (pokud to odpovídá věku) – OPALOVÁNÍ. Pak učitel studenty rozdělí do malých skupin. Každá skupina má přiděleno jedno klíčové slovo. Skupiny mají pět minut na to, aby napsaly seznam témat, která souvisejí s příslušným klíčovým slovem. Výstup rychle prezentují zbytku třídy. Potom může učitel zapříst se studenty diskusi na téma, jak moc ovlivňuje to, co vím, moje chování a životní styl: ÂÂ Chovají se studenti vždycky „zdravě“? ÂÂ Pokud ne, kdy a proč? ÂÂ Chtějí se studenti v budoucnu chovat zdravěji, proč a od kdy? Domácí úkol Pak může učitel studenty seznámit s následujícími výroky, přičemž každý student si vybere jeden jako východisko pro slohovou práci. Moje tělo je můj chrám.

Moje tělo je zdroj mojí energie.

Moje tělo je můj kámoš.

Moje tělo je…

Slohová práce by se měla zabývat: ÂÂ Jaký vztah mají studenti ke svému tělu? ÂÂ Jak se studenti ke svému tělu chovají, tzn. jestli jejich chování odpovídá jejich vztahu k tělesné schránce – proč ano nebo proč ne. ÂÂ Co by chtěli změnit ve svém jednání, proč a kdy? Poznámka: Pro některé studenty může jít o velmi citlivé věci, takže se může stát, že se učitel rozhodne doporučit jim návštěvu psychologa.

32


Projekt dlouhodobě podporuje Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

© European Union, 2011 ND-30-10-609-CS-C ISBN 978-92-79-17397-4 ISSN 1830-8600 doi: 10.2772/43284

DOLCETA spotřebitelské vzdělávání a informace on-line

Recommend Documents