Jiný pohled poskytne analýza podílu sídelní plochy z celkové výměry území. V tomto případě podíl sídelních ploch ve vnitřní zóně narostl z 13,5 % na 20,1 %, což je prakticky pětina vnitřní zóny. Po započtení záměrů z ÚPD by měl podíl sídelní plochy dosáhnout 28,5 %. Výrazný nárůst sídelní plochy (cca kolem dvojnásobku) se týká obcí Čestlice (7 % → 27,8 %), D. Břežany (12,5 % → 21,2 %), Hovorčovice (24,9 % → 53,2 %), Jesenice (9,7 % → 24,0 %), Kněževes (9,5 % → 51,0 %), Květnice (7,8 % → 39,3 %) a Nupaky (4,1 % → 12,0 %). Viz kartogram „Nárůst podílu sídelních ploch ze správního území obce“.
5. Sociální pilíř 5.1 Struktura osídlení, vztahy v území Řešené území představuje extrémně polarizovanou část osídlení ČR, a sice bezprostřední zázemí hl. m. Prahy. Jde o typ ad-hoc vymezeného území analytického typu, v němž je žádoucí nalézt plochy zeleně pro krátkodobou nepobytovou rekreaci obyvatelstva. V první řadě jde o potřeby hl. m. Prahy, které generuje jednoznačně největší část poptávky po tomto typu rekreace v bezprostředním zázemím metropole. Řešené území nepředstavuje ucelený (uzavřený) sociálně geografický systém ve smyslu vztahu Prahy a jejího zázemí ve formě pohybu za prací, za službami nebo v opačném směru za rekreací. Řešené území zaujímá prstenec 20-30 km od okrajů Prahy, přičemž významná část objemu uvedených vztahů se v řešeném území odehrává, ale významná část tento územní rozsah překračuje: −
Denní dojížďka za prací do Prahy dosahuje běžně 50 km, vychází v podstatě z celého Středočeského kraje. Prahu jako cíle vyjížďky doplňují i centra tzv. pracovních mikroregionů (vymezených podle převažujících směrů vyjížďky z jednotlivých obcí podle Sčítání lidu, domů a bytů – SLDB 2001). V zásadě jde o města s funkcí ORP. Výrazněji spjaté pracovní regiony představují Mladoboleslavsko a Kolínsko díky silnému průmyslu. Díky více periferní poloze v rámci kraje významně integrují své zázemí i Benešov, Rakovník a Příbram (viz kartogram). Absolutní data zastarávají, spádové poměry jsou však poměrně stabilní.
−
Dojížďka za službami je výrazně diferencována podle obslužného významu dojížďkových center a podle druhů služeb (a souvisí i s pohybem za prací).
−
Vyjížďka za rekreací (víkendovou) výrazně překračuje hranici kraje, i když její nejvýznamnější část je saturována v jeho rámci.
Lze konstatovat, že prakticky celé řešené území se nachází v území s nejsilnějším směrem vyjížďky za prací do Prahy. Jedinou výjimkou je malý pracovní mikroregion Brandýsa nad Labem (viz druhou mapku). Tento fakt je součástí suburbanizačního procesu v zázemí Prahy a od SLDB v roce 2001 se dále prohlubuje. Prakticky celé řešené území je součástí suburbanizačního zázemí Prahy, pokud je chápeme jako prostor nadprůměrné intenzity výstavby bytů (převážně rodinných domů) a komerčních areálů (zejména distribučních, vč. maloobchodu). Lokalizační faktory obou typů výstavby se poněkud odlišují (komerční investice více akcentují dopravní radiály, hlavně dálnice; investice do nového bydlení jsou
67
v lokalizovány dosti nahodile). Celkově vzniká velmi nesourodá a problematická tzv. „urban sprawl“ (sídelní kaše). V řešeném území se nacházejí města malé a střední velikosti (sídla ORP, jako Kralupy nad Vltavou, Neratovice, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Český Brod, Lysá nad Labem), která jsou centry s nízkým stupněm vlastní autonomie kvůli vysoce exponované poloze u Prahy. Další větší centra fungují de facto jen jako obytné satelity Prahy bez výraznějších střediskových funkcí (Říčany, Čelákovice, Roztoky, Hostivice, Černošice aj.). Jejich růst po roce 1990 a zejména po roce 2000 většinou navázal na rezidenční funkci již z doby první republiky a jsou zpravidla součástí kontinuální zástavby podél radiálních komunikací z Prahy, např. v dolním Poberouní. Úkolem studie je vytipovat systém zelených ploch a koridorů pro krátkodobou (každodenní) rekreaci obyvatel, který bude sestávat z ploch v těsném zázemí hlavních koncentrací obyvatel (vč. výhledových obytných ploch) a z koridorů (pro „nemotorový pohyb“), pokud možno zaokruhovaných, které umožní prostup z Prahy a z dalších hlavních center do relativně volné krajiny. Cíle koridorů budou pravděpodobně i mimo řešené území.
Zdroj: ČSÚ
68
Zdroj: ČSÚ
5.2 Struktura osídlení Osídlení lze charakterizovat následujícími souhrnnými tabulkami a grafy, přičemž sídla jsou zde z praktických důvodů pojímána jako obce (což pro dané účely a v zázemí Prahy postačuje; rozdrobenější sídelní struktura se nachází ve větším rozsahu ve východním a jižním segmentu zázemí). Podrobná data pro všech 263 obcí řešeného území jsou součástí elektronických příloh (Excel tabulek) studie.
Vývoj sídlení struktury podle různých územních jednotek velikostní skupina obce (území) (k 31. 12. 2007) do 99
počet obcí
počet obyvatel 1995
počet obyvatel 2007
změna počtu obyvatel 1995-2007 (%)
podíl velikostní skupiny na obyv. celkem 2007
9
621
697
112,2%
0%
100-199
21
2 585
3 136
121,3%
1%
200-299
30
5 681
7 439
130,9%
2%
300-399
25
6 100
8 603
141,0%
3%
400-499
27
9 136
11 942
130,7%
4%
500-599
23
9 884
12 669
128,2%
4%
600-699
21
10 355
13 851
133,8%
4%
700-799
13
7 222
9 798
135,7%
3%
800-899
12
7 158
10 159
141,9%
3%
900-999
11
8 123
10 332
127,2%
3%
69
velikostní skupina obce (území) (k 31. 12. 2007)
počet obcí
počet obyvatel 1995
počet obyvatel 2007
změna počtu obyvatel 1995-2007 (%)
podíl velikostní skupiny na obyv. celkem 2007
1,0-1,4 tis.
23
20 711
27 220
131,4%
8%
1,5-1,9 tis.
13
15 343
21 719
141,6%
7%
2,0-2,9 tis.
12
18 488
28 998
156,8%
9%
3,0-3,9 tis.
8
24 155
26 927
111,5%
8%
4,0-4,9 tis.
2
6 888
8 561
124,3%
3%
5,0-9,9 tis.
8
40 174
50 660
126,1%
16%
10,0-19,9 tis.
5
70 787
72 963
103,1%
22%
zóna 1
43
56 006
82 833
147,9%
25%
zóna 2
94
77 648
98 574
126,9%
30%
zóna 3
126
129 757
144 267
111,2%
44%
řešené území celkem
263
263 411
325 674
123,6%
100%
v tom ORP Beroun
17
9 381
10 787
115,0%
3%
v tom ORP Brandýs n. L.-St. Bol.
58
63 962
78 182
122,2%
24%
v tom ORP Černošice
79
75 068
106 475
141,8%
33%
v tom ORP Český Brod
19
12 587
13 722
109,0%
4%
v tom ORP Kladno
17
11 744
13 045
111,1%
4%
v tom ORP Kralupy nad Vltavou
7
20 392
20 162
98,9%
6%
v tom ORP Lysá nad Labem
4
9 925
10 233
103,1%
3%
v tom ORP Mladá Boleslav
3
903
1 169
129,5%
0%
v tom ORP Neratovice
7
21 976
23 040
104,8%
7%
52
37 473
48 859
130,4%
15%
v tom ORP Říčany Zdroj dat: ČSÚ
Tabulka a grafy výmluvně dokládají populační růst zázemí po roce 1991 (který je nejvýraznější v rámci celé ČR). Podle očekávání se potvrdila závislost tempa růstu na vzdálenosti – klesají se vzdáleností od Prahy (viz grafy dále). Rozdíly podle směrových segmentů (obvodů ORP) nejsou významné, jsou dány spíše tvarem a polohou obvodů – viz např. obvod Černošic. Populačně malé obvody, které jsou v řešeném území zastoupeny jen okrajově, je nutno brát jen informativně.
70
Počet obcí podle počtu obyvatel k 31. 12. 2007
35 30
počet obcí
25 20 15 10 5 0 do 99
100 -
200 -
300 -
400 -
500 -
600 -
700 -
800 -
900 -
199
299
399
499
599
699
799
899
999
1,0 - 1,4 1,5 - 1,9 2,0 - 2,9 3,0 - 3,9 4,0 - 4,9 5,0 - 9,9 tis.
tis.
tis.
tis.
tis.
tis.
10,0 19,9 tis.
Zdroj dat: ČSÚ
Vývoj počtu obyvatel podle zón řešeného území (bazické indexy)
150%
zóna 1 140%
zóna 2 řeš. území celkem zóna 3
130%
120%
110%
100%
90% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj dat: ČSÚ (průběžná bilance obyvatel)
71
Vývoj počtu obyvatel v řešeném území podle obvodů ORP a Prahy (bazické indexy)
150%
Černošice Říčany
140%
Mladá Boleslav Brandýs n.L.-St.Bol. 130%
Beroun Kladno Neratovice
120%
Český Brod Lysá n. Labem hl. m. Praha
110%
Kralupy nad Vlt.
100%
90% 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Zdroj dat: ČSÚ
Bilance obyvatelstva v řešeném území celkem rok
živě narození
zemřelí
přirozená měna
přistěhovalí
vystěhovalí
migrační měna
migrační obrat
stav 1.1.
stav 31. 12.
1991
2 947
3 581
-634
7 042
7 099
-57
14 141
264 125
263 434
1992
2 820
3 402
-582
7 069
6 387
682
13 456
263 434
263 534
1993
2 823
3 436
-613
6 630
6 406
224
13 036
263 534
263 145
1994
2 508
3 477
-969
6 637
5 599
1 038
12 236
263 145
263 214
1995
2 198
3 320
-1 122
6 358
5 039
1 319
11 397
263 214
263 411
1996
2 207
3 235
-1 028
6 247
5 055
1 192
11 302
263 436
263 600
1997
2 286
3 268
-982
6 655
4 761
1 894
11 416
263 600
264 512
1998
2 280
3 053
-773
7 915
5 286
2 629
13 201
264 512
266 368
1999
2 370
3 215
-845
8 367
4 904
3 463
13 271
266 365
268 983
2000
2 489
3 199
-710
8 884
4 786
4 098
13 670
268 983
272 371
2001
2 597
3 137
-540
10 084
6 247
3 837
16 331
275 027
278 324
2002
2 683
3 067
-384
12 216
7 580
4 636
19 796
278 324
282 576
2003
2 801
3 353
-552
12 492
7 555
4 937
20 047
282 576
286 961
2004
3 110
3 043
67
14 176
7 388
6 788
21 564
286 961
293 816
2005
3 498
3 173
325
16 565
8 137
8 428
24 702
293 816
302 569
2006
3 801
2 952
849
17 954
9 413
8 541
27 367
302 569
311 959
2007
4 287
3 087
1 200
23 343
10 828
12 515
34 171
311 959
325 674
Zdroj dat: ČSÚ, průběžná bilance obyvatelstva (od roku 2001 vč. cizinců s dl. pobytem, po SLDB 1991 a 2001 stavy korigovány)
72
Vývoj bilance obyvatelstva v řešeném území celkem
25 000
živě narození 20 000
zemřelí přistěhovalí
15 000
vystěhovalí
10 000
počet osob
5 000 0 -5 000 -10 000 -15 000 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Zdroj dat: ČSÚ
Obce řešeného území byly až na cca desetinu (24 obcí z 263) populačně růstové v letech 1991-2007, což nemá obdobu v jiném regionu ČR. Stagnující nebo ztrátové obce jsou ty, které mají velmi výraznou závadu v kvalitě obytného prostředí, zpravidla jsou (nebo donedávna byly) poškozovány tranzitní dopravou (jako např. Pavlov u Kladna), nebo Dobrovíz a Kněževes u letiště Ruzyně. Výjimečně je rozvoj limitován technicky či nedostatkem ploch (Senohraby, Chrustenice u Loděnice). Zjevně nízká atraktivita obytného prostředí obce a okolí, např. deficit zeleně, nebývá v blízkém zázemí Prahy limitem pro rozvoj nového bydlení.
5.3 Obyvatelstvo Jednotlivé složky bilance obyvatel (viz tabulku a graf) poskytují vcelku známé závěry: od 90. let ustálená (mírně se zlepšující) úmrtnost, klesající porodnost v 90. letech (v důsledku propadu úhrnné plodnosti žen a odkládání porodů do vyššího věku) byla vystřídána po roce 2000 dočasným růstem porodnosti (silnější ročníky z poloviny 70. let jsou dále posilovány mladší věkovou strukturou imigrantů do zázemí Prahy z města nebo zvnějšku). Výsledkem je (celkově až od roku 2004) dočasně trvající kladné saldo přirozené měny. Následovat bude ale v krátké době pokles porodnosti a posléze stárnutí populace. Jednoznačný je vývoj migrace – růst kladného salda hlavně po roce 2000 díky dostupnějším hypotékám, která určuje celkově výrazné populační přírůstky v zázemí Prahy. Věková struktura obyvatelstva v řešeném území je jednoznačně mladší proti Praze i ČR jako celku. Není zde patrná výraznější diferenciace podle jednotlivých zón.
73
Další sociálně demografické charakteristiky prokazují zejména vyšší vzdělanost, ekonomickou a podnikatelskou aktivitu a průměrné příjmy rodin, nižší nezaměstnanost atp. Průvodním jevem je však i vyšší výskyt některých sociálně patologických jevů, jako je vyšší kriminalita. Souhrnně lze konstatovat, že hodnoty tzv. sociálního pilíře jsou stejně jako u ekonomického pilíře v zázemí Prahy obecně na vysoké úrovni (hodnoceno společně s hl. m. Prahou), jsou ale ve výrazné nerovnováze s kvalitou obytného prostředí, resp. kvalitou přírodního pilíře. Závažné jsou zejména systémové poruchy v důsledku přetížení dopravní a sociální infrastruktury.
Věková struktura obyvatelstva (31. 12. 2001) věková skupina:
0-6
7-14
15-19
20-24
25-64
65-74
75 +
celkem
absolutně zóna 1
3 343
5 592
3 727
4 621
34 496
5 119
4 223
61 121
zóna 2
4 378
7 772
5 293
6 258
46 170
6 831
5 023
81 725
zóna 3
7 072
12 568
8 295
10 058
74 390
11 475
8 323
132 181
řeš. území celkem
14 793
25 932
17 315
20 937
155 056
23 425
17 569
275 027
hl. m. Praha
51 095
93 777
67 383
89 203
670 434
106 064
92 520
1 170 476
Středočeský kraj
59 227
106 335
72 051
87 464
627 299
97 455
71 760
1 121 591
zóna 1
5,5%
9,1%
6,1%
7,6%
56,4%
8,4%
6,9%
100,0%
zóna 2
5,4%
9,5%
6,5%
7,7%
56,5%
8,4%
6,1%
100,0%
v%
zóna 3
5,4%
9,5%
6,3%
7,6%
56,3%
8,7%
6,3%
100,0%
řeš. území celkem
5,4%
9,4%
6,3%
7,6%
56,4%
8,5%
6,4%
100,0%
hl. m. Praha
4,4%
8,0%
5,8%
7,6%
57,3%
9,1%
7,9%
100,0%
Středočeský kraj
5,3%
9,5%
6,4%
7,8%
55,9%
8,7%
6,4%
100,0%
Zdroj dat: ČSÚ
Intenzitu a rozsah bytové výstavby v posledních 10 letech popisuje následující tabulka. Patrný je výrazný gradient intenzity výstavby podle 3 zón a také akcelerace počtu dokončených bytů (ve všech formách) zhruba po roce 2003. Směrová diferenciace kolem Prahy není výrazná.
Dokončené byty celkem (obce s více než 100 byty v letech 1998-2007 a zóny řešeného území) obec
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
dok. byty 19982007
obyv. 1. 7. 2007
dok.byty na 1000 obyv.
Jesenice
43
68
65
33
87
255
203
255
190
331
1 530
4 959
309
Hostivice
72
131
150
4
108
33
452
122
278
160
1 510
6 498
232
Roztoky
13
47
21
22
63
117
188
174
67
153
865
6 895
125
Rudná
56
46
24
45
14
107
37
117
98
155
699
4 157
168
Šestajovice
12
70
40
44
44
43
57
51
80
194
635
2 081
305
Odolena Voda
14
34
3
11
37
36
404
25
30
36
630
5 211
121
Brandýs n.L. – St. Bol.
29
70
18
32
25
51
87
35
244
32
623
15 937
39
Čelákovice
15
36
24
50
47
35
86
110
37
106
546
10 808
51
Říčany
36
53
70
37
34
46
48
50
45
56
475
12 176
39
5
5
4
14
68
166
137
38
11
448
1 845
243
Vestec Průhonice
58
46
33
23
31
25
22
87
75
28
428
2 389
179
Zdiby
16
21
20
20
33
37
46
53
54
87
387
1 790
216
Úvaly
6
8
10
31
24
46
42
35
24
160
386
5 193
74
74
obec Černošice Velké Přílepy
1998
1999
2002
2003
2004
2005
2006
dok. byty 19982007
2007
obyv. 1. 7. 2007
dok.byty na 1000 obyv.
43
37
13
9
47
42
49
43
42
373
5 649
66
4
7
8
2
12
39
16
107
85
88
368
1 944
189
16
31
21
54
55
38
66
32
51
364
2 851
128
5
7
5
70
106
149
352
998
353
17
79
87
59
89
336
694
484
3
Květnice Hovorčovice
2001
48
Psáry Chýně
2000
7 2
1
2
1
2
15
6
87
82
58
24
19
27
321
1 546
208
Kamenice
27
36
26
29
36
13
24
42
41
44
318
3 379
94
Kralupy nad Vltavou
80
44
38
4
2
34
63
23
12
300
16 915
18
6
2
2
10
74
34
53
104
287
2 188
131
13
4
34
28
72
36
31
22
15
14
269
1 224
220
2
5
3
2
68
19
19
33
47
58
256
1 379
186
Dobřichovice
12
21
41
34
15
27
16
17
35
27
245
3 111
79
Horoměřice
34
5
8
9
33
22
134
245
2 635
93
Jirny
10
8
10
14
8
17
19
27
43
78
234
1 681
139
3
4
13
11
11
15
20
20
19
112
228
870
262 289
Zeleneč Sulice Nehvizdy
Statenice Bašť
2
5
1
3
5
3
3
1
7
70
122
220
762
20
18
12
11
15
13
21
29
28
31
198
8 398
24
8
7
3
8
13
38
27
21
42
28
195
2 132
91
Mnichovice
11
13
13
12
12
12
26
19
50
23
191
2 690
71
Líbeznice
6
4
8
5
8
9
18
24
47
58
187
1 480
126
Český Brod
6
11
13
4
24
9
42
15
19
27
170
6 671
25
Mratín
1
1
3
1
3
2
37
41
66
14
169
838
202
Lysá nad Labem Klecany
Holubice Jenštejn
1
1
1
5
1
156
164
665
247
1
3
2
1
152
160
629
254
Velké Popovice
13
16
17
22
20
20
20
21
6
1
156
2 117
74
Jílové u Prahy
5
5
9
11
6
3
38
9
46
19
151
3 722
41
7
7
2
5
10
21
64
34
150
2 530
59
3
5
1
6
16
2
20
18
4
69
144
2 375
61
15
6
10
8
Buštěhrad Dolní Břežany Unhošť Nupaky
1
3
Lety
7
12
13
6
6
23
21
Měšice
15
10
20
15
38
137
3 582
38
52
65
5
4
4
134
280
479
14
33
19
7
11
10
132
1 018
130
11
9
9
4
28
12
123
1 210
102
7
16
28
23
27
122
1 599
76
15
43
7
3
5
117
1 578
74
Mukařov
9
7
3
2
Štěchovice
4
4
1
30
5
4
2
6
2
1
6
43
47
111
1 134
98
Řitka
6
2
12
8
7
12
8
5
16
32
108
789
137
Kostelec nad Labem
4
4
20
6
9
8
15
9
16
14
105
3 260
32
Nučice
Mníšek pod Brdy
5
6
1
5
4
2
24
5
15
34
101
4 262
24
zbytek řeš. území
335
433
428
529
536
570
793
948
794
1 147
6 513
137 434
47
řeš. území celkem
1 063
1 414
1 344
1 247
1 670
2 125
3 576
3 221
3 314
4 642
23 616
318 158
74
zóna 1
419
588
542
366
652
984
1 753
1 470
1 265
2 241
10 280
80 005
128
zóna 2
319
430
432
475
556
691
773
1 089
1 336
1 470
7 571
96 107
79
zóna 3
325
396
370
406
462
450
1 050
662
713
931
5 765
142 046
41
Zdroj dat: ČSÚ (výkazy od stavebních úřadů)
5.4 Rekreace Zátěž pobytovou rekreací (zejména chatami) je mimořádně vysoká. Celkový počet chat roste od 1. ke 3. zóně řešeného území díky růstu velikosti zón. Data pocházejí ze SLDB 1991, novější cenzus není 75
k dispozici, počty chat jsou však doposud vcelku platné. Tehdy zjišťované počty rekreačních domů tzv. vyčleněných z bytového fondu (nepodstatné) jsou dnes málo vypovídající. ORP
obec
chaty
vyčleněné chalupy
celkem
Černošice
Hradištko
1 707
0
1 707
Černošice
Jílové u Prahy
1 451
6
1 457
Černošice
Černošice
1 318
0
1 318
Brandýs n. L. - St. Bol.
Zdiby
1 214
1
1 215
Říčany
Kamenice
1 181
16
1 197
Černošice
Březová-Oleško
1 151
0
1 151
Říčany
Stříbrná Skalice
1 048
2
1 050
Beroun
Chyňava
1 033
15
1 048
Černošice
Kamenný Přívoz
1 000
12
1 012
Černošice
Petrov
998
0
998
Černošice
Štěchovice
989
2
991
Brandýs n. L. - St. Bol.
Káraný
928
0
928
Říčany
Mnichovice
905
0
905
Černošice
Slapy
796
15
811
Černošice
Psáry
808
0
808
Říčany
Říčany
726
0
726
Černošice
Mníšek pod Brdy
642
14
656
Beroun
Hlásná Třebaň
650
0
650
Černošice
Bojanovice
596
12
608
Černošice
Davle
585
1
586
Říčany
Kaliště
584
2
586
Černošice
Vrané nad Vltavou
560
0
560
Beroun
Zadní Třebaň
507
15
522
Černošice
Dolní Břežany
510
0
510
zbývající obce řeš.území
18 691
894
19 585
celkem
40 578
1 007
41 585
zóna 1
6 295
45
6 340
zóna 2
10 432
150
10 582
zóna 3
23 851
812
24 663
v tom v obvodech ORP: Beroun
3 230
197
3 427
Brandýs n. L. - St. Bol.
3 746
107
3 853
20 406
165
20 571
Černošice Český Brod
333
76
409
Kladno
730
15
745
Kralupy nad Vltavou
149
56
205
Lysá nad Labem
224
34
258
Mladá Boleslav
405
4
409
Neratovice
465
45
510
10 890
308
11 198
Říčany Zdroj dat: ČSÚ, Lexikon obcí 1994 (podle SLDB 1991)
76
