Dobývací prostor Kolín

Oznámení záměru z pr acované dle § 6 z ákona č. 100/2001 S b. , o posuz ování vl i vů na ž i votní pr ost ř edí

Dobývací prostor Kolín Těžba v 5. – 7. etapě

Oznamovatel:

PIKASO s.r.o. Obrataňská 1396/6 Praha 4 148 00

Zpracovatel :

Mgr. Pavel Bauer

PDF byl vytvořen zkušební verzí FinePrint pdfFactory www.fineprint.cz

Oznámení záměru podle z. č. 100/2001 Sb.

A.

DP Kolín – POPD 5. – 7. etapa

ÚDAJE O OZNAMOVATELI..............................................................................4 1. Obchodní firma ................................................................................................4 2. IČ.....................................................................................................................4 3. Sídlo ................................................................................................................4 4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele .......4

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU................................................................................................5 B I. Základní údaje ..................................................................................................5 1. Název záměru..................................................................................................5 2. Kapacita (rozsah) záměru................................................................................5 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ..............................................6 4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry..................................6 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně zvažovaných variant......7 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ..........................8 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení..............10 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................10 9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 k tomuto zákonu 10 B II. Údaje o vstupech ...........................................................................................11 B III. Údaje o výstupech ........................................................................................14 C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ .............18 C 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území....18 a) Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje...........18 b) Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ........18 c) Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž.................................................18 C 2. Charakteristika složek životního prostředí pravděpodobně ovlivněných.........20

D.

ÚDAJE O VLIVECH NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ .......28 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti............28 2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci...............................31 3. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice ..............31 4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížen a kompenzaci nepříznivých vlivů.......31

2




5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů .............................................................................................................33 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU......................................................34 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE............................................................................................35 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.36 Závěr .................................................................................................................39 H.

PŘÍLOHA - Vyjádření stavebního úřadu..........................................................41

3



A.


ÚDAJE O OZNAMOVATELI

1. Obchodní firma PIKASO s.r.o.

2. IČ 49355431

3. Sídlo Obrataňská 1396/6, Praha 4, 148 00 tel.: 266316273

4. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele

Ing. Jiří Souček Sartoriova 30/17 Praha 6, 160 00 telefon: 244910912

4




B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B I. Základní údaje 1. Název záměru Dobývací prostor Kolín – Plán přípravy, otvírky a dobývání 5. – 7. etapa

2. Kapacita (rozsah) záměru Záměrem je dobývání výhradního ložiska štěrkopísků v dobývacím prostoru Kolín. Plošný rozsah záměru Plocha DP je 14,6088 ha. Oznámení řeší dobývání dosud nevytěžené části DP, které formálně bude probíhat ve třech etapách (5. – 7.). Prostorové ohraničení je dáno přibližně hranicemi parcel a bude závislé na možnostech vykoupení dotčených pozemků. Plocha dotčená těžbou činí: Tab. B 1: Rozloha plochy dotčené plánovanou těžbou.

etapa č. 5

0,95 ha

etapa č. 6 a 7

4,35 ha

Celkem

5,30 ha

Velikost zásob suroviny Zásoby suroviny na celém ložisku Kolín-Sandberg č. B3 004 300 byly schváleny usnesením komise pro klasifikaci zásob ložisek nerostných surovin v roce 1997, č.j. 109605/54-76, v objemu 7 694 000 m3 štěrkopísků. Tab. B 2:

Stav zásob ložiska Kolín-Sandberg k 1.1. 2002: Geologické zásoby celkem:

4 891 000 m3

bilanční zásoby prozkoumané volné

4 030 000 m3

bilanční zásoby prozkoumané vázané

552 000 m

bilanční zásoby prozkoumané celkem

4 582 000 m3

nebilanční zásoby volné

309 000 m3

3

5




V celém předmětném DP Kolín (před zahájením těžby) bylo určeno k dobývání 1 624 000 m3 suroviny. Objemu zásob v DP Kolín pro 5. – 7. etapu těžby je stanoven odborným odhadem na 868 000 m3 (POPD výhradního ložiska povrchovým způsobem č. 5, 2003). Výrobní kapacita Stávající roční kapacita výroby se pohybuje do 260 000 t - aktivní varianta 0. Maximální výrobní kapacita provozovny se předpokládá 280 000 t ročně – varianta 1. Těžba ložiska v rámci DP je plánována po dobu 4 – 6 let.

3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Středočeský kraj Obec 533165 Kolín Katastrální území Kolín DP Kolín, stanovený pro těžbu výhradního ložiska štěrkopísků Kolín-Sandberg, se nachází v nivě Labe mezi tokem Labe na severu a silnicí III. třídy Kolín – Starý Kolín na jihu. Výška terénu v prostoru DP je cca 196 m n.m. Na východní straně je DP ohraničen polní cestou a dále zemědělskou půdou a na západní straně sousedí DP s vodní plochou, která byla vytvořena vlivem hornické činnosti v minulosti. Na západním okraji jezera u silnice Kolín – Starý Kolín je umístěna třídící linka na zpracování suroviny a administrativní, provozní a sociální zázemí provozovny. Vzdálenost 5. až 7. etapy těžby v DP od třídící linky je 1 000 m až 1 250 m.

4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Oznámení je zpracováno jako součást podkladů pro řízení o povolení hornické činnosti, tj. těžby štěrkopísků v DP Kolín etapa 5. až 7. Jedná se o pokračování povrchové těžby ve schváleném DP. Těžba byla zahájena v roce 1998. Šterkopísek je těžen povrchovým způsobem. Po odtěžení menší části suroviny nad hladinou vody pokračuje těžba z vody, štěrkopísek je těžen do hloubky cca 12 m. Vytěžená surovina je přepravována na místo zpracování lodí taženou remorkérem na vzdálenost cca 1000 – 1250 m. Surovina je upravována pouze v třídící lince na různé velikostní frakce. Drcení se neprovádí. Těžba v DP Kolín navazuje na již v minulosti prováděnou těžbu. Realizací záměru dojde k dalšímu záboru kvalitní zemědělské orné půdy. Na druhé straně se rozšiřuje plocha umělého jezera, která je slepým ramenem spojena s tokem Labe. Jezero je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významný krajinný prvek (VKP), s výrazně vyšším stupněm ekologické stability než stávající orná půda. Povrchová těžba nerostů bývá spojena se znečišťováním ovzduší. V tomto případě je těžba realizována převážně z vody a těsně nad hladinou. Protože je surovina vlhká a její přeprava na místo zpracování je realizována na vodě, nevzniká rozsáhlý volný písčitý povrch a nedochází téměř k produkci prachu. Prach je produkován pouze při skrývkách po časově

6




omezenou dobu. V důsledku těžby vznikají výfukové plyny z dopravních a těžebních mechanismů. Tento vliv je přítomen vždy při dobývání štěrkopísků. Rozhodující pro hodnocení velikosti a závažnosti vlivu na životní prostředí je množství produkovaných škodlivin a možnost ovlivnění citlivých oblastí – zde intravilánů obcí. Objem výfukových plynů v areálů pískovny lze považovat, v rámci důlní výroby za nízký. Je to způsobeno zejména elektrickým pohonem třídící linky a nižšími nároky lodní dopravy na spotřebu pohonných hmot, která souvisí mimo jiné s kratší přepravní vzdáleností. Nepřímým zdrojem emisí je vyvolaná vnější obslužná doprava pískovny, kterou představují nákladní automobily zajišťující rozvoz výrobků na místo spotřeby. Provoz obslužné dopravy pískovny neznamená globální zvýšení produkce výfukových plynů. Zdroj štěrkopísků obslouží část již existující poptávky. Dochází tak přerozdělení dopravních tras v regionu. Vliv záměru na životní prostředí je porovnáván se stavem v době zpracování oznámení, tj. v době provozu pískovny a existence vnější obslužné dopravy pískovny. Objem výroby se oproti stávajícímu stavu se zvýší jen nepatrně maximálně o 6 %, tudíž i intenzita dopravy a produkce výfukových plynů budou maximálně do 6 % nad současný stav. V důsledku obnovy vozového parku klesá měrná produkce škodlivin a zvyšuje se nosnost dopravních prostředků. Proto lze očekávat, že nárůst množství výfukových plynů bude nižší. Hlavní odbyt výroby (80 %) je realizován na jih a východ. Město Kolín je obslužnou dopravou pískovny zasaženo minimálně, protože severně od Kolína se nachází další ložisko štěrkopísku. Odběratelé proto vozí štěrkopísek z pískovny, která je pro ně bližší. Hlavní přepravní trasu na silnici I/38 lze realizovat bez průjezdu obytnou zástavbou.

5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně zvažovaných variant Těžební činnost dle POPD č.5 bude provozována na výhradním ložisku štěrkopísků Kolín č. 004 300. Rozhodnutí o výhradním ložisku vydalo Ministerstvo stavebnictví ČSR, pod č.j. TZÚS-GMO-530/84 v roce 1984. Ochrana ložiska je zajištěna rozhodnutím MŽP o stanovení chráněné ložiskové území (CHLÚ) pod č.j. 201/702 32/92 v roce 1992. Plocha CHLÚ je 47,3531 ha. Těžba v dané lokalitě probíhá na základě stanovení DP rozhodnutím Československého kamenoprůmyslu v Praze č.j.: DP-9344/87. Plocha DP je 14,6088 ha. Dobývání štěrkopísků bylo zahájeno v roce 1998 podle POPD č. 1. Hornická činnost byla povolována OBÚ v Kladně následovně: POPD č.1 – rozhodnutí ze dne 7.7. 1998, č.j. 4070/98 POPD č.2 – rozhodnutí ze dne 20.9. 2000, č.j. 5708/511.4/00/Fri POPD č.3 – rozhodnutí ze dne 2.4. 2001, č.j. 405/II/01 POPD č.4 – rozhodnutí ze dne 6.8. 2002, č.j. 5086/I/02/511.4/FRI/VCH Z dobývané suroviny je v technologické třídící lince vyráběno přírodní hutné drobné kamenivo s označením dle ČSN 711512 „Hutné kamenivo pro stavební účely“.

7




Tab. B 3: Orientační přehled vyráběných frakcí. Označení velikostních frakcí drceného kamene

Množství (%)

0/4

80

0/45 7/16 20

11/22 16/32 32/63

Největší část výroby představuje frakce 0/4 – betonářský písek. Výroba štěrků různých frakcí je spíš okrajová.

6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Ložisko Při bázi ložiska je ložisková výplň tvořená převážně štěrkopísky, ve svrchní části písky. Štěrkopísky jsou drobné až středně zrnité s ojedinělými valounky nad 2,5 cm. Z petrografického hlediska jsou kromě valounů křemene (50 – 60 %) přítomny metamorfované horniny, slínovce a pískovce. Opracování valounů je dokonalé. Obsah odplavitelných částí je malý, převážně nepřesahuje 3 %. Mocnost suroviny je v průměru 13 m. Technické řešení

Způsob otvírky a přípravy, uvolnění pozemků, skrývka: Plánované dobývání bezprostředně navazuje na těžbu, prováděnou v rámci POPD č.3 a č.4. Příprava ložiska k těžbě bude provedena skrytím ornice a podorničí. Skryté zeminy budou uloženy odděleně na již používané deponie, které byly určeny orgány ochrany ZPF. Následně budou skrývky využity při rekultivaci vytěžených ploch. Svahy deponií budou tvarovány do sklonu 1 : 2 a budou ošetřeny proti zaplevelení. Ochrana proti erozi bude zajištěna zatravněním. Mocnost skrývkového řezu bude 3 m. Sklon konečného skrývkového řezu bude maximálně 20°. Předstih činného skrývkového řezu před dobýváním bude minimálně 8 m. Předstih konečného skrývkového řezu před konečným skrývkovým řezem bude minimálně 2 m. Sklon trvalého řezu pod hladinou vody bude maximálně 30°, skon trvalého řezu pod hladinou vody bude do 17°.

Dobývání ložiska: Těžba bude zahájena nad hladinou vody nakladačem a bagrem. Pod hladinou vody bude těžba probíhat z vody korečkovým těžebním zařízením na plovoucím stroji V 50 do hloubky 7 – 8 m. Rozpojování horniny bude prováděno přímým rýpáním. Dotěžení ložiska 8




až na bázi do hloubky 12 – 13 m bude prováděno korečkovým těžebním zařízením na plovoucím stroji s prodlouženou lafetou. Sklon bočních řezů a severního závěrného řezu bude maximálně 17°. Těžená surovina bude od těžebního stroje dopravována člunem taženým remorkérem k pobřežnímu elevátoru u technologické linky, který člun vyloží na pobřežní sekci dopravního pasu. Dálka přepravní trasy je cca 1 000 až 1 250 m.

Důlní stavby V rámci těžby dotčených etap se neplánují žádná nová důlní díla. Stávající objekty jsou: administrativní budova se sociálním zázemím, dílna a sklad v areálu zpracování a expedice výroby.

Strojové vybavení provozovny: 2 bagry – pracují v místě těžby; provádějí nadzemní těžbu suroviny, kterou rýpají a nakládají na vlečnou loď; (v provozu je jeden bagr, 2. je rezervní); spotřeba nafty se předpokládá do 15 l⋅h-1. Nakladač – je umístěn v prostoru technologického zpracování suroviny a deponie výrobků, bude zajišťovat nakládku výrobků na expediční vozidla. Doba provozu je 5 dní v týdnu, v průměru 6 h denně; spotřeba nafty je 15 – 20 l⋅h-1 2 remorkéry – přepravují vlečné lodě z místa aktuální těžby ke zpracování; v provozu je pouze jeden, druhý je rezervní; spotřeba nafty je 420 l⋅den-1, doba provozu je 11 h za den. 3 vlečné lodě – přepravují těženou surovinu ke zpracování v třídící lince, jsou v provozu současně s fázovým posunem: nakládka, přeprava, vykládka; nemají vlastní pohon; nosnost je 60 t. Skrývkové práce jsou prováděny dodavatelskou firmou v době od 7 do 16 h. Skrývkových prací se účastní bagr, buldozer, 3 nákladní automobily Tatra. Skrývky jsou prováděny podle potřeby před postupem těžby. Třídící linka – zpracovává dobývanou surovinu na tříděné stavební kamenivo; elektrický pohon, doba provozu 11 h.

Pracovní síly, provozní doba V provozovně je zaměstnáno 14 stálých pracovníků, na sezónu je přibíráno 6 brigádníků. Provozní doba je dle světelných podmínek maximálně od 6 do 21 h, 7 dní v týdnu. V průběhu roku se těží od března do listopadu. Zbývající část roku připadá na opravy a údržbu strojů a zařízení.

Rekultivace Rekultivace celého vytěženého DP Kolín je řešena v Plánu rekultivace pískovny Sandberg (Seidlová, 1998; příloha č. 1). Plán rekultivace byl předložen k posouzení RŽP OkÚ Kolín, který ve vyjádření č.j. 11074/98-ŽP/vyj s plánem souhlasí, za předpokladu drobných úprav, které byly akceptovány.

9




Po vytěžení štěrkopísku se jezero rozšíří o vytěženou plochu. Svahy budou upraveny a ozeleněny. Svahy orientované na jih a jihozápad budou využívány jako koupaliště a pláž. Výsadba zde bude rozptýlená. Hladina jezera bude kolísat v rozsahu 194,5 – 195,0 m n.m, v závislosti na hladině v Labi. Terén bude sesvahován tak, aby navazoval na okolí ve výšce 197,0 – 197,2 m n.m. Budou realizovány 3 typy sklonů závěrných svahů v závislosti na dalším využití území viz příloha č.1. Sklon trvalé řezu pod hladinou bude maximálně 17°, sklon konečného skrývkového řezu bude do maximálně 20°. Přechodová část břehu mezi vodou a zemí bude vyspádována do sklonu 1:5.

7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení těžby: 2003 Ukončení těžby: 2007-2009

8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Město Kolín

9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 k tomuto zákonu Kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení) Bod 2.5. Těžba nerostných surovin 10 000 až 1000 000 tun/rok Záměr počítá s objemem těžby do 280 000 t⋅rok-1.

10




B II. Údaje o vstupech Půda Těžbou budou dotčeny pozemky 1317, 1233/2, 1307/1, 1231, 1227, 1225, 1319/5, 1307/25, 1323/1. Jedná se o půdu vedenou v ZPF (zemědělský půdní fond), který bude dotčen záborem o rozloze 5,30 ha. Jedná se o půdy s kódem BPEJ (bonitované půdněekologické jednotky) 2.56.00. Tyto půdy jsou velmi kvalitní s třídou ochrany I. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny k bonitně nejcennějším zemědělském půdám v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně, a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Vedlejším vlivem dobývání štěrkopísku v této lokalitě je rozšíření umělého jezera o dobývanou plochu. Jezero je spojené slepým ramenem s tokem Labe. Jezero je podle zákona č. 114/1992 Sb. významným krajinným prvkem s vyšším stupněm ekologické stability než stávající orná půda.

Voda Záměr nevyžaduje spotřebu technologické vody. Voda je používána pro zásobování sociálního zázemí. Je čerpána z vlastní studny a není určena k pití. Pitná voda je dovážena.

Spotřeba energie Těžba štěrkopísků vyžaduje energii pro pohon strojů, pro vytápění administrativní budovy a pro osvětlení. Pohon strojů je na naftu. Roční spotřeba nafty se předpokládá do 50 000 l. Elektrická energie je potřeba pro pohon třídící linky, akumulační vytápění administrativní budovy a osvětlení. Je odhadována spotřeba 160 000 kWh.

Spotřeba surovin: Spotřeba olejů do pracovních mechanismů je cca 800 l. Těžba štěrkopísků 5. až 7. etapa si nevyžádá žádné další spotřeby surovin.

Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Záměr si nevyžádá zvláštní dopravní opatření. Rozvoz výrobků na místo spotřeby bude zajišťován nákladními auty – obslužná doprava pískovny. Komunikační systém v zájmovém území představuje zpevněná komunikace III. třídy mezi Kolínem a Starým Kolínem. Směrem na východ se tato komunikace napojuje na okraji Kolína na silnici II/322. Směrem na západ a jih vede uvedená silnice na Starý Kolín. Odbočením vpravo před přemostěním toku Klejnárky se obslužná doprava může dostat na silnici I/38 vedoucí do Kutné Hory, aniž by bylo nutné projíždět obcí Starý Kolín.

11




Protože odbyt výroby bude směřován z cca 80 % na východ a jih, bude zatěžování intravilánu Kolína minimální. Východ a sever území je zásobován jinými provozovnami (např. pískovnou Hradišťko severně od Kolína). Obslužná doprava pískovny bude vedena převážně po silnici na Starý Kolín a dále po silnici I/38. Vnitřní doprava z těžebny k třídící lince je zajištěna po vodě. Surovina je nakládána do vlečných lodí tažených remorkérem a přepravována do místa zpracování a odbytu. Skrývky jsou odváženy na dočasné deponie nákladními auty. Skladba a směrové rozdělení (dle typu vozidla) obslužné dopravy pískovny byly stanoveny na základě dlouhodobých trendů a zkušeností s odbytem výrobků, které poskytl investor. Objem výroby v zimních měsících klesá na cca 20 % průměrné roční produkce. Skladba obslužné dopravy pískovny : těžké sólo nákladní automobily s nosností cca 35 t

60 %

těžké nákladní soupravy o nosnosti cca 21 t

20 %

menší nákladní auta o průměrné nosnosti 7 t

20 %

Intenzita obslužné dopravy pískovny: Objem těžby 280 000 t⋅rok-1 – varianta 1 Počet průjezdů bránou pískovny za den Varianta 1 (březen až listopad)

160 jízd

Varianta 1 (prosinec až únor)

12 jízd

Objem těžby 260 000 t⋅rok-1 – aktivní varianta O Varianta 0 (březen až listopad)

147 jízd

Varianta 0 (prosinec až únor)

12 jízd

Intenzity ostatní dopravy na komunikaci I/38 a II/322 byly převzaty z Celostátního sčítání dopravy (ŘSD ČR, 2000) a upraveny podle výhledových růstových koeficientů pro rok 2005.

12




Tab. B 4: Dopravní intenzity na dotčených komunikacích ve variantě 1 – sezóna (rok 2005). (objem těžby 280 000 t⋅rok-1 ). Celková doprava (počet) Úsek

NA

Obslužná dopr.pískovny NA

Celkem (počet)

Ostatní doprava (počet)

% z celk. dopravy NA

celkové

NA

OA

celkem

I/38 okraj Kolína – hranice okr. Kutná Hora

13225

18335

12,8

0,3

0,1

5098 13224 18322

ústí do I/12 – ústí do II/322

14330

17718

3,2

0,1

0,0

3385 14330 17715

Vysvětlivky: obslužná doprava pískovny

- nákladní automobily přepravující výrobky z pískovny; doba provozu je 600 - 1800. ostatní doprava - veškerý dopravní proud kromě obslužné dopravy pískovny. celková doprava - součet obslužné dopravy pískovny a ostatní dopravy (celková dopravní zátěž na komunikaci) NA – nákladní automobil; OA – osobní automobil

Z tabulky je patrné, že obslužná doprava pískovny se podílí na celkové nákladní dopravě zanedbatelnou částí, která dosahuje několik desetin procenta. Navýšení intenzity dopravy oproti stávajícímu stavu (těžbě 260 000 t⋅rok-1) bude ještě mnohonásobně nižší, protože zvýšení objemu výroby na 280 000 t⋅rok-1 se projeví navýšením intenzity obslužné dopravy pískovny o cca 13 průjezdů denně, což znamená směrem na Starý Kolín navýšení cca o 1 auto za hodinu.

Inženýrské sítě Budování nových inženýrských sítí spojené s realizací záměru se nepředpokládá. Těžba si vyžádá přeložky inženýrských sítí VN 35kW. Konkrétní řešení bude navrženo v POPD příslušných etap těžby.

13




B III. Údaje o výstupech Ovzduší Přímý vliv těžební činnosti je zpravidla spojen se znečišťováním ovzduší. Přehled zdrojů emisí je uveden v části B I. včetně průměrné doby provozu a spotřeby PHM. V důsledku těžby vznikají výfukové plyny z dopravních a těžebních mechanismů. Hlavní škodlivé látky obsažené ve výfukových plynech jsou oxidy dusíku a oxid uhelnatý. V menší míře se vyskytují polyaromatické uhlovodíky a benzen, které se ovšem vyznačují vysokou škodlivostí pro živé organismy. Produkce výfukových plynů ze spalování nafty je vždy součástí procesu dobývání štěrkopísků. Rozhodující pro hodnocení velikosti a závažnosti vlivu na životní prostředí je množství produkovaných škodlivin a možnost ovlivněních citlivých oblastí – zde intravilánů obcí. Objem výfukových plynů v areálu pískovny lze považovat, v rámci důlní výroby, za nízký. Velkou výhodou je provoz lodní dopravy, která zkracuje přepravní vzdálenosti nejméně o třetinu a která výrazně snižuje spotřebu paliva, a tím i produkci škodlivin. Provoz třídící linky je na elektrický proud. Nepřímým zdrojem emisí je vnější obslužná doprava pískovny, kterou představují nákladní automobily zajišťující rozvoz výrobků na místo spotřeby. Provoz obslužné dopravy pískovny neznamená globální zvýšení produkce výfukových plynů. Zdroj štěrkopísků obslouží část již existující poptávky. Dochází tak k přerozdělení dopravních tras v regionu. Vliv záměru na životní prostředí je porovnáván se stavem v době zpracování oznámení, tj. v době provozu pískovny a existence vnější obslužné dopravy pískovny. Objem výroby oproti stávajícímu stavu se zvýší jen nepatrně maximálně o 6 %, tudíž i intenzita dopravy a produkce výfukových plynů budou do 6 % stávající emise. V důsledku obnovy vozového parku klesá měrná produkce škodlivin a zvyšuje se nosnost dopravních prostředků. Proto lze očekávat, že nárůst množství výfukových plynů bude nižší. Hlavní odbyt výroby (80 %) je realizován na jih a východ. Město Kolín je obslužnou dopravou pískovny zasaženo minimálně. Hlavní přepravní trasu na silnici I/38 lze realizovat bez průjezdu obytnou zástavbou. Obvyklou znečišťující látkou při povrchovém dobývání je prach.V tomto případě je těžba realizována převážně z vody a těsně nad hladinou. Protože je surovina vlhká, přeprava suroviny na místo zpracování je realizována na vodě a protože nevzniká rozsáhlý volný písčitý povrch, ale vodní plocha, nedochází téměř k produkci prachu. Prach je produkován při skrývkách po dobu časově omezenou.

Odpadní vody Záměr není zdrojem technologické odpadní vody. Odpadní vody vznikají pouze v sociálním zázemí provozovny a jsou svedeny do bezodtoké jímky, která je pravidelně vyvážena (10 krát ročně) firmou JZD Starý Kolín k odstranění. Množství těchto vod odpovídá teoretické spotřebě na jednoho zaměstnance a činí cca 200 m3 ročně.

14




Odpady Odpady vznikají při vlastním provozu a údržbě důlní techniky a technologické linky a dále v administrativním a sociálním zázemí pískovny. Odpady lze rozdělit z hlediska pravidelnosti vzniku na odpady vznikající pravidelně, občas a na odpady vznikající náhodně. Následující přehled odpadů vychází ze zkušeností se stávajícím provozem a je doplněn dalšími odpady, které mohou teoreticky vznikat zpravidla v omezeném množství. Odpady jsou zařazovány podle Katalogu odpadů (vyhláška č. 381/2001 Sb.). Odpad je označen kódem, v němž první dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí označuje podskupinu odpadů a třetí pak označuje druh odpadu. V závorce za odpadem je uvedena „kategorie odpadu“: (O) - ostatní odpad, (N) - znamená nebezpečný odpad, za pomlčkou je název odpadu.

Odpady, jejichž vznik je spojen s přípravou těžebny a vlastní těžbou

Při těžbě a zpracování suroviny nevzniká odpadní materiál, skrývkové zeminy jsou použity při rekultivaci. Při odstraňování rostlinného krytu v některých částech DP bude vznikat odpad 02 01 03(O)- odpad rostlinných pletiv, Jedná se převážně o nevyužitelnou dřevní hmotu a další rostlinné tkáně. Nebezpečné odpady z vlastního technologického zpracování mohou vznikat v případě úniku ropných látek z důlních mechanismů (havarijní stavy), které znečistí zpracovávanou horninu, popř. skrývkové zeminy. Tyto nebezpečné odpady lze zařadit do druhu 17 05 03 (A) – zemina a kamení obsahující nebezpečné látky. Celkové množství nelze odhadnout. Pro případ úniku ropných látek jsou v provozovně připraveny sorbenty pro zachycení ropných látek (Vapex...). Odpad bude odevzdán oprávněné osobě k dekontaminaci, popř. bude uložen na skládku odpovídající skupiny. Úniky ropných látek z plavidel jsou minimalizovány přísnými předpisy na provoz těchto zařízení. Při úniku kontaminaci vody se postupuje podle havarijního plánu.

Odpady, jejichž vznik je spojen s technologickým provozem Používáním důlní mechanizace budou vznikat pravidelně oleje patřící do podskupin odpadů 13 01(N) - odpadní hydraulické oleje a 13 02(N) - odpadní motorové, převodové a mazací oleje. Odpadní oleje jsou předávány firmě KAPO s r.o. Práchovice k odstranění. Upotřebením součástí důlních strojů nebo jejich náplní budou vznikat s různou mírou pravidelnosti odpady: 16 01 07(N) – olejové filtry, 16 01 11(N) – brzdové destičky obsahující azbest nebo 16 01 12(O) – brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11 (O), 16 01 13(N) - brzdové kapaliny, 16 01 14(N) – nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky, 16 06 01 (A) – olověné akumulátory, popřípadě další součásti stavebních strojů podskupiny 16 01 evidované jako ostatní.

15




Obaly od olejů a náplní strojů budou odpady 15 01 10(N) - obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné. Převážně se bude jednat o plastové nebo kovové nádoby, které budou vznikat také pravidelně v množství přiměřenému spotřebě olejů. V případě znehodnocení nafty, kterou nebude možné použít následně do důlních strojů vznikne odpad 13 07 01(N) - topný olej a motorová nafta. Odpad bude vznikat náhodně v malém množství. Tkaniny použité na čištění, popř. užitá absorpční činidla 15 02 02(N) - absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů blíže nijak neurčených), budou vznikat při údržbě, popř. při likvidaci úniků ropných látek (záchytných jímek i při haváriích). Pro údržbu zařízení budou v provozovně používány tlakové nádoby ke svařování 15 01 11(N) - kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu včetně prázdných tlakových nádob. Jedná se o vratné opakovaně plnitelné nádoby, které jsou po upotřebení likvidovány dodavatelskou firmou, popř. výrobcem těchto obalů. Uvedené odpady budou shromažďovány v malém množství ve vhodných nádobách a předávány oprávněné osobě k likvidaci. Z ostatních odpadů je nejvýznamnější produkce pneumatik – 16 01 03(O), které vznikají opotřebením při provozu důlních strojů. Nepravidelně bude vznikat železný šrot 16 01 17 (O), tento odpad bude předáván k recyklaci. Dále mohou vznikat v menším množství ostatní odpady podskupiny 15 01 – odpadní obaly.

Odpady vznikající v administrativním a sociálním zázemí Provoz administrativní a sociální budovy bude spojen se vznikem odpadů skupiny 20 – komunální odpady. Bude se jednat zejména o směsný komunální odpad - 20 03 01(O), ze kterého by měly být vytříděny využitelné a odděleně vybírané nebo vykupované složky (především papír, plasty, sklo) a drobné nebezpečné odpady (baterie, apod.). Množství směsného komunálního odpadu se předpokládá cca 1500 kg za rok. Nebezpečné odpady budou vznikat v malém množství. Přicházejí v úvahu především následující druhy nebezpečných odpadů:

20 01 21

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

20 01 27

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky

20 01 29

Detergenty obsahující nebezpečné látky

20 01 33

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

20 01 36

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 (použitá výpočetní technika, apod.)

16




V případě, že budou nebezpečné odpady v provozovně shromaždovány je potřeba dodržovat pravidla daná zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech a souvisejícími právními předpisy. Jedná se zejména o schválené typy sběrných nádob. Posuzovaný záměr není náročný na spotřebu surovin ani na produkci odpadu. Celkové množství odpadu lze považovat za malé.

Hluk V průběhu těžební činnosti, zpracování suroviny a v důsledku obslužné dopravy pískovny bude vznikat hluk. Obslužná doprava pískovny je mobilním zdrojem hluku, který působí spolu s ostatní dopravou na veřejných komunikacích podél rozvozových tras. Protože obslužná doprava pískovny je vedena po místních komunikacích mimo intravilány obcí nepovažujeme tento zdroj hluku na významný. Po napojení místní komunikace na významnější dopravní tahy je podíl obslužné dopravy na celkových dopravních intenzitách zanedbatelný. K prokazatelnému ovlivnění akustické situace nedojde. Údaje o složení a intenzitě obslužné dopravy pískovny na dotčených komunikacích jsou uvedeny v části B II. V rámci pískovny jsou hlavním zdrojem hluku nakladač a bagr při nakládce těžené suroviny, korečkové těžební zařízení na plovoucím stroji V 50, třídící linka a nakladač v místě expedice. Závěr stanoviska KHS Středočeského kraje (zn.1454-24/2003) ze dne 19. 5. 2003 k POPD č.5 je, že záměrem nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány ochrany veřejného zdraví a že HKS není tudíž dotčeným orgánem státní správy. POPD č. 5 řeší těžbu štěrkopísků v 5.etapě, která leží „nejblíže“ u obytné zástavby v rámci plochy dotčené těžbou posuzovanou v tomto oznámení.

Vibrace, záření radioaktivní, elektromagnetické Předložený záměr nebude zdrojem vibrací, radioaktivního nebo elektromagnetického záření.

17



C.


ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C 1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území

a) Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozv oje Zájmové území vymezené dobývacím prostorem, je využíváno k těžbě štěrkopísků, v dosud netěžené části je orná půda. V menší míře, zejména po okrajích DP, se vyskytuje mimolesní zeleň ve formě křovin a skupinek stromů. Západně od části DP, která bude dotčena těžbou v 5. až 7. etapě, se nachází rozsáhlá vodní plocha, která vznikla vytěžením horniny při dřívější hornické činnosti. Vlivem těžby dochází k záboru kvalitní zemědělské půdy. Na druhé straně se rozšiřuje jezero, které je slepým ramenem spojeno s Labem. Jezero je podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významný krajinný prvek (VKP) s vyšším stupněm ekologické stability než stávající orná půda. Vodní plocha je kromě přepravy dobývané suroviny využívána pro vodní sporty, které mají zázemí na části pevniny mezi nádrží a tokem Labe. Masový rozvoj rekreace může být významným činitelem v osídlování nádrže vodními organismy, a to ve smyslu brzdění rozvoje a degradace přírodních ekosystémů. Vhodné pro rozvoj přírodních ekosystémů je zejména spojení nádrže s tokem Labe a vytvoření podmínek pro rozvoj ekosystémů slepých ramen.

b) Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace p řírodních zdrojů V prostoru dosud nedotčeném těžbou písků převažují pro ochranu přírody málo významné agroekosystémy. S postupující těžbou se plocha zemědělské půdy zmenšuje a naopak se zvětšuje vodní plocha, kde dochází k postupnému vytváření malých ploch litorální vegetace pobřežních rákosin a vegetace vodních makrofyt (viz botanický průzkum dále).

c) Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž ÚSES, zvláště chráněná území, přírodní parky, významné přírodní prvky Do DP etapa 5. až 7. zasahuje v severozápadní části okrajově navržené biocentrum, které je vloženo do nadregionálního biokoridoru Labe. Toto biocentrum kromě toku Labe a pobřežních společenstev zasahuje remízek křovin a skupiny liniové vegetace dřevin (lokalita č.5) a společenstvo rákosin v terénní depresi viz lokalita č. 4 (kapitola Fauna a flóra v části C 2.) Podél toku Labe je veden regionální biokoridor. Bližší popis je uveden v rámci botanického průzkumu (viz část C 2. – Fauna a flóra).

18




V DP je vymezeno několik interakčních prvků, které tvoří liniové křoviny místy se vzrostlými stromy (viz část C 2. – Fauna a flóra). V blízkosti DP se nevyskytují žádná chráněná území, památné stromy ani přírodní parky.

Území hustě zalidněná Předkládaný záměr se nachází mimo obydlené území. Ve vzdálenosti cca 400 m od okraje těžby, u silnice na Starý Kolín je jeden obytný objekt (viz ob.1 část F – Doplňující údaje). Nejbližší souvislá obytná zástavba je ve Starém Kolíně.

Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) V území nejsou známy staré zátěže. V novověku nedošlo k významným negativním změnám, které by znamenaly výrazné narušení stávajících agrocenóz. Těžba znamená zábor ZPF, ale zároveň vytvoření vodní plochy s předpoklady pro rozvoj přírodě blízkých vodních ekosystémů. Území není zatěžováno nad míru únosného zatížení.

19




C 2. Charakteristika složek životního prostředí pravděpodobně ovlivněných Ovzduší Klima Zájmová území se nachází v klimatické oblasti T2 (Quitt, 1971). Klima této oblasti je teplé, mírně suché, s mírnou zimou. Klimatickou oblast T2 lze popsat následujícími klimatickými charakteristikami. Tab. C 1: Vybrané charakteristiky klimatické oblasti T2 (Quitt, 1971: Klimatické oblasti ČR). CHARAKTERISTIKA

Klimatická oblast T 2

průměrná teplota vzduchu – leden, červenec, duben, září

(-2∼-3, 18∼19, 8∼9, 7∼9)°C

průměrný počet dnů s prům. teplotou > 10°C

160 - 170

průměrný počet letních dnů (tmax>25°C)

50 – 60

průměrný počet mrazových dnů (ve 2 m nad zemí tmin < -0,1°C)

100 - 110

průměrný počet ledových dnů (ve 2 m nad zemí tmax < -0,1°C)

30 - 40

průměrný roční úhrn srážek

550 – 700 mm

průměrný úhrn srážek ve vegetačním období (IV - IX)

350 – 400 mm

průměrný počet dnů se srážkami 0,1 mm a více

90 - 100

průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou

40 - 50

Znečištění ovzduší Pro charakteristiku imisního pozadí oblasti byly použity průměrné roční koncentrace nejvýznamnějších škodlivých látek (SO2, NOx, CO, polétavého prachu). Nejbližší měřící stanice ČHMÚ je v Kolíně. Tab. C 2: Znečištění ovzduší v Kolíně v roce 2001 (Stav ŽP v krajích ČR v roce 2001 – STŘEDOČESKÝ KRAJ, 2002). Kolín SAZ

SO2

NOx

PM10

Roční průměr

µ⋅m-3

14

37

25

95% kvantil

µ⋅m

-3

24

70

42

Maximum

µ⋅m

-3

44

140

96

Podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., o imisních limitech, způsobech sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, platí následující imisní limity:

20




Tab. C 3: Imisní limity znečištění ovzduší dle nařízení vlády č. 350/2002 - pro rok 2010. Znečišťující látka

IHr (µg⋅m-3)

IHk (µg⋅m-3)

pro ochranu zdraví

pro ekosystémů2)

SO2

350

50

NO2

200

40

NOx: 30

prach (PM10)

50

40 (I.etapa)

-

-

-

5

-

CO

10 000

benzen

1)

-

1) 8-hodiný klouzavý půrměr

ochranu

2) Platí pouze pro vybraná území, pro okolí DP jsou neplatné

Limity uvedené v tabulce platí pro rok 2010. Pro období do roku 2010 se uplatňuje mez tolerance (stanovená uvedenou vyhláškou) v závislosti na roku a sledované látce, která se přičítá k základnímu limitu. Proto jsou imisní limity pro období do roku 2010 zpravidla mírnější. Benzen je látka charakteristická pro spalovací motory, nebyla ovšem v minulosti plošně monitorována. Přestože imisní limity platné od roku 2002 jsou stanoveny pro upravené parametry škodlivin do té doby sledovaných, lze konstatovat, že k překračování hodnot uvedených parametrů by nedocházelo a že kvalita ovzduší na měřicí stanici v Kolíně vyhovuje již v současné době limitům, které mají být splněny v roce 2010. Protože měřicí stanice je umístěna v městském prostředí v Kolíně, lze předpokládat, že kvalita ovzduší mimo město v okolí DP bude ještě příznivější.

Geologie Ložisko se nachází v kolínské faciální oblasti české křídové pánve. stratigrafického hlediska jsou v území zastoupeny 4 hlavní stratigrafické jednotky:

Ze

Proterozoikum: jedná se o nejstarší jednotku zastoupenou svorovým pásmem šternberskočáslavské skupiny. Na povrch se dostává západně od ložiska na území města Kolín. Křída: nejvíce rozšířená stratigrafická jednotka v širokém okolí. Na území ložiska jsou zastoupena souvrství cenomanu a spodního turonu. Cenoman se dostává k povrchu v erozivních údolích jižně od Kolína. Je tvořen vápnitými pískovci až vápenci. Spodní turon tvoří přímé podloží ložiska a je tvořen slínovci, vápnitými jílovci a pískovci. Kvartér: sedimenty kvartéru představují vlastní surovinu ložiska, kterou jsou terasové štěrkopískové akumulace Labe v pleistocénu (wurm).

Půdy V zájmovém území převažují půdy nivních poloh vzniklé akumulační činností Labe. V závislosti na vláhových poměrech daných hladinou spodní vody se výrazně liší jejich vhodnost pro zemědělské využití. Na ploše dotčené těžbou jsou převažující hlavní půdní 21




jednotkou nivní půdy na nivních uloženinách, středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. Tyto půdy s kódem BPEJ 2.56.00 patří do první třídy ochrany ZPF. Mělké terénní deprese se vyznačují hladinou vody blížící se povrchu. Tyto půdy představují HPJ (hlavní půdní jednotka) 72 - glejové půdy zrašeliněné a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené. Tyto půdy nejsou vhodné pro zemědělské využití.

Hydrogeologie Území náleží do hydrogeologického rajónu 115 Kvarterní sedimenty Labe. V zájmové části ložiska a v jeho okolí se vytvořily tři zvodně podzemní vody: − První zvodeň podzemní vody je vytvářena ve štěrkových akumulacích v prostoru ložiska a jeho okolí. Štěrkopískový kolektor je charakterizován vysokou průlinovou propustností, s koeficientem transmisivity v řádu 10-3 m2⋅s-1. Hladina vody první zvodně je volná, místy v důsledku větší mocnosti skrývky lokálně mírně artézsky napjatá. Přirozený režim podzemích vod je ovlivněn předchozí hornickou činností. Ve vytěženém prostoru ložiska došlo k vyrovnání hladiny vody do horizontu ve stávajícím jezeře v úrovni 195,1 – 195,5 m m.n. v závislosti na režimní oscilaci, v průměru 2 m pod terénem. Směr proudění podzemní vody i vody v jezeře je generálně k severozápadu, kde se zvodeň odvodňuje do Labe, které tvoří regionální erozivní bázi. − Druhá zvodeň je utvářena v podložních turonských horninách. Oběh podzemní vody v turonském kolektoru je vázán prakticky pouze na pukliny a puklinové systémy. Zvodeň nemá žádnou báňsko-technickou návaznost na plánované dobývání. − Třetí zvodeň je vázána na cenomanské souvrství v podloží spodního turonu. Cenomanský kolektor obsahuje minerální vodu jímanou v lázních Poděbrady. Hluboko uložení kolektor nebude plánovanou těžbou dotčen.

Fauna a flóra Flóra Pískovna se nachází v území, které leží z hlediska regionálního fytogeografického členění ČR v Českém termofytiku, v fytogeografickém okrese 11. Střední Polabí, podokresu 11b. Poděbradské Polabí.

Potenciální přirozená vegetace Zájmové území se nachází v kolinním stupni. Potenciální přirozenou vegetaci představují jilmové doubravy (Querco-Ulmetum), které se táhnou v pásu podél toku Labe. Jedná se třípatrová lesní společenstva s dominantním dubem letním (Quercus robur) nebo jasanem (Fraxinus excelsior). Podle typu stanoviště se vyskytuje lípa srdčitá (Tilia cordata), olše lepkavá (Alnus glutinosa), v sušších typech i habr (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). Stav jilmů v důsledku grafiózy výrazně poklesl. Keřové patro bývá dobře

22




vyvinuto a je zpravidla druhově bohaté. Nejčastější jsou svída krvavá (Swida sanquinea), střemcha obecná (Padus avium) a bez černý (Sambucus nigra). Bylinné patro se vyznačuje jarním aspektem s dominantním orsejem jarním (Ficaria bulbifera) a dále dymnivkou dutou (Corydalis cava), sasankou hajní (Anemonoides nemorosa), atd. V letním aspektu převládá bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria) a kopřiva dvoudomá (Urtica dioica).

Aktuální vegetace V DP Kolín a okolí byly lužní lesy přeměněny na polní agrocenózy. Rozptýleně se vyskytuje mimolesní zeleň ve formě křovin a skupin stromů. Severozápadně v okolí střediska vodních sportů Sandberg se vytvořila náhradní pionýrská vegetace s vrbou jívou (Salix caprea), vrbou bílou (Salix alba), topolem osikou (Populus tremula), apod. V bylinném patře převažují ruderály s významným zastoupením invazních neofytů. Přirozená vegetace se zachovala místy ve formě vodní vegetace plovoucích makrofyt a litorálních rákosin. Aktuální stav vegetace v areálu pískovny byl zjišťován terénním průzkumem v červenci 2003. Kromě vlastní plochy DP etapa 5. až 7., byl průzkum zaměřen na nejbližší okolí. Cílem bylo zjištění přírodě blízkých společenstev a posouzení možnosti sukcese rozšiřujícího se jezera ve směru k přírodním biotopům. Pro pojmenování taxonů je použito nomenklatury převzaté z Klíče ke květeně ČR (ed. Kubát, 2002). Za názvem taxonu, za lomítkem, je uvedena v případě, že se jedná o druh z ČSCR ČR (červený seznam cévnatých rostlin ČR – stav v roce 2000), kategorie ohrožení. Přítomné biotopy jsou orientačně hodnoceny dle Katalogu biotopů ČR (editor Chytrý a kol., 2000) a Metodiky mapování biotopů Natura 2000 (Guth, 2002). Hodnocení se týká pouze přírodních biotopů. Kromě typu biotopu je navržena hodnota reprezentativnosti a zachovalosti. U přírodních biotopů je většinou uveden stručný popis, charakteristika přítomných společenstev s výčtem dominantních, diagnostických, popř. vzácných a ohrožených druhů. U nepřírodních biotopů je uveden popis, výčet zjištěných taxonů je proveden souhrnně.

Lokalita č.1: Ruderály v okolí expedice a na roztěžených plochách Seznam zjištěných druhů: Amaranthus powellii

laskavec zelenoklasý

Anchusa officinalis

pilát lékařský

Bidens tripartita

dvojzubec trojdílný

Calamagrostis epigeios

třtina křovištní

Cirsium arvense

pcháč oset

Cirsium canum

pcháč šedý

Crepis biennis

škarda dvouletá

Dactylis glomerata

srha říznačka

Datura stramonium v.stramonium

durman obecný pravý

Echium vulgare

hadinec obecný

Epilobium parviflorum

vrbovka malokvětá

23




Equisetum arvense

přeslička rolní

Euphorbia esula

pryšec obecný

Falopia dumetorum

opletka křovištní

Galeopsis tetrahit

konopice polní

Galium album

svízel bílý

Hypericum perforatum

třezalka tečkovaná

Chenopodium album

merlík bílý

Inula britannica

oman britský

Melilotus alba

komonice bílá

Pastanica sativa

pastinák setý

Plantago lanceolata

jitrocel kopinatý

Plantago major

jitrocel větší

Populus alba

topol bílý

Potentilla supina

mochna nízká

Robinia pseudoacacia

akát obecný

Salix alba

vrba bílá

Selinum carvifolia

olešník kmínolistý

Sisymbrium loeselii

hulevník Loeselův

Solidago canadensis

celík kanadský

Sonchus asper

mléč drsný

Tanacetum vulgare

kopretina vratič

Trifolium campestre

jetel ladní

Verbascum nigrum

divizna černá

Vicia cracca

vikev ptačí

Lokalita č.2: Makrofytní vegetace na okrajích jezera a na volné vod ě V litorálním pásmu jezera vzniklého dobýváním štěrkopísků v minulosti a na volné vodě se roztroušeně vyvíjejí společenstva rákosin, vysokých ostřic a plovoucích vodních makrofyt. Jedná se o druhově chudší společenstva malého plošného rozsahu. Jejich význam ovšem spočívá v naznačení vývoje osidlování vzniklé vodní plochy.

Seznam zjištěných druhů: Acorus calamus

puškvorec obecný

Bidens tripartita

dvojzubec trojdílný

Carex gracilis

ostřice štíhlá

Carex vesicaria

ostřice zobánkatá

Echinochloa crus-galli

ježatka kuří noha

Glyceria maxima

zblochan nejvyšší

Lycopus europeus

karbinec evropský

Lysimachia vulgaris

vrbina obecná

24




Nuphar lutea

stulík žlutý

Phalaris arundinacea

chrastice rákosovitá

Lokalita č.3: Tok Labe Podél toku Labe převažují ruderální společenstva s převahou nitrofilních druhů, včetně invazních neofytů. Dominantní je Bromus inermis (sveřep bezbranný) a Chaerophyllum bulbosum (krabilice hlíznatá). Seznam zjištěných druhů: Acer negundo

javorovec jasanolistý

Amaranthus retroflexus

laskavec ohnutý

Arctium tomentosum

lopuch plstnatý

Bromus inermis

sveřep bezbranný

Carex bueckii

ostřice Buekova

Convolvulus arvensis

svlačec rolní

Crataegus sp.

hloh

Crepis biennis

škarda dvouletá

Echinochloa crus-galli

ježatka kuří noha

Galeopsis tetrahit

konopice polní

Geranium pratense

kakost luční

Heracleum sphondylium

bolševník obecný

Humulus lupulus

chmel otáčivý

Chaerophyllum bulbosum

krabilice hlíznatá

Chenopodium album

merlík bílý

Lemna minor

okřehek menší

Lythrum salicaria

kyprej vrbice

Nuphar lutea

stulík žlutý

Pastanica sativa

pastinák setý

Phragmites australis

rákos obecný

Populus sp.

topol

Prunus padus

střemcha obecná

Quercus robur

dub letní

Rumex thyrsiflorus

šťovík kytkokvěký

Salix alba

vrba bílá

Salix viminalis

vrba košařská

Sambucus nigra

bez obecný

Urtica dioica

kopřiva dvoudomá

Verbascum nigrum

divizna černá

25




Lokalita č.4: Mokřad pod vedením V severozápadním rohu DP č.9, na hranici 4. a 7. etapy, pod el.vedením VN 35 kW se nachází mělká terénní deprese s mokřadními společenstvy, pravděpodobně antropogenního původu, což dokazuje směr sukcese za podmínky vytvoření vhodných předpokladů. Rozloha mokřadu je cca 30 x 12 m. Jedná se o rákosiny eutrofních a stojatých vod M1.1. Kromě dominantního Phragmites australis (rákos obecný) se hojně uplatňuje, v důsledku bezprostřední blízkosti toku Labe, Carex bueckii (ostřice Buekova), která je typická po pobřežní rákosiny. Biotop je možné hodnotit nízkou známkou reprezentativnosti C (přechod k pobřežním rákosinám) a solidní zachovalostí B. Mokřad je součástí navrženého biocentra vloženého do biokoridoru Labe.

Seznam zjištěných druhů: Acorus calamus

puškvorec obecný

Carex bueckii

ostřice Buekova

/C4a

Cucubalus baccifer

nadmutice bobulnatá

/C4a

Juncus effusus

sítina rozkladitá

Lysimachia vulgaris

vrbina obecná

Phalaris arundinacea

chrastice rákosovitá

Phragmites australis

rákos obecný

Rumex hydrolapathum

šťovík koňský

Verbascum nigrum

divizna černá

Lokalita č.5: Pás křovin a stromů v severozápadní části DP Od křížení nadzemního el. vedení VN 35 kW a VVN 110 kW se táhne směrem na východ v blízkosti severní hranice DP pás křovin a stromů. Převažuje Prunus spinosa (slivoň trnitá) a Sambucus nigra (bez obecný). Podrost je značně ruderalizován. Remízek je na hranici mezi přírodním biotopem K3 a biotopem silně ovlivněném člověkem (X-biotop). Roztroušeně se vyskytují vzrostlé stromy. Na konci remízku (v poli) rostou dva mimořádně mohutné exempláře: Quercus robur (dub letní) a Acer campestre (javor babyka). Seznam zjištěných druhů: Acer campestre

javor babyka

Alnus glutinosa

olše lepkavá

Corylus avelana

líska obecná

Populus sp.

topol

Populus tremula

topol osika

Prunus padus

střemcha obecná

Prunus spinosa

slivoň trnitá

Quercus robur

dub letní

Sambucus nigra

bez obecný

Ulmus laevis

jilm vaz (výrazně proschlý)

26




Lokalita č.6: Pás křovin podél východní hranice DP. Podél východní hranice DP – etapa č.6, podél polní cesty se vyskytuje společenstvo nitrofilních křovin a stromů. Pás dřevin je silně ruderalizován, nejedná se o přírodní biotop. Význam této vegetace je převážně hygienický a částečně krajinotvorný. Nedojde k jeho ovlivnění vlivem těžby v DP Kolín.

Lokalita č.7: Pás křovin mezi etapou č.2 a č.5. Na hranici mezi etapou č.2 a č.5 se na úzkém výběžku pevniny obklopené vodní plochou vyskytuje remízek několika vzrostlých stromů a křovin. Byly zjištěny 4 duby, 1 jasan, osika a hrušeň domácí. Z keřů převažuje Prunus spinosa (slivoň trnitá), Sambucus nigra (bez obecný), Rosa canina (růže šípková). V jižní části výběžku pevniny byly zjištěny zapojené křoviny Salix viminalis (vrba košařská) a Salix cinerea (vrba popelavá) o obvodu cca 50 m.

Fauna Fauna bioregionu je silně ochuzená hercynského původu. Ze západních prvků se vyskytují: ježek západní (Erinaceus europaeus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita), kobylka (Leptophyes punstatissima). Převládá otevřená kulturní step - havran polní (Corvus frugilegus), do níž jsou vmezeřeny nepatrné zbytky xerotermních společenstev, z měkkýšů např. trojzubka stepní (Chondrula tridens). Do lesnatých stanovišť v mělkých údolích pronikají např. slimáčník táhlý (Semilimax semilimax), břehovými porosty podél vody moudivláček lužní (Remiz pendulinus). K dalším významnějším druhům bioregionu patří z ptáků: břehule říční (Riparia riparia) – v pískovně nebyla zjištěna, z obojživelníků: skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), z měkkýšů: suchomilka obecná (Helicella obvia), suchomilka rýhovaná (Helicella striata). V současné době se v řešeném území objevují živočišné druhy obývající polní a luční ekosystémy, synantropní druhy nacházející v okolí lidských sídel a přechodně druhy ekologicky vázané na lužní lesy. Protože se nepředpokládá negativní ovlivnění fauny v důsledku těžby štěrkopísků, nebyl proveden podrobný průzkum. Vytvořením vodní plochy a rozvojem rostlinných na vodu vázaných společenstev, vzniknou vhodné podmínky pro nové živočišné druhy a společenstva zejména ryb, obojživelníků a hmyzu.

27



D.


ÚDAJE O VLIVECH NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Vliv na půdu Realizací 5. až 7. etapy těžby v DP Kolín dojde k záboru ZPF. Záborem bude dotčena záborem o rozloze 5,30 ha. Jedná se převážně o půdy s kódem BPEJ 2.56.00. Tyto půdy jsou velmi kvalitní s třídou ochrany I. Do I. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější zemědělské půdy, které je možno vyjmout ze ZPF pouze výjimečně, a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Zábor uvedených půd hodnotíme jako negativní vliv. Pro etapu těžby č. 5 byl vydán souhlas MěÚ Kolín k trvalému odnětí půdy. K odnětí půdy pro další etapy těžby bude žádost o souhlas k odnětí půdy ze ZPF podána v rámci zpracování dokumentace a podkladů pro povolení těžby v dalších etapách. Po ukončení těžby vznikne rozsáhlá vodní plocha spojená slepým ramenem s Labem. Vliv na flóru a faunu Realizací záměru bude zemědělská orná půda přeměněna na vodní plochu. Vodní plocha je dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významným krajinným prvkem (VKP). Na základě výsledků botanického průzkumu lze konstatovat, že vznikající umělé jezero, která je spojeno s tokem Labe slepým ramenem, má vhodné předpoklady pro vývoj přírodě blízkých ekosystémů. Vývoj přírodních společenstev je do značné míry závislý na dalším využití území. V případě masového rozvoje vodní rekreace na komerční bázi, nelze tento žádoucí vývoj přírody očekávat. Kromě agroekosystémů budou dotčeny menší remízky křovin a malé skupiny vzrostlých stromů. Podmínkou pro pokácení těchto dřevin je povolení MěÚ Kolín, kde budou stanoveny podmínky kácení. Nedaleko severní hranice DP rostou dva statné exempláře Quercus robur (dub letní) a Acer campestre (javor babyka), které by rovněž byly plánovanou těžbou zasaženy. Jedná se o velmi cenné dřeviny, které je vhodné zachovat. Na hranici etapy č.4 a č.7, pod el. vedením VN 35 kW se v rámci DP nachází přírodní biotop rákosin o velikosti cca 30 x 12 m, který bude v případě postupy těžby zlikvidován. Jedná se o přírodní biotop solidní zachovalosti. Význam mokřadu spočívá zejména v tom, že plní funkci refugia v rámci poměrně narušeného okolí, odkud se mokřadní druhy mohou dále šířit. Byly zjištěny 2 druhy z ČSCR ČR kategorie C4a – druh méně ohrožený, vyžadující další pozornost. Tento mokřad doporučujeme zachovat. Vytvoření umělého jezera s vhodně upravenými břehy je pro rozvoj flóry i fauny pozitivní.

28




Vliv na faunu nebude negativní. Vznikem vodní plochy dojde k vytvoření vhodných podmínek zejména pro ryby a obojživelníky. Vliv na ekosystémy Vliv na ekosystémy je popsán částečně v předcházející kapitole. Základní prvky ÚSES zasahují do DP pouze okrajově. Je to v severní části DP nefunkční biocentrum vložené do regionálního biokoridoru Labe. Zábor se bude týkat pouze jihozápadního okraje BC, kde je součástí mokřad viz lokalita č.4 – botanický průzkum část C III. Biokoridor Labe ovlivněn nebude. V rámci DP budou dotčeny dále 2 interakční prvky, které představují křoviny a skupiny solitérních stromů viz lokalita č. 5 a č. 7. Jedná se o zeleň bez floristického významu. Ekologické funkce této zeleně je možné nahradit vhodnými výsadbami. Zeleň je možné pokácet s výjimkou dvou velkých stromů u severní hranice DP viz předchozí kapitola. Zvláště chráněná území dotčena nebudou. Realizace záměru bude mít příznivý vliv na ekologickou stabilitu v území a VKP. Přeměnou agrocenóz na vodní plochu s předpokladem přírodního rozvoje vodních i pobřežních ekosystémů dojde k vytvoření významného krajinného prvku. Stupeň ekologické stability se změní ze stupně 1 na stupeň 3. V důsledku příznivého rozvoje přírodního prostředí se stupeň ekologické stability může zvyšovat. Vliv na ovzduší Realizace 5. až 7. etapy těžby štěrkopísků bude znamenat navýšení ročního objemu výroby oproti stávajícímu stavu max. o 6 %. Ke znečišťování ovzduší v důsledku hornické činnosti v DP Kolín dochází zejména produkcí výfukových plynů ze spalovacích motorů důlních strojů a dopravních mechanismů. Hlavním škodlivé látky obsažené ve výfukových plynech jsou oxidy dusíku a oxid uhelnatý. V menší míře se vyskytují polyaromatické uhlovodíky a benzen, které se ovšem vyznačují vysokou škodlivostí pro živé organismy. Produkce výfukových plynů ze spalování nafty je vždy součástí procesu dobývání štěrkopísků. Rozhodující pro hodnocení velikosti a závažnosti vlivu na životní prostředí je množství produkovaných škodlivin a možnost ovlivněních citlivých oblastí – zde intravilánů obcí. Objem výfukových plynů v areálů pískovny lze považovat, v rámci důlní výroby, za nízký. Výhodou je provoz lodní dopravy, která zkracuje přepravní vzdálenost nejméně o třetinu a která výrazně snižuje spotřebu paliva, a tím i produkci škodlivin. Dobývání suroviny je možné pouze rýpáním. Provoz třídící linky je na elektrický proud, tudíž bez přímého vlivu na kvalitu ovzduší. V blízkosti DP se nenachází souvislá obytná zástavba několik kilometrů. Jeden obytný objekt je vzdálen cca 400 m. Souvisejícím zdrojem emisí je vnější obslužná doprava pískovny, kterou představují nákladní automobily zajišťující rozvoz výrobků na místo spotřeby. Provoz obslužné dopravy pískovny neznamená globální zvýšení produkce výfukových plynů. Zdroj štěrkopísků

29




obslouží část již existující poptávky. Dochází tak k přerozdělení dopravních tras v regionu. Naopak větší počet zdrojů suroviny v území umožňuje zkracování přepravních vzdáleností. Přepravní trasy obslužné dopravy pískovny jsou realizováni převážně mimo intravilány přilehlých obcí. Hlavní odbyt výroby (80 %) je realizován na jih a východ. Město Kolín je obslužnou dopravou pískovny zasaženo minimálně (20 %). Hlavní přepravní trasu na silnici I/38 lze realizovat bez průjezdu obytnou zástavbou. Obslužná doprava pískovny (v průměru 13 průjezdů za hodinu v nejčastějším směru) se podílí na celkové dopravě na sledovaných silnicích (II/322 a I/38) naprosto zanedbatelnou částí, která dosahuje několik desetin procenta (viz část B III), stejně jako podíl na produkci škodlivin. Vliv záměru na aktuální situaci v době zpracování oznámení však bude ještě mnohonásobně nižší, protože zvýšení objemu výroby o 6 % oproti stávajícímu stavu na 280 000 t⋅rok-1 se projeví navýšením intenzity obslužné dopravy pískovny o cca 1 průjezd za hodinu. Obvyklou znečišťující látkou při povrchovém dobývání je prach.V tomto případě je těžba realizována převážně z vody a těsně nad hladinou. Protože je surovina vlhká, přeprava suroviny na místo zpracování je realizována na vodě a protože nevzniká rozsáhlý volný písčitý povrch, ale vodní plocha, nedochází téměř k produkci prachu. Prach je produkován při skrývkách po dobu časově omezenou. Vliv na kvalitu ovzduší v důsledku realizace 5. až 7. etapy těžby v DP Kolín ve srovnání se stávající situací je naprosto zanedbatelný a v reálné situaci neprůkazný. Vliv na vody V důsledku dobývání štěrkopísku se rozšíří jezero o plochu dotčenou těžbou. Hloubka jezera bude 11 – 12 m. Voda vzniklá hornickou činností je podle § 40 horního zákona důlní vodou. Vlastní těžbou nebude voda v jezeře čerpána, vypouštěna ani jinak ovlivňována. V okolí DP nejsou umístěny žádné objekty určené k vodárenskému nebo jinému využití první zvodně, které by mohly být negativně ovlivněny těžbou. Kvalita vody může být lokálně ovlivňována vířením dobývaného materiálu a následným zvyšováním obsahu nerozpustných látek. Tento jev bude vázán pouze na okolí aktuální těžby a dobu provozu. Riziko úniků ropných látek z plavidel je minimalizováno dodržováním přísných předpisů při provozování těchto zařízení. Při úniku kontaminaci vody se postupuje podle havarijního plánu. Druhá a třetí zvodeň v rámci podzemních vod v prostoru DP nebudou těžbou ovlivněny. Rozšíření vodní nádrže s rezervním nevyužitým objemem může sloužit jako částečná retenční rezerva pro možnost povodní na Labi.

30




Vliv na zdraví Hlavním negativním vlivem na zdraví mohou být emise výfukových plynů a hluk z provozu nakladače, popř. důlního rypadla a remorkéru. Na základě zkušeností z podobných činností lze konstatovat, že se těžba u nejbližšího objektu vzhledem ke vzdálenosti od zdroje šíření negativního vlivu a intenzitě tohoto působení neprojeví zátěží, která by se blížila hodnotám hygienických limitů. Souvisejícím vlivem těžby je provoz obslužné dopravy pískovny. Vliv obslužné dopravy pískovny na zdraví je vzhledem k podílu na celkové dopravní intenzitě neprůkazný a zanedbatelný (viz výše). Závěr stanoviska KHS (Krajská hygienická stanice) Středočeského kraje (zn.145424/2003) ze dne 19. 5. 2003 k POPD č.5 je, že záměrem nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány ochrany veřejného zdraví a že HKS není tudíž dotčeným orgánem státní správy. POPD č. 5 řeší těžbu štěrkopísků v 5.etapě dobývání štěrkopísků v DP Kolín, která leží „nejblíže“ u obytné zástavby v rámci plochy dotčené těžbou posuzovanou v tomto oznámení.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Vliv dobývání štěrkopísků je lokální, omezený převážně na plochu DP a prostor zpracování suroviny. V okolí provozovny se nachází jeden obytný objekt ve vzdálenosti cca 400 m od okraje těžby. Na základě zkušeností se stávajícím provozem lze konstatovat, že k ovlivnění životního prostředí u tohoto objektu, vzhledem k vzdálenosti posuzované těžby, nedojde.

3. Údaje o možných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Předkládaný záměr nebude představovat nepříznivý vliv přesahující státní hranice.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížen a kompenzaci nepříznivých vlivů Je třeba provést skrývku ornice do hloubky v průměru 40 cm a podorničí do hloubky 20 cm na celé ploše dotčené těžbou. Ornice a podorničí bude uloženo na dočasnou deponii na pozemku č. 1400/1 a budou udržovány v bezplevelném stavu. Kulturní vrstvy půdy budou využity pro rekultivaci severního břehu vodní plochy na pozemku č. 1327 v k.ú. Kolín. Je třeba ponechat skupinu dvou vzrostlých mohutných stromů: dubu letního a javoru babyky, které se nacházejí na severním okraji DP a byly by pravděpodobně zasaženy těžbou. V případě zachování těchto stromů je třeba zajistit dostatečné rozměry ostrůvku s těmito dřevinami tak, aby nebyl poškozen kořenový systém a nedocházelo k obnažování kořenů ani v pozdějších letech v důsledku eroze břehů ostrůvku. Ponechání uvedených exemplářů má velký význam pro vytvoření zajímavé harmonické krajiny s minimálními stopami po stávající těžbě.

31




Doporučujeme vyloučit z těžby plochu mokřadu na hranici 4. a 7. etapy, který se nachází pod vedením VN 35 kW – lokalita č. 4 viz botanický průzkum. Rozloha mokřadu je cca 30 x 15 m. Těžba může být realizována tak, aby mokřad navazoval přímo na vodní plochu. Mokřad hostí společenstva rákosin stojatých vod s prvky rákosin vod tekoucích (Carex bueckii). Jedná se o zachovalé společenstvo s průměrnou druhovou diverzitou, bez výskytu mimořádně vzácných rostlin. Mokřad představuje malou enklávu přírodního společenstva ve zcela přeměněné a narušené krajině s dominancí pionýrských dřevin a ruderálů. Uvedená omezení těžby se týkají plochy DP, která byla schválena a určena k těžbě. V případě realizace těchto omezení je třeba ze strany státu – příslušného orgánu ochrany přírody - hledat ve spolupráci s těžební organizací možnosti kompenzace ekonomických ztrát, které by byly způsobeny zmenšením dobývané plochy. Pro rozvoj přírodních břehových společenstev by měly být ponechány alespoň 2/3 vytvořených břehů. Doporučujeme zejména v části, která není určena pro přístup lidí do vody, rozšířit litorální pásmo jezera, tj. část břehu s velmi pozvolným přechodem do hlubších částí jezera a kolísáním břehové čáry alespoň na 5 – 8 m tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro rozvoj břehových ekosystémů rákosin a vysokých ostřic. Pro vytvoření tohoto mělkého pásu po okraji jezera v případě, že bude surovina vytěženy do větší hloubky, lze použít přebytečné skrývkové hmoty bez organického materiálu (větvě, apod.), jejichž využití není vázáno pro jiné účely (např. ornice). Je třeba zpracovat konkrétní plán rekultivačních výsadeb. Protože se DP nachází v bezprostřední blízkosti regionálního biokoridoru Labe, a dotčené území má předpoklady převzít funkci lokálního biocentra vloženého do RBK Labe, je třeba upravit sortiment navržených druhů dřevin pro rekultivační výsadby viz Plán rekultivace pískovny Kolín-Sandberg. Omezit, resp. vyloučit je třeba zejména geograficky nepůvodní druhy. Plán rekultivace řeší výsadby dřevin na svazích a svahové hraně: z hlediska využití uvedených druhů doporučujeme rozšířit druhovou pestrost výsadby o další druhy, které jsou součástí původního lužního lesa, v okolí se vyskytují a jejichž použití bude i ekonomicky podstatně vhodnější. Doporučujeme použít: Fraxinus excelsior (jasan ztepilý), Quercus robur (dub letní), Tilia cordata (lípa srdčitá), Prunus padus (střemcha obecná), Alnus glutinosa (olše lepkavá). Na sušších místech je možné jako příměs použít Pinus sylvestris (borovice lesní). Kromě uvedených dřevin doporučujeme zvážit výsadby jilmů v závislosti na aktuální situaci jilmové grafiózy. Z navržených dřevin v plánu rekultivace pískovny doporučujeme používat Fraxinus ornus (jasan zimnář) a Prunus mahaleb (mahalebku obecnou) pouze v menší míře v roztroušené výsadbě solitér v rámci pláže. Jsou to geograficky nepůvodní dřeviny. Salix caprea (vrba jíva) vysazovat není výrazněji třeba. Jedná se o obecně rozšířenou pionýrskou dřevinu osidlující primitivní půdy včetně navážek, která nemá velkou hospodářskou ani floristickou hodnotu. V žádném případě nedoporučujeme vysazovat Picea abies (smrk ztepilý), který je použit v jihovýchodním okraji jezera. 32




Výsadbu keřů doporučujeme rozšířit o velmi vhodnou, levnou a odolnou Swida sanguinea (svídu krvavou), případně Euonymus europaeus (brslen evropský). V žádném případě nedoporučujeme invazní a nepůvodní Lycium barbatum (kustovnice cizí), dále Cotoneaster intermedia ani Lonicera tatarica (zimolez tatarský - kvete růžově), který by mohl být použit místo navrženého zimolezu pýřitého (Lonicera xylosteum). V rámci provádění skrývkových prací a odvážení skrývky je třeba zajistit kropení pojezdových tras, aby nedocházelo ke vzniku nadměrné sekundární prašnosti. Parkování těžebních a dopravních mechanismů je potřeba zajistit tak, aby nemohlo dojít k úniku ropných látek a kontaminaci podloží a vody. Nutnou manipulaci s ropnými látkami je potřeba omezit na zabezpečený prostor. Při nakládání s odpadními oleji je třeba kromě obecných zásad nakládání s nebezpečnými odpady dodržovat speciální ustanovení § 29 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech. Při nakládání s bateriemi a akumulátory je třeba navíc respektovat podmínky § 31 téhož zákona.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Těžební činnost je realizována v rámci DP Kolín již od roku 1998. Oznámení bylo zpracováno pro těžbu štěrkopísků v 5. až 7. etapě těžby v DP Kolín. Úkolem bylo posoudit vliv těžby na stav životního prostředí v době podání oznámení o záměru. Z tohoto důvodu byla většina rozhodujících pokladů odvozena od stávajícího provozu. Neurčitostí zůstává stanovení rozvozových tras, které vychází z dosavadních zkušeností s odbytem výroby, ovšem tato veličina se může do určité míry měnit v závislosti na potřebách trhu. V správních aktech k dotčenému ložisku a další dokumentaci se objevují dva částečně odlišné názvy pro toto ložisko, a to ložisko Kolín nebo Kolín-Sandberg. Jedná se o jediné záměrem dotčené ložisko štěrkopísků. V oznámení je používán název KolínSandberg, jak je uvedeno v Registru ložisek nerostných surovin (Geofond, 1995). Dotčené plochy jsou v katastru nemovitostí registrovány jako trvalý travní porost. Při terénním šetření byla na uvedených plochách zjištěna kultura Zea mays (kukuřice setá). Přestože kukuřice patří do čeledi lipnicovitých, nejedná se o louku ve smyslu přírodního společenstva, ale o polní kulturu na orné půdě s potenciálním ohrožením půdní erozí. Nejsou známy přesně hranice 6. a 7. etapy těžby, protože postup bude záviset na postupu výkupu pozemků. Rámcová lokalizace odpovídá blokům zásob 6 a 7 – viz obr. 2 (číslo v kolečku). Nejasnost nemá žádní vliv na změnu působení záměru na životní prostředí.

33




E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

Předkládaný záměr je zpracován pouze v jedné variantě, která řeší dobývání štěrkopísků ve schváleném DP v etapě 5. – 7. Objem těžby je předpokládán na 280 000 t⋅rok-1. Záměr je srovnáván se stávajícím stavem tj. těžbou ve 4. etapě DP v objemu těžby 260 000 t⋅rok-1. Navýšení objemu výroby se předpokládá maximálně do 6 %. Vzhledem k tomu se nepředpokládá nárůst negativních vlivů, jejichž intenzita je závislá na objemu výroby.

34




F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení

Příloha 1: Plán rekultivace pískovny Sandberg (textová část + vybrané grafické přílohy) Příloha 2: Vyjádření OkÚ RŽP Kolín – Pískovna Sandberg - plán rekultivace nového DP Příloha 3: Stanovisko KHS Středočeského kraje k POPD č.5 Příloha 4: Souhlas MěÚ Kolín k trvalému odnětí půdy ze ZPF

Obr. 1: Přehledná situace lokalizace DP Kolín (1: 10 000) Obr. 3: Účelová důlní mapa (1 : 4000) Obr. 3: Geologický řez Obr. 4: Přírodní charakteristiky okolí DP Kolín (1 : 10 000)

35



G.


VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ CHARAKTERU

SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO

DP Kolín, stanovený pro těžbu výhradního ložiska štěrkopísků Kolín-Sandberg, se nachází v nivě Labe mezi tokem Labe na severu a silnicí III. třídy Kolín – Starý Kolín na jihu. Výška terénu v prostoru DP je cca 196 m n.m. Oznámení dle zákona č. 100/2001 Sb. bylo zpracováno jako nezbytný podklad pro povolení povrchové těžby ve schváleném DP, a to etapy 5. – 7. Těžba štěrkopísků byla zahájena v roce 1998 a navazovala na již v minulosti prováděnou těžbu, jejímž výsledkem je vytvoření rozsáhlé vodní plochy. Stávající situace životního prostředí je ovlivňována těžbou ve 4. etapě s roční kapacitou 260 000 t⋅rok-1. Záměr počítá se zvýšením těžby o cca 6 % na 280 000 t⋅rok-1. Šterkopísek je těžen povrchovým způsobem. Těžba bude zahájena nad hladinou vody nakladačem a bagrem. Pod hladinou vody bude těžba probíhat z vody korečkovým těžebním zařízením na plovoucím stroji V 50 do hloubky 7 – 8 m. Rozpojování horniny bude prováděno přímým rýpáním. Dotěžení ložiska až na bázi do hloubky 12 – 13 m bude prováděno korečkovým těžebním zařízením na plovoucím stroji s prodlouženou lafetou při přetěžování jezera. Sklon bočních řezů a severního závěrného řezu bude maximálně 17°. Těžená surovina je od těžebního stroje dopravována člunem taženým remorkérem k pobřežnímu elevátoru u technologické linky, který člun vyloží na pobřežní sekci dopravního pásu. Surovina je upravována pouze v třídící lince na různé velikostní frakce. Drcení se neprovádí. Rekultivace vytěženého prostoru DP Kolín je řešena v Plánu rekultivace pískovny Sandberg (Seidlová, 1998; příloha č. 1). Plán rekultivace byl předložen k posouzení RŽP OkÚ Kolín, který ve vyjádření č.j. 11074/98-ŽP/vyj s plánem souhlasí, za předpokladu drobných úprav, které budou zapracovány. Po vytěžení štěrkopísku se vytvoří vodní plocha. Svahy budou upraveny a ozeleněny. Svahy orientované na jih a jihozápad budou využívány jako koupaliště a pláž. Výsadba zde bude rozptýlená. Vliv na přírodní prostředí Těžba v DP Kolín navazuje na již v minulosti prováděnou těžbu, v jejímž důsledku vzniká jezero. Realizací 5. až 7. etapy těžby v DP Kolín dojde k záboru ZPF. Záborem bude dotčena plocha o rozloze 5,30 ha, což hodnotíme jako negativní vliv. Jedná se o půdy s kódem BPEJ 25600. Tyto půdy jsou velmi kvalitní s třídou ochrany I., které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to především na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Pro etapu těžby č. 5 byl vydán souhlas MěÚ Kolín k trvalému odnětí půdy. Po ukončení těžby vznikne rozsáhlá vodní plocha spojená slepým ramenem s Labem. Vytvořená vodní plocha je dle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, významným krajinným prvkem (VKP). Stupeň ekologické stability se zvýší ze stupně 1 na stupeň 3. Na základě výsledků botanického průzkumu lze konstatovat, že vznikající vodní

36




plocha, která je spojena s tokem Labe slepým ramenem, má vhodné předpoklady pro vývoj přírodě blízkých ekosystémů a pro další zvyšování stupně ekologické stability. Kromě agroekosystémů budou dotčeny menší remízky křovin a malé skupiny vzrostlých stromů. Velkou cenu mají nedaleko severní hranice DP rostoucí dva statné exemláře Quercus robur (dub letní) a Acer campestre (javor babyka), které doporučujeme zachovat. Na severním okraji DP bude těžbou dotčen přírodní biotop rákosin o velikosti cca 30 x 12 m. . Mokřad hostí společenstva rákosin stojatých vod s prvky rákosin vod tekoucích (Carex bueckii). Společenstvo je zachovalé s průměrnou druhovou diverzitou, bez výskytu mimořádně vzácných rostlin. Jedná se ovšem o malou přírodní enklávu v převážně přeměněné a narušené krajině s dominancí agrocenóz pionýrských dřevin a ruderálů. Vliv na faunu nebude negativní. Vznikem vodní plochy dojde k vytvoření vhodných podmínek zejména pro ryby a obojživelníky. Vliv na ovzduší Realizace 5.až 7. etapy těžby štěrkopísků bude znamenat navýšení ročního objemu výroby oproti stávajícímu stavu max. o 6 %. Ke znečišťování ovzduší v důsledku hornické činnosti v DP Kolín dochází zejména produkcí výfukových plynů ze spalovacích motorů důlních strojů a dopravních mechanismů. Vliv na ovzduší je v případě této provozovny v rámci povahy záměru, tj. těžby a zpracování štěrkopísků, relativně malý. Velkou výhodou je provoz lodní dopravy, která zkracuje přepravní vzdálenost suroviny ke zpracování a výrazně snižuje spotřebu paliva, a tím i produkci škodlivin. Provoz třídící linky je na elektrický proud, tudíž bez přímého vlivu na kvalitu ovzduší. Protože bude realizována těžba z vody, emise prachu budou minimální. Negativní vliv na kvalitu ovzduší má i obslužná doprava pískovny zajišťující rozvoz výrobků. Přepravní trasy obslužné dopravy pískovny jsou realizovány po místních komunikacích mimo intravilány obcí. Celková obslužná doprava pískovny se podílí na celkové dopravě na dotčených silnicích I. a II. třídy zanedbatelnou částí, která dosahuje několik desetin procenta, stejně jako podíl na produkci škodlivin. Skutečné zvýšení podílu intenzit obslužné dopravy pískovny a s ní spojených vlivů ve srovnání se stavem v době zpracování oznámení bude maximálně 6 %. Celkové zvýšení produkce škodlivin podél dotčených komunikací lze tudíž očekávat v řádech setin až tisícin procenta. Vliv na vody V důsledku dobývání štěrkopísku se rozšíří jezero o plochu dotčenou těžbou. Hloubka jezera bude 11 – 12 m. Vlastní těžbou nebude voda v jezeře čerpána, vypouštěna ani jinak ovlivňována. V okolí DP nejsou umístěny žádné objekty určené k vodárenskému nebo jinému využití 1. zvodně, které by mohly být negativně ovlivněny těžbou. Kvalita vody může být lokálně ovlivňována vířením dobývaného materiálu a následným zvyšováním obsahu nerozpustných látek. Tento jev bude vázán pouze na okolí

37




aktuální těžby. Riziko úniků ropných látek z plavidel je minimalizováno dodržováním přísných předpisů při provoz těchto zařízení. Vliv na zdraví Závěr stanoviska KHS Středočeského kraje (zn.1454-24/2003) ze dne 19. 5. 2003 k POPD č.5 je, že záměrem nejsou dotčeny zájmy chráněné orgány ochrany veřejného zdraví a že HKS není tudíž dotčeným orgánem státní správy. POPD č. 5 řeší dobývání štěrkopísků v 5.etapě těžby v DP Kolín, která leží „nejblíže“ u obytné zástavby v rámci plochy dotčené těžbou posuzovanou v tomto oznámení.

38




Závěr Předkládaný záměr náleží podle zákona 100/2001 Sb. do kategorie II, bodu 2.5 Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok. Jedná se o těžbu štěrkopísků ve schváleném DP Kolín v etapě. 5 až 7., v objemu roční těžby do 280 000 t. Záměr navazuje na těžbu 1. až 4. etapy povolenou na základě příslušných POPD v letech 1998 – 2003. Dotčena bude menší plocha orné půdy 5,30 ha, na které po vytěžení zásob suroviny vznikne jezero. Na základě posouzení všech potenciálních vlivů lze konstatovat, že vliv provozu na životní prostředí není významný. Složky životního prostředí bezprostředně ovlivňující lidské zdraví budou ovlivněny zanedbatelně a neprůkazně. Nejvýraznější negativní vliv je zábor kvalitní zemědělské půdy. V důsledku vytěžení ložiska se rozšíří plocha uměle vytvořeného jezera s možností rozvoje přírodě blízkých ekosystémů s vyšším stupněm ekologické stability než stávající orná půda. Některé vlivy těžby na životní prostředí již byly řešeny a kladně projednány s dotčenými orgány v rámci zpracování POPD pro 5. etapu – souhlas k odnětí ZPF, vlivy na zdraví - vyjádření KHS. Na základě uvedených skutečností doporučujeme záměr k realizaci, zpracování dokumentace EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., přílohy č. 4 nepovažujeme za nutné za podmínek: −

zachování dvou statných stromů na severním okraji DP

−

zachování mokřadu v místě křížení vedení el. proudu v severní části DP

−

akceptování změny druhového složení rekultivačních výsadeb

39




Datum zpracování oznámení: 28.8. 2003

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení:

Zpracovatel: Mgr. Pavel Bauer (rozhodnutí o autorizaci č.j.: 8903//1612/OIP/03) tel.: 721680493 Příbram II, Balbínova 382, 261 01

Spolupráce:

Ing. Jan Král (rozhodnutí o autorizaci č.j.: 7150/1276/OIP/03) tel.: 266316273 Pod Pekařkou 1088/31, Praha 4

Sídlo zpracovatelské firmy: K+ K průzkum s r.o. Novákových 6, Praha 8, 180 00 tel. : 266316273

40



H.


PŘÍLOHA - Vyjádření stavebního úřadu

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace

41




42




43




44




45


Dobývací prostor Kolín

Recommend Documents