Dny teplárenství a energetiky 2015: Sborník Nakladatel: Exponex s.r.o., Pražákova 60, Brno Grafická úprava, sazba, zlom: Tiskárna Didot, spol

Dny teplárenství a energetiky 2015: Sborník Nakladatel: Exponex s.r.o., Pražákova 60, 619 00 Brno | Grafická úprava, sazba, zlom: Tiskárna Didot, spol. s r.o. Tisk: Tiskárna Didot, spol. s r.o. | Za věcnou správnost a odbornost textů ručí autoři příspěvků. | Za inzerci odpovídají objednatelé.

Dny teplárenství a energetiky 2015

PROGRAM – ÚTERÝ 21. 4. 2015

Malý sál – 1. patro

Dálkové zásobování teplem a chladem – I. sekce

8:15–9:15 Registrace účastníků 9:15 Zahájení výstavy 9:30 Vyhlášení a předání čestných medailí zasloužilým energetikům Sekce I – MÍSTO TEPLÁRENSTVÍ V BUDOUCÍ ENERGETICE Moderátor: Daniela Písařovicová 9:45 10:00 10:30 11:00 11:45 13:00 13:30 14:00 14:30

4

Labský sál, 1. patro

Technika a technologie pro teplárenství

15:00

Zahájení konference Mirek Topolánek, Teplárenské sdružení ČR Energetická unie a trendy evropské energetiky Pavel Šolc, náměstek ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Strategie a rozvoj finského teplárenství Jari Kostama, Finnish Energy Industries Panelová diskuse: České teplárenství v Energetické unii Přestávka na oběd Příprava nového modelu trhu s elektřinou Jiří Feist, EP Energy a.s., Praha Klimaticko-energetický rámec do roku 2030 Pavel Zámyslický, Ministerstvo životního prostředí ČR Coffee break (Velký sál) Novelizace energetického zákona a zákona o POZE Ladislav Havel, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Pohled banky na projekty v teplárenství Martin Dykast, Česká spořitelna, a.s., Praha

Moderátor: Josef Karafiát, ORTEP s.r.o. 12:30 Zahájení moderátorem 12:35 Problémy navrhování a provozu tepelných sítí a jak je řešit Jan Havelka, Jan Švec, ORTEP s.r.o. viz str. 9 13:05 Inteligentní SZT – budou prvky „smart grid“ uplatnitelné také v teplárenství? A jaké budou? Josef Karafiát, ORTEP s.r.o. 13:35 Energeticky efektivní izolace a vodotěsné opláštění potrubí v systémech centrálního zásobování teplem Bronislav Kožík, Rockwool, a.s. viz str. 12 13:55 Coffee break (Velký sál) 14:25 Poznatky z provozu stanovených měřidel tepla a povinnosti montážních organizací Václav Edr, TPM Znalecká kancelář, s.r.o. viz str. 17 14:40 Dálkové odečty Peter Bartoš, Kamstrup A/S organizační složka viz str. 20 15:00 Zvýšení účinnosti tepelných zdrojů v SZT pomocí plynového tepelného čerpadla Lukáš Jančok, TEDOM a.s. viz str. 23 15:20 Energetický management jako služba posilující konkurenceschopnost TB/péče o zákazníky Roman Petrucha, Teplárny Brno, a.s.

Přísálí Velkého sálu, 1. patro

Čím budeme topit?


Moderátor: Pavel Noskievič, Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava 12:30 Zahájení moderátorem 12:35 Čím budeme topit Pavel Noskievič, Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava viz str. 25 12:55 Energetický potenciál biomasy v Moravskoslezském kraji Silvie Petránková Ševčíková, Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava viz str. 28 13:15 Energetické využití a technologie spalování uhelného multiprachu v soustavách CZT a průmyslových energetikách Vlastislav Vítů, KOMTERM a.s. viz str. 29 13:35 LignoPlus – alternativní hnědouhelné palivo Martin Šrůtek, Vattenfall Europe Mining AG viz str. 34 14:00 Coffee break (Velký sál) 14:40 Modernizace teplárny v Plané nad Lužnicí – čím budeme topit Libor Doležal, C-Energy Bohemia s.r.o. viz str. 37 15:00 Moderní kamna a malé kotle na tuhá paliva Jiří Horák, Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava viz str. 39

Společenský večer – Tereziánský dvůr 19:00 Zahájení společenského večera moderátorem

5


PROGRAM – STŘEDA 22. 4. 2015 Malý sál, 1. patro

Dálkové zásobování teplem a chladem – II. Sekce

8:30–9:00 Registrace účastníků Sekce II – EKONOMIKA A PŘIPRAVOVANÁ LEGISLATIVA Moderátor: Miroslav Krejčů, Teplárenské sdružení ČR 9:00 9:05 9:35 10:05 10:30 11:30 12:00 12:30 13:30 13:55 14:20 14:45 15:15

6

Sál Eliška, přízemí

Kulatý stůl

15:40

Zahájení moderátorem Aktuální problémy teplárenství a jejich řešení Vladimír Vlk, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Pohled a záměry ERÚ v oblasti regulace cen tepelné energie René Neděla, Energetický regulační úřad Jednotné povolovací řízení a novela stavebního zákona Zdeňka Fialová, Ministerstvo obchodu a průmyslu ČR Coffee break (Velký sál) Možnosti čerpání prostředků z OP PIK v oblasti energetiky Milan Kyselák, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Možnosti čerpání prostředků z OPŽP v oblasti energetiky Petr Valdman, Státní fond životního prostředí ČR Přestávka na oběd Nový zákon o zadávání veřejných zakázek a dopady na sektorové zadavatele Vlastimil Fidler, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Stabilizace trhu s povolenkami a další záměry Jan Tůma, Ministerstvo životního prostředí ČR Analýza aktuálního dění na emisních trzích a očekávaný vývoj cen povolenek Jan Fousek, Virtuse Energy, s.r.o., Praha viz str. 41 Coffee break (Velký sál) Outsourcing vodního hospodářství – úspora peněz a převzetí financování Ondřej Beneš, Veolia Voda Česká republika a.s. viz str. 46 Pravda a mýty v úsporách elektrické energie v podnicích Václav Langheinrich, Bohemia Müller s.r.o.

Kulatý stůl – uhelná energetika a teplárenství, VIZE 2040 13:30-15:00 Moderátor: Josef Fiřt, Euroenergy 1. Chceme zachovat české teplárenství? 2. Jak vyřeší velké a střední aglomerace dodávky tepla? Mají nějakou koncepci? 3. Limity těžby hnědého uhlí – výzva nebo strašák? 4. Palivový mix – možnost volby nebo diktát? 5. Jakou prioritu má bezpečnost a spolehlivost dodávek tepla?

Přísálí Velkého sálu, 1. patro Labský sál, 1. patro

Příležitosti a rizika soustav zásobování teplem

Odpady a jejich využití v energetice


Moderátor: Jaromír Manhart, Ministerstvo životního prostředí ČR 9:00 Zahájení moderátorem 9:05 Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Jaromír Manhart, Ministerstvo životního prostředí ČR viz str. 48 9:30 Představení regionálního plánu odpadového hospodářství Daniel Havlík, Moravskoslezský kraj 9:55 Možné cesty k energetickému využití odpadů Petr Bielan, OZO Ostrava s.r.o. viz str. 52 10:20 Coffee break (Velký sál) 10:45 Studie ČAOH – porovnání variant energetického využití odpadů a TAP v ČR Petr Havelka, Česka asociace odpadového hospodářství, Daniel Bubenko, AF Consult 11:35 Energetické využití odpadů metodou pyrolýzy Miroslav Blažek, První brněnská strojírna a.s. viz str. 60 11:55 Strategie odpadového hospodářství ve společnosti Veolia Energie ČR a.s. Milan Chromík, Veolia Vedlejší produkty, s.r.o. 12:20 Přestávka na oběd 13:30 Centrální zásobování teplem a spalovny komunálních odpadů Zdeněk Skála, Jiří Moskalík, VUT Fakulta strojního inženýrství viz str. 62 13:50 Spoluspalování alternativních paliv ve standardních energetických jednotkách Jaroslav Hyžík, STEO viz str. 66 14:20 Coffee break (Velký sál) 14:55 Představení projektu ZEVO Chotíkov Pavel Drápela, Plzeňská teplárenská 15:15 Spalovna ZEVO Chotíkov – projektování a vlastní realizace Michal Jirman, ČKD Praha DIZ viz str. 70

viz str. 54

Moderátor: Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR 9:05 Zahájení moderátorem 9:35 Trendy v opravách a modernizacích panelových domů v období 2014 - 2020 Jiří Bárta, Martin Hanák, SČMBD viz str. 73 10:00 Role územních energetických koncepcí v energetickém plánování Lenka Kovačovská, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR 10:25 Coffee break (Velký sál) 11:00 Projekty EPC – příklady úspěšných realizací Libor Bárta, MVV Energie CZ a.s. viz str. 77 11:25 Optimalizace zásobování teplem v Lipníku nad Bečvou Vladimír Mikeška, Teplo Lipník n. B., a.s. 11:50 Oběd 12:45 Strategie modernizace soustav – energeticky úsporné domy zásobované modernizovanými teplárnami Petr Holub, Šance pro budovy 13:10 První pasivní bytový dům v ČR připojený na SZT Michal Čejka, Porsenna o.p.s. viz str. 80 13:35 Řešení problému HBCD v pěnovém polystyrenu František Vörös, Sdružení EPS ČR viz str. 82 14:00 Coffee break (Velký sál) 14:30 Náhrada CZT tepelnými čerpadly – ano či ne Michal Havlíček, MAXXI-THERM s.r.o., Dušan Urban, ALPHA TEPLO, s.r.o. viz str. 88 14:55 Studie uplatnění tepelných čerpadel pro bytový dům Michal Žlebek, Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava viz str. 89 15:20 Tepelná čerpadla versus SZT – praktické výsledky Dan Chaloupka, Teplárny Brno a.s. 15:45 Panelová diskuse: Jsou TČ reálnou alternativou SZT?

7


PROGRAM – ČTVRTEK 23. 4. 2015 Labský sál, 1. patro

Sekce III – PROBLEMATIKA KVET Moderátor: Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR 9:00 9:05 9:35 10:05 10:40 11:05 11:45

Přísálí Velkého sálu, 1. patro

Ochrana ovzduší

Dálkové zásobování teplem a chladem – III. sekce

8:30–9:00 Registrace účastníků

Zahájení moderátorem Záměry ERÚ v oblasti podpory KVET René Neděla, Energetický regulační úřad, Praha Novela vyhlášky o elektřině z vysokoúčinné KVET a elektřině z druhotných zdrojů Pavel Jirásek, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Coffee break (Velký sál) Nové referenční hodnoty účinnosti oddělené výroby elektřiny a tepla Martin Hájek, Teplárenské sdružení ČR Panelová diskuse: Budoucnost podpory KVET v ČR Oběd

Moderátor: Jiří Vecka, Teplárenské sdružení ČR 9:00 Zahájení moderátorem 9:05 Připravovaná legislativa v oblasti ochrany ovzduší Kurt Dědič, Ministerstvo životního prostředí ČR 9:25 Směrnice EU o omezení emisí ze středních spalovacích zařízení Kurt Dědič, Barbora Cimbálníková, Ministerstvo životního prostředí ČR 9:55 Coffee break (Velký sál) 10:20 Revize BREF pro velká spalovací zařízení Pavel Frolka, ČEZ, a.s. 10:40 Odsíření, denitrifikace a odprášení kotlů střední velikosti Miloslav Decker, Elektrárny Opatovice, a.s. viz str. 90 11:00 Odsíření Teplárny Karviná Kamil Šíma, Tenza, a.s. viz str. 92 11:25 Ochrana ovzduší v rámci IPPC legislativní rámec pro BREF Jan Slavík, Ministerstvo životního prostředí ČR 11:45 Finanční perspektiva a dostupnost prostředků z fondů pro oblast energetiky a ŽP Barbora Vondrušková, Ernst&Young ČR s.r.o., Praha 12:10 Oběd

Stav k datu 10. 4. 2015. Změna programu vyhrazena.

8


SEZNAM PŘEDNÁŠEK 21. 4. 2015 PROBLÉMY NAVRHOVÁNÍ A PROVOZU TEPELNÝCH SÍTÍ A JAK JE ŘEŠIT 21. 4. 2015, 12.35 hodin, Labský sál, 1. patro Jan Havelka, Jan Švec ORTEP s.r.o.

Obsah prezentace

Problémy navrhování a provozu tepelných sítí

   

Jan Havelka, Jan Švec

     

Úvod Příklady úloh řešených na parních sítích Příklady úloh řešených na vodních sítích Stručné představení softwaru MOP Sestavení modelu – co předchází samotným výpočtům ? Stanovení tepelných ztrát u parních soustav Ověřování parametrů páry - teplot, tlaků, entalpií… Úlohy koncepčního charakteru u HV sítí Možnosti spolupráce více zdrojů různého charakteru Modely obchodní spolupráce

Úvod

Úlohy řešené na parních sítích

Všeobecný trend úspor nejen při spotřebě, ale také při výrobě a distribuci



Výpočty tepelných ztrát 

Rizika odpojování spotřebitelů

 

Konkurence lokálních zdrojů – PK, TČ





Možnost připojování nových odběratelů na parních sítích Bilance kondenzátu



Výpočty parametrů páry



Snaha o zvýšení efektivnosti provozu teplárenských soustav - nejedná se pouze o zdroje, ale také o tepelné sítě





Potřeba řešení různých úloh při přestavbách a rekonstrukcích tepelných sítí

Úlohy řešené na horkovodních sítích 

Výpočty tepelných ztrát 



Dimenzování tepelných sítí   

 

Přestavby pára – voda

Výpočty rychlostí proudění Sestavení tlakových diagramů, výpočty tlakových ztrát Dosažení požadovaných tlakových dispozic na odběratelských stanicích

Posuzování připojitelnosti nových odběratelů Úlohy koncepčního charakteru  

Spolupráce více zdrojů v rámci jedné sítě Ověřování přenosových kapacit sítě ve vazbě na rozložení výkonů v síti

Přestavby pára – voda Vyhodnocení efektu odstavování některých úseků např. v létě Podklad pro ekonomické rozvahy Podklad pro energetický posudek při žádostech o dotace z fondů EU

 

Dimenzování odváděčů kondenzátu

Výpočty entalpií páry na předávacích stanicích Dodržování smluvních parametrů u odběratelů Vliv poklesu tlaku ze zdroje

Stručné představení softwaru MOP    

Softwarový nástroj pro tepelně hydraulické výpočty tepelných sítí Kontinuální vývoj - Zpřesňování algoritmů – Nové funkcionality Důležitá je zpětná vazba od uživatelů Co všechno MOP umí modelovat: - Parní a vodní sítě - Sítě s okruhy i s více zdroji - Čerpací, redukční, směšovací stanice, zkraty, uzavírací armatury - Celkové energetické bilance vč. výpočtu tepelných ztrát - Proudění přehřáté i mokré páry vč. výpočtu odvodu kondenzátu - Dynamické jevy v soustavách - Dynamické chování spotřeby tepla pomocí neuronových sítí

9


Stručné představení softwaru MOP Tabulkové rozhraní (Excel, Libre Office)



Co předchází samotnému výpočtu ? Sestavení modelu



Zadávání vstupů Čtení výsledků

-

 

Grafický editor a grafické zobrazení výsledků



Zadávání vstupů Grafická editace sítě nad mapovým podkladem Zobrazení rozložení výsledků v síti

-



Naplnění modelu







 

   

   

Koncepční úvahy nad sítí jako celkem Návrh optimálního rozložení výkonů mezi jednotlivými zdroji po dokončení přestavby pára-voda Ověření možností přenosových výkonů mezi jednotlivými zdroji Ověření možnosti různých provozních stavů v průběhu celého roku

Příklad řešení – Spolupráce více zdrojů různého charakteru   

10

Ověření možností spolupráce dvou a více zdrojů Typicky se jedná o připojení zdrojů jejichž úkolem (z pohledu teplárenství) je pouze vyvedení požadovaného výkonu Prostor pro uplatnění dalších zdrojů je daný technologickým minimem hlavního zdroje a odběrovým diagramem

Pomocí měření na výstupu ze zdroje a z různých míst v síti Kalibrace průtoků, tlaků a teplot (výkonové koeficienty, drsnost potrubí, vřazené odpory, tepelné odpory)

Příklad řešení - Výpočty parametrů páry v parních sítích

Ohodnocení kvality resp. stupně degradace izolace Úprava katalogových hodnot tepelných odporů Rozdíl ztrátového výkonu celé sítě a sítě s odstavenými úseky Stanovení úspor ztrát přes ztrátový výkon a dobu trvání

Příklad řešení – Úlohy koncepčního charakteru na HV sítích

Stanovení zimních maximálních a letních výpočtových příkonů odběratelských stanic, z fakturovaných spotřeb přes průměrný hodinový příkon, přepočet na výpočtovou teplotu z průměrné měsíční teploty Nastavení parametrů sítě dle požadovaného provozního stavu

Sladění modelu s měřením



Příklad řešení – stanovení tepelných ztrát na parních soustavách

Pomocí tzv. GISimportu z GIS (import celé sítě vč. jejích parametrů) Poloautomaticky např. z .dwg (informace o geometrii sítě) + ručně ostatní části a parametry Celé ručně - např. z výkresů tepelných sítí, z pasportů atd.

  

Kontrola smluvně garantovaných parametrů (technologické odběry) Výpočty entalpií páry (podklad pro fakturaci) Ověření možnosti snížení výstupního tlaku ze zdroje

Příklad řešení – Úlohy koncepčního charakteru na HV sítích Pro různé varianty rozložení výkonů a pro různé provozní stavy sledujeme:  Nepřekročení doporučených rychlostí proudění v kritických místech sítě  Dodržení požadované tlakové dispozice na páteřních rozvodech nebo přímo u konečných odběratelů  Nepřekročení maximálního přetlaku v síti v nejnižších místech sítě  Nepodkročení hodnoty odparu v nejvyšších místech sítě

Příklad řešení – Spolupráce více zdrojů různého charakteru     

Provedení přepočtů pro různé provozní stavy v průběhu roku Detailní rozbor mezních stavů – např. letní minima Ověření rozsahu stávajících čerpadel Navrhování pracovních bodů nových čerpadel Ověření možností ostrovního zásobování při plánované odstávce nebo havarijním výpadku hlavního zdroje


Základní modely obchodní spolupráce   



ORTEP spravuje model (zákazníci bez GIS), provádí aktualizaci a řeší zadané úlohy – servisní smlouva Zákazník udržuje aktuální data v GIS a ORTEP aktualizuje model a řeší zadané úlohy – servisní smlouva Zákazník udržuje aktuální data v GIS, aktualizuje výpočtový model a řeší základní přepočty, ORTEP provádí pouze přepočty složitějšího charakteru – servisní smlouva + licence (vč. technické podpory) ORTEP pouze poskytuje software a technickou podporu, správu sítě i veškeré výpočty provádí zákazník na základě zakoupené licence

Děkuji Vám za pozornost

ORTEP, s.r.o. Braunerova 21 Praha 8 www.ortep.cz

11


ENERGETICKY EFEKTIVNÍ IZOLACE A VODOTĚSNÉ OPLÁŠTĚNÍ POTRUBÍ V SYSTÉMECH CENTRÁLNÍHO ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM 21. 4. 2015, 13.35 hodin, Labský sál, 1. patro Bronislav Kožík Rockwool, a.s.

AGENDA Skupina ROCKWOOL Proč izolujeme Energeticky efektívna izolácia a vodotesné opláštenie potrubí v systémoch centrálneho zásobovania teplom

Tepelné ztráty Izolace a vodotěsné opláštění v systémech CZT

Branislav Kožík, 21.04.2015

Heat not lost, 18-19 września, Kraków

Skupina ROCKWOOL

Výrobní závod v České republice - Bohumín

Skupina ROCKWOOL je výrobcem a dodavatelem výrobků, systémů a řešení na bázi kamenné minerální vlny ROCKWOOL má sídlo v dánském městečku Hedehusene poblíž Kodaně Přes 11000 vysoce kvalifikovaných pracovníků

Výrobní a logistické centrum technických izolací pro severovýchodní Evropu 3

Značky Skupiny ROCKWOOL

Vlastnosti izolace ROCKWOOL

Odolnost vůči ohni

Dlouhodobá stálost

5

12

Zvuková izolace

Trvanlivost


7

8

Nejdůležitější úkoly tepelné izolace potrubí ■ Ochrana osob: Všechny dostupné části izolace musí být zabudovány tak, aby lidé nebyli vystaveni riziku opaření ■ Snížení ztráty tepla: snížení tepelných ztrát při předávání a uchovávání tepla

Proč izolujeme?

■ Snížení emisí CO2: snížení tepelných ztrát na absolutní minimum má bezprostřední vliv na snížení emisí CO2 ■ Kontrola procesu: zajištění stálosti procesní teploty ■ Ochrana před zamrzáním: venkovní tepelné rozvody jsou vystavovány riziku zamrznutí. Izolace oddáli proces zamrzání

10

Směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti

Nová Směrnice Evropského parlamentu a rady 2012/27/EU o energetické účinnosti vytváří rámec pro splnění evropských cílů zlepšit energetickou účinnost do roku 2020 o 20% a vytvořit podmínky pro další zlepšení energetické účinnosti po tomto roce

Snížení tepelných ztrát

Jak implementovat toto pravidlo pro průmyslové odvětví? Dbát o dobrou izolaci průmyslových instalací Modernizovat lokální zdroj tepla Snižovat ztráty v systémech centrálního zásobování teplem

Příklad 1

Základní podmínky Průměr Teplota média Izolace Opláštění Teplota prostředí Rychlost větru

Tepelné ztráty

: DN 80 : 250oC : 50mm : Hliník : 10oC : 5m/s

€ 1,864 billion

€ 1,836 billion

€ 1,546 billion

€ 1,572 billion

€ 1,496 billion

Potenciální úspory? LP Steam pipe T 250oC: Pipe Diameter: DN80 (3inch), Ambient, temp.: 10oC, Energy costs: 0.03 EUR/kWh, Length=10km, static calculation

2500 W/m

13

100 W/m

1100 W/m

14

13


Běžné situace

Běžné situace

€ 1,864 billion

€ 1,864 billion

€ 1,836 billion

€ 1,546 billion

€ 1,496 billion

€ 1,572 billion

Příklad 2

€ 1,836 billion

€ 1,546 billion

€ 1,496 billion

€ 1,572 billion

Potenciální úspory

Tepelné ztráty ve výměnících jsou obvykle způsobeny neizolovanými ventily a přírubami. Toto zvyšuje teplotu vzduchu uvnitř výměníkové stanice. Priůměr: DN 150 Teplota média: 220oC Teplota prostředí: 20oC Průměrné větrné podmínky Ztráta energie při chybějící izolaci: Úspory při použití izolace: Účinnost

€ 2 900 (na 1ventil a rok) € 2300 (na 1ventil a rok) 80%

620 PJ 49 Mt C0

2 Náklady na izolaci (1 ventil): € 200 Doba návratnosti < 2 měsíce

710 PJ 56 Mt C02

Zdroj: Nederlands Centrum Technische Isolatie

Skrytý potenciál

Jak využít potenciál?

■ Množství izolací má více než 30 let ■ Tepelné ztráty jsou vyšší než 150

■ Kontrolujte a opravujte: Izolovat neizolované části a nahradit poškozenou izolaci

W/m2

■ Přemýšlejte strategicky: Vyhodnotit efektivitu nákladů izolace a zvážit modernizaci

■ Chybějící opláštění izolace, může způsobovat kromě tepelných ztrát také vznik koroze

■ Získejte znalosti: Zapojit odborníky na izolace na počátku procesu plánování novostavby, generální opravy nebo dovybavení projektů

■ Chybějící izolace na ventilech a přírubách, zvyšuje náklady na energii ■ Izolace v mnoha případech není včas a dostatečně nainstalována jednoduše proto, že se to nepovažuje za riziko nebo nákladově efektivní

Nejdosažitelnější cíl

Odborné nástroje ■ Technické poradenství ■ Energetická kontrola ■ Výpočet tloušťky izolácie

Technická podpora

14

■ Příprava technické specifikace izolace ■ Praktické a teoretické školení


Měření termovizní kamerou

Měření tepelného toku a podmínek prostředí

Termovizní kamera může předem identifikovat potenciální přehřívání, tepelnou ztrátu nebo nedostatek izolace, překročení teploty izolačního pláště.

Kontrola tepelných ztrát emitujících zařízením do venkovního prostředí

24

Zpráva z měření

ProRox PS Nová generace potrubních pouzder pro izolace potrubí

Výhody použití potrubních pouzder Popis výrobku ProRox PS 960 je předem tvarované potrubní pouzdro z kamenné vlny. Tato potrubní pouzdra se dodávají nařezaná na potřebné velikosti a s čepy pro rychlou a snadnou montáž zacvaknutím.

 Rychlá instalace díky tomu, že není potřeba instalovat podpůrné konstrukce

Použití Pouzdra ProRox PS 960 jsou určeny pro tepelnou a zvukovou izolaci parních potrubí, komínů a jiných potrubí s maximální provozní teplotou 650°C. ProRox PS 960 se používají hlavně v elektrárnách, chemických a petrochemických podnicích, jakož i potravinářském průmyslu.

 Rovnoměrné rozložení teploty na povrchu pláště

 Rovný a pevný povrch pro montáž opláštění  Nižší tepelné ztráty v důsledku absence podpůrných konstrukcí

 Vysoká mechanická odolnost

Rozsah výroby Průměr od ø18mm do ø815mm, tloušťka od 20mm do 120mm

Výtlačné potrubí technologické páry

Trasa horkovodního potrubí

29

30

15


Horkovodní potrubí

ProRox GRP 1000 Vodotěsný izolační systém

31

ProRox GRP 1000 vodotěsné opláštění

Výhody

ProRox GRP 1000 je polyesterová rohož vyztužená skelným vláknem umístěná mezi dvěma fóliemi.

ProRox GRP 1000 má významné výhody zvyšující kvalitu prováděné práce

■ Materiál obsahuje pryskyřice, skelná vlákna a speciální plniva a je připraven k okamžitému použití

■ Vynikající odolnost: ProRox GRP 1000 minimalizuje tak škodlivé vlivy počasí, je chemicky odolný a snáší mechanické namáhání (lze po něm chodit).

■ V nezpracovaném stavu je měkký a tvárný. V tomto stavu lze ProRox GRP 1000 přiříznout nebo přistřihnout do libovolného tvaru k usnadnění aplikace na izolaci ■ Polyester se následně vytvrdí působením ultrafialového (UV) světla ■ Po vytvrzení je ProRox GRP 1000 naprosto vodotěsný a zajišťuje optimální mechanickou ochranu

■ Snadné čištění: ProRox GRP 1000 lze čistit stříkáním vodou. ■ Nízké počáteční náklady: Investice do prefabrikace ochrany izolace jsou tak zbytečné. ■ Flexibilní použití: ProRox GRP 1000 se přizpůsobí každé technické aplikaci.

13.04.2015

Montáž ProRox GRP 1000

13.04.2015

Ďakujem za pozornosť

Branislav Kožík Sales Manager CZ/SK ROCKWOOL Technical Insulation

36

16


POZNATKY Z PROVOZU STANOVENÝCH MĚŘIDEL TEPLA A POVINNOSTI MONTÁŽNÍCH ORGANIZACÍ 21. 4. 2015, 14.25 hodin, Labský sál, 1. patro Václav Edr TPM Znalecká kancelář, s.r.o.

TPM Znalecká kancelář®, s.r.o.

Základní metrologické požadavky


Poznatky z provozu stanovených měřidel tepla a povinnosti montážních organizací

317 721 172 Václav Edr 603 810 586 TPM Znalecká kancelář,® s.r.o. Na Chmelnici 490  [email protected] 256 01 Benešov  www.tpm.cz  

• Základní požadavky na stanovená měřidla tepla – Zákon o metrologii č. 505/1990 Sb., v platném znění, jeho prováděcí a související předpisy – Nařízení vlády číslo 464/2005 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na měřidla – Energetický zákon č. 458/2000 Sb., v platném znění – Opatření obecné povahy a platné technické předpisy metrologické (TPM) – Metodické předpisy metrologické (MPM) – Metrologické předpisy (MP) – ČESKÉ NORMY (ČSN EN 1434 1÷6 Měřidla tepla)

1

2



Přesnost měření tepla

Poznatky z provozu stanovených měřidel

Stanovené měřidlo musí správně měřit hlavně při osazení v provozu. Pro měření tepla se ve většině případů používá kombinované měřidlo, to je měřidlo, které má oddělitelné podsestavy (kalorimetr, průtokoměr, teploměr,….). Největší dovolená chyba měření je pro každou podsestavu definována samostatně. Největší dovolená chyba měření kombinovaného měřidla je součet chyb každé z použitých podsestav. Do největší povolené chyby měření tepla se nezapočítávají žádné další chyby. To znamená, že případné další chyby měření tepla jsou neslučitelné s provozem stanoveného měřidla. To je především: Chybná montáž měřidla ‐ nedodržení montážních podmínek, nekompatibilita podsestav, nezajištění měřidla proti neoprávněnému zásahu, …….. Nesprávný provoz měřidla ‐ provoz měřidla mimo provozní parametry (průtoku, teploty, tlaku), používání v nesprávných podmínkách (teplota okolí …….). Neoprávněný zásah do měřidla.

Chybná montáž jednoho z párovaných snímačů teploty

Je to neoprávněný zásah do měřidla, chybná montáž , byl snímač zajištěn?

3




Poznatky z provozu stanovených měřidel Skutečné nastavení musí být vyznačeno na snímači a zajištěno úřední značkou. Montážní organizace ručí za správné nastavení použitých podsestav pro potřeby konkrétního kombinovaného měřidla.

Hodnoty naměřené na vstupu do objektu . Požadovaný teplotní rozdíl pro stanovené měřidlo ≥ 3°C.

PRŮBĚH TEPLOTNÍCH ROZDÍLŮ 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

teplota vstup °C

rozdíl teplot °C

9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

4

1 5581115 1672 2229 2786 3343 3900 4457 5014 5571 62 dnů - zápis po 15 min rozdíl teplot

3 °C

0%

POROVNÁNÍ TEPLOTNÍCH ROZDÍLŮ 23%

77%

do 1°C

1 - 3°C

3°C a více

V tomto případě provozní podmínky neumožňují správnou funkci kalorimetru. 5

6

17





Povinnosti při montáži stanovených měřidel

Osazení průtokoměru je vyznačeno na štítku kalorimetru nebo v jeho nastavení . Nedodržením požadovaného osazení průtokoměru zaniká platnost ověření stanoveného měřidla – měřidlo neměří správně. Montážní organizace takové kombinované měřidlo nesmí uvést do provozu – zaplombovat.

Subjekt, který provádí montáž stanovených měřidel musí být držitelem registrace k montáži příslušných stanovených měřidel podle §19 zákona číslo 505/1990 Sb., o metrologii. Způsob podání žádosti řeší MP 001 Registrace subjektů opravující stanovená měřidla nebo provádějící jejich montáž. Osvědčení o registraci vydává ČMI. V registraci je uveden: • Registrovaný subjekt • Předmět registrace • Zodpovědná osoba • Přidělená značka • Podmínky registrace

7



Povinnosti při montáži stanovených měřidel ČSN EN 1434‐1 Měřidla tepla mají být zaplombována tak, aby neexistovala možnost rozebírání, odstranění nebo záměny měřidla tepla nebo jeho nastavovacích zařízení bez poškození zařízení nebo plomby.

8


Osazení plomb řeší plombovací plán, který je součástí dokumentace měřidla

Kombinované měřidlo, při uvedení do provozu i po následném ověření nebo výměně některé z podsestav, má mít vystaven kompletační list (doklad o splnění povinností montážní organizace) garantuje především:  Kompatibilitu použitých členů a jejich metrologickou neovlivnitelnost v rámci celé sestavy kombinovaného měřidla.  Provedení funkční zkoušky.  Zabezpečení měřidla montážními značkami.  Obsahuje seznam použitých členů kombinovaného měřidla s vyznačením jejich rozsahů:  Pro měřidla tepla v páře uvedeno v TPM 3723‐03  Pro měřidla tepla ve vodě uvedeno v ČSN EN 1434 část 1÷6 9


10




Příklad dokladu o výměně měřidla uvedený v ČSN EN 1434‐6

Výměna vadných měřidel dle ČSN EN 1434‐6 Doklad o výměně měřidla není pouze záznamem o stavu počítadel. Příčina poruchy měřidla tepla by měla být vyšetřena na místě instalace, protože nemusí být možné vady určit poté, co bylo měřidlo tepla odmontováno. Kontrolují se především následující body: • Jsou zřejmé známky neoprávněné manipulace s měřidlem? • Jsou porušeny plomby? • Bylo měřidlo tepla instalováno správně podle instrukcí výrobce (dodavatele) měřidla, atd? Výměna vadného měřidla tepla za nové nebo za opravené je řízeno úplně stejnými postupy jako u nových instalací, jak je uvedeno v přílohách A a B. Při zjišťování příčiny poruchy by měly být v každém ohledu respektovány zájmy a soukromí daného spotřebitele. 11




Nejčastější chyby lze nasimulovat a změřit

Výpis z TPM 3723‐03 ‐ bod 5.1.3

• • • • • •

Špatná montáž snímače teploty = trvalé chybné naměření teploty. Takový stav lze hodnotit jako systematické ovlivnění měřené hodnoty.

Montážní organizace je povinna: Splnit podmínky platného zákona o metrologii pro výrobce, tj: plnit podmínky registrace montážní organizace; zúčastnit se školení výrobce; plnit podmínky pro montáž měřidel stanovené výrobcem; plnit podmínky Certifikátu o schválení typu měřidla; u kombinovaného měřidla vystavit kompletační list s vyznačením použitých členů měřidla a jejich rozsahů; garantovat kompatibilitu použitých členů a jejich metrologickou neovlivnitelnost v rámci sestavy kombinovaného měřidla; zabezpečit měřidlo montážními značkami; provést funkční zkoušku kompaktních měřidel; zajistit metrologickou zkoušku celého systému u kombinovaných měřidel; vést evidenci namontovaných měřidel; provést korekci vlivu hydrostatického tlaku v impulsním potrubí posunutím „0“ snímače, pokud je snímač statického tlaku nainstalován pod potrubím s měřeným médiem.

°C

Teplota teplonosné látky

600 vzorků ‐ po 1s, 8 teploměrů

Část tratě pro simulaci různých způsobů montáže snímačů teploty před provedením tepelné izolace. 13

18

48 47 46 45 44 43 42 41 1 30 59 88 117 146 175 204 233 262 291 320 349 378 407 436 465 494 523 552 581

 • • • • • •

12

teplomer1

teplomer2

teplomer3

teplomer4

teplomer5

teplomer6

teplomer7

teplomer8

Z naměřených hodnot lze prokázat chybu měření při konkrétní montáži. Zaizolovaná trať byla osazena v reálných podmínkách dodávky tepla. 14




Zodpovědnost organizací Nařízení vlády číslo číslo 464/2005 Sb.

Závěr

Chybná montáž stanovených měřidel lze shrnou i takto

„U měřicího systému nesmí docházet ke zneužívání největší dovolené chyby (MPE) ani k systematickému zvýhodňování jedné ze stran.“

• • • •

•

Každá chybná montáž stanoveného měřidla je ve svém důsledku systematické ovlivnění výsledků měření a tím dochází i ke zvýhodnění jedné ze stran. Chybnou montáží, kterou provedl registrovaný subjekt, byly porušeny podmínky registrace i zákona o metrologii. Chybnou montáží, kterou provedl neregistrovaný subjekt, nebyl splněn požadavek registrace (§19 zákona o metrologii). Provozem chybně namontovaného stanoveného měřidla vlastník měřidla (držitel licence) porušil požadavky energetického zákona a požadavky zákona o metrologii. Současně použil k vyúčtování měřidlo, které nesplňuje základní parametry. Maximální výše pokut za porušení zákona jsou vždy uvedeny v příslušných porušovaných zákonech .

15

Uživatelé objektů se zaměřují na snížení spotřeby tepla.  Tento stav se odráží nejen ve snížení dodávek tepla do objektu, ale většinou vyžaduje i jiný průběh regulace dodávek tepla v objektu.  Tyto změny znamenají, že dříve správně fungující měřidlo nemůže v nově vzniklých podmínkách správně měřit. Dodavatelé tepla musí změnám v dodávkách tepla přizpůsobit i měření.  Mají dodavatelé tepla opravdu tak málo času a tolik peněz, aby nemuseli provádět kontrolu a případnou výměnu měřidel?  Zodpovědná a detailní kontrola měřidel a způsobů měření tepla nezávislým specialistou přinese jasný přehled o stavu a možnostech měření i podmínky nápravy případných zjištěných závad.  Přesné měření dodávek je zárukou dobrých vztahů mezi dodavatelem a odběratelem. 16


Děkuji Vám za pozornost Václav Edr TPM Znalecká kancelář,® s.r.o. Na Chmelnici 490 256 01 Benešov Tel: 317 721 172 Mobil: 603 810 586 E‐mail: [email protected]

duben 2015 počet listů 17 zpracoval Václav Edr • Tento dokument nesmí být rozmnožován jinak než v celkovém počtu listů a bez jakýchkoli změn. • Jakékoli části tohoto dokumentu se nesmí rozmnožovat a rozšiřovat v jakékoli podobě a jakýmikoli prostředky bez písemného povolení zpracovatele. 17

19


DÁLKOVÉ ODEČTY 21. 4. 2015, 14.40 hodin, Labský sál, 1. patro Peter Bartoš Kamstrup A/S organizační složka

Dálkové odečty

Odečítané spotřeby

Základní rozdělení

AMR

Teplo

Kabelová propojení • M‐Bus (EN 13757) • Modbus • BACNet • LON Works • Metasys (N2 Bus) • KNX • SIOX • TCP/IP

Proč dálkově odečítat?

Chlad

Elektřina

Voda

Bezdrátová řešení • Wireless M‐Bus • Módy C, T, S (868 MHz) • Mód N (169 MHz)

• RF 433 ‐ 444 MHz • GSM/GPRS • Ostatní technologie • Wi‐Fi, WiMax, ZigBee, Z‐Wave

20


Frekvenční pásma

Dostupné technologie

Dvoucestná RF komunikace

GB/s

Wireless M‐Bus 868 - 870 MHz

434 - 444 MHz

WiMax

WiFi

MB/s

Bluetooth Z ‐Wave ZigBee

KB/s

wM‐Bus

30 Hz

Radio Mesh Network

10m

100m

1km

30 MHz

100 MHz

300 MHz

868 MHz

900 MHz

1,5 GHz

1,9 GHz

2,1 GHz

2,4 GHz

Vzdálenost 7

Vlastnosti rádiového signálu

Sběrnice M‐Bus (a další) M‐Bus Master

< 1 GHz

P2P

M‐Bus

M‐Bus Master

> 1 GHz

M‐Bus

Radio Mesh

GSM/GPRS (3G)

P2P P2P P2P

P2P

P2P

P2P

P2P

Radio MESH Koncentrátor

RF

P2P

RF

Radio Link

P2P

Radio Link Koncentrátor wM‐Bus

Opakovač

wM‐Bus wM‐Bus

21


Děkuji Vám za pozornost .. tady něco nesedí ..

22


ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI TEPELNÝCH ZDROJŮ V SZT POMOCÍ PLYNOVÉHO TEPELNÉHO ČERPADLA 21. 4. 2015, 15.00 hodin, Labský sál, 1. patro Lukáš Jančok TEDOM a.s.

Technologické schéma pTČ Plynová tepelná čerpadla (pTČ) pro zvýšení účinnosti tepelných zdrojů i kogenerace

[email protected]

Výkon pTČ v závislosti od provozních teplot

Spotřeba pTČ v závislosti od provozních teplot

300,0

150,0 140,0

Výkon pTČ v závislosti na výstupní teplotě neklesá dramaticky. (viz příslušné barvy křivek pro vybrané výstupní teploty) 40 °C

260,0 240,0 220,0

50 °C

200,0

60 °C

180,0

70 °C 80 °C

160,0 140,0 120,0

Spotřeba plynového tepelného čerpadla [kW]

280,0

Výkon plynového tepelného čerpadla [kW]

2

Spotřebu lze přepočítat na kubické metry zemního plynu pouhým vydělením koeficientem 9,44 kWh/m3

130,0 120,0 110,0

40 °C 50 °C

100,0

60 °C

90,0

70 °C 80 °C

80,0 70,0 60,0

100,0

50,0 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

-1 -2 -3 -4 -5

25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10 9

Vypařovací teplota [°C]

8

7

6

5

4

3

2

1

0

-1 -2 -3 -4 -5


[email protected]

3

Koeficient využití paliva (α) v závislosti od provozních teplot

[email protected]

4

Srovnání efektivity plynového tepelného čerpadla s elektrickým

Stupeň využití paliva (α) plynového tepelného čerpadla [-]

4,0

3,5

𝛼𝛼 𝛼

3,0 2,5

𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡𝑡 [−] 𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝𝑝 40 °C 50 °C

2,0

60 °C 70 °C

1,5

80 °C Kotel

1,0 0,5 0,0 25 24 23 22 21 20 19 18 17 16 15 14 13 12 11 10

9

8

7

6

5

4

3

2

1

0

-1 -2 -3 -4 -5


[email protected]

5

[email protected]

6

23


Ekonomické přínosy pTČ vs. elektrické TČ

Zjednodušené schéma zapojení pTČ s kogenerační jednotkou

Ekonomická analýza výhodnosti tepelných čerpadel je nejvíce citlivá na cenu nakupovaných energií a na roční proběh. Počítejme tedy se současnými běžnými cenami na trhu, a to 2,2 Kč/kWhe a 0,8 Kč/kWhzp Mechanický příkon, který kompresor potřebuje, má v případě elektrického pohonu hodnotu 1 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑒𝑒 × 𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑒𝑒 = 𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑚𝑚 = 𝜂𝜂𝑚𝑚 𝐾𝐾𝐾 𝐾𝐾𝐾 1𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑒𝑒 × 2,2 = 2,36 = 0,95 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑒𝑒 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘 V případě plynového tepelného čerpadla je potřeba provést o málo komplikovanější výpočet. 1 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑧𝑧𝑧𝑧 𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝐶𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑚𝑚 = × 𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑐𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑧𝑧𝑧𝑧 + 𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠 𝑠 𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠𝑠 𝜂𝜂 =

𝑚𝑚

1 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑧𝑧𝑧𝑧 𝐾𝐾𝐾 𝐾𝐾𝐾 0,54 𝐾𝐾𝐾 𝐾𝐾𝐾 ∗ 0,8 + 0,4 − × 0,848 = 1,35 0,36 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑧𝑧𝑧𝑧 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑚𝑚 0,36 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑡𝑡 𝑘𝑘𝑘𝑘𝑘𝑚𝑚

kde 0,4 Kč/kWhm jsou vypočtené servisní náklady 0,848 Kč/kWht je vypočtená cena tepla z ceny 235 Kč/GJ 0,54/0,36 je poměr, kolik tepla z motoru a spalin připadá na jednu kWhm. Z toho vyplývá, že pohon pro plynové tepelné čerpadlo je na 1 kWhm levnější o 1 Kč. Pokud to promítneme do provozní reality, tak tepelné čerpadlo poháněno plynovým spalovacím motorem se 45 kWm na hřídeli, jež bude v provozu v provozu 4 000 hodin, ročně ušetří provozovateli 180 000 Kč ve srovnání s elektrickým tepelným čerpadlem.

[email protected]

7

Zjednodušené schéma zapojení pTČ pro rekuperaci odpadního tepla z kotelny a letního využití tepla ze vzduchu

[email protected]

8

Shrnutí plynových tepelných čerpadel Plynová tepelná čerpadla jsou charakteristická vysokým stupněm využití paliva a jsou velice perspektivním adeptem k nahrazení standardních topných zařízení na přípravu teplé vody. Tím, že šetří množství paliva, šetří i emise a přispívají společným ekologickým cílům. Mají ekonomický přínos i pro peněženku provozovatele, a proto má zodpovědný management zájem zhodnotit nasazení plynových tepelných čerpadel ve svém provozu. VÝHODY, KTERÉ PŘINESE PLYNOVÉ TEPELNÉ ČERPADLO V BUDOUCNOSTI • Za předpokladu, že zemní plyn zdraží, bude zdražovat i teplo z konvenčních zdrojů. Tepelné čerpadlo využívající teplo z externího zdroje se stane ještě atraktivnější, protože teplo odčerpané ze studeného rezervoáru se stane hodnotnější. • Potenciál prosadit se je také v průmyslu při vyšších teplotách. Už v současnosti jsou v testovacích provozech tepelné čerpadla s vysokoteplotními chladivy s výstupem horké vody na 120 °C. Tyto teploty médií budou vyhovovat jak potravinářskému průmyslu, tak papírnám a dalším. V segmentu vysokoteplotních čerpadel bude elektromotor ztrácet výhodu nízké ceny, protože buď bude muset být vodou chlazený, nebo mimo horký prostor, zatímco vodou chlazený pístový motor je technické status quo a za těchto podmínek se měnit nebude.

[email protected]

24

9

[email protected]

10


ČÍM BUDEME TOPIT 21. 4. 2015, 12.35 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Pavel Noskievič Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava

Čím budeme topit?

Prof. Ing. Pavel Noskievič, CSc., Výzkumné energetické centrum VŠB‐TU Ostrava [email protected]

Je to prastará otázka, kterou se lidé zabývali odjakživa. V poslední době však získala nový a hodně katastrofický význam. Někdy ve druhé polovině minulého století byly znovu oživeny malthusiánské myšlenky o vyčerpání zdrojů, což samo o sobě stačilo vyvolat značný poplach a hrozivý účinek informace o brzkém vyčerpání zásob fosilních paliv byl ještě umocněn teorií posilování skleníkového efektu oxidem uhličitým, který jejich dokonalým spalováním vzniká. Bylo tak zaděláno na malér, ze kterého se energetika dosud těžko vzpamatovává. Oteplování planety v důsledku spalování fosilních paliv je obvykle předkládáno veřejnosti formou katastrofických grafů, jejichž dramatičnost je zvýrazněna volbou měřítka na teplotní ose. Příkladem je následující graf (Graf 1), na němž dokážeme odečítat teplotu přinejmenším v desetinách stupně Celsia. Přitom dobře víme, že nedokážeme svými smysly rozeznat ani změnu teploty desetkrát větší. Graf 1 Jestliže tento strašidelný graf překreslíme do teplotních souřadnic člověku obvyklých, zjistíme, že se vlastně nic zajímavého neděje, že je průměrná teplota zemského povrchu stále 15 °C, Graf 2 tak jak jsme zvyklí (Graf 2).

Když v roce 1972 manželé Meadowsovi kvalifikovaně předpověděli vyčerpání zásob fosilních paliv do roku 1992, svět se zhrozil. Poté co ke katastrofě nedošlo vydali další předpověď, tentokrát s trochu delším termínem a již dnes je jisté, že se znovu fatálně zmýlili. To ukazuje graf životnosti zásob fosilních paliv zveřejněný Mezinárodní energetickou agenturou koncem roku 2014. (Graf 3, EIA: Energy Outlook 2014).

Graf 3

Jestliže se do konce tohoto století nepatrně, o necelý jeden stupeň, oteplí, pravděpodobně nám to nebude příliš vadit, navíc se na to můžeme připravovat. A fosilních paliv je pod zemským povrchem stále dostatečná zásoba, dokonce mnohem víc, než jsme doposud spotřebovali. Byl to falešný poplach. Prognóza EIA hovoří o tom, že se současná struktura energetického mixu (Graf 4) bude v dalších desetiletích měnit velice nepatrně. Odpověď na úvodní otázku tedy zní: tím co dosud a pokud možno s rozumem a efektivně.

Graf 4

25


26


27


ENERGETICKÝ POTENCIÁL BIOMASY V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI 21. 4. 2015, 12.55 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Silvie Petránková Ševčíková Výzkumné energetické centrum [email protected] Biomasa představuje nejen v podmínkách Moravskoslezského kraje (MSK) významný energetický zdroj a to především z pohledu jejího lokálního využití. Na druhou stranu je stanovení samotného potenciálu ovlivněno mnoha faktory, které ovlivňují její reálný energetický potenciál. V podmínkách MSK, lze potenciál zemědělské biomasy stanovit ve dvou variantách. První vychází z předpokladu, že veškerá zemědělská půda je využívána pro konvenční zemědělství a pro energetické účely se bude používat pouze zbytková biomasa (sláma), nevyužitá pro zemědělskou výrobu (např. živočišnou výrobu, zaorávání slámy atd.). Jde tak o minimální odhad využitelného potenciálu biomasy. Druhá varianta je založena na předpokladu využití cca 10% rozlohy orné půdy a cca 2% rozlohy TTR pro záměrné pěstování energetických plodin. V současné době je využívání těžebních zbytků poměrně malé. Největší překážkou jsou náklady na převoz, těžbu a zpracování. Například dřevní štěpka (pokud pochází z těžebních zbytků) může být vyžívána jen tehdy, pokud je její kvalita (vlhkost, frakce, apod.) dostatečná. Vzhledem k praktickým zkušenostem technologie sběru lesních těžebních zbytků (LTZ) se výtěžnost pohybuje ve výši kolem 80%. Objem sbíraných LTZ zohledňuje nepříznivé podmínky, ke kterým může při sběru dojít. Nepříznivými podmínkami jsou v tomto smyslu myšleny technologie sběru, roztroušenosti biomasy a terénních podmínek. I v případě, že dané pozemky spadají do kategorie dobře přístupných pro mechanizaci, je zřejmé, že nelze využít celý objem těžebních zbytků. Pro stanovení potenciálu LTZ byly stanoveny dvě varianty, první započítává pouze zbytky z těžby, v druhé variantě jsou započítány, kromě zbytků z těžby, také LTZ z nahodilé těžby, prořezávek a probírek. Zjištěný potenciál v MSK znázorňuje 1. Tabulka: Potenciál biomasy (zemědělské a lesní) v MSK Potenciál biomasy [t]

Potenciál biomasy [GJ]

Zbytková biomasa

200 233

3 229 083

Zbytková + 10% OP a 2% TTP

272 086

3 755 948

LTZ -pouze těžba

33 251

497 096

LTZ včetně nahodilé těžby, prořezávek a probírek

51 682

772 653

V tabulce 1 není zahrnut potenciál LTZ z těžko dostupných a rozptýlených lokalit, v případě započítání také tohoto potenciálu, došlo by k navýšení energetického potenciálu přibližně o 1,8 PJ. Reálně dostupný energetický potenciál zbytkové biomasy v MSK dosahuje hodnoty kolem 4 PJ. Vzhledem ke skutečnosti, že v MSK je přibližně 56 tis. domácností spalující pevná paliva v kotlích staré konstrukce (prohřívacích a odhořívacích kotlích, spadajících do emisní třídy 1 a 2,celkem se jedná occa 48,5 tis. kotlů), lze stanovený potenciál využít k záměně pouze12 tis. kotlů starých konstrukcí, což představuje náhradu 35% těchto kotlů.

28


ENERGETICKÉ VYUŽITÍ A TECHNOLOGIE SPALOVÁNÍ UHELNÉHO MULTIPRACHU V SOUSTAVÁCH CZT A PRŮMYSLOVÝCH ENERGETIKÁCH 21. 4. 2015, 13.15 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Vlastislav Vítů KOMTERM a.s.

29


30


31


32


33


LignoPlus – ALTERNATIVNÍ HNĚDOUHELNÉ PALIVO 21. 4. 2015, 13.35 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Martin Šrůtek Vattenfall Europe Mining AG

Vattenfall v Evropě

Hnědouhelný prach

• 100 % ve vlastnictví švédského státu • Činnost: • Elektřina a teplo: Výroba, distribuce, prodej • Plyn: prodej • Obchod s elektřinou a těžba hnědého uhlí

alternativní palivo za rozumnou cenu

Business Region Nordic

Fakta a čísla 2013: • Výroba elektřiny: 181.7 TWh (178.9) • Prodej elektřiny: 203.3 TWh (205.5) • Prodej tepla: 30.2 TWh (29.8) • Prodej plynu: 55.8 TWh (52.4) • Celkový počet zaměstnanců (stav k 31.12.2013): 31.819 (32.794)

Business Region Continental/UK

Divize Vattenfall Business Unit Mining & Generation Náleží k regionu Continental/UK 2 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

Vattenfall 1 | Interne Europe Kommunikation Mining AG -| Veredlung CK | 2011.01.19

Hnědé uhlí v německém energetickém mixu

Výsledky v produkci hnědého uhlí

Výroba elektřiny v roce 2014 v Německu: 610,4 Mrd. kWh Černé uhlí 18,0 % (19,2 %)

2014

Zemní plyn 9,6 % (10,7 %)

Odpad 1,0 % Voda 3,4 % Fotovoltaika 5,8 %

Jádro 15,9 % (15,4 %)

Obnovitelné zdroje Hnědé uhlí 25,6 % (25,4 %)

25,8 % (24,1 %)

Biomasa 7,0 %

Vítr 8,6 %

Jiné 5,1 % (5,2 %)

Zdroj: AG Energiebilanzen, 2/2014 (předběžně); v závorce 2011

V Německu je každá čtvrtá kilowatthodina elektřiny vyrobena z hnědého uhlí. Výroba elektřiny z hnědouhelných elektráren dosáhla v roce 2014 156 miliard kilowatthodin. 3 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

Lužický hnědouhelný revír

2013

2012

2011

Těžba surového hnědého uhlí Rohkohleförderung t) 61,8 (Mio. 63,6 (milionů tun)

62,4

59,8 11,0

Jänschwalde

Jänschwalde

9,4

11,0

10,9

Cottbus-Nord

Cottbus-Nord

5,7

5,5

6,5

5,6

Welzow-Süd

Welzow-Süd

20,6

21,1

19,7

19,1

Nochten

Nochten

16,9

16,9

16,2

17,4

Reichwalde

Reichwalde

9,2

9,1

9,1

Výroba elektrické energie Netto-Stromerzeugung 55,9 57,2 (TWh) netto (TWh)

55,5

Kraftwerk Jänschwalde Elektrárna Jänschwalde 21,0 22,5

21,7

21,3

Kraftwerk Schwarze Elektrárna Schwarze Pumpe 10,9 Pumpe 10,6

11,7

11,2

18,1

16,4

14,8

Lausitzer Kraftwerke Lužické elektrárny (TWh) 49,7 51,2

49,8

47,3

5,7

5,6

Elektrárna Boxberg

Kraftwerk Boxberg 17,8

Elektrárna Lippendorf Kraftwerk Lippendorf 6,2 (Anteil VE-G) (podíl VE-G)

34

6,0

gerundet auf eine Kommastelle 4 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

Příjezdová cesta - průmyslový park „Schwarze Pumpe“

Hnědouhelný důl Provozní plochy Schválená oblast těžby Oblast ve schvalovacím řízení Budoucí oblast těžby Rekultivované plochy Rekultivace Sprévské nivy Výrobní závod Elektrárna na hnědé uhlí Pilotní elektrárenské zařízení pro odlučování CO2 Zprovozňovaný blok R elektrárny v Boxbergu Sídlo spol. VE Lignite, Mining and Generation Železniční propojení

5 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

6,7 52,9

Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung 6 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung


Význam hnědého uhlí

Hnědé uhlí je palivo budoucnosti

• Nezávislost na dotacích (levný nositel energie)

Hnědé uhlí je synonymem pro: … cenově výhodné palivo, bez něhož se v nejbližší době neobejdeme.

• Malá vzdálenost výrobního závodu (nedaleko hranic s ČR) • Jistota dodávek (non-stop)

… jeden z nosných pilířů evropské energetiky.

• Velké objemy (dlouhodobá disponibilita)

… spolehlivé doplnění obnovitelných zdrojů a podporu integrovaného energetického systému.

• Vytváření hodnot / pracovních míst

… garantování dobrých pracovních příležitostí, vzdělání a vytváření hodnot v regionech střední Evropy.

• Technologický rozvoj



Zpracovatelský závod Schwarze Pumpe

Zpracování uhlí - přehled Plocha

22,8 ha

Kapacita sušiček

2.600 kt/a

Počet zaměstnanců

231

Produkty (2014) Hnědouhelné brikety

589 kt/a

Hnědouhelný prach

1.023 kt/a

Uhlí z fluidní vrstvy

157 kt/a

analytické hodnoty*

Voda (%)

popel (%)

surové hnědé uhlí

56,0

3,0

výhřevnost (MJ/kg) 9,2

hnědouhelné brikety

19,0

≤ 5,5

≥ 19,0

uhlí z fluidní vrstvy

18,0

≤ 5,5

≥ 19,0

LignoPlus

10,5

≤ 6,0

≥ 21,0

*dlouhodobé průměry

Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung 9 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung


Energie ze srdce Evropy

Výrobní postup Zásobník surového uhlí

1

Zpracovatelský závod Schwarze Pumpe

Příprava surového uhlí

velkoobjemový zásobník

2

pásový dopravník

3

lopatkový drtič

4

• • • •

Nejmodernější závod pro zušlechťování hnědého uhlí v Evropě Kogenerace elektrické energie a tepla pro energeticky účinné sušení Kontinuálně vysoká kvalita zajišťovaná pravidelnou laboratorní kontrolou. Efektivní vytváření hodnot na základě propojení následujících oblastí:

Brýda

Sušení Mletí

Procesní pára do

vibrační síto

5

kladivový mlýn

6

trubková sušárna

7

elektrofiltr

8

dopravní potrubí

9

mlýnice

10 kelímkový dopravník

Kondenzát do elektrárny Schwarze Pumpe

Lisování

těžba uhlí ► výroba el. energie ► výroba zušlechtěných produktů ► technologický výzkum

11 pásový hadicový dopravník 12 sítový dopravník 13 briketový lis

Nakládání

14 nakládka volně ložených briket 15 nakládka balených / paletovaných briket 16 nakládka uhlí z fluidní vrstvy 17 nakládka hnědouhelného prachu



LignoPlus: palivo, které doslova teče

Děláme uhlí ekologičtější

Výhody hnědého uhlí a kapalného paliva v jednom produktu:

LignoPlus představuje vysoce kvalitní, spolehlivé a ekologické palivo. Nízký obsah vody 60

Referenční hodnoty velikost zrna: podsítné 0,20 mm hm. % podsítné 0,09 mm hm. % obsah vody hm. % popel hm. % prchavé složky hm. % spec. uhlík hm. % síra (celkem) g/MJ výhřevnost (Hμ) MJ/kg 13 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

Vysoká výhřevnost

50

100

20

v MJ/kg

40

80

15

30

60

10

40

20

13,00 40,00 10,50 ≤ 6,00 45,50 38,00 cca. 0,38 ≥ 21,00

5

10 0


LignoPlus

Emisní faktor - CO2 120

25

t CO2/TJ

Vysoká výhřevnost Kontinuálně vysoká kvalita Dobré tekoucí a fluidizační vlastnosti Vynikající spalování Vysoká reakční schopnost Shoří téměř ze 100 % voda (%)

• • • • • •

0

20


LignoPlus

0


LignoPlus


35


Využití LignoPlus

Dodávky a přeprava LignoPlus

Procesní topení

Topení v kotlích

• cementárenský průmysl • vápenný průmysl • sušicí zařízení • asfaltové obalovny

• výroba elektrické energie a páry • průmyslový tepelný zdroj, centrální teplo a teplárny

tavba rudy • Redukční činidlo v ocelářském průmyslu

• Přeprava v autocisternách po ose či ve speciálních vagonech po železnici • Pomocí stlačeného vzduchu se prach naplní do zásobovacích sil • Čistá manipulace v uzavřeném systému • Zásoba by měla být na tři provozní dny

• ocelářský průmysl

• Zbytky popela lze na základě domluvy odvážet zpět



Zušlechtěné produkty z hnědého uhlí: dlouhodobě předvídatelné ceny Tendenční vývoj cen různých paliv

Děkujeme za pozornost!

Vattenfall Europe Mining AG Schwarze Pumpe - An der Heide D-03130 Spremberg Zdroj: Statistik der Kohlenwirtschaft e.V.

LignoPlus je cenově výhodný a projevují se u něj jen minimální cenové odchylky! 17 | Vattenfall Europe Mining AG - Veredlung

36

T.: +49 35646 69 23 44 F.: +49 35646 69 20 04 www.vattenfall.de/veredlung www.lignoplus.cz

[email protected] [email protected]


MODERNIZACE TEPLÁRNY V PLANÉ NAD LUŽNICÍ – ČÍM BUDEME TOPIT 21. 4. 2015, 14.40 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Libor Doležal C-Energy Bohemia s.r.o.

Ekologizace a obnova teplárny v Plané C-Energy Bohemia 

C-Energy Bohemia s.r.o.

C-Energy Bohemia provozuje teplárnu v Plané nad Lužnicí od září 2011



Společnost vznikla přejmenováním AES Bohemia po prodeji teplárny společností AES Corp. (US)



Současným vlastníkem je energetický holding Carpaterra Energy podnikající v energetice v České Republice, Rumunsku a Bulharsku



Žádná vazba na společnost Bohemia Energy



Akvizice teplárny byla učiněna s představou celkové rekonstrukce zdroje v Plané nad Lužnicí



Projekt „Ekologizace a obnovy ..“ je výsledkem porovnání mnoha různých variant rozvoje

Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí Ing. Libor Doležal, GŘ

Duben 2015 2

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Historie

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Cíle, okolnosti

 Původně energetické centrum Silon Planá n. L. (chem. průmysl, vlákna) 



Výstavba 1958-1961 - 3 x 55 t/hr uhelné kotle ČKD, 2 x TG 6 MW

Cíle rekonstrukce

   

 V roce 1996 oddělení energetického zdroje - prodej Thermo Ecotek Corp., US 

V r.1998 dílčí rekonstrukce zdroje – zvýšení výkonu kotlů, nový TG 46 MW, I&C, elektro



V roce 2001 akvizice AES Corp., US



V roce 2011 prodej společnosti Carpaterra

K1

Teplo: pára 20 bar, 10bar, 2bar, HV



Výroba a distribuce elektřiny



upravená voda

K3

65 t/h

65 t/h

3,75 MPa 450 °C

 Produkty 

K2

65 t/h

TG3

RCHS-4

RCHS-1

50 t/h

50 t/h

RCHS-5 5 t/h



1.RO 2.RO

 

Rekonstrukce za plného provozu teplárny

0,2 MPa

KO

240 °C

Silon, Madeta, Maso Planá, Kovosvit, Sezimovo Ústí

Horká voda 150 - 300 t/h

Posílení týmu před zahájením projektu, využití zkušeností vlastních lidí

3

4

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Projekty - harmonogramy 



Projekt „Ekologizace …“ – časový rámec



Říjen 2011 – červen 2012 – příprava záměru, studie proveditelnosti



Červen – prosinec 2012 – příprava DUR/DSP, příprava ZD pro výběr dodavatele



Leden – červen 2013 – výběr dodavatele, povolení výstavby, zajištění financování



Říjen 2014 – dokončena I.etapa,



Březen 2015 - dokončena II.etapa, zahájena III.etapa

Další dílčí projekty

→ odolnost na různé scénáře

Vysoká účinnost & výrazný ekologický přínos Realizace v době, která „nepřeje“ investicím (chybějící energetická koncepce státu, územní limity těžby HU?, OZ stlačují ceny silové elektřiny, energetická politika EU – nejasný budoucí vývoj díky regulačním zásahům)

280 °C

 Zákazníci

Možnost volby paliva pro KVET



300 °C

1,0 MPa

Vysoká flexibilita provozu – KVET, PpS, ostrovní provoz, start ze tmy

Okolnosti, organizace projektu

2,0 MPa

46,5 MW

Udržení přijatelné ceny tepla v dlouhodobém horizontu

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Nový zdroj  

Projekt Ekologizace a obnova teplárny v Plané nad Lužnicí (VI/2013-X/2015) Zhotovitel - sdružení firem PSG / Invelt Servis

 

 

Uhlí – 2x40t/h roštový kotel s prvky fluid. spal. – 45b(a)/4860C, odsíření, nová HVS Plyn – 4 x 9,17 MWe KGJ se spalinovými kotli (HRSG), záložní parní kotel 15MWt

Tepelný příkon se snižuje ze 195MWt na 158MWt (72MWt v uhlí) Celk.investice ~ 1,3 mld. Kč, z toho Projekt „Ekologizace …“ ~ 1 mld. Kč

  

Vlastní zdroje a bankovní financování (konsorcium ČS, RB, UCB)



vyvedení výkonu –kabelové vedení 110 kV, blokové trafo 110/10,5/6 kV – dokončeno v 8/ 2013



Rekonstrukce rozvodů pitné vody – dokončeno v 9/2013



Připojení plynu na transitní plynovod N4G – dokončeno v 12/2013



Rekonstrukce rozvodů a konverze na horkou vodu – zahájeno v 6/2014, probíhá

- II.etapa - Kotel K5 a mokré odsíření – duben 2014 – březen 2015



Rekonstrukce TG – odstávka TG plánována na květen-srpen 2015

- III.etapa - Kotel K6 – plán: realizace březen 2015 – říjen 2015

5

Dotace ~ 300 mil.Kč z Fondu Soudržnosti EU - Operační program snižování emisí 3. etapy:

- I.etapa - 4 plynové KGJ s HRSG kotli a nová HVS - dokončeno

6

37


Ekologizace a obnova teplárny v Plané Budoucí stav

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Rolls Royce – Bergen Gas Engine B35-40 V 20 Technologické vazby KVET uhelného a plynového zdroje Pára 11b



•

I. RO TG3

•

HRSG kotle topené

spalinami PM 

Horká voda

•

HVS topená II. RO TG3

•

chlazení PM, dohřev v

HRSG

7

11

Ekologizace a obnova teplárny v Plané Ekologie



t/rok

CO

SO2

NOx

TZL

Stávající zdroj

278

1 971

679

41

Teplárna po rekonstrukci

247

279

270

17

Ekologické úspory

24

1 691

409

24

Srovnávací tabulka vychází z průměrného stavu let 2009-2011 a předpokladu na základě nových limitů stanovených v IP

9

38


MODERNÍ KAMNA A MALÉ KOTLE NA TUHÁ PALIVA – ANEB V ČEM BUDEME TOPIT? 21. 4. 2015, 15.00 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Jiří Horák Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava [email protected] Se zvyšujícím se tlakem na minimalizaci emisí znečišťujících látek a maximalizaci míry využití energie paliva výrobci malých spalovacích zařízení inovují jejich produkty. V oblasti ústředního vytápění je možné sledovat trend směřující k automatickým a zplyňovacím kotlům. Tyto technologie mohou být považovány za moderní, přestože některé zplyňovací kotle umožňují spalovat také uhlí, je dominantním palivem pro tento typ spalovacího zařízení kusové dřevo a částečně brikety (bio a uhelné). Automatické kotle se zaměřují na spalování pelet a tříděného uhlí. V oblasti lokálního vytápění vývoj směřuje k automatickým kamnům a k modernizaci krbových kamen, vložek kachlových kamen. Příspěvek se věnuje také porovnání emisí prachu, které jsou vypouštěny jednou domácností za topnou sezónu při použití různých spalovacích zařízení. Uživatele malých spalovacích zařízení na tuhá paliva většinou více než produkce emisí znečišťujících látek zajímá míra využití energie paliva potažmo palivové náklady. Základní požadavky na malá spalovací zařízení jsou definovány evropskými technickými normami a příslušnými národními předpisy (více viz [1], [2]). Nařízení komise EU, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES pokud jde o požadavky na ekodesign kotlů na tuhá paliva, ještě nemá přiděleno číslo, protože nevyšlo ve věstníku, ale požadavky již byly schváleny a od 1. 1. 2020 je musí splnit každý výrobce či dovozce kotlů. Ekodesign zavádí také parametr, který nazývá „Sezónní energetická účinnost vytápění“. U kotlů do 20 kW je její minimální hodnota stanovena na 75 % a u kotlů nad 20 kW (do 500kW) předepisuje 77 %. Výpočet účinnosti používá pro stanovení příkonu spalné teplo a ne výhřevnost. Jedná se o vážený průměr, který zohledňuje skutečnost, že kotel v průběhu topné sezóny jen omezeně pracuje při jmenovitých podmínkách (váha je stanovena na 85 % pro snížený výkon a 15 % pro jmenovitý výkon). Z pohledu emisních hodnot jsou nejvíce sledovány hodnoty prachu, CO, NOx, SO2 a TOC. V tabulce č. 1 jsou porovnány limity vycházející z vyhlášky 415/2012 Sb. a z Ekodesignu. Pro přehlednost jsou rozděleny dle velikosti kotle (výkon/ příkon) a také dle termínu uvedení kotle do provozu. Pokud nedojde k dalším úpravám, tak uvedené hodnoty představují souhrnné emisní požadavky, které budou platit v roce 2020. Uvedené hodnoty ukazují na to, že požadované emisní koncentrace jsou na podobné úrovni. S ohledem na to, že emise ze spalování tuhých paliv při vytápění domácností v malých kotlích výrazně ovlivňují kvalitu ovzduší, došlo v posledním období k dramatickému zpřísnění limitních hodnot. Tato skutečnost samozřejmě klade zvýšené požadavky na vývoj a inovaci spalovacích zařízení a jistě se také projeví na vyšší ceně malých kotlů. Samostatnou kapitolou zůstává proces ověření splnění požadovaných parametrů a četnost tohoto ověřování. Tento proces není v celé EU stejný, ale v minimální variantě je požadováno ověření při uvádění výrobku na trh (jednou při „certifikaci“) – jedná se tedy o požadavek na výrobce. Při maximálním požadavku je např. v Německu pravidelně jednou za dva roky prováděno měření u provozovatele, které uskutečňují kominíci. Moderní kotle malých výkonů mohou představovat pro koncového uživatele zajímavý zdroj tepla a může být alternativou k centrálnímu zdroji tepla.

Literatura 1. HORÁK, J., MARTINÍK, L., KRPEC, K., KUBESA, P., DVOŘÁK, J., HOPAN, F., JANKOVSKÁ, Z., DRASTICHOVÁ, V. Jaké parametry musí splnit kotle na tuhá paliva? Legislativa v ČR a Evropě. TZB-info, 2013, roč. Neuveden, č. 18.3.2013, s. 1-14. ISSN 1801-4399. 2. HORÁK, J., MARTINÍK, L., KRPEC, K., DVOŘÁK, J., HOPAN, F., KUBESA, P., JANKOVSKÁ, Z., DRASTICHOVÁ, V. Jaké parametry musí splnit kamna, krbové vložky a sporáky? Legislativa v ČR a Evropě. TZB-info, 2013, roč. Neuveden, č. 3.6.2013, s. 1-13. ISSN 1801-4399.

39

40

kotle na biomasu

kotle na fosilní paliva

3)

3)

477 (350)

273 (200)

955 (700)

682 (500)

manuální kotle

manuální kotle

3)

41 (30)

automatické kotle

automatické kotle

3)

27 (20)

82 (60)

3)

manuální kotle

3)

3)

automatické kotle

3)

55 (40)

1) spalování práškového hnědého uhlí 2) spalování tuhých paliv ve fluidním loži 3) koncentrace při 10% O2 (tak jak je to uvedeno ve směrnici)

osid siřičitý (SO2 )

oxidy dusíku (NOx)

oxid uhelnatý (CO)

uhlovodíky (OGC, TOC)

tuhé částice (PM)

do 500kW

15% Pjmen.)

600

400

100

500

500

50

> 0,3 - 1 MW > 0,1 - 5 MW

1500

500

300

30

> 5 - 50 MW

dle Směrnice o Ekodesignu 2009/125/ES - požadavky pro kotle na tuhá paliva, platnost od 1.1.2020 dle Tabulka 1.1 - Specifické emisní limity platné jedná se o sezónní emise znečišťujících od 1.1.2018 (stac. Zdroj o celk. Příkonu 0,3-50 MW), Vyhl. 415/2012 Sb. látek - vážený průměr (85% Psnížený ,

1)

400

300 (450)

250

30

1)

400

300 (400)

250

20

uveden do provozu po 7.1.2014

50-100 MW

uveden do provozu do 7.1.2014

uveden do provozu po 7.1.2014

250

200

250

25

200

200

250

20

> 100 - 300 MW


200

200

250

20

1)

150 (200)

2)

150 (200)

250

10

uveden do provozu po 7.1.2014 > 300 MW


dle Tabulka 1 a Tabulka č.2 - Specifické emisní limity, kotle uvedené do provozu do 7.1.2014 a po 7.1.2014, Vyhl. 415/2012 Sb.

Tabulka č.1 Porovnání schválených hodnot emisních limitů pro kotle spalující tuhá paliva dle velikosti kotle, které budou platit po roce 2020 (vyjádřeno jako koncentrace znečišťující látky v suchých spalinách při 10% O2, 101 325 Pa, 0°C

2.

HORÁK, J., MARTINÍK, L., KRPEC, K., DVOŘÁK, J., HOPAN, F., KUBESA, JANKOVSKÁ, Z., DRASTICHOVÁ, V. Jaké parametry musí splnit kamna, krbo vložky a a energetiky sporáky? Legislativa v ČR a Evropě. TZB‐info, 2013, roč. Neuveden, Dny teplárenství 2015 3.6.2013, s. 1‐13. ISSN 1801‐4399.


SEZNAM PŘEDNÁŠEK 22. 4. 2015 ANALÝZA AKTUÁLNÍHO DĚNÍ NA EMISNÍCH TRZÍCH A OČEKÁVANÝ VÝVOJ CEN POVOLENEK 22. 4. 2015, 14.20 hodin, Malý sál, 1. patro Jan Fousek Virtuse Energy, s.r.o., Praha

Emisní povolenky EUA Cenový výhled Virtuse Energy do konce roku 2015 Souhrn událostí posledních měsíců V posledních měsících trh s EUA prošel značnou turbulencí. Byli jsme svědky růstu cen až těsně pod úroveň 8 €/t před hlasováním v Environmentálním výboru Evropského parlamentu. Přestože ENVI schválil návrh obsahující brzkou implementaci Tržní stabilizační rezervy (MSR) v roce 2019, spekulativní bublina praskla, když si tradeři začali vybírat zisky po oznámení definitivního rozhodnutí. Pokles ceny dále pokračoval kvůli výprodeji bezplatně alokovaných povolenek, což stlačilo jejich cenu pod 7 €/t. Velkým překvapením pro trh bylo obnovení návrhu Lotyšska, které aktuálně předsedá Evropské radě. Jeho poslední návrh počítal se startem MSR až v roce 2021, tak jak původně navrhla Evropská komise. Cena povolenek se zřítila pod 6,5 €/t. Postoupení procesu do trialogu trh přijal pozitivně, dokonce i se slabým Lotyšským návrhem, který schválila Evropská rada na jednom z jednání v COREPERu. Dále cenu podporovaly: ‐ ‐

Návrh Německa uvalit dodatečnou daň ve formě emisních povolenek na staré uhelné elektrárny Zveřejnění předběžných dat verifikovaných emisí. Emise ve skutečnosti klesaly méně, než trh očekával. Skutečný pokles 4,65 %, oproti 5,9 % ‐ očekávaní trhu podle Bloomberg.

Co na nás čeká v Bruselu? Rozhodujícími pro cenu emisních povolenek bude výsledek jednání v Trialogu mezi Evropským Parlamentem, Radou a Komisí. Hlavním kontroverzním bodem mezi Radou a Parlamentem je rok implementace tržní stabilizační rezervy. Do trialogu Parlament vstupuje s opravdovým vnitřním kompromisem, politické strany se shodly na implementaci v 2019. V Radě je situace poněkud jiná, brzkou implementaci blokovaly státy východní a stření Evropy vedené Polskem. Ambiciózní naladěné státy tak musely přijmout start MSR v roce 2021, aby posunuly politický proces do trialogu. Nejedná se však o kompromis, velké pro‐environmentální státy v čele s Německem, Velkou Británií a Francií potvrdily svůj záměr prosazovat brzký start MSR v trialogu. Zda se podaří prosadit brzký start tržní stabilizační rezervy, zatím není jasné. Proto v našem výhledu pracujeme s dvěma scénáři výsledků trialogu: schválení reformy EU ETS s implementaci MSR v roce 2019 a v roce 2021. Pro oba scénáře předpokládáme, že k formálnímu schválení v trialogu dojde do konce červena. Schválení tak důležitého rozhodnutí jako MSR podle našeho názoru povede k spekulativní bublině. Předpokládané cykly bubliny dokonce perfektně korespondují se sezonností ceny povolenek. Očekáváme proto nadprůměrný růst ceny během května‐června a následný strmý pád cen na původní úroveň.

41


Graf č. 1: Základní předpověď vývoje ceny do konce ruku 2015

Výhled ceny EUA 10,0 € 9,5 € 9,0 € 8,5 € 8,0 € 7,5 € 7,0 € 6,5 € 6,0 € 3.15

4.15

5.15

6.15

7.15

Implementace MSR 2019

8.15

9.15

10.15

11.15

12.15


Graf č. 1: Základní předpověď vývoje ceny do konce ruku 2015 Pokud se nenaplní očekávaní schválení MSR do konce června, povede to k výprodejům, pravděpodobně pod úrovně 6 €/t. Záměrně nerozebíráme tento scénář podrobně, neboť jeho dynamika je velmi špatně předvídatelná.

Odhad trendu pro předpověď K odhadu trendu použijeme technickou analýzu, konkrétně, týdenní graf vývoje ceny od roku 2013.

Graf č. 2: Týdenní graf vývoje ceny od roku 2013

42


Trendový kanál na grafu se protíná s koncem roku v rozmezí 8,25 €/t a 9,70 €/t, viz poznámka číslo 1 na grafu. Aktuální rostoucí trend je podložen klesajícím přebytkem emisních povolenek na trhu z důvodu backloadingu, nepředpokládáme proto obrat trendu do konce roku, alespoň v základních scénářích vývoje ceny.

Odhad rozmezí, ve kterém se bude pohybovat spekulativní bublina “BUY on rumor sell on facts”. Takto zní anglické přísloví platné téměř pro každou událost trhu s emisními povolenkami. Předpokládáme, že ani tentokrát se nevyhneme spekulativní bublině vytvořené těsně před finálním schválením scénářů reformy. Pro odhad její velikosti požíváme stejný graf. Extrapolací aktuálního trendu na trhu se dostaneme na průsečík s očekávaným datem schválení na úrovni 9,30 – 9,70 €/t, viz bod 2. Odhadujeme, že v případě schválení startu MSR v roce 2019 trh bude schopen dosáhnout i té vyšší předpokládané hodnoty. Pro start v roce 2021 stanovujeme vrchol o euro níž. Návrat ceny do normálu by znamenal pokles k dolní hranici trendového kanálu, tedy na úrovně kolem 7,20 €/t pro variantu 2021, pro rok 2019 stanovujeme hodnotu 8 €/t.

Odhad dynamiky ceny Je naivní předpokládat, že cena se bude vyvíjet přesně podle očekáváného trendu, bez dalších fluktuací. Pro zachycení obecné dynamiky jsme proto ocenili model souvztažnosti změn ceny a její sezonnost.

Průměrný vývoj ceny během roku 1

80,0%

0,9

60,0%

0,8 40,0%

0,7 0,6

20,0%

0,5 0,0%

0,4 0,3

‐20,0%

0,2 ‐40,0% ‐60,0%

0,1 01

02

03

04

05

06

07

08

Číslo měsíce

09

10

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

rok 2012

rok 2013

rok 2014

rok 2015

průměr

11

12

0

Graf č. 3: Grafické znázornění sezónnosti

43


Historické měsíční změny ceny 30% 10% ‐10% ‐30% ‐50% ‐70%

1

2

2005 2011

3

4

5

2006 2012

2007 2013

6

7

8

Číslo měsíce 2008 2014

9

10

2009 2015

11

12

2010 průmer

Graf č. 4: Historické měsíční změny cen Pro přesné zachycení vztahu a možnost předpovědi, využíváme modelu: οܲሺ‫ݐ‬ሻ ൌ െͲǤͲ͸Ͷ͹ ή ‫ܦ‬ሺ‫ݐ‬ሻ ൅ ͲǤͲ͵ͷͳ ή ܷሺ‫ݐ‬ሻ െ ͲǤʹ͸ʹͺ ή οܲሺ‫ ݐ‬െ ͳሻ, kde οܲሺ‫ݐ‬ሻ – měsíční změna ceny v procentech v čase t ‫ܦ‬ሺ‫ݐ‬ሻ – je rovna jedné pro měsíce leden, červenec, září a listopad, jinak nula ܷሺ‫ݐ‬ሻ – je rovna jedné pro měsíce únor, květen, červen a srpen, jinak nula οܲሺ‫ ݐ‬െ ͳሻ – měsíční změna ceny v procentech v předchozím měsíci Modelový vztah byl odhadován metodou nejmenších čtverců, parametry proměnných jsou významné na pětiprocentní hladině významnosti. Korelace prognózovaných modelem změn a historických hodnot je přibližně 0,4. Aplikace modelu na EUA, bez zahrnutí trendu a dalších šoků:

dynamika EUA 9,0 € 8,5 € 8,0 € 7,5 € 7,0 € 6,5 € 6,0 € 3.15

4.15

5.15

Graf č. 5: Dynamika vývoje cen EUA

44

6.15

7.15

8.15

9.15

10.15

11.15

12.15


Po zahrnutí do modelu trendu a šokové události ve formě spekulativní bubliny, dostáváme již uvedenou předpověď pro dva scénáře.

Výhled ceny EUA 10,0 € 9,5 € 9,0 € 8,5 € 8,0 € 7,5 € 7,0 € 6,5 € 6,0 € 3.15

4.15

5.15

6.15

7.15


8.15

9.15

10.15


11.15

12.15

Graf č. 6: Výhled ceny EUA Grafický výhled nezahrnuje třetí scénář. S určitou pravděpodobností budoucnost EU ETS zůstane nerozhodnuta i po červnu. Tento scénář by vřele uvítalo například Polsko, pro nějž by bylo nejlepší, kdyby k dohodě o reformě EU ETS nedošlo vůbec, anebo se jednání se protahovala co nejdéle. V této pozici nemají co ztratit při vyjednávaní pozdního startu od roku 2021. Pokud se trialog do června nedohodne na scénáři, předpokládáme výprodej povolenek s poklesem ceny pod 6 €/t během letních měsíců. Myslíme si, že pravděpodobnost všech tří scénářů je srovnatelná. Blokovací minorita Evropské Rady bude čelit celému Parlamentu a většině kolegů z Rady. Přitom pro odsouhlasení brzké implementace postačí, aby jen jedna země ze skupiny blokovací minority změnila názor. Pokud se nebavíme pouze o politice, další podporu v průběhu roku může povolenkám dodat energetický komplex. Očekává se, že druhé čtvrtletí 2015 může být tím nejvíce pesimistickým. Sezónní odstávky ropných rafinerií v USA kladou riziko na přeplnění zásobovacích kapacit. Od třetího kvartálu se však obecně předpokládá korekce světových cen ropy směrem nahoru. Nadprůměrně teple počasí tento rok přispělo k výraznému snížení poptávky elektráren a tepláren po povolenkách. Pokud nástup zimy 2015 bude též pomalý a nadprůměrně teplý, očekávaná cena EUA na konci roku bude o 0,50 €/t nižší, než předpokládají základní scénáře.

Závěr Uvedená analýza pracuje se třemi základními scénáři, jejichž pravděpodobnost je srovnatelná. První dva předpokládají, že do konce června dojde k odsouhlasení reformy EU ETS v trialogu mezi Evropskou Komisí, Radou a Parlamentem. První scénář počítá se startem tržní stabilizační rezervy (MSR) v roce 2019, druhý v r. 2021, viz graf č. 6. Třetí scénář počítá s tím, že k dohodě nedojde, což by zvláště potěšilo Polsko. To by mělo za důsledek propad ceny EUA až na 6 €/t během letních měsíců.

45


OUTSOURCING VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ – ÚSPORA PENĚZ A PŘEVZETÍ FINANCOVÁNÍ 22. 4. 2015, 15.15 hodin, Malý sál, 1. patro Ondřej Beneš VEOLIA VODA ČESKÁ REPUBLIKA, a.s. [email protected] Komplexní řešení pro průmysl Skupina Veolia Environnement prošla v roce 2013 na celosvětové úrovni integrací jednotlivých činností v oblasti návrhu, dodávek a provozu technologií vodního hospodářství, tepla, energetiky i odpadového hospodářství a facility managementu a i v České republice tak nabízí všechny tyto služby pod jednou střechou – více na www.veolia.cz. Stovky velkých průmyslových podniků v ČR svěřily činnosti ve výše uvedených oblastech jednotlivým společnostem skupiny a mohou tak využívat výhod, které plynou z mezinárodní přítomnosti společnosti na 4 kontinentech, s ohromným výzkumným zázemím a stovkami odborníků, kteří jsou připraveni pomoci s jakýmkoliv problémem. Na špičce jsou zejména dodávky komplexních vodohospodářských řešení s využitím patentovaných technologií pro úpravu procesních vod, vod pitných, ale také technologie pro úpravu vod odpadních a odpadů (více www.veoliawater.com či http://www.memsep.cz/cz/). Pro řadu klientů nabízí společnost zajištění nejen dodávky el. energie a provoz tepelného hospodářství, ale již i např. hospodaření s chladem v jednotlivých areálech. V oblasti odpadů poskytuje společnost zkušenost s recyklací v současnosti likvidovaných odpadů a využití jejich energetického potenciálu. Co to je outsourcing? Outsourcing je definován jako proces přenosu výkonu určitých práv a servisních aktivit na externí subjekt. Outsourcing je pro zákazníka přínosem za podmínky, že subjekt, který službu zajišťuje, má pro tuto činnost lepší předpoklady než zákazník. Typy outsourcingových projektů – způsoby realizace společností VEOLIA • Servisní služby – zajištění provozu vodního hospodářství formou komplexní služby. V ceně služby není zahrnuto nájemné a energie potřebné pro zajištění provozu. Celá nabídka se tak pro zákazníka zlevní – v porovnání s klasickou formou outsourcingu (pronájmu majetku). • Pronájem majetku včetně zajištění finančních zdrojů pro klienta – nejčastější a preferovaný způsob, tzv.“provozní model“. Pro zákazníka komplexnější forma provozování, ale v porovnání se Servisní smlouvou dražší. Nám jako provozovateli pak umožňuje pracovat s placeným nájemným jako zdrojem plánovaných velkých oprav a investic do provozovaného zařízení. • Kompletní outsourcing – pronájem majetku včetně převzetí (převedení) zaměstnanců vodního hospodářství klienta do vlastní struktury. Oblast služeb VEOLIA ve vodním hospodářství teplárenských společností • úpravu a distribuci pitné vody, čištění odpadních vod v rámci delegované správy • dodávku zařízení a přístrojů na úpravu vody • technickou asistenci, realizaci studií a samostatného projektu • úpravu vody k průmyslovým účelům, čištění odpadních vod pro průmyslové zákazníky v rámci outsourcingu • dodávku systémů pro úpravu a čištění vody • inženýrskou činnost, koncepci a realizaci systémů • delegované řízení vodohospodářských zařízení – jako partner V provozování vodohospodářské infrastruktury VEOLIA poskytuje pro existující průmyslové zákazníky komplexní služby • spolurozhodování a spolupodílení se na údržbě a obnově zařízení • zajištění optimálního provozu zařízení, zavádění nových technologií šetrných k životnímu prostředí, optimalizaci nákladů • přípravě studií a realizaci projektů dodávky zařízení na výrobu a úpravu pitné vody opírajících se o rozsáhlé know-how a zkušenosti svých specializovaných společností Veolia

46


Zásady outsourcingu vodního hospodářství • převzetí zodpovědnosti za podmínky provozu vodohospodářských zařízení, které jsou dány orgány státní správy • zodpovědnost za optimální ekonomické a odborné řízení provozu vodohospodářských zařízení • zodpovědnost za opravy a údržbu zařízení • spolupráce při přípravě investic do vodohospodářských zařízení • tvorba ceny služeb na základě kalkulace skutečných provozních nákladů • dlouhodobý kontrakt Výhoda vlastních patentovaných technologií VEOLIA vhodných pro užití v tepelném hospodářství

• lamelové usazovací nádrže Actiflo a Multiflo – pro aplikace čiření pitných vod, primární usazování odpadních vod, terciární srážení fosforu a čištění dešťových vod

• membránová aktivace Biosep – čištění průmyslových odpadních vod, čištění městských splašků z menších a středních zdrojů, zejména v rekreačních oblastech

• membránové technologie pro úpravu pitných a technologických vod, reverzní osmóza pro technologické vody. • Biofiltrace Biostyr – aplikace odstranění dusíku (nitrifikace – denitrifikace) • anaerobní technologie pro předčištění průmyslových odpadních vod • termické zpracování kalů se sušením a spálením (BioCon, Pyrofluid) • termická předúprava kalu před anaerobním vyhníváním (Thelys) • mokrá oxidace surového nebo vyhnilého kalu (Athos) Shrnutí výhod outsourcingu vodního hospodářství

• dodržování dohodnutých a smluvně upravených principů • přenesení odpovědnosti

– za odborné řízení a plnění legislativních podmínek provozu outsourcovaných zařízení – za opravy a údržbu outsourcovaných zařízení – za přípravu a řízení realizace investic • kontrola plnění smluvního vztahu – provozovatel předává klientovi informace nutné k zajištění kontroly plnění smluvního vztahu • získání konkurenční výhody – specializace provozní společnosti zajišťuje technologický náskok před konkurencí • personální kontinuita • převzetí pracovníků do struktury provozovatele - zeštíhlení vlastní organizační struktury • soustředění se na hlavní výrobní činnost a kontrolu smluvního vztahu s provozovatelem namísto přímého řízení provozu technologie • vyváženost vztahu • minimalizace rizik – riziko „ztráty kontroly“ nad provozem vodního hospodářství musí být minimalizováno v rámci smluvního vztahu, stejně tak musí být minimalizována možná rizika ze strany provozovatele • partnerství – smluvní vztah se stává vztahem dvou partnerů, kteří musí vzájemně úzce spolupracovat za jasně definovaných podmínek.

47


ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ A JEHO VÝHLED V ČESKÉ REPUBLICE 22. 4. 2015, 9.05 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Jaromír Manhart Ministerstvo životního prostředí ČR

Odpady v ČR probuzeny…

Odpadové hospodářství a jeho výhled v České republice Jaromír Manhart

Odbor odpadů Ministerstvo životního prostředí Dny teplárenství a energetiky Hradec Králové, 22. dubna 2015

Zákon o odpadech Poslední novelizace Zákon č. 229/2014 Sb.  Zákaz skládkování SKO, recyklovatelných a využitelných odpadů od roku 2024.

 Připravena zejména z důvodu namítané nesprávné transpozice některých ustanovení směrnice o odpadech.

 Omezení využívání odpadů jako TZS na skládkách na 20 % hmotnostních (z 25 % objemových).

 Další okruhy – přeprava nebezpečných odpadů, transpozice evropských předpisů (baterie, recyklace lodí, přeprava odpadů), odpadní oleje, identifikační čísla zařízení, krajské POH.

 Úprava možnosti odebrání souhlasu s provozem zařízení ke sběru a výkupu odpadů při výkupu odpadů, které jsou zakázány vykupovat.

 Schválení změn – 09/2015.

 Povinné třídění BRKO a kovů v obcích od 2015.

Infringementová novela zákona o odpadech

 Infringement

 Doplnění definice sběru odpadů a nakládání s odpady.  Zavedení definice odděleného sběru a předcházení vzniku odpadů.  Zpřesnění požadavků na obsah Plánu odpadového hospodářství ČR, a plánů odpadového hospodářství krajů, požadavky na obsah analytické části plánů a požadavky na Program předcházení vzniku odpadů.  Ekoaudit  Evidence přepravy nebezpečných odpadů.

48


 Předložení do PSP – 03/2015 – sněmovní tisk 409 http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=409.

Infringementová novela zákona o odpadech  Nebezpečné vlastnosti odpadů - Nařízení č. 1357/2014  Nařízením se nahrazuje příloha III směrnice o odpadech, dojde ke zrušení přílohy č. 2 (vymezení nebezpečných vlastností odpadů) zákona o odpadech.  Baterie a akumulátory  Návrhem novely zákona je zajišťována implementace dvou předpisů EU v oblasti odpadních baterií a akumulátorů: směrnice č. 2013/56/EU, nařízení č. 493/2012.



 Recyklace lodí

 Adaptace nařízení o recyklaci lodí (č. 1257/2013/EU).  Přeshraniční přeprava odpadů  Adaptace nařízení, které mění nařízení o přepravě odpadů (č. 660/2014/EU).  ISPOP  Zajištění přístupu pro ČSÚ.  Plány odpadového hospodářství  Bližší vymezení struktury POH. Kontrola MŽP.

Vyhláška ke třídění komunálních odpadů BIOODPADY a KOVY Povinné třídění složek komunálního odpadu (papír, plasty, sklo, kovy a bio)  Vyhláška č. 321/2014 Sb. ze dne 19. 12. 2014 Připraven i vzor obecní vyhlášky pro obce Nesplnění skládkovací směrnice – hrozící pokuty ČR  Jednorázová EUR 1.750.000 + denní cca EUR 10.000

Zákon o odpadech – připravované změny prováděcích předpisů  Vyhláška k vymezení odpadů použitelných na TZS a vyhláška na TAP (nové).  Vyhláška k vymezení odpadů, které bude od roku 2024 zakázáno ukládat na skládky (nová).  Úpravy vyhlášek v souvislosti s projednávanou novelou zákona o odpadech (č. 294/2005 Sb., č. 381/2001 Sb., č. 382/2001 Sb., č. 383/2001 Sb., č. 376/2001 Sb.).  Novela solární ho poplatku

Infringementová novela zákona o odpadech  Odpadní oleje  Vyjmutí odpadních olejů z režimu zpětného odběru (usnesení vlády č. 72/2013) a nakládání s nimi jen jako s nebezpečným odpadem odpadovém režimu.  Bezhotovostní platby za kovové odpady  Přesné vymezení bezhotovostní platby.  Statistické zjišťování  Poplatky za ukládání odpadu - hlášení MŽP.

Vyhláška č. 27/2015 Sb.  Výkupy kovových odpadů  Účinnost novely - 1. 3. 2015.  Zákaz výkupu určených kovových odpadů od fyzických osob za hotové - § 8 odst. 2 vyhlášky.  Úplný zákaz výkupu vybraných odpadů od fyzických osob (umělecká díla, pietní předměty, obecně prospěšné zařízení atd.) - § 8 odst. 5 vyhlášky. http://www.mzp.cz/cz/news_150206_vyhlaska_kovy _FAQ

Plán odpadového hospodářství 2015 - 2024 Nový POH ČR nařízení vlády č. 352/2014 Sb. ze dne 22. 12. 2014 Usnesení vlády č. 1080 ze dne 22. 12. 2014 http://www.mzp.cz/cz/poh_cr_prislusne_dokumenty Strategické cíle Předcházení vzniku odpadů a snižování měrné produkce odpadů. Minimalizace nepříznivých účinků vzniku odpadů a nakládání s nimi na lidské zdraví a životní prostředí. Maximální využívání odpadů jako náhrady primárních zdrojů.

Nové právní předpisy v odpadovém hospodářství - harmonogram  Věcné záměry nových zákonů předložení vládě I/2015  Zahájení prací na paragrafových zněních II/2015  Projednání návrhů paragrafových znění v pracovních skupinách III-V/2015  Předložení 2 nových zákonů poslanecké sněmovně VI/2015  Platnost 2 nových odpadových zákonů 2016  Účinnost 2 odpadových zákonů 2017

49


Program předcházení vzniku odpadů Povinně zpracováván podle směrnice o odpadech Zohledněn ve schváleném Plánu odpadového hospodářství ČR Schválen vládou – 27. 10. 2014 http://www.mzp.cz/cz/predchazeni_vzniku_odpad u

OPŽP 2014 -2020 - Prioritní osa 3

Operační program Životní prostředí OPŽP 2007 – 2013  MŽP ještě vyhlásilo výzvu z OPŽP 2007 – 2013 pro prioritní osu 4 (odpady)

OPŽP 2014 - 2020  OPŽP schválen vládou – červenec 2014  Jednání s EK  Schválení EK - ?? 2015

 www.opzp.cz

OPŽP 2014 -2020 Předběžná alokace

Odpady a materiálové toky, ekologické zátěže a rizika SC 3.1 – „Prevence vzniku odpadů“ SC 3.2 – „Zvýšit podíl materiálového a energetického využití odpadů“ SC 3.3 – „Rekultivovat staré skládky“

OPŽP 2014 -2020 Předběžná alokace PO3 - odpady

Struktura celkové produkce odpadů v ČR [%], 2013

50

Celková produkce odpadů dle kategorie N, O a KO v ČR [tis. t], 2009–2013

Celková produkce komunálních odpadů v ČR [tis. t], 2009–2013


Struktura nakládání s KO v ČR vztažená k celkové produkci KO [%], 2009–2013

2014 / MŽP

2014 / MŽP

2014 / MŽP

Specifické zaměření Evropské komise v roce 2015/2016 v ČR 2014 / MŽP

-

úroveň separovaného sběru v ČR nakládání s nebezpečnými odpady stavební a demoliční odpady skládkování odpadů v ČR stav národního POH a příprava krajských POH -implementace Programu předcházení vzniku odpadů http://www.mzp.cz/cz/odpady_podrubrika

Děkuji Vám za pozornost

Jaromír Manhart odbor odpadů

267 12 2393, 725 786 420 [email protected]

51


MOŽNÉ CESTY K ENERGETICKÉMU VYUŽITÍ ODPADŮ 22. 4. 2015, 9.55 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Petr Bielan OZO Ostrava s.r.o.

Výroba paliva z odpadů PALOZO

OZO Ostrava s.r.o.

Historie


Výroba paliva ve společnosti OZO Ostrava -

Smlouva na dodávky paliva byla uzavřena v roce 2000 Stavební povolení 2000 Výstavba první linky na výrobu paliva 3/2001 – zkušební provoz Kolaudace po zkušebním provozu 3/2002 Rekonstrukce a modernizace linky na výrobu paliva 2012

Ing. Petr Bielan 4.12. 2014

www.ozoostrava.cz

Ing. Petr Bielan



Certifikace výrobku Od začátku výroby se jednalo o výrobek dle zákona č. 22/1997 v dobrovolném režimu certifikace

Řízení kvality výrobku Kvalita je dána: -

smlouvou s odběratelem podnikovou normou managmentem odběru vzorků, jejich archivováním kontrolními mechanizmy na straně odběratele srovnávací zkouškou laboratoří nezávislým posouzením

- analýzou vstupních odpadů ČSN EN 15357 Tuhá alternativní paliva - Terminologie, definice a popis ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy ČSN EN 15442 Tuhá alternativní paliva - Metody vzorkování ČSN EN 15440 Tuhá alternativní paliva - Metody stanovení obsahu biomasy

Ing. Petr Bielan

Ing. Petr Bielan



Řízení kvality výrobku -

Kvalita je dána smlouvou s odběratelem Podnikovou normou Managmentem odběru vzorků, testováním a jejich archivováním Kontrolními mechanizmy na straně odběratele Srovnávací zkouškou laboratoří Nezávislým posouzením

Vstupní materiál odpad PAPÍR, DŘEVO, PLAST, TEXTIL, PRYŽ, jejich směsi odpad z výroby aut průmyslové odpady vytříděný objemný odpad

- Analýza vstupních odpadů ČSN EN 15357 Tuhá alternativní paliva - Terminologie, definice a popis ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva - Specifikace a třídy ČSN EN 15442 Tuhá alternativní paliva - Metody vzorkování ČSN EN 15440 Tuhá alternativní paliva - Metody stanovení obsahu biomasy

Ing. Petr Bielan

52

plasty

Ing. Petr Bielan


Výroba paliva z odpadů PALOZO Sestava linky drtiče, separace FE, separace tvrdých částic, separace PVC

Výroba paliva z odpadů PALOZO Laboratoř - Příprava laboratorního vzorku z provozního vzorku - Stanovení sledovaných parametrů - Archivace vzorku pro reklamační řízení

Ing. Petr Bielan

Ing. Petr Bielan



Výrobek a expedice

Výrobek – protokol o kvalitě

Frakce 30x30 mm, homogenní směs,

Ing. Petr Bielan

Ing. Petr Bielan



Závěr Spolupráce s partnerem -

Definování požadavku na kvalitu a množství paliva Příprava šarže pro zkoušky Výroba palivových směsí Dlouhodobý kontrakt

Zkušenosti s výrobou paliva z odpadů máme více jak 14 let Připravujeme projekty na výrobu paliva s výhřevností mezi 12 -15 MJ/kg pro energetiku Již dnes nabízíme PALOZO s výhřevností 20-25 MJ/kg Cena PALOZO cca na polovině ceny energetického uhlí Děkuji za pozornost

Ing. Petr Bielan

Ing. Petr Bielan

53


STUDIE ČAOH – POROVNÁNÍ VARIANT ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ A TAP V ČR 22. 4. 2015, 10.45 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Petr Havelka Česká asociace odpadového hospodářství Daniel Bubenko AF Consult Studie porovnání možností energetického využití odpadů v ČR Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) nechala zpracovat obsáhlou studii na téma porovnání možností energetického využití odpadů v podmínkách ČR. ČAOH dlouhodobě prosazuje cestu energetického využití energeticky bohaté části odpadů. Postupem času veřejnost chápe, že energetické využití odpadů neznamenají jen nákladné a často problematicky prosaditelné spalovny odpadů, ale že zde jsou i jiné legislativou definované cesty a technologie, jak lze z odpadů získat energii. Konkrétními možnostmi, jak z pohledu ekonomického, tak technického, se zabývá předmětná studie. Odpady je vhodné smysluplně využívat Česká asociace odpadového hospodářství dlouhodobě podporuje to, aby s odpady bylo nakládáno smysluplným a ekonomicky efektivním způsobem tak, aby ČR splnila cíle odpadového hospodářství EU. Před 20 lety EU podporovala výstavbu skládek odpadů, před deseti lety dotačně podporovala výstavbu spaloven odpadů. V posledních cca 4 letech již EU opakovaně sděluje, že dotace na nové spalovny v ČR, nepošle. Zároveň v roce 2014 EU předložila svou novou strategii OH s názvem oběhové hospodářství. Tato strategie bude ještě pravděpodobně upravena, ale je zřejmé, že EU se chce zásadně více orientovat na třídění odpadů, jejich úpravy a recyklaci. Nemalý prostor je zde i pro energetické využití energeticky bohaté frakce odpadů. Pro energetické využití odpadů a paliv z odpadů zde existuje potenciál V ČR se dle statistických dat zatím energeticky využívá dle MŽP 11,9 % a dle ČSÚ 20% komunálních odpadů. Existuje zde tedy určitý prostor pro navýšení kapacity zařízení na energetické využití odpadů. Jednou z relevantních možných cest, jak toho dosáhnout jsou klasické spalovny odpadů. Některé státy EU však stále více volí cestu levnější a cestu, která více zohledňuje potřebu úpravy odpadů a jejich třídění tak, aby nebyly ohrožené evropské cíle recyklace. V těchto státech tak vznikly kapacity zařízení, které z neupraveného odpadu vytřídí materiálově využitelné složky a dále nemalou část energeticky bohaté frakce, ze které jsou vyrobena tzv. paliva z odpadů. Evropská unie má jasně definovanou evropskou technickou normu pro paliva z odpadů. Některé státy, jako například Itálie dále využily možnost, kterou definuje evropská odpadová směrnice a stanovily si právní předpis, který po splnění definovaných podmínek vyjme upravené odpady – paliva z odpadů, z odpadového režimu a zakotví je jako klasické výrobky využitelné v energetice. Paliva z odpadů pak mohou být standardně využita v energetických zařízeních k tomu určených, jako například elektrárny, teplárny, cementárny apod. V tomto smyslu je klíčové, že tato zařízení plní přísné požadavky evropské legislativy ochrany ovzduší, stanovené pro spalování odpadů, a to i pokud jsou paliva z odpadů v režimu standardních výrobků. Tato cesta má samozřejmě značný potenciál i v podmínkách ČR, pokud se podaří vhodným způsobem nastavit legislativní prostředí. Výhodou této cesty je její znatelně nižší ekonomická náročnost, a to jak v rovině investiční, tak v rovině provozní. ČAOH bude veřejně prezentovat výsledky obsáhlé studie Je zřejmé, že případní investoři, kteří by chtěli smysluplně energeticky využívat odpady, či paliva z odpadů, potřebují ucelenou informaci o technických i ekonomických aspektech jednotlivých možností energetického využití odpadů a paliv z odpadů. Z tohoto důvodu zadala ČAOH zpracování studie pro tuto oblast uznávané odborné společnosti s mezinárodní působností. V měsíci březnu byla studie s názvem „Porovnání variant energetického využití odpadů v ČR“ dopracována. Na dubnové konferenci Dny teplárenství a energetiky 2015 ČAOH výsledky této studie veřejně prezentuje zástupcům sektoru energetiky, jakožto klíčovým partnerům pro možný rozvoj této části sektoru využití odpadů Zaměření studie – spalovna, monozdroj na TAP, spoluspalování TAP Nyní několik základních informací o předmětné studii, jejím zaměření a výsledcích. Studie porovnává hlavní možnosti energetického využití odpadů a paliv odpadů. Porovnávány jsou celkem 4 varianty. První variantou je klasická spalovna komunálních odpadů. Druhá varianta je zařízení s pracovním názvem „monozdroj na TAP“, který je konstruován tak, aby v něm bylo standardně možné využívat jako palivo 100 % TAP. Další dvě varianty definují využití paliva z odpadů cestou spoluspalování s primárním palivem (hnědým uhlím), a to v míře 50% TAP a v míře 10% TAP.

54


Podrobné posouzení ekonomiky i technických aspektů Při všech variantách je podrobně komentována jak ekonomika jednotlivých možností, tak technické souvislosti a rizika provozu daných technologií, včetně související legislativy. Při ekonomickém srovnání vychází zpracovatel u všech variant z předpokladu nulových investičních dotací, aby porovnání bylo realistické a nebylo zatíženo tímto deformačním faktorem. Takový přístup byl zvolen také proto, že není reálné očekávat dotační prostředky na spalovny odpadů z EU (viz výše). V ekonomice je podrobně počítáno jak s investičními náklady, tak s náklady provozními, včetně nákladů na údržbu a obměnu technologie apod. Co se týká komentovaných technických aspektů, studie podrobně pojednává o možných technologických rizicích jako např. koroze, vliv obsahu chloru, účinky síry, sulfátů apod. Studie se rovněž podrobně zabývá otázkou kvality paliv z odpadů, látek v nich obsažených, komentuje rovněž možnosti výběru paliva, zabývá se otázkami dávkování paliva či systémy čištění spalin. Pro každou variantu je zpracována SWOT analýza, kde jsou uvedeny silné a slabé stránky jednotlivých řešení. Podstatným podkladem byly zahraniční zkušenosti a konkrétní provozovaná zařízení Studie vychází ze zahraničních zkušeností s realizací všech typů posuzovaných variant. Jsou zde uvedeny odkazy na konkrétní v zahraničí provozovaná zařízení a jejich základní údaje. Podstatné je také to, že studie komentuje i reálné kapacity využití paliv z odpadů v podmínkách ČR. V tomto směru zpracovatel uvádí, že v ČR existuje reálný předpoklad kapacity využití TAP v míře 370 tis. tun, pokud se realizují definované technologické úpravy konkrétních zařízení (je zde i přehled jednotlivých zařízení). Důležité informace pro obce – kolik bude stát využití tuny odpadu Důležitou součástí je citlivostní analýza zpracovaná pro jednotlivé varianty, ze které se dá predikovat jejich ekonomika při změnách většího počtu posuzovaných proměnných. To, co bude zajímavé zejména pro obce a další původce odpadů, kteří de facto platí celý systém nakládání s odpady od jeho sběru až po finální zpracování, je kapitola se závěry studie. Zde je v přehledném grafu uvedeno porovnání celkové ceny za využití tuny odpadu ve všech čtyřech variantách, tedy ceny, kterou platí původce odpadu. Výstupy ze studie tak mohou být využitelným podkladem i pro nyní zpracovávané POH krajů. Ekonomika systému nakládání s odpady logicky musí hrát jednu prioritních rolí ve stanovování budoucí strategie. Závěr Studie prokazuje, že využití paliv z odpadů je racionální a ekonomicky smysluplnou cestou, jak navýšit procento energetického využití odpadů. To vše ve volném tržním prostředí, bez potřeby centralizace řízení toků odpadů (ISNO) a bez nevýhodných dlouhodobých smluv, které by obcím braly možnost svobodné volby ke změně dodavatele odpadových služeb a koncovky, kde budou odpady využity. Studie prokazuje, že pro energetiky může být cesta využití odpadů a paliv z odpadů zajímavá možnost náhrady uhlí a že technické aspekty jednotlivých variant jsou provozně i ekonomicky zcela vyřešeny, a to s odkazem na konkrétní zařízení v zahraničí. Ve vztahu ke státní správě studie zároveň doporučuje dopracování legislativního prostředí v ČR tak, aby energetické využití odpadů a paliv z odpadů mohlo využít svého potenciálu, podobně jako jinde v Evropě. A to tak, aby ČR nemusela založit svou odpadovou strategii na nejnákladnějších odpadářských technologiích, jejichž provoz by po mnoho následujících let museli původci odpadů platit. Ing. Petr Havelka, ředitel České asociace odpadového hospodářství

ČESKÁ ASOCIACE ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

Česká asociace odpadového hospodářství

Již 17 let sdružuje podnikatelské subjekty soustřeďující se na sběr, svoz, recyklaci,

STUDIE ČAOH – POROVNÁNÍ VARIANT ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ A TAP V ČR

ČAOH podporuje zejména využívání odpadu v širokém spektru různých a stále

DNY TEPLÁRENSTVÍ A ENERGETIKY 2015 22.4.2015

Ing. Petr Havelka výkonný ředitel ČAOH

úpravu či odstraňování odpadů a související činnosti. Členové asociace vlastní nemalý podíl zpracovatelských i koncových zařízení pro na nakládání s odpady v ČR.

modernizovaných technologií, zejména s důrazem na třídění materiálové a smysluplné energetické využití odpadu. • • • •

více než 80 společností služby pro cca 80 000 firem a společností služby jsou poskytovány tisícům obcím po celé ČR v rámci smluv s obcemi zajišťují nakládání s odpady pro řádově miliony obyvatel ČR • roční obrat členů ČAOH se pohybuje mezi 17 – 20 mld. Kč

55


TAP • TAP = upravená finální palivová směs specifikovaná jako palivo dle ČSN EN 15359 Tuhá alternativní paliva – Specifikace a třídy • vyrobeno z odpadů neklasifikovaných jako nebezpečné (o. z výroby, tuhý KO, průmyslový o., obchodní o. atd.)

PRODUKCE TAP V EVROPSKÝCH ZEMÍCH Množství energeticky využívaných paliv z odpadů v Evropě roste. Počet výroben. TAP

rok

• po úpravě odpadu a klasifikaci je TAP výrobkem (klasifikovaným palivem) a následně po certifikaci certifikovaným palivem, na které se při energetickém využití pohlíží jako na odpad (emisní limity stejné jako pro odpad, dle zákona o ochraně ovzduší) • výhodou kvalitního TAP je jeho vysoká homogenita (vlastnosti dle požadovaných parametrů a příslušné třídy - konst. výhřevnost), investiční stabilita • výpadek dodávek paliva lze kompenzovat konvenčním palivem a poměr spoluspalování je možné měnit dle momentálních ekonomických podmínek

DŮVODY ZADÁNÍ STUDIE • Díky stále vyššímu poměru recyklace a materiálového využití komunálních odpadů měrně klesá jejich spalitelná složka v SKO a také výhřevnost. Z hlediska investiční stability tato skutečnost představuje určité riziko pro investory do spaloven odpadů • TAP poskytuje energetice dlouhodobý zdroj paliv s definovanou a neměnnou výhřevností s parametry dle dohody odběratele s dodavatelem • Porovnání ekonomiky jednotlivých cest energetického využití odpadů – Náklady pro investory v energetice (investiční, provozní) – Náklady pro původce odpadů – obce, firmy • Srovnání technických specifik jednotlivých možností energetického využití odpadů včetně jejich vlivu na ekonomiku investic i provozu zařízení • Otázka možných kapacit pro využití TAP na území ČR • Otázka legislativních podmínek jednotlivých možností energetického využití TAP v podmínkách evropského práva a české legislativy

komunální odpad celkem: 5 168 tis. t 16,8%

z toho směsný komunální odpad: 2, 860 mil. t 9,34%

Komunální odpad produkce kg/občan 2012, Eurostat 800 600 400 200 0

OPŽP 2014–2020 umožní čerpat finance pro podporu nových zařízení a systémů nakládání s odpady v ČR, včetně rekonstrukce zařízení pro spoluspalování odpadů a instalace kotlů na spalování odpadů v teplárnách (Prioritní osa 3, specifický cíl 2 - Zvýšení podílu materiálového a energetického využití odpadů)

56

2009 2011 2010 2009

>5

7 14

580 465 700 200 6150 200 830 120 590 224 280 765 12000

230 150 60 100 1900

0

750

150 30

0

KVET tis.t/r

0

250

35

450 100 3500

0 0

850 224 60 200

Export tis.t/r

100 -50 0 10 0

40

430

0 -210 70

NEJČASTĚJŠÍ ARGUMENTY PROTI TAP • TAP nelze využít ve všech technologiích – ano, pravda – vhodné jsou např. fluidní kotle; zařízení musí vždy projít schvalovacím procesem pro využití TAP (posuzuje a schvaluje KÚ) • Mírnější limity z pohledu ochrany ovzduší – není pravda – aplikovány jsou stejné limity jako na spalovny odpadů, a to s využitím směšovací rovnice, dle k tomu vydanému MP MŽP (2013). Spalovací zkoušky prokázaly splnění stanovených přísných emisních limitů. • Problém s obsahem chloru – technicky vyřešeno – Kvalitu paliva i co do obsahu chloru jednoznačně řeší smluvní vztah; dodavatel paliva garantuje stanovený max. obsah vybraných ukazatelů, včetně chloru – Dodáváno standardní technické řešení – úprava kotle + doplnění technologie spalování • TAP není homogenní + problémy s definovanou výhřevností – není pravda – TAP je homogenní výrobek odpovídající platné evropské normě pro TAP standardně využívané v ostatních státech EU – Výhřevnost je definovaná ve smluvním vztahu; za kvalitu odpovídá dodavatel paliva a dohodnuté parametry zaručuje, pod smluvními pokutami

ZÁKLADNÍ DATA OH V ČR

ZÁKLADNÍ DATA OH V ČR

z komerčního sektoru cca 89 %

Polsko Španělsko Švédsko Velká Británie EU 27

8 >30 10 > 100

Zplyň. tis.t/r

• ČAOH podporuje energetické využití energeticky bohaté části odpadů • V ČR se dle statistických dat zatím energeticky využívá dle MŽP 11,9 % a dle ČSÚ 20% komunálních odpadů. Existuje zde tedy určitý prostor pro navýšení kapacity zařízení na energetické využití odpadů • ČAOH podporuje nakládání s odpady smysluplným a ekonomicky efektivním způsobem tak, aby ČR splnila cíle odpadového hospodářství EU. Před 20 lety EU podporovala výstavbu skládek odpadů, před deseti lety dotačně podporovala výstavbu spaloven odpadů. V posledních cca 4 letech již EU opakovaně sděluje, že dotace na nové spalovny v ČR, nepošle. Zároveň v roce 2014 EK předložila svou novou strategii OH s názvem Oběhové hospodářství. Tato strategie bude ještě pravděpodobně upravena, ale je zřejmé, že EU se chce zásadně více orientovat na třídění odpadů, jejich úpravy a recyklaci. Nemalý prostor je zde i pro energetické využití energeticky bohaté frakce odpadů • EUWID 1/2013 komentuje stálý nárůst množství využitých TAP např. v Německu s predikcí navýšení o třetinu do roku 2020; podobný nárůst se očekává např. také v Polsku a Itálii • EUWID dále uvádí predikci pro celou Evropu – předpoklad navýšení množství oproti roku 2010 do roku 2020 na celých 17 mil tun odpadů využitých spoluspalováním či spalováním TAP • Zařízení, kde jsou paliva z odpadů v rámci režimu spoluspalování využívána jsou např.: cementárny, elektrárny, teplárny

• Italská republika notifikovala předpis k TAP Evropskou komisí. 14. února 2013 vydalo italské Ministerstvo pro životní prostředí v Úředním věstníku Nařízení číslo 22 o kvalitě odpadů určených pro výrobu pevných paliv z odpadů. • Předpis je vyhotoven na základě směrnice ES 98/2008 o odpadech – čl. 6 odst. 4. Italské nařízení stanoví konkrétní požadavky na paliva z odpadů, při jejichž splnění přestávají být tato paliva odpady (emisní limity stejné jako u odpadů). • Předpis cílí možnost efektivního využití paliv z odpadů v zařízeních jako cementárny, teplárny, elektrárny – za účelem výroby elektřiny a tepla. • Předpis uvádí postupy výroby paliva (příloha č. 3); definuje jaké odpady nemohou být při výrobě využity (příloha č. 2 – katalogová čísla); k palivu se vydává prohlášení o shodě, které ho pro další využití deklaruje jako výrobek (příloha č. 4).

z domácností cca 11 %

2011 2010 2010 2011 2010 2009 2010 2010

(Facts and figures 2015)

Spoluspal. s uhlím – elektrárny tis.t/r

DŮVODY ZADÁNÍ STUDIE

EVROPSKÁ KOMISE SCHVÁLILA NÁRODNÍ PŘEDPIS K PALIVŮM Z ODPADŮ

Celková produkce odpadů v ČR, 2013: 30,6 tis. t

Rakousko Belgie Finsko Francie Německo Irsko Itálie Nizozemsko

Produkce Cementárny TAP tis.t/r tis.t/r

Struktura nakládání s KO v ČR v letech 2009 - 2013 dle CENIA (CENIA, Zpráva o ŽP ČR 2013, 14) 2009

2010

2011

Podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1)

Způsob nakládání [%]

6,0

8,9

10,8 11,8 11,9

2012

2013

Podíl materiálově využitých KO (R2 – R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15)

22,7 24,3 30,8 30,4 30,2

Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)

64,0 59,5 55,4 53,6 52,2

Podíl komunálních odpadů odstraněných spalováním (D10)

0,04 0,04 0,04 0,04 0,05

Zdroj: Zpráva o životním prostředí ČR 2012

Nakládání s KO v ČR v letech 2009 - 2013 dle ČSÚ (ČSÚ, 2013) Způsob nakládání [%]

2009

2010

2011

2012

2013

Podíl energeticky využitých komunálních odpadů (R1)

12,8

15,5

18,1

20,2

19,5

Podíl materiálově využitých KO (R2 – R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15)

14,1

16,6

17,0

23,2

24,2

Podíl komunálních odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12)

73,0

67,8

64,8

56,5

56,2

Podíl komunálních odpadů odstraněných spalováním (D10)

0,07

0,07

0,08

0,09

0,08

Celkem uloženo KO na skládky v 2012 VÚV – T.G.M. – CeHO, CENIA VÚV – T.G.M. – CeHO, CENIA

(Eurostat 2012)


VARIANTY ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ODPADŮ Varianta 1 – ZEVO pro 100 tis. t SKO/rok, celkový tepelný příkon 39 MW Varianta 2 - „monozdroj na TAP“ – zařízení pro energ. využití TAP pro 67 tis.t TAP/rok, 100% TAP, tepelný příkon 40 MW spoluspalování s primárním palivem (hnědým uhlím): Varianta 3 – Spoluspalování TAP ve stávajícím uhelném kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná rekonstrukce práškového granulačního kotle na fluidní lože (BFB) + čištění spalin + systém nakládání s palivem), spotřeba 132,4 tis. t/rok, 50% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 66,2 tis.t TAP/rok) Varianta 4 - spoluspalování TAP ve stávajícím uhelném fluidním kotli s jmenovitým parním výkonem 150t/h (uvažovaná nezbytná úprava stávajícího fluidního kotle), spotřeba 141 tis. t/rok, 10% hmot. TAP v palivovém mixu (tj. 14 tis.t TAP/rok)

PŘEDPOKLADY A KRITÉRIA

PŘEDPOKLADY A KRITÉRIA • Podle typu zástavby se průměrná objemová hmotnost domovních odpadů pohybuje 90-260 kg/m3, průměrná vlhkost 24-60 % hmot. a průměrná výhřevnost 7,8-13,2 MJ/kg → studie počítá s prům. hodnotou 9,5 MJ/kg. • Výpočet je proveden z hlediska ekonomiky investora. Předpokladem je standardní financování projektu (varianty) ze 70% komerčním úvěrem a 30% vlastními zdroji. • ekonomické dopady jsou hodnoceny jak z pohledu ceny za odevzdání/využití odpadu, tak z pohledu konečné ceny tepelné energie. • ekonomické srovnání vychází z předpokladu nulových investičních dotací a je počítáno s investičními a provozními náklady, včetně nákladů na údržbu a obměnu technologie apod. – provoz výroby max. množství elektřiny a splnění min. požadavků na účinnost – maximální kondenzace, celoroční provoz s menšími nároky na odběr tepla – provoz výroby max. množství tepla (odběr turbíny) a zachování min. bezpečnostního množství páry do kondenzace • Vybrané předpoklady ekonomického hodnocení: – odpisová doba, doba hodnocení projektu: 25 let; Dan z příjmu 19%; Diskontní míra: 4,08% a 3,48%; Požadované a uvažované IRR: 8%; Zisk a DPH: neuvažováno; Výše komerčního úvěru: 70% Ni; Doba splácení: 15 let; Úroková míra: 3%

VARIANTA 1 SWOT analýza pro ekonom. parametry uvažována technologie typu Termizo

• cena TAP je indexována dle ceny hnědého uhlí - 20 – 30% pod úrovní ceny HU • vstupní ekonomická data vychází z ceny TAP 35 Kč/GJ • technický aspekt studie řeší možná rizika (koroze, vliv obsahu chloru, účinky síry, sulfátů apod.), otázku kvality paliv z odpadů, látek v nich obsažených, možnosti výběru paliva, dávkování paliva či systémy čištění spalin • komentována jsou rizika provozu daných technologií, včetně související legislativy (porovnání SKO/TAP z pohledu legislativy ČR)

VARIANTA 2

Slabé stránky Nutná spolupráce většího počtu klíčových subjektů Výstavba překládacích stanic Vysoké investiční náklady, sporná návratnost Potřeba podpůrného paliva – zemní plyn Nižší celková energetická účinnost oproti klasickým energetickým zdrojům

Hrozby Nenaplnění kapacity zařízení Závislost na dodávce tepla do CZT Negativní ohlas veřejnosti Snížení množství tříděného odpadu pro recyklaci Z důvodu snížení podílu spalitelné složky v SKO (recyklace) pokles výhřevnosti – investiční a ekon. riziko

VARIANTA 3 A 4

SWOT analýza z technických údajů konkrétního zařízení společnosti Valmet

SWOT analýza z technických údajů konkrétního zařízení společnosti Valmet

Silné stránky Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky Využití energetického potenciálu SKO Substituce a úspora fosilních paliv – výroba tepla a elektřiny Snížení množství vypouštěných emisí CO2 Snížení emisí skládkových plynů Materiálové využití separovaných zbytků pro recyklaci V případě legislativní podpory, pozitivní vnímání veřejnosti Výrazně nižší potřeba podpůrného paliva – zemní plyn Vysoká energetická účinnost zdroje

Slabé stránky Nutná spolupráce většího počtu klíčových subjektů Vysoké investiční náklady

Příležitosti Spolupráce s teplárenskými provozy Dlouhodobý systém nakládání s SKO Využití škváry ve stavebnictví Multiplikační efekty v rámci výroby paliva z SKO – zejména zaměstnanost

Hrozby Nenaplnění kapacity zařízení Závislost na dodávce tepla do CZT

ZÁVISLOST VÝNOSNOSTI INVESTICE NA VÝŠI CENY ZA VYUŽITÍ ODPADU 2200

2000

Cena [Kč/t]

Silné stránky Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky Využití energetického potenciálu SKO Substituce a úspora fosilních paliv – výroba tepla a elektřiny Snížení množství vypouštěných emisí CO2 Snížení objemu odpadů na 10% a snížení hmotnosti na 25%. Snížení emisí skládkových plynů Příležitosti Spolupráce s teplárenskými provozy Dlouhodobý a koncepční systém nakládání se SKO Využití škváry ve stavebnictví

Silné stránky Ekonomicky přijatelný a prakticky nevyčerpatelný zdroj energie Náhrada drahých fosilních paliv Stabilizace teplárenství Relativně nízké investiční náklady na úpravu kotle Využití stávajících teplárenských provozů bez nutnosti výstavby „na zelené louce“ Dostatečná kapacita stávajících zdrojů Splnění závazku omezení ukládání využitelných komunálních odpadů na skládky V případě legislativní podpory, pozitivní vnímání veřejnosti

Slabé stránky Technická omezení stávajících kotlových jednotek původně projektovaných pro spalování konvenčních paliv Zanášení, dehtování kotle Splnění shodných požadavků na kvalitu čištění spalin jako u spaloven

Příležitosti Dlouhodobě zajištěný odběr TAP Splnění požadavku POH ČR Multiplikační efekty v rámci výroby paliva z SKO, zejména zaměstnanost

Hrozby Závislost na dodavatelích TAP (v případě varianty 4, tj. 10% spoluspalování TAP je hrozba zanedbatelná)

ZEVO ekonomickou návratnost kompenzuje větší měrou výší ceny za spálení. Naproti tomu zařízení spalující, či spoluspalující TAP je závislé především ceně tepelné energie. → výše ceny za odstranění odpadů se pro původce projeví silněji u spaloven odpadů (ZEVO).

1800

Zařízení na využití TAP je z hlediska ceny za odstranění komunálních odpadů vůči původci odpadů ekonomicky a nákladově šetrnější.

1600

1400

1200 4,0

5,0

6,0

7,0

8,0

9,0

10,0

11,0

IRR [%]

Cena za spálení

GATEfee/100%TAP

GATEfee/50%TAP

GATEfee/10%TAP

Porovnání celkové ceny za odstranění tuny SKO pro původce odpadů u jednotlivých variant při IRR 8,7%

Všechny varianty v sobě integrují problematiku nakládání s odpady a energetiku a obě disciplíny se přímo týkají konečných spotřebitelů/původců. → Konečný zákazník doplácí nižší cenou tepla či nižší cenou za využití odpadů vyšší cenu opačné komodity.

Zkrácením doby návratnosti dochází k navyšování ceny za využití odpadů – rozdílná je rychlost navyšování. ZEVO je větší měrou zařízením pro nakládání s odpady a varianty spoluspalování jsou více zařízení energetické. Varianta čistého spalování TAP je variantou středovou – pro energetiku hraje účinnost zařízení, pro odpady pak množství využitého odpadu. Tuto skutečnost potvrzuje i citlivostní analýza studie.

Obr. Závislost výnosnosti investice na výši ceny za využití odpadu při zvýšené ceně tepla – Varianty 1 a 2 (cena tepla 290 Kč/GJ)

57


CITLIVOSTNÍ ANALÝZA • Varianta 1 (ZEVO) – u spalovny odpadů jsou nejcitlivějším z hodnocených parametrů investiční náklady, kdy při 10% navýšení již vykazuje záporné výsledky. Dalším výrazným a o něco méně citlivým parametrem je cena za spálení, zde projekt vykazuje záporné hodnoty již při 10% snížení výše ceny. Obdobně je na tom parametr ceny tepla. Oba tyto parametry mají zásadní vliv na konečného zákazníka. Citlivostní analýza potvrzuje preferenci tohoto zařízení jako technologii odstranění odpadů. • Varianta 2 (Čisté spalování TAP) – největším rizikem je cena tepelné energie, až dalším v pořadí investice. Naproti tomu parametr ceny TAP je poměrně stálý. Tato skutečnost potvrzuje preferenci energetického zařízení před zařízením na odstraňování odpadů. Zásadní rozdíl však spatřujeme ve větší vyrovnanosti jednotlivých parametrů, a tím nižším riziku pro investora a vyšší míru ekonomické stability.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Energetika – teplárenství • TAP - optimálním palivem pro cementárny (problematické zimní období); v teplárenství může částečně snížit budoucí ceny hnědého uhlí a kompenzovat riziko jeho dostupnosti (ale i spalování neupravených odpadů) • strategické bude rozhodnutí Vlády ČR o územních ekologických limitech těžby uhlí (zachování limitů=vyšší poptávka po alternativních palivech) • Současný reálný potenciál spoluspalování TAP je do 10 tis. tun/rok (mimo cementárny). Možný budoucí potenciál je cca 370 tis. tun/rok (v případě realizace nutných doprovodných investic - čištění spalin, měření emisí atd.).

• Varianty 3 a 4 (spoluspalování TAP) – je energetická preference patrná nejvýrazněji. Zcela zásadním parametrem je zde cena primárního paliva, a tedy výše úspory vyplývající z použití levnějšího alternativního paliva.

Environmentální dopady Výsledky reálných zkoušek spoluspalování TAP do 10% ve stávajících stacionárních zdrojích prokázaly, že spoluspalování nemá zásadní vliv na kvalitu ovzduší a stanovené limity jsou plněny. Výhody TAP: relativně pozitivní vnímání veřejnosti (spaluje „palivo“) - pozitivní vliv na zaměstnanost ve smyslu multiplikačního efektu, - úpravy odpadů – třídění, možnost i využití frakce pro materiálové využití odpadů - částečná kompenzace nedostatku hnědého uhlí v teplárenství, při současném zachování územních ekologických limitů, a tím stabilizace ceny tepelné energie z CZT

ZÁVĚRY STUDIE - LEGISLATIVA

ZÁVĚRY STUDIE - EKONOMIKA

- výroba TAP kombinuje využití a zpracování dalších složek z procesu výroby TAP – BPS, kompostárny, materiálové využití apod. - legislativa povolování a provozu ZEVO(dle zákonné definice) je dostatečná - legislativa spoluspalování odpadů s palivy v zařízení pro spoluspalování je dostatečně řešena (zákon o ochraně ovzduší - směšovací rovnice) - nejednoznačná problematika „paliv“ vyrobených z odpadů (mimo jiné z SKO) - potřeba prováděcího předpisu pro TAP + podmínky spalování/spoluspalování a zda je TAP možné považovat za palivo (výrobek) či odpad obsah: propojení se ZO a zákonem o technických požadavcích na výrobky, požadavky na kvalitu paliv – charakteristika + klasifikace (odkaz na technické normy), limity obsahu specifických látek, prohlášení o shodě / Hlášení o kvalitě paliv, odkaz na vyhlášku č. 415/2012 Sb., či přejmutí požadavků přílohy 4, části 2 – Specifické emisní limity pro stacionární zdroje tepelně zpracovávající odpad společně s palivem, jiné než spalovny odpadu Z hlediska hierarchie nakládání s odpady lze konstatovat, že výroba paliva z odpadů má přednost před přímým energetickým využitím.

TECHNICKÉ ASPEKTY A DOPORUČENÍ

- určité navýšení ceny za nakládání s odpady nevyhnutelné - méně rizikové u variant s TAP - v současnosti znevýhodnění nízkou cenou silové elektřiny, pročež nelze dostatečně využít vyšší účinnost výroby energie při využití TAP oproti spalovnám odpadů - v případě výrazné provozní podpory elektřiny či zvýšení ceny silové elektřiny je varianta s TAP rentabilnější Z citlivostní analýzy - vyplývá dosažení ekonomické přijatelnosti výstavby ZEVO, za současných okrajových podmínek, při investiční dotaci ve výši 10 – 20%, nebo výrazném navýšení současné ceny za odstranění SKO. - u zařízení pro čisté spalování TAP je nejcitlivějším parametrem cena dodávaného tepla - u zařízení na spoluspalování TAP je pro ekonomickou návratnost investice rozhodující navýšení současné ceny uhlí a emisních povolenek - rozhodujícím parametrem plošného využívání TAP je cena alternativního paliva na vstupu do kotle ve srovnání s cenou běžného paliva (ve většině případů hnědého uhlí) a míra úspory, která ovlivňuje návratnost vložených investic do spoluspalování. - ekonomiku u variant spoluspalování TAP 50% i 10% ovlivňuje výše úspory (vyplývá z citlivostní analýzy), přijatelný ekonomický výsledek bude při uvažování nákladů na TAP 35 Kč/GJ při ceně uhlí u varianty 50% spoluspalování 85 Kč/GJ a u varianty 10% spoluspalování 81 Kč/GJ.

AUTOMATICKÁ KALKULAČKA ČAOH K MOŽNÉMU VYUŽITÍ TAP DLE MP MŽP (OVZDUŠÍ)

Minimální technické problémy plošné výroby a využití TAP představuje výstavba zařízení 100%TAP, kdy projektová příprava uvažuje s využitím specifického paliva (spalování TAP ve stávajících stacionárních zdrojích bez jejich úpravy problematické). Základní požadavky na úpravu stávajících teplárenských provozů: kontinuální a jednorázová měření koncentrací znečišťujících látek, úprava stávajícího palivového hospodářství, úprava vlastního spalovacího zařízení, úprava procesu čištění spalin. Spoluspalování TAP do 10 % objemových nepředstavuje pro kotlovou jednotku zásadní technické problémy. Doporučení - Prohlubovat úzkou spolupráci s teplárenskými provozy (využití TAP jako odpadu i výrobku). - Provést zkoušky spoluspalování TAP v tepl. provozu pro ověření dalších technických předpokladů. - Úzká spolupráce s představiteli regionů a veřejností. - Spolupráce s MŽP a MPO na prováděcím předpisu k podrobnostem paliv z odpadů

ZÁVĚRY AUTOMATICKÁ KALKULAČKA ČAOH K MOŽNÉMU VYUŽITÍ TAP DLE MP MŽP (OVZDUŠÍ) Každý provozovatel konkrétního zařízení si může sám jednoduše spočítat, zda by jeho energetický zdroj mohl dané palivo (směs) využívat při spoluspalování.

58

• ČAOH podporuje cestu postupného rozvoje širokého spektra technologií vedoucích k zajištění cílů hierarchie nakládání s odpady • ČAOH prosazuje takové cesty, které jsou ekonomicky smysluplné v podmínkách volného trhu a nevyžadují zvláštní typy podpory, tedy nezatíží občany a firmy dalšími náklady a poplatky • Ve vztahu k omezení skládkování a podpoře energetického využití je vhodné zavést do legislativy parametr výhřevnosti, aby odpady s definovaným energetickým potenciálem nekončily na skládce (bez nutnosti umělého navýšení poplatku) • Existuje spektrum možností jak energeticky využívat odpady, neříkejme, že vhodná je jen jedna – trh by měl prokázat smysluplnost jednotlivých přístupů • Spalovny odpadů jsou jedna z možností (mají své výhody a nevýhody) • Využití paliv z odpadů v souladu s požadavky legislativy je racionální možnost jak zvýšit % energetického využití odpadů (pokud to lze v zahraničí, není důvod tuto cestu znemožnit v ČR) • ČAOH chce definovat jasná legislativní pravidla pro paliva z odpadů a věří ve vysoký potenciál rozvoje této části sektoru


Děkuji za pozornost Ing. Petr Havelka výkonný ředitel navštivte naše webové stránky

www.caoh.cz

59


ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ METODOU PYROLÝZY 22. 4. 2015, 11.35 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Miroslav Blažek První brněnská strojírna a.s.

60


61


CENTRÁLNÍ ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM A SPALOVNY KOMUNÁLNÍCH ODPADŮ 22. 4. 2015, 13.30 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Zdeněk Skála, Jiří Moskalík VUT Fakulta strojního inženýrství

62


63


64


65


SPOLUSPALOVÁNÍ ALTERNATIVNÍCH PALIV VE STANDARDNÍCH ENERGETICKÝCH JEDNOTKÁCH 22. 4. 2015, 13.50 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Jaroslav Hyžík STEO

66


67


68


69


SPALOVNA ZEVO CHOTÍKOV – PROJEKTOVÁNÍ A VLASTNÍ REALIZACE 22. 4. 2015, 15.15 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Michal Jirman ČKD Praha DIZ

KOGENERAČNÍ BLOKY A SPALOVÁNÍ ODPADŮ

Propojení problematiky odpadů, ekologie a energetiky Energetické využití odpadů

Pozitivní dopady na zlepšení životního prostředí

Ing. Michal Jirman

Efektivní výroba elektrické energie, tepla, chladu Ekonomická návratnost investice Moderní trend Evropy, Japonska a USA již cca 20 let

www.ckd.cz

2

PYROLÝZNÍ SPALOVÁNÍ ODPADŮ

 Jedna z perspektivních technologií tepelného zpracování odpadů  Tepelná energie je zpětně získávána ve výměnících tepla  Teplá voda, horká voda, sytá nebo přehřátá pára

 Zbytky obalového materiálu, textilní odpady, odpady z nemocnic, průmyslové odpady, atd.  Nižší spalovací kapacita

4

PŘÍKLAD SPALOVNY NEBEZPEČNÉHO ODPADU

www.ckd.cz

LINKY NA TŘÍDĚNÍ KOMUNÁLNÍHO ODPADU

Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov

Linky na třídění odpadu mohou být součástí spaloven

Spalovací kapacita 1000 tun/rok

 Ruční třídění, mechanicko-ruční třídění, plnoautomatické linky

Teplo, které vzniká při spalování je distribuováno do centrálního tepelného rozvodu nemocnice

Možnost variabilně zvolit tříděné suroviny, se kterými bude možno dále obchodovat  Plast, železné kovy, sklo, dřevo

Složení odpadu  80% nemocniční odpad

Vytříděné suroviny je možno déle zpracovávat v

 20% průmyslový odpad

následných zařízeních  Granulát z odpadu RDF, kompost z odpadu, spalitelný odpad

Zbytek pyrolýzního procesu je popel cca 5% původního objemu 5

70

www.ckd.cz

6

www.ckd.cz


ZAŘÍZENÍ PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ

Množství zpracovávaného odpadu – 80 000 tun/rok

STANOVENÍ CENY SPALOVACÍHO ZAŘÍZENÍ

Cenu zařízení nelze určovat pouze dle MW na výstupu popřípadě dle spálených tun komunálního odpadu

 Fe kovy a neželezné kovy  Granuláty z odpadu  Kompost z odpadu  Spalitelný odpad  Třídící linka sestává z následujících provozů  Příjem a vážení odpadů, odvoz vytříděných surovin a zbytků  Třídění a mechanická úprava  Aerobní fermentace  Aerobní stabilizace  Mechanická úprava kompostu  Granulace odpadu

Do kalkulace vstupují hlavně:  Složení/ skladba odpadu – typ odpadu, chem. složení, výhřevnost, vlhkost  Poplatky za svoz, třídění  Způsob chemického čistění spalinových plynů = různé emisní limity  Efekt dotačních titulů pro energetické využití odpadů  Energetické využití – el. energie nebo teplo, popřípadě obojí  Cena výkupu el. energie a tepla

www.ckd.cz

7

ZEVO CHOTÍKOV - PROJEKTOVÁNÍ

AKTUÁLNÍ PŘÍKLAD SPALOVNY

ZEVO CHOTÍKOV

www.ckd.cz

8

Projektová dokumentace

Kapacita zařízení je 95 000 tun za rok

Basic Design

Produkce

As-Built

Detail Design 3D model celého zařízení

 Pára – 344 464 tun/rok  Elektrická energie - 7,1/ 9,54MWe  Tepelná energie – 14MWt  Škvára – 24 440 tun/rok  Kovový šrot – 1874 tun/rok  Popel – 5 825 tun/rok

5

Provozních celků

 23 provozních souborů – strojní  16 provozních souborů – elektro  20 provozních souborů – ASŘTP a MaR

16 Stavebních objektů 14 Inženýrských objektů

Unikátní architektonické řešení www.ckd.cz

9

www.ckd.cz

10

3D MODEL CELÉHO ZAŘÍZENÍ

1.Bunkr SKO 2.Spalovací rošt 3.Parní kotel 4.Doprava popílku 5.Rozprašovací sušárna

15.Bunkr škváry 11.Komín 6.Tkaninový filtr 16.Doprava škváry a 12.Turbína + generátor 7.Pračka spalin třídění železa 13.Kondenzátor 8.Pojistný filtr 14.Výměníková stanice horkovodu 9.DENOX reactor 10. Monitorovací systém emisních měření (EMS)

www.ckd.cz

11

REALIZACE

Na stavbě se pohybuje cca 250 zaměstnanců z 21 firem Stavební část – betonové a ocelové konstrukce, TZB

www.ckd.cz

12

ZÁKLADNÍ DATA

Nepravidelný tvar monobloku cca 140x40m max. výška 47m Spřažená ocelová konstrukce kotle a kotelny Celková tonáž OK – 3 000 tun

Strojní montáže

Objem betonů – 8 000 m3

Montáže elektro a MaR

Obestavěný prostor 200 000 m3

Koordinace Zemní práce cca 55 000 m3 (přebytek zeminy, odvoz) 13

www.ckd.cz

14

www.ckd.cz

71


ZALOŽENÍ STAVBY

SOUČASNÝ STAV

Skládka odpadu

Dokončování stavebních prací – zastřešování a opláštění

Nestabilní podloží

Montáž strojní technologie, elektro, MaR a ASŘTP  Zkoušky a uvádění do provozu  Studené zkoušky bez media  Zkoušky systémů s médiem

Zhutnění podloží

 Předkomplexní zkoušky celků  Komplexní vyzkoušení

Pilotové založení – vrtané piloty

15

 Předběžné převzetí díla - PAC

www.ckd.cz

www.ckd.cz

16

„PRESENT STATUS“ V OBORU A STRATEGIE ČKD GROUP

ENERGETICKÉ VYUŽITÍ ODPADŮ

Strategie technologická  Nový design kotlů  Využití procesu pyrolýzy  Linky na třídění odpadu

Strategie teritoriální  Střední a jihovýchodní Evropa  Blízký východ  Kazachstán

ČKD GROUP zaměřuje svojí pozornost v tomto segmentu

na energetické využití spalování odpadů a biomasy, obecně na oblast „Waste treatment technology & management „ 17

72

www.ckd.cz

Kontakty: Adresa: Kolbenova 499 190 02 Praha 9 tel.: +420 283 890 486 fax: +420 283 890 156 mail: [email protected] www: www.ckd.cz

18

www.ckd.cz


TRENDY V OPRAVÁCH A MODERNIZACÍCH PANELOVÝCH DOMŮ V OBDOBÍ 2014 – 2020 22. 4. 2015, 9.35 hodin, Labský sál, 1. patro Jiří Bárta Martin Hanák, SČMBD Svaz českých a moravských bytových družstev je zájmovým sdružením bytových družstev či společenství vlastníků jednotek s působností v celé České republice. Poskytuje svým členům odbornou metodickou pomoc a zastupuje je v jednáních s vládou, Parlamentem ČR a dalšími státními i nestátními orgány a organizacemi. Je členem mezinárodních družstevních organizací a udržuje styky se zahraničními institucemi obdobného typu. V současné době svaz sdružuje cca 650 bytových družstev a společenství vlastníků bytových jednotek, která vlastní či spravují cca 670 000 bytových a nebytových jednotek (17% všech bytů v ČR).

TRENDY V OPRAVÁCH A MODERNIZACÍCH PANELOVÝCH DOMŮ V OBDOBÍ 2014 – 2020 Stav panelového bytového fondu v ČR V ČR již od poloviny 90-tých let minulého století probíhá proces oprav, modernizací či regenerací panelových bytových domů. Motivace, která vede uživatele bytů v těchto domech, se v průběhu let mění, stejně tak jako priority, které jsou dávány jednotlivým technickým opatřením. Toto období můžeme charakterizovat jako „1. etapu oprav a modernizací panelových domů“. Jsme přesvědčeni, že tato etapa se chýlí ke svému konci, a že je nezbytné si již dnes z pozic vlastníků a správců panelových bytových domů klást nejen otázku v jakém stavu jsou naše panelové domy, ale především jak při jejich správě pokračovat dále.

1. etapa oprav a modernizací panelových domů Tuto etapu definujeme jako základní opatření zajišťující či zlepšující funkční, statický a tepelně-technický standard budovy. Zpravidla zahrnuje zásahy na obálce budovy (opravy či zateplení obvodového pláště, střechy, balkonů či lodžií a výměnu oken), v některých případech dochází i k opravám společných rozvodů TZB a výměnám či modernizacím výtahů a dalším navazujícím opatřením.

Tab. č. 1 popisuje strukturu bytového fondu v ČR a plyne z ní, že v rámci panelové bytové výstavby bylo realizováno cca. 1,2 milionu bytových jednotek, což představuje 31% ze všech trvale obydlených bytů a 55% z bytů v bytových domech.

Bytová družstva sdružená v rámci SČMBD vlastní či spravují více jak 600 tis. bytů v panelových domech, tj. více jak 50% panelovou technologií realizovaných bytů. Ze

73


svazových statistik plyne, že cca. 85% spravovaných domů prošlo komplexně či částečně 1. etapou oprav a modernizací. Pouze 15% domů se nachází v původním stavu (viz. Tab. č.2).

Tab. č. 3 uvádí průměrné náklady na 1. etapu oprav a modernizací v členění Kč/byt a Kč/m2.

Výše uvedený podíl 85 % zrekonstruovaných bytů však neplatí pro celou ČR, týká se pouze družstev sdružených v SČMBD. Ze studií zpracovaných pro MMR plyne, že v rámci celé ČR bylo doposud opravami dotčeno 55 % bytů (ne ve všech případech se však jednalo o komplexní opravy). Znamená to tedy, že cca 540 000 – 600 000 bytů v panelových domech na opravu či modernizaci teprve čeká. Při jednotkové ceně 226 tis. Kč/byt pak tedy dokončení „1. etapy“ představuje stavební práce ve výši 125 – 136 mld. Kč. Je třeba si však položit otázku, zda budou všechny tyto byty v následujícím období opraveny? S odkazem na diskuse s představiteli bytových družstev v jednotlivých regionech jsme toho názoru, že reálně je možno počítat s tím, že 1. etapě oprav bude podrobena pouze část ze zbývajících bytů. SČMBD odhaduje, že to bude cca 300 tis. bytů. Finanční náklady na tyto práce odhadujeme na částku cca. 70 mld. Kč. Znamená to tedy, že cca 300 tis. bytů, tj. ¼ bytového fondu realizovaného panelovou technologií, zůstane neopravena, tedy v původním stavu. Na jedné straně to mohou být byty v domech, které byly kolaudovány na konci 80-tých či začátku 90-tých let a jejichž technický stav významnější zásahy nevyžaduje. Na druhé straně to však zcela jistě budou domy ve vyloučených a sociálně slabých lokalitách, v lokalitách, kde tržní ceny bytů jsou nižší než náklady na jejich modernizaci. V těchto lokalitách pak reálně hrozí eskalace sociálních problémů mnohdy pak vedoucích ke vzniku „ghett“ se všemi s tím spojenými důsledky. SČMBD vidí jako nezbytné, aby se stát v těchto lokalitách chopil své úlohy a začal situaci bezodkladně a především intenzivně řešit, a to jak formou dotačních programů na podporu modernizací bytového fondu, tak i formou sociálních a legislativních opatření, která povedou ke stabilizaci situace v tzv. vyloučených lokalitách.

„2. etapa“ oprav a modernizací bytových domů v období 2014 – 2020: 2. etapu oprav a modernizací je možno definovat jako sadu dalších stavebních a technických opatření, která povedou k dalšímu zefektivnění provozu bytového domu. Pro realizaci 2. etapy je nezbytné splnění následujících předpokladů:

74


• •

•

úspěšné dokončení 1. etapy oprav a modernizací splacení finančních úvěrů z 1. etapy oprav a modernizací dostatečná informovanost a znalost uživatelů bytů

Motivačními faktory, které mohou přesvědčit uživatele bytů vložit své finanční prostředky do 2. etapy, jsou:  snížení provozních nákladů  prodloužení životnosti opatření z 1. etapy  opravy vad a poruch z 1. etapy,  zvýšení bezpečnosti provozu domů  zvýšení komfortu bydlení Tuto 2. etapu je možno rozdělit do tří skupin opatření: a)

Pláště budov s již realizovaným zateplovacím systémem: Proces zateplování plášťů bytových domů probíhá již cca. 15 let. Nejstarší realizace tak již dosáhly stáří, kdy je nezbytné provést kontrolu technického stavu, odstranit případné vady a poruchy a příslušným nátěrem obnovit funkci a požadované vlastnosti povrchové vrstvy. Tato opatření vedou k prodloužení životnosti celého systému. Současně je s uvedenými opatřeními možno aplikovat prostředky chránící fasádu objektu před napadením řasami či plísněmi. Předpokládáme, že v horizontu do roku 2020 by touto „revizí“ mělo projít cca. 600 tis. bytů. Specializované firmy odhadují náklady na tyto práce v rozsahu 250 – 400 Kč/m2 , což v úhrnu představuje sumu 10 – 15 mld. Kč. V případech, kdy bylo zateplení fasády či střechy provedeno z dnešního pohledu již nedostatečnou tloušťkou tepelné izolace, je na místě uvažovat o dodatečném zateplení pláště tak, aby jeho stav odpovídal současným poznatků a požadavkům. Potenciál prací souvisejících s dodatečným zateplením odhadujeme na částku 40 – 80 mld. Kč.

b)

Opravy konstrukčních prvků a technických systémů budov Do této skupiny opatření je možno v prvé řadě zařadit opravy či výměny balkonů a lodžií (náhrady balkonů lodžiemi nebo i vybudování nových lodžií). I nadále zůstává aktuální otázkou stav výtahů v bytových domech a jejich uvedení do souladu s aktuálními normovými požadavky. Samostatným problémem je stav rozvodů TZB v domech. Toto téma je možno rozdělit do dvou na sobě víceméně nezávislých částí, a to:  rozvody TZB ve společných prostorách – v řešení společných rozvodů není z pohledu správce budovy významnějších překážek a tyto jsou průběžně udržovány a vyměňovány  rozvody TZB v bytech – v otázce bytových rozvodů je správce budovy plně závislý na ochotě a vůli uživatele bytu a je nutno konstatovat, že vyjma opatření souvisejících s individuálně realizovanými rekonstrukcemi bytových jader žádné práce na bytových rozvodech neprobíhají. Z pohledu správce budovy není tato situace nijak legislativně řešena. Dle případových studií odhadujeme náklady na výše uvedené činnosti v rozsahu cca 200 tis. Kč na byt. Celkový potenciál souvisejících stavebních činnosti odhadujeme na částku 120 – 180 mld. Kč.

75


c)

Energetika – snižování energetické náročnosti Samostatnou a v příštím období pravděpodobně nejvíce diskutovanou kapitolou bude další snižování energetické náročnosti domů. Poté, co byla v rámci 1. etapy provedena „pasivní“ energeticky úsporná opatření, nabývají na významu opatření aktivní. Mezi ně je možno zařadit:  snižovaní nákladů na zásobování teplem a ohřev TV (optimalizace vztahu s provozovatelem CZT, vyregulování parametrů topné soustavy, instalace tepelných čerpadel, instalace solárních panelů na ohřev TV a přitápění, výměna stávajících kotlů za účinnější, atd.)  instalace systémů řízeného větraní s využitím rekuperace vzduchu – využití tohoto systému je základním předpokladem k dalšímu požadovanému snižování energetické náročnosti panelových domů až na úroveň výrazně nízkoenergetických či dokonce pasivních domů. Je jediným nástrojem pro zajištění požadovaných hygienických parametrů vnitřního prostředí. Bohužel v tuto chvíli není k dispozici, žádný systémově použitelný a finančně dostupný produkt aplikovatelný v panelových domech. Realizace opatření z této oblasti bude vždy podmíněna úzkou spoluprací s energetickými specialisty a projektanty, kdy pouze na základě jejich auditů a vyhodnocení bude možno rozhodnout nejenom o ekonomické vhodnosti, ale především také o technické realizovatelnosti jednotlivých opatření.

V rámci 2. etapy oprav a modernizací tedy SČMBD odhaduje, že se objem prací, které by bylo potřeba realizovat v období do konce roku 2020, může blížit částce 170 – 275 mld. Kč. Je však vysoce nepravděpodobné, že budou naplněny naše předpoklady, a že všechna opatření budou realizována ve výše uvedeném rozsahu. Např. je pravděpodobné, že nedojde ke změně v přístupu uživatelů bytů k výměnám rozvodů v bytech. Na druhou stranu však v našich kalkulacích nejsou zahrnuty náklady na nové zdroje energií (solární panely, tepelná čerpadla či systémy řízeného větrání) jejichž realizovatelnost finanční nákladnost je obtížně předpověditelná. Reálně je možno uvažovat v horizontu do roku 2020 s poptávkou na realizací práci v rámci 2. etapy v rozsahu 120 – 200 mld. Kč. Odhadujeme, že společně s dokončením 1. etapy oprav a modernizací bytových domů, je možno v příštích letech reálně očekávat potřebu prací v řádu 190 – 270 mld. Kč. To zda budou tyto činnosti skutečně realizovány, bude záležet nejenom na finanční situaci, potřebách a znalostech vlastníků a uživatelů bytů, ale také na ekonomické situaci státu v příštích letech a na jeho ochotě uvedená opatření podpořit. Zkušenosti s minulými či stávajícími dotačními tituly potvrzují, že účast státu ve formě rozumného a dlouhodobého dotačního programu, může výrazným způsobem zvednout zájem občanů o dané téma. Z pohledu státu je pak možné očekávat za relativně nízkou cenu velké výsledky.

76


PROJEKTY EPC – PŘÍKLADY ÚSPĚŠNÝCH REALIZACÍ 22. 4. 2015, 11.00 hodin, Labský sál, 1. patro Libor Bárta MVV Energie CZ a.s.

MVV Energie CZ na trhu energetických služeb Energetická skupina MVV Energie CZ působí v 15 městech ČR. Zabývá se výrobou a distribucí tepla a elektřiny, energetickým využitím odpadu, energetickým poradenstvím, vodohospodářstvím a dalšími službami pro domácnosti, průmyslové podniky i města. Metoda EPC (EPC = energetické služby se zárukou) Energetická služba „na klíč“ včetně jejího financování.    

Vstupní investice splácena z garantovaných úspor Modernizace vašeho energetického hospodářství Snížení nákladů na energie až o 30 % Naše garance – vaše jistota: rizika spojená s projektem nese MVV Energie CZ a.s.

Rozsah činnosti MVV Energie CZ v rámci realizace EPC projektu

Návrh opatření

Projektová dokumentace

Realizace

Zprovoznění opatření

Zaškolení obsluhy

Energetický management

Vyhodnocení úspor

Energetické služby – reference    

První úspěchy již v roce 1993 42 realizovaných projektů 484 mil. Kč investičních opatření do projektů 916 mil. Kč kumulovaných úspor klientů

Přehled referenčních projektů MVV Energie CZ a.s  Městské a obecní objekty + veřejné osvětlení, další objekty veřejné sféry - Holice, Most, Plzeň, Jablonec a další  Školské, zdravotnické, sportovní a kulturní objekty - Liberec, JU ČB, Nemocnice Chomutov, ZS Děčín  Průmyslové areály - DKV Olomouc, DKV Bohumín, MILETA  Ubytovací zařízení - Koleje a menzy JU ČB, CDMS Praha  Administrativní centra - Palác YMCA, SMOSK k-Centrum

MVV Energie CZ a.s., Kutvirtova 339/5, 150 00 Praha 5-Radlice tel.: +420 272 113 113, fax: +420 272 733 935, [email protected], www.mvv.cz IČO: 49685490, DIČ: CZ49685490, Městský soud v Praze, oddíl B, vložka 14942

1

77


EPC projekt pro město Holice ušetří 29 miliónů korun V září roku 2014 byla v Holicích na třech základních a třech mateřských školách, na kulturním domě a na kompletním veřejném osvětlení města dokončena a městu předána investice do modernizace energetických zařízení. Jedná se o úsporná opatření tzv. projektu EPC, kdy MVV Energie CZ a.s., dodavatel projektu, městu úspory garantuje. Investici městský rozpočet tedy nezatíží, město ji bude splácet příštích deset let z dosažených úspor. Popis navržených základních opatření EPC projektu:      

Modernizace zdrojů – plynové kotle Modernizace řídicích systémů, směšování Instalace IRC systému Rekonstrukce vnitřních osvětlení objektů Připojení na dálkový dispečink (vzdálený dohled) Modernizace veřejného osvětlení

Požadovaná doplňující garantovaná opatření:  Garance dotačních opatření – tepelná čerpadla, zateplení Obecné údaje projektu: Dodavatel projektu

MVV Energie CZ a.s.

Doba trvání projektu (doba garance úspor)

10 let (10/2014 – 09/2024)

Celková výše investice

cca 17 miliónů Kč bez DPH

Celková garantovaná úspora

cca 29 miliónů Kč s DPH

Díky moderní regulaci topných soustav je možné každou jednotlivou místnost vytápět na jinou teplotu dle potřeby. Dálkový dohled bude data monitorovat a přenášet nejen na dispečink MVV, což je důležité z pohledu plnění garance, ale pro přehlednost investora i zástupcům města. Nezanedbatelný je i přínos ekologický. Celková spotřeba energie – plynu na vytápění a elektřiny pro veřejné osvětlení – klesne zhruba o třetinu, takže ve městě bude čistší ovzduší a přispějeme k poklesu celkových emisí skleníkových plynů.

 Rozdělovač a sběrač topné vody před a po realizaci v kotelně objektu Kulturního domu


78

2


Téměř polovinu všech úspor přinese provedená modernizace veřejného osvětlení. Stávající halogenové výbojky jsme nahradili úspornějšími LED svítidly s integrovanou regulací intenzity osvitu, čímž spotřeba elektřiny celého veřejného osvětlení okamžitě klesla. Modernizace veřejného osvětlení města holice – před realizací

 po realizaci


3

79


PRVNÍ PASIVNÍ BYTOVÝ DŮM V ČR PŘIPOJENÝ NA SZT 22. 4. 2015, 13.10 hodin, Labský sál, 1. patro Michal Čejka Porsenna o.p.s.

První pasivní bytový dům v ČR vytápí teplárna

Michal Čejka, Jan Patka, PORSENNA o.p.s Bytový dům v komplexu KOTI HYACINT v pražských Modřanech získal na konci roku 2013 jako vůbec první bytový dům v ČR osvědčení „Certifikovaný projekt pasivního domu“. Tento projekt splňuje všechna příslušná mezinárodně uznávaná kritéria pasivního domu stanovená Passivhaus Institutem (PHI) v Darmstadtu. Z několika zvažovaných variant vytápění bylo nakonec jako nejvýhodnější vyhodnoceno připojení domu na soustavu zásobování teplem Pražské teplárenské a.s. Energeticky úsporné domy zaznamenávají v posledních letech významný nárůst obliby především v oblasti rodinných domů, kde klíčovou roli hraje stavebník, který je zároveň konečným uživatelem objektu. V případě výstavby bytových domů je nástup energeticky úsporných projektů velmi pozvolný. I zde však nalezneme výjimky, které dávají vzniknout zajímavým energeticky úsporným projektům. Z pohledu laika je možné energeticky pasivní dům interpretovat jako objekt s minimalizovanou spotřebou energie, jehož základním principem je energeticky efektivní koncept využití slunečního záření, kvalitní obálka budovy a instalace řízeného větrání s rekuperací tepla. Cílem je dosažení vysoké užitné kvality a minimalizace provozních nákladů na vytápění. Základní technické ohraničení definice pasivního domu předpokládá nepřekročení měrné potřeby tepla na vytápění ve výši 15 kWh/m2 podlahové plochy a rok. Pro byt o ploše 80 m2 je to roční spotřeba 1 200 kWh, tedy 4,3 GJ tepla. V případě developerského projektu výstavby v Praze ‐ Modřanech vnikl soubor několika bytových domů, z nichž se investor rozhodl certifikovat pouze jeden, a to prakticky současně s jeho výstavbou. Před optimalizací projektu byla výpočtem stanovena měrná potřeba tepla na vytápění ve výši 22 kWh/m2 za rok. Realizací řady opatření bylo dosaženo snížení této hodnoty skoro o třetinu na požadovaných 15 kWh/m2 za rok. Zateplení obvodových stěn bylo navrženo pomocí kombinace šedého polystyrenu a minerálních vláken v tloušťkách 240 až 260 mm. Plochá střecha objektu obsahuje přibližně 450 mm tepelné izolace z polystyrenu. Důraz byl kladem i na oddělení vytápěné části objektu od nevytápěného suterénu, který je oddělen 180 mm tepelné izolace. Zásadních úprav doznal návrh technických parametrů oken a způsob jejich osazení v konstrukci. Nezanedbatelným prvkem optimalizace se v závěru ukázala důsledná optimalizace tepelných vazeb. V případě optimalizace provedené již ve fázi studie, s možnostmi ovlivnit orientaci, tvarové a dispoziční řešení, konstrukční prvky a důkladnější integraci systému technického zařízení budov, by bylo možné snížit měrnou potřebu tepla na vytápění o dalších 40 % až na 9 kWh/m2 za rok a současně snížit investiční náklady o více než 600 tisíc korun. To však s ohledem na aktuální nastavení pravidel územního řízení již nebylo možné.

80


Původní koncept objektu předpokládal vytápění a přípravu teplé vody pomocí kaskády čtyř tepelných čerpadel vzduch‐voda, každé o výkonu 28 kW. V rámci optimalizace projektu se toto řešení ukázalo vzhledem k celkové nízké spotřebě energie objektu jako neekonomické. Na základě porovnání více variant bylo zvoleno napojení objektu na soustavu zásobování teplem. Toto řešení bylo vyhodnoceno jako efektivnější, představující pouze mírné navýšení provozních nákladů, ale významné snížení nákladů investičních. Zvolená varianta byla následně doplněna o instalaci solárně termických kolektorů na přípravu teplé vody. Jejich realizací se spotřeba energie na přípravu teplé vody sníží přibližně o 30 % a v podstatě tak zajistí soběstačnost objektu v letním období. Optimalizací stavebního řešení a technologické části bylo dosaženo průměrných nákladů na vytápění ve výši 3 200 Kč/rok pro byt o výměře 80 m2, což představuje neuvěřitelných 270 Kč/měsíc. U stávajícího bytového domu dosahují tyto náklady přibližně 25 000 Kč/rok a v případě běžné novostavby cca 18 000 Kč/rok. Úspora provozních nákladů není dána pouze náklady na vytápění, ale celkovými provozními náklady, včetně nákladů na přípravu teplé vody, osvětlení, pomocné energie, spotřebiče a údržbu a servis zařízení. Výpočtem bylo zjištěno, že souhrn těchto celkových nákladů činí v případě optimalizovaného objektu přibližně 280 Kč/m2 za rok. Pro srovnání, u stávajícího panelového domu se tyto náklady pohybují na úrovni 550 Kč/m2 a rok. Nízké provozní náklady dané kvalitním stavebně‐energetickým řešením jsou navíc značně rezistentní vůči nárůstu cen energie včetně tepla a nezatěžují tak rodinný rozpočet po celou dobu užívání objektu.

Nárůst měrných provozních základů s různými zdroji vytápění a přípravy teplé vody v porovnání standardního panelového domu a domu KOTI Hyacint – F (Zdroj: PORSENNA o.p.s.)

V grafu je uveden nárůst výše popsaných měrných provozních nákladů (vztaženo na m2 plochy bytu) za předpokladu instalace tepelného čerpadla nebo zásobování teplem z teplárny pro běžný panelový bytový dům a pro pasivní objekt F projektu KOTI Hyacint. Předpokladem je meziroční nárůst ceny elektřiny o 4,7 % a tepla o 4,4 %. Z grafu je patrné, že v případě běžného panelového domu se může vysoká investice do tepelného čerpadla dlouhodobě vyplatit, avšak v případě energeticky pasivního domu je rozdíl provozních nákladů obou systémů zanedbatelný. Investice do tepelného čerpadla ve výši více než 2 milionů korun se na tomto objektu ukázala jako ekonomicky zcela neefektivní.

81


ŘEŠENÍ PROBLÉMU HBCD V PĚNOVÉM POLYSTYRENU 22. 4. 2015, 13.35 hodin, Labský sál, 1. patro František Vörös Sdružení EPS ČR

82


83


84


85


86


87


NÁHRADA CZT TEPELNÝMI ČERPADLY – ANO ČI NE 22. 4. 2015, 14.30 hodin, Labský sál, 1. patro Michal Havlíček, MAXXI-THERM, s.r.o. [email protected] Dušan Urban, ALPHA TEPLO, s.r.o. [email protected] Kontroverzní téma, které dnes vzbuzuje velké emoce. Další rána provozovatelům soustav zásobení teplem? Po první vlně drastického snížení odběru tepla na vytápění vlivem masivního zateplení objektů přišlo nejprve omezení odběru tepla ze CZT ve formě solárních systémů pro bytové domy - podporované státem, v rámci prvního programu zelená úsporám. Nyní se snaží z tohoto zmenšujícího se „koláče“ ještě ukrojit odběratelé, kteří slyší na lákavé sliby dodavatelů tepelných čerpadel. Provozovatelé CZT se brání, někdy ne zcela seriozně, protože mají pocit, že dodavatelé tepelných čerpadel rovněž nepoužívají seriozní prostředky. Někdy tomu tak i je. Možná v tomto směru chybí informace, „jak to doopravdy je“. Z technického hlediska je instalace tepelných čerpadel v místě napojeném na soustavu centrálního zásobení teplem systémově nevhodná. Soustavy CZT jsou (z důvodu snížení odběru tepla v posledních letech) předimenzovány, jsou „připraveny“ dodávat daleko více tepla, než nyní odběratelé požadují. Dodávka tepla je bezproblémová, zařízení je již vybudováno, velká péče se věnuje ochraně životního prostředí – zdroje podléhají přísným předpisům a splňují náročná kritéria, palivo je využito z maximální možnou účinností, pracuje se i na snižování ztrát v rozvodech a předávacích stanicích… Soustavy CZT jsou schopny zásobit téměř jakýkoliv objekt a splnit téměř jakékoliv nároky zákazníků v oblasti odběru tepla. Na druhé straně, každého odběratele zajímá především cena odebíraného zboží. Přirozeně hledá způsob, jak tuto cenu snížit, tedy i cenu tepla. A zde se nabízí – aspoň pro některé případy – použití tepelných čerpadel jako náhrady CZT s ekonomickým přínosem pro odběratele. Tepelné čerpadlo se z technického hlediska nehodí všude. Ale dobře zateplený bytový dům s běžnou spotřebou tepla na vytápění i teplé vody je objektem, kde lze technicky i ekonomicky o použití tepelného čerpadla uvažovat. Za jakou cenu lze teplo pomocí tepelného čerpadla vyrobit – při započtení všech nákladů, tedy nejen ceny tepla (elektřiny), ale i všech ostatních nákladů vč. nutné údržby, servisu, ceny půjčených peněz při realizaci i obnovy zařízení po jeho dožití? Podrobným rozborem, který je obsahem příspěvku, lze dojít k závěru, že se cena takto vyrobeného tepla bude (zejména vlivem topného faktoru a ceny elektřiny) pohybovat v rozmezí 500 až 621,- Kč/GJ (vč. DPH). Tam, kde jsou technické podmínky pro instalaci tepelného čerpadla splněny a kde cena tepla ze soustav CZT překračuje uvedenou hranici, lze velmi reálně očekávat snahu odběratelů tento alternativní zdroj tepla využít. Provozovatelé CZT musí tento fakt přijmout a o zákazníka bojovat. Vytváří to konkurenční prostředí, ze kterého asi nejvíce profituje zákazník, ale to je realita současného uspořádání světa.

88


STUDIE UPLATNĚNÍ TEPELNÝCH ČERPADEL PRO BYTOVÝ DŮM 22. 4. 2015, 14.55 hodin, Labský sál, 1. patro Michal Žlebek Výzkumné energetické centrum VŠB-TU Ostrava [email protected] Teplárenství se historicky rozvíjelo s rostoucími požadavky na zásobování teplem, které bylo způsobeno především rozvojem industrializace a urbanizace. Původní lokální zdroje tepla v městských bytech byly postupně nahrazeny centrálním zásobováním teplem (CZT). V případě větších výrobců tepla se jedná vesměs o kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie (tzv. kogenerace). V případě menších výrobců tepla pouze pro účely vytápění se jedná o výtopny (popř. blokové výtopny). V současné době se zde však rozvíjí trend decentralizace, ať už průmyslové, či městské. Tento fakt je způsoben různými faktory (u průmyslu např. o omezení výroby, změny technologií, u bytové zástavby pak např. o snížení potřeby tepla po zateplení), ale vesměs jde vždy jen o jedno a to je snaha ušetřit. Pokud se nebudeme bavit o průmyslových areálech, kde tyto zásahy většinou mají své opodstatnění a v mnoha případech jsou podloženy také nezávislými studiemi nebo energetickými audity, nastává otázka „A co CZT ve městech?“. Vždyť to teplo z CZT je tak drahé, nebude moudřejší také se odpojit? A zde pak existují 3 odpovědi, které zcela jistě uslyšíme: 1) Ne neodpojujte se, je to nevýhodné a budete platit ještě více než doposud. 2) Odpojte se a instalujte si naše zařízení, se kterým zcela jistě ušetříte. 3) V současné chvíli nelze říci, zda po odpojení ušetříte, potřeboval bych znát více podrobností. Každý si je zřejmě schopen přiřadit jednotlivé odpovědi k jednotlivým osobám (teplárník, prodejce zařízení, nezávislý expert). V současné chvíli nejde o to jednou pro vždy říci, kdo má pravdu, jelikož to ani nelze a závěry se budou lišit případ od případu. V této chvíli jde spíše o to, nahlédnout na tento problém nezávislým okem. V poslední době zde v rámci odpojování od CZT a instalace lokálních zdrojů tepla hoří spor především mezi teplárníky a dodavateli tepelných čerpadel a to především tepelných čerpadel typu vzduch/voda. Zaměřme se proto na tuto oblast. O tepelných čerpadlech byly popsány již stohy papíru a diskuze se stále točí kolem třech základních věcí. 1) Topný faktor TČ (COP) a jeho reálná hodnota v praxi. 2) Výše celkových (konečných) investičních nákladů na realizaci TČ. 3) Životnost TČ. Pro toto porovnání byly tudíž určeny průměrné hodnoty tak, aby hodnocení bylo pokud možno nestranné. Vždy se však najdou osoby, které budou jednotlivé hodnoty a výpočty zpochybňovat (ať už teplárnící nebo dodavatelé TČ). Výsledek porovnání však bude takový, že se klient dozví pravdu, ať už je jakákoliv.

89


SEZNAM PŘEDNÁŠEK 23. 4. 2015 ODSÍŘENÍ, DENITRIFIKACE A ODPRÁŠENÍ KOTLŮ STŘEDNÍ VELIKOSTI 23. 4. 2015, 10.40 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Miloslav Decker Elektrárny Opatovice, a.s.

90


91


ODSÍŘENÍ TEPLÁRNY KARVINÁ 23. 4. 2015, 11.00 hodin, Přísálí Velkého sálu, 1. patro Kamil Šíma, vedoucí skupiny čištění spalin TENZA a.s. Prezentace se bude týkat výstavby a zprovoznění odsiřovací technologie CFB FGD v Teplárně Karviná (TKV). Bude rozdělena na tři bloky. V prvním bloku bude popsán vlastní princip odsiřovací technologie. Posluchač bude seznámen s konkrétním složením technologie v případě TKV, používanými médii projektovanými výkony technologie atd. Druhý blok přednášky bude zaměřen na vlastní realizaci díla, budou specifikovány hlavní časové milníky, jejich dodržení resp. posunutí. Posluchač bude seznámen se změnami projektu, se kterými se musel realizační tým potýkat a s problémy při samotném najíždění odsiřovací technologie. Poslední blok přednášky bude věnován vlastnímu provozu odsiřovací technologie, dosahovaným parametrům, spotřebám provozních médií, dodržení garantovaných parametrů atd.

92

POZNÁMKY

93

POZNÁMKY

94

POZNÁMKY

95

POZNÁMKY

96

POZNÁMKY

97

1956

od tohoto roku se začíná psát historie EOP

310 km dlouhá je naše distribuční soustava Člen skupiny

více než 60 000 domácností je připojeno na distribuční síť

698 MW

je maximální tepelný výkon zdroje EOP

26. MEZINÁRODNÍ STAVEBNÍ VELETRH Hlavní téma veletrhu:

ENERGETICKÁ NÁROČNOST BUDOV Informujte se o účasti na největším stavebním veletrhu v ČR! Souběžně probíhající veletrhy:

FOR THERM / FOR WOOD / BAZÉNY, SAUNY & SPA / FOR WASTE & WATER

www.forarch.cz

15. – 19. 9. 2015

HLAVNÍ MEDIÁLNÍ PARTNER

Komplexní dodávky energetických zařízení

AVOS® VYŠKOV Studie  Projekty  Realizace  Prodej  Servis

ENERGIE POD DOHLEDEM www.avos.cz

AVOS® VYŠKOV

My vám dodáváme energii, vy s ní vytváříte teplo domova Bezpečně vyrábíme a spolehlivě dodáváme elektřinu, plyn a teplo po celé České republice do domácností i podniků. Ale teprve když se naše energie setká s tou vaší, vznikají úžasné okamžiky.

www.cez.cz | Zákaznická linka 840 840 840

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ

Pečujeme o světové zdroje www.veolia.cz

Poz

nam

19. mezinárodní vodohospodářská výstava

VODOVODY-KANALIZACE

19.–21. 5. 2015 Praha, Letňany

Záštita:

www.vystava-vod-ka.cz Pořadatel a odborný garant:

Organizátor:

ene

jte

si!

Dny teplárenství a energetiky 2015: Sborník Nakladatel: Exponex s.r.o., Pražákova 60, Brno Grafická úprava, sazba, zlom: Tiskárna Didot, spol

Recommend Documents