Dlouhodobý zámr vzdlávací, vdecké a výzkumné

Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava

Dlouhodobý zám r vzd lávací, v decké a výzkumné innosti

VŠB – Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Rozsah platnosti dokumentu: Fakulta stavební http://fast.vsb.cz/ Název:

Dlouhodobý zám r vzd lávací, v decké a výzkumné innosti Typ dokumentu: Základní dokumentace SMJ íslo dokumentu:

Verze: fast_leg_05_002

Vlastník dokumentu:

C2

Po et stran:

d kan

Originál uložen:

45

Vypracoval:

Datum:

Doc.Ing.Alois Materna,CSc.,MBA

30.9.2005

205 Laborato výpo etní techniky Podpis:

prod kani FAST VŠB-TUO tajemnice FAST

Schválil:

Datum:

Podpis:

Doc.Ing.Alois Materna,CSc.,MBA

30.9.2005

Schválil:

Datum:

Podpis:

Schválil:

Datum:

Podpis:

VR FAST

17.10.2005

Do systému jakosti uvolnil:

Datum:

Bc. Martin ernek

3.3.2006

AS FAST

Poznámka:

Podpis: Razítko a podpis správce dokumentace:

Není-li výtisk tohoto dokumentu opat en originálem razítka a podpisem správce dokumentace, není ízeným dokumentem!

© FAST, VŠB-TU Ostrava

íslo dokumentu: fast_leg_05_002

Po adové íslo ízené kopie: ……… verze: C2

Str.: 1/45





verze: C2

Str.: 2/45



OBSAH: 1.

ÚVOD ........................................................................................................................... 5 1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 1.5. 1.6.

2.

VÝCHODISKA DLOUHODOBÉHO ZÁM RU FAKULTY STAVEBNÍ................................ 5 POSTAVENÍ A POSLÁNÍ FAKULTY STAVEBNÍ V TERCIÁRNÍ SFÉ E VZD LÁVÁNÍ ....... 5 SPOLUPRÁCE S OSTATNÍMI SUBJEKTY TERCIÁRNÍ SFÉRY......................................... 6 ZAPOJENÍ DO CELOSTÁTNÍCH A REGIONÁLNÍCH AKTIVIT ........................................ 6 ZÁKLADNÍ VIZE A POSLÁNÍ FAST .......................................................................... 6 NAPL OVÁNÍ CÍL Z HLEDISKA POSLÁNÍ VYSOKÉ ŠKOLY ....................................... 7

INTERNACIONALIZACE ........................................................................................ 9 2.1. V OBLASTI VZD LÁVACÍ INNOSTI .......................................................................... 9 2.1.1. Zapojení fakulty do mezinárodních program .............................................. 9 2.1.2. Mobilita student a u itel ............................................................................ 9 2.1.3. Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (spole né studijní programy)........ 9 2.1.4. Internacionalizace, otev ený p ístup na fakultu .......................................... 10 2.1.5. Nabídka studijních program akreditovaných v cizích jazycích ................. 10 2.1.6. Mezinárodní spolupráce v oblasti ízení a rozvoje ízení VŠ...................... 10 2.2. V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE ........................................................................... 11 2.2.1. Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje .................................. 11 2.2.2. Mobilita pracovník v oblasti v dy a výzkumu............................................ 13 V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJ ................................................................ 13 2.3. 2.3.1. Jazykové kompetence student , akademických a administrativních pracovník v oblasti rozvoje lidských zdroj .............................................................. 13 2.3.2. P edpoklady rozvoje mobility...................................................................... 14

3.

KVALITA A EXCELENCE AKADEMICKÝCH INNOSTÍ ............................ 15 3.1. V OBLASTI VZD LÁVACÍ INNOSTI ........................................................................ 15 3.1.1. Vnit ní systémy zabezpe ení kvality (vnit ní hodnocení fakulty)................. 15 3.1.2. Vn jší hodnocení vysoké školy (v etn mezinárodní hodnocení vysoké školy) 15 3.1.3. Restrukturalizace a vývoj studijních program (modulární skladba) ......... 15 3.1.4. Diverzifikace studijní nabídky ..................................................................... 16 3.1.5. Inovace již uskute ovaných studijních program ...................................... 16 3.1.6. Rozvoj nových forem studia......................................................................... 17 3.1.7. Tvorba nových bakalá ských studijních program ..................................... 18 3.1.8. Nabídka studijních obor v souladu se spole enskou pot ebou.................. 19 3.1.9. ešení problém studijní neúsp šnosti – propustnost studijních program terciární sféry .............................................................................................................. 21 3.1.10. Monitorování situace na trhu práce (regionální, celostátní, mezinárodní) 21 3.1.11. Analýza poptávky a uplatn ní absolvent ................................................... 21 3.1.12. Preferen ní obory z hlediska uplatn ní absolvent ..................................... 22 3.1.13. Profesní poradenství na vysoké škole.......................................................... 22 3.1.14. Spolupráce vysokých škol s regionálními institucemi, potenciálními zam stnavateli a odb rateli výsledk VaV .................................................................. 22 3.1.15. Spolupráce vysokých škol se subjekty sekundárního vzd lávání................. 22 3.1.16. Dostupnost informa ních zdroj ................................................................. 23 3.1.17. Informa ní systémy vnit ní a vn jší ............................................................. 23



verze: C2

Str.: 3/45



3.1.18. Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních sítí ........................... 23 3.1.19. Rozvoj informa ní infrastruktury ................................................................ 23 3.2. V OBLASTI VÝZKUMU A VÝVOJE ........................................................................... 23 3.2.1. Rozvoj výzkumu na FAST - organiza ní ...................................................... 23 3.2.2. Rozvoj výzkumu na FAST - personální ........................................................ 25 3.2.3. Rozvoj výzkumu na FAST - materiální ........................................................ 26 3.2.4. Zapojení do konkuren ního prost edí ve výzkumu a vývoji a zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje............................................................. 29 3.3. V OBLASTI ROZVOJE LIDSKÝCH ZDROJ ................................................................ 32 3.3.1. Po ty a struktura student ........................................................................... 33 3.3.2. Struktura kvalifika ní a v ková a její vývoj u akademických pracovník ... 34 3.3.3. Personální rozvoj FAST 2005-2008 ............................................................ 35 3.3.4. Propojení teorie a praxe ve spolupráci odb ratelskou sférou a zam stnavateli ............................................................................................................. 35 3.4. V OBLASTI ÍZENÍ VYSOKÝCH ŠKOL ..................................................................... 36 3.4.1. Organizace a ízení Fakulty stavební VŠB-TUO......................................... 36 3.4.2. Rozvoj informa ního systému fakulty .......................................................... 37 3.4.3. Zapojení student do rozhodovacích proces ............................................. 37 3.5. V OBLASTI INTEGRACE FAST............................................................................... 37 3.6. V OBLASTI FINANCOVÁNÍ VYSOKÝCH ŠKOL .......................................................... 37 3.6.1. Pravidla konstrukce rozpo tu...................................................................... 37 3.6.2. Materiáln technické zabezpe ení a dopl ková innost FAST – sou asný stav 39 3.6.3. Materiáln technické zabezpe ení a hospodá ská innost FAST – plán rozvoje 39 3.6.4. Dopl ková innost ....................................................................................... 39 3.6.5. Investi ní výstavba....................................................................................... 40 3.6.6. Transforma ní a rozvojové projekty............................................................ 41 3.6.7. Tab. Transforma ní a rozvojové projekty p ijaté k ešení .......................... 41 3.6.8. Projekty FRVŠ ............................................................................................. 41 3.6.9. Projekty ESF................................................................................................ 42 3.6.10. Edi ní innost .............................................................................................. 42 3.6.11. ISO ve vzd lávání na FAST ......................................................................... 42 4.

KVALITA A KULTURA AKADEMICKÉHO ŽIVOTA ..................................... 43 4.1. 4.2. 4.3. 4.4. 4.5. 4.6. 4.7. 4.8.

SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI STUDENT A ZAM STNANC ............................................ 43 INFORMA NÍ A PORADENSKÉ SLUŽBY ................................................................... 43 PODPORA MIMO ÁDN NADANÝCH ...................................................................... 43 PARTNERSTVÍ STUDENT – U ITEL ......................................................................... 43 KULTURA VZD LÁVACÍHO A VÝZKUMNÉHO PROCESU .......................................... 43 SPOLUPRÁCE FAST S ABSOLVENTY ..................................................................... 43 UBYTOVÁNÍ A STRAVOVACÍ SLUŽBY ŠKOLY ......................................................... 44 PODMÍNKY PRO T LOVÝCHOVNOU, SPORTOVNÍ A DALŠÍ INNOST STUDENT ...... 44



verze: C2

Str.: 4/45



Dlouhodobý zám r vzd lávací a v decké, výzkumné vývojové a další tv r í innosti na období 2006-2010 1. Úvod 1.1.

Východiska dlouhodobého zám ru Fakulty stavební

Dlouhodobý zám r vzd lávací a v decké, výzkumné, vývojové, um lecké a další tv r í innosti na období 2006/2010 FAST VŠB-TU Ostrava vychází z Dlouhodobého zám ru fakulty v letech 20012003, z Dlouhodobého zám ru fakulty 2004-2005 a jeho každoro ních aktualizací pro oblast vysokých škol, vyhlašovaných MŠMT.

1.2.

Postavení a poslání Fakulty stavební v terciární sfé e vzd lávání

Fakulta stavební Vysoké školy bá ské – Technické univerzity Ostrava (FAST) byla založena v roce 1997. Vznikla odd lením stavebních obor , které byly na Hornicko-geologické fakult p stovány jak po stránce pedagogické, tak i v decké po adu desetiletí. Vznik fakulty stavební lze tedy považovat za logické vyúst ní dlouholetého vývoje stavebních obor na VŠB-TUO spo ívající v rozší ení jež existujících a akreditovaných obor . Hlavním posláním Fakulty stavební je výchova kvalifikovaných vysokoškolsky vzd laných odborník v oborech, které jsou kompatibilní s obory vyu ovanými na ostatních fakultách v R, a které respektují regionální zvláštnosti pr myslového regionu severní Moravy a Slezska. Rozvoj fakulty je plánován v akreditovaných studijních programech, které resultují z rozsáhlého marketingového pr zkumu u stavebních organizací, stavební komory a pracovních ú adech severomoravského regionu: a) Stavební inženýrství, b) Architektura a stavitelství Základním zám rem dlouhodobého zám ru je budování FAST jako prestižní fakulty technického sm ru nejen v rámci regionu Moravy a Slezska, ale i v rámci evropského vzd lávacího a výzkumného prostoru. Strategické cíle fakulty jsou sm ovány k napl ování Lisabonské výzvy z roku 2000 a napl ování požadavku Bolo ské deklarace. Hlavní d raz klade fakulta na kvalitu a efektivitu pedagogické i v decko výzkumné innosti, sledování nových požadavk na vzd lávání a strukturu studijních program a studijních obor v . celoživotního vzd lávání. D raz je kladen sou asn na výzkum a vývoj v souladu s Národní politikou výzkumu, rozvojem informa ních a komunika ních technologií v neposlední ad klade fakulta d raz na úzkou spolupráci s pr myslem. Fakulta stavební je sou ástí VŠB - Technické univerzity Ostrava, která je sou ástí vysokých škol jako nejvyššího lánku vzd lávací soustavy eské republiky. Na základ svobodného bádání poskytuje vysokoškolské vzd lání s právem ud lovat akademické tituly a v decké hodnosti. Fakulta realizuje t ístup ový strukturovaný model studia v souladu s Bolo skou deklarací (bakalá inženýr - doktor) a má implementován kreditní systém ECTS, který zajiš uje možnou mobilitu v pr b hu studia. Fakulta p ispívá k rozvoji regionu a jeho restrukturalizaci. V deckopedagogi tí pracovníci i studenti mají možnost spolupracovat s tuzemskými i zahrani ními vysokými školami, výzkumnými institucemi, firmami i jednotlivci.



verze: C2

Str.: 5/45


1.3.


Spolupráce s ostatními subjekty terciární sféry

Spolupráce s ostatními subjekty terciérní sféry a to výrobními organizacemi, obchodními a orgány státní správy budou rozvíjeny ve všech oblastech inností FAST, tj. pedagogické, výzkumné a projek n – výrobní. Spolupráce bude rozvíjena na úrovni fakulty a jednotlivých kateder. Odvíjí se m.j. od rámcových smluv se subjekty terciérní sféry, které jsou a budou každoro n aktualizovány. Na základ t chto je díl ími dohodami ešena konkrétní problematika. Spolupráce je podrobn ji uvedena v dalších ástech tohoto zám ru a je také uvedena v ástech ISO 9001 FAST. V rámci kontrol pln ní ISO (v p edepsaných asových obdobích) bude tato hodnocena. Krom již osv d ených forem (diplomové práce, SVO , lenství v komisích a v decké rad FAST, zajiš ování odb. exkurzí a praxí,) bude v tší pozornost v nována p ednáškám významných odborník z praxe a aktivní spolupráci poslucha vyšších ro ník v projek ních a výrobních organizacích, podle jejich požadavk .

1.4.

Zapojení do celostátních a regionálních aktivit

FAST se bude i nadále zapojovat (krom celé oblasti v dy a výzkumu) do aktivit KAIT, s. Svazu stavebních inženýr a s. Svazu podnikatel ve stavebnictví a to v rámci postgraduálního studia, univerzity t etího v ku a dalších forem spolupráce. Pro partnerské organizace (viz Smlouvy o spolupráci) bude spolupracovat v oblastech p íprav projekt pro využití fond EU, regionálního rozvoje, sdružení výrobních a výzkumných organizací (tzv. Clustery) a to v oblasti stavebnictví ( R) a d eva ské (spolu s Rakouskem). V dané oblasti je po ítáno také se zapojením do program sdružených investi ních stavebních projekt a to formou odborných konzultací, podle nabídkových katalog FAST (programy PPP).

1.5. •

•

•

Základní vize a poslání FAST v oblasti vzd lávání o

bakalá ský stupe - v nosných studijních programech zajistit univerzální vzd lání umož ující pokra ovat ve studiu bez omezení na jiných evropských i sv tových univerzitách

o

magisterský stupe – poskytnout vysokou úrove znalostí ve specializovaných oborech s d razem na ú ast student ve v deckých programech fakulty

o

doktorský stupe – zajistit vysokou úrove v decké p ípravy student doktorského studia ve vazb na jiná pracovišt u nás i v zahrani í

o

p ipravit další studijní obory reflektující tradici i nové trendy

o

otev ít všechny úrovn univerzitního studia zájemc m ze zahrani í

v oblasti v dy a výzkumu o

podpo it integra ní trendy - soust edit se na ešení projekt poskytující možnost zapojení co nejširšího spektra odborník fakulty

o

soust edit se na efektivitu v podávání p ihlášek projekt

v oblasti spolupráce s praxí o

ve vzd lávací i v decké innosti hledat témata aplika ního charakteru sm ující k praktickému využití dosažených výsledk

o

výsledky nabídnout praxi s d razem na podporu restrukturalizace regionu



verze: C2

Str.: 6/45


1.6.


Napl ování cíl z hlediska poslání vysoké školy

Politika jakosti, v návaznosti na získanou certifikaci SN EN ISO 9001 je nedílnou sou ástí nástroj vedení Fakulty stavební VŠB-TU Ostrava. Uplat ováním politiky jakosti sleduje FAST neustálé uspokojování pot eb všech zákazník fakulty (student , státu i podnik ), dosahované cestou efektivního využívání fakult sv ených prost edk a prost ednictvím týmové spolupráce všech zam stnanc . Vedení naší fakulty prosazuje v p ijaté politice jakosti následující základní zásady: 1.

Zajistit i p i nar stajícím po tu student vysokou kvalitu vzd lávacího procesu respektujícího zásady moderního vysokoškolského studia, které odpovídá p ijatým evropským standard m. Posílit princip spolupráce mezi zam stnanci a studenty. Nahradit dnešní princip spíše jednosm rné komunikace mezi pedagogy a studenty sm rem k tv r í spolupráci celé akademické obce, a to nejen v oblasti vzd lávání, ale také v oblasti v dy a výzkumu. Motivovat zam stnance fakulty k takovém p ístupu ke student m, který zajistí vyšší úsp šnost jejich studia. Tato zásada však nesmí znamenat snížení nárok kladených na studenty. Naopak, je nutné zajistit takovou úrove znalostí našich absolvent , které jim umožní se uplatnit kdekoliv v nov otev eném prost edí europrostoru i mimo n j.

2.

V novat se výzkumu cestou získání prost edk z grantových agentur a cestou intenzivní spolupráce s podniky, které se v nují problematice výzkumu a vývoje. Nabídnout jim naše absolventy i potenciál našich zam stnanc . Zapojit do ešení projekt v maximální možné mí e doktorandy fakulty a vytvo it pro jejich práci tv r í a inspirativní prost edí.

3.

V rámci všech inností realizovaných fakultou d sledn uplat ovat procesní p ístup postavený na jasn a transparentn daných pravidlech, umož ujících opakování všech postup p i minimalizaci ad hoc ešení. Jasn definovat kompetence všech zam stnanc a vedení fakulty. Zajistit odborný r st všech s cílem tyto kompetence uplat ovat ve vysoké kvalit . Dbát a rozvíjet konstruktivní komunikaci uvnit fakulty. Docílit otev eného prost edí pro vým nu názor a dosáhnout synergického efektu spolupráce. Je nutné respektovat zásady moderní v dy a výzkumu, kde práv týmová ešení se stávají nezbytným p edpokladem úsp chu v sout ži o získání prost edk na tyto projekty, stejn jako pro jejich úsp šnou realizaci. Zajistit systematický p ístup vedení k rozd lování zdroj , odrážející skute ný výkon všech pracoviš fakulty a docílit tak stability a harmonizace jejich rozvoje.

4.

Posílit vn jší vztahy fakulty se st edními školami a pozitivn ovliv ovat jejich vzd lávací procesy. Požadovat vyšší p ipravenost st edoškolských student v oblastech p írodních v d a matematiky, jazykové p ípravy a samostatné tv r í práce. Otev ít magisterská resp. doktorská studia absolvent bakalá ského resp. magisterského studia jiných vysokých škol domácích i zahrani ních.

Všechny výše uvedené body musí podléhat neustálému zlepšování. Fakulta musí být schopna se rychle adaptovat na nové podmínky a v p edstihu reagovat na nové technologie, nebo jenom tak dokážeme usp t v sout ži s obdobnými pracovišti nejen u nás, ale i v zahrani í. Napln ní politiky jakosti fakulty bude dosaženo prost ednictvím díl ích cíl v klí ových oblastech: Výuka student V této oblasti je nutné zajistit dostate ný po et kvalitních zájemc o studium ve všech formách výuky (bakalá ském, magisterském a doktorském) p i sou asném zvýšení úsp šnosti jejich studia. Demografická k ivka vývoje populace jasn deklaruje nutnost se orientovat na intenzifikaci výukového procesu, který by m l zajistit i p i sníženém po tu uchaze o studium



verze: C2

Str.: 7/45



našich studijních program dostate ný po et student , daný práv v tší úsp šností jejich studia. Tv r í innost Je nutné se orientovat na úsp šnost v získávání grantových projekt z Grantové agentury eské republiky (GA R). Tato prestižní agentura je stále považována za jednu z nejd ležit jších z hlediska hodnocení výsledk v deckého bádání na vysokých školách ze strany MŠMT. Úsp šnost v ostatních agenturách je dosta ující a je tedy nutné zachovat minimáln sou asný stav. Nadále se v novat navazování kontakt s firmami v oblasti aplikovaného výzkumu. Systém jakosti Zavedení systému jakosti definuje d ležitý základ pro spln ní cíl definovaných v politice jakosti, stejn jako cíl , výše uvedených. Systém jakosti umož uje jasn a transparentn specifikovat všechny klí ové i podp rné procesy nutné k zajišt ní hladkého chodu fakulty i jejího dalšího rozvoje ve všech oblastech v etn personální. Práv v oblasti personální je nutné dále zvyšovat kvalifika ní strukturu zam stnanc , jakožto nutné podmínky úsp šné akreditace studijních program naší fakulty v budoucím období.



verze: C2

Str.: 8/45



2. Internacionalizace V oblasti ízení a rozvoje ízení fakulty je cílem fakulty její zapojení do programu OECD zast ešeným lenstvím MŠMT v tomto programu (OECD – Institutional Management of Higher Education).

2.1.

V oblasti vzd lávací innosti

2.1.1.

Zapojení fakulty do mezinárodních program

Fakulta rozvíjí spolupráci v programech:

2.1.2.

-

pedagogické programy EU Socrates, Erasmus

-

programy 6. rámcového programu EU, KONTAKT, INTAS

-

program 6.RP EU Marie Curie Action, Transfer of knowledge

-

programy EU Leonardo da Vinci (aktivní a ešené projekty)

-

program INTERREG III.A (aktivní a ešené projekty) Mobilita student a u itel

Mobilita student a u itel bude rozvíjena podle programu organizovaného VŠB – TU Ostrava a napl ovaného FAST každoro n , jako je Socrates/Erasmus, Ceepus, Asia Link apod., nebo na základ smluv mezi FAST a fakultou zahrani ní univerzity (bilaterální dohody, v sou asné dob nap . FAST TU Dresden). Možnosti studia v zahrani í budou každoro n uvedeny na webové stránce FAST a pr b žn aktualizovány, stejn jako stipendia, vypisovaná zahrani ními organizacemi. Snahou bude výrazn rozší it po et student a to jak z naší strany, tak také ze strany zahrani ního partnera. V tší pozornost bude v nována p íprav student a pedagog . Cílem bude, aby všichni mladí pracovníci FAST absolvovali zahrani ní pobyt a už formou semestrálního studia (studenti PhD), nebo v další fázi tzv. short mobility již jako p ednáškový pobyt. V dalším období bude pozornost v nována také p íprav obhajob PhD dizerta ních prací a habilitací v zahrani í. Využívána bude také forma asov delších p ednáškových pobyt (semestrálních – visiting professors), kde již v sou asné dob se nabízejí možnosti ( nap .Vitus Behring, Dánsko). Uvedené aktivity do budoucna budou vyžadovat také organiza ní a personální rozvoj, tj. rozší ení zahrani ního odd lení FAST. 2.1.3.

Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (spole né studijní programy)

Mezinárodní spolupráce v oblasti výuky (spole né studijní programy) budou postupn rozši ovány na základ konzultací s partnery na Slovensku (Smlouvy o spolupráci se stavebními fakultami v Bratislav , Žilin a Košicích). Každoro n jsou a nadále i budou spole né porady vedení stavebních fakult, v nované m.j. studijním program m. Z t chto porady se bude i nadále odvíjet každoro ní setkání kateder fakult. Bude p ipravována spole ná výuka vybraných p edm t v anglickém jazyce odbornou skupinou, složenou z pracovník stavebních fakult škol v Gliwicích, Ostrav , Žilin a Nottinghamu. FAST bude i nadále pokra ovat a rozvíjet innost v rámci programu a jeho pokra ování, EUCEET (European Civil Engineering Education and Training).



verze: C2

Str.: 9/45


2.1.4.


Internacionalizace, otev ený p ístup na fakultu

Otev ený p ístup na fakultu je deklarován pro všechny uchaze e o studium, kte í spl ují podmínky pro p ijetí. V sou asné dob studují, nebo jsou ke studiu p ijati, studenti ze Slovenské republiky, B loruska, Ukrajiny, Vietnamu, SRN, Špan lska a Portugalska. P edpokládaný a plánovaný vstup eské republiky do Evropské unie si vyžádal postupn sbližování právních p edpis lenských stát unie mimo jiné i v oblasti výchovy vysokoškolských vzd laných odborník a opat ení, které umožní výkon jejich povolání v zemích unie. V sou asné dob je pro oblast stavebnictví a architektury nejvýznamn jší Sm rnice Rady evropských spole enství 85/384 EHS ze dne 10. ervna 1985 o vzájemném uznání diplom , osv d ení a odborných doklad o kvalifikaci v oboru architektury. FAST má od r. 2002 akreditovány bakalá ské studijní programy Architektura a stavitelství a Stavební inženýrství, které se od akademického roku 2003-2004 na FAST studují. Dlouhodobý zám r p edpokládá: -

zajiš ovat proces nostrifikace vysokoškolských diplom a titul , získaných studiem na zahrani ní vysoké škole;

-

organizovat a zajiš ovat studium zahrani ních uchaze na Fakult stavební, resp. organizovat v rámci dohod studium vlastních student na zahrani ních vysokých školách;

-

pokra ovat ve spolupráci s EIPOS Dráž any p i výchov a studiu v deckých pracovník v rámci doktorského studijního programu Stavební inženýrství.

2.1.5.

Nabídka studijních program akreditovaných v cizích jazycích

Nabídka studijních program bude v dalším období rozší ena i na další obory. V sou asné dob výuka p edm t v anglickém jazyce pro obor: M stské stavitelství a inženýrství) a to m.j. podle zájmu organizací, které mají zahrani ního vlastníka a mají zájem o absolventy se znalostí anglického jazyka. FAST p edpokládá i výuku ve vybraných p edm tech pro naše studenty, z výše uvedeného p edpokladu. P edb žn je zájem i o financování dané výuky ze strany organizací – zakázková výuka. FAST p edpokládá také výuku n kterých p edm t v n meckém jazyce a v budoucnu i v jazyce ruském. 2.1.6.

Mezinárodní spolupráce v oblasti ízení a rozvoje ízení VŠ

V rámci mezinárodní spolupráce v oblasti ízení a rozvoje ízení VŠ spolupracuje fakulta zejména s technickými univerzitami na Slovensku. Každoro n na pravidelných setkáních fakult stavebního zam ení R a SR jsou vym ovány s ohledem na organiza ní schémata fakulty, jejich rozvoj a systémem ízení. Prioritní d raz je kladen na systém ízení kvality prost ednictvím zavedeného systému jakosti. Fakulta se aktivn ú astní aktivit v AECEF (The Association of European Civil Engineering Faculties; with the participation of Civil Engineering faculties from non-European countries).



verze: C2

Str.: 10/45


2.2.


V oblasti výzkumu a vývoje

2.2.1.

Mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje

Sou asný stav spolupráce v oblasti VV v mezinárodním m ítku je charakterizován spoluprací fakulty a kateder s institucemi: -

Politechnika Slezská v Gliwicích (geotechnika, stavební konstrukce, hornické stavitelství)

-

Politechnika Opole (stavební fyzika)

-

AGH Krakow (geotechnika, hornické stavitelství)

-

TU Žilina (dopravní stavitelství, podzemních stavitelství, stavební hmoty)

-

TU Košice – SF (konstrukce)

-

STU Don ck (likvidace dol , vyztužování podzemních d l, projektování)

-

Faculté Polytechnique Mons (hornické stavitelství)

-

San José University, California (spolehlivost stavebních konstrukcí)

Z dalších VŠ v R a zahrani í se bude rozvíjet spolupráce zejména s následujícími: Název VŠ

Spolupráce

FAST VUT v Praze

vým na u ebních plán , u ebních text , prohlídky pracoviš a laborato í, seznámení se s VV pracemi, externí výuka

FAST VUT v Brn

zajiš ování literatury pro výuku, spolupráce p i tvorb u ebních plán , prohlídky pracoviš a laborato í, seznámení se s VV pracemi, externí výuka

Fakulta architektury VUT v Brn

vým na zkušeností v oblasti technické infrastruktury a podzemního urbanismu

TU v Liberci

p íprava bakalá ských a magisterských studijních program v rámci t ístup ového systému vzd lávání

Univerzita Pardubice

výuka v licen ním studiu Rozpojování hornin

AGH Krakow

v decká spolupráce p i p íprav konferencí, seminá a v deckých publikací, studijní pobyty

Slezská Politechnika, Gliwice

spolupráce v oblasti výuky, po ádání konferencí, spolupráce ve v decko-výzkumné oblasti Memorandum o dlouhodobé spolupráci, výsledky: Projekty Mezinárodního Visegradského fondu „A Comparative Study Involving Cities from the Visegrad Four and Pittsburgh, Pensylvania“ a „Framework for the Educational Campaign in Support of the Regeneration of Brownfield Sites“, spolupráce na 6. RP „Reprocity“

FAST VŠI Opole – Polsko

spolupráce v oblasti výuky, spolupráce p i výzkumu výstavby na povod ových územích, CEEPUS pro r. 2004-2006



verze: C2

Str.: 11/45



Socrates – European Civil Engineering Education and Training, Paris, ENTCP

rozvoj vzd lávání a v oblasti stavebnictví

celoživotního

vzd lávání

Státní technická univerzita Don ck

spolupráce na problematice kotvení hornin

Stavební fakulta STU v Bratislav

vým na u ebních plán , vým na u ebních text , prohlídky pracoviš a laborato í, seznámení s VV pracemi, externí výuka, p íprava bakalá ských a magisterských studijních obor v rámci t ístup ového systému vzd lávání

Stavební fakulta, Fakulta BERG

vým na u ebních plán , vým na u ebních text , prohlídky pracoviš a laborato í, seznámení s VV pracemi, externí výuka, po ádání seminá , spolupráce p i ešení výstavby podzemních objekt , CEEPUS pro r. 2004-2006, p íprava bakalá ských a magisterských studijních obor v rámci t ístup ového systému vzd lávání Memorandum o dlouhodobé spolupráci, výsledky: Projekty Mezinárodního Visegradského fondu „A Comparative Study Involving Cities from the Visegrad Four and Pittsburgh, Pensylvania“ a „Framework for the Educational Campaign in Support of the Regeneration of Brownfield Sites“

TU v Košicích

Stavební fakulta ŽU, Žilina

vým na u ebních plán , vým na u ebních text , prohlídka pracoviš a laborato í, seznámení s VV pracemi, externí výuka, spolupráce na ešení grantového úkolu, p íprava bakalá ských a magisterských studijních obor v rámci t ístup ového systému vzd lávání

The Brownfields Center, Pittsburgh, USA

Memorandum o dlouhodobé spolupráci, výsledky: Projekty Mezinárodního Visegradského fondu „A Comparative Study Involving Cities from the Visegrad Four and Pittsburgh, Pensylvania“ a „Framework for the Educational Campaign in Support of the Regeneration of Brownfield Sites“

TU Dresden

spolupráce p i výzkumu výstavby na povod ových územích

US EPA, Washington, USA

zkušenosti v oblasti životního prost edí a urbanismu

William Life Associates, Pittsburgh, USA

získávání pracovních kontakt urbanismu a územního rozvoje

San José University, Faculty of Civil

pedagogické kontakty

v USA v oblasti

Engineering FAST TU München

vým na student a pedagog

University of Missouri Rola (USA)

vým na student a pedagog



verze: C2

Str.: 12/45



Technická universita Miskolc (Ma arsko)

Memorandum o dlouhodobé spolupráci, výsledky: Projekty Mezinárodního Visegradského fondu „A Comparative Study Involving Cities from the Visegrad Four and Pittsburgh, Pensylvania“ a „Framework for the Educational Campaign in Support of the Regeneration of Brownfield Sites“

S t mito vysokými školami jsou uzav eny smlouvy o spolupráci, v rámci kterých jsou realizovány spole né v decké konference a seminá e a publikace pracovník . V období 2005-2010 p edpokládáme výrazný rozvoj spolupráce s dalšími univerzitami zjm. s univerzitami v anglicky mluvících zemích (Velká Británie, USA). 2.2.2. Mobilita pracovník v oblasti v dy a výzkumu FAST dosud, s ohledem na zna né pedagogické zatížení pracovník málo využívala nabídek zahrani ních univerzit a škol k mobilit student a pedagog (zatím pouze v rámci programu TEMPUS a Socrates. Pro další období se p edpokládá: ú inn jší zapojení do programu Socrates-Erasmus a dalších projekt mobility využití programu CEEPUS k zvýšení mobility mladých pedagog využití nabídek ke spolupráci s univerzitami v Leobenu, Mnichov a Freibergu. V sou asné dob fakulta využívá rozvinutou formu spolupráce (v . mobilit doktorand ) s ÚGN AV R v Porub , se kterým spolupracuje v oblastech: -

doktorského studia (spole ný obor „Geotechnika“)

-

výuky student (využití laborato í ÚGN)

-

budování spole ných laborato í (seismického zatížení staveb, vlastností horninového prost edí)

Tyto formy spolupráce budou dále rozvíjeny jak ve vztahu k ÚGN AV R, tak k jiným institucím akademické sféry.

2.3. 2.3.1.

V oblasti rozvoje lidských zdroj Jazykové kompetence student , akademických pracovník v oblasti rozvoje lidských zdroj

a

administrativních

Jazykové kompetence akademických a administrativních pracovník jsou zakotveny v personálních listech rozvoje, podle ISO 9001. Semestráln je a bude zajišt na výuka formou konzultací smluvn s organizací, zajiš ující i rodilé mluv í. Pozornost bude i nadále v nována anglickému jazyku a fakulta umožní také jazykové pobyty vybraným mladým pedagog m v zahrani í. Pozornost bude v nována také n meckému a ruskému jazyku. Jazykové kompetence pro vybrané studenty, se kterými se po ítá ke studiu na zahrani ních školách bude ešena výukou formou konzultací, spolu s pedagogy a to pouze pro pokro ilé. Studenti nižších ro ník budou vedeni k intenzivn jšímu studiu cizího jazyka v 1. a 2. ro nících, v rámci výuky



verze: C2

Str.: 13/45



zajiš ované katedrou jazyk školy. Obsah výuky bude s katedrou jazyk konzultován a event. upraven. 2.3.2.

P edpoklady rozvoje mobility

Pro další rozvoj mobilit je uvažováno do budoucna s v tší ú astí pracovník fakulty na mezinárodních seminá ích a konferencích a návšt v zahrani ních host na FAST, p ípadn informací ze zahrani ních cest pracovník ostatních fakult. V neposlední ad také nabídky ze zahrani ních fakult, které jsou na FAST zasílány ze zahrani í.



verze: C2

Str.: 14/45



3. Kvalita a excelence akademických inností 3.1. 3.1.1.

V oblasti vzd lávací innosti Vnit ní systémy zabezpe ení kvality (vnit ní hodnocení fakulty)

Fakulta stavební v ervnu 2005 získala certifikát jakosti SN ISO 9001. V rámci vnit ního systému zabezpe ení kvality se fakulta ídí P íru kou jakosti v následujících oblastech: Zodpov dnost managementu, osobní angažovanost a aktivita managementu na plánování systému managementu jakosti, interní komunikace, p ezkoumání systému managementu, lidské zdroje, odborná zp sobilosti, pracovní prost edí, monitorování a m ení proces , monitorování a m ení produktu, analýza údaj , neustálé zlepšování, opat ení k náprav , preventivní opat ení. V rámci vnit ního hodnocení fakulty se každoro n provád jí interní audity týmem proškolených interních auditor fakulty a recertifika ní audit. 3.1.2.

Vn jší hodnocení vysoké školy (v etn mezinárodní hodnocení vysoké školy)

Fakulta je pravideln hodnocena z hlediska zajišt ní kvality vzd lávaní a v deckovýzkumné innosti certifika ním orgánem podle SN ISO 9001. Pravideln je provád no hodnocení p i p íležitosti zpracování výro ní zprávy – d raz je kladen na názory a p ipomínky externích len VR FAST. Fakulta bude s celou univerzitou usilovat v následujícím období o externí audit. 3.1.3. Kód stud. progr.1)

Restrukturalizace a vývoj studijních program (modulární skladba)

Název studijního programu

Kód stud. oboru

Název studijního oboru

Standardní doba studia v akadem. rocích Forma studia2) B

B 3607

Stavební inženýrství

MN

P

FSA

3647R017

Geotechnika

4

PKA

3647R018

M stské stavitelství a inženýrství

4

PKA

3647R019

Stavební hmoty a diagnostika staveb

4

PKA

3647R020

Dopravní stavby

4

PKA

3607R039

Správa majetku a provoz budov

4

PA

3607R039

Správa majetku a provoz budov

4

PA

4

PA

B 3502

Architektura a stavitelství

3501R011

Architektura a stavitelství

N 3607


3607T035

Geotechnika

1,5

PKA

3607T013


1,5

PKA

3607T021


1,5

PKA

3607T036

Dopravní stavby

1,5

PKA

3607T037

Konstrukce staveb

1,5

PKA

3607T002

Dopravní stavitelství

5

P

3607T021


5

P

3607T006

Geotechnické a podzemní stavitelství

5

P

M 3607



3)


verze: C2

Str.: 15/45


M 3608

Pozemní stavby architektura 3)

P 3607



a

3607T013


5

P

3607T016

Pr myslové a pozemní stavitelství

5

PK

3607V007

Hornické a podzemní stavitelství

3

PKA

3607V035

Geotechnika

3

PKA

2102V002

Geotechnika

3

PKA

3607V025

Teorie konstrukcí

3

PKA

3607V012

M stské inženýrství a stavitelství

3

PKA

B – bakalá ský studijní program, N – magisterský studijní program navazující na bakalá ský studijní program, M – magisterský studijní program, P – doktorský studijní program 1)

P – prezen ní forma studia, D – distan ní forma studia, K – kombinovaná forma studia, A – studijní programy (studijní obory) uskute ované v anglickém (nebo v jiném cizím) jazyce 2)

Studium ve studijních programech M3607 a M3608 a akreditace t chto program kon í v roce 2007. Pro akademický rok 2005/2006 nebudou do t chto studijních program p ijímáni uchaze i o studium.

3)

3.1.4.

Diverzifikace studijní nabídky

Fakulta v návaznosti na poptávku diverzifikuje studijní nabídku. Nabídka nových studijních obor se týká rozvoje dvou st žejních studijních program Stavební inženýrství a Architektura a stavitelství v bakalá ském, magisterském i doktorském studiu. Ve stavebním inženýrství bylo rozší eno bakalá ské studium o obor Správa majetku a provoz budov od školního roku 2005/2006. Pro zahájení výuky od školního roku 2006/2007 se p ipravují materiály pro akredita ní komisi pro vznik nových bakalá ských obor : Prost edí staveb, Realizace staveb; pro magisterský obor navazující: Prost edí staveb. Všechny p ipravované obory náleží ke studijnímu programu Stavební inženýrství. V bakalá ském studijním programu Architektura a stavitelství se p ipravují akredita ní materiály pro navazující magisterské studium Architektura a stavitelství. 3.1.5.

Inovace již uskute ovaných studijních program

Výuka v akreditovaných studijních programech a oborech FAST ve strukturovaném systému studia byla zahájena v roce 2003/2004. Znamená to, že první absolventi bakalá ského stupn ukon í studium v roce 2007. Inovace studijních plán studijních program bude tedy ú inná práv v období let 2006-2010. Dlouhodobý zám r p edpokládá: -

prost ednictvím stanovisek a doporu ení zástupc stavební praxe ve v decké rad fakulty a oslovených stavebních organizací na úrove vzd lání a v domostí prvních absolvent strukturovaného systému studia, provést inovaci studijních plán jednotlivých obor .

Fakulta akreditované dlouhé 5-ti leté magisterské studijní obory ve studijním programu Pozemní stavby a architektura a signalizovaný zájem ve ejnosti o studium architektury. Tyto skute nosti zakotvuje FAST do svého plánu rozvoje v oblasti pedagogiky: -

do akademického roku 2006/2007 p ipravit podmínky a zajistit personální úrove fakulty pro zahájení studia na vysokoškolské úrovni, jehož hlavní prvek tvo í architektura,



verze: C2

Str.: 16/45


-


p i zajiš ování výuky nových p edm t z oblasti architektury se p edpokládá širší spolupráce s eskou komorou architekt a významnými architekty z regionu. Hodnocena bude kvalita výuky ve 3. a 4. ro níku bakalá ského studia, využívány budou sout že SVO a výstavy projekt , po ádané spole n s Fakultou stavební VUT Praha. Mladí pedagogové budou vysíláni na odborné stáže na základ dohod mezi d kany fakult.

Rozvoj doktorských studijních program V doktorských studiích má fakulta akreditovány ty i studijní obory. Akreditaci nových studijních obor v plánovaném období nep edpokládá. Svou innost v tomto sm ru zam í na: -

inovaci p edm t studijní ásti individuálního plánu studia doktoranda;

-

zkvalitn ní výuky ve studijních programech a oborech doktorského studia ve strukturovaném systému;

-

posílení doktorského studia. V tomto sm ru musí oborové rady a rada studijního programu sledovat p edevším tyto ukazatele. Kvalitu u itel a školitel v oborech, po et student u jednotlivých školitel a vzájemný pom r mezi studenty, kte í jsou k doktorskému studiu p ijati a studenty, kte í studium úsp šn ukon í. Významnou kapacitu pro v deckopedagogickou innost fakulty p edstavují zejména studenti prezen ní formy, kte í ukon í studium ve standardní dob .

3.1.6.

Rozvoj nových forem studia

Jiné formy studia, než které jsou uvedeny v tomto materiálu Fakulta stavební nezajiš uje. D vodem je skute nost, že od založení fakulty ub hla pom rn krátká dob , která zatím umožnila akreditaci uvedených bakalá ských, magisterských a doktorských studijních program a d vodem jsou rovn ž personální a kapacitní možnosti fakulty. Dlouhodobý zám r fakulty však p edpokládá rozvoj i v tomto sm ru a to zejména v oblastech: A.

Studium zdravotn postižených

Dlouhodobý zám r FAST p edpokládá nabídku studia i v tomto sm ru. Spln ní zám ru vyžaduje ovšem i organizované vytvá ení podmínek, zejména z hlediska bezbariérového p ístupu p i stavebních úpravách nového objektu FAST. V každém p ípad FAST nep edpokládá masivní zájem uchaze o studium. Nabídka v této podob studia bude orientována na studijní obory: -

m stské stavitelství a inženýrství,

-

stavební hmoty a diagnostika staveb.

Uvedené obory zajistí zdravotn postiženým absolvent m možnost kvalitního uplatn ní ve stavebních ú adech, v projekci a laborato ích. K p íprav tohoto studia výrazn p isp l transforma ní a rozvojový projekt „Koncepce komplexního projektu podpory studia student se zdravotním postižením“, ešený na fakult . B.

Celoživotní vzd lávání autorizovaných osob

eská komora autorizovaných inženýr a technik inných ve výstavb na základ usnesení p edstavenstva KAIT p ipravila ve smyslu §16, odst. 5 zákona . 360/92 Sb., podle n hož je



verze: C2

Str.: 17/45



„Autorizovaná osoba povinna dále se odborn vzd lávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své innosti“ systém celoživotního vzd lávání autorizovaných osob. Ve spolupráci s komorou proto p ipravujeme rozvoj kreditního systému zapo itatelných odborných akcí, zahrnujících: -

jednorázové odborné p ednášky,

-

seminá e,

-

konference a sympozia,

-

krátkodobé i dlouhodobé školení,

vysokoškolské postgraduální specializa ní a inova ní studie, a v souladu se zákonem . 111/1998 jsou za úhradu nabízeny do tohoto systému všechny fakultou zajiš ované p edm ty. C.

Projekt permanentního vzd lávání

Jedním z hlavním perspektivních cíl fakulty je realizace permanentního vzd lávání špi kových vedoucích pracovník stavebních podnik , zejména Severní Moravy a Slezska. Fakulta tak na jedné stran napom že rozvoji stavebního pr myslu a na druhé stran umožní intenzivn jší propojení Stavební fakulty s technickou praxí. Oblasti zájmu: •

Nové zákony obecn

•

Certifikace stavebních firem

•

právní p edpisy týkající se stavebního podnikání

•

Projektové ízení staveb

•

Nové technologie

•

Rekonstrukce panelových objekt

•

Marketing ve stavebnictví

•

Zahrani ní zkušenosti

•

Další dle aktuálních pot eb stavebnictví

•

Export stavebních prací do zemí EU

D.

Rozvoj výuky na zakázku

Pro zainteresované stavební firmy bude probíhat výuka ve volitelných p edm tech pro vybrané skupiny student podle požadavk firem. Pro tyto studenty budou vypisována podniková stipendia a výuka bude hrazena objednateli. 3.1.7.

Tvorba nových bakalá ských studijních program

Rozvoj bakalá ských a magisterských studijních program Strukturované vysokoškolské studium pat í v oblasti školské k prioritám Evropského spole enství. Bolo ská a sorbonská deklarace stanovují hlavní zásady této transformace. V rámci této transformace dlouhodobý zám r v oblasti rozvoje studijních program p edpokládá:



verze: C2

Str.: 18/45



•

od roku 2005/2006 zahájit výuku ve studijním oboru Správa majetku a provoz budov;

•

v roce 2005/2006 p ipravit a realizovat: - ve studijním programu Stavební inženýrství akreditaci bakalá ského studijního oboru P íprava a realizace staveb a oboru Prost edí staveb; - ve studijním programu Stavební inženýrství akreditaci navazujícího magisterského studijního oboru Prost edí staveb; - ve studijním programu Architektura a stavitelství akreditaci navazujícího magisterského studijního oboru Architektura a stavitelství

•

vypracovat podmínky a pravidla pro p ijímání absolvent navazujících magisterských studijních program a obor ;

•

stávající akreditované a p ipravované studijní obory v zásad napl ují spole enskou pot ebu. Fakulta však bude sledovat možnosti rozší ení své p sobnosti i podle regionálních pot eb. V sou asné dob je to avizovaný zájem m sta Mostu o zahájení výuky vybraného bakalá ského studijního oboru a z ízení konzulta ního st ediska FAST v Most . Zde je možno navázat na již dlouhodobé p sobení školy s detašovanou katedrou hornicko-geologické fakulty.

3.1.8.

bakalá ského stupn

ke studiu

Nabídka studijních obor v souladu se spole enskou pot ebou

Jiné formy studia, než které jsou uvedeny v tomto materiálu Fakulta stavební nezajiš uje. D vodem je skute nost, že od založení fakulty ub hla pom rn krátká dob , která zatím umožnila akreditaci uvedených bakalá ských, magisterských a doktorských studijních program a d vodem jsou rovn ž personální a kapacitní možnosti fakulty. Dlouhodobý zám r fakulty však p edpokládá rozvoj i v tomto sm ru a to zejména v oblastech: Studium zdravotn postižených Dlouhodobý zám r FAST p edpokládá nabídku studia i v tomto sm ru. Spln ní zám ru vyžaduje ovšem i organizované vytvá ení podmínek, zejména z hlediska bezbariérového p ístupu p i stavebních úpravách nového objektu FAST. V každém p ípad FAST nep edpokládá masivní zájem uchaze o studium. Nabídka v této podob studia bude orientována na studijní obory: -

m stské stavitelství a inženýrství,

-

stavební hmoty a diagnostika staveb.

Uvedené obory zajistí zdravotn postiženým absolvent m možnost kvalitního uplatn ní ve stavebních ú adech, v projekci a laborato ích. K p íprav tohoto studia výrazn p isp l transforma ní a rozvojový projekt „Koncepce komplexního projektu podpory studia student se zdravotním postižením“, ešený na fakult .



verze: C2

Str.: 19/45



Celoživotní vzd lávání autorizovaných osob eská komora autorizovaných inženýr a technik inných ve výstavb na základ usnesení p edstavenstva KAIT p ipravila ve smyslu §16, odst. 5 zákona . 360/92 Sb., podle n hož je „Autorizovaná osoba povinna dále se odborn vzd lávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon své innosti“ systém celoživotního vzd lávání autorizovaných osob. Ve spolupráci s komorou proto p ipravujeme rozvoj kreditního systému zapo itatelných odborných akcí, zahrnujících: -

jednorázové odborné p ednášky,

-

seminá e,

-

konference a sympozia,

-

krátkodobé i dlouhodobé školení,

-

vysokoškolské postgraduální specializa ní a inova ní studie, a v souladu se zákonem . 111/1998 jsou za úhradu nabízeny do tohoto systému všechny fakultou zajiš ované p edm ty.

Projekt permanentního vzd lávání Jedním z hlavním perspektivních cíl fakulty je realizace permanentního vzd lávání špi kových vedoucích pracovník stavebních podnik , zejména Severní Moravy a Slezska. Fakulta tak na jedné stran napom že rozvoji stavebního pr myslu a na druhé stran umožní intenzivn jší propojení Stavební fakulty s technickou praxí. Oblasti zájmu: • Nové zákony obecn • Certifikace stavebních firem • právní p edpisy týkající se stavebního podnikání • Projektové ízení staveb • Nové technologie • Rekonstrukce panelových objekt • Marketing ve stavebnictví • Zahrani ní zkušenosti • Další dle aktuálních pot eb stavebnictví • Export stavebních prací do zemí EU E.

Rozvoj výuky na zakázku

Pro zainteresované stavební firmy bude probíhat výuka ve volitelných p edm tech pro vybrané skupiny student podle požadavk firem. Pro tyto studenty budou vypisována podniková stipendia a výuka bude hrazena objednateli.



verze: C2

Str.: 20/45


3.1.9.


ešení problém studijní neúsp šnosti – propustnost studijních program terciární sféry

Vzhledem ke svým personálním a kapacitním možnostem a vzhledem k o ekávanému demografickému vývoji fakulta p edpokládá, že po et student se v plánovaném období nebude výrazn m nit. Dlouhodobý zám r: -

do 1. ro níku p ijímat a zapisovat max. 550 student , což p edstavuje t i paralelní p ednáškové skupiny;

-

ve spolupráci s garanty p edm t 1. ro níku (p edevším p edm t p írodov dného základu) zvyšovat procento úsp šn studujících a postupujících student ;

upravit systém kontroly studia u student p edposledního ro níku studia za ú elem v asného zadání a kvalitního vypracování bakalá ské nebo diplomové práce.

3.1.10.

Monitorování situace na trhu práce (regionální, celostátní, mezinárodní)

Situace na trhu práce je monitorována na p edevším regionální úrovni a na úrovni celostátní. P i této innosti se využívá zejména kontakt se leny v decké rady fakulty, resp. s p edstaviteli stavebních organizací, které spolupracují na základ smluv s fakultou. Dlouhodobý zám r p edpokládá: -

nadále monitorovat situaci na trhu práce p es osobní a odborné kontakty s organizacemi: eská komora autorizovaných inženýr a technik

inných ve výstavb ,

eská komora architekt eský svaz stavebních inženýr Svaz podnikatel ve stavebnictví Metrostav, a.s. Subterra, a.s. Skanska, a.s. Tchas, a.s. Železni ní a pr myslové stavitelství, a.s. atd. 3.1.11.

využívat kontakt se leny v decké rady, kte í jsou zástupci stavebních organizací. Analýza poptávky a uplatn ní absolvent

Pro analýzu poptávky a uplatn ní absolvent FAST bude postupováno zásad, uvedených v ISO 9001. Odborný profil absolventa FAST bude formován a aktualizován podle pot eb praxe, a to po stránce odborného a termínovaného pln ní. Podle navržených zásad (dotazník), bude provád n rozbor v daných asových intervalech (viz ISO 9001). Studijní programy zajistí vyváženost studijních plán a pot ebnou adaptibilitu absolventa na jiné specializace v rámci stavební výroby a inností.



verze: C2

Str.: 21/45


3.1.12.


Preferen ní obory z hlediska uplatn ní absolvent

Preferen ní obory budou event. upraveny a dopln ny podle výše uvedeného. P íkladem m že být sou asn akreditovaný obor Správa majetku a provoz budov. V p íprav jsou Studijní obory – bakalá ský obor Prost edí staveb a P íprava a realizace staveb program Stavební inženýrství a magisterský obor Prost edí staveb program Stavební inženýrství a program Architektura a stavitelství. 3.1.13.

Profesní poradenství na vysoké škole

Profesní poradenství se uskute uje pomocí fakultních, celoškolských nebo celorepublikových akcí, které slouží pro bližší a podrobné informování ve ejnosti o možnostech studia na Fakult stavební. Dlouhodobý zám r p edpokládá: -

pravideln a každoro n ( íjen, listopad) konat Den otev ených dve í. Podle zatím uskute n ných akcí DOD bylo vždy obesláno více než 400 st edních škol region severní a jižní Moravy a východních ech;

-

pravideln se ú astnit celoškolské veletržní akce Symbióza, za ú elem informování student a odborné ve ejnosti a získání zp tné vazby o situaci na trhu práce. Tato akce p ináší, mimo jiné, i podn ty ze strany zam stnavatel na úpravy studijních plán .

-

pravideln se ú astnit celorepublikového veletrhu Gaudeamus v Brn .

3.1.14.

Spolupráce vysokých škol s regionálními zam stnavateli a odb rateli výsledk VaV

institucemi,

potenciálními

Interakce s jinými tuzemskými pracovišti Vedení fakulty je rozhodnuto posilovat spolupráci ve VV se všemi zájemci o tuto innost, p edevším pak: s ÚGN AV R v Ostrav v oblasti geotechniky, environmentální geotechniky, ovliv ování vlastností horninového masivu, podzemního skladování jaderných odpad , ropy apod. se stavebními fakultami VUT a VUT v oblastech výzkumu stav. konstrukcí, spolehlivostních metod navrhování a využití výsledk VV v praxi s pr myslovými podniky stavebního a geotechnického zam ení (UNIPS, ALPINE, STRABAG, METROSTAV, SUBTERRA, TAZUS, atd.) s ÚTAM AV R v Praze. Významný podíl na spolupráci s t mito institucemi a firmami se p edpokládá v souvislosti se z ízením výzkumného centra CIDEAS a zapojením do CPIT. V rámci univerzity se nejv tší podíl spolupráce p edpokládá s CAL a n kterými instituty HGF. 3.1.15.

Spolupráce vysokých škol se subjekty sekundárního vzd lávání

Udržování kontakt se st edními školami, které podle struktury student obsazují místa student na Fakult stavební v nejv tší mí e. Podle záv ru kapitoly 3. se jedná zejména o st ední pr myslové školy stavební.



verze: C2

Str.: 22/45



Jmenování pracovníka fakulty, který s uvedenými st edními školami bude spolupracovat p i vytvá ení jejich u ebních plán . 3.1.16.

Dostupnost informa ních zdroj

V sou asné dob se na FAST chystá otev ení nového fakultního portálu s redak ním systémem, který zajistí p ímou aktualizaci dat p ístupných na webu pov eným osobám a tím se zvýší informovanost zam stnanc , student i široké ve ejnosti, zvlášt zájemc o studium na FAST. Tento portál by m l mít zdroje informací z fakultních pracoviš , a m l by obsahovat odkazy na celoškolskou informa ní databázi. 3.1.17.

Informa ní systémy vnit ní a vn jší

V oblasti informa ních systém FAST spolupracuje p i tvorb celoškolského informa ního systému EDISON, který nahradí stávající systémy Sírius, Student, apod. 3.1.18.

Zapojení do projektu evropských vysokorychlostních sítí

FAST je v oblasti p ipojení k vysokorychlostní síti zcela pod ízeno Centru výpo etní techniky VŠB – TU Ostrava. 3.1.19.

Rozvoj informa ní infrastruktury

V sou asné dob na FAST slouží k výuce student 5 po íta ových laborato í na útvaru 205 a po jedné menší po íta ové laborato i na katedrách 223, 224 a 225. Vzhledem k nár stu po tu student se v areálu FAST do budoucna po ítá se stavbou u eben a velkokapacitních p ednáškových místností. Vzhledem k tomu, že po íta ové laborato e za ínají být nezbytná pro cvi ení stále v tšího po tu p edm t , je pravd podobné, že do budoucna bude nutné rozší it množství i kapacity stávajících po íta ových laborato í na útvaru 205 cca o 2 laborato e. Pro samostatnou práci student je vy len na jedna laborato výpo etní techniky (LPA208), kde bude na ásti po íta omezen p ístup k Internetu. V sou asnosti je v areálu FAST „HOT SPOT“ pro bezdrátové p ipojení (WiFi). Zatím je signál omezen pouze na n které ásti areálu. Do budoucna po ítáme s rozší ením a zkvalitn ním funkce bezdrátové sít , nezávisle na technologii, která se m že v roce 2010 výrazn odlišovat od technologií stávajících. Pro b žný p ístup k Internetu budou sloužit student m hlavn „kiosky“, jejichž po et by se m l ze stávajících dvou kus do roku 2010 minimáln ztrojnásobit, a dále Respirium v budov F, kde by m l být k dispozici student m pouze Internet (u 15 PC) pro zápisy a získávání informací. Po dostavb další budovy bude nutné zvýšit po ty voln dostupných po íta

3.2. 3.2.1.

s Internetem.

V oblasti výzkumu a vývoje Rozvoj výzkumu na FAST - organiza ní

Fakulta stavební VŠB-TU Ostrava poskytuje univerzální stavební vzd lání, rozší ené o problematiku specifickou pro Moravskoslezský kraj (stavby na poddolovaném území, zahlazování d sledk bá ské a pr myslové innosti, výrobu a zpracování stavebních hmot, dopravní, podzemní a geotechnické stavby aj.). Nedílnou sou ástí práce fakulty je v decko-výzkumná a vývojová innost a spolupráce s pr myslovou praxí. Na Fakult stavební VŠB-TU Ostrava jsou v sou asné dob vybudovány tyto katedry: © FAST, VŠB-TU Ostrava


verze: C2

Str.: 23/45



Katedra konstrukcí Katedra m stského inženýrství katedra stavebních hmot a hornického stavitelství Katedra geotechniky a podzemního stavitelství Katedra pozemního stavitelství Katedra dopravního stavitelství Katedra stavební mechaniky Pro pot eby nov vznikajících studijních obor a program bude nutné zajišt ní pedagogických pracovník pro oblast architektury, prost edí staveb a technologií a provád ní staveb. Sou asné a perspektivní výzkumné a vývojové zam ení jednotlivých kateder lze charakterizovat takto: Katedra konstrukcí: spolehlivost stavebních konstrukcí a pravd podobnostní metody jejich ešení, stavby v záplavových oblastech, problematika únavové únosnosti. sledování chování staveb v aktivní záplavové zón a interakci staveb a podloží, modelování teplotní odezvy za požáru, zejména na železobetonové a p edpjaté konstrukce a konstrukce kombinované z r zných materiál , Katedra m stského inženýrství: regenerace devastovaných pr myslových ploch, regenerace panelových obytných budov a sídlištních celk , bezbariérové prost edí staveb, podzemní urbanismus, územní otázky restrukturalizace a rekonstrukce pr myslových aglomerací, metodika aplikací GIS pro dÚPD obcí a VUC, Katedra stavebních hmota a hornického stavitelství: pokra ující útlum hornictví v R a z toho plynoucí požadavky na vývoj spojený s technickými a bezpe nostními otázkami, vývoj a výzkum v oblasti výroby a využití vysokopevnostních konstruk ních beton a vláknobeton , vývoj nových hmot pro vypl ování likvidovaných d lních d l na bázi fluidních popílk , vývoj nových hmot na bázi geopolymer , výzkum vlastností beton na bázi metakaolinit , výzkum a vývoj beton pro tepelnou expozici, ešení aktuálních problém s dodate ným zateplováním stavebních konstrukcí,



verze: C2

Str.: 24/45



ešení problematiky poruch strop z keramických tvarovek HURDIS, Katedra geotechniky a podzemního stavitelství: výzkum zákonitostí interakce ost ní-horninový masiv, výzkum otázek zpev ování a t sn ní horninového prost edí (kotvení, injektáže), výzkum problematiky seizmických ú ink na stavby, nové prost edky trhací techniky, výzkum problematiky monitoringu a inverzní analýzy v horninovém inženýrství, Katedra pozemního stavitelství: regenerace panelového bytového fondu, vady a poruchy montovaných konstrukcí, vady a poruchy zd ných konstrukcí, stavebn technická posouzení zd ných a montovaných objekt , prost edí staveb, vizualizace, animace a prezentace stavebních objekt , ochrana staveb p ed d sledky antropogenní inností a p írodními vlivy, využití fotogrammetrie p i pr zkumu stavebních objekt , zkvalitn ní vnit ního prost edí staveb, Katedra dopravního stavitelství: optimalizace konstrukcí dopravních staveb, které se nacházejí v trvalém nebo do asném kontaktu s vodami podzemními i povrchovými, spolehlivost dopravních staveb v mimo ádných podmínkách z hlediska obslužnosti území, optimalizace ekonomické náro nosti eliminace mimo ádných podmínek v dopravním stavitelství, ochrana dopravních staveb proti pr niku d lních plyn v oblastech s minulou a sou asnou t žební inností, Katedra stavební mechaniky: rozvoj kvalitativn nových koncepcí posudku spolehlivosti konstrukcí využívajících pln pravd podobnostní metody a rozvoj numerických metod ešení stavebních konstrukcí.

3.2.2.

Rozvoj výzkumu na FAST - personální

Výzkumné a vývojové kapacity je možno charakterizovat t mito souhrnnými údaji: po et pedagogických pracovník celkem:

69 – fyzický stav pracovník bez zapo ítání zkrácených úvazk

po et profesor a docent :

25

po et OA s v deckou hodností: + po et OA bez v decké hodnosti: © FAST, VŠB-TU Ostrava

44


verze: C2

Str.: 25/45



po et pracovník VV:

1

ostatní pracovníci:

25

doktorandi celkem:

140

z toho interní:

33

externí:

107

Další kapacity vzniknou spoluprací s ostatními fakultami VŠB-TU Ostrava, celoškolskými instituty a pracovišti. Sou asný personální stav kateder fakulty (v . zkrácených úvazk ): 1. katedra konstrukcí (221) – po et pracovník : 12 + 3 doktorandi 2. katedra m stského stavitelství (222) – po et pracovník : 13 + 6 doktorandi 3. katedra stavebních hmot a hornického stavitelství (223) – po et pracovník : 12 + 4 doktorandi 4. katedra geotechniky a podzemního stavitelství (224) – po et pracovník : 10 + 3 doktorandi 5. katedra pozemního stavitelství (225) – po et pracovník : 16 + 10 doktorand 6. katedra dopravního stavitelství (227) – po et pracovník : 7 + 3 doktorandi 7. katedra stavební mechaniky (228) – po et pracovník : 10 + 3 doktorandi Do roku 2010 je nutno vybudovat strukturu VV pracovník na katedrách, zapojených do innosti výzkumného centra CIDEAS a CPIT, kte í se budou zabývat výzkumnou inností na plný úvazek. P edpokládá se, že tato pot eba bude v rozsahu cca 10-17 pracovník a bude realizována podle úsp šnosti fakulty v grantových sout žích a zapojení do CPIT, CIDEAS apod. Funkce laborant budou plnit p edevším interní doktorandi. Jejich po et lze plánovat na cca 50-60 v roce 2010. Cílový fond kapacity VV na FAST lze p itom odhadnout na: -

pedagog. prac. - cca 35 000 hod. /rok

-

prac. VV - cca 18 000 hod. /rok

-

doktorandi - cca 27 000 hod. /rok (pouze 2. a 3. ro . studia)

3.2.3.

Rozvoj výzkumu na FAST - materiální

V sou asné dob je na fakult z ízena: 1. laborato stavebních hmot (celofakultní p sobnost) – celkem 3 pracovníci 2. laborato geotechniky a geotechnického monitoringu (kat. 224) 3. laborato matematického modelování v geotechnice (kat. 224) 4. laborato prost edí staveb (kat. 223) innosti v t chto laborato ích vykonávají p edevším pedagogi tí pracovníci a doktorandi.



verze: C2

Str.: 26/45



P ístrojové vybavení bude, po dokon ení modernizace laborato í v roce 2005-2010 vyhovující jak pro výuku, tak výzkum. Dokon ení modernizace bude vyžadovat v letech 2005-2010 celkové náklady cca 10 mil. K . Do roku 2010 fakulta plánuje rozší ení a vybudování t chto laborato í v oblastech: -

laborato e GIS (222)

-

laborato e seismického zatížení staveb (zapo ato s jejím budováním v roce 2000)

-

laborato e spolehlivosti stavebních konstrukcí a most (laborato konstrukcí)

-

laborato e TZB (technické za ízení budov)

-

laborato e dopravních staveb (trasování a projektování)

-

laborato e pozemního stavitelství (st echy, plášt , izolace)

-

laborato e prost edí staveb – zapo ato s budováním v roce 2000

-

laborato e monitoringu a inverzní analýzy – základ laborato e vybudován

-

laborato pravd podobnostních metod v teorii spolehlivosti

Náklady na tyto laborato e dosáhnou do roku 2010 cca 15-20 mil. K . Vybudování laborato e konstrukcí staveb bude spojeno s realizací CPIT stejn tak i modernizace laborato í stavebních hmot a matematického modelování v geotechnice. Pro dokon ení modernizace stávajících laborato í a vybudování nových laborato í p edpokládáme po ízení zjm. t chto za ízení (nad 500 tis. K ): 2 ks výkonné servery pro zajišt ní provozu a dalšího rozši ování po íta ových sítí v areálu LP (p ipojení dalších prac. stanic, laborato í, výukových laborato í, studoven) rekonstrukce 3 po íta ových výukových laborato í o jejich modernizaci a rozší ení možnosti aplikací sí ových verzí pot ebného software (statika, navrhování konstrukcí, projektování, VT výpo ty, využití jako studovny apod. ) vybudování nových po íta ových u eben na LP vybavených výkonnou inform. technologií pro obor „Architektura a stavitelství“ 3-4 ks výkonných pracovních stanic pro laborato spolehlivosti konstrukcí a laborato matematického modelování v geotechnice a laborato pravd podobnostních metod 1 ks 2 bu kový smykový rota ní p ístroj a modernizace triaxiálního p ístroje pro m ení triaxiální smykové pevnosti t ífázového zeminového prost edí (laborato geotechniky) 1 ks 3-5 bu kový oedometr (m ení stla itelnosti, konsolidace) vybavený automat. registrací a vyhodnocováním (laborato geotechniky) geodetická pracovní stanice pro laborato projektování dopravních staveb výkonný 3D software pro modelování geotechnických úloh (3d Flac; 3DEC) a projektování dopravních staveb (IN ROAD; IN RAIL – sí ové verze) 1 ks optický profilometr (scaner 3D) a optické m ení konvergence podzemních d l (laborato monitoringu a inverzní analýzy) Fakultní laborato stavebních hmot Laborato je vybavena za ízením pro zkoušky kameniva, cement a betonu a v sou asné dob probíhá její rozší ení o speciální laborato asfalt . V roce 2003 byla p est hována do prostor



verze: C2

Str.: 27/45



v areálu FAST na ulici L. Podéšt , kde prob hla adaptace prostor v rámci rekonstrukce celého objektu. V pr b hu let 2001-2004 byla laborato dovybavena moderním za ízením pro nedestruktivní zkoušení stavebních hmot, za ízením pro posuzování materiál p i tepelné expozici a p ístroji pro diagnostiku staveb. V období 2005-2006 bude z rozvojových program laboratorní za ízení rozší eno na hodnocení d ev ných materiál a d ev ných výrobk . Pro rozvoj laborato e do r. 2010 se p edpokládá výstavba haly pro zkoušení stavebních prvk a ásti konstrukcí s prostory pro skladování surovin. Náklady na laboratorní za ízení v roce 2005 – 2010 p edstavují cca 3,5 mil. K , z toho investi ní min. 2000 tis. K . Laborato stavebních hmot spl uje podmínky vyhlášky BÚ . 52/97 pro zkoušky zpevn ných zásypových sm sí a beton . Laborato žádá o celostátní akreditaci v oblasti zkoušení beton , kameniva a cement destruktivním a nedestruktivním zp sobem.



verze: C2

Str.: 28/45



Prostorové podmínky fakulty pro pot eby v dy a výzkumu V sou asné dob je fakulta dislokována na pracovišti v objektu na ulici L. Podéšt 1875 (LP). Kapacita budovy LP je v sou asnosti zcela vy erpána. Do roku 2007-2008 je žádoucí (nejen z hlediska nár stu po tu pracovník fakulty, ale i poslucha ) realizovat zám r stavby velkých poslucháren, rekonstruovat prostory slíbené Magistrátem m sta Ostravy a Moravskoslezským krajským ú adem (školka + u ilišt ) v sousedství LP. Náklady na stavbu poslucháren a rekonstrukce v . základního vybavení objekt jsou p edpokládány ve výši min. na 150 mil. K . Zapojení do konkuren ního prost edí ve výzkumu a vývoji a zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje. Finan ní zajišt ní rozvoje nová výstavba v areálu LP:

150 mil. K (v . projektu a základního vybavení pracoven a u eben)

dokon ení modernizace laborato í:

3 mil. K

vybudování nových laborato í:

20 mil. K

po íta ová infrastruktura fakulty:

3 mil. K

podpora aktivit mladých pedagog a VV prac.: 3.2.4.

-0, 3 mil. K /rok

Zapojení do konkuren ního prost edí ve výzkumu a vývoji a zapojení do rozvíjející se infrastruktury výzkumu a vývoje

Sou asný stav struktury výzkumných projekt na FAST a jejich rozvoj do r. 2010 V roce 2005 se na FAST eší: a.) grantové projekty GA R: -celkem 7 projekt koordinovaných fakultou 1 projekt GA R koordinovaný ÚTAM AV R V projektech je ešena: problematika výzkumu podzemních konstrukcí a technologií ražení v m stské zástavb (224) vývoj materiál vysoké pevnosti a drátkobeton pro konstrukce p i likvidaci dol (223) problematika spolehlivosti stavebních konstrukcí (221, 228) problematika revitalizace pr myslem devastovaných území a stavu zm n v bydlení (222) Výzkumná kapacita fakulty je v sou asnosti prakticky napln na a pro další rozvoj fakulty je nutno po ítat s personálním posílením, zejména v kategorii výzkumných pracovník . Rozvoj VV innosti lze do roku 2010 o ekávat v oblastech: - zapojení fakulty do CPIT - ešení výzkumných projekt a zapojení do výzkumného centra CIDEAS.



verze: C2

Str.: 29/45



Zapojení FAST do práce CPIT je plánováno zejména v oblastech: - problematika navrhování a posuzování stavebních konstrukcí a podzemních staveb v extrémních podmínkách (požáry, výbuchy, seismické ovlivn ní) - výzkumu a vývoje speciálních stavebních a izola ních hmot pro stavební konstrukce a podzemní stavby innost fakulty ve Výzkumném centru integrovaného navrhování stavebních konstrukcí CIDEAS (CENTRE FOR INTEGRATED DESIGN OF ADVANCED STRUCTURES) je motivováno t mito cíli: o aplikovat nové principy komplexního pojetí integrovaného návrhu na stavební konstrukce o soust edit výzkumné kapacity a výzkumnou innost nejvýznamn jších pracoviš stavebních fakult v eské republice; o tuto innost propojit s probíhající výzkumnou inností v technicky a technologicky nejvysp lejších stavebních spole nostech p sobících na území republiky; o zapojit pokud možno do aktivní spolupráce malé a st ední podniky, a tak p enést výsledky výzkumu k subjekt m, které je požadují a budou využívat. K tomuto ú elu byly za sou innosti všech zakládajících subjekt centra CIDEAS navrženy t i tématické oblasti: o Integrovaný návrh konstrukcí a systém pro výstavbu (integrovaný návrh konstrukcí budov, most , pozemních komunikací a letiš aj.) o Uplatn ní pokro ilých materiál v integrovaném návrhu konstrukcí (vysokohodnotné betony, recyklované a recyklovatelné materiály, ekologicky p íznivé materiály aj.) o Integrovaný návrh p i mimo ádných situacích (mimo ádné ú inky povodní, požáru, omezení energetických zdroj , ú inky výstupu d lních plyn aj.). Krom uvedených v decko-výzkumných aktivit se v období 2006-2010 FAST aktivn zapojí do ešení úkol v rámci: o projektovaného d eva ského klastru o projektovaného stavebního klastru o aktivit v rámci Pro-Lignum a nadace D evo pro život o 6. rozvojového programu EU – projekt Reprocity o projektu EU Leonardo – LEPOB o rámcových projekt EU o aktivit Národní akustické laborato e V rámci 6. RP EU, p esn ji v Maria Curie Action, nazvané Transfer of Knowledge, bylo zahájeno ešení projektu . FPR-509775 „Research and Training on Restoration and Protection of the City Environment in Industrial Regions“. Koordinátorem tohoto projektu je Politechnika laska v Gliwicích, Polsko. Spolu ešiteli, krom FAST VŠB-TU Ostrava, jsou: Politecnico di Torino (Itálie), City University (Anglie), University of Glamorgan (Anglie), STU v Bratislav (Slovensko), University of Technology and Economics (Ma arsko), Universidada de Beira Interior (Portugalsko), Universidada do Monho (Portugalsko), Kingston University Higher Education Corporation (Anglie), Technische Universität Dresden (N mecko), University of Coimbra (Portugalsko) a National Technical University



verze: C2

Str.: 30/45



of Athens ( ecko). Projekt je zam en na hodnocení bezpe nosti staveb v centrech pr myslových m st, na statické hodnocení t chto objekt a problém spojených s modernizací stávajících objekt . S budoucím personálním posilováním fakulty a r stem profesní a oborové struktury lze o ekávat rozší ení (p íp. p esun zájmu) v decké innosti fakulty do oblastí: požární odolnosti stavebních konstrukcí modernizace betonových, ocelových a d ev ných konstrukcí stavebních objekt zdokonalování metod ochrany konstrukcí na poddolovaném území rekonstrukce panelových objekt a modernizace panelových sídliš problematiky tepelných a zvukových izolací a obvodových pláš využití devastovaných území k zástavb (urbanistické, organiza ní a institucionální otázky) ú innosti investi ních proces infrastruktury m st vývoj nových stavebních hmot a využití vysokopevnostních beton a vláknobeton nových metod a technologií ovliv ování struktury a chování horninového masivu moderních technologií výstavby podzemních objekt moderních metod matematického modelování v geotechnice spolehlivosti dopravních staveb a modernizace jejich výstavby spolehlivost konstrukcí Stejn jako dosud se p edpokládá zapojování pracoviš fakulty do projekt GA R, MŠMT a oborových ministerstev (v . intenzivn jšího využití projekt MŠMT). Posílení informa ních zdroj výzkumu na FAST Informa ní zabezpe ení výzkumných prací t sn souvisí se zabezpe ením výchovn -vzd lávacího procesu a využitím elektronických médií. Plánujeme proto realizovat do r. 2010 plynulou modernizaci stávajících výukových po íta ových u eben na LP z izování oborových specializovaných po íta ových u eben a pracoviš na katedrách v . budování p íru ních knihoven a katedrálních studoven s p ipojením na Internet dovybavení fakultní studovny a knihovny na LP budování specializovaných u eben vybavených moderní audiovizuální technikou Tyto zm ny budou vyžadovat vynaložení cca 2-3 mil. investi ních prost edk do r. 2010. Popularizace a prezentace výsledk VV na fakult FAST trvale, po celou dobu své innosti, vyvíjí úsilí k posílení publika ní innosti pracovník a prezentaci výsledk VV innosti na tuzemských a mezinárodních konferencích. V roce 2004 bylo na fakult publikováno celkem 383 prací, což je o 133 % více než v roce 2003. Jako velmi ú inné se jeví po ádání katedrálních a fakultních seminá a konferencí (p íp. se subjekty z pr myslu, AV apod. ). Do budoucna se FAST chce zam it p edevším na:



verze: C2

Str.: 31/45



povinnost kateder realizovat každoro n alespo jeden odborný seminá nebo konferenci, na kterém bude prezentována mj. v decká innost katedry v dané oblasti povinnost zkvalitn ní publika ní innosti pracovník v impaktovaných asopisech a stanovení minimálních normativ této innosti každoro ní vydání Sborníku v deckých prací FAST zapojení kateder do konferencí typu TRANSFER postupné zvyšování ú asti pracovník na zahrani ních akcích, konferencích a publikaci prací v impaktovaných asopisech a sbornících povinnost doktorand aktivn se zú astnit v deckých konferencí a sout ží. Dotace fakulty na tuto oblast innosti vyžaduje po ítat s cca 0,2-0,3 mil. K neinvesti ních prost edk ro n . Publika ní a v decko-výzkumnou innost bude fakulta i nadále stimulovat promítnutím t chto aktivit do nenárokové platové složky osobního hodnocení.

3.3.

v oblasti rozvoje lidských zdroj

Další vzd lávání a odborný r st vysokoškolských pracovník Pro zvýšení kvality pedagogické a v decko-výzkumné práce a také s ohledem na p edpokládanou obm nu pracovník do r. 2010 se fakulty v oblasti zvyšování kvalifikace a odborné a v decké erudice zam ení zejména na: -

zajišt ní pedagogické kvalifikace a pedagogických schopností, zejména u mladých a nov p ijímaných pedagog

-

posílení jazykové p ípravy, zejména s ohledem na zahajované výukové programy v angli tin

-

dosažení v decké hodnosti Ph. D. u všech pedagogických pracovník a u rozhodujících a tv r ích pracovník v dy a výzkumu

-

realizaci zvýšeného po tu habilita ních a profesorských ízení u pracovník spl ujících kritéria pro zahájení t chto ízení

-

realizaci vým nných a ú elových stáží a studijních pobyt na zahrani ních univerzitách

-

posílení spolupráce na ešení spole ných výzkumných a vývojových projekt s hospodá skou praxí a zahrani ními institucemi

-

rozvoj publika ní aktivity pracovník FAST.



verze: C2

Str.: 32/45


3.3.1.


Po ty a struktura student

Vývoj po tu student Fakulty stavební po dobu její existence ukazuje tabulka. Po ty student prezen ního studia podle ro ník studia Akadem.

Ro ník studia

Cekem

%

Po et absolvent

absolvent

rok

1.

2.

3.

4.

5.

1996/1997

102

48

24

34

18

226

1997/1998

336

84

36

23

34

513

1998/1999

391

190

56

36

22

695

1999/2000

383

226

148

46

35

838

2000/2001

354

221

181

130

46

932

33

32.35

2001/2002

388

181

173

167

121

1030

109

32.44

2002/2003

485

224

136

149

172

1166

155

39.64

2003/2004

551

224

181

121

154

1231

150

39.16

2004/2005

544

292

188

150

113

1287

107

30.23

Podrobn jší analýza struktury student podle: -

-

typ st ední školy:

region republiky:

gymnázia …………………..

20 %

SPŠ stavební ………………

42 %

SPŠ ostatní ………………..

19 %

ostatní ………………………

19 %

Severní Morava ……………

67 %

Jižní Morava ………..

25 %

…….

echy ……………………… -

-

muži a ženy:

muži ………………………..

72 %

ženy ……………………….

28 %

studijní program:


8%

Stavební inženýrství ……..

35 %

Architektura a stavitelství ..

65 %


verze: C2

Str.: 33/45


3.3.2.


Struktura kvalifika ní a v ková a její vývoj u akademických pracovník

V ková struktura pracovník do 25 do 30 do 35 do 40 do 45 do 50 do 55 do 60 do 65 nad 65 celkem profesor

1

docent

4

2

2

7

10

1

5

3

15

OA

1

11

1

8

9

4

2

5

1

2

44

pedagogové

1

11

1

8

13

7

2

6

8

12

69

THP

5

4

1

3

2

5

2

1

1

pracovník VV

1

1

D lník celkem

24

1 6

16

2

11

15

12

4

1

8

9

12

95

Je z ejmé, že do roku 2010 odejde z FAST (zejména v kategorii P + D) 40 % pracovník , které bude nutno nahradit. To vyžaduje v novat, zejména na úrovni ved. kateder, zvýšenou pozornost výchov nových kvalifikovaných pracovník (habilitace, PGS). Personální zajišt ní rozvoje fakulty do r. 2010 Rok

Po et pedagog

Po et pracovník

Po et pracovník

pro stávající katedry

pro vzniklé katedry

VV

VŠ

THP

2005

4

-

-

-

2006

4

5

1-2

4-5

2007

4

5

1

3-5

2008

3-4

-5

1

3-5

2009

3-4

-5

1

2

celkem

18-20

20

4-5

12-17

Celkem nár st pracovník do roku 2010: -

prac. s VŠ vzd láním:

-

THP: 4-5

40 (tj. cca 8 prac. /rok)

Pracovní místa a jejich obsazení, v . áste ných úvazk k 31. 12. 2004 K 31. 12. 2004 m la Fakulta stavební 95 zam stnanc , z toho 69 pedagog . Na áste ný úvazek pracovalo 15 zam stnanc , z toho 14 pedagog . Nár st po tu zam stnanc v roce 2004 inil 8 fyzických osob, z toho 3 pedagogové, v p epo teném stavu inil nár st 2,07 pracovních úvazk , z toho 0,55 v kategorii pedagog . © FAST, VŠB-TU Ostrava


verze: C2

Str.: 34/45



Kvalifika ní složení FAST na plný a áste ný úvazek k 31. 12. 2004 K 31. 12. 2004 pracovalo na FAST: 10 profesor , z toho 6 na áste ný úvazek 15 docent , z toho 4 na áste ný úvazek 44 odborných asistent , z toho 4 na áste ný úvazek 1 v decko-výzkumný pracovník 24 THP zam stnanc , z toho jeden na áste ný úvazek 1 d lník Z po tu 44 odborných asistent jich 15 má v decký titul Ph.D., CSc. p íp. Dr.

3.3.3.

Personální rozvoj FAST 2005-2008

Personální rozvoj FAST úzce souvisí s nár stem po tu student a vznikem nových kateder. Do roku 2008 se p edpokládá s nár stem po tu student o 200 a tedy i nár stem pedagog o 7. Zárove se p edpokládá vznik 4 nových kateder, které vzniknou ze sou asných odd lení. Odd lena by m la být z Katedry pozemního stavitelství Katedra technických za ízení budov a katedra architektury, z Katedry m stského stavitelství katedra urbanismu a Katedra konstrukcí by m la být rozd lena na Katedru betonových konstrukcí a katedru kovových a d ev ných konstrukcí. V kategorii technicko-hospodá ských pracovník je chod fakulty v sou asné dob pln zajišt n; v p ípad zprovozn ní Vzorkovny bude zapot ebí z ídit jedno místo THP a v p ípad dalšího rozvoje Laborato e stavebních hmot a získání akreditace bude rovn ž nutné posílit personál laborato e o jedno místo THP. V roce 2005 bude na FAST z ízeno tzv. „Centrum integrovaného navrhování progresivních stavebních konstrukcí“, do kterého bude p ijato na áste ný úvazek (70%) 16 interních doktorand , kte í budou za azeni jako THP-v decko výzkumný pracovník. Zárove se bude 10 zam stnanc fakulty ástí svého úvazku (10%) podílet na innosti tohoto centra. Centrum bude z ízeno na 5 let. 3.3.4.

Propojení teorie a praxe ve spolupráci odb ratelskou sférou a zam stnavateli

Propojení teorie a praxe bude i nadále rozvíjeno, m.j. lenstvím zástupc praxe v komisích FAST a ve v decké rad fakulty. Do budoucna bude také velká pozornost v nována p echodu významných odborník z praxe do v decko pedagogického procesu FAST, jakožto pracovník na plný úvazek.



verze: C2

Str.: 35/45


3.4. 3.4.1.


V oblasti ízení vysokých škol Organizace a ízení Fakulty stavební VŠB-TUO

Organizace a ízení fakulty



verze: C2

Str.: 36/45


3.4.2.


Rozvoj informa ního systému fakulty

V rozvoji informa ního systému (IS) fakulty je prvo adým úkolem pravidelná a systematická aktualizace databáze www stránek fakulty, a p ípravu stránek v anglické verzi. Rozvoj se dále orientuje na zvýšení informovanosti pracovník FAST o IS a jeho možnostech, zkvalitn ní po íta ové fakultní sít pro rostoucí nároky na p enos dat a náro né výpo ty, podporu využití po íta ové sít pro telefonii, rozší it využití studentských a zam stnaneckých pr kaz v interním platebním styku fakulty a VŠ, rozvíjet a zkvalit ovat knihovnicko informa ní systém a zkvalitnit informa ní zabezpe ení vzd lávací a výzkumné innosti fakulty, vybudovat technologické zázemí pro využití moderních informa ních a multimediálních technologií ve výuce, zajisti bezpe nost po íta ové sít FAST. 3.4.3.

Zapojení student do rozhodovacích proces

Studentská komora se do rozhodovacích proces fakulty za le uje prost ednictvím svých zvolených zástupc na pravidelném kolegiu d kana, dále se aktivn ú astní rozhodování v akademickém senátu:

3.5.

V oblasti integrace FAST

Fakulta stavební a její odborní pracovníci zajiš ují v této oblasti p edevším výuku na dalších fakultách VŠBTU Ostrava, p ípadn na jiných univerzitách eské a Slovenské republiky. Jedná se o tyto subjekty: -

VŠB-TU Ostrava

- Hornicko-geologická fakulta - Fakulta bezpe nostního inženýrství - Fakulta strojní

-

Univerzita Pardubice

-

Žilinská univerzita Dlouhodobý zám r p edpokládá udržení a možné rozší ení této mezioborové spolupráce.

3.6.

V oblasti financování vysokých škol

3.6.1.

Pravidla konstrukce rozpo tu

Rozpo et jednotlivých kateder na kalendá ní rok vychází z metodiky aplikované ministerstvem školství pro vysoké školy a návazn z metodiky rozpo tování jednotlivých fakult VŠB TU Ostrava. Finan ní zdroje ur ené ze zdroj fakulty pro jednotlivé katedry a pracovišt se rozd lují dle jejich podíl na výkonu fakulty ve výuce a ve v deckovýzkumné innosti. P i hodnocení výuky se hodnotí vždy po et zapsaných student v jednotlivých p edm tech a po et kredit i hodin výuky tohoto p edm tu. V souladu s metodikou VŠB TUO se zohled uje rovn ž r zn váha p edm t dle toho, ve kterém ro níku se vyu uje. (1. ro ník má váhu1, 2. ro ník 2 atd.5. ro ník magisterského studia má váhu 5, pon kud jinak je tomu zatím u bakalá ského studia, kde váha ve 3. a ve 4. ro níku je shodn 3). Plán v oblasti rozvoje FAST v roce 2005 – 2008 je zam en na: -

Investi ní výstavbu FAST

-

Transforma ní a rozvojové projekty MŠMT R

-

Projekty FRVŠ MŠMT R



verze: C2

Str.: 37/45



-

Projekty ESF

-

Edi ní innost

-

ISO ve vzd lávání na FAST



verze: C2

Str.: 38/45


3.6.2.


Materiáln technické zabezpe ení a dopl ková innost FAST – sou asný stav

Tab. . 55 Majetek FAST k 31. 12. 2004 Druh majetku

Po izovací cena

Hmotný investi ní majetek

41 052 564, -K

Nehmotný investi ní

3 035 606,- K

Drobný hmotný majetek

31 355 212,- K

Drobný nehmotný majetek

2 547 278, -K

Celkem

77 990 660,- K

Dopl ková innost V roce 2004 bylo uzav eno 59 hospodá ských smluv v celkovém objemu 4 806 tis. K . Výnosy: 4 806 tis. K Náklady: 4 108 tis. K Hospodá ský výsledek: 698 tis. K Náhrady za dovolenou: 387 tis. K Zisk z dopl kové innosti za rok 2004 inil cca 311 tis. K . 3.6.3.

Materiáln technické zabezpe ení a hospodá ská innost FAST – plán rozvoje

Kolaudací dne 30.9.2004 byla ukon ena II. etapa rekonstrukce areálu FAST, náklady na rekonstrukci p esáhly 30 mil. K . Pr b žn s ukon ením rekonstrukce jednotlivých pavilon probíhalo i jejich vybavení nábytkem, výpo etní a audiovizuální technikou, bylo rozší eno zabezpe ovací za ízení celého areálu. V rámci rekonstrukce vznikly nové u ebny, kancelá e a laborato e – výpo etní centrum FAST, laborato fotogrammetrie a multimediálních zobrazovacích technik, ateliér digitalizace a odborná u ebna architektury a stavitelství. V období let 2005-2008 se p edpokládá dovybavení stávajících u eben a laborato í v objemu cca 10 – 15 mil. K , v tší objemem výdaj na materiáln -technické vybavení p edpokládáme v 2. pololetí roku 2008, kdy má být dokon ena výstavba nového pavilonu velkých poslucháren. 3.6.4.

Dopl ková innost

V oblasti dopl kové innosti se každoro n zvyšuje po et uzav ených smluv i celkový objem prací v K . P edpokládáme, že do roku 2008 bude tento trend pokra ovat a že % podílu dopl kové innosti ke vzd lávací innosti se bude pohybovat okolo 15%. Za rok 2004 inil tento podíl 13%.



verze: C2

Str.: 39/45



3.6.5. Investi ní výstavba Investi ní výstavba FAST byla zahájena v roce 1998 na ul.L.Podéšt v Ostrav -Porub . Postupn byly rekonstruovány všechny pavilóny bývalé základní školy, a to tak, aby vyhovovaly pot ebám vysokého školství jak po stránce pedagogické, tak po stránce v dy a výzkumu.

K 31.12.2004 areál FAST na ul. L.Podest 1875 v Ostrav -Porub zahrnuje následující pavilóny: A 1.NP

U ebna, vzorkovna, studovna, šatna, ob erstvení, kancelá e, místnost interních doktorand

2.NP

Po íta ové centrum (laborato e PC, laborato spolehlivosti konstrukcí, laborato fotogrammetrie, PC u ebna multimediálních zobrazovacích technik), u ebny, kancelá e

3.NP

U ebny, kancelá e, odborná u ebna pozemního stavitelství

B 1.NP

Vstupní vestibul, u ebny, kancelá e, ateliér digitalizace, odborná u ebna architektury

2.NP

U ebny, kancelá e

3.NP

U ebny, kancelá e

C 1.NP

Laborato geotechniky a seizmicity, laborato TZB, laborato prost edí staveb

2.NP

U ebny, kancelá e

3.NP

U ebny, kancelá e

D 1.NP

T locvi ny, šatny a sociální zázemí t locvi en, správce budovy, úklid

E 1.NP

Laborato stavebních hmot

F 1.PP

Skladovací prostory

1.NP

Jídelna, kuchy

2.NP

D kanát, kancelá e: studijní odd lení, odd lení v dy a výzkumu, odd lení rozvoje, odd lení zahrani ních vztah , ekonomické odd lení, copy centrum, zasedací místnost



verze: C2

Str.: 40/45



Všechny pavilóny (kancelá e, u ebny, laborato e) jsou maximáln k 31.12.2004 ukon ena.

využity a dislokace byla

Sou ástí areálu je nov vybudované parkovišt s kapacitou 140 parkovacích míst, brána vjezdu a výjezdu, dále garáže pro osobní vozidla, tenisový kurt, h išt . Celý areál je oplocen a centráln st ežen z hlavní vrátnice v pavilónu B. Celkové náklady na rekonstrukci a vybavení dosáhly od roku 1998 k 31.12.2004

100 mil. K .

V návaznosti na dlouhodobý zám r VŠB-TUO i dlouhodobý zám r FAST byly zahájeny projek ní práce pro výstavbu nového samostatného pavilónu poslucháren FAST v areálu L.Podéšt . Kapacita 2 poslucháren p edpokládá 200 a 100 míst, dále kancelá e, u ebny, ateliéry. Pavilón poslucháren bude se stávajícími pavilóny vzájemn propojen spojovacími koridory. S výhledem do roku 2012 (v návaznosti na generel rozvoje VŠB-TUO) se v areálu FAST na ul.L.Podéšt uvažuje s výstavbou technologického pavilónu (jednopodlažní objekt) a s vybudováním krytého stavebního dvoru. Tím by byla investi ní výstavba ukon ena. 3.6.6.

Transforma ní a rozvojové projekty

Projekty jsou ešeny v souladu s vyhlášeními MŠMT Praha R pro daný kalendá ní rok. Fakulta se vyhlášení aktivn zú ast uje a každoro n jsou ešeny projekty v nákladech cca 3 až 4 mil. K . Z t chto p id lených finan ních prost edk se vybavují specializované u ebny a laborato e, v . PC techniky, didaktické techniky, p ístrojového vybavení a softwaru. Výhledov se bude fakulta každoro n podílet na zpracování a podávání t chto projekt , tak aby mohly být rozvíjeny studijní programy a studijní obory, které fakulta garantuje a v nichž nabízí výuku, v návaznosti na strukturovaný systém vzd lávání. Projekty jsou podávány v souladu s dlouhodobým zám rem VŠB-TUO i dlouhodobým zám rem FAST jako po stránce pedagogické, tak po stránce v dy a výzkumu 3.6.7.

Tab. Transforma ní a rozvojové projekty p ijaté k ešení Projekty k ešení (celkem)

Rok

2004 3.6.8.

7

Celkem

Z toho kapitálové

(K )

výdaje (K )

3 225 840

1 640 840

Projekty FRVŠ

Projekty jsou ešeny v souladu s vyhlášeními MŠMT Praha R pro daný kalendá ní rok. Úsp šnost získání projekt je vysoká a projekty jsou zam eny na rozvoj strukturovaného systému vzd lávání. Projekt se aktivn zú ast ují také interní doktorandi. Jejich projekty jsou tématicky zam ené dle tématu diserta ních prací. Organiza ním ízením projekt FRVŠ na FAST mimo prod kanátu pro rozvoj je tzv. pov ený pracovník FRVŠ (THP funkce), který zajiš uje evidenci projekt v systému ISARF. Výhledov se bude fakulta každoro n podílet na zpracování a podávání t chto projekt , tak aby byl rozvíjen strukturovaný systém vzd lávání. Podporovány budou projekty interních doktorand . Projekty jsou podávány v souladu s dlouhodobým zám rem VŠB-TUO i dlouhodobým zám rem FAST jak po stránce pedagogické, tak po stránce v dy a výzkumu.



verze: C2

Str.: 41/45



Tab. Projekty FRVŠ p ijaté k ešení Rok

2004 3.6.9.

Projety k ešení

Celkem

(celkem)

(K )

7

4 358 000

Z

toho

kapitálové

výdaje (K ) 4 131 000

Projekty ESF

Od roku 2004 se fakulta zapojila do innosti v rámci ESF a výzev MŠMT Praha R. V roce 2005 se fakulta zú astní jako koordinátor za VŠB-TUO podání projektu v 1.výzv pro p edkládání žádostí o finan ní podporu programu rozvoj lidských zdroj pro Opat ení 3.2 Podpora terciárního vzd lávání, výzkumu a vývoje. Podávaný projekt v 04/2005 nese název Inovace metod a forem výuky pro po áte ní t ístup ové vzd lávání na VŠB-TU Ostrava. Další 2. výzva se o ekává v záv ru roku 2005. Fakulta stavební se této výzvy zú astní podáním dalšího projektu. 3.6.10.

Edi ní innost

Edi ní innost na fakult je ízena Edi ní radou Fakulty stavební. Edi ní ráda koordinuje vydávání skript, zajiš uje vydávání monografií pro profesorská ízení, koordinuje a eviduje vydávání u ebních text a multimediálních pom cek na CD nosi ích, eviduje u ební texty p ístupné na www stánkách Fakulty stavební. 3.6.11.

ISO ve vzd lávání na FAST

V roce 2004 byly na fakult zahájeny práce, které souvisí se zavedením ISO ve vzd lávání na Fakult stavební. Zavedení systému managementu jakosti je strategickým rozhodnutím fakulty. V první etap byl ustanoven: a) manažer ISO, b) správce ízených dat, c) fakultní metrolog. Dále byl ustanoven tým interních auditor , který vede p edseda akademického senátu. Interní audito i byli proškoleni, prošli záv re nými testy a byli jmenováni do funkcí interních auditor Fakulty stavební. Audity -

interní audit na FAST: 03/2004

-

externí audit na FAST: 05/2004

-

audity budou probíhat každoro n 2x do roka (1x interní audit, 1x externí audit).



verze: C2

Str.: 42/45



4. Kvalita a kultura akademického života 4.1.

Sociální záležitosti student a zam stnanc

Odborné katedry Fakulty stavební jsou dislokovány v areálu L. Podéšt v Ostrav -Porub . Objekt byl rekonstruován v roce 2004 ukon ením II. etapy rekonstrukce. Byly provedeny úpravy interiéru pro pot eby výuky, výzkum i dislokaci zam stnanc pracoviš . Objekt je zateplen a byla provedena vým na oken. Objekt spl uje všechny požadavky hygienických p edpis a norem. Stravování je zajišt no v jídeln , strava je dovážena z centrální výva ovny VŠB-TUO. Dlouhodob se p edpokládá dostavba areálu o laboratorní prostory a velkokapacitní budovy.

4.2.

Informa ní a poradenské služby

Fakulta provozuje vlastní informa ní systém na Internetu v úzké vazb na IS školy. Je zpracována a bude rozvíjena standardizace systému a sjednocení koncepce fakultních stránek IS. Systém obsahuje vazby na další vysoké školy R, významné firmy z oblasti stavebnictví. Další poradenské a informa ní služby student m jsou popsány výše (Gaudeamus, Symbióza, Den otev ených dve í).

4.3.

Podpora mimo ádn nadaných

Fakulta vzhledem ke své velikosti d sledn uplat uje individuální p ístup ke student m. Studenti fakulty dlouhodob dosahují vynikajících výsledk na fakultní i mezinárodní sout ži tv r í innosti, která je organizována v sou innosti s ostatními Stavebními fakultami R a SR. S podporou významných firem R a regionu jsou vypisovány sout že pro studenty. V této innosti bude fakulta pokra ovat a dále je rozvíjet.

4.4.

Partnerství student – u itel

Zejména v magisterských a doktorských programech jsou v rámci problémov orientované výuky ešena témata navazující na v deckovýzkumnou innost akademických pracovník , jejich tv r í a dopl kovou innost. Bude udržován typický individuální p ístup ke zpracování bakalá ských, magisterských a doktorských prací. V tšina zadání záv re ných prací studia p ichází z praxe.

4.5.

Kultura vzd lávacího a výzkumného procesu

Výuka probíhá v nov upravených prostorech, dlouhodob je ve výhledu výstavba dalšího objektu s laboratorními prostorami a velkokapacitními posluchárnami. Ú ely jsou postupn vybavovány nejmodern jší audiovizuální technikou, výpo etní technikou a informa ními technologiemi. U ebny a pracovny, laborato e mají úst ední vytáp ní s m ením a regulací teploty. Tabule jsou bezprašné. K zlepšování podmínek výuky budou i nadále využívány projekty FRVŠ a TaRP.

4.6.

Spolupráce FAST s absolventy

Na fakult vyvíjí innost Klub p átel stavební fakulty absolvent . Jsou po ádány p ednášky, odborné exkurze a besedy s vým nou neformálních informací o úsp šnosti absolvent , požadavcích na úpravu studijních program a získávány jsou i nám ti pro diplomové práce a dopl kovou innost.



verze: C2

Str.: 43/45


4.7.


Ubytování a stravovací služby školy

Fakulta v plné mí e využívá služeb Kolejí a menz VŠB-TUO.

4.8.

Podmínky pro t lovýchovnou, sportovní a další innost student

Studenti a zam stnanci fakulty využívají a budou využívat sportovní za ízení školy, v areálu LP jsou dv t locvi ny, tenisové h išt a h išt pro košíkovou. innost na sportovištích probíhá v rámci povinné t lesné výchovy student , zájmové t lovýchovy zam stnanc a student . I nadále budou vy le ovány finan ní prost edky pro rozvoj, údržbu a zlepšování vybavení sportovních za ízení. Organizovány jsou sportovní turnaje a sportovní dny. V tšina výukových laborato í výpo etní techniky, ateliér a studoven je student m k dispozici i mimo rozvrhovanou výuku. Na kolejích jsou k dispozici studovny pokoje mají po íta ové sít .



verze: C2

Str.: 44/45



Seznam zm n a revizí Datum

Nová

Obsah zm ny / revize

verze

24.2.2005

A1

První vydání

5.5.2005

B1

Druhé vydání

11.11.2005

C1

T etí vydání

3.3.2006

C2

Revize dokument 2006



verze: C2

Platí od

Str.: 45/45

Dlouhodobý zámr vzdlávací, vdecké a výzkumné

Recommend Documents