Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech Tomáš Roubal, OECD 19. června 2012 Organizace následné a dlouhodobé zdravotní péče: Co nemocní potřebují a co jim dnes nabízíme?

1

Přehled prezentace ●

Definice dlouhodobé péče

●

Mezinárodní srovnání

●

Fakta a čísla z ČR

●

Příloha

2

Definice dlouhodobé péče – OECD ●

●

●

Dlouhodobá péče je škála služeb potřebná pro osoby se sníženou funkční kapacitou (fyzickou nebo kognitivní), v jejímž důsledku jsou po delší dobu závislé na pomoci v základních aktivitách každodenního života (ADL – koupání, používání toalety, oblékání, krmení, vstávání ze židle nebo postele, pohyb po místnosti). [OECD] Tato osobní komponenta péče je často poskytována společně se základními zdravotními službami (například ošetřovaní ran, řešení bolesti, podávání léků, monitorování, prevence, rehabilitace nebo paliativní péče). Poskytování pomoci v ADL a základních zdravotních služeb může být kombinováno s pomocí v instrumentálních aktivitách denního života (například pomoc v péči o domácnost, přípravě jídla, nakupování, transport). 3

Definice dlouhodobé péče – WHO ●

●

●

Dlouhodobá péče je systém činností, které umožňují osobám, které nejsou plně schopny si sami zajistit péči o vlastní osobu, udržet maximální možnou kvalitu života podle jejich individuálních preferencí, s co nejvyšším možným stupněm nezávislosti, autonomie, účasti na životě společnosti, osobního uspokojení a lidské důstojnosti. Dlouhodobá péče je poskytována neformálně (prostřednictvím rodiny, přátel nebo sousedů) a/nebo formálně (prostřednictvím zdravotních a sociálních služeb). Formální podpůrný systém v sobě zahrnuje široké spektrum komunitních služeb i institucionální péči poskytovanou v ošetřovatelských domovech a v hospicích. K formální dlouhodobé péči je řazeny i léčebné postupy, které slouží k zastavení nebo 4 zvrácení průběhu onemocnění nebo disability.

Fyzická a duševní zdatnost

Duševní a fyzická kapacita kohorty

5

Mezinárodní srovnání ●

Způsoby zajištění se liší v různých státech – formální/neformální, role rodiny a státu – domácí/institucionální, – Kompenzace in cash/in benefit, – Vliv kultury a historického vývoje na způsob poskytování – velmi odlišné – Kvalita dat předurčuje kvalitu srovnávání se, přesto jsou rozdíly značné

6

Zdroj: OECD Health Data 2011 0,30

0,30

0,41

0,43

0,60

0,65

0

7

0,01

0,09

0,20

0,84

0,84

0,90

Social LTC

0,21

1,00 0,91

1 1,00

1,20

1,30

1,80 1,70 1,39

2,20

2,20

3,70

% of GDP

1,30

2 1,90

3 2,50

4 3,80

Výdaje na dlouhodobou péči v zemích OECD Health LTC

Projekce nárůstu veřejných výdajů na dlouhodobou péči – ČR = 100% nárůst 150%

Polsko Německo Nizozemí EU27 Rakousko Dánsko

100%

Švédsko

50%

Česká republika

Zdroj: Evropská komise, The 2012 Ageing Report

2060

2055

2050

2045

2040

2035

2030

2025

2020

2015

2010

0% 8

Vliv různých scénářů na vývoj výdajů za dlouhodobou péči v EU27 (% HDP) Zvýšení počtu osob ve veřejných systémech zajištění

Základní varianta

Posun k více formální péči

Konstantní disabilita Posun k for. péči Více ve veř. sys. Konvergence nákladů

Konstantní disabilita

AWG model

9

Zdroj: Evropská komise, The 2012 Ageing Report

% osob 65+ žijících v institucích nebo přijímajících formální péči doma % osob 65+ 20 15

Doma Instituce

10 5 0

10

Zdroj: OECD Health Data 2011

Podíl osob starších 65 let, kteří dostávají formální péči doma/v instituci 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Instituce Zdroj: OECD Health Data 2011

Doma

11

Normativní vymezení v ČR ●

Zákon o sociálních službách (č. 108/2006 Sb.) – osoby, které jsou závislé na cizí pomoci -> příspěvek na péči – přirozeným sociálním prostředím se rozumí rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity,

●

Zákon o zdravotních službách (č. 372/2011 Sb.) – Druhem je „ošetřovatelská péče“, formou je zdravotní péče lůžková nebo poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta – a) návštěvní služba, b) domácí péče, – Vlastním sociálním prostředím pacienta se pro účely tohoto zákona rozumí domácí prostředí pacienta nebo prostředí nahrazující domácí prostředí pacienta, například zařízení sociálních služeb, 12

300 000 příjemců příspěvku na péči ● ●

● ● ● ●

Třetina mužů, dvě třetiny žen 100 000 mladších 65 let

38% st. 1 30% st. 2 20% st. 3 12% st. 4

Rok 2009 13

Populace závislá na pomoci v ČR ● ●

●

Cca 400 000 osob – ne všichni mají příspěvek na péči Nejčastěji potřebují pomoc s vstáváním a leháním z postele/ze židle a pomoci s koupelí či sprchováním [EHIS] Téměř všechny osoby s problémy s ADL/IADL jsou chronicky nemocné – vysoký krevní tlak, pohybové problémy (artritida, osteoporóza, bolesti zad) a následky mrtvice a infarktu, Alzheimerova choroba a demence [EHIS]

=> Výdaje za zdraví jsou výrazně vyšší [EHIS] ●

●

Osoby s ADL/IADL omezením v domácnostech žijí častěji osaměle než průměrná populace [SILC] Neschopnost postarat se o sebe implicitně obsahuje i snížení pracovní aktivity osob

=> nižší příjem domácností těchto osob.14 [EHIS]

Třetina v zařízeních • Zdravotnická zařízení – cca 70 000 pacientů, 4,1 mil. ošetřovacích dnů • Pobytová zařízení sociálních služeb – cca 60 000 klientů, 11 000 trvale upoutaných na lůžko, ale 16% v domovech pro seniory bez PnP • Pracovníci zajišťující péči – cca 75 000 • ZZ lůžková – 1 500 lékařů a 8 500 ZPBD, 5700 ZPOD, 1000 ZPSZ, • ZZ domácí péče – 2500 pracovníků v domácí péči • Sociální oblast – těžko zjistitelné - cca 55 000 (všechny profese) 15

Dvě třetiny jsou v domácnostech ● ●

●

●

●

●

60% žen, 25% žije samo v domácnosti jsou chronicky nemocné, mají problémy s mobilitou mají nižší příjmy a vyšší potřebu zdravotní péče 16% starších 65 let využívají formální služeb, dovážka jídla, osobní přeprava, domácí práce [EHIS] struktura domácnosti determinuje způsob zajištění 16 200 000 „pracovních úvazků“

Průměrné náklady ve vybraných segmentech uhrazené VZP ČR v roce 2009 přepočítané na pojištěncoměsíce v Kč na měsíc Průměrné náklady Celkové

Bez příspěvku S příspěvkem 1 669 Kč

8 275 Kč

496%

831 Kč

3 945 Kč

475%

Ošetř. lůžka a LDN

17 Kč

845 Kč

4971%

Odborné léčebné ústavy

34 Kč

339 Kč

997%

Domácí péče

4 Kč

236 Kč

5900%

Ošetř. péče v soc. zařízeních

0 Kč

249 Kč 249000%

Lázně a ozdravovny

3 Kč

5 Kč

167%

16 Kč

23 Kč

144%

Léky a prostředky

311 Kč

1 604 Kč

516%

Ostatní

453 Kč

1 029 Kč

227%

Nemocnice a ambulance

Fyzioterapie

17

Zdroj: Dzúrová D. et al. , Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011

Celkové náklady na zdravotní péči osob dle stupně závislosti dle věku

18

Zdroj: Vachek S., Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči, MPSV, 2011

Děkuji za pozornost

[email protected] [email protected] 19

Doporučené zdroje a literatura: ●

●

●

●

OECD, Help Wanted? Providing and Paying for LongTerm Care, 2010 http://www.oecd.org/health/longtermcare/helpwanted EK, The 2012 Ageing Report: economic and budgetary projections for the EU-27 Member States (2010-2060) http://ec.europa.eu/economy_finance/publications/eur opean_economy/2012/pdf/ee-2012-2_en.pdf European Center – Facts and Figures on Long-Term Care, 2009 http://www.euro.centre.org/data/1258467686_61318.p df MPSV – Aktivita č.12, Podpora procesů v sociálních službách, 2012 http://www.mpsv.cz/cs/10763 20

Zdroje dat v ČR ● EHIS – Evropské výběrové šetření o zdraví. ÚZIS, 2008 [http://www.uzis.cz/publikace/evropskevyberove-setreni-zdravi-ceske-republice-ehis-2008] ● SILC – Životní podmínky 2010, ČSÚ [http://www2.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/3 012-11-r_2011] ● OECD Health Data database – 2012 edition: OECD Health Data 2012 will be released on June 28th – [http://stats.oecd.org/index.aspx?DataSetCode=HE ALTH_STAT] ● Analýzy MPSV – [http://www.mpsv.cz/cs/10763]

21

Příloha ●

Aneb co se do 15 minut nevešlo

22

23

DIAGNÓZY VEDOUCÍ K PŘIZNÁNÍ PŘÍSPĚVKU NA PÉČI, LPS

200 000 tisíc „pracovních“ úvazků neformální pečujících v domácnostech ●

Počet hodin péče v domácnostech, neformální péče

24

Hodnota práce v rámci dlouhodobé péče v Kč (odhad)

25


Hodnota práce v rámci dlouhodobé péče v Kč (odhad)

26


Kohabitace se mezi kontinenty liší ●

●

Děti za prací, na stáří na venkov a za sluníčkem k moři

27

Důvody poskytnutí zdravotní péče ve vlastním prostředí osoby odbornost 913

odbornost 925

28


Vybrané tabulky z analýzy

●

Dagmar Dzúrová, Jana Spilková, Robert Goš, Tomáš Roubal. Spotřeba zdravotní péče příjemci příspěvku na péči. MPSV. 2011, financované z ESF

29

30

31

32

Celkové náklady na zdravotní péči příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce)

33

(přepočtené na pojištěncoměsíce)

34

Náklady na léky a zdravotnické prostředky příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce)

35

přepočtené na pojištěncoměsíce

36


37


38


39

Náklady na homecare příjemců příspěvku na péči (přepočtené na pojištěncoměsíce)

40


41

Odbornost 913 přepočtené na pojištěncoměsíce

42

Dlouhodobá zdravotní péče v číslech

Recommend Documents