Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Veřejná ekonomika
DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR Long-term unemployment in chosen regions in the Czech Republic Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Markéta Řežuchová
Lucie HAVLÁTOVÁ
Brno, květen 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra veřejné ekonomie Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
HAVLÁTOVÁ Lucie
Obor:
Veřejná ekonomika
Název tématu:
DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST VE VYBRANÝCH REGIONECH ČR Long-term unemployment in chosen regions in the Czech Republic
Zásady pro vypracování
Problémová oblast: Práce se týká dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných regionech ČR, strukturou uchazečů o zaměstnání postižených dlouhodobou nezaměstnaností a nástroji politiky zaměstnanosti cílené na tyto skupiny uchazečů. Cíl práce: Identifikovat příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti a zhodnotit účinnost nástrojů politiky zaměstnanosti určené k řešení této problematiky ve vybraných regionech. Postup práce a použité metody: Vymezení základních pojmů a vztahů; struktura a vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných regionech; realizované nástroje politiky zaměstnanosti určené k řešení situace dlouhodobě nezaměstnaných; zhodnocení účinnosti PZ realizované vybranými ÚP, závěry a doporučení. Předpokládané metody: deskripce, komparace a následná syntéza.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran
Seznam odborné literatury: Dlouhodobá nezaměstnanost a záchranná sociální síť :(srovnávací studie tří okresů). Edited by Tomáš Sirovátka - Ivo Řezníček. Vyd. 1. Brno : Masarykova univerzita, 1995. 117 s. ISBN 80-210-1246-3. Enhancing the effectiveness of active labour market policies. Paris : Organisation for Economic Co-operation and Development, 1996. 49 s. ISBN 92-64-14908-2. Politika zaměstnanosti. Edited by Renáta Halásková. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 145, 6 s. ISBN 9788073685225. Společenské souvislosti trhu práce. Edited by Dagmar Brožová. Vyd. 1. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 80-86429-16-4.
Vedoucí bakalářské práce:
Ing. Markéta Řežuchová
Datum zadání bakalářské práce:
23. 11. 2009
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 23. 11. 2009
………………………………………… děkan
J m én o a p ří j m en í au t o ra: Náz ev b ak al á řs k é p r áce: Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě: Kat ed ra: Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce: R o k o b h aj o b y:
Lucie Havlátová Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných regionech ČR Long-term unemployment in chosen regions in the Czech Republic Veřejné ekonomie Ing. Markéta Řežuchová 2010
Anotace Předmětem bakalářské práce „Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných regionech ČR“ je stručná charakteristika regionu Žďár nad Sázavou a regionu Brno-venkov se zaměřením na dlouhodobou nezaměstnanost a její rozbor na jednotlivé skupiny, které jsou dlouhodobou nezaměstnaností zasaženy. Další část je zaměřena na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky zaměstnanosti v těchto regionech. V poslední části jsou shrnuty získané poznatky a navržena doporučení.
Annotation The subject of my thesis “Long-term unemployment in chosen regions in the Czech Republic“ is a brief description of the region Žďár nad Sázavou and region Brno-venkov with a focus on long-term unemployment and division into individual groups which are affected by long-term unemployment. The next section is focused on solutions to long-term unemployment through active labour policies in these regions. The last part sums up acquired findings and proposed recommendations.
Klíčová slova Nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti
Keywords Unemployment, long-term unemployment, active labour policy
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných regionech ČR vypracovala samostatně pod vedením Ing. Markéty Řežuchové a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 19.5.2010 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Ráda bych poděkovala Ing. Markétě Řežuchové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Zdeňce Bubákové, paní Janě Klementové, Mgr. Michalu Horákovi z úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou, paní Petře Dobrovolné z úřadu práce Brno – venkov za poskytnuté informace a konzultace a ostatním, kteří přispěli k vypracování této práce.
OBSAH ÚVOD.........................................................................................................................................8 1 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI................9 1.1 Složky nezaměstnanosti ............................................................................................10 1.2 Dlouhodobá nezaměstnanost ....................................................................................11 1.2.1 Rizikové skupiny nezaměstnaných ...................................................................12 1.2.2 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti............................................................13 1.2.3 Strategie dlouhodobě nezaměstnaných .............................................................14 1.3 Nezaměstnanost v ČR a v Evropě.............................................................................15 1.4 Politika zaměstnanosti ..............................................................................................16 1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti..........................................................................17 1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti .........................................................................18 2 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V REGIONECH............................................21 2.1 Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou................................................................21 2.2 Charakteristika okresu Brno-venkov ........................................................................22 2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou .......................................23 2.3.1 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů ..................................................25 2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost v okrese Brno-venkov................................................26 2.4.1 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů ..................................................27 3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V REGIONECH........................................30 3.1 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou ....................................30 3.1.1 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou ........................30 3.1.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou...............31 3.2 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Brno-venkov.............................................35 3.2.1 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Brno-venkov ................................35 3.2.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov .......................37 4 ZHODNOCENÍ REALIZOVANÉ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI .............................41 4.1 Realizované nástroje aktivní politiky zaměstnanosti................................................42 4.2 Opatření ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným ..................................................44 ZÁVĚR .....................................................................................................................................46 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ......................................................................................48 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK.......................................................................................50 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................................51 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................52 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................................53
ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolila dlouhodobou nezaměstnanost ve vybraných regionech ČR. Nezaměstnanost je zcela jistě závažným problémem nejen v regionech, které jsem si pro svoji práci zvolila, ale také v celé České republice a stejně tak v ostatních státech světa, zejména pak její dlouhodobá složka. Nezaměstnanost má rozsáhlé ekonomické důsledky pro stát i pro jeho občany, přičemž občanů se týká také i v jiných rovinách než jen v ekonomické. Ovlivňuje jejich životní styl i jejich možnosti, které mají díky financím získaným ze zaměstnání. Pokud člověk zůstane dlouhou dobu bez práce, je pro něj často obtížné se pak navrátit do pracovního procesu a získat zpět pracovní návyky. Cílem práce je identifikovat příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti a zhodnotit účinnost nástrojů politiky zaměstnanosti určené k řešení této problematiky ve vybraných regionech. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. V první kapitole je uvedena charakteristika dané problematiky, kde je rozebrána nezaměstnanost obecně. V další části je podrobněji charakterizována dlouhodobá nezaměstnanost. Kapitola obsahuje údaje o nezaměstnanosti v České republice a srovnání České republiky s jinými evropskými státy z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti. Závěrečná část kapitoly se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména na vymezení pasivní i aktivní složky. Druhá kapitola je zaměřena na dlouhodobou nezaměstnanost ve Žďáre nad Sázavou a Brnovenkov. První část kapitoly se zabývá stručnou charakteristikou regionů. Druhá část se týká dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných okresech. Rozebrána je struktura dlouhodobé nezaměstnanosti, na jejímž základě byly identifikovány skupiny uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v daných okresech nejproblémovějšími. Třetí kapitola je zaměřena na aktivní politiku zaměstnanosti, která je v okresech Žďár nad Sázavou a Brno-venkov realizována. Kapitola se specializuje zejména na nástroje, které jsou přednostně využívány k řešení problému dlouhodobé nezaměstnanosti ve zkoumaných okresech. Poslední kapitola práce obsahuje zhodnocení dlouhodobé nezaměstnanosti v okresech Žďár nad Sázavou a Brno-venkov a srovnání nástrojů, které jsou v daných okresech využívány k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti. Závěrečná část kapitoly obsahuje doporučení, která byla navržena na základě analýzy dlouhodobé nezaměstnanosti a realizované politiky zaměstnanosti ve vybraných regionech. V první části práce byla využita metoda deskripce, sekundární analýzy, komparace a následné syntézy bylo využito při zpracování případové studie realizované politiky zaměstnanosti ÚP Žďár nad Sázavou a Brno-venkov. 8
1 DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Nejprve je důležité vymezit pojmy jako je zaměstnanost a nezaměstnanost. Různé instituce mají různé vymezení nezaměstnanosti, ale i definice u jednotlivých autorů, kteří se zabývají touto problematikou, se různí. Přesto lze identifikovat základní shodné charakteristiky. „Za zaměstnané se považují všechny osoby patnáctileté a starší, obvykle bydlící na sledovaném území, které v průběhu referenčního týdne pracovaly alespoň 1 hodinu za mzdu, plat nebo jinou odměnu, nebo sice nebyly v práci, ale měly formální vztah k zaměstnání; hlavním kriteriem pro zařazení mezi zaměstnané je tedy vyvíjení jakékoliv odměňované pracovní aktivity. Není proto rozhodující, zda pracovní aktivita těchto osob měla trvalý, dočasný, sezónní či příležitostný charakter a zda měly jen jedno nebo více souběžných zaměstnání, nebo zda současně studovaly, pobíraly nějaký důchod apod.“1 „Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce.“ 2 „Obecná míra nezaměstnanosti (ILO) je počítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle mezinárodních definic a doporučení (Eurostatu a Mezinárodní organizace práce ILO). Jedná se o odhady z výběrového šetření pracovních sil. Předmětem šetření jsou všechny osoby obvykle bydlící v soukromých domácnostech. Šetření se nevztahuje na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Z toho důvodu jsou údaje za určité skupiny obyvatelstva, zejména za cizí státní příslušníky žijící a pracující na území republiky, k dispozici v omezené míře.“3 „Nezaměstnaní jsou uchazeči o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání.“4 „Od 3. čtvrtletí 2004 přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k metodické změně spočívající v odlišném zahrnování některých skupin osob jak do čitatele, tak do jmenovatele. 1
Český statistický úřad:Makroekonomické údaje [online], 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW:
. 2 ČSÚ – Rychlé informace:Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS [online], 2010 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: . 3 Český statistický úřad:Makroekonomické údaje [online], 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: . 4 Nezaměstnanost : V dubnu výrazný pokles nezaměstnanosti [online], 2010 [cit. 2010-01-25]. Dostupný z WWW: .
9
V čitateli je počet tzv. dosažitelných neumístěných uchazečů o zaměstnání (vč. občanů ČR a občanů EU (EHP)“5 Dosažitelní uchazeči: „Jedná se o uchazeče o zaměstnání, kteří mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. Za dosažitelné se nepovažují uchazeči o zaměstnání ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti, uchazeči, kteří jsou zařazení na rekvalifikační kurzy, nebo uchazeči, kteří vykonávají krátkodobé zaměstnání, a dále uchazeči, kteří pobírají peněžitou pomoc v mateřství nebo kterým je poskytována podpora v nezaměstnanosti po dobu mateřské dovolené.“6 Obecně se pro výpočet nezaměstnanosti používá ukazatel míry nezaměstnanosti. Je to podíl nezaměstnaných ke všem osobám, které jsou schopné pracovat.
1.1 Složky nezaměstnanosti Nezaměstnanost je rozdělena na několik typů, které se liší například délkou nebo postihují různé skupiny lidí s různými kvalifikacemi. Frikční Nezaměstnanost je spojena s fluktuacemi pracovníků na trhu práce. I kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, v důsledku těchto fluktuací je určitá skupina lidí nezaměstnaná vždy. Takto dočasně nezaměstnaní jsou ti, kteří mění zaměstnání, absolventi škol nebo ženy, kterým končí mateřská dovolená. Těmto lidem totiž nějakou dobu trvá, než najdou vhodné pracovní místo. Specifickým typem frikční nezaměstnanosti je sezónní nezaměstnanost (např. práce v zemědělství nebo ve stavebnictví).7 Strukturální Nezaměstnanost vzniká v důsledku strukturálních změn v ekonomice. Strukturální změny souvisí s tím, že ekonomika se nevyvíjí stejnoměrně. Různá odvětví mají odlišný rozvoj, některá vzkvétají, jiná procházejí útlumem. Strukturální změny potom způsobují, že poptávka po některých profesích roste, po jiných naopak klesá.8 Rektořík uvádí, že jde o nezaměstnanost způsobenou například krachy podniků a oborů. Lidé mohou být i velmi kvalifikovaní, ale v podmínkách nové situace nevyužitelní. V opačném 5
Český statistický úřad:Makroekonomické údaje [online], 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: . 6 Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska : Nezaměstnanost v krajích a okresech [online], 2000 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . 7 MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7,str. 343 8 MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7,str. 343
10
případě se stává, že s vývojem ekonomiky roste poptávka po profesích, kterých je naopak nedostatek. 9 Cyklická Vzniká v důsledku krátkodobých cyklických fluktuací. Je-li ekonomika ve fázi recese, průvodním jevem je nárůst nezaměstnanosti. V případě cyklické nezaměstnanosti je celkový trh práce v nerovnováze, protože celková nabídka práce převyšuje celkovou poptávku po práci.10
1.2 Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost je specifický druh nezaměstnanosti, která obecně postihuje zejména určité okruhy lidí, kteří jsou znevýhodnění na trhu práce. Jsou to například starší osoby, osoby se zdravotním postižením, osoby mající nízkou kvalifikaci a podobně. Podrobněji uvedeno níže. Tento typ nezaměstnanosti je všeobecně nebezpečný, protože čím déle jsou lidé nezaměstnaní, tím větší problém mají se zařazením na trh práce. Postupem času se stávají téměř nezaměstnatelnými. Nejsou totiž schopni a ani ochotni se znovu zařadit do pracovního procesu. „Osoby s dlouhou dobou bez práce ztrácejí kvalifikaci, chuť pracovat, zvykají si na život bez práce a hledají obživu jinak než prací, většinou za hranicí zákonnosti nebo na úkor sociálních dávek životního minima. Vzdělání je jedním z rozhodujících faktorů nezaměstnanosti vůbec, dlouhodobé nezaměstnanosti pak zvláště. S jeho růstem klesá. Jsou i jiné rozdíly dlouhodobě nezaměstnaných žen byl a je stále vyšší počet než nezaměstnaných mužů.“11 Dle Mareše je důležitá informace o délce trvání nezaměstnanosti s důrazem na tzv. dlouhodobou nezaměstnanost. Distribuce nezaměstnaných osob podle délky nezaměstnanosti vypovídá nejen o struktuře nezaměstnanosti, ale i o nárocích na sociální stát. Informace o délce nezaměstnanosti je významná pro určení problémových regionů či sociálních kategorií. Vyšší riziko nesou příslušníci některých sociálních skupin. Stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, tak i opakovaná nezaměstnanost může ve vyšší míře postihovat některé regiony nebo sociální kategorie. 12 Pokud je nezaměstnanost pouze krátkodobá, nepůsobí závažné problémy ani pracovníkům, ani ekonomice. Je to dáno tím, že lidé k tomu, aby našli nové pracovní místo odpovídající jejich kvalifikaci a schopnostem, potřebují nějaký čas. Ovšem dlouhodobá nezaměstnanost (nejen dle Brožové) už závažným problémem je. Když se lidem po dlouhou dobu nedaří najít 9
REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Ekonomika řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-86929-29-3 str. 274 10 MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. 1. vyd. Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7 str. 343 11 Velkým problémem je dlouhodobá nezaměstnanost: Hospodářské noviny - iHned : KarieraWeb [online]. 2005 [cit. 200912-29]. Dostupný z WWW: . 12 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994.152 s. ISBN 8990142494 str. 24-25
11
vhodné pracovní místo, je možné, že se dostanou do ekonomických potíží, které začínají propadem životní úrovně a někdy mohou vést až k existenčním problémům celé rodiny. Tyto problémy pak spouštějí lavinu problémů sociálních a psychologických, velké ztráty působí i v ekonomice (například nižší produkt, úspory a daně).13 „ Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje především nekvalifikovanou pracovní sílu s nízkým či žádným vzděláním, kvalifikovanou, dlouhodobě zaměstnanou pracovní sílu, ale nepružnou, obyvatele ze zaostávajících a venkovských oblastí, příslušníky etnických minorit a imigranty, zdravotně postižené, mladistvé, zejména problémové jedince.“14 Podle Brožové může být další příčinou dlouhodobá mzdová strnulost na pracovních trzích, kdy mzdy neklesají ani v době velké nezaměstnanosti. Dlouhodobé mzdové dohody totiž brání poklesu mezd. Tyto dohody jsou výsledkem kolektivních vyjednávání odborů se zaměstnavateli, které totiž nepřistoupí na pokles mezd. Obdobně mohou působit i vysoké podpory v nezaměstnanosti. S rostoucí výší a délkou jejich vyplácení slábne úsilí a motivace nezaměstnaných pro hledání nového pracovního místa. Slábne také snaha nezaměstnaných přizpůsobit se požadavkům na trhu práce15
1.2.1 Rizikové skupiny nezaměstnaných „Pokles zaměstnanosti určitých vybraných skupin osob na trhu práce ve vyšší míře ohrožuje převážně tzv. obtížně zaměstnatelné skupiny osob na trhu práce. Rizikovost těchto skupin osob narůstá v případě ztráty zaměstnání.“16 Dle zákona o zaměstnanosti se při zprostředkování zaměstnání věnuje zvýšená péče některým skupinám uchazečům o zaměstnání. „Jsou to zejména:17 - fyzické osoby se zdravotním postižením, - fyzické osoby do 20 let věku, - těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu, - fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku, - fyzické osoby starší 50 let věku, - fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, - fyzické osoby, které potřebují zvláštní pomoc; těmito osobami se rozumí zejména fyzické osoby, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, fyzické osoby společensky nepřizpůsobené, fyzické osoby po ukončení 13
BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1 vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 8086429164 str 187 14 WINKLER, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X str. 66 15 BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 8086429164 str. 187 16 WINKLER, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X str. 18 17 Podnikatel.cz:Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 20010-03-22]. Dostupný z WWW: .
12
výkonu trestu odnětí svobody nebo po propuštění z výkonu ochranného opatření zabezpečovací detence a fyzické osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí.“
1.2.2 Důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti Dlouhodobá nezaměstnanost nemusí mít negativní dopady pouze na nezaměstnané jedince, ale má jisté dopady i na stát a na státní rozpočet. Mezi následky dlouhodobé nezaměstnanosti na stát patří zvýšení nároků na státní rozpočet, při vyplácení dávek v nezaměstnanosti a dalších podpor. Dále stát tratí na neodvedených daních a daňových úlevách. Mimo jiné dochází také k nárůstu patologických jevů a nestabilitě společnosti18 Dopady na jedince • Snížení životní úrovně - ztráta zaměstnání přináší nezaměstnanému snížení objemu financí, kterými může disponovat, kvůli tomu nezaměstnaný nedokáže zachovat svoji obvyklou úroveň spotřeby, což způsobuje tzv. relativní deprivaci. Tento pojem znamená psychické vyloučení jedince z konzumu, který je významnou aktivitou člena moderní společnosti.19 •
Změna vnímání času a ztráta zájmu o život ve společnosti - pobyt v zaměstnání tvoří u zaměstnaného člověka velkou část dne, který tak má svou určitou strukturu a řád. Když dojde ke ztrátě zaměstnání, pro většinu lidí to představuje psychické břemeno. Čas pro nezaměstnaného přestává hrát důležitou roli, není smysluplně využíván, život se stává nudným, prohlubuje se pasivita a vytrácí se motivace k jakékoliv činnosti. Nezaměstnaní jsou jistým způsobem vyloučení ze života společnosti, mají pocit, že jejich život ztratil význam, ztrácejí zájem o život a hodnoty společnosti, kterou nejsou uznáváni. 20
•
Sociální izolace a ztráta zájmu o život ve společnosti - „ztráta zaměstnání vede k sociální izolaci v dvojím smyslu slova. Jednak samo (ztracené) zaměstnání je významným zdrojem (ztracených) sociálních kontaktů, jednak jeho ztráta vede k přerušení řady dalších sociálních kontaktů, jež s ním přímo nesouvisejí.“21
•
Ztráta statusu a zátěž rodinných vztahů - člověk ztrácí status zaměstnaného (což představuje statusový pád) a je nucen přijmout společensky méněcenný status nezaměstnaného, který je spojený s některými nepříjemnými povinnostmi, ale i se společenskými předsudky (ztráta zaměstnání jako viditelný důkaz osobního selhání).
18
MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172.s. ISBN 8086429083 str. 47 19 PLESNÍK, Vladimír, RICHTEROVÁ, Bohdana, QUISOVÁ, Silvie. Prolém dlouhodobé nezaměstnanosti : praxe a východiska. 1. vyd. Krnov : Reintegra, 2006. 100 s. ISBN 80-239-7140-9 str. 11 20 PLESNÍK, Vladimír, RICHTEROVÁ, Bohdana, QUISOVÁ, Silvie. Prolém dlouhodobé nezaměstnanosti : praxe a východiska. 1. vyd. Krnov : Reintegra, 2006. 100 s. ISBN 80-239-7140-9 str. 12-14 21 MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994.152 s. ISBN 8990142494 str. 69
13
Nezaměstnaný je činěn odpovědným za svůj stav a očekává se od něj, že ho změní. Ve společnosti je tlak na to, aby nezaměstnaný věnoval více času aktivnímu hledání práce a byl ochotný přijmout jakoukoli práci za jakoukoli cenu. Celá rodina nezaměstnaného je zasažena negativním dopadem ztráty zaměstnání. Rodina musí omezit svůj životní standard a zavést úsporná opatření, protože je snižována životní úroveň rodiny. Napětí může vést k neshodám mezi partnery a ohrožovat tak stabilitu celé rodiny.22 •
Zhoršení zdravotního stavu - podle výzkumů Buchtové (2002) více než polovina dlouhodobě nezaměstnaných uvedla subjektivní příznaky neurotických potíží, kterými jsou: úzkost, vnitřní neklid, podrážděnost, bolesti hlavy, nespavost, zvýšenou únavu a žaludeční potíže. Nezaměstnanost je chápána jako stresor a vede k různým reakcím vyvolávajícím psychosomatické poruchy.23
1.2.3 Strategie dlouhodobě nezaměstnaných (Lazarus 1984, Bollová 2000) a (Kuhl 1994, Bollová 2000) popisují dva typy nezaměstnaných: Aktivní - „snaží se neustále vyhledávat nové informace ve všech dostupných zdrojích, stresová situace ztráty práce u tohoto typu mobilizuje psychickou energii.“24 Pasivní - „novým informacím se vyhýbá, vyčkává na řešení samo od sebe, pokouší se na situaci nemyslet, nepřipouštět si ji, čímž se snaží eliminovat stresové podněty na nejnižší možnou míru.“25 Dlouhodobě nezaměstnaní zaujímají určité pozice a role, inklinují k různým strategiím jak se s nezaměstnaností vyrovnat. Někteří aktivně hledají práci pravidelně, nepracují v neformální ekonomice a nezneužívají pobírání sociálních dávek. Snaží se také doplňovat vzdělání a získávat nové dovednosti. Jiní se snaží práci získat i neformální cestou. Jsou i lidé, kteří nechtějí nebo nemusejí hledat práci, více se zajímají o své vlastní zájmy, není pro ně neobvyklé žít z omezených prostředků. 26
22
Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky : Psychologické aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti[online], 2009 [cit. 2010-01-27]. Dostupný z WWW: . 23 PLESNÍK, Vladimír, RICHTEROVÁ, Bohdana, QUISOVÁ, Silvie. Prolém dlouhodobé nezaměstnanosti : praxe a východiska. 1. vyd. Krnov : Reintegra, 2006. 100 s. ISBN 80-239-7140-9 str. 14 24 Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky:Životní strategie nezaměstnaných [online], 2009 [cit. 2010-01-27]. Dostupný z WWW: . 25 Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky: Životní strategie nezaměstnaných [online], 2009 [cit. 2010-01-27]. Dostupný z WWW: . 26 HORA, Ondřej. Strategie dlouhodobě nezaměstnaných. 1.vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008, 154,8 s. ISBN 9788087007983 str. 14
14
1.3 Nezaměstnanost v ČR a v Evropě Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj průměrné míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ČR od roku 1997 do roku 2008. Z tabulky je zřejmé, že se v roce 2004, díky nové metodice výpočtu, míra nezaměstnanosti snížila. Dále v tabulce vidíme, že nejvyšší míra nezaměstnanosti je v Ústeckém kraji (za rok 2008 – 9,9%), následuje Moravskoslezský kraj (2008 – 8,4%), vyšší nezaměstnanost vykazovaly i kraje Jihomoravský a Olomoucký (v obou byla v roce 2008 míra nezaměstnanosti 6,2%). Naproti tomu nejnižší nezaměstnanost má Praha (v roce 1997 dokonce 0,6%, v roce 2008 2,1%). Ostatní kraje se v roce 2008 pohybovaly v rozmezí 4-6% nezaměstnaných. Tabulka č. 1 Průměrná míra nezaměstnanosti v % dle metodiky MPSV Region
Průměrná míra nezaměstnanosti v % Původní metodika
Nová metodika
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2004
2005
2006
2007
2008
Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj
0,6 3,8 3,0 3,4 3,5 8,5 4,0 3,2 4,0 4,9 4,2 6,2 3,9 6,7
1,5 5,1 4,4 5,0 5,5 11,1 5,7 4,7 5,2 6,1 6,3 8,4 5,5 9,3
3,1 6,8 6,2 6,9 8,0 14,6 7,7 6,9 8,0 8,4 8,9 11,3 8,0 13,4
3,6 7,1 6,0 6,9 8,3 16,0 6,9 6,6 8,4 8,2 9,5 12,0 8,4 15,1
3,4 6,6 5,4 6,2 7,9 15,6 6,6 5,7 7,6 6,8 9,1 11,4 8,1 14,9
3,6 6,8 6,0 6,6 9,3 16,3 7,9 6,6 7,9 7,4 10,2 11,6 9,2 15,2
3,9 7,2 6,4 7,3 10,2 17,4 9,2 7,4 8,7 8,5 11,1 11,9 10,3 16,4
4,3 7,4 6,9 7,5 11,2 17,2 9,4 7,9 9,2 9,0 11,3 12,2 10,5 16,9
3,6 6,6 6,1 6,7 10,2 15,9 8,4 7,1 8,3 8,3 10,3 11,2 9,4 15,4
3,4 6,3 6,3 6,4 10,2 15,4 7,8 7,3 8,3 8,2 10,1 11,0 9,2 14,7
3,0 5,7 6,0 5,9 9,5 14,5 7,4 6,6 7,3 7,4 9,2 9,6 8,4 13,4
2,5 4,6 4,8 4,9 8,0 12,2 6,5 5,2 5,8 6,1 7,6 7,4 6,6 11,0
2,1 4,0 4,0 4,2 6,9 9,9 6,0 4,2 5,0 5,2 6,2 6,2 5,5 8,4
Celkem ČR
4,3
6,0
8,5
9,0
8,5
9,2
9,9
10,2
9,2
9,0
8,1
6,6
5,4
Zdroj: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/casove_rady
V ČR existují dvě metodiky zjišťování nezaměstnanosti - obecná a registrovaná. Registrovanou míru používá MPSV (Ministerstvo práce a sociálních věcí), jak ji vykazují úřady práce. Obecnou míru používá Český statistický úřad (ČSÚ). Specifickým typem je ukazatel dlouhodobé míry nezaměstnanosti. Do roku 1999 vykazuje vyšší procentuální vyjádření obecná míra nezaměstnanosti, od roku 2000 vykazuje vyšší čísla míra registrované nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti dle stávající metodiky od roku 2004 do roku 2008 poklesla téměř o 4 procentní body, z 9,19% na 5,54%. Také míra dlouhodobé nezaměstnanosti měla od doku 2004 klesající tendenci. V roce 2008 vykazovala hodnotu 2,10%. Podrobněji viz příloha č. 1 Srovnání dlouhodobé nezaměstnanosti ČR s evropskými zeměmi Nejprve je nutné zmínit, že Eurostat pro své potřeby definuje dlouhodobou nezaměstnanost jako nezaměstnanost, která je delší než 1 rok. Průměr 27 zemí EU se od roku 2000 do 2006 pohyboval kolem 4% dlouhodobě nezaměstnaných. Od roku 2006 však pomalu klesal až do roku 2008, kdy se přiblížil téměř ke 15
2%. ČR má velice podobný trend vývoje dlouhodobé nezaměstnanosti ve zkoumaném období. V roce 2000 byla hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti nad 4%, v roce 2008 se hodnota přiblížila ke 2%. Další zemí, jejíž dlouhodobá nezaměstnanost se blíží průměru EU je Francie. Mezi země, které mají nižší míru dlouhodobé nezaměstnanosti než je průměr EU patří Finsko, Velká Británie a Norsko. Dlouhodobá nezaměstnanost ve Velké Británii a Norsku se ve sledovaném období pohybuje do 2%. Graf č. 1 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných zemích 2000-2008 Dlouhodobá nezaměstnanost ve vybraných zemích v % (2000 - 2008) 14 12
ČR
10
EU 27 Finsko Francie
6
Norsko
%
8
Polsko 4
Slovensko
2
UK
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
roky
Zdroj: zpracováno na základě dat z Eurostatu
Finsko vykazovalo vyšší dlouhodobou nezaměstnanost než 2% do roku 2006. V tomto roce hodnota dlouhodobé nezaměstnanosti klesla pod již zmiňovaná 2%. Polsko a Slovensko měly mnohem větší hodnoty dlouhodobé nezaměstnanosti. Tyto země vykazovaly hodnoty mezi lety 2002-2005 nad 10% dlouhodobé nezaměstnanosti, Slovensko se dokonce pohybovalo v rozmezí mezi 11% a 12%. Od roku 2005 se dlouhodobá nezaměstnanost v obou těchto zemích snižovala a v roce 2008 země měly nejnižší hodnoty za sledované období.
1.4 Politika zaměstnanosti Nezaměstnanost je vážným problémem (zejména dlouhodobá nezaměstnanost), protože má nežádoucí dopady na jednotlivce i na stát – viz kapitola 1.3.2. Tento problém je nutné řešit (zejména z toho důvodu, že nadměrně zatěžuje státní rozpočet a mimo jiné může vést i k nestabilitě společnosti), proto zde existují různé nástroje, které můžeme souhrnně nazvat politikou zaměstnanosti. Politiku zaměstnanosti můžeme rozdělit na aktivní politiku zaměstnanosti a pasivní politiku zaměstnanosti. Obě mají svým způsobem řešit následky nezaměstnanosti, přičemž pasivní politika spíše kompenzuje alespoň částečně příjem, který nezaměstnaný nedostává, což může vést i k jisté demotivaci jedince. Naproti aktivní politika zaměstnanosti má pomáhat nezaměstnaným nalézt vhodné zaměstnání. Podrobněji uvedeno níže. 16
„Státní politiku zaměstnanosti vytváří stát a podílejí se na ní další subjekty činné na trhu práce, zejména zaměstnavatelé a odborové organizace; při provádění státní politiky zaměstnanosti spolupracuje stát s dalšími subjekty činnými na trhu práce, zejména s územními samosprávnými celky, profesními organizacemi, sdruženími osob se zdravotním postižením a organizacemi zaměstnavatelů.“27 „Politika zaměstnanosti se orientuje zejména na tyto aktivity28 - na rozvoj infrastruktury na trhu práce. Prostřednictvím sítě specializovaných institucí (úřady, zprostředkovatelny práce) zabezpečuje zprostředkovatelské, informační a poradenské služby. Vytváří tak dokonalejší informovanost o volných pracovních místech (jejich struktuře a náročnosti) i o uchazečích o práci (jejich kvalifikaci, požadavcích apod.), která při značné segmentaci trhu práce je nezbytná; - podporuje vytváření nových pracovních míst a pracovních činností. Poskytuje např. finanční podpory na nová pracovní místa zaměstnavatelům, začínajícím podnikatelům, podporuje veřejně prospěšné práce a usnadňuje zaměstnávání mladistvým a handicapovaných občanů; - zaměřuje se na zvýšení adaptability pracovní síly. Růst strukturální nezaměstnanosti staví požadavek adaptability a mobility velice kategoricky. Politika zaměstnanosti přispívá k organizování a podpoře rozmanitých rekvalifikačních programů; - podílí se na zabezpečení životních podmínek těch, kteří se stali dočasně nezaměstnanými formou dávek a podpor v nezaměstnanosti“
1.4.1 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politikou zaměstnanosti Halásková rozumí vyplácení podpor v nezaměstnanosti a případně ještě využití možnosti dřívějšího odchodu do důchodu. Do pasivní politiky zaměstnanosti jsou zahrnuty nejrůznější formy kompenzace za ztrátu výdělku v nezaměstnanosti a snaha o zlepšení životní situace nezaměstnaných ve formě podpor a úlev.29 Dle zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. má nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč, který30 - „získal v rozhodném období (rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 3 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu 32g) v délce alespoň 12 měsíců; překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou 27
Podnikatel. cz: Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW: . 28 Krebs, V. a kol.(2005, s.292-293)sociální politika In - HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 145,6 s. ISBN 9788073685225 str. 9 29 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 145,6 s. ISBN 9788073685225 str. 10 30 Podnikatel.cz: Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 2010-03-22]. Dostupný z WWW: .
17
-
požádal úřad práce, u kterého je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, není poživatelem starobního důchodu“
1.4.2 Aktivní politika zaměstnanosti „Aktivní politika zaměstnanosti je založena na upřednostnění preventivních a aktivních opatření před pasivním přístupem, kdy uchazečům o zaměstnání jsou pouze vypláceny dávky hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti, snižuje finanční náročnost státního rozpočtu na pasivní politiku zaměstnanosti, podněcuje hledání nových forem a metod využívání lidských zdrojů, podporuje sledovaný směr hospodářského rozvoje a umožňuje zapojení jednotlivých skupin uchazečů o zaměstnání.“31 Aktivní politika zaměstnanosti je dle Haláskové velmi důležitým nástrojem, který používá státní politika zaměstnanosti. Cílem této politiky je především napomáhat obtížně umístitelným skupinám osob ucházejících se o zaměstnání v jejich pracovním uplatnění na pracovním trhu. Tím se snižuje finanční náročnost státního rozpočtu, který by jinak vynakládal prostředky na pasivní politiku zaměstnanosti. 32 Definice aktivní politiky zaměstnanosti dle zákona o zaměstnanosti: „Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.“33 Dle zákona o zaměstnanosti vymezuje nástroje realizující aktivní politiku zaměstnanosti. Patří sem: 34 - Rekvalifikace – je vymezena jako získání, zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace. Je to forma získání nových teoretických a praktických znalostí a dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. Patří sem i její udržování a obnovování. Za rekvalifikaci je považováno i získání nové kvalifikace. Když se určuje rozsah a obsah kvalifikace, vychází se z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností jedince, který má rekvalifikaci podstoupit. - Investiční pobídky - jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele hmotně podporuje vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců.
31
Evropský sociální fond v ČR : Aktivní politika zaměstnanosti [online], 2008 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . 32 HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. Vyd. 1. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 145,6 s. ISBN 9788073685225 str. 49 33 Podnikatel.cz:Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 – 2010 [cit. 2009-12-29]. Dostupný z WWW: . 34 Podnikatel.cz: Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 2009-12-29]. Dostupný z WWW: .
18
-
-
-
-
Veřejně prospěšné práce - rozumí se jimi časově omezené pracovní příležitosti. Patří mezi ně zejména údržba veřejných prostranství, úklid a údržba veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činností ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních či jiných obecně prospěšných institucí. Tyto pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s úřadem práce, který muže zaměstnavateli poskytnout příspěvek. V této částce jsou zahrnuty odvody za zaměstnavatele - tedy sociální a zdravotní pojištění. Veřejně prospěšná práce musí splňovat veřejný charakter (veřejnou prospěšnost). Tyto příležitosti jsou vytvářeny zaměstnavatelem nejdéle na dobu 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Mohou být i opakované. Společensky účelná pracovní místa – pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s úřadem práce. Jsou obsazovány uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. I na tyto pracovní místa může být poskytnut příspěvek od úřadu práce. Příspěvek na zapracování – tento příspěvek je poskytován na základě dohody mezi zaměstnavatel a úřadem práce na maximální dobu 3 měsíců. Může ho poskytnout úřad práce zaměstnavateli na základě dohody, jestliže zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému je úřadem věnována zvýšená péče (§ 33) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program – může být poskytován úřadem práce na základě uzavřené dohody, jestliže zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a není schopen zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní doby. Příspěvek může být poskytován maximálně po dobu 6 měsíců a na jednoho zaměstnance může činit maximálně polovinu minimální mzdy.
„Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž - poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, - podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78, - cílené programy k řešení zaměstnanosti.“35 Novela zákona o zaměstnanosti k 1.1. 2009 Od 1.1.2009 došlo k několika změnám, například ve výčtu osob, kterým je při zprostředkování zvýšená pozornost. Jednou z těchto skupin jsou i osoby evidované na úřadech práce déle než 5 měsíců (dříve 6 měsíců). Vymezení ostatních skupin ohrožených na trhu práce byla věnována pozornost v kapitole 1.2.1. Jednou ze zásadních změn je zpřísnění podmínek v případě porušení určitých povinností dlouhodobě evidovanou osobou. Pokud tento uchazeč odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání, odmítne nabídku na rekvalifikaci, neplní-li povinnosti v rekvalifikačním kurzu nebo když nespolupracuje při vypracování individuálního akčního plánu, je zde možnost jeho vyřazení z evidence úřadu práce. O 35
Podnikatel.cz: Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 2009-12-29]. Dostupný z WWW: .
19
zařazení zpět do evidence může takto vyřazený uchazeč požádat po uplynutí 6-ti měsíční lhůty. Úřady práce mají povinnost vypracovat Individuální akční plán v případě, když délka evidence uchazeče o zaměstnání přesáhne dobu 5 měsíců, nebo pokud uchazeč o vypracování IAP požádá.36 Zkracuje se podpůrčí doba (délka vyplácení podpory v nezaměstnanosti), a to následně37 : do 50 let věku 5 měsíců (dříve 6 měsíců) nad 50 let do 55 let věku 8 měsíců (dříve 9 měsíců) nad 55 let věku 11 měsíců (dříve 12 měsíců) V případě, že nelze poslední výdělek uchazeče stanovit, výpočet podpory v nezaměstnanosti vychází z průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. a 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Podpora v nezaměstnanosti činí po dobu prvních dvou měsíců 0,15 násobek, další dva měsíce 0,12 násobek a po zbytek podpůrčí doby 0,11 násobek této průměrné měsíční mzdy. 38
36
Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání : Od 1.ledna 2009. MPSV [online], 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW: . 37 Dopady novely Zákona o zaměstnanosti na podporu v nezaměstnanosti : Od 1.ledna 2009. [online.], 2009 [cit. 2010-0501]. Dostupné z WWW: <www.sternberk.eu/admin/upload/2803-novela.up.doc>. 38 Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání : Od 1.ledna 2009. MPSV [online]. 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW: .
20
2
DLOUHODOBÁ NEZAMĚSTNANOST V REGIONECH
Okres Žďár nad Sázavou jsem si zvolila, protože odsud pocházím. Přišlo mi zajímavé podívat se, jak si na tom stojí z hlediska nezaměstnanosti, zejména té dlouhodobé. Dalším okresem je Brno-venkov, který velikostně přibližně odpovídá Žďársku. V následujících podkapitolách uvedu základní informace o těchto okresech.
2.1 Charakteristika okresu Žďár nad Sázavou Okres Žďár nad Sázavou je svojí rozlohou řazen mezi největší regiony České republiky. V roce 2009 se dle počtu obyvatel zařadil na 30. místo v žebříčku, v hustotě obyvatel byl na 57 místě. V roce 2005 došlo k přičlenění několika obcí z okresu Žďár nad Sázavou do regionu Brno-venkov. Tím došlo ke zmenšení regionu z 1 672 km2 na 1 552 km2. Došlo také k úbytku ekonomicky aktivních obyvatel (1 483 obyvatel z Bystřicka a 1558 obyvatel z velkobítešského regionu). Koncem roku 2009 na Žďársku bydlelo necelých 120 000 obyvatel. V roce 2009 měl okres 174 obcí s obecními úřady. Na jednu obec tak připadalo v průměru 684 obyvatel. Okres Žďár nad Sázavou má převažující průmyslově-zemědělský charakter.39 Z celkového počtu obyvatel starších 15-ti let je každý třetí vyučený, každý pátý je absolventem střední školy a každý dvacátý vystudoval vysokou školu. Pozitivnější strukturu dle vzdělání má okresní město, kde je větší podíl mladých lidí a disponuje i větší koncentrací obyvatel s vyšším vzděláním. Ti zde mají rozsáhlejší možnosti a snadněji naleznou pracovní uplatnění.40 Následující tabulka ukazuje míru nezaměstnanosti v jednotlivých mikroregionech a celkově za okres Žďár nad Sázavou od roku 2004 do roku 2009. Tabulka č. 2 Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu -vždy k 31.12 (v %) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Žďár nad Sázavou 7,4 7,8 6,6 5,3 5 8,5 Bystřice nad Pernštejnem 13,2 13,6 12 9,6 8,3 12,6 Nové Město na Moravě 10,2 10,3 9,8 8,8 7 10,9 Velká Bíteš 7,6 7,6 6,8 5,8 5,8 10,5 Velké Meziříčí 8,9 9,2 8,1 6,3 6,4 12,3 Okres Žďár nad Sázavou 8,9 8,9 7,5 6,2 6,2 10,6 Zdroj: zpracováno na základě dat ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou Pozn: v roce 2004 jsou uvedeny míry nezaměstnanosti dle nové metodiky
Dle původní metodiky je v roce 2004 míra nezaměstnanosti za okres Žďár nad Sázavou 9,2%, dle nové metodiky 8,9%. Tento okres je členěn na 5 mikroregionů. Z tabulky je zřejmé, že co se týče míry nezaměstnanosti, nejproblémovějším regionem je Bystřice nad Pernštejnem a 39
Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 40 Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009
21
Nové Město na Moravě. Na Bystřicku ke konci roku 2005 byla míra nezaměstnanosti 13,6 %, pod 9% klesla jen v roce 2008, a to na 8,3%. Nejlépe je na tom žďárský mikroregion, kde nejvyšší hodnota míry nezaměstnanosti byla za sledované období na konci roku 2009 - jen 8,5%. Nejnižší hodnotu míry nezaměstnanosti vykazoval mikroregion na konci roku 2008 – pouze 5%. V roce 2009 byla míra nezaměstnanosti ve všech mikroregionech (s výjimkou mikroregionu Žďár nad Sázavou) vyšší než 10%, na Bystřicku a na Velkomeziříčsku přesahovala hodnotu 12%.
2.2 Charakteristika okresu Brno-venkov Okres Brno-venkov se rozprostírá okolo města Brna. Nemá vlastní okresní město, z toho důvodu se sídla okresních orgánů nacházejí na území Brno-město. Od roku 2005 se zvětšilo území okresu Brno-venkov v důsledku přičlenění několika obcí z okresu Žďár nad Sázavou a 1 obce z okresu Třebíč. Rozloha regionu je 1499 km2 a ke konci roku 2009 byl počet obyvatel přes 200 000. Okres je rozdělen do 187 obcí, z nichž 13 má status města.41 Okres Brno-venkov má zemědělsko-průmyslový charakter, ale podíl osob, které jsou zaměstnány v zemědělství neustále klesá. Brno-venkov je značně závislý na trhu práce v brněnském okrese, protože velká část obyvatel dojíždí za prací do města Brna. Mezi pozitiva tohoto regionu patří například značný počet kvalifikované pracovní síly, sousedství s městem Brnem, které je sídlem řady různých typů škol, dobrá dostupnost do Brna a nižší cena pozemků oproti Brnu-městu, což může ovlivňovat vstup zahraničních investorů. Mezi slabé stránky okresu patří větší vliv sezónní zaměstnanosti na trh práce a dlouhodobě podprůměrná úroveň mezd.42 V níže uvedené tabulce je uvedena míra nezaměstnanosti jednotlivých mikroregionů a okresu Brno-venkov jako celku od roku 2004 do roku 2009. Tabulka č. 3 Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu- vždy k 31.12 (v %)43 2004 2005 2006 2007 2008 2009 Brněnsko 7,6 6,1 5,2 Ivančicko 10,4 9,1 7,6 6,5 6,4 11,8 Kuřimsko 4 4,4 8,7 Pohořelicko 6,1 5,8 11,1 Rosicko 9,4 8,7 8,1 6,8 6,2 11,2 Šlapanicko 4 3,9 7,8 Tišnovsko 7,8 7,6 6,9 5,1 5,8 10,4 Židlochovicko 8,7 6,7 5,5 4,1 4 7,6 Brno-venkov 7,2 6,7 5,7 4,5 4,4 8,2 Zdroj: zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov Pozn: v roce 2004 jsou uvedeny míry nezaměstnanosti dle nové metodiky
41
Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okresu Brno-venkov za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okresu Brno-venkov za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 43 Míra nezaměstnanosti v mikroregionech není plně srovnatelná s mírou nezaměstnanosti za celý okres, protože vychází z celkového počtu ekonomicky aktivních obyvatel. Údaje o pracovní síle, používané při výpočtu míry nezaměstnanosti za okres, nejsou na nižších úrovních sledovány 42
22
Od roku 2007 je okres Brno-venkov členěn na 7 mikroregionů. Do té doby nebyla vyjadřovaná míra nezaměstnanosti samostatně za Kuřimsko, Pohořelicko a Šlapanicko, ale souhrnně pod názvem Brněnsko. Nejproblémovějším regionem, co se týče míry nezaměstnanosti, se jeví Ivančicko a Rosicko. Dle původní metodiky v roce 2004 dosahovala míra nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov 7,9%, dle nové metodiky je její výše 7,2%. V roce 2009 se pod mírou nezaměstnanosti za Brno-venkov nacházel pouze Šlapanický region s hodnotou 7,8% a Židlochovický region s mírou nezaměstnanosti 7,6%. Na Ivančicku, Pohořelicku a Rosicku míra nezaměstnanosti přesahovala 11% hranici.
Srovnání okresů Větší míru nezaměstnanosti má region Žďár nad Sázavou, kde míra nezaměstnanosti za sledované období neklesla pod 6%. V roce 2009 dokonce přesáhla 10% hranici. Naproti tomu Brno-venkov vykazuje nižší míru nezaměstnanosti, nejnižší v roce 2008 (4,4 %), v roce 2009 činila 8,2%. Oba regiony mají obdobný vývoj míry nezaměstnanosti, která od roku 2004 do roku 2008 klesala, ale v roce 2009 v obou regionech rapidně vzrostla díky hospodářskému vývoji.
2.3 Dlouhodobá nezaměstnanost v okrese Žďár nad Sázavou V následující podkapitole se budu zabývat dlouhodobou nezaměstnaností v okrese Žďár nad Sázavou. Níže uvedený graf znázorňuje, jaká je v regionu nezaměstnanost osob dle délky evidence v období od roku 2005 do roku 2009. Podrobněji rozvedeno v příloze č. 2 Graf č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v okrese Žďár nad Sázavou Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence (2005 - 2009) 2500 2000 do 3 měs 1500
3 - 6 měs 6 - 12 měs
1000
nad 12 měs 500 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj : Zpracováno na základě dat ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou
Dle tohoto rozdělení nejvíce osob na Žďársku spadá do skupiny osob evidovaných do 3 měsíců a do skupiny evidovaných uchazečů déle než 12 měsíců. Největší podíl evidovaných osob na ÚP (úřadu práce) do 3 měsíců byl v roce 2009 a to 32,7%. Nejvyšší podíl zaujímala skupina uchazečů evidovaných déle než 12 měsíců v roce 2006 – 41,5%. Nejméně je osob, 23
které jsou evidovány na ÚP 6-12 měsíců. Tvoří i nejmenší podíl na celkovém počtu uchazečů. V roce 2009 byla nejpočetnější skupina osob evidovaných do 3 měsíců, zaujímala 32,7% podíl na celkovém počtu uchazečů s počtem 2136 osob. Za dlouhodobě nezaměstnanou osobu budu považovat osobu evidovanou na úřadu práce déle než 6 měsíců, v roce 2009 déle než 5 měsíců. Tyto osoby jsou za dlouhodobě evidované považovány i jednotlivými úřady práce. Níže uvedená tabulka znázorňuje osoby, které spadají do skupiny nezaměstnaných déle než 6 měsíců (v roce 2009 déle než 5 měsíců) a déle než rok. Znázorňuje tedy osoby dlouhodobě nezaměstnané tak, jak je vykazují úřady práce a zároveň dlouhodobou nezaměstnanost delší než 12 měsíců. Tato délka evidence slouží pro srovnávání dlouhodobé nezaměstnanosti v jednotlivých státech, používá ji ILO a v ČR Český statistický úřad. Tabulka č. 4 Uchazeči o zaměstnání v okrese Žďár nad Sázavou od roku 2005 - 2009 2005
2006
2007
2009*
2008
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
uchazeči celkem
5381
100
4755
100
3918
100
4011
100
6530
100
DE dle úřadů práce
2943
54,7
2696
56,7
2047
52,2
1828
45,6
2986
45,7
evidovaní nad 12 měsíců 2084 38,7 1971 41,5 1487 38,0 1281 31,9 1593 24,4 Zdroj : Zpracováno na základě dat ze Zpráv o situaci na trhu práce Žďár nad Sázavou, DE – dlouhodobě evidovaní *Pozn: v roce 2009 jsou za dlouhodobě evidované uchazeče považováni nezaměstnaní déle než 5 měsíců
Z tabulky je zřejmé, že celkový počet všech uchazečů o zaměstnání se od roku 2005 do roku 2007 snižoval. Z počtu 5381 v roce 2005 na 3918 v roce 2007. V roce 2008 však počet celkově evidovaných na Žďársku začal růst, a minulý rok (2009) vrostl o více než 2000 lidí oproti roku předchozímu. V roce 2009 bylo evidováno 6530 osob na úřadech práce. Důležitým ukazatelem je počet osob dlouhodobě evidovaných. První skupinou jsou osoby evidované déle než 12 měsíců. Vidíme, že podíl těchto osob na celkovém počtu evidovaných se ve sledovaném období až do roku 2009 pohybuje mezi 30 – 40%. V roce 2009 se počet těchto lidí oproti předchozímu roku zvýšil, ale jejich podíl se snížil na 24,4%. Další významnou skupinou jsou osoby evidované na úřadech práce déle než 6 měsíců (v roce 2009 osoby evidované déle než 5 měsíců). Tato skupina lidí je dosti sledovaná, protože osoby patřící do této skupiny jsou považovány za jednu z ohrožených skupin na trhu práce (např. spolu s lidmi nad 50 let věku a osobami se změněnou pracovní schopností. Jedná se o skupiny uchazečů, kterým úřad práce při zprostředkování věnuje zvýšenou péči. Tyto skupiny jsou uvedeny v kapitole 1.2.1. ). Od roku 2005 do roku 2007 byl jejich podíl více než 50%. V roce 2006 dosáhl dokonce 56,7% s počtem 2696 evidovaných osob déle než 6 měsíců. Poslední dva roky se jejich podíl pohyboval pod 50%, a to i přesto, že v roce 2009 dosahoval počet osob zařazených do této skupiny nejvyšší hodnoty v průběhu sledovaného období – 2986 osob (do jisté míry zapříčiněno délkou evidence). Je to způsobeno tím, že rapidně rostl 24
celkový počet evidovaných na ÚP ve žďárském regionu ( ze 4011 v roce 2008 na 6530 v roce 2009), tedy rostl i počet osob, které byly evidovány na úřadech práce kratší dobu než 5 měsíců.
2.3.1 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů Následující graf znázorňuje podíl mužů a žen v období 2005-2009. Je to jediné dělení, které lze v regionu Žďár nad Sázavou vysledovat. Ostatní struktury dlouhodobě evidovaných na úřadech práce v tomto okrese nejsou zpracovávány. Zpětným vyhledáváním v databázi není možné zjistit přesné počty osob dlouhodobě evidovaných ani dle věku, ani dle dosaženého vzdělání. Vzhledem k tomu, že se tyto statistiky nijak nezpracovávají, zpětným dohledáváním vznikají chyby, díky nimž nemají data dostatečnou vypovídací hodnotu a nelze je považovat za dostatečně věrohodná. Údaje z databáze vykazují jiné hodnoty v celkovém součtu dlouhodobě evidovaných v porovnání s daty zaznamenanými v jednotlivých Zprávách o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou. Data vyhledaná z databáze ÚP neodpovídají skutečným údajům, proto jsou uvedena pouze v příloze č. 2 Graf č. 3 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví v okrese Žďár nad Sázavou Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví (2005 - 2009) 100% 80% 60%
ženy
40%
muži
20% 0%
2005
2006
2007
2008
2009
ženy
1685
1572
1215
1063
1549
muži
1258
1124
832
765
1437
Zdroj : Zpracováno na základě dat ze statistik úřadu práce Žďár nad Sázavou Pozn: od roku 2009 je za dlouhodobě evidovanou osobu považována osoba nezaměstnaná déle než 5 měsíců
Z grafu je zřejmé, že ženy po celé sledované období vykazují vyšší dlouhodobou nezaměstnanost než muži (po celé období činí více než 50% z dlouhodobě evidovaných osob). Nejvyšší podíl zaujímají v roce 2007, kdy z celkového počtu dlouhodobě evidovaných 2047 osob, je 1215 žen, což je 59,4%. Naopak nejnižší podíl zaujímají v roce 2009, kdy z celkového počtu DE 2986, je 51,9% žen. Podrobněji uvedeno v příloze č. 2 Kvůli absenci statistik týkajících se struktury dlouhodobě evidovaných uchazečů dle věku a dosaženého vzdělání lze pouze konstatovat, že v okrese Žďár nad Sázavou jsou na trhu práce více ohroženy ženy v porovnání s muži. Na základě dlouhodobé zkušenosti úředníků na úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou44 je příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti v tomto regionu nízká kvalifikace některých uchazečů o zaměstnání, či špatná mobilita, která souvisí buď 44
Informace získané na základě rozhovorů s úředníky na ÚP ve Žďáře nad Sázavou
25
s neochotou nebo s nemožností a neschopností za prací dojíždět. Problémem je mnohdy i špatný zdravotní stav uchazeče nebo nedostatečná poptávka po pracovní síle, zejména v některých oborech (např. v oblasti stavební výroby, nízká poptávka je i po profesi prodavač či montážní dělník). Příčina bývá také v nízké motivaci některých uchazečů o zaměstnání nebo v chybějící praxi a zkušenostech těchto uchazečů.
2.4 Dlouhodobá nezaměstnanost v okrese Brno-venkov V následujícím grafu je zachycena struktura nezaměstnaných v okrese Brno-venkov dle délky jejich evidence na úřadu práce v období od roku 2005 do roku 2009. Podrobněji uvedeno v příloze č. 3 Graf č. 4 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v okrese Brno-venkov Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence (2005 - 2009) 3500 3000 2500
do 3 měs
2000
3 - 6 měs
1500
6 - 12 měs
1000
déle než 12 měs
500 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj : Zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov
Zde jsou uchazeči o zaměstnání rozčleněni do 4 skupin. Do roku 2008 tvořily největší skupinu osoby evidované do 3 měsíců a déle než 12 měsíců. V roce 2009 podíl osob evidovaných déle než rok oproti rokům předchozím značně poklesl a jejich podíl byl nejmenší ze všech skupin (17,3%). Souvisí to také s tím, že v roce 2009 rapidně vzrostl počet uchazečů patřících do ostatních kategorií. V roce 2009 tvořili největší skupinu lidé evidovaní na úřadech práce kratší dobu než 3 měsíce s počtem 2860 uchazečů. V následující tabulce jsou rozděleni uchazeči o zaměstnání na evidované déle než 6 měsíců (v roce 2009 evidované déle než 5 měsíců) a déle než 12 měsíců. Tabulka č. 5 Uchazeči o zaměstnání v okrese Brno-venkov od roku 2005 – 2009 2005 absol
2006 %
absol
2007 %
absol
2009*
2008 %
absol
%
absol
%
uchazeči celkem
6452 100 5571 100 4923 100 4839 100 8577 100
DE dle úřadů práce
3521 54,6 2951 53,0 2465 50,1 1957 40,4 4238 49,4
evidovaní nad 12 měsíců 2347 36,4 1995 35,8 1619 32,9 1250 25,8 1485 17,3 Zdroj : Zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov, DE - dlouhodobě evidovaní *Pozn: od roku 2009 je za dlouhodobě evidovanou osobu považována osoba nezaměstnaná déle než 5 měsíců
26
Počet všech uchazečů o zaměstnání evidovaných na ÚP Brno-venkov od roku 2005 klesal z počtu 6452 uchazečů až do roku 2008 na 4839 uchazečů. V roce 2009 byl ale zaznamenán velký narůst uchazečů až na 8577 osob. Z tabulky je zřejmé, že dlouhodobě evidovaní uchazeči jsou i v tomto regionu problémovou skupinou. Evidovaných déle než 12 měsíců bylo až do roku 2007 přes 30%. Pak ale jejich podíl začal klesat a to až na 17,3% v minulém roce. Stejně jako jejich podíl, klesal i jejich absolutní počet ze všech uchazečů, pouze v roce 2009 byl zaznamenán jejich mírný nárůst. Uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců v letech 2005-2007 dosahovali více než 50% podílu ze všech uchazečů. V roce 2008 jejich podíl klesl, ale nedostal se pod 40%, poklesl i jejich absolutní počet. V roce 2009 jejich počet rapidně vzrost o více než 2200 osob. Tento nárůst je do jisté míry zapříčiněn tím, že se změnila metodika posuzování dlouhodobě evidovaných uchazečů z 6 měsíců na 5 měsíců. Přestože počet dlouhodobě evidovaných byl od roku 2005 největší, dosahoval 49,4 % podílu na všech uchazečích. Je to způsobeno tím, že rapidněji vzrostl počet uchazečů, kteří jsou evidování na úřadu práce kratší dobu než 5 měsíců vlivem současné hospodářské situace a rapidním růstem míry nezaměstnanosti.
2.4.1 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů Následující graf znázorňuje vývoj počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů zařazených do tří věkových kategorií. Podrobněji viz příloha č 3 Graf č. 5 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání dle věku Brno-venkov Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání dle věku (2005 - 2009) 2500 2000
do 29 let
1500
30 - 49 let
1000
nad 50 let
500 0
2005
2006
2007
2008
2009
do 29 let
591
438
310
220
911
30 - 49 let
1726
1412
1093
888
1969
nad 50 let
1204
1101
1062
849
1358
Zdroj : Zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov Pozn: v roce 2009 jsou za dlouhodobě evidované uchazeče považováni nezaměstnaní déle než 5 měsíců
Nejmenší podíl dlouhodobě evidovaných uchazečů zaujímají osoby do 29 let. Ve sledovaném období má jejich podíl na celkovém počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů klesající tendenci až do roku 2009. Zatímco v roce 2005 bylo 591 dlouhodobě evidovaných uchazečů do 29 let a připadal na ně 16,8 % podíl, v roce 2008 bylo 220 DE uchazečů o zaměstnání do 29 let a zaujímali jen 11,2% z celkového počtu DE uchazečů. Ale v roce 2009 jejich podíl rapidně vzrostl až na 21,5%. (bylo jich 911). Naopak nejvíce dlouhodobě evidovaných patří do skupiny osob ve věku od 30 let do 49 let. V roce 2005 bylo evidováno 1726 DE uchazečů 27
ve věku 30 - 39 let, ti zaujímali 49% podíl ze všech dlouhodobě evidovaných. Nejmenšího podílu dosahovali v roce 2007 s počtem 1093 DE uchazečů a podílem 44,3%. Poslední skupinou jsou uchazeči nad 50 let. Na rozdíl od předchozích dvou skupin měli tito uchazeči o zaměstnání od roku 2005 (zaujímali 34,2% DE uchazečů) rostoucí tendenci až do roku 2008, kdy se svým počtem 849 osob podíleli 43,4% na všech DE uchazečích. V roce 2009 jejich počet rapidně vzrostl (stejně jako u ostatních skupin), ale jejich podíl na DE uchazečích se naopak zmenšil na 32%. Níže uvedený graf ilustruje rozdělení a počty dlouhodobě evidovaných uchazečů na ÚP Brnovenkov dle jejich dosaženého vzdělání. Podrobnější informace viz příloha č. 3. Graf č. 6 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle dosaženého vzdělání Brno-venkov Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle dosaženého vzdělání (2005 - 2009) 2500 2000 základní 1500
SŠ bez maturity
1000
SŠ s maturitou VŠ+VOŠ
500 0
2005
2006
2007
2008
2009
základní
978
853
653
530
976
SŠ bez maturity
1653
1334
1134
863
1974
SŠ s maturitou
753
644
582
461
1022
VŠ+VOŠ
137
120
96
103
266
Zdroj : Zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov Pozn: v roce 2009 jsou za dlouhodobě evidované uchazeče považováni nezaměstnaní déle než 5 měsíců
Nejvíce dlouhodobě evidovaných uchazečů je se středním vzděláním bez maturity. Po celé sledované období tvořili více než 45% podíl. Největší podíl zaujímali v roce 2005 (46,9%) s počtem 1653 uchazečů. V roce 2008 byl zaznamenán pokles osob spadajících do této kategorie na 863 osob s podílem 44,1% na všech dlouhodobě evidovaných uchazečích. V roce 2009 počet těchto osob rapidně vzrostl až na 1974 osob. Nezaměstnanost lidí se základním vzděláním se pohybovala v rozmezí od 23% do 29%, přičemž v roce 2005 patřilo do této skupiny 978 osob a tvořila 27,8%. V roce 2009 bylo dlouhodobě evidovaných 976 osob se základním vzděláním a tyto osoby zaujímaly 23% podíl. Počet DE uchazečů patřících do skupiny středoškoláků s maturitou od roku 2005 do roku 2008 klesal ze 753 osob na 461 v roce 2008. Minulý rok však došlo k nárůstu středoškoláků s maturitou na 1022 lidí. Vysokoškoláci a lidé s vyšší odbornou školou patří do skupiny s nejnižším počtem dlouhodobě evidovaných osob na ÚP Brno-venkov a zároveň i s nejnižším podílem na všech uchazečích. Největší podíl vykazovali za celé sledované období v roce 2009 (6,3%), kdy bylo
28
266 DE evidovaných uchazečů. Nejméně uchazečů spadajících do této skupiny bylo v roce 2005 a v roce 2007, v obou případech 3,9% na všech dlouhodobě evidovaných. Níže uvedený graf zachycuje strukturu dlouhodobě evidovaných uchazečů v okrese Brnovenkov dle pohlaví. Příloha č. 3 Graf č. 7 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví Brno-venkov Struktra dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví (2005 - 2009) 100% 80% 60%
ženy
40%
muži
20% 0%
2005
2006
2007
2008
2009
ženy
2180
1872
1584
1223
2221
muži
1341
1079
881
734
2017
Zdroj : Zpracováno na základě dat z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov Pozn: v roce 2009 jsou za dlouhodobě evidované uchazeče považováni nezaměstnaní déle než 5 měsíců
I v regionu Brno-venkov zaujímají ženy větší podíl na dlouhodobě evidovaných uchazečích na ÚP. Po celé sledované období bylo takto nezaměstnaných žen více než 50%. Do roku 2006 podíl přesahoval dokonce 60%. Od roku 2005 až do roku 2008 počet DE žen i mužů neustále klesal. U mužů z 1341 v roce 2005 až na 734 v roce 2008. Žen bylo na začátku období 2180, v roce 2008 jich bylo 1223 DE. Minulý rok došlo k vzestupu počtu mužů (na 2017) i žen (na 2221). Na Brněnsku jsou dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce postiženi uchazeči o zaměstnání spadající do skupiny osob od 30 do 49 let. I lidé starší 50-ti let jsou na trhu práce v okrese Brno-venkov ohroženou skupinou. Stejně jako v okrese Žďár nad Sázavou jsou i na Brněnsku na trhu práce více ohroženy ženy v porovnání s muži. Problémy s dlouhodobou nezaměstnaností v tomto regionu mají i uchazeči o zaměstnání se středoškolským vzděláním bez maturity a vyučení. Následují je osoby se základním vzděláním. Jednou z příčin dlouhodobé nezaměstnanosti je tedy nízká nebo neodpovídající kvalifikace. Dle zkušeností úředníku z ÚP Brno-venkov45 další příčinou dlouhodobé nezaměstnanosti je zdravotní stav uchazečů, či špatná mobilita v rámci okresu. Některé osoby nejsou ochotny nebo schopny do práce dojíždět. V regionu je také podprůměrná úroveň mezd, což může na uchazeče působit vzhledem k poměru k sociálním dávkám demotivačně.
45
Informace získané na základě rozhovorů s úředníky na ÚP Brno-venkov
29
3 AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V REGIONECH V následujícím textu jsou popsány nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, které jsou přednostně využívány k řešení dlouhodobé nezaměstnanosti ve zkoumaných regionech.
3.1 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou46 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou je zaměřena zejména na problémové skupiny, které jsou ohroženy na trhu práce. Tyto skupiny jsou podrobněji uvedeny v kapitole 1.2.1.
3.1.1 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou V následující tabulce je znázorněn vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti na Žďársku. Je patrné, že mnohem vyšší jsou výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti, přičemž v roce 2008 je zaznamenám mírný pokles výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti. V tomto roce započalo využívání projektů z Evropského sociálního fondu. Tabulka č. 6 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 celkem % celkem % celkem % celkem % celkem % PPZ 82463,0 60,5 86433,0 64,8 86000,0 67,5 87887,0 71,2 181949,1 73,7 APZ 53728,0 39,5 46943,0 35,2 41487,0 32,5 35629,5 28,8 64926,9 26,3 PZ celkem 136191,0 100,0 133376,0 100,0 127487,0 100,0 123516,5 100,0 246876,0 100,0 Zdroj: vytvořeno na základě dat ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou PPZ – pasivní politika zaměstnanosti, APZ – aktivní politika zaměstnanosti, PZ – politika zaměstnanosti
Od roku 2008 do roku 2009 vidíme rapidní nárůst výdajů na pasivní politiku zaměstnanosti, o něco mírněji vzrostly i výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti. Důvody přičítám současné ekonomické situaci, která výraznou měrou ovlivňuje situaci na jednotlivých trzích práce. V níže uvedeném grafu je zaznamenán vývoj procentuálního podílu jednotlivých nástrojů na celkovém objemu vynaložených prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou. Z grafu vyplývá, že nejvíce prostředků plyne na společensky účelná místa a veřejně prospěšné práce. Náklady na SÚPM až do roku 2007 přesahovaly 40% hranici všech výdajů na APZ (aktivní politiku zaměstnanosti). Od roku 2007 je zaznamenán pokles zhruba na 25% výdajů na SÚPM v roce 2009. Náklady na VPP od roku 2007 do roku 2008 vzrostly až na téměř 40% ze všech vynaložených prostředků. Výdaje na rekvalifikace výrazněji vzrostly pouze v roce 2008, jinak se po celé sledované období pohybují kolem hranice 10%.
46
Podkapitola je zpracována na základě rozhovorů s úředníky na ÚP ve Žďáře nad Sázavou , na základě statistik z úřadu práce, ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009
30
Graf č. 8 Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou (% ) 50 40
VPP SÚPM
%
30
SVČ 20
Rekvalifikace Chráněná pracoviště
10 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: vytvořeno na základě dat ze Zpráv o situaci na trhu práce ÚP Žďár nad Sázavou Pozn: VPP-veřejně prospěšné práce, SÚPM – společensky účelná pracovní místa, SVČ-samostatná výdělečná činnost
V roce 2008 probíhala realizace projektů financovaných z Operačního programu „Rozvoj lidských zdrojů“ (OP RLZ), následně také programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“ (OP LZZ), který spadá do programového období 2007 – 2013. Z programu RLZ byly financovány veřejně prospěšné práce I v roce 2008. V roce 2009 byla místa VPP transformována do programu LZZ, v jehož rámci byly realizovány i dohody SÚPM. V rámci OP LZZ byly realizovány tři Národní individuální projekty (NIP) – NIP Poradenské služby a rekvalifikace podporující zvýšení zaměstnatelnosti, NIP Společensky účelná pracovní místa a NIP Veřejně prospěšné práce. V uvedeném grafu jsou zohledněny rovněž finanční prostředky plynoucí z Evropského sociálního fondu na VPP, SÚPM a rekvalifikace. V roce 2009 plynulo z ESF 12 492,3 tis. Kč na VPP, což odpovídá téměř 57% z celkové sumy 22 027,5 tis. Kč vynaložených na tato místa. Na SÚPM bylo z ESF vynaloženo 11 361,1 tis. Kč, tedy zhruba 74% z celkově vynaložených prostředků na tato místa a 5 029,5 tis. Kč z ESF na rekvalifikace (více než 50% z celkové sumy 9 949,8 tis. Kč).47
3.1.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou Společensky účelná pracovní místa Společensky účelná pracovní místa se dělí na zřízená a vyhrazená. Ve žďárském regionu nejsou vymezeny konkrétní profese, na které by se příspěvky nevztahovaly. Dle úřednice na ÚP ve Žďáře nad Sázavou jinde tuto podmínku mít mohou. Uchazeči, kterými lze SÚPM vyhrazené obsadit jsou uvedeni v příloze č. 4. V příloze je uvedena i výše finančních prostředků, která může byt vyplacena jednotlivým kategoriím uchazečů. Na společensky účelná místa vyhrazená byli na Žďársku v průběhu posledních několika let umísťováni především ti uchazeči, kteří spadají do skupiny dlouhodobě evidovaných. To 47
Zpracováno na základě údajů ze Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2008, 2009
31
znamená evidovaných na ÚP déle než 6 měsíců, v roce 2009 byli do této skupiny zařazeni uchazeči evidovaní déle než 5 měsíců. Tyto osoby v posledních letech tvořily více než 50% všech umístěných, v posledních dvou letech dokonce více než 70% umístěných. Na SÚPM vyhrazená bylo v roce 2009 zařazeno celkem 109 uchazečů o zaměstnání, přičemž 80 z nich byli dlouhodobě evidovaní uchazeči (v evidenci déle než 5 měsíců), což je 73,4% ze všech zařazených osob. Tabulka č. 7 Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Žďár nad Sázavou 2005 2006 2007 2008 2009* vytvořeno celkem 353 550 391 99 109 umístěno celkem 353 550 389 98 109 SÚPM vyhrazená umístěno DE 189 288 218 70 80 % DE na celkově umístěných 53,5 52,4 56 71,4 73,4 umístěno celkem 32 38 25 34 37 SVČ umístěno DE 25 26 20 29 31 % DE na celkově umístěných 78,1 68,4 80 85,3 83,8 Zdroj: vytvořeno na základě statistik z ÚP Žďár nad Sázavou *Pozn: DE uchazeči jsou do roku 2008 uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou DE ti, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců SÚPM –společensky účelná pracovní místa , SVČ- samostatná výdělečná činnost
Jednou z možností podpory je podpora osob samostatně výdělečně činných (SVČ), kdy úřad práce přispívá na zřízení živnosti. V roce 2009 bylo takto podpořeno 37 osob. Více než 83% z nich byly osoby dlouhodobě evidované na úřadu práce. Veřejně prospěšné práce V této době se na Žďársku uzavírají pracovní poměry většinou na 6 měsíců, pak mohou být prodlužovány. Uchazeči, kteří mají být přednostně umísťováni na veřejně prospěšné práce jsou uvedeni v příloze č. 4. Následující informace jsem získala na základě rozhovoru s úřednicí na úřadě práce ve Žďáře nad Sázavou. Ve žďárském regionu existují dvě oblasti, do kterých plynou příspěvky na veřejně prospěšné práce. Úřady práce poskytují příspěvky obcím – na činnosti jakými jsou například sečení trávy, úklid, administrativa. Příspěvky však nemusí být poskytovány pouze obcím, ale mohou plynout i do sociální oblasti, kde se projevuje veřejný zájem. Patří sem například pečovatelské služby, dobrovolnická centra a sdružení, neziskové organizace, hospicová hnutí nebo příspěvky na asistenty zdravotně postižených do škol. Druhou oblastí je tedy oblast sociálního charakteru. Od 1. ledna vešla v platnost nová normativní instrukce, která omezuje možnost příspěvků do oblasti sociálního charakteru. Umísťování osob na práce veřejného charakteru lze opakovat. Z rozhovoru vyplynulo, že sice existuje snaha střídat osoby na veřejně prospěšných pracích, ale dost často se stává, že se jedná o opakované zaměstnávání těch samých uchazečů. Tímto způsobem jsou většinou zaměstnávány osoby, které jiným způsobem nemohou nalézt jiné zaměstnání (velmi často to bývají osoby bez vzdělání, osoby nad 50 let, osoby se zdravotním postižením,..). 32
V průběhu posledních let množství vytvořených míst VPP klesal. Na tato místa byli obsazováni ze 30% - 40% uchazeči, kteří jsou dlouhodobě evidováni na úřadech práce v okrese Žďár nad Sázavou. V roce 2009 bylo takto umístěno 62 dlouhodobě evidovaných osob, což bylo 38,5% ze všech umístěných. Tabulka č. 8 Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Žďár nad Sázavou 2005 2006 2007 2008 2009* vytvořeno celkem 250 215 146 60 158 umístěno celkem 256 244 174 81 161 VPP umístěno DE 101 88 55 32 62 % DE na celkově umístěných 39,5 36,1 31,6 39,5 38,5 Zdroj: vytvořeno na základě statistik z ÚP Žďár nad Sázavou *Pozn: DE uchazeči jsou do roku 2008 uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou DE ti, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců VPP – veřejně prospěšné práce
Chráněná pracoviště Chráněná pracoviště nepatří mezi nástroje APZ tak, jak jsou definovány zákonem, tvoří samostatnou část politiky zaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že osoby se změněnou pracovní schopností patří mezi rizikové skupiny osob, které jsou dlouhodobou nezaměstnaností často postihovány, budu se jimi dále zabývat. Ve Velkém Meziříčí jsou zaměstnáváni zrakově postižení prostřednictvím chráněných pracovních míst. Ve firmě se specializují na výrobu počítačů s hlasovou službou. Chráněná pracovní dílna v okrese Žďár nad Sázavou se nachází v Tasově. Jedná se o sdružení Slepíši, kde jsou zaměstnáváni nevidomí občané. Jde o velkovýrobu se zaměřením na výrobu keramických věcí speciální technikou. Lidé se zde vyučí a pak ve firmě mohou zůstat nadále zaměstnáni nebo se mohou osamostatnit. Probíhají zde i vzdělávací kurzy v jejichž rámci nevidomí jezdí na různé přednášky do škol. Dříve byla zřizována i družstva pro invalidy, ale na Žďársku nebyla příliš rozšířená a postupně zanikala48 Rekvalifikace Díky rekvalifikacím si uchazeči mohou prohloubit své znalosti, či získat znalosti a dovednosti zcela nové a tím zvýšit své šance na uplatnění na trhu práce. Obecně se u rekvalifikací rozlišují uchazeči o zaměstnání a zájemci o zaměstnání. Uchazeči o zaměstnání jsou skutečně nezaměstnané osoby, které jsou evidované na úřadu práce. Naproti tomu zájemci o rekvalifikaci mohou být již zaměstnáni. Může se stát, že se z uchazeče stane zájemce. A to například tak, že v průběhu rekvalifikace získá zaměstnání a když mu jeho zaměstnavatel dovolí v rekvalifikaci pokračovat, ze statusu uchazeče o zaměstnání se z této osoby stává zájemce o zaměstnání.49
48 49
Informace získány na základě rozhovorů s úřednicí ÚP ve Žďáře nad Sázavou Informace získány na základě rozhovorů s úřednicí ÚP ve Žďáře nad Sázavou
33
Největší zájem v okrese Žďár nad Sázavou je o rekvalifikační kurzy, které se týkají obsluhy osobního počítače. Dále je pak velký zájem o rekvalifikace v oblasti účetnictví s využitím výpočetní techniky, rekvalifikace pracovníků v administrativě, o rekvalifikace v oblasti sociální péče (například pečovatel/ka, asistent pedagoga).50 V roce 2009 bylo do rekvalifikací zařazeno celkem 1064 osob. Z toho bylo 751 osob zařazeno do projektů z Evropského sociálního fondu, z nich bylo 392 osob evidovaných déle než 5 měsíců, což je 52,2%. V níže uvedené tabulce jsou rozepsáni uchazeči a zájemci vyjma osob zařazených do projektů spolufinancovaných. Vidíme, že z 313 rekvalifikovaných bylo 130 dlouhodobě evidovaných, což je 41,5%. Z celkového počtu rekvalifikovaných tedy v roce 2009 bylo 522 osob dlouhodobě evidovaných, což je 49,1% na celkovém počtu rekvalifikovaných. Rekvalifikace včetně projektů ESF je zaznamenána v příloze č. 5. Tabulka č. 9 Počet uchazečů a zájemců o rekvalifikace v jednotlivých letech (bez projektů ESF) Žďár nad Sázavou
uchazeči o zaměstnání zájemci o zaměstnání celkem uchazeči a zájemci
2005 absol % 582 94,3 35 5,7 617
100
2006 absol % 600 95,8 26 4,2 626
100
2007 absol % 441 86,6 68 13,4 509
100
2008 absol % 559 80,7 134 19,3 693
100
2009* absol % 268 85,6 45 14,4 313
100
z toho dlouhodobě evidovaní 222 36 246 39,3 100 19,6 167 24,1 130 41,5 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce ve Žďáře nad Sázavou *Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
V průměru na Žďársku ročně nedokončí rekvalifikaci asi 35 osob. To odpovídá zhruba 6% rekvalifikovaných. Většina z rekvalifikace odchází z toho důvodu, že nalezne zaměstnání. Průměrně 10 osob odchází ze zdravotních a vážných osobních důvodů. Neúspěšně ročně ukončí rekvalifikaci přibližně deset lidí, přičemž většinou jde o rekvalifikace týkající se rozšíření či získání řidičských průkazů. Nejvíce rekvalifikovaných osob nalezne zaměstnání do 3 měsíců po ukončení rekvalifikace, zejména ti, kteří jsou v rekvalifikaci s konkrétním řemeslným zaměřením.51 Zájem o rekvalifikace v důsledku hospodářské recese roste. Jedním z aspektů je, že osoby v rekvalifikaci mají vždy nárok na podporu. Za normálních okolností se o rekvalifikace zajímají osoby od 16 ti let věku až do 60 ti let. Úřady práce však upřednostňují prioritní skupiny stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí a nyní i osoby, které pracovní místo ztratily vlivem hospodářského vývoje.52
50
Zpracováno na základě informací ze statistik ÚP ve Žďáře nad Sázavou 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 Informace získány na základě rozhovorů s úřednicí ÚP ve Žďáře nad Sázavou 52 Informace získány na základě rozhovorů s úřednicí ÚP ve Žďáře nad Sázavou 51
34
Počet zařazených dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů do jednotlivých nástrojů APZ V tabulce jsou rozepsány počty osob zařazených do jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2009. Na veřejně prospěšné práce bylo z celkového počtu umístěných 161 osob 62 uchazečů spadajících do skupiny dlouhodobě evidovaných. Ti tedy tvoří 38,5% podíl z celkového počtu zařazených uchazečů. Tabulka č. 10 Počet zařazených uchazečů do jednotlivých programů APZ v roce 2009 Žďár nad Sázavou celkem DE/celkem do 20 let nad 50 let DE* VPP 161 38,50% 9 43 62 SÚPM vyhrazená 109 73,40% 7 18 80 SVČ 37 83,80% 1 2 31 CHPD - zřízení 11 63,60% 0 5 7 CHPM - zřízení 8 50% 0 2 4 Počet rekvalifikovaných vč. ESF 1064 49,1% 522 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Žďár nad Sázavou * Pozn: za DE jsou od roku 2009 považovány osoby v evidenci nad 5 měsíců VPP – veřejně prospěšné práce, SÚPM – společensky účelná pracovní místa, CHPD – chráněné pracovní dílny, CHPM – chráněná pracovní místa
Podpora dlouhodobě nezaměstnaných probíhá i formou příspěvku na zřízení SVČ. V roce 2009 bylo z 37 uzavřených dohod SVČ 31 osob dlouhodobě evidovaných, což je 83,8% z celkového počtu uzavřených dohod. Důležitým nástrojem pro zařazování DE byla i SÚPM vyhrazená. Ze 109 osob bylo 73,4% umístěných osob spadajících do kategorie nezaměstnaných déle než 5 měsíců. Celkový počet rekvalifikovaných včetně projektů ESF na Žďársku v roce 2009 dosahoval počtu 1064 osob. Z toho 522 uchazečů spadalo do skupiny dlouhodobě evidovaných osob na úřadu práce, což je 49,1% ze všech rekvalifikovaných osob.
3.2 Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Brno-venkov53 Aktivní politika zaměstnanosti se v daném období orientovala zejména na problémové skupiny uchazečů (dle nařízení MPSV), do kterých spadají uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní, uchazeči s nízkou kvalifikací, osoby se zdravotním omezením a absolventi škol.
3.2.1 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Brno-venkov Následující tabulka znázorňuje vývoj výdajů na politiku zaměstnanosti na Brněnsku. Je zřejmé, že výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou mnohem nižší než výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti.
53
Podkapitola je zpracována na základě rozhovorů s úředníky na ÚP ve Žďáře nad Sázavou, na základě statistik z úřadu práce, z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009
35
Tabulka č. 11 Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Brno-venkov v tis. Kč 2005 2006 2007 2008 2009 celkem % celkem % celkem % celkem % celkem % PPZ 100 974,0 81,8 104 007,0 81,8 111 016,6 84,9 110 748,8 78,5 248 596,9 82,5 APZ 22 459,8 18,2 23 188,6 18,2 19 693,6 15,1 30 406,8 21,5 52 612,0 17,5 PZ celkem 123 433,8 100,0 127 195,6 100,0 130 710,2 100,0 141 155,6 100,0 301 208,9 100,0 Zdroj: zpracováno na základě dat z Analýz situace na trhu práce Brno-venkov PPZ – pasivní politika zaměstnanosti, APZ – aktivní politika zaměstnanosti, PZ – politika zaměstnanosti
Od roku 2007 začaly výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti konstantně růst až do roku 2009. Naopak výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti rapidně vzrostly od roku 2008 do roku 2009, je to zřejmě způsobeno hospodářskou recesí a růstem nezaměstnanosti. Graf č. 9 Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti v okrese Brno- venkov Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti Brno-venkov (% ) 60 50 VPP %
40
SÚPM
30
SVČ
20
Rekvalifikace Chráněná pracoviště
10 0 2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: zpracováno na základě dat z Analýz situace na trhu práce Brno-venkov
Z výše uvedeného grafu je zřejmé, že nejvíce prostředků plyne na veřejně prospěšné práce a na společensky účelná pracovní místa, přičemž na začátku sledovaného období až do roku 2007 rostly výdaje na SÚPM. V roce 2008 byl zaznamenán velký pokles, kdy z téměř 60% bylo na tato místa vynaloženo jen asi 25% prostředků. Opačný vývoj je zaznamenán u nákladů na VPP, kdy v roce 2008 vzrostly výdaje až na téměř 60%, což je dvojnásobek oproti roku 2007. Dalším nástrojem je rekvalifikace. Vynaložené prostředky na rekvalifikace se pohybovaly zhruba od 10% do 20% z celkových výdajů aktivní politiky zaměstnanosti. I na Brněnsku probíhala v roce 2008 realizace projektů financovaných z Operačního programu „Rozvoj lidských zdrojů“ (OP RLZ) a programu „Lidské zdroje a zaměstnanost“ (OP LZZ), který spadá do programového období 2007 – 2013. Z programu RLZ byly financovány veřejně prospěšné práce I v roce 2008. V roce 2009 byla místa VPP transformována do programu LZZ, v jehož rámci byly realizovány i dohody SÚPM. V uvedeném grafu jsou zohledněny i finance plynoucí z Evropského sociálního fondu na VPP, SÚPM a rekvalifikace. V roce 2009 plynulo z ESF 13 556,5 tis. na VPP, tedy zhruba 85% z celkové sumy 16 049,8 tis. Kč vynaložených prostředků na tato místa. Na SÚPM bylo z Evropského sociálního fondu čerpáno přibližně 90% prostředků z celkové sumy 11 681,0
36
tis. Kč vynaložených prostředků na SÚPM. V 1. pololetí roku 2009 byla zahájena realizace projektu Vzdělávejte se!, kdy bylo podpořeno zhruba 20 zaměstnavatelů. 54
3.2.2 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov Společensky účelná pracovní místa Většina z vytvořených společensky účelných míst jsou SÚPM vyhrazená (stejně jako v okrese Žďár nad Sázavou). Dotace na úhradu mezd v okrese Brno-město byly použity především na zřízení pracovních míst pro osoby spadající do rizikových skupin. Rizikové skupiny jsou rozepsány v příloze č 4. Na společensky účelná pracovní místa byli ve sledovaném období umísťováni především uchazeči, kteří spadají do skupiny dlouhodobě evidovaných. To znamená evidovaných na úřadě práce déle než 6 měsíců (do roku 2008), od roku 2009 jsou za tyto uchazeče považovány osoby evidované na úřadu práce déle než 5 měsíců. Téměř po celé sledované období tvoří dlouhodobě evidovaní přibližně 60% podíl ze všech umístěných uchazečů. V roce 2007 mírně poklesl jejich podíl na 53,1%. V minulém roce jejich podíl na umístěných uchazečích naopak rapidně stoupl až na 75,4% s počtem 193 umístěných dlouhodobě evidovaných osob. Tabulka č. 12 Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Brno-venkov 2005 325 320 197 61,6 20 -
2006 327 324 194 59,9 31 -
2007 312 309 164 53,1 32 -
2008 180 178 107 60,1 35 -
2009* 256 256 193 75,4 55 21 38,2
vytvořeno celkem umístěno celkem SÚPM vyhrazená umístěno DE % DE na celkově umístěných umístěno celkem SVČ umístěno DE % DE na celkově umístěných Zdroj: vytvořeno na základě statistik z ÚP Brno-venkov *Pozn: DE uchazeči jsou do roku 2008 uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou DE ti, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců SÚPM – společensky účelná pracovní místa, SVČ – samostatná výdělečná činnost, úřad práce Brno-venkov do roku 2009 nezohledňoval dlouhodobě evidované, proto jsou uvedená data pouze za rok 2009
Jednou z forem SÚPM jsou místa při samostatné výdělečné činnosti. Úřad práce poskytuje příspěvek uchazeči, který se svoji situaci, kdy je nezaměstnám, rozhodne řešit tím, že začne provozovat samostatnou výdělečnou činnost. ÚP této osobě přispívá na náklady, které souvisejí se zahájením samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Postupem času roste počet uzavřených dohod úřadů práce s nezaměstnanými. Na začátku období v roce 2005 bylo takto uzavřeno 20 dohod, v roce 2009 to bylo 55 dohod. Úřad práce Brno-venkov do roku 2009 nezohledňoval dlouhodobě evidované, pouze v roce 2009 jsem zjistila, že z 55 uzavřených 54
Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov za roky 2008, 2009
37
dohod bylo 21 s osobami DE. Z toho usuzuji, že úřad práce bude tuto skupinu uchazečů sledovat i v dalších letech. Veřejně prospěšné práce Také tato forma sloužila pro uchazeče, kteří jsou velmi těžko umístitelní na trhu práce. Uchazeči, kteří jsou přednostně zařazováni na VPP jsou uvedeni v příloze č. 4. Do tohoto programu aktivní politiky zaměstnanosti bývá v regionu Brno-venkov umístěno nejvíce osob vyučených, naopak nejméně vysokoškoláků. V okrese Brno-venkov jsou nejčastějšími zaměstnavateli městské a obecní úřady. Ale zapojují se i jiné subjekty, zejména charitativní a sociální organizace. Díky této formě VPP nacházejí uplatnění i vzdělanější uchazeči. Mezi veřejně prospěšné práce jsou nejčastěji řazena místa týkající se úklidu komunikací, údržby veřejného prostranství, sekání trávy, hrabání listí a osekávání větví. Místa zde byla zřizována maximálně na dobu 10 měsíců. 55 Na veřejně prospěšné práce bylo v průběhu let zařazováno mezi 16% až 30% dlouhodobě evidovaných uchazečů. Výjimkou je rok 2009, kdy tato místa obsadilo téměř 41% dlouhodobě evidovaných osob. Jejich počet dosáhl 91 zařazených osob z celkového počtu 224 umístěných uchazečů na VPP. Tabulka č. 13 Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Brno - venkov 2005 2006 2007 2008 2009* vytvořeno celkem 154 149 143 229 236 umístěno celkem 139 142 133 221 224 VPP umístěno DE 35 26 22 60 91 % DE na celkově umístěných 25,2 18,3 16,5 27,1 40,6 Zdroj: vytvořeno na základě statistik z ÚP Brno-venkov, VPP – veřejně prospěšné práce *Pozn: DE uchazeči jsou do roku 2008 uchazeči evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou DE ti, kteří jsou v evidenci déle než 5 měsíců
Chráněná pracoviště Také v okrese Brno-venkov jsou chráněná pracoviště. Příkladem může být dílna družstva Služba Brno v Popůvkách a dílna firmy Čegan Production, s.r.o. Šlapanice. Obě tyto dílny se zaměřují na kompletování komponentů z plastů a kovového spotřebního zboží.56 Rekvalifikace Jak jsem již uváděla výše, díky rekvalifikacím si uchazeči mohou prohloubit své znalosti, či získat znalosti a dovednosti zcela nové, tím zvýšit své šance na uplatnění na trhu práce. Největší zájem v okrese Brno-venkov je o rekvalifikační kurzy, které se týkají obsluhy osobního počítače, které jsou realizovány téměř pro všechny skupiny uchazečů s výjimkou absolventů škol, kteří s obsluhou počítače nemívají problémy. Dále je pak velký zájem o
55 56
Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okrese Brno- venkov za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okrese Brno- venkov za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009
38
rekvalifikace v oblasti účetnictví s využitím výpočetní techniky, svářečské kurzy a rekvalifikace na skladového logistika.57 V následující tabulce jsou zachyceny počty rekvalifikovaných osob v jednotlivých letech a počty rekvalifikovaných, kteří jsou dlouhodobě evidováni na úřadech práce. Jsou zde uvedeni zájemci i uchazeči celkem. Tato tabulka zachycuje rekvalifikace bez programů financovaných ESF. Rekvalifikace včetně projektů ESF viz příloha č. 5. Vidíme, že počty rekvalifikací postupem času klesají, klesá i podíl dlouhodobě evidovaných na všech rekvalifikovaných. Velké vychýlení je zřetelné v roce 2008, kdy z celkového počtu 201 rekvalifikovaných byli pouze 3 uchazeči řazení do skupiny dlouhodobě evidovaných. V roce 2009 bylo ze 112 osob rekvalifikováno 32 dlouhodobě evidovaných, což je 23,6%. Tabulka č. 14 Uchazeči a zájemci o rekvalifikaci v okrese Brno-venkov 2005 2006 2007 2008 2009* absol % absol % absol % absol % absol % celkem uchazeči a zájemci 462 100 466 100 187 100 201 100 112 100 z toho evidovaní nad 6 měsíců 253 54,8 211 45,3 84 44,9 3 1,5 32 23,6 Zdroj: zpracováno na základě statistik úřadu práce Brno-venkov *Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2009 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
V roce 2009 bylo celkově rekvalifikováno 714 osob. Uvedeno v příloze č. 5. Z toho bylo 600 osob zařazených do rekvalifikací v rámci projektů ESF a 112 osob v rámci aktivní politiky zaměstnanosti úřadů práce. Proběhly také ještě dvě rekvalifikace zaměstnanců, které se sledují samostatně. Tyto osoby jsou vedeny zvlášť, protože nejsou klienty daného úřadu práce a také z důvodu odlišného mechanismu uzavíraní dohod s těmito uchazeči. Z počtu 712 osob bylo 434 uchazečů evidovaných na úřadech práce déle než 5 měsíců, což představuje 61% z celkového počtu rekvalifikovaných osob. V okrese Brno-venkov ročně nedokončí rekvalifikaci průměrně asi 36 osob. Většina z rekvalifikace odchází z toho důvodu, že nalezne zaměstnání. Zhruba 20 osob odchází ze zdravotních a vážných osobních důvodů. Neúspěšně ročně ukončí rekvalifikaci přibližně 6% osob. Z toho vyplývá, že úspěšně rekvalifikaci ukončí zhruba 94% osob. Více než 50% uchazečů umístěných do zaměstnání po rekvalifikaci je do 3 měsíců po ukončení rekvalifikace.58 I v okrese Brno-venkov rapidně roste zájem o rekvalifikace, nárůst je zaznamenán zejména počátkem roku 2010. Jedním z důvodů může být snaha nezaměstnaných zlepšit své schopnosti a dovednosti a stát se tak lépe zaměstnatelnými. Dalším může být i fakt, že člověk, který je v rekvalifikaci, dostává 60% z průměrné čisté mzdy. Z tohoto důvodu má v době své rekvalifikace příjem a tudíž i vyšší motivaci se rekvalifikace zúčastnit.59
57
Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okrese Brno- venkov za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 Zpracováno na základě údajů z Analýz trhu práce v okrese Brno- venkov za roky 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 59 Informace získané na základě rozhovorů s úřednicí ÚP Brno-venkov 58
39
Počet zařazených uchazečů do jednotlivých programů APZ V následující tabulce jsou počty zařazených uchazečů do jednotlivých programů aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov v roce 2009. Tabulka č. 15 Počet zařazených uchazečů do jednotlivých programů APZ v roce 2009 Brno-venkov celkem DE/celkem do 20 let nad 50 let DE* VPP 224 40,6% 2 101 91 SÚPM vyhrazená 256 75,4% 18 49 193 SVČ 55 38,2% 0 2 21 CHPD - zřízení 6 33,3% 0 0 2 CHPM - zřízení 1 0% 0 0 0 Počet rekvalifikovaných vč. ESF 712 61% 434 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Brno-venkov *Uchazeči evidovaní na úřadu práce déle než 5 měsíců VPP – veřejně prospěšné práce, SÚPM – společensky účelná pracovní místa, CHPD – chráněné pracovní dílny, CHPM – chráněná pracovní místa
Je zřejmé, že nejvíce dlouhodobě evidovaných osob bylo umísťováno na SÚPM vyhrazená. Tyto osoby tvořily 75,4% z celkového počtu 256 osob zařazených na tato místa. Na veřejně prospěšné práce bylo umístěno 91 dlouhodobě evidovaných, což je 40,6% z celkového počtu takto umístěných osob. Vidíme, že v roce 2009 bylo zřízeno i několik chráněných pracovišť. Celkový počet rekvalifikovaných včetně projektů z ESF v roce 2009 dosahoval počtu 712 osob. Z toho 61% uchazečů spadalo do skupiny dlouhodobě evidovaných.
40
4 ZHODNOCENÍ REALIZOVANÉ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI V obou regionech je dlouhodobá nezaměstnanost problémem. Do roku 2007 se podíl dlouhodobě evidovaných, tzn. evidovaných na úřadu práce déle než 6 měsíců pohyboval nad 50% hranicí všech evidovaných. Poslední dva roky, 2008 i 2009, podíl dlouhodobě evidovaných na Brněnsku přesahoval hranici 40%, na Žďársku bylo takto registrováno více než 45% uchazečů o zaměstnání, přičemž v roce 2009 je za dlouhodobě evidovanou osobu považován ten uchazeč, který je v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců. Brno - venkov V okrese Brno-venkov je dlouhodobá nezaměstnanost rozčleněna do několika skupin dle věku, dosaženého vzdělání a dle pohlaví. V členění dle věku lze za nejproblémovější skupinu považovat osoby patřící do kategorie 30 – 49 let. Po celé sledované období do této skupiny spadá nejvíce osob. Největší podíl tato skupina zaujímala v roce 2005 s celkovým počtem 1726 osob a podílem 49% na celkovém počtu uchazečů. Naopak nejmenší problém s dlouhodobou nezaměstnaností mají osoby spadající do kategorie do 29 let věku, kdy v roce 2008 dosahovaly pouze 11,2% z celkového počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů. Osoby dle dosaženého vzdělání jsou na Brněnsku rozděleny do čtyř kategorií. Uchazeči se základním vzděláním, středoškolským vzděláním bez maturity, středoškolským vzděláním s maturitou a poslední kategorií jsou absolventi vysokých škol a vyšších odborných škol. Největší problém s dlouhodobou nezaměstnaností mají středoškoláci bez maturity. V posledních letech počet těchto osob měl klesající tendenci (stejně tomu bylo i u uchazečů s ostatními stupni vzdělání) s výjimkou roku 2009, kdy počet těchto uchazečů dosahoval největší úrovně za sledované období (2005 – 2009) a to 1974 dlouhodobě evidovaných osob z celkového počtu 4238 uchazečů o zaměstnání, což odpovídalo 46,6% z celkového počtu uchazečů. Tento nárůst počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů je do jisté míry způsoben i tím, že od roku 2009 se za dlouhodobě evidovanou osobu považuje osoba evidovaná na úřadě práce déle než 5 měsíců (do té doby to bylo 6 měsíců). Počet dlouhodobě evidovaných i z tohoto důvodu značně vzrostl. Nejméně problémovou skupinou z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Brno-venkov jsou uchazeči s vysokoškolským vzděláním a absolventi vyšších odborných škol. Po celé sledované období jejich podíl nepřesáhl hranici 7% z celkového počtu dlouhodobě evidovaných osob. Posledním členěním je rozdělení dle pohlaví. Ženy jsou dlouhodobou nezaměstnaností zasaženy mnohem více než muži. Jejich podíl dosahoval až do roku 2008 více než 60%. V roce 2009 se poměr dlouhodobě nezaměstnaných mužů a žen téměř vyrovnal. Dlouhodobě evidovaných mužů bylo na Brněnsku 47,6%, dlouhodobě evidovaných žen v minulém roce bylo 52,4%.
41
Žďársko Na Žďársku lze dlouhodobě nezaměstnané rozčlenit pouze dle pohlaví. Členění dle věku a dosaženého vzdělání v tomto regionu není sledováno. Také v tomto okrese jsou ženy z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti problémovější skupinou ve srovnání s muži. Oproti okresu Brno-venkov však jejich podíl nepřesáhl 60% hranici, ale také za celé sledované období neklesl pod 50%. Nejvíce vyrovnaný byl podíl mužů a žen v roce 2009, kdy dlouhodobě evidovaných žen bylo zaznamenáno 51,9% a dlouhodobě evidovaných mužů bylo 48,1% z celkového počtu dlouhodobě nezaměstnaných.
4.1 Realizované nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Nejvyužívanějšími nástroji, které úřady práce realizují pro řešení situace dlouhodobě nezaměstnaných jsou: společensky účelná pracovní místa vyhrazená, příspěvky na samostatnou výdělečnou činnost, veřejně prospěšné práce, rekvalifikace a chráněná pracoviště pro osoby se změněnou pracovní schopností. V obou regionech bylo zpočátku sledovaného období vynakládáno nejvíce prostředků na společensky účelná pracovní místa. V roce 2008 bylo zaznamenáno významné snížení výdajů na tato místa. Tento rapidní pokles byl pozastaven v roce 2009, kdy na SÚPM bylo vynakládáno více než 20% výdajů. Jinak je tomu s výdaji na veřejně prospěšné práce, kdy od roku 2007 do roku 2008 byl na Brněnsku i na Žďársku zaznamenán významný nárůst těchto výdajů, který však vystřídal pokles v roce 2009. V obou okresech probíhalo od roku 2008 čerpání prostředků ESF na realizované projekty v rámci Operačních programů Řízení lidských zdrojů a Lidské zdroje a zaměstnanost, které podporovaly VPP, SÚPM a rekvalifikace. Společensky účelná pracovní místa Zaměřím-li se na konkrétní nástroje politiky zaměstnanosti ve vztahu k dlouhodobě evidovaným, významným nástrojem, který podporuje zejména dlouhodobě evidované, jsou společensky účelná pracovní místa vyhrazená. V obou regionech po celé sledované období bylo na tato místa umísťováno více než 50% dlouhodobě evidovaných z celkového počtu takto umístěných osob. V okrese Brno-venkov byl zaznamenán mírný pokles dlouhodobě evidovaných osob umístěných pomocí tohoto nástroje od roku 2005 do roku 2007 z 61,6% na 53,1% takto podpořených osob. Od roku 2007 je sledován nárůst až na 75,4% dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu těchto uchazečů v roce 2009. V okrese Žďár nad Sázavou lze spatřit podobný vývojový trend jako na Brněnsku, pouze s výjimkou roku 2007, kdy na Brněnsku pokračoval pokles umístěných dlouhodobě evidovaných osob, ale na Žďársku byl zaznamenán konstantní růst až do roku 2009, kdy bylo na společensky účelná pracovní místa vyhrazená umístěno 73,4% DE osob ze všech umístěných. Dalším významným nástrojem, který je součástí SÚPM a slouží k umísťování dlouhodobě evidovaných osob, je podpora samostatné výdělečné činnosti (SVČ). Na Brněnsku bylo podpořeno v roce 2009 38,2% dlouhodobě evidovaných osob z celkového počtu 55 42
nezaměstnaných, kteří požádali o příspěvek na SVČ. Údaje za ostatní roky nebyly úřady práce zpracovány. Na Žďársku bylo v průběhu sledovaného období uzavíráno více než 68% dohod na SVČ s dlouhodobě evidovanými uchazeči. V posledních dvou letech bylo takto uzavřeno dokonce více než 83% dohod s dlouhodobě evidovanými z celkového počtu všech evidovaných uchazečů. Z toho vyplývá, že na Žďársku tento nástroj slouží zejména dlouhodobě evidovaným uchazečům. Veřejně prospěšné práce Na veřejně prospěšné práce byli v obou regionech umísťování i uchazeči dlouhodobě evidovaní. Podíl DE uchazečů umístěných na VPP se na Brněnsku pohyboval v rozmezí od 16% do 41%, kdy nejvíce dlouhodobě evidovaných osob umístěných na tato místa bylo v roce 2009 s počtem 91 uchazečů a podílem 40,6% na celkovém počtu umístěných uchazečů. Na Žďársku se umístění těchto osob pohybovalo v rozmezí od 31% do 40%. Nejvíce dlouhodobě evidovaných umístěných na VPP bylo v roce 2005 s počtem 101 dlouhodobě evidovaných umístěných osob a podílem 39,5% na celkovém počtu všech umístěných. V roce 2009 bylo v okrese Žďár nad Sázavou zařazeno na VPP 62 dlouhodobě evidovaných uchazečů, což odpovídá 38,5% ze všech umístěných osob. Je tedy zřejmé, že i tento nástroj slouží k podpoře dlouhodobě evidovaných uchazečů, ovšem ne v takové míře jako například společensky účelná pracovní místa vyhrazená. Rekvalifikace Rekvalifikace slouží k prohloubení znalostí a dovedností, případně k jejich získání. Na Brněnsku bylo až do roku 2007 větší procento rekvalifikovaných spadajících do skupiny dlouhodobě evidovaných než na Žďársku. Na začátku období bylo v regionu Brno-venkov rekvalifikováno dokonce více než 54% dlouhodobě evidovaných z celkového počtu všech uchazečů a zájemců. V roce 2008 byl ale tento trend porušen a v okrese Brno-venkov bylo DE uchazečů rekvalifikováno pouze 1,5% z celkového počtu rekvalifikovaných. Dle úřednice na ÚP Brno-venkov je tento pokles zapříčiněn tím, že rekvalifikace byly zaměřeny zejména na jiné skupiny nezaměstnaných. Na Žďársku bylo v roce 2008 rekvalifikováno 24,1% DE z celkového počtu rekvalifikovaných. V roce 2009 byl v obou regionech zaznamenán růst podílu DE na celkovém počtu rekvalifikovaných. Na Brněnsku vzrostl podíl až na 23,6% DE uchazečů a v okrese Žďár nad Sázavou bylo rekvalifikováno dokonce 41,5% DE uchazečů z celkového počtu všech rekvalifikovaných. Chráněná pracovní místa/chráněné pracovní dílny Na chráněná pracoviště jsem se zaměřila z toho důvodu, že pomocí nich jsou zaměstnávány osoby se zdravotním omezením, které jsou ohroženy na trhu práce. V roce 2009 bylo na Žďársku umístěno přes 60% DE osob se zdravotním omezením do chráněných dílen a 50% DE osob na chráněná pracovní místa. Na Brněnsku bylo umístěno 33% DE osob se zdravotním omezením do chráněné dílny. Jedna osoba byla umístěna na chráněné pracovní místo, ale byla evidovaná na úřadu práce kratší dobu než 5 měsíců, tzn. nepatřila do skupiny dlouhodobě evidovaných osob.
43
4.2 Opatření ve vztahu k dlouhodobě nezaměstnaným Evidence dlouhodobě nezaměstnaných Jako první doporučení bych uvedla systematické sledování dlouhodobě nezaměstnaných a jejich struktury na jednotlivých úřadech práce. Při zajišťování a následném zpracování dat jsem narazila na mnoho překážek. Úřady práce nemají jednotný systém v evidenci. Jak již bylo uvedeno dříve, v okrese Žďár nad Sázavou ÚP nezpracovává statistiky týkající se struktury dlouhodobě evidovaných uchazečů. Lze se domnívat, že tento okres zcela jistě není jediný, který tyto informace nezpracovává (jak jsem zjistila, dalším příkladem může být okres Brno-město). Je to způsobeno tím, že úřady práce nemají povinnost tuto evidenci vést. Pokud absentuje statistika, je velmi obtížné se zaměřovat na osoby, které jsou na trhu práce nejvíce ohrožené, když není známa jejich struktura. Dalším problémem, na který bych ráda poukázala, je nejednotnost zpracování a uchovávání dat jednotlivými úřady. Bylo velmi náročné získat data, která by v daných regionech byla vedena obdobným způsobem. V analýzách trhu práce či v interních statistikách, které jsou jednotlivými úřady každoročně zpracovávány, jsou mnohdy nesourodá data. V některých případech se na obou úřadech práce měnil způsob zpracování dat. Příkladem může být absence vedení dlouhodobě evidovaných na úřadu práce Brno-venkov, se kterými byly uzavírány dohody na samostatnou výdělečnou činnost. Úřad práce evidenci těchto uchazečů začal zaznamenávat až v roce 2009, nebylo tedy možné vysledovat vývoj takto uzavíraných dohod. Z těchto důvodu bych tedy doporučila zavedení jednotné metodiky zpracovávání statistik, aby z takto zpracovaných dat byl zřetelný vývoj a možnost sledovat a porovnávat problematické sekce. Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti Podpora společensky účelných pracovních míst je nástroj, díky kterému jsou dlouhodobě evidovaní zařazováni zpět do pracovního procesu. Vzhledem k velkému podílu dlouhodobě evidovaných uchazečů zařazených na tato místa bych doporučila se na podporu tohoto nástroje ještě více zaměřit. Dohody s uchazeči o zaměstnání zaměstnavatelé uzavírají na dobu neurčitou, je tedy větší možnost a pravděpodobnost, že se daná osoba v krátké době nevrátí zpět do evidence, což může jednotlivé uchazeče motivovat k nástupu na tato místa. Na veřejně prospěšné práce je umísťováno nižší procento dlouhodobě evidovaných v porovnání se společensky účelnými pracovními místy. Z hlediska uchazeče o zaměstnání je toto řešení pouze krátkodobé, dohody na veřejně prospěšné práce jsou totiž uzavírány na dobu určitou, maximálně však na 1 rok. Po uplynutí této doby se uchazeč vrací zpět do evidence úřadu práce. Tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti tedy řeší dlouhodobou nezaměstnanost pouze krátkodobě. Přesto je využíván zejména pro uchazeče, kteří jiným 44
způsobem zaměstnání nemohou nalézt, přičemž pro tyto osoby je důležitý zejména proto, že si takto mohou osvojovat a obnovovat pracovní návyky. V obou regionech je velký zájem o rekvalifikace. Také tímto způsobem jsou podporováni mimo jiné i dlouhodobě evidovaní uchazeči. Z toho vyplývá, že i tento nástroj pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům zařadit se zpět do pracovního procesu. Je důležitý zejména proto, že uchazečům pomáhá prohloubit jejich schopnosti a dovednosti, zvýšit jejich kvalifikaci a tím i jejich šance na uplatnění na trhu práce. Poradenství pro žáky a studenty Z přístupných dokumentů vyplývá, že v obou regionech probíhá poradenství, které je zaměřeno na žáky a studenty. Poradenství probíhá formou komunikace žáků a studentů s úředníky práce, kteří jim například podávají základní informace týkající se možností výběru povolání. Toto poradenství hodnotím pozitivně a doporučuji v této aktivitě i nadále pokračovat, protože studenti získají potřebné informace, které mohou v budoucnu využít při hledání zaměstnání a zvýšit tím své šance na trhu práce. Profesionalita a individuální přístup Za důležité z hlediska dlouhodobě evidovaných považuji také osobní a individuální přístup k jednotlivým uchazečům na úřadě práce a snaha pomoci jim nalézt zaměstnání, které by odpovídalo jejich schopnostem a možnostem. Na úřadech práce existuje speciální režim zacházení s dlouhodobě evidovanými uchazeči. S osobami spadajícími do této skupiny jsou uzavírány individuální akční plány, v jejichž rámci úřad práce komunikuje s jednotlivými uchazeči. Z dostupných dokumentů vyplývá, že v rámci IAP probíhají konzultace zaměřené na projednávání možností daného uchazeče. Úřad práce posuzuje možnost zařazení či poskytnutí vhodného nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tomuto jednotlivci. Také v těchto regionech probíhají Job cluby, což jsou poradenské aktivity. Tyto programy jsou členěny na skupiny dle struktury účastníků (například programy pro fyzické osoby do 20 let věku, pro osoby evidované na úřadu práce déle než 5 měsíců, pro fyzické osoby se zdravotním omezením,…) a napomáhají těmto osobám získat dovednosti, které mohou uplatnit při hledání zaměstnání. I tuto formu poradenské činnosti hodnotím kladně a doporučuji v těchto aktivitách dále pokračovat. Profesionalita a individuální přístup může pozitivně působit i na motivaci jednotlivých uchazečů o zaměstnání. Pokud jsou zapojováni do programů aktivní politiky zaměstnanosti, jsou motivováni a zainteresováni pracovat na svých schopnostech. Jejich motivaci aktivně se zapojovat v hledání zaměstnání a snaze dosáhnout vyšší kvalifikace je nutné podporovat. Motivačně má působit i novela zákona o zaměstnanosti účinná od 1.1.2009, která zahrnuje zpřísnění podmínek pro vyřazování z evidence DE. Z evidence je uchazeč vyřazen, pokud aktivně nespolupracuje s úřadem práce na individuálním akčním plánu, porušuje podmínky rekvalifikace a nebo do rekvalifikace odmítne nastoupit. To by uchazeče mělo motivovat k aktivní účasti a zapojování se do programů, které jsou mu nabízeny. 45
ZÁVĚR Dlouhodobá nezaměstnanost postihuje značnou část nezaměstnaných. Ve velké míře zatěžuje státní rozpočet z hlediska vyplácení dávek v nezaměstnanosti i z hlediska výdajů, které jsou vynaloženy na řešení dlouhodobé nezaměstnanosti v podobě aktivní politiky zaměstnanosti realizované jednotlivými úřady práce. Významně se dotýká rovněž samotných nezaměstnaných, kteří v důsledku ztráty zaměstnání pociťují dopady ekonomické i sociální. Ve zkoumaných regionech je dlouhodobá nezaměstnanost problémem, jelikož počet dlouhodobě evidovaných byl na Brněnsku po celé sledované období (2005 – 2009) větší než 40% z celkového počtu evidovaných osob na úřadech práce, na Žďársku činil počet dlouhodobě evidovaných ve stejném období více než 45% ze všech evidovaných. Mezi nejproblémovější skupiny v okrese Brno-venkov se řadí osoby s nižším vzděláním, tedy osoby se vzděláním základním nebo středoškolským bez maturity. Dlouhodobou nezaměstnaností jsou na Brněnsku postiženy osoby patřící do kategorie 30 - 49 let. Ženy jsou v obou regionech na trhu práce více ohroženy v porovnání s muži. K řešení dlouhodobé nezaměstnanosti využívají jednotlivé úřady práce vybrané nástroje politiky zaměstnanosti, podporují zejména společensky účelná pracovní místa a vznik veřejně prospěšných míst. Jejich podpora plyne i směrem k osobám, které se svoji situaci rozhodnou řešit zřízením živnosti. Také rekvalifikace je důležitým nástrojem v boji proti dlouhodobé nezaměstnanosti. V době hospodářské recese je vidět velký nárůst v míře nezaměstnanosti a lze očekávat rovněž následný nárůst nezaměstnanosti dlouhodobé. Jednotlivé úřady práce tedy stojí před problémem jak řešit pravděpodobný nárůst dlouhodobě nezaměstnaných v budoucnu. Lze očekávat, že se dlouhodobá nezaměstnanost výrazně dotkne rovněž absolventů, kteří mají nedostatek zkušeností. V situaci, kdy počet uchazečů evidovaných na úřadech práce výrazně převyšuje nabídku volných pracovních míst, je pozice těchto osob na pracovním trhu výrazně ztížena z důvodu nedostatečných praktických zkušeností. Problém spatřuji v absenci jednotné metodiky zpracování statistických údajů jednotlivými úřady práce týkajících se dlouhodobě nezaměstnaných. Pokud absentuje statistika, je velmi obtížné se zaměřovat na osoby, které jsou na trhu práce nejvíce ohrožené, když není známá jejich struktura. Z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti je důležité zaměřovat se na prevenci této složky nezaměstnanosti zvyšováním kvalifikace jednotlivců a prohlubováním jejich schopností a dovedností, čímž se zvyšuje možnost lepšího uplatnění na trhu práce. Dlouhodobě evidovaným je věnována zvýšená pozornost, jsou s nimi vypracovávány individuální akční plány, které zohledňují schopnosti, kvalifikaci a zdravotní stav nezaměstnaného. Tento individuální přístup by měl nezaměstnaného motivovat k aktivní spolupráci s úřadem práce a zvyšovat tak jeho šance nalézt vhodné zaměstnání. 46
Při zpracovávání své práce jsem vycházela zejména ze statistik úřadů práce, z Analýz trhu práce v okrese Brno-venkov, Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou a také z řízených rozhovorů s úředníky jednotlivých úřadů práce. Velmi kladně hodnotím ochotu pracovníků na úřadech práce ve Žďáře nad Sázavou i v okrese Brno-venkov. V případě nejasností jsem se na ně mohla kdykoliv obrátit a pokud to bylo v jejich silách, vždy mi poradili a potřebné informace poskytli. Přesto však jsem nezískala informace potřebné ke zpracování všech údajů, především jsem postrádala data o struktuře dlouhodobé nezaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou.
47
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knižní publikace [1] BROŽOVÁ, Dagmar. Společenské souvislosti trhu práce. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 2003. 140 s. ISBN 8086429164 [2] HALÁSKOVÁ, Renáta. Politika zaměstnanosti. 1. vyd. Ostrava : Ostravská univerzita, 2008. 145,6 s. ISBN 9788073685225 [3] HORA, Ondřej. Strategie dlouhodobě nezaměstnaných. 1.vyd. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i., 2008, 154,8 s. ISBN 9788087007983 [4] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1994.152 s. ISBN 8990142494 [5] MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3.vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002. 172.s. ISBN 8086429083 [6] MUSIL, Petr; FUCHS, Kamil; FRANC, Aleš; GRIGARČÍKOVÁ, Šárka. Ekonomie. 1.vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2008, 412 s. ISBN 978-80-7380-126-7 [7] PLESNÍK, Vladimír, RICHTEROVÁ, Bohdana, QUISOVÁ, Silvie. Prolém dlouhodobé nezaměstnanosti : praxe a východiska. 1. vyd. Krnov : Reintegra, 2006. 100 s. ISBN 80239-7140-9 [8] REKTOŘÍK, Jaroslav, et al. Ekonomika řízení odvětví veřejného sektoru. 2. vyd. Praha : Ekopress, s.r.o., 2007. 312 s. ISBN 978-80-86929-29-3 [9] WINKLER, Jiří; ŽIŽLAVSKÝ, Martin. Český trh práce a Evropská strategie zaměstnanosti. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 241 s. ISBN 80-210-3565-X Internetové zdroje [10] Český statistický úřad:Makroekonomické údaje [online], 2009 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: . [11] ČSÚ – Rychlé informace:Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS [online], 2010 [cit. 2010-01-26]. Dostupný z WWW: . [12] Dlouhodobá nezaměstnanost a její důsledky : Psychologické aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti [online], 2009 [cit. 2010-01-27]. Dostupný z WWW: . str.50 [13] Dopady novely Zákona o zaměstnanosti na podporu v nezaměstnanosti : Od 1.ledna 2009. [online.], 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: <www.sternberk.eu/admin/upload/2803-novela.up.doc>. [14] Evropský sociální fond v ČR : Aktivní politika zaměstnanosti [online], 2008 [cit. 201001-29]. Dostupný z WWW: .
48
[15] Eurostat: Total long-term unemployment rate [online.], 2009 [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: . [16] MPSV: Časové řady [online.], 2009 [cit. 2010-03-03]. Dostupný z WWW: . [17] Nezaměstnanost : V dubnu výrazný pokles nezaměstnanosti [online], 2010 [cit. 201001-25]. Dostupný z WWW: . [18] Statistiky nezaměstnanosti z územního hlediska : Nezaměstnanost v krajích a okresech [online], 2000 [cit. 2010-01-29]. Dostupný z WWW: . [19] Velkým problémem je dlouhodobá nezaměstnanost: Hospodářské noviny - iHned : KarieraWeb [online]. 2005 [cit. 2009-12-29]. Dostupný z WWW: . [20] Základní práva a povinnosti uchazeče a zájemce o zaměstnání : Od 1.ledna 2009. MPSV [online], 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupný z WWW: . Legislativa [21] Podnikatel.cz:Zákon o zaměstnanosti [online], 2007 - 2010 [cit. 20010-03-22]. Dostupný z WWW: . Ostatní zdroje [22] Interní statistiky z úřadu práce Brno - venkov [23] Interní statistiky z úřadu práce Žďár nad Sázavou [24] MPSV:Analýzy trhu práce v okrese Brno – venkov za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009 [online], 2010. Dostupný z WWW: . [25] Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Žďár nad Sázavou za roky 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2009
49
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ILO EU EHP MPSV ČSÚ ÚP DE PZ PPZ APZ ESF SÚPM SVČ VPP CHPD CHPM OP RLZ OP LZZ NIP IAP
– – – – – – – – – – – – – – – – – – – –
Mezinárodní organizace práce Evropská unie Evropský hospodářský prostor Ministerstvo práce a sociálních věcí Český statistický úřad Úřad práce Dlouhodobě evidovaní Politika zaměstnanosti Pasivní politika zaměstnanosti Aktivní politika zaměstnanosti Evropský sociální fond Společensky účelná pracovní místa Samostatná výdělečná činnost Veřejně prospěšné práce Chráněné pracovní dílny Chráněná pracovní místa Operační program „Rozvoj lidských zdrojů“ Operační program „Lidské zdroje a zaměstnanost“ Národní individuální projekt Individuální akční plán
50
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 Vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti ve vybraných zemích 2000 – 2008 ........ Graf č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v okrese Žďár nad Sázavou ............................................................................................ Graf č. 3 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví v okrese Žďár nad Sázavou …………………………………………………………… Graf č. 4 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v okrese Brno-venkov ………………………………………………………..……….. Graf č. 5 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů o zaměstnání dle věku Brno-venkov ………………………………………………………………… Graf č. 6 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle dosaženého vzdělání Brno-venkov ………………………………………………………………… Graf č. 7 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví Brno-venkov ..…. Graf č. 8 Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov ………………………………………………………………… Graf č. 9 Výdaje na jednotlivé nástroje politiky zaměstnanosti v okrese Brno-venkov ..
51
16 23 25 26 27 28 29 31 36
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Tabulka č. 2 Tabulka č. 3 Tabulka č. 4 Tabulka č. 5 Tabulka č. 6 Tabulka č. 7 Tabulka č. 8 Tabulka č. 9 Tabulka č. 10 Tabulka č. 11 Tabulka č. 12 Tabulka č. 13 Tabulka č. 14 Tabulka č. 15
Průměrná míra nezaměstnanosti v % dle metodiky MPSV ……..… Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu vždy k 31.12 (v %) ………………………………………………….. Míra nezaměstnanosti v mikroregionech okresu vždy k 31.12 (v %) …………………………………………………. Uchazeči o zaměstnání v okrese Žďár nad Sázavou od roku 2005 – 2009 …………………………………………………. Uchazeči o zaměstnání v okrese Brno-venkov od roku 2005 – 2009 ………………………………………………... Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Žďár nad Sázavou v tis. Kč …………………………………………………………….... Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Žďár nad Sázavou …………………………..…… Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Žďár nad Sázavou ……………………………….. Počet uchazečů a zájemců o rekvalifikace v jednotlivých letech (bez projektů ESF) Žďár nad Sázavou …………………………………..…. Počet zařazených uchazečů do jednotlivých programů APZ v roce 2009 Žďár nad Sázavou ……………………………………… Výdaje na politiku zaměstnanosti v okrese Brno-venkov v tis. Kč ……………………………………………………………..… Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Brno-venkov ……………………………………... Počet vytvořených míst APZ v jednotlivých letech a umístění uchazeči v okrese Brno-venkov ……………………………………... Uchazeči a zájemci o rekvalifikaci v okrese Brno-venkov …………. Počet zařazených uchazečů do jednotlivých programů APZ v roce 2009 Brno-venkov ………………………………………….…
52
15 21 22 24 26 30 32 33 34 35 36 37 38 39 40
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 Nezaměstnanost v ČR Příloha č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Žďár nad Sázavou Příloha č. 3 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů v okrese Brno-venkov Příloha č. 4 Uchazeči přednostně umísťovaní na SÚPM a VPP Příloha č. 5 Rekvalifikace uchazečů a zájemců v okrese Žďár nad Sázavou a Brno-venkov
53
Příloha č. 1 Nezaměstnanost v ČR Nezaměstnanost v ČR (1993 – 2008) 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
Obecná míra nezaměstnanosti
%průměr
4,30
4,30
4,00
3,90
4,80
6,50
8,70
8,80
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
%průměr
0,70
0,90
1,10
1,10
1,30
1,90
3,10
4,10
Míra registrované nezaměstnanosti
%průměr
2,95
3,30
2,99
3,08
4,28
6,04
8,54
9,02
Míra reg., nezam dle stávající metodiky
%průměr
-
-
-
-
-
-
-
-
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Obecná míra nezaměstnanosti
%průměr
8,10
7,30
7,80
8,30
7,90
7,10
5,30
4,40
Míra dlouhodobé nezaměstnanosti
%průměr
4,20
3,70
3,90
4,30
4,20
3,90
2,80
2,10
Míra registrované nezaměstnanosti
%průměr
8,54
9,15
9,90
10,24
-
-
-
-
Míra reg., nezam. dle stávající metodiky
%průměr
-
-
-
9,19
8,97
8,13
6,62
5,45
Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zakladni_udaje_o_ceske_republice
54
Příloha č. 2 Struktura uchazečů o zaměstnání v okrese Žďár nad Sázavou Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence Žďár nad Sázavou 2005
2006
2007
2008
2009
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
do 3 měsíců
1410
26,2
1273
26,8
1177
30
1445
36
2136
32,7
3 - 6 měsíců
1028
19,1
786
16,5
694
17,7
738
18,4
1408
21,6
6 - 12 měsíců
859
16
725
15,2
560
14,3
547
13,6
1393
21,3
nad 12 měsíců
2084
38,7
1971
41,5
1487
38
1281
31,9
1593
24,4
Zdroj: zpracováno na základě dat z analýz trhu práce Žďár nad Sázavou
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle věku v okrese Žďár nad Sázavou 2005
2006
2007
2008
2009*
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
do 29 let
776
18,7
610
17,3
438
15,9
644
21,8
1120
26,6
30 - 49 let
1950
46,9
1618
45,9
1221
44,4
1287
43,6
1771
42
nad 50 let
1429
34,4
1299
36,8
1093
39,7
1024
34,7
1323
31,4
celkem 4155 100 3527 100 2752 100 2955 100 4214 100 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Žďár nad Sázavou * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle dosaženého vzdělání v okrese Žďár nad Sázavou 2005
2006
2007
2008
2009*
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
základní
792
18,2
717
19,4
556
19,2
560
18,1
743
16,8
SŠ bez maturity
2292
52,6
1841
49,9
1440
49,7
1580
51
2295
52
SŠ s maturitou
1077
24,7
964
26,1
734
25,3
782
25,2
1123
25,4
VŠ + VOŠ
194
4,5
167
4,5
166
5,7
178
5,7
255
5,8
celkem 4355 100 3689 100 2896 100 3100 100 4416 100 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Žďár nad Sázavou * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví v okrese Žďár nad Sázavou 2005 absol
2006 %
absol
2007 %
2008
absol
%
absol
832
40,6
765
2009* %
absol
%
muži
1258 42,7 1124 41,7
41,8 1437 48,1
ženy
1685 57,3 1572 58,3 1215 59,4 1063 58,2 1549 51,9
celkem
2943 100 2696 100 2047 100 1828 100 2986 100
Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Žďár nad Sázavou * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
55
Příloha č. 3 Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů v okrese Brno-venkov Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence Brno-venkov 2005 absol
2006 %
absol
2007 %
absol
2008 %
absol
2009* %
absol
%
do 3 měsíců
1592 24,7 1467 26,3 1543 31,3 1844 38,1 2860 33,3
3 - 6 měsíců
1339 20,7 1153 20,7
915
18,6 1038 21,5 2242 26,1
6 - 12 měsíců
1174 18,2
846
17,2
Nad 12 měsíců
956
17,2
707
14,6 1990 23,2
2347 36,4 1995 35,8 1619 32,9 1250 25,8 1485 17,3
Zdroj: zpracováno na základě dat z analýz trhu práce Brno-venkov * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle věku v okrese Brno-venkov 2005
2006
2007
2008
2009*
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
absol
%
do 29 let
591
16,8
438
14,8
310
12,6
220
11,2
911
21,5
30 - 49 let
1726
49
1412 47,9 1093 44,3
888
45,4 1969 46,5
nad 50 let
1204 34,2 1101 37,3 1062 43,1
849
43,4 1358
32
3521
1957
100
100
celkem
100
2951
100
2465
100
4238
Zdroj: zpracováno na základě dat z analýz trhu práce Brno-venkov * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle dosaženého vzdělání v okrese Brno-venkov 2005 absol základní
978
2006
%
absol
27,8 853
2007
%
absol
28,9 653
SŠ bez maturity 1653 46,9 1334 45,2 1134
2008
%
absol
26,5 530 46
2009*
%
absol
27,1 976
% 23
863
44,1 1974 46,6
SŠ s maturitou
753
21,4 644
21,8 582
23,6 461
23,6 1022 24,1
VŠ+VOŠ
137
3,9
4,1
3,9
5,3
celkem
120
96
103
266
6,3
3521 100 2951 100 2465 100 1957 100 4238 100
Zdroj: zpracováno na základě dat z analýz trhu práce Brno-venkov * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Struktura dlouhodobě evidovaných uchazečů dle pohlaví v okrese Brno-venkov 2005 absol
%
2006 absol
%
2007
2008
absol
%
absol
881
35,7
734
%
2009* absol
%
muži
1341 38,1 1079 36,6
37,5 2017 47,6
ženy
2180 61,9 1872 63,4 1584 64,3 1223 62,5 2221 52,4
celkem
3521 100 2951 100 2465 100 1957 100 4238 100
Zdroj: zpracováno na základě dat z analýz trhu práce Brno-venkov * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
56
Příloha č. 4 Uchazeči přednostně umísťovaní na SÚPM a VPP Přehled uchazečů, kterými lze obsadit společensky účelná pracovní místa vyhrazená Uchazeči, kterými lze SÚPM vyhrazené obsadit
Výše příspěvku
Uchazeč starší 50 let věku
9.500Kč/měsíc/místo
Uchazeč starší 55 let věku
10.000Kč/měsíc/místo
Uchazeč - osoba se zdravotním postižením Uchazeč v evidenci ÚP nad 5 měsíců Uchazeč, který pečuje o dítě do 6 let věku
Doba poskytování příspěvku
6 měsíců 8.500Kč/měsíc/místo
Uchazeč do 20 let věku Zdroj: podpůrný materiál z úřadu práce
Uchazeči, kteří mají být přednostně umísťováni na veřejně prospěšné práce -
uchazeči do 20 let uchazeči starší 50 let uchazeči v evidenci úřadu práce déle jak 5 měsíců uchazeči, kteří pečují o dítě do 6 let věku uchazeči – osoby se zdravotním postižením uchazeči bez kvalifikace
Zdroj: podpůrný materiál z úřadu práce
57
Příloha č. 5 Rekvalifikace uchazečů a zájemců v okrese Žďár nad Sázavou a Brno-venkov Rekvalifikace uchazečů a zájemců v okrese Žďár nad Sázavou (2005 - 2009) uchazeči o zaměstnání
2005 582
2006 600
2007 441
2008 559
2009* 268
zájemci o zaměstnání
35
26
68
134
45
Uchazeči zájemci celkem
617
626
509
693
313
uchazeči + zájemci zařazení do ESF
56
500
609
314
751
Uchazeči a zájemci + zařazení do ESF
673
1126
1118
1007
1064
rekvalifikace zaměstnanců
48
17
2
-
-
Rekvalifikace celkem 721 1143 1120 1007 1064 průměrné náklady na rekvalifikaci za uch./záj. 8 949 9 055 10 539 10 268 8 828 Zdroj: vytvořeno na základě statistik z ÚP Žďár nad Sázavou * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Rekvalifikace uchazečů a zájemců v okrese Brno-venkov (2005 – 2009)
celkem uchazeči a zájemci
2005 počet % 462 100
2006 počet % 466 100
2007 počet % 187 100
2008 počet % 201 100
2009* počet % 112 100
z toho dlouhodobě evidovaní uchazeči a zájemci projektů ESF
253 0
54,8 0
211 341
45,3 100
84 577
44,9 100
3 481
1,5 100
32 600
23,6 100
z toho dlouhodobě evidovaní celkem uchazeči a zájemci vč. ESF
0 462
0 100
153 807
44,9 100
266 764
46,1 100
5 682
1 100
402 712
67 100
z toho dlouhodobě evidovaní 253 54,8 364 45,1 350 45,8 8 1,2 434 61% Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Brno-venkov *Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
Rekvalifikace uchazečů a zájemců v okrese Brno-venkov (2005 – 2009) 2005 2006 2007 2008 2009* Uchazeči zájemci celkem 462 466 187 201 112 uchazeči + zájemci zařazení do ESF 0 341 577 481 600 Uchazeči a zájemci + zařazení do ESF 462 807 764 682 712 rekvalifikace zaměstnanců 0 2 Rekvalifikace celkem 462 807 764 682 714 průměrné náklady na rekvalifikaci za uch./záj. 9 059 8 912 10 164 8 632 9 633 Zdroj: zpracováno na základě statistik z úřadu práce Brno-venkov * Pozn: za DE do roku 2008 považováni evidovaní déle než 6 měsíců, od roku 2005 jsou to osoby v evidenci nad 5 měsíců
58
