Důležité informace pro žadatele o grant & Často kladené dotazy
1
Kdo může žádat o nadační příspěvek/grant? 1.1 1.2 1.3
2
Konzultace 2.1 2.2
3
3.2 3.3 3.4
3.5
4.2 5
5.4 6
6.2 6.3 6.4 6.5
6
6
Může být naším oficiálním partnerem zahraniční organizace? 6 Musí náš partner splňovat stejná kritéria jako my? 6 Musíme nějak upravit vztahy mezi námi a naším oficiálním partnerem? Pokud ano, jakou formou? 6 Jakou formou bude řešena otázka vzájemného finančního vyrovnání mezi žadatelem a partnerem? Vede o příslušné části projektu účetnictví partner nebo žadatel? 6
Plán projektu 6.1
4
Kdy nejpozději musíme žádost o nadační příspěvek/grant doručit NROS? Rozhoduje datum odeslání žádosti prostřednictvím pošty (razítko na obálce)? 6 Je možné představit projekt vedle písemné formy také osobně? 6
Partner projektu 5.1 5.2 5.3
4
Je třeba všechny povinné přílohy přikládat 4x nebo je stačí přiložit pouze k originálu žádosti? 4 Jaké údaje musí být uvedeny na obálce žádosti? 5 Jaké referenční číslo máme na obálku uvést? 5 Aby naše organizace byla oprávněná jako žadatel o nadační příspěvek/grant, provede ještě do termínu uzávěrky přechod na podvojné účetnictví. Jakým způsobem máme při předložení žádosti o nadační příspěvek/grant přechod na podvojné účetnictví prokázat? 5 Jak má být ověřena účetní závěrka a kdo ji má podepsat? 5
Způsob a datum doručení žádosti 4.1
4 4 4
Do kterého data je možné směřovat do NROS dotazy? 4 Můžeme před oficiálním podáním projektu zaslat návrh projektu ke kontrole, abychom se ujistili, že je všechno v pořádku a projekt je oprávněný? Budeme moci projekt konzultovat? 4
Náležitosti žádosti o nadační příspěvek/grant 3.1
4
Naše organizace je před registrací, můžeme přesto žádat? Můžeme žádat, když je naše organizace nově registrovaná? Můžeme podat více než jednu žádost?
4
7
Co znamená věta, že žadatel „musí být zodpovědný za přípravu a realizaci projektu a nesmí vystupovat jen jako prostředník“? 7 Co má obsahovat plán aktivit? 8 Co přesně se míní větou „Projekt musí být realizován na území České republiky“? 8 Když je doba trvání projektu 12 měsíců, znamená to, že všechny jeho aktivity musí po této době skončit? 8 Máme do 4. sloupce v logickém rámci uvádět i možná rizika která ohrožují realizaci projektu? 8
6.6 6.7 7
Rozpočet 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7
7.8 7.9 7.10 7.11 7.12 7.13 7.14 7.15
7.16 7.17 7.18 7.19 7.20
7.21 7.22 7.23 8
Co přesně se myslí termínem „kvantifikace indikátorů“? 9 Jak máme rozumět pojmu: vzájemné sdílení informací? Je toto sdílení povinné? Jak pak bude v praxi vzájemné sdílení informací probíhat? 9
Jaký kurz se používá při zpracování rozpočtu pro přepočet korunových nákladů na EUR? 9 Jaké je v tomto programu povinné spolufinancování projektů? 9 Lze vyčíslit dobrovolnou práci jako formu spolufinancování projektu? 9 Jak správně vyplnit tabulky rozpočtu projektu (Příloha B)? 9 Pokud náš zaměstnanec pracuje na částečný úvazek, v jaké výši uvádím jeho mzdu v tabulce B3.? 10 Je možné upravit formulář rozpočtu? Můžeme měnit názvy jednotlivých kapitol/položek a jejich číslování a přidávat nové řádky (položky)? 10 Slyšeli jsme, že častým důvodem vyřazení žádosti během formální kontroly bývá nedodržení minimálního procenta spolufinancování. Jak se máme této chyby vyvarovat? 10 Jak v rozpočtu uvádět režijní náklady? 10 Jakým způsobem je nutné v rozpočtu zohlednit výnosy, které vzniknou v rámci realizace projektu? 10 Můžeme bankovní poplatky zahrnout mezi oprávněné náklady projektu? 11 Je možné z projektu hradit finanční leasing? 11 Lze žádat o prostředky na koupi budov a pozemků a výdaje na rekonstrukce? 11 Je možné z projektu hradit investice? 11 Jak máme rozumět formulaci o daních coby neoprávněném nákladu (viz Směrnice, 2.1.4)? 11 Jak máme postupovat v případě, že naše organizace, která podává žádost, není plátcem DPH, ale partner na rozdíl od nás je plátcem DPH? Máme to v rozpočtu nějak zohlednit? 11 Pokud si naše organizace zajišťuje sama konferenci, kam máme v rozpočtu uvést náklady na občerstvení, materiály, pronájem apod.? 12 Je možné hradit účastníkům semináře stravné? Do jakých položek rozpočtu patří náklady účastníků seminářů (ne zaměstnanců projektu)? 12 Co je obsahem podkapitoly 2.6 Cestovné? 12 Je nutné u dohody o provedení práce uvádět úvazek přepočtený na hodiny nebo lze použít jinou jednotku, např. normostranu? 13 Jak budeme moci v závěrečné zprávě vyúčtovat náklady na energie v případě, že nebudeme mít k dispozici vyúčtování od dodavatele za spotřebu, která ještě bude spadat do období realizace projektu? Bude možné použít tzv. „dohadné položky“? 13 Co je to zakázka/veřejná zakázka? Jaká pro ni platí pravidla? 13 Co je to subdodávka? Jaká platí pravidla pro subdodávky? 13 Je nákup motorového vozidla, havarijní pojištění a pojištění proti krádeži automobilu považováno za uznatelný náklad? 14
Finance obecně 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6
9
14
S přípravou projektů je spojena řada nákladů. Můžeme tyto náklady zařadit do projektu? 14 Kdy můžeme začít čerpat finance? 14 Kdo může auditovat projekt? Musí to být pouze auditor nebo postačí, když audit realizuje certifikovaný účetní? 14 Obdržíme grant v eurech nebo v českých korunách? 14 Je nutné v případě přidělení nadačního příspěvku/grantu zřídit samostatný bankovní účet pro projekt? 15 Jakým způsobem nám bude, v případě podpory, poskytnut grant? 15 2 / 16
9
Obecné 9.1 9.2 9.3
Jak probíhá hodnocení projektů? Jaký NUTS II máme v žádosti uvést? Musí mít naše organizace webové stránky?
16 16 16 16
3 / 16
1
Kdo může žádat o nadační příspěvek/grant?
1.1 Naše organizace je před registrací, můžeme přesto žádat? Ne, žádat mohou pouze organizace s právní subjektivitou. 1.2 Můžeme žádat, když je naše organizace nově registrovaná? Nově registrovaná organizace může žádat o grant anebo být partnerem, pouze pokud je schopna doložit požadované dokumenty (viz Směrnice pro žadatele). Organizace, která vznikla změnou právní formy, sloučením, splynutím nebo rozdělením jiné organizace, musí být schopna doložit výroční zprávu a účetní závěrku za rok 2008, případně 2007 předešlé organizace. Současně musí doložit dokumenty prokazující nástupnictví, společně s ověřeným prohlášením statutárního orgánu o tom, že nástupnická organizace účtuje v soustavě podvojného účetnictví. Vždy musí být splněna podmínka oprávněnosti právní formy žadatelů. 1.3 Můžeme podat více než jednu žádost? Ano, v rámci jedné výzvy může žadatel podat více návrhů projektů, a to i v rámci jedné priority. V rámci výběrového řízení může být podpořeno více projektů jednoho žadatele. Je však třeba uvážit, zda organizace bude mít v případě úspěšnosti více podaných žádostí zajištěno dostatečné spolufinancování pro všechny projekty a také dostatečnou administrativní a technickou kapacitu pro jejich realizaci. Pokud jedna organizace podává více žádostí, neměly by být projekty v žádném ohledu duplicitní, z hlediska plánovaných aktivit ani z hlediska rozpočtovaných nákladů.
2
Konzultace
2.1 Do kterého data je možné směřovat do NROS dotazy? Klást dotazy je možné od vyhlášení programu do 2. března 2009. Odpovědi důležité i pro ostatní žadatele se budou průběžně aktualizovat na tomto místě, v odpovídající kapitole. 2.2
Můžeme před oficiálním podáním projektu zaslat návrh projektu ke kontrole, abychom se ujistili, že je všechno v pořádku a projekt je oprávněný? Budeme moci projekt konzultovat? V zájmu rovného přístupu pro všechny žadatele a při obsáhlosti všech podmínek a množství potenciálních žadatelů nemůže NROS konzultovat detaily jednotlivých konkrétních projektů a jejich oprávněnost k podpoře. Pravidla jsou uvedena ve Směrnicích pro žadatele. Konkrétní dotazy je možné klást pouze prostřednictvím formuláře na webu www.blokovygrant.cz, telefonicky na číslech 227 217 261, 227 217 263 nebo e-mailem na
[email protected], případně poštou.
3
Náležitosti žádosti o nadační příspěvek/grant
3.1
Je třeba všechny povinné přílohy přikládat 4x nebo je stačí přiložit pouze k originálu žádosti? Formulář žádosti, rozpočet a logický rámec musejí být dodány v tištěné podobě v jednom originále a třech kopiích a současně i v elektronické podobě na CD (1x). Všechny ostatní podpůrné přílohy: stanovy/statut/výpis z rejstříku, kompletní účetní závěrku za poslední kalendářní rok (žadatele a všech partnerů, pokud jsou partneři zapojeni) a aktuální výroční zprávu je třeba dodat pouze v jednom originálu (nebo v podobě úředně ověřené kopie).
4 / 16
3.2
Jaké údaje musí být uvedeny na obálce žádosti?
Úplné jméno žadatele (organizace) Adresa žadatele
DOPORUČENĚ referenční číslo :
název programu:
CZ 0004 - 3.výzva
Blokový grant pro NNO Finančních mechanismů EHP/Norska Zlepšení života v komunitách prostřednictvím aktivit a služeb NNO
název priority nebo podpriority a její označení: (doplňte dle směrnic,bod 1.2)
název projektu:
(.......)
Nadace rozvoje občanské společnosti Jelení 196/15 118 00 Praha 1 Neotvírat před zahajovací schůzkou !
Nesprávné uvedení údajů na obálce bude důvodem k vyřazení žádosti, proto si ověřte, zda obálka splňuje všechny formální náležitosti. 3.3 Jaké referenční číslo máme na obálku uvést? Tento program má referenční číslo: CZ 0004 – 3. výzva. 3.4
Aby naše organizace byla oprávněná jako žadatel o nadační příspěvek/grant, provede ještě do termínu uzávěrky přechod na podvojné účetnictví. Jakým způsobem máme při předložení žádosti o nadační příspěvek/grant přechod na podvojné účetnictví prokázat? Pokud organizace účtovala v předchozím účetním období (v roce 2008, případně 2007) v soustavě jednoduchého účetnictví, je potřeba kromě účetní závěrky (výkaz o majetku a závazcích, výkaz o příjmech a výdajích) za dané účetní období (za rok 2008, případně 2007) dodat také počáteční rozvahu (k 1.1.2009 nebo 1.1.2008), spolu s ověřeným prohlášením statutárního orgánu, které dokládá, že v aktuálním účetním období organizace již účtuje v soustavě podvojného účetnictví.
3.5 Jak má být ověřena účetní závěrka a kdo ji má podepsat? Povinnou součástí žádosti o grant je roční účetní závěrka za rok 2008 (pokud tato není k dispozici do termínu pro podání žádosti, je možné předložit roční účetní závěrku za rok 2007). Roční účetní závěrka musí obsahovat „Rozvahu“, „Výkaz zisku a ztráty“ a „Přílohu“. Musí být sestavena a schválena v souladu s příslušnými právními předpisy v závislosti na právní formě organizace. Takto sestavenou a schválenou roční účetní závěrku je potřeba přiložit k žádosti s podpisem příslušné osoby, odpovědné za její schválení, formou originálu nebo úředně ověřené kopie.
5 / 16
4
Způsob a datum doručení žádosti
4.1
Kdy nejpozději musíme žádost o nadační příspěvek/grant doručit NROS? Rozhoduje datum odeslání žádosti prostřednictvím pošty (razítko na obálce)? Uzávěrka pro podání žádosti o grant je 9.3.2009 v 16:00. Do této doby je nutné doručit Vaši žádost do NROS osobně, poštou, kurýrem apod. Datum odeslání nerozhoduje, pokud bude žádost doručena po uvedeném termínu, bude automaticky vyřazena z hodnocení. 4.2 Je možné představit projekt vedle písemné formy také osobně? Ne. V zájmu rovného přístupu všech žadatelů je hodnocení projektů prováděno pouze na základě písemných dokumentů, žádný žadatel nebude mít možnost projekt osobně prezentovat.
5
Partner projektu
5.1 Může být naším oficiálním partnerem zahraniční organizace? Ano, pokud se jedná o neziskovou organizaci sídlící ve státech: Norsko, Lichtenštejnsko a Island. (dále viz Směrnice pro žadatele, kapitola 2.1.2). 5.2 Musí náš partner splňovat stejná kritéria jako my? V rámci posouzení žádosti o nadační příspěvek/grant musí partner splňovat stejné podmínky oprávněnosti jako žadatel. POZOR!!! Nesplnění podmínek oprávněnosti ze strany partnera je důvodem k zamítnutí celé žádosti. Počet partnerů není omezen. U partnerů jejichž sídlo se nachází v Norsku, Lichtenštejnsku či Islandu si NROS ve spolupráci s Norským velvyslanectvím v Praze a Norským helsinským výborem ověří skutečnost, že partnerská organizace pocházející z dárcovských států splňuje podmínky oprávněnosti. 5.3
Musíme nějak upravit vztahy mezi námi a naším oficiálním partnerem? Pokud ano, jakou formou? Žadatel je povinen zajistit, aby partner postupoval v souladu s ustanoveními dle článku 2.3 Přílohy II. Smlouvy. S přihlédnutím k uvedenému článku se na partnera vztahují stejné podmínky (včetně podmínek stanovených pro oprávněnost nákladů) jako na žadatele. Úprava vztahů mezi žadatelem a partnerem nicméně nemá žádný vliv na smluvní vztah mezi NROS a žadatelem. Za realizaci projektu a splnění všech plánovaných aktivit a cílů projektu zůstává vůči NROS vždy zodpovědný žadatel, který jediný je pro NROS smluvní stranou. Žadatel je hlavním nositelem projektu a musí realizovat významnější část aktivit projektu (viz otázka č. 6.1). Žadatel zodpovídá za realizaci aktivit, za celkové vyúčtování projektu a také za konečné finanční vypořádání projektu vůči NROS.
5.4
Jakou formou bude řešena otázka vzájemného finančního vyrovnání mezi žadatelem a partnerem? Vede o příslušné části projektu účetnictví partner nebo žadatel? Způsob finančního vyrovnání mezi žadatelem a partnerem musí vycházet z toho, že partnerství v projektu nemá charakter dodavatelsko-odběratelského vztahu. Partner svou účastí na projektu neposkytuje žadateli „plnění za úhradu“. Pokud by partner vystavil žadateli souhrnnou fakturu ve smyslu „fakturujeme Vám za (služby)...“, takový účetní doklad by nebyl podkladem pro oprávněný náklad projektu. Za celkové vyúčtování projektu je vůči NROS zodpovědný žadatel. V celkovém vyúčtování musí být uvedeny veškeré projektové náklady, to znamená jak náklady žadatele, tak náklady partnera. Partner je povinen (stejně jako žadatel) vést veškeré náklady, které mu v souvislosti s realizací jeho části projektu vznikly, ve svém účetnictví odděleným způsobem. Pro potřebu sestavení celkového vyúčtování projektu pak musí partner žadateli poskytnout účetní sestavu a seznam jednotlivých účetních položek všech svých oprávněných nákladů, podpořený kopiemi příslušných účetních a prvotních dokladů. Rozhodně doporučujeme, aby partner informoval žadatele o čerpání svých projektových nákladů nejenom na konci projektu, ale také průběžně. 6 / 16
Do vyúčtování projektu tedy budou vstupovat jednotlivé oprávněné náklady evidované v účetnictví žadatele a také jednotlivé oprávněné náklady evidované v účetnictví partnera, přičemž náklady obou budou muset být doložitelné příslušnými účetními a prvotními doklady. Způsob finančního vyrovnání mezi žadatelem a partnerem projektu je ponechán na dohodě těchto dvou subjektů, musí však odpovídat výše uvedeným principům. Preferovanou možností je převést finanční prostředky ze strany žadatele partnerovi ve výši, která odpovídá soupisu oprávněných nákladů partnera (podpořeného kopiemi účetních dokladů) na konci projektu. Případně je možné poskytnout partnerovi zálohu ve výši předpokládaných nákladů na začátku projektu a následně tuto zálohu obdobným způsobem zúčtovat. Originály účetních dokladů žadatele, soupisky nákladů všech partnerů (podpořené kopiemi účetních dokladů) musí být k dispozici u žadatele nejen v průběhu implementace BG, ale ještě 10 let po ukončení programu. Pro partnery platí stejné podmínky archivace dokumentů jako pro žadatele.
6
Plán projektu
6.1
Co znamená věta, že žadatel „musí být zodpovědný za přípravu a realizaci projektu a nesmí vystupovat jen jako prostředník“? Toto ustanovení je zaměřeno na ochranu proti tzv. „papírovým žadatelům“, to znamená proti organizacím, které svým jménem podají žádost a jakmile získají grant, předají realizaci projektu jiné organizaci. Zmíněná pasáž je dále konkretizována ve smluvních podmínkách, které stanovují, že žadatel musí realizovat nejméně 51% oprávněných nákladů projektu, tudíž náklady všech partnerů v součtu nesmí přesáhnout 49% oprávněných nákladů projektu. Rovněž není možné, aby žadatel delegoval manažerské funkce a celkovou odpovědnost za realizaci projektu na jinou organizaci. Zároveň platí podmínka, že náklady na subdodávky, kterými může být zajištěna část realizace aktivit projektu, nesmí přesáhnout 49% z nákladů žadatele ani žádného z partnerů. Výše uvedené poměrové vztahy jsou znázorněny v následujícím schématu:
7 / 16
CELKOVÉ NÁKLADY PROJEKTU 100% (náklady financované z nadačního příspěvku i ze spolufinancování)
ŽADATEL
VÍCE PARTNERŮ v součtu max. 49% nákladů projektu (subdodávky + jiné náklady)
min. 51% nákladů projektu (subdodávky + jiné náklady)
Jiné náklady
Subdodávky
min. 51% nákladů Žadatele
max. 49% nákladů Žadatele
Jiné náklady min. 51% nákladů Partnera 1
Subdodá vky max. 49% nákladů Partnera 1
Jiné náklady min. 51% nákladů Partnera 2
Subdodá vky max. 49% nákladů Partnera 2
6.2 Co má obsahovat plán aktivit? Plán aktivit se nachází ve Formuláři žádosti o grant, v kapitole 1.9. Plán aktivit musí obsahovat seznam jednotlivých aktivit. Jejich názvy musí odpovídat názvům uvedeným v kapitole 1.7 a v logickém rámci. Ke každé aktivitě má být identifikováno období, ve kterém bude probíhat: „měsíc 1“, „měsíc 2“ apod. Neuvádí se zde ovšem, co bude v jednotlivých měsících konkrétně realizováno. Upozorňujeme, že v případě, kdy je v projektu plánováno uskutečnění výběrového řízení, je nutné do plánu aktivit zahrnout i jeho přípravnou fázi, tedy přípravu zadávací dokumentace, vyhlášení apod. 6.3 Co přesně se míní větou „Projekt musí být realizován na území České republiky“? Aktivity projektu musí být realizovány na území ČR, to znamená, že zpravidla není možné, aby příjemce realizoval aktivity pro cílovou skupinu např. workshopy, konference atp. v zahraničí a to včetně Slovenska. Toto pravidlo však neomezuje příjemce v realizaci vlastních zahraničních cest, např. účasti na konferencích. 6.4
Když je doba trvání projektu 12 měsíců, znamená to, že všechny jeho aktivity musí po této době skončit? Projekt by měl za 12 měsíců období jeho realizace dosáhnout stanoveného cíle a uskutečnit všechny aktivity, ke kterým se žadatel v projektu zavázal. Je ale samozřejmě žádoucí, aby aktivity pokračovaly i po ukončení projektu a aby byla zajištěna jejich udržitelnost. Oprávněné náklady budou ale pouze ty, které vzniknou v období realizace projektu. Toto období bude přesně definováno ve Smlouvě. 6.5
Máme do 4. sloupce v logickém rámci uvádět i možná rizika která ohrožují realizaci projektu? Žadatel by měl být schopen identifikovat předpokládaná rizika, která by mohla ovlivnit realizaci projektu a dosažení stanovených cílů. Pokud je žadatel uvede již v logickém rámci, poukazuje 8 / 16
tím mimo jiné na to, že si jich je vědom a je lépe připraven na ně reagovat, pokud skutečně nastanou. 6.6 Co přesně se myslí termínem „kvantifikace indikátorů“? Požadavek kvantifikace má za cíl vyjádřit přesnými čísly výstupy projektu. Naplněním uvedených čísel bude aktivita považována za úspěšnou (např. 4 semináře pro min. 80 osob). Indikátor může být vyjádřen i procentuálně, je však třeba pamatovat na to, že žadatel bude naplnění těchto indikátorů v závěrečné zprávě vyhodnocovat. 6.7
Jak máme rozumět pojmu: vzájemné sdílení informací? Je toto sdílení povinné? Jak pak bude v praxi vzájemné sdílení informací probíhat? Vzájemné sdílení informací je povinnou součástí všech projektů. Slouží k výměně zkušeností a informací mezi jednotlivými příjemci, jež realizují projekty podobného zaměření. Sdílení informací přispěje k zefektivnění služeb poskytovaných cílové skupině, k zamezení vzniku duplicitních publikací a výstupů a k efektivnímu využití prostředků BG. NROS zprostředkuje kontakty příjemců podpořených v rámci 3.výzvy. Příjemci pak sami ze svého týmu vyberou kompetentního pracovníka, který bude vyhledávat funkční kontakty na další příjemce, kteří realizují projekty podobného zaměření. Během realizace projektu pak tito příjemci realizují konkrétní aktivity, které vzájemné informování a sdílení zkušeností umožní. Všechny související náklady vynaložené na tyto aktivity jsou oprávněnými náklady projektu (lidské zdroje, cestovné, apod). O vzájemném sdílení informací budou příjemci informovat NROS na monitorovací návštěvě a v závěrečné zprávě. 7
Rozpočet
7.1
Jaký kurz se používá při zpracování rozpočtu pro přepočet korunových nákladů na EUR? Fixní směnný kurz pro tuto výzvu je stanoven na: 1,0 € = 24,485 Kč. Tento kurz je závazný pro sestavování rozpočtů projektů jednotlivých žádostí v této výzvě. Předem ovšem upozorňujeme, že pro potřeby pozdějšího vyúčtování projektu (v případě, že bude vybrán k podpoře) nebude tento kurz relevantní a pro přepočet skutečných oprávněných nákladů projektu bude nutné použít postup dle Přílohy II. Smlouvy (blíže viz otázka 8.4.).
7.2 Jaké je v tomto programu povinné spolufinancování projektů? V tomto programu je povinné spolufinancování u všech projektů minimálně 10% z celkových oprávněných nákladů projektu. Nadační příspěvek/grant nesmí přesáhnout 90% z celkových oprávněných nákladů projektu, a to ani v řádech desetinných míst. Procentuální vyjádření přislíbeného spolufinancování bude závazné pro vyúčtování a finanční vypořádání projektu. Zároveň platí, že příspěvek finančních mechanismů musí tvořit minimálně 51% z celkových nákladů projektu. Výše spolufinancování se tedy musí pohybovat v intervalu 10% až 49% z celkových nákladů projektu. Spolufinancování nesmí být tvořeno prostředky pocházejícími z nástrojů pomoci EU nebo z Finančních mechanismů EHP/Norska. Spolufinancování také nesmí být tvořeno příspěvky v naturáliích. 7.3 Lze vyčíslit dobrovolnou práci jako formu spolufinancování projektu? Nikoli. Dobrovolná práce je jednou z forem příspěvků v naturáliích, které nepředstavují oprávněné náklady projektu (viz Příloha II. Smlouvy, čl. 14(3)). 7.4 Jak správně vyplnit tabulky rozpočtu projektu (Příloha B)? Detailní návod k vyplnění tabulek rozpočtu naleznete v samostatném souboru „Instrukce k vyplnění tabulek rozpočtu“. Další pokyny jsou uvedeny přímo v jednotlivých vyplňovaných listech rozpočtu jako vysvětlivky pod tabulkou, komentáře v záhlaví sloupců nebo komentáře ke konkrétním buňkám. 9 / 16
7.5
Pokud náš zaměstnanec pracuje na částečný úvazek, v jaké výši uvádím jeho mzdu v tabulce B3.? Do sloupce „F“ (Hrubá mzda v Kč) tabulky B3. je nutné uvést výši hrubé mzdy, která odpovídá plnému úvazku. I v případě, že ve mzdovém výměru zaměstnance na částečný úvazek je jeho hrubá mzda stanovena pouze ve výši odpovídající tomuto částečnému úvazku, je nutné dopočíst výši hrubé mzdy odpovídající plnému úvazku a tuto pak uvést v sloupci „F“. Úvazek zaměstnance v projektu je vyjádřen v sloupci „I“ (Výše úvazku v projektu). Pokud jde o zaměstnance, který je v organizaci zaměstnán např. na poloviční úvazek a celým tímto úvazkem je zaměstnán v projektu, uvedete zde hodnotu 0,5. Pokud by byla z jeho polovičního úvazku přidělena práci na projektu polovina, uvedete zde hodnotu 0,25. V sloupci „J“ (Počet měsíců v projektu) vyjádříte, kolik měsíců v rámci období realizace projektu se bude daný zaměstnanec s daným úvazkem (vyjádřeným v sloupci „I“) účastnit na projektu. 7.6
Je možné upravit formulář rozpočtu? Můžeme měnit názvy jednotlivých kapitol/položek a jejich číslování a přidávat nové řádky (položky)? Základní strukturu rozpočtu tj. „zelené“ řádky s číslováním první a druhé hierarchické úrovně (rozpočtové kapitoly a subkapitoly) neměňte a nemažte. Nicméně formulář rozpočtu je vzor, který je nutné dále doplnit o konkrétní údaje tak, aby odpovídal projektovému záměru. Při tvorbě rozpočtu Vašeho projektu dle potřeby přidávejte do přednastavené struktury další řádky s číslováním třetí resp. další hierarchické úrovně („bílé“ řádky). Podrobnější pokyny k sestavení rozpočtu naleznete přímo ve formuláři rozpočtu (Příloha B žádosti) a v souboru „Instrukce k vyplnění tabulek rozpočtu“. 7.7
Slyšeli jsme, že častým důvodem vyřazení žádosti během formální kontroly bývá nedodržení minimálního procenta spolufinancování. Jak se máme této chyby vyvarovat? Celkové oprávněné náklady pro kontrolu vynásobte číslem 0,9. Požadovaná částka nadačního příspěvku/grantu nesmí být vyšší než výsledné číslo, ani v řádech desetinných míst. 7.8 Jak v rozpočtu uvádět režijní náklady? Režijní náklady uváděné v rozpočtu musí být vždy stanoveny adekvátně podílu projektu vzhledem k další činnosti organizace (např. část nájmu odpovídající kanceláři, kde pracuje projektový tým) a vždy musí být doložitelné účetními a prvotními doklady. Dbejte na to, aby režijní náklady byly na projekt přiděleny poměrným dílem na základě řádně zdůvodněné, poctivé a spravedlivé metody. 7.9
Jakým způsobem je nutné v rozpočtu zohlednit výnosy, které vzniknou v rámci realizace projektu? Žadatel bude při vyúčtování projektu povinen zajistit rovnováhu mezi celkovými oprávněnými náklady projektu a celkovými výnosy projektu. Z realizace projektu jemu ani partnerovi nesmí vzniknout žádný zisk. Jakékoliv výnosy, které vzniknou jako přímý důsledek realizace aktivit projektu (např. inkasované vstupné na akce, poplatky za kurzy či za prodej materiálů, financovaných v rámci projektu), budou považovány za přímé výnosy projektu. Tyto výnosy si žadatel nesmí ponechat, ale musí je v souladu s výše uvedenou podmínkou „vrátit“ do projektu, to znamená použít je jako zdroj pro financování projektových nákladů – mohou být zdrojem spolufinancování projektu. Pokud žadatel předpokládá, že jemu nebo partnerovi vzniknou v důsledku realizace aktivit projektu přímé výnosy, může tuto skutečnost uvést již v rozpočtu předkládaném v rámci žádosti (Tabulka B2. Předpokládané zdroje financování nákladů projektu, řádek „Přímé výnosy projektu“). Tím pokryje část povinného spolufinancování projektu a sníží tak nároky na další zdroje spolufinancování ve zbylé výši tak, aby byla splněna hranice povinného spolufinancování projektu (blíže viz otázka č. 7.2).
10 / 16
7.10 Můžeme bankovní poplatky zahrnout mezi oprávněné náklady projektu? Bankovní poplatky nepatří mezi oprávněné náklady projektu. 7.11 Je možné z projektu hradit finanční leasing? Náklady související s finančním leasingem nejsou oprávněnými náklady projektu. 7.12 Lze žádat o prostředky na koupi budov a pozemků a výdaje na rekonstrukce? Výdaje spojené s nákupem budov a pozemků nejsou oprávněné stejně jako výdaje na rekonstrukci. Oprávněné mohou být pouze náklady na opravy a údržbu budov a to jen v případě, že tyto opravy jsou nezbytné pro realizaci projektu. Zhodnocení dlouhodobého majetku (investice) není oprávněným nákladem. V rámci projektu je možné pořídit pouze plnění, která jsou v souladu s příslušnými právními předpisy účtovaná v plné výši přímo do nákladů (mimo jiné dle Zákona o daních z příjmů - v současné době do výše 40.000 Kč u hmotného majetku a do výše 60.000 Kč u nehmotného majetku). 7.13 Je možné z projektu hradit investice? Pořízení vybavení nebo jakékoli jiné plnění, o kterém bude účtováno jako o dlouhodobém majetku v souladu s příslušnými právními předpisy nepředstavuje oprávněný náklad projektu. V rámci projektu je možné pořídit pouze plnění, která jsou v souladu s příslušnými právními předpisy účtovaná v plné výši přímo do nákladů (mimo jiné dle Zákona o daních z příjmů - v současné době do výše 40.000 Kč u hmotného majetku a do výše 60.000 Kč u nehmotného majetku). 7.14 Jak máme rozumět formulaci o daních coby neoprávněném nákladu (viz Směrnice, 2.1.4)? Oprávněným nákladem projektu není žádná daň, kde organizace vystupuje jako poplatník. Daň z přidané hodnoty může být oprávněným nákladem projektu jenom tehdy, pokud neexistuje nárok na její vrácení a zároveň je zaúčtována tak, že je zcela zřejmé, k jakému nákladu se váže. DPH, u níž se má za to, že ji lze vrátit, ať už jakýmkoli způsobem, není považována za oprávněný náklad, a to i když ve skutečnosti není příjemcem (partnerem) získána zpět. Pokud příjemce (partner) není plátcem DPH (nemá tedy, pokud by to bylo relevantní, možnost nárokovat odpočet na vstupu) a neexistuje ani žádná jiná možnost nárokovat vrácení příslušné DPH, bude tato DPH vždy oprávněným nákladem projektu – samozřejmě za podmínky, že je oprávněný samotný základ daně. NROS vypracovala pomůcku ve formě tokového diagramu (ke stažení na www.blokovygrant.cz) zejména pro plátce DPH, který nastiňuje postup organizace při posuzování oprávněnosti DPH. 7.15 Jak máme postupovat v případě, že naše organizace, která podává žádost, není plátcem DPH, ale partner na rozdíl od nás je plátcem DPH? Máme to v rozpočtu nějak zohlednit? Vztah mezi příjemcem a partnerem projektu nemá charakter dodavatelsko-odběratelského vztahu (viz otázka č. 5.4), tudíž otázka plátcovství DPH má na rozpočet projektu vliv pouze z pohledu posouzení, jestli bude DPH představovat oprávněné náklady či nikoli. U plátce DPH (v tomto případě u partnera projektu) tato daň nemusí být vždy oprávněným nákladem, zatímco v případě neplátce DPH je daň téměř určitě vždy oprávněným nákladem (podrobněji viz otázka č. 7.14). Posouzení DPH jako oprávněného nákladu projektu musí být provedeno u každého subjektu zvlášť. Každý subjekt bude mít ve svém účetnictví evidovány náklady, které mu v souvislosti s realizací jeho části projektu vznikly. Pokud se k těmto nákladům váže DPH, organizace musí posoudit její oprávněnost v projektu v kontextu dané účetní jednotky.
11 / 16
V dané souvislosti upozorňujeme na ustanovení §94 odst.2 ZDPH: v případě, kdy příjemce a partner uzavřou smlouvu, která má charakter smlouvy o sdružení, stávají se všichni členové sdružení automaticky plátci DPH. 7.16 Pokud si naše organizace zajišťuje sama konferenci, kam máme v rozpočtu uvést náklady na občerstvení, materiály, pronájem apod.? Pokud si konferenci bude zabezpečovat organizace (žadatele nebo partnera) sama, související náklady je nutné rozdělit do jednotlivých kapitol/subkapitol rozpočtu dle typu konkrétních nákladů. Například mzda lektora (který je zaměstnancem organizace – např. na DPP) se objeví v Kapitole 1 (samostatný řádek), případný nákup spotřebního materiálu se objeví v rámci subkapitoly 2.2. (samostatný řádek – pokud se jedná o významnější sumu) atd. Položky rozpočtu, které souvisí výlučně s konferencí, doporučujeme pro přehlednost označit (např. názvem konference), aby je bylo možné v rozpočtu identifikovat. Pro náklady související s nákupem služeb pro konferenci, jako např. náklady na lektora (který není zaměstnancem organizace), na pronájem prostor, cateringové služby, na ubytování, případně náhradu jízdních výdajů pro účastníky slouží subkapitola 2.9. Pro každou konferenci (příp. školení apod.) doporučujeme v rámci subkapitoly 2.9 vytvořit samostatný řádek – např. 2.9.1 „Konference 1“ a v rámci něj uvést výše uvedené položky – např. 2.9.1.1 Lektor, 2.9.1.2 Ubytování účastníků atd. Pokud je organizace konference zabezpečena kompletně formou subdodávky, tyto náklady mají být uvedeny pouze v rámci subkapitoly 2.9. Dle potřeby se v rámci této subkapitoly vytvoří nové položky (např. 2.9.1 Konference 1 ; 2.9.2 Konference 2 atd.). Pokud v tomto případě žádné další náklady nevznikají, je možné uvést celý náklad v jedné sumární hodnotě odpovídající předpokládané částce, která bude fakturována ze strany subdodavatele. Podrobný popis předpokládané subdodávky pak žadatel musí uvést ve formuláři žádosti v části 1.7. Upozorňujeme zde na nutnost postupovat při výběru subdodavatele v souladu se stanovenými pravidly (blíže viz otázka č. 7.21). 7.17 Je možné hradit účastníkům semináře stravné? Do jakých položek rozpočtu patří náklady účastníků seminářů (ne zaměstnanců projektu)? Stravné ve smyslu cestovních náhrad je možné poskytovat pouze zaměstnancům organizace dle příslušných předpisů. Účastníkům semináře je možné zabezpečit stravování pouze centrálně ze strany organizátora semináře. Není tedy možné proplácet účastníkům stravné tak, jako by byli zaměstnanci organizace. Na druhé straně organizace může účastníkům proplatit jejich náklady spojené s přepravou na akci, případně i jejich ubytování v době trvání akce (v případě, že není zabezpečeno centrálně) – pokud jsou tyto náklady hospodárné. Tyto náklady je možné účastníkovi proplatit pouze ve skutečné výši proti předloženému dokladu (jízdenka, paragon) v tom smyslu, že účastník dané plnění pořídil a uhradil ve jménu organizace. Organizace bude tyto náklady účtovat jako svoji spotřebu, stejně jako kdyby dané plnění pořídila sama. Účel nákladu by měl být uveden na příslušném účetním dokladu, nebo na hromadném prohlášení statutárního orgánu se seznamem účetních dokladů, kterých se týká, podpořeném prezenční listinou s podpisy účastníků. Uvedené náklady patří do subkapitoly 2.9 rozpočtu. Bližší pokyny ke způsobu vyjádření nákladů v subkapitole 2.9 naleznete přímo ve formuláři rozpočtu, v listu B1. (vysvětlivky pod tabulkou B1.). Způsob vyjádření nákladů na konference/semináře, jejichž součástí mohou být i výše uvedené náklady, je řešen i v otázce č. 7.16. 7.18 Co je obsahem podkapitoly 2.6 Cestovné? V podkapitole 2.6 jsou uváděny cestovní náhrady zaměstnanců organizace (žadatele příp. partnera). Cestovní náhrady je možno v rámci projektu rozpočtovat pouze ve výši zákonných nároků dle Zákoníku práce, v platném znění. Součástí cestovních náhrad jsou zvýšené stravovací výdaje, jízdní výdaje, výdaje za ubytování a nutné vedlejší výdaje. Kapesné není oprávněným nákladem projektu. 12 / 16
Cestovní náhrady zaměstnanců v rámci pracovních cest v tuzemsku se uvádí do subkapitoly 2.6.1. Zahraniční pracovní cesty se uvádí do subkapitoly 2.6.2, přičemž je nutné pro každou zahraniční pracovní cestu vytvořit samostatnou položku (samostatný řádek na čtvrté hierarchické úrovni) se stručným popisem - destinace a účel cesty. 7.19 Je nutné u dohody o provedení práce uvádět úvazek přepočtený na hodiny nebo lze použít jinou jednotku, např. normostranu? U dohody o provedení práce je nutné uvádět počet hodin, za které byla zadaná práce provedena. Tato jednotka je jediná možná. Dle současné legislativní úpravy může jeden zaměstnanec na DPP odpracovat u jednoho zaměstnavatele za jeden kalendářní rok max. 150 hodin. 7.20 Jak budeme moci v závěrečné zprávě vyúčtovat náklady na energie v případě, že nebudeme mít k dispozici vyúčtování od dodavatele za spotřebu, která ještě bude spadat do období realizace projektu? Bude možné použít tzv. „dohadné položky“? U některých dodavatelů energií je možné vyžádat si vyúčtování skutečné spotřeby za časově vymezené období podle přání zákazníka mimo obvyklé termíny vyúčtování. Pokud nebude možné od dodavatele včas získat vyúčtování skutečné spotřeby, bude přípustné zaúčtovat do nákladů předpokládanou spotřebu vytvořením položky na dohadných účtech pasivních. Suma nákladu (dohadné položky) ovšem bude muset být určena pomocí zdůvodnitelné metody - např. kvalifikovaným odhadem na základě skutečné spotřeby minulých období, které jsou odběrově porovnatelné. 7.21 Co je to zakázka/veřejná zakázka? Jaká pro ni platí pravidla? Zakázka je jakékoli plnění které bylo v rámci projektu přijato (ze strany žadatele nebo partnera) od dodavatele. Jakákoli zakázka realizovaná v rámci projektu je považována za veřejnou zakázku a žadatel (partner) je povinen postupovat v souladu s Přílohou IV. Smlouvy. Partner nemůže být v rámci projektu zároveň dodavatelem. Ze stanovených postupů je zejména nutné upozornit na to, že pokud konečná cena zakázky překročí 5000 EUR (bez DPH), je žadatel (partner) povinen realizovat zjednodušené výběrové řízení na dodavatele, dle postupu uvedeného v Příloze IV. Smlouvy. Pokud by při kontrole vyúčtování projektu bylo zjištěno, že tyto povinnosti nebyly splněny, veškeré náklady předmětné zakázky budou neoprávněné. 7.22 Co je to subdodávka? Jaká platí pravidla pro subdodávky? Subdodávka je druh zakázky (viz také otázka č. 6.1, 7.21), prostřednictvím které je ze strany žadatele (partnera) přenesena realizace některé aktivity projektu (nebo její části) na subdodavatele. O subdodávku se jedná tehdy, pokud aktivita bude vstupovat do obsahu projektu (lektor přednášky, zpracování analýzy apod.). V principu se tudíž může jednat pouze o služby, nikoli o dodávky vybavení nebo materiálu a rozhodně nikoli o osobní náklady. Do kategorie subdodávek ovšem nespadají ani úplně všechny služby – dle uvedené definice se za subdodávku nepovažují např. energie, nájemné, telefony, internet nebo pravidelné dodávky služeb, které jsou organizaci poskytovány bez ohledu na realizaci daného projektu (např. služby účetního, který není zaměstnancem organizace – je potřeba uvádět v rámci položky 2.8.6 rozpočtu). Mezi subdodávky nepatří ani povinný závěrečný audit projektu. Pokud je rozpočet vyplněn správně dle zadaných pokynů, mohou se v něm subdodávky objevit prakticky pouze v subkapitolách 2.9, 2.10 a 2.11. V kapitole 2.11 budou obsaženy jenom subdodávky, jak to vyplývá z charakteru náplně kapitoly. Položky v kapitolách 2.9 a 2.10 budou jednoznačně subdodávkami v případě, kdy se bude jednat o zakázku „na klíč“. Takové položky mají být uvedeny souhrnně v jednom řádku na třetí hierarchické úrovni. Pokud ovšem jednotlivé akce v rámci těchto dvou subkapitol (např. školení, publikace) nebudou zadány „na klíč“, ale budou se skládat z více typů dílčích nákladových položek (tyto mají být rozepsány v 13 / 16
podřízených řádcích na čtvrté hierarchické úrovni – viz také otázka č. 7.16), je potřeba posoudit individuálně, které z těchto nákladových položek budou spadat mezi subdodávky. Posouzení musí vycházet z uvedené definice. Tudíž např. jízdní výdaje nebo ubytování účastníků školení není subdodávkou. Mezi subdodávky nepatří ani zabezpečení občerstvení a pronájem prostor nebo techniky pro seminář. Na druhé straně subdodávkou bude např. položka na lektora (který není zaměstnancem organizace). V případě publikace nebude spadat mezi subdodávky její tisk (pokud není součástí komplexní subdodávky „na klíč“). Naopak mezi subdodávky bude spadat příprava textů, konzultační činnost, grafická úprava, distribuce apod. (samozřejmě pokud tyto činnosti nejsou realizovány zaměstnanci organizace). Obdobným způsobem je nutno postupovat u všech položek, které se objeví v kapitole 2.9 nebo 2.10 rozpočtu. Rozlišení mezi subdodávkami a ostatními zakázkami je nezbytné zejména z toho důvodu, že formou subdodávek může být realizována pouze omezená část projektu (podrobněji viz otázka č. 6.1). Pro subdodávky jinak platí stejná pravidla jako pro všechny ostatní zakázky, včetně povinnosti realizovat zjednodušené výběrové řízení v případě překročení stanovené hranice (viz otázka č. 7.21). 7.23 Je nákup motorového vozidla, havarijní pojištění a pojištění proti krádeži automobilu považováno za uznatelný náklad? Nákup motorového vozidla není oprávněným výdajem projektu, pokud se jedná o pořízení dlouhodobého majetku. Pojištění vozidla může být oprávněným nákladem projektu v poměrné výši, dle jeho využití v projektu, pokud jsou splněny ostatní obecné podmínky z hlediska časové a věcné oprávněnosti nákladů. 8
Finance obecně
8.1
S přípravou projektů je spojena řada nákladů. Můžeme tyto náklady zařadit do projektu? Nikoli (viz Směrnice pro žadatele, 2.1.4 – Oprávněnost nákladů). Je tomu tak proto, že oprávněné náklady mohou vznikat pouze v období realizace projektu, které počíná dnem následujícím po dni podpisu Smlouvy poslední ze smluvních stran. Z rozpočtu projektu tedy není možné financovat náklady, které vznikly před začátkem realizace projektu. Náklad vzniká v okamžiku převzetí předmětného plnění do spotřeby ze strany organizace příjemce grantu nebo partnera projektu. Schopnost organizace pokrýt náklady spojené s přípravou projektu svědčí mimo jiné o její odpovídající kapacitě. Ta je důležitá zejména po ukončení projektu a vyčerpání nadačního příspěvku/grantu s ohledem na zajištění další udržitelnosti projektu. 8.2 Kdy můžeme začít čerpat finance? Období realizace projektu začíná dnem následujícím po dni podpisu Smlouvy poslední ze smluvních stran. Od tohoto data jsou vzniklé náklady z časového hlediska oprávněné. Náklad vzniká v okamžiku převzetí předmětného plnění do spotřeby ze strany organizace příjemce grantu nebo partnera projektu. Nicméně je nutné počítat s lhůtou 15 pracovních dnů ode dne podpisu Smlouvy, kterou má NROS (za splnění dalších smluvních podmínek) k dispozici na převod zálohové platby nadačního příspěvku/grantu. 8.3
Kdo může auditovat projekt? Musí to být pouze auditor nebo postačí, když audit realizuje certifikovaný účetní? Finanční audit projektu musí být proveden nezávislým a nestranným auditorem, který je členem Komory auditorů České republiky (www.kacr.cz).
8.4 Obdržíme grant v eurech nebo v českých korunách? Žadatel sestavuje rozpočet v € a veškeré částky uvedené ve Smlouvě (včetně nadačního příspěvku/grantu) se uvádí také v €. Platby/převody nadačního příspěvku/grantu ze strany 14 / 16
NROS příjemci se provádí v €, ale mohou být zaslány podle rozhodnutí příjemce na běžný bankovní účet vedený v Kč nebo v €. V případě účtu vedeného v € příjemce obdrží částku v €. V případě účtu vedeného v Kč bude příjemci odeslána stejná částka v €, ovšem příjemce na svůj účet obdrží částku v Kč, která bude ekvivalentem zaslané sumy v € přepočtené dle aktuálního denního kurzu příslušné banky. Pro závěrečné vyúčtování bude žadatel dokládat čerpání nákladů projektu opět v €. Je proto důležité upozornit, že bez ohledu na kurz dané výzvy (1,0 € = 24,485 Kč), bez ohledu na aktuální bankovní kurz platný v den převodu finančních prostředků na bankovní účet žadatele a také bez ohledu na zvolený způsob účtování operací v cizích měnách v účetnictví žadatele (partnera), bude žadatel (partner) převádět při vyúčtování projektu náklady v Kč na € způsobem stanoveným v Příloze II. Smlouvy – to znamená za použití příslušných směnných kurzů platných v předposlední pracovní den měsíce, který předchází měsíci, kdy byly příslušné náklady uhrazeny. Příslušné směnné kurzy jsou publikovány v sérii C Úředního věstníku Evropských společenství – naleznete je na stránkách: http://europa.eu.int/eur-lex/lex/JOIndex.do?ihmlang=en Správnost zvoleného denního kurzu je možné ověřit také v přehledu měsíčních kurzů Inforeuro, které naleznete na stránkách: http://ec.europa.eu/budget/inforeuro/index.cfm?fuseaction=currency_historique¤cy=CZK& Language=en Výše uvedený denní kurz dle Úředního věstníku by totiž měl být identický s měsíčním kurzem Inforeuro platným pro následující měsíc. Prakticky to znamená, že příslušným kurzem pro přepočet oprávněných nákladů projektu by měl být také měsíční kurz Inforeuro, platný pro měsíc, kdy byly dané oprávněné náklady uhrazeny. Kurzové rozdíly jdou na vrub nebo ve prospěch žadatele a nebudou zohledněny při vyúčtování projektu. Nebude se tedy jednat o oprávněné náklady, ale ani o přímé výnosy projektu. Směnné kurzy naleznete také na stránkách www.blokovygrant.cz. 8.5
Je nutné v případě přidělení nadačního příspěvku/grantu zřídit samostatný bankovní účet pro projekt? Pro potřeby projektu není nutné zřizovat samostatný bankovní účet. V případě přidělení nadačního příspěvku/grantu je ale nutné specifikovat na předepsaném formuláři (Příloha VI. Smlouvy) běžný bankovní účet vedený v Kč nebo v € (viz otázka č. 8.4), na který budou žadateli ze strany NROS převáděny platby nadačního příspěvku/grantu. Kreditní úroky, které vzniknou příjemci v důsledku držby poskytnutých finančních prostředků, nejsou pro potřeby vyúčtování projektu považovány za přímý výnos projektu a příjemce je může využít dle svého uvážení např. na krytí možných kursových ztrát nebo bankovních poplatků. 8.6 Jakým způsobem nám bude, v případě podpory, poskytnut grant? Žadateli (příjemci) bude poskytnuta zálohová platba ve výši 80% nadačního příspěvku/grantu hned v úvodu projektu (do 15 pracovních dnů ode dne podpisu Smlouvy poslední ze smluvních stran). Závěrečná platba ve výši maximálně 20% nadačního příspěvku/grantu bude poskytnuta až po ukončení projektu (po schválení závěrečné zprávy).
15 / 16
9
Obecné
9.1 Jak probíhá hodnocení projektů? Projekty jsou posuzovány externími posuzovateli, kteří používají výhradně tabulky publikované v rámci Směrnic pro žadatele (viz 2.3 Hodnotící tabulka). V tabulce se uvádí, k čemu se které kritérium vztahuje a kde se o dané oblasti pojednává v žádosti o grant. Zveřejnění kriterií hodnocení a přesný popis oprávněnosti žadatelů, oprávněných aktivit i oprávněných nákladů je součástí snahy o transparentní administraci grantových prostředků. Tato snaha zahrnuje i zveřejnění vzorových smluv a dalších dokumentů na www.blokovygrant.cz, aby byl žadatel ještě před podáním žádosti informován o rozsahu práv a povinností vyplývajících ze smlouvy. Každý z projektů je v procesu hodnocení posouzen dvěma externími posuzovateli. Na základě bodových hodnocení a komentářů posuzovatelů rozhodne hodnotící komise (hlasující členové HK jsou externími odborníky v dané oblasti) o udělení či neudělení grantových prostředků. Doporučení HK je předloženo ke schválení ředitelce NROS a následně Správní radě NROS. Podpořené projekty budou zveřejněny na webových stránkách NROS po podpisu smluv s vybranými příjemci (předpoklad: 1.7.2009). 9.2 Jaký NUTS II máme v žádosti uvést? V žádosti uveďte název NUTS II označující region, ve kterém svůj projekt realizujete. Tabulku rozřazení regionů do NUTS II naleznete ve Směrnicích pro žadatele. Realizujete-li projekt ve více NUTS II, uveďte název toho NUTS II, ve kterém realizujete převážnou část aktivit. Místo realizace projektu žadatel označí jako „celá ČR“ pouze v případě celorepublikové působnosti projektu. Pokud bude v bodě 1.2 uveden více jak jeden NUTS II., bude žádost vyřazena z formálních důvodů.
9.3 Musí mít naše organizace webové stránky? Každý příjemce blokového grantu musí prezentovat projekt na svých webových stránkách. Náklady na zřízení a provoz stránek jsou oprávněnými náklady projektu.
16 / 16
