Distanční vzdělávání na střední škole

Marta Suchá Alena Varhanová Ivo Georgiev

Distanční vzdělávání na střední škole Zkušenosti, rady a postřehy Střední školy ekonomicko-podnikatelské Spektrum v Mladé Boleslavi

MOTTO: „Skutečná síla e-learningu není v poskytování informací kdykoliv, odkudkoliv a komukoliv, ale v jeho možnostech poskytovat správné informace správným lidem ve správném čase a na správném místě.“ (B. W. Ruttenbur)

Publikace byla vydána v rámci projektu OPVK: Vytváření a rozšiřování podnikatelských kompetencí (CZ.1.07/1.1.06/01.0086) Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Zpracovali: řešitelé projektu a učitelé SŠEP Spektrum, s.r.o. Mladá Boleslav Autorský tým ve složení: Mgr. Marta Suchá, PhDr. Alena Varhanová, Mgr. Ivo Georgiev 1. vydání, 2009 Vydala Střední škola ekonomicko-podnikatelská SPEKTRUM, s.r.o. Mladá Boleslav

2

OBSAH ÚVODEM, ANEB KOMU JE URČENA TATO METODIKA? ...................5 1 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE ........................................6 2 VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ..........................................7 3 PŘÍPRAVA VZDĚLÁVACÍHO PROJEKTU .......................................8 3.1 Zadání vzdělávacího projektu ...........................................................8 3.2 Tvorba řešitelského týmu .................................................................8 3.3 Tvorba distančního vzdělávacího programu a její východiska ...........8 3.4 Zajištění životního cyklu projektu .....................................................8 4 DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDOŠKOLSKÉ ÚROVNI .............9 5 ZÁZEMÍ PRO ORGANIZOVÁNÍ A VEDENÍ VZDĚLÁVÁNÍ ...............13 6 KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ? ........................14 7 ŽÁK ...........................................................................................15 7.1 Pro úspěšné vzdělávání žáků je nutné ............................................15 7.2 Materiálně-technické vybavení žáka ...............................................15 7.3 Povinnosti žáka ..............................................................................15 7.4 Žák ocení při studiu následující možnosti ......................................16 8 UČITEL .....................................................................................17 8.1 Materiálně-technické vybavení učitelů, resp. ředitele školy ............17 8.2 Povinnosti učitelů ...........................................................................17 9 TUTOR ......................................................................................19 9.1 Materiálně-technické vybavení tutora .............................................19 9.2 Povinnosti tutora (průvodce studiem) .............................................19 9.3 Informace o studiu ve výukovém systému ......................................20 10 ŘEDITEL ŠKOLY/MANAŽER DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ .........22 10.1 Povinnosti ředitele nebo jiného zástupce školy:..............................22 11 ADMINISTRÁTOR, SPRÁVCE SYSTÉMU – ICT PODPORA ...........23 11.1 Povinnosti (možnosti) správce systému .........................................23 12 KURZY PŘEDMĚTŮ ..................................................................24 12.1 Tvorba kurzu ................................................................................24 12.2 Testy ............................................................................................26 12.3 Úkoly ...........................................................................................28 13 ZNÁMKOVÁNÍ ..........................................................................30 14 TUTORIÁL ...............................................................................31 14.1 Co udělat na zahajovacím tutoriálu? ............................................31

3

15 POLOLETNÍ ZKOUŠKY .............................................................32 16 ÚSKALÍ A OBTÍŽE DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ........................33 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ .......................................................35 PŘIPRAVUJEME ............................................................................35 PŘÍLOHA: NÁVRH ŠKOLNÍHO ŘÁDU PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ....36

4

ÚVODEM, ANEB KOMU JE URČENA TATO METODIKA? O distančním vzdělávání (dále jen DiV) toho již bylo řečeno a napsáno mnoho. Vyšla řada publikací, které se jím zabývají, takřka nekonečné množství informací lze nalézt také na internetu. Tak proč k nim přidávat další metodiku distančního vzdělávání pro střední školy? Odpověď je nasnadě: protože naprostá většina se věnuje buď studiu vysokoškolskému či jinému druhu celoživotního vzdělávání. A tento druh studia se ze své samotné podstaty liší od studia středoškol­ ského. Co se týká vysokoškolského distančního vzdělávání, tak je tato problematika velmi kvalitně a konkrétně zpracovaná Centrem DiV UP Olo­ mouc, stejně např. e-learning zpracovaný Slezskou univerzitou v Opavě atd. Druhým problémem veškerých, nám dostupných metodik, je jejich po­ všechnost a teoretičnost. Nalezneme v nich málo konkrétních rad ohledně tvorby a organizace distančního studia na středoškolské úrovni. Když jsme v minulých letech sami zahajovali distanční studium na Střední ekonomicko-podnikatelské škole Spektrum, potřebovali jsme právě konkrétní rady a postřehy, kterých jsme našli pomálu. Ambicí této metodiky je tedy poskytnout bez širokého teoretizování konkrétní rady a návody, kterak zorganizovat distanční vzdělávání, tutori­ ály, pololetní zkoušky. Najdete v ní, jaké jsou povinnosti žáků, učitelů a dalších účastníků vzdělávacího procesu, jaké vybavení je třeba a proč je potřeba míti tutora – průvodce studiem. Určitě naše metodika nebude úplná a bezchybná, ale i přesto si myslí­ me, že již dnes máme řadu poznatků, které možná právě v této chvíli někdo jiný potřebuje a hledá. Obsahuje řadu konkrétních nápadů a ná­ vrhů, o které se můžete opřít. Naší nespornou výhodou je, že naše škola Spektrum, má mnohaletou pedagogickou zkušenost (byla založena již v roce 1994) v denním i dál­ kovém vyučování a disponuje týmem zkušených a zároveň kreativních pe­ dagogů. Jen díky nim jsme se mohli vydat na dosud neprošlapanou cestu distančního vzdělávání na středoškolské úrovni. V této publikaci se odráží naše zkušenosti, které bychom rádi předali všem, kteří se chtějí vydat stejnou cestou. Věnujeme pozornost především tomu, co je odlišné od jiných typů studia (denní, dálkové), ostatní pedago­ gické zásady a povinnosti účastníků vzdělávacího procesu lze bez obtíží najít v mnoha jiných metodikách a ve školském zákoně.

5

1

DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO CÍLE

Distanční vzdělávání je řízené samostudium. K tomuto účelu využívá všechny dostupné didaktické prvky a technické prostředky, kterými lze prezentovat učivo, komunikovat se studujícími, prověřovat studijní pokroky a případně i hodnotit studijní výsledky. Právě k podpoře distanční části lze vhodně využít e-learning. Studující a vyučující jsou v distančním studiu trvale nebo převážně fyzicky odděleni. Studujícímu musí vzdělávací instituce vytvořit takové zázemí, které tento nedostatek vyrovnává. Institu­ ce poskytuje komplexní systém podpory studia (Hrtoňová, 2006). A proč se distančním studiem zabýváme? Metodika e-learningu má velmi mnoho společného právě s metodikou distančního vzdělávání. Další významný důvod je ten, že dle vysokoškolského zákona je kombinované studium kombinací prezenční a distanční formy výuky. Přestože jistě mohou existovat čistě distanční, čistě on-line kurzy, nej­ efektivnější je právě kombinace prezenční a distanční výuky. Proto jsou (a podle našeho názoru a zkušenosti musí být) i v distančním studiu za­ řazeny prezenční prvky.

6

2

VÝHODY DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ

1. Přístup k materiálům odkudkoliv LMS podpora je na webu a žáci tudíž mohou studovat kdekoliv, kde je připojení k internetu. To je samozřejmě vhodné i pro žáky, žijící dlouhodo­ bě v zahraničí či ve velké vzdálenosti od školní instituce, která vzdělání or­ ganizuje. 2. Přístup k materiálům kdykoliv Stejně tak je LMS podpora žákům přístupná kdykoliv. Toto zapojuje do studia i velmi zaměstnané lidi, či ty, kteří pracují nepravidelně a jiné for­ my studia jsou pro ně tudíž nevhodné. 3. Vyšší efektivnost výuky Žáci si sami v rámci daných mantinelů rozhodují, kdy budou co stu­ dovat, kdy budou vykonávat úkoly a testy apod. To vede k vysoké efek­ tivnosti jejich studia. 4. Zapamatovatelnější forma informací Krom učebnic, které mají i žáci jiných forem studia, mají k dispozici ještě rozsáhlou internetovou podporu. A jak známo, člověk si zapamatuje více informací, pokud je čte, než pokud je slyší při výkladu. Žáci se samo­ zřejmě mohou také k látce vracet. 5. Aktuálnost informací Oproti klasickým učebnicím mají materiály, zařazené do kurzů distanční­ ho vzdělávání tu výhodu, že jsou údaje v nich průběžně aktualizovány. 6. Interaktivita výuky Internetová podpora umožňuje vkládat krom klasických textových stu­ dijních materiálů, obrázků, grafů a map i např. náslechy v jazykové výuce, videosekvence, odkazy na web apod. 7. Překonání zdravotních bariér Distanční vzdělávání založeno na samostudiu ze zvoleného místa. Pro­ to je mimořádně vhodné pro osoby s fyzickým handicapem. Žák musí fy­ zicky do školy jen párkrát za školní rok, kdy mu lze organizaci tutoriálů, zkoušení apod. přizpůsobit. 8. Nižší náklady na vzdělávání Při distančním vzdělávání jsou oproti jiným formám studia výrazně nižší náklady na dopravu za vzděláváním (do školy jezdí jen několikrát do roka). V některých kurzech také není třeba učebnic, pracuje se pouze s připravenou internetovou podporou. Dalšími uspořenými položkami jsou dále kancelářské potřeby, sešity, papíry apod., které jinak žák potřebuje (Centrum distančního vzdělávání UPOL, 2009). 7

3

PŘÍPRAVA VZDĚLÁVACÍHO PROJEKTU

3.1 Zadání vzdělávacího projektu Škola se musí rozhodnout, jaké obory bude učit, které rekvalifikační vzdělávací program připraví akreditaci, jaké kurzy vypíše podle společen­ ské objednávky trhu práce. Na základě výše uvedených rozhodnutí zadá tvorbu vzdělávacího projektu řešitelskému týmu.

3.2 Tvorba řešitelského týmu Na základě rozhodnutí vytvořit určitý vzdělávací program, škola jme­ nuje vedoucího týmu a další jeho členy. Tým si musí rozdělit na základě schopností a znalostí role a úkoly, které bude každý člen týmu plnit při tvorbě vzdělávacího programu.

3.3 Tvorba distančního vzdělávacího programu a její východiska Vzdělávací program distančního studia na úrovni střední školy může vycházet z: 1. Rámcového vzdělávacího programu v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., školský zákon, na jehož základě je vytvořen školní vzdě­ lávací program 2. Zkráceného studia pro získání středního vzdělání s maturitní zkouškou v souladu s ustanovení § 85 zákona č. 561/2004 Sb., školský zákon, na základě příslušného rámcového vzdělávacího programu. 3. Akreditačního řízení rekvalifikačního kurzu v souladu s vyhláš­ kou č. 524/2004 Sb., o akreditaci zařízení k provádění rekvalifikace ucha­ zečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání. 4. Přípravných kurzů uchazečů kvalifikačních zkoušek úplných a díl­ čích kvalifikací v rámci Národní soustavy kvalifikací v souladu se zákonem č. 179/2006 Sb., o uznávání výsledků dalšího vzdělávání. 5. Přípravy dalších kurzů podpory podnikání.

3.4 Zajištění životního cyklu projektu Pro to, aby projekt distančního vzdělávání byl životaschopný, je nutné zajistit následující: 1. příprava učitelů na specifické podmínky distančního vzdělávání (školení), 2. pravidelná aktualizace studijních opor, 3. zdokonalování organizace vzdělávacího procesu na základě získaných zkušeností, 4. průběžná modernizace technických prostředků (počítačové vybavení, programové vybavení, multimediální prostředky atd.), 5. v případě odchodu (výměny) člena řešitelského týmu doplnění novým a jeho proškolení, 6. průběžné proškolování řešitelského týmu. 8

4

DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDOŠKOLSKÉ ÚROVNI

Tento typ vzdělávání probíhá na dálku přes internet pomocí speci­ álních výukových programů – LMS (v metodice používáme oba pojmy). LMS jsou komplexní systémy, nabízející svým uživatelům rozmanité možnosti. Je důležité důsledně promyslet kriteria, na jejichž základě volí­ me optimální LMS pro naše účely. Skutečně stěžejními požadavky při vý­ běru mohou být zdánlivě na okraji stojící autorské nástroje pro tvorbu studijních textů, obsah systému a náročnost prostředí pro běžného uživa­ tele – jeho tvář. V našem případě používáme Moodle. Ten je v současné době v české kotlině nejpoužívanějším programem pro e-learning a distanční vzdě­ lávání. Vypadá nějak takto:

Moodle je softwarový balík určený pro podporu prezenční i distanční výuky prostřednictvím online kurzů dostupných na WWW. Je vyvíjen jako nástroj umožňující realizovat výukové metody navržené v souladu s prin­ cipy konstruktivisticky orientované výuky. Moodle umožňuje či podporuje snadnou publikaci studijních materiálů, zakládání diskusních fór, sběr

9

a hodnocení elektronicky odevzdávaných úkolů, tvorbu online testů a řadu dalších činností sloužících pro podporu výuky. Moodle je volně šiřitelný software s otevřeným kódem. Běží na Unix, Linux, Windows, Mac OS X, Netware a na jakémkoliv dalším systému, kte­ rý podporuje PHP. Takto vypadá naše úvodní stránka www.skolaspektrum.cz s možností jediného kliknutí pro vstup do systému MOODLE.

Za běžných okolností se žáci se svými učiteli setkávají pouze třikrát bě­ hem školního roku. Na začátku školního roku při zahajovacím soustředě­ ní, tzv. tutoriálu, v pololetí a na konci školního roku při pololetních zkouš­ kách. Pokud mají žáci zájem o osobní setkání s učitelem, či potřebují konzultaci, umožňujeme jim vstup do příslušné výuky dálkového studia. Některé školy pořádají během školního roku konzultace – zpravidla dvoudenní 2× až 3× za pololetí. Připraví rozpis konzultací podle jednot­ livých předmětů, podobně jako je tomu v dálkovém studiu. Najdeme ale i takové střední školy, které neposkytují distančním studentům naprosto žádnou internetovou podporu.

10

Takto vypadá prostředí našeho LMS systému

Žáci jsou většinou místně značně rozptýleni (z našich zkušeností vy­ plývá, že tento typ studia využívají často žáci žijící dlouhodobě v zahra­ ničí). Stejně tak mohou být místně rozptýleni i ti, kteří studium organizují a vedou. Ti si mohou domluvit určité termíny porad pomocí komunikátoru (ty jsou vhodné pro menší počet osob a řešení pouze dílčích problémů), či se mohou v případě potřeby scházet osobně (při větším počtu osob a ře­ šení složitějších záležitostí).

11

12

5

ZÁZEMÍ PRO ORGANIZOVÁNÍ A VEDENÍ VZDĚLÁVÁNÍ

1. Registrace příslušné školy na MŠMT a zaregistrování tohoto typu stu­ dia – vyžaduje poměrně dlouhý a náročný proces, na jehož konci je zápis uvedené formy vzdělávání do Rejstříku škol ČR 2. Organizátor musí mít k dispozici příslušný výukový program – LMS, pomocí kterého povede žáky v distančním vzdělávání (v našem případě vy­ užíváme systému Moodle) a program k hodnocení žáků (využíváme progra­ mu Bakaláři). 3. Organizátor distančního vzdělávání musí mít k dispozici dostatek zku­ šených pedagogů (v této metodice je nazýváme učiteli), kteří musí mít nejenom výbornou znalost svého oboru, ale musí i zvládat práci s PC a s internetem: Dále také musí být ochotní pracovat i mimo tradiční pra­ covní dobu – např. zkoušky a tutoriály se často odehrávají o víkendech. 4. Je třeba mít dostatečné vybavení technikou – PC nebo notebook pro každého učitele, ředitele školy a tutora. 5. Prostory pro pořádání porad, tutoriálů a pololetních zkoušek. 6. Prostory (místnost s větším počtem PC a dataprojektorem (např. počí­ tačová učebna) pro společnou práci se žáky (registrace do systémů výuky, vysvětlování práce s programy, řešení problémů žáků s prací v konkrét­ ních programech apod.) 7. Veškeré dokumenty, zákony a vyhlášky, vztahující se k distančnímu vzdělávání.

13

6

KDO SE PODÍLÍ NA DISTANČNÍM VZDĚLÁVÁNÍ?

1. Žák – základní uživatel systému. Vyžaduje uživatelsky vstřícné pro­ středí pro studium, přístup k potřebným informacím, možnost plánování studia a komunikaci s ostatními účastníky studijního procesu. 2. Učitel, tj. pedagog, spravuje přidělené kurzy a žáky, sleduje a řídí ak­ tivitu ve studijních procesech. 3. Tutor, tj. prostředník a průvodce studiem, plnící rovněž funkci třídní­ ho učitele. 4. Administrátor, tj. správce systému, který vytváří ICT podporu pro všechny účastníky distančního vzdělávání 5. Ředitel školy či manažer distančního vzdělávání – řídí studium ob­ dobně jako každou jinou formu vzdělávání. Jednotlivé LMS mají pochopitelně odlišný přístup k výše zmíněným ro­ lím. Dá se ovšem prohlásit, že všechny současně existující systémy ob­ sahují dostatečně jednoznačně definované role administrátorů a žáků. Různorodá jsou potom pravomoci autorů, tutorů, manažerů, nazývaných také například tvůrci kurzů, učiteli nebo pedagogy. Všechny tyto pozice se pochopitelně mohou personálně prolínat, tzn. tutor či ředitel může být zároveň učitelem určitých předmětů apod. O činnosti a úkolech zde zmíněných účastníků vzdělávacího procesu bu­ deme psát podrobně dále. Pro přehlednost uvádíme nákres toho, jak probíhá komunikace mezi účastníky v distančním vzdělávání.

14

7

ŽÁK

V distančním vzdělávání, stejně jako v každém pedagogickém procesu, jsou cílovou skupinou žáci. V tomto případě žáci, kteří studují samostatně, pouze za vedení a pod­ pory svých učitelů. Připravit se v distančním vzdělávání k maturitě (či jiné závěrečné zkoušce) vyžaduje od žáků neobyčejnou dávku píle a cílevědomosti. Všichni, kteří žáky vzdělávají (učitelé) i vytvářejí jim podporu (tutor), si nelehkého úkolu svých svěřenců musí být vědomi. Zároveň jim ale musí nastavovat jasná pravidla studia, aby vzdělávací proces byl dostatečně efektivní a dobře připravil žáky k závěrečné zkoušce (v našem případě ma­ turitě).

7.1 Pro úspěšné vzdělávání žáků je nutné: 1. žákova dobrá znalost práce s PC a internetem, 2. cílevědomost žáka, schopnost samostatného studia a překonávání díl­ čích neúspěchů a obtíží, 3. komunikativnost žáka ve smyslu schopnosti požádat v případě potřeby o pomoc učitele či tutora.

7.2 Materiálně-technické vybavení žáka: 1. dostatečně výkonný PC, 2. kvalitní připojení na internet, 3. pro použití komunikátoru je dále třeba mít mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru nebo další zařízení pro přenos zvu­ ku (např. skypekomunikátor Polycom), 4. učebnice, které učitelé doporučí ke studiu.

7.3 Povinnosti žáka 1. Po přihlášení ke studiu dodat organizátorovi distančního vzdělávání veškeré potřebné dokumenty (předchozí vysvědčení, výuční list, osobní doklady atd.), podepsat smlouvu o distančním vzdělávání a zaplatit školné. 2. Zúčastňovat se tutoriálu, který se odehrává na počátku každého školního roku a pololetních zkoušek na konci prvního a druhého pololetí, případně konzultací, viz výše. 15

3. Samostatně studovat. 4. Pravidelně sledovat výukový program. Podle našich zkušeností je opti­ mální, aby žák navštívil tento program nejméně 2× týdně (aby měl přehled o novinkách v jednotlivých kurzech i o nadcházejících úkolech a testech a včas se na ně stihl připravit/vypracovat je). 5. Dle pokynů učitelů vykonávat všechny úkoly a testy z předmětů, které má žák v daném roce zapsané. 6. Komunikovat s učiteli a tutorem a včas odpovídat na jejich maily (např. při potvrzování účasti na zkouškách, tutoriálech apod.) 7. Pokud to organizátor vzdělávání požaduje, nalogovat se do některého komunikátoru (osvědčil se nám Skype) a být na něm dostupný (on-line) tak často, jak to jde. 8. Udržovat aktuální svůj profil ve výukovém systému. Jakékoli změny v osobních datech (změna adresy, telefonu, mailové adresy, nicku v komu­ nikátoru) nahlásit neprodleně tutorovi.

7.4 Žák ocení při studiu následující možnosti: 1. Možnost přihlásit se nebo požádat o nahlédnutí do dalších kurzů, kte­ ré by mu pomohly ve výuce. 2. Žák má mít možnost sledovat informace o svém postupu – jak daleko se nachází ve studovaném kurzu, kolik učiva mu ještě zbývá k dokončení pololetí či školního roku. Tato skutečnost může být vyjádřena údaji v konkrétním kurzu, procentuální hodnotou nebo graficky. 3. Přehled o dosažených výsledcích a známkách. Některé LMS systémy udržuji například přehled o počtu pokusů v každém testu a nejlepším skó­ re, dosaženým žákem. Dále je možno využívat klasifikačního programu, do kterého mají žáci přístup on-line. 4. Kvalitní komunikace s ostatními účastníky vzdělávacího procesu. Mohou být podporovány jak synchronní (chat, komunikátor, videokonfe­ rence sdílené aplikace), tak asynchronní (interní zprávy, diskusní fóra, ve­ řejné nástěnky) formy komunikace. Minimálním požadavkem je možnost komunikace s tutorem a s učiteli. Pokud probíhá dialog uvnitř studijní skupiny daného kurzu, snižuje se pocit izolovanosti žáka. 5. Pomoc žákovi v nesnázích. Je třeba mít dobře strukturované a pře­ hledné kurzy a dále žák musí vždy vědět, na koho se má obrátit v případě těžkostí (tutor, učitel kurzu apod.)

16

8

UČITEL

Jak již bylo výše zmíněno, učiteli by měli být pedagogové s dostatečnou odbornou erudicí. Dále musí dobře zvládat práci na PC, být ochotní pomo­ ci žákům, kteří se ocitnou v nesnázích, a kvalifikovaně a odpovědně vést žáky k závěrečné zkoušce (maturitě) v tomto náročném typu studia. Musí být ochotní pracovat i o víkendech, kdy se většinou odehrávají tutoriály a pololetní zkoušky a pracovat nárazově (při tvorbě kurzů apod.). Je třeba, aby měli dobré komunikační schopnosti, byli schopni efek­ tivně spolupracovat s kolegy, tutorem či ICT správcem. Dále je třeba, aby byli schopni i unést kritiku své činnosti, které je občas v rámci zlepšování procesu výuky vystaven každý učitel. Je nutno ještě zmínit i takovou zdánlivou samozřejmost, jakou je plně­ ní termínů a včasné odpovídání na e-maily.

8.1 Materiálně-technické vybavení učitelů, resp. ředitele školy: 1. Učitelé mohou pracovat na vzdálených pracovištích. Musí mít ovšem k dispozici osobní počítač a kvalitní připojení na internet. 2. Musí mít přístup do klasifikačního programu, aby mohli zapisovat známky (buď on-line spojením nebo fyzicky ve škole). 3. Pro použití komunikátoru je dále třeba mít alespoň mikrofon a slu­ chátka či reproduktory, event. webovou kameru. Zatím nejvíce se nám osvědčil Skype-komunikátor od firmy Polycom. 4. Potřebují veškeré učebnice, které mají ke studiu doporučeny žáci, aby mohli organizovat výuku svého předmětu.

8.2 Povinnosti učitelů 1. Vytvořit kurz svého předmětu podle vzdělávacího programu dané školy. 2. Připravit pro žáky úkoly a testy, vycházející z učiva konkrétního kurzu (viz dále v kapitolách Testy a Úkoly). 3. Rozhodnout se, jakým způsobem budou úkoly a testy hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodno­ cení (viz dále kapitolu Známkování).

17

4. Nastavit postupné otevírání a uzavírání domácích úkolů a testů. 5. Být pravidelně k dispozici žákům na smluveném komunikačním systé­ mu. To platí zejména pro učitele cizích jazyků, kteří by se svými žáky měli pravidelně komunikovat v daném jazyce, aby žáci slyšeli správou vý­ slovnost a přízvuk. 6. Spolupracovat s tutorem při tutoriálech a pololetních zkouškách. 7. Včas reagovat na maily žáků i svých kolegů (osvědčilo se nám, že je třeba odpovídat do 3 dnů či dotaz předat dále (tutorovi, řediteli školy apod.), pokud odpověď neznají či nemají k danému úkonu oprávnění). 8. Včas opravovat úkoly a testy a nejpozději do 7 dnů od jejich ukončení zapsat známky do klasifikačního programu. 9. Pokud učitel odjíždí na více než dva dny (či pokud je nemocný a nemů­ že pracovat apod.), je nutno, aby do automatické odpovědi na mailu i do komunikátoru vložil, do kdy nebude k dispozici. Zároveň je vhodné i uvést, na koho se mají žáci či kolegové v případě nutnosti obracet (např. na tutora).

18

9

TUTOR

Tutor je slovo latinského původu. Ve starém Římě se tímto slovem označoval opatrovník dětí (Wikipedie, 2009). V současné době se v českém prostředí slovo tutor užívá pro vzdělava­ tele v distančním vzdělávání, zejména v e-learningu. Tutor v našem pojetí je nejbližší spolupracovník studujícího, vyškolený pracovník pověřený vzdělávací institucí. Pomáhá žákům při studijních ob­ tížích a provádí je studiem – nikoli po obsahové, ale po „technické“ strán­ ce studia. Tutor v on-line kurzu plní čtyři základní role: roli řídicí, roli pe­ dagogickou, roli sociální a roli technickou. Sám je monitorován a hodno­ cen manažerem kurzu, kterému indikuje případné nedostatky. Stává se tak jakými prostředníkem mezi jednotlivými složkami vzdělávacího proce­ su, kdy předává informace (např. od ředitele školy či správce LMS serveru ostatním učitelům či žákům, od žáků konkrétním učitelům – pokud mají např. problémy se studiem, náročností či zadáním úkolů apod.) Zároveň pravidelně monitoruje stav výukového programu a pokud od­ halí nedostatky, zajistí jejich nápravu.

9.1

Materiálně-technické vybavení tutora:

1. Tutor může, stejně jako učitelé, pracovat na vzdáleném pracovišti. Musí mít ovšem k dispozici osobní počítač a kvalitní připojení na internet. 2. Musí mít přístup k potřebným interním dokumentům školy (učební plány, seznamy učebnic, které sestavují učitelé apod.). 3. Musí mít přístup do klasifikačního programu. 4. Musí mít k dispozici potřebné státní dokumenty, vztahující se k distančnímu vzdělávání (školský zákon, různé vyhlášky apod.). 5. Telefon nebo mobilní telefon pro rychlou komunikaci s kolegy a žáky. 6. Pro použití komunikátoru je dále třeba mít mikrofon a sluchátka či reproduktory, event. webovou kameru. 7. Veškerou evidenci třídního učitele, kontakty na žáky apod.

9.2

Povinnosti tutora (průvodce studiem)

1. Plní funkci třídního učitele, tzn., že vede evidenci žáků, stará se o jejich třídní knihy, vydává studentské průkazy apod. 2. Organizuje tutoriály a pololetní zkoušky – viz dále. 3. Pravidelně kontroluje výukový systém, zdali v něm nejsou nedostatky z hlediska zadávání úkolů a testů, značení kurzů. Dbá také, aby to, co je vyvěšeno na „nástěnce“ LMS programu, bylo opravdu aktuální. 4. Pomáhá žákům s logováním do studijního systému – buď osobně na tutoriálu nebo později přes emaily či komunikátor. 19

5. Stejně tak organizuje zápis do jednotlivých předmětů. Přiděluje žákům hesla, vysvětluje přihlašování, určuje a nastavuje termíny, dokdy se žáci mohou zapisovat. 6. Pravidelně (nejméně obden, spíše denně) sleduje maily i komunikátor a zodpovídá dotazy žáků, případně je předává dále. Vždy je třeba žákovi, který potřebuje pomoc odpovědět, i kdyby to mělo být jen: „Vaši žádost vy­ řídím zítra odpoledne.“ či „Váš dotaz předávám ředitelce školy a ona Vám odpoví.“ apod. Žák potřebuje pomoci a musí vědět, že jeho obtíže s ním někdo řeší. Právě v tomto případě je velmi vhodné využívat komunikátoru. Sami žáci přiznávají, že mají menší ostych či strach, že obtěžují, když vidí, že tutor je on-line, a spíše mu napíší krátkou chatovou zprávu než email. 7. Sleduje, jak často chodí žáci do výukového systému. Pokud ho někdo nenavštíví déle než cca tři týdny až měsíc, je vhodné mu napsat dotaz, zdali nemá nějaké obtíže a nepotřebuje pomoci a jeho studijní nesnáze se s ním tutor následně pokusí vyřešit. 8. Rozesílá žákům i ostatním učitelům informace od ředitele školy či manažera studia. 9. Informuje učitele, pokud si žáci stěžují na některé záležitosti z jejich kurzů (např. nesrozumitelnost zadání úkolů, nesprávné pořadí učiva, ne­ funkční testy…). 10. Pokud některý učitel soustavně neplní své povinnosti (viz výše), podává manažerovi projektu návrh na finanční sankce či výměnu učitele. 11. Po dohodě s učitelem může žákovi znovu zpřístupnit již ukončený test či úkol. Stejně tak může v případě potřeby umožnit žákovi opožděný zápis do studia. 12. Podává žákům veškeré informace o studiu (studijní plány, pozvánky na tutoriály a pololetní zkoušky, rozvrhy pololetních zkoušek apod.) K tomuto účelu lze používat vyvěšování na „nástěnku“ LMS systému či ve výukovém programu zřídit sekci Informace o studiu (viz dále). 13. Rozesílá učitelům informace o nových žácích, kteří se zapsali do stu­ dia, o žácích ze studia vyřazených i o těch, kdo přerušili studium. 14. Navrhuje a rozesílá termíny porad – fyzických či on-line pomocí komu­ nikátoru

9.3

Informace o studiu ve výukovém systému

Pro lepší informovanost žáků je vhodné zřídit ve výukovém programu sekci Informace o studiu. Zde žáci najdou stálé i aktuální informace o studiu. Do této sekce mají přístup všichni žáci i učitelé. Mezi stálé položky a informace o studiu by měly patřit učební plány jednotlivých oborů, seznamy potřebných učebnic, seznam předmětů a kdo je vyučuje, kontakty na tutora, návody k přihlašování do předmětu apod. Proměnlivé položky budou různé pozvánky na tutoriály, pololetní zkoušky, 20

rozvrhy pololetních zkoušek, atd. Dále je vhodné zřídit složku Časté dota­ zy, v nichž tutor uveřejňuje nejčastěji kladené otázky a odpovědi na ně. Dále je vhodné, aby zde byly kompletní a aktuální seznamy žáků, roz­ dělených dle tříd a oborů. Mohou do nich nahlížet jak učitelé, pokud si po­ třebují udělat jasno, kdo kde studuje (v distančním studiu se počty žáků proměňují častěji, než v jiných typech studia). Seznamy jsou prospěšné i pro žáky, pokud např. potřebují kontaktovat někoho ze své skupiny apod. Tutor sekci Informace o studiu spravuje, vkládá do ní materiály (či je odebírá) a udržuje ji aktuální. Zároveň je vhodné vytvořit návod pro vstup do LMS systému, který bude zároveň obsahovat i rady k orientaci v systému, k zápisům do předmětů apod. Dále by měl obsahovat návod na vstup do klasifikačního sytému a základní informace o škole a distančním studiu. Tento návod může mít buď formu textu s obrázky, nebo videa. Obdrží ho žáci na CD při vstupu do studia a dále by měl být k dispozici ve složce Informace o studiu.

Ukázka sekce informací o studiu, která je vytvořena na platformě kurzu v LMS Moodle.

21

10 ŘEDITEL ŠKOLY/MANAŽER DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ Ředitel školy zasahuje do distančního vzdělávání pouze okrajově, ale přesto je třeba jej zahrnout do skupiny lidí, kteří spoluvytváří distanční vzdělávání. Ředitel vykonává veškeré činnosti, které mu ukládá školský zákon, a jeho práce s distančními žáky se příliš neliší od práce se žáky jiných typů studia (denní, dál­ kové).

10.1 Povinnosti ředitele nebo jiného zástupce školy: 1. Podepisuje se žáky smlouvu distančním vzdělávání. 2. Vydává rozhodnutí o přijetí žáka ke studiu / vyloučení studena ze studia. 3. Stará se o propagaci distančního studia mezi potencionálními žáky. 4. Protože fyzicky pobývá ve vzdělávací instituci, zajišťuje nezbytný kontakt mezi ní a externími pracovníky distančního vzdělávání. 5. Zodpovídá za pracovně-právní záležitosti ve smyslu pracovních smluv apod. 6. Vyhledává v případě potřeby nové učitele či další pracovníky vzděláva­ cího procesu. 7. Na podnět účetní upozorňuje žáky na nedoplatky školného (může dělat i tutor). 8. Organizuje spolupráci mezi všemi, kteří se na DiV podílejí.

22

11 ADMINISTRÁTOR, SPRÁVCE SYSTÉMU – ICT PODPORA 11.1 Povinnosti (možnosti) správce systému 1. Jeho primárním úkolem je zajišťovat chod celého systému a jeho maximální užitečnost uživatelům. 2. Úplná správa uživatelů systému a nastavení práv uživatelů a skupin uživa­ telů. Případně tvorba, editace a odstranění skupin uživatelů. 3. Úplná správa kurzů v systému: zařazování a export nových, editace a od­ stranění existujících. Případně tvorba, editace a odstranění skupin kurzů. Někte­ ré systémy umožňuji nastavovat například vstupní podmínky pro studium kurzu nebo konkrétní datum, do kdy se lze do kurzů zapisovat, či hodiny, kdy lze kurz studovat. 4. Pravidelná revize instalace a konfigurace serveru: Administrátor se musí ori­ entovat v možnostech nastavení LMS serveru, uvědomovat si souvislosti mezi jednotlivými parametry. 5. Musí být schopen vyhledávat informace v (anglické) dokumentaci ke správě systému. 6. Musí být schopen navrhovat systémově správná řešení požadavků uživatelů. 7. Pravidelná aktualizace softwarového vybavení serveru: Administrátor sleduje pokroky ve vývoji LMS serveru, pravidelně převádí systém na nové verze a apli­ kuje vydané bezpečnostní aktualizace (záplaty). To se přitom netýká jen samotné­ ho LMS serveru, ale též celého serverového zázemí (operační systém, webový server, databázový server apod.) 8. Vyjednávání s poskytovatelem webhostingu za účelem zajištění provozu serveru. Administrátor se stará o korektní nastavení doménových názvů a další technické detaily provozu LMS. 9. Zajištění pravidelného zálohování dat serveru: Administrátor je zodpovědný za pravidelné zálohování všech dat LMS potřebných ke znovuobnovení provozu v případě technické závady. 10. Realizace bezpečnostního auditu nastavení serveru a rolí uživatelů. 11. Zřízení a správcování složky pro komunikaci učitelů mezi sebou (žáci je nevi­ dí a tudíž do ní ani nemohou zasahovat). V ní si mohou učitelé vyměňovat zku­ šenosti, pokládat do diskuse otázky a číst si na ně odpovědi.

23

12 KURZY PŘEDMĚTŮ Jejich obsah se musí shodovat se vzdělávacím programem dané školy. Kurz musí obsahovat veškeré informace o předmětu (pro které ročníky nebo skupiny je určen, co je jeho obsahem, kdo jej učí, jak je koncipován, které učebnice jsou případně potřeba při jeho studiu tohoto předmětu, jaké jsou poža­ davky učitela k pololetním zkouškám apod. Obsah kurzů musí být přehledně rozdělen na jednotlivé ročníky studia, v nich je třeba vyznačit jednotlivá pololetí ročníku. Případně je možno kurzy dělit podle ročníků, tzn. že jeden kurz je pouze pro jediný ročník. Toto dělení má smysl, pokud jde o obsáhlejší předměty s velkým množstvím vloženého učiva, úkolů i testů. V případě, že se kurz odkazuje k učebnici, kterou žáci mají doporučenou coby studijní materiál od učitele, musí být u každého učiva přesně určeno, kde se v dané učebnici nachází.

12.1 Tvorba kurzu Každý kurz musí obsahovat následující položky, které umožňují dobrou orientaci v kurzu. Globální údaje o kurzu Většina autorských nástrojů umožňuje zadat některé globální údaje o kurzu. Mezi takové patří například autor dokumentu, autor elektronické podoby, kategorie kurzu, úvodní slovo a pokyny pro žáka, cíle kurzu, lite­ ratura apod. Základní prvky kurzu Učivo v kurzu je obvykle rozděleno dle ročníků, pololetí a do kapi­ tol.Kapitola je dále dělena do stránek, jejichž obsahem mohou být studijní texty, odkazy na webové stránky, úkoly, cvičení, testy atd. Více viz níže. Testy a úkoly Samostatnou část kurzu tvoří testy a úkoly. Testy jsou tvořeny otáz­ kami. Otázky bývají následujících typů: ano/ne, výběr jedné možnosti z mnoha, výběr více možnosti z mnoha, přiřazení, určení pořadí, volná od­ pověď. Některé systémy umožňují například nastavit časový limit pro zvládnut testu, počet povolených pokusů, náhodný výběr otázek a vyža­ dovanou úspěšnost.

24

Jak vložit kurz do systému Je pochopitelně důležité mít možnost nahrát vytvořený kurz do systé­ mu. V některých systémech se tvoří kurzy přímo v LMS programu, jiné au­ torské nástroje umožňují následné nahraní, další potom komprimují vy­ tvořený kurz do souboru, následně nahrávaného samotným uživatelem v prostředí manažera nebo posílaném administrátorům systému.

Ukázka jazykového kurzu s výkladem, úkoly, testy i náslechy. Kurz je určen jedinému oboru v konkrétním ročníku.

25

A takto je možno kombinovat učivo v jediném kurzu pro různé ročníky a třídy.

12.2 Testy Testy slouží v distančním vzdělávání k průběžnému prověřování zna­ losti učiva. Při jejich tvorbě je třeba dbát osnov (vzdělávacího programu). Měly by v nich být otázky všech typů, tzn. přiřazovací, i se vpisovanou krátkou či dlouhou odpovědí. U vpisované odpovědi je vhodné, aby bylo uvedeno, v jakém tvaru má být odpověď. Program totiž neuzná odpovědi v jiném pádu apod. (Např. Napište, ze kterého panovnického rodu pocházel Přemysl Otakar II? – odpo­ věď se nabízí: „Z Přemyslovců.“ nebo „Přemyslovci.“ Právě v tomto případě je vhodné za otázku připsat: „Odpověď uveďte v 1. pádu množného čísla.“). V kurzu musí být jasně uvedeno, zdali bude test vycházet z učebnice, učiva ve vzdělávacím programu nebo z obojího. Test by měl mít jasný ná­ zev, aby bylo jasné, kterého předmětu, třídy a látky se týká (např. CJL 1 Starověká literatura). Ve výukovém programu lze také zpravidla zvolit čas, určený na vyko­ nání testu. Učitel se při jeho učení musí řádně zamyslet, kolik času je re­ 26

álně třeba k vyplnění úloh. Při krátkém časovém limitu hrozí, že žákův vý­ kon nebudeme moci dobře zhodnotit, protože test nestihne. Pokud se ovšem časový limit nastaví příliš dlouhý, žák odpovědi vyhledá na interne­ tu či v učebnici. Při určování časového limitu je třeba brát ohled na to, jsou-li odpovědi z větší části přiřazovacího rázu (potřebují méně času), či jsou-li vpisované krátké (více) či dlouhé (nejvíce času). Osvědčilo se nám nechat několika osobám test zkušebně vykonat a pozorovat je při vyplňování a podle nich určit časový limit. U testu (stejně jako u úkolů) ve výukovém programu lze nastavit ter­ mín otevření nebo uzavření testu. Osvědčilo se nechat všechny otevřené od začátku školního roku (či začátku 2. pololetí) a nastavit postupné uzaví­ rání podle toho, jak mají žáci postupovat ve studiu. Toto žáky donutí stu­ dovat postupně a pravidelně – oproti modelu, kdy se nechávají testy otevřené po celé pololetí a končí pak všechny najednou před koncem polo­ letí. Toto vytváří velký tlak na žáky, kteří si vše nechali na poslední chvíli, a především na učitele, kteří musí v krátkém časovém období vyhodnotit velké množství testů a zapsat jejich známky do klasifikačního programu.

Ukázka testu s jednoduchým výběrem jediné možnosti. 27

Ukázka testu s rozmanitějšími typy otázek: s krátkou tvořenou odpovědí, s vybíráním pravdivé varianty a složitějšími přiřazovacími otázkami. Pozdější odevzdávání testů umožňuje učitel či zprostředkovává tutor po svolení učitele příslušného předmětu. Děje se tak ve zcela výjimečných pří­ padech.

12.3 Úkoly Úkoly slouží v distančním vzdělávání především k procvičování a upev­ ňování znalostí. Učitelé se mohou rozhodnout, zdali je budou či nebudou hodnotit známkou, případně jakou váhu budou mít při tvorbě pololetní a závěrečné klasifikace. Úkoly mohou mít mnoho podob. Musí ovšem vycházet z již probraného učiva. Zároveň by měly splňovat podmínku, že jejich řešení by se nemělo dát snadno vyhledat na internetu. Toto se týká především humanitních oborů. Např. místo „Zpracujte životopis Karla IV. a Václava IV.“, který nalezne každý žák během pár vteřin a pouze ho překopíruje bez jakéhokoliv užitku 28

a poučení, je vhodnější zadávat úkoly typu: „Porovnejte vládnutí krále Kar­ la IV. A Václava IV. z hlediska rozvoje země, umění a obchodu.“. Takovýto typ úkolu v sobě zahrnuje jak vyhledávací a rešeršní činnost, tak i samo­ statnou práci se získanými fakty. Stejně tak je možno coby úkol zadávat komplexnější projekty na celé pololetí, které budeme průběžně hodnotit, a žáci z nich získají dílčí známky. Pololetní zkoušky v tomto případě mohou sloužit coby obhajoba konkrétního projektu. Úkoly je vhodné vkládat přímo do výukového systému. Posílání mailem je totiž nepřehledné a neprokazatelné a také vede žáky k pozdnímu ode­ vzdávání (výukový systém jim umožní odevzdávat po určitou dobu a dále již ne).

Ukázka úkolu z německého jazyka. Pozdější odevzdávání úkolů umožňuje učitel či zprostředkovává tutor po svolení učitele příslušného předmětu. Děje se tak ve zcela výjimečných případech.

29

13 ZNÁMKOVÁNÍ Oproti jiným typům distančního studia (vysokoškolské, celoživotní vzdělávání), které zpravidla dávají za jeden semestr (pololetí) jedinou známku ze zkoušky či kolokvia, pracuje středoškolské studium s větším množstvím známek za pololetí, ze kterých se tvoří výsledná známka. Tento způsob hodnocení je pro distanční vzdělávání mimořádně vhodný, protože v sobě zahrnuje jednak motivaci k průběžnému studiu a jednak možnost nápravy, pokud žák některý úkol či test nezvládne. Učitel se musí již před spuštěním svého kurzu rozhodnout, jakým způ­ sobem budou úkoly, testy a pololetní zkoušky hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodnocení. Toto zazna­ menat do klasifikačního programu či to do kurzu vepsat (tzn. pokud má učitel nastavené za pololetí 2 testy a 1 úkol + zkoušení při pololetních zkouškách, rozhodne se například, že: testy se budou na celkovém prospě­ chu podílet každý 20 %, úkol 10 % a zkoušení při pololetních zkouškách bude tvořit 50 % celkové známky za pololetí).

30

14 TUTORIÁL Tutoriál v našem pojetí je setkání všech účastníků vzdělávacího proce­ su na počátku školního roku. Jde o setkání jednak seznamovací (žáci se seznámí s učiteli, tutorem i mezi sebou), jednak je potřeba na počátku studia vysvětlit mnoho záležitostí a osobní kontakt je k tomuto účelu nej­ vhodnější. Tutoriál je určen všem žákům, zúčastnit by se ho měli pře­ devším žáci, kteří se studiem začínají.

14.1 Co udělat na zahajovacím tutoriálu? 1. Vysvětlit žákům systém distančního studia. 2. „Nalogovat“ žáky do výukového systému a společně si vyzkoušet práci v něm. 3. Nechat zapsat žáky pomocí přidělených hesel do všech předmětů, kte­ ré mají v daném roce absolvovat. 4. Předat žákům vstupní hesla a ukázat vstup do klasifikačního progra­ mu, ve kterém si mohou sami zjišťovat svůj prospěch. 5. Představit žákům učitele jednotlivých předmětů. Učitelé sdělí žákům své požadavky k úspěšnému absolvování každého předmětu. Na datapro­ jektoru jim ukážou své kurzy a seznámí žáky se strukturou kurzů. 6. Předat žákům studentské průkazy a po jejich vyplnění udělat všechny náležitosti, aby byly průkazy v pořádku a platné (podepsání ředitelem ško­ ly, orazítkování, zápisy do dalších ročníků apod.). 7. Ukázat žákům ve výukovém systému sekci Informace o studiu a co všechno v ní lze nalézt. 8. Ponechat žáky samostatně si prohlížet výukový i klasifikační program a okamžitě jim odpovídat na jejich dotazy. Je to jednodušší, než je ná­ sledně řešit pomocí mailu či komunikátorů.

31

15 POLOLETNÍ ZKOUŠKY Pololetní zkoušky se konají dvakrát do roka, tj. na konci prvního polo­ letí a na konci školního roku. Jejich účelem je prověřit znalosti žáků pre­ zenční formou, ne přes pouze internet (viz následující kapitola Úskalí a ob­ tíže distančního vzdělávání). Organizuje je tutor, který zároveň rozesílá i pozvánky, harmonogramy zkoušení apod. Termín pololetních zkoušek by žáci měli znát nejméně dva měsíce na­ před, přesný rozpis zkoušení stačí rozeslat cca měsíc předem. Zároveň je vhodné termín i rozpis vyvěsit do sekce Informace o studiu a na „ná­ stěnku“ v LMS systému, aby je žáci měli stále k dispozici. Organizace zkoušek se bude lišit podle počtu žáků. V každém případě je třeba napřed zjistit, který z učitelů bude požadovat ústní zkoušení a komu stačí testování. U obého je také potřeba znát délku. Podle toho již lze sestavit harmonogram zkoušení. Osvědčilo se nám začít úvodním setkáním, pokračovat testováním dle rozpisu, který jsme měli napřed. Během testování se žáci sami zapisovali k termínům (časům) ústního zkoušení – stejně jako na vysoké škole. Nabízí se také možnost vytvoření počítačového programu, díky němuž by se žáci ke zkouškám zapisovali přes internet. Zároveň je možno využít toho, že během pololetních zkoušek jsou všichni žáci shromážděni na jednom místě. Je tedy možno jim v počítačové učebně ukázat např. novinky v systému, probrat s nimi nejčastější problémy a chyby, které dělají, či s nimi konzultovat a řešit jejich indivi­ duální studijní obtíže. Pololetní zkoušky je vhodné pořádat buď v budově školy, nebo je možno pronajmout si některý hotel či penzion s konferenčními sály, a uspořádat zkoušky tam.

32

16 ÚSKALÍ A OBTÍŽE DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ 1. Distanční vzdělávání probíhá na dálku a žáci se svými učiteli vidí zpravidla pouze třikrát do roka. Žáci tedy pracují samostatně a snadno se u nich v tomto případě dostaví frustrace a pocit, že „to nezvládnou“. Je třeba je tedy ke studiu stále motivovat a dávat jim najevo svou podporu. Proto je třeba reagovat na každý dotaz či žádost o pomoc, je třeba žákům odpovídat co nejrychleji a nejvstřícněji. Musíme je přesvědčit, že na to nejsou sami, že tutor a učitelé jsou jejich spojenci a pomocníci. Úkolem tutora je dále vyhledávat žáky, kteří již dlouho nebyli ve stu­ dijním programu a kontaktovat je a snažit se jim pomoci. Pokud žák sdělí, že chce ukončit studium, je vhodné optat se ho na důvody, případně mu nabídnout jiná řešení, než ukončení studia (např. přerušení apod.). Snažme se co nejvíce žáků udržet ve studiu, je to snazší (a levnější), než získávat nové žáky. 2. Je třeba si uvědomit, že pokud žáci vypracovávají úkoly a testy přes internet, není nikdy úplně jisté, že tyto činnosti dělali sami bez cizí pomoci (oproti zkoušení při pololetních zkouškách). Ukázalo se, že žáci mívají z úkolů a testů, zadávaných přes internet, lepší známky, než když potom mají své znalosti předvést osobně. Na toto je třeba brát zřetel při určování váhy a důležitosti konkrétní známky. 3. Další obtíží, s níž jsme se setkali, byla nepřipravenost i zkušených pe­ dagogů na práci v distančním studiu. Spočívala v neschopnosti dostatečné komunikace se žáky a kolegy či v jejím podceňování. Dále v neochotě pra­ covat nárazově a mimo běžnou pracovní dobu. A v neposlední řadě v pod­ ceňování významu kvalitně připravených kurzů distančního vzdělávání. S takovýmito pedagogy je třeba pracovat, motivovat je a vysvětlovat jim principy distančního vzdělávání. Případně najít učitele nové, kteří budou mít pro vedení distančního studia dostatek energie a pochopení. 4. Další překážkou v distančním vzdělávání může být poměrně náročná a zdlouhavá tvorba kurzů. Toto se týká především vytváření testů. I po vytvo­ ření je třeba stále sledovat, zdali je výukový materiál aktuální a „živý“ – toto se týká především odkazů na webové stránky, které jsou ze své podstaty proměnlivé. 5. Distanční vzdělávání zcela ideální pro všechny typy předmětů. Jako neproblematičtější se nám jeví výuka cizích jazyků, kde je třeba v kon­ 33

verzační části využívat komunikátorů, aby žáci mohli od učitelů „poslech­ nout“ správnou výslovnost a přízvuk a dále je třeba, aby v kurzech byly vloženy audio náslechy, které si žáci mohou dle potřeby pouštět. Dalším problematickými předměty jsou ty, které jsou závislé na vysvět­ lení látky učitelem. V našem typu studia se jedná zejména a matematiku a statistiku, také fyziku, chemii. Ovšem i tento handicap lze vyrovnat: buď již zmíněnou častou přítom­ ností lektora na komunikátoru, aby se žáci mohli doptat na látku, kterou ne zcela pochopili, nebo možností vstupu distančních žáků do hodin dál­ kového studia či pořádáním konzultací, do nichž zařadíme právě proble­ matické předměty. 6. Jak již bylo výše zmíněno, tento typ vzdělávání je vhodný pouze pro určité typy žáků. Je od nich vyžadována znalost a zkušenost využívání ICT, motivace a chuť studovat netradičním způsobem a schopnost samo­ studia. 7. Pokud u žáka chybí některý z těchto tří prvků, které jsou pro distanční vzdělávání zásadní, je velké riziko, že studium ukončí. Toto můžeme do jisté míry eliminovat vysokou péčí o žáky (viz Povinnosti tutora a Po­ vinnosti lektorů). Ale i tak je potřeba počítat s tím, že úbytek žáků v distančním studiu je vyšší než např. u denního studia.

34

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ 1. Střední škola ekonomicko-podnikatelská Spektrum. Webové stránky školy [online]. [cit. 25. 4. 2009]. .

2. Hrtoňová, N. Distanční vzdělávání [online]. c2006, poslední revize 18. 12. 2006 [cit. 25. 4. 2009]. .

3. Centrum distančního vzdělávání UPOL. Distanční vzdělávání [online]. [cit. 25. 4. 2009]. .

4. Wikipedie. Tutor [online]. [cit. 25. 4. 2009]. . 5. Moodle. Český portál věnovaný online vzdělávacímu prostředí Moodle [online]. [cit. 25. 4. 2009]. .

PŘIPRAVUJEME Náš autorský tým dále zpracoval Průvodce studiem pro studenty distančního studia. V něm studenty seznamujeme s organizací a průběhem distančního studia, co je jejich povinnostmi a co mohou očekávat od or­ ganizátora studia, kterak se orientovat ve studijním prostředí moodle apod. Pokud byste o něj měli zájem, kontaktujte nás na e-mailem na adrese: [email protected]

35

PŘÍLOHA NÁVRH ŠKOLNÍHO ŘÁDU PRO DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ ŘÁD PRO ŽÁKY DISTANČNÍHO STUDIA I. A) Práva žáků Žáci mají právo: 1. na vzdělání a školské služby, 2. na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, 3. aby byli posuzováni jako rovnoprávní účastníci pedagogického proce­ su. Žádný pracovník školy se nesmí nad žáky povyšovat, zneužívat svého postavení a neoprávněně trestat. Dále viz § 21 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon). I. B) Práva zákonných zástupců Práva uvedená v odstavci I. A) bod b) mají také zákonní zástupci nezleti­ lých žáků, v případě zletilých žáků také jejich rodiče, popřípadě osoby plnící vyživovací povinnost. II. Povinnosti žáků, případně jejich zákonných zástupců Žáci jsou povinni: 1. Samostatně se řádně vzdělávat a zúčastňovat se předepsaných praxí apod. 2. Dodržovat školní řád, vnitřní řád, předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni. 3. Zúčastňovat se tutoriálu, který se odehrává na počátku každého školního roku a pololetních zkoušek na konci prvního a druhého pololetí, případně konzultací vyhlášených školou. 4. Pravidelně sledovat výukový program Moodle – navštívit ho nejméně 2× týdně. 5. Dle pokynů učitelů vykonávat všechny úkoly a testy z předmětů, které má žák v daném roce zapsané. 6. Komunikovat s učiteli a tutorem, včas odpovídat na jejich e-maily, chatové zprávy a telefonáty. 7. Nalogovat se do komunikátoru Skype a být na něm dostupný (on-line) nejméně 2× za týden. 36

8. Udržovat aktuální svůj profil ve výukovém systému. Jakékoli změny v osobních datech (změna adresy, telefonu, mailové adresy, nicku v komu­ nikátoru) nahlásit neprodleně tutorovi. 9. Plnit pokyny pracovníků školy. Zákonní zástupci nebo zletilí žáci jsou dále povinni informovat školu o změně zdravotní způsobilosti nebo jiných závažných skutečnostech, kte­ ré by mohly mít vliv na průběh vzdělávání žáka. III. Zacházení s majetkem školy Jakékoliv poškození majetku školy nebo zařízení jsou žáci povinni hlásit pracovníkům školy. Za každé úmyslné poškození zařízení nebo za poško­ zení způsobené nekázní žáka, bude vyžadována náhrada škody ve výši od­ povídající způsobené škodě. Tu je žák nebo jeho zákonný zástupce povinen uhradit. IV. Povinnosti učitelů distančního vzdělávání Učitelé jsou povinni: 1. Vytvořit kurz svého předmětu podle vzdělávacího programu školy. 2. Připravit pro žáky úkoly a testy, vycházející z učiva konkrétního předmětu. 3. Rozhodnout, jakým způsobem budou úkoly a testy hodnoceny a určit, jakou má která známka „váhu“ ve výsledném pololetním hodnocení. Toto hned na začátku každého pololetí pomocí bodové hodnoty zaznamenat do programu Bakaláři. 4. Nastavit postupné otevírání/uzavírání domácích úkolů a testů. 5. Být pravidelně k dispozici studentům na komunikátoru Skype, a to nejméně tolik hodin, kolik odpovídá měsíčnímu úvazku každého předmě­ tu. 6. Spolupracovat s tutorem při tutoriálech a pololetních zkouškách. 7. Včas reagovat na maily, chatové zprávy i telefonáty žáků i svých ko­ legů. Každý dotaz je třeba zodpovědět do 3 dnů či jej neprodleně předat dále (tutorovi, řediteli školy apod.), pokud učitel odpověď nezná či nemá k danému úkonu oprávnění. 8. Včas opravovat úkoly a testy a nejpozději do 7 dnů od jejich ukončení zapsat známky do programu Bakaláři 9. Pokud učitel odjíždí na více než dva dny či pokud z nějakého důvodu nemůže pracovat, je nutno, aby do automatické odpovědi na e-mailu i do komunikátoru vložil, do kdy nebude k dispozici. Zároveň uvede, na koho se mají studenti či kolegové v případě nutnosti obracet. 37

10. pečovat o majetek školy, jenž je mu svěřen do užívání. Jakékoli jeho poškození neprodleně nahlásit řediteli školy. 11. Zúčastňovat se podle potřeby pedagogických porad a být osobně příto­ men na pololetních zkouškách žáků distančního studia. V. Různé 1. Platba za administraci při přijetí žáka ke studiu je stanovena částkou .......... Kč. 2. Školné je stanoveno částkou .......... Kč ročně. 3. Ve školném nejsou zahrnuty platby za učebnice (s výjimkou učebnic, počítačových programů a pomůcek, které jsou k dispozici ve škole) ani platby za kurzy, zájezdy a exkurze. 4. Žák nebo jeho zákonný zástupce platí roční školné ve splátkách takto: a. první splátku (ve výši 50 %) hotově při podpisu smlouvy o podmín­ kách studia nebo nejpozději do 14 dnů od podpisu smlouvy na účet školy; b. druhou a další splátky (ve výši 50 %) na účet školy nejpozději do 15. ledna příslušného školního roku. V následujících letech studia pak vždy do 15. června a druhou do 15. ledna příslušného roku; c. v případě prodlení zaplatí navíc poplatek ve výši 0,1 % dlužné částky za každý den prodlení – viz „Smlouva o podmínkách studia…“; d. žák může požádat o jiný splátkový kalendář nebo o úlevu na školném z důvodu prokázaného zdravotního postižení. Každá žádost musí být doručena písemně v dostatečném předstihu; e. žák má právo na slevu na školném ve výši .......... Kč / rok v přípa­ dě, že dosáhne ve dvou po sobě jdoucích obdobích – tedy v obou polo­ letích jednoho školního roku, vynikajícího výsledku (tj. prospěl/a s vy­ znamenáním). Pokud má školné řádně zaplacené, bude mu uvedená částka vyplacena spolu s předáním ročníkového vysvědčení (jako od­ měna). Pokud školné zaplacené nemá, nebo byl se splátkou v prodlení, odměna vyplacena nebude; f. Vnitřní řád školy je možné měnit a doplňovat vždy k 1. 9. příslušné­ ho školního roku nebo kdykoli, kdy si to vyžádá změna situace. Návrhy na změnu může podat každý žák i pracovník školy ředitelce školy, kte­ rá rozhodne o jeho případném zařazení.

V……..…. dne ……………. ředitel školy

38