Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici na Moravě
Zhodnocení sortimentu a školkařské produkce dřevitých pivoněk (Paeonia L.)
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce doc. Dr. Ing. Petr Salaš
Vypracovala Bc. Petra Koukolová Lednice 2009
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Zhodnocení sortimentu a školkařské produkce dřevitých pivoněk (Paeonia L.) vypracovala samostatně a použila pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. V Lednici dne 11. 5. 2009 Bc. Petra Koukolová
3
Poděkování: Děkuji vedoucímu diplomové práce doc. Dr. Ing. Petru Salašovi, Ing. Petru Beranovi z Okrasných dřevin v Řeži, Ing. Dušanu Horákovi z Horákových školek v Bystřici pod Hostýnem a RNDr. Pavlu Sekerkovi z Botanické zahrady hlavního města Prahy za odborné vedení, ochotné konzultace a připomínky k mé práci.
4
OBSAH 1
ÚVOD ......................................................................................................... 7
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................... 8 2.1
Historický vývoj v kultuře čeledi Paeoniaceae ..................................... 8
2.1.1
Historie čínských dřevitých pivoněk ................................................ 9
2.1.2
Historie japonských dřevitých pivoněk .......................................... 12
2.1.3
Historie evropských dřevitých pivoněk.......................................... 12
2.2
Botanické zařazení a znaky ............................................................... 14
2.2.1
Popis rozdělení botanických druhů ............................................... 14
2.2.2
Tvary květů ................................................................................... 16
2.2.3
List a kořen ................................................................................... 18
2.3
Pěstitelské nároky dřevitých pivoněk ................................................. 18
2.3.1
Výsadba a řez............................................................................... 19
2.3.2
Stanoviště ..................................................................................... 20
2.3.3
Světlo ........................................................................................... 21
2.3.4
Půda ............................................................................................. 21
2.3.5
Hnojení ......................................................................................... 21
2.3.6
Zálivka .......................................................................................... 22
2.4
Choroby a škůdci dřevitých pivoněk................................................... 22
2.4.1
Houbové choroby ......................................................................... 22
2.4.2
Fyziologické choroby .................................................................... 25
2.4.3
Živočišní škůdci ............................................................................ 26
2.5
Využití pivoněk ................................................................................... 27
2.5.1
Pivoňky v zahradách .................................................................... 27
2.5.2
Řezané a sušené květy ................................................................ 28
2.5.3
Lékařství ....................................................................................... 29
5
2.6
Způsoby množení pivoněk ................................................................. 30
2.6.1
Roubování .................................................................................... 31
2.6.2
Dělení starších matečních rostlin.................................................. 33
2.6.3
Kopčení ........................................................................................ 33
2.6.4
Hřížení .......................................................................................... 33
2.6.5
Množení semenem ....................................................................... 34
3
CÍL PRÁCE ............................................................................................... 36
4
MATERIÁL A METODY ............................................................................ 37
5
VÝSLEDKY ............................................................................................... 39 5.1
Okrasné dřeviny v Řeži ...................................................................... 39
5.1.1
Charakteristika Okrasné dřeviny v Řeži ........................................ 39
5.1.2
Produkce dřevitých pivoněk v Řeži ............................................... 40
5.1.3
Zmapování sortimentu v Řeži ....................................................... 41
5.1.4
Nabízený sortiment kultivarů v České republice ........................... 50
5.1.5
Zmapování cen dřevitých pivoněk v Řeži ..................................... 51
5.2
Horákovy školky ................................................................................. 53
5.2.1
Charakteristika Horákových školek............................................... 53
5.2.2
Zmapování sortimentu v Horákových školkách ............................ 54
5.2.3
Zmapování cen dřevitých pivoněk v Horákových školkách........... 55
6
DISKUZE .................................................................................................. 56
7
ZÁVĚR...................................................................................................... 58
8
SOUHRN .................................................................................................. 59
9
SEZNAM LITERATURY ........................................................................... 61
PŘÍLOHY .......................................................................................................... 63
6
1
ÚVOD
„Pouze pivoňka je skutečná čínská krasavice. Její květy budí úžas v celém hlavním městě.“ (Liu Yux) Dřevité pivoňky patří bezpochyby mezi nejušlechtilejší zjara kvetoucí okrasné keře. Tyto zahradní trvalky právem uchvátí a zaujmou každého citlivého pozorovatele. Pěstování této nádherné květiny má tisíciletou tradici. Jak už to bývá, v některých dobách byla zatracována, v jiných se těšila nebývalému zájmu. Ve všech dobách však hrály dřevité pivoňky důležitou roli v básnickém umění, malířství i architektuře. Důkazem toho jsou básně, znázorňování dřevitých pivoněk na hedvábí, keramice, tapiseriích či na látkách určených pro zhotovování oděvů z období několika staletí. Plané dřevité pivoňky pochází z Číny. Jedná se přibližně o deset druhů a poddruhů, z nichž byly vyšlechtěny keřovité, čínské, japonské, evropské i americké pivoňky a následně nespočet kultivarů, které se díky významným botanikům a šlechtitelům rozšířily po celém světě. V Číně jsou nazývány růžemi bez trní. A jsou pokládány za národní čínskou květinu neboli čínskou královnu květin, která spadá pod patronaci císaře. Dřevitá pivoňka je symbolem čínského jara a obliba pivoňkových motivů přetrvává v Číně dodnes. Pěstování této krásné trvalky sahá až 2 000 let před naším letopočtem, a také díky této dlouhé tradici lze nalézt v Číně exempláře staré přes 400 let. Dřevitá pivoňka je velmi nenáročná rostlina, která nevyžaduje velkou péči, a přesto z našich zahrad postupně vymizela. Nejedná se o módní rostlinu, která je vidět na každém kroku, ale o rostlinu, která je vidět v zahradách opravdových milovníků květin.
7
2
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1 Historický vývoj v kultuře čeledi Paeoniaceae Jen málo zahradních rostlin má tak dlouho historii jako dřevité pivoňky, které se v Číně pěstují a kultivují již více než 2 000 let. Jsou evidovány stovky kultivarů této trvalky První záznamy o pěstování pivoněk jako léčivých rostlin pocházejí z východní dynastie Han (z roku 250 n. l.). V roce 1972 při archeologickém výzkumu hrobek v provincii Gansu byla nalezena lékařská kniha vyřezávaná do bambusových stébel, která popisuje pivoňky jako léčivé rostliny vhodné proti čištění krve. Z tohoto období je známo několik dalších zmínek o pivoňkách jako léčivých rostlinách. Xie Lingyun (dynastie Song, 420-479) popisuje oblibu pivoňkových květů mezi lidmi. Z konce 4. století jsou známy záznamy o pěstování pivoněk jako okrasných rostlin. (Sekerka, 2004) Do podvědomí Číňanů bylo zapsáno slovo Mountan, jako označení pro dřevité pivoňky. Jejich pěstování sahá až do doby před 2 000 lety. V té době byly pivoňky považovány za nejvýznamnější okrasnou rostlinu a cena některých odrůd se pohybovala kolem 3 kg zlata za jednu rostlinu. Dřevitá pivoňka byla součástí věn bohatých nevěst. V zámožných rodinách byla děděna z generace na generaci. Nejvýznamnější centra pěstování pivoněk byla provincie Chenan, na jihozápadě provincie Šantung (Shandong) na Žluté řece (Chuang-che), odkud jsou pivoňky na trh dodávány dodnes. V úrodné záplavové oblasti okolo Žluté řeky, v oblasti s kontinentálním podnebím, jsou ideální podmínky pro pěstování těchto rostlin. První zprávy o pivoňkách, nesoucí právě název růže bez trní, začaly přicházet do Evropy v roce 1700, V roce 1789 byly poprvé dovezeny dřevité pivoňky do botanické zahrady Kew v Anglii. V 19. století vzniklo nejen mnoho nových pivoňkových variací, ale také obrazů pivoněk, z nichž nejkrásnějších byly od Clauda Moneta, Augusta Renoira a v neposlední řadě i od E. F. Viktora Delacroix. (www.paeonia.ch, 27. 4. 2009)
8
Obrázek 1: Peonies, Auguste Renoir, 1879
Druhá polovina 19. století je začátkem pěstování v několika specializovaných zahradnických školkách ve Francii, Anglii, Německu a Holandsku. Od počátku se šlechtitelé snažili vyšlechtit nové hybridy z prvních obdržených rostlin z Číny. Následující část mé diplomové práce je věnována třem hlavním vývojovým proudům, a to historickému vývoji dřevitých pivoněk v Číně, Japonsku a následně v Evropě. K úplnosti je nutné uvést, že čtvrtým vývojovým proudem je větev americká. Pěstování pivoněk ve Spojených státech amerických, kam byly pivoňky poprvé dovezeny ve dvacátých letech 19. století, se rozvíjí úspěšně dodnes. Z pohledu českých pěstitelů je velmi významná činnost Americké pivoňkové společnosti (American Paeony Society), která vede registr odrůd.
2.1.1 Historie čínských dřevitých pivoněk Čínský název dřevitých pivoněk (Mountan) vznikl odvozením z mytologického jména císaře květin (Mütang). Dříve bylo také používáno jméno král květů (Hua Wang). Císař Suiyang (605-618 n. l.) obdržel 20 krabic s pivoňkami jako platbu tributu z dnešní provincie Hebei. Za vlády dynastie Tang (618-907 n. l.) se pivoňky již běžně pěstovaly v zahradách a kolem roku 800 n. l. existovalo dokonce několik okrasných 9
kultivarů. Pivoňky se během 8. – 9. století začaly rychle šířit po celé zemi. Bohužel se staly předmětem hlavně finančních spekulací. Dokumentace o záznamech plnokvětých pivoněk pochází z období, kdy vládnul císař Muzong (821-824 n. l.). Rok 1045 datuje první popis 42 kultivarů pivoněk, 16. století přináší popis již 274 kultivarů. (www.paeonia.ch, 29. 4. 2009) Začátkem 15. století se stal hlavním městem Číny Peking. Dvořané na počest pořádali dlouhé poutě za kvetoucími pivoňkami do starého císařského paláce v Nankingu. Pivoňky se neobjevovaly jenom v palácových zahradách, ale zejména v zahradách klášterních nebo chrámových. Křížení dřevitých pivoněk mělo a má v Číně největší tradici. Celou produkci můžeme shrnout do 4 hlavních oblastí. Centra se hlavně liší pěstebními podmínkami, genetickými zdroji i v neposlední řadě vkusem obyvatelstva. U nás se pěstují rostliny pocházející pouze ze severních oblastí.
Hlavní oblasti produkce v Číně 1. skupina: Kultivary východních rovin Zhongyuan Do této skupiny patří centra v okolí Žluté řeky a zvláště v pohoří Qin – Lin, kde dochází k hybridizaci a šlechtění nových kultivarů. Pěstování pivoněk má zde nejdelší tradici. V Luoyangu a Heze se tradice šlechtění pivoněk dochovala do současnosti. Významným centrem je také Peking. Habitus této skupiny je menší vzrůst s ročními přírůstky 0,05 -0,1 m. Květy jsou různých tvarů a barev, zejména se jedná o barvy výrazné. Květy jsou plné, rozšířeny řádově u 30 kultivarů. Jako zdroj genetického materiálu sloužila také Paeonia suffruticosa ANDR. a Paeonia ostii T. HONG et J. X. ZHANG. Kořeny jsou dobře vyvinuté, ale obsahují málo jemných vláskovitých kořínků. Nemají rády přemokření, jejich odolnost vůči mrazu a teplému klimatu je střední. Množství květů se v jednotlivých letech střídá. Nesnáší dobře řez. Dnes je známo zhruba 460 kultivarů (odrůda) této skupiny. 2. skupina: Severozápadní kultivary Gansu Druhé největší centrum pěstování pivoněk se nachází v provincii Gansu a přilehlých oblastech. Produkce se hlavně soustředila do města Linxia. První záznamy o pěstování v taoistickém klášteře Jintian jsou z období dynastie Tang. Následuje velký rozvoj v období za dynastií Ming a Qing. 10
Genetický materiál používaný při křížení pocházel především z druhů Paeonia rockii T. HONG et J.J.LI a Paeonia suffruticosa ANDR., které rostly v lesích hor jižní a východní části provincie. Habitus této skupiny je středně vysoké až vyšší s ročními přírůstky od 0,08 m do 0,15 m. Listy mají dlouhé řapíky. Květy jsou obvykle tmavé, vždy s tmavou skvrnou na bázi lístků, mají dlouhé stopky. Jsou většinou jednodušeji stavěné, nízké je zastoupení proliferujících květů (do 5%). Kořenový systém je bohatý obsahující jemné vláskové kořeny. Odolnost vůči mrazu pivoněk této skupiny je až -30ºC. Nevadí jim ani zásaditá půdní reakce a sucho. Nejsou náchylné ani na napadení houbovými chorobami. Nakvétaní je pravidelné. Dobře snáší řez. Dnes je známo zhruba sto kultivarů této skupiny. 3. skupina: Jihozápadní kultivary Tato skupiny je složena z několika menších center. Jedná se o centrum v horách jihozápadní Číny v Sichuanu (někdy nazývána samostatná skupiny Tiangpen), Shanxi (skupina Yanan), Yunnanu a východním Tibetu. V Tiangpenu se pěstují pivoňky od období dynastie Song. Genetický základ je tvořen Paeonia rockii T. HONG et J.J.LI Paeonia suffruticosa ANDR. a Paeonia ostii T. HONG et J.X. ZHANG. Ve šlechtění nebyla využita Paeonia decomposita HANDEL et MAZZETTI, která se zde planě vyskytuje. Habitus (vzhled) této skupiny je vysoký, se silnými větvemi, štíhlý a málo větvený. Listy jsou velké. Květy vyrůstající na dlouhém stonku, mají často tmavou skvrnou při bázi. Květů je tvořeno méně, za to jsou však větší a déle vydrží. Kořenový systém je mělký a odolnost vůči mrazu je střední. 4. skupina: Jižní Yangtse kultivary Jiangnan První záznamy o pěstování pivoněk ve střední Číně pochází z období dynastie Tang. Kultura pivoněk je v širším okolí Šanghaje známa z období dynastie Song. Nyní se produkce soustřeďuje do měst Tongling, Ningguo v provincii Anhui a dále v Hangzhou a Šanghaji. Na křížení této skupiny kultivarů se podílely plané druhy rostoucí v horách Yangshan a Zhongyuan, v největší míře Paeonia ostii. T. HONG et J. J. LI
11
Habitus této skupiny je vysoký a urostlý. Květy jsou světlých barev. Tato skupina kvete velmi brzy z jara. Kořenový systém je mělký a odolnost vůči větší vzdušné vlhkosti a horkému klimatu je velmi dobrá, avšak proti mrazu jsou velmi náchylné. Dnes je známo kolem 20 starých odrůd této skupiny, široce je rozšířený kultivar ‘Fen Dan Ba‘ (‘White Phoenix’), který se pěstuje jako léčivá rostlina.
2.1.2 Historie japonských dřevitých pivoněk V Japonsku nesou dřevité pivoňky název Botan. Traduje se, že pivoňky byly do Japonska dovezeny již v roce 734 n. l. významným mnichem Fa AI. Jejich pěstování začínalo v klášterech, ale rychle se šířilo mezi lidmi. Nejprve se pěstovaly v klášterech, kde byly důkladně střeženy a byla jim věnována maximální péče. Některé z těchto exemplářů je možné vidět v japonských chrámových zahradách dodnes. Až 17. století přináší zlom a dřevité pivoňky se stávají jednak zahradními rostlinami a jednak předmětem japonského šlechtění (Tornieporth, 2005). Důležitou roli hrály v použití i jako léčivé rostliny. Do Japonska se postupně dovezlo mnoho čínských kultivarů a postupem času pivoňky zaujaly významné místo mezi národními japonskými okrasnými rostlinami. Vznik nových kultivarů japonského původu přináší 17. - 19. století. Kultivary se lišily tvarem a stavbou květů od čínských rodičů. Japonci dávají přednost jednoduchým či poloplným velkým květům s čistými, většinou světlejšími barvami. Číňané upřednostňují spíše pivoňky s plnými těžkými květy, často tmavě zbarvenými. V 19. stolení bylo založeno mnoho nových zahrad s pivoňkami, především v Tokiu. Vzniklo mnoho specializovaných školek, z nichž mnohé existují dodnes. (Sekerka, 2004)
2.1.3 Historie evropských dřevitých pivoněk Poprvé se Evropan setkal s dřevitými pivoňkami v roce 1656 v Pekingu, jednalo se o holandské obchodníky. O 100 let později, dostává Evropa jejich první popisy a malby. Zasloužil se o to Josef Banks. Byl to právě on, který pobídl Alexandra Duncana a ten v roce 1787 posílá první dřevité pivoňky do Evropy, do botanické zahrady v Kew v Anglii. Zahrada se jich dočkala až v roce 1789. V padesátých letech minulého století došlo k zničení těchto dovezených rostlin při výsadbě nových budov. Nejstarší evropské exempláře dřevitých pivoňek pocházejí z Duncanovy rodinné zahrady v Arboath. 12
Viděny mohou být v Edinburgské botanické zahradě, kam byly přesazeny v roce 1988. (Tornieporth, 2005) Vývoz rostlin z Číny, ale i z Japonska nebyl vůbec jednoduchý. Čína se bránila obchodním stykům s okolním světem a obchod s Evropou probíhal pouze přes Hong Kong a Macao. Města naprosto nevhodná svou polohou pro pěstování a přechovávání pivoněk. Z Hong Kongu do Londýna trvala cesta dva měsíce, proto byly nejcennější odrůdy přepravovány ve speciálních konstruovaných vzduchotěsných skleněných schránkách. První hybridy s tmavou skvrnou na bázi korunních lístků byly dovezeny v roce 1802. Jednalo se o hybrid ‘Rock´s Variety‘. (Sekerka, 2004) Nejvýznamnějším sběratelem pivoněk byl v první polovině 19. století skotský zahradník Robert Fortune. Královská zahradnická společnost (Royal Horticultural Society) ho vyslala na celkem čtyři expedice, jejichž sběry se staly základem evropských sbírek. Podle Tornieporhové (2005) spolu s ním byl vyslán i anglický zahradník Reginald Farrer. Z pověření britské školy byl vyslán do Číny také zahradník William Purdom a dalším členem byl ruský zahradník Frigorii Potanin, který sbíral pivoňky z pověření ruského cara. Posledním sběračem byl americký botanik Joseph Rock. Tito a další sběratelé zůstávali v Číně i několik let a posílali do Evropy stovky pivoněk. V letech 1860 - 1890 se staly dřevité pivoňky módní rostlinou a na jejich pěstování se specializovaly zahradnické školky po celé Evropě (školky Kelways – Anglie, Heage and Schmidt – Německo, Krelage – Holandsko, Verdier – Francie). Zároveň se šlechtily první hybridy evropského původu. A tak školka Paillet nedaleko Paříže mohla v roce 1890 nabízet ve svém katalogů již 337 kultivarů dřevitých pivoněk. Od poloviny 19. století jsou známé také dovozy japonských dřevitých pivoněk. (www.paeonia.ch, 29. 4. 2009) Již na počátku 20. století nabízí specializované zahradnické školky po celé Evropě desítky kultivarů. V současné době si pěstitelé mohou zakoupit či vypěstovat desítky až stovky kultivarů dřevitých pivoněk. Některé botanické zahrady nabízejí a soustřeďují kolekce o několika stovkách kultivarů.
13
2.2 Botanické zařazení a znaky Pivoňka křovitá (Paeonia suffruticosa ANDR.) patři k nejpodivnější květině, u které se dosud nepodařilo důkladně vniknout do složité genetické a biologické stavby a úspěšně zvládnout reprodukční technologii. Pivoňky jsou zařazeny do samostatné čeledi pivoňkovitých (Paeoniaceae) Rudolfi s jediným rodem Paeonia, který obsahuje kolem 30 druhů. Celkem je evidováno 1000 kultivarů dřevitých pivoněk pod společným označením Paeonia suffruticosa ANDR. Plané druhy dřevitých pivoněk pocházejí z Číny. Jedná se přibližně o 10 druhů a poddruhů, z nichž byly vyšlechtěny keřovité, čínské, japonské, evropské a americké pivoňky. (www.profizahrada.cz, 28. 3. 2009) Následující tabulka podává přehled botanických druhů dřevitých pivoněk.
Paeonia suffruticosa
Skupina Suffruticosa
Paeonia rockii Sekce Mountain
Paeonia x lemoinei
Paeonia delavayi
Skupina Delavayanae
Paeonia lutea
Botanické rozdělení dřevitých pivoněk
Obr. 2 - Botanické rozděleni dřevitých pivoněk
2.2.1 Popis rozdělení botanických druhů Paeonia suffruticoa ANDR. – pivoňka dřevitá Tato pivoňka pochází z Číny a Tibetu, kulturní dřevitá pivoňka, květy poloplné až plné, keř je vysoký zhruba do 1,5 m, listy modravě zbarvené podrobnější popis je uveden v kapitole 2.2.3. Kvetou dříve než pivoňky bylinné, květen, červen, květy jsou o velikosti 0,01 až 0,03 m, mají nejrůznější odstíny barev (Vaněk, 1981). Paeonia rockii – T. HONG et J. J. LI 14
Tato pivoňka pochází z Číny, jde o nejběžněji pěstovaný druh botanické dřevité pivoňky v západní Evropě a v Severní Americe. Keř vysoký až 1,8 m. Květy jsou velké, koncové, solitérní. Květní disk vytváří pochvu, která částečně obaluje báze pestíků. Pestíků je více jak 5, jsou hustě chlupaté. Charakteristické jsou bílé květy (Ø 13–19 cm) s tmavě purpurovou skvrnou při bázi. Tyčinky, květní disk i čnělka jsou žluté, mívá pět až šest pestíků. Dobře vyvinuté listy mívají 19–33 lístků. Paeonia delavayi FRANCH. – pivoňka Delavayova Pochází z východní Asie, jedná o nízké keře, které jen vzácně přerůstají výšku 1,5 m. – rozmnožují se podzemními stolony. Tento způsob rozmnožování bývá častější než rozmnožování generativní. Charakteristika listů je popsána v kapitole 2.2.3. Květy vyrůstají většinou po 2–3 v paždí listů a jsou sklopené směrem dolů; květy jsou velké 0,006 – 0,01m , nejčastěji jsou červené nebo žluté, krémové, oranžové či tmavě purpurové nebo s květy skvrnitými či tmavě lemovanými. Paeonia ludlowii STERN et TAYLOR Tato pivoňka pochází z Jihovýchodního Tibetu, jedná se o velké keře až 3,5 m, v našich podmínkách do 1,5 m, její odlišnost od všech botanických druhů je mohutný vzrůst, řadí se do nejmohutnějších dřevitých pivoněk, jednoleté větve mohou být červeně skvrnité Velké keře dorůstající v přírodě až 3,5 m jsou u nás asi poloviční. Nápadně se odlišuje od ostatních pivoněk této sekce mohutným vzrůstem, jedná se o nejmohutnější dřevitou pivoňku. Letošní větve mohou být červeně skvrnité, květy vyrůstají po 2–3 v paždí listů a. jsou sklopené o 90º, obvykle směrem ke světlu). Květy mají čistě žlutou barvu, včetně tyčinek a prašníků. Paeonia ludlowii STERN et TAYLOR byla popsána jako poddruh Paeonia lutea v roce 1953. Jako samostatný druh byla popsána. l Hongem v roce 1997, Jedná se o druh často pěstovaný v botanických zahradách, Paeonia ×lemoinei Rehder Jedná se hybridy mezi Paeonia suffruticosa ANDR a Paeonia delavayi FRANCH. výška keře 1–2 m, doba kvetu přibližně o 3 týdny později než kultivary pivoňky keřovité. Květy jsou obvykle žluté, oranžové i tmavě červené, většinou sklopené. Tvar listů je podobný P. delavayi FRANCH. Historie pivoňky této skupiny sahá do počátku 20. století, kdy francouzští šlechtitelé Viktor a Emile Lemoine, spolu s profesorem Louisem Henrym provedli první hybridizaci mezi plnokvětou pivoňkou 15
keřovitou a pivoňkou žlutou. Křížením byly získány rostliny s velkými květy a neobvyklých žlutých a meruňkových odstínů. Tato skupina dřevitých pivoněk pojmenována byla pojmenována Paeonia ×lemoinei Rehder v roce 1920. Pozdějšími šlechtitely této skupiny byli A. P. Saunders a W. Gratwick a N. Daphnis. (www.botany.cz, 1. 5. 2009)
2.2.2 Tvary květů Květy pivoněk jsou řazeny mezi oboupohlavní, mohou být opylovány i hmyzem (entomogamní). Květ je složen z kalichu, který je volný, vytrvávající, většinou pětičetný, zelený. Korunní lístky bývají většinou velké a výrazně barevné, vzácněji jsou tuhé, kožovité. Tyčinek je velký počet, u kulturních forem mohou být tyčinky přeměněné v nepravé korunní lístky (staminodia či petaloidy). Gyneceum (soubor plodolistů) je apokarpní. Semeník je svrchní, blizny jsou přisedlé a nápadně rozlišené. Na bázi plodolistů je nektarium, které vyrůstá na polštářkovitém kruhovitém terči. Z terče někdy vyrůstá blanitá pochva obalující spodní část semeníků. Měchýřky jsou podobné luskům, jsou v nich vytvářena semena a postupně dřevnatí. Na konci léta měchýřky praskají a objeví se semena, která jsou nejdříve hnědá a postupně až černohnědá. V období léta, kdy dozrávají semena, se v úžlabí listů loňských výhonů vytvářejí květy a pupeny pro následující rok. Zároveň dochází k růstu kořenů. Toto období je pro rostlinu velmi důležité. (Tornieporth, 2005) Semínka jsou zbarvena do červena, růžova, bíla nebo žluta, korunované třešňově červenými nebo žlutými bliznami. (Halda et. al, 2004) Pivoňky začínají nakvétat od počátku května. Poupata mají velikost cca 40 mm. Pivoňka kvete zhruba 14 dní. Květy hrají všemi možnými barvami od čistě bílé, přes krémovou, žlutou, oranžovou, různé odstíny růžové, lososové, karmínové i červené, dokonce jsou i sytě fialové. Zřídkakdy jsou květy jednoduché, většinou mají tvary plnokvěté a často se otevírají tak, že ukážou střed s množstvím sytě žlutých tyčinek. Pivoňka dřevitá není pěstována v modré barvě. V zásadě je v případě dřevitých pivoněk možné rozlišovat tři základní typologie květů. (www.paeonia.com, 3. 5. 2009).
16
Jednoduchý květ Popis
Korunní lístky jsou v jedné až třech řadách; průměr korunních lístků dosahuje
0,05-0,1
m;
vyvinuté prašníky i pestíky jsou
plně
plodné.
Odpovídá planým druhům
Květ poloplný Popis
Korunní lístky jsou ve čtyřech až šesti řadách; tyčinky a pestíky jsou plně vyvinuté a nápadné; Je možné je dále členit na květ lotosový a chryzantémový.
Květ plný Popis
Korunních obvodových lístků 5 a více, tyčinky a pestíky jsou zvětšiny přeměněny na korunní lístky
17
2.2.3 List a kořen Listy dřevitých pivoněk jsou velmi variabilní a jsou velice dobrým určujícím znakem. Listy jsou zpeřené a dále dělené do několika segmentů, rostou na svých řapících téměř vodorovně a tím dodávají keři vznešený a důstojný vzhled. Charakteristickým znakem pro dřevité pivoňky je větvoví, které je možné vidět v zimě. Dřevité pivoňky shazují listy v závislosti na odrůdě a metodě pěstování pouze jeden nebo dva základní výhony nebo mají těchto výhonů několik, ale větví se jen málo. Výhony se při jarním rašení o několik cm prodlouží a pak zdřevnatí. Od ostatních okrasných keřů rostou dřevité pivoňky velmi pomalu a dožívají se vysokého stáří. Pro Paeonia suffruticosa ANDR. jsou typicky velké, dvakrát trojčetné se třemi až pěti úkrojky, podlouhle vejčité až okrouhle oválné, celokrajné a na postranních řapících zašpičatělé. Vedlejší úkrojky křídlatě přisedají k řapíku, který je silný a často velmi dlouhý. Pro Paeonia delavayi FRANCH. jsou typické silně dělené úzké listové segmenty vybíhající do špičky, barva je nažloutle světle zelená, vznášejí se kolem větvoví, proto nejsou květy někdy vůbec vidět, listy jsou méně proměnlivé. Kořeny dřevitých pivoněk jsou hlíznaté. Kořeny jsou široce rozvětvené s postranním hustým větvením, zaručujícímožnost dlouhověkého růstu. Podle Haldy et.al (2004) jsou kořeny děleny do sedmi skupin. Dřevité pivoňky jsou řazeny do skupiny první Tato skupina je tvořena kořeny vertikálního tvaru. Primární kořeny jsou děleny na sekundární a dále na jemnější. Tvar a velikost kořenů záleží na druhu pivoňky.
2.3 Pěstitelské nároky dřevitých pivoněk Důležitou podmínkou pro zdárný růst a trvanlivost dřevitých pivoněk je chráněné stanoviště před větrem, teplé stanoviště, které je denně 2 – 3 hodiny zastíněné. Pivoňky vyžadují propustnou hlinitou půdu s velkým obsahem živin a stejnoměrnou vlhkost. Velmi důležitá je příprava půdy, hlavně záleží na jejím hlubokém zpracování a obohacení humusem a živinami. Dřevitou pivoňku, kterou množíme roubováním, vysazujeme hlouběji, aby časem mohla vytvořit vlastní kořenový bal. Zazimujeme
18
rostlinu nastýlkou ze zetlelého hnoje, rašeliny, kompostu nebo alespoň listí. Pozdní mrazy škodí až tehdy, když má pivoňka rozvinuté lisy. (Walter, 1997) Pivoňky patří k nejméně náročným zahradním trvalkám. Ve vhodných podmínkách dobře rostou, kvetou, plodí a prakticky netrpí chorobami ani škůdci. Traduje se, že dřevité pivoňky jsou choulostivé a náročné, přitom se jejich kultura příliš neodlišuje od bylinných pivoněk.
2.3.1 Výsadba a řez Výsadba probíhá na základě zvolené metody rozmnožování. Nejvíce používanou metodou je roubování, popis této metody najdeme v kapitole 2.6.1.Sazenice získané, jako prostokořenné sázíme od konce srpna do října, aby došlo k úspěšnému zakořenění. Na pozdní vysazování jsou citlivější středomořské pivoňky a jejich hybridy. Většinou však i rostliny vysazené v listopadu přezimují vcelku bez problémů, ale pravděpodobnost jejich uhynutí je větší. Pokud jsme získali sazenice pivoněk v kontejnerech je možné vysazování prakticky po celou dobu vegetace až do konce října. Dřevitá pivoňka nemá ráda přesazování, je nutné na tuto vlastnost myslet než je rostlina zasazena. Před výsadbou je vykopána jáma o velikosti 0,50 x 05,0 m a hloubce 0,50 – 0,90 m. Do jámy je přidán lehký humózní substrát smíchaný s pomalu se rozpouštějícím hnojivem. Pokud se jedná o těžké jílovité půdy, na dno jámy je přidáno zhruba 0,10 m vysoké drenážní vrstvy jemného štěrku nebo hrubého písku. Podle Tornieporthové (2005) se výsadba dřevitých pivoněk odvíjí, zda byl materiál množen roubování nebo dělením trsů. Všeobecně však platí, že dřevité pivoňky se sázejí hlouhěji než bylinné. Pokud se pivoňka dřevitá zasadí mělce, podnož pivoňky čínské (Paeonia lactiflora PALL.) proroste a z roubu dřevité nezůstane nic. Trsy amerických pivoněk, které jsou pravokořenné, jsou sázeny kolmo a do hloubky oproti pivoňkám, které jsou množené roubováním. Základem je umístění srůstu pod povrch substrátu 0,10 – 0,15 m. Dalším krokem je umístění prostokořenné sazenice do hloubky na šikmo, tím se dosáhne keřovitého růstu a nikoliv vysokého, trychtýřovitého keře vyžadující stálou oporu. Roub zasazený šikmo vytvoří rychleji vlastní kořeny.
19
Během prvních třech let po výsadbě je nutné pivoňkám věnovat zvýšenou péči. Mulčování a kontrola zálivky je v období sucha velmi nutná. Místo pro rostlinu musí být dobře viditelné a označené, neboť pro mladou rostlinu je jakékoliv mechanické či jiné poškození smrtelné. Mladé dřevité pivoňky během vegetace preventivně ošetřujeme fungicidy (chemický přípravek). Řez dřevitých pivoněk není zpravidla nutný, pokud jsou rostliny správně vysazeny. Jestliže má rostlina i po několika letech jen několik slabých výhonů, doporučuje se řez, kterým zesílí a rozvětví se. Podle Sekerky (2004) je potřeba odstraňovat při dobrém stavu pouze suché, nemocné nebo poškozené větve. Doručuje se shrabat či otrhat listy během listopadu. Dřevité pivoňky kvetou z koncových pupenů. Tyto pupeny se zakládají již na jaře předcházejícího roku, proto je nutné dávat pozor na zimní řez, kdy při odstranění 1/3 výhonu jsou odstraněny i květní pupeny a bohužel pivoňka na jaře nevykvete. Někdy je doporučováno odříznutí přestárlých větví, aby byl podpořen růst nových, které u některých kultivarů či rostlin pěstovaných v ne zcela ideálních podmínkách podpoří lepší kvetení.
2.3.2 Stanoviště Pivoňky jsou rostliny mírného pásma, proto pro svůj vývoj a kvetení vyžadují chladné zimní období. S těmito trvalkami se nesetkáme v tropickém či subtropickém pásu. Pivoňky nerostou ani v nížinách jižní Číny. Dormance (zimní odpočinek) nízké zimní teploty potřebné pro vyvolání rašení se u jednotlivých druhů liší. Délku dormance je potřeba dodržet i u rostlin pěstovaných v pařeništích nebo ve sklenících pro rychlení květů. (Sekerka, 2004) Stanoviště by mělo být vzdušné a prostorné, nikoliv chladné a větrné. Při volbě místa je nutné brát v úvahu také pozdní silné mrazíky a vyvarovat se příliš rychlé zahřívací fázi na ranním slunci. Jako ochranu proti slunci je možné použít větve chvojí. Tím je zabráněno rychlému prohřátí půdy ve slunných dnech a je zpožděn růst. (Tornieporth, 2005)
20
Tuto kapitolu lze zakončit čínským příslovím „ Jsou šťastné, je – li jejich obličej obrácen ke slunci, avšak dřevité pivoňky vysazujeme zpola na slunce a zpola do stínu, tomu se říká výživa rostlin.“
2.3.3 Světlo Většina druhů a kultivarů dřevitých pivoněk vyžadují dostatek světla, jinak pomalu rostou a následně špatně nakvétají. Stanoviště vyžadují především slunné, nejvýše s lehkým pohyblivým stínem. Proto jsou pivoňky vysazovány na jižní a východní stranu. (Sekerka, 2004)
2.3.4 Půda Pivoňky vyžadují ke svému růstu velmi kvalitní, na živiny bohatý substrát, nejlépe s příměsí písku a rašeliny. Těžké jílovité půdy jim nevyhovují. Většinou tolerují širší rozmezí pH, nejlépe jim vyhovuje pH 5,5 jak je uvedeno v kapitole 3.4.1. Zásadité pH ztěžuje příjem některých mikroprvků železa (Fe), hořčíku (Mg). Tento nedostatek se projevuje chlorotickým žloutnutím listů. Všechny druhy pivoněk jsou náchylné na zamokřené, bažinaté půdy, stagnující vodu i dočasné zaplavení vodou.(Sekerka, 2004)
2.3.5 Hnojení Dřevité pivoňky potřebují pro bohaté kvetení velkou spotřebu živin. Na začátku každé vegetace i v průběhu je potřeba hnojit. Doporučená dávka kombinovaného hnojiva (N-P-K) je v poměru 5 : 10 : 10 nebo 10 : 10 : 10. Po odkvětu je možnost využít fóliovou (listovou) výživu. (Sekerka, 2004) Do konce června je vhodné trvalky přihnojovat tekutými hnojivy obsahující malé množství dusíku. V rámci podzimu je kolem rostlin rozprostřen dobře zetlený hnůj nebo kompost, který na jaře zapravován do půdy. Je nutné dávat pozor na přehnojením dusíkem. (www.hortinfos.cz, 24. 4. 2009)
21
2.3.6 Zálivka Pivoňky jsou velmi tolerantní k suchu, snáší dobře slunná stanoviště. Zálivku vyžadují zejména v době vzniku poupat a samotného kvetení. Po vysazení, zvláště prostokořenných sazenic, je nutná řádná zálivka. Tím je podpořen růst kořenů a jejich ujmutí.
2.4 Choroby a škůdci dřevitých pivoněk Dřevité pivoňky, mají-li zajištěné dobré podmínky během pěstování, většinou netrpí napadením škůdci ani chorobami. Příznaky napadení, které se na nich běžněji vyskytují, nejsou nebezpečné. Jedná se spíše o estetický problém. Ovšem v nevhodných pěstebních podmínkách nebo za výjimečně špatného počasí může dojít k vážnému onemocnění rostlin a následnému úhynu. Dalším důležitým aspektem je zdravý školkařský materiál, který musí být vybaven rostlinolékařským osvědčením, pokud tomu tak není, měl by školkařský podnik vykázat protokoly o pravidelné rostlinolékařské kontrole
2.4.1 Houbové choroby Houby jsou saprofytické nebo parazitické organismy neobsahující chlorofyl. Některé druhy hub žijí v symbióze s jinými organismy, jiné rostou na organickém materiálu. Podle Vesera (2005) jsou houby tvořeny hyfami (vlákny), které tvoří mycelium (podhoubí). Nepříznivé podmínky přečkávají vytvořením spor, kterými se i zároveň rozmnožují. Spory dělíme na nepohlavní a pohlavní. Spory se utvářejí v plodnicích, které jsou jasně viditelné na napadených orgánech jako malé tmavé tečky. Do rostlin nejčastěji pronikají drobnými rankami nebo přirozenými otvory. Mohou být přenášeny na další hostitele vodou, větrem nebo hmyzem. Plíseň pivoňková, vadnutí stonků pivoněk, šedá hniloba pivoněk (Botrytis paeoniae) Tato plíseň patří k nejnebezpečnějším chorobám pivoněk, je schopná v krátkém čase a za vhodných podmínek zničit všechny pěstované rostliny. Je to poměrně hojný patogen vyskytující se i v několika různých typech, které se liší svojí nakažlivostí. Podle
22
Sekerky (2004) je vedena jako vážná choroba především v USA. Vyvolává však epidemie i v Evropě. Je známo, že v roce 1960 byla postižena většinu sbírek dřevitých pivoněk ve Velké Británii. S výskytem stonkové hniloby pivoněk je možné se setkat každoročně hlavně za vlhkého období. Stonky jsou napadány (Botrytis paeoniae) těsně pod povrchem půdy a šíří se směrem k vrcholu. Příznaky nemoci jsou zřejmé již po vyrašení jednotlivých výhonů, dochází k vadnutí a padaní v důsledku měkké hniloby báze. Pletivo je pokryto šedohnědým povlakem konidioforů (nepohlavní spory). Napadeno je často pět i více stonků. Jedná-li se o husté trsy, dotýkající se mezi sebou, napadení se šíří velmi snadno. Hniloba je šířena oběma směry, ale kořeny dřevitých pivoněk nejsou napadány. Do klidového stádia přechází plíseň s teplým suchým počasím. U napadených pletiv je možné vidět zasychání, stonky vadnou, ale již nepadají. Dochází k zasychání pupenů. Následkem nemoci se zastavuje růst kališních a korunních lístků. Růst zastavují i řapíky květů ihned v raném stádiu. Květní pupen hnědne a zasychá a za vlhkého počasí je pokryt šedivým povlakem houby. Infekce je snadno přenášena na listy, na nichž se tvoří okrajové nekrózy nebo nekrotické skvrny ve středu listu. Ochrana Ochrana
proti
hnilobě
spočívá
použitím
širokospektrálních
fungicidů.
Každoroční výskyt nutí začít s ochranou již před rašením. Fungicidní zálivka závisí na velikosti trsů či keřů. Nejčastěji se používají ROVRAL FLO nebo EUPAREN 50 WP. Zálivku opakujeme po čtyřech týdnech, pokud se jedná o silné napadání rostlin. (www.zahradaweb.cz, 25. 4. 2009) Květní pupeny je vhodné u rostlin kontrolovat pravidelně. Proti napadení je možné použít, opakovaně stejnými fungicid při objevení prvních příznaků. Pupeny je nutné pokrýt zcela postřikem. Prevencí proti botrytiídě je podle Sekerky (2004) výběr vhodného místa. Rostliny, které jsou vysazovány na slunném stanovišti s velmi dobrou cirkulací vzduchu, jsou méně napadeny plísní pivoňkovou. Na podzim se na odumřelých pletivech jsou tvořena sklerocia, ve kterých houba přezimuje. Je nutné na podzim odstranit nadzemní části pivoněk, aby nedocházelo k šíření další infekce.
23
Verticilliové vadnutí stonků (Verticillium sp.) Tato houbová choroba je nebezpečná zvláště pro mladé dřevité pivoňky a oslabené rostliny. Je způsobováno ucpání cévních svazků a tím náhlé vadnutí rostliny. Příznaky jsou tmavé skvrny mrtvého pletiva na stonku. Ochrana Pivoňky při napadení jsou ošetřovány širokospektrálními fungicidy. Napadené rostliny je nutné seříznout ve zdravém dřevě a spálit. Nikdy nekompostujeme. Dobře rostlé pivoňky nejsou ohrožovány touto plísní. (Sekerka, 2004) Plíseň šedá (Botrytis cinerea) Jedná se o nejrozšířenějších plíseň, která se vyskytuje na rostlinných zbytcích jako saprofyt. Parazituje však také na širokém spektru hostitelů (je patogenní pro více jak 200 druhů). Napadá především pletiva, která jsou poškozená, a to zejména za nepříznivého, deštivého počasí. Ničí mladé stonky, občas se může vyskytovat na poupatech těžkých plných odrůd. Projevuje se šedým povlakem konidií (nepohlavní spory) na povrchu napadených pletiv. Ochrana Poškozené části rostlin odstřihneme a spálíme. Plíseň se tedy nedostává do stonků, kde může způsobit odumření pletiv a uvadnutí části rostlin. Rostliny ošetřujeme fungicidem. Další prevencí proti plísni šedé je udržování čistoty v zahradě, kde nenecháváme volně hnít rostlinné zbytky a volíme vhodná stanoviště. (Sekerka, 2004) Cladosporiová listová skvrnitost a červená stonková skvrnitost (Cladosporium paeoniae) Skvrnitost stonky a listy (vzácněji květy) v období květu. Mladé stonky mají vodnaté skvrny podlouhlého červenohnědého tvaru. Tyto vodnaté tvary jsou i na listech, které se postupně zvětšují. Ochrana Systémovými fungicidy ošetřujeme napadené rostliny, vždy odstraňujeme a pálíme staré listy. (Sekerka, 2004) 24
2.4.2 Fyziologické choroby Fyziologické choroby vznikají vlivem abiotických (neživé) činitelů. Hlavními znaky příčin působení fyziologickým chorob jsou různá vybarvení, neobvyklé tvary listů, květů i letorostů. Mohou se projevit i nevhodným stanovištěm, špatnou zálivkou či přebytkem nebo nadbytkem různých prvků v půdě, které mohou ovlivnit chemické reakce půdy a tím pH. (www.mojzisek.cz, 2. 5. 2009) Žloutnutí listů – chloróza V příliš těžkých půdách jílovitého původu může docházet k porušení příjmů důležitých prvků z půdy. Následuje pomalejší růst a žloutnutí listů. Podobným příznakem se projevuje i nedostatek mikroprvků v půdě železa (Fe), manganu (Mn) nebo hořčíku (Mg). Žloutnutí listů může způsobit i zásaditá půda. Ideální pH pro dřevité pivoňky je kolem 5,5. Poškození mrazem Mráz poškozuje zejména rostliny, které nejsou chráněny před větrem, mají špatné stanoviště a nedostatečnou zásobu draslíku, fosforu a hořčíku v půdě. Z tohoto důvodu při posledním hnojení dáváme přednost hnojivu s vyšším obsahem fosforu a draslíku. Ochranou proti mrazu jen nejen výběr správného druhu či odrůdy, ale i stanoviště. Na místech, která jsou chráněná před větrem, přežívají rostliny větší mrazy než v místech větrných. Změnu vzhledu mladých listů pivoněk způsobí mráz kolem -5 °C. Listy mají tmavší zbarvení, jsou sklovité a povadlé. Pokud dojde k zvýšení teploty, většinou se rostliny bez následků uzdraví. Vzácněji může dojít k poškození pletiva trvale. Dochází k odumírání okrajů listů (listové segmenty) a někdy i celých listů v nejhorším případě i stonků. K poškození zavřených pupenů, i když jsou značně napučené, nedochází. Rostliny většinou regenerují z adventových (náhradních) pupenů, ale jsou malé a značně oslabené. Dřevité pivoňky (ze skupiny kultivarů Zhongyuan a Gansu) jsou dobře odolné proti mrazu, přežívají teploty i kolem -25 °C, méně odolné jsou některé botanické druhy střední a jižní Číny. Pokud dochází ke zmrznutí dřeva, nadzemní části pivoněk usychají. Silnější rostliny však většinou dobře regenerují z pupenů pod zemí a při povrchu půdy.
25
Ostatní fyziologické choroby Mezi další fyziologické choroby lze zařadit nedostatek světla, kdy mají pivoňky protažené stonky, které velmi často poléhají. Stín způsobuje i žlutozelené zbarvení listů a nekvetoucí rostliny. U mladých rostlin, čerstvě vysazených, dochází k zasychání květních poupat. Toto onemocnění může způsobit také nerovnováha mezi počtem a velikostí pupenů a silou kořenů nebo nedostatek živin, především draslíku. (Sekerka, 2004)
2.4.3 Živočišní škůdci Mezi škůdce, kteří parazitují na dřevitých pivoňkách, patří hlavně půdní škůdci, a to zejména kořenová listová háďátka. kořenová háďátka (Nematoda) Háďátko je velmi malý (do 1,5 mm) červ. Má silně protáhlý až hadovitý tvar. Hálkotvorná háďátka – jejich larvy pronikají do mezibuněčných prostor kořínků a dávají vznik hálek (zduřené nádorovité pletivo). V těchto hálkách žijí samice červů a probíhá zde další vývoj larev. Samečkové žijí krátce v půdě v okolí kořínků rostlin. (Kazda et al, 2003) Pivoňky napadené háďátkem mají velký počet tenkých stonků, listy jsou zbarveny světleji a špatně kvetou. Ochrana Boj s háďátky je obtížný. Ve školkách je používáno k ošetření chemická ochrana. V zahradách se doporučuje napadené rostliny spálit. Dodržovat zvýšenou hygienu při práci, dezinfekci květináčů anebo propařování země. (Sekerka, 2004) listová háďátka (Nematoda) Do této skupiny patří háďátka, která napadají převážně nadzemní části rostlin. Je uvedeno háďátko kopretinové (Aphelenchoides ritzemabosi). Tento malý červ přezimuje v nadzemních částech rostlin nebo v půdě, kde vydrží až dva roky bez potravy. Na jaře vyhledává vhodné rostliny, u kterých napadá listová pletiva a stonky. Příznaky jsou vznikající žlutozelené později až hnědé skvrny, které jsou ohraničeny žilkami. Napadené listy vadnou a usychají.
26
Ochrana Napadené nadzemní části je třeba co nejdříve zlikvidovat, spálit. Jinak používáme stejnou ochranu jako u kořenového háďátka. (Sekerka, 2004) Mravenci (Formicoidea) se nejčastěji a s velkou oblibou živí květním nektarem. Můžeme je velmi často vidět na květech pivoněk. Pivoňkám přímo neškodí, ale vzniká zde hypotéza, že díky velké pohyblivosti mravenců může docházet k roznášení plísní, spory. Hlodavci – myš (Acomys), hraboš (Alticola) a ani hryzec (Arvicola) nejsou pro pivoňky nebezpeční, neboť pivoňka má hořký kořen. Nedochází ani k požeru, může však někdy dojít, u mladých rostlin, k poškození při hloubení nor. Zajíci ani srnci nevyhledávají listy pivoňky dřevité. (Sekerka, 2004)
2.5 Využití pivoněk 2.5.1 Pivoňky v zahradách Dřevité pivoňky jsou velmi dekorativní ušlechtilé a krásně kvetoucí keře, proto se zejména využívají jako solitera. Jsou vhodné pro zvýraznění hlavních vstupů do domů či budov. Dorůstají výšky až 1,5 m. Rostou poměrně pomalu, zejména v mládí, a proto nevyžadují mnoho prostoru. Z estetického hlediska jsou vhodné do moderních předzahrádek i do zahrad reprezentačních firem. Jsou viděny v zahradách u historických vil nebo i v zámeckých parcích. Dají se využít i jako doplněk zahradní architektury. V Čině i v Japonsku jsou neodmyslitelnou součástí místních zahrad. (Sekerka, 2004) Pro kultivary pivoněk vrůstnějšího habitusu (vzhledu) se doporučuje kombinace nízkých odrůd kakostu (Germanium) a zvonku (Campanula), které jsou nenápadnými půdokryvnými rostlinami. Někdy je neskladné větvoví japonských dřevitých pivoněk zakrýváno trvalkami vyššího vzrůstu, které je neohrožují. Jedna se o srdcovku (Dicentra) náprstník (Digitalis) a orlíček (Aquilegia). (Tornieporth, 2005) Podle Sekerky (2004) lze dřevité pivoňky kombinovat i s trvalkami stejné textury. Jedná se především o bylinné pivoňky, čemeřici (Helleborus), paznehtník (Acanthus) některé cibuloviny zejména narcisy (Narcissus) a jak již bylo zmíněno i
27
některé půdokryvné trvalky. Dřevité pivoňky také nejlépe vyniknou v nízko střiženém trávníku jednotlivě či ve skupinách, před vyššími listnatými keři a stromy. V Číně je upřednostňováno pěstování dřevitých pivoněk v pravidelných výsadbách, v záhonech nebo jako předsadbu ve skupinách keřů a stromů, často borovic (Pinus) či zeravů východních (Thuja occidentalis). Drobnokvěté dřevité pivoňky z okruhu Paeonia delavayi FRANCH. nejsou vhodné do zahrad, neboť jejich malé a drobné květy nejsou moc zdobné a ztrácejí se mezi listy. Zvláště Paeonia ludlowii STERN et Taylor je do zahrad příliš velká a zdobná pouze velkými listy. Kromě sbírek odborníků se hodí do větších, krajinářských zámeckých parků. Některé druhy Paeonia delavayi FRANCH. lze použít jako půdopokryvné rostliny, které nahrazují trávník v porostech vyšších keřů. Pokud je použit ve větších záhonech pouze jeden kultivar, záhon se stane významným architektonickým prvkem vhodným do většího prostoru v parcích a městské zeleni. Pro větší záhony jsou vybírány většinou nižší kultivary s jednobarevnými květy. Rostliny by neměly být náchylné k padání. V Číně se používají jednotné výsadby v dlouhých pravidelných záhonech jako doplněk stromořadí v širokých městských ulicích. Při výsadbě je velmi nutné si nejdříve rozmyslet, jak má na majitele zahrada působit. Zda volit výsadbu jako harmonizující nebo uklidňující. Výsadba uklidňující je volena zejména do parků nebo do lázeňských promenád. Lze naopak zvolit také kontrastní kombinaci barev a nebo zvolit skladbu tak, aby rostliny postupně nakvétaly, a tím je docílen záhon osázený pivoňkami, které kvetou i déle než jeden měsíc. V Číně se mohou pěstovat dřevité pivoňky i jako nádobové rostliny a pokusně se zkoušejí i jako bonsaje. V centrech pěstování pivoněk ve střední Číně (Heze, Luoyang) je každoročně připravováno velké množství v nádobách vypěstovaných pivoněk, které se na jaře, v období jarních, svátků dovážejí do jižní Číny (Hong Kong) jako pokojové dekorativní rostliny na jedno použití.
2.5.2 Řezané a sušené květy Pivoňky dřevité se mohou použít i na řez květů. Nevhodné jsou kultivary s květy jednoduchými. Trvanlivost květů je velmi krátká a skoro ihned opadávají. Květy se řežou v okamžiku, kdy se začíná otvírat poupě a rostlina začíná ukazovat barvu. 28
Poupata jsou skladována v chladírnách při teplotě 1-3 °C a vzdušné vlhkosti 70 % po dobu 2-3 týdnů. Důležitou vlastností skladu je dobrá větratelnost, neboť vznikající etylén se hromadí v nevětraných prostorech a tím snižuje trvanlivost květů. Při řezu je nutné dbát na to, aby na rostlině zůstaly 2 - 3 spodní listy. Pokud není dodržena tato zásada, rostliny slábnou a stále méně kvetou. Proto nejsou nepoužívány na řez nízké záhonové kultivary. Délka stonku řezaných květů by měla být kolem 0,40 až 0,50 m. Trvanlivost květů ve váze je zhruba týden, záleží především na kultivaru. Květy jsou používány v tradičních kyticích do váz, je možné je využít i v kombinacích s jinými květy, drobnolistovými větvemi keřů nebo s listy kapradin. Tradičně jsou užívány při aranžování v Číně a Japonsku. Pivoňkové květy jsou také používány na velké reprezentativní dekorace. V jižním Německu se jimi zdobí kašny v období svatodušních svátků. Květy jsou velmi dekorativní a lze je použít tradičně i do vazeb nebo s kombinací jiných květů či listů jiných trvalek. I v aranžování lze jejich krásu zviditelnit. Kultivary s plnými barevnými květy se dají také využít na sušení. Rostliny jsou zavěšeny obráceně v tmavé větrané místnosti.
2.5.3 Lékařství Podle legendy byl Paion (Paihos) učeň slavného lékaře Asclepia. Paion znal léčivé rostliny a brzy se v jejich použití vyrovnal, ba předčil svého učitele. Ten ale na úspěchy žáka žárlil a zosnoval jeho vraždu. Hádés, který byl Paionovi vděčný za to, že ho vyléčil, když byl poraněn jedním z Herkulových šípů, ho po smrti proměnil v rostlinu, která dodnes nese jeho jméno. Báje má mnoho podob, podle jiné verze Paion obdržel pivoňku od Héry jako odměnu za pomoc bohům. Rostlinou vyléčil Pluta, raněného v Trojské válce. Pluto ho za odměnu po smrti změnil v pivoňku. Pivoňka byla známá a vysoce ceněná jako léčivá rostlina již ve starověkém Řecku a byla využívána po celý středověk. O jejím použití se zmiňuje mimo jiné významný římský přírodovědec Plinius starší, Dioskorides i Galenus a vyskytuje se v řadě středověkých herbářů, například ve známém herbáři Matthioliho 29
Centrum pěstování dřevitých pivoněk pro lékařské účely (kultivaru 'Fen Dan Bai' – 'White Phoenix') se soustřeďuje do okolí města Tong ling v provincii Anhui. Roční produkce dosahuje až 0,30 kg, v přepočtu zhruba činí výdělek asi půl milionu dolarů. Květ (flos) dřevité pivoňky je méně účinný než květ pivoňky lékařské (Paeonia officinalis L.), který je využíván ve farmacii dodnes. Semena pivoňky byla používána jen vzácně. Kůra (cortex) je sušená kůra dřevitých pivoněk (Paeonia suffruticosa ANDR.) obsahující fenolický derivát paenol a jeho glykosidpaenosid, v malém množství i paeoniflorin. Sušená kůra je používána k léčení bolestivé menstruace, krvácivých stavů a hemeroidů. Antiseptické účinky pomáhají při střevních infekcích. Má protihorečnaté účinky, působí protikřečovitě a zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Používá se 0,005 0,010 kg drogy denně ve dvou dávkách na lačno. Kořen (radix rubra) je sušená kůra kořene Paeoniae delavayi FRANCH., která je používána proti mozkovým příhodám, proti obrně obličejového nervu, ochablosti svalů a proti přesně lokalizovaným bolestem. (www.e-yao.cz, 8. 5. 2009) Z dalšího využití pivoněk lze zmínit oblast kosmetiky (přísada do parfémů), oblast gastronomie (barvení sirupů, koření při dušení masa) či barvení hedvábí a papíru. Z květů pivoněk se získával parfém výrazné vůně, který dosáhl největší obliby v Anglii ve třicátých letech 20. století. (Sekerka, 2004)
2.6 Způsoby množení pivoněk Rozmnožováni dřevitých pivoněk je možné dělením, kopčením a hřížením. Tyto způsoby jsou značně zdlouhavé, a proto se v našich okrasných školkách téměř nevyužívají. Přestože existují i další vegetativní způsoby množení, mezi něž patří stonkové a kořenové řízky nebo metoda in vitro (pěstování organismů pod sklem), zůstává roubování, při množení kultivarů dřevitých pivoněk jedinou metodou, prováděnou v okrasném školkařství u nás. Pivoňky lze množit i generativně, jedná se hlavně o botanické druhy.
30
2.6.1 Roubování Roubování dřevitých pivoněk je nejrozšířenější metodou v našich školkařských podnicích. Reprodukce dřevitých pivoněk je složitější, neboť se v našich školkách tradičně roubují na kořeny bylinné pivoňky velkokvěté (Paeonia lactiflora PALL.). Úspěšnost srůstu roubu s danou podnoži bývá často velmi nízká, kolem 50 %, někdy i méně. Nízká hodnota srůstu roubu s podnoži může mít celou řadou příčin. Může se jednat o inkompatibilitu (nesnášenlivost) některých kultivarů s podnoží, špatně vyzrálé rouby s nedostatečně vyvinutými očky, nepřesný řez podnože nebo roubu, nepevný úvazek, vniknutí vody mezi roub a podnož, chybné zamazáni voskem, napadení rouby plísní pivoňkovou (Botrytis paeoniae). V zahraničí ve specializovaných podnicích, které se zabývají množením dřevitých pivoněk, jsou používány pro roubování kořeny Paeonia delavayi FRANCH. Bylo zjištěno, že úspěšnost srůstu roubu s podnoží je u této pivoňky až 90 %. Nejčastěji je roubováno na kořeny, které se získají vyrytím celé rostliny. Opatrně se odřežou kořeny křehké a masité, které jsou vytříděny na zdravé. Kořeny musí být dostatečně silné a nepoškozené, aby se mohlo začít roubovat. K roubování lze použít kořeny o délce 0,10 – 0,12 m o síle zhruba 0,02 – 0,025 m s postranními kořínky. Kultivary dřevitých pivoněk je možné roubovat ve dvou termínech. Pokud chceme roubovat Během zimy lze roubovat od ledna do března, pokud je k dispozici temperovaný skleník. Častěji se však využívá pozdně letní termín od počátku srpna do první dekády září. K tomuto termínu roubování postačí pařeniště. Podle Waltra (1997) lze v tento termín roubovat také na tupou kozí nožku. To znamená, že řez se nevede hluboko do dřeva roubu, ale obnaží se jenom kambium (druhotné dělivé pletivo). Jednoleté olistěné výhony, které jsou vhodné pro roubování, musí být dostatečně silné, dobře vyzrálé, zdravé, s dokonale vyvinutými očky. Pro roubování se používají části dřeva s jedním očkem a u vrcholových, kde jsou internodia (část stonku) krátká, se řežou rouby se dvěma i více očky. K vylomení roubu může dojít při neopatrném sázení nebo zakládání roubovanců, které mají listy s dlouhými řapíky. Výhony,
které
jsou
určené
pro
roubování,
se
podle
Jabůrka
(www.zahradaweb.cz, 18. 3: 2009) rozstřihají na části s jedním očkem, takovým způsobem, aby nad každým očkem zůstal 0,010 – 0,012 m dlouhý čípek a pod očkem 31
dostatečná délka dřeva pro klínovitý řez. Po vyrytí kořenů podnožové pivoňky ze země se kořeny důkladně a opatrně operou ve vodě, aby nedocházelo k polámání postraních kořínků. Kořeny se nechají ve stínu krátce okapat a poté se namočí do slabého roztoku hypermanganu (manganistan draselný) na dobu řádově třiceti minut. Kořeny nesmí zavadnout, z důvodu toho se uschovávají v chladu. Zabalíme je do vlhké tkaniny nebo polyetylenové folii. Obdobně postupujeme i u roubů. Lepší výsledky v roubování dosahujeme, když použijeme ke štěpování čerstvě nařezané rouby. Už i roub, který je skladován kratší dobu 1 - 2 dny může zhoršit výsledek srůstu roubu s podnoží. K vázání roubů používáme roubovací elastické pásky z PVC a řezné rány se zamažou štěpařským voskem. Nebo se celá řezná část včetně roubu namočí do speciálního parafinu REVILAN, který zároveň slouží jako ochrana proti plísním a houbám. Tento způsob je více používaný. Kořen s roubem musí zůstat pevně spojen až do příštího roku, nejlépe až do doby výsadby na trvalé stanoviště. Roubovance se vysazují do hlubokých kontejnerů 0,12 m širokých a 0,18 m hlubokých nebo je založeno pařeniště. Roubovance se poté kontejnerují do směsi dobrého kompostu s rašelinou a s pískem v poměru 2:1:1. Při sázení do kontejneru je nutné dbá na to, aby očko s místem řezu na podnoži přišlo pod povrch substrátu. Substrát je možné ještě pokrýt vrstvičkou říčního písku. Rouby pivoněk v uzavřeném pařeništi srostou za 4 – 6 týdnů. Stejnoměrná vlhkost se udržuje rosením. Teplota je regulována stínováním. Roubovance, které se z nedostatku místa pouze založili do písčitorašelinného substrátu, se ošetřují stejným způsobem. První známky zvětšování narašených oček lze pozorovat za téměř šest týdnů. V té době se začíná méně větrat. Koncem září se přirostlí roubovanci vysadí do hlubokých a úzkých kontejnerů naplněných směsí kompostu, rašeliny a písku. Kontejnery jsou umístěny v hlubokém pařeništi dostatečně chráněném proti promrznutí, nebo jsou uloženy v bezmrazé, ale chladné, světlé větratelné místnosti, kde jsou uchovány do jara. V březnu je vysázeny do kontejnerů a pozvolna otužovány, neboť začínají brzy rašit. Dřevité pivoňky se pěstují v kontejnerech po dobu dvou až tří let. Pro výsadbu na trvalé stanoviště jsou nejvhodnější minimálně dvouleté rostliny. Lépe je vysazovat starší rostliny s více výhony, které jsou výhradně předpěstované v kontejnerech. (www.zahradaweb.cz,18. 3. 2009).
32
2.6.2 Dělení starších matečních rostlin Rozmnožování dělením se u nás neprovádí, neboť to nejprve vyžadovalo založení pravokořenných matečních pivoněk. Roubovaná rostlina potřebuje k vytvoření vlastních kořenů i k tomu aby mohlo dojít k rozdělení keře, obvykle deset let. Zakořenění u pravokořenných pivoněk trvá čtyři až pět let. Podle velikosti a stáří rostliny jsou získávány od 5 do 10 oddělků různých velikostí, síly a stupně zakořenění. Rostliny je nutné vytřídit, slabé jsou volně vysazovány do pařeniště, silnější do kontejnerů. Z hlediska výtěžnosti i doby vypěstování rostlin, které jsou prodeje schopné, je tato metoda nevýhodná. Dělením se množí pivoňky především v Číně.
2.6.3 Kopčení Dřevité pivoňky lze množit, jak již bylo zmíněno v úvodu této kapitoly, i kopčením. Keř je potřeba brzy na jaře hluboko seříznout, aby byl podpořen růst mladých výhonů. V následujícím roce, opět na jaře, následuje zasypání keře humózním substrátem do výšky 0,2 – 0,3 m. Každý výhon musí být pečlivě zasypán, aby došlo k dobré tvorbě kořenového balu. Podle potřeby, během vegetace, je nakopčená zem udržována dostatečně vlhká. Výhony zakořeňují do dvou let. Na podzim nebo na jaře příštího
roku
jsou
výhony
odstřiženy
a
dopěstovány
v
kontejnerech.
(www.zahradaweb.cz, 18. 3. 2009)
2.6.4 Hřížení Obdobnou metodou kopčeni je hříženi, při kterém jsou vhodné mladé větve zapuštěny kolem keře do vyrytých rýh. Větve jsou přiháčkovány a zasypány humózním substrátem do výšky 0,15 m. V rámci vegetace je nutné zem několikrát přisypávat do vzniku hrůbku o výšce 0,3 m. Větve mají tendenci zakořenit do dvou let. Na jaře jsou větve odděleny a sázeny do kontejnerů. Do podzimu je možné získat dostatečně silné, prodeje schopné rostliny. (www.zahradaweb.cz, 18. 3. 2009) Mezi další metody vegetativního rozmnožování u dřevitých pivoněk lze zmínit rozmnožování stonkovými řízky a metodu in vitro.
33
Stonkové řízky Dřevité pivoňky jsou méně větveny, z toho je odvozen nedostatek řízků, proto není tato metoda tak rozšířená jako roubování. Úspěšnost je dána volbou jednotlivých druhů a kultivarů. Řízky se odebírají jak z Paeonia lutea STERN et TAYLOR, tak i z Paeonia x Lemoinei zhruba dva týdny před termínem kvetení. Řízky jsou odebírány v zamračených deštivých dnech nebo brzy ráno z jednoho důvodu, aby nedocházelo k jejich zavadnutí. Stonky jsou rozřezány na dílky dlouhé zhruba 0,06 m takovým způsobem, aby se v horní polovině nacházel list. Růstovým stimulátorem (látka ovlivňující stav a růst) jsou řízky ošetřeny. Listy jsou zkráceny na 1/2 až 1/3 a napíchány do perlitové množárny. Je velmi nutné udržovat přísnou čistotu, nesmí dojít ke znečištění řízků substrátem. Během třech týdnů je vytvořen kalus (pletivo) a do dvou měsíců dochází k zakořeňování. Za tři měsíce je možné řízky sázet do kontejnerů. Kontejnery jsou dány do pařeniště, kde přes zimu nevymrznou. Na jaře jsou vysazovány na záhony a v září jsou rostliny dány do prodeje. In vitro Podle Sekerky (2004) není metoda in vitro zatím komerčně využívaná. má řadu Problémy, které vyvstávají s touto metodou je především obtížná sterilizace (usmrcení) množitelského materiálu, produkce či náchylnost k houbovým chorobám při přesazení do substrátu. Výhody in vitro jsou viděny hlavně v urychlení rozmnožování, zejména atraktivních kultivarů, k získávání bezvirózních rostlin a tedy export do zemí, kam z rostlinolékařského hlediska nelze dovážet rostlinný materiál.(Austrálie, Nový Zéland).
2.6.5 Množení semenem Metoda množení dřevitých pivoněk semenem, je používána při hybridizaci s jednoznačným cílem, získat rostliny nových barev, tvarů a vlastností. Semenem jsou množeny hlavně botanické druhy. Tyto druhy poskytují největší množství semen. K samovolnému opylení a tvorbě semen, dochází u kultivarů pivoněk, které mají jednoduché, poloplné a plné květy, v kterých jsou vyvinuty prašníky a pestíky. Vyvinutých semen je obvykle malý počet, většinou jsou měchýřky prázdné. Závisí na
34
kultivaru, typu květu a hlavně na opylovacích podmínkách v době květu. Semena dřevitých pivoněk, která jsou dobře vyvinutá mají černou, případně tmavě hnědou barvu, jsou hranatá a nepravidelně oválná. Semena jsou po vyjmutí z měchýřků lepkavá. Semena jsou nejdříve omyta vodou nebo v slabém roztoku hypermanganu, osušena a vložena do igelitového sáčku, kde jsou semena uchována až do výsevu v chladné místnosti. (Jabůrek, 2003) Pokud jsou dřevité pivoňky množeny semenem, mohou se semena vysévat hned čerstvá ve vytápěném skleníku do připravených truhlíků. Po dvou až třech měsících jsou truhlíky přeneseny do prostředí o teplotě 1 – 10 °C a po dalších třech měsících nechány ve studeném skleníku vyklíčit. Osivo lze také stratifikovat (fyziologický proces) a vysévat do pařeniště. V obou případech se stává, že část osiva přeléhá další rok. Květuschopné keře jsou získány za 5 až 6 let. (Walter, 1997) Nejlépe bezprostředně po vyluštění semena dochází ke stratifikaci ve směsi perlitu, písku a rašeliny. Semena jsou uchovávána při teplotě 4 – 6°C do doby výsevu. Semena jsou vysévána na jaře do pařeniště pod sklo do propařeného, propustného, písčitohumózního substrátu. Semena jsou seta do 0,3 m hlubokých rýh, do kterých jsou pokládány jednotlivě 0,5 m od sebe. Koncem léta jsou přesazovány do hlubokých kontejnerů a během dvou let lze získat prodeje schopné rostliny. Dřevité pivoňky vypěstované ze semen jsou schopny kvést obvykle pátým až šestým rokem.
35
3
CÍL PRÁCE Cílem práce na téma Zhodnocení sortimentu a školkařské produkce
dřevitých pivoněk (Paeonia L.) je vytvoření uceleného přehledu o současném stavu dřevitých pivoněk na našem trhu. Nejdříve bude vypracována literární rešerše obsahující zpracování historie, botanického členění, pěstování dřevitých pivoněk a popis nejvýznamnějších chorob a škůdců. V poslední části literární rešerše bude následovat vstup zpracování problematiky množení a dopěstování pivoněk ve školce do prodejního stavu. V experimentální části bude následovat zhodnocení sortimentu, nabídky na trhu a zmapování školkařských podniků, které se produkcí dřevitých pivoněk zabývají. Jeden z producentů bude v rámci zmapování sortimentu navštíven. Bude popsán jeho nabízený sortiment, technologické aspekt množení a produkce dřevitých pivoněk. V rámci zpracování výsledků by bylo přínosné vytvoření fotodokumentace s popisy druhů, které jsou aktuálně na trhu.
36
4
MATERIÁL A METODY Úkolem práce bylo Zhodnocení sortimentu a školkařské produkce dřevitých
pivoněk (Paeonia L.). Zpracování práce jsem začala vyhledáváním dostupných materiálů, které se zabývají popisem a zařazením dřevitých pivoněk, problematikou množení, významnými choroby a škůdci a v neposlední řadě využitím této rostliny. Vhodné literatury je nedostatek, jedná se zejména o krátké popisy a to většinou z publikací staršího data. Ucelený přehled o pivoňkách jsem zjistila ze dvou zdrojů, které jsou uvedeny v přehledu literatury. Více informací, hlavně o zařazení rodu, o přehledech kultivarů jsem získala z internetových zdrojů. (Zahradaweb, Botany). V druhé části práce jsem se zaměřila na zmapování školkařské produkce v České republice. Nejdříve jsem začala z internetových zdrojů zjišťovat školky a podniky, které se touto trvalkou zabývají ve vlastní produkci. Dále jsem kontaktovala Ing. Berana z Okrasných dřevin v Řeži, který je spolumajitel tohoto zahradnictví. Kontakt jsem získala z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě. Producenta jsem navštívila v období dubna a května. Panu Ing. Beranovi jsem položila následující sadu dotazů týkajících se jeho podniku: Jakým způsobem hodnotíte produkci dřevitých pivoněk ve Vašem podniku? Váš názor na stav nabídky a poptávky dřevitých pivoněk? Jaké jsou hlavní aspekty množení dřevitých pivoněk? Je produkce dřevitých pivoněk v České republice ekonomicky rentabilní? Můžete provést základní vzájemné srovnání cen maloobchodních a velkoobchodních? Jaké jsou základní metody pěstování, vč. stručného popisu? Je možné provést vyhodnocení sortimentu nejvíce prodávaných kultivarů? Na základě položených dotazů v průzkumu, který jsem provedla mezi zákazníky Okrasných dřevin v Řeži, jsem zpracovala přehled nejžádanějších kultivarů ze školkařské produkce. Na základě zpracovaných dotazu jsem vypracovala katalogový
37
přehled, který je součástí kapitoly výsledky. Jedná se o následující požadavky – barva květu, velikost květu, zda je květ vhodný k řezu, doba kvetení a výška keře. Na základě vyhodnocení poptávky po dřevitých pivoňkách jsem vypracovala graf zobrazující poměr mezi nejvíce poptávanými kultivary. Vyhledala jsem kontakt na Horákovy školky v Bystřici pod Hostýnem. Majitele školky, Ing. Dušana Horáka, jsem kontaktovala. Potřebné informace ohledně popisu školky, jejího zaměření, produkcí dřevitých pivoněk a dalších potřebných informací jsem zpracovala do následujícího dotazníku, který jsem následně panu Ing. Horákovi zaslala k vyplnění: Kolik dřevitých pivoněk vyprodukujete ročně a popřípadě z kolika roubovanců? Kde získáváte rouby, pokud nemáte vytvořenou vlastní sbírku? Jaké jsou Vaše ceny (maloobchodní vs. velkoobchodní)? Jaké jsou typy Vašich zákazníků, lze je nějakým způsobem specifikovat či kategorizovat? Můžete uvést přibližné zmapování vývozu Vašeho sortimentu dřevitých pivoněk? Jaké jsou nejvíce prodávané kultivary? Jakým způsobem hodnotíte postavení dřevitých pivoněk na našem trhu? Zodpovězení těchto dotazů proběhlo přes emailovou korespondenci. Zpracování těchto otázek jsem uvedla do kapitoly výsledky. Hlavním přínosem ke zpracování dokumentové přílohy, která je součástí práce, byla návštěva RNDr. Pavla Sekerky, který je pracovníkem Botanické zahrady města Prahy. Kontakt jsem získala od Ing. Berana z Řeže.
38
5
VÝSLEDKY
5.1 Okrasné dřeviny v Řeži 5.1.1 Charakteristika Okrasné dřeviny v Řeži Firma Okrasné dřeviny v Reži u Prahy vznikla jako rodinná firma. Od roku 1992 funguje jako tříčlenné sdružení skládající se s manželů Beranových a pana Lemona. Zahradnictví se rozkládá na pravém břehu řeky Vltavy o rozloze 11 000 m2. Na této ploše byl majiteli postaven množárenský skleník o rozloze 180 m2, fóliovník, kryty pro přezimování náročnějších rostlin a nové kontejnerovny. Volná půda, je tvořena ostatní plochou, která je využita především pro dopěstování vlastních naroubovaných jehličnanů. Společnost je zaměřena zejména na roubování jehličnanů, popínavých rostlin, venkovních ibišků a na produkci široké škály okrasných keřů a stromů.
Obr. 3 – Okrasné dřeviny v Řeži
V Zahradnictví je provozován především velkoobchodní prodej. V jarních a podzimní sezóně je zahradnictví zaměřeno i na maloobchod, kdy je odběratelům nabízen sortiment balkónových květin, skalniček, růží, rhododendronů, azalek a dalších trvalek. Doplňkový prodej je tvořen nabídkou drcené borky a substrátů.
39
Katastrofální povodně přinesly velké ztráty zahradnictví v roce 2002. Tento přírodní živel vzal velkou část toho, co majitelé budovali. V současné době Okrasné dřeviny v Řeži u Prahy fungují v nově rekonstruovaných objektech a prosperují s velkou profesionalitou. Převzato z www.odr.cz.
5.1.2 Produkce dřevitých pivoněk v Řeži Produkce dřevitých pivoněk Zahradnictví ročně naroubuje v průměru kolem 4 000 roubovanců. To znamená 2 000 – 3 000 kusů nejrůznějších kultivarů pivoněk Rouby byly získávány z různých sbírek po celé ČR. Převážná část byla však získána z Botanické zahrady hlavního města Prahy. Po založení soukromé sbírky, získává zahradnictví rouby již z vlastních matečnic. Nabídka a poptávka V současné době jsou Okrasné dřeviny v Řeži schopny uspokojit každého zákazníka jak maloobchodního prodeje, tak zejména z velkoobchodního, na které je zahradnictví nejvíce zaměřeno. Nabídka je hlavně zaměřena na japonské dřevité pivoňky, neboť ty jsou na současném trhu velmi žádané. Technologické aspekty množení Zjistila jsem, že roubování je jediný způsob množení dřevitých pivoněk. v České republice. Postup roubování v Okrasných dřevinách jsem velmi podrobně popsala v následujícím textu. Roubování Po 20. srpnu se začínají odebírat kořeny pro roubování. Kořeny jsou získávány z vlastních matečnic viz foto, které jsou staré 3 – 4 roky. Z jedné rostliny je získáváno kolem 50 – 80 řízků. Řízek je dlouhý přibližně 0,08 – 0,1 mm, optimální síla řízku je kolem 0,007 m – 0,02 m. Kořeny se naryjí, umyjí a nařežou. Následuje ponoření do fungicidního roztoku ROVRAL na dobu 20 min. Je použita koncentrace 0,5 %. Tedy 5 ml na 1l. Tato lázeň zabraňuje napadení a následovné šíření plísně pivoňkové nebo šedé. Roubování začíná v termínu od 25. srpna do 10. září. Roubuje se na kozí nožku. K vázání roubů jsou používány vázací gumové pásky. Roub je poté ponořen do vosku o teplotě 70 oC na několik vteřin. Roub je obalen voskem a uložen po 80 kusech do 40
malých přepravek, které jsou naplněny perlitem a pískem. Jsou naskládány do skleníku, pod stoly na dobu 30 – 40 dnů. Ideální teplota k zrůstu je 15 – 20 oC. Zhruba po měsíci dochází k srůstu kořene s roubem. Přepravky jsou přenášeny do fóliovníku, kde přezimují. V průběhu zimy, je nutné větrat k dosažení nízkých teplot. Rostliny nejsou citlivý na mráz, ale hlavně na napadení plísní (Botrytis) při zvýšených teplotách, proto je nutné v průběhu zimy větrat k dosažení nízkých teplot. V únoru je materiál přesazován do kontejnerů R 1l, který je převážně naplněn rašelinovým substrátem s příměsí písku a perlitu. V únoru je materiál přesazován do kontejnerů R 2l a dáván na venkovní prostředí, kde čeká na prodej. Sezóna je zahájena během dubna a května. Úspěšnost této metody v praxi je kolem 50 – 80 %. Hlavními aspekty pro dosažení úspěšného roubování je kvalita kořenů, roubů, vyzrálost a samozřejmě zdravotní stav materiálu. Ekonomická rentabilita Produkci dřevitých pivoněk nelze považovat za ekonomicky rentabilní. Hlavním důvodem je jednak doba množení materiálu. Prodej dřevitých pivoněk je zahájen převážně druhým až třetím rokem a od toho se odvíjí cena. Dalším aspektem je zúžený okruh zákazníků.
5.1.3 Zmapování sortimentu v Řeži Na základě průzkumu, který jsem provedla v Okrasných dřevinách, jsem vytvořila katalog nejprodávanějších kultivarů. Katalog jsem sestavila na základě požadavků od zákazníků, který tento sortiment kupují. Zjistila jsem, že největší zájem o japonské dřevité pivoňky. V katalogu je jim věnována největší část. 1. Čínské dřevité pivoňky Čínské pivoňky jsou menšího habitusu (vzhled), jsou kompaktnější, Květy jsou převážně plné, méně otevřené. Nutná zvýšená péče v prvním roce. Velká citlivost na sucho.
41
'HONG ER QIAO' Květ
Plný, velikost květu 0,15 m,
barva
růžová
karmínová,
až
vonící,
nevhodný k řezu Doba
Konec dubna
kvetení Výška
1,2 m
'HONG BAO SCHI' Květ
Poloplný, velikost květu 0,15 m, barva červená až do
vínova,
vhodný k řezu Doba
Konec dubna
kvetení Výška
42
1,3 m
nevonící,
'HUA HU DIR' Květ
Jednoduchý,
velikost
květu 0,10 – 0,15 m, barva fialová, nevonící, vhodný k řezu Doba
Konec
kvetení
května
Výška
1,4 m
dubna
začátek
'LAN BAO SCHI' Květ
Plný, velikost květu 0,15 0,20,
barva
růžová,
nevonící, nevhodný k řezu
Doba
Konec dubna
kvetení Výška
1,2 m
Japonské dřevité pivoňky Japonské dřevité pivoňky jsou nejvíce rozšířené na trhu. Jak jsem zjistila od Ing. Berana, hlavně z důvodu dobrého roubování. Mají pupeny více vzdálené než čínské a při odběru řízků nedochází k poranění pupenů, růst je rychlejší a tím i ekonomická stánka je lépe zajištěna. Z důvodu úspěšného a rychlého roubování vyplýva, že existuje v této skupině mnoho kultivary a tím i nespočet barev. Uvádím jen malý výčet barev, které jsou nejžádanější na trhu. Jedná se hlavně o čistě bílé květy, bílé s červenou skvrnou na bázi, bílé s červeným žíháním, růžové s červenými skvrnami nebo tmavě žíhané , červeno-růžové a žluté, Rozmanitost kultivarů dřevitých pivoněk nespočívá 43
pouze v kombinaci barev a jejich odstínů, ale také ve tvaru, velikosti a stavbě květů, korunních lístků a jejich okrajů (celokrajné, zubaté, stříhané, třepenité a zvlněné). 'MEHOKO' Květ
Poloplný, velikost květu 0,15 – 0,20 m, barva růžová, nevonící, vhodný k řezu
Doba
Konec dubna – začátek
kvetení
května
Výška
2 – 2,5 m
'KAO' Květ
Plný, velikost květu 0,15, barva
sytě
červená,
nevonící, nevhodný k řezu.
Doba
Konec dubna
kvetení Výška
44
2m
'KOIKAKURA' Květ
Jednoduchý, květu,
0,10
velikost –
karmínový,
0,15m, nevonící,
nevhodný k řezu Doba
Konec dubna – začátek
kvetení
května
Výška
1,5 m
'MEHOKO' Květ
Poloplný, velikost květu 0,15 – 0,20 m, barva světle růžová ke středu tmavší, vonící, vhodný k řezu
Doba
Konec dubna
kvetení Výška
45
1,5 – 2 m
'HATSUGARASU' Květ
Poloplný
květ,
velikost
květu 0,15 – 0,20, barva červená, vonící, nevhodný k řezu Doba
Začátek května
kvetení Výška
1,5 – 2 m
'HANAKISOI' Květ
Jednoduchý,
velikost
květu 0,10 – 0,15 m, barva lososová, vonící, vhodný k řezu Doba
Začátek května
kvetení Výška
46
1,5 – 2 m
'RENKAKU' Květ
Poloplný, velikost květu 0,10 – 0,15 m, barva bílá, vonící, nevhodný k řezu
Doba
Konec dubna
kvetení Výška
1,2-1,5 m
'SHIMA NISHI' Květ
Poloplný, velikost květu 0,10 – 0,15 m, barva světle růžová do středu červená, lemování korunních listků, vonící, vhodný k řezu
47
Doba
Konec dubna – začátkem
kvetení
května
Výška
2m
'SHIMANOFUJI' Květ
Poloplný, velikost květu 0,15 m, barva růžová na okrajích korunních lístků, sřed vyplněn barvou tmavě fialovou, vonící, vhodný květ
Doba
Začátkem května
kvetení Výška
2m
'TAMAFUYO' Květ
Poloplný, velikost květu 0,15,
barva
lososová,
vonící, vhodný k řezu
Doba
konec dubna
kvetení Výška
2m
Evropské dřevité pivoňky Evropské pivoňky se špatně se roubují, neboť špatně vyzrává dřevo (rouby) – tyto hybridy jsou vrůstnějšího habitusu, ale jinak se velmi podobají čínským hybridům
48
'DUCHES OF MARBOROUGAT' Květ
Poloplný, velikost květu 0,20 m, barva růžová, nevonící, vhodná k řezu
Doba
Začátek května
kvetení Výška
1m
'MONSIEUR ANTOINE ´RIVIÈRE´ Květ
Poloplný, velikost květu 0,15 – 0,20 m, barva světle vínová ke středu tmavá, nevonící, vhodný k řezu
Doba
Začátek května
kvetení Výška
49
1m
'ATHLETE' Květ
Poloplný, průměr květu 0,15 -0,20 m, barva růžová s červenými skvrnami u báze, nevhodný k řezu
Doba
Začátek května
kvetení Výška
1 – 1,5 m
'HIGH NOON' Květ
Jednoduchý, průměr květu 0,1
m,
barva
žlutá
s červenými skvrnami u báze, nevoncí, nevhodný k řezu Doba
Konec května
kvetení Výška
1,5 m
5.1.4 Nabízený sortiment kultivarů v České republice Na základě vyhodnocení získaných podkladů a předcházejícího katalogu čínských, japonských a evropských dřevitých pivoněk je možné konstatovat, že poměrné zastoupení dřevitých pivoněk v České republice je v poměru 30:60:10. K tomuto faktu je ovšem nutné dodat, že charakter výše uvedeného katalogu je spíše ilustrativní a nikoli úplným výčtem dostupných kultivarů.
50
Toto dokumentuje i následující graf.
Zhodnocení nabízeného sortimentu kultivarů v České republice (v %)
10% 30%
čínský japonský evropský
60%
Obrázek 2: Zhodnocení nabízeného sortimentu kultivarů v České republice
5.1.5 Zmapování cen dřevitých pivoněk v Řeži Ceny jsem získala od Ing. Berana a zpracovala jsem je do tabulky č. 1. Cenové srovnání. Ceny jsou odvozovány od kvality roubů, od jejich původu a v neposlední řadě od náročnosti roubování. Pokud je roub získán z neznámého druhu, název na etiketě nese označení pouze barva a typ květu. Pokud se jedná o jasný kultivar, etiketa nese celkové označení skládající se s názvu kultivaru, barvy a typu květu. Cena tohoto materiálu je podstatně dražší.
51
Tabulka 1 - Cenové srovnání (ceny jsou uváděny vč. 9% DPH)
Velikost kontejneru
Velkoobchod
Maloobchod
1L
2L
3L
Kultivary
245
267
382
Barva - žlutá
137
N/A
N/A
Barva - ostatní
120
152
N/A
Kultivary
305
344
450
Barva - žlutá
197
380
N/A
Barva - ostatní
180
229
382
Na základě zdrojové tabulky byly vypracovány následující srovnávací grafy.
Cenové srovnání - velkoobchod Cena Kč. vč. DPH
400 350 300 250 200 150
Kultivary Barva - žlutá
100 50
Barva - ostatní
0 1L
2L Velikost kontejneru
Obrázek 3: Cenové srovnání – velkoobchodní ceny
52
3L
Cena Kč. vč. DPH
Cenové srovnání - maloobchod 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0
Kultivary Barva - žlutá Barva - ostatní
1L
2L
3L
Velikost kontejneru
Obrázek 4: Cenové srovnání – maloobchodní ceny
Cenové srovnání - velkoobchod vs maloobchod 450 400 350 300 250 200
Maloobchod
150
Velkoobchod
100 50 0 Kultivary
Barva žlutá
Barva ostatní
Kultivary
1L
Barva žlutá
Barva ostatní
Kultivary
2L
Barva žlutá
Barva ostatní
3L
Obrázek 5: Cenové srovnání - velkoobchodní a maloobchodní ceny
5.2 Horákovy školky 5.2.1 Charakteristika Horákových školek Horákovy školky se rozkládají v Bystřici pod Hostýnem. Školka je rodinného typu již od roku 1926. V současné době je vedena Ing. Dušanem Horákem. Školka 53
hospodaří ve třech katastrech o celkové rozloze 7,5 ha. V současné době produkuje školka rostlinný materiál v 1.950 m2 zasklených plochách a jednom foliovníku o rozloze 300 m2. Specializuje se na produkci kontejnerovaných rostlin do objemu 2 l. Jednoleté roubovance jehličnanů, buků, dubů a ostatních listnatých dřevin jsou produkovány v kontejnerech H9*9*10cm (H je označení pro hrnek dle školkařské produkce) a do objemu Ko 2,0 l (Ko je označení pro kontejner dle školkařské produkce). Listnaté keře do objemu 1,0 l a balové jehličiny do výšky 0,040 – 0,150 m. Část produkce zaujímá i výroba popínavých rostlin zejména rodu (Clematis, Actinidia, Parthenocissus, Campsis , Aristolochia) Rouby listnatých a jehličnatých rostlin pochází z vlastních matečnic o rozloze 1,0 ha. Školka provozuje také zahradní centrum o rozloze 350m2 s maloprodejem. Je součástí obchodního družstva " Zahradní centra CS" s česko-slovenskou působností. 2
/3 produkce jednoletých roubovanců je exportována do zahraničí.
Informace o produkci jednotlivých dřevitých pivoněk pan majitel Ing. Dušan Horák z důvodu zachování obchodního tajemství nesdělil. V obecné rovině uvedl, že se produkce variantně mění v průběhu jednotlivých let.
5.2.2 Zmapování sortimentu v Horákových školkách Zahradnictví nabízí také celou škálu sortimentu okrasných rostlin, které jsou dlouhodobě ověřené v našich klimatických podmínkách. Jako doplňkový prodej nabízí substráty, hnojiva a cibuloviny. V rámci sezóny samozřejmě i letničky a balkónový sortiment. Pan Horák množí dřevité pivoňky stejnou metodou jako pan Ing. Beran, a sice roubováním z vlastních matečnic. V Horákových školkách jsou ve vztahu k nabízenému sortimentu pěstovány a následně prodávány následující kultivary: Suffruticosa ‘Athlete‘ Suffruticosa ‘Alba Crispa Flora‘ Suffruticosa ‘Belle de Orleans‘ Suffruticosa ‘Illinois‘ 54
Suffruticosa ‘Kinko‘ Suffruticosa ‘Osiris‘ Suffruticosa ‘Suvenir de Maxim Cornu‘
5.2.3 Zmapování cen dřevitých pivoněk v Horákových školkách Horákovy školky se věnují pouze maloobchodní produkci dřevitých pivoněk, a to především z důvodu zachování tradice udržení genofondu udržení genofondu starých prověřených kultivarů ze čtyřicátých let minulého století. Na základě předchozích konzultací s panem Horákem mi bylo přislíbeno poskytnutí detailního přehledu cen jednotlivých nabízených kultivarů. Nicméně poté, opět z důvodu uchování obchodního tajemství, je možné na tomto místě pouze uvést, že cenové rozpětí nabízených dřevitých pivoněk z produkce Horákových školek se pohybuje mezi 150 a 230 Kč (bez 9% DPH). Tato cenotvorba je dle informací od pana Horáka podmíněna zejména nízkou výtěžností daných dřevitých pivoněk. K dalším významným vlivům na konečnou podobu ceny, za kterou jsou dřevité pivoňky nabízeny, patří také import levných dřevitých pivoněk z Číny, případně z Japonska, který zvyšuje nabízené množství na českém trhu, který je vzhledem ke svému charakteru spíše malý. Dále bych pro vzájemnou porovnatelnost s podnikem Okrasné dřeviny v Řeži chtěla na tomto místě uvést, že velkoobchodní ceny dovážených keřů, se například u jednoletých kultivarů pohybují řádově od 200 Kč. Například cena, za kterou jsou nabízeny společností ARBOEKA, je 230 Kč (údaj k dubnu 2009).
55
6
DISKUZE Cílem práce bylo provést průzkum sortimentu a školkařské produkce u dřevitých
pivoněk v České republice. Můj přístup k dané problematice je detailně popsán zejména v kapitole 3 věnované cíly mé diplomové práci, a dále také v kapitolách 5.1 a 5.2, které se zabývají školkařskou produkcí na území České republiky ve velkém detailu, a to na příkladech dvou významných českých producentů dřevitých pivoněk. V současné době se pěstují dřevité pivoňky u nás velmi složitě.Ekonomika pěstování a množení je finančně velice nákladná vzhledem k prodejním cenám pivoněk. V České republice v současnosti neexistuje žádné zahradnictví, které se zabývá výhradně pěstováním a množením dřevitých pivoněk. Sortiment pivoněk dle mého názoru je poměrně široký, ale množení všech kultivarů naráží na problém ekonomicky a rentability pěstování. Po diskuzi s výše uvedenými pěstiteli usuzuji, že jednou z příčin malé produkce dřevitých pivoněk je i malá informovanost a nedostatek odborné literatury ohledně množení a pěstování dřevitých pivoněk. Tato neinformovanost vede často potenciální zákazníky k domněnkám, že tyto rostliny nejsou vhodné pro pěstování v našich klimatických podmínkách. Jednou z nevýhod je i nedostatečná propagace produktu. Prodejní cena kontejnerových sazenic je na našem trhu stále vysoká vzhledem k jiným okrasným dřevinám. V této ceně je zahrnuta a mnohdy nedoceněna náročnost pěstování daných kultur. SWOT analýza Tato metoda, jejíž název pochází z počátečních písmen anglických slov Strengths, Weaknesses, Opportunities a Threats, představuje základní analytický nástroj pro vyhodnocení silných stránek („S“), slabých stránek („W“), příležitostí („O“) a hrozeb („T“) dané problematiky. Na základě sběru dat a jejich vyhodnocení, vč. odborných konzultací s pěstiteli dřevitých pivoněk, jsem sestavila následující tabulka SWOT analýzu dřevitých pivoněk v České republice.
56
Tabulka 2: SWOT analýza pěstování dřevitých pivoněk v České republice
Silné stránky • •
•
Slabé stránky
Dlouholetá tradice pěstování dřevitých pivoněk; Stávající úroveň nabídky kultivarů odpovídá úrovni poptávaného množství na našem trhu;
•
Ekonomická nerentabilita;
•
Žlutá barva dřevitých pivoněk je velmi náročná na množení;
•
V porovnání s jinými keři poměrně vysoká pořizovací cena.
Zkušení pěstitelé dřevitých pivoněk, tj. znalost pěstování je na vysoké úrovni. Příležitosti
Hrozby
•
Zvýšit informovanost široké veřejnosti (potenciálních zákazníků) o dřevitých pivoňkách;
•
Větší propagace dřevitých pivoněk v zahradní architektuře.
57
•
Sezónní výkyvy poptávky.
7
ZÁVĚR V České republice se vlastní produkcí dřevitých pivoněk věnuje jen několik
podniků. Ve své diplomové práci jsem spolupracovala především se dvěma podniky Okrasné dřeviny v Řeži a Horákovy školky v Bystřici pod Hostýnem a Školky Litoměřice. Na základě provedených šetření jsem došla k závěru, že je český trh s dřevitými pivoňkami rozdělen na dvě skupiny. Tou první je sortiment získávaný z vlastní produkce, převážná část je tvořena nabídkou podniku Okrasné dřeviny v Řeži. Druhou skupinu tvoří dovážené dřevité pivoňky, a to převážně z Číny a Japonska. Hlavním dovozcem je firma ARBOEKO, s.r.o. K hlavním výhodám dřevitých pivoněk vyprodukovaných v České republice je znalost jejich původu a také fakt, že se v převážné míře nejedná o prostokořenné rostliny. Tuto kvalitu ovšem odráží i vyšší nabízená cena těchto dřevitých pivoněk, a tedy i často nižší odbyt vlastní produkce vzhledem. I přesto, že má dřevitá pivoňka dlouho historii, u našich zákazníků není vedena ve velké míře v podvědomí. Došla jsem k závěru, že pod slovem pivoňka si, bohužel, široká veřejnost představí pouze pivoňku bylinnou. Oproti křovitým pivoňkám nevyžaduje pivoňka bylinná významnou péči a můžeme ji množit i sami. Oproti tomu dřevitá pivoňka je náročnější, zejména první rok pěstování a není snadné tuto rostlinu množit. Hlavním prioritou dalšího rozvoje pěstování dřevitých pivoněk je větší informovanost a reklama daného produktu, a to i prostřednictvím zahradních architektů.
58
8
SOUHRN Tato práce byla zpracována na oddělení Ústavu šlechtění a množení
zahradnických rostlin na Zahradnické fakultě v Lednici na Moravě., Mendlova zemědělská a lesnická univerzita. Cílem práce bylo zhodnocení sortimentu a školkařské produkce dřevitých pivoněk (Paeonia L.) Diplomová práce hodnotí současný sortiment a stav (pozici) dřevitých pivoněk na trhu České republiky. Literární rešerše diplomové práce je zaměřena (věnována) na dostupný přehled historických pramenů a jejich stručný popis. Největší část této kapitoly bylo věnováno historii o čínských pivoňkách, neboť právě z Číny pocházejí všechny druhy planých dřevitých pivoněk. V následujících kapitolách je uvedeno botanické zařazení a stručný popis botanických znaků, největší část je zaměřena na popis a dělení květů. Odborná část je zakončena popisem metod, které jsou používány při množení pivoněk. Podstatná část popisuje metodu roubování. Část experimentální zahrnuje zmapování školkařské produkce v České republice. Přehled nejprodávanějších kultivarů z vlastní produkce je zpracován v katalogové podobě v kapitole výsledky. Z praktických poznatků vyplývá, že nabídka na našem trhu je postačující k poptávce. Zhodnocení vychází z informací získaných z osobních konzultací při návštěvách v zahradnictví a z informací získaných z internetových zdrojů.
Resume This thesis was written in the Department of Cultivation and Propagation of Garden Plants of the Faculty of Horticulture in Lednice na Moravě, Mendel's University of Agriculture and Forestry. The aim of the thesis was evaluation of the assortment and nursery production of tree peonies (Paeonia L.). The diploma thesis reviews the current assortment and position of tree peonies in the Czech market. The theoretical part of the work is dedicated to and reviews available historical resources and brings their brief description. The biggest part of this chapter focuses on Chinese peonies and their history, because all wild tree peony species come from China. The following chapters deal with the botanical classification of peonies and
59
a brief description of their botanical features, the biggest section is dedicated to description and classification of flowers. The theoretical part ends with a description of methods used in propagation of peonies, especially the method of grafting is discussed in detail. The practical part brings a review of nursery production in the Czech Republic. A list of the most frequently sold cultivars of local production is presented in the form of a catalogue in the chapter called Results. The results of the practical part imply that the supply in our market is sufficient for the current demand. The evaluation is based on information received during personal consultations and visits to gardening centers and also on information from the Internet.
60
9
SEZNAM LITERATURY HALDA, Josef J., et al. The Genus Paeonia. Vol. 1. Josef J. Halda. [s.l.] : Timber Prss, 2004. ISBN 0881926124. Morphology, s. 25-28. HURYCH, Vaclav. Sadovnictví 2 : Okrasné dřeviny. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1985. ISBN 07-023-85. Listnaté dřeviny, s. 100. KAZDA, Jan, et al. Choroby a škůdci polních plodin, ovoce a zeleniny. [s.l.] : [s.n.], 2003. 158 s. ISBN 80-86726-03-07. SEKERKA, Pavel. Pivoňky. Praha : Grada Publishing, a.s., 2004. 100 s. ISBN 80247-089-1. ŠROT, Radoslav. Okrasné dřeviny. Radoslav a Vlastimil Vodákovi. Praha : Aventium nakladatelství, s.r.o., 2005. 192 s. Dostupný z WWW:
. ISBN 80-7151-255-9. TORNIEPORTH , Gerda. Pivoňky. Čestlice : Rebo Productions, 2005. 95 s. ISBN 80-7234-398-x. VESER, Jochen. Choroby a škůdci rostlin. Praha : Brázda, s.r.o., 2005. 184 s. Dostupný z WWW: . ISBN 80-209-0334-8. WALTER, Vilém. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Sv. 1. Praha : Brázda, s.r.o., 2001. ISBN 80-209-0268-6. Vegetativní rozmnožování, s. 24-41.
Internetové zdroje FRANC, Petr. Paeonia-suffruticosa – pivoňka dřevitá [online]. c2001-2008 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1803-0033. HORTINFOS [online]. 1998-2008 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . JABŮREK, Václav. Zahradaweb [online]. Agroweb, c2002 [cit. 2009-03-18]. Dostupný z WWW: . ISSN 1214763X.. Paeonia.ch [online]. Walter Good, c2002 [cit. 2009-03-15]. Dostupný z WWW: .
61
ŠAFRÁNKOVÁ, Ivana. Zahradaweb [online]. c2002 [cit. 2009-04-25]. Dostupný z WWW: . Www.botany.cz [online]. 2007-2008 [cit. 2009-05-01]. Dostupný z WWW: . Www.e-yao.cz [online]. 2008 [cit. 2009-05-08]. Dostupný z WWW: . Www.mojzisek.cz [online]. c2006 [cit. 2009-05-02]. Dostupný z WWW: <dendro.mojzisek.cz/re_choroby.php>. Www.paeonia.com [online]. 2008 [cit. 2009-05-03]. Dostupný z WWW: <www.paeonia.com/html/peonies/botany.htm>.
Odborné konzultace BERAN, 2009 ústní, nepublikovaná informace HORÁK, 2009 emailová, nepublikovaná informace
62
PŘÍLOHY
Seznam příloh 1.
Příloha č. 1 – Japonské dřevité pivoňky
2.
Příloha č. 2 – Botanické druhy
3.
Příloha č. 3 – Paeonia ×lemoinei Rehder
