Zhodnocení sortimentu a produkce bonsají

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Zhodnocení sortimentu a produkce bonsají Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Ing. Jana Burgová

Jakub Adámek Lednice 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Zhodnocení sortimentu a produkce bonsají“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne................... Podpis...............................

Poděkování: Především děkuji své vedoucí Ing. Janě Burgové za její cenný čas, který se mnou strávila při konzultacích, za cenné rady a připomínky. Dále bych chtěl poděkovat rodině a přátelům za všechnu pomoc a podporu.

1 ÚVOD V dnešní hektické době plné ruchu měst, hluku strojů a betonových džunglí si potřebuje člověk občas odpočinout. Nejlepším zdrojem relaxace a načerpání energie byla odjakživa příroda. Lidé chodí do přírody, aby se uklidnili kontaktem se živou přírodou a pohledem na její harmonický řád. I přes časté nehostinné podmínky jsou zde rostliny schopny růst, plodit a dožít se vysokého stáří. Působí pak majestátným dojmem a pozorovatel si uvědomuje jejich sílu, která ho nechá v úžasu. Ovšem ne vždy má člověk možnost dostat se do přírody a obdivovat tyto krásy. Proto vzniklo bonsajové umění, díky kterému můžeme mít rostliny, vypadající stejně jako staré dřeviny v přírodě, denně ve své blízkosti. Tato práce hodnotí stav aktuálně nabízeného sortimentu bonsají na českém a evropském trhu a je zde uveden návrh na obohacení o autochtoní druhy dřevin, které v bonsajistice nejsou využívány.

Znak pro bonsaj v japonské kaligrafii

6

2 CÍL PRÁCE Cílem bakalřské práce bylo charakterizovat problematiku pěstování bonsají, a to zejména problematiku substrátů využívaných v této oblasti a dále problematiku množení, dopěstování, tvarování bonsají. Dílčím cílem této práce bylo také provedení průzkumu trhu a na jeho základě zhodnotit současný stav nabídky a poptávky bonsají na českém a evropském trhu, dále pak navrhnout doplnění chybějícího sortimentu autochtonních dřevin.

7

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Bonsaj Výraz bonsaj můžeme doslovně přeložit jako strom v misce (PRESCOTT, 2004). Podle kontextu dále můžeme vnímat bonsaj jako celek tvořící rostlinu, misku a upravený povrch substrátu, nebo přímo samotnou rostlinu, na které vidíme výsledek technik a procesů podléhajících přísným pravidlům vedoucí k miniaturizaci rostliny (ŠTOLC, 1998).

Obr. 1: Větev slivoně, jež byla předlohou bonsají; dřevoryt, 19. stol.

3.2 Stručná historie Bonsajistika, prastaré odvětví zahradnického umění, vzniklo v Číně a později se rozšířio do Japonska. Tam se postupně transformovalo do dnešní podoby, která je v souladu s japonskou filosofií a estetickým cítěním (SKÁLOVÁ, 2008). Proces to ovšem nebyl jednoduchý. První bonsaje se do Japonska dostaly koncem 14. století, ale protože si Číňané návody na pěstování pečlivě chránili, nepodařilo se japoncům toto umění rozvinout.

8

Až roku 1644, byly do Japonska dovezeny další bonsaje a s nimi veškerá literatura o pěstování. V Evropě se v podstatě poprvé objevily bonsaje na světové výstavě bonsají v Londýně roku 1911. Komerčního významu nabyla bonsajistika až po druhé světové válce, kdy byla v Tokiu založena společnost Nippon Bonsai, která začala distribuovat bonsaje a učit tomuto umění v Evropě, Americe a Austrálii (RYŠÁN, 2007; GUSTAFSON 1994).

3.3 Získání rostlinného materiálu 3.3.1 Nákup Nakoupit můžeme již hotovou bonsaj, nebo polotovar z okrasné školky. Pořizovat hotové bonsaje, které jsou většinou importovány ze zahraničí, mnoho autorů nedoporučuje. Důvodem je snížená vitalita rostlin po převozu, dále pak vysoká cena a v neposlední řadě nižší kvalita a umělecká hodnota. Proto se doporučuje nakupovat materiál v okrasných školkách, kde je širší sortiment druhů a navíc si zákazník může sám vybrat konkrétní kus, který bude odpovídat jeho osobním estetickým požadavkům a kvalitám (RYŠÁN, 1989; SQUIRE,2008). 3.3.2 Yamadori Yamadori je tradiční název pro rostlinu vyzvednutou z volné přírody. Hlavní výhodou je vyšší věk rostliny. Je poznamenaná přírodními vlivy a často má různě deformovaný kmen a korunu, proto je následné dotvoření v bonsaj rychlejší a jednodušší. Bonsajisty můžeme rozdělit na dvě skupiny. První z nich tuto metodu běžně praktikují a také ji využívají jako prostředek k demonstraci svého bonsajistického umu na různých seminářích a soutěžích. Druhá skupina tento způsob považuje za trestuhodné drancování přírody. Rostliny se často nepodaří vykopat a neporušit při tom kořeny a následně je vysoké riziko, že se rostlina neujme. Proto je taky tento způsob doporučován pouze zkušeným bonsajistům (HERYNEK, 1991; RYŠÁN, 1989; STEWART, 1987).

9

3.3.3 Generativní množení Množení ze semen je nejdéle trvajícím způsobem pěstování bonsají. Výhodou je však nízká finanční nákladnost a hlavně možnost tvarování rostliny od počátečních stádií. Nejvíce tuto metodu lze ocenit při zakládání kořenových náběhů. Pokud je prováděn výsev ve větším množství, může se objevit určitá variabilita v rámci druhu a lze tak vyselektovat jedince s nejlepšími vlastnostmi. Nevýhodou je již zmíněná zdlouhavost a problémy s klíčením semen (RYŠÁN, 1989; STEWART, 1987). 3.3.4 Vegetativní množení Předností tohoto způsobu je totožnost vlastností nové rostliny s vlastnostmi matečné rostliny. Pro bonsajisty je nejdůležitější množení pomocí řízků. Tento způsob oproti generativnímu množení urychlí vývoj rostliny až o čtyři roky. Ovšem ne všechny druhy jsou ochotné takto zakořeňovat, proto se dále používá hřížení a vzdušné zakořeňování, roubování a očkování. U dřevin tvořící výmladky lze využít množení pomocí odkopků, ale tento způsob je spíše okrajový (HRDLIČKOVÁ, HERYNEK, 2008; SQUIRE, 2004).

3.4 Dělení bonsají Bonsaje lze rozdělit podle různých parametrů a kritérií. Níže bude popsáno několik typů rozdělení. 3.4.1 Podle typu dřeviny  Jehličnaté dřeviny Drtivou většinu jehličin zastupují stálezelené druhy. Můžeme tedy obecně říci, že jehličnaté druhy si udržují stejnou estetickou hodnotu v průběhu celého roku. Nejvíce se používají druhy s krátkými jehlicemi. Nejčastější druhy, se kterými se můžeme v bonsajistice setkat, jsou například borovice lesní (Pinus sylvestris L.), borovice drobnokvětá (Pinus parviflora Siebold & Zucc.), jalovec čínský (Juniperus chinensis L.), tis červený (Taxus baccata L.), smrk 10

ztepilý (Picea abies (L.) H. Karst.) a mnohé další druhy. Opadavou výjimkou mezi jehličnany je modřín opadavý (Larix decidua Mill.), který je pro bonsajistické účely taktéž velice oblíben (SKÁLOVÁ, 2008; ŠTOLC, 1998).  Listnaté dřeviny Habitus listnatých dřevin se dynamicky mění v závislosti na ročním období. Na jaře (případně i v létě) estetickou hodnotu těchto bonsají doplňují květy, v létě a na podzim pak plody a podzimní zbarvení listů. V zimě naopak vynikne tvar kmene a postavení větví na kmeni. Nejoblíbenějšími druhy jsou spíše drobnolisté druhy, jako je javor dlanitolistý (Acer palmatum Thunb.), jilm drobnolistý (Ulmus parvifolia Jacq.), dále pak například habr, třešeň, buk, skalník a jiné (SKÁLOVÁ, 2008; ŠTOLC, 1998). 3.4.2 Podle výšky  Miniaturní/Mame - do 15 cm Tyto nejmenší bonsaje jsou citlivé zejména na zálivku, neboť jsou pěstovány v miskách jejichž velikost musí korespondovat s jejich miniaturní výškou. Velikost těchto misek se přirovnává k velikosti poloviny skořápky vlašského ořechu.  Malé/KO - od 15 do 30 cm Bonsaje spadající do této kategorie je snadné udržet v požadované výšce desítky let.  Střední/Chu - od 31 do 60 cm Tyto bonsaje mohou být staré několik set let a často se dědí z generace na generaci a mají pro svého pěstitele velký význam.  Velké/Pai - od 61 do 100 cm Často se zde můžeme setkat s díly uznávaných mistrů. Mnohé z těcho bonsají jsou yamadori (vyzvednuty z volné přírody). Výjimečně se zde toleruje výška až 120 cm (RYŠÁN, 1989; SKÁLOVÁ, 2008).

11

3.4.3 Podle umístění  Venkovní bonsaje Do této skupiny je možné zahrnout druhy zmiňované v kapitole 3.4.1 a všechny autochtonní dřeviny. Z alochtonních dřevin to pak může být azalka (Rhododendron sp.), cypřišek (Chamaecyparis sp.), nebo zimostráz (Buxus sp.). Je ovšem nutno dbát na ochranu v zimě, neboť rostliny pěstované takto v miskách mohou snadno uhynout následkem mrazu (ŠKVOR, 2008).  Interiérové bonsaje Vzhledem k středoevropskému klimatu se zde řadí alochtonní druhy, které se ve své domovině pěstují jako venkovní. Nejčastěji se na trhu objevují druhy rodu Ficus (nejvýraznějším zástupcem je Ficus retusa L. jehož kořeny zbytňují a vytvářejí pak dojem mohutnosti a stáří). Dále například sagerecie čajová (Sageretia theezans (L.) Brongn.) a jilm drobnolistý (Ulmus parvifolia Jacq.) (ŠKVOR, 2008).

12

3.5 Hlavní tradiční japonské styly Pěstební styly byly určeny na základě pozorování stromů rostoucích ve volné přírodě v různých klimatických a půdních podmínkách. Každý druh je svým přirozeným habitusem vhodný jen pro určité styly, proto by se při výběru stylu pro konkrétní bonsaj měl pěstitel inspirovat v přírodě (DUŠEK, HERYNEK, 1991).

Obr. 2: Strom literátů (M. PINC) 3.5.1 Stromy s jedním kmenem  Chokkan - styl přímý, kolmý Statný strom s kuželovitě se zužující korunou i kmenem. Zde je kladen důraz na střídavé postavení větví na kmeni a na kvalitní kořenové náběhy rovnoměrně rozprostřené do všech stran.  Moyogi - styl volně vztyčený Kmen je hadovitě zvlněný, přičemž radius oblouků se od báze k vrcholu kmene zmenšuje. Vrchol ale musí být přesně nad místem, ze kterého bonsai vyrůstá. Uvádí se, že je to nejoblíbenější pěstební styl.

13

 Shakan - styl šikmý Strom je nakloněný do leva, nebo do prava, může mít i zvlněný kmen. Kořenové náběhy by měly být silnější na opačné straně, než na kterou se strom naklání, aby vytvořily dojem stability a upevnění bonsaje. Tento styl napodobuje stromy rostoucí na prudkých svazích nebo na převisech.  Hokidachi - koště Styl který klade důraz na zvýraznění mohutnosti stromu a jeho kulovitou, nebo vějířovitou korunu. Kmen by neměl být moc vysoký a koruna by měla být široká.  Han-kengai - polokaskáda Hlavní vrchol zde ztrácí vedoucí funkci. Tu přebírají dominantní spodní větve, které se tíhou ohýbají a končí pod úrovní horního okraje nádoby, ve které je bonsai pěstována, ale nesmí být níže než její dno.  Kengai - kaskáda Předlohou pro tento styl je strom rostoucí převisle na skále nebo útesu. Nejspodnější větev bonsaje pěstované v tomto stylu musí dosahovat pod úroveň dna nádoby, ve které je pěstována.  Bunjingi - styl literátů Bunjingi je nejmladší ze stylů, který vybočuje z hlavního proudu bonsajistiky. Představuje strom na okraji lesa, který nakonec zůstal sám. Proto je jeho kmen naopak od ostatních stylů štíhlý a vysoký a koruna strohá, tvořena jen několika větvemi. Hlavní vyjadřovacím prostředkem jsou linie, které znázorňují lyrickou zkratkovitost. Proto se tento vzhled nazývá stylem literátů.  Fukinagashi - strom ve větru Tento styl znázorňuje strom s vlajkovitou korunou z vysokohorských a velice větrných oblastí. Kmen je silně nakloněn na stranu a větve jsou vlivem prudkých větrů směřovány jedním směrem (SQUIRE, 2004; STUDENT, 1993; PRESCOTT 2004).

14

3.5.2 Stromy se dvěma a více kmeny  Sokan – dvojkmen Při stejné výšce obou kmenů tento styl znázorňuje manželskou dvojici, pokud je jeden z kenů menší, pak jde o znázornění matky s dítětem. Je to jediný vícekmenný styl, u kterého je povolen sudý počet kmenů.  Sankan – trojkmen Kmeny jsou různě vysoké a znázorňují otce, matku a syna.  Gokan - strom s pěti kmeny  Nanakam - strom se sedmi kmeny  Ikadabuki - vor Tento styl představuje v přírodě vyvrácený strom, jehož větve se tudíž dostaly do kolmé polohy k zemi. Kmen následně zakořenil a z jednotlivých větví se staly stromy spojené jednou základnou. Počet kmenů může být libovolný, avšak musí ležet v jedné linii. 3.5.3 Více stromů v jedné nádobě  Yose-ue - lesík Díky tomuto seskupení většího počtu stromů není tolik nutno dbát na jejich individualitu, ale naopak o celkový tvar a kompozici skupiny. Je povolen libovolný počet stromů, ale čím více jedinců sesadíme, tím lépe dosáhneme požadovaného dojmu malého lesíku. Saikei - krajinná scenérie Jak hovoří název tohoto stylu, jedná se o krajinnou scenérii, která se kromě samotných stromů může skládat z kamenů, písku, malých vodních ploch, nebo dokonce miniaturních keramických figurek (RYŠÁN, 1989; HRDLIČKOVÁ, HERYNEK, 2008).

15

3.6 Základní metody tvarování 3.6.1 Tvarování hrubým řezem Provádí se na jaře a zejména při zakládání bonsaje. Jde o zásah do douletého a staršího dřeva. Odstraňujeme při něm nevhodné kosterní větve, větve rostoucí do koruny a všechny nemocné, nebo jinak napadené větve. Spadá sem i zpětný řez mající za důsledek zmenšení a zmlazení rostliny (PRESCOTT, 2004; RYŠÁN, 2007). 3.6.2 Udržovací řez Cílem tohoto řezu je prosvětlení koruny a zabránění jejímu přílišnému zhoustnutí vlivem zaštipování. U jehličnanů se provádí na podzim, u listnatých dřevin koncem zimy. Výjimkou je jalovec (Juniperus), pro který je nejvhodnějším obdobím začátek léta. Jinak řečeno, udržovacím řezem se rozumí tvorba a kontrola obrostu na jednotlivých větvích (SKÁLOVÁ 2008; ŠTOLC 1998). 3.6.3 Zaštipování Tento úkon se u listnatých stromů provádí během vegetace i několikrát. Zaštipují se ještě nezdřevnatělé letorosty, zaštipuje se většinou nehty a tudíž není třeba nůžek. Podstatou je prorůstání ponechaných výhonů vlivem nedostatečné hormonální inhibice a zrušení apikální dominance. Takto lze dosáhnout i větvení třetího řádu během jednoho vegetačního období. Zaštipování jehličnatých druhů má jinou podstatu. Například jalovec (Juniperus) má výhon bez koncového pupenu, tudíž výhon má neukončený růst, který na zimu jen zastaví a na jaře pokračuje výhon v dalším růstu. Laterální pupeny tak nejsou inhibovány a jsou schopny ihned rašit Rašící pupeny zaštipujeme u modřínu (Larix) za druhým až třetím pupenem a u smrku (Picea) za 15.-25. jehlicí, což zaručuje, že na letorostu zůstanou minimálně dva laterální pupeny. Tyto pupeny jsou inhibovány a většinou prorůstají následující rok.

16

Rašící pupeny borovice zalamujeme v tzv. stadiu svíce a ponecháváme minimálně 3-5 svazků jehlic. Je-li na konci výhonu více pupenů, můžeme je podle potřeby vylomit celé a ponechat jen ty nejvhodnější, které poté zaštípneme (PRESCOTT, 2004; ŠTOLC 1998). 3.6.4 Odlisťování Po odlistění nastane stejný efekt jako při zaštipování listnáčů. Zruší se tak vliv inhibitorů a pupeny prorůstají ještě během vegetace. Následné výhony jsou většinou kratší, listová plocha menší a hlavně u javorů (Acer) dochází k intenzivnějšímu podzimnímu vybarvení (RYŠÁN, 2007). 3.6.5 Řez kořenů Pokud má bonsaj při zakládání mohutný hlavní kořen, je třeba jej odstranit a ponechat jen kořeny rozbíhající se do stran. Dále pak kořeny ořezáváme při každém přesazování. Zajistíme tak lepší rozvětvení a utvoření hustého kořenového balu. Je nutno dbát na korelaci s korunou, jinak by mohlo dojít k úhynu rostliny (HALFORD, 1996; PRESCOTT, 2004). 3.6.6 Tvarování pomocí drátu Tato technika tvarování je nejmladší, ale všeobecně využívaná. Používá se zejména hliníkový drát, nebo žíhaný měděný drát. Při tvarování kmene drát zapíchneme do půdy souběžně s kmenem a poté začneme navíjet pod úhlem 45 stupňů. Při tvarování větví drát ukotvíme o jinou nejbližší větev. Nesmíme navíjet moc pevně, hrozilo by poškození a zaškrcení vodivých pletiv. Tímto způsobem tvarujeme nejčastěji v předjaří, kdy stromy nejsou ještě v plné míze. Jak dlouho drát ponecháme, záleží na druhu a stáří dřeviny. Důležité je kontrolovat, zda se drát nezařezává do kůry vlivem tloustnutí pletiv (STEWART, 1978; DUŠEK, HERYNEK, 1991).

17

3.6.7 Ostatní metody tvarování Ohýbat kmen a větve můžeme také pomocí různých závaží, nebo přitahováním pomocí drátu k misce nebo jiným větvím. Dále se dají využít různé typy svěráků a dlah.

3.7 Pěstební substráty a jejich komponenty 3.7.1 Základní směs I když se některé z níže popsaných komponent mohou používat jako samostatný substrát, většinou se považuje za základ substrátu směs ornice, středně hrubého praného říčního písku a rašeliny. Ornice by měla být středně těžká s dostatkem humusu. Rašelina odlehčuje a provzdušňuje substrát a navíc je schopná nasáknout velké množství vody. Nejvhodnější je rašelina vláknitá. Podle nároků pěstované dřeviny použijeme rašelinu vrchovištní, která je silně kyselá, nebo slatinnou, která je neutrální až mírně kyselá, tudíž má širší využití. Písek plní funkci drenážní a taktéž provzdušňovací (HERYNEK, 1991; RYŠÁN, 2007; KONEČNÝ, 1991). Přechodovým typem mezi těmito dvěma typy rašelin je rašelina přechodová. Její složení je proměnlivé, ale reakci má většinou slabě kyselou (SOUKUP, MATOUŠ, 1979). Jako další příměsi se mohou použít listovka, hrabanka (jehličnatka), drnovka, pařeništní zemina, kompost, drcená kůra (nebo mineralizovaná mulčovací kůra, která má dlouhou tvanlivost), nebo rašeliník (PRESCOTT, 2004; PIKE, 1989). 3.7.2 Substráty používané v tradiční bonsajistice  Akadama Akadama je japonský jílový granulovaný substrát s neutrální až slabě kyselou reakcí. Po dobu až tří let si udržuje drobtovitou strukturu. Kladnými vlastnostmi jsou jeho schopnosti propouštět vodu a odlehčovat substrát. Může se použít i samotný, rostliny v něm zasazené, mají tendenci zmenšovat listy. Ovšem z důvodu finanční nákladnosti se akadama příliš nepoužívá. Negativní

18

vlastnosti tohoto substrátu jsou rozpadavost a následná spékavost. Navíc není schopen vázat ionty, tudíž je potřeba dodávat hnojiva s postupným uvolňováním. Díky propustnosti je třeba dbát, na častější zálivku (PRESCOTT, 2004; SKÁLOVÁ, 2008; HRDLIČKOVÁ, HERYNEK, 2008).  Kanuma Taktéž japonský substrát s podobnými vlastnostmi jako akadama, ale má kyselejší reakci a používá se hlavně pro azalky a rododendrony (PRESCOTT, 2004).  Sanza Na rozdíl od předchozích dvou substrátů má tento korejský substrát větší trvanlivost a základní dávku živin pro rostlinu, která vystačí na prvních pár měsíců. Má mírně zásaditou reakci a vyznačuje se dobrou propustností a vzdušností (SKÁLOVÁ, 2008). 3.7.3 Komerční směsi Tyto substráty nejsou pro venkovní bonsaje příliš vhodné. Po čase utvoří kompaktní blok a špatně přijímají vodu. Proto si pěstitelé míchají substráty sami podle receptur, které se v praxi osvědčily. Komerční substráty se využívají pouze v malém množství a to spíše na pokojové bonsaje.  AGRO Substrát pro bonsaje Obsahuje rašelinu, jílové částice, písek a drcený keramzit a je obohacen základními živinami s obsahem stopových prvků. Výrobce uvádí, že tento substrát je vhodný pro pěstování všech druhů bonsají (jehličnaté i listnaté, pokojové i venkovní) (WWW.AGROCS.CZ)

19

 Zemina pro bonsaje od Rašelina a.s. Zemina pro bonsaje je určená na přímé přesazování bonsají. Zemina je vyrobena z ornice, říčního písku a malého podílu tříděných rašelin přechodových a „bílých“ s přídavkem minerálních vícesložkových a vápenatých hnojiv (WWW.RASELINA.CZ). 3.7.4 Vybrané alternativní substráty a komponenty  Antuka Antuka vzniká nadrcením klasické hliněné pálené cihly. Využívá se pro odlehčení těžkých půd, nebo jako hlavní komponent substrátu. Po čase se však působením vody jednotlivé zrna rozpadají, což je jejím hlavním negativem (BEDRNA, 1989). Keramzit V České republice se prodává pod obchodním názvem Liapor. Vyrábí se tepelnou expandací tzv. cyprisových jílů (WWW.KERAMZIT.CZ). Liapor se vyznačuje granulovanou formou s téměř kulovitými zrny s vnitřní stejnoměrnou pórovitou strukturou a uzavřeným slinutým povrchem. Jde o vysoce kvalitní a trvanlivý materiál (WWW.LIAPOR.CZ). Kokosové produkty Jedná se především o kokosová vlákna a kokosové chipsy. Kokosová vlákna se získávají z měkkého mezokarpu kokosových plodů. Tento materiál má vynikající nadlehčovací a vododržné schopnosti. Narozdíl od rašeliny po vyschnutí znova dobře absorbuje vodu (WWW.ZAHRADAWEB.CZ). Kokosové chipsy vznikají nadrcením oplodí kokosového ořechu. V substrátu zvyšují obsah vzduchu a umožňují odvod přebytečné vody. Přednostmi tohoto materiálu jsou trvanlivost a nesléhavost (URODA.CZ).

20

Perlit Perlit je vulkanický smalt vznikající v důsledku náhlého ochlazení lávy, který se dále žíhá při vysokých teplotách a vzniká tak expandovaný perlit. Používá se v granulované formě. Provzdušďuje substrát a díky své trvalé struktuře a pórovitosti má dobrou vododržnou a ústojčivou schopnost (WWW.PERLIT.CZ) Terramol Terramol je přepálený, ganulovaný substrát, jehož hlavní složkou je křemelina. Jeho pH je 5,5 a přidáním do půdy snížíme její objemovou hmotnost a celkově zlepšíme fyzikálně-chemické vlastnosti (WWW.DAMOLIN.COM) Zeolit Jde o směs jílových minerálů, především illitu a montomrillonitu. Samotná hornina je poměrně chudá na živiny, ale má dobrou schopnost poutat a postupně uvolňovat živiny (BEDRNA, 1989). Díky své poréznosti je schopen také zlepšit kapilární vodní kapacitu. Dále také dokáže výrazně snížit kyselost půd (WWW.KAMENZEOLIT.CZ) Drcený polystyrén Je chemicky inertní, bez schopnosti zadržovat vodu. Jeho hlavní funkcí je odlehčit substrát (WWW.ZAHRADAWEB.CZ). Díky jeho pevnosti a pružnosti pozitivně ovlivňuje odolnost substrátu vůči tlaku a mechanickému rozrušení (SOUKUP, MATOUŠ, 1979).

21

4 MATERIÁL A METODY 4.1 Metodika průzkumu Na začátku roku 2013 byl proveden průzkum českého a evropského trhu v oblasti nabídky a poptávky bonsají. K průzkumu byly použity informace z internetových stránek jednotlivých firem, e-mailové a telefonní komunikace. Při komunikaci pomocí e-mailu jsem byly firmy dotazovány především na sortiment dřevin, který kontaktovaná firma nabízí. Dalším předmětem zájmu bylo, zda sami produkují bonsaje, nebo je dovážejí a jaká je poptávka po jednotlivých druzích. Při této příležitosti byly firmy dotazovány, jaké substráty používají. Průzkum byl proveden v České republice a ve vybraných evropských státech (Holandsko, Velká Británie, Německo, Belgie, Španělsko, Švýcarsko, Dánsko, Itálie a Polsko). Získané informace byly zpracovány do přehledných grafů a tabulek a slovně zhodnoceny. 4.2 Průzkum českých firem Tab. 1: Vybrané české firmy a jejich internetové adresy Název firmy

Internetové adresy

Bonsai centrum Libčany

www.bonsaicentrum.cz www.e-bonsai.cz

Fukanzan

www.fukanzan.eu

Bonsai Shop

www.bonsai-shop.cz

Bonsai centrum Staňkov

www.bonsai-stankov.estranky.cz

Bonsai zahrada

www.bonsaizahrada.cz

22

 Bonsai centrum Libčany Největší a nejstarší bonsai centrum v České republice založené v roce 1979. Velkoobchod a maloobchod se zázemím kamenné prodejny, skleníků, zahrady a vlastních keramických dílen. V tomto bonsai centru mají dlouholeté zkušenosti s pěstováním a tvarováním bonsají a pořádáním seminářů, výstav a soutěží v tvarování. Vlastní rozsáhlou produkci doplňuje sortiment importovaný

z

Japonska,

Č í n y,

Koreje

a Ta i w a n u

(WWW.BONSAICENTRUM.CZ, 2013; WWW.E-BONSAI.CZ, 2013).  Fukanzan Firma zkušeného bonsajisty, pana Libora Kajše, který je členem České bonsajové asociace. Také pořádá výstavy bonsají a přispívá svými články do časopisů Bonsaje a japonské zahrady a Bonsai vydávaný Českou bonsajovou asociací (WWW.FUKANZAN.EU, 2013).  Bonsai Shop E-shop a kamenný obchod v Hodoníně se sortimentem bonsají, nářadí, literatury a doplňků. Tento obchod nemá vlastní školku, tudíž bonsaje nakupuje od ostatních českých a zahraničních firem (WWW.BONSAI-SHOP.CZ, 2013).  Bonsai centrum Staňkov Bonsai centum manželů Glaserových ve Staňkově, které se nachází mezi Plzní a Domažlicemi. Kromě bonsají nabízí sortiment zakrslých a okrasných stromů a keřů, bonsajovou literaturu, nářadí, misky a japonské zahradní lampy. Také pořadají kurzy a workshopy a nabízí služby jako dotvarování bonsají zákazníkům, poradenství a návrhy a realizace okrasných zahrad (WWW.BONSAI-STANKOV.ESTRANKY.CZ, 2013).  Bonsai zahrada Bonsai zahrada je rodinné zahradnictví manželů Klimentových. Prostory Bonsai zahrady zahrnují prodejnu specializovanou na venkovní a vnitřní bonsaje, orchideje, keramiku, bonsajistické potřeby, celoročně temperovaný přístupný skleník a venkovní zahradu (WWW.BONSAIZAHRADA.CZ, 2013).

23

4.3 Průzkum evropských firem Tab. 2: Vybrané evropské firmy a jejich internetové adresy Stát

Název firmy

Internetová adresa

Lodder Bonsai

lodderbonsai.nl www.hoka-en.nl

My Bonsai

www.mybonsai.me

Bonsai schule Enger

www.bonsaischule.de

Bonsai shop Ulm

www.bonsai-suiseki.de

Greenwood Bonsai Studio

www.bonsai.co.uk

Herons Bonsai

www.herons.co.uk

Ginkgo Bonsai Center

ginkgobonsai.be

Španělsko

Mistral Bonsai

www.mistralbonsai.com

Švýcarsko

Bonsaipflege.ch

www.bonsaipflege.ch

Crespi Bonsai

www.crespibonsai.com

Dánsko

Nordic Bonsai Center

www.nordic-bonsai.dk

Polsko

Akademia Bonsai

www.bonsai.pl

Holandsko

Německo

Velká Británie Belgie

Itálie

 Holandsko - Lodder Bonsai Lodder Bonsai je rodinná firma, která se jako první specializovala v oblasti bosajistiky a to od počátku šedesátých let. Je největší firmou v Evropě, která produkuje, vyváží a také dováží bonsaje z Japonska, Tchaj-wanu, Číny, Koreje a Indonésie. Školka v Harmelen (10 km západně od Utrechtu) byla postavena v roce 2005, má rozlohu 16 000 m², je navržena speciálně pro pěstování bonsají a s tím související logistiku. Jejich internetový obchod se jmenuje Hoka-en Bonsai-studio (WWW.LODDERBONSAI.NL, 2013; WWW.HOKA-EN.NL, 2013).

24

 Holandsko - My Bonsai My Bonsai je jednou z největších import/exportních bonsajových firem v Evropě s 25 lety zkušeností. Bonsaje pochází z vlastní školky na jihu Nizozemska a z dovozu z celého světa (Japonsko, Thajsko, Korea, Čína) (WWW.MYBONSAI.ME, 2013).  Německo - Bonsai schule Enger Firma byla založena v roce 1982. Hlavní činností je import, export a produkce bonsají a ostatního bonsajistického sortimentu. Pořádá vlastní výstavy, semináře a kurzy. Dále nabízí široké spektrum služeb v oblasti úschovy a ochrany bonsají, celkové péče o bonsaje a návrhy bonsají (WWW.BONSAISCHULE.DE, 2013).  Německo - Bonsai shop Ulm Bonsai obchod, který inzeruje vysoce kvalitní produkty vlastní výroby a importu. Pořádá také workshopy a výstavy (WWW.BONSAI-SUISEKI.DE, 2013).  Velká Británie - Greenwood Bonsai Studio Toto bonsai studio založil před více než čtyřiceti lety uznávaný bonsajista a autor Harry Tomlinson a nyní jej provozují jeho synové Corin a Paul. Poskytují zde kompletní zákaznický servis a poradenství, pořádají kurzy, workshopy a výstavy. Největší bonsai centrum a školka ve Velké Británii se nachází kilometr od Nottinghamu (WWW.BONSAI.CO.UK, 2013).  Velká Británie - Herons Bonsai Další velké bonsai centrum a školka ve Velké Británii, kterou založil taktéž uznávaný bonsajista Peter Chan. Herons Bonsai a Greenwood Bonsai Studio mají srovnatelné zázemí, služby a obě dvě tyto firmy mají dlouholetou tradici, proto si silně konkurují (WWW.HERONS.CO.UK, 2013).

25

 Belgie - Ginkgo Bonsai Center Velké belgické bonsai centrums 25 letou tradicí a s vlastní produkcí i importovaným zbožím. Jejich sortiment je zcela obsahuje téměř vše, stejně jako jimi poskytované služby zákazníkům (GINKGOBONSAI.BE, 2013).  Španělsko - Mistral Bonsai Bonsai centrum evropského významu, vedoucí také své vědecké výzkumy a podílející se na projektech ochrany přírody (WWW.MISTRALBONSAI.COM, 2013).  Švýcarsko - Bonsaipflege.ch Tato německá firma z města Altnau s třicetiletou tradicí se zabývá importem, exportem a maloobchodním prodejem bonsají a příslušenství. Pořádá bonsajistické semináře a kurzy. Také nabízí zákazníkům služby jako je prázdninová úschova bonsají, zprostředkování ochrany rostlin a pomoc při přesazování (WWW.BONSAIPFLEGE.CH, 2013).  Itálie - Crespi Bonsai První společnost orientovaná na import a produkci bonsají v Itálii založená v roce 1979. Zaujímá vedoucí pozici na italském trhu.  Dánsko - Nordic Bonsai Center Hlavní zástupce severských zemí v oblasti bonsajistiky. Nabízí široký sortiment bonsají a bonsajového příslušenství (WWW.CRESPIBONSAI.IT, 2013).  Polsko - Akademia Bonsai Největší a nejstarší bonsai centrum v Polsku, které vzešlo z rodinného zahradnictví založeného v roce 1976. Od 80. let se specializuje na bonsaje, pořádá výlety, semináře, workshopy a výstavy (WWW.BONSAI.PL, 2013).

26

5 VÝSLEDKY 5.1. Průzkum českých firem  Bonsai centrum Libčany Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

21 30

12 Graf č. 1: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] nikdo to nepoz Bonsai centrum Libčany

27

 Fukanzan Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

3

14

23

Graf č. 2: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] - Fukanzan  Bonsai Shop Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

7 11

5 Graf č. 3: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] frajer a frájBonsai Shop

28

jsem

 Bonsai centrum Staňkov U tohoto bonsai centra nebylo možno získat přesný výčet druhů v sortimentu, ale na základě telefonické komunikace bylo zjištěno, že se zde orientují především na evropské druhy dřevin. Nabízí téměř všechny autochtonní druhy. Nejvíce jsou v sortimentu zastoupeny druhy jako Larix decidua Mill., Juniperus communis L., Pinus sylvestris L., Pinus nigra J. F. Arnold a Fagus sylvatica L..  Bonsai zahrada Opět pouze na základě telefonické komunikace bylo zjištěno, že v tomto zahradnictví nabízí autochtonní i alochtonní druhy dřevin. Sortiment je tvořen materiálem z vlastní produkce i z dovozu. Importované bonsaje pochází z Japonska, Číny a Koreje. 5.1.1 Zhodnocení autochtonních druhů využívaných v bosajistice Na základě provedeného průzkumu bylo zjištěno, že bonsajisté v česku se snaží využívat především autochtonní dřeviny. Bonsaje bývají součástí zahrad a z estetického hlediska je pro pozorovatele přirozenější být obklopen bonsajemi z dřevin, které jsou v našich podmínkách běžné. Z komunikace s bonsajisty vyplývá, že se snaží využít všechen možný vhodný materiál. Nejen že si rostliny sami množí, ale také využívají semenáče a takzvané nálety dřevin, které vyzvedávají v přírodě a dále dopěstovávají v bonsaje. Aktuálně nabízené dřeviny jsou uvedeny v příloze, viz. Tab. č. 3 - 18. 5.1.2 Zhodnocení alochtonních druhů využívaných v bosajistice Sortiment alochtonních druhů není již tak obsáhlý, ale také není zcela opomíjen. Nejvíce jsou využívány různé kultivaty Acer palmatum Thunb., které jsou populární díky svému jemnému habitu a především pestrému zbarvení. Dále jsou populární a hojně využívané například Zelkova sp., Rhododendron indicum (L.) Sweet a Carpinus coreana Nakai.

29

V sortimentu pokojových bonsají převládají Carmona microphylla, Ficus sp., Ulmus parvifolia Jacq. a jiné. Aktuálně nabízené dřeviny jsou uvedeny v příloze, viz. Tab. č. 3 - 18. 5.1.3 Návrh na doplnění sortimentu autochtonních dřevin Kritérii pro výběr těchto dřevin byl vzhled, který by odpovídal estetickým požadavkům na bonsaje (velikost listu, barva a struktura kůry), nepřílišná náročnost pěstování a bujnost růstu. Prunus spinosa L. Habitus: Trnitý keř 1 – 5 m vysoký, starší větve temně šedé až černé, listy podlouhle elipčité, 20 – 50 mm velké. Rozšíření a ekologie: Rozšířena téměř po celé Evropě. U nás roste v nížinách a pahorkatinách. Nejhojnější je v lesostepi a teplomilných typech doubrav. Odolná k suchu a mrazu. Je pionýrskou a půdoochrannou dřevinou na suchých svazích. Alnus glutinosa (L.) Gaertn. Habitus: Strom, který dorůstá 25 – 35 metrů. V mládí má zelenočernou kůru, ve stáří pak destičkovitě rozpukanou, tmavě šedohnědou šupinovitou borku. Listy 50 – 90 mm velké, opakvejčité až okrouhlé. Rozšíření a ekologie: Také rozšířena po celé Evropě. U nás roste v nížinách a pahorkatinách. Je vlkhkomilná, slunomilná a odolná k mrazu. Corylus avellana L. Habitus: 2 – 5 m vysoký keř s hladkou, hnědou kůrou. Listy 70 – 120 mm velké, okrouhle obvejčité. Rozšíření a ekologie: Evropský druh, u nás nejhojnější v pahorkatinách v podrostu světlých lesů, nebo na jejich okrajích.

30

Populus tremula L. Habitus: Strom dorůtající výšky 25-30 m. Kůra je v mládí hladká zelenošedá, ve stáří pak černá a rozpukaná. Listy jsou okrouhle vejčité, 3-7 cm velké. Rozšíření a ekologie: Rozšířený po celé Evropě. U nás roste od nížin až do 1000 metrů nad mořem, hlavně však v nížinách a pahorkatinách. Je dřevinou slunnou, odolnou k mrazu, nenáročnou na půdu. Sorbus aria (L.) Crantz Habitus: Keř až menší strom se vzrůstem maximálně do 14 metrů. V mládí hladká šedá kůza se ve stáří mění na podélně rýhovanou. Listy široce, nebo úzce elipčité, 6-12 cm velké. Rozšíření a ekologie: Rozšířen především n jižní a střední Evropě. U nás roste především v teplých oblastech, hlavně na vápencích a bázických vyvřelinách. Je světlomilnou dřevinou, odolnou k suchu. Rhamnus catharticus L. Habitus: Keř až nízký strom dorůstjící výšky 3-8 metrů. V mládí čevenavá hladká kůra se brzy mění na černou borku odlupující se ve zkroucených šupinách. Listy elipčité až okrouhle vejčité, 3-6 cm velké. Rozšíření a ekologie: Rozšířen po celé Evropě. U nás roste na sušších stráních a skalnatých lokalitách v pahorkatinách. Má střední nároky na světlo, je mrazuvzdorný a nenáročný na úrodnost půdy. Calluna vulgaris (L.) Hull Habitus: Nízký keř dorůstající výšky 30 cm. Listy drobné, 1 – 3 mm dlouhé, čárkovité. Rozšíření a ekologie: Rozšířen po celé Evropě. U nás je místy hojný, součástí společenstev borů a březin. (HEIKE, 1978; MIKULA, 1976; POKORNÝ, FÉR, 1964)

31

5.2 Průzkum evropských firem  Holandsko - Lodder Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

7

6

23

Graf č. 4: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích

[kusy] -

už zase me se Lodder Bonsai  Holandsko - My Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

11

11

3 Graf č. 5: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] - My Bonsai 32

 Německo - Bonsai schule Enger Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

49

57

15 Graf č. 6: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Bonsai schule Enger  Německo - Bonsai shop Ulm Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

4

14 10

Graf č. 7: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Bonsai shop Ulm 33

 Velká Británie - Greenwood Bonsai Studio Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

4 7 24

Graf č. 8: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] nebudu to dělatGreenwood Bonsai Studio  Velká Británie - Herons Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

13 26 15

Graf č. 9: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Herons Bonsai 34

 Belgie - Ginkgo Bonsai Center Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

18 %

53 % 28 %

Graf č. 10: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] zse me to serGinkgo Bonsai Center  Španělsko - Mistral Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

13

31

6

Graf č. 11: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Mistral Bonsai 35

 Švýcarsko - Bonsaipflege.ch Listnaté venkovní dřeviny jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

21

12 63

Graf č. 12: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] s e r r u n a t o Bonsaipflege.ch  Itálie - Crespi Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

12

31

10

Graf č. 13: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Crespi Bonsai 36

 Dánsko - Nordic Bonsai Center Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

6

5 21

Graf č. 14: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Nordic Bonsai Center  Polsko - Akademia Bonsai Listnaté venkovní dřeviny Jehličnaté venkovní dřeviny Pokojové dřeviny

13

14

6 Graf č. 15: Počet nabízených druhů v jednotlivých kategoriích [kusy] Akademia Bonsai 37

Sortiment bonsají evropských firem je mnohdy tak obsáhlý, že by se těžce hledaly druhy vhodné k bonsajistickým účelům, které na trhu ještě nejsou. Občas je dokonce snaha vytvářet a nabízet bonsaje z druhů nebo kultivarů, které jsou pro tyto účely nevhodné. 5.3 Zhodnocení používání substrátů Firmy, ve kterých byl proveden průzkum, používají substráty a komponenty popsané v kapitolách 3.7.2 a 3.7.4. Většinou uvedly, že komerční substráty nevyužívají, a to z důvodu jejich nekvalitnosti a nevhodnosti především pro venkovní bonsaje. Všechny firmy si míchají svoje substráty podle nároků jednotlivých dřevin.

38

6 DISKUZE Cílem této práce bylo charakterizovat problematiku pěstování bonsají a provést analýzu současného stavu sortimentu a produkce bonsají na českém a evropském trhu. Především bych chtěl upozornit na mylný názor části laické veřejnosti, že bonsaje jsou ztrápené rostliny, které pěstitel udržuje v tomto zbídačeném stavu pomocí drastických metod řezu, nedostatečnou výživou a omezováním životního prostoru. Jak uvádí ŠTOLC (1998) bonsai bývá vitální rostlinou, která je v misce schopna kvést a plodit, čehož by nebyla schopna pokud by měla něčeho nedostatek. Pokud bychom bonsai vysadili do volné přírody a nestarali se o ni, zase by obrostla a pokračovala ve zcela normálním růstu. V literatuře se můžeme setkat se dvěma odlišnými názory na yamadori rostliny vyzvednuté ve volné přírodě a dále tvarované v bonsaje. ŠTOLC (1998) tento způsob označuje jako nepřípustné drancování přírody. PRESCOTT (2004) uvádí, že častokrát jsou tyto rostliny zachráněny, protože by jinak byly zlikvidovány například stavební činností. I v přírodě se může stát, že se rostlině změní podmínky, nebo je nějakým způsobem poškozena a odsouzena k zániku, ale vyzvednutím a péčí ji tak můžeme zachránit. V ostatních oblastech bonsajistiky jsou v literatuře autoři až na detaily jednotní. Na internetu jsem našel 12 českých firem, zabývajících se bonsajemi a 40 firem evropských. Evropských firem je na trhu mnohem více, ale snažil jsem se zkontaktovat pouze větší a reprezentativnější firmy. V příloze je v tabulkách č. 19 a 20 jsou uvedeny seznamy těchto firem s odkazy na jejich internetové stránky. Na základě srovnání nabízených kategorií sortimentu jsem zjistil, že stěžejním produktem evropských zahraničních i českých firem jsou listnaté venkoví dřeviny. Rozdíl je v druhovém složení, které lze vyčíst z nabízeného sortimentu zpracovaného v tabulkách (viz. tabulky 3 - 18 v příloze). Protože zahraniční firmy zaujímají na trhu větší pole působnosti, nabízí rozmanité druhy

39

listnatých dřevin, ať už evropských, či dovozových. České firmy se orientují zejména na evropské druhy. Pokojové bonsaje, které jsou výhradně z dovozu, mají v sortimentu kolísavé zastoupení a to jak u českých, tak evropských firem. Dle mého názoru záleží na preferenci jednotlivých firem, neboť tyto bonsaje většinou nemají požadovanou kvalitu a uměleckou hodnotu a tento sortiment je určen většinou pro laickou veřejnost. Napříč tomu je poptávka po této kategorii docela velká. V kategorii jehličnatých venkovních dřevin není tak velká rozmanitost druhů, avšak to neznamená, že by o ně nebyl zájem. Jehličnaté dřeviny jsou populární, ovšem ne všechny druhy jsou vyhovující pro bonsajistické účely, proto je z hlediska druhové skladby tento sortiment chudší. Sortiment evropského trhu je mnohem obsáhlejší, než sortiment trhu českého. Je to dané především rozdílnou potávkou a velikostí firem. Evropské firmy byly většinou založeny mnohem dříve, kdežto české nejdříve v devadesátých letech (vyjma Bonsai centra Libčany, které bylo založeno jako první v České republice a to v roce 1979). Při průzkumu trhu jsem se setkal s názorem, že návrh na doplnění sortimentu bude zbytečný, a to z důvodů nevhodnosti dřevin k bonsajistickým účelům a údajné konzervativnosti samotných bonsajistů. Myslím, že zastánce tohoto názoru je sám velice konzervativní. Dle mého názoru existuje několik druhů, ze kterých lze bez problémů tvarovat bonsaje. Bonsaje se v dnešní době tvarují téměř ze všeho, proto nebylo vůbec jednoduché navrhnout autochtonní druhy, které v sortimentu chybí. Snažil jsem se navrhnout druhy, které by svým vzhledem vyhovovaly estetickým požadavkům bonsají. Dalším kritériem je bujnost růstu. I když jsou některé druhy v přírodě vysokého vzrůstu, dají se z nich přesto vypěstovat pěkné bonsaje. Návrh těchto dřevin jsem zpracoval na základě teoretických poznatků, sám jsem se ještě nepokoušel z těchto dřevin tvarovat bonsaje, proto by se mnou někteří zkušenější bonsajisté nemuseli souhlasit.

40

7 ZÁVĚR Výsledky průzkumu trhu nejsou až na výjimky podle mě nijak překvapující. Největším překvapením bylo zjištění, že na polském trhu nejsou skoro žádné firmy, zabývající se prodejem nebo produkcí bonsají přesto, že okrasné školkařství je zde poměrně rozvinuté. I když bonsajové umění vzniklo v Číně, do dnešní podoby se transformovalo v Japonsku a do Evropy se dostalo až před relativně krátkou dobou, je toto specifické odvětví zahradnictví poměrně rozvinuté. Evropské firmy nabízí široký sortiment kvalitních bonsají a příslušenství. Také pořádají workshopy a semináře na profesionální úrovni, vedené předními evropskými bonsajisty. V České republice je zatím jediné bonsai centrum na úrovni těchto evropských firem a to Bonsai centrum Libčany. Ostatní firmy jsou menšího, avšak nezanedbatelného významu. Neznamená to, že by byly méně kvalitní, nebo méně profesionální. Úroveň bonsai center je předurčena velikostí našeho státu a poptávka nejspíš není tak velká aby umožnila rozvoj těchto firem do větších rozměrů. Nabídka substrátů a komponent pro bonsaje je široká a každý bonsajista má možnost si namíchat vlastní substrát dle svého uvážení a zkušeností. V poslední době se trh v této oblasti rozvinul do té míry, že je třeba bojovat s konkurencí. Některé firmy se proto snaží svůj sortiment obohatit o druhy, které ostatní firmy nenabízejí. To může mít za následek snahu vytvářet bonsaje z nevhodných druhů. Největší poptávka je po bonsajích z Acer palmatum Thunb. a dále po jehličnatých druzích rodů Pinus a Juniperus. Kvalitních informací, materiálů a odborníků je dnes dostatek, proto si myslím, že kdo má o tento obor byť jen malý zájem, má dost možností k osobnímu rozvoji v tomto oboru a rozhodně není čeho se bát.

41

8 SOUHRN A RESUME, KLÍČOVÁ SLOVA Souhrn Pěstování bonsají je velice specifický obor zahradnictví. Jde o spojení výtvarného umění a pěstebních postupů. Tato práce se zabývá problematikou pěstování bonsají. Je zde popsána oblast množení, dopěstování a tvarování těchto dřevin. Dále jsou zde popsány substráty a jejich komponenty využívané v tomto oboru. V praktické části je zpracována analýza současného stavu sortimentu bonsají na českém a evropském trhu. Je zde srovnána situace na českém a evropském trhu. Poslední částí této práce je návrh na doplnění chybějicího sortimentu autochtonních dřevin. Klíčová slova: bonsaj, substrát, analýza, sortiment

Resume Growing bonsai is a very specific sphere of horticulture. It combines art and growing techniques. This work deals with the cultivation of bonsai. It described the area of propagation, growing, and shaping these trees. There are also described substrates and components used in this discipline. In the practical part deals with the analysis of the current state of the assortment of bonsai Czech and European market. There is a comparison of the situation on the Czech and European market. The last part of this work is the proposal to add the missing range of indigenous tree species. Keywords: bonsai, substrate, analysis, assortment

42

9 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Akademia Bonsai [online]. 1998-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsai.pl/ 2. BEDRNA, Zoltan. Substráty na pestovanie rastlín: základy pestovania. Bratislava: Priroda, 1989. 266 s. ISBN 80-070-0012-7. 3. Bonsaipflege.ch [online]. 2009 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsaipflege.ch/ 4. Bonsaischule Enger [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsaischule.de/ 5. Bonsai centrum Glaser [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsai-stankov.estranky.cz/ 6. Bonsai centrum Libčany [online]. 2008 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsaicentrum.cz/ 7. Bonsai centrum Libčany [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.e-bonsai.cz/ 8. Bonsai Shop [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.bonsaishop.cz/ 9. Bonsai shop ulm [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsai-suiseki.de/ 10.Bonsai zahrada [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.bonsaizahrada.cz/ 11.Crespi Bonsai [online]. 2003 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.crespibonsai.com/CBStoreB2C/Store/Home.asp 12.DUŠEK, J. -- HERYNEK, P. Bonsai : Základy pěstování. 1. vyd. Praha: Práce, 1991. 63 s. ISBN 80-208-0137-5. 13.Fukanzan.eu [online]. 2009-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.fukanzan.eu/ 14.Ginkgo Bonsai Center [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// ginkgobonsai.be/ 15.Greenwood Bonsai Studio [online]. 2009-2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http://www.bonsai.co.uk/

43

16.GUSTAFSON, Herb L. a Colin LEWIS. The bonsai workshop: special techniques. Rev. ed. New York: Sterling Pub. Co, 1994, 192 p. ISBN 978-080-6905-570. 17.HALFORD, By Yuji Yoshimura and Giovanna M. a Colin LEWIS. The art of bonsai: creation, care, and enjoyment. 35th printing. Rutland, Vt: C.E. Tuttle, 1996, 192 p. ISBN 978-080-4820-912. 18.HEIKE, K. Praktická dendrologie (1). 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1978, 533 s. 19.Herons Bonsai [online]. 2010 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.herons.co.uk/ 20.HERYNEK, P. Bonsai. Martin: Neografia, 1991. 152 s. ISBN 80-85186-06-3. 21.Hoka-en Bonsai studio [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.hoka-en.nl/ 22.HRDLIČKOVÁ, Věna a Petr HERYNEK. Podivuhodný svět bonsají: základy pěstování. Vyd. 1. Praha: Argo, 2008, 193 s. Fórum. ISBN 978-80-257-0060-0. 23.Keramické kamenivo Liadrain. Liapor [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/cz/keramicke-kamenivo-liadrain 24.Keramické kamenivo Liapor. Liapor [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.liapor.cz/cz/keramicke-kamenivo-liapor 25.KONEČNÝ, Jozef. Bonsaj. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1991, 120 s. ISBN 80-215-0118-9. 26.Lodder Bonsai bv [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// lodderbonsai.nl/ 27.Mistral Bonsai [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.mistralbonsai.com/ 28.MIKULA, A. Naše stromy a keře. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1976. 152 s. 29.Moderní složky zahradnických substrátů. Zahrada web [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ zelinarska-vyroba/Moderni-%20slozky-zahradnickychsubstratu__s512x43014.html 30.My bonsai [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.mybonsai.me/

44

31.Nordic Bonsai Center [online]. 2013 [cit. 2013-05-06]. Dostupné z: http:// www.nordic-bonsai.dk/ 32.O perlitu. PERLIT s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http:// www.perlit.cz/?re=1&sk=2&me=2&ka=2&pk=3 33.OWEN, Gordon. Průvodce světem bonsají. České vyd. 1. Překlad Alena Vlčková. Praha: Svojtka, 1998, 128 s. ISBN 80-723-7077-4. 34.Perlit v zahradnictvní. PERLIT s.r.o. [online]. 2011 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.perlit.cz/?re=1&sk=2&me=2&ka=2&pk=2 35.Pěstební substrát – základ úspěchu. Úroda web [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/ Pestebni-substrat-%E2%80%93-zaklad-uspechu__s457x46928.html 36.PIKE, Dave. Bonsai: step by step to growing success. 35th printing. Ramsbury, Marlborough, Wiltshire: Crowood Press, 1989, 128 p. ISBN 18-522-3128-9. 37.POKORNÝ, J. a FÉR, F., Listnáče lesů a parků. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1964. 365 s. 38.PRESCOTT, David. Pěstujeme bonsaje. 1. vyd. Praha: Beta, 2004, 160 s. ISBN 80-730-6096-5. 39.PRESCOTT, David a Colin LEWIS. Pocket bonsai. London: New Holland Publishers, 2004, 192 p. ISBN 18-433-0586-0. 40.Produkty. AGRO CS [online]. 2008 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http:// www.agrocs.cz/zahradni-divize/produkty/substraty/ 41.RYŠÁN, Miloslav. Bonsaje: vše o pěstování a tvarování. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2007, 144 s. Zahrada (Computer Press). ISBN 978-80-251-1858-0. 42.RYŠÁN, Miloslav. Bonsaj. 2. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1989, 160 s. 43.SKÁLOVÁ, Kamila. Pěstujeme a tvarujeme bonsaje. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 83 s., [16] s. barev. obr. příl. Česká zahrada. ISBN 978-80-247-1691-6. 44. SOUKUP, J.; MATOUŠ, J. et al. Výživa rostlin, substráty, voda v okrasném zahradnictví. 1. vyd. Praha: SZN, 1979. 288 s. ISBN 07-105- 79. 45.STEWART, Christine. Bonsai. Praha: Artia, 1987, 112 s.

45

46.STUDENT, By Shirley a Colin LEWIS. Beginning bonsai: the gentle art of miniature tree growing. 1st ed. Rutland, Vt: C.E. Tuttle, 1993, 192 p. ISBN 978-080-4817-295. 47.SQUIRE, David. The bonsai specialist. London: New Holland, 2004, 80 s. ISBN 978-184-3305-439. 48.SQUIRE, David. The Bonsai Bible Raising Exotic Miniature Trees in Your Home. New Holland Pub Ltd, 2008, 160 s. ISBN 978-184-7732-309. 49.ŠKVOR, Petr. Bonsaj. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 160 s. Česká zahrada. ISBN 978-80-247-2414-0. 50.ŠTOLC, Karel Jan. Bonsai: [základní škola pro pěstitele bonsají]. České Budějovice: Dona, 1998, 128 s. ISBN 80-861-3606-X. 51.Terramol. Damolin [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http:// damolin.com/Default.aspx?ID=827 52.Výroba Keramzitu. Keramzit.cz [online]. 2008 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://www.keramzit.cz/vyroba-keramzitu/ 53.Zemina pro bonsaje. RAŠELINA SOBĚSLAV [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://raselina.cz/produkty/d:zemina-pro-bonsaje 54.Zeolit - příměs do substrátů. Kámen zeolit [online]. 2013 [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://kamenzeolit.cz/zeolit-primes-do-substratu

46