MASARYKOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta sportovních studií Katedra kineziologie
DIPLOMOVÁ PRÁCE Výuka první pomoci u příslušníků mobilního dohledu Celní správy v České republice
Vedoucí diplomové práce: Mgr. Zdeňka Kubíková, Ph.D.
Vypracoval: Bc. Petr Gigerich Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek
Brno, 2013
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v použitých zdrojích.
V Břeclavi dne 20. dubna 2013
…………………………..
Děkuji vedoucí práce Mgr. Zdeňce Kubíkové, Ph.D., za poskytnutí odborných rad a materiálů pro zpracování závěrečné diplomové práce. Rodině za trpělivost při studiu, a také svým kolegům za ochotu a spolupráci při vyplňování dotazníku a poskytování informací k tématu.
Obsah Úvod .................................................................................................................... 7 1. Stav dosavadních poznatků ................................................................ 9 1.1
Vznik a vývoj celní správy ................................................................ 9
1.1.1 Orgány celní správy ........................................................................... 11 1.1.2 Kompetence celní správy ................................................................... 12 1.1.3 Mobilní dohled, náplň práce a jeho organizační struktura ................ 15 1.1.4 Vzdělávací systém příslušníků mobilního dohledu celní správy....... 19 1.1.4.1 Institut vzdělávání………………………………………………. 19 1.1.4.2 Oddělení služební přípravy a logistiky…………………………. 21 1.1.4.3 Instruktor služební přípravy……………………………………. 22 1. 2 Vzdělávací programy první pomoci ................................................... 24 1.2.1 První pomoc ve vzdělávacím systému celní správy .......................... 24 1.2.2 Předmět první pomoc určený pro instruktory služební přípravy ...... 24 1.2.3 Kurz první pomoci Českého červeného kříže .................................... 25 1.2.4 Opakovací kurzy první pomoci ......................................................... 25 1.2.5 Přezkoušení z odborné způsobilosti, oblast poskytování první pomoci ............................................................................................... 26 1.3
Zákony a předpisy – první pomoc ..................................................... 29
1.3.1 Celní zákon ........................................................................................ 29 1.3.2 Úřední záznam o použití donucovacích prostředků a poskytnutí první pomoci zraněné osobě ............................................................. 30 1.3.3 Trestní zákoník .................................................................................. 31 1.3.4 Zákoník práce .................................................................................... 31
1.4
Praktické zkušenosti celníků při poskytování první pomoci během výkonu služby ....................................................................... 32
1.4.1 Vybavení příslušníka mobilního dohledu-osobní lékárna ................ 32 1.4.2 Cvičení v poskytování první pomoci během výkonu služby v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému………………………………………………………......... 34 1.4.3 Reálné příklady poskytování první pomoci během výkonu služby ................................................................................................ 36
2. Cíl, výzkumné otázky a úkoly práce ........................................ 38 2.1 Cíl práce ................................................................................................ 38 2.2 Výzkumné otázky ................................................................................. 39 2.3 Úkoly práce ........................................................................................... 40
3. Metodika práce ........................................................................... 41 3.1 Popis a charakteristika zkoumaného souboru ....................................... 41 3.2 Organizace práce................................................................................... 41 3.3 Metody práce ........................................................................................ 42 3.4. Způsob zpracování dat .......................................................................... 42
4. Výsledky ...................................................................................... 43 4.1 Výsledky dotazníku .............................................................................. 44 .
5.
Shrnutí a závěry......................................................................... 57
5.1 Shrnutí ................................................................................................. 57 5.2 Závěry .................................................................................................. 58
Seznam použité literatury ................................................................ 60
Internetové zdroje Seznam zkratek Seznam použitých grafů Seznam obrázků Seznam tabulek Seznam příloh
RESUMÉ
Úvod V rámci přímého výkonu služby při pátrání po zboží uniklé celnímu dohledu, může docházet u příslušníků skupin mobilního dohledu celní správy k nejrůznějším typům poranění či zranění, která si vyžadují okamžitou reakci na vzniklou událost. Tyto skupiny se dostávají do situací, kdy je zapotřebí vynutit si zákonná práva za pomocí služebního zákroku, čímž dochází k vysokému ohrožení života a zdraví zakročujících celníků, pachatele nebo nezúčastněných osob. Je potřeba si uvědomit, že každý příslušník celní správy zařazený ve skupině mobilního dohledu nosí u sebe ve službě kromě donucovacích prostředků jako je slzotvorný prostředek, teleskopický obušek či pouta, také služební střelnou zbraň. Jedna věc je být schopen donucovací prostředky a zbraň použít, ale druhá věc je umět poskytnou první pomoc zraněné osobě, jak to ukládá Zákon o Celní správě České republiky, 17, § 46 odst. 1,2 (2012). Během výkonu služby se také často stává, že se celníci objeví jako první při dopravních autonehodách a jsou odkázáni sami na sebe, na své znalosti získané ze služební přípravy. Pracuji u Celní správy (dále jen CS) na odboru pátrání, oddělení Taktických činností jako referent Taktické mobilní skupiny u Celního úřadu pro Jihomoravský kraj (dále jen CÚ). Má hlavní pracovní náplň spočívá ve specializovaných činnostech pátrání po zboží uniklé celnímu dohledu a podpoře pátrání. Zároveň jsem instruktorem služební přípravy (od roku 2004) a zkušebním komisařem. Služební příprava je nedílnou součástí komplexního vzdělávacího systému v celní správě, jejíž hlavní náplní je naučit správně jednat příslušníky celní správy ve výkonu na nebezpečí, která mohou kdykoliv ve službě nastat. Instruktor je v podstatě pedagog, jehož hlavním úkolem je vzdělávat příslušníky v základní i speciální služební přípravě. Jedním z předmětů základní služební přípravy je první pomoc, jejímž cílem je připravit příslušníka jak po teoretické, tak po praktické stránce v této oblasti. Myslím si, že umět poskytnout první pomoc musí být prioritou a samozřejmostí u každého příslušníka bezpečnostního sboru. Síla bezpečnostního sboru spočívá nejen ve skupině, ale především v jednotlivcích.
7
Diplomová práce je rozdělena na dvě části, a to na část analýzy současných poznatků a část výzkumnou. Cílem první teoretické části je seznámit se obecně s celní správou, jejím vzdělávacím systémem a zjistit současný stav vzdělávání první pomoci u příslušníků mobilního dohledu. Teoretickou část rozdělím na čtyři kapitoly. V první se věnuji vznikem a historií celní správy, zde zčásti doplňuji informace z mé bakalářské práce. Dále popisuji kompetence a orgány celní správy, organizační strukturu mobilního dohledu a vzdělávací systém. V druhé kapitole se zabývám vzdělávacím programem se zaměřením na první pomoc. Ve třetí kapitole se zaměřuji na služební předpisy a zákony vztahující se k poskytování první pomoci. Ve čtvrté kapitole předkládám praktické zkušenosti celníků při poskytování první pomoci během výkonu služby. Druhá část vychází z části teoretické tj. ze současného stavu vzdělávání celníků v oblasti poskytování první pomoci. Provádím výzkumné šetření formou dotazníku, interpretaci a analýzu jeho výsledků. V práci čerpám informace především z odborné literatury, internetu, služebních předpisů a intranetu (Příloha č. 1) Povolení čerpání informací z intranetu celní správy, a vlastních zkušeností instruktora služební přípravy, a také z přímého výkonu služby v Taktické mobilní skupině.
8
1.
Stav dosavadních poznatků
1.1
Vznik a vývoj celní správy Clo je úzce spojeno s vývojem obchodu a obchod je tak starý, jak je staré
lidstvo samo. S prvními písemnými zmínkami o clech se setkáme již v záznamech ze starověké Mezopotámie, kde cla tvořila část příjmů chrámů. Doklady o existenci celníků najdeme i v Písmu svatém (Bibli). Například v Novém zákoně, v Evangeliu sv. Matouše, kde je zmínka o hostině Krista u celníka Matouše. Celní řemeslo patří k nejstarším povoláním vůbec. Bibličtí celníci byli výběrčí cla v Judei pro Řím. Toto povolání a samozřejmě jeho provozovatelé, celníci, byli svým židovským okolím opovrhováni (www.celnisprava.cz/cz/ Stranky/search.aspx?k=historie, 2009, 10.10. 2012). Ve středověku si panovníci uvědomovali význam vybírání cla a ochranu území na hranicích před nepřáteli. Pověřenými „zvláštními“ úředníky, kteří vybírali tyto poplatky spojené s dovozem zboží byli celníci. Výběr upravovali zvláštní privilegia v podobě listin, mandátů a patentů, které vydávali všichni panovníci a vládci rodu Přemyslovců, Lucemburků, Jagelonců a Habsburků. Takto získané výnosy putovali nejen do státní kasy, ale i vrchnosti církevní i světské. Po r. 1848 feudální vrchnost nahradila státní moc a byly vybudovány nové centrální orgány monarchie, ministerstva. Celnictví spravovalo ministerstvo financí(www.celnisprava.cz/cz/Stranky/search.aspx?k=historie,2009,10.10. 2012). V době rakouské monarchie v 19. století celníci zajišťovali výběr cel (původně tzv. třicátků), správu státních monopolů, jež se při obchodování uplatňovaly (sůl, tabák). Značný důraz se kladl na ostrahu státních hranic rakouského mocnářství. V roce 1850 vznikl jednotný vnitřní trh v rámci rakouské monarchie, kdy císařským patentem byla zrušena celní hranice mezi Uhrami a západní částí říše. Ve 2. polovině 18. století, s rozvojem průmyslové výroby, dochází k uplatňování a posilování protekcionismu, v rámci kterého stát podporuje export domácích producentů a chrání vnitřní trh - domácí výrobce.
9
Vznik samostatného československého státu v roce 1918 nepřináší žádné významné změny v úpravě a organizaci celnictví. Celní orgány Československé republiky již ve 20. letech 20. století byly v gesci Ministerstva financí. Správu cel za první republiky a dohled nad pohybem celního zboží vykonávaly celní úřady I. a II. třídy, podléhající zemským finančním ředitelstvím. Další složkou (krom celních úřadů) celních orgánů byla finanční stráž, zahrnující dvě složky, kdy jedna se zaobírala důchodkovou kontrolou a druhá se nazývala pohraniční finanční stráž. Je na místě zmínit účast příslušníků finanční stáže v oddílech tzv. stráže obrany státu (SOS), jež se v období mnichovské krize utkávaly s paramilitárními oddíly sudetoněmeckého Freikorpsu. V době trvání Protektorátu Čechy a Morava byly české země součástí říšského celního území, což znamenalo likvidaci autonomní celní činnosti na našem území. Po skončení druhé světové války byla činnost československých celních orgánů obnovena, celní orgány byly opět začleněny do gesce Ministerstva financí a celní správa byla tvořena soustavou celních úřadů, okrskových celních správ a zemskými finančními ředitelstvími. Na podzim 1947 přistoupilo Československo na ženevských jednáních ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu (General Agreement on Tariffs and and Trade - GATT). Nástup KSČ k moci v únoru 1948 přinesl i v oblasti celnictví velké změny, především směrem k přizpůsobení se celních orgánů novému režimu jako jedné ze složek bezpečnostního aparátu totalitní moci. Funkce celní správy se musely přizpůsobit podmínkám socialistické ekonomiky. Vlastní výkon celnictví se - poněkud bizarně - přenesl do působnosti okresních a krajských národních výborů, kde byla v rámci finančních referátů zřízena celní oddělení (nezbytná jednotnost výkonu funkcí celních orgánů tak byla narušena roztříštěním do oddělených územních celků, s velmi omezenou možností koordinace). Od roku 1952 byla Celní správa začleněna pod Ministerstvo zahraničního obchodu, v jehož rámci vznikla Ústřední celní správa, které byly na celém území ČSR podřízeny celnice a tzv. odbočky celnic. Tato struktura, kdy celní orgány byly v gesci Federálního ministerstva zahraničního obchodu, pak prakticky
10
přetrvávala až do roku 1993, kdy 1. ledna vstoupil v platnost nový celní zákon č. 13/1993 Sb. Fiskální funkce celní služby, coby hlavní atribut poslání celních orgánů, byla obnovena až s příchodem změny společenských, politických a ekonomických poměrů v roce 1989 (www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd9801v12674-celni-sprava-ceske-republiky-co-vime-o-celnicich/, 18. 10. 2012). Po revoluci v listopadu 1989 došlo ke změnám nejen na politické sféře, ale také v celém státním aparátu nevyjímaje celní správu. V roce 1992 byla tehdejší Ústřední celní správa se všemi svými podřízeními složkami opět převedena z působnosti Federálního ministerstva zahraničního obchodu do působnosti Federálního ministerstva financí. Celní správa se tak vrátila ke svému původními poslání, výběru cel a jiných daní, ochraně vnějších hranic a dalším činnostem v oblasti
celního
řízení
a
dohledu
(www.Celnisprava.cz/cz/Stranky/search
.aspx?k=historie, 2009, 10. 10. 2012). 1. května 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie. Zanikly všechny hraniční přechody kromě mezinárodních letišť, přestaly se provádět pravidelné kontroly na hranicích. Celní správě přibyly nové kompetence především správa spotřebních daní, společné zemědělské politiky, kontroly zaměřeny na zaměstnávání cizinců atd. „Nová“ celní správa od té doby prošla a neustále prochází složitým procesem transformace a organizačních změn (www.celnisprava.cz/cz/Stranky/search.aspx?k=historie, 2009, 10. 10. 2012). 1.1.1
Orgány celní správy Od 1. 1. 2013 dochází k účinnosti nového Zákona o Celní správě České
republiky, 17, (2012), který nahrazuje původní zákon z r. 1993. Hlavní změnou v tomto zákoně je organizační struktura, a to přechod z tří stupňového řízení na dvou stupňové, čímž dochází k jejímu zjednodušení. Zákon hovoří přímo o orgánech celní správy takto:
„Celní správa České republiky je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem.
11
Jako orgány celní správy se zřizují Generální ředitelství cel (dále jen GŘC) a celní úřady, které jsou správními úřady a organizačními složkami státu.
Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí (dále jen ministerstvo). Celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel.
Generální ředitelství cel je účetní jednotkou. Celní úřady nejsou účetními jednotkami a pro účely hospodaření s majetkem státu, účetnictví a pracovněprávních vztahů mají postavení vnitřních organizačních jednotek Generálního ředitelství cel.
Příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva (Zákon o Celní správě České republiky, 17, (2012)).“
1.1.2
Kompetence celní správy Základní úlohou celních orgánů je správa cel. V souvislosti se správou cel hovoříme o celním řízení. Celní řízení nelze zaměňovat s daňovým řízením, kdy celní řízení je specifickým správním řízením, které upravuje správu cel a především postavení zboží při obchodu mezi subjekty sídlícími v Evropské unii a subjekty sídlícími ve třetích zemích (tedy zemích odlišných od členských států Evropské unie). Významným prvkem, který je obsažen v celním řízení, respektive v celním dohledu, je uplatňování neobchodně politických opatření, kam patří uplatňování zákazů a omezení dovozu, vývozu a transferu některých komodit, zajištění zdravotní nezávadnosti dovážených potravin, nezávadnosti léků atd. Od okamžiku členství České republiky v Evropské unii od 1. 5. 2004, jsou postupy v celním řízení upraveny primárně legislativou Evropské unie, a to nařízením Rady č. 2913/92 Celní kodex společenství a prováděcím předpisem k Celnímu kodexu, kterým je nařízení Komise č. 2454/93, na něž navazuje, v rámci národní legislativy, Zákon o Celní správě České republiky 17, (2012).
Další, velmi významnou kompetencí českých celních orgánů je správa vymezených daní, kdy celní orgány vedou daňová řízení v procesním postavení správce daně, přičemž se řídí procesní normou - Zákon o správě daní a poplatků, 337, (1992). Celní orgány spravují od 1. 1. 2004
12
veškeré spotřební daně, na základě Zákona o spotřebních daních, 353, (2003). S tím souvisí i kompetence v oblasti správy daně z lihu a kontroly spotřebitelského balení lihu, založené samostatně na základě Zákona o lihu, 61, (1997) a Zákona o povinném značení lihu, 676, (2004). Celní orgány od 1. 1. 2008 spravují ekologické daně na základě Zákona o stabilizaci veřejných rozpočtů, 261, (2007). Konečně pak jsou celní orgány správcem daně z přidané hodnoty, to však pouze v případech dovozu zboží ze třetích zemí, kdy deklarant není v Česku registrován jako plátce DPH dle Zákona o dani z přidané hodnoty, 235, (2004).
Celní orgány mají z titulu ustanovení § 12 odst. 2 trestního řádu Zákon o trestním řízením soudním, 141, (1961), statut orgánu činného v trestním řízení, a to v postavení policejního orgánu. To znamená, že jsou, stejně jako Policie ČR, oprávněny v rámci trestního řízení vykonávat úkony až do ukončení přípravného trestního řízení (např. mohou, při splnění zákonem stanovených podmínek, užívat i operativně pátrací prostředky, jako např. odposlechy). Tato oprávnění celních orgánů se vztahují na celní orgány pověřené řízením o trestných činech spáchaných porušením celních předpisů a předpisů o dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, a to i v případech, kdy se jedná o trestné činy příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů a služeb, a dále porušením právních předpisů při umístění a pořízení zboží v členských státech evropských společenství, je-li toto zboží dopravováno přes státní hranice České republiky, a v případech porušení předpisů daňových, jsou-li celní orgány správcem daně podle zvláštních právních předpisů.
Celní správa na základě Zákona o zaměstnanosti, 435, (2004) je oprávněna ve vztahu k cizincům pocházejícím ze zemí, které nejsou členskými státy Evropské unie, kontrolovat, zda tito cizinci, pokud v tuzemsku vykonávají práci pro zaměstnavatele, vykonávají takovou práci v souladu s povolením vydaným k zaměstnání, nebo v souladu s
13
povolením k dlouhodobému pobytu vydanému za účelem zaměstnání ve zvláštních případech - zelenou kartou, je-li podle zákona o zaměstnanosti splnění takových kritérií vyžadováno.
Celní správa vykonává kompetence v oblasti dělené správy, při nichž celní orgány působí v procesním postavení správců daně na základě Zákona o správě daní a poplatků ustanovení § 1 odst. 4 zákona, 337, (1992) a Zákona o dopadech, 185, v § 5 odst. 4 písm. m, (2004). Smyslem této činnosti je vybírání a vymáhání peněžitých plnění v souladu se zákonem stanovených orgány státní moci odlišnými od celních orgánů. S nabytím účinnosti Správního řádu, 500, v ustanovení § 106 (2004), pak celní správě v souvislosti se získáním kompetence výkonu dělené správy připadlo postavení obecného správce daně, který zajišťuje na žádost jiných správních orgánů vymáhání povinností peněžitých plnění vyplývajících ze správních rozhodnutí.
Celní orgány dohlížejí (a mají sankční oprávnění) nad dodržováním Zákona o ochraně ovzduší, 86, (2002), jenž stanovuje osobám uvádějícím do volného daňového oběhu benziny či motorovou naftu povinnost uvádět do volného daňového oběhu minimální množství biopaliv.
Celní orgány působí také coby správní orgán vykonávající kontrolu a dohled v oblasti ochrany duševního vlastnictví, a to na základě zákona o opatřeních týkajících se dovozu, vývozu a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva Zákona o ochraně duševního vlastnictví, 191, (1999), a dále na základě Zákona o ochraně spotřebitele, 634, (1992)
Celní správa vykonává na základě Zákona o silniční dopravě, 111, § 34 (1994), kontrolní činnosti v oblasti silniční dopravy. Jde především o vážení nákladních vozidel na základě § 5 odst. 4 písm. j) zákona o celní správě kontrolu silničních poplatků - dálničních kupónů, kontrolu plnění podmínek pro přepravu nebezpečných nákladů (ADR), odborný
14
dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční nákladní dopravě a ve věcech mezinárodní dopravy osob (AETR), kontrolu nad mýtnými transakcemi.
Celní orgány vykonávají kompetence v oblasti dohledu a kontroly nad obchodováním s vojenským materiálem dle Zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, 38, (1994) a dále v oblasti dohledu a kontroly nad vývozem zboží dvojího užití na základě Zákona o provádění režimu evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, též nazývaný COCOM, 594 (2004).
Na základě Zákona o obalech, 477, (2001), jsou celní orgány oprávněny kontrolovat, zda obaly nebo balené výrobky dovážené do České republiky nebo přepravované z členských států Evropské unie do České republiky splňují požadavky tohoto zákona.
Na základě Zákona o dopadech, 185, (2001), celní orgány vykonávají veřejnou
správu
(kontrolní
činnost)
v
oblasti
odpadového
hospodářství(http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd9801v12674-celni-sprava-ceske-republiky-co-vime-o-celnicich/,
18.
10. 2012). 1.1.3
Mobilní dohled, náplň práce a jeho organizační struktura Jak uvádím výše, se vstupem České republiky do Evropské unie v roce
2004 Celní správa změnila nejen svou organizační strukturu, styl práce, ale především převzala kompetence, které si vyžádaly vznik mobilních skupin, které působí po celém území České republiky. Mobilní skupiny můžeme rozdělit do dvou samostatných skupin, a to na mobilní dohled celního úřadu a taktické mobilní skupiny spadající pod oddělení pátrání celního úřadu. Obě skupiny vykonávají podobnou činnost, přičemž taktické mobilní skupiny jsou vybavenější a provádějí speciální činnosti v oblasti pátrání po zboží uniklé celnímu dohledu. Odhalují tajné schránky při nezákonném dovozu, vývozu či tranzitu především omamných a psychotropních látek, vybraných výrobků (cigaret, lihu a lihovin).
15
Spolupracují s policejním orgánem celní správy při závěrečných realizacích trestních spisů, a to především zajišťování bezpečnosti, služebních zákroků, provádějí eskorty pachatelů a dalších úkonů. Spolupráce také probíhá s jinými bezpečnostními sbory, především s policií ČR (skupiny kriminální policie a vyšetřování, národní protidrogová centrála, ale i s útvarem pro odhalování organizovaného zločinu), vojenskou policií či vězeňskou službou. Skupiny mobilního dohledu - oficiální znak mobilního dohledu (Obrázek č. 1) se jako celek s postupem času staly jedním z hlavních pilířů celní správy s nejpočetnějším personálním obsazením (Tabulka č. 1) Rozdělení mobilního dohledu dle počtu příslušníků v jednotlivých skupinách. Zdroje uvedeny v tabulce č. 1 jsem získal na základě mailové korespondence s vedoucím mobilního dohledu GŘC Praha ze dne 9. 8. 2012, (Příloha č. 2). Hlavní náplní skupin mobilního dohledu je:
Pátrání po zboží uniklém nebo odňatém celním orgánům,
kontrola v oblasti vybraných výrobků (tabákové výrobky a cigarety, lihoviny, minerální oleje),
kontrolní činnost v systému elektronického mýtného a dálniční kupóny,
ochrana vnitřního trhu a spotřebitele,
silniční kompetence ADR (přeprava nebezpečných látek),
CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin),
přes hraniční přeprava odpadů,
silniční kontroly na nezákonný dovoz či držení omamných a psychotropních látek,
spolupráce s velkokapacitním rentgenem,
spolupráce s útvary pátrání Celní správy,
spolupráce s Policií České republiky,
spolupráce s Vojenskou policií,
spolupráce s Vězeňskou službou České republiky.
16
Obr. č. 1 Znak mobilní dohled (http://portal.cs.mfcr.cz/grc/odbor33/default.aspx, 12. 2. 2013)
17
Schéma organizační struktury mobilního dohledu celní správy
Generální ředitelství cel Praha
Odd. Metodiky mobilního dohledu
Odd. Dopravních kontrol
Velkokapacitní RTG
Celní úřad
Odd. Kynologie
Odd. Taktické mobilní skupiny
Odd. Výkonového zpoplatnění
Odd. Mobilního dohledu
(http://portal.cs.mfcr.cz/grc/odbor11/default.aspx, 2012, 13. 11. 2012)
tab. 1: Rozdělení mobilního dohledu dle počtu příslušníků v jednotlivých skupinách Počet příslušníků Taktická mobilní skupina
110
Počet příslušníků Mobilní dohled
600
Počet příslušníků Výkonového zpoplatnění
315
Počet příslušníků Kynologie
40
Počet příslušníků Velkokapacitního RTG
18
8
1.1.4
Vzdělávací systém příslušníků mobilního dohledu celní správy Celník, který pracuje v mobilním dohledu, musí projít různými druhy
teoretických i praktických školení, aby se připravil na samotný výkon služby, ale také na rizika spojena s kontrolní činností. Je důležité, aby uměl reagovat na nečekané události, které mohou během služby nastat nejen v podobě služebního zákroku, pomoci v nutné obraně, či krajní nouzi, ale také umět ošetřit nebo poskytnout první pomoc zraněné osobě. Za zajištění vzdělávání nejen příslušníků mobilních skupin, ale všech pracovníků celní správy zodpovídá odbor 40 Generálního ředitelství cel odd. 403 – Institut vzdělávání a zdravotní péče, a také odbor 31 GŘC Pátrání odd. 316 Služební přípravy a logistiky. 1.1.4.1
Institut vzdělávání Odbor 40 GŘC odd. 403 organizuje vzdělání od přijetí nového příslušníka
celní správy do služebního poměru. Prvním stupněm je vstupní vzdělání, na něj navazuje základní odborná příprava (dále jen ZOP). Předměty vstupního vzdělání jsou:
Právní systém v České republice,
veřejné finance,
veřejná správa,
evropská unie,
komunikace a psychologie,
(http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor40/odd403/default.aspx, 20. 10. 2012). Po úspěšném složení písemného testu může celník postoupit na následující stupeň vzdělání - základní odbornou přípravu, probíhá internátní formou a obsahuje jak teoretickou, tak i praktickou část.
19
Teoretické předměty ZOP jsou:
Právní systém,
veřejná správa,
EU,
komunikace a psychologie,
služební poměr příslušníka bezpečnostního sboru,
etika a integrita, historie celnictví,
integrovaný záchranný systém,
právo celní, daňové, správní, trestní,
celní politika a tarif.
Praktické předměty ZOP jsou:
Celní řízení,
daňové řízení,
kontrolní činnosti,
mobilní dohled a pátrání,
služební příprava,
(http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor40/odd403/Celn%20vzdlvac%20programy/Proje kt%20a%20specifikace%20ZCK/102005-8450 2008 % 20Vz dělávací%20 projek t_ZCK.pdf, 20. 10. 2012). Po úspěšném složení zkoušek ZOP celník musí projít dalším kolem vzdělávání, a to speciální odbornou přípravou (dále jen SOP). Ta se odvíjí podle toho, na které služební místo je při vstupu do služebního poměru celník zařazen, popřípadě při změně doposud vykonávané činnosti. Těchto kurzů je v současnosti celkem 26 a jsou v podstatě rozšířením znalostí z některých výše uvedených předmětů ZOP. Vzhledem ke skutečnosti, že Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 361, § 11 odst. 1 (2003) přijímá příslušníka na dobu určitou, a to na tři léta, musí po tomto zkušebním období složit služební zkoušku. Cituji:
20
„Služební zkoušku tvoří část písemná a ústní, popřípadě též část praktická. Jejím účelem je ověřit, zda příslušník má znalosti potřebné pro zařazení do služebního poměru na dobu neurčitou“ (Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, 361, § 11 odst. 1 (2003)). Následující vzdělávání je určeno jen pro vybrané příslušníky, jedná se především o jazykovou přípravu (anglický, německý, ruský jazyk), manažerskou přípravu nebo ostatní vzdělávací akce. Ostatní vzdělávací akce zahrnují:
Komunikace v praxi mobilního dohledu,
kontrola konstrukčních dutin dopravních silničních prostředků,
pedagogické minimum,
e-learning,
(http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor40/odd403/Veobecn%20pprava/Forms/AllItems. aspx, 20. 10. 2012). 1.1.4.2
Oddělení služební přípravy a logistiky Odbor 31 GŘC odd. 316 – Služební přípravy a logistiky zajišťuje
kontinuální vzdělávání příslušníků celní správy po celou dobu jejich působení v bezpečnostním sboru, důležitou pro jejich přímý výkon. Toto vzdělávání probíhá prostřednictvím instruktorů služební přípravy, ať už u instruktorů v plném pracovním úvazku, nebo v kumulované funkci. Služební přípravu upravuje služební předpis č. 42/2009, jehož cílem je:
Obsah a rozsah služební přípravy,
kategorie služebních míst celníků pro provádění služební přípravy a pro zjišťování fyzické způsobilosti,
způsob ověřování úrovně znalostí a dovedností celníků v jednotlivých předmětech služební přípravy,
požadavky na tělesnou zdatnost pro výkon služby celníka,
(Služební předpis číslo 42/2009 Služební příprava, kategorie služebních míst a zjišťování fyzické způsobilosti k výkonu služby).
21
1.1.4.3
Instruktor služební přípravy Vzdělávání celníků v rámci služební přípravy probíhá prostřednictvím
instruktorů služební přípravy. Každý instruktor služební přípravy je povinen absolvovat základní kurz, který ho opravňuje řídit a organizovat výcvik na svém útvaru v plném rozsahu. Základní výcvik instruktora (dále jen ZVI) upravuje služební předpis číslo 42/2009.
Cílem základního výcviku instruktora je příprava instruktorů na výuku a výcvik celníků v základních předmětech služební přípravy (taktická příprava, fyzická příprava, profesní sebeobrana a střelecká příprava),
obsahem ZVI jsou mimo předmětů uvedených v odstavci 1 zdravotní a psychologická příprava,
nedílnou součástí ZVI je kurz „Pedagogické minimum“ organizovaný podle vlastního vzdělávacího projektu,
instruktor není povinen absolvovat pedagogické minimum v případě, že má středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání pedagogického nebo andragogického zaměření,
ZVI je organizován výlučně internátní formou. Celková délka ZVI je 5 týdnů s časovou dotací 200 hodin. Časová dotace je rozdělena následovně: a) 40 hodin střelecká příprava, b) 40 hodin profesní sebeobrana, c) 40 hodin taktická příprava, d) 40 hodin pedagogické minimum, e) 20 hodin fyzická příprava, f) 16 hodin zdravotní a psychologická příprava, g) 4 hodiny závěrečné přezkoušení.
ZVI je zakončen závěrečným přezkoušením před zkušební komisí, kterou jmenuje ředitel sekce 03 - Pátrání GŘC. Přezkoušení se skládá z teoretické
22
a praktické části a probíhá v souladu se schváleným vzdělávacím projektem k této vzdělávací akci,
na základě úspěšného absolvování ZVI a splnění všech kritérií závěrečného přezkoušení je instruktorovi ředitelem sekce 03 - Pátrání GŘC vystaveno osvědčení (Příloha č. 3) (Služební předpis č. 42/2009 Služební příprava, kategorie služebních míst a zjišťování fyzické způsobilosti k výkonu služby). Toto osvědčení opravňuje instruktora organizovat výcviky zaměřené na
střetný boj a sebeobranu, dále pak na střelecké, fyzické a taktické výcviky - dle potřeb jednotlivých útvarů. Toto osvědčení je vydáno na dobu neurčitou. Každý instruktor je povinen účastnit se 2 x v roce týdenního soustředění, kde je na závěr přezkoušen z probraných témat. V rámci prověrek ze služební přípravy, které se opakují každé dva roky, je instruktor jako každý celník přezkoušen ze sebeobrany, taktické přípravy, střeleckých dovedností a fyzické přípravy. V první kapitole jsem představil celní správu jako organizační složkou státní správy, jejím vývojem, kompetencemi, strukturou se zaměřením na mobilní dohled. Rozebral jsem kompletně celý vzdělávací systém příslušníků celní správy respektive mobilního dohledu, a také z části služební přípravu a průběh vzdělání instruktora služební přípravy. Pokud se v práci vrátíme zpět, zjistíme, že ve vzdělávacím systému celní správy jako celku předmět poskytování první pomoci je v rámci služební přípravy okrajová oblast. Vzdělávací systém v této oblasti je podle mého názoru nedostatečný a neodráží reálné potřeby jednotlivých útvarů. Proto se ve druhé části zaměřím na současný stav vzdělávání příslušníků mobilního dohledu v oblasti první pomoci.
23
Vzdělávací programy první pomoci
1.2
Po přijetí příslušníka celní správy do služebního poměru je každý celník povinen projít vzdělávacím programem, který je zpočátku obecný pro všechny, později je kategorizován podle toho, na které služební místo je při nástupu ustanoven.
V následujících
podkapitolách
probírám
důkladně
vzdělávací
programy první pomoci u celní správy. 1.2.1
První pomoc ve vzdělávacím systému celní správy Předmět poskytování první pomoci se v první části vstupního vzdělání
vůbec nevyskytuje. V základní odborné přípravě je celník povinen absolvovat služební přípravu, jejíž součástí je také předmět První pomoc. Časová dotace činí 4 hodiny. Na konci ZOP je celník povinen vykonat komplexní zkoušku ze služební přípravy. V oblasti střelecké přípravy je část zkoušky prováděna písemnou formou testu, kde je 5 otázek, které jsou zaměřeny na poskytování první pomoci. Ve speciální odborné přípravě předmět První pomoc není zakotven, nebo se stává součástí některého z předmětů SOP jako okrajová oblast. 1.2.2
Předmět první pomoc určený pro instruktory služební přípravy Jak uvádím již výše, instruktor služební přípravy musí absolvovat Základní
výcvik instruktora, aby svou instuktorsko-pedagogickou činnost mohl provádět v plném rozsahu. V rámci ZVI je povinen absolvovat 16 hodin zdravotní a psychologické přípravy. Tento výcvik jsem absolvoval v roce 2009 a z vlastní zkušenosti musím konstatovat, že 16 hodin nebylo naplněno ani z poloviny časové dotace k tomu určené služebním předpisem. Zdravotní přípravu přednášela osoba bez kvalifikace a praxe. Myslím si, že toto není ta správná cesta, protože instruktor, který se vrátí zpět na svůj útvar, plně zodpovídá za kompletní výcvik včetně střeleckého. V případě jakéhokoliv zranění je vše na instruktorovi. Je první, kdo musí rychle reagovat a organizovat. Navíc musí jednou za dva roky proškolit v poskytování první pomoci své kolegy dle služebního předpisu č.
24
42/2009, cituji: „Výcvik v předmětu zdravotní příprava je prováděn 1x za dva roky v místě služebního působiště v rozsahu 4 hodiny“. Každý instruktor je povinen absolvovat kurz první pomoci Českého červeného kříže. Kurz první pomoci Českého červeného kříže
1.2.3
V rámci vzdělávání instruktorů služební přípravy instruktor absolvuje kurz první pomoci, který organizuje Český červený kříž (dále jen ČČK). Obsahem kurzu je jak teoretický výklad, tak praktické nácviky. Kurz trvá 5 dní a je zakončen zkouškou, obsah kurzu je uveden v (Příloha č. 5) Náplň kurzu první pomoci ČČK pořádaného pro instruktory služební přípravy. Po úspěšném absolvování tohoto kurzu, obdrží účastník Průkaz absolventa základní normy zdravotnických znalostí (Obrázek č. 2, 3), který je uveden v (Příloha č. 4). Hlavním důvodem, proč je instruktor vysílán na tento kurz je povinnost instruktora zajistit na nácvik ostrých střeleb zdravotníka. Školení provádí zdravotníci z praxe, nejčastěji z letecké záchranné služby nebo rychlé záchranné služby. Podle mého názoru je to nejpřínosnější a nejkvalitnější školení první pomoci, které jsem během své služby u celní správy absolvoval, má úroveň a smysl. Instruktor se zpravidla tohoto školení ve své kariéře účastní pouze jednou. Já jej absolvoval v roce 2005. 1.2.4
Opakovací kurzy první pomoci Po absolvování kurzu ČČK, probíhaly opakovací kurzy, které ovšem
organizovalo oddělení Zdravotní péče Generálního ředitelství cel, za přítomnosti závodního lékaře a zdravotní sestřičky. Délka opakovacího školení byly pouhé dva dny.
25
Náplň opakovacího kurzu první pomoci pořádaného pro instruktory služební přípravy
1. den 1. Stavba a funkce lidského těla 2. Krevní oběh, krev 3. Autonehoda 4. Video – názorné ukázky poskytování první pomoci
2. den 1. Praktický nácvik KPR na cvičné figuríně 2. Praktický nácvik – jednání celníka při autonehodě – organizace, vytažení raněných z vozidla poskytnutí první pomoci, zajištění bezpečnosti Poslední opakovací kurz proběhl v roce 2010. V současné době žádné kurzy první pomoci v celní správě neprobíhají a nejsou ani v plánu z finančních důvodů. Úroveň tohoto kurzu, byť krátkého nelze srovnávat s kurzem ČČK popsaným výše. Veškerá činnost související se vzděláváním první pomoci v současné době závisí na samotné aktivitě instruktora služební přípravy a služebním funkcionáři. 1.2.5
Přezkoušení z odborné způsobilosti, oblast poskytování první pomoci V rámci služebního předpisu č. 42/2009, je každý celník zařazený na
mobilním dohledu povinen složit každé dva roky zkoušky z odborné způsobilosti. Zkoušky se týkají sebeobrany, fyzické, taktické a střelecké přípravy, jejíž součástí je kromě praktických dovedností teoretický test ze střelecké přípravy, který obsahuje vždy čtyři otázky z poskytování první pomoci. Poslední zkoušky proběhly v průběhu května v roce 2012. Níže uvádím příklad testových otázek jednoho z testů:
26
1) Neodkladnou resuscitaci zahajujeme: a) Úhozem pěstí na pření stranu hrudníku na místo hrudní kosti. b) Prudkým stlačením dlaní levé ruky oblasti mezi II. A III. mezižebřím vpravo pod pravým prsním svalem. c) Otevřením dýchacích cest záklonem hlavy tahem za bradu a čelo, dvěma vdechy z plic do polic a zahájením nepřímé masáže srdce stlačováním frekvencí cca 100 za minutu, 5-6 cm do hloubky. Poměr stlačení a vdechů je 30:2. 2) Jaké jsou nejčastější příčiny bezvědomí: a) Malá tržná rána hlavy, mdloba, oběhové potíže, škrcení, otrava kysličníkem uhelnatým, požití drog. b) Poranění hlavy, akutní otravy, cévní mozková příhoda (mrtvice), poruchy dýchání, šok, úrazy elektrickým proudem, utonutí. c) Bolestivé podměty, např. vytržení zubu, úder do varlat nebo jiných citlivých míst. 3) Postiženého v bezvědomí nemůžeme uložit do stabilizované polohy na boku: a) Když nedostatečně dýchá nebo nedýchá. b) Pokud má zlomenou horní nebo dolní končetinu. c) Pokud má nadměrnou tělesnou hmotnost. 4) Oživování organismu ukončujeme do: a) Minimálně 10 minut od zástavy oběhu a dechu. b) Minimálně 20 minut od zástavy oběhu a dechu. c) Ukončit resuscitaci může jen lékař, nebo vyčerpání zachránců. (test prověrka ze střelecké přípravy r. 2012, test číslo 1/A)
27
Ve druhé kapitole této práce jsem se zabýval vzdělávacím programem předmětu první pomoc v celní správě. Jak jsem zjistil, kurzů a přednášek zabývající se tímto tématem je velice málo. Po nástupu celníka a začlenění jej do komplexního vzdělávacího programu pouze v ZOP, jehož součástí je služební příprava, je zařazena zdravověda, a to v rozsahu 4 hodin celkem. Pokud není nový celník zařazen na místo instruktora služební přípravy v plném úvazku nebo neprovádí instruktorskou činnost v kumulované funkci, tak vzdělání první pomoci (pokud se nevzdělává sám) je povinen absolvovat 1 x za dva roky v časové dotaci 4 hodin, v podstatě před povinným přezkoušením, jak mu ukládá služební předpis č. 42/2009. Vše je závislé na uvolnění finančních prostředků na tento předmět. V časopise CLO-DOUANE, který vyšel v květnu 2012, píše vedoucí Služební přípravy a logistiky odbor.31 Generálního ředitelství cel k novelizaci předpisu služební přípravy o předmětu zdravotní příprava toto: „Byť jsem si jako předkladatelé návrhu novely spolu se služebními funkcionáři odborných a výkonných útvarů vědomi, že je to krok zpět, byl pro celníky zařazené na služebních místech v kategoriích III. a IV. Zrušen předmět zdravotní příprava. Důvodem návrhu této změny byla skutečnost, že mnohá celní ředitelství měla potíže s finančním zabezpečením výuky v tomto předmětu. Zdravotní příprava, přestože se výkonu služby dotýká, přímo nesouvisí s plněním povinností příslušníka celní správy. Proto by, po zvážení priorit a rozpočtových možností, zachována ve struktuře služební přípravy pouze pro celníky zařazené na služebních místech v kategoriích I. a II., u nichž je pravděpodobnost potřeby využití znalostí a dovedností v této oblasti nejvyšší.“ (Skřivan, Clo-Douane, str. 12, květen 2012)1
1
Rozdělení kategorií služebních míst - celníci I.-IV. Celníci jsou rozděleni do čtyř kategorií dle jejich služebního zařazení, podle rizikovosti výkonu služby. Celníci zařazeni ve skupinách mobilního dohledu jsou v kategorii II.1
28
1.3
Zákony a předpisy – první pomoc Každý celník, který je ve službě, je oprávněn použít donucovací
prostředky nebo zbraň pouze z důvodů, které jsou uvedeny v Zákoně o Celní správě České republiky, 17, v § 44 odst. 2., (2012). Cituji: „Donucovací prostředky je celník oprávněn použít v zájmu ochrany veřejného pořádku v místnostech nebo prostorech užívaných orgány celní správy, ministerstvem, orgány finanční správy nebo Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, v nichž orgány celní správy zabezpečují dodržování veřejného pořádku, a dále v zájmu ochrany bezpečnosti osob, své vlastní a majetku, proti osobě, která tyto osoby a majetek ohrožuje.“
Při použití služebního zákroku se celník vystavuje riziku zranění svého, pachatele či nezúčastněné osoby. Celní zákon stanovuje povinnosti jednání celníka po použití donucovacího prostředku nebo zbraně. Na celníky se též vztahuje i trestní zákoník. 1.3.1
Celní zákon Pokud se osobě proti, níž je veden služební zákrok, stane újma na zdraví,
ukládá celníkovi Celní zákon v § 46 povinnosti jednání celníka po použití donucovacích prostředků či zbraně toto:
„Jestliže celník zjistí, že při použití donucovacích prostředků došlo ke zranění osoby, je povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření“.
„Po každém použití zbraně, při kterém došlo ke zranění osoby, je celník povinen ihned, jakmile to okolnosti dovolí, poskytnout zraněné osobě první pomoc a zajistit lékařské ošetření. Dále je povinen učinit všechny neodkladné úkony, aby mohla být řádně objasněna oprávněnost použití zbraně“ (Zákon o Celní správě ČR, 17, § 46 (2012)).
29
1.3.2
Úřední záznamu o použití donucovacích prostředků a poskytnutí první pomoci zraněné osobě Jak jsem uvedl výše, celník je oprávněn použít donucovací prostředky či
zbraň k vynucování práv, které mu zákon ukládá. Mimo povinnosti, které celní zákon ukládá bezprostředně po služebním zákroku, musí celník bezodkladně, jakmile to okolnosti dovolí informovat služebního funkcionáře o tom, že provedl služební zákrok. Následně musí celník postupovat dle platných vnitřních předpisů, které nařizují přesný postup po použití služebního zákroku, sepsat úřední záznam v písemné i elektronické podobě a vložit do aplikací celního informačního systému a napsat mimořádnou událost. Následně uvádím příklad, jakým způsobem musí celník sepsat úřední záznam v písemné formě o použití donucovacích prostředků – pout, kde při služebním zákroku proti pachateli trestné činnosti došlo k lehkému zranění osoby pachatele. V tomto reálném případě jsou změněna data, a to jména účastníků, datum, místo a název realizace trestního spisu. „Dne 10. 10. 2011 při realizaci případu „Ptáček“ odd. 31 Organizované trestné činnosti Celního ředitelství Brno na adrese Novákova 15, Brno, došlo v 11:30 hod k provedení služebního zákroku, který byl směřován proti Karlu Novotnému, nar. 6. 9. 1966. Při provádění služebního zákroku se pan Novotný choval agresivně a neuposlechl opětovné výzvy níže uvedených zakročujících celníků. Proto byly použity hmaty, chvaty sebeobrany a jmenovanému v souladu s ust. § 38 odst. 1, 2 a 3 zákona č. 13/1993 Sb., v platném znění (dále jen“celní zákon“) přiložena na ruce pouta, a poté byla provedena bezpečnostní prohlídka. Při tomto služebním zákroku vůči panu Novotnému došlo k jeho poranění (odřenina), a to na lýtku levé nohy. V 11:50h byla pouta panu Novotnému odejmuta a v souladu s ust. § 41 odst. 1 celního zákona bylo jmenovanému nabídnuto ošetření způsobeného poranění. Odřenina byla ošetřena desinfekcí a byl přiložen sterilní obvaz. Poté si pan Novotný začal stěžovat na bolest levého kolena, načež mu bylo nabídnuto opětovné převezení k ošetření do Fakultní nemocnice Brno. Pan Novotný toto odmítl“ (Hlášení o použití
donucovacích prostředků/zbraně, služební předpis č. 12/2004). Ve službě se často stává, že celníci poskytují první pomoc osobám, u kterých nedochází k vynucování práva za použití donucovacích prostředků nebo zbraně. V tomto případě se na celníka vztahuje povinnost poskytnout první pomoc
30
zraněné osobě, či osobám jako by nebyl ve službě dle zákona Trestní zákoník, 40, § 150 (2009). 1.3.3
Trestní zákoník
„Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo jiného vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta“ (Trestní zákoník, 40, § 150, odst. 1 (2009).
„Kdo osobě, která je v nebezpečí smrti nebo jeví známky vážné poruchy zdraví nebo vážného onemocnění, neposkytne potřebnou pomoc, ač je podle povahy svého zaměstnání povinen takovou pomoc poskytnout, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti“ (Trestní zákoník, 40, § 150, odst. 2 (2009).
1.3.4
Zákoník práce Zaměstnavatel je povinen řídit se v případě mimořádných události při
organizaci poskytnutí první pomoci Zákoníkem práce, 262, § 102 odst. 6,7 (2006), který se též vztahuje na příslušníky celní správy. Níže cituji: „Zaměstnavatel je povinen přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace zaměstnanců včetně pokynů k zastavení práce a k okamžitému opuštění pracoviště a odchodu do bezpečí; při poskytování první pomoci spolupracuje s poskytovatelem pracovně-lékařských služeb. Zaměstnavatel je povinen zajistit a určit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání zejména poskytovatele zdravotnické záchranné služby, Hasičského záchranného sboru České republiky a Policie České republiky a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel je povinen zajistit ve spolupráci s poskytovatelem pracovně-lékařských služeb jejich vyškolení a vybavení v rozsahu odpovídajícím rizikům vyskytujícím se na pracovišti“ (Zákoník práce, 262, § 102, odst. 6, (2006)). „Zaměstnavatel je povinen přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování a zajišťovat zlepšování stavu pracovního prostředí a pracovních podmínek“ (Zákoník práce, 262, § 102, odst. 7, (2006)).
31
1.4
Praktické zkušenosti celníků při poskytování první pomoci během výkonu služby V práci se zmiňuji o tom, že se příslušníci mobilního dohledu mohou
během své pracovní činnosti dostat do situací, kdy je zapotřebí rychle jednat a konat při poskytování první pomoci. Ať už se jedná o poskytnutí první pomoci po provedení služebního zákroku ze zákonných důvodů nebo o poskytnutí první pomoci při nečekaných událostech, které mohou během výkonu služby nastat. 1.4.1
Vybavení příslušníka mobilního dohledu-osobní lékárna Kromě
povinného
vybavení
v podobě
donucovacích
prostředků
(teleskopický obušek, pouta, slzotvorný prostředek) a zbraně, které musí mít příslušník mobilního dohledu vždy během výkonu služby u sebe, má každý k dispozici i malou osobní lékárnu (Obrázek č. 4). Po vzniku mobilních skupin vzrostl počet případů, kdy celníci během výkonu služby poskytovali první pomoc, zejména u dopravních nehod, ale i po služebních zákrocích. Přidělení osobní lékárny v roce 2009, se tak stalo logickým vyústěním ze strany Generálního ředitelství cel. Reakce přišla, myslím velice pozdě, když vezmeme v potaz, že mobilní skupiny vznikly v roce 2004. Důležité je, že se v rozpočtu prostředky na osobní lékárny našly. Tato lékárna se zpravidla nosí na opasku, popřípadě v taktické vestě. Podle mého názoru je vhodná vzhledem k její velikosti a obsahu (Obrázek č. 5) pouze pro ošetření drobných zranění. Na druhou stranu je dobré mít vždy u sebe menší osobní lékárnu, nežli žádnou. V případě plánovaného služebního zákroku proti pachateli/pachatelům trestné činnosti, popř. velkých kontrolních akcí má ve vybavení taktická skupina v brněnském kraji k dispozici větší lékárnu určenou pro 10 osob. Tato lékárna je také součástí vybavení pro ostré cvičné střelby.
32
Obrázek č. 4 (http://www.turistika-outdoor.cz/lekarnicky-a-ochrannepomucky/opaskova-lekarnicka-rescue, 28. 2. 2013) Obsah lékárničky: 1. Izotermická folie (rozměr 1400mm x 2200mm) pro udržení tělesné teploty 2. Rouška resuscitační - pro umělé dýchání 3. Šátek trojcípý (netkaná textilie) 4. Obvaz hotový sterilní č.2 5. Obvaz sterilní 6. Krycí obvaz sterilní (čtvereček) 7. Sada náplastí s polštářkem (6 ks) 8. Náplast návin (2 m) 9. Desinfekce lihová polštářková (2 ks) 10. Skalpelová čepelka 11. Jehla sterilní 12. Rukavice latex (nesterilní) 13. Rouška ústní 14. Škrtidlo pryžové (70 cm, kvalitní, široké) 15. Spínací špendlík 16. Praktický průvodce zásadami první pomoci & důležitá tel. čísla
33
Obrázek č. 5 (http://www.turistika-outdoor.cz/lekarnicky-a-ochrannepomucky/opaskova-lekarnicka-rescue, 28. 2. 2013) 1.4.2
Cvičení v poskytování první pomoci během výkonu služby v součinnosti se složkami integrovaného záchranného systému Dne 20. srpna 2010 se na území Olomouckého kraje uskutečnila jedinečná
cvičná akce, kdy celníci mobilního dohledu byli vysláni, poskytnout první pomoc zraněným osobám při simulované autonehodě (Obrázek č. 6), aniž by věděli, že se jedná o cvičnou akci. Byla to od roku 2004 doposud ojedinělá akce, která měla za cíl prověřit připravenost celníků poskytnout první pomoc v reálném prostředí. Níže uvádím tiskovou zprávu k této součinnostní akci, kterou mi poskytla tisková mluvčí Celního úřadu pro Olomoucký kraj Bc. Marie Bortlová. Celníci zachraňovali životy při dopravní nehodě Bortlová (2010) „Celníci z olomouckého úřadu zachraňovali tři zraněné, když přijeli k dopravní nehodě v blízkosti Kocourovce. Poranění hlavy, tepenné krvácení i odřeniny ošetřili s přehledem. Nikdo z nich netušil, že havárie byla předem připravená ve spolupráci s pracovníky Českého červeného kříže Olomouc. Reakci na téměř reálná zranění si vyzkoušely hned dvě hlídky z olomouckého mobilního dohledu. Jako první spatřili bouračku mýtaři,
34
sotva ji zdravotníci připravili. Ihned zastavili, podívali se do osobního vozidla, přivolali záchranku a snažili se poskytnout první pomoc zraněným. Posléze jim jejich vedoucí sdělila, že se jedná o cvičnou záchranu životů. Druhou hlídku poslali k nehodě krátce po domaskování zraněných. Tým tří vyškolených celníků přijel rychle na místo. Jeden přivolával záchranku a ostatní ošetřovali zraněné přesně podle instrukcí, získaných na pravidelných školeních. Zranění ve vozidle byli zdravotníci, proto jejich chování odpovídalo reálu a celníci museli s oběťmi komunikovat klidným a rozvážným způsobem. Účastníci celé akce si tak nečekaně vyzkoušeli přímo v terénu, na sjezdu dálnice, zachraňování životů při havárii, a to v plném silničním provozu. Vedení celního úřadu i zdravotníci potvrdili, že probíhající vzdělávání první pomoci má pro celníky velký význam“ (tisková zpráva ze dne
26.10.2010, tisková mluvčí Celní úřad pro Olomoucký kraj Bc. Marie Bortlová).
Obrázek č. 6 (časopis Clo Douane, str. 8, září 2010) Akce podobného charakteru se už nikdy a nikde neopakovala, i když v závěru tiskové zprávy se hovoří o velkém významu.
35
1.4.3
Reálné příklady poskytování první pomoci během výkonu služby V práci upozorňuji, že celníci jsou často jako první u situací, kde je
potřeba poskytnout pomoc zraněným osobám. Nemusí se jednat vždy pouze o dopravní nehody, i když právě dopravní nehody jsou nejčastější příčinou poskytnout první pomoc. Níže uvádím několik reálných příkladů, které jsou důvodem pro to, aby se v rámci služební přípravy nejen zkvalitnila výuka první pomoci, ale dosáhla minimálně stejného významu jako ostatní části služební přípravy celní správy. Informace níže uvedené mi zaslala ochotně mailovou korespondencí ze dne 19. 11. 2011 na základě mé žádosti (Příloha č. 6) tisková mluvčí Celního úřadu pro Jihomoravský kraj Mgr. Lada Zemňáková, která je shromáždila přes své kolegyně tiskové mluvčí v rámci celé České republiky. Konkrétní informace tíkající se dané události jsou začerněny. (Temňáková, 2012) „Dne 3.10.2012 vyprostili pracovníci mobilního dohledu celního úřadu Opava, zaklíněného muže z osobního vozidla, které jeho řidička zastavila ve stavu nouze v celním prostoru u budovy Celního úřadu Opava. Muž měl epileptický záchvat a byl vzpříčen na místě spolujezdce. Po vytažení z vozidla byl muž položen na břicho, aby nedošlo k jeho udušení. Zároveň byla přivolána rychlá lékařská pomoc a do příjezdu lékařů bylo zajištěno kontrolované doznění záchvatu.“ (Temňáková, 2012) „Dne 10. 10. 2012 projížděli ústeckou místní částí Krásné Březno za služebními povinnostmi příslušníci mobilního dohledu celní správy. Cestou si všimli, že u obchodu leží podivně vyhlížející dívka ležící na zemi. Zarazili je dvě věci, podivně zkroucená ležící dívčina postava a netečnost kolem ní procházejících lidí. Vedoucí pracovní skupiny p. M.J. však k ní přistoupil, aby se ji zeptal jestli něco nepotřebuje. Když k ní vztáhl ruku, uviděl, že pod bundou děvče krvácí. Zjistil, že má podřezané žíly na ruce. Poslal okamžitě kolegy k služebnímu vozu pro lékárničku a nařídil ihned přivolat lékařskou záchrannou službu. Celníci poskytli zraněné první pomoc, zavázali ji zraněnou ruku a snažili se ji udržet při vědomí než se dostaví odborná pomoc, neboť děvče vlivem ztráty krve, začalo upadat do šoku a bezvědomí. Po příjezdu záchranářů jim naši kolegové ženu předali. Měla velké štěstí, že celníci zrovna projížděli kolem a podíleli se tak velkou měrou na záchraně jejího života.“ (Temňáková, 2012) „Dne 29. 10. 2012 v cca 3:00 hod na parkovišti „U TOMA“ na silnici R52 byli celníci kontaktováni řidičem, že nedaleko hoří osobní vozidlo a na místě jsou zraněné osoby. Neprodleně vyrazili popsaným směrem. OA škoda fabie byla natolik zachvácena plameny, že jakýkoliv pokus hasit by byl zbytečný a hrozilo nebezpečí výbuchu palivové nádrže. Celníci zavolali rychlou záchrannou službu, místo označili SMV se
36
zapnutými světly modré barvy a poskytli první pomoc jednomu z postižených.“ (Temňáková, 2012) „Dne 8. 11. 2012 v cca 04:20 hodin došlo na 218 km D1 ve směru na Vyškov, došlo v těsné blízkosti před jedoucím služebním motorovým vozidlem k dopravní nehodě nákladního vozidla. Po bezpečném odstavení služebního motorového vozidla byla hlídkou poskytnuta pomoc zraněnému ruskému řidiči, který byl následně předán přivolanému lékaři záchranné služby.“
37
2.
Cíle, výzkumné otázky a úkoly práce
2.1
Cíl práce 1. Shromáždit informace o současném stavu výuky první pomoci v Celní správě České republiky. 2. Pomocí dotazníkové metody zjistit, zda příslušníci mobilního dohledu celní správy mají zájem o vzdělávání první pomoci, zda jsou přesvědčeni o potřebnosti vzdělávání se v této oblasti a zda považují současný stav vzdělávání první pomoci u celní správy za dostatečný.
38
2.2
Výzkumné otázky 1. Je většina dotazovaných příslušníků celní správy skupin mobilního dohledu přesvědčena o potřebnosti vzdělávání v oblasti první pomoci v souvislosti s výkonem služby? 2. Mají příslušníci celní správy skupin mobilního dohledu zájem o vzdělávání v oblasti první pomoci v souvislosti s výkonem povolání? 3. Považuje většina dotazovaných příslušníků celní správy skupin mobilního dohledu současných stav vzdělávání se v oblasti první pomoci (rozsah, odbornost lektorů a organizaci) v celní správě za dostatečný?
39
2.3
Úkoly práce Pro dosažení cíle, stejně jako pro stanovení výzkumných otázek, jsme
naplánovali následující úkoly: 1. Určit téma a cíl práce 2. Shromáždit potřebné materiály k dané problematice 3. Stanovit výzkumné otázky 4. Sestavit dotazník 5. Oslovit příslušníky celní správy skupin mobilního dohledu a požádat je o spolupráci při vyplňování dotazníku 6. Realizovat sběr dat 7. Vhodně zvolenými statistickými metodami vyhodnotit získaná data 8. Ze získaných údajů vyvolat diskuzi a poté vyvodit závěry
40
3.
Metodika práce
3.1
Popis a charakteristika zkoumaného souboru Výzkumný vzorek byl tvořen náhodně vybranými příslušníky celní správy
skupin mobilního dohledu zařazené na různých oddělení (kynologie, výkonového zpoplatnění, velkokapacitního RTG, mobilního dohledu, taktické skupiny). Tato skupina celníků (Strana 18) byla vybrána, protože jako příslušníci mobilního dohledu se neustále vyskytují v „terénu“
na veřejných místech.
Pravděpodobnost potřeby poskytnout první pomoc je u těchto skupin u celní správy nejvyšší. Celkový počet dotazovaných činil celkem 75 celníků. Z první části dotazníku, která byla zaměřena na popis charakteristiky dotazované osoby, vyplynulo, že počet mužů převažoval nad počtem žen, a to v poměru 69/6. Průměrný věk všech zúčastněných byl 41 let. Délka praxe u celní správy dotazovaných osob byla v průměru 19 let.
3.2
Organizace práce Pro vytvoření testového dotazníku jsem zvolil otázky, které můžeme svým
zaměřením rozdělit do tří částí dle výzkumných otázek. V první části dotazníku v otázkách č. 1-5 se zaměřuji na to, zda si příslušníci mobilního dohledu myslí, že potřebují ke své pracovní činnosti znalosti v oblasti poskytování první pomoci. Ve druhé části v otázkách č. 6-9, zjišťuji, zda dotazovaní mají zájem účastnit se školení první pomoci. V poslední třetí části v otázkách č. 10-13, zjišťuji, zda si dotazovaní myslí, že současný stav vzdělávání první pomoci v celní správě považují za dostatečný. Předložení dotazníku jsem realizoval pomocí emailových adres nebo osobním předáním v únoru roku 2013.
41
3.3
Metody práce Jako nejvhodnější metodou pro získání dat byla empirická metoda
dotazování. Dotazník se skládá pouze z typu uzavřených otázek, u nichž si respondent vybírá z uvedených možností. . Dotazník jsem se snažil vytvořit co nejsrozumitelnější a nejobjektivnější. Vytvořený koncept dotazníku jsem po konzultaci s vedoucím práce několikrát upravoval. Takto vytvořený dotazník obsahoval 13 otázek. Dotazník byl anonymní. 3.4
Způsob zpracování dat Pro zpracování dat jsem použil základní statistické metody. Při zpracování
jsem použil čárkové metody a přenášel odpovědi z dotazníku. K jednotlivým odpovědím jsem přiřadil čísla do datové tabulky následujícím způsobem: odpověď a)=1, b)=2, c)=3, d)=4. Ty jsem zadal do tabulky v programu Microsoft Excel. V programu jsem pomocí vložení funkce vypočítal aritmetický průměr a směrodatnou odchylku. Pro přehlednější orientaci jsem vytvořil výsečové grafy.
42
4.
Výsledky Kapitola je členěna do dvou částí. V první části se zabývám analýzou
dotazníků, kde za pomocí základních statistických metod vypočítám statistické hodnoty podle, kterých interpretuji výsledky jednotlivých otázek.
43
4.1
Výsledky dotazníku
1. Zadání otázky: Myslíte si, že ke své pracovní náplni potřebujete znalosti z první pomoci? a) Ano – 71 (95%) b) Ne – 4 (5%) c) Nevím Graf 1
Otázka
N
Myslíte si, že ke své pracovní náplni potřebujete 75
x
S
1,053
0,22
znalosti z první pomoci? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě získaných dat můžeme konstatovat, že téměř všichni dotazovaní si myslí, že ke své pracovní náplni potřebují znalosti z první pomoci.
44
2. Zadání otázky: Umíte poskytnout první pomoc? a) Ano – 52 (70%) b) Ne – 6 (7%) c) Nevím – 17 (23%) Graf 2
Otázka
N
x
S
Umíte poskytnout první pomoc?
75
1,52
0,84
Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme usoudit, že většina dotázaných umí poskytnout první pomoc.
45
3. Zadání otázky: Setkal(a) jste se někdy v průběhu své praxe ve službě s potřebou poskytnout první pomoc? a) Ano – 32 (43%) b) Ne – 43 (57%) Graf 3
Otázka
N
Setkal(a) jste se někdy v průběhu své praxe ve 75
x
S
1,573
0,49
službě s potřebou poskytnout první pomoc? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že 43% dotázaných se v průběhu své praxe setkali s potřebou poskytnout první pomoc.
46
4. Zadání otázky: Myslíte si, že kdybyste se účastnil(a) kurzu první pomoci, byl by pro Vás tento kurz přínosem? a) Ano – 72 (96%) b) Ne c) Nevím – 3 (4%) Graf 4
Otázka
N
Myslíte si, že kdybyste se účastnil(a) kurzu první 75
x
S
1,04
0,19
pomoci, byl by pro Vás tento kurz přínosem? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že téměř všichni dotazovaní si myslí, že účast na kurzu první pomoci by byl pro ně přínosem.
47
5. Zadání otázky: Myslíte si, že školení první pomoci má význam pro příslušníky mobilního dohledu celní správy? a) Ano – 71 (95%) b) Ne c) Nevím – 4 (5%) Graf 5
Otázka
N
Myslíte si, že školení první pomoci má význam 75
x
S
1,053
0,22
pro příslušníky mobilního dohledu celní správy? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že 95% dotazovaných si myslí, že školení první pomoci má význam pro příslušníka mobilního dohledu.
48
6. Zadání otázky: Jaké jsou Vaše znalosti v oblasti první pomoci? a) Výborné – 1 (2%) b) Dobré – 54 (72%) c) Méně dobré – 20 (26%) d) Velmi špatné
Graf 6
Otázka
N
x
S
Jaké jsou Vaše znalosti v oblasti první pomoci?
75
2,701
0,48
Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme usoudit, že většina dotazovaných má dobré znalosti v oblasti první pomoci.
49
7. Zadání otázky: Víte o tom, že institut vzdělávání celní správy pořádá školení první pomoci? a) Ano – 43 (57%) b) Ne – 24 (32%) c) Nevím – 8 (11%) Graf 7
Otázka
N
Víte o tom, že Institut vzdělávání celní správy 75
x
S
1,533
0,68
pořádá školení první pomoci? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že více než polovina dotazovaných ví o tom, že Institut vzdělávání celní správy pořádá školení první pomoci.
50
8. Zadání otázky: Účastnil(a) byste se v případě možnosti kurzu první pomoci? a) Ano – 68 (91%) b) Ne – 3 (4%) c) Nevím – 4 (5%) Graf 8
Otázka
N
Účastnil(a) byste se v případě možnosti kurzu 75
x
S
1,147
0,48
první pomoci? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že 4% z dotazovaných by se nechtěla účastnit kurzu první pomoci.
51
9. Zadání otázky: Pokud byste měl(a) možnost účastnit se opakovaně jednou za rok školení první pomoci, přihlásil(a) byste se? a) Ano – 65 (86%) b) Ne – 10 (14%) Graf 9
Otázka Pokud
N byste
měl(a)
možnost
účastnit
se 75
x
S
1,133
0,34
opakovaně jednou za rok školení první pomoci, přihlásil(a) byste se?
Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že 14% dotazovaných by neměla zájem účastnit se opakovaně školení první pomoci jednou v roce.
52
10. Zadání otázky: Myslíte si, že školení první pomoci dle služebního předpisu č. 42/2009 1 x za dva roky v časové dotaci 4 hodin je dostatečné? a) Ano – 14 (19%) b) Ne – 41 (55%) c) Nevím – 20 (26%) Graf 10
Otázka
N
Myslíte si, že školení první pomoci dle služebního 75
x
S
2,08
0,66
předpisu č. 42/2009 1 x za dva roky v časové dotaci 4 hodin je dostatečné? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že většina dotazovaných považuje školení první pomoci dle služebního předpisu č. 42/2009 1 x za dva roky v časové dotaci 4 hodin měsíčně za nedostatečné.
53
11. Zadání otázky: Myslíte si, že u celní správy probíhá dostatek školení první pomoci? a) Ano – 5 (7%) b) Ne – 50 (67%) c) Nevím – 20 (26%) Graf 11
Otázka
N
Myslíte si, že u celní správy probíhá dostatek 75
x
S
2,2
0,54
školení první pomoci? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že většina dotazovaných si myslí, že u celní správy neprobíhá dostatek školení první pomoci.
54
12. Zadání otázky: Co si myslíte, že je největším problémem v organizaci takového školení? a) Odborník lektor – 16 (21%) b) Finance – 38 (51%) c) Organizační složka – 20 (26%) d) Vše v pořádku – 1 (2%) Graf 12
Otázka
N
Co si myslíte, že je největším problémem 75
x
S
2,08
0,72
v organizaci takového školení? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že více než polovina dotazovaných si myslí, že největším problémem v organizaci školení první pomoci jsou finance.
55
13. Zadání otázky: Myslíte si, že u celní správy je dostatek odborníků, kteří jsou schopni přednášet první pomoc? a) Ano – 7 (9%) b) Ne – 38 (51%) c) Nevím – 30 (40%) Graf 13
Otázka
N
Myslíte si, že u celní správy je dostatek 75
x
S
2,307
0,63
odborníků, kteří jsou schopni přednášet první pomoc? Legenda: N – počet respondentů X - aritmetický průměr S - směrodatná odchylka Na základě zjištěných dat můžeme konstatovat, že 9 % dotazovaných si myslí, že u celní správy je dostatek odborníků, kteří jsou schopni přednášet první pomoc.
56
5.
Shrnutí a závěry
5.1
Shrnutí Cílem práce bylo seznámit se s celní správou v obecné rovině,
vzdělávacím systémem, mobilním dohledem. Zjistit skutečný stav výuky první pomoci v celní správě u příslušníků mobilního dohledu a jejich zájem o vzdělávání se v této oblasti. Stanovené cíle si mi podařilo splnit. Práci jsem rozdělil na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem čerpal ze zákonů, literatury, služebních předpisů a záznamů, internetových zdrojů a praktických zkušeností příslušníků mobilního dohledu celní správy. V praktické části jsem se zabýval výzkumem, ve kterém jsem zjišťoval současný stav výuky první pomoci v celní správě, zájmem příslušníků mobilního dohledu o vzdělávání se v oblasti první pomoci, a také jakým způsobem tento současný stav výuky první pomoci příslušníci vnímají. Práce byla zaměřena na nejpočetněji personálně obsazenou část celní správy, a to příslušníky mobilních skupin, kteří se neustále pohybují v „terénu“. Jako instruktor služební přípravy jsem díky práci především z výzkumné části získal poznatky a názory svých kolegů na výuku první pomoci. Jedním z cílů bylo takto získaná data předat kolegům, kteří mají služební přípravu na starost, aby se tématem první pomoci začali více zabývat. Myslím si, že umět poskytnout první pomoc musí být základem pro příslušníka bezpečnostního sboru. Věřím, že tato práce bude impulsem k diskusi nad tímto tématem uvnitř organizace a změní se aspoň z části priority v rámci služební přípravy.
57
5.2
Závěry Na základě zpracování a vyhodnocení výsledků dotazníků jsem dospěl
k těmto informacím. V první části dotazníku z odpovědí na otázky číslo (1-5), které byly zaměřeny na výzkumnou otázku č. 1, zda Je většina dotazovaných příslušníků celní správy skupin mobilního dohledu přesvědčena o potřebnosti vzdělávání v oblasti první pomoci v souvislosti s výkonem služby? Z těchto odpovědí vyplynulo, že i když většina dotazovaných si myslí, že umí poskytnout první pomoc, kurz první pomoci je pro ně přínosem nehledě na to, zda měli během své praxe v průběhu služby praktickou zkušenost s poskytováním první pomoci. Většina dotazovaných si uvědomuje, že vzdělávání první pomoci má z profesního hlediska pro ně význam a ke své náplni práce tyto znalosti a dovednosti potřebují. Ve druhé části dotazníku z odpovědí na otázky číslo (6-9), které byly zaměřeny na výzkumnou otázku č. 2, zda Mají příslušníci celní správy skupin mobilního dohledu zájem o vzdělávání v oblasti první pomoci v souvislosti s výkonem povolání? Tyto odpovědi ukázaly, že většina dotazovaných si o sobě myslí, že jejich znalosti první pomoci jsou na dobré úrovni, ale i přesto by měli zájem účastnit se opakovaně 1 x za rok kurzu první pomoci. Z těchto skutečností lze usoudit, že poptávka po vzdělání v této oblasti je vysoká. Z odpovědí také vyplynulo, že téměř třetina dotazovaných nemá informace o tom, že Institut vzdělávání Celní správy organizuje kurzy první pomoci. Ve třetí části dotazníku z odpovědí na otázky číslo (10-13), které byly zaměřeny na výzkumnou otázku č. 3, zda Považuje většina dotazovaných příslušníků celní správy skupin mobilního dohledu současných stav vzdělávání se v oblasti první pomoci (rozsah, odbornost lektorů a organizaci) v celní správě za dostatečný? Z těchto odpovědí u velké většiny dotazovaných vyplynulo, že si myslí, že u celní správy probíhá nedostatek školení první pomoci. V současné době časová
58
dotace určená v rámci služební přípravy v rozsahu 4 hodin 1 x za dva roky, která je upravena služebním předpisem č. 42/2009 je podle dotazovaných také nedostatečná. S tím souvisí odpovědi na otázky spojené s organizací školení tohoto typu, kdy dotazovaní hodnotili příčiny současného stavu. Dotazovaní si myslí, že největším problémem jsou finanční prostředky a schopnost organizace organizovat. Instruktoři služební přípravy, kteří provádí školení první pomoci, jak jim ukládá výše uvedený předpis, nejsou pro většinu dotazovaných dostatečně kvalifikovaní.
59
Seznam použité literatury 1. Hlášení o použití donucovacích prostředků/zbraně, služební předpis č. 12/2004 2. Česká republika. Použití donucovacích prostředků: 7. Hlášení o použití donucovacích prostředků/zbraně. In: Praha, 2004, č. 12. 3. Test prověrka ze střelecké přípravy r. 2012, test číslo 1/A Test prověrka ze střelecké přípravy. Praha, 2012, 16 s.
4. Tisková zpráva ze dne 26.10.2010, Bc. Marie Bortlová Tisková zpráva. Bc. Marie Bortlová. Plzeň, 2012, 1 s.
5. Tiskové zprávy zasílány mailovou korespondencí tiskovou mluvčí CÚ pro Jihomoravský kraj Mgr. Ladou Temňákovou v období listopad 2011 – prosinec 2012 6. Skřivan, Dalibor. Služební příprava. Clo douane. 2012, roč. 46, č. 5, s. 12. ISSN 0323-0023. DOI: ISSN.
7. Služební předpis číslo 42/2009 Služební příprava, kategorie služebních míst a zjišťování fyzické způsobilosti k výkonu služby 8. Česká republika. Služební předpis číslo 42/2009 Služební příprava, kategorie služebních míst a zjišťování fyzické způsobilosti k výkonu služby. In: Praha, 2009, č. 42 9. Zákon č. 17/2012 Sb. Zákon o Celní správě České republiky Česká republika. Zákon o Celní správě České republiky. In: zákonů č. 17/2012. Praha 2012, 2012, roč. 2012, č. 17, 5.
10. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoníkČeská republika. Zákon č. 40/2009 Sb. Trestní zákoník. In: Sbírka zákonů. Praha: Sagit, 2009, č. 40, 11. Dostupné z: http://www.sbcr.cz 11. Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce Česká republika. Zákoník práce. In: Sbírka zákonů. Praha: Sagit, 2006, roč. 1, č. 262, 84. Dostupné z: http://www.sbcr.cz 12. Zákon č. 361/2003 Sb. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Česká republika. Zákon č. 361/2003 Sb. Zákon o služebním poměru příslušníků 2002, roč. 2002, č. 361, 121.
bezpečnostních sborů. In: 2003. Praha: Sagit,
60
Internetové zdroje 1. Historie celnictví. Celní správa České republiky [online]. Praha, 2009 [cit. 2012-10-10]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/ search.aspx?k=historie 2. Celní správa České republiky: Co víme o celnících. WOLTERS KLUWER ČR, a. s. Daňaři online [online]. Daně a právo v praxi. 2010 [cit. 2012-1018]. Dostupné z: http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/docd9801v12674-celni-sprava-ceske-republiky-co-vime-o-celnicich/ 3. Vstupní vzdělání příslušníka mobilního dohledu. Intranet celní správy odbor 40 GŘC [online]. 2012 [cit. 2013-10-20]. Dostupné z: http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor40/odd403/default.aspx 4. Oficiální znak mobilního dohledu celnís právy. Intranet celní správy odbor 33 GŘC [online]. 2010 [cit. 2013-02-12]. Dostupné z: http://portal.cs.mfcr.cz/grc/odbor33/default.aspx 5. Vzdělávací projekt ZCK. Intranet celní správy odbor 40 GŘC [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: 5. http://portal.cs.mfcr.cz/grcodbor40/odd403/Celn%20vzdlvac%20programy /Projekt%20a%20specifikace%20ZCK/102005-84502008%20Vzdělávací%20projekt_ZCK.pdf 6. Ostatní vzdělávací akce. Intranet celní správy odbor 40 GŘC [online]. 2012 [cit. 2012-10-20]. Dostupné z: http:// portal. cs.mfcr .cz/grcodbor40 /odd403/Veobecn%20pprava/Forms/AllItems.aspx 7. Opasková lékárnička. Turistika - outdoor [online]. 2010 [cit. 2013-02-28]. Dostupné z: http://www.turistika-outdoor.cz/lekarnicky-a-ochrannepomucky/opaskova-lekarnicka-rescue 8. Organizační struktura mobilního dohledu celní správy. Odbor 11 personální [online]. 2012 [cit. 2012-11-13]. Dostupné z: http://portal.cs.mfcr.cz/grc/odbor11/default.aspx 9. Zdravotník zotavovacích akcí: Náplň kurzu. Český červený kříž [online]. 2009 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://www.cck.cz/ index.php? page =zdravotnik
61
Seznam zkratek ADR
Přeprava nebezpečných nákladů
AETR
Evropská dohoda o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě
CITES
Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin
COCOM
Zboží dvojího určení
CS
Celní správa
CÚ
Celní úřad
ČČK
Český červený kříž
GŘC
Generální ředitelství cel
MD
Mobilní dohled
SOP
Speciální odborná příprava
SPČ
Služební předpis číslo
ZOP
Základní odborná příprava
ZVI
Základní výcvik instruktora
62
Seznam grafů Graf 1: otz. 1 Graf 2: otz. 2 Graf 3: otz. 3 Graf 4: otz. 4 Graf 5: otz. 5 Graf 6: otz. 6 Graf 7: otz. 7 Graf 8: otz. 8 Graf 9: otz. 9 Graf 10: otz. 10 Graf 11: otz. 11 Graf 12: otz. 12 Graf 13: otz. 13
63
Seznam obrázků Obrázek č. 1 Znak mobilní dohled http://portal.cs.mfcr.cz/grc/odbor33/default.aspx, 12.2.2013 Obrázek č. 2, 3 Průkaz absolventa kurzu ČČK Sken průkazu na přístroji Hp psc 1350, 11.12.2012 Obrázek č. 4 Lékárnička příslušníka mobilního dohledu http://www.turistika-outdoor.cz/lekarnicky-a-ochranne-pomucky/opaskovalekarnicka-rescue, 28.2.2013 Obrázek č. 5 Obsah lékárničky příslušníka mobilního dohledu http://www.turistika-outdoor.cz/lekarnicky-a-ochranne-pomucky/opaskovalekarnicka-rescue, 28.2.2013 Obrázek č. 6 Cvičná akce poskytování první pomoci Časopis Clo Douane, str. 8, září 2010
64
Seznam tabulek Tab. č. 1: Rozdělení mobilního dohledu dle počtu příslušníků v jednotlivých skupinách Tab. č. 2: otázka 1 Tab. č. 3: otázka 2 Tab. č. 4: otázka 3 Tab. č. 5: otázka 4 Tab. č. 6: otázka 5 Tab. č. 7: otázka 6 Tab. č. 8: otázka 7 Tab. č. 9: otázka 8 Tab. č. 10: otázka 9 Tab. č. 11: otázka 10 Tab. č. 12: otázka 11 Tab. č. 13: otázka 12 Tab. č. 14: otázka 13
65
Přílohy CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY CELNÍ ÚŘAD PRO JIHOMORAVSKÝ KRAJ Odbor pátrání Oddělení taktických činností Brno, Koliště 17, PSČ 601 44, tel.: 54549111 __________________________________________________________________
v Brně, dne 15. 3. 2012
Věc: Povolení k využití informací z intranetu Celní správy
Na základě žádosti o povolení k využití informací z intranetu Celní správy pro studijní a výzkumné účely, respektive k vytvoření diplomové práce Petra Gigericha, povoluji tyto informace čerpat.
……………………………………….. npor. Mgr. Lamser Ivan vedoucí odd. 72 Taktických činností
Příloha č. 1 Povolení čerpání informací z intranetu celní správy
66
From: Gigerich Petr Sent: Thursday, August 09, 2012 7:19 AM To: Švidek Stanislav Subject: Prosba o poskytnutí informací
Ahoj Stando, chtěl bych Tě požádat o pár informací…. píšu diplomovou práci o mobilním dohledu a chybí mi statistická data, která aspoň doufám nebudou problém získat . Jedná se mi o celkový počet lidí zařazených viz níže, včetně vedení: Počet příslušníků MD na CÚ Počet příslušníků MD v TMS Počet příslušníků výkonového zpoplatnění Počet příslušníků kynologie Počet příslušníků velkokapacitního RTG Předem moc děkuji Měj se Bc. Petr Gigerich TMS CŘ Brno Odpověď: Ahoj, jsou to čísla zaokrouhlená a ne všechna místa jsou obsazena (tedy jsou to místa systemizovaná). Počet příslušníků MD na CÚ - 600 Počet příslušníků MD v TMS - 110 Počet příslušníků výkonového zpoplatnění - 315 Počet příslušníků kynologie - 40 Počet příslušníků velkokapacitního RTG – 8 Standa Švidek Příloha č. 2 Mailová korespondence s vedoucím MD – počet příslušníků mobilního dohledu
67
Příloha č. 3 Osvědčení „Základní výcvik instruktora“
68
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3 Příloha č. 4 Průkaz absolventa Základní normy zdravotnických znalostí
69
1. den 1. Mezinárodní organizace ČK a ČP, historie, poslání a úkoly 3. Užívání a ochrana znaku Červeného kříže v duchu Ženevských úmluv 4. ČSČK a ČČK - vznik, vývoj, organizace, úkoly 2. den 1. Stavba a funkce lidského těla 2. Pohybové ústrojí 3. Krevní oběh, krev 4. Trávící ústrojí 5. Dýchací ústrojí 6. Vylučovací ústrojí 7. Nervové ústrojí 8. Látkové řízení organismu 3. den 1. Druhy zdravotnické první pomoci: - první pomoc - první lékařská pomoc - odborná lékařská pomoc - specializovaná lékařská pomoc - technická první pomoc 2. Prevence úrazů: - na pracovišti, v dopravě, v domácnosti, při sportu - vazba na věkové zvláštnosti dětí
3. Poskytování první pomoci: - prvořadé zdravotnické úkoly (krvácení, velká ztráta krve, dechová a oběhová selhání, protišoková opatření) - úraz elektrickým proudem
70
- tonutí - bezvědomí - křečové stavy a intoxikace - poranění vnitřních orgánů, mozkolebeční poranění, poranění hrudníku a břicha - poranění pohybového ústrojí - náhlé bolesti hrudníku - rány, tepelná poškození, poleptání - šok
4. dopravní nehody, postup, organizace 5. Zásady poskytování první pomoci s improvizovanými prostředky 4. den Praktický nácvik 1. Nácvik kardiopulmonální resuscitace jedním a dvěma zachránci na resuscitačním fantomu
2. Obvazové materiály podle druhu materiálu: - šátkové, obinadlové, z pružných materiálů, z nepřilnavých materiálů - hotové obvazy č. 1, 2, 3, 4, obvaz na popáleniny – balíček 3. Obvazové materiály podle účelu: - krycí, tlakové, poloprodyšné, znehybňující, improvizace - nácvik obvazové techniky za použití klasických materiálů a improvizace
4. Odsun a polohování: - polohování raněných podle charakteru poranění včetně nácviku příslušných postupů - nácvik odsunu zraněného jedním a více zachránci
71
- způsoby naložení postižených na různé druhy odsunových prostředků (využití improvizace i typizovaných odsunových prostředků ) - informativně způsoby vyšetřování - zásady zdravotnického odsunu (cílenost, včasnost, šetrnost) -
dopravní nehody
-
transport raněných improvizovanými prostředky
5. den Práva a povinnosti zdravotníků zotavovacích akcí 1. Činnost zdravotníků před odjezdem na tábor 2. Činnost při odjezdu 3. Činnost při příjezdu - kontrola podmínek 4. Zdravotnický filtr 5. Vybavení ošetřovny 6. Izolace 7. Spolupráce s patronátním lékařem 8. Práce zdravotníka během tábora - podíl na sestavování programu a jídelníčku (http://www.cck.cz/index.php?page=zdravotnik, 4. 11. 2012) Příloha č. 5 Náplň kurzu první pomoci ČČK pořádaného pro instruktory služební přípravy
72
Vážené kolegyně a kolegové, jmenuji se Petr Gigerich a jsem studentem 2. ročníku magisterského studia oboru „Aplikovaná sportovní edukace bezpečnostních složek“ na Masarykově Univerzitě v Brně. Dovoluji si Vás požádat o vyplnění dotazníku, který slouží k vypracování mé diplomové práce na téma „Výuka první pomoci příslušníků mobilního dohledu Celní správy v České republice“ Dotazník je anonymní, data v něm získaná nebudou zneužita. Děkuji za Vaši ochotu, čas a spolupráci. V Brně 2013 Váš věk:……. Muž/Žena Délka praxe u celní správy nebo jinde (kde):……..
1. Myslíte si, že ke své pracovní náplni potřebujete znalosti z první pomoci? Ano
Ne
Nevím
Ne
Nevím
2. Umíte poskytnout první pomoc? Ano
3. Setkal(a) jste se někdy v průběhu své praxe ve službě s potřebou poskytnout první pomoc? Ano
Ne
4. Myslíte si, že kdybyste se účastnil(a) kurzu první pomoci, byl by pro Vás tento kurz přínosem? Ano
Ne
Nevím
5. Myslíte si, že školení první pomoci má význam pro příslušníky mobilního dohledu celní správy? Ano
Ne
73
Nevím
6. Jaké jsou Vaše znalosti v oblasti první pomoci? Výborné
Dobré
Méně dobré
Velmi špatné
7. Víte o tom, že Institut vzdělávání celní správy pořádá školení první pomoci? Ano Ne Nevím 8. Účastnil(a) byste se v případě možnosti kurzu první pomoci? Ano
Ne
Nevím
9. Pokud byste měl(a) možnost účastnit se opakovaně jednou za rok školení první pomoci, přihlásil(a) byste se? Ano 10.
Ne
Myslíte si, že školení první pomoci dle služebního předpisu č. 42/2009 1 x za dva roky v časové dotaci 4 hodin je dostatečné? Ano
Ne
Nevím
11. Myslíte si, že u celní správy probíhá dostatek školení první pomoci? Ano
Ne
Nevím
12. Co si myslíte, že je největším problémem v organizaci takového školení? Odborník lektor
Finance
Organizační složka
Vše v pořádku
13. Myslíte si, že u celní správy je dostatek odborníků, kteří jsou schopni přednášet první pomoc? Ano
Ne
Příloha č. 6 Dotazník
74
Nevím
From:Gigerich Petr Sent: Monday, November 21, 2011 8:10 AM To: Temňáková Lada, Mgr. Subject: Prosba o poskytnutí informací
Dobrý den, jsem instruktorem služební přípravy a budu psát diplomovou práci na téma Stav výuky první pomoci u příslušníků mobilního dohledu celní správy. V diplomové práci bych rád uvedl pár případů, kdy celníci při výkonu služby poskytli první pomoc. Proto se na Vás obracím s prosbou, zda máte Vy nebo Vaši kolegové z ostatních celních úřadů informace i z archivu (tiskové zprávy, Tv….) o činnosti celníků v této oblasti. Byl bych Vám moc vděčný, kdyby se nějaká ta zpráva našla a byla jste ochotna mi ji přeposlat – moc by mi to pomohlo. Předem Vám moc děkuji Mějte se hezky S pozdravem Petr Gigerich odd. 34 CŘ Brno Příloha 7: Mailová korespondence s tiskovou mluvčí CÚ pro Jihomoravský kraj
75
Resumé Diplomová práce je zaměřena na zjištění skutečného stavu výuky první pomoci v celní správě u příslušníků mobilního dohledu a jejich zájem o vzdělávání se v této oblasti. Práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. V teoretické části popisuji obecně celní správu a její kompetence, mobilní dohled, vzdělávací systém celní správy a současný stav vzdělávání první pomoci u příslušníků mobilního dohledu. Ve výzkumné části jsem sestavil dotazník, který mi vyplnili kolegové z řad mobilního dohledu. Výsledky výzkumu byly vyhodnoceny na základě matematicko-statických metod a zaznamenány do grafů.
Summary This thesis focuses on the actual state of teaching first aid in the customs administration of the mobile surveillance and their interest in education in this area. This thesis is divided into theoretical and practical part. In the theoretical part it describes the general customs administration and its competence, mobile surveillance, the customs administration of the education system and the current status of first aid training for members of the mobile surveillance. In the research section, we compiled a questionnaire filled by my colleagues from the mobile surveillance. The results were evaluated on the basis of mathematical-statistical methods and recorded in the charts.
76
