Dikh more, pojď s námi Občasný občasník ostravských salesiánů 1/2008
Představuje se Vám Domov Don Bosco Milí přátelé a čtenáři našeho malého časopisu, v několika řádcích vám chceme přestavit jedno z děl salesiánské komunity v Ostravě. Je jím Domov Don Bosco. A protože tento název je dost dlouhý a již několikrát došlo k jeho změně, obyčejně všichni, kteří obývají Domov ho krátce nazývají Internátem. Mají pravdu, protože pro některé ubytované studenty je opravdu internátem, pro jiné zase domovem, neboť zde našli zázemí a sami se zapojují do činnosti a akcí samotného salesiánského díla. Možná víte, že Domov od září loňského roku má nového ředitele, kterým je otec Jindřich Čáp, jenž po 7letém působení v Pardubicích jako ředitel Salesiánského střediska mládeže se přestěhoval do Ostravy. Navázal na již dříve rozvinutou pastoraci studentů svých předchůdců. V současné době Domov poskytuje ubytování a možnost studia 30 studentům, kteří studují na Vysoké škole báňské anebo na Ostravské univerzitě či jiných školách v Ostravě. Jejich denní program je velmi různorodý a je závislý především na přednáškách a studiu. Přesto se ale najde chvíle času, kdy můžeme být spolu a prožívat krásné okamžiky. A těch už od minulého roku bylo několik: adaptační víkend na Trnávce, Vánoční setkání na Borové, Výstup na Lysou horu na svátek sv. J. Boska, Společné večeře a jedna z posledních akcí byla návštěva Salesiánského střediska v Římě s koncertem našich muzikantů. Všechny tyto akce nás dávají dohromady a pomalu začínáme spolupracovat se Salesiánským střediskem volného času Don Bosco. Kromě těchto jednorázových akcí jsou ještě ty pravidelné a těmi jsou: pondělní mše svatá, středeční adorace, měsíční setkání všech studentů, malá kopaná apod. I tyto chvíle jsou velmi důležité, protože nám otevírají možnosti vzájemného poznávání se. Tak to je pár slov ze života našeho Domova. Za všechny studenty o. Jindra
Slavnost Dona Boska – Výstup na Lysou horu Ráno v 5:10 hodin 31. ledna skupina odvážlivců vyrazila na Lysou horu. V Ostravě pršelo a když jsme opouštěli Frýdlant n. O., už poletoval sníh. Na parkovišti v Malenovicích hustě sněžilo. Měli jsme dva průvodce, kteří se rozhodli pro příkrý výstup a občas po vrstevnici. A to se také skutečně stalo. Díky našim horským vůdcům jsme mohli v 7:50 hodin stanout na vrcholu Lysé hory a učinit si v mlze pár vrcholových fotek. Po mši svaté ke cti sv. Jana Boska, která byla v restauraci, jsme se občerstvili a trochu si odpočinuli. A pak už jen zpáteční cesta,
ale pozor, zde padl jeden šílený nápad; jak rychle seběhneme z Lysé hory. Pět odvážlivců se pustilo do této soutěže. Po dotyku obelisku na Lysé jsme se rozběhli dolů. A jaký byl výsledek: první běžec dosáhl rekordního času. Za 18 minut byl na parkovišti, další pak 19, 22, 23 minut. Jeden závodník odpadl. Dostal po cestě průjem, takže se musel zastavovat. Ve 12 hodin jsme byli opět na Bosku, příjemně unavení, ale radostní, že jsme mohli slavnost Dona Boska oslavit řádným způsobem. Jindra Alpy – Garmischpartenkirchen – ervesa – Venezia Letošní skupina do Alp se tvořila už od loňského roku. Poté co jsme sehnali od pardubických salesiánů další 9 místné auto bylo jasné, že na hory pojede početnější skupina. A to se také splnilo. Tři auta nezávisle na sobě vyrazili do Německých Alp do městečka Walchensee. První večer byl seznamovací a organizační. V pondělí jsem naskákali do aut a hurá do hor. Na Zugspitze byla mlha a foukal studený vítr. Vydrželi jsme lyžovat pouze dopoledne a odpoledne jsme se přesunuli do lyžařského střediska Kandahar. Další dny jsme střídali lyžařská centra s tím, že dvakrát jsme vyrazili i do Rakouska. Počasí bylo nádherné a od úterý nám přálo – modrá obloha – slunce – sjezdovky dobře upravené. Prostě ideální podmínky pro lyžování. Jeden večer jsme také věnovali regeneraci našich těl a tak jsme odjeli do Garmische na bazén. Vířivka byla obsazena celý večer českými lyžaři. Ve čtvrtek odpoledne jsme se rozloučili se sjezdovkami a v pátek ráno, poté, co jsme naložili auta, se rozloučili i s horami. Myslím, že každý z nás zamáčknul slzu, když nastupoval do auta a opouštěl tu nádheru kolem sebe. Dvě auta jely do České republiky, třetí auto si prodloužilo pobyt v zahraničí a vydalo se jižněji do městečka Nervesa della Battaglia, kde jsme byli hosty velmi milého a velkorysého Pierluigiho. V sobotu ráno nás přátelé Francesca, Mauro a Sebastiano provedli po Benátkách a v odpoledních hodinách se vydali zpět do vlasti. Domů jsem dorazili v neděli v ranních hodinách. Velký dík za tak nádherný pobyt patří otci Jiřímu Cahovi. Jindra
oratoř - Akce, které proběhly Protože od minulého vydání našeho časopisu uplynula zase nějaká doba, dovolím si přiblížit vám pár zajímavých akcí, které proběhly v poslední době a měly co dočinění s oratoří. Začnu Akademií, která se konala v rámci oslav svátku Dona Boska. Moderování se zhostili naši vychovatelé Pavlína s Jirkou. Během asi dvouhodinové programu se představila kapela a děvčata z tanečního kroužku, ovšem hlavním bodem Akademie bylo ocenění těch nejlepších z fotbalového a pingpongového kroužku, doučování a nově přibyla také soutěž o nejlepšího kluka a holku oratoře. Letošní akademie byla opět trochu zajímavější než ta loňská a my už se opět můžeme těšit na to, co nás čeká za rok. Jarní prázdniny Druhý únorový týden se nesl ve znamení jarních prázdnin všech dětí Moravskoslezského kraje a u toho jsme nemohli chybět ani my. Původním záměrem bylo připravit pro děti lyžařský tábor, leč nepřálo nám štěstí ve smyslu ubytování, takže místo chaty na Borové jsme si udělali provizorní tábor v Don Bosku. To v praxi znamenalo, že jsme klukům natahali matrace do místnosti, kde se běžně hraje pingpong, takže z ní měli něco jako „pokoj“ a mohli jsme vesele začít prázdninovat. Kluci se sešli v pondělí 11.2. a už v úterý jsme vyrazili na svah na Bílou. Někteří stáli na lyžích poprvé, ale vše dopadlo dobře a také počasí bylo hezké. Ve středu si přišli na své milovníci starých automobilů, protože jsme jeli opět na výlet a tentokrát do Kopřivnice do Technického muzea. Aby klukům nechyběl pohyb, tak jsme se na zpáteční cestě vyřádili v aquaparku na Olešné. A jelikož ve čtvrtek bylo opět hezky a sněhu bylo na lyžování taky ještě dost, jeli jsme opět na Bílou. Pátek už byl spíše závěrečný. Uklízeli jsme, hodnotili a protože má všechno svůj konec, tak i náš tábor skončil. Myslím, že můžu za všechny zúčastněné říct, že to byla hezká akce. A na konec vám ještě napíšu co máme v oratoři nového. Začnu novým kulečníkovým stolem, který jsme pokřtili se vší parádou. Také máme pár nových pingpongových stolů, takže za chvíli už budou z našich hráčů opravdoví mistři a aby se jim trénovalo ještě lépe, zakoupil vedoucí kroužku Jiří Caha umělého trenéra. Pokud byste chtěli vědět, jak takový umělý trenér vypadá, tak neváhejte a přijďte se podívat. Za tým oratoře Maťa☺
Bohoslužby o velikonocích v kostele sv. Josefa (Don Bosco) ZELENÝ ČTVRTEK
17,30 Zpovědní den : dopoledne od 9 do 12 hod. odpoledne od 14 hod. VELKÝ PÁTEK Křížová cesta 11,00 Velkopáteční obřady 16,30 Křížová cesta v přírodě 18,00 BÍLÁ SOBOTA Obřady velikonoční vigilie 20,00 8,00 Slavnost 9,30 ZMRTVÝCHVSTÁ Í PÁ Ě 17,30 8,00 Velikonoční pondělí 16,30
16,30 18,00 20,00 21,00 22,00 7,30 8,00 9,00 12,00 13,00 – 14,00 14,30 16,30 17,30 19,00 22,30
Program pro mládež Silně označené části programu jsou určené pro veřejnost. VELIKO OČ Í PROGRAM 2008 STŘEDA Mše svatá Kostel sv. Josefa Ubytování, večeře Pokoje, jídelna Večerní chvály a slůvko Komunitní kaple Společný večer Klub NOČNÍ KLID Pokoje ZELE Ý ČTVRTEK Ranní chvály + četba Kostel sv. Josefa Snídaně Jídelna Missa Chrismatis s biskupem Františkem Katedrála Václavem Oběd Jídelna Možnost sportu; osobní volno – rozjímání Tělocvična, komunitní kaple Výklad Božího slova a liturgie Kostel sv. Josefa ácvik liturgie a zpěvu Kostel sv. Josefa Obřady Zeleného čtvrtku Kostel sv. Josefa Společná adorace v Getsemanech Kostel sv. Josefa NOČNÍ KLID pokoje
VELKÝ PÁTEK Jídlo na celý den samostatně, den postu
7,00 – 24,00 8,30 9,00 9,30 – 11,00 11,00 15,30 16,30 18,00 22,00
Ranní chvály + četba Výklad liturgie + výklad pašijí Výroba svíček, osobní volno – rozjímání
8,00 9,00 9,30 10,0017,00 10,30 – 11,30 12,00 12,30 13,3016,00 16,30 17,00 18,30 20,00 22,00
7,00 7,30 8,00 9,30 17,30
Křížová cesta ácvik liturgie Velkopáteční obřady Křížová cesta v přírodě NOČNÍ KLID BÍLÁ SOBOTA Snídaně Ranní chvály + četba Výklad liturgie Soukromá adorace u Božího hrobu
Jídelna Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Klub, komunitní kaple Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Halda Ema Pokoje Jídelna Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa
Výroba svíček, velikonočních přání, osobní volno – rozjímání Společná návštěva Božího hrobu Oběd Brigáda na středisku
Klub, komunitní kaple Kostel sv. Josefa Jídelna Prostory střediska
Večerní chvály Večeře ácvik liturgie a zpěvu Vigilie – vzkříšení Slavnostní agapé NOČNÍ KLID HOD BOŽÍ VELIKO OČ Í Snídaně Ranní chvály Mše svatá, žehnání pokrmů Mše svatá, žehnání pokrmů Mše svatá, žehnání pokrmů
Kostel sv. Josefa Jídelna Kostel, učebna Kostel sv. Josefa Klub podle únavy jedinců Jídelna Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa Kostel sv. Josefa
Zveme všechny na křížovou cestu v přírodě. Uskuteční se na Velký pátek v 18,00 hodin. Sraz je u budovy magistrátu městského obvodu Slezská Ostrava Těšínská 35
Salesiáni, kteří nás předešli do věčné radosti P. Jan Jeřábek Narodil se 26. 7. 1917 ve Štramberku. V letech 1950 až 1955 byl internován v Želivě. Od roku 1955 až do odchodu do důchodu pracoval jako elektroúdržbář v podniku Tatra Kopřivnice. V duchovní správě vypomáhal v Třebovicích v letech 1969 až 1973. Přestože nemohl působit ve veřejné duchovní správě, vypomáhal jako kněz všude tam kde bylo potřeba. Až do konce života si zachoval zdravý pohled na svět a na život a rozdával radost a optimismus. Zemřel 1. ledna 2008. P. Alois Frydrych Narodil se 26. 5. 1922 v Porubě, okr. Přerov. Po dokončení tajných teologických studií přijal v r. 1962 kněžské svěcení od kard. Štěpána Trochty. V roce 1966 odchází do Bavorska, od roku 1980 působil v poutním domě Velehrad v Římě a v letech 1984 – 2005 ve sv. Martinu v Itálii. Od července 2006 působil v Ostravě, kde podle svých sil obětavě pomáhal hlavně jako zpovědník. Radostná ochota a věrnost v oddané kněžské službě vyzařovala z celého jeho života. Vykonal mnoho dobrého zejména pro děti a mládež. Byl ztělesněním pravé salesiánské radosti. I ve stáří a nemoci se projevoval jako muž plný dobroty a lásky. P. Josef Freml slaví 80 roků Otec Josef se narodil 11. 3. 1928 v Šumicích. Po ukončení střední školy nastoupil do zaměstnání ve Zlíně, kde pracoval v obuvnické dílně. V roce 1945 odešel k salesiánům do Fryštáku. Po rozpuštění salesiánského ústavu vystudoval Pedagogickou fakultu. Učil 3 roky v Uničově a při tom tajně studoval teologii. V r. 1956 byl zatčen a odsouzen na 18 měsíců. Pak pracoval ve Vítkovických železárnách. Po 7 letech odešel ze zdravotních důvodů a začal vyučovat děti hře na harmoniku ve školách v okolí Místku. V r. 1965 byl tajně vysvěcen na kněze Dr. Štěpánem Trochtou. V letech 1966-68 vyučoval češtinu a ruštinu v Orlové. V roce 1969 nastoupil hned do Ostravy jako katecheta, navíc byl také rektorem salesiánského kostela sv. Josefa. Od roku 1972 působil postupně ve farnostech Ludgeřovice, Zděchov na Valašsku, Jakartovice a Bohdanovice na Opavsku, Březová a Větřkovice u Vítkova. V r. 1992 opět nastoupil do Ostravy jako farní kaplan, odkud také dojížděl do Michálkovic. Nyní podle možnosti působí v katedrále jako farní vikář, částečně u oltáře a hlavně ve zpovědnici.
100 let od narození koadjutora a misionáře Vincence Jandy Bezprostředně po Velikonocích si připomeneme sto let od narození spolubratra Vincence Jandy, který prožil celých padesát let jako misionář v Ekvádoru. Vincenc se narodil 25. března 1908 v Trojanovicích u Frenštátu pod Radhoštěm. O salesiánech se dověděl z katolického tisku a přihlásil se do třetí výpravy kluků, kteří odjeli v září 1926 do Perozy v Itálii. Po několikaleté formaci v Itálii, na Moravě, v jugoslávském noviciátu a ve slovenském postnoviciátu, se roku 1931 přihlásil na misie. Ještě tentýž rok byl poslán do Cuency v Ecuadoru. Dlouhou dobu pracoval jako ekonom Mons. Domenica Comina, kterého doprovázel na jeho misijních cestách po Amazonii. Díky jeho iniciativě a s pomocí finančních prostředků získaných v Československu se mu dokonce v jedné z misijních stanic podařilo vybudovat dřevěný kostelík, který byl zasvěcený svatému Václavovi. Později pan Janda vyučoval na gymnáziu vyšší ročníky celkem šesti předmětům. Na konci šedesátých let se pak znovu vrátil k zajišťování finančních prostředků pro výchovné ústavy. Dohled nad stavbou salesiánského ústavu jej nakonec zavedl do Data de Posorja, kde v roce 1982 tragicky zahynul v moři. Během celého svého misijního pobytu udržoval neustále písemný styk se svou vlastí. Dodnes se dochovalo mnoho dopisů, které psal salesiánům a přátelům z Trojanovic. V současné době se pracuje na přepisu jeho dopisů a vydání krátkého životopisu k výročí jeho narození. Pokud máte jakékoli informace či fotografie, prosíme o zaslání kopie. Výročí sta let od narození pana Jandy si připomeneme 30. března 2008 při nedělní mši svaté v 8:45 hod v Horním kostele ve Frenštátě pod Radhoštěm. Mši svatou bude celebrovat vikář salesiánů P. Josef Mendel. Tentýž den odpoledne v 15:00 hod pak bude v Trojanovicích v Hasičské zbrojnici vzpomínkové setkání. Druhá oslava pak proběhne v sobotu 5. července při poutní mši svaté ve 14:00 hod v kapli sv. Cyrila a Metoděje na Radhošti, po níž pak tam bude odhalena tomuto významnému beskydskému rodákovi pamětní deska. Všichni jste srdečně zváni.
Pravidelný příspěvek Honzy Bártka „Jak to vidím“. Ostrava je v pohodě Jedu po měsíci domů. Sednu si v tramvaji na poslední sedačku - otočenou zády k ostatním a prohlížím si noční Ostravu. Přistoupí dva mladíci. Vlasy tužidlem na ježka, obarvené na žluto, ošoupané rifle s nápisy, možná nějaké náušnice a nýty, prostě, jdou s dobou. Přemýšlím, jak k nim najít cestu, protože cítím, že se jedná o střet dvou kultur, při kterém zpravidla dochází ke konfliktům. Mladíci plivou na zem. Mám nad nimi lámat hůl? Nejsou mi sympatičtí, ale Don Bosko říkal: „V každém člověku je bod přístupný pro dobro“. Jeden ukazoval tomu druhému: "Vidíš? To je Ostrava. Dobře si to zapamatuj. Dýchej tu atmosféru. Tato světla, to všechno je Ostrava. Ostrava je v pohodě město, ale Karviná, to je sám bitkař. Pojď se bít!" A kolem mého ucha prosvištěla jeho napnutá noha. - Já si zapálím, vole. - A co když tě uvidí řidič? - Je tu cedulka "Zákaz kouření"? Není. Řeknu, že jsem nevěděl, že se tu nesmí kouřit. Tu se určitě může kouřit. A zapálil si. Věděl jsem, že dokud jsem si jej nezískal, nemá cenu cokoli vytýkat po zlém. Obrátil se na mě: "To je můj kamarád z Čech. On to tu nezná, tak jsem mu byl ukázat naše město. Před tím jsme byli v Karviné...Ostrava je v pohodě město, ale Karviná, to je sám bitkař. Tam musíš být pořád připravený se bránit. Byli jsme tam na diskotéce a tam jsou ludry lidi. Lakomí." Vystupoval jsem, oni se přátelsky loučili, přáli, ať se mám dobře - tak jsem se cítil na koni, vsázel jsem na dobré vztahy a dovolil jsem si zvednout ukazovák. Když nepohleděli agresivně, ale s očekáváním, dodal jsem hodně tiše: "V tramvaji se nekouří!" A oni: "Máš pravdu."
Všem čtenářům našeho časopisu přejeme a vyprošujeme požehnané velikonoce a pravou radost ze vzkříšení. Dikh more, pojď s námi 1/2008 Vydávají pro vnitřní potřebu ostravští salesiáni. Interval vydávání: občas. Výrobní náklady na jedno číslo: 5,- Kč. Email:
[email protected] Internetové stránky: www.ostrava.sdb.cz.
