Digitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha

Digitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha email: [email protected]

J. Pokorný, Knihovny 01

1

Úvod • digitální knihovna - od r. 1994 (elektronická knihovna, virtuální knihovna) • vize: J.C.R. Licklider, 1965 • rozvoj: – knihy (Fox, Arms, …)

– časopisy (D-Lib Magazine, Int. J. on DL) – konference (ACM Int. Conf. on DL) – předmět výuky J. Pokorný, Knihovny 01

2

Úvod

?

• digitální knihovna jako disciplína knihovníci: další krok v automatizaci knihoven databázisti: architektura federativních databází propagátoři hypertextu: aplikace hypertextové technologie informatici: aplikace workflow systémů propagátoři Webu: Web je digitální knihovna


3

Obsah • • • • •

vymezení pojmu digitální knihovny komponenty digitální knihovny architektura digitální knihovny budování digitální knihovny od digitální knihovny k automatizované digitální knihovně • závěr J. Pokorný, Knihovny 01

4

Vymezení pojmu DK Co je společné mnoha definicím: • DK není jednotlivá entita • DK vyžaduje technologii umožňující propojit několik informačních zdrojů • propojení mezi více DK a informačními službami má být pro uživatele transparentní • cílem budování DK je univerzální přístup k informačním zdrojům a službám J. Pokorný, Knihovny 01

5

Vymezení pojmu DK Zde: DK je řízená kolekce informací spolu s jistými službami, přičemž tyto informace jsou uloženy v digitální formě a jsou přístupné po síti Lépe: systém DK


6

komunikace (průchodnost, konektivita)

Umístění digitální knihovny ve výpočetním a komunikačním prostoru

trajektorie v technologii digitálních knihoven: intelektuální přístup ke globálně distribuovaným informacím

počítačové zpracování (flops) digitální obsah méně J. Pokorný, Knihovny 01

více

(původ: S. Griffin, NSF) 7

Komponenty digitální knihovny • elementy – data – metadata – procesy

• doména ⇒ fyzické, digitální, hybridní knihovny

• přístup: onl-line přes knihovnu, přímo, na CDROM (např. ACM a IEEE Digital libraries) J. Pokorný, Knihovny 01

8

Komponenty digitální knihovny data objekty převedené kniha, časopis, z fyzických zdrojů video

nové digitální objekty


hypertextová kniha, počítačový program, vizualizace vědeckých dat, elektronický časopis

metadata

procesy

statický index, tezaurus, klasifikace, prostorové umístění

akvizice dat,

dynamický index, profily uživatelů, anotace zdrojů, tématické portály, ontologie

fulltextové vyhledávání, perzonalizace nabídek přírůstků, výběr pomocí agentů

katalogizace, vyhledávací služby, výpůjční služby

9

Architektura digitální knihovny klasické konceptuální schéma

uživatel uživatel

knihovník knihovník

tvůrce tvůrce informací/ informací/ vydavatel vydavatel


server server digitální digitální knihovny knihovny

klient klient digitální digitální knihovny knihovny

10

Architektura digitální knihovny brány

uživatelská rozhraní

procesor pro MM/ HT

manažer pracovních toků

vyhledávací stroje, klasifikátory, … SŘBD data, MM Info J. Pokorný, Knihovny 01

manažer práv přístupu repozitář

11

Architektura digitální knihovny konceptuální schéma s distribuovanými informačními zdroji uživatel uživatel

knihovník knihovník tvůrce tvůrce informací/ informací/ vydavatel vydavatel tvůrce tvůrce informací/ informací/ vydavatel vydavatel tvůrce tvůrce informací/ informací/ vydavatel vydavatel J. Pokorný, Knihovny 01

server server digitální digitální knihovny knihovny

klient klient digitální digitální knihovny knihovny

Internet 12

Architektura digitální knihovny kooperace na různých úrovních Úroveň

Způsob kooperace

Příklad

federace

striktní standardy

MARC, Z39.50

sklízení dat shromažďování dat vyhledávací middelware J. Pokorný, Knihovny 01

DK nabízí základní metadata, protokol, otevřené archivy registraci DK nekooperují; vyhledávání vyhledávací pomocí služeb

stroje

zdroje s metadaty jsou volně Z93.50, XML, zapojovány do sítě

RDF, SDLIP

13

Federace autonomní DK založené na standardech a dohodách standardy a dohody: • technické: formáty, protokoly, systémy ochrany, apod. • obsahové: data a metadata (včetně sémantiky) • organizační : přístup, služby, placení, autentizace, apod. Př.: Z39.50 a MARC federace jsou potřebné, ale velmi náročné a dost řídké J. Pokorný, Knihovny 01

14

Sklízení dat DK: • poskytují stručná metadata pro každý prvek dat (např. Dublin Core) • podporují jednoduchý protokol pro přístup k metadatům

automatičtí ženci: • sklízejí metadata automaticky • budují se automatické služby Př.: Open Archives Initiative J. Pokorný, Knihovny 01

15

Shromažďování dat služby pro otevřený přístup k informacím dokonce i když jejich poskytovatelé se nedohodnou na standardech

• vyhledávací robot shromažďuje informace, které jsou otevřené k přístupu a indexuje je • možné jsou automatizované služby (např. ResearchIndex) Př.: Internet Archive, Google J. Pokorný, Knihovny 01

16

Vyhledávací middleware uživatel uživatel ontologie

dotaz odpověď

mediátor 1

mediátor 3 ontologie 3

mediátor 2

ontologie 1 repozitář 1 informační zdroj 1


ontologie 2

Z 39.50,

repozitář 2

XML, RDF informační zdroj 2

SDLIP

17

Model 5S

Societies Scenarios Spaces Structures Streams J. Pokorný, Knihovny 01

18

Model 5S • Společenství: interakce lidí (, počítačů) • Scénáře: služby, funkce, operace, metody • Prostory: domény + omezení (např. vzdálenost, sousedství): 2D, vektory, pravděpodobnost • Struktury: relace, stromy, uzly a hrany • Proudy: posloupnosti prvků (text, audio, video, síťový provoz)


19

5S: kombinace • Společenství + Scénáře = uživatelský model • Společenství + Scénáře + Prostory = uživatelské rozhraní • Proudy + Struktury = značkování • Proudy + Struktury + Scénáře = objekt • Struktury + Scénáře = SŘBD J. Pokorný, Knihovny 01

20

DK zkracuje řetěz mezi autorem a čtenářem autor editor

Recenzent

vydavatel A&I akvizice knihovna čtenář J. Pokorný, Knihovny 01

21

Přechod od klasické knihovny k digitální • vybudování technické infrastruktury (sítě, technika) • konstrukce digitálních kolekcí (skenování, tvorba metadat, popis zdrojů a jeho kódování, ontologie), • přehodnocení některých klasických knihovnických služeb, případně zavedení zcela nových, které vyžaduje nový způsob zpracování. ⇒ s technologickými problémy se spojují i problémy metodologické a ryze informatické

Nové standardy: DC, XML, RDF Další problémy: jména digitálních objektů J. Pokorný, Knihovny 01

22

Absorbování nových forem reprezentace informací do DK objevování informací pomocí Webu: • konkurence knihovně nebo její nový element? anonymní uživatel (knihovny): „Dříve jsem používal Inspec. Nyní místo toho používám Google.“ proč? – širší záběr (šedá literatura, multimediální informace) – lepší řazení – bezprostřední přístup k informacím (např. otevřený přístup k publikaci) J. Pokorný, Knihovny 01

23

Absorbování nových forem reprezentace informací do DK webové vyhledávací služby mají mnoho slabin ------

výběr je velmi libovolný indexování je nahrubo žádné řízení autorit detekce duplicit slabá nízká přesnost (ale vysoká úplnost!)

mnoha uživatelům to vyhovuje ...


24

Absorbování nových forem reprezentace informací do DK webové vyhledávání: • výběr každé webové stránky • indexování každého slova • opakuje se každý měsíc rysy: hrubá síla jednoduché algoritmy + škálovatelná výpočetní kapacita


25

Absorbování nových forem reprezentace informací do DK archivace a konzervace Př.: Internet Archive • měsíčně, webový robot sbírá každou otevřenou webovou stránku včetně obrázků • webové stránky jsou konzervovány pro příští generace • soubory jsou dostupné akademickým institucím Problémy: dynamika Webu (poločas rozpadu webové stránky je 2 roky)


26

Absorbování nových forem reprezentace informací do DK vazby pomocí odkazů Př.: ResearchIndex (CiteSeer, ScienceIndex) • tvorba: plně automatická • otevřený přístup ke všemu z informatiky • služba zdarma kontrast k Web of Science • tvorba: kombinace automatických prostředků a odborníků • omezený počet časopisů • velmi drahé


27

Od DK k automatizované digitální knihovně Změny: • v kvalitě knihovnických služeb • v kvantitě knihovnických služeb • nové ekonomické modely • pojem automatizované digitální knihovny


28

Vědecké knihovny jsou drahé Každá z těchto knihoven stojí více než skenování všech jejich knih


29

Vědecké knihovny jsou drahé

materiál knihovny


budovy a zařízení

personál

30

Potenciál digitálních knihoven

otevřený přístup

materiál


budovy a zařízení

personál

31

4 ekonomické modely Příklad: televizní vysílání Otevřený přístup reklama externí financování

komerční televize veřejno-právní televize

Omezený přístup předplatné zaplať za použití


kabelová televize zaplať za pořad

32

Příklady staré

nové

knihy v tisku (předplatné)

Amazon.com (reklama)

Medline (zaplať za použití)

Grateful Med (externí)

časopisy (předplatné)

archivy ePrint (externí)

Westlaw (zaplať za použití)

Legal Information Institute (externí)

Inspec (předplatné)

Google (reklama)


33

Náklady na automatizované digitální knihovny společnost Google • 5.5 milionů vyhledávání denně • 85 lidí (polovina technický personál, 14 má PhD v informatice) • 2,500 PC pod Linuxem, s 80 terabytes na discích

Internet Archive • 7 lidí + podpora od Alexa J. Pokorný, Knihovny 01

34

O budoucnosti otevřeného přístupu Dominantní silou bude tlak autorů, který zdůrazňuje spíše otevřený přístup než uzavřený. • bude působit více ekonomických modelů současně • otevřený přístup bude možná ke všem vědeckým či odborným informacím • nejčastější ekonomický model: informace budou publikovány organizací, která je produkuje Organizace, které budou produkovat informace budou univerzity, konference, laboratoře, společnosti atd. J. Pokorný, Knihovny 01

35

Potenciál automatizovaných digitálních knihoven otevřený přístup

? materiál


buildings počítače && facilities sítě

personál

36

Nové role vědeckých knihoven Akademické knihovny a asociace by měly poskytovat podporu pro otevřený přístup k informacím: -- zakládat standardy pro kvalitu výstupů výzkumu -- udržovat lokální archivy -- dlouhodobě pečovat o digitální informace a chránit je Důsledek: obnovení primární funkce - být vzdělávací institucí J. Pokorný, Knihovny 01

37

6 trendů místo závěrů Z konference Asociace amerických knihoven, 2000: • Jak zajistit věrohodnost a prestiž digitálních informačních zdrojů? • Jak prohledávat digitální kolekce, které jsou ve více jazycích? • Jak integrovat digitální kolekce, aby samy poskytovaly uživateli další nabídku možností vztažených k jeho problému? • Jak perzonalizovat služby podle profilu a zájmu uživatele? • Jak organizovat, aby informace samy hledaly svého uživatele? J. Pokorný, Knihovny 01

38

Digitální knihovny: principy a problémy Jaroslav Pokorný MFF UK Katedra softwarového inženýrství Praha

Recommend Documents