2013/ 13 / 3–4 ORIGINAL ARTICLE
Dietary Habits and Changes in Nutrition among Clients of Selected Contact Centres
KONEÈNÁ, M., ÈABLOVÁ, L. Department of Addictology, 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Czech Republic Citation: Koneèná, M., Èablová, L. (2013). Stravovací zvyklosti a zmìny ve výživì u klientù ve vybraných kontaktních centrech. Adiktologie, 13(3–4), 192–200.
BACKGROUND: While nutrition has a significant impact
DESIGN AND MEASUREMENTS: The research was
on health and is currently one of the most topical issues, in
conducted using a questionnaire survey, which collected
the context of addiction services, it has received little re-
demographic data (age, current height and weight, and in-
search interest. This study focuses on the quality of food
formation on housing and employment) and the factors re-
and nutritional habits of the clients of selected low-thres-
lated to substance use (type, form, and frequency) and eat-
hold contact centres in the Czech Republic. OBJECTIVE:
ing habits (frequency of intake of essential nutrients and liq-
The aim is to explore eating habits in terms of the daily in-
uids, nutritional preferences, and qualitative changes in
take of essential nutrients, a balanced diet, drinking regime,
diet). RESULTS: The results indicate that more than 50%
and qualitative changes in the diet of a selected target
of the participants have inappropriate nutritional habits.
group of drug users. PARTICIPANTS: The sample
The results also show qualitative differences in diet be-
consisted of 88 participants, with women and men ac-
tween specific groups of users (loss of appetite and weight
counting for 42% and 58% respectively. The participants
loss in users of opioids and stimulants and increased appe-
were divided into five categories according to their age.
tite in users of cannabis and hallucinogens).
KEY WORDS: DIETARY HABITS – SUBSTANCE USE – MALNUTRITION – CONTACT CENTRE
Submitted: 11 / FEBRUARY / 2013
Accepted: 20 / NOVEMBER / 2013
Grant support: This study was supported by an institutional grant support scheme of Charles University, Prague (PRVOUK-P03/LF1/9) st
Address for correspondence: Lenka Èablová /
[email protected] / Department of Addictology, 1 Faculty of Medicine, Charles University in Prague and General University Hospital in Prague, Apolináøská 4, 128 00 Prague 2, Czech Republic
192
ADIKTOLOGIE
2013/ 13 / 3–4 PÙVODNÍ PRÁCE
Stravovací zvyklosti a zmìny ve výživì u klientù ve vybraných kontaktních centrech
KONEÈNÁ M., ÈABLOVÁ, L.
Klinika adiktologie 1. LF UK v Praze a VFN v Praze Citace: Koneèná, M., Èablová, L. (2013). Stravovací zvyklosti a zmìny ve výživì u klientù ve vybraných kontaktních centrech. Adiktologie, 13(3–4), pp. 192–200.
VÝCHODISKA: Vliv výživy na zdraví patøí mezi nejdisku-
tvím dotazníkového šetøení, kdy byly zjišťovány demogra-
tovanìjší témata souèasnosti, v kontextu adiktologických
fické údaje (vìk, aktuální váha, výška, informace o bydlení
služeb se však zatím jedná o pomìrnì málo prozkouma-
a zamìstnání), skuteènosti týkající se užívání návykových
nou oblast. Výzkumná studie se proto zamìøuje na kvalitu
látek (druh, forma, frekvence) a stravovací návyky (frek-
stravování a nutrièní návyky klientù v nízkoprahových
vence pøíjmu základních živin a tekutin, nutrièní preferen-
kontaktních centrech na území Èeské republiky. CÍL: Cí-
ce a kvalitativní zmìny ve výživì). VÝSLEDKY: Výsledky
lem práce je zmapovat stravovací návyky z pohledu denní-
naznaèují, že u více než 50 % participantù se vykytují ne-
ho pøíjmu základních živin, vyváženosti diety, pitného reži-
vhodné nutrièní návyky. Ve výsledcích se souèasnì obje-
mu a kvalitativních zmìn ve výživì u vybrané cílové skupi-
vují významné kvalitativní rozdíly ve stravování mezi jed-
ny uživatelù drog. SOUBOR: Výzkumný soubor èinil
notlivými skupinami uživatelù (ztráta chuti a snížení hmot-
88 participantù. Procentuálnì obsahoval soubor 42 % žen
nosti u uživatelù opioidních látek a stimulancií; zvýšená
a 58 % mužù. Dle vìku byli participanti rozdìleni do pìti
chuť k jídlu u uživatelù konopí a halucinogenù).
kategorií. METODY: Výzkum byl realizován prostøednic-
KLÍÈOVÁ SLOVA: NUTRIÈNÍ ZVYKLOSTI – UŽÍVÁNÍ NÁVYKOVÝCH LÁTEK – MALNUTRICE – KONTAKTNÍ CENTRUM
Došlo do redakce: 11 / ÚNOR / 2013
Pøijato k tisku: 20 / LISTOPAD / 2013
Grantová podpora: Vznik èlánku byl umožnìn v rámci institucionální podpory v programu PRVOUK-P03/LF1/9 Korespondenèní adresa: PhDr. Lenka Èablová /
[email protected] / Klinika adiktologie, 1. LF UK v Praze a VFN v Praze, Apolináøská 4, 128 00 Praha 2
ADIKTOLOGIE
193
l
1 ÚVOD
Užívání návykových látek poškozuje lidský organismus dvìma zpùsoby. Nejprve úèinkem látky samotné a následnì negativními zmìnami životního stylu, jakými jsou nepravidelné stravovací návyky a nevhodná výživa (Dugdale, 2010). Ve vztahu ke konkrétním návykovým látkám je možné urèit pøevládající vliv na zvýšení èi snížení chuti k jídlu. Nikotin je považován za látku, která snižuje chuť k jídlu. Tato látka je svým úèinkem sice anorektikem, ovšem jeho pùsobení je jen krátkodobé (Perkins, 1992). Jeho užívání se zároveò projevuje úèinky parasympatomimetickými, což znamená, že urychluje støevní peristaltiku (Pilaøová, 2003). Pravidelné kouøení je spojeno s redukcí hmotnosti a má negativní vliv na zpùsob, jakým naše tìlo využívá vitamíny a minerální látky. Každá vykouøená cigareta znièí pøibližnì 25–100 mg vitamínu C. Kouøení dále ovlivòuje vstøebávání vitamínu D, který napomáhá a zvyšuje vstøebávání vápníku (Perkins, 1992). Alkohol je na rozdíl od jiných návykových látek z nutrièního hlediska velmi kalorický. Vypije-li èlovìk 6 piv dennì, získá témìø polovinu denní potøeby kalorií. Alkohol však poskytuje jen prázdné kalorie a i pøes to, že má energetickou hodnotu, chybí mu vyváženost živin (bílkoviny, tuky a sacharidy). Pravidelná konzumace alkoholu je nejvìtší pøíèinou nedostatku vitamínù v organismu. V tìle konzumenta obsadí alkohol zpravidla místa nezbytných bílkovin nebo v nìkterých pøípadech zabrání odpovídajícímu vstøebávání a uskladòování dùležitých vitamínù (Dugdale, 2010). Alkohol nejèastìji ovlivòuje množství vitamínu B6, vitamínu B1 (thiaminu) a kyseliny listové. Pøi konzumaci alkoholu také dochází k dehydrataci organismu (Wiese et al., 2000). Marihuana patøí z pohledu úèinných látek mezi kanabinoidy, její nejaktivnìjší látkou je -trans-Ä9-tetrahydrocannabinol. V zásadì mají kanabinoidy takové úèinky, že zvyšují chuť k jídlu, pøedevším na sladké (Mareèková et al., 2007). V této souvislosti dochází èasto u jejich uživatelù ke zvýšenému pøíjmu kalorií a k nárùstu tìlesné hmotnosti (Smit & Crespo, 2001). Kachlík et al. (2002) zjistili, že kuøáci marihuany mají nižší pøíjem živoèišných bílkovin, vitamínù A a B1, vyšší pøíjem kyseliny linolové, nedostateèný pøíjem obilnin, zeleniny, ovoce a mléèných výrobkù, nadmìrný pøíjem sladidel, tukù a olejù oproti normálním hodnotám. Podle vztahu k jídlu se považují za labužníky, èastìji nesnídají, témìø dennì konzumují alkohol a neužívají vitamínovou suplementaci. Nejèastìji užívané opioidní drogy jsou heroin, metadon, kodein a braun. Užívání této skupiny látek ovlivòuje nìkteré významné funkce gastrointestinálního traktu (Neale et al., 2011). Opioidy zpùsobují útlum pohyblivosti, vzestup napìtí svalstva zažívacího traktu a vyvolávají tìžkou zácpu. U uživatelù opioidních látek jsou nejvíce rozšíøe-
194
ADIKTOLOGIE
ny nepravidelné stravovací návyky, vynechávání jídel a špatná chuť k jídlu (Mahadevan & Fisher, 2010). Tito uživatelé mají tendenci konzumovat více cukru a sladkostí (Nolan & Scagnelli, 2007) a naopak ménì ovoce a zeleniny (Smit et al., 1996). Èastý je obecnì nízký zájem o jídlo (ve smyslu sociální, pøíjemné èinnosti) a komorbidita poruch pøíjmu potravy (Krug et al., 2008; Root et al., 2010). Nezdravá životospráva vede k celkovému vyèerpání a extrémní vyhublosti (kachexii). K pøíznakùm typickým po vysazení opiátù patøí pøíznaky zrcadlové k jejich úèinku. Vyskytuje se prùjem, nevolnost, bolest bøicha a zvracení, které mohou vést až k nutrièní deprivaci a nerovnováze elektrolytù obsahujících sodík a draslík v organismu (Minaøík, 2003). U uživatelù v léèbì na metadonu byly zaznamenány vyšší váhové nárùsty než u ostatních uživatelù opiátového typu (Neale et al., 2011). Užívání stimulancií (metamfetamin – pervitin, amfetamin, extáze, kokain) má za následek výrazné potlaèení chuti k jídlu, zejména kokain je silné anorektikum. To se mùže projevovat velmi rychlým úbytkem na váze, nìkdy i více než o 10 kg za mìsíc, a špatným fyzickým stavem. Tyto ztráty spoleènì s nezdravou výživou a zvýšenou aktivitou vedou k viditelné nezdravé vyhublosti, neboť organismus trpí podvýživou (Svobodová & Václavík, 2006). Stimulancia se èasto užívají v nìkolikadenních tazích, které jsou provázeny jen konzumací alkoholu, a zapomíná se na pøíjem jídla a tekutin. V dùsledku pak dochází ke snížení hmotnosti a dehydrataci a následkem toho nastává v tìle nerovnováha elektrolytù v organismu a vyèerpání vitamínù B a C (Minaøík, 2003). Stimulancia mohou zasahovat do metabolismu nìkterých živin, zejména tukù, a pøispívat k poškození jaterních bunìk. Dlouhodobé užívání zpùsobuje v neposlední øadì zvýšenou kazivost zubù (Therkel, 2010). Tìkavé látky neboli inhalaèní drogy (toluen, aceton, éter a chloroform) nemají pøímé úèinky na trávicí trakt, pøi aplikaci ale mohou vzniknout akutní nežádoucí úèinky v podobì nevolnosti (Minaøík, 2008). Z dlouhodobého hlediska rozpouštìjí tyto látky buòky tukové povahy a poškozují molekuly bílkovin. To se projeví zejména poškozením orgánù, jako jsou mozek, játra, ledviny èi kostní døeò (Mareèková et al., 2007). V dùsledku užívání návykových látek dochází k narušení pøirozených fyziologických procesù a objevují se problémy s dehydratací, výskyt malnutrice a podvýživy, hypovitaminózy èi avitaminózy. Vzhledem k výše uvedeným zdravotním komplikacím je dùležité podporovat vhodné stravování u osob, které aktuálnì užívají návykové látky, ale také u tìch, jež smìøují k abstinenci. Dle výzkumù se nutrièní terapie a podpora uplatòuje zejména v prevenci relapsu. Threrkel (2010) uvádí, že 75–80 % klientù má vyšší úspìšnost v porovnání s typickou terapií relapsu bez nutrièní podpory. Autor dále uvádí, že nutrièní terapie hledá pøíèiny symptomù vznikajících v dùsledku užívání drog. Nayle et al. (2011) popisují, že pokud se lidé cítí lépe, je ménì prav-
KONEÈNÁ M., ÈABLOVÁ, L.
2013/ 13 / 3–4 PÙVODNÍ PRÁCE
dìpodobné, že by užili alkohol èi jinou návykovou látku. Miller (2010) naznaèuje, že podpora zdravého stravování a zdravého životního stylu uživatele drog je nìco, co mùže dotyèný udìlat sám nebo s pomocí svých blízkých. Zmìna ve stravování souèasnì neznamená jen výbìr vhodných potravin, jedná se o zmìnu v celkovém pøístupu a životním stylu (Tarman & Dewar, 2011). Cílem naší studie bylo zkoumat stravovací návyky klientù navštìvujících kontaktní centra v Jihomoravském kraji. Ve výzkumu jsme se zamìøili na ovìøení, jak se liší míra zdravého stravování a pitného režimu mezi uživateli jednotlivých typù drog, a zda dochází ke kvalitativním zmìnám ve stravování v souvislosti s užíváním konkrétní návykové látky. l
2 METODY
l
2 / 1 Výzkumný soubor
Výzkumný soubor se skládal z klientù kontaktních center v Jihomoravském kraji – konkrétnì se jednalo o mìsta Brno, Bøeclav, Hodonín a Kyjov. Celkový poèet participantù èinil 88 osob. Nejvyšší zastoupení mìlo kontaktní centrum v Brnì, kde bylo dotazováno celkem 19 mužù a 11 žen, dále Hodonín, kde dotazník vyplnilo 13 mužù a 10 žen, v Kyjovì èinil poèet respondentù 22, z toho 13 mužù a 9 žen, a v Bøeclavi bylo cekem 13 respondentù – 6 mužù a 7 žen. Vyšší zastoupení mìli muži s poètem 51 oproti 37 ženám. Procentuálnì tedy soubor obsahoval 42 % žen a 58 % mužù. Vìk respondentù byl rozdìlen do pìti kategorií. Nejnižší kategorie zahrnovala vìkového rozpìtí 0–19 let, následuje vìková kategorie 20–29 let, dále 30–39 let, 40–49 let a 50 a více let. Tabulka 1 ukazuje poèty participantù dle sledovaných charakteristik. l
2 / 2 Aplikovaná metodika
Pro výzkumné šetøení byl vytvoøen dotazník, který byl sestaven s ohledem na zjištìní relevantních skuteèností týkajících se stravovacích návykù respondentù. Èást otázek byla pøevzata ze zahranièní studie zabývající se tématikou stravování u uživatelù heroinu (Alves et al., 2011). V dotazníku byly použity 2 typy otázek – uzavøené a otevøené. V uzavøených položkách mìl respondent v nabídce nìkolik možných variant odpovìdí. Mohl oznaèit jednu nebo více možností, které se nejvíce pøibližovaly jeho názoru. Otevøené otázky zjišťovaly váhu, výšku, poèet dnù, kdy se klient nijak nestravuje, a v poslední otázce byla možnost doplnit doporuèení, co by se v potravinovém servisu daného zaøízení mìlo zmìnit. Otázky byly sestaveny tak, aby svou nároèností vyhovovaly cílové skupinì respondentù s ohledem na jejich zdravotní stav a èasovou nároènost pøi vyplòování dotazníku èi pøípadnou intoxikaci. Po obsahové stránce byl dotazník rozdìlen do tøí èástí. V úvodu dotazníku se nachází otázky zamìøené na základní
Tabulka 1 / Table 1 Charakteristiky souboru Sample characteristics Charakteristiky výzkumného souboru
Poèet
Pohlaví Muži
51
Ženy
37
Vìk 0–19
12
20–29
40
30–39
25
40–49
9
£ 50
2
Primární droga Stimulancia
43
Konopí
25
Opiáty
7
Halucinogeny
7
Jiné*
6
* toluen, léky
demografické údaje týkající se respondenta (vìk, aktuální váha, výška, informace týkající se zamìstnání a bydlení). Druhá èást obsahuje otázky zamìøené na užívání návykové látky (druh, forma, frekvence). Tøetí èást sestává z otázek týkajících se zpùsobu stravování. Otázky jsou zamìøeny na frekvenci pøíjmu jednotlivých složek potravy, chuť k jídlu a kvalitativní zmìny ve stravování v souvislosti s užíváním drog. Na základì zjištìných údajù z dotazníku byly jednotlivé otázky týkající se nutrièních návykù klientù obodovány. Tyto otázky vycházely z dokumentu WHO (2003) Food based dietary guidelines in the WHO European Region – Twelve steps to healthy eating. Konkrétnì se jednalo o položky zjišťující množství ovoce a zeleniny zkonzumované za den (krok è. 3 – jezte výživnou a vyváženou stravu spíše rostlinného pùvodu a nìkolikrát za den konzumujte ovoce a zeleninu, nejlépe èerstvou a místní – minimálnì 400 g za den). Na základì kroku è. 2 (nìkolikrát dennì jezte chléb, obiloviny, tìstoviny, rýži a brambory) byla vytvoøena otázka, která smìøuje ke konzumaci sacharidù (chléb, peèivo, rýži, tìstoviny). Položka v dotazníku zkoumající, jak èasto respondent konzumuje maso, vychází z kroku è. 6 (tuèné maso nahraïte rybami, drùbeží èi libovým masem). Otázka zjišťující denní konzumaci mléèných výrobkù vychází z kroku è. 7 (konzumujte mléko a mléèné výrobky – kefír, kyselé mléko, jogurt a sýr, zejména s nízkým obsahem tuku a soli). Otázka zamìøena na denní spotøebu cukrovinek a sladkých jídel byla zaøazena díky kroku è. 8 o snížení zejména rafinovaného cukru a èetnosti slazených nápojù a cukrovinek (WHO, 2003).
STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI A ZMÌNY VE VÝŽIVÌ U KLIENTÙ VE VYBRANÝCH KONTAKTNÍCH…
ADIKTOLOGIE
195
l
2 / 3 Proces získání dat
Výzkum byl realizován prostøednictvím dotazníkového šetøení ve ètyøech mìstech Jihomoravského kraje. V Brnì a Bøeclavi výzkum probíhal opakovanými návštìvami kontaktních center a dotazníky byly vyplòovány s pomocí výzkumného asistenta. V Hodonínì a Kyjovì si je na vlastní žádost vyplnili s klienty sami pracovníci daných kontaktních center. Bìhem vyplòování tak byl pøítomen výzkumný asistent èi pouèený pracovník zaøízení pro zodpovìzení pøípadných dotazù. Díky spolupráci s danými pracovníky center a pøítomnosti výzkumného asistenta èinila celková návratnost dotazníkù 100 %. Dotazníkové šetøení bylo realizováno v období kvìten – èervenec 2012. V rámci výzkumu byla dodržena a respektována etická pravidla ve vztahu k úèastníkùm výzkumu – dotazník byl zcela anonymní, respondenti poskytli informovaný souhlas a byli následnì odmìnìni müsli tyèinkou. l
2 / 4 Proces zpracování dat
K vyhodnocení výsledkù dotazníku zjišťujícího nutrièní zvyklostí klientù byla zvolena jednotná stupnice 1–3, kde èísla pøedstavují kladné hodnoty. To znamená, že odpovìdi nejvíce vyhovující zdravým stravovacím návykùm byly ohodnoceny 3 body, za zhoršené stravovací návyky byly pøidìleny 2 body a za ne zcela vyhovující stravovací návyky byl otázce pøidìlen 1 bod. Po souètu všech bodù bylo možné získat nejménì 9 bodù a nejvíce 27. Byl zvolen rozptyl udávající poèet bodù v jednotlivých kategoriích. V první kategorii nazvané jako nedostateènì zdravé stravovací návyky se nachází bodové rozmezí 9–14 bodù, ve druhé skupinì s názvem zhoršené stravovací návyky byly zaøazeny výsledky s rozptylem 15–20 bodù a ve tøetí kategorii nazvané zdravé stravovací návyky se budou nacházet body 21–27. Všechny stupnice pro hodnocení stravovacích návykù i pøíjmu tekutin byly vytvoøeny v souladu s doporuèeními WHO (2003). Tabulka 2 ukazuje rozdìlení výsledkù dle míry zdravých stravovacích návykù.
sledky byly pøevedeny na procenta a následnì zaneseny do grafù a tabulek v programech MS Excel 2010 a MS Word 2010. l
3 VÝSLEDKY
Výsledky ukazují, že témìø u všech skupin návykových látek pøevládá trend nedostateènì zdravých stravovacích návykù. Na základì grafu 1 je možné vyèíst, že nejménì vyhovující stravovací návyky se vyskytují u respondentù užívajících návykové látky opiátového typu. Souèasnì u prvních pøevládajících dvou skupin – uživatelù stimulancií a konopných drog, je zøetelná jistá odlišnost. Uživatelé stimulancií jsou na tom se stravovacími zvyklostmi podstatnì hùøe, než je tomu u skupiny konopných drog, u kterých se vyskytují zdravé stravovací zvyklosti pouze u necelé ètvrtiny respondentù. U ostatních uživatelù jsou zdravé stravovací návyky nižší, u uživatelù opioidních návykových látek dokonce nulové. 0,7 0,69 0,6
0,56 0,54
0,5
0,5 0,41
0,4
0,36
0,38
0,37
0,34
0,31
0,3 0,22
0,2
0,16 0,08
0,08
0,1
0
0 stimulancia
konopné l.
opioidy
Nedostateèné stravovací návyky
halucinogeny ostatní NL Zhoršené stravovací návyky
Zdravé stravovací návyky
Graf 1 / Graph 1 Rozdìlení míry zdravosti u jednotlivých skupin návykových látek Levels of healthy eating for specific groups of substances
Studie dále zjišťovala poèet dnù, kdy se respondent nestravuje. Celkový výsledek tohoto zjištìní znázoròuje graf 2. 0,7
0,74
0,6
Tabulka 2 / Table 2 Rozdìlení výsledkù dle míry zdravého stravování
0,5
Classification of results according to healthy eating levels 0,4
Nedostateènì zdravé
Zhoršené
Zdravé stravovací
stravovací návyky
stravovací návyky
návyky
9–14 bodù
15–20 bodù
21–27
0,3 0,2
0,26
0,1 0
Data získaná pomocí dotazníkového šetøení byla pøepsána do programu MS Excel 2010. V programu byly následnì provedeny popisné statistické analýzy – zpracování výsledkù dle míry zdravosti stravovacích návykù a užívání návykové látky, kterou klient urèil jako svou primární drogu, poèet dnù, kdy se jedinec nestravoval, a množství pøijatých tekutin dle jednotlivých skupin návykových látek. Vý-
196
ADIKTOLOGIE
ANO
NE
Graf 2 / Graph 2 Výskyt dnù, kdy se respondent nestravuje Days of no food intake
Je alarmující, že témìø 3/4 participantù, tedy 74 %, uvedlo, že jsou nìkdy dny, kdy nepøijímají žádné živiny. Pokud res-
KONEÈNÁ M., ÈABLOVÁ, L.
2013/ 13 / 3–4 PÙVODNÍ PRÁCE
0,35 0,33
nice, nyní ovšem od 1 do 4. Nejnižší bod znaèí nedostatek tekutin pøijatých za den a rovná se pøíjmu 0–0,5 l tekutin za den, 2 body byly pøidìleny za pøíjem 0,6 l –1,5 litru tekutin, 3 body byly uloženy za 1,6–3 litry za den a 4 body pøipadly za více než 3 litry tekutin za den. Výsledky naznaèují, že nejnižší pøíjem tekutin (0–1,5 litru) vykazují respondenti užívající halucinogeny, konkrétnì 85 % z nich. U uživatelù stimulancii a opioidù stejné množství uvádí 60 % z nich. U uživatelù konopných drog lze pozorovat zvýšený pøíjem tekutin, a to zejména ve 3. bodové kategorii, kde respondent uvádí vypití 1,6–3 litrù tekutin za den. Tento pøíjem obecnì odpovídá standardním nutrièním doporuèením týkajícím se adekvátního množství denního pøíjmu tekutin (WHO, 2003). Poslední kategorii, kde je uveden pøíjem 3 litrù tekutin, uvedlo pouze 28 % uživatelù konopných drog, 15 % uživatelù stimulancií, 11 % z kategorie ostatních drog. U uživatelù halucinogenù a opiátù nezvolil tuto možnost nikdo. Graf 4 ukazuje množství pøijatých tekutin dle uživatelù jednotlivých skupin návykových látek. Výzkum dále ovìøoval kvalitativní zmìny u respondentù týkající se stravování a hmotnosti v souvislosti s užíváním návykových látek. Na základì zjištìných údajù se ukazuje, že nejvyšší ztrátu chuti pociťují uživatelé opioidních látek, kteøí tuto skuteènost uvedli v 42 % pøípadù. Dále následují uživatelé stimulancií, u kterých se ztráta chuti objevuje u 27 % participantù. U uživatelù zbývajících látek nevykazuje ztrátu chuti více jak 15 % uživatelù. Naopak zvýšená chuť k jídlu byla nejèastìji zaznamenána u respondentù užívajících konopné drogy. U nich se zvýšená chuť vyskytuje u 41 % respondentù. Dále jsou pomìrnì poèetnou skupinou uvádìjící zvýšenou chuť k jídlu uživatelé halucinogenù, kteøí tuto variantu zvolili v 28 % pøípadù. Snížení hmotnosti v souvislosti s užíváním návykových látek v dotazníkovém šetøení uvedlo nejvíce respondentù. Nejpoèet-
0,34
0,3
0,25
0,2 0,16 0,15 0,12 0,1 0,05
0,05
0 1
3
2
4
5–7
Graf 3 / Graph 3 Poèet dnù, kdy participant nepøijímá potravu Number of days of no food intake
pondent oznaèil odpovìï ano, mìl možnost doplnit poèet dnù jdoucích za sebou, kdy se nestravuje. Graf 3 ukazuje poèet dnù, kdy jedinec nepøijímal vùbec žádnou potravu. Graf 3 ukazuje rozdìlení dnù, kdy se respondenti nestravují. Nejèastìji se vyskytující odpovìdí, kterou doplnilo 21 respondentù (34 %), byly 2 dny. 20 respondentù (33 %) odpovìdìlo, že se nestravují 1 den, u 10 respondentù se vyskytuje hladovìní v délce tøí dnù a u 3 respondentù jsou to 4 dny. Je alarmující, že 7 respondentù nepøijímá žádné živiny v délce pøesahující 5 dnù. Nejvyšší poèet dnù, který se v dotaznících objevil, dosahoval doby 7 dnù jdoucích za sebou. Prùmìrná vypoèítaná hodnota se pohybuje okolo 2,7 dnù. Ke zdravým stravovacím návykùm patøí denní pøíjem dostateèného množství nealkoholických tekutin. Stejnì jako u stravovacích návykù byla i zde použita bodovací stup0,45 0,4
0,4 0,39
0,36
0,35
0,33
0,3
0,28 0,25
0,25
0,24 0,2
0,2 0,15
0,45
0,46
0,46 0,4
0,14
0,15
0,15 0,12
0,11
0,11
0,1 0,05 0
0 stimulancia 1 (0–0,5 l)
konopné drogy
opioidy
2 (0,6–1,5 l)
3 (1,6–3 l)
0 halucinogeny
ostatní NL
4 (nad 3 l)
Graf 4 / Graph 4 Množství pøijatých tekutin dle jednotlivých skupin uživatelù návykových látek Quantity of liquids taken in by the different drug user groups
STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI A ZMÌNY VE VÝŽIVÌ U KLIENTÙ VE VYBRANÝCH KONTAKTNÍCH…
ADIKTOLOGIE
197
nìji zastoupenou skupinou, co se snížení hmotnosti týèe, se stali uživatelé ze skupiny látek opiátového typu, kde tuto variantu oznaèila polovina z tohoto souboru. U uživatelù stimulancií se úbytek vyskytuje ve 41 %, u skupiny ostatních návykových látek byl potvrzen váhový úbytek v 39 %, ètvrtina (25 %) uživatelù konopných látek a 16 % uživatelù halucinogenù. Zvýšení hmotnosti respondenti pøíliš èasto neuvádìjí. Nejvíce ji uvádìjí uživatelé konopných drog, a to ve 20 %. Dále se vyskytuje u 16 % uživatelù halucinogenù, 9 % stimulancií a 8 % ostatních látek. Participanti užívající látky opiátového typu zvýšení hmotnosti neuvedli ani v jednom pøípadì. Kategorii „jiné zmìny“ zvolili pouze 2 respondenti. U jednoho z participantù se zmìna v souvislosti s užíváním návykových látek projevovala zvýšenou chutí zamìøenou na mléèné výrobky, druhý úèastník uvedl poruchy pøíjmu potravy. l
4 DISKUZE A ZÁVÌR
Téma nutrièních návykù a zmìn ve výživì v dùsledku užívání návykových látek nepatøí mezi významnì prozkoumané oblasti. V souèasné dobì se na toto téma zamìøuje nìkolik výzkumných studií (Forrester, 2006; Santolaria-Ferniindez et al., 1995; Threlkel, 2010; Alves et al., 2011). V Èeské republice se jedná o pomìrnì jedineèný výzkum. Prezentovaná studie byla realizována prostøednictvím dotazníkového šetøení s cílem zmapovat nutrièní návyky a zjistit kvalitativní zmìny ve stravování u jedincù užívající rùzné typy návykových látek. Zjištìné výsledky naznaèují, že cílová skupina participantù má stravovací návyky, jež nejsou v souladu se souèasnými výživovými doporuèeními (WHO, 2003; 2012). Tuto skuteènost potvrzují i zahranièní studie (Forrester, 2006; Alves et al., 2011). V naší studii se ukazuje, že u tøí z pìti skupin návykových látek (konkrétnì: stimulancia, opioidy, léky a toluen) se vyskytují ve více než v 50 % nedostateènì zdravé nutrièní návyky. Ve výsledcích se objevily významné rozdíly v kvalitì stravování mezi jednotlivými skupinami uživatelù návykových látek, nízké bodové skóre vykazující špatné stravovací návyky se obzvláštì vyskytuje u uživatelù opiátù, stimulancií a halucinogenù. Nevhodné návyky pøi stravování se odrážejí zejména v nepravidelnosti ve stravì a nevyvážené skladbì jídelníèku. To lze pozorovat zvláštì v nedostatku dùležitých složek potravy, jako jsou ovoce, zelenina, celozrnné výrobky a mléèné výrobky, a naopak v nadbytku tìlu neprospìšných, až nevhodných potravin, napøíklad tuèného masa, jídla z rychlého obèerstvení a cukrovinek. Je znepokojující, že zdravých stravovacích návykù nedosahuje ani ètvrtina z každé skupiny uživatelù návykových látek. Zhoršené stravovací návyky se objevují pøibližnì u 36 % z každé skupiny, u uživatelù halucinogenù pøesahuje poèet polovinu respondentù. Souèasnì bylo zjištìno, že u 74 % zúèastnìných se vyskytují dny, kdy nepøijímají prakticky žádné živiny. Prùmìrná hodnota byla vypoèítána na 2,7 dne. Nabízí se otáz-
198
ADIKTOLOGIE
ka, co pøesnì je pøíèinou nedostateèných stravovacích zvyklostí u uživatelù drog? V prvé øadì mùžeme poukázat na psychologické principy a sociální aspekty, které se mohou uplatòovat v životì uživatele drog. Mezi hlavními stojí zmìna životního stylu v souvislosti s poèátkem drogové kariéry, která vedla ke ztrátì zájmu o všechno vèetnì jídla. Samotná specifika stravy vycházejí nepochybnì také z prostøedí, ve kterém se uživatelé drog pohybují. Jejich nejèastìjším útoèištìm je ulice, na které jsou prostøedky k dosažení dobré stravy prakticky nulové. Rovnìž se na struktuøe stravování podílí i vliv samotné návykové látky, která buï stimuluje, èi popírá chuť k jídlu (Mareèková et al., 2007; Svobodová, Václavík, 2006). Respondenti užívající konopné látky vykazují oproti jiným skupinám návykových látek zvýšené skóre a lze øíci, že se u nich vyskytují lepší stravovací návyky než u ostatních skupin drog. Tento fakt nemusí ovšem znamenat, že by tito klienti oproti jiným žili zdravìji, domníváme se proto, že výsledek souvisí spíše s charakterem konopné látky, která právì stimuluje chuť k jídlu, a proto se u tìchto participantù mùže objevovat napøíklad vyšší frekvence pøíjmu potravin. Zdravé stravovací návyky jsou souèasnì spjaty s dostateèným pøíjmem tekutin. Bylo zjištìno, že pro vhodné fungování organismu je zapotøebí vypít minimálnì 1,5 litru tekutin, optimální pitný režim se pohybuje okolo 2–3 litrù tekutin (WHO, 2003). Naší hypotézou u této oblasti byl nižší pøíjem tekutin, což se potvrdilo u tøí z pìti skupin návykových látek. Druhou kategorii, tedy pøíjem 0,6–1,5 litru tekutin za den vykazuje témìø polovina participantù ze skupiny stimulancií, halucinogenù a skupiny ostatních návykových látek. 36 % uživatelù konopí a 40 % uživatelù opioidních látek uvedlo, že za den vypijí doporuèované množství tekutin, tj. 1,6–3 litry tekutin. Hodnoceny byly taktéž kvalitativní zmìny ve stravování, které vznikly v souvislosti s užíváním návykových látek. U jednotlivých skupin návykových látek lze pozorovat znaèné odlišnosti. Signifikantní zmìnou vyskytující se ve stravování v souvislosti s užíváním drog je dle respondentù snížení hmotnosti, které se nejèastìji objevuje u uživatelù látek opiátového typu a stimulancií. Dalším významným faktorem je ztráta chuti, kterou uvádí 42 % uživatelù opioidních látek a 27 % uživatelù stimulancií. U ostatních skupin ztrátou hmotnosti netrpí více jak 15 % úèastníkù. Zvýšení hmotnosti v souvislosti s užíváním drog uvádí nejvíce uživatelé konopných látek, a to ve 20 %, u ostatních skupin návykových látek se tato možnost vyskytuje maximálnì u 16 % úèastníkù. Výsledky studie naznaèují, že kvalita stravovacích návykù mùže být dùležitým faktorem ovlivòujícím zdravotní stav a kvalitu života uživatele návykových látek. Správné stravování totiž nepøináší jen pocit sytosti, ale slouží pøedevším jako prostøedek ke zlepšení jak psychického, tak fyzického stavu. Výživa mùže významnì ovlivnit proces léèby
KONEÈNÁ M., ÈABLOVÁ, L.
2013/ 13 / 3–4 PÙVODNÍ PRÁCE
a detoxikace organismu od návykových látek, vèetnì pozitivního vlivu na metabolismus a funkce jednotlivých orgánù. Kvalitní stravovací návyky jako souèást zdravého životního stylu mohou pøispìt k vyrovnanìjšímu duševnímu stavu, prevenci relapsu a vyšší kvalitì života. Souèasnì nutrièní návyky mohou být u klientù na zaèátku drogové kariéry ještì relativnì dobré, ale s postupem èasu (a zmìn v oblasti preferencí a hodnot) se jejich stav zhoršuje. Bylo by proto zajímavé v navazujícím výzkumu sledovat tyto promìnné z pohledu dalších psychologických fenoménù, zejména z oblasti motivace a životních hodnot. Závìrem je nutné zohlednit výsledky studie v celkovém kontextu a výzkumném designu. Hlavní limity vycházely nejvíce z charakteru výzkumného souboru, pøièemž pøíèiny pramení pøedevším z nízkého poètu respondentù, neúplné vyrovnanosti v demografických promìnných, dobrovolnosti participace a použití sebeposuzovacích metod. Ve vztahu k prezentovaným výsledkùm je potøeba uvést, že u klientù byly údaje o frekvenci pøijímané potravy zjišťovány v rámci celkem 8 otázek dotazníku, jež byly vyhodnoceny souhrnnì – spoleènì s dalšími údaji týkajícími se nutrièní skladby jídelníèku pomocí zvolených kategorií: nedostateèné stravovací návyky, zhoršené stravovací návyky, zdravé stravovací návyky. Výsledky jsou prezentovány souhrnnì v rámci daných kategorií. Informace o poètu dnù, kdy se jedinec nestravuje vùbec, byla zjišťována pouze jako doplòující a vzhledem k pøehlednosti prezentace výsledkù neuvádíme èlenìní dle jednotlivých typù návykových látek. U klientù souèasnì nebyla sledována drogová kariéra, pouze
frekvence a typ užívané návykové látky / kombinace látek. Vzhledem k primárnímu fokusu èlánku na nutrièní návyky a pøehlednosti výsledkù však výsledky tìchto promìnných podrobnìji neuvádíme. Cílem naší studie bylo pøispìt k pochopení problematiky stravovacích zvyklostí u uživatelù drog z širší perspektivy a pøinést podklady pro další výzkumy èi praktické aplikace na toto téma pøedevším v oblasti nízkoprahových služeb. Vhodné rozšíøení studie by mohlo být jednak formou aplikace krátké nutrièní intervence a edukace klientù pøímo v kontaktních centrech a souèasnì rozšíøením metod evaluace služeb potravinového servisu (napø. Gabrhelík, Charvát & Miovský, 2005; Šťastná et al., 2011). První možnou cestou aplikace nutrièní intervence do oblasti adiktologických služeb je adaptace již zavedeného nutrièního programu ze zahranièí (napø.: Neale et al., 2011; Tarman & Dewar, 2011) nebo vytvoøení nové intervence na základì souèasných nutrièních doporuèení s ohledem na potøeby dané cílové skupiny. Tøetí varianta je individuální cesta poradenství klientùm – napø. v rámci adiktologického poradenství èi ve formì spolupráce s praktickými lékaøi a nutrièními terapeuty. Zásady zdravé výživy by totiž mìly proniknout ke všem sociálním skupinám populace prostøednictvím alespoò základních nutrièních programù a krátkých intervencí, jako je tomu v zahranièí (Neale et al., 2011; Tarman & Dewar, 2011) a být souèástí komplexní péèe v rámci pøístupu harm reduction (Giesbrecht & Haydon, 2006; Vacek & Vondráèková, 2012) ve sféøe adiktologických služeb.
LITERATURA / REFERENCES l Alves, D., Costa, A. F., Custódio, D, Natário, L., Ferro-Lebres,V. & Andrade
l Mahadevan M., & Fisher C. B. (2010). Factors influencing the nutritional he-
F. (2011). Housing and employment situation, body mass index and dietary
alth and food choices of African American HIVpositive marginally housed and
habits of heroin addicts in methadone maintenance treatment. Heroin addicti-
homeless female substance abusers. Applied Developmental Science, 14,
on & Related clinical Problems, 13(1), 11–14.
72–88.
l Dugdale, D. C. (2010). Diet and substance abuse recovery – Overview. Ret-
l Mareèková, J., Orlíková, B., Minaøík J., Koryntová G., Justinová, J. & Kubù,
rieved 26, June 2012 from http://www.umm.edu/ency/article/002149.htm
J. (2007). Drogy: otázky a odpovìdi. Pøíruèka pro rodinné pøíslušníky a pomá-
#ixzz1yq6rTNsxReviewed last on: 3/18/2010.
hající profese. Kolektiv autorù obèanského sdružení SANANIM. Praha: Portál.
l Forrester, J. (2006). Nutritional alterations in drug abusers with and wit-
l Miller, R. P. (2010). Nutrition in addiction recovery. Dokument centra Many
hout HIV. American Journal of Infectious Diseases, 2(3), 173–179. Retrieved
Hands Sustainability Center (MHSC). Retrieved 19, June 2012 from
30, June 2012, from National Center for Biotechnology Information website:
http://mhof.net/articles/pdfs/6.pdf.
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1820890/?tool=pubmed.
l Minaøík, J. (2003). Opioidy a opiáty. In: K. Kalina & J. Radimecký (Eds.), Dro-
l Gabrhelík, R., Charvát, M. & Miovský, M. (2005). Kvalitativní analýza potøeb
gy a drogové závislosti 1: Mezioborový glosáø pojmù z oblasti drog a drogo-
klientù využívajících nízkoprahové služby ve Støedoèeském kraji. Adiktologie,
vých závislostí. Praha: Úøad vlády ÈR.
5(1), 22–33.
l Minaøík, J. (2008). Pøehled psychotropních látek a jejich úèinkù. In: K. Kali-
l Giesbrecht, N., & Haydon, E. (2006). Community-based interventions and
na (Ed.), Základy klinické adiktologie. Praha: Grada Publishing.
alcohol, tobacco and other drugs: foci, outcomes and implications. Drug & Al-
l Neale, J., Nettleton, S., Pickering L. & Fischer J. (2011). Eating patterns
cohol Review, 25(6), 633–646.
among heroin users: a qualitative study with implications for nutritional inter-
l Kachlík, P., Kubíniová, M., Matìjová, H. & Šimùnek, J. (2002). Stravovací
ventions. Society for the Study of Addiction. Addiction, 107, 635–641.
zvyklosti kuøákù marihuany. Adiktologie 2(1), 10–21.
l Nolan L. J. & Scagnelli L. M. (2007). Preference for sweet foods and higher
l Krug, I., Treasure, J., Karwautz, A., Nacmias, B., Penelo, E., Ricca, V. & …
body mass index in patients being treated in longterm methadone maintenan-
Wagner, G. (2008). Present and lifetime comorbidity of tobacco, alcohol and
ce. Substance Use Misuse, 42, 1555–1566.
drug use in eating disorders: A European multicenter study. Drug and Alcohol
l Perkins, K. A. (1992). Effects of tobacco smoking on caloric intake. British
Dependence, 97(1),169–179, doi: 10.1016/j.drugalcdep.2008.04.015.
Journal of Addiction, 87, 193–205. Retrieved 30, June 2012 from http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1360-0443.1992.tb02693.x/pdf.
STRAVOVACÍ ZVYKLOSTI A ZMÌNY VE VÝŽIVÌ U KLIENTÙ VE VYBRANÝCH KONTAKTNÍCH…
ADIKTOLOGIE
199
200
l Pilaøová, L. (2003). Problematika závislosti na nikotinu. Psychiatrie pro pra-
l Štastná, L., Nevoralová, M., Pavlovská, A., Èablová, L. & Mladá, K. (2011).
xi. 5, 205–208. Retrieved 28, June 2012 from http://www.solen.cz/
Analýza potøeb klientù nízkoprahových zaøízení v Praze v roce 2010. Praha:
pdfs/psy/2003/05/04.pdf.
Centrum adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
l Root, T. L., Pinheiro, A., Thornton, L., Strober, M., Fernandez-Aranda, F.,
l Tarman, V. & Dewar S. (2011). What does a food addict eat? A diet vs a food
Brandt, H. & … Bulik, C. M. (2010). Substance use disorders in women with
plan. Retrieved 5, June 2012 from http://addictionsunplugged.com/2011/
anorexia nervosa. International Journal of Eating Disorders, 43(1). 14–21.
10/09/a-diet-vs-a-food-plan/.
doi:10.1002/eat.20670.
l Threlkel, D. E. (2010). Nutritional attitudes of the metamphetamine addic-
l Santolaria-Fernandez, F. J., Gomez-Sirvent J. L., Gonzalez-Reimers C. E.,
ted. Sacramento: California state university. Retrieved 5, June 2012 from
Batista-Lopez J. N., Jorge-Hernandez J. A., Fermin Rodriguez-Moreno, F.,
http://csus-dspace.calstate.edu/bitstream/handle/10211.9/937/Final%20PDF.
Martinez-Riera A. & Hernandez-Garcia, M. T. (1995). Nutritional assessment of
pdf?sequence=1.
drug addicts. Drug and Alcohol Dependence, 38(1), 1–18.
l Vacek, J. & Vondráèková, P. (2012). Pøístup harm reduction k užívání alko-
l Smit, E. & Crespo, C. J. (2001). Dietary intake and nutritional status of US
holu. Adiktologie, 12(2), 138–151.
adult marijuana users: results from the Third National Health and Nutrition
l Wiese, J. G., Shlipak, M. G. & Browner, W. S. (2000). The Alcohol hangover.
Examination Survey. Public Health Nutrition, 4(3), 781–786.
Annals of Internal Medicine, 132, 897–902.
l Smit, E., Graham, N. M., Tang, A., Flynn, C., Solomon, L. & Vlahov, D.
l World Health Organisation. (2012). BMI – Body Mass Index. Retrieved
(1996). Dietary intake of community-based HIV-1 seropositive and seronegati-
4, June 2012 from http://www.euro.who.int/en/what-we-do/health-topics/
ve injecting drug users. Nutrition, 12(7–8), 496–501.
disease-prevention/nutrition/a-healthy-lifestyle/body-mass-index-bmi.
l Svobodová, J. & Václavík, M. (2006). Detoxifikace u závislosti na metamfe-
l World Health Organisation. (2003). Food based dietary guidelines.
taminu. Psychiatrie pro praxi. 6, 282–284.
Denmark: WHO.
ADIKTOLOGIE
KONEÈNÁ M., ÈABLOVÁ, L.
