Didaktika vlastivědy - DIVLV – PS + XIVLV – KS - 3 kredity Vyučující: PaedDr. Helena Šimíčková, Ph. D. Okruhy didaktických témat pro přednášky a semináře a pro zkoušku. 1. Charakteristika vlastivědy jako integrovaného vyučovacího předmětu ve vzdělávacích programech: Základní škola, Obecná škola a Národní škola. Vysvětlení pojmů kurikulum, osnovy, standardy. Rámcový vzdělávací program. 2. Společenské, pedagogické a psychologické zřetele vyučování vlastivědě a jejich srovnání s evropskými filozofickými proudy, jež se odrážejí v pedagogice 20. stol. Historie vyučování vlastivědě. 3. Edukační cíle vyučování vlastivědě a jejich realizace v jednotlivých tématech učiva. 4. Obsah učiva vlastivědy v prvouce ve 3. ročníku primární školy. Jeho regionální projekt. význam regionálního projektu pro další vzdělávání a výchovu žáků. Využití regionálních pověstí. 5. Obsah učiva vlastivědy ve 4. a 5. ročníku primární školy. Vzdělávací a výchovné cíle jednotlivých tématických celků. Kompetence učitele při sestavování rámcových tématických plánů učiva vlastivědy. 6. Didaktická transformace paradigmatu geografie a historie do vlastivědného učiva primární školy. Význam aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků ve vlastivědě. 7. Projektová výuka. Využití vlastivědného učiva pro samostatnou práci žáků a její realizaci při vytváření žákovských projektů. 8. Osvojení základů trivia jako nutný předpoklad pro zvládnutí učiva prvouky a vlastivědy. Integrace učiva těchto předmětů s výukou mateřského jazyka a matematiky v primární škole. 9. Základy nauky o krajině v učivu prvouky a vlastivědy. Učivo o nerostném bohatství ČR a o průmyslových a zemědělských oblastech, aktualizování informací v příslušných tématech učiva vlastivědy. Vliv a důsledky lidské činnosti na utváření krajiny. Ochrana krajiny. 10. Didaktický postup při práci s mapou a kartografickými materiály. Druhy map a jejich využití při vyučování vlastivědy v primární škole. Seznámení žáků se vznikem map. Didaktický tématický celek: Putujeme po České republice – vznik měst, jejich funkční typy, významná historická a moderní města v ČR. 11. Soustava základních geografických pojmů v obsahu učiva vlastivědy. Postupy a způsoby jejich vytváření a upevňování. Význam názorného vyučování v primární škole. 12. Soustava organizačních forem vyučování vlastivědě v jednotlivých složkách komplexu učiva ve 3. – 5. ročníku. 13. Soustava didaktických metod při vyučování vlastivědě. Příklady a kritéria jejich volby v určitých tématických celcích učiva. Uplatnění psychodidaktického hlediska. Osobní příklad učitele – etické hledisko. 14. Struktura chronologie (periodizace) dějepisného učiva ve 4. – 5. ročníku primární školy. význam výchovy dějinami. Úloha křesťanství v českých dějinách. Křesťanství jako základ evropské civilizace. 15. Projekt učiva: Žijeme v Evropě- poznáváme svět – v 5. ročníku primární školy – didaktická analýza. Vysvětlení obsahu a rozvíjení pojmů: společnost, národnost, národ,vlast , vlastenectví, stát, kraj, obec, domov, rodina, v současné celoevropské dimenzi.
16. Obsah učiva vlastivědy orientovaný na výchovu žáků k občanství a jeho význam v současnosti. Didaktická analýza – osobní příklad učitele a jeho vliv na rozvoj žákových postojů k významu a důležitosti vzdělanosti pro vlastní budoucnost i pro uvědomění si zodpovědnosti za svůj vlastní život. 17. Společenský význam kultury a jeho využití při výuce vlastivědy. Význam kulturních zařízení a využití kvalitních televizních pořadů . Symbolika významných svátků a světových památných dnů. ve vyučování prvouce a vlastivědě. Integrace vyučování vlastivědy a literární výchovy v primární škole. 18. Způsoby ověřování vědomostí a dovedností žáků. Formy hodnocení a klasifikace žáků ve vyučování vlastivědě. Důležitost zpětné vazby při osvojování nových poznatků. Témata přednášek: 1. - okruh č. 1, 2 Historie vyučování vlastivědě a její srovnání s filosofickými proudy ve 20. stol. Charakteristika vlastivědy jako integrovaného vyučovacího předmětu podle kurikula Základní školy, Obecné a Národní školy (úkol – dostudovat samostudiem, hledat rozdíly v pojetí všech tří programů). 2.- okruh č. 6, 7 Didaktická transformace paradigmatu geografie a historie do vlastivědného učiva primární školy. Význam aktivity, samostatnosti a tvořivosti žáků ve vlastivědě. Projektová výuka, využití vlastivědného učiva pro samostatnou práci žáků a její realizace při vytváření žákovských projektů. Subjekt žáka v edukačním procesu . ( volitelný úkol – příprava miniprojektu s historickou tématikou). 3. - okruh č. 11, 12, 13 Organizační formy při výuce vlastivědy. Vyučovací metody a jejich efektivita při rozvoji poznání žáků primární školy. Základní geografické pojmy a metodický postup při jejich osvojování. (úkol - znalost základních geografických pojmů, které musí učitel naučit děti v primární škole) 4. - okruh č. 14 Struktura chronologie (periodizace) dějepisného učiva ve 4. – 5. ročníku primární školy. význam výchovy dějinami. Úloha křesťanství v českých dějinách. Křesťanství jako základ evropské civilizace. (úkol - znalost základního přehledu českých dějin) 5. – okruh č. 15 Žijeme v Evropě. Poznáváme svět – v 5. ročníku primární školy. Vysvětlení obsahu a rozvíjení pojmů: společnost, národnost, národ, vlast, vlastenectví, stát, kraj, obec, domov, rodina, příroda v současné celoevropské dimenzi – výchova k občanství (volitelný úkol – příprava miniprojektu – Žijeme v Evropě) 6. - okruh č. 18 - Hodnocení a klasifikace v předmětu vlastivěda v primární škole. Individuální přístup. Respektování specifik. Objektivita hodnocení.
Obsah seminářů: 1.– Úvodní seminář – seznámení s programem semestru a požadavky k dílčí zkoušce. okruh č. 4: Obsah učiva vlastivědy v prvouce ve 3. ročníku primární školy. Jeho regionální projekt. Význam regionálního projektu pro další vzdělávání a výchovu žáků. Využití regionálních pověstí. 2. – okruh č. 5 Obsah učiva vlastivědy ve 4. a 5. ročníku primární školy. Vzdělávací a výchovné cíle jednotlivých tématických celků. Kompetence učitele při sestavování rámcových tématických plánů učiva vlastivědy. 3.- okruh č. 8 a diskuse k okruhům, 6 a 7 Osvojení základů trivia jako nutný předpoklad pro zvládnutí učiva prvouky a vlastivědy. Integrace učiva těchto předmětů s výukou mateřského jazyka a matematiky v primární škole. 4.- okruhy č. 10 a 9 ( možnosti samostudia ze skript). Základy nauky o krajině v učivu prvouky a vlastivědy. Učivo o nerostném bohatství ČR a o průmyslových a zemědělských oblastech, aktualizování informací v příslušných tématech učiva vlastivědy. Vliv a důsledky lidské činnosti na utváření krajiny. Ochrana krajiny.Didaktický postup při práci s mapou a kartografickými materiály. Druhy map a jejich využití při vyučování vlastivědy v primární škole. Seznámení žáků se vznikem map. Didaktický tématický celek: Putujeme po České republice – vznik měst, jejich funkční typy, významná historická a moderní města v ČR. Navazujeme exkurzí do kartografického ústavu v Opavě. 5.- diskuse k okruhům 11. 12. 13. Seminární vystoupení k tématu regionální projekt ( nejméně dva vystupující v každé skupině) 6. okruh č. 14 – předchází přednášce – Výuka historie se zaměřením na národní historii, metody, organizační formy práce, osobnost učitele a jeho vztah k historii národa – sebereflexe. Využití dramatické výchovy jako metody při výuce historie. 7. - okruh č.16. Obsah učiva vlastivědy orientovaný na výchovu žáků k občanství a jeho význam v současnosti. Didaktická analýza – osobní příklad učitele a jeho vliv na rozvoj žákových postojů k významu a důležitosti vzdělanosti pro vlastní budoucnost i pro uvědomění si zodpovědnosti za svůj vlastní život. 8.- okruh č. 17. + diskuse k okruhům 15, 16 Společenský význam kultury a jeho využití při výuce vlastivědy. Význam kulturních zařízení a využití kvalitních televizních pořadů . Symbolika významných svátků a světových památných dnů. ve vyučování prvouce a vlastivědě.
9.Diskuse ke zvoleným okruhům, příprava na klasickou hodinu vlastivědy z různých pohledů, kritická analýza učebnic vlastivědy. 10.Diskuse ke všem okruhům. Seminární vystoupení k tématu: Regionální projekt. 11.Diskuse k okruhu 19 – předchází přednášce – hodnocení a klasifikace, důležitost zpětné vazby, jednoduchý test z učiva: Obrázky z českých dějin 12. Test faktografických znalostí základů Historie Českého státu. 13. Zápočtový seminář. Termíny pro dílčí zkoušku. Požadavky na faktografické znalosti z okruhu: Historie Českého státu. 1. První prokazatelný státní útvar na našem území: Jak se tento útvar nazýval? Do kterého století datujeme jeho existenci? Jak dlouho existoval? Z kterých konkrétních pramenů se o jeho existenci dovídáme? 2. Základy kultury a vzdělanosti na našem území: Jak se nazýval další prokazatelný státní útvar na našem území? Do kterého století datujeme jeho existenci? Jak se nazýval panovnický rod, který mu vládl? Které dva směry kultury se již v tomto státním útvaru střetly? Kdo to byli slovanští věrozvěstové a v kterém roce přesně do našich končin přišli? Jakým jazykem hovořili? Který významný dokument křesťanů do tohoto jazyka přeložili? Jak se nazývalo písmo, jímž psali? Před kým museli svůj překlad obhájit? Jak pokračovala historie tohoto státního útvaru? Co se dochovalo z této doby do našeho tisíciletí? 3. Počátky Českého státu: V kterém století vznikl Český stát? Který panovnický rod mu vládl? Z kterých konkrétních argumentů se dovídáme o jeho existenci? K jakým tragickým událostem došlo v počátcích jeho vzniku? Jak tyto tragické události vysvětlují dostupné historické prameny? Jak se nazývá legenda, která několik století ovlivňovala život v tomto státě? Co víš o prvních českých svatých? Kdy byla dobyta Morava a který kníže ji natrvalo připojil k Českému státu? 4. České země za posledních Přemyslovců: Jak se nazývala listina, která ukončila krvavé spory o český trůn a zaručovala českým králům právo na dědičný královský titul? V kterém roce byla vydána? Co víme o Svaté říši římské národa německého a jejím významu pro střední Evropu ve středověku? Kdo měl právo volit římského císaře? Kterému z posledních Přemyslovců se tohoto práva dostalo? Jakou měl přezdívku a proč? Co víme o jeho životě?Jak skončil jeho život? Které panovnické koruny připojil k českému státu jeho syn Václav II.? Co víme o jeho životě? Co víme o jeho synovi Václavu III.? Kdy se datuje vymření Přemyslovců po meči v Čechách? Co víme o opavských Přemyslovcích? Co víme o spojení Přemyslovců a těšínských knížat Piastovců? Které kulturní památky z této doby se dochovaly až do dnešních dnů? V jakých stavebních slozích byly postaveny?
5. České země v době vlády Lucemburků: Kdy se ujal vlády v Čechách první Lucemburk? Jak se jmenoval, jakou měl přezdívku a proč? Koho mu čeští šlechtici nabídli za manželku? O co usiloval pro svého prvorozeného syna? Kde byl jeho syn vychovávaný a proč? Kým se stal dříve českým králem nebo římským císařem? Čím se stala Praha v době jeho vlády? Kterou část Prahy nechal císař Karel IV nově postavit? V kterém roce založil pražskou univerzitu? Jak se na středověké univerzitě studovalo? Kdo byl jeho prvorozený syn? V kterém manželství se Karlovi narodil? Kdo byly ženy tohoto panovníka? Pro jakou roli připravoval Karel IV. svého prvorozeného syna a pro jakou roli svého druhorozeného syna Zikmunda Lucemburského? Kým se stal tento člověk v očích většiny Čechů a proč? Jak se nazývá hnutí, které vypuklo v Čechách po smrti Václava IV? Proč se mu dostalo tohoto názvu v české historii? Uveď jména slavných husitských vojevůdců? Jak dlouho celé hnutí trvalo? Co ukončilo husitské války? Jak dnes pohlížíme na význam tohoto hnutí? Které významné stavební památky nám z doby vlády Lucemburků dodnes zůstaly a v jakém stavebním slohu jsou postaveny? 6. České země za vlády Jiřího z Poděbrad: Kdo vládl místo nezletilého Ladislava Pohrobka? Kým se stal po jeho smrti? O co usiloval zejména ve střední Evropě? Kdo byl jeho vážným soupeřem? Jak se nazývala nová církev, která v době jeho vlády v Čechách vznikla? Jaký měla význam pro českou vzdělanost? Jak chtěl Jiří řešit veškeré spory? Koho navrhl za svého nástupce? Komu patřily po jeho smrti Čechy a komu Morava? Co urychlilo nástup Habsburků na český trůn? 7. Vláda Habsburků do bitvy na Bílé hoře: Který habsburský panovník navrátil Praze její slávu? O co se hlavně zajímal? Které významné osobnosti tehdejší Evropy žily na jeho dvoře a v Praze? Jak se nazýval stavební sloh jeho památek, který se začínal opožděně šířit i do Čech? Kterou listinou prokázal Rudolf II. svou náboženskou toleranci, kdy byla vydána? Co se stalo v Čechách přibližně 100 let po nástupu Habsburků? Kdo se v této bitvě utkal a kde? Jaké byly důsledky porážky na Bílé hoře pro českou šlechtu? Jaká válka započala touto bitvou v Evropě? Co víš o osobnosti Jana Amosa Komenského? Co to byla katolická protireformace v Rakousku? Co přinesl českým zemím vestfálský mír? (vysvětlete blíže tento pojem). Který stavební sloh se šířil v době pobělohorské? 8. Vláda Habsburků v době osvícenství: Jaké události zapříčinily, že na rakouský trůn nastoupila žena – Marie Terezie? Co pro ni vymohl její otec? S čím se musela hned na počátku své vlády potýkat? Jaké byly důsledky jejich bojů s Pruskem ve válkách prusko- rakouských? Co to konkrétně znamenalo pro samotné Rakousko? Jaké reformy Marie Terezie v Rakousku zavedla? Kdo v nich pokračoval? Co znamenalo vydání patentů o zrušení nevolnictví a tolerančního patentu pro Čechyjaké byly jejich výhody a jaké nevýhody? Kdy byly tyto významné listiny vydány? Kdo mohl studovat po zrušení nevolnictví? Které stavební slohy jsou pro toto období charakteristické?
9. České země v první polovině 19. století: Jaké konkrétní objevy byly uskutečněny a k čemu vedly v Rakousku? Co se začalo houfně zakládat ve městech? Jak chápeme pojem Národní obrození? Do kterých oblastí začínala čeština pronikat a dokazovat, že je rovnocenná s němčinou? Co víme o rozvoji českého divadla, českého písemnictví, české hudby a českého výtvarného umění? Kdo vládl místo rakouského panovníka Ferdinanda V. Dobrotivého? Jak se nazývá doba jeho vlády? Jak se projevil rok 1848 v českých zemích a co přinesl? Jak se nazývá nový umělecký směr zrozený v první polovině 19. století? Co tento směr zdůrazňuje? Kdo byli jeho čelní představitelé v literatuře, hudbě i výtvarném umění? Který významný literární almanach se hlásil k jejich odkazu a kdo byl jeho vůdčí osobností? V jakých stavebních slozích byly postaveny tehdejší stavby? 10. České země ve 2. polovině 19. století? Který habsburský panovník nastoupil po r. 1848 na trůn, kde setrval až do konce 19. století? Jak se jmenuje doba počátků jeho vlády a proč? Co to znamenalo pro rozvoj české inteligence? Který známý spisovatel a novinář na tuto dobu velmi doplatil? Jak vyřešil panovník konkrétní národnostní spory se Slovany v Rakousku a s Maďary? Kdy došlo k dualismu Rakouska? Jaký název tento středoevropský stát od této době nesl? Podle čeho soudíme, že český národ ve 2. polovině 19. století byl již obrozen? Jak se změnila pražská univerzita (nyní Karlova)? Kdo tvořil novou generaci vysokoškolských učitelů? Která výrazná osobnost ji vedla? Co znáš z jeho životopisu? Jak dokázali čeští spisovatelé rovnoprávnost češtiny s ostatními jazyky? Které literární almanachy v této době vycházely a kdo je řídil? Který velký sen českých národních buditelů se splnil? Které hudební a výtvarné umělce řadíme ke generaci Národního divadla? Jak se rozvíjel průmysl českých zemí v Rakousku-Uhersku? Kteří čeští vynálezci 19. století dosáhli svými díly evropské priority? 11. První světová válka a život v Československé republice: Jaké byly příčiny první světové války? Proč a kdy byla vyhlášena? Které státy proti sobě válčily? Kdo začal organizovat boje o samostatný český stát? Co se vytvářelo na podporu tohoto boje v zahraničí na území států, které bojovaly proti Rakousku? Kde hledali vedoucí českého odboje podporu? Kdy první světová válka skončila, jaké byly její důsledky? Který mocný státní útvar uprostřed Evropy se rozpadl? Které státy na jeho území vznikly? Kdy byla vyhlášená Československá republika? Kdo se stal jejím presidentem? Jaký charakter měla tato republika? Podle čeho tak usuzujeme? Které historické územní celky ji tvořily? Které národy v nížily? Co víme o rozdělení Těšínska mezi Československo a Polsko? Co víme o tzv. Hlučínsku? Jak se žilo v době první Československé republiky? 12. Druhá světová válka: Které okolnosti ve střední Evropě vedly ke vzniku druhé světové války? Které události velmi významné pro Československo jí předcházely? Co to znamenalo pro Čechy? Kdy začíná druhá světová válka a proč? Jaký dopad měla tato událost pro Poláky? Co soudíme dnes o německém fašismu, nacionalismu, šovinismu a rasismu? Jak se tyto tendence konkrétně projevily za druhé světové války? Jak se koncem třicátých let vyvíjel vztah fašistického Německa a bolševického Sovětského svazu? Kdy vyhlásil Hitler válku Sovětskému svazu? Kdo se spolu s touto velmocí postavil proti fašismu? Která bitva znamenala zásadní obrat ve druhé světové válce ve prospěch spojenců? Co víme o Jaltské konferenci? Jak bojovali naši dobrovolníci na východní frontě a kdo je vedl? Jak bojovali
naši letci v Anglii? Co víme o partyzánském odboji v Čechách, na Moravě a na Slovensku? Co přinesl českým zemím atentát na říšského protektora R. Heydricha? Kdy a kým byl proveden? Jak bylo postupně Československo osvobozováno? Kdy došlo k definitivnímu konci druhé světové války? 13. Od druhé světové války do konce 20. století: Co to byly Benešovy dekrety? K jakým událostem došlo v Československu v r. 1948? Které částí Evropy se stalo Československo satelitem? Co to znamenalo pro jeho rozvoj? Která politická strana se ujala vlády v zemi? Jak vládla? K jakým událostem došlo v období roku 1967 – 1968? Který den znamenal definitivní konec tzv. Pražského jara a opětovný návrat ke komunistické totalitě? Které výrazné osobnosti v českých dějinách jsou s tímto obdobím spojeny? Jak vypadala doba tzv. normalizace v Českých zemích? Co rozumíme pod pojmem „sametová revoluce“, v kterém roce proběhla? Jaké změny v životě Čechů a Slováků přinesla? Regionální projekt – „Moje obec – místo, kde žiji, můj kraj“ z pohledu didaktiky vlastivědy: Při zpracování tohoto projektu navazujte na práci, kterou vám v 1. ročníku zadával ing. J. Kupka, Ph.D. Z pohledu didaktiky vlastivědy je potřeba věnovat pozornost těmto bodům: 1. Poloha obce nebo města ( zejména geografická). Uvést v které lokalitě se obec nachází, zda se v rovině, pahorkatině, hornatině, bráně, pánvi, atd. Co se nachází v jejím sousedství na severu, jihu, západu a východu. 2. Přiložení plánu obce, případně jednoduchý nákres plánu obce, z něhož vyplynou další údaje, např. zda je v obci železnice, které vodní toky protékají obcí nebo poblíž obce, které vodní nádrže se nacházejí v obci nebo poblíž obce, které významné stromy rostou na katastru obce nebo v jejím bezprostředním okolí atd. 3. Historie obce: A/ První zmínka o založení obce B/Rozvoj obce v době před bitvou na Bílé hoře C/Rozvoj obce v době pobělohorské D/ Rozvoj obce v době vlády Marie Terezie a Josefa II. – tzv. době osvícenské E/ Rozvoj obce v první polovině 19. stol - v době Národního obrození F/ Rozvoj obce ve druhé polovině 19. stol – nástup kapitalismu v Rakousku-Uhersku. G/ Rozvoj obce do založení První Československé republiky. H/ Rozvoj obce v době První Československé republiky. I/ Druhá světová válka a její dopad na život v obci. J/ Život v obci v období 50. – 60. let 20. stol. K/ Život v obci do r. 1989. L/ Současný život v obci – správa a představitelé obce, obyvatelstvo obce a jeho zaměstnání, kulturní a společenský život obce. M/ Srovnání historie obce s významnými událostmi ve vývoji Českého státu ( např. Jak vypadala obec v době vymření Přemyslovců, v době vlády Karla IV. atd. – výčet dat). 4. Místní pověsti – využití alespoň jedné místní pověsti v integrovaném vyučování vlastivědy. (Jak budeme pracovat s touto pověstí v českém jazyce, jak ji využijeme v matematice, výtvarné výchově, pracovních činnostech, hudební výchově, dramatické a pohybové výchově?)
5. Kronika obce – využití místní kroniky v integrovaném vyučování vlastivědy – viz výše. Případně pokus o sestavení třídní kroniky naší obce – zachycení metodického postupu při tvorbě této kroniky. 6. Historicky významné budovy v obci, styl, v němž jsou postaveny. Stavební slohy významných kulturních památek v obci ( např. zámek, kostel, klášter, atd.) 7. Významní rodáci obce, případně významné osobnosti, které jsou se životem obce spojeny. 8. Etnografie obce – etnografický region, k němuž obec patří, popis místních zvyků (vánoce, velikonoce, masopust, konec masopustu, advent, vynášení zimy atd.), místní strava, místní nářečí a jeho srovnání se spisovnou češtinou, písně a tance typické pro danou etnografickou oblast. 9. Příprava vyučovací jednotky (hodiny, bloku, dne), která se věnuje naší obci v prostorách školní třídy. 10. Příprava vycházky nebo více vycházek ( dvouhodinové, polodenní), v nichž se žáci seznamují s historickými a kulturními památkami v obci i se současným životem v obci. 11. Příprava exkurze – do místního muzea, kostela, případně příprava besedy s pamětníkem dřívějšího života v obci.
Bakalářské studium preprimární pedagogiky Aspekty přípravy elementárního čtení, psaní, počítání a logického myšlení ve světě bezprostředního okolí dítěte - PREPP – 2. ročník studia - 3 kredity Vyučující: PaedDr. Helena Šimíčková, Ph. D. Témata jednotlivých seminářů: 1. Úvodní seminář – seznámení s problematikou. Navázání na obecnou didaktiku a psychologii, které se vyučovaly v prvním ročníku. Rozvoj psychiky předškolních dětí z různých úhlů pohledu. 2. Příprava dítěte na novou sociální roli: „Jsem školák“. Problematika školní zralosti dítěte. Co potřebuje dítě pro svůj zdravý vývoj (podle Z. Matějčka) – příprava koreferátů (2 – 3). 3. Program začít spolu v mateřské škole – příprava koreferátů, využití zkušeností z pedagogické praxe, srovnání výuky : Začít spolu a klasický RVP pro MŠ. 4. Problémy laterality. Život leváků v pravoruké společnosti. Grafomotorika leváků – problém správného držení psacích nástrojů. Příprava koreferátů k problematice. 5. Soubor různých cvičení pro rozvoj grafomotoriky u dětí předškolního věku. Seznámení se z materiály.Seznámení s metodami a postupy prvopočátečního psaní v prvním ročníku (metoda obtahovací, cviky pro uvolnění ruky, přípravné prvky písmen, nácvik psacího písma. Seznámení s různými názory na výuku psaní v prvním ročníku ZŠ. 6. Vedení přeškolních dětí ke čtenářství. Seznámení s metodami prvopočátečního čtení. Renesance genetické metody a její využití v MŠ (viz program Začít spolu). Postupy při výuce čtení pomocí analyticko-syntetické metody. 7. Shrnutí problematiky vyučování prvopočátečního čtení a možnosti mateřské školy v přípravě budoucích čtenářů. Rozvoj produktivních komunikativních dovedností na základě reprodukce pohádek a memorování poezie. Příprava koreferátů. 8. Rozvoj logicko- matematického myšlení dětí v mateřské škole, chápání důležitých pojmů v prostoru a v čase, seznamování dětí se základními pojmy pro určení množství. 9. Chápání geometrických plošných a prostorových útvarů a jejich rozvíjení ve hře. Seznámení se s některými materiály a jejich využití ve výuce. Příprava koreferátů. 10. Svět bezprostředního okolí dítěte a jeho spojení s rozvíjením osobnosti dítěte v předškolním věku. 11. Oslava vánoc v mateřské škole. 12. Shrnutí semestru – zápočtový týden – diskuse nad problémy ke zkoušce. Okruhy témat k dílčí zkoušce: 1. Psychické možnosti dítěte před nástupem školní docházky v mateřské škole 2. Příprava dítěte na novou sociální roli „Jsem školák“, problémy školní zralosti dítěte. 3. Problémy laterality. Život leváků v pravoruké společnosti – správné držení psacího nástroje.. Vyhraněnost laterality před nástupem školní docházky. 4. Grafomotorická úroveň dětí před nástupem školní docházky. Cvičení pro rozvoj grafomotoriky. 5. Metody prvopočátečního psaní psacího písma v 1. ročníku primární školy. 6. Rozvoj logicko- matematického myšlení v mateřské škole, chápání důležitých pojmů. 7. Příprava dětí na vyučování matematiky v primární škole. 8. Co využijeme z geometrie při působení na budoucí školáky v MŠ?
9. Metody prvopočátečního čtení. 10. Práce se čtenářem v mateřské škole. 11. Rozvoj komunikativních dovedností dětí v mateřské škole. Využití textů krásné literatury. 12. Svět bezprostředního okolí dítěte a jeho odraz ve výchově dětí v MŠ. 13. Rok v mateřské škole, poznávání zvláštnosti jednotlivých ročních dob a jejich využití při práci s dětmi v MŠ.. 14. Vyučování v MŠ podle programu Začít spolu a jeho srovnání s klasickým RVP. 15. Možnosti integrovaného působení na rozvoj osobnosti dítěte v MŠ. Didaktika preprimární prvouky - PRDPP – 3. ročník studia -2 kredity Vyučující: PaedDr. Helena Šimíčková, Ph. D. Všechny semináře budou vedeny v duchu publikace E. Opravilová, V. Gebhartová: Rok v mateřské škole. Podmínkou pro získání zápočtu je vypracování přípravy na týdenní práci s dětmi v určitém zvoleném tématu rozvržené do jednotlivých dnů. Posluchači se mohou inspirovat výše uvedenou knihou nebo mohou volit témata na základě vlastního uvážení. Postupně ve svých koreferátech mohou posluchačky seznamovat ostatní s výsledkem své seminární práce.
Didaktika prvopočátečního čtení a psaní - DCPS2 – PS +KS – 3 kredity Vyučující: PaedDr. Helena Šimíčková, Ph. D. Témata jednotlivých seminářů 1. Úvodní seminář – seznámení s problematikou, studijní materiály, organizace pedagogické praxe. Dítě na počátku školní docházky – návaznost na vývojovou psychologii. Charakteristika školně zralého dítěte podle K. Rýdla. 2. Problematika školní zralosti dítěte, odklad školní docházky – trendy v současnosti, zápis do 1. ročníku základní školy. 3. Trivium jako základ vzdělanosti člověka. Gramotnost + trivium – rozdíl mezi pojmy. Metody prvopočátečního čtení v historickém přehledu. 4. Vyučování čtení podle analyticko-syntetické metody autorky Jarmily Hřebejkové. Analýza a syntéza jednotlivých hlásek. Nácvik slabiky. Nácvik čtení vázaným slabikováním. Skládání slov podle této metody. Názvy jednotlivých etap čtení podle této metody. 5. Diagnostikování čtení v prvním ročníku podle analyticko-syntetické metody Jarmily Hřebejkové. Porucha čtení – dyslexie, její diagnostikování a náprava. 6. Renesance Kožíškovy genetické metody a její odraz v učebnicích prvopočátečního čtení Jarmily Wágnerové.Rozdíly mezi genetickou a globální metodou. Výuka čtení podle genetické metody. 7. Posuzování jednotlivých učebnic prvopočátečního čtení. Učitelova kreativita a flexibilita při vyučování čtení, možnost vytvářet si na základě dosavadních znalostí metod svou vlastní metodu vyučování. 8. Lateralita. Problémy leváků v pravoruké společnosti. Důležitost vyhranění laterality na počátku školní docházky. Metodika vedení leváků. 9. Metody prvopočátečního psaní v historickém přehledu. Proč se učíme psát psacím písmem?.Psací písmo a virtuální realita. Zápis myšlenek pomocí velkých tiskacích písmen. Výuka psaní podle genetické metody. 10. Postup při výuce psaní na většině českých škol. Cviky pro uvolnění ruky. Tvarové prvky písmen a číslic. Prohlídka prvních předtištěných sešitů pro psaní a jejich zhodnocení. Kreslení a psaní. 11.Tvarové skupiny písmen a číslic. Proč učit děti hezky psát? – grafomotorická vyspělost a možnosti dětí v prvním ročníku pro osvojení si psacího písma. Diskuse posluchačů k problematice. Prohlídka sešitů. 12.Zápočtový seminář. Okruhy otázek k dílčí zkoušce budou sestaveny ve spolupráci se studenty v průběhu semestru. K tomuto kroku přistupuji proto, že vyučuji tento předmět prvním rokem.
