DIALOGOS OB ASNÍK SPOLE NOSTI PRO LOGOTERAPII A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZU. Zápis z ve ejné lenské výro ní sch ze SLEA dne

Existenciáln -analytické sebezkušenostní okénko

DIALOGOS OB ASNÍK SPOLE NOSTI PRO LOGOTERAPII A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZU

Zápis z ve!ejné "lenské výro"ní sch#ze SLEA dne 29.11.2003 Zpráva o hospoda!ení SLEA za rok 2004 Jakou barvu, barvy, melodii, tvar... má moje „existence“?

Co je pro mne v poslední dob v mém život „výzvou“, co mne oslovuje a cítím, že by bylo dobré realizovat?

V jakých situacích života cítím „existuji“? Jak toto „existuji“ prožívám?

Vzd$lávání v roce 2005 Hannah Arendtová % filozofické kontexty logoterapie a existenciální analýzy Možnosti a meze existenciáln$-analytické psychoterapie u t$žké poruchy afektivity

Co mne v t chto jarních dnech „h!eje“, t ší?

Existence „Zp!sob bytí "lov#ka, který spo"ívá v tom, že se "lov#k stále nachází v ur"ité situaci, která se ho dotýká, p$íp. oslovuje a tím, že se s ní setká a dá odpov#%, dojde k existenci (existování). (z pst. výcviku v LZ a EA)

2. ÍSLO ! DUBEN 2005

DIALOGOS 2 (duben 2005)

Spole nost pro logoterapii a existenciální analýzu Praha Volutová 2523, Praha 5, 158 00, 0723-932 830

otevírá psychoterapeutický výcvik v logoterapii a existenciální analýze výcvik je akreditován pro zdravotnictví a spl uje požadavky EAP

Termín zahájení: Vedoucí výcviku: Cena výcviku:

Termín zahájení: Vedoucí výcviku: Cena výcviku:

4. b!h !íjen 2005 PhDr. Jana Božuková 2000 K"/víkend sleva pro studenty 1700K"/víkend 5. b!h duben 2006 PhDr. Dana Krausová Mgr. Martina Vondrová 2000 K"/víkend sleva pro studenty 1700K"/víkend

Racionálním „Jmenujte mi jeden rozumný d%vod, pro$ chcete terapeutem: na nádraží.“ Esoterikem: „Pokud tam opravdu chceš, pak také cestu najdeš.“ Lé"itelem: „Pro odpov#( pot"ebujeme pozitivní energii, ud#lejme kruh síly.“ Sociologem: „Záleží na tom, kterou jedete t"ídou.“ Neuroligvistickým programátorem: „P"edstav si, že už tam jsi. Které kroky jsi pro to u$inil?“ Psychodramatikem: „Tak si to p"ehrajeme. Najdi n#koho, kdo by ti mohl p"edstavovat nádraží.“ Kou"em: „Když vám ten problém p"edžvýkám, tak se ten problém natrvalo neodstraní.“ Benchmaker: „Kdo umí ten problém nejlépe vy"ešit? Vezm#te si z n#j p"íklad.“ Moderátorem: „Napište si na karti$ky všechna možná "ešení.“ Trenérem pam$ti: „Která mnemotechnická pom%cka by Vám mohla být p"i vzpomínání nápomocná?“ Manažerem: „Moc se neptejte a jd#te sm#le do toho.“ Sociálním pracovníkem: „Z%sta&te, kde jste. Už pro Vás jedu.“ U"itelem: „Kdybyste dával pozor, nemusel byste se m# ptát.“

P!ihlášky se jménem a kontaktní adresou zasílejte do konce "ervna 2005 na adresu SLEA, Volutová 2523, 158 00 Praha 5 (netýká se t#ch, kte!í jsou již vedeni v databázi zájemc$)

Zuba!em: „Mohu Vám to "íci, ale neproplácí to pojiš'ovna.“ Poradcem pro !ízení „Sestavte si pracovní skupinu a ud#lejte brainstorming. Sejdekvality: me se zde op#t za hodinu.“

Registrovaní zájemci budou písemn# vyrozum#ni o termínech p!ijímacích pohovor$. z n#m"iny p$eložil Martin Wagenknecht, redak"n# upraveno Bližší informace www.volny.cz/slea nebo tel.: 0723-932 830 (ve er)

23



Psychoterapeutická „mezism rová p!íru"ka“ Jak se dostat na nádraží Jak se tady

Ptá se "lov$k v cizím m$st$: „Jak se tady dostanu na nádraží?“ A je mu odpov$zeno:

dostanu na nádraží?

Vážení "tená!i, Jdete tam s vnit!ním souhlasem?

Rogerianem: „Hmm, vy byste cht#l v#d#t, kde je nádraží...“ Psychoanalytikem: „Vy myslíte tu tmavou jeskyni, kam po"ád n#co dlouhého tam a zpátky, tam a zpátky vjíždí? Behavioristou: „Zdvihn#te pravou nohu! Posu&te ji dop"edu! Položte ji na zem. Ano, velmi dob"e, tady máte bonbón!“

držíte v rukou druhé $íslo zpravodaje Spole$nosti pro logoterapii a existenciální analýzu. Na následujících stránkách naleznete n#kolik „retro“ informací, týkajících se $innosti SLEA v minulém a p"edminulém roce, informace aktuální pro tento kalendá!ní rok a n$kolik nad"asových p!ísp$vk# pro nasycení a odleh$ení vaší „existenciáln#analytické mysli“. Rádi bychom naplnili vizi $asopisu Dialogos p"edest"enou v jeho prvním $ísle, tzn. u$inili ho platformou pro sdílení informací a d#ní na poli logoterapie a existenciální analýzy. V#"íme, že se $asový interval mezi tímto $íslem zpravodaje, $íslem následujícím a všemi dalšími budoucími $ísly podstatn# zkrátí a že vám bude Dialogos k dispozici pravideln# v p%lro$ních intervalech, tedy že se z ob$asníku stane „p%lro$ník“. V#"íme, že vás níže uvedené informace a p"ísp#vky osloví a naleznete v nich užite$nou inspiraci. P"íjemné jarní dny!

Gestaltistou: „Poddej se úpln# pocitu, že chceš na nádraží.“

Alena Vítová

Hypnoterapeutem: „Zav"ete o$i. Vaše podv#domí zná cestu na nádraží.“ Kreativním „Skákejte tak dlouho na jedné noze, dokud vám hlava neuvolní terapeutem: n#jaký nápad.“ Provokativním terapeutem: „Vsadím se, že tam nikdy nedojdete!“ Terapeutem „Vra'te se v $ase zpátky, p"ed vaše zrození. Která karma vás stále minulých život#: znovu nutí být odkázán na pomoc druhých?“ Systemickým „)íkám si, co by tomu asi "ekla vaše matka, kdyby jí tuto otázku terapeutem: dal váš otec?“ Bioenergetikem: „D#lejte ššš, ššš, ššš a proci'te, co se stane.“ Logoterapeutem: „Jaký to má pro vás smysl, jít na nádraží“ Existenciálním analytikem: „Jdete tam s vnit"ním souhlasem?“

22

DIALOGOS ! Ob$asník Spole$nosti pro logoterapii a existenciální analýzu REDAKCE: Alena Vítová VYDÁVÁ: Spole$nost pro logoterapii a existenciální analýzu (SLEA) ! $len mezinárodní spole$nosti pro logoterapii a existenciáln#-analytickou terapii (ISEAP) Adresa: Volutová 2523/39, 158 00 Praha 8 Telefon: +420 723 932 830 Internet: www.volny.cz/slea E-mail: [email protected] I O: 69058407 Bankovní ú"et: 1934772359/0800 Pro $leny SLEA zdarma. asopis je možné si objednat na adrese SLEA. Nevyžádané p"ísp#vky se nevracejí. Redakce si vyhrazuje právo na krácení p"ísp#vk% a jejich stylistické a jazykové úpravy. Redakce nenese odpov#dnost za obsahovou správnost uve"ejn#ných p"ísp#vk%.

3


2003


Dopl ova!ka 1.

Zápis z ve!ejné "lenské výro"ní sch#ze SLEA dne 29.11.2003 lenská sch%ze se konala v prostorách pedagogicko-psychologické poradny Kovák% 9, Praha. Dr. Jana Božuková p"ítomné p"ivítala a seznámila s následujícím programem: ! zpráva o innosti

! ! ! !

2. 3. 4. 5.

zpráva o hospoda!ení

6.

zpráva revizní komise

7.

r"zné diskuse

8. 9.

Následovalo jednomyslné schválení programu všemi p ítomnými. Zpráva o innosti: p!ednesla J. Božuková Spole!nost má 73 !len". Podle stanov SLEA bylo ukon!eno druhé volební období výboru SLEA. Nové volby prob#hly koresponden!ní formou a na základ# jejich výsledk" byl zvolen nový výkonný výbor v tomto složení:

1. Charakteristika existence – „limitovanost“ v trvání 2. Ztráta smyslu, „smysluprázdno“

!

p!edsedkyn# Dr. Jana Božuková

3. Charakteristika existence – „nezam#nitelnost“

!

zástupce p!edsedkyn# PhDr. Dana Krausová

4. To, o! dle logoterapie jde v život# !lov#ku p edevším, vyjád eno ecky

!

zapisovatel Mgr. Alena Vítová

!

zástupce zapisovatele Mgr. Martina Vondrová

5. Nezbytný d"sledek svobody, nesení d"sledk" za vlastní rozhodování a jednání, odpovídání na výzvy života

!

pokladník PhDr. Martin Wagenknecht

!

zástupce pokladníka PhDr. David Svoboda

!

zástupce pro styk s ve!ejností PhDr. Tomáš Rodný

!

p!ísedící MUDr. Dagmar K!ížková

Dále byli zvoleni !lenové širšího výboru

!

smír í komise Mgr.Elena Strupková

!

revizní komise Mgr. Tomáš Vašák

6. „Sebeodstup“, podmínka zaujetí postoje 7. „Duchovní dynamika v polárním poli nap#tí, kde jeden pól je p edstavován smyslem, který má být napln#n, a druhý !lov#kem, jenž jej má naplnit“ (Frankl, V. E.: $lov#k hledá smysl. Psychoanalytické nakladatelství, Praha 1994.) 8. „Sebep esažení“, zapomenutí na sebe, „prop"j!ení“ se n#!emu v život# 9. Charakteristika existence – „neopakovatelnost“

Výbor se pracovn# za uplynulé volební období setkal celkem osmkrát. Na ja e 2002 získala

4

21



osoba, sv#domí, schopnost fenomenologického pohledu, naléhaní a úkol p ítomné chvíle …a mnohé další…Jsou to pojmy, které i dnes !ekáme a hledáme spíše v teologii a filosofii, než v psychoterapii !i psychiatrii.

SLEA od $eské psychoterapeutické spole!nosti $LS JEP zkrácenou akreditaci, která byla poskytnuta do roku 2003. Nyní je znovu o akreditaci požádáno a je ve fázi dodání podklad", pot ebných pro její p iznání.

V letech 1920-1930, kdy Frankl vytvá el základní kontury svého u!ení, byli tyto pojmy a jejich obsahy výhradn# doménou filosofie a teologie. Je pom#rn# známé, že se Frankl o teze mnohých filosof" opíral, vycházel z nich a postupn# je rozpracovával. Zdrojem mu byly práce Maxe Schelera, S. Kierkegaarda, G.W.F. Hegera, E. Husserla, M. Heideggera a dalších. V#tšinou se jedná o p edstavitele existenciální filosofie a fenomenologie. T#m z Vás, kterým p ipadá zajímavé znát, nebo objevovat filosofické kontexty LT a EA, bych nicmén# ráda p ipomn#la ženu, které bylo v dob# Franklových za!átk" asi tak šestnáct let.

V sou!asné dob# probíhají dva psychoterapeutické a jeden poradenský výcvik. Výcvik Praha II má 20 frekventant" a je ve fázi klinické vzd#lávací !ásti. Výcvik Praha III má 19 frekventant" a je v po!áte!ní fázi teoretického vzd#lávání. Poradenský výcvik má 14 frekventant" a je v polovin# p edepsaného vzd#lávání. Dana Krausová p edstavila základní strukturu vzd#lávání spolu s otazníky nad dalším pokra!ováním poradenských výcvik". Otazníky se vztahují k sou!asnému p edepsanému rozsahu poradenského vzd#lávání. Rozsah stanovuje kurikulum p evzaté dle stanov GLE-Víde%. V podmínkách !eských požadavk" je však rozsah poradenského výcviku dosta!ující pro psychoterapeutický výcvik.

Hannah Arendtová se narodila v Hannoveru v roce 1906, v asimilované židovské rodin#. Studovala u Edmunda Husserla, Martina Heideggera, Rudolfa Bultmanna, Karla Jasperse… Je vnímána nejenom jako filosofka, ale také jako politi!ka. Politicky lad#né, jsou knihy, které jsou !eské ve ejnosti spíše známé. Jedná se o popis a analýzu procesu s masovým vrahem žid" v dob# druhé sv#tové války v knize Eichmann v Jeruzalém# (Eichmann in Jerusalem, 1963, esky 1995), a dále o analýzu antisemitismu, imperialismu a totalitarismu v knize P"vod Totalitarismu I-III: I. Antisemitismus, II. Imperialismus, III. Totalitarismus (The Origins of Totalitarianism,1951, esky 1996 ). V obou p ípadech p ístup Hannah Arendtové p edstavuje, spíše než analýzu dostupných fakt", logických souvislostí a d"sledk", snahu o pozorné se dívání na skute!nost bez p edsudk" a hotových záv#r". Snahu o prosté vnímání událostí a to i s tíhou, kterou v nás zanechávají. Výsledkem takovéhoto fenomenologického postoje - který využívá dobových písemných materiál", jakými jsou novinové zprávy a literatura dané doby, její konvence, zákony, politická a ekonomická situace - je plastický popis situace, který nám umožní zaujímat nové postoje k problému, aniž by nabízel kone!né odpov#di. Dílo, které je ryze filosofickou prací, nese název Život ducha (The Life of the Mind I, II, 1978, esky 2001). Nicmén# byl to práv# proces s Eichmannem, který v Arendtové vyvolal základní otázky této práce. Píše: Na Eichmannovi nebylo nic, „co by ukazovalo na specificky zlé motivy a jediné, co bylo pozoruhodné na jeho d!ív#jším chování i na chování sou asném p!i výsleších u soudu a p!edchozích policejních výsleších, bylo n#co ist# negativního: nebyla to hloupost, ale bezmyšlenkovitost.“ Tento zážitek ur!il základní osnovu díla, která nás v jednotlivých oddílech s nadpisy, jako je „Co nás nutí myslet?“, !i „ Kde jsme, když myslíme?“ strukturovan# provede osaháním si pojmu myšlení, upozorní na sv#t jev" a jeho vliv na lidské chování. Výsledná teze pak p edstavuje myšlení, jako podmínku pro jednání s-v#domím a jako podmínku, která chrání p ed jednáním redukovaným na pouhé reagování na sv#t. 20

Martina Vondrová

Prob#hly dva p ednáškové dny pro Logoterapii a existenciální analýzu. V roce 2002 byly tématem úzkostné poruchy, v roce 2003 poruchy depresivní. M. Wagenknecht a E. Strupková vedli dlouhodobý kurz pro Linku Bezpe!í. A. Vítová p ednášela v rámci vzd#lávacího programu k es&anské akademie. D. Krausová opakovan# p ipravuje pro Slezskou Diakonii cyklus p ednášek. J. Božuková p edstavila výcvikové vzd#lání v logoterapii a existenciální analýze v rámci n#kolikadenního seminá e „Vyber si sv"j výcvik“. V lednu roku 2003 vyšel ob!asník Dialogos, který p ipravila A. Vítová a M. Rokytová. Zpráva o hospoda!ení: p!ednesl M. Wagenknecht Stav financí na ú!tu k 1.1.2001 byl 38 056,5 K!, k 31.12.2002 50 339 K!, k 31.10.2003 70635,8 K!. Da%ové p iznání za rok 2001, 2002 pro spole!nost vyhotovil pan Ladislav Šmakal. Celkový stav financí k 31.10.2003 je zpráva M. Wagenknechta. Zpráva revizní komise: p!ednesla M. Lhotová R"zné: p!ednesla A. Vítová SLEA byla vyzvána, aby využila k vlastní prezentaci prostor Psychoterapeutických list". SLEA byla znovu požádána o ú!ast na seminá i „Vyber si sv"j výcvik“. SLEA byla požádána $PS o zajišt#ní odpoledního bloku p ednášek v Léka ském dom# (Purky%ka). V sou!asné dob# jsou k dispozici t i internetové adresy vhodné pro internetovou konferenci: SLEA, SLEA-info pro !leny, SLEA – pro !leny výboru. Diskuse: Je možné požádat o akreditaci poradenského výcviku na Ministerstvu školství a sociálních v#cí a informovat se o jeho uplatn#ní na Unii ošet ovatelek. Je žádoucí posílat upomínky za neplacení !lenských p ísp#vk", forma upomínek bude vypracována na výboru Zapsala Martina Vondrová

5


2004 Sch#ze výboru „SLEA VIZE“ V lét# 2004 se konala dvoudenní sch"ze !len" výboru spole!nosti. Jejím programem byla krom# jiného reflexe 5. dne pro logoterapii a existenciální analýzu, diskuse o budoucím rozvoji SLEA ' další vzd#lávání, publika!ní !innost, pracovní skupina „tým“. $lenové výboru se rozhodli z d"vodu dobré efektivity této formy práce o opakování tohoto „prodlouženého výboru“ i v p íštím roce.

Zpráva o hospoda"ení SLEA 52470,29683,22787,-

Celkový p!íjem Celkové výdaje Hospodá!ský výsledek za rok 2004 struktura p!íjm": !lenské p ísp#vky konference 10% z vedení výcvik"

2800,28870,20800,-

struktura výdaj": inzerce poštovné

3572,1713,-

kancelá ské pot eby poplatky bance konference pohošt#ní

369,1143,7448,-

drobné služby (kopírování AJ.)

5720,5

registrace domény tisk index"

5100,4617,5

Da%ové p iznání za rok 2004 pro spole!nost op#t zdarma vyhotovil a podepsal pan Ladislav Šmakal, za což mu srde!n# d#kujeme. Martin Wagenknecht, pokladník spole nosti SLEA 6


A já vidím ješt# jeden rozm#r: pomáháte d#tem, které trpí. P i tom dodnes sama nesete stopy po ztrát# domova a teplého místa. Vaše deprese jsou tou stopou. Tím, že dáváte d#tem to, co jste sama bolestn# pot ebovala – teplo, zájem, blízkost- dáváte svému vlastnímu prožitému utrpení hluboký smysl. Tato souvislost paní Hanu velmi oslovila a posílila. A jaký je záv#r? V každém !lov#ku je osoba, která v sob# má sílu postavit se psychofyzickému, které onemocn#lo a umož%uje zacházet se svým onemocn#ním i s tím, co z"stává nemocí nedot!eno. Na p íkladu Hany je vid#t, že na za!átku terapie je d"ležitá otev enost možnostem v"bec. Omezením se pak stávají konkrétní možnosti konkrétního !lov#ka s konkrétní diagnózou. U paní Hany hloubka bolestného prožitku v rané fázi života spolu s biologickými a genetickým !initeli tvo í meze. M"žeme vid#t, že p esto z"stává mnohé. Zacházet se svojí p ítomností, se sebou i s depresí. Nakonec to nejvíce stabilizující v terapii je opravdový a autenticky prožívající vztah. Jak Frankl píše : Prožívat a vykonávat logoterapii znamená nabídnout !ást sebe sama, aby se díl toho druhého probudil k životu. Je to nabuzení noetické síly v !lov#ku. Jak dál íká „To nejvnit n#jší v nás nem"že onemocn#t“. To pacient"m dává nad#ji, kompetenci a smysl. A práci terapeut" pak !iní smysluplnou a fascinující.

Hannah Arendtová $ filozofické kontexty logoterapie a existenciální analýzy Na logoterapii a existenciální analýze bývá zpravidla oce%ována a zd"raz%ována ta !ást látky, která pojednává o noetické dimenzi !lov#ka. Mnozí z nás, p i bezprost ední snaze porozum#t obsahu této dimenze, správn# tuší a vkládají otázku po smyslu konkrétního lidského života. Noetické dimenzi rozumí také, jako jakémusi duchovnímu orgánu, který je schopný až fyzicky trp#t pokud vyhodnotí žitý život jako nesmysluplný… Jiní vnímají noetickou dimenzi jako prostor pro duchovní otázky, náboženská témata, víru. Pokud bych m#la sama za sebe vyjád it co možná nejstru!n#ji obsah noetické dimenze, tak jak jí rozumím v rámci logoterapie a existenciální analýzy, definovala bych ji jako prostor, kde má každý z nás možnost prožít sama sebe, jako svobodného a zodpov#dného !lov#ka Zárove% má také každý z nás možnost, z prožitku této svobody a zodpov#dnosti, jednat. Práv# v noetické dimenzi zabydlel V.E. Frankl pojmy jako je 19


podobný hr"ze z opušt#nosti a ztracenosti. A tento pocit ješt# siln#jší zná z velké deprese. Dál již nebylo možné jít. Vyjád ila to takto: Chci od toho pry!, zbláznila bych se, nevydržela bych to, tam nikdy nebudu schopna se podívat, zas bych byla v nemocnici. Narazili jsme v terapii na jasn# omezující faktor. Z"staly jsme tedy jen u vysv#tlení na základ# hypotézy o malém dít#ti, které prožilo nesrozumitelné odlou!ení od blízkých lidí, od d"v#rn# známých a pro ni teplých vztah" a které p išlo do neznámého, studeného a cizího. Pravd#podobn# nechápalo, jak je možné, že práv# ji se mohl n#kdo tak snadno vzdát. Ztratila teplé hnízdo a nové už nenašla. Nebyla pak znovu rodinou p ijata. Odezva na tuto hypotézu bylo mrtvo a prázdno. Nebyla ani schopna prožitku k matce, i když racionáln# chápala, že by bylo logické se t eba hn#vat. Protože pracovala d íve v nemocnici, použili jsme p íkladu malých d#tí, které reagují nejd íve siln# bou liv# na ztrátu maminky, poté se propadají do hluboké apatie a d#tského zoufalství. Tento obraz anakliktické deprese posloužil jako možné vysv#tlení jejích depresí spolu s biologickými a genetickými !initeli. Nazvali jsme její depresi: plá! a zoufalství malé Hanky. P esto, že sama v depresi neplá!e. Jarní a podzimní zhoršení deprese mají te( své jméno a svým zp"sobem nachází Hana k nim zvláštní osobní vztah – íká „beru Hanu do náru!e“. Když se schoulí pod deku, p edstavuje si, jak to malé dít# chce zah át a pot#šit, i když mnoho necítí. V tomto období se snaží v#dom# brát malé d#ti svých známých do náru!e. U toho je !áste!n# schopna prožitku – lítosti nad sebou. Jednou se jí poda ilo p i poslechu hudby pod dekou, že se rozplakala. To, co jí pohnulo, byla p edstava, že s tím malým, opušt#ným dít#tem tehdy v místnosti p eci jenom n#kdo byl – našla pro sebe, že to byl B"h. V život# Hany nastal navzdory t#žké diagnóze pohyb. Snížená medikace a subjektivní posílení nakonec vedly k jejímu zapojení do sv#ta práce. Za!ala pracovat na plný úvazek. Od nástupu do zam#stnání je v terapii op#t velkým tématem p ítomnost: zacházení s !asem, odpo!inkem, s t#lesnými signály, pravidelná hygiena duše – reflexe pocit", v!asné ešení konfliktních situací – tedy zacházení se sebou a se svým omezením, které trvá. Je to omezení v podob# snížené schopnosti zát#že, k ehké struktury a kolísavé hladiny deprese od lehké po st edn# t#žkou. I v manželství došlo !áste!n# k oživení vztahu v komunikaci, p ibylo více prožitk" na úkor fungování v perfektním stylu. V sou!asné dob# jsme se v terapii odklonili od biografické práce, nebo& jak Hana sama íká „nemá tolik energie a síly na pohled zpátky. To by jí p íliš vy!erpávalo. Tak jak to je te( pojmenováno jí sta!í. Te( žije život a návrat do prožitk" minulosti by neunesla“.


Informace o vzd%lávání # 5. Den logoterapie a existenciální analýzy V sobotu 24.4.2004 prob#hl v Psychiatrické lé!ebn# Bohnice 5. Den logoterapie a existenciální analýzy s názvem „Mohu být sám sebou?“ Po!et ú!astník": 115. Podrobn#jší informace budou uvedeny v ro!ence, kterou SLEA p ipravuje k vydání. # Purky$ka 23.3.2004 24 ú!astník" / 10'12 !len" SLEA Téma: Využití existenciální analýzy ve zdravotnictví Martin Wagenknecht: EA na obezitologii Dana Krausová: EA na kardiologii Bernadetta K ížková: EA na psychiatrii Martina Vondrová: teoretický úvod k EA # „Vyber si sv"j výcvik“ Každoro!n# po ádá Fokus pro lidi, kte í hledají vhodný psychoterapeutický výcvik. Jedná se prezentaci výcvik" r"zných sm#r". V roce 2004 se akce konala již podruhé. V roce 2003 p edstavila logoterapii a existenciální analýzu Jana Božuková, v roce 2004 Dana Krausová. Ob# prezentace se sekaly s pozitivním ohlasem u ú!astník"; p edpokládá se ú!ast SLEA i v tomto roce. # Pracovní skupina pro logoterapii a existenciální analýzu Byla zahájena 18.10. 2004 v 18 hodin v prostorách Pedagogicko psychologické poradny Prahy západ – Kovák" 9, Praha 5 a dále se koná každé t etí pond#lí v m#síci. P ípadné zm#ny budou uve ejn#ny na www SLEA.

Knihovna SLEA Od srpna 2004 je ve SLEA knihovn# k dispozici !asopis European Psychotherapy (ro!ník 4, !. 1, 2003) ' !asopis pro psychoterapeutický výzkum a praxi, se speciálním tématem existenciální analýza. $asopis je k dispozici ve formátu PDF také na internetu: http://www.cip-medien.com/html/volume_4_-_2003.html

Nedávno jsme mluvily o její práci: Co vás na té práci posiluje? Moje práce má smysl. Cítím to. A jaký vidíte? Pomáhám d#tem a já ty d#ti mám moc ráda. 18

7



OBSAH %ÍSLA ! Godela v. Kirchbach: General Introduction to Logotherapy and Existential Analysis ! Alfried Längle: The Art of Involving the Person – The Existential Fundamental Motivations as Structure of the Motivational Process ! Alfried Längle: The Method of „Personal Existential Analysis“ ! Silvia Längle: Levels of Operation for the Application of Existential-Analytical Methods ! Lilo Tutsch: Of the Phenomenology and Therapy of Narcissistic Personality Disturbance ! Michael Kundi, Elisabeth Wurst, Alfried Längle: Existential Analytical Aspects of Mental Health ! Christian Furnica: The „Para-Existential“ Personality Disorder ! Alfried Längle: Burnout – Existential Meaning and Possibilities of Prevention ! Anton Nindl, Alfried Längle, Jochen Sauer: The Relationship Between Existential Fulfilment and Burnout – Poster ! Anton Nindl: Attitudes towards Suicide, Existential Motivation and Self Reported Suicidal Phenomena – Poster ! Alfried Längle, Christa Orgler, Michael Kundi: The Existence Scale (ES) ! Christopher Wurm: Is „Addiction“ a Helpful Concept? An Existential View.

depresi její sílu. S neustálou reflexí zát#že p icházela Hana se svými aktuálními tématy z b#žného dne i z minulosti, které ji zam#stnávaly: z manželství, ze vztahu k sourozenc"m, k p átel"m, k rodi!"m, její vztah k sexualit#. O ad# z nich mluvila poprvé s n#kým druhým a v#tšinou byly obsazeny zna!nou úzkostí a pocity viny. V této dob# byla Hana na lithiu a na udržovací dávce Anafrnilu, p esto jsme pohyb v terapeutické práci st ídav# vyvažovali. Hana nacházela spoustu šuplík", kde m#la p epln#no zážitky, ale kde nikdo dlouho nebo v"bec neuklízel. Drželi jsme se d"sledn# popisu situací a zpracováním emocí, které se p i popisu spontánn# vyno ily. Aktivn# jsme emocionální prožitek vzhledem k nízké toleranci zát#že neotvírali. Úleva p icházela i s pouhým vyslovením. Hana m#la ve své depresi problém plakat nebo se zlobit. K jejímu obrazu deprese pat ila neschopnost citového projevu. Objevovaly se z ídka nesm#le první reakce hn#vu. Pozd#ji dovedla slovn# vyjád it lítost i chu& plakat. Více se objevovaly ale pocity viny, špatnosti, bezcennosti, marnosti a bezvýznamnosti. K matce cítila prázdno.

Kompletní seznam literatury knihovny najdete na www.volny.cz/slea.

P"eklad sborníku Emotion und Existenz $lenové pražské výcvikové skupiny v logoterapii a existencialni analýze (Praha II) v roce 2004 zapo!ali p eklad !ásti sborníku Emotion und Existenz (po adatel A. Längle, Víde% 2003). Texty se chystají vydat pro vnit ní pot ebu SLEA a umístit na internetových stránkách spole!nosti. Obracíme se touto cestou na p ípadné spolupracovníky, kte í by byli ochotni p eložit t eba jednu kapitolu nebo pomoci s redakci !eského textu. P"jde patrn# o práci bez honorá e. Jedná se o kapitoly o délce patnácti až dvaceti stran. Bližší informace si m"žete vyžádat na e-mailové adrese [email protected].

8

Jednou p išla a na papí e p inesla co cítí v tom prázdnu: zd#šení, strnutí, je to víc než zoufalství, trpná ztráta všeho i sebe, beze smyslu, bez života, bez d#je, naprosto nic se nehýbe, všechno stojí, stav úplného zavržení mne a všeho, naprostá ztráta smyslu mé osoby, mého bytí. To stálo na tom papíru. Nazvali jsme to dno deprese, ke kterému se více necht#la vracet. Na delší dobu jsme se proto od toho odklonili. Po !ase se znovu k tématu vrátila, protože zažila na ulici nával podobného pocitu zmrtvení a ochromení, Byla tma, svítily jen lampy a okna v domech a ona tam byla sama. Cht#la tomu porozum#t. Znovu vyvstávala otázka zda další práce nezp"sobí zhoršení deprese nebo desintegraci. Pracovaly jsme s fotkami a pokoušeli jsem se o rekonstrukci životního p íb#hu. Narodila se jako t etí dít# matce, která sama trp#la depresemi, nezvládala práci a t i d#ti bez manžela, odložila Hanu tedy v roce a p"l k babi!ce, kde za!ala žít. Mezitím se jí narodila mladší sestra, kterou si matka nechala u sebe a spolu s jejími sourozenci a novým otcem žili jako rodina – ale bez Hany. Hanu pak ve !ty ech letech znovu prarodi!e vrátili do rodiny. Pamatuje si, že její o p#t let starší sestra ji hodn# bila a celé d#tství až do dosp#losti ji šikanovala. Matka se t#mito sourozeneckými vztahy nem#la kapacitu se zabývat. A tak Hana z"stávala ve své opušt#nosti sama, plakávala do polštá e po ve!erech a žila v neustálém strachu a hladu po blízkém vztahu. Samotná rekonstrukce jejího p íb#hu byla emocionáln# velmi náro!ná, bylo t eba dávat dlouhé pauzy k nabírání sil, protože ada vzpomínek m#la trýznivý náboj, Prožitky t#chto událostí vyvolávalo prožitky jí známé z hluboké deprese, ale vždy po krátké dob# odezn#ly a Hana se celkov# cítila zase o n#co lépe. Jedna vzpomínka byla až symbolická. Studený, velký a !erný pokoj, je tam úpln# sama, jediné, co vidí, jsou sv#tla v oknech naproti v dom#, tam vidí lidi. Prožitek 17



rozladu, jak to vypadalo d íve, kdy mohu o!ekávat podobnou reakci. Znovu tím byl nabuzován vztah k sob#, zárove% jsme se obraceli by& diferencovan# k její vlastní emocionalit# a prožívání. Tuto zát#ž bylo nutné st ídat s fázemi odleh!ení, spo!inutí, jen tak na!erpání sil.. Osv#d!ilo se doslova st ídání obsah" sezení. Nabírání sil. Pohled nazp#t. Reflexe, co to zp"sobuje. Bezprost edn# obrat k prožívání vyvolávalo tíse%.. Lehce docházelo ke zhoršení nálady. Ale v !ase se pak ukazovalo, že posilující pro Hanu bylo uv#domování si, že m"že -by& omezen#- zacházet se svými pocity, m"že mít !áste!n# pod kontrolou nástup deprese, m"že rozum#t n#kterým souvislostem, m"že promyslet, co ud#lá, když se deprese zhorší. Objevovala, že se nemusí tolik bát a zvyšovala se její kompetence k sob#. Jeden moment z rozhovoru: Depresi, které se bojí namalovala jako velkou !ernou kouli a v ní schoulenou nahou postavi!ku. Rozhovor prob#hl p ibližn# takto: „Jak je v té kouli?“ „Je tam tma a hrozn# se bojím. Nic nem"žu.“ „Ale ta postavi!ka se m"že trochu narovnat. Mohla by tu kouli taky i prozkoumat.“ „To m# nenapadlo. Stejn# je tam ale úplná tma.“ „Mohla by aspo% cítit rukama její st#ny.“ „No jo, st#ny. Ta postavi!ka ví, že za tou st#nou je život, to cítí, tam ví, že se po depresi vrátí, to ji drží. Život tam pokra!uje dál.“ „Když jste byla v nemocnici mohla jste n#co ud#lat, abyste nez"stala schoulená v !erné kouli?“ „Mohla jsem si povídat, když mi již bylo lépe.“ „A když vám bylo h" ? Bylo n#co?“ „Mohla jsem si sednout na posteli.“ „Co ješt# byste mohla?“ „ M"žu si u!esat vlasy.“ Objevování t#chto drobných v#cí pro Hanu m#lo posilující význam. Nabuzovaly noetickou sílu, že stále n#co m"že, se sebou i s onemocn#ním. K odleh!ení zát#že deprese pat í i tematizování suicidia. Hana zná z nejt#žších chvil pocit, že chce um ít, aby to utrpení skon!ilo, ale ví, že jí drží léky a její víra v Boha – v# í, že jí v depresi nenechá po ád, že jednou deprese skon!í. Chu& se zabít v kulminaci deprese je silná a doslova by pot ebovala být fyzicky držena, pomohlo by jí to. Když tyto stavy odezní, má paní Hana postoj k životu, že život si nedala a nechce si ho vzít, necht#la by d#tem p ivodit utrpení. Ukázalo se ale, že u paní Hany bylo téma sebevraždy emocionáln# velmi zát#žové, stáli jsme na hranici jejích možností s tématem více pracovat. T#mito rozhovory jsme se stále více p ibližovali k její vlastní emocionalit#. V každém sezení u m# vyvstávala otázka, zda unese Hanina emocionalita blízkost i nep íjemného nebo bolestivého? Co to ud#lá? V#novali jsme hodn# !asu vysv#tlování psychoterapie jako takové, co se v ní d#je, na !em je založena, o co v ní jde. Tím pádem, co se s Hanou m"že dít a jak tomu rozum#t. Oporou se nám stala metafora její lé!by: Životní události jsme p ipodobnili takovým spodním proud"m, které když p ijde velké voda – deprese, roztá!í jejich dynamiku, prožitkový náboj ve v#tší proud, který svojí silou pak více škodí. Bolestivým témat"m jsme pak íkaly !išt#ní spodních proud". Že bereme 16

2005 „&lenská karti!ka“ – nový doklad o !lenství ve SLEA $lenové SLEA tuto karti!ku potvrzující !lenství obdrží po zaplacení !lenského p ísp#vku na rok 2005 (p ísp#vek !iní 300 K!, !lenové na mate ské !i rodi!ovské dovolené a studenti mají 50 K! slevu).

Vzd%lávání v logoterapii a existenciální analýze 6. Den logoterapie a existenciální analýzy Termín: 12. listopadu 2005 Místo: Psychiatrická lé!ebna Bohnice Téma: Existenciáln#-analytický p ístup k sexualit# Bližší informace budou uve ejn#ny na www SLEA a v Psychologii dnes. # Psychoterapeutické výcviky

Na podzim roku 2005 bude pod vedením Jany Božukové zahájen 4. b#h psychoterapeutického výcviku. Novými koterapeuty budou Alena Vítová a Martin Wagenknecht. Bližší informace na stran# 2. # Pracovní skupina pro logoterapii a existenciální analýzu Pokra!uje pravideln#, jako v roce 2004. # Cyklus šesti setkání pro zájemce z !ad odborné ve!ejnosti

SLEA uvažuje o rozší ení nabídky vzd#lávacích akcí jak pro !leny spole!nosti, tak pro zájemce z ad odborné ve ejnosti. Jedná se o jednodenní nebo n#kolikadenní setkání formou workshopu, p ednášky v domluveném !ase, na r"zná témata týkající se existenciální analýzy a logoterapie. SLEA zajistí tento servis: místo k pronájmu prostor a bodové ohodnocení vzd#lávání. Hledají se lekto!i pro toto vzd&lávání (podmínkou lektorství je dokon!ená seminární !ást psychoterapeutického výcviku v logoterapii a existenciální analýze, tzn. ukon!ená teoretická a klinická !ást). Zájemci o lektorskou !innost v této vzd#lávací nabídce, kontaktujte Danu Krausovou – telefon SLEA 723932830, event. p es www.volny.cz/slea.

9


Ro!enka SLEA Publikace obsahující p ehled p ednáškové !innosti SLEA za rok 2004 spolu s n#kterými z t#chto p ísp#vk". Pro !leny SLEA zdarma; !lenové spole!nosti ji obdrží poštou do konce kv#tna 2005. Ostatní zájemci si ji mohou objednat na adrese SLEA.

Spolupráce s redakcí ob!asníku Dialogos Vítáme všechny, kdo by m#li chu& spolupracovat na p íprav# tohoto ob!asníku. Možnými formami spolupráce jsou nap .: ! p eklad cizojazy!ných odborných text" (p evážn# z n#meckého jazyka) ! vlastní p ísp#vky (kazuistika, úvaha, p ednáška, recenze) zam# ené na logoterapii a existenciální analýzu bližší informace: Alena Vítová, tel.: 737 472 140, [email protected]


To první, co bylo možné paní Han# nabídnout v terapii byl vztah. Prostor, kde m"že dob e být, bez pocitu ohrožení, tak jak je, s tím, co prožívá, bez hodnocení, bez nárok", prost# vztah, kde je p ijata. Paní Hana více ni!eho ani nebyla schopna. Jejím nejv#tším výkonem bylo dojít dvakrát týdn# na psychoterapeutickou hodinu, po zbytek týdne nebyla zatím schopna v#tší fyzické i psychické zát#že. Ukazovalo se, že jen tak se chodit oh át bylo samo velkým výkonem. Paní Hana se neustále omlouvala za svoji neschopnost, za svojí ml!enlivost, že zabírá !as, že m# obt#žuje. Být 50 minut bez nárok" a požadavk" na sebe bylo pro ni prvním terapeutickým úkolem. S p ibývající energií jsme za!aly v#novat pozornost kognitivní práci . V rozhovorech se v této dob# objevovala témata jako právo odpo!ívat, vyspat se podle pot eby, ud#lat si v k esle pod dekou teplo a pít !aj. Hana se u!ila prožít chvíle nap . ve van# s teplou vodou a p#nou, nic nemuset. Smyslem této práce bylo zminimalizovat nároky na sebe v domácím prost edí, vrátit se k elementárnímu prožitku „cítit, že jsem“ a to nejprve na t#lesné úrovni. Drobné pokroky jako dojít si koupit do obchodu p#nu do koupele nebo vyhledat doma ve sk íni teplou larisu – nabuzovaly postupn# vztah k sob#. „Jen tak být v okamžiku“ se ukazovalo, že je pro ni nové a dosud nepoznané. Její životní styl v dob#, kdy jí bývalo lépe, byl plný výkonu od rána do ve!era – va ení, uklízení, domácí práce, neustále fungovala. Nedovedla si v"bec p edstavit, co by se stalo, kdyby se zastavila, to, co jí spolehliv# zastavovalo, byly jen deprese. Pozd#ji, v kontextu jednoho rozhovoru o pot eb# neustále podávat výkony, jsme s humorem – tedy v ur!ité sebedistanci – vytvo ili reflexi, že její životní styl vyvolává p edstavu, že kdyby mohla mluvit p i narození, tak už to první, co by ekla, by bylo: „promi%te, já si to odpracuji“. Jakoby si svou existenci musela výkonem od!init. $ím více jí p ibývala energie, tím více však sílil strach, že se ta hluboká, t#žká deprese zase vrátí. Bojí se jí, nerozumí jí. Nerozeznává dob e její po!áte!ní signály, je to takový nep ítel, kterého nezná a tak se mu t#žko brání. Bylo nutné vysv#tlit depresi jako onemocn#ní, její zákonitosti a za!ít se velmi opatrn# dívat na prožívání deprese, zejména jejích po!átk". Nízký práh snášenlivosti stresu, zp"soboval, že na jakoukoliv zát#ž reagovala zhoršením nálady. Zvolila jsem proto hodn# strukturující zp"sob práce, který je obecn# doporu!ován p i práci s psychotickými pacienty – strukturu jako n#co, co jistí. – vysv#tlování, objas%ování, pro pocity hledání metafor, ilustrací, p irovnání, !ili pocit"m, které mohou vyvolat zát#ž, dávat z vn#jšku jméno, tvar a podobu. Úzkost byla zví e, které !íhá, deprese byl ledovec po kterém šplhá ze dna vzh"ru nebo !erná koule. Hana p inášela i konkrétní obrázky z !asopis", které jí pomáhaly vyjád it tyto pocity. Takové rozhovory byly bezpe!n#jší a mén# ohrožující. Velkou pozornost jsme v#novali schopnosti rozlišit na základ# p edcházejících zkušeností tzv. varovné signály, že se deprese hlásí. Jak poznám, že jsem vy!erpaná, na !em to vidím, že se zhoršuje výkonnost, jaké situace to jsou, které provokují depresivní

10

15


tedy s psychotickou hloubkou. Manžel mi položil otázku: zda psychoterapie by mohla p inést zlepšení. Hana p išla na první setkání t i týdny po propušt#ní z kliniky. Byla pomalá, t#žko se jí hovo ilo, ve tvá i bylo vid#t únavu a vnit ní trýze%. M#la bohatou medikaci: Lithium, Amitriptilin, Zoloft, Anafranil, Neurol, Rohypnol. Na klinice se ú!astnila pracovní terapie, t#locviku a autogenního tréninku. Skupinová psychoterapie jí nebyla doporu!ena. A také individuáln# s ní nikdo nepracoval. U psychoterapeuta je nyní poprvé. Stála jsem tedy i já p ed otázkou, jaké jsou zde možnosti a jaké meze. Podívejme se krátce do sou!asnosti. V lednu letošního roku paní Hana zapo!ala !tvrtý rok terapie. Od nástupu psychoterapeutické lé!by pacientka již nebyla hospitalizovaná. Bere lithium a udržovací dávku Anafranilu, na ja e a na podzim jí léka dávku Anafranilu podle pot eby zvyšuje. P ed devíti m#síci nastoupila pacientka na plný úvazek do zam#stnání. Z"stává depresivní, ale jejími slovy je to kontrolovaná deprese, která jí dovoluje žít v rámci možností. Co se tedy odehrálo v on#ch t ech letech terapie? Vra&me se na samotný po!átek, k otázce, co m"žeme pacientovi nabídnout ve výše popsaném stavu deprese. V zásad#, obecn# lze rozlišit dv# oblasti psychoterapeutické práce – jednak podp"rnou !ást, tj. práci s depresí samotnou, !ili zacházení s onemocn#ním a s tím, co z"stává zdravé. A jednak vlastní psychoterapii, tzn. terapii základní hodnoty svého života v biografické práci na úrovni 2. ZOM. Cílem podp"rné práce je ve vytvo eném vztahu se zam# it na sou!asnost, hledat s pacientem na !em nejvíce ztrácí sílu, abychom dosáhli odleh!ení a zamezili dalšímu vy!erpávání.. Nap . vysv#tlení deprese, vytvá ení struktury direktivním vedením, tematizování sebevraždy, minimalizování výkonu, samoz ejm# léky, PN. D"razem na p ítomnost posilujeme ty oblasti, kde pacient sílu !erpá, tzn. hledáme s pacientem to, co ješt# m"že, co ješt# zbývá. Tím vším nakonec je dáván do pohybu a posilován vztah k sob# a vztah k minimálním hodnotám. To je tedy podp"rná práce. Ve vlastní psychoterapeutické práci se p es pacientovu vnit ní pot ebu perfektního fungování a výkonu postupn# dostáváme k prožitku základní hodnoty zejména v jeho životním p íb#hu. U t#žkých depresí ale z"stává t#žišt# práce v podp"rné !ásti. Tam, kde to stav pacienta dovolí, m"žeme velmi diferencovan# jít i do vlastní psychoterapie (jak uvidíme i na p íkladu Hany), ale v zásad# platí, že u endogenních depresí z"stáváme na úrovni práce s depresí.

14


Možnosti a meze existenciáln%-analytické psychoterapie u t%žké poruchy afektivity Dana Krausová

P!edneseno na 4. Dni logoterapie a existenciální analýzy, Praha 2003.

Vážené kolegyn# a kolegové, myslím, že budou se mnou souhlasit ti, kte í n#kdy p ipravovali referát na odborné téma, že jedním z pocit" na za!átku p ípravy je taková zvláštní tíse% p i pohledu na složitost tématu, a to s otázkou – jak uchopit alespo% !ást této složitosti a srozumiteln# p edat. Vybavil úryvek z Citadely, který mám moc ráda: „$lov#k, který chce pomocí e!i a logických výklad" uchopit a vyjád it celého !lov#ka, je jako dít#, které se postaví s kbelí!kem a lopatkou u hory Atlasu a p edstavuje si, že horu uchopí a p enese jinam“. Exupéry íká, že až dodnes se nau!il pojmout z !lov#ka jen chabou !ást. To mi rezonuje s tím, co už tady v podstat# v jiné podob# zazn#lo – že !lov#ka a život nelze cele vystihnout !i vysv#tlit, totéž pak platí i o problematice deprese a její lé!b#. D#kuji koleg"m za jejich referáty, které vytvo ily dobrou p"du pro poslední sd#lení. Chci se spolu s vámi zamyslet nad možnostmi existenciáln# analytické psychoterapie a zárove% reflektovat její meze a omezení v práci s pacientem, který má diagnózu t#žké afektivní poruchy. Již jsme slyšeli, že deprese je porucha, která se odehrává na druhé základní osobní motivaci. Depresivní pacient nenachází pln# prožitou odpov#( na otázku: žiji rád?, mám rád život? Dochází u n#j k narušení emocionálního prožitku hodnot sv#ta, hodnoty života a hodnoty svého vlastního života, !ili k poruše emocionálního prožitku toho, že žije. Sv#t jej v podstat# netáhne, nep itahuje a ze života se pak ztrácí pohyb, vše je pomalé, smutné nebo neživé. Pacient není schopen íct: je dob e, že jsem, Život je pro n#j jakoby mrtvý a tuto emocionální prázdnotu – pokud mu ješt# sta!í fyzické síly – zahání zvýšeným výkonem až k úplnému vy!erpání. A to pak s plným klinickým obrazem deprese, jak jsme mohli dob e uvid#t již v prvním referátu. Klasifikace depresivních poruch z klinického hlediska p edstavuje pestrou paletu jednotlivých typ" poruch, které známe z mezinárodní klasifikaci nemocí. Starší klasifikace depresivních poruch d#lila onemocn#ní na tzv. endogenní a exogenní. Tím se již vyjad ovala k p"vodu onemocn#ní. Endogenní onemocn#ní bylo a dosud je chápáno jako biologicky vzniklé, na základ# narušených biochemických proces" v organismu, !asto geneticky podmín#né. Schází zjevný vn#jší psychologický d"vod onemocn#ní, pokud existuje, je pojímán spíše jako spoušt#! onemocn#ní. Naproti tomu exogenní onemocn#ní má jasnou vn#jší psychogenní p í!inu, deprese je chápána jako 11


reakce na n#jakou ztrátu !i traumatizující zážitek nebo jako výraz osobnostních charakteristik pacienta, tzv. neurotická deprese. Toto d#lení podle p í!in ale v praxi ukázalo, že dochází ke kategorizaci, která na druhou stranu velmi zjednodušuje. A to jak p í!iny onemocn#ní, tak svým zp"sobem i obraz onemocn#ní i možnosti lé!by. Co tím myslím konkrétn#? V dob#, kdy jsem pracovala v psychiatrické lé!ebn#, bylo to ješt# p ed revolucí, se hojn# používala diagnostika s endogenní a exogenní terminologií. M#la jsem možnost zahlédnout i rizika, ke kterým vede jakákoliv zjednodušující kategorizace. Personál se ve zkrácené jazykové form# mezi sebou informoval o závažnosti a hloubce onemocn#ní pacienta i o možnostech lé!by. Tak jsem se nau!ila jakýsi zkrácený slovník – Endogenní znamenalo: t#žší projev nemoci, medikace antidepresivy a neuroleptiky a pro psychoterapii pacient nedoporu!en. Naproti tomu exogenní v sob# neslo jakési nevyslovené odleh!ení závažnosti stavu a pacient se ú!astnil psychoterapeutického programu. $ili v rozlišení endogenní a exogenní byl již tak trochu p edpoklad úsp#šnosti terapie !i p edem p edstava o její užite!nosti nebo smyslu. Víme, že etiologie deprese není dosud jednozna!ná. Sou!asná klasifikace poruch opouští od p í!inného d#lení a z"stává u fenomenologického popisu klinických projev". Depresi pojímá jako multifaktoriální tj. že na vzniku deprese se podílí jak neurobiologické a genetické, tak i psychosociální faktory. Práv# toto pojetí otevírá v#tší prostor psychoterapeutické lé!b#. Psychiatr Ján Praško v !asopise Psychiatrie o depresivních poruchách píše: Nejrozší en#jší lé!bou a ve v#tšin# p ípad" také nejosv#d!en#jší je použití antidepresiv. Je to základní lé!ba deprese. Dopl%kovou lé!bou je psychoterapie. U mírné deprese m"že dostate!n# pomoci samotná psychoterapie. Od st edn# t#žké deprese jsou zapot ebí léky a optimální je kombinace antidepresiv a psychoterapie. Tolik citát. Lze tomu rozum#t tak, že – podle tohoto názoru – jsou léky hlavní formou lé!by deprese. Pokud ale pacient nastoupí psychoterapeutickou lé!bu, lé!ebné možnosti se prohloubí.. D íve než p"jdeme ke konkrétnímu zp"sobu práce, podívejme se, jaké možnosti otevírá EA pojetí !lov#ka jako takové. A pro! považuji za d"ležité se u tohoto teoretického pozadí zdržet? Protože pro každou psychoterapii je podstatné, jak vidí a jak chápe !lov#ka. Je tím ovlivn#n pohled na pacienta ješt# d íve, než se s ním poprvé setkáme, je tím ovlivn#n zp"sob práce i nasm#rování terapeutického úsilí. Existenciáln#-analytické pojetí !lov#ka se opírá o trojí dimenzi !lov#ka. To nové, s !ím Frankl do psychoterapie p išel 12


je, že krom# dimenze fyzické a psychické, zd"raznil dimenzi t etí – noetickou, duchovní. $lov#ku jako t#lesné bytosti jde o uchování zdraví svého t#la. Jako duševní bytosti jde !lov#ku o uplatn#ní jeho vitálních sil a o pohodu, !lov#k usiluje o p íjemné pocity, o odstran#ní nap#tí a frustrace, a to podle svých osobnostních vloh. A to nové v psychoterapii – že !lov#ku, jako duchovní bytosti – osob# – jde o rozpoznání toho, co je a zachovat se nejlepším možným zp"sobem. $ili vnit ní osob# jde o smysl, svobodu, hodnoty. Tyto t i dimenze jsou v"!i sob# navzájem ve zvláštním vztahu. Dimenze fyzická a psychická tvo í vzájemn# propojenou jednotu a v"!i této jednot# stojí nezávisle dimenze noetická. Tzn., že !lov#k sám sebe chápe jako kormidelníka na lodi svého psychofyzi!na. Jinými slovy osoba v !lov#ku má schopnost vyrovnat se s tím, co je t#lesn#-duševní. To znamená, že každý !lov#k m"že vytvo it odstup od sebe, vystupovat a jednat sám v"!i sob#, tedy i v"!i svému onemocn#ní, tedy i depresi. Frankl postavil svojí antropologii na skute!nosti, že to nejvnit n#jší v nás – osoba – nem"že onemocn#t. Co to konkrétn# znamená pro každodenní práci s pacientem? Každý pacient nese v sob# psychofyzické, každý pacient je nositelem noetické síly, schopnosti vnit ní osoby, která mu umož%uje navzdory onemocn#ní se svým životem a se svojí nemocí odpov#dn# zacházet, porozum#t ji, nahlédnout, unést, zacházet s tím, co z"stává. Tak, aby to bylo dobré a smysluplné. $ili nabudit k životu to zdravé, co z"stává. Jak tedy vypadá konkrétní psychoterapeutická práce s pacientem, který má diagnózu t#žké afektivní poruchy? P edstavím vám pacientku Hanu. Je jí 40 let, je vdaná, vzd#láním st edoškola!ka. Pro deprese není schopna pracovat a je v domácnosti. První se telefonicky kontaktoval její manžel a dostala jsem tyto informace: Trpí endogenními depresemi od 19 let, byla ambulantn# lé!ena, intenzita depresí se postupn# celkov# zhoršuje s v#kem a prohlubuje se více na ja e a na podzim, depresi n#kdy vyst ídá krátká hypomanická epizoda. Za poslední roky je trvale v depresivním stavu, bez zdravého mezidobí a zhoršující se stav vyústil v hospitalizaci. Ta trvala 9 týdn", nezabíraly léky, dostávala elektrošoky, celkem 9. P i hospitalizaci léka i vzhledem k hluboké psychomotorické retardaci její diagnózu zm#nili na maniodepresivní psychózu. Podle nové klasifikace nemocí pacientka tedy trp#la bipolární afektivní poruchou s t#žkou depresivní fází patrn# s psychotickými p íznaky, 13

DIALOGOS OB ASNÍK SPOLE NOSTI PRO LOGOTERAPII A EXISTENCIÁLNÍ ANALÝZU. Zápis z ve ejné lenské výro ní sch ze SLEA dne

Recommend Documents