Devítka
Devítky z ráje
Interpret/autor: 9
Interpret/autor: 9
D 1. Když jsem byla malá, říkala mi máma: "Skauting, to je věc a hodně lidem dává, G A7 D až jednou vyrosteš, dám tě k Devítkám. Takový Devítky si jezdí na výpravy, hrajou na kytary a výborně se baví G A7 D a když přijdou prázdniny, jedou na tábor." D R: Já chci mít tričko s Devítkou vepředu, chlubit se ostatním, co všechno dovedu, G A7 D od rána po celý den zpívat si jen. A7 D G A7 D zpívat si: Devítka, Devítka, Devítka, ... 2. Teď už jsem starší a vím, co vím, hodně toho sežeru a prd umím, nezbyde mi asi než dát se k Devítkám. Takový Devítky jsou holky k pohledání, milý, chytrý, šikovný, no zkrátka k zulíbání, že jsou prostě úžasný, to já dávno vím. R: 3. Teď už jsem v tom (pomlka) nejlepším věku, ňákej pátek skautuju a hledám stálou deku, a když je mi velmi smutno, on mě rozptýlí. Občas si říkám, holka, dej si kapku, chvíli nikam nejezdi a vykuř jednu krabku, mávnu rukou, sbalím batoh, jedu s Devítkou. R:
1. Stoupáš po žebříku, kterej vede do nebe mezi Devítkama budeš štěstím bez sebe. Máme velký bílý křídla a nad hlavou svatozář, a když si to zasloužíš, tak ukážem ti vlídnou tvář.
R: Znám je, já osobně znám je, jak zaujmou místa, hned něco se chystá. Znám je, ty Devítky skromný, je to ohromný, že už jsou tu zas.
2. Už slyšíš z dálky, jak zpívaj chorál s kytarou, to v nebi je naučili tuhle píseň prastarou. Teď jsou tady, rozdávají úsměvy, který potěší, v něm se záhy rozpustí tvoje trable největší. R: Znám je…
Čarodějnice z Amesbury
Ptákům křídla nevezmou
Interpret/autor: Asonance
Interpret/autor: Asonance
1. Zuzana byla dívka, která žila v Amesbury, s jasnýma očima a řečmi pánům navzdory,
1. Tam pod vězeňskou zdí jsem zaslech' dívčí nářek:
sousedé o ní říkali, že temná kouzla zná
"Milý, ty mě necháš samotnou,
a že se lidem vyhýbá a s ďáblem pletky má.
že jsi z panské sýpky krad', když tvé děti měly hlad, D v dálce vězeňskou loď vidím zakotvenou."
2. Onoho léta náhle mor dobytek zachvátil a pověrčivý lid se na pastora obrátil, že znají tu moc nečistou, jež krávy zabíjí, a odkud ta moc vychází, to každý dobře ví.
R: Ptákům, těm křídla nevezmou,
3. Tak Zuzanu hned před tribunál předvést nechali, a když ji vedli městem, všichni kolem volali: "Už konec je s tvým řáděním, už nám neuškodíš, teď na své cestě poslední do pekla poletíš!" 4. Dosvědčil jeden sedlák, že zná její umění, ďábelským kouzlem prý se v netopýra promění a v noci nad krajinou létává pod černou oblohou, sedlákům krávy zabíjí tou mocí čarovnou. 5. Jiný zas na kříž přísahal, že její kouzla zná, v noci se v černou kočku mění dívka líbezná, je třeba jednou provždy ukončit ďábelské řádění, a všichni křičeli jako posedlí:"Na šibenici s ní!" 6. Spektrální důkazy pečlivě byly zváženy, pak z tribunálu povstal starý soudce vážený: "Je přece v knize psáno: nenecháš čarodějnici žít a před ďáblovým učením budeš se na pozoru mít!" 7. Zuzana stála krásná s hlavou hrdě vztyčenou a její slova zněla klenbou s tichou ozvěnou: "Pohrdám vámi, neznáte nic nežli samou lež a klam, pro tvrdost vašich srdcí jen, jen pro ni umírám!" 8. Tak vzali Zuzanu na kopec pod šibenici a všude kolem ní se sběhly davy běsnící, a ona stála bezbranná, však s hlavou vztyčenou, zemřela tiše samotná pod letní oblohou ...
dál vznášejí se volní oblohou, kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny, jenom zármutek teď zůstal nad krajinou. 2. Hlas za vězeňskou zdí jí tiše odpovídá: "Je pozdě, lásko, nesmíš litovat, vždyť proti pánům jsem se zved', chtěl jsem změnit tenhle svět, teď musíš naše děti vychovat." R: 3. Za hrází přístavní noc bledne do svítaní, temný obrys lodi splývá s pozadím, těžko se slova nachází, ať tě, lásko, Bůh provází na cestě k dalekým břehům australským. R: + kde jsou oni a kde jsme my, naše láska a naše sny, jenom zármutek teď zůstal nad krajinou ...
Zvoník od matky boží
Hruška
Interpret/autor: Bagr/Bagr, M.Kraus
Interpret/autor: Čechomor
Emi C 1. Nahoře na věži, nahoře houpal se zvon, D Emi a pod ním stál právě on. C Byl zvoníkem z povolání D Emi a měl jedno tajné přání...
D A D 1. Stojí hruška v širém poli D G A vršek se jí zelená D G A D /: Pod ní se pase kůň vraný D A D pase ho má milá :/
Emi C R: Olovo na lidi, olovo na lidi dám, D Emi já, Quasimodo z Nottredam. C Trámy a kameny, trámy a kameny jen, D Emi z oken ven, na dvůr dám 2. Chytli ho, bili ho, trápili, mučili, za to, že chtěl jen žít a milovat. Nemohl dál už ty svý oči upírat na všechnu tu zlobu lidí. R: 3. "Proč nejsem z kamene?", říkal si pro sebe. "Proč musím dál tou smutnou cestou jít? Esmeraldo krásná, žít nechci bez tebe, ty jediná dalas´ mi pít." R: 4. Každý den za lano vzal a ty svý zvony rozhoupal. Sladké, ty sladké zvony, které tolik miloval. R:
D A 2. Proč má milá dnes pásete D G A z večera do rána D G A D /: Kam můj milý pojedete A D já pojedu s váma :/ G G
D C
G D
C G
D D
G
G
C
D
D/D A/D 3. Já pojedu daleko D/D G/D A/D přes vody hluboké D/D G/D A/D D/D /: Kéž bych byl nikdy nepoznal A/D D/D panny černooké :/
G
D
G
Mezi horami
Proměny
Interpret/autor: Čechomor / Lidová
Interpret/autor: Čechomor
1. Darmo sa ty trápíš můj milý synečku nenosím ja tebe nenosím v srdéčku
Ami G Ami 1. |: Mezi horami Ami G Ami lipka zelená :| C |: Zabili Janka, G Ami Janíčka, Janka Ami/G Ami miesto jele - ňa :| 2. |: Keď ho zabili, zamordovali :| |: Na jeho hrobě na jeho hrobě kříž postavili :| 3. |: Ej, křížu, křížu ukřižovaný :| |: Zde leží Janík, Janíček, Janík, zamordovaný :| 4. |: Tu šla Anička Plakat Janíčka :| |: Hneď na hrob padla a viac nevstala, dobrá Anička :|
A já tvoja nebudu ani jednu hodinu 2. Copak sobě myslíš má milá panenko vždyť ty si to moje rozmilé srdénko A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 3. A já sa udělám malú veverečkú a uskočím tobě z dubu na jedličku Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 4. A já chovám doma takú sekérečku ona mi podetne dúbek i jedličku A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 5. A já sa udělám tú malú rybičkú a já ti uplynu preč po Dunajíčku Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 6. A já chovám doma takovú udičku co na ni ulovím kdejakú rybičku A ty přece budeš má lebo mi tě Pán Bůh dá /: Ami, F, C, F, C, G :/ 7. A já sa udělám tú velikú vranú a já ti uletím na uherskú stranu Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 8. A já chovám doma starodávnú kušu co ona vystřelí všeckým vranám dušu A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá 9. A já sa udělám hvězdičkú na nebi a já budu lidem svítiti na nebi Přece tvoja nebudu ani jednu hodinu 10. A sú u nás doma takoví hvězdáři co vypočítajú hvězdičky na nebi A ty musíš býti má lebo mi tě Pán Bůh dá
Stará Pivničková
Amazonka
Interpret/autor: Čechomor / Lidová
Interpret/autor: Hop trop/Ladislav "Huberťák" Kučera, Jaroslav "Samson" Lenk
Ami 1. Stará Pivničková Dmi G C na jarmark sa stroja Ami Dmi Ami Adim Jaj danom danaj danom E E7 Ami na jarmark sa stroja
1. Byly krásný naše plány, byla jsi můj celej svět, čas je vzal a nechal rány, starší jsme jen o pár let.
2. Ja ty dcero moja pozor davaj doma, jaj danom ...
2. Tenkrát byly děti malý, ale život utíká, už na "táto" slyší jinej, i když si tak neříká.
3. Ona pozor dala zle sa zachovala, jaj danom ...
R: Nebe modrý zrcadlí se v řece, která všechno ví,
4. Jak práh překročila syna porodila, jaj danom ...
stejnou barvu jako měly
5. Dlúhý nůž si vzala krk mu podřezala, jaj danom ...
tvoje oči džínový.
6. Na milého lúce zakopala ruce, jaj danom ... 7. Na milého roli zakopala nohy, jaj danom ... 8. Na mileho nivu zakopala hlavu. jaj danom ... 9. Do Kosně běžala biele groše brala, jaj danom ... 10.Zahrajte mě hudci za mé biele groše, jaj danom ... 11.Abych já užila panenskej rozkoše, jaj danom ... 12.Bože můj, přebože, co jsem udělala, jaj danom...
3. Kluci tenkrát, co tě znali, všude, kde jsem s tebou byl, "Amazonka" říkávali, a já hrdě přisvědčil. 4. Tvoje strachy, že ti mládí pod rukama utíká vedly k tomu, že ti nikdo "Amazonka" neříká. R: 5. Zlatý kráse cingrlátek, jak sis časem myslela, vadil možná trampskej šátek, nosit dáls' ho nechtěla. R: Teď jsi víla z paneláku, samá dečka, samej krám, já si přál jen, abys byla pořád stejná, přísahám, pořád stejná, přísahám.
Už to nenapravím Interpret/autor: Samson Lenk
R: Wapada Wapada Wadapa… 1. V devět hodin dvacet pět mě opustilo štěstí, ten vlak, co jsem jím měl jet, na koleji dávno nestál, v devět hodin dvacet pět jako bych dostal pěstí, já za hodinu na náměstí měl jsem stát, ale v jiným městě. Tvá zpráva zněla prostě a byla tak krátká, že stavíš se jen na skok, že nechalas' mi vrátka zadní otevřená, zadní otevřená, já naposled tě viděl, když ti bylo dvacet, to jsi tenkrát řekla, že se nechceš vracet, že jsi unavená, ze mě unavená. R: 2. Já čekala jsem, hlavu jako střep, a zdálo se, že dlouho, může za to vinný sklep, že člověk často sleví, já čekala jsem, hlavu jako střep, s podvědomou touhou, já čekala jsem dobu dlouhou, víc než dost, kolik přesně, nevím. Pak jedenáctá bila a už to bylo passé, já dřív jsem měla vědět, že vidět chci tě zase, láska nerezaví, láska nerezaví, ten list, co jsem ti psala, byl dozajista hloupý, byl odměřený moc, na vlídný slovo skoupý, už to nenapravím, už to nenapravím. R:
Vodácká holka
Interpret/autor: Samson & spol.
D Emi G A 1. Když vlny se valí a peřeje řvou D Emi G A a šutry z nich civí jak sůvy, D Emi G A loď praská a umrlčí zvon bije tmou, D Emi A D tak řekni, kdo pomoct ti umí. Hmi F#mi G D *: Kdo pádlem jen kmitne a převrátí loď, Hmi F#mi A D pak ječí jak staženej z kůže, Hmi F#mi G D že ty jseš ta atrapa, ty jseš ten cvok, E A co za každý cvaknutí může. 2. Je pěkná jak ráno a voní jak les, když na dřevo u ohně hrává, je zrádná jak kočka a věrná jak pes, ta holka, co při tobě spává. G Hmi A D R: Tu vodáckou holku si navěky nech, G Hmi A D netop ji, nezaháněj, Emi Hmi F#mi Hmi svou víru, svou sílu, svý štěstí i pech, Emi D E A svý strachy, svý prachy, svůj poslední dech D Emi A jí poctivě odevzdávej D Emi G A D a lásku za lásku dávej. 3. Kdo kdo kdo kdo
připálí rejži a přesolí čaj, sůl nechá v posledním kempu, ráj změní v peklo a peklo zas v ráj, zná všechny písničky trempů.
*: Kdo přeje ti štěstí a kope ti hrob, kdo sladce hned šeptá, hned vříská, a koho bys roztrh' a praštil a kop' a po kom se celej den stýská. 4. Až vlasy nám odbarví nebeskej král a vrásky nám počmáraj' kůži, svý holce dej pusu a řekni "jdem dál" a na pádlo polož jí růži. R:
Darmoděj
Kometa
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
Ami Emi Ami Emi 1. Šel včera městem muž a šel po hlavní třídě, Ami Emi Ami Emi šel včera městem muž a já ho z okna viděl, C G Ami na flétnu chorál hrál, znělo to jako zvon Emi F a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, F#dim E7 Ami a já jsem náhle věděl: ano, to je on, to je on.
Ami 1. Spatřil jsem kometu, oblohou letěla, chtěl jsem jí zazpívat, ona mi zmizela, Dmi G7 zmizela jako laň u lesa v remízku, C E7 v očích mi zbylo jen pár žlutých penízků.
2. Vyběh' jsem do ulic jen v noční košili, v odpadcích z popelnic krysy se honily a v teplých postelích lásky i nelásky tiše se vrtěly rodinné obrázky, a já chtěl odpověď na svoje otázky, otázky. Ami Emi C G Ami F F#dim E7 Ami Emi C G Ami F F#dim E7 R: Na na na .. 3. Dohnal jsem toho muže a chytl za kabát, měl kabát z hadí kůže, šel z něho divný chlad, a on se otočil, a oči plné vran, a jizvy u očí, celý byl pobodán, a já jsem náhle věděl, kdo je onen pán, onen pán. 4. Celý se strachem chvěl, když jsem tak k němu došel, a v ústech flétnu měl od Hieronyma Bosche, stál měsíc nad domy jak čírka ve vodě, jak moje svědomí, když zvrací v záchodě, a já jsem náhle věděl: to je Darmoděj, můj Darmoděj. R: Můj Darmoděj, vagabund osudů a lásek, jenž prochází všemi sny, ale dnům vyhýbá se, můj Darmoděj, krásné zlo, jed má pod jazykem, když prodává po domech jehly se slovníkem. 5. Šel včera městem muž, podomní obchodník, šel, ale nejde už, krev skápla na chodník, já jeho flétnu vzal a zněla jako zvon a byl v tom všechen žal, ten krásný dlouhý tón, a já jsem náhle věděl: ano, já jsem on, já jsem on. R: Váš Darmoděj, jenž prochází váš Darmoděj, když prodávám
vagabund osudů a lásek, všemi sny, ale dnům vyhýbá se, krásné zlo, jed mám pod jazykem, po domech jehly se slovníkem.
2. Penízky ukryl jsem do hlíny pod dubem, až příště přiletí, my už tu nebudem, my už tu nebudem, ach, pýcho marnivá, spatřil jsem kometu, chtěl jsem jí zazpívat. Ami Dmi R: O vodě, o trávě, o lese, G7 C o smrti, se kterou smířit nejde se, Ami Dmi o lásce, o zradě, o světě E E7 Ami a o všech lidech, co kdy žili na téhle planetě. 3. Na hvězdném nádraží cinkají vagóny, pan Kepler rozepsal nebeské zákony, hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. 4. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje. R: Na na na ... 5. Spatřil jsem kometu, byla jak reliéf zpod rukou umělce, který už nežije, šplhal jsem do nebe, chtěl jsem ji osahat, marnost mne vysvlékla celého donaha. 6. Jak socha Davida z bílého mramoru stál jsem a hleděl jsem, hleděl jsem nahoru, až příště přiletí, ach, pýcho marnivá, my už tu nebudem, ale jiný jí zazpívá. R: O vodě, o trávě, o lese, o smrti, se kterou smířit nejde se, o lásce, o zradě, o světě, bude to písnička o nás a kometě ...
Zítra ráno v pět
Tři čuníci
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
1. V řadě za sebou, tři čuníci jdou
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
ťápají se v blátě cestou necestou
1. Až mě zítra ráno v pět ke zdi postaví, ještě si naposled dám vodku na zdraví,
Kufry nemají, cestu neznají Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají
z očí pásku strhnu si, to abych viděl na nebe,
R: Ui ui ui ui uiiiii …
a pak vzpomenu si, lásko, na tebe,
2. Levá pravá teď, přední zadní už, tři čuníci jdou, jdou, jako jeden muž Žito chřoupají, ušima bimbají Vyšli prostě do světa a vesele si zpívají
a pak vzpomenu si na tebe. 2. Až zítra ráno v pět přijde ke mně kněz, řeknu mu, že se splet', že mně se nechce do nebes, že žil jsem, jak jsem žil, a stejně tak i dožiju a co jsem si nadrobil, to si i vypiju, a co jsem si nadrobil, si i vypiju. 3. Až zítra ráno v pět poručík řekne:"Pal!", škoda bude těch let, kdy jsem tě nelíbal, ještě slunci zamávám, a potom líto přijde mi, že tě, lásko, nechávám, samotnou tady na zemi, že tě, lásko, nechávám, na zemi. 4. Až zítra ráno v pět prádlo půjdeš prát a seno obracet, já u zdi budu stát, tak přilož na oheň a smutek v sobě skryj, prosím, nezapomeň, nezapomeň a žij, na mě nezapomeň a žij ...
3. Auta jezdí tam, náklaďáky sem Tři čuníci jdou jdou rovnou za nosem Lidé zírají, důvod neznají Proč ti malí čuníci tak vesele si zpívají 4. Když se spustí déšť, roztrhne se mrak, k sobě přitulí se čumák na čumák Blesky blýskají, kapky pleskají Oni v dešti, nepohodě vesele si zpívají 5. Když kopýtka pálí, když jim dojde dech sednou ku studánce na vysoký břeh Do vody koukají, kopýtka máchají Chvilinku si odpočinou a pak dál se vydají 6. Za tu spoustu let co je světem svět Přešli zeměkouli třikrát tam a zpět V řade za sebou, hele támhle jdou Pojďme s nima zazpívat si jejich píseň veselou.
Pochod marodů
Dokud se zpívá ještě se neumřelo
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
Interpret/autor: Jaromír Nohavica
Krabička cigaret a do kafe rum, rum, rum,
Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu,
dvě vodky a fernet a teď, doktore, čum, čum, čum.
včera jsem nespal a ani dnes nespočinu,
Chrapot v hrudním koši, no to je zážitek, my jsme kámoši řidičů sanitek,- tek, -tek. Měli jsme ledviny, ale už jsou na dranc, -dranc, -dranc, i tělní dutiny už ztratily glanc, glanc, glanc. U srdce divný zvuk, co je to, nemám šajn, je to vlastně fuk, žijem fajn, žijem fajn, fajn, fajn. Ref.:
svatý Medard, můj patron, ťuká si na čelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo. 2. Ve stánku koupím srdce mám pro lásku ze školy dobře vím, ale dokud se zpívá,
si housku a slané tyčky, a hlavu pro písničky, co by se dělat mělo, ještě se neumřelo, hóhó.
Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, jó, to je naše ! Neuróza, skleróza, ohnutá záda, paradentóza, no to je paráda ! Jsme slabí na těle, ale silní na duchu, žijem vesele, juchuchuchuchu !
Už kolem nás chodí pepka mrtvice, -ce, -ce, tak pozor, marodi, je zlá velice, -ce, -ce. Zná naše adresy a je to čiperka, koho chce, najde si, ten natáhne pérka, -rka, -rka. Zítra nás odvezou, bude veselo, -lo, -lo, medici vylezou na naše tělo, -lo, -lo. budou nám řezati ty naše vnitřnosti, a přitom zpívati ze samé radosti, -sti, -sti. Ref. : Cirhóza, trombóza, dávivý kašel, tuberkulóza, jó, to je naše ! Neuróza, skleróza, ohnutá záda, paradentóza, no to je paráda ! Byli slabí na těle, ale silní na duchu, žili vesele, než měli poruchu.
3. Do alba jízdenek lepím si další jednu, vyjel jsem před chvílí, konec je v nedohlednu, za oknem míhá se život jak leporelo, ale dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 4. Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze, houpe to, houpe to na housenkové dráze, i kdyby supi se slítali na mé tělo, tak dokud se zpívá, ještě se neumřelo, hóhó. 5. Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa, zvedl jsem telefon a ptám se:"Lidi, jste tam?" A z veliké dálky do uší mi zaznělo, /: že dokud se zpívá, ještě se neumřelo. :/
Píseň zhrzeného trampa
Jaromír Nohavica
C G F C 1. Poněvadž nemám kanady a neznám písně z pamp, F C G C G hóhóhó, a neznám písně z pamp, C G F C vyloučili mě z osady, že prý jsem houby tramp, F C G C hóhóhó, že prý jsem houby tramp. 2. Napsali si do cancáků, jen ať to každej ví, hóhóhó, jen ať to každej ví, vyloučený z řad čundráků ten frajer libový, hóhóhó, ten frajer libový. C G Ami F C R: Já jsem ostuda traperů, já mám rád operu, G C G já mám rád jazz, folk, rock, C G Ami F C chodím po světě bez nože, to prý se nemože, G C C7 to prý jsem cvok, F C D7 já jsem nikdy neplul na šífu, a všem šerifům G jsem říkal:"Bane, pane," C G Ami F C já jsem ostuda trampů, já když chlempu, G C tak v autokempu. 3. A povídal mi frajer Joe:"Jen žádný legrácky, hóhóhó, jen žádný legrácky, jinak chytneš na bendžo, čestný čundrácký, hóhóhó, čestný čundrácký." 4. Že prý se můžu vrátit zpět, až dám se do cajku, hóhóhó, až dám se do cajku a vodříkám jim nazpaměť akordy na Vlajku, hóhóhó, akordy na Vlajku. R: 5. A tak teď chodím po světě a mám zaracha, hóhóhó, a mám zaracha, na vandr jezdím k Markétě a dávám si bacha, hóhóhó, a dávám si bacha. 6. Dokud se trampské úřady nepoučí z chyb, hóhóhó, nepoučí z chyb, zpívám si to svý "nevadí a zase bude líp," hóhóhó,"a zase bude líp."
Honolulu Interpret/autor: Kamelot
1. Letecká linka do ráje k ostrovům slunné Havaje nabrala kurs vlastní osy, tam holky plavky nenosí. 2. Na pláži Beach Boys čekají, banány z palem padají, na runway Boeing dosedá a slunce pálí, to se má. R: Honolulu, ukululu, tohle mám rád, whisku na ex, mulatek sex si můžu přát, reagge, reagge, reagge, Honolulu, ukululu. 3. Mulatka paprsky žraloci hlídaj'
záda natřela, pustím do těla, lidi nežerou, je skrytou kamerou.
4. Černoch, co dělá zmrzlinu, zdarma ji dává každýmu, vše už je v ceně letenky, co neplatí pro manželky. R: 5. Všichni tu tančí reagge styl, ani jsem kolu nedopil, tři holky plavky stáhly mi, třely mě ňadry velkými. 6. Tu náhle signál budíku, vytáh' mě z pláže rovníku, šalinou za pětikačku jedu vorazit štípačku. R:
Zachraňte koně
Ráda se miluje
Interpret/autor: Kamelot
Interpret/autor: Karel Plíhal
1. Peklo byl ráj, když hořela stáj, příteli,
Ami G C F Emi Ami R: Ráda se miluje, ráda jí, ráda si jenom tak zpívá, G C F Emi Ami vrabci se na plotě hádají, kolik že času jí zbývá.
věř mi, koně pláčou, povídám, byla půlnoc, v tom křik o pomoc, už letěly hejna kohoutů, a bůhví kam. R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát,
F C F C E 1. Než vítr dostrká k útesu tu její legrační bárku Ami G C F Emi Ami a Pámbu si ve svým notesu udělá jen další čárku. R:
žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, než přišla chvíle, kdy hřívy bílé
2. Psáno je v nebeské režii, a to hned na první stránce, že naše duše nás přežijí v jinačí tělesný schránce.
pročesal plamen, spálil na troud. R:
2. Ohrady a stáj, a v plamenech kraj už nedýchal, já viděl, jak to hříbě umírá, klisna u něj a smuteční děj se odbývá, jak tiše pláče, oči přivírá. R: Zachraňte koně … R: Zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, žil jsem jen pro ně, bránil je nejvíckrát, zachraňte koně, křičel jsem tisíckrát, zachraňte koně ...
3. Úplně na konci paseky, tam, kde se ozvěna tříští, sedí šnek ve snacku pro šneky - snad její podoba příští. R:
Námořnická
Nosorožec
Interpret/autor: Karel Plíhal
Interpret/autor: Karel Plíhal
D G 1. Maličký námořník v krabičce od mýdla D A7 D vydal se napříč vanou, G bez mapy, buzoly, vesel a kormidla D A7 D pluje za krásnou Janou.
Ami Dmi Ami 1. Přivedl jsem domů Božce nádhernýho nosorožce, Dmi Ami D#dim E7 originál tlustokožce, koupil jsem ho v hospodě. Ami Dmi Ami Za dva rumy a dvě vodky připadal mi velmi krotký, Dmi Ami E7 Ami pošlapal mi polobotky, ale jinak v pohodě. Dmi Ami E7 Ami Vznikly menší potíže při nástupu do zdviže, Dmi Ami D#dim E7 při výstupu ze zdviže už nám to šlo lehce. Ami Dmi Ami Vznikly větší potíže, když Božena v negližé, Dmi Ami D#dim(E7) E7(Ami) když Božena v negližé řvala, že ho nechce.
F#mi7 Hmi7 F#mi7 Hmi7 R: Za modrým obzorem dva mysy naděje E A7 lákají odvážné kluky, D G snad právě na něho štěstí se usměje, D A7 D cíl má už na dosah ruky. 2. Maličký zpocený moře je kašle a
námořník v krabičce od mýdla tričko si svlíká, neklidný, Jana je nastydlá, loďkou to smýká.
R: 3. Maličký námořník s vlnami zápasí, polyká mýdlovou pěnu, loďka se potápí, v takovémto počasí je těžké dobývat ženu. R: Za modrým obzorem dva mysy naděje čekají na další kluky, maličký námořník i študák z koleje mají cíl na dosah ruky.
2. Marně jsem se snažil Božce vnutit toho tlustokožce, originál nosorožce, co nevidíš v obchodech. Řvala na mě, že jsem bohém, pak mi řekla: padej, sbohem, zabouchla nám před nosorohem, tak tu sedím na schodech. Co nevidím - souseda, jak táhne domů medvěda, originál medvěda, tuším značky grizzly. Už ho ženě vnucuje a už ho taky pucuje a zamčela a trucuje, tak si to taky slízli. Ami Dmi Ami 3. Tak tu sedím se sousedem, s nosorožcem a s medvědem, Dmi Ami E7 Ami nadáváme jako jeden na ty naše slepice.
Omnia vincit Amor
Johanka
Interpret/autor: Klíč
Interpret/autor: Nedvědi
Dmi C Dmi 1. Šel pocestný kol hospodských zdí, F C F přisedl k nám a lokálem zní Gmi Dmi C pozdrav jak svaté přikázání: Dmi C Dmi omnia vincit Amor.
Emi Dmi Ami 1. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, Emi Dmi G Ami nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, Emi Dmi Ami jenom s vírou svou stojí dívka plavá, bílá, Emi Dmi G Ami oheň nad hlavou, jenom s pravdou dál.
2. 'Hej, šenkýři, dej plný džbán, ať chasa ví, kdo k stolu je zván, se mnou ať zpívá, kdo za své vzal omnia vincit Amor.' F C Dmi R: Zlaťák pálí, nesleví nic, F C F štěstí v lásce znamená víc, Gmi F C A7 všechny pány ať vezme ďas! Dmi C Dmi Omnia vincit Amor. 3. 'Já viděl zemi válkou se chvět, musel se bít a nenávidět, v plamenech pálit prosby a pláč, omnia vincit Amor. 4. Zlý trubky troubí, vítězí zášť, nad lidskou láskou roztáhli plášť, vtom kdosi krví napsal ten vzkaz: omnia vincit Amor.' R: 5. 'Já prošel každou z nejdelších cest, všude se ptal, co značí ta zvěst, až řekl moudrý:'Pochopíš sám omnia vincit Amor - všechno přemáhá láska.' R: 6. 'Teď s novou vírou obcházím svět, má hlava zšedla pod tíhou let, každého zdravím větou všech vět: omnia vincit Amor, omnia vincit Amor ...'
E7 Ami R: Hej, muži, přidej oheň spí, E7 Ami vždyť lidé se nudí jen, E7 F ať plameny nesou zprávu zlou, C G Ami jak skončil soudnej den s Johankou. 2. Dík svůj dal ti král, celá Francie si zpívá, to se osud smál, smutek utíká, s pannou Johankou ke štěstí se země dívá, vítr zprávu vál, že se dýchat dá. R: 3. S hlavou skloněnou lidí zástup se tu dívá, nebe nad hlavou, slyšíš dětskej pláč, popel s vánkem ví, co se v dívčím srdci skrývá, hra se zastaví, jiná začíná. R:
Spinkej
Světlušky
Interpret/autor: Spirituál kvintet / John Denver
Interpret/autor: Příbuzní
G C 1. Už se končí den, už je čas k spánku, G C zdi se barví od červánků, G Emi D hleď, už lampář světla rozsvěcí, G C tak si dočti stránku, zavři knížku, G C honem hupky do pelíšku, G Emi D koťata už dávno vrní za pecí.
1. Po stonku trávy míří k nám světluška, ne, nech ji být, ten její někde čeká sám, když dotkneš se jí, třeba nebude ho chtít. R: Zkus se dotknout mě a potom zkusím to já, kolik něhy nosí lidská dlaň,
G C R: Tak spinkej, ať ve tvých snech G C růže kvetou, voní mech, G Emi D princeznu si Honza bude brát, G C až půlnoc prostře sítě, G C na vlásky políbí tě, G Hmi D vždyť i tvá máma musí spát. 2. Západ rudou barvu ztrácí, od řeky se táta vrací, musím jít, je jistě hladový, až se usměje, tak na chvilenku očí si mu všimni, synku, snad jednou budeš taky takový. R:
já nevím, ale mně se zdá, že záříš jak ze světlušek celá stráň. 2. Něco duní, neboj, klid, to jen ve skalách tu bloudí vlak, světel oken dlouhá nit dotkne se nás, zmizí pak. R: 3. Po stonku trávy míří k nám světlušák, ne, nech ho být, unavený, chce být sám, dělal světýlka, a teď chce snít. R: + [: jak ze světlušek celá stráň ... :]
Za svou pravdou stát
Hej, člověče Boží
Interpret/autor: Spirituál kvintet
Interpret/autor: Nezmaři / hudba: Pavel Pokorný, text: Marie Zavřilová
Ami G Ami 1. Máš všechny trumfy mládí a ruce čistý máš, Dmi Ami E Ami jen na tobě teď záleží, na jakou hru se dáš. E Ami E R: [: Musíš za svou pravdou stát, Ami musíš za svou pravdou stát. :] 2. Už víš, kolik co stojí, už víš, co bys' rád měl, už ocenil jsi kompromis a párkrát zapomněl. R: [: [: Že máš za svou pravdou stát. :] :] 3. Už nejsi žádný elév, co prvně do hry vpad', už víš, jak s králem ustoupit a jak s ním dávat mat. R: [: [: Takhle za svou pravdou stát. :] :] 4. Teď přichází tvá chvíle, teď nahrává ti čas, tvůj sok poslušně neuhnul - a ty mu zlámeš vaz!
Ami Emi Ami C G C 1. Hej, člověče Boží, zahodil jsi boty, Ami Emi Ami F G Ami jakpak bez nich půjdeš dál, touhletou dobou sněží, C G C Ami Emi Ami nehřeje tě slunce, mám o tebe strach. 2. Hej, člověče Boží, zahodil jsi kabát, jakpak bez něj půjdeš dál pár dní před Vánoci, nehřeje tě slunce, mám o tebe strach. 3. Hej, člověče Boží, zahodils' peníze, jakpak bez nich půjdeš dál, nekoupíš si chleba, nedají ti najíst, mám o tebe strach. 4. Hej, člověče Boží, zahodil jsi dřevo, jakpak chceš v tý zimě spát, čas je o Vánocích, světnici máš prázdnou, mám o tebe strach. 5. Hej, člověče Boží, koho jsi to vedeš, dívka zatoulaná bez halíře v kapse, cizí dítě porodí, mám o tebe strach.
R: [: [: Neměl za svou pravdou stát. :] :] 6.=1. 5. Tvůj potomek ctí tátu, ty vštěpuješ mu rád to heslo, které dobře znáš z dob, kdy jsi býval mlád. 6.=1. R: [: [: Musíš za svou pravdou stát. :] :]
F G A *: Hej, člověče Boží ...
Písek
Milenci v texaskách
Interpret/autor: Nezmaři/Luboš Hrdlička
Interpret/autor: (Starci na chmelu)
1. Jako písek přesíváš mě mezi prsty, stejně ti dlaně prázdný zůstanou, [: ani vodu nepřeliješ sítem, někdy je strašně málo chtít, já nejsem z těch, co po těžký ráně nevstanou. :] 2. Pevnou vůlí taky příliš neoplýváš, zdá se, že nemíníš mě vážně brát. [: kolik času nám to ještě schází, nebo je všechen dávno pryč, a za čím se to vlastně máme stále hnát? :] 3. Jako kámen najednou mi v cestě stojíš, vím, že se leccos těžko obchází, [: radši zkusím někde jiný příběh, který bude lepší konec mít, ale už teď ti můžu říct, že mi nescházíš. :] 4. Jako písek přesíváš mě mezi prsty, stejně ti dlaně prázdný zůstanou, [: ani vodu nepřeliješ sítem, někdy je strašně málo chtít, já nejsem z těch co po těžký ráně nevstanou :]
C Ami 1. Chodili spolu z čisté lásky F Ami G7 a sedmnáct jim bylo let C Ami a do té lásky bez nadsázky F Ami se vešel celý širý svět, F Dmi Emi ten svět v nich ale viděl vrásky, F G7 a jak by mohl nevidět, C Ami vždyť horovali pro texasky F Ami G7 a sedmnáct jim bylo let. 2. A v jedné zvláště slabé chvíli za noci silných úkladů ti dva se spolu oženili bez požehnání úřadů, ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, odpusťte dívce provinilé, jestli vám o to bude stát. 3. Ať vám to je či není milé, měla ho ráda, měl ji rád, a bylo by moc pošetilé pro život hledat jízdní řád, tak jeden mladík s jednou slečnou se spolu octli na trati, kéž dojedou až na konečnou, kéž na trati se neztratí, F Ami kéž na trati se neztratí, F Ami kéž na trati se neztratí ...
Zabili, zabili
Znala panna pána
Interpret/autor: Balada pro banditu
Interpret/autor: Jak utopit doktora Mráčka
1. Zabili, zabili chlapa z Koločavy, řekněte hrobaři, kde je pochovaný. R. Bylo tu, není tu, havrani na plotu, bylo víno v sudě, teď tam voda bude, není, není tu. 2. Špatně ho zabili, špatně pochovali, vlci ho pojedli, ptáci rozklovali. R. Bylo tu, není tu … 3. Vítr ho roznesl po dalekém kraji, havrani pro něho po poli krákají. R. Bylo tu, není tu … 4. Kráká starý havran, krákat nepřestane, dokud v Koločavě živý chlap zůstane.
C A7 D7 G7 1. Tisíckrát (tisíckrát) můžeš chtít (můžeš chtít) C A7 D7 G7 vzdálenou (vzdálenou) hvězdou být (hvězdou být). C F C F Světlo hvězd (světlo hvězd) vstříc věkům září (hmm), C F C G7 C Však kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc. C A7 D7 G7 Tisíckrát (podél cest) jako strom (můžeš kvést) C A7 D7 G7 tisíckrát (řekou být) jako tón (v strunách znít). C F C F Na tisíc (na tisíc) let neznat stáří, C F C G7 C však kdo má rád, kdo má rád, má mnohem víc. C F G
C F G
C F G C (F G) R: Znala panna pána, zdálo se, že o ni stál G F Ami G a to byla rána, jíž se její táta bál, Ami F G7 měl svou dceru příliš rád a pánovi ji nechtěl dát. C F G C Znala panna pána, hádejte, co bylo dál. 2. Tisíckrát (můžeš chtít) vzdálenou (hvězdou být) jako sám (horský štít) mrakům vstříc (hrdě čnít) až poznáš svou (poznáš svou) tvář v dětské tváři tak pochopíš, že kdo má rád, má mnohem víc. R: Znala panna pána, zdálo se, že pro ni vzplál a to byla rána, jíž se její táta bál, aby mohla šťastně žít, tak pánovi chtěl život vzít, znala panna pána, hádejte, co bylo dál. 3.=2. + Tak pochopíš, že kdo má rád, má mnohem víc...
A Pohádky je konec...
Až mě budeš chtít
Interpret/autor: L.Bílá , K.Střihavka
Interpret/autor: Šmankote, babičko, čaruj!
ONA:
Stmívá se nad královstvím, závist je smutek a splín
ON:
Závist potutelná, číhá, je nesmrtelná.
OBA:
Tam, kde láska vládne, závist je ztracená shání srdce prázdné, z lásky bývá zmatená
Ref:
Bim bam zvon vyzvání blíží se svítání.
ON:
Svítá, Rozum šel spát. Z lásky zblázním se rád.
ONA:
Svítá a já mám strach, že láska je jen v pohádkách.
OBA:
Tam, kde láska vládne, závist je ztracená shání srdce prázdné, z lásky bývá zmatená
Ref: Bimbam zvon vyzvání láska nás ochrání. OBA:
G C R1: Budem chtít lásku na sto let, G Ami za ní jít a znát ji nazpaměť. G D G Co může být víc než mít někoho rád? Najdem svůj ostrov pokladů,na něm já s tebou zůstanu. Co může být víc než mít někoho rád? 2. Až až až Až
se budem brát, bude znít chór všech zvonů světa, se budem brát jedenkrát, pak budem chtít - budeme mít, co žádný nemá. svět kolem nás jedenkrát.
R2: Bude chtít Co může být Žádný pláč, Co může být
lásku na sto let,za ní jít a znát ji nazpaměť. víc než mít někoho rád? žádné trápení kolem nás - nikdy už není. víc než mít někoho rád?
Tam, kde láska vládne, závist je ztracená shání srdce prázdné, z pravdy šílí ..
Ref:
G C Ami 1. Až mě budeš chtít, já budu mít, D co žádný nemá. G C D Až mě budeš chtít jedenkrát. G C Ami Až se budem znát, budem se ptát, D co nás dva čeká. G C D Až se budem znát jedenkrát.
Bimbam zvon vyzvání blíží se svítání. Bimbam zvon vyzvání Láska nás ochrání.
R3:Budem chtít lásku na sto let,za ní jít a znát ji nazpaměť. Co může být víc než mít někoho rád? Každý den místo zázraků,stačí nám nebe bez mraků. Co může být víc než mít někoho rád? Budem chtít lásku na sto let,za ní jít a znát ji nazpaměť. Co může být víc než mít někoho rád?
Gumídci
Jak si zasloužit princeznu
Interpret/autor: Gumídci
Interpret/autor: Ivan Hlas
E H A E 1. Rázní a smělí a s hrdými čely, A E A H chtějí se dělit o zážitky své. E H A E Hlubokým lesem se jejich zpěv nese, A E A H nebojme se, že jsou nemluvové.
D D4sus
E H A H E H R: Méďové skáčou jako míčky gumové A H E H v příbězích, jenž mají úroveň, A H E Gumídci méďové. 2. Kouzla a divy jdou staletí s nimi, i tajemství šťávy, jenž nedají si vzít. Jsou hrdí a vědí, že silou medvědí se kdykoli budou za správnou věc bít. R:
D 1. Vítr si nechal tichej smích, G a tažní ptáci ve větvích, D G co to má společnýho s láskou ... Emi Nad tebou růže skloněná, A na nebi hvězda zmatená, Hmi G co to má společnýho s láskou ... D A konec cesty, bílej sníh, A G D G tak tvoje oči do těch svých si dám.
D
G D
2. Utíká rychle divnej čas a nás už dělí smutná hráz, co to má společnýho s láskou ... I když mi vítr roznese, tvý hebký vlasy po lese, mám tě už spojenýho s láskou ... Ráno nás slunce políbí, a svoje ústa na sliby ti dám. 3. Jsem perla v moři ztracená, noc, která právě začíná je černočerná květina, kde se touláš s mojí láskou ... Až na kraj světa můžeš jít, budu mít stále pro co žít, co to má společnýho s láskou ... Jsem perla v moři ztracená, tu tichou píseň bez jména ti dám.
Kdyby se v komnatách
Když se načančám
Interpret/autor: Princové jsou na draka/Svěrák,Uhlíř
Interpret/autor: h: Jiří Zmožek, t: Zdeněk Borovec
C Gmi 1. K životu na zámku mám jednu poznámku F C Je tu neveselo, je tu truchlivo Gmi V ostatních královstvích nezní tak málo smích F C Není neveselo, není truchlivo C7 F C R: Kdyby se v komnatách běhoun jak hrom natáh Dmi G C A na něm akrobati začali kejklovati C7 F C Kdyby nám v paláci pištěli dudáci Dmi G C To by se krásně žilo, to by byl ráj 2. Kde není muzika, tam duše naříká Tam je neveselo, tam je truchlivo Chtěla bych dvůr pestrý, kde znějí orchestry Kde není neveselo, žádné truchlivo R: Kdyby se v komnatách ...
C F G 1. Rumělku ve tvářích, ležím v polštářích, C to mě právě baví, F G C nic mě netíží, jen si prohlížím všechny šperky, co mám. F G C A svět mi radosti chystá a v kramflecích jsem si jistá F G C když se načančám, když se načančám, když se načančám 2. Po drahých kobercích chodit ve špercích to mi zkrátka sluší, hosty přijímám, jen se zajímám, copak ušít si dám. A svět mi rukama tleská, jsem roztomilá a hezká, /: když se načančám:/ 3x G F C R: Jen já, jen já, o mě tu kráčí, G F C jen já, jen já jsem princezna tvá, F G C ta která udělá hačí a k vladaření ji stačí, /: když se načančá:/ 3x 3. Čím je to čím, že sním-li či bdím, tak stále jsem švarná, příčinu znej, já ze všech jsem nej, že na sebe dbám. Ať projdu zámkem či smrčím, jsem dokonalá a frčím, /: když se načančám:/ 3x R:
Mniši jsou tiší
Pod dubem, za dubem
Interpret/autor: Lotrando a Zubejda/Svěrák, Uhlíř
Interpret/autor: Lotrando a Zubejda/Svěrák, Uhlíř
C Ami C 1. Mniši jsou tiší, jsou tiší, jak Dmi G F a do kroniky píší, že Léta Páně C F C zas nezměnil se svět.
Ami 1. Pod dubem, za dubem - tam si na tě počíháme, E Ami G7 pod dubem, za dubem - tam tě voškubem.
Ami myši G pět,
2. Lidé jsou hříšní, jak v Praze, tak v Míšni a letos je dost višní a svatá Lucie zas noci upije. F C F C R. V klášteře nemaji pohodlí, celý čas prakticky promodlí, F Emi Dmi G když utichne bzukot včel, jdou spáti do prostých cel. 3. Mniši jsou tiší a od lidí se liší, že zájmy mají vyšší a ne ty pozemské, nemyslí na ženské. 4. Dosti se postí a jen když přijdou hosti, tak ve vší počestnosti si přihnou ze sklínky, však z takhle malinký R. 5. = 4. + však z takhle malinký, však z takhle malinký.
C R. Loupežníci z povolání, to jsou páni, to jsou páni, G loupežníci z profese, nejlepší jsou v okrese. C My řekneme: "Růce vzhůru" a hned máme peněz fůru, G C E žádné jiné řemeslo nikdy tolik neneslo. 2. Pod dubem, za dubem - tam si na tě počíháme, pod dubem, za dubem - tam tě voškubem. R. Hloupý koupí, chytrák loupí, dej sem cukr, dej sem kroupy, seď, formánku, na houni, přepadli tě vrahouni! Loupežník je nesmlouvavý, loupení ho strašně baví, co šlohne, to nevydá, jelikož je nelida. 3. Pod dubem, za dubem - tam si na tě počíháme, pod dubem, za dubem - tam tě voškubem. R. Špatná věc se podařila, hrubá síla zvítězila, tak to chodí na světě, na vzdory vší osvětě. Loupežníci z povolání, to jsou pání, to jsou páni, loupežníci z profese, nejlepší jsou v okrese.
Cesta poslední kapky
Toulavý boty
Interpret/autor: Poupata/Radka Klečková, Vít Troníček
Interpret/autor: Poupata/Radek Novák, Vít Troníček
Ami Dmi E Ami Dmi E 1. Sklenici vína dolej nám, ó, Pane, Ami Dmi E Ami Dmi E dokud tam na dně něco zbejvá, Pane, C G Ami E nebudem vědět o těle, duše se vínem umeje, F G Ami nebudem bdít a nebudem spát, ó, Pane.
G D Emi Hmi 1. Každý den dál a dál, vprostřed cesty jako král C Ami D chodil tulák, boty starý na nohou, Emi C ať byl déšť, nebo mráz, D G chodil po těch cestách zas, Ami Hmi D cílem byl mu obzor střetlý s oblohou.
2. Peněz nám přidej na cestu dlouhou, Pane, ať spláchnem z těla věčnou touhu, Pane, nebudem vědět o světě, Bůh za náma cestu zamete, nebudem vidět a nebudem nic slyšet, Pane. C G R: Člověče, přidej, času je málo, Ami Emi stejně jak vína, míň, než se zdálo, F G Ami nepočká na nás, i kdyby slunce stálo. 3. Na cestu posviť, ať nešlápnem vedle, Pane, kameny odkliď, i ze srdce sval je, Pane, nebude nám těžko na duši, vítr z očí slzy vysuší, [: [: nebude tam zima a nebude tam spánku, Pane, :] :] [: nebude tam zima a nebude tam spánku, Pane, :] nebude tam zima a nebude tam spánku, Pane. R: Člověče, přidej...
Emi C D G R: Jeho jméno bylo známý, dobrý přítel mojí mámy, Ami Hmi C D a když hrál a zpíval, hlas byl slyšet na několik mil, Emi C D G když byl s námi, jen se smál, se mnou si na tuláka hrál, Ami Hmi D já bych dal, co mám, za vrácení těch chvil. 2. V jeden krásný letní čas přijít domů měl k nám zas, avšak celé léto nikdo nepřišel, a pak pošťák, a pak pošťák přijel k nám, přijel k nám, černý dopis předal nám, a v něm bylo psáno: já rád jsem vás měl. R: 3. Máma s pláčem řekla mi: už nepřijde za námi, byl to otec tvůj a hodně rád tě měl, od tý doby, od tý doby touhu mám, touhu mám po horách se toulat sám, boty toulavý jak táta mít bych chtěl. R:
Láska dětem
Carpe diem
Interpret/autor: Topol
Interpret/autor: AG Flek
Ami Dmi 1. Stále se někde zbrojí, G C proto se lidé bojí, Ami Dmi stále se někde válčí, G C tak dejte dětem lásku radši.
Am Dmi7 1. Nadešel asi poslední den G Em Podívej celá planeta blázní Am Dmi7 A já neuroním ani slzu pro ni G Em Jenom zamknu dům
2. Stále rasismus vládne,jednou však už klec spadne. Tak dejte radši dětem lásku,ať nemají krk na provázku. F G R: Dejte, prosím, lásku dětem, C Ami ať chodí šťastné světem, F G ať mají klidné spaní C C7 a mají radost s námi. F G Ať vidí jejich mámy, C Ami že pravda je tu s námi, F G i když je někdy krutá, C Ami je prostě nevyhnutá, nevyhnutá. 3. Proč si nikdo neví rady s těmi, co umírají hlady? Tak zabraňte té lhostejnosti těch, co se nají do sytosti. 4. Proč se mámy bojí o své děti,když letadlo nad městem letí? Tak dejte radši dětem lásku a ne jejich život v sázku. R: 5.Proč měli bychom věčně válčit,když můžeme jiný život začít? Ať mlčí válečné zbraně a lidi, ať zapomenou na ně. 6. Ať další pokolení nic neví o válčení. A lidi z celého světa ať pojí jen mírová meta.
Am Dmi7 2. A půjdu po kolejích až na konečnou G Em Hle jak mám krok vojensky rázný Am Dmi7 A nezastavím ani na červenou G Natruc předpisům Am G R: Tak tady mě máš Am G C Dnes můžeš říkat klidně co chceš Zbylo tak málo vět Am G Tak málo slov co nelžou 4. Tak už si nebudeme hrát na román Setři růž, nikdo nás nenatáčí Je poslední den a zbyla nám jen miska cukroví 5. Ať všechny hospody dnes doženou plán Ať svět z posledního pije a tančí Já nebudu pít, nechám naplno znít v hlavě všechno co mám 6. Žádný slib z těch co jsem ti dal nejde vyplnit a nejde vzít zpátky Tak ať točí se svět mladší o deset let na desce JethroTull 7. Ať platí aspoň dnes, co dřív jsem jen lhal Carpe diem život je krátký V tvých očích je klid a nemám chuť snít, co by bylo dál R: Tak tady mě máš Dnes můžeš říkat klidně co chceš Zbylo tak málo vět Tak málo slov...
U svatého Václava (Ave Maria)
Jdem zpátky do lesů
Interpret/autor: Vojta Kiďák Tomáško
Interpret/autor: Žalman
D 1. Velká slova o lásce těch věčných milenců, Emi D Romeo a Julie, kde jsou,
Ami7 D G C G 1. Sedím na kolejích, které nikam nevedou, Ami7 D G C G koukám na kopretinu, jak miluje se s lebedou, Ami7 D G Emi mraky vzaly slunce zase pod svou ochranu, Ami7 D G D jen ty nejdeš, holka zlatá, kdypak já tě dostanu?
já courám někdy sám a někdy s partou šílenců, Emi D co se kráse citů vysmějou. D C R: Tam u svatého Václava až nebude co říct, D no tak jenom "čau, a někdy zas", C nemyslím, že zrovna pro nás budou zvony znít, F C D a přece někdy něco zpívá v nás: Emi A D Emi A D Ave Maria, Ave Maria, Ave Maria, Ave Maria. 2. Koupil jsem ti pak se někdo z prý jsem nějak a tak skončily
fialky, vím, že mi nevěříš, party začal smát, změknul i v tý bundě kožený, pod kolama aut.
R: 3. Všechno už se řeklo v tomhle bytě půjčeném, i ta láska v cizích postelích, hráli jsme si na city a city, čert je vem, jsou na jiných fotkách svatebních. R:
G Emi R: Z ráje, my vyhnaní z ráje, Ami7 C7 G D kde není už místa, prej něco se chystá, G Emi z ráje nablýskaných plesů Ami7 C7 G jdem zpátky do lesů za nějaký čas. 2. Vlak nám včera ujel ze stanice do nebe, málo jsi se snažil, málo šel jsi do sebe, šel jsi vlastní cestou, a to se zrovna nenosí, i pes, kterej chce přízeň, napřed svýho pána poprosí. R: Z ráje... 3. Už tě vidím z dálky, jak máváš na mě korunou, a jestli nám to bude stačit, zatleskáme na druhou, zabalíme všechny, co si dávaj' rande za branou, v ráji není místa, možná v pekle se nás zastanou. R: Z ráje...
Rána v trávě
Protestsong
Interpret/autor: Žalman
Interpret/autor: Dan Landa
Ami R: Každý Ami že se Ami Každy Ami a při
S bezmocí otroků pouta schovává.
G Ami G ráno boty zouval, orosil si nohy v trávě, G Ami Emi Ami lidi mají rádi, doufal, a procitli právě. G Ami G ráno dlouze zíval, utřel čelo do rukávu, G Ami Emi Ami chůzi tělem sem-tam kýval, před sebou sta sáhů.
C G F C 1. Poznal Moravěnku krásnou Ami G C a vínečko ze zlata, G F C v Čechách slávu muzikantů Ami Emi Ami umazanou od bláta.
Občan svobodný, klopí zrak k zemi. A ještě pálí, jizva krvavá. Oči se otevíraj s obtížemi. V zajetí předsudků láska uvadá. Hledáme rozdílné, namísto sjednocení. Vlastní tíha zas nás dopadá. Je tolik smutných očí v té naší zemi. Hledajíc protivníka, stavíme barikády. Viníme ostatní, sami tak čistí. Co všechno dáme, za naše kamarády? Kteří to vlastně jsou? Nejsme si jistí.
R: 2. Toužil najít studánečku a do ní se podívat, by mu řekla: proč, holečku, musíš světem chodívat. 3. Studánečka promluvila: to ses' musel nachodit, abych já ti pravdu řekla, měl ses' jindy narodit. Ami Emi Ami R: + [: před sebou sta sáhů ... :]
2x ref: Král je klaun a klaun je králem, pískot nese se znuděným sálem. A tak pýcha vládne sama mase, nežijeme. Přežíváme, popereme se tu zase. Ze lva se stal pejsek na řetězu, slintá, čeká na odměnu od vítězů. Je všechno v pořádku v tom našem okolí. Pod teplou peřinou dobře se chrní. Co bolí druhé nás přece nebolí. Tak zbylo z růží jenom trní. 2x ref: Král je klaun...
Tajemství
Touha
Interpret/autor: Dan Landa
Interpret/autor: Dan Landa Je to jak nic, to totiž neváží víc,
Emi D Emi D Emi D G Čekám na tebe tolik let, už tě znám. Emi D Emi D Emi D G Schody do nebe kloužou jak led, ruku ti dám. Ami Emi Ami C Tolik, tolik hvězd, máš nad sebou, Ami Emi H Emi tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou.
je to něco jak dech, jak přání na křídlech, je to nemožnej cíl, kterej si vymyslil. Je to jak sen, co ráno rozpustil den, nic není dost velkej cíl, aby ses nepokusil. Volej k nebi přání a všechno bude k mání. Ref:
Jméno mé už znáš, jsem tvůj stín, i tvůj strach. Dál mě potkáváš, vyrůstám na slzách. Tolik, tolik hvězd máš nad sebou, a je tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou. Na na na... Čekám za mlhou, netušíš, co ti chci říct. Co se skrývá za tou tmou- možná nic a možná víc. Tolik, tolik hvězd, máš nad sebou, je tolik, tolik cest, co tě k nim dovedou.
Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Je to jak žár, pořádně velikej dar, je to jak letící drak, naprosto přesnej prak. Je to hukot moře, je to pramen v hoře. Touha je žít, zůstat a neodejít, touha je padnout a vstát a rány nevnímat. Je to tlukot srdce, je to poklad v ruce. Je to jak třpyt, jako sluneční svit, úžasná měsíční zář, je to jak boží tvář, je to skrytá síla, je to zlatá žíla. Touha je zázrak, takže přej si co chceš. Probouzej sílu, s ní už neklopýtneš. Touha jsou čáry, v hloubě duše je máš. Touha je zázrak, kámo, zázrak, vždyť už to znáš. Touha je krám, kde mají všechno a hned. Pak je tam k mání i ten pitomej svět. Touha je brána, ke všemu o čem jsi snil. Touha je cesta i cíl. Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak. Touha je zázrak, kámo, zázrak.
Proklínám Interpret/autor: Janek Ledecký
1. Prázdnej byt je jako past, kde růže uvadnou Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou Píšeš, že odcházíš, když den se s nocí střídá Vodu z vína udělá, kdo dobře nehlídá R. Píšeš: Proklínám, ty tvoje ústa proklínám Tvoje oči ledový, v srdci jen sníh Sám a sám, ať nikdy úsvit nespatříš Na ústa mříž, oči oslepnou Ať do smrti jseš sám
2. Tvoje oči jsou jak stín a tvář den když se stmívá Stromy rostou čím dál výš, a pak je čeká pád Sám s hlavou skloněnou, všechny lásky budou zdání Potisící čtu tvůj dopis na rozloučenou
R. Proklínám ...