MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV NÁBYTKU, DESIGNU A BYDLENÍ
Design pro nevidomé a slabozraké BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Brno 2012
Barbora Kotoučková
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Design pro nevidomé a slabozraké zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univeryity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne 30. 4. 2012
............................................ Barbora Kotoučková
Poděkování Děkuji panu Ing. arch. Martinu Kovaříkovi, Ph.D. za odborné vedení, cenné připomínky a rady. Dále bych chtěla poděkovat slečně Emě Fenclové a všem ostatním za poskytnutí hlubšího náhledu do světa nevidomých. Paní Lence Pláteníkové z centra Bezmezí za podnětné připomínky a ukázku jaké to ve skutečnosti je být nevidomým. Paní RNDr. Haně Bubeníčkováé z Tyflo Centra Brno. Děkuji také všem ostatním, kteří byli ochotní se se mnou podělit o své znalosti, či mi poskytli cenné rady při sepisování této práce.
Název bakalářské práce: Design pro nevidomé a slabozraké Autor: Barbora Kotoučková Abstrakt: Tato bakalářská práce se v první části zabývá problematikou osob zrakově postižených a jejich začleněním do běžného života pomocí kompenzačních pomůcek. Toto téma bylo zvoleno pro stále narůstající zájem veřejnosti o podporu handicapovaných osob. V druhé části je přehled orientačních systémů využívaných v České republice. Jejich popis, snadnost používání a začlenění do interiéru či exteriéru.
Klíčová slova: postižení zraku, slabozrakost, slepota, braillovo písmo, samostatný život, kompenzační pomůcky, prostorová orientace, veřejné interiéry
Title of the Bachelor Thesis: Design for the blind and purblind persons Author: Barbora Kotoučková Abstract: In the first part, this bachelor thesis deals with visually impaired persons and their integration into normal life with assistive devices. This topic was chosen for the ever increasing public interest in supporting disabled people. In
the
second
part is
an
Czech Republic. Theirdescription, ease
overview of
use
of guidance systems and integration
into
used in
the
the interior
or exterior. Keywords: visual impairment, weak, blindness, braille, independent living, mobility aids, spatial orientation, public interiors
OBSAH 1.
ÚVOD ................................................................................................................................... 7
1.
CÍL PRÁCE .......................................................................................................................... 8
2.
METODIKA PRÁCE............................................................................................................ 9
3.
VYMEZENÍ POJMŮ.......................................................................................................... 10
4.
ZRAK.................................................................................................................................. 11 4.1.
OKO ............................................................................................................................ 11
4.2.
ZAOSTŘENÍ OKA A JEHO REAKCE NA SVĚTLO .............................................. 12
5.
PROBLEMATIKA ZRAKOVÝCH POSTIŽENÍ .............................................................. 12 5.1.
6.
KATEGORIZACE ZRAKOVÝCH POSTIŽENÍ DLE WHO ................................... 13
OSTATNÍ LIDSKÉ SMYSLY ........................................................................................... 13 6.1.
SLUCH........................................................................................................................ 13
6.2.
HMAT......................................................................................................................... 14
6.3.
ČICH ........................................................................................................................... 15
6.4.
CHUŤ.......................................................................................................................... 15
7.
SOUČASNÉ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO SAMOSTATNÝ ŽIVOT................... 16
8.
DESIGN PRO NEVIDOMÉ ............................................................................................... 17 8.1.
ORIENTAČNÍ POMŮCKY ....................................................................................... 17
8.2.
NÁSTROJE PRO DOMÁCNOST.............................................................................. 20
8.2.1.
ELEKTRONICKÉ SPOTŘEBIČE A PŘÍSTROJE ............................................ 20
8.2.2.
STOLOVACÍ PROSTŘEDKY........................................................................... 24
8.3. 9.
PŘÍSTROJE PRO ZPARCOVÁVÁNÍ INFORMACÍ................................................ 26
ORIENTAČNÍ SYSTÉMY VE VEŘEJNÝCH INTERIÉRECH A EXTERIÉRECH....... 28 9.1.
NABÍDKA FIRMY DINASYS .................................................................................. 29
9.1.1.
INFORMAČNÍ SYSTÉM DINASYS ................................................................ 29
9.1.2.
HMATOVÉ PRVKY .......................................................................................... 30
9.1.3.
AKUSTICKÉ MAJÁKY .................................................................................... 31
9.1.4.
ORIENTAČNÍ SYSTÉMY ILIS ........................................................................ 31
10.
DISKUZE........................................................................................................................ 38
11.
ZÁVĚR ........................................................................................................................... 39
12.
SUMMARY .................................................................................................................... 40
13.
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................. 41
14.
OBRAZOVÁ PŘÍLOHA ................................................................................................ 46
15.
SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................... 47
1. ÚVOD
„Když se někomu podíváš do očí, tak poznáš jak vnímá svět.“
neznámý autor
Zrak je nejcennější ze všech našich smyslů a jeho ztráta představuje pro člověka velmi vážný problém, který se promítá do všech aspektů jeho života. Svět okolo nás poskytuje mnoho věcí usnadňujících život běžnému člověku. Avšak nejsme všichni stejní a mnoho lidí tak úplně běžný život vést nemůže. Město je plné nástrah či překážek, které nám připadají zanedbatelné, ale pro osoby s postižením se mnohdy jedná o velmi zásadní problem, se kterým se navíc musí potýkat každý den. Pro osobu upoutanou na kolečkové křeslo to může být práh vysoký i jen pár centimetrů. S těžkými dveřmi zápolí například lidé s francouzkými holemi. Pro člověka s vadou řeči to může být netrpělivá prodavačka. Pro jedince se sluchovým handicapem je to třeba zvukový signál oznamující zavření dveří v hromadné dopravě. Pro zrakově postižené osoby je jedním z problémů jakkoliv snížený průchod - například pod dopravní značkou. Hadicapovaný člověk pomoc sice ocení, na druhou stranu je však pro něj velmi důležitá samostatost – a tak je třeba si uvědomit, že mu mnohdy místo pomoci spíše připomeneme jeho nevýhodu. V dnešní době se setkáváme s velkou pomocí pohybově handicapovaným osobám. Ať už se jedná o šířku dveřního průchodu, nájezdové plošiny do budov či snížené podlahy v hromadné dopravě. Vyrábějí se protézy nahrazující jednotlivé končetiny umožňující zařazení člověka zpět do běžného života a mnohdy do velmi aktivního života sportovců (dla bych života plného sportu). Mluví se o pomoci pohybově i mentálně postiženým lidem. Méně často se však setkáváme s pomocí lidem nevidomým či slabozrakým. Existuje sice mnoho kompenzačních pomůcek rozvíjejících jemnou motoriku, či pomůcky pro vaření a běžný život v domácnosti. Nicméně tito lidé se nemohou pohybovat pouze v prostoru, který je jim důvěrně znám. Potřebují využívat jak veřejná prostranství, kde je jim většinou k dispozici vodící pes nebo blízká osoba. Jak se ale
7
mají orientovat v prostoru, který neznají, a přesto potřebují najít správnou cestu, aniž by byli odkázáni na pomoc druhých.
1. CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je poskytnout náhled do problematiky potřeb zrakově postižených osob. Zhodnocení nejnovějších pomůcek navržených designery i studenty designu z hledicka praktičkosti, bezpečnosti i vhledu. Dále pak orientace nevidomých a slabozrakých osob ve veřejných interiérech a exteriérech. Srovnání jednotlivých systémů, popis jejich výhod a nevýhod. Začlenění hmatových orientačních systémů pro nevidomé do světa osob bez zrakového postižení tak, aby jeho funkce zůstala zcela zachována, ale zároveň neubírala estetické stránce, kterou vnímají osoby bez zrakového postižení.
8
2. METODIKA PRÁCE Bakalářská práce se v první části zabývá definicí zraku a problematikou jednotlivých zrakových postižení. Dále rozebírá vliv zrakového handicapu na psychiku nevidomé osoby a další obtíže způsobené ztrátou zraku, které si člověk bez postižení neuvědomuje. Následuje popis využívání ostatních smyslů především sluchu a hmatu. V teoretické části bakalářské práce je uveden popis současných kompenzačních pomůcek pro samostatnostný život v domácnosti a pro pohyb v prostoru. Kapitola Design pro nevidomé popisuje nejnovější návrhy z oblasti kompenzačních pomůcek a také přístroje a nástroje pro domácnost, které jsou sice primárně určeny osobám nevidomým, ale využívat je může i zcela zdravý člověk. Následují ukázky některých již existujících orientačních systémů v České republice.
9
3. VYMEZENÍ POJMŮ
Canis terapie: pozitivní až léčebný kontakt psa a člověka Supersonický: nadzvukový Haptický: týkající se hmatu Implementace: uskutečnění Kognitivní psychologie: teorie zaměřená na zpracování informací Environmentální: týkající se životního prostředí Rozhraní: zařízení, program nebo formát zajišťující spojení mezi jinými zařízeními nebo programy
10
4. ZRAK To, co vidíme, závisí na našem osobním úhlu pohledu. Dva lidé nemohou žádný předmět vidět stejně. Naše vnímání zrakem nám podává naprostou většinu informací o světě. Pohledem na něj snadno určíme jeho velikost, tvar , barvu a strukturu. Ale stejně tak jak je od nás daleko, či jestli je nějak nebezpečný. Obrazová encyklopedie „Člověk“ uvádí, že až 70% smyslových receptorů našeho těla je umístěno v očích. 4.1.
OKO Všechny smyslové orgány člověka se v průběhu života mění. Tedy s postupem věku
rostou. Všechny, až na oči. Oční bulva svůj tvar ani rozměr za celý náš život nezmění. Stavba oka je následující. Oční koule má tři vrstvy. Vnější bělima, která je v předu upravena tak, aby vytvořila průhlednou rohovku. Střední vrstva, cévnatka, obsahuje většinu cév oka a fixuje čočku. Vnitřní vrstva je sítnice. Uvnitř oka jsou 3 komory. Ty v přední části oka jsou vyplněny řídkou tekutinou nazývanou komorová voda. Větší zadní komora obsahuje rosolovitý sklivec. Obr. č. 1 Stavba oka1
Funkci oka můžeme velmi dobře přirovnat k foroaparátu. Přední průhledná část, nazývaná rohovka, shromažďuje a ohýbá odražené světlo, které je nositelem informace o předmětech v naší blízkosti. Za rohovkou je umístěna čočka. Ta je průhledná, pružná a automaticky mění tvar, aby světelný paprsek dopadající do oka přesně doostřila. Uvnitř oka se paprsky kříží a přecházejí do zadní části oka, kde světlo vytváří převrácený obraz na membráně zvané sítnice. Na sítnici je více než 126 miliónů nervových buněk, které nazýváme fotoreceptory. Všechny tyto buňky jsou světločivné
1
Oční optika Šrot. [online]. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.optiksrott.eu/?oko_stavba
11
a některí se zaměřují na rozlišování barev. Fotoreveptory na světlo reagují okamžitě, obraz na sítnici přeměňují na nervové impulsy. Tyto impulsy jsou přenášeny do mozku, pohybují se po nervových drahách vedoucích od zadní části obou očí. Zraková centra v mozku pak údaje o světle a barvě dají dohromady a umožní nám okem převrácený obraz vidět správně.2 4.2.
ZAOSTŘENÍ OKA A JEHO REAKCE NA SVĚTLO
Lidské oko se samo automaticky přizpůsobuje světelným podmětům, tak aby se dovnitř dostalo optimální množství světla a na sítnici se vytvářely co nejjasnější obrazy. Příliš mnoho ostrého světla vpuštěného do oka, může poškodit sítnici. Zornice oka se množství světla přizpůsobuje roztažením či stažením. V šeru se roztáhne, aby v pustila co nejvíce z nedostatečného světla a na světle se naopak stáhne, aby zabránila oslnění oka. Naše oko změnou tvaru čočky mimojiné zajišťuje ostrý pohled na předměty, ať v těsné blízkosti nebo vzdálené. Naše oko tedy zaostřuje. Tento proces se nazývá akomodace. Je ovládán ciliárními svaly obklopujícími čočku. Aby byly zaostřeny vzdálené předměty, svaly se uvolňují, zatímco ciliární vazy, které čočku udržují v přední části oka, se stáhnou a čočku zploští. Aby se oko zaostřilo na blízké předměty, stáhnou se svaly a uvolní vazy; čočka je volná a vyklenutá, ohýbá přicházející paprsky.3
5. PROBLEMATIKA ZRAKOVÝCH POSTIŽENÍ Stejně tak jako se liší každý člověk, liší se druhy i stupně zrakového postižení. Za zrakový handicap považujeme takové postižení zraku, které není možné běžnou optickou korekcí vyrovnat a osoby takto znevýhodněné již mají problémy s orientací či vykonáváním obvyklých a pro člověka bez postižení běžných úkonů.
2,3
JEBÁČKOVÁ, Jana, Kateřina ORLOVÁ, Dušan ZBAVITEL, Kateřina KLÁPŠŤOVÁ, Jana JIROUŠKOVÁ, Monika BAĎUROVÁ, Pavel VEREŠ, Karel JANÍČEK a Mojmír ŠLACHTA. Člověk: [obrazová encyklopedie lidstva]. V Praze: Knižní klub, 2005, 512 s. ISBN 80-2421455-5.
12
5.1.
KATEGORIZACE ZRAKOVÝCH POSTIŽENÍ DLE WHO Světová zdravotnická organizace (WHO – World Healt Organization) rozděluje
zrakové postižení do pěti kategorií: 1. Střední slabozrakost Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí:maximum menší než 6/18 (0,30)- minimum rovné nebo lepší 6/60 (0,10); 3/10 – 1/10.
2. Silná slabozrakost Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí: maximum menší než 6/60 (0,10)- minimum rovné nebo lepší než 3/60 (0,05); 1/10 – 10/20.
3. Těžce slabý zrak Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí:maximum menší než 3/60 (0,05)- minimum rovné nebo lepší než 1/60 (0,02); 1/20 – 1/50.
4. Praktická slepota Zraková ostrost s nejlepší možnou korekcí 1/60 (0,02), 1/50 až světlocit nebo omezení zorného pole do 5 stupňů klem centrální fixace, i když centrální ostrost není postižena.
5. Úplná nevidomost - slepota ztráta zraku zahrnující stavy od naprosté ztráty světlocitu až po zachování světlocitu s chybnou světelnou projekcí.4
6. OSTATNÍ LIDSKÉ SMYSLY 6.1.
SLUCH Schopnost slyšet nám pomáhá získavat rychle informace z našeho okolí. Každý
pohybující se předmět vydává nějaký zvukový signál. Jeho pohyb rozkmitá molekuly v okolním vzduchu, ty do sebe následně začnou narážet a vytvoří tak zvukovou vlnu, 4
World Health Organization. WHO. Http://www.euro.who.int [online]. 07-03-2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/what-we-do/health-topics/healthdeterminants/gender/policy/classification-framework-for-gender-responsiveness-of-policies-andprogrammes
13
která se šíří podobně jako kruhy na hladině po vhození kamínku. Každý předmět vyvolá odlišnou intenzitu takové vlny. Čím menší předmět je, tím menší je jeho zvukový signál. Když dopadne list na zem vyšle mnohem slabší signál, než když dopadne například kámen. Obrazová encyklopedie „Člověk“ uvádí, že nejtišší zvuky, které jsme schopni vnímat mají něco kolem 10 dB. Zvuky kolem 120 dB a více nám mohou trvale poškodit zvuk. Zvuky, které slyšíme v nás mohou vyvolat silné emoce. Ucho nám také zajišťuje rovnováhu těla a vzpřímený pohyb. Ústrojí v uchu, které toto zajišťuje, nazýváme vestibulární aparát. Sluch nám také poskytuje jedinečnou ochranu, dává nám okamžitý signál o blížícím se nebezpečí. Obr. č. 2 Stavba ucha5
6.2.
HMAT
Hmat je dalším z pěti lidských smyslů. Laik by mohl říci, že po zraku a sluchu třetí nejdůležitější. Je neuvěřitelné, co všechno se člověk dokáže naučit díky hmatu. Při osahávání tvarů a povrchů musí mozek zpracovat několikanásobně více přesných informací, než kolik jich můžeme přijmout očima, ušima, nosem či ústy. Ze všech našich pěti smyslů je právě hmat tím nejlépe vybaveným k chápání a poznávání vnějšího světa. Hmat nám podává důkaz o tom, co jsme viděli nebo slyšeli. Kupříkladu had se na pohled zdá někomu až slizský, ale po jediném doteku přichází poznání, že jeho kůže je hladká až sametová. Všechny ostatní lidské smysly reagují pouze na jeden typ podmětů a pouze na určité části těla. Hmatové orgány jsou ale rozmístěny po celém těle. A nejsou citlivé jen na strukturu, ale také na teplotu a bolest. Díky hmatu cítíme 5
RŮŽIČKA, Jan. Sluch.cz. Http://www.ruzickajan.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.ruzickajan.cz/referaty/sluch.htm
14
dotek či náraz, bez pohledu můžeme říct jaký tvar má daný předmět a jakou má povrchovou strukturu. Oblast mozku, která slouží k interpretaci pocitů hmatu, teploty, tlaku a bolesti, se nazývá smyslová kůra. Bez ohledu na náš věk je dotyk pro naše vztahy životně důležitý. Pomáhá nám vyjadřovat široké spektrum citů, které bychom třeba jiným způsobem nebyli schopni sdělit. Často se hmat stává smyslem, do něhož vkládáme svou důvěru. Tak se někdy musíme něčeho dotknout, abychom se přesvědčili, zda to vůbec existuje.6 Po srovnání s ostními lidskými smyly vychází tedy hmat jako nejdůležitější a nejvíce spolehlivý.
6.3.
ČICH
Čich umožňuje vnímat vůně nebo pachy. Čichovým receptorem u člověka (savců) je výborně prokrvená sliznice, na které se nacházejí nervová zakončení = čichové buňky. Čichové buňky reagují na molekuly látek rozpuštěných ve vzduchu který nadechujeme a posílají informaci do mozku. Sliznice se nachází na stropu nosní dutiny. Čichové podměty zachycují řasinky v nosní dutině a tyto podměty putují jako nervové vzruchy do příslušných částí mozku. 7
6.4.
CHUŤ
Chuť je zprostředkována chuťovými receptory. Ty jsou sdruženy v tzv. chuťových pohárcích na povrchu jazyka a odbírají informace o chuti dané věci. Máme čtyři základní chutě. A to slanou, sladkou, hořkou a kyselou a každá z těchto chutí je identifikována na jiné části jazyka.
6
HRONKOVÁ, Veronika. Hmat. In: Galaktis: moderní vzdělávání [online]. 13. 8. 2009, 21:37 [cit. 201204-14]. Dostupné z: http://galaktis.cz/clanek/hmat/ 7
JEBÁČKOVÁ, Jana, Kateřina ORLOVÁ, Dušan ZBAVITEL, Kateřina KLÁPŠŤOVÁ, Jana JIROUŠKOVÁ,
Monika BAĎUROVÁ, Pavel VEREŠ, Karel JANÍČEK a Mojmír ŠLACHTA. Člověk: [obrazová encyklopedie
lidstva]. V Praze: Knižní klub, 2005, 512 s. ISBN 80-242-1455-5.
15
7. SOUČASNÉ KOMPENZAČNÍ POMŮCKY PRO SAMOSTATNÝ ŽIVOT Kompenzační
pomůcky
jsou
pro
zrakově
postiženého
člověka
naprosto
nepostradatelné. Při využívání těchto pomůcek dochází ke zmírnění či mnohdy i k odstranění daného znevýhodnění v běžném životě až do takové míry, že zrakově handicapovaná osoba je schopna vykonávat stejné činosti jako lidé bez zrakového postižení. Daná pomůcka musí však být zvolena správně. Při rozhodování jakou pomůcku zvolit, je nutno vzít v potaz několik faktorů, a to - druh zrakového postižení, potřeby postiženého člověka, jeho dovednosti a znalosti, které mohou být spojeny s věkem. Pod pojmem „kompenzační pomůzka“ rozumíme nástroj či přístroj, který byl speciálně zkonstruován (popřípadě upraven) tak, aby při svém používání kompenzoval určitý handicap. Jednotlivé pomůcky můžeme rozdělit do několika skupin, a to podle toho, k jakému účelu se využívají. V prvé řadě jsou to pomůcky umožňující snadnější orientaci v prostoru. Je to například bílá hůl, speciální hlasové hlásiče, hmatový orientační systém tzv. vodící linie nebo ultrazvukové brýle. Samozřejmě mezi pomůcky pro orientaci v prostoru musíme zařadit i vodícího psa, který je však více přítelem než pohou kompenzační pomůckou. Dále jsou to pomůcky nutné pro každodenní potřebu. A to od předmětů jako jsou hodinky či budík (jak s hmatovým tak hlasovým výstupem), šablony pro rozpoznávání hodnoty bankovek či mincí, přes hlásiče teploty či vodní hladiny, měřiče krevního tlaku s hlasovým výstupem, hlasové čtečky etiket, šablony pro psaní adres na obálky a podpisové šablony, dymopásky, jehly na šití, telefon, či osobní váhu nebo i stolní hry až po lupy pro osoby slabozraké. A v neposlední řadě jsou to pomůcky pro zpřístupnění informací a jejich zpracovávání. Do této kategorie můžeme zařadit speciální i klasické psací stroje a speciálně upravené osobní počítače nebo elektronický zápisník pro nevidomé, což je přístroj obvykle vybavený klávesnicí označenou braillovou abecedou a hlasovým výstupem. K dispozici je speciální hardware. Kupříkladu se jedná o hmatový zobrazovač „Braillský řádek“. Jedná se o terminál, který se připojuje k počítači, s jehož pomocí se textová informace z obrazovky počítače převede do slepeckého písma, které se na tomto terminálu zobrazí.8
8
POSKEROVÁ, RÝPAROVÁ, SMEJKALOVÁ, TOMÁNKOVÁ a TREBATICKÁ. Integrace handicapovaných ve společnosti:Kompenzační pomůcky jako pomocné ruce v životě ve tmě. Ostrava, 6. 5. 2010. 49 s. Seminární práce. VŠB-TU Ostrava. Vedoucí práce RNDr. Bauerová Danuše, Ph.D. 16
Kompenzační pomůcky pro zrakově handicapované jsou k dostání například v Tyflo servis či internetových stránkách jako jsou kupříkladu helpnet.cz, braillnet.cz, sons.cz či u soukromých firem. V obrazové příloze jsou uvedeny příklady kompenzačních pomůcek pro zrakově handicapované osoby.
8. DESIGN PRO NEVIDOMÉ Vše kolem nás bylo někdy někým navrženo. Se vzrůstající informovaností veřejnosti o různých tělesných postiženích, vzrůstá i zájem designérů vstoupit i do této oblasti. Navrhnout předmět pro nevidomého člověka je pro každého designéra velkou výzvou. Neboť zde jde především o perfektní funkčnost výrobku a estetická stránka byla dříve jaksi odsunuta do pozadí. Dnešní obliba jednoduchých linií a tvarů se však promítá i dotoho odvětví navrhování. Ať už se jedná o elektronické pomůcky či obyčejnou konvici na kávu. Můžeme zde také pozorovat snahu propojení světa nevidomých a světa lidí bez zrakového postižení. A to v tom smyslu, že na mnoha výrobcích není ani na první pohled patrné, že se jedná o výrobek určený právě pro nevidomé osoby. Linie jsou hladké a jednoduché, ale nepokulhává ani barevnost či sladěnost materiálů. Nejčastěji navrhovanými pomůckami jsou nástroje umožňující samostatný pohyb prostorem. Čím dál více se ale objevují i pomůcky pro domácnost, jako je nádobí či elektronické přístroje - kupříkladu žehlička.
8.1.
ORIENTAČNÍ POMŮCKY
Využívání zvůkových signálů v této oblasti je velmi dobrou myšlenkou. Nevidomý tak může získat veškeré informace o dané věci nebo prostředí ve kterém se v danou chvíli nachází. Takovéto signály jsou již nutnou součástí hromadné dopravy, kde upozorňují na pohyb dveří, ve výtazích, kde se opět hlásí pohyb dveří, ale i patro ve kterém se nacházíte. Jednotlivá tlačítka bývají většinou vybavena reliéfním číslem, popřípadě popisem v braillově písmu. Nejvýznamějším prodejcem orientačních systémů v interiérech je firma DINASYS, která poskytuje komplexní služby, a to od návrhu sestavení vhodného orientačního systému až po jeho instalaci a údržbu.
17
Skupina designérů (Pia Weitgasser, Kristina Chudikova a Joe Miller), navrhla koncept pro prostorou orientaci s názvem Na:vi. Produkt je vybaven laserovým dálkoměrem, bavenými vodícími gyroskopy, GPS navigací a také 3D uživatelským Braille prostředím. Na:vi umožňuje zrakově postiženým volný pohyb bez pomoci ostatních a dostat se co nejrychleji na požadované místo. Tento GPS koncept s elegantním sportovním designem dokáže nahradit i vodícího psa.9 Což je pro mnoho nevidomých nemyslitelné, respektive pro ty co vodícího psa mají, neboť jak bylo výše zmíněno, vodící pes je spíše přítelem než jen pouhým pomocníkem. Jelikož jsou všeobecně známy dobré účinky canisterapie na psychyku člověka, nebylo by rozhodně vhodné vodícího psa zcela nahradit. Navíc Na:vi zaměstnává obě ruce svého nositele. Sice neprůběžně, ale i tak se respondenti shodli, že se jedná o nevýhodu. Obr. č.3, 4: koncept pro prostorou orientaci Na:vi10
Anirudh Sharma, výzkumník společnosti Hewlett-Packard představil na workshopu návrhových inovací v COEP boty, které podávají svému nositeli informace o směru či o překážkách v jeho okolí. Toto by měla zajišťovat vestavěná čidla a řídící pohon se zpětnou hmatovou vazbou. V praxi by měla být taková, že jednotlivé části boty (špička, levá a pravá strana) zavibrují jako odpověď na daný problém, kupříkladu blížící se překážku. Návrh je však stále ve fázi vývoje.11 Zde by mohl být trochu zavádějící pojem „haptický“, neboť boty rozhodně nejsou hmatovou kompenzační pomůckou. 9,5
Na: vi: navigační systém pro nevidomé. In: Http://dotekomanie.blog.mobilmania.cz [online]. 7. 6. 2010 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://dotekomanie.blog.mobilmania.cz/2010/06/na-vi-%E2%80%93navigacni-system-pro-nevidome/ 11,12
HODSON, Steven. Letting the blind see with haptic feedback shoes. In: Winextra.com [online]. December 02, 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.winextra.com/science/letting-the-blindsee-with-haptic-feedback-shoes-video/
18
Obr. č. 5: Haptické boty12
Designérka a malířka Min Hye Kim vytvořila koncept s názvem "Supersonická hůl na zápěstí pro nevidomé". Tento koncept využívá nadzvukových signálů na základě zařízení podobného sonaru, které vysílá signál, ten se odrazí od překážky a sonar jej opět přijme a poskytne tak svému nositeli včasné varování prostřednictvím zvuků a vibrací.13 Tento předmět může zcela nahradit tradiční bílou slepeckou hůl. Problém by ovšem mohl nastat v jakési jistotě při chůzi jelikož „hůl“ nedosahuje na zem. Klasická bílá hůl vám jasně určuje vzdálenost. Co je dále není podstatné. Supersonická hůl dává signál i o předmětech či překážkách které jsou trošku dále, než vzdálenost dvou kroků. Intezita zvukového signálu i vibrací se pak o něco liší. Zde je otázkou jestli takové signály nepůsobí rušivě a svému nositeli nepodávají až příliš mnoho informací. Nicméně, by zde mohlo jít pouze o sílu zvyku.
13
BURNS, Chris. Supersonic Stick on the Wrist for Blind People. In: Yanko design [online]. 29.10.2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.yankodesign.com/2010/10/29/supersonic-stick-on-the-wristfor-blind-people/
19
Obr. č. 6,7: Supersonická hůl na zápěstí pro nevidomé14
8.2.
NÁSTROJE PRO DOMÁCNOST
Mnohé úkony, které provádíme každý den, jsou pro nás samozřejmostí a povětšinu času dané činnosti jim ani nevěnujeme naši plnou pozornost. Tyto častokrát malé a velmi snadné úkoly jsou však pro nevidící osobu mnohdy úkolem vyžadujícím naprosté soustředění. Jednoduché plnění hrnce vodou nebo dochucení jídla se může stát stresující situací. Naštestí dnes již existuje mnoho užitečných „pomocníků“, kteří usnadní daný problém.
8.2.1. ELEKTRONICKÉ SPOTŘEBIČE A PŘÍSTROJE Problematika obsluhy těchto přístrojů tkví v tom, že se buď pohybují velkou rychlostí (šlehač), jsou ostré (mixér), během chvíle dokáží něco zničit či „nechat zmizet“ (vysavač), a nebo vydávají velké teplo (žehlička, varná deska nebo rychlovarná konvice). Vysavač je v této kategorii nejméně nebezpečný. Jak ale u ostatních přístrojů zajistit bezpečnost či zajistit jejich snadné a pohodlné používání. V roce 2005 vznikl projekt Design do tmy, který se celkově zabýval designem pro nevidomé a slabozraké. Společnost Eta na něm představila několik svých produktů, které specialisté upravili tak, aby byly vhodné i pro osoby zrakově postižené. Projektu se však zůčastnilo i velké množství studentů.
14
BURNS, Chris. Supersonic Stick on the Wrist for Blind People. In: Yanko design [online]. 29.10.2010 [cit. 2012-04-13]. Dostupné z: http://www.yankodesign.com/2010/10/29/supersonic-stick-on-the-wristfor-blind-people/
20
Autorem žehličky pro nevidomé pro projekt Design do tmy je Zdeněk Veverka, který momentálně pracuje pod záštitou právě společnosti Eta a je autorem většiny úprav elektoronických spotřebičů pro zrakově postižené. Ovšem jediná věc, která snad žehličku činí vhodnou pro zrakově postiženou osobu, je kolečko pro nastavení teploty na mírnou, střední a vysokou. Jedná se o klasické kolečko, které najdeme na každé žehličce, opatřené hmatovými výstupky. Jedním pro nízkou teplotu, dvě pro střední teplotu a třemi tečkami pro teplotu nejvyšší. Ovšem tlačítka pro napařování či vlhčení nejsou sice dostatečně vystouplá, ale nejsou nijak odlišena od sebe navzájem. V přední části žehličky najdeme další kolečko, kterým se ovládá nastavení žehleného materiálu. Kolečko je však pouze opatřeno psanými názvy jednotlivých druhů tkanin. Nevidomý člověk tedy od sebe nerozliší jednotlivé programy. Na nádržce na vodu je psané upozornění pro dodržení maximálního množství vody, nicméně opět není nijak reliéfní. Nejzávažnějším problém je však ochrana proti popálení. Rozpálená žehlící část nění nijak zakryta. Zde by bylo vhodným řešením, kdyby horkuvzdorná plastová část přesahovala, tak aby horkou část zcela zakryla. Mezi kovem a plastovým krytem by byla malá mezera, která by zabraňovala styku plastu s kovem a nedocházelo k rozpálení i plastového krytu. Nakonec snad jen, že ani logo společnosti a název samotného přístroje je pouze natištěn. Nejedná se sice o problém spojený s užíváním přístroje, ale i nevidomý člověk jistě ocení, bude-li si moci žehličku osahat a sám si zjistit jaká společnost ji vyrobila. V podstatě se jedná puze o běžnou žehličku s jedním malým vylepšením. obr. č. 8, 9: Žehlička pro nevidomé, autor Zdeněk Veverka15
15
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/veverka-zdenek
21
Mnohem lépe řešena je žehlička od Petra Rapanta. Je velmi jednoduchá a prostá veškerých nepotřebných mnohdy až zdobných prvků. Snadno se ovládá a to jediným posuvným tlačítkem na horní části držadla žehličky. Volba teploty je zde hapticky vyznačena. Spodní horká plocha je ze stran, kde hrozí nebezpečí popálení opatřena krytem. K velké škodě nebylo žádným výrobcem elekrospotřebičů přikročeno k její výrobě a distribuci. Obr. č. 10: Žehlička pro nevidomé, autor Petr Rapant16
Opět pro projekt Design do tmy navrhla Monika Malátová varnou desku. Jedná se zde o vaření pomocí indukce, tedy technologie, která „nepálí“. „Indukční cívka pod varnou deskou vytváří elektromagnetické pole, které si najde nádoby s magneticky vodivými dny umístěné na povrchu a uvede do pohybu jejich molekulární strukturu. Třením molekul se ohřeje přímo dno hrnce, zatímco varná zóna zůstane chladná. Proto se také indukční teplo nazývá studené.“17 Na varné desce od slečny Malátové jsou jednotlivé knoflíky sloužící k ovládání varných „kruhů“ vystouplé a velmi dobře hapticky označeny. Nevidomý člověk tak velmi snadno zjistí, který knoflík ovládá kterou část. Stupně teplot jsou také reliéfně vyznačeny. Ovládání je velmi snadné a zabezpeční proti popálení je zde zajištěno právě indukcí. Nicméně nikdy nevzniknul ani prototyp. Rozhodující faktor zde zřejmě opět sehrála cena, neboť indukční varná deska
16
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/rapant-petr 17
Varné desky. AEG. Aeg-electrolux [online]. 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.aegelectrolux.cz/Products/Va%C5%99en%C3%AD/Varn%C3%A9_desky?tab=1
22
sama osobě rozhodně není levnou záležitostí a nutností je i speciální nádobí určené právě pro indukci. Obr. č. 11: Varná indukční deska pro nevidomé18
Antonín Votemka navrhl konvici pro nevidomé a slabozraké. Při správném držení by nemělo dojít
ke kontaktu ruky s horkou konvicí a to díky vzdáleně
posazenému držadlu nad konvicí. Na držadle je také umístěno ovládací kolečko označeno hmatovými výstupky pro nastavení požadované (přibližné) teploty vody. Obr. č. 12:Varrná konvice19
18
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/malatova-monika 19
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/votemka-antonin
23
8.2.2. STOLOVACÍ PROSTŘEDKY Kořenky Spicetrio byly navrženy designérem Jaroslavem Větvičkou. Jedná se o jednoduchý koncept na principu tvaru dózy zapadající do příslušné „přihrádky“ v podstavci celého dochucovacího setu. Na první pohled kořenky se zadjí až trochu přeplněné jakýmisi zářezy a vruby na svém povrchu. Stačil by přeci již samotný tvar jednotlivých dóz přesně zapadajících. Nicméně kořenky jsou primárně určené do domácnosti nevidomého člověka a tudíž je jejich nespornou výhodou jakási hmatová zajímavost. Materiálem je porcelán. Bohužel jejich cena odpovídá jménu svého tvůrce a pro většinu respondentů se zdají být příliš drahé. Obr. č. 13: Kořenky Spicetrio20
Koncepce hrnku Bell napomáhá nepřelít. Jedná se o výrobek vyvinutý ve spolupráci se společností Braun pro soutěž Rocking Student Design Projects, kde získal třetí místo. Hrnek je vybavený senzory pro signalizaci hladiny a to ve třech úrovních. Pomocí haptického ornamentu na pogumovaném držadle si nevidomý zvolí požadovanou výšku hladiny. Zvukový signál ho následně upozorní. Autory hrnku Bell jsou Sang-hoon Lee a Yong-bum Lim z Seoul National University of Technology v Jižní Koreje.21 Jedná se o výrobek inspirovaný klasickým hlásičem hladiny, který má však o proti tomuto návrhu výhodu v tom, že se dá snadno nasadit na jakoukoliv nádobu. I když mnoho
20
BEZEDNÁ, A. Furniture. Moderní byt [online]. 07.04.2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.modernibyt.cz/rubriky/furniture/co-je-muzou-designera-jaroslava-vetvicky_313.html 21
Rocking Student Design Projects. In: WALTERS, Helen. Bloomberg Businessweek [online]. 29.7.2009 17:00 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://images.businessweek.com/ss/09/07/0729_IDEA_awards_students/9.htm
24
nevidomých tuto pomůcku nevyužívá. Jednoduše proto, že tón zvuku, který slyšíme při plnění jakékoliv nádoby se postupně s výškou hladiny také zvyšuje. Obr. č. 14: Koncepce hrnku Bell22
Lenka Damová vytvořila pro Design do tmy koncept Tyflo talířů. Jedná se o talíř jak mělký tak hluboký. Jako jedna z mála se věnovala i tématice slabozrakých a ne pouze nevidomých. I když samozřejmě její talíře mohou využít obě skupiny. Právě pro osoby se zbytkem zraku jsou talíře opatřeny širokým, výrazně barevným pruhem, který umožní vnímat polohu talíře a jeho okraj. Talíře jsou také v obou případech vybaveny zvednutým okrajem, aby nedošlo k vylití případného obsahu. Při hlubokém talíři je hranka uvnitř a má zabránit vylití polévky na prsty - a tím opaření při přenosu, na mělkém talíři zase vyklouznutí obsahu, či vylití omáčky. Dále je pak na okraji talíře hluboký výřez, který umožňuje orientaci, neboť nevidomí a slabozrací lidé se na talíři orientují pomocí hodin. Také je možnost zde zapřít příbor aniž by kluzal po okraji talíře. Kocept bohužel zůstal pouze ve fázi prototypu. Nicméně většina dotázaných by podobný stolovací prvek uvítala.
22
Rocking Student Design Projects. In: WALTERS, Helen. Bloomberg Businessweek [online]. 29.7.2009 17:00 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://images.businessweek.com/ss/09/07/0729_IDEA_awards_students/9.htm
25
Obr. č. 15: Tyflo talíře23
8.3.
PŘÍSTROJE PRO ZPARCOVÁVÁNÍ INFORMACÍ
Jednoduché přečtení novin či raklamního letáčku je věc, o kterou by se nevidomí mohli zdát ochuzeni. Není tomu tak. O tištěný text se postará braillovo písmo. Braillovo písmo rozhodně dalo zcela nový rozměr pro svět lidí se zrakovým postižením. Jak je to ale se získáváním informací pokud k dispozici není již připravený text v této podobě. Na designérských soutěžích se čím dál častěji objevují projekty, které by toto měly umožnit a nevidomým zpřístupnit kupříkladu noviny zakoupené u stánku. Mnoho nových přístrojů spadajících do této oblasti je zatím ještě ve formě návrhu, ale pár jich už slouží svému účelu. Návrháři Erick Herberg a Zack Benneti přišli s produktem zvaným The Thimble. Jedná se o jeden prst rukavice, který obsahuje optický scener, který může po přejetí prstem oskenovat daný text, a ten pak následně převést do Braillova písma, které se promítá z vnitřní strany na dotykovou plochu ukazováčku. The Thimble (v překladu náprstek) lze také připojit k modernímu mobilnímu telefonu pomocí technologie Bluetooth. Lze se tak připojit k internetu a požadované informace přivádět doslova do vaší ruky.24 Připojené předváděcí video ukazuje výrobek jako velmi praktický. I když
23
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/damova-lenka 25
WONG, George. Thimble concept finger glove works with phone to help blind people in their daily lives. In: Uberphones.com[online]. 12/22/2010 03:34 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.uberphones.com/2010/12/thimble-concept-finger-glove-works-with-phone-to-help-blindpeople-in-their-daily-lives/
26
je s ním spojená nutnost vysoké finanční investice jak do daného „náprstku“ tak do moderního telefonu, který navíc musíte neustále nosit při sobě. Obr. č. 16,17: Hmatový produkt The Thimble25
Čínská designérka Danni Luo vytvořila praktickou příruční tiskárnu Embossing Braille Printer. Jedná se o jednoduché kompaktní zařízení, které se v podstatě vejde do ruky. Je jednoduše ovládané třemi tlačítky a hlasem. Potřebný text stačí nadiktovat do malého mikrofonu vestavěného v horní části přístroje. Ten mluvené slovo automaticky převede do braillova písma a vytiskne na štítky o velikosti 25x50 mm.26 Díky tomuto jednoduchému a lehkému zařízení je velmi snadné popsat kupříkladu obaly od CD nosičů, krabičky s jídlem či cokoliv jiného co vás napadne. Samozřejmostí je jednoduché ovládání včetně snadné výměny baterií. Obr. č. 18,19: Embossing Braille Printer27
26
PROŠEK, P. Přenosná tiskárna pro nevidomé - Embossing Braille Printer. In: VTM [online]. 13.1.2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://vtm.zive.cz/clanek/prenosna-tiskarna-pro-nevidome-embossingbraille-printer 27
KUMARCHAUHAN, NARESH. Embossing Braille printer recognizes things for the visually impaired. In: Design Buzz[online]. 21.8.2009 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.designbuzz.com/entry/embossing-braille-printer-recognizes-things-for-the-visually-impaired/
27
Designer Baek Kil Hyun má na svědomí kapesní čtečku pro nevidomé Haptic Braille. Jedná se o pomůcku velmi podobnou ovládací myši od počítače a podle autora se s ní i velmi podobně zachází. Text po kterém čtečkou přejíždíte se převádí do slepeckého písma, které vystoupí na povrchu „myši“. Díky této čtečce si zrakově postižení budou moci přečíst jakýkoli tištěný text. Je možné s ní vyrazit v postatě kamkoliv a to i do běžné knihovny a zde si vybrat jakoukoliv knihu.28 Produkt byl oceněn na soutěži Red Dot Award. Obr. č. 20,21:Haptic Braille29
9. ORIENTAČNÍ SYSTÉMY VE VEŘEJNÝCH INTERIÉRECH A EXTERIÉRECH V mnohých veřejných zařízeních naváděcí systémy zcela chybí. Pak je třeba pomoci asistencí. Při pomoci nevidomému člověku a při orientaci v prostoru je třeba brát zřetel na základní pravidla pro takovouto asistenci. Většina vodících systémů v interiérech je (pokud vůbec) vytvořena pomocí různých vodících prvků a linií. Největším výrobcem a distributerem orientačních systému do veřejných interiérů u nás je firma Dinasys, která nabízí velmi širkou škálu prvků, jež lze vzájemně kombinavat. Podle potřeb klienta navrhne a vytvoří pomocí sloučení různých prvků ten správný orientační systém.
28
SETH, Radhika. Book Reading Made Haptic And Easy For The Blind. In: Yanko Design [online]. 12.6.2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.yankodesign.com/2010/12/06/book-reading-madehaptic-and-easy-for-the-blind/ 29
HIDE, Jackie. Kapesní čtečka knih pro nevidomé. In: Reporti [online]. 7.12.2010 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://reporti.net/technology/kapesni-ctecka-knih-pro-nevidome
28
9.1.
NABÍDKA FIRMY DINASYS30
9.1.1. INFORMAČNÍ SYSTÉM DINASYS Dinasys je akustický informační systém, který se může využívat v prostředí venkovních zahrad a parků, muzeí, galerií či historických památek. Jedná se o nenáročnou a zábavnou formu podávání zvukové informace. 9.1.1.1.
STATICKÝ SYSTÉM
Jedná se o uživatelsky nenáročný audio systém. Speciální elektronika je usazena do jednoduché krabičky či sloupku a stačí se dotýkat povrchu krabičky nebo kulového zakončení sloupku. Elektroniku je možno instalovat i do stávajících informačních zařízení (jako je například v Botanické zahradě v Praze), pokud je zajištěn vodivý povrch. Zprávu pak posloucháte pomocí samotného dotyku a také upraveného sluchátka. Zvuk může být vyveden i do standardního reproduktoru nebo reproduktoru směrového. Napájení je možné přímo z elektrické sítě nebo baterií. (oficiální text distributora) 9.1.1.2.
DYNAMICKÝ SYSTÉM
Dynamický hlásič spadá do skupiny „informačního systému Dinasys“. Poskytuje zvukové informace na základě pohybu uživatele systémem. Je tvořen HW – notebook a upravená klávesnice – a vlastní SW. Dynamický hlásič se snaží o zprostředkování složité struktury v co nejjednodušším a nejsrozumitelnějším podání - např. podání informací o prostorech (po patrech, místnostech, …), zprostředkování informací z vývěsních desek, jídelní lístky, informace o novinkách a akcích. Obecně informace, které lze strukturovat do stromového menu Informace si uživatel vybírá sám, vyslechne si vždy pouze zprávu, kterou chce slyšet. Pohyb v aplikaci je velice jednoduchý a ovládání aplikace je pomocí vlastního ovladače, který umožňuje pouze pohyb nahoru, dolu a potvrzení enter. Informace jsou podávány diskrétní formou přímo do sluchátek, lze zvolit i jiné ozvučení, záleží na provozovateli a uživatelských potřebách. Obsahy textů se snadno aktualizují, není k tomu potřeba větší technická asistence, pouze zaškolit obsluhu.
30
DINASYS. Dinasys.cz [online]. 2. 6. 2009 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.dinasys.cz/
29
Základním prvkem dynamického hlásiče je tzv. rozbalovací stromové menu, které je svým principem členěné jako systém odrážek a podorážek. Celý systém je tedy výše zmíněný strom a na něj napojená sestava zvuků a textů vzájemně propojených v odpovídajících vrstvách s integrovaným zvukovým přehrávačem. Zvuky z textů jsou vytvářeny externím programem pro jazykovou syntézu řeči. Lze nahrát i vlastní namluvené texty. Tento SW umožňuje kompletní správu dynamického hlásiče pomocí změn dat v aktuální databázi. Položky hlavní kategorie – zde se vytváří první vrstva stromu, tedy základní kategorie. Je tady možnost přidání nového záznamu či editace a odstranění stávajícího a přiřazení zvuku, který se má přehrát při najetí na položku. Položky podkategorie – V základu stejné možnosti jako v bloku „Položky hlavní kategorie“ s funkcí výběru pod jakou kategorii je záznam přiřazen. Přiřazování probíhá z nabídky vytvořených položek hlavní kategorie Zvukové položky – zde je vytvořen souborový manažer pro správu samotných zvuků v hlásiči. Zvuky lze načítat, mazat, editovat. Vše v rámci manažeru/a bez nutnosti procházení oken či odcházení z aplikace. Tento systém může velice dobře sloužit na recepcích, v halách, informačních místech, jídelnách a restauracích. V systému si uživatel vyslechne pouze zprávu pro něj důležitou a dále se již řídí instrukcemi ze zprávy. Informace je v systému neomezená a lze ji nahrát v různých jazykových variacích. Naše řečové syntézy momentálně umožňují 12 jazykových variant, dále je samozřejmě možnost nahrání vlastní zprávy v libovolném jazyce a tento soubor v systému použít. (oficiální text distributora)
9.1.2. HMATOVÉ PRVKY Jsou určeny buď do interiérů a nebo exteriérů. Pro interiéry se jedná o samolepící štítky z hliníkové folie různých velikostí s popisem v braillově písmu s názvem DYNASYS NAIL. Pro exteriéry jsou to buď průhledné plastické folie nebo hliníkové folie, které se lepí speciálním vícesložkovým lepidlem. Tímto systémem lze značit zvonky, cedule, stojany, výtahy zvenku i zevnitř a další.
30
9.1.3. AKUSTICKÉ MAJÁKY
Akustický orientační majáček Elvos představuje novou generaci informačních a orientačních zařízení pro nevidomé. Majáček pomocí akustického hlášení spouštěného dálkově nevidomou osobou nebo periodicky vestavěným automatem usnadňuje nevidomým a slabozrakým osobám prostorovou orientaci a poskytuje věcnou informaci. Majáček přehrává zvukové soubory ve formátu MPEG 1/2 layer 3 (MP3), uložené na SD/MMC kartě. Přehrávání je spouštěno buď dálkově - dálkovým ovládačem který používá nevidomá osoba nebo automaticky vestavěným automatem. Majáček nepotřebuje kromě napájecího napětí žádné další připojení. Maximální výstupní výkon 10W spolu s výkonným reproduktorem zajišťuje dostatečnou hlasitost i v hlučnějším prostředí. Majáček je dodáván v odolném ABS krytu s krytím IP64. Majáček se umisťuje s ohledem na dobrou slyšitelnost a orientační funkci (např. v ose vchodu do objektu). Umístění majáčku je třeba konzultovat se zástupci nevidomých. Pracovní poloha je libovolná. Majáček se připevňuje pomocí čtyř šroubů nebo vrutů v roztečích 146x146 mm. Upevňovací šrouby se nacházejí vně chráněného prostoru s elektronikou majáčku. Dosah dálkového ovládání je 50 -150 m. Zvukový modul pomocí trylku spouštěného dálkově nevidomou osobou nebo periodicky vestavěným automatem usnadňuje osobám nevidomým a slabozrakým jejich prostorovou orientaci. Modul navíc může obsahovat relé se silovým kontaktem, rozhraní na průmyslovou datovou sběrnici RS-485, pomocí níž může komunikovat s informačními a vyvolávacími systémy a rozhraní na opticky oddělený vstup proudové smyčky. (oficiální text distributora)
9.1.4. ORIENTAČNÍ SYSTÉMY ILIS Pod nabídkou ILIS je zahrnuto několik kategorií. Jsou to orientační mapy a plánky, značení dveří, značení zábradlí a umělé vodící linie. Orientační mapy jsou vyrobeny speciální technikou, jsou odolné vůči počasí a například i vandalismu (ochranná fólie umožní snadno odstranit posprejování). Model je usazen do designově propracovaného nerezového stojanu, ale může být uložen i jinak. Odolný nerezový stojan však chrání mapu před mechanickým poškozením. V mapě se dobře orientují lidé vidící i nevidomí – mapa je plastická, nemá ostré hrany a je zhotovena tak, aby poskytovala komfortní představu o daném místě.
31
Při zadávání bude společnost Dinasys potřebovat minimálně půdorysné zobrazení. K větší věrohodnosti je dobré ještě dodat nákresy nebo fotografie daného místa. Orientační plánky a popisy jsou vyráběny na zakázku. Klient si přesně specifikuje, co je potřeba na informační plánek/ceduli vyznačit a popsat, zvolí si velikost a počet řádků. Tyto informační plánky/cedule jsou vyráběny z eloxovaného hliníku, který může být i barevně rozlišen. Je to rackový systém, takže je možno libovolně volit počty řádků. Opět se používá plastického písma i plastického značení a systémy jsou multifunkční. Jednoduché a účelné cedulky a tabule s popisy. Lze vybrat z několika designů. Všechna značení jsou opět použitelná pro vidoucí i nevidomé, obsahují hmatové značky i Braillovo písmo. V současné době více se objevující značení zábradlí, které je výborným pomocníkem pro orientaci osob se zrakovým handicapem. Lze označit schody nahoru i dolů, počet schodů, v kolikátém poschodí se osoba nachází nebo jinou jednoduchou zprávu pro zlepšení orientace. Umělé vodicí linie se používají tam, kde nelze využít přirozených linií (například zdi). Umělé vodicí linie mohou být venkovní či vnitřní. V nabídce společnosti Dinasys jsou pouze vnitřní linie a pouze na krátké vzdálenosti – nasměrovat uživatele na recepci, k výtahu, k hmatové mapě atd. (oficiální text distributora)
9.2.
KDE JIŽ ORIENTAČNÍ SYSTÉMY DINASYS FUNGUJÍ Kombinace akustického informačního majáku, orientační mapy ilis a umělých
vodících linií byla naistalována v pobočcce České spořitelny v Pardubících. „Česká spořitelna je první bankou, kde byla instalována speciální orientační mapa s novým druhem kontrastní vodicí linie. Mapu mohou využívat všichni zákazníci spořitelny, je umístěna za vchodovými dveřmi a zobrazuje rozložení služeb a přepážek v tomto patře. Akustický orientační maják je určen pro osoby nevidomé a navádí je pomocí speciálního trylku ke vchodu do budovy a dále podá základní informace o budově a službách.“31
31
Reference. Dinasys.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.dinasys.cz/ospolecnosti/reference.aspx
32
Obr. č. 22,23 : Naváděcí orientační systém pobočky České spořitelny v Pardubicích na Palackého třídě
Další instalace se nachází v botanické zahradě hlavního města Prahy. Bylo zde postupně zapuštěno 61 dřevěných informačních sloupků opatřených z jedné strany tabulkou s latinkou a ze strany druhé tabulkou opatřenou písmem braillovým. Při vstupu do areálu je možnost si na pokladně zapůjčit sluchátko a s jeho pomocí se dozvědět zajímavé informace o vysazených rostlinách a stromech. Zvukový systém se jednoduše aktivuje jedoduchým dotekem. Pokud se sloupku dotýkáte, jsou vysílány informace přímo do vašeho sluchátka. Systém mohou využívat zrakově postižení tak i lidé bez tohoto handicapu. Zatím je systém pouze v českém jazyce, ale ředitelka botanické zahrady paní Mgr. Věra Bidlová potvrdila, že se již pracuje na doplnění systému o Anglický jazyk a snad někdy v budoucnu i o jazyk Německý.
33
Obr. č. 24: Informační sloupek
Obr. č.25: informační sluchátko k systému32
Podle společnosti Dinasys byl jejím prvním zákazníkem Městský úřad pro Prahu 2. Původně zde byla nainstalována sada informačních hlásičů a k nim byla dodána magnetická trasa a speciálně upravené slepecké hole. Dnes je magnetická trasa nahrazena umělými vodícími liniemi, hlásiče a zábradlí jsou dovybaveny hmatovou značkou. Obr. č. 26: Haptické označení zábradlí
Obr. č. 27: Akustický hlásič
32 32
Reference. Dinasys.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.dinasys.cz/ospolecnosti/reference.aspx
34
Obr. č. 28: Haptické označení zábradlí
Obr. č. 29: Umělé vodící linie
Orientační systémy od společnosti Dinasys slouží již v mnoha veřejných interiérech i exteriérech po celé České republice. Společnost Dinasys s.r.o. dodává své produkty i do zahraničí a to hlavně do Německa. Z orientačních systémů firmy Dynasis je jasně patrné, že v tomto odvětví se design téměř úplně podřizuje funkčnosti. Vodící linie na podlaze zcela rozbijí jinak propracovaný a do sebe zapadající interiér. Otázkou je, nakolik je nutné interiéry přizpůsobovat handikapovaným lidem. Samozřejmě je třeba začlenit je do běžného světa, ale většina handicapovaných chce spíše „splynout s davem“ než na sebe upozorňovat pomocí pouze funkčních orientačních systémů. Petr Filgas a designérka Barbora Hrtáňová, která se zabývá designem porcelánu, vytvořili společně s Tyflocentrem Praha hmatový orientační systém. Opět šlo o návrh pro projekt Design do tmy. Jedná se o soustavu devíti kachlí o rozměrech 10x10cm umístěných ve výšce 120 cm nad úrovní podlahy. Každá jednotlivá kachle na sobě nese jasně daný haptický piktogram, který informuje nejen o tom na jakém patře se nacházíte, ale také jestli je na patře výtah, po které straně jdete a co následuje za výtahem. Celý systém je momentálně ve fázi prototypu. Viz poster projektu v obrazové příloze. Vysvětlení piktogramů: kolečko - wc žena, čtvereček - wc muži, trojúhelník – východ, 2x trojúhelník - únikový východ, pak je silueta schodů- jedny jsou nohoru druhé dolů, následuje výtah. Po té jsou kachličky značeny ještě tečkami a to udává směr. Taktéž je důležité umístění v řadách, pokud je to první od shora - je to
35
nejblíže, pokud je to třetí od shora - je to nejdále. Pravá řada směr napravo, prostřední informace o patře a co je nejdále, levá co je nalevo. Systém působí velmi elegantně a nerušivě. Jelikož se jedná o soustavu kachlí, která je pouze na určitém místě, bude nevidomý člověk potřebovat navedení ať už ke shodům nebo k samotnému orientačnímu systému. Momentálně je na trh uváděn projekt NaviTerier, který se zabývá návrhem a implementací systému pro navigaci zrakově postižených osob v budovách pomocí mobilního telefonu. Tento systém nevyžaduje žádné specializované technické zařízení. Spoléhá se na mobilní telefony s hlasovým výstupem, které zrakově postižení běžně používají. Navigační systém v principu funguje tak, že pečlivě připravený popis budovy je postupně (po jednotlivých částech) zrakově postiženému zprostředkováván pomocí běžného hlasového rozhraní mobilního telefonu. Problematika návrhu uživatelského rozhraní pro lidi se speciálními potřebami si žádá intenzivní mezioborovou spolupráci. Analýza uživatelských požadavků zahrnujících terminologii, klíčové orientační znaky, dynamiku a úroveň detailu popisu vnějšího prostředí systémem je prováděna na základě četných uživatelských testů. Významným zdrojem informací o kognitivních strategiích uplatňovaných zrakově postiženými v prostorové orientaci jsou také poznatky z oborů kognitivní a environmentální psychologie. Tento projekt probíhá v rámci dlouholeté spolupráce mezi ČVUT v Praze a Sun Microsystems. Jelikož problematika přístupnosti je v obou institucích dlouhodobým předmětem zájmu, existuje zde mnoho projektů a aktivit podporovaných z nejrůznějších zdrojů. Nejnovějším zdrojem, který podporuje i systém NaviTerier je mezinárodní výzkumný projekt AEGIS, na kterém se obě instituce podílejí. Hlavními řešiteli projektu NaviTerier jsou Zdeněk Míkovec (ČVUT Praha), Jakub Franc (Sun Microsystems) a Jan Vystrčil (ČVUT Praha).33 NaviTerier řeší nesnadný problém. Jak najít cestu do určité kanceláře bez pomoci. Systém funguje tak, že osoba stojící před vchodem si zadá požadované cílové místo. NaviTerier začne postupně navigovat a to od místa kde právě daná osoba stojí. Celá trasa je rozdělena do jednotlivých segmentů po kterých se nevidomý postupně
33
MÍKOVEC, Zdeněk a Jan VYSTRČIL. NaviTerier: navigační systém v budovách pro zrakově postižené. In: Http://ulab.cz[online]. 2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://ulab.cz/naviterier/index.php?lgch=cs
36
dostane až na místo. Výhodami NaviTerieru je kupříkladu to, že není třeba shánět dopředu jakýkoliv popis trasy ani není nutnost trasu chtít po další osobě vysvětlit. Dále odpadá nutnost trasu si zapamatovat a v neposlední řadě je to i možnost změnit cíl během cesty. Samozřejmě jako všechno má i NaviTerier své nevýhody. První je, že zaměstnává jednu ruku, ale zase ne průběžně. Zatěžuje sluch, ale opět ne průběžně. Asi nejvýraznější nevýhodou je, že není sledována absolutní poloha uživatele. Tedy nelze zcela zabránit zabloudění. A další nevýhodou jsou zde opět finanční náklady spojené s tímto projektem. Tyto nevýhody uvádí sami autoři projektu NaviTerier. V současné době se pracuje na možnosti ověřování absolutní polohy uživatele a to pomocí kódu snímaného kamerou v mobilním telefonu. Tento projekt je pro nevidomého člověka asi nejlepším možným pomocníkem. Při vyžívání tohoto systému nemusí být odkázán na pomoc druhých, pokud orientační systém chybí či potřebuje dovést na jeho začátek. Odpadá také nutnost si vše „prohlédnout“ vlastníma rukama, což je mnohdy nehygienické, jelikož ne všechny orientační systémy jsou správně udržovány. Ani nedochází k „úleku“ vidomé veřejnosti při využití zvukového majáčku při vstupu do dveří. Sami respondenti uvádí, že ač jsou mnohdy ostatní lidé ochotni pomoci spíše dochází k dezorientaci, nebo nesprávné koordinaci, kdy nevidomého člověka před sebou takzvaně postrukují. Při využití systému NaviTeriér se nevidomý člověk může spolehnout jen na svůj telefon s hlasovým výstupem, který vlastní každý.
37
10. DISKUZE Ne každý člověk se při jednoduché činnosti zamyslí nad tím, jak asi takovouto věc zvládne nevidomý člověk. Jinak už na danou problematiku nahlíží člověk, který se zaobírá navrhováním a vytvářením nových věcí. Snaží se zjistit jak věci fungují a jak se používájí. V dnešní době se stává stále populárnější navrhovat věci pro zrakově postižené. Čím dál tím více designérů zaměřuje svou pozornost na handicapované lidi ve snaze zkvalitnich jejich život. Existuje neuvěřitelná řada moderních kompenzačních pomůcek a mnohé z nich se umísťují na prvních místech designérských soutěží. Na kolik jsou ale ve skutečnosti praktické právě pro nevidomé je v řadě případu sporné. Častokrát se pod označením „pro nevidomé“ skrývá pouze výrobek opatřený hamptickými výstupky, což mnohdy není dostačující. Sami nevidomí se ve spoustě případů shodli na tom, že určitou věc vlastně vůbec nepotřebují. Původní smysl pomoci handicapovanému člověku se tedy vytrácí. Pak zde tedy vyvstává otázka, zdali má vůbec smysl něco takového navrhovat. Každý prototyp návrhu by měl být řádně otestován a to právě samotnými nevidomými. Nicméně většinou jsou zrakově postižení přizváni k testování pouze orientačních systémů. Je pravdou, že prostorová orientace, prvky prostorové orientace a samostatný pohyb jsou nejdůležitější otázkou v této problematice. Proto také měl být původně součástí této bakalářské práce i návrh hmatového orientačního systému. Avšak po čase, který jsem s nevidomými strávila jsem si postupně uvědomila jeho nepotřebnost. V době kdy technologie pokročila natolik, že mobilní telefon dokáže nevidomého člověka navést k přesně určeným dveřím se tápání podél zdí jeví poněkud neohrabaně a hlasité zvukové signály ruší okolí. Navíc je zde i otázka hygieny, jelikož není možné udržovat systém v neustálé čistotě. U většiny systému je třeba nevidomého navést na jejich začátek, což může být problém pokud člověk, který se snaží pomoci neví jak správně se zrakově postiženým člověkem zacházet. Nevidomého tím kolikrát pouze zmatou. Díky ochotě respondetů vše mi ukázat jsem získala opravdu značný náhled do světa, ve kterém se dá vidět víc, než jsem si vůbec kdy myslela, že se vidět dá. Tato bakalářská práce je tedy náhledem do problematiky nevidomých, jejich potřeb a výrobků, které se snaží tuto otázku řešit. Může sloužit jako vodítko pro další výzkum a práci na projektech spojených se snahou pomoci zrakově handicapovaným. 38
11. ZÁVĚR Design pro pro zrakově postižené je stále větším fenoménem. Což je rozhodně velmi pozitivní věc. Existuje již mnoho moderních a velmi dobře funkčních kompenzačních pomůcek či věcí nějakým způsobem pro nevidomé upravených. Samozřejmě ne všechny pomůcky jsou pro život nevidomého nezbytně nepostradatelné, ale rozhodně by pro každého nevidomého bylo mnohem příjemnější k nim mít mnohem lepší přístup. Díky kontaktu s nevidomými osobami jsem zjistila, že mnoho věcí však není potřeba vůbec. Pro nevidomého člověka jsou to často jen další věci, které musí nosit sebou. Orientačním systémům, kterým by se měla pozornost věnovat především, je málo a obvykle jsou nedostačující a často nevidomého člověka spíše zmatou. Důvodem je zřejmě nezajímavost pro výrobce. V naprosté většině veřejných interiérů chybí naváděcí systém pro zakově postižené. Samozřejmě orientační systém není podmínkou, ale rozhodně je vstřícným krokem. Ovšem je třeba zvít v potaz pohodlnost při užívání. Hmatové orientační systémy jsou pro orientaci nevidomého člověka zdlouhavé a nehygienické. Nejlepší možnou volbou pro nevidomé je tedy v dnešní době právě projekt NaviTerier, který by všichni respondeti upřednostnili před jakýmkoliv jiným, ať už hmatovým nebo signalizačním, orientačním systémem. Původně měl být součástí práce i návrh univerzálního hmatového orientačního systému do veřejných interiérů. Nicméně po mnoha rozhovorech právě s nevidomými od něj bylo ustoupeno. Důvodem bylo jednoznačně to, že sami nevidomí se shodli na tom, že hmatové systémy nejsou pohodlné a při momentální dostupnosti moderních prostředků se začínají stávat nepotřebnými.
39
12. SUMMARY This bachelor thesis deals with the environment of blind and purblind persons. The main purpose of the project was to create a complete picture of an interconnected world of blind people and the world of design Things can be perfectly functional but still beatiful. The first part shows the problems of visual impairment and use other senses to make upvision. In the second part is a summary of the latest compensation aids. Theirpracticality, design, advantages and disadvantages that rated blind themselves themselves. And thanks to their suggestions and comments were eventually dropped from the plan to create a new tactile orientation system. This work is an insight into the issues of blind person, their needs and products that seek to solve this issue. It can serve as a guide for further research and work on projects related to the effort to help the visually handicapped.
40
13. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY
JANÍČKOVÁ, G., Prostorová orientace a samostatný pohyb lidí s vážně postiženým zrakem: diplomová práce. Brno: MUNI, Pedagogická fakulta, 2008. 81 s. Vedoucí diplomové práce Hamadová, P.
SCHINDLEROVÁ, Olga. Na ruce si nevidím : praktické dovednosti pro život se zrakovým postižením. Olga Schindlerová. 1. vyd. Praha : Okamžik, 2007. 230 s, il. ISBN 978-80-86932-10-1 (brož.).
JEBÁČKOVÁ, Jana, Kateřina ORLOVÁ, Dušan ZBAVITEL, Kateřina KLÁPŠŤOVÁ, Jana JIROUŠKOVÁ, Monika BAĎUROVÁ, Pavel VEREŠ, Karel JANÍČEK a Mojmír ŠLACHTA. Člověk: [obrazová encyklopedie lidstva]. V Praze: Knižní klub, 2005, 512 s. ISBN 80-242-1455-5.
VOLNÁ, ZUZANA, Zuzana. Integrace handicapovaných do společnosti. Zlín, 201007-13T15:54:01Z. Dostupné z: http://hdl.handle.net/10563/1062. Bakalářské práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce Novotný, Ivo.
MICHÁLEK, Miroslav, Petr VOJTÍŠEK a Jana VONDRÁČKOVÁ. Váš nevidomý pacient. 1. vyd. Praha: Okamžik, 2010, 59 s. ISBN 978-80-86932-26-2 (BROž.).
ČÁLEK, O., CERHA, J., HOLUBÁŘ, Z.: Vývoj osobnosti zrakově těžce postižených, Praha: Achát, 1992. 244 s.
JESENSKÝ, J.: Andragogika a gerontagogika handicapovaných, 1. vyd. Praha: Karolinum, 2000. 354 s. ISBN 80-7184-823-9
JESENSKÝ, J.: Kontrapunkty integrace zdravotně postižených, 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. 175 s. ISBN 80-7184-030-0 41
JESENSKÝ, J.: Rehabilitace zrakově postižených v Evropě: sborník materiálů Evropské konference Praha 1990, Praha: Federace zdravotně postižených, 1990. 178 s.
JESENSKÝ, J.: Tyflologické minimum a základy komplexního zabezpečení zrakově postižených, 1. vyd. Praha: Horizont, 1988. 208 s.
JESENSKÝ, J.: Zdravotně postižení – programy pro 21. století, 1. vyd. Hradec Králové: Gaudeamus, 2003. 441 s. ISBN 80-7041-234-8
KEBLOVÁ, A.: Čich a chuť u zrakově postižených, 1. vyd. Praha: Septima, 1999. 30 s. ISBN: 80-7216-081-8.
KEBLOVÁ, A.: Hmat u zrakově postižených, 1. vyd. Praha: Septima, 1999. 40 s. ISBN: 80-7216-085-0.
KEBLOVÁ, A.: Sluchové vnímání u zrakově postižených, 1. vyd. Praha: Septima, 1999. 30 s. ISBN: 80-7216-080-X.
LITVAK, A. G.: Nástin psychologie nevidomých a slabozrakých, přel. Ludmila Mertlová. 1. vyd. Praha: SPN, 1979. 170 s.
WIENER, P.: Prostorová orientace zrakově postižených, 3. upr. vyd. Praha: Institut rehabilitace zrakově postižených UK FHS, 2006. 168 s. ISBN: 80-239-6775-4
Internetové zdroje Http://dotekomanie.blog.mobilmania.cz [online]. 7. 6. 2010 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z:
http://dotekomanie.blog.mobilmania.cz/2010/06/na-vi-%E2%80%93-navigacni-
system-pro-nevidome/
42
RŮŽIČKA, Jan. Sluch.cz. Http://www.ruzickajan.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.ruzickajan.cz/referaty/sluch.htm
World Health Organization. WHO. Http://www.euro.who.int [online]. 07-03-2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.euro.who.int/en/what-we-do/health-topics/healthdeterminants/gender/policy/classification-framework-for-gender-responsiveness-ofpolicies-and-programmes
Oční
optika
Šrot.
[online].
[cit.
2012-04-05].
Dostupné
z:
http://www.optiksrott.eu/?oko_stavba
WONG, George. Thimble concept finger glove works with phone to help blind people in their daily lives. In: Uberphones.com[online]. 12/22/2010 03:34 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.uberphones.com/2010/12/thimble-concept-finger-glove-workswith-phone-to-help-blind-people-in-their-daily-lives/
HODSON,
Steven.
Letting
the
blind
see
with
haptic
feedback
shoes.
In: Winextra.com [online]. December 02, 2011 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://www.winextra.com/science/letting-the-blind-see-with-haptic-feedback-shoesvideo/
KUMARCHAUHAN, NARESH. Embossing Braille printer recognizes things for the visually impaired. In: Design
Buzz[online].
21.8.2009
[cit.
2012-04-14].
Dostupné
z:
http://www.designbuzz.com/entry/embossing-braille-printer-recognizes-things-for-the-visually-impaired/
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/veverka-zdenek
43
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/rapant-petr
Varné desky. AEG. Aeg-electrolux [online]. 2006 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.aegelectrolux.cz/Products/Va%C5%99en%C3%AD/Varn%C3%A9_desky?tab=1
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/malatova-monika
1 Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/votemka-antonin
BEZEDNÁ, A. Furniture. Moderní byt [online]. 07.04.2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z:
http://www.modernibyt.cz/rubriky/furniture/co-je-muzou-designera-jaroslava-
vetvicky_313.html
Rocking
Student
Businessweek [online].
Design
Projects.
29.7.2009
17:00
In: [cit.
WALTERS,
Helen. Bloomberg
2012-05-05].
Dostupné
z:
http://images.businessweek.com/ss/09/07/0729_IDEA_awards_students/9.htm
Design do tmy. Design Cabinet CZ [online]. 2005 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z: http://www.designcabinet.cz/doporucujeme/damova-lenka
WONG, George. Thimble concept finger glove works with phone to help blind people in their daily lives. In: Uberphones.com[online]. 12/22/2010 03:34 [cit. 2012-04-05].
44
Dostupné z: http://www.uberphones.com/2010/12/thimble-concept-finger-glove-workswith-phone-to-help-blind-people-in-their-daily-lives/
PROŠEK, P. Přenosná tiskárna pro nevidomé - Embossing Braille Printer. In: VTM [online].
13.1.2010
[cit.
2012-04-14].
Dostupné
z:
http://vtm.zive.cz/clanek/prenosna-tiskarna-pro-nevidome-embossing-braille-printer
KUMARCHAUHAN, NARESH. Embossing Braille printer recognizes things for the visually impaired. In: Design Buzz[online]. 21.8.2009 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.designbuzz.com/entry/embossing-braille-printer-recognizes-things-for-thevisually-impaired/
SETH, Radhika. Book Reading Made Haptic And Easy For The Blind. In: Yanko Design [online].
12.6.2010
[cit.
2012-04-14].
Dostupné
z:
http://www.yankodesign.com/2010/12/06/book-reading-made-haptic-and-easy-for-theblind/
HIDE, Jackie. Kapesní čtečka knih pro nevidomé. In: Reporti [online]. 7.12.2010 [cit. 2012-04-14].
Dostupné
z:
http://reporti.net/technology/kapesni-ctecka-knih-pro-
nevidome MÍKOVEC, Zdeněk a Jan VYSTRČIL. NaviTerier: navigační systém v budovách pro zrakově postižené. In: Http://ulab.cz[online]. 2007 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://ulab.cz/naviterier/index.php?lgch=cs http://www.videni.cz/nemoci-oci/choroby/10-choroby-oka http://www.nevidomimezinami.cz/main/nevidomimezinami/Texty/Ruzne/Chcete_vic/K rhutova.wiki http://www.dinasys.cz
45
14. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. č. 30: Orientační systém pro nevidomé do veřejných budov (obr. od Petr Filgas)
46
15. SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 Stavba oka ........................................................................................................12 Obr. č. 2 Stavba ucha ......................................................................................................14 Obr. č. 3 Systém pro prostorou orientaci Na:vi...............................................................18 Obr. č.4 Systém pro prostorou orientaci Na:vi................................................................18 Obr. č.5 Haptické boty ....................................................................................................19 Obr. č.6 Supersonická hůl na zápěstí pro nevidomé .......................................................20 Obr. č.7 Supersonická hůl na zápěstí pro nevidomé........................................................20 Obr. č.8 Žehlička pro nevidomé......................................................................................21 Obr. č.9 Žehlička pro nevidomé......................................................................................21 Obr. č.10 Žehlička pro nevidomé....................................................................................22 Obr. č.11 Varná indukční deska pro nevidomé...............................................................23 Obr. č.12 Varrná konvice................................................................................................23 Obr. č.13 Kořenky Spicetrio............................................................................................24 Obr. č.14 Koncepce hrnku Bell.......................................................................................25 Obr. č.15 Tyflo talíře.......................................................................................................26 Obr. č.16 Hhmatový produkt The Thimble.....................................................................27 Obr. č.17 Hhmatový produkt The Thimble.....................................................................27 Obr. č.18 Embossing Braille Printer................................................................................27 Obr. č.19 Embossing Braille Printer................................................................................27 Obr. č.20 Haptic Braille...................................................................................................28 Obr. č.21 Haptic Braille...................................................................................................28 Obr. č.22 Naváděcí orientační systém pobočky České spořitelny v Pardubicích ..........33 Obr. č.23 Naváděcí orientační systém pobočky České spořitelny v Pardubicích..........33 Obr. č.24 Informační sloupek .........................................................................................34 Obr. č.25 Informační sluchátko k systému......................................................................34 Obr. č.26 Haptické označení zábradlí..............................................................................34
47
Obr. č.27 Akustický hlásič..............................................................................................34 Obr. č.28 Haptické označení zábradlí..............................................................................35 Obr. č.29 Umělé vodící linie...........................................................................................35 Obr. č.30 Orientační systém pro nevidomé do veřejných budov....................................42
48
