Desatero prevence vzniků závislostí. aneb NE! Řekni drogám

Desatero prevence vzniků závislostí aneb

Řekni drogám

NE!

Tato publikace vznikla za laskavého přispění Všeobecné zdravotní pojišťovny

Tato publikace vznikla za laskavého přispění Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky

O OBSAH Obsah Gambling – patologické hráčství Drogy Prevence Seznam institucí v drogové oblasti Alkoholické poradny a jiná zařízení Webové stránky Komunity Ambulantní postpéče

5 10 12 20 23 24 25 26

Desatero prevence vzniků závislostí aneb Drogový problém – jak ho poznat, co si počít, ale hlavně – jak mu předejít

Gambling G ambling – patologické patologické hráčství hráčství Patologické hráčství není v naší společnosti nic nového. Všichni známe historky o předcích, kteří „prohráli v kartách mlýn“, kteří v zoufalství z dluhů zpronevěřili majetek zaměstnavatele, zruinovali rodinu či nakonec, nevěda kudy kam, spáchali sebevraždu. Problém současné doby spočívá v tom, že se zásadně změnily podmínky, které vznik patologického hráčství umožňují. Už zde nejsou jen pokoutní hazardní společenství či kasina s omezeným přístupem, ale objevily se způsoby, jak tyto rizikové aktivity „dopřát“ široké veřejnosti, a to i mládeži a nezřídka i nezletilým jedincům. V poslední době sledujeme další fázi nikdy nekončícího boje za regulaci a omezení herního prostředí. Postupně omezované výherní automaty v četných hernách nahrazují tzv. výherní terminály, jejichž zákonné provozování je daleko snažší a jejichž nebezpečnost pro potenciální patologické hráče je ještě vyšší. Nárůst počtu těchto terminálů je v roce 2009 alarmující. Kromě toho se v posledních letech objevil nový fenomén – patologické hraní počítačových a konzolových her, který má svá specifika a je často za patologické hraní na výherních automatech zaměňován.

Co je to tedy ve skutečnosti hazardní hra a patologické hráčství? Jak je rozpoznat, jak mu předcházet a jak poskytnout první pomoc a léčbu? Jako hazardní hru lze v zásadě označit jakoukoli aktivitu – ať již mechanickou (automaty, ruleta, karetní hry apod.), či elektronickou (výherní terminály, sportovní sázky všeho druhu), kde lze možnost výhry koupit. Možnost výhry, ale často právě skutečná výhra, je pak často spouštěcím mechanizmem prvních problémů. Prvek „hry“ samotné je u těchto mechanizmů zkracován na nezbytné minimum a obsah hry je často banální, protože zde není podstatou a předmětem zájmu hráče i provozovatele. U počítačových a konzolových her jde o něco trochu jiného. Zde není předmětem zájmu možnost koupit si výhru, dokonce se o výhru často vůbec nejedná. Podstatou je zde právě herní obsah, ten hráče zajímá a problém vzniká při ztrátě kontroly u hry stráveného času. Důsledkem může být v extrémních případech totální únik postiženého jedince do virtuálního světa počítačové hry, vedoucí k naprostému zanedbávání světa reálného s katastrofickými dopady na mezilidské vztahy, školu, práci atd. 5

GA GAMBLING Ve smyslu definice vlastně počítačové hry mezi hry hazardní nepatří, a přesto často vedou k podobným problémům. Není zde asi nutné podrobně popisovat potíže, se kterými se patologický hráč a posléze i jeho okolí setkává. Podle Americké psychiatrické asociace lze určit jako patologického hráče člověka, který vykazuje pět či více následujících znaků:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Blud o rychlém zbohatnutí Jestliže jste aktivní patologický hráč, nemáte šanci hrou zbohatnout. Není pro vás nic nebezpečnějšího, nežli výhra. Každá výhra totiž patologické hráčství zhoršuje. Je zhruba tím, co infekce pro otevřenou ránu. Po velkých výhrách přicházejí ještě větší prohry. Kdo se chce mít dobře, ať rozvíjí svůj talent, dovednosti a schopnosti. Ať přemýšlí o tom, čím by mohl být druhým lidem i sobě prospěšný.

Blud o zajímavosti hry

zaměstnává se hazardní hrou aby docílil žádoucího vzrušení, musí zvyšovat množství peněz do hry vložených opakovaně a neúspěšně se pokouší hazardní hru ovládnout, omezit nebo s ní přestat když se pokouší omezit hazardní hru nebo s ní přestává, cítí neklid a podrážděnost používá hazardní hru jako prostředek jak uniknout problémům či zlepšit špatnou náladu po ztrátě peněz ve hře se následujícího dne ke hře vrací, aby peníze získal zpět lže příbuzným či terapeutovi, aby zakryl rozsah svého zaujetí hazardní hrou kvůli hazardní hře se dopouští ilegálních činů jako podvodů, krádeží či zpronevěry ohrozil nebo ztratil kvůli hazardní hře důležité vztahy, zaměstnání, vzdělání nebo kariéru spoléhá na druhé, aby mu poskytovali finanční prostředky a mírnili tak zoufalou finanční situaci, do které se kvůli hazardní hře dostal

Označovat počínání patologického hráče za zábavu je naprostý omyl a nepochopení. Je to tvrdá, nevděčná, nesmyslná, namáhavá a jednotvárná práce, kterou hráč lopotně a bez odměny naplňuje často více než jeden pracovní úvazek. Kdo chce žít skutečně zajímavě, měl by mít kvalitní zájmy a záliby, zajímat se o kulturu, setkávat se s lidmi, od nichž se může něčemu naučit.

Blud spořitelny Nebezpečný je blud o tom, že by patologický hráč mohl někdy vyhrát nazpět ztracené peníze. Vlastně si tak plete hernu, kde jeho peníze nenávratně zmizely, a pobočku spořitelny, kde by si je mohl vyzvednout, kdyby je tam ovšem uložil. I kdyby někdo trochu peněz nazpět vyhrál, víme, že by se tím jen posílilo patologické hráčství. Náhodná výhra by připravila půdu pro další prohry a další zbytečné utrpení. Tento blud vyléčíte tak, že prohraným penězům teskně zamáváte a uvědomíte si, že už je nikdy neuvidíte.

Blud o úniku a odreagování Podle prim. MUDr. Karla Nešpora,CSc., známého odborníka na léčbu patologického hráčství, existuje celá řada tzv. hráčských bludů, které velmi výstižně vykreslují podstatu celého problému a gambling provázejí. Jsou to například:

6

Podle tohoto bludu se dá hazardní hrou uniknout před neřešenými osobními, rodinnými, citovými nebo pracovními problémy. Samozřejmě nedá. 7

GA GAMBLING Neřešený problém v době hraní nemizí, ale většinou narůstá a hra k tomu přispívá. Probuzení ze světa fantazií přijde dříve nebo později tak jako tak. Ovšem čím dále do fantazií člověk zabředl, tím bolestnější je návrat do skutečnosti. Probuďte se raději hned teď.

Blud o vlastní genialitě Patologických hráčů v obtížné životní situaci, kteří si dlouho mysleli, že objevili „systém“, jak obelstít automat nebo ruletu, jsme už viděli více než dost. Byli mezi nimi lidé dojemně prostí, ale i třeba vysokoškolský učitel matematiky. Čím dříve na tento nebezpečný blud zapomenete, tím lépe pro vás.

Blud o tom, že já to mám přece pod kontrolou Takový člověk mylně předpokládá, že on se přece patologickým hráčem stát nemůže. Úzce souvisí s předchozím bludem. Řada lidí se považuje za „silné jedince,“ kteří „do toho nikdy nespadnou.“ Hazardní hra, podobně jako návykové látky, je nebezpečná právě proto, že ji lidé podceňují. A patologické hráčství často vzniká nepozorovaně právě u lidí, kteří si myslí, že jim se to nemůže stát.

Blud o tom, že se nikdo nic nedozví Patologický hráč, který v hazardní hře pokračuje a jehož problémy narůstají, nemůže svůj problém tajit do nekonečna. Lépe, nežli uvažovat o způsobech, jak problém zakrývat, je uvažovat o tom, jak ho překonat.

hráč nakoupí dárky pro rodinu, je neuvěřitelně naivní. Přesto se s ní opakovaně setkáváme. Jestliže chcete svými penězi přispět na luxusní automobil nebo dovolenou v cizině pro majitele herny, prosím. Pro vaše peníze by se ale snad našlo i nějaké lepší použití.

Blud o výhře Přestanu s tím, až vyhraju hodně peněz. Bažení po hazardní hře zvyšuje nejvíc právě výhra. Velká výhra by znamenala ještě větší prohry.

Blud o odpovědném hráči Při hazardní hře jsem se snažil starat o rodinu. Ale rodina trpěla nejen finančně, ale i nedostatkem času, nervozitou, podrážděností, nespolehlivostí a lhaním.

Blud o nóbl společnosti Při hazardní hře se dostanu do vznešené společnosti. Při dostatečné vytrvalosti v hazardní hře se lze dostat do společnosti osob ve výkonu trestu.

Blud o kamarádovi Automat mi dělá společnost, bliká, někdy i mluví. Hazardní hry vedou k samotě, vzdalování se přátelům i rodině a k opuštěnosti.

Blud o nedokončenosti Pocit nedokončenosti, rozdělané práce, kterou je třeba dokončit a uzavřít výhrou. Tento pocit hazardní hra nezmírní, ale prohloubí.

Blud o účelu peněz Tento blud říká, že peníze slouží hlavně k hazardní hře. Ve skutečnosti mají peníze sloužit k přiměřené péči o sebe, rodinu atd.

Blud o dluzích Někteří patologičtí hráči si myslí: „Můj problém jsou dluhy, kdybych je neměl, je všechno v pořádku.“ Ve skutečnosti je problémem patologické hráčství, finanční situaci může dlouhodobě zlepšit jedině zvládnutí návykového problému.

Blud o tom, že když člověk vyhrál jednou, musí vyhrát pokaždé Jak už víme, výhra je pro patologického hráče tím největším nebezpečím. Působí na něj stejně jako na hlodavce kus sýra v pasti na myši. To, že člověk jednou vyhraje, není důvodem k dalším výhrám, ale k dalším prohrám.

Blud o štědrých automatech a laskavé štěstěně Představa o automatech, které rozdávají na potkání peníze, za něž pak patologický 8

9

DR DROGY V tomto smyslu jsou problémy vzniklé v souvislosti s hazardními hrami velmi podobné problémům vznikajícím v souvislosti s alkoholem či drogami a platí pro ně i podobné způsoby řešení. Patologické hráčství lze léčit, ale lépe je mu prevencí předcházet – tedy nic nového.

Většina odborných pracovišť, která se zabývají léčbou závislostí na alkoholu či drogách se věnuje i léčbě gamblingu. Pokud tedy problém vznikne, je třeba včas situaci konzultovat s odborníkem, který navrhne vhodný terapeutický postup. Není nač čekat, problém se sám od sebe většinou nevyřeší. Jednoho dne se to může stát. Nikomu bych to nepřál, ale drogy se prostě staly součástí našeho života stejně jako zvyšující se kriminalita, dopravní kolapsy či všudypřítomná, vlezlá reklama. Jestliže zařadíme mezi tzv. nelegální drogy marihuanu – a to musíme, protože konopí je na seznamu zakázaných návykových látek – pak je třeba si přiznat, že drogy jsou mezi současnou mládeží poměrně rozšířené a dosti často široce tolerované. To není dobře, ale taková je realita.

Je třeba si všímat všeho. Nelze hned zpočátku očekávat nález drog (i když ani tuto situaci nelze zcela vyloučit) či pomůcek k jejich užívání, protože zejména zpočátku si experimentující jedinci dávají dobrý pozor a obratně se vyhýbají prozrazení. Jinak řečeno - pokud se podobné propriety objeví, nejde již velmi pravděpodobně o počáteční stadium problému, ale celá věc se táhne delší dobu, jistě řadu měsíců. Počáteční příznaky nemusí s drogami přímo souviset. Často zde nacházíme změnu původních zájmů, náhlé odmítání dříve vítaných aktivit, lhostejnost či obecný, dříve nepřítomný negativismus. Jindy naopak vypjaté protidrogové postoje mohou být maskovacím manévrem. Můžeme nalézt náhlé změny nálad – ale nemusíme. Nápadné je opakované náhlé a neodůvodněné veselí, stejně jako déletrvající stavy skleslosti a únavy. Podezřelá bývá také náhlá denní spavost a nápadné hubnutí. Obdobné příznaky mohou také doprovázet dospívání či být projevem některého somatického onemocnění, na to je také dobré nezapomínat. První problémy s heroinem se v rodině často projevují ztrátami peněz či dobře prodejných drobností. Zmizení všech osobních cenných věcí včetně šatstva sice dítě často přesvědčivě vysvětluje, ale důvod bývá nezřídka prozaický – nevybíravá snaha potlačit stále tíživější tělesné abstinenční příznaky koupí další dávky pouličního opiátu. Pokud najdeme u potomka stopy po vpichu injekční stříkačkou, není o čem dále hovořit – drogový problém nastal.

Tolerance vůči některým drogám je často tak vysoká, že za drogy ani považovány nejsou – nebo jsou jejich rizika různými způsoby snižována či zamlčována. Experimentování s různými psychotropními látkami není dnes zkrátka nic výjimečného. Stane se ale, a ne zřídka, že experiment po určité době přeroste v problém, a zde je pak již jen krok ke vzniku skutečné drogové závislosti se všemi příslušnými důsledky.

Jak tedy fázi ohrožení poznat? Jak zjistit skutečnost, že naše dítě experimentuje nebo již bere drogy, ale hlavně – jak této skutečnosti předejít? Je třeba říci rovnou, že neexistuje žádný stoprocentně zaručený postup v jakémkoli směru. Pokud jde o experimenty, můžeme často nalézt jen celou řadu více či méně nápadných projevů, které jako kamínky v mozaice mohou teprve správnou kombinací složit celkový obraz. 10

11

PR PREVENCE Drogový problém I. Prevence Jak ho poznat, co si počít, ale hlavně – jak mu předejít 1. Co si počít? Jak takovou situaci řešit? Je třeba si uvědomit, že daný problém s vysokou pravděpodobností nevznikl včera a konkrétní situaci nebude možné vyřešit během několika dnů. Takže nespěchat. Neukvapovat se, nepropadat panice. Sehnat si nejprve co nejvíce informací, a teprve potom jednat. Je dobře vědět, že stejně tak jako pomoci je možné neuváženým jednáním celou situaci dále zhoršit. Doporučuji vyhledat zařízení, které v dané oblasti profesionálně pracuje a poskytuje konzultace, třeba i po telefonu či internetu. Zde je možné získat nezaujaté hodnocení závažnosti konkrétní situace a postupy, které mohou pozitivně zapůsobit. Stejně tak je možné (a neméně stejně důležité) se zde dozvědět, co nefunguje. Jestliže ale konečně zvolíme nějaký způsob řešení drogového problému v rodině, je nutná důslednost a pevnost určeného postupu. Dá se říci, že vždy existuje cesta, která vede alespoň ke zlepšení stávající situace, omezení aktuálních zdravotních, sociálních a právních rizik – když už ne k okamžité nápravě. Existuje přístup, kterému bude věnována největší část této publikace, a to prostě proto, že je to postup sice ne nejsnazší, ale rozhodně nejefektivnější a nejméně bolestivý. Zároveň jde o cestu řešení, které často rodina nevěnuje žádnou nebo jen velmi malou pozornost. Vysvětlení tohoto paradoxu je jednoduché.

nemocnici a medicína by se bez nich těžko obešla. Droga – tedy látka ovlivňující psychiku – není sama o sobě zlá či nebezpečná. Nebezpečný může být způsob a okolnosti jejího zneužívání. Drogou, a to i smrtelně nebezpečnou, se může stát lecjaký lék. Koneckonců drogami (těmi legálními) jsme obklopeni na každém kroku. Již přístup a zacházení s návykovými látkami obecně (ať už jde o léky, či alkohol a cigarety) může být dobrým preventivním faktorem. Není přece nutné řešit kdejaký stres či bolest hlavy polykáním různých prášků (i když tento přístup vidíme v reklamách), stejně jako není nutné sahat v podobných situacích automaticky po „panáku“. Právě správné postupy při řešení zátěžových situací v běžném životě mohou být velmi účinnou nespecifickou protidrogovou prevencí. Nemusí zde jít jen o výskyt podobných situací přímo v rodině. Stejně důležitý je postoj rodičů vůči obdobným situacím v okolním světě – třeba na televizní obrazovce. Děti jsou k těmto přístupům velice vnímavé, a to od nejútlejšího věku. Nemá smysl hledat „optimální“ věk, kdy začít s prevencí proti drogám. Nikdy není brzy. Jde jen o to, najít vhodnou formu a obsah přiměřený věku dítěte. Velice podobně by měla působit dobrá zařízení pro předškolní věk dítěte a škola. Nebojte se v těchto zařízeních zeptat, co dělají v oblasti protidrogové prevence, jestli něco chystají, a co konkrétně. Neostýchejte se nabídnout pomoc.

2. Mluvíme-li o drogách, pak otevřeně O drogách, jejich užívání a závislosti na nich, slyšíme z médií často, ale málokdy se dozvíme něco o PROTIDROGOVÉ PREVENCI. Právě prevence je metoda, která může zafungovat překvapivě dobře, a to ve všech svých podobách. Není účelem této publikace obsáhle popisovat teorii protidrogové prevence a všechny formy jejího praktického uplatňování. Cíl je jasný. Jaké jsou hlavní body primární prevence – tedy metody, jejímž cílem je dosáhnout toho, aby mladý člověk prostě drogu nezkusil? Jak jsem již v úvodu naznačil, neexistuje žádná jediná, zázračná a stoprocentně účinná metoda. Je možné ale popsat aktivity, které mohou drogové riziko výrazně potlačit. Pokusil jsem se shrnout základní postupy do pouhých deseti bodů. Zde jsou. Není nutné si myslet, že protidrogová prevence musí být jen a jedině o drogách (jaké jsou, jak se jim vyhnout, co nám hrozí atd.). Není dobré věci zjednodušovat a generalizovat. Drogy nejsou jen zlo. Látky, které ovlivňují psychiku, slouží každý den v každé 12

Nemá smysl si něco nalhávat. Drogy jsou (a budou) všude kolem nás a našich dětí. Problém je v tom, že děti vědí často více než rodiče, a to dokonce na základě konkrétních příkladů, které vidí kolem sebe. V této fázi působí drogy spíše jako lákadlo, protože tolerance vůči nim je mezi mládeží obecně dost vysoká a odstrašujících případů je v dostupném okruhu kontaktů většinou málo. Spíše se děti setkávají se spolužáky a kamarády, od kterých slyší o různých, většinou spíše „zajímavých“ a „bezrizikových“ experimentech. Z médií naopak nepřicházejí často naivně strašící zprávy o drogách „vyvolávajících závislost po první dávce“ a podobně. Drogový problém je v médiích opakovaně zjednodušován, jednotlivé druhy drog jsou házeny „do jednoho pytle“, co se týče rizika závislosti i předávkování. Informace se soustřeďují na povrchní senzace o zadržených pašerácích a odhalených tajných laboratořích na produkci drog. To je málo. 13

PR PREVENCE I když ve věku internetu není vcelku problém obstarat si, co je potřebné, ne každý má k internetu přístup nebo příslušné vědomosti. O drogách se musí s dětmi mluvit, je třeba vzbudit zájem.

Nemá smysl poučovat, tvářit se vševědoucně či pouze strašit. Není nutné mít zásadní, hluboké znalosti drogové problematiky k tomu, abychom mohli správně zapůsobit. Důležité jsou opět spíše obecné postoje než konkrétní přesná znalost účinku té které drogy. Mluvme otevřeně a nebojme se přiznat svoji neznalost – zároveň se snahou dozvědět se víc. Dopadneme v očích dětí rozhodně lépe, než když demonstrujeme laciné mediální postoje a necháme se pak snadno zahnat „do kouta“ třeba pouhým srovnáváním rizik marihuany a alkoholu. Právě konfrontace rizik těchto dvou nejrozšířenějších drog bývá v rodinách častým tématem. Alkohol jako legální a oficiální droga světa dospělých versus marihuana jako droga kriminalizovaná, která hraje často roli symbolu vzpoury proti rodičovským autoritám i establishmentu vůbec. Problémy legalizace, dekriminalizace, rizik užívání a předávkování, zdravotního poškození – to všechno jsou běžná témata diskuzí mezi mládeží a je více než užitečné právě o těchto skutečnostech vědět, co možná nejvíce. Tyto vědomosti jsou nejlepší obranou proti tvrzením typu: „Ale vždyť marihuana je méně škodlivá než alkohol, který pijete vy, tak co!“

3. Zajímejme se o volnočasové aktivity dítěte, naslouchejme Je užitečné vědět, co dělají naše děti ve volném čase. Nejen kde jsou, ale také s kým a co se tam asi děje. Způsob trávení volného času je totiž faktorem, který často o mnohém vypovídá. Je samozřejmé, že zájmy, koníčky a aktivity se proměňují s věkem, ale je nutno si všímat náhlých změn a zlomů. Právě překvapivý náhlý a demonstrativní nezájem o původně milovaný způsob trávení volného času může (ale pozor – jen „může“) být jedním z projevů příklonu ke drogovému prostředí, resp. k lidem (spolužákům, kamarádům), kteří s drogami přinejmenším experimentují. Stejně tak je důležité si všímat, jak děti nakládají a hospodaří s penězi. Za co a kolik utrácí. Drogy stojí peníze. Náhlé změny finančního „režimu“, neodůvodněné utrácení, půjčky nebo dokonce prodávání vlastních věcí jsou jedním z velmi nápadných varovných 14

příznaků. Je nutno dětem naslouchat. Nejen tehdy, když zahájíme rozhovor, ale kdykoli. Konverzace nemusí vždycky probíhat jen prostřednictvím slov. Všímejme si postojů, hodnocení, celkové orientace. Náhlé objevení zájmu o drogovou problematiku nebo náhle vzniklé razantní odsuzování všeho „drogového“ mohou být další důležitou informací. Buďme ostražití. Všímejme si nejen našich dětí, ale i jejich spolužáků a kamarádů, jejich postojů a vzájemných vztahů. Buďme opatrní, ale na druhé straně také dostatečně tolerantní. Ne vše, co se nám nelíbí, musí být nutně rizikové či nebezpečné. Ne každý, kdo mluví tolerantně o marihuaně, ji musí kouřit, ne každý, kdo navštěvuje taneční party, musí brát nutně „extázi“ nebo „tripy“. To, že člověk bere drogy, nemá napsáno na čele. Extravagantní vzhled ještě nemusí nic znamenat. Naopak. Stává se, že ti, kteří již berou drogy déle, se snaží být spíše nenápadní a nepřitahovat pozornost okolí. Mají svých problémů dost.

4. Podporujme talent a zájem Existují zájmové aktivity a způsoby trávení volného času, které jsou nejen pro děti, ale i pro rodiče časově a často i finančně velmi náročné. Pokud ale dítě projevuje zájem a talent, nejlepší preventivní investice. Je totiž šance – pokud se dítě „chytne“ a vydrží – že se dostane do prostředí s vlastní hodnotovou stupnicí a orientací. Příkladem může být jakákoli parta soustředěná kolem sportovního odvětví – ale zrovna tak kolem hudby, výtvarné činnosti, sběratelství, modelářství apod. Není podstatné, o co jde, a není také podstatné, jestli se nám, dospělým, zrovna tenhle způsob trávení volného času zdá ideální. Je daleko důležitější, jak semknutá je „parta“ kolem daného zájmu, co pro něj dokáže udělat a obětovat. Prostě jak si cení hodnot, které právě ten či onen sport či jiná aktivita poskytují. Právě zde vzniká pevně fixovaná hodnotová stupnice, která dokonce nemusí být systémem „dospělé“ společnosti. To není podstatné. Podstatná je pevnost takto vytvořených kvalit. Jinak řečeno – soudržnost „party“ a „tah“ daného tématu. Každá, byť sebemenší jiskérka talentu je hodna všemožné podpory rodičů. Podporou nemusí být jen peníze. Hodnotnější může být třeba nepředstírané vyjádření zájmu a ochota pomoci. Pevně vytvořený systém hodnot navázaný na ten či jiný způsob trávení volného času je bariérou proti drogovým problémům. Není samozřejmě zárukou stoprocentní. Jinak řečeno, nezabrání třeba experimentu s marihuanou, ale dokáže ochránit 15

PR PREVENCE proti experimentování či přímo před přechodem k „tvrdým“ drogám. Zde najednou vystupují do popředí argumenty „zda stojí za to“ nebo „co mi to může vzít“ – ovšem tyto argumenty vznikají uvnitř a nejsou výsledkem tlaku okolí. To jim dává neocenitelnou hodnotu.

5. Vychovávejme k zodpovědnosti Tato výzva zní jako fráze, a přitom jde o jeden z nejpodstatnějších preventivních faktorů. Pokusím se to vysvětlit. Právě problém se zodpovědností za vlastní chování a postupně stále vytříbenější smysl pro přenášení zodpovědnosti na okolí je jednou z hlavních charakteristik vzniku drogového problému a závislosti. Existuje dokonce model jakýchsi „drogových rodičů“ – tedy rodičů, kteří systémem výchovy jakoby přímo směřují dítě do budoucích problémů s návykovými látkami. Oproti očekávání nejde o rodiče zaneprázdněné, o tisíckrát omílaný prototyp dnešní „zaměstnané“ rodiny – ale právě naopak. Jde o rodiče pečující, přepečlivé, přestarostlivé a příliš ochranitelské. Zkratka – nic se nesmí přehánět. Právě tento způsob výchovy, který zařizuje, ochraňuje, neustále hlídá a kontroluje (to všechno s pocitem, že „dáváme všechno“), může být velice rizikový. Nedává totiž dítěti možnost sebeprosazení, vytvoření si své pozice ve světě dospělých. Právě naopak.

jednotlivé drogy vypadají, jakým způsobem se berou a co je k tomu potřeba. Výhodou je znalost často zneužívaných léků (mohou sloužit jako náhražka ilegálních drog) alespoň podle názvů. Mimochodem – znát rizika léků ovlivňujících psychiku, například na spaní a na uklidnění, je prevencí i pro dospělou populaci. Závislost na legálních drogách, v tomto případě na psychotropních lécích, je stejně devastující proces jako závislost na pouličních drogách. Rozhodně neškodí jít trochu pod povrch věcí a nespokojit se, třeba v oblasti práva, s primitivním předsudkem: „Je třeba to všechno zavřít.“ Zjednodušování nepomůže. Přitom není nic složitého seznámit se s obsahem § 187 trestního zákona, a tak se dozvědět, jaká jsou rizika spojená s výrobou, dovozem a vývozem, distribucí a držením drog pro vlastní potřebu. Tyto informace je možné získat. Existuje celá řada způsobů. I u nás vyšla řada seriozních publikací, které se drogové problematice věnují, a vycházejí další a další.

Drogová problematika je složitá. Není nutné být expertem na jednotlivá témata, ale základní znalosti mohou pomoci.

Nepřebernou studnicí informací o drogách je také internet, ale tady pozor. Internet obsahuje informace všeho druhu. Kvalitní, obsažné a přínosné – ale také celou řadu balastu a nesmyslů. Zde je nejlépe orientovat se na stránky renomovaných státních či nestátních institucí, a to jak našich, tak zahraničních. Na internetu existují i on-line poradny, které poskytnou žádané informace, a to i anonymnímu žadateli. Při každém okresním (obvodním) úřadu existuje osoba tzv. okresního protidrogového koordinátora. Právě tento člověk je školen k tomu, aby dovedl poskytnout kvalifikované informace o možnostech prevence, první pomoci, léčby a podobně. Pozor na mediální informace. Jde často o povrchní, zjednodušující, senzacechtivá sdělení – často nepřesná či zcela nepravdivá. Drogy jsou vděčné mediální téma a mnoho novinářů si nedá práci jít pod povrch věcí. Psát o drogách je jednoduché a možnosti snadných řešení se nabízejí. Drogy jsou vděčné téma i pro politiky a jejich strany. Právě na nich lze bez většího úsilí (třeba změnou zákona) předvést, jak moc záleží tomu kterému veřejnému činiteli na ochraně a bezpečí voličů. Výsledek je ale vždy stejný. Drogy na ulicích byly, jsou a budou. Tato skutečnost závisí nikoli na politických aktivitách, ale na toleranci vůči drogám mezi mládeží a na poptávce po nich. Pokud bude mládež ochotna za drogy platit, najde se za každých okolností druhá strana, která vytvoří nabídku a peníze inkasuje. Nedejme se mást.

Je dobré vědět, které drogy jsou vyráběny, prodávány a užívány v našem bezprostředním okolí. Měli bychom znát jejich základní dělení podle účinků a rizik. Je přínosem vědět, jak

Zodpovědnost je na nás samotných. Nikdo nás neochrání. Je dobré vědět, že ve školách jsou učitelé, kteří se protidrogovou prevencí zabývají. Řada z nich má skutečný zájem

Dává signál, že zodpovědnosti není třeba, protože všechno je předem zajištěno a rodiče se vždycky postarají. Při skutečném vzniku drogového problému se tyto postoje rodičů vůči dítěti dále prohlubují, a místo aby pomáhaly, situaci zhoršují, resp. neumožňují její řešení. Obranou proti budoucím problémům s návykovými látkami jsou jasně stanovené hranice zodpovědnosti, vždy uměřené věku. Tohle je tvoje věc. Za to jsi zodpovědný. Podaří se? Dobře. Nepodaří? Následuje příslušný postih. Zodpovědnost dále trvá, po neúspěchu ji nepřebírají rodiče. Je jistě velmi obtížné udržet v obdobných postupech správnou míru. Nezatěžovat málo ani příliš. Stanovit jasné limity v chování a na dodržování stanovených podmínek trvat. Jde ale o postoje, které se vyplatí.

6. Vzdělávejme se

16

17

PR PREVENCE a jejich aktivity přesahují rámec povinnosti. Je dobré vědět, kdo takto pracuje právě na „naší“ škole a jak. Poučná komunikace mezi učitelem a žáky může být také fungujícím prvkem protidrogové prevence.

Zeptejme se učitelů, navažme kontakt s rodiči ostatních dětí. Pokud se objevují varovné příznaky, nebojme se na škole vyžadovat aktivní přístup. Nabídněme pomoc. Je třeba trpělivosti, protože podobné problémy nejde vyřešit ze dne na den. Váhavost ale nepomůže.

7. Dávejme správný rodičovský příklad K tomuto bodu není vcelku co dodat. Vztahy v rodině, postoj rodičů vůči legálním drogám, tedy k alkoholu a cigaretám, je neobyčejně významný. Nemá smysl zde moralizovat. Každý si musí udělat inventuru vlastního chování. Je známou skutečností, že jedním z faktorů ovlivňujících vznik drogového problému je i dědičnost. Je statisticky prokázáno, že v rodinách, kde jeden (nebo oba) z rodičů je závislý na alkoholu, se v potomstvu toto onemocnění vyskytuje častěji. U nelegálních drog je celá situace o to složitější, že jednotlivých druhů drog je celá řada, mají různou chemickou strukturu, různé účinky i různá zdravotní rizika. Jejich studium je daleko náročnější a informací tedy méně. Lze ale uvést jednu skutečnost. Naše (často moralizující) společnost není rozhodně vůči drogám zdrženlivá. Podíváme- li se na počet konzumentů alkoholu, tedy osob, které se alkoholu zcela nezříkají, a připočteme-li k nim kuřáky tabáku, a vlastně i konzumenty kávy (též lehká povzbuzující droga), dále pak nejrůznější uživatele léků ovlivňujících psychiku, vidíme, že zásadových, skutečných abstinentů není mnoho. Konzumace nejrůznějších psychotropních látek je jedním z fenoménů současné doby. Není se co divit. Stačí se podívat na masivní a všudypřítomnou reklamu, která tento trend podporuje. Přesto lze i z této situace vyjít se ctí. Heslem je uměřenost. Dodržování stanovených hranic. Dělejme prostě jen to, co chceme, aby dělaly naše děti. A naopak.

8. Nebojme se zasáhnout v okolí dítěte O drogách nestačí jen mluvit. Existují situace, kdy může být účinnou prevencí aktivita. Přímý zásah. Nebojme se zjistit, jaká je situace ohledně drogových problémů ve škole našeho dítěte. 18

Nepropadejme panice To, že se v okolí vašeho dítěte objevily drogy, ještě nemusí nic znamenat. Situaci ale rozhodně nelze podceňovat. Právě v tomto okamžiku je čas získat všechny dostupné informace, a pak jednat.

9. Buďme realističtí Drogy jsou součástí naší společnosti. Drogové problémy vznikají, a ne vždy mají řešení. VŽDY lze ale nalézt postup, který může situaci alespoň zlepšit. Některé problémy prostě v daném okamžiku řešitelné nejsou. To ale ještě neznamená, že nejsou řešitelné vůbec. Jinak řečeno – to, že člověk říká, že je v pohodě, má drogy pod kontrolou a může přestat, kdy chce, ještě neznamená, že tomu tak bude trvale. V tomto okamžiku je pravděpodobnost dosažení abstinence léčbou jen velmi malá. Pozor! Pravděpodobnost dosáhnout téhož represí je prakticky nulová. To ale ještě neznamená, že se nedá nic dělat, že se nedá pomoci, že nelze učinit takové kroky, které pomohou přežít do doby, kdy se postoj ke drogám u dotyčné osoby změní. I to znamená moc. Průběžné aktivity zlepšující situaci bývají ale náročné a pro rodinu často těžko pochopitelné. Často je žádáno, aby rodiče postupovali zcela jinak, než byli zvyklí. Je zde v drtivé většině případů zapotřebí odborné pomoci. Je třeba navázat kontakt s terapeutickým zařízením, a to co nejdříve. Navržené kroky je potřeba si dobře promyslet, a pak postupovat důsledně. Realistický přístup k drogové problematice je nutností. Jen zde vidíme výsledky. Moralizování, panikaření či bezhlavá represe k ničemu nevedou.

10. Prevence je kontinuální proces Jednorázové aktivity nic neřeší. Pokud se rozhodneme preventivně působit, musíme vědět, že by mělo jít o dlouhodobý proces. Nečekejme okamžité výsledky. Prevence nefunguje jako hasič požárů, ale měla by být propracovaným systémem činností, které požáru zabrání vzniknout. Pokud nezabrání, může ještě stále předcházet nejhoršímu a omezovat následky. Neexistuje žádný „nejlepší“ postup, ale pouze kombinace různých přístupů, na kterých by se měla podílet (hlavně) rodina, ale stejně tak škola a společnost jako taková. Pokud jsou preventivní aktivity prováděny důsledně a vytrvale, vyplatí se.

19

IN INSTITUCE Seznam institucí v drogové oblasti Benešov: K – centrum Benešov, Magdaléna, o.p.s. – prevence a léčba drogových závislostí Máchova 400, 256 01 Benešov tel.: 317 728 880, mobil: 775 306 838 e-mail: [email protected] Beroun: Tyrkys, Centrum prevence drogových závislostí [email protected] mobil: 724 066 489 Brno: K – centrum Drug Azyl Vídeňská 3, 639 00 Brno tel.: 543 246 524 mobil: 777 916 257 – Libor Šimků e-mail: [email protected] České Budějovice: Poradna drogových závislostí institutu pro rozvoj osobnosti o.p.s. Čechova 52, 370 01 České Budějovice mobil: 721 311 407 Děčín: K – centrum Teplická 31/45, 405 01 Děčín 4 tel.: 412 531 415 e-mail: [email protected] Frýdek Místek: RENARKON o.p.s, konktaktní centrum Frýdek-Místek, Pionýrů 1757, 738 01 Frýdek-Místek tel: 558 628 444 Havířov: Centrum drogové prevence, Hřbitovní 12, 736 01 Havířov, tel: 596 884 854 e-mail: [email protected] 20

Hranice: Centrum Kappa Skalní 1059, 753 01 Hranice tel.: 581 607 022, mobil: 605 211 218 www.kappa-help.cz e-mail: [email protected] Chomutov: K - centrum Hálkova 224, 430 00 Chomutov tel.: 474 652 030 – harm reduction, poradenství, soc. a hyg. servis web: www.os-svetlo.net e-mail: [email protected], [email protected] Kadaň: K – centrum Klášterecká 1720, 432 01 Kadaň tel.: 474 335 347, mobil: 603 809 312 (nonstop) - harm reduction, poradenství, streetwork, soc. a hyg. servis web: www.os-svetlo.net e-mail: [email protected] Karlovy Vary: K - centrum Krále Jiřího 38, 360 01 Karlovy Vary tel.: 353 222 742 mobil: 604 420 646, 773 140 022 web: www.os-svetlo.net e-mail: [email protected]

Liberec: Centrum ambulantních služeb Advaita Rumunská 14/6, 460 01 Liberec tel.: 482 750 607 web: www.advaitaliberec.cz e-mail: [email protected] Litoměřice: K – centrum (centrum prevence drogových závislostí) Lidická 57, 412 01 Litoměřice tel.: 416 737 182 mobil: 728 262 683, 606 229 979 web: www.kclitomerice.cz e-mail: [email protected] Most: Most k naději Petra Jilemnického 1929, 434 01 Most tel.: 476 102 288 web: www.mostknadeji.cz Olomouc: Oddělení Podané ruce, K-Centrum Walhalla Sokolská 48, 779 00 Olomouc tel.: 585 220 034, mobil: 774 991 625 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected]

Kladno: Centrum drogové prevence Kročehlavská 49, 272 01 Kladno tel.: 312 682 177

Olomouc: P-Centrum Lafayettova 9, 772 00 Olomouc tel./fax: 585 221 983 web: www.p-centrum.cz email: [email protected]

Liberec: Středisko výchovné péče Na Výšinách 451/9, 460 05 Liberec 5 tel.: 482 757 275, 482 750 807

Ostrava - Vítkovice: K-Centrum RENARKON Halasova 16

mobil: 728 145 169 web: www.svp-lbc.cz e-mail: [email protected], [email protected]

703 00 Ostrava - Vítkovice tel.: 595 627 005, mobil: 602 670 789 web: www.renarkon.cz e-mail: [email protected]

Plzeň: Centrum protidrogové prevence a terapie o.p.s - P-Centrum Plachého 6, Plzeň tel: 377220325 e-mail: prevence@cppt-cz Praha 1: Specializované ambulantní služby CADAS Spálená 12, 110 00 Praha 1 tel.: 222 924 245 web: www.sananim.cz e-mail: [email protected] Praha 1: Drop In - Centrum metadonové substituce – I. Ve Smečkách 8, 110 00 Praha 1 tel.: 224 810 197 web: www.dropin.cz e-mail: [email protected] Praha 1: Drop In Karolíny Světlé 18, 110 00 Praha 1 tel.: 222 221 124, 222 221 431 – nonstop linka pomoci mobil: 602 317 173 - PhDr. Ivan Douda 602 317 174 - MUDr. Jiří Presl web: www.dropin.cz e-mail: [email protected] Praha 2: Anima Apolinářská 4a, 128 00 Praha 2 tel.: 224 968 238, 224 968 254, 224 968 258, 224 968 239 – rodinná terapie web: www.anima-os.cz e-mail: [email protected]

21

IN INSTITUCE Praha 2: Drop In – Centrum metadonové substituce - II. Španělská 8, 110 00 Praha 2 tel.: 261 219 199 web: www.dropin.cz e-mail: [email protected]

Trutnov: Riaps Náchodská 359, 541 01 Trutnov tel.: 499 814 890 mobil: 731 441 267 web: www.riaps.cz e-mail: [email protected]

Praha 4: Eset Help Vejvanovského 1610/1, 149 00 Praha 4 – Chodov tel.: 272 940 879 – ambulance, psychoterapie web: www.esethelp.cz e-mail: [email protected]

Ústí nad Labem: K – Centrum Stará ulice č.p.1, 400 01 Ústí nad Labem tel.: 475 210 626 web: www.minimax.cz/drugout e-mail: [email protected]

Praha 7: K – Centrum Osadní 2, 170 00 Praha 7 tel.: 283 872 186 – nízkoprahové zařízení pro uživatele nealk. drog web: www.sananim.cz e-mail: [email protected] Prostějov: K – centrum Vrahovická 83, 796 01 Prostějov tel.: 582 361 401 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected] Přerov: Kappa – HELP Kosmákova 44, 750 01 Přerov tel.: 581 207 901 web: www.kappa-help.cz e-mail: [email protected]

Uherské Hradiště: K-centrum Charáč Šromova 136, 686 01 Uherské Hradiště tel.: 777 916 269 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected] Znojmo: K-centrum Netopeer Horní Česká 4, 669 02 Znojmo tel.: 515 264 996 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected] Žďár nad Sázavou: SPEKTRUM – nízkoprahové kontaktní centrum Žižkova 8, 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 556 620 098 mobil: 608 816 721 web: www.spektrum.kolping.cz e-mail: [email protected]

Alkoholické poradny a jiná zařízení Bruntál: AT ambulance Revoluční 20, 792 01 Bruntál tel.: 554 718 415 Hradec Králové: AT ambulance Hradecká 1172, 503 01 Hradec Králové tel.: 495 832 228 web.: www.lfhk.cuni.cz/psych/ Praha 1: Anonymní alkoholici Na Poříčí 16, 110 00 Praha 1 tel.: 224 818 247 mobil: 724 162 239, 603 939 486 web: www.sweb.cz/aacesko/ e-mail: [email protected] Praha 3: Protialkoholická poradna Olšanská 7, 130 00 Praha 3 tel.: 271 774 854 Praha 4: Protialkoholická poradna Rodvinovská 3, 140 00 Praha 4 tel.: 261 262 831

Šumperk: Kontaktní centrum KRÉDO Polská 1/82, 787 01 Šumperk

Praha 4: AT ambulance Vejvanovského 1610, 149 00 Praha 4 tel.: 272 922 718 mobil: 777 186 767 web: www.klinikaeset.cz e-mail: [email protected] – anonymní ambulance

tel.: 583 550 235 mobil: 774 716 020 web: www.pontis.cz e-mail: [email protected]

Praha 6: Centrum duševní pohody Modrá laguna Družicová 12, 160 00 Praha 6

22

tel.: 233 312 422 web: www.modra-laguna.cz Praha 6: Ordinace pro návykové poruchy Pod Mariánkou 12, 169 00 Praha 6 tel.: 233 351 603 Praha 6: AT poradna Socháňova 1221, 163 00 Praha 6 tel.: 235 311 791 web.: www.cszs.cz, www.atlinka.cz e-mail: [email protected] Praha 8: FN na Bulovce – Protialkoholní oddělení a záchytná stanice Budínova 2, 180 81 Praha 8 tel.: 266 084 000, 266 083 434 web: www.fnb.cz e-mail: [email protected] Praha 8: Psychiatrická lékařská ordinace U Pazderek 16/300, 181 00 Praha 8 tel.: 233 557 631

Praha 10: Centrum pro závislé Vilová 16, 100 00 Praha 10 tel.: 274 812 594 mobil: 739 066 401 Olomouc: P – centrum – AT poradna Lafayettova 9, 772 00 Olomouc tel./fax.: 585 221 983 web: www.p-centrum.cz e-mail: [email protected], [email protected]

23

IN INSTITUCE Webové stránky

Komunity

www.alkoholik.cz – informační server o alkoholismu: vznik, stadia, psychické změny, sociální komplikace, léčba alkoholismu

Terapeutická komunita: Podolánky 383, 739 12 Čeladná – Podolánky tel.: 558 684 334 mobil: 731 572 543 web: www.renarkon.cz e-mail: [email protected] Léčba drogových závislostí.

www.drogy.net – informační server o drogách www.drogy-info.cz – informační portál o ilegálních a legálních drogách www.abraka.cz – informační a poradenský server v oblasti prevence drogových závislostí www.odvykanikoureni.cz – informační server o kouření: možnost léčby, rady při odvykání, poradna lékaře www.kurakovaplice.cz – informační server kouření a zdraví: odvykání kouření, pasivní kouření, protikuřácká poradna www.antinikotin.cz – informační server antinikotinového centra www.ordinace.cz/centrum/odvykani-koureni – virtuální centrum odvykání kouření www.nekourit.cz – server protinikotinového centra

24

Terapeutická komunita Karlov: Karlov 3, 398 04 Čimelice tel.: 382 229 655, 382 229 692 web: www.sananim.cz e-mail: [email protected] Rezidenční léčba a sociální rehabilitace osob závislých na nealkoholových drogách. Terapeutická komunita Magdaléna: Včelník 1070, 252 10 Mníšek pod Brdy tel.: 318 599 125 mobil: 737 284 599 web: www.magdalena-ops.cz e-mail: [email protected] Rezidenční program pro závislé na návykových látkách starší 18 let.

Terapeutická komunita pro drogově závislé v Nové Vsi: Nová Ves 55, 463 31 Chrastava tel.: 485 146 988 web: www.advaitaliberec.cz e-mail: [email protected] Hlavním posláním terapeutické komunity je uzdravovat lidi ze závislosti. Pastor Bonus terapeutická komunita: Podlesí 20, 793 31 Světlá hora Terapeutická komunita Podcestný Mlýn: Kostelní Vydří 64, 380 00 Dačice tel.: 384 420 172 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected] Cesta Řevnice: Cesta Řevnice, Sádecká 169, 252 30, Řevnice tel.: 257 721 231 mobil: 777 738 795 e-mail: [email protected]

Terapeutická komunita Němčice: Zámek 1, 387 19 Němčice u Volyně tel.: +420 383 396 120 web: www.sananim.cz e-mail: [email protected] Dlouhodobá rezidenční léčba a sociální rehabilitace osob závislých na nealkoholových drogách.

25

IN INSTITUCE Ambulantní postpéče Brno: Doléčovací centrum Jamtana Francouzská 36, 602 00 Brno tel.: 545 246 690 web: www.podaneruce.cz e-mail: [email protected] Děčín: Děčínské doléčovací centrum Fügnerova 665/18, 405 01 Děčín tel.: 412 510 259, 412 535 533 web: www.cssdecin.cz/dcentrum e-mail: [email protected] Liberec: Advaita, o.s. Rumunská 14/6, 460 01 Liberec 1 tel.: 482 750 607 web: www.advaitaliberec.cz Mníšek pod Brdy: Následná péče CHRPA Včelník 1070, 252 10 Mníšek pod Brdy mobil: 737 284 598 - RNDr. Martin Rataj web: www.magdalena-ops.cz Chráněné bydleni a podporované zaměstnání pro absolventy residenčních protidrogových programů.

POZNÁMKY KY Praha 5: Centrum Následné péče Drop In Holečkova 33, 150 00 Praha 5 tel.: 257 326 080 web: www.dropin.cz e-mail: [email protected] Praha 7: Denní stacionář Sananim Janovského 26, 170 00 Praha 7 tel.: 220 803 130 mobil: 605 212 175 web: www.sananim.cz e-mail: [email protected] Ambulantní psychoterapeutické centrum poskytující pomoc, poradenství a léčbu lidem ohroženým důsledky užívání návykových látek. Praha 9: Doléčovací centrum Sananim Ovčí hájek 2549/64A, 158 00 Praha 13 tel.: 251 614 070, 251 614 280 web: www.sananim.cz e-mail: [email protected]

Plzeň: Program následné péče Doudlevecká 71, 301 00 Plzeň tel.: 377 321 051 web: http://www.cppt.cz email: [email protected]

26

27

Autor: MUDr. Jiří Presl Vydalo: Nakladatelství MEDEA KULTUR s. r. o.