´ UCEN ˇ ´I TECHNICKE ´ V BRNE ˇ VYSOKE BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY
ˇ YRSTV´ ´ FAKULTA STROJN´ıHO INZEN ı ´ ´ ˇ ´ USTAV FYZIKALN´ıHO INZENYRSTV´ı FACULTY OF MECHANICAL ENGINEERING INSTITUTE OF PHYSICAL ENGINEERING
ˇ´IPRAVA KOVOVYCH ´ ´ U ˚ ELEKTROCHEMICKOU PR NANODRAT DEPOZIC´I FABRICATION OF METALLIC NANOWIRES BY ELECTROCHEMICAL DEPOSITION
´ RSK ˇ A ´ PRACE ´ BAKALA BACHELOR’S THESIS
´ AUTOR PRACE
ˇ ıZEK ˇ Mgr. PETR OSTR´
AUTHOR
´ VEDOUC´I PRACE SUPERVISOR
BRNO 2008
ˇ Ing. DAVID SKODA
Abstrakt V t´eto pr´aci jsme studovali moˇznosti pˇr´ıpravy kovov´ ych nanodr´at˚ u pomoc´ı tzv. templ´atov´ ych metod. Jedn´a se o depozici struktur pˇres tvarov´e masky. Dalˇs´ı ˇc´ast´ı byl n´avrh jednoduch´e aparatury pro elektrochemickou depozici nanodr´at˚ u pˇres polykarbon´atov´e membr´any. Posledn´ı ˇc´ast´ı byl pokus o pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u pomoc´ı tlakov´e injekt´aˇze. Summary In this work we are studied possibitities of preparing of metalic nanowires by using template methods. Second part of this work was design of simple electrolytical cell for electrochemical deposition of nanostructures through polycarbonate membrane. Finally, we are tried to prepare metalic nanowires via pressure injection. Kl´ıˇ cov´ a slova elektrochemick´a depozice, tlakov´a injekt´aˇz, nanodr´aty Keywords electrochemical deposition, pressure injection, nanowires
ˇ ıZEK, ˇ OSTR´ P.Pˇr´ıprava kovov´ych nanodr´ at˚ u elektrochemickou depozic´ı. Brno: Vysok´e uˇcen´ı technick´e v Brnˇe, Fakulta strojn´ıho inˇzen´ yrstv´ı, 2008. 18 s. Vedouc´ı bakal´aˇrsk´e pr´ace Ing. ˇ David Skoda.
Prohlaˇsuji, ˇze jsem tuto pr´aci vypracoval samostatnˇe a ˇcerpal jsem z ˇr´adnˇe uveden´ ych liter´arn´ıch zdroj˚ u Mgr. Petr Ostˇr´ıˇzek
Dˇekuji... Mgr. Petr Ostˇr´ıˇzek
OBSAH
Obsah ´ 1 Uvod
2
2 Elektrochemie 2.1 Elektrochemick´a rovnov´aha . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Elektrol´ yza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
3 4 5
3 Depozice nanodr´ at˚ u 3.1 Pˇr´ıprava kovov´ ych nanodr´at˚ u . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.1.1 Pˇr´ıprava nanodr´at˚ u pomoc´ı tlakov´e injekt´aˇze . . . . . . . . . 3.1.2 Pˇr´ıprava nanodr´at˚ u elektrolytickou depozic´ı . . . . . . . . . 3.2 Pˇr´ıprava nanodr´at˚ u – reˇserˇsn´ı studie . . . . . . . . . . . . . . . . . 3.2.1 Elektrochemick´a depozice pˇres por´ezn´ı membr´anu . . . . . . 3.2.2 Elektrochemick´a depozice na hran´ach grafitov´e elektrody . . 3.2.3 Elektrochemick´a depozice bez pouˇzit´ı tvarov´ ych prekurzor˚ u. 3.2.4 Samovoln´a depozice nanodr´at˚ u pˇres por´ezn´ı membr´anu . . . 4 N´ avrh aparatury pro elektrochemickou depozici nanodr´ at˚ u
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
8 8 8 8 9 9 11 11 12 13
5 Experiment´ aln´ı pˇ r´ıprava kovov´ ych nanodr´ at˚ u 15 5.1 Pˇr´ıprava kovov´ ych nanodr´at˚ u tlakovou injekt´aˇz´ı . . . . . . . . . . . . . . . 15 6 Z´ avˇ er
17
1
´ 1. Uvod Tato pr´ace se zab´ yv´a moˇznostmi pˇr´ıpravy nanostruktur pomoc´ı tvarov´ ych masek. Tyto typy pˇr´ıprav se ˇcasto souhrnnˇe oznaˇcuj´ı jako tzv. templ´atov´e synt´ezy. D˚ uraz jsme kladli na studium pˇr´ıpravy kovov´ ych nanodr´at˚ u. Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ymi tvarov´ ymi prekurzory pro pˇr´ıpravu dr´at˚ u nanoskopick´ ych rozmˇer˚ u jsou por´ezn´ı membr´any z polykarbon´atov´eho plastu nebo anodicky upravovan´eho hlin´ıku. Zamˇeˇrili jsme se na elektrochemickou depozici nanostroktur, na z´akladn´ı aspekty, kter´e ji ovlivˇ nuj´ı a na jej´ı popis pomoc´ı jednoduch´ ych chemick´ ych a elektrochemick´ ych z´akon˚ u. D´ale jsou zde probr´any dalˇs´ı typy depozic´ı nanodr´at˚ u, jmenovitˇe tlakov´a injekt´aˇz, samovoln´e vyluˇcov´an´ı z depoziˇcn´ıch roztok˚ u a netempl´atov´a elektrolytick´a pˇr´ıprava nanodr´at˚ u pomoc´ı vhodnˇe uspoˇr´adan´eho elektrodov´eho syst´emu. V dalˇs´ı ˇc´asti t´eto pr´ace jsme se zab´ yvali moˇznostmi konstrukce jednoduch´e aparatury pro elektrodepoziˇcn´ı pˇr´ıpravy nanodr´at˚ u pˇres polykarbon´atov´e membr´any. Nam´ısto pouˇzit´ı na m´ıru vyroben´ ych d´ıl˚ u jsme se rozhodli j´ıt cestou snadno komerˇcnˇe dostupn´ ych v´ yrobk˚ u, kter´e pˇri vhodn´em uspoˇr´ad´an´ı vytvoˇr´ı kompaktn´ı elektrodepoziˇcn´ı celu. Tuto aparaturu se n´am bohuˇzel nepodaˇrilo ˇr´adnˇe otestovat. V r´amci pr´ace samotn´e jsme pro pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u pouˇzili tlakovou injekt´aˇz pˇres polykarbon´atovou membr´anu. Tato se n´am podle n´ami zjiˇstˇen´ ych v´ ysledk˚ u jevila jako u ´spˇeˇsn´a. Pro hlubˇs´ı pochopen´ı z´akonitost´ı tˇechto synt´ez je vˇsak zapotˇreb´ı jeˇstˇe dalˇs´ıho studia dan´e problematiky a to nejen elektrodepozic´ı, ale i tlakov´ ych injekt´aˇz´ı, ˇci dalˇs´ıch templ´atov´ ych metod.
2
2. ELEKTROCHEMIE
2. Elektrochemie Elektrochemie, jak s´am n´azev napov´ıd´a, je souˇc´ast chemie, kter´a pro iniciaci a pr˚ ubˇeh chemick´ ych reakc´ı (oxidac´ı a redukc´ı) vyuˇz´ıv´a elektrick´eho proudu. Oxidac´ı zde rozum´ıme reakci typu: M+ → M2+ + e− , kdeˇzto redukc´ı znaˇc´ıme dˇej opaˇcn´ y: M2+ + e− → M+ . Elektrick´ y proud zde nespoˇc´ıv´a v uspoˇr´adan´em pohybu elektron˚ u, jak je tomu v kovov´ ych vodiˇc´ıch, ale v pohybu nabit´ ych ˇc´astic (iont˚ u) v tzv. elektrolytu. Elektrolytem rozum´ıme roztok obsahuj´ıc´ı l´atky, kter´e pˇri rozpouˇstˇen´ı disociuj´ı na kationty a anionty. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt roztok kuchyˇ nsk´e soli (NaCl) ve vodˇe, kde doch´az´ı k disociaci na Na+ a Cl− ionty. Dalˇs´ı ned´ılnou souˇc´ast´ı elektrochemick´ ych syst´emu jsou elektrody, na kter´ ych (mezif´az´ı elektroda–elektrolyt) vznik´a rozd´ıl potenci´al˚ u ∆ϕ, kter´ y naz´ yv´ame elektrodov´ y potenci´al. Pˇri mˇeˇren´ı elektrodov´ ych potenci´al˚ u plat´ı, podobnˇe jako u vnitˇrn´ı energie ˇci entropie, ˇze nelze stanovit absolutn´ı hodnotu tohoto potenci´alu. Lze namˇeˇrit pouze rozd´ıl potenci´al˚ u dvou elektrod v elektrolytu, tzv. napˇet´ı galvanick´eho (elektrochemick´eho) ˇcl´anku. Aby doˇslo k sjednocen´ı mˇeˇren´ ych v´ ysledk˚ u, byla pˇrijata konvence pro urˇcen´ı napˇet´ı takov´ ychto syst´emu. M´ame-li syst´em, jehoˇz zjednoduˇsen´ y z´apis je n´asledovn´ y: M2 |El2 kEl1 |M1 , kde Mn jsou elektrody a Eln jsou elektrolyty (n=1, 2), pak pro napˇet´ı tohoto ˇcl´anku plat´ı: U = ∆ϕ1 − ∆ϕ2 ,
(2.1)
kde ∆ϕ1 pˇredstavuje poloˇcl´anek El1 | M1 a ∆ϕ2 je poloˇcl´ankem M2 | El2 . Pro stanoven´ı hodnoty potenci´alu elektrody vzhledem k druh´e (referenˇcn´ı) elektrodˇe, je nutn´e zmˇeˇrit napˇet´ı ˇcl´anku v bezproud´em stavu, ˇcili po dosaˇzen´ı elektrochemick´e rovnov´ahy. Abychom mohli urˇcit, reprodukovat a porovn´avat namˇeˇren´a napˇet´ı, byla stanovena konvence, kdy se veˇsker´e rozd´ıly potenci´al˚ u vztahuj´ı k tzv. standardn´ı vod´ıkov´e elektrodˇe (SHE). Pro tu bylo stanoveno, ˇze m´a potenci´al rovn´ y nule pˇri vˇsech teplot´ach. Standardn´ı vod´ıkov´a elektroda je elektroda z leskl´e platiny, potaˇzen´a tzv. platinovou ˇcern´ı (amorfn´ı platina elektrolyticky vylouˇcen´a z roztoku kyseliny hexafluoroplatiˇcit´e). Povrch t´eto elektrody je pˇritom sycen plynn´ ym vod´ıkem pˇri tlaku 101 kPa. Takto oˇsetˇren´a elektroda je ponoˇrena ve vodn´em roztoku, ve kter´em je aktivita vod´ıkov´ ych kationt˚ ua rovna jedn´e (i pro aktivitn´ı koeficienty plat´ı konvence). Zde se jedn´a o roztok kyseliny chlorovod´ıkov´e o koncentraci 1,18 mol dm−3 . Sch´ema t´eto elektrody s pˇr´ısluˇsnou elektrodovou reakc´ı je n´asleduj´ıc´ı: Pt|H2 (0, 101MPa), H+ (aq)(a = 1), 2H+ (aq) + 2e− H2 .
3
´ ROVNOVAHA ´ 2.1. ELEKTROCHEMICKA
2.1. Elektrochemick´ a rovnov´ aha Elektrochemick´e rovnov´ahy, stejnˇe jako chemick´e, maj´ı tzv. dynamick´ y charakter. Dynamick´a rovnov´aha nastane v momentˇe, kdy dojde k vyrovn´an´ı rychlost´ı prob´ıhaj´ıc´ıch protismˇern´ ych dˇej˚ u (oxidace a redukce). Z toho vypl´ yv´a, ˇze i bˇehem ustanoven´e rovnov´ahy st´ale prob´ıhaj´ı elektrochemick´e dˇeje obˇema smˇery, avˇsak z makroskopick´eho mˇeˇr´ıtka nepozorujeme ˇz´adn´e zmˇeny. Potenci´al, kter´ y m´a elektroda po ustanoven´ı dynamick´e rovnov´ahy, se naz´ yv´a rovnov´aˇzn´ y potenci´al. Z´avislost mezi rovnov´aˇzn´ ym potenci´alem a aktivitou l´atek pro obecnou reakci: (−s1 )S1 + (−s2 )S2 + ne− s3 S3 + s4 S4 popisuje Nernstova rovnice: E = E0 −
RT X sj ln a(Sj ), nF j
(2.2)
kde E0 je standardn´ı potenci´al (vztaˇzen´ y na standardn´ı vod´ıkovou elektrodu a jednot−1 kovou aktivitu reaktant˚ u), R=8,314 J K mol−1 je univerz´aln´ı plynov´a konstanta, T je absolutn´ı teplota, n je poˇcet elektron˚ u, kter´e se bˇehem elektrochemick´e reakce vymˇen´ı, −1 F=96 485,34 C mol je Faradayova konstanta, sj jsou stechiometrick´e koeficienty pˇr´ısluˇsn´e reakce a Sj jsou reaktanty, kter´e se dan´e elektrochemick´e reakce z´ uˇcastˇ nuj´ı. V literatuˇre b´ yv´a tato rovnice nˇekdy uv´adˇena ve tvaru [1]: E = E0 −
a(Red)c a(B)d 0.059 log , n a(Ox)a a(A)b
(2.3)
kter´ y plat´ı pro teplotu 25 ◦ C a pro poloreakci: aOx + bA cRed + dB, kde Ox a Red jsou oxidovan´a a redukovan´a forma reaguj´ıc´ı l´atky, A a B jsou obecn´e slouˇceniny, u ´ˇcastn´ıc´ı se reakce a a, b, c, d, jsou pˇr´ısluˇsn´e stechiometrick´e koeficienty. V praxi nemus´ı b´ yt snadn´e urˇcit hodnotu standardn´ıho potenci´alu, protoˇze ten se vztahuje, jak jiˇz bylo ˇreˇceno, na jednotkovou aktivitu reaktant˚ u. Aktivita jako takov´a je sv´azan´a konvencemi a nen´ı moˇzn´e ji urˇcit obecnˇe pro individu´aln´ı l´atky. Proto se nahrazuj´ı aktivity reaguj´ıc´ıch l´atek jejich koncentrac´ı, pot´e mluv´ıme o tzv. norm´aln´ım potenci´alu. Dalˇs´ım obvykl´ ym zjednoduˇsen´ım b´ yv´a pouˇzit´ı celkov´ ych koncentrac´ı. V tomto pˇr´ıpadˇe se stanoven´ y potenci´al oznaˇcuje jako form´aln´ı. Tato zjednoduˇsen´ı zp˚ usobuj´ı ztr´atu moˇznosti na zobecˇ nov´an´ı. Proto je nutn´e, pˇri uv´adˇen´ı norm´aln´ıch a form´aln´ıch potenci´al˚ u, pˇresnˇe specifikovat podm´ınky, za kter´ ych bylo dan´e mˇeˇren´ı prov´adˇeno. K vysvˇetlen´ı tˇechto zjednoduˇsen´ı postaˇc´ı n´asleduj´ıc´ı pˇr´ıklad, pˇrevzato z [1]. Mˇejme roztok slab´e jednosytn´e kyseliny HA, kter´a podl´eh´a disociaci: HA H+ + A− . Aniont t´eto kyseliny reaguje na elektrodˇe, kdeˇzto jak nedisociovan´a forma kyseliny tak i proton se elektrochemick´ ych reakc´ı ne´ uˇcastn´ı. Chceme-li zn´at standardn´ı potenci´al mus´ı− me zn´at aktivitu aniontu A . Pro stanoven´ı norm´aln´ıho potenci´alu postaˇc´ı, zn´ame–li 4
2. ELEKTROCHEMIE pˇresnou koncentraci aniontu A− (tu ˇcasto znaˇc´ıme [A− ]). V pˇr´ıpadˇe, ˇze nezn´ame disociaˇcn´ı konstantu pˇr´ısluˇsn´e kyseliny, mus´ı n´am postaˇcit znalost celkov´eho mnoˇzstv´ı kyseliny v syst´emu, z ˇcehoˇz urˇc´ıme form´aln´ı potenci´al. Mˇeˇren´ı rovnov´aˇzn´ ych napˇet´ı ˇcl´ank˚ u umoˇzn ˇuje studium prob´ıhaj´ıc´ıch reakc´ı vˇcetnˇe urˇcen´ı termodynamick´ ych funkc´ı pˇr´ısluˇsn´ ych syst´em˚ u. Rovnov´aˇzn´e napˇet´ı ˇcl´anku Ur souvis´ı se zmˇenou Gibbsovy energie ∆G podle vztahu: ∆G = −nF Ur .
(2.4)
Mˇeˇr´ıme-li rovnov´aˇzn´e potenci´aly za standardn´ıch podm´ınek T = 298, 15 K, p = 101 325 Pa, nalezneme vztah mezi zmˇenou standardn´ı Gibbsovy energie ∆G0 a rozd´ılem standardn´ıch potenci´al˚ u ∆E0 : ∆G0 = −nF ∆E0 . (2.5) Zmˇena standardn´ı Gibbsovy energie d´ale souvis´ı s rovnov´aˇznou konstantou reakce K a plat´ı pro ni: ∆G0 = −RT ln K. (2.6) Z tˇechto dvou rovnic (2.5 a 2.6) snadno dostaneme vztah mezi rozd´ılem standardn´ıch potenci´al˚ u a rovnov´aˇznou konstantou prob´ıhaj´ıc´ı reakce: ∆E0 = −
RT ln K. nF
(2.7)
2.2. Elektrol´ yza Elektrol´ yza je dˇej, pˇri kter´em doch´az´ı v ˇcl´anku k elektrodov´ ym reakc´ım - ˇcl´ankem tedy proch´az´ı elektrick´ y proud. Elektrony, kter´e ve vodiˇc´ıch zp˚ usobuj´ı tok elektrick´eho proudu, vstupuj´ı do roztoku elektrolytu katodou a anodou opˇet vystupuj´ı do uzavˇren´eho elektrick´eho okruhu. Katoda, maj´ıc´ı z´aporn´ y n´aboj, tedy zp˚ usobuje redukci l´atek pˇr´ıtomn´ ych v elektrolytu, kdeˇzto na kladn´e anodˇe doch´az´ı k oxidaci. Konvenc´ı bylo pˇrijato, ˇze katodick´ y proud je z´aporn´ y a proud anodick´ y se povaˇzuje za kladn´ y. Dˇeje prob´ıhaj´ıc´ı v galvanick´ ych ˇcl´anc´ıch se daj´ı snadno uk´azat na tzv. Daniellovˇe ˇcl´anku [1]. Jedn´a se o dva vodivˇe spojen´e poloˇcl´anky sloˇzen´e z mˇedˇen´e elektrody ponoˇren´e do roztoku mˇednat´ ych iont˚ u a zinkov´e elektrody v roztoku zineˇcnat´ ych iont˚ u. Vodiv´ ym spojem m˚ uˇze b´ yt polopropustn´a membr´ana nebo soln´ y m˚ ustek. Pro snadnˇejˇs´ı pˇredstavu zde uv´ad´ıme n´asleduj´ıc´ı sch´ema (viz obr´azek 2.1). V tomto ˇcl´anku budou prob´ıhat n´asleduj´ıc´ı redoxn´ı reakce: Zn2+ + 2e− Zn; Cu2+ + 2e− Cu;
E0 (Zn2+ /Zn) = −0, 763 V, E0 (Cu2+ /Cu) = 0, 337 V,
Sestav´ıme-li ˇcl´anek jednoduˇse bez vnˇejˇs´ıho zdroje napˇet´ı, pak pˇri stejn´e aktivitˇe zineˇcnat´ ych a mˇednat´ ych iont˚ u bude rovnov´aˇzn´e napˇet´ı ˇcl´anku (z rovnice 2.1) rovno: Ur = E0 (Cu2+ /Cu) − E0 (Zn2+ /Zn) = (0, 337 − (−0, 761)) V = 1, 1 V.
(2.8)
5
´ 2.2. ELEKTROLYZA
Obr´azek 2.1: Sch´ema Daniellova ˇcl´anku (nejsou zn´azornˇeny pˇr´ıvodn´ı vodiˇce ani dalˇs´ı zaˇr´ızen´ı). Vodiv´ y spoj poloˇcl´ank˚ u zajiˇst’uje soln´ y m˚ ustek. Kladn´e napˇet´ı ˇcl´anku znamen´a, ˇze ˇcl´anek generuje elektrickou energii, pˇriˇcemˇz doch´az´ı k spont´ann´ım poloˇcl´ankov´ ym reakc´ım: A− : Zn Zn2+ + 2e− . K+ : Cu2+ + 2e− Cu. Celkov´a ˇcl´ankov´a reakce m´a pot´e tvar: Zn + Cu2+ → Zn2+ + Cu. Pˇriloˇz´ıme–li vˇsak vnˇejˇs´ı elektrick´e napˇet´ı, kter´e budeme smˇeˇrovat proti prob´ıhaj´ıc´ımu dˇeji (z´aporn´ y p´ol zdroje pˇripoj´ıme na zinkovou elektrodu), dojde, na z´akladˇe velikosti pˇriloˇzen´eho napˇet´ı, k ovlivnˇen´ı ˇcinnosti ˇcl´anku. S rostouc´ım pˇriloˇzen´ ym napˇet´ım postupnˇe kles´a proud, prot´ekaj´ıc´ı ˇcl´ankem. Ten je nulov´ y v pˇr´ıpadˇe, ˇze dojde k vyrovn´an´ı vnˇejˇs´ıho napˇet´ı s rovnov´aˇzn´ ym napˇet´ım ˇcl´anku. Dalˇs´ım zv´ yˇsen´ım extern´ıho napˇet´ı doch´az´ı k obratu smˇeru elektrochemick´ ych reakc´ı v ˇcl´anku, doch´az´ı k elektrol´ yze, kdy se elektrick´a energie spotˇrebov´av´a na prob´ıhaj´ıc´ı redoxn´ı dˇeje. V tomto pˇr´ıpadˇe doch´az´ı k n´asleduj´ıc´ım redoxn´ım reakc´ım: A+ : Cu Cu2+ + 2e− . K− : Zn2+ + 2e− Zn. ˇ ankov´a reakce je tedy n´asleduj´ıc´ı: Cl´ Zn2+ + Cu ← Zn + Cu2+ .
Pˇri pr˚ ubˇehu redoxn´ıch reakc´ı doch´az´ı ke zmˇen´am sloˇzen´ı elektrolyt˚ u. Hmotnostn´ı bilance prob´ıhaj´ıc´ıch elektrochemick´ ych dˇej˚ u popisuj´ı Faradayovy z´akony [2]: • Hmotnost l´atky m vylouˇcen´e na elektrodˇe je pˇr´ımo u ´mˇern´a proˇsl´emu n´aboji Q, nebo-li: m = AQ = AIt, (2.9) kde A je elektrochemick´ y ekvivalent, I je proch´azej´ıc´ı proud a t je ˇcas elektrol´ yzy. 6
2. ELEKTROCHEMIE • L´atkov´a mnoˇzstv´ı vylouˇcen´a stejn´ ym n´abojem jsou si chemicky ekvivalentn´ı, ˇcili elektrochemick´ y ekvivalent A je pˇr´ımo u ´mˇern´ y mol´arn´ı hmotnosti M vylouˇcen´e l´atky: M , (2.10) A= nF kde n je poˇcet elektron˚ u vymˇenˇen´ ych“ pˇri vylouˇcen´ı jedn´e molekuly a F je Fara” dayova konstanta. Tyto dva z´akony se obvykle vyjadˇruj´ı jednou rovnic´ı ve tvaru: m=
M It . nF
(2.11)
Vlivem omezen´e rychlosti transportu elektroaktivn´ıch l´atek k elektrod´am a omezen´e rychlosti samotn´ ych redoxn´ıch dˇej˚ u doch´az´ı pˇri elektrol´ yze ke zmˇenˇe potenci´alu elektrod. Tento jev se naz´ yv´a polarizace elektrod. Dle pˇr´ıspˇevku se pak hovoˇr´ı o koncentraˇcn´ı polarizaci zp˚ usoben´e transportem l´atek k nebo od elektrody, pˇrenosov´e (aktivaˇcn´ı) polarizaci zp˚ usoben´e pˇrenosem n´aboje a ohmick´e polarizaci zp˚ usoben´e poklesem napˇet´ı na ˇcl´anku vlivem pr˚ uchodu elektrick´eho proudu. Pro eliminaci nˇekter´ ych aspekt˚ u nerovnov´aˇzn´e elektrochemie se zav´ad´ı r˚ uzn´a zjednoduˇsen´ı. Vzhledem ke skuteˇcnosti, ˇze mnoˇzstv´ı transportovan´ ych l´atek, kter´e zodpov´ıd´a za v´ yslednou hodnotu proudu I, z´avis´ı na velikosti elektrod, zav´ad´ı se tzv. proudov´a hustota j, definovan´a vztahem: j=
I , S
(2.12)
kde S je plocha elektrody. Pro omezen´ı polarizace referenˇcn´ı elektrody, pomoc´ı kter´e vztahujeme namˇeˇren´e hodnoty pouze na jednu pracovn´ı elektrodu, se vyuˇz´ıvaj´ı dvˇe metody – elektrody s velk´ ym povrchem (mal´a proudov´a hustota, a proto i mal´ y stupeˇ n polarizace), ty pot´e naz´ yv´ame nepolarizovateln´e; tˇr´ıelektrodov´e zapojen´ı, kde referenˇcn´ı elektroda nen´ı souˇc´ast´ı proudov´eho okruhu, a proto se potenci´al pracovn´ı elektrody mˇeˇr´ı proti referenˇcn´ı za bezproud´eho stavu. V pˇr´ıpadˇe, ˇze na pracovn´ı elektrodˇe doch´az´ı pouze k jedn´e elektrodov´e reakci, hovoˇr´ıme pot´e nam´ısto o polarizaci o pˇrepˇet´ı η.
7
3. Depozice nanodr´ at˚ u V n´asleduj´ıc´ım textu pˇribl´ıˇz´ıme pˇr´ıpravu kovov´ ych nanodr´at˚ u pomoc´ı techniky tlakov´eho n´astˇriku (pressure injection) a elektrolytick´eho vyluˇcov´an´ı kovu pˇres por´ezn´ı masku. Tyto zp˚ usoby pˇr´ıpravy, kdy se pouˇz´ıv´a tvarov´eho prekurzoru, se souhrnnˇe oznaˇcuj´ı jako synt´ezy do ˇsablon (template synthesis). D´ale zde provedeme rozbor jiˇz publikovan´ ych moˇznost´ı pˇr´ıpravy nanodr´at˚ u.
3.1. Pˇ r´ıprava kovov´ ych nanodr´ at˚ u Obecnˇe lze ˇr´ıci, ˇze tato pˇr´ıprava kovov´ ych nanodr´at˚ u m´a vˇzdy jeden spoleˇcn´ y aspekt. ’ At uˇz k vyluˇcov´an´ı kovu doch´az´ı samovolnˇe, pod tlakem nebo vlivem elektrolytick´eho p˚ usoben´ı vnˇejˇs´ıho elektrick´eho pole, vˇzdy se takto dˇeje v por´ezn´ı masce – v naˇsem pˇr´ıpadˇe membr´anˇe. Na z´akladˇe morfologie membr´any pot´e maj´ı z´ıskan´e struktury patˇriˇcn´ y tvar odvozen´ y od tvaru p´or˚ u membr´any. Obvykl´ ymi materi´aly, kter´e tvoˇr´ı tvarov´e prekurzory pro dr´aty, je hlin´ık a polykarbon´atov´ y plast.
3.1.1. Pˇ r´ıprava nanodr´ at˚ u pomoc´ı tlakov´ e injekt´ aˇ ze Technika tlakov´e injekt´aˇze obvykle vede ke vzniku monokrystalick´ ych dr´at˚ u pˇripravovan´ ych kov˚ u [3]. Tento zp˚ usob pˇr´ıpravy struktur je zaloˇzen na vtlaˇcov´an´ı tekut´eho materi´alu do p´or˚ u membr´any. Neˇz vˇsak dojde k samotn´e injekt´aˇzi materi´alu do masky, je nutn´e ji d˚ ukladnˇe oˇcistit a zaˇr´ıdit desorbci plyn˚ u z jej´ıch p´or˚ u. Syst´em pro pˇr´ıpravu nanovl´aken sest´av´a z tlakov´e n´adoby, ve kter´e je um´ıstˇena maska spoleˇcnˇe s pˇr´ısluˇsn´ ym kovem, ze kter´eho se budou tvoˇrit nanodr´aty. Tento syst´em se po d˚ ukladn´em odplynˇen´ı zahˇreje na teplotu, pˇri kter´e kov na pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u roztaje a pokryje povrch masky. Po rozt´at´ı materi´alu je aparatura natlakov´ana inertn´ım plynem, coˇz vede k vtlaˇcen´ı taveniny do p´or˚ u membr´any. N´aslednˇe je cel´ y syst´em ochlazen, coˇz pˇri vhodnˇe zvolen´ ych podm´ınk´ach vede ke vzniku monokrystalick´ ych nanovl´aken.
3.1.2. Pˇ r´ıprava nanodr´ at˚ u elektrolytickou depozic´ı Elektrochemick´a depozice, na rozd´ıl od metody tlakov´eho vstˇrikov´an´ı, aˇz na v´ yjimky vede ke vzniku polykrystalick´ ych nanovl´aken [3]. Jak jiˇz bylo ˇreˇceno dˇr´ıve, jsou nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ymi materi´aly tvarov´ ych prekurzor˚ u por´ezn´ı hlin´ık a polykarbon´at. V pˇr´ıpadˇe elektrochemick´eho vyluˇcov´an´ı kov˚ u pˇres hlin´ıkovou membr´anu odpadaj´ı starosti s pˇriveden´ım vnˇejˇs´ıho elektrick´eho pole na jednu stranu membr´any. Pˇri pouˇzit´ı polykarbon´atu nebo jin´ ych nevodiv´ ych materi´al˚ u mus´ıme jednu stranu masky upravit pro veden´ı elektrick´eho proudu. Nejˇcastˇeji se pouˇz´ıv´a napraˇsov´an´ı vrstvy zlata, stˇr´ıbra nebo mˇedi na spodn´ı stranu membr´any. M´ame-li pˇripravenou membr´anu k pouˇzit´ı, je postup pomˇernˇe jednoduch´ y – masku um´ıst´ıme do roztoku elektrolytu, kter´ y obsahuje ty ionty kovu, ze kter´eho chceme nanodr´aty vytv´aˇret. Jako pracovn´ı elektrolyty se pouˇz´ıvaji soli anorganick´ ych kyselin. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech se do reakˇcn´ıho syst´emu d´ale pˇrid´avaj´ı i dalˇs´ı slouˇceniny slouˇz´ıc´ı vˇetˇsinou ku ´pravˇe pH roztoku. Pot´e, co dojde k navzl´ın´an´ı“ elektrolytu do p´or˚ u, m˚ uˇzeme pˇripojit ” 8
´ U ˚ 3. DEPOZICE NANODRAT vnˇejˇs´ı elektrick´e pole, kter´e pˇri spr´avn´e hodnotˇe nastaven´eho potenci´alu zp˚ usob´ı elektrolytick´e vylouˇcen´ı pˇr´ısluˇsn´eho kovu v p´orech masky. Po vylouˇcen´ı kovu zb´ yv´a uˇz jen rozpustit danou membr´anu vhodn´ ym ˇcinidlem, kter´e nepoˇskod´ı vznikl´e nanodr´aty. Pro odstraˇ nov´an´ı tvarov´e masky se v pˇr´ıpadˇe hlin´ıku nejˇcastˇeji pouˇz´ıv´a hydroxid sodn´ y, se kter´ ym kovov´ y hlin´ık tvoˇr´ı tetrahydroxohlinitan sodn´ y, v pˇr´ıpadˇe pouˇzit´ı polykarbon´atov´ ych membr´an staˇc´ı tuto membr´anu rozpustit ve vhodn´em organick´em rozpouˇstˇedle, napˇr. v chloroformu. Po rozpuˇstˇen´ı masky jiˇz zb´ yv´a jen oddˇelit vznikl´e dr´aty od napaˇren´e vodiv´e vrstvy. Zp˚ usob oddˇelen´ı z´avis´ı na materi´alu vrstvy i dr´at˚ u. Nejˇcastˇeji se dan´a vrstva rozpust´ı v kyselinˇe, kter´a ovˇsem nesm´ı reagovat s materi´alem nanodr´at˚ u. Pro snadnˇejˇs´ı pochopen´ı t´eto pˇr´ıpravy uv´ad´ıme na obr´azku 3.1 jednoduch´e sch´ema.
Obr´azek 3.1: Sch´ema pˇr´ıpravy kovov´ ych nanodr´at˚ u.
3.2. Pˇ r´ıprava nanodr´ at˚ u – reˇ serˇ sn´ı studie Zde se budeme zab´ yvat nˇekolika z´akladn´ımi typy pˇr´ıpravy nanodr´at˚ u, kter´e uv´ad´ı liter´arn´ı zdroje. Jmenovitˇe se bude jednat o jiˇz zm´ınˇenou elektrodepozici pˇres por´ezn´ı membr´anu, elektrochemick´e vyluˇcov´an´ı na stupn´ıch vrstven´e podkladov´e elektrody, elektrochemick´e vyluˇcov´an´ı bez pouˇzit´ı tvarov´ ych prekurzor˚ u a samovolnou depozici nanodr´at˚ u pˇres por´ezn´ı membr´anu.
3.2.1. Elektrochemick´ a depozice pˇ res por´ ezn´ı membr´ anu V dostupn´ ych liter´arn´ıch zdroj´ıch jsou nejˇcastˇeji pouˇz´ıvan´ ymi materi´aly membr´an pro depozici nanodr´at˚ u polykarbon´at a hlin´ık, pˇr´ıpadnˇe por´ezn´ı oxid hlinit´ y.
9
ˇ ´IPRAVA NANODRAT ´ U ˚ – RESER ˇ SN ˇ ´I STUDIE 3.2. PR Fukunaka a kol. [4] poukazuj´ı na moˇznost pˇr´ıpravy nanodr´at˚ u a nanotrubek z mˇedi a niklu pomoc´ı polykarbon´atov´e membr´any. Autoˇri pouˇzili membr´any o tlouˇst’ce 6 µm aˇz 10 µm s p´ory o pr˚ umˇeru 200 nm, 100 nm a 15 nm. Na jednu stranu t´eto membr´any byla napr´aˇsena vrstva – elektroda ze slitiny platina-palladium. Reakˇcn´ım syst´emem pro pˇr´ıpravu mˇedˇen´ ych struktur byla smˇes s´ıranu mˇednat´eho a kyseliny s´ırov´e, pˇriˇcemˇz pH t´eto smˇesi bylo 1,7. Pro tvorbu nanostruktur z niklu byla pˇr´ısluˇsn´a smˇes sloˇzen´a ze s´ıranu nikelnat´eho, chloridu nikelnat´eho a kyseliny borit´e a jej´ı pH bylo 3,4. Elektrochemick´e reakce byly prov´adˇeny pˇri pokojov´e teplotˇe. Pro vyluˇcov´an´ı mˇedi byl pouˇzit potenci´al −0, 4 V a pro nikl tato hodnota leˇzela v intervalu od −0, 7 V do −1, 0 V. Autoˇri bohuˇzel neuv´adˇej´ı typ referenˇcn´ı elektrody, ke kter´e byly tyto potenci´aly vztaˇzeny. Pouze ud´avaj´ı popis, ˇze se jednalo o kovovou s´ıt’ku. Uveden´ ym zp˚ usobem autoˇri pˇripravili nanodr´aty o rozmˇerech odpov´ıdaj´ıc´ıch velikosti p´or˚ u. V nˇekter´ ych pˇr´ıpadech doch´azelo v reakˇcn´ım roztoku k uvolˇ nov´an´ı plynn´eho vod´ıku, kter´ y pˇri pr˚ uchodu skrz p´ory membr´any zamezil tvorbˇe dr´at˚ u. Toto vedlo ke vzniku nanotrubic s tlouˇst’kou stˇeny od 10 nm do 70 nm. Nˇekteˇr´ı autoˇri [5] jdou jeˇstˇe d´al a nam´ısto pˇr´ıpravy jednoduch´ ych nanodr´at˚ u tvoˇr´ı struktury, kter´e jsou tvoˇreny nanodr´aty s molekul´arn´ım spojem. Tato publikace se zab´ yv´a tvorbou zlat´ ych dr´at˚ u. Jako v´ ychoz´ıho reakˇcn´ıho syst´emu bylo pouˇzito komerˇcn´ıho roztoku pro elektrolytick´e pokovov´an´ı. K vyluˇcov´an´ı zlata z roztoku doch´azelo pˇri potenci´alu −0, 90 V vzhledem ke standardn´ı vod´ıkov´e elektrodˇe. Jiˇz zm´ınˇen´ ym molekul´arn´ım spojem byla kyselina 16-merkaptohexadekanov´a. Tato kyselina se orientovanˇe nav´azala na pˇripraven´e zlat´e nanodr´aty v polykarbon´atov´e matrici. Pot´e byl do tohoto syst´emu pˇrid´an roztok c´ıniˇcit´ ych kationt˚ u, kter´e interakc´ı s karboxylov´ ymi skupinami kyseliny vytvoˇrily monovrstvu na molekul´arn´ım spoji, z´arodek druh´e ˇc´asti dr´atu. Na takto vytvoˇren´e vrstvˇe se pot´e z amoniak´aln´ıho roztoku dusiˇcnanu stˇr´ıbrn´eho vylouˇcily stˇr´ıbrn´e nanoˇc´astice. Zakonˇcen´ı t´eto strany“ dr´atu tvoˇrila vrstva zlata vylouˇcen´a redukc´ı z roztoku zlatn´ ych iont˚ u ” pomoc´ı formaldehydu. Polykarbon´atov´a membr´ana byla nakonec rozpuˇstˇena v dichlormethanu. Pˇri pouˇzit´ı hlin´ıku jako materi´alu membr´any je nejprve nutn´e vytvoˇrit z nˇej por´ezn´ı membr´anu [6]. To se vˇetˇsinou prov´ad´ı elektrochemickou cestou. Dalˇs´ı postup je shodn´ y s v´ yˇse uveden´ ym zp˚ usobem pˇr´ıpravy nanodr´at˚ u pˇres polykarbon´atovou membr´anu. T´ımto zp˚ usobem byly pˇripraveny nanodr´aty ze zlata a platiny [7] o pr˚ umˇeru 200 nm aˇz 300 nm. Dalˇs´ım materi´alem pouˇz´ıvan´ ych membr´an je por´ezn´ı oxid hlinit´ y z´ıskan´ y anodickou oxidac´ı hlin´ıku [8]. Xu a kol. se zamˇeˇrili na pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u polovodiˇc˚ u typu II-IV, jmenovitˇe ˇslo o sulfid kademnat´ y, selenid kademnat´ y a telurid kademnat´ y. Pro pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u tvoˇren´ ych sulfidem a selenidem kademnat´ ym byl reakˇcn´ı syst´em tvoˇren chloridem kademnat´ ym a element´arn´ı s´ırou ˇci selenem. Rozpouˇstˇedlem v tˇechto syst´emech byl dimethylsulfoxid. Struktura vznikl´ ych polovodiˇcov´ ych dr´at˚ u byla hexagon´aln´ı, pˇriˇcemˇz rozmˇery tˇechto dr´at˚ u odpov´ıdaly velikosti p´or˚ u pouˇzit´e tvarov´e masky (membr´ana byla odstranˇena rozpuˇstˇen´ım v hydroxidu sodn´em). Elektrolytick´e vyluˇcov´an´ı sulfidu kademnat´eho prob´ıhalo pˇri proudov´e hustotˇe 2,5 mA cm−2 a teplotˇe 110 ◦ C po dobu 2 minut aˇz 10 minut. V pˇr´ıpadˇe selenidu kademnat´eho byla proudov´a hustota 0,85 mA cm−2 , teplota 185 ◦ C a reakˇcn´ı doba 30 minut aˇz 60 minut. Pro pˇr´ıpravu hexagon´aln´ıho teluridu kademnat´eho byla jako v´ ychoz´ı syst´em zvolena smˇes chloridu kademnat´eho, chloridu teluriˇcit´eho a jodidu draseln´eho v rozpouˇstˇedle gly10
´ U ˚ 3. DEPOZICE NANODRAT kolu. Tato reakce prob´ıhala pˇri proudov´e hustotˇe 1,5 mA cm−2 , teplotˇe 160 ◦ C po dobu 30ti minut aˇz 45ti minut.
3.2.2. Elektrochemick´ a depozice na hran´ ach grafitov´ e elektrody V t´eto pr´aci [9] skupina autor˚ u popisuje pouˇzit´ı stupˇ novit´e grafitov´e elektrody (High Oriented Pyrolytic Graphite – HOPG) jako tvarov´e masky pro pˇr´ıpravu kovov´ ych nanodr´at˚ u. Vych´az´ı se zde ze skuteˇcnosti, ˇze na rozhran´ı jednotliv´ ych vrstev elektrody – na atom´arn´ıch schodech, doch´az´ı k pˇrednostn´ımu vyluˇcov´an´ı nejen kov˚ u pˇri elektrodepozici, ale i pˇri metod´ach napaˇrov´an´ı z plynn´e f´aze. Pro pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u byly pouˇzity dvˇe strategie – elektrochemick´e vylouˇcen´ı oxidu kovu a jeho n´asledn´a redukce vod´ıkem pˇri 500 ◦ C; pˇr´ım´a elektrodepozice kovov´ ych nanodr´at˚ u. Z hlediska materi´al˚ u se autoˇri zamˇeˇrili na pˇr´ıpravu dr´at˚ u z molybdenu, niklu, mˇedi, zlata a palladia. Nˇekter´e nanodr´aty z deponovan´ ych oxid˚ u kov˚ u vykazuj´ı, stejnˇe jako jejich kovov´e analogy, elektrickou vodivost. N´asledn´a redukce oxid˚ u byla prov´adˇena z d˚ uvodu zlepˇsen´ı mechanick´ ych vlastnost´ı z´ıskan´ ych dr´at˚ u. Pro pˇr´ıpad molybdenov´ ych nanodr´at˚ u byly pouˇzity n´asleduj´ıc´ı podm´ınky – reakˇcn´ı syst´em byl tvoˇren smˇes´ı molybdenanu sodn´eho, chloridu sodn´eho a chloridu amonn´eho pˇri pH 8,5, vloˇzen´ y potenci´al leˇzel v intervalu od −0, 75 V do −0, 90 V vzhledem ke kalomelov´e elektrodˇe, proudov´a hustota se ust´alila na hodnotˇe 25 µA cm−2 respektive 45 µA cm−2 za 20 s respektive 100 s. Takto pˇripraven´e nanodr´aty z oxidu molybdeniˇcit´eho mˇely polomˇer 5 nm–10 nm respektive 100 nm. Redukce oxidu molybdeniˇcit´eho vod´ıkem byla prov´adˇena pˇri teplotˇe 500 ◦ C po dobu 1 hodiny. Pˇri redukci doˇslo ke zmenˇsen´ı pr˚ umˇeru dr´at˚ u o 19 % – 25 %. Pˇri pˇr´ım´e depozici kovov´ ych nanodr´at˚ u musel b´ yt pouˇzit n´asleduj´ıc´ı pulzn´ı reˇzim nastaven´ı vnˇejˇs´ıho potenci´alu. V prvn´ı f´azi doˇslo k oxidaci schod˚ u grafitov´e elektrody (5 s pˇri potenci´alu 0,8 V proti kalomelov´e elektrodˇe) pro chemick´e odliˇsen´ı schod˚ u od zbytku terasy. Druh´a f´aze spoˇc´ıv´a ve velmi kr´atk´em z´aporn´em pulzu (5 ms aˇz 10 ms pˇri potenci´alu −1, 0 V), kter´ y zp˚ usob´ı iniciaˇcn´ı r˚ ust nanodr´at˚ u. V tˇret´ı f´azi doch´az´ı k elektrochemick´emu vyluˇcov´an´ı kov˚ u do formy dr´at˚ u pˇri velice n´ızk´e hodnotˇe pˇrepˇet´ı (−50 mV). Tento zp˚ usob byl zvolen pro pˇr´ıpravu nanodr´at˚ u z mˇedi, zlata, niklu a palladia. Reakˇcn´ı syst´emy byly tvoˇreny s´ıranem nikelnat´ ym respektive mˇednat´ ym a s´ıranem sodn´ ym, pro pˇr´ıpad zlata byly v´ ychoz´ımi reagenty chlorid zlatiˇcit´ y a chlorid sodn´ y, v pˇr´ıpadˇe palladia se jednalo o chlorid palladnat´ y s kyselinou chlorovod´ıkovou respektive dusiˇcnan palladnat´ y s kyselinou chloristou. Stejnˇe jako v pˇr´ıpadˇe molybdenu byl v´ ysledn´ y pr˚ umˇer dr´at˚ u z´avisl´ y na ˇcasu elektrodepozice. Sejmut´ı vznikl´ ych nanodr´at˚ u z grafitov´e elektrody bylo provedeno pomoc´ı lepidla na sklenˇen´e desce. Z´ıskan´e nanodr´aty molybdenu mˇely oproti zbyl´ ym zkouˇsen´ ym kov˚ um daleko hladˇs´ı strukturu. Toto bylo patrnˇe zp˚ usobeno iniciaˇcn´ım pulzem pˇri pˇr´ım´em vyluˇcov´an´ı kov˚ u.
3.2.3. Elektrochemick´ a depozice bez pouˇ zit´ı tvarov´ ych prekurzor˚ u V t´eto publikaci [10] autoˇri pro pˇr´ıpravu palladiov´ ych nanodr´at˚ u pouˇzili tenk´e elektrody na kˇrem´ıkov´ ych destiˇck´ach (viz obr´azek 3.2). V´ ychoz´ım reakˇcn´ım syst´emem byla smˇes octanu palladnat´eho s tzv. HEPES pufrem (jedn´a se o kyselinu 4 - (2 - hydroxyethyl) - 1 11
ˇ ´IPRAVA NANODRAT ´ U ˚ – RESER ˇ SN ˇ ´I STUDIE 3.2. PR
Obr´azek 3.2: Sch´ema struktury mikroelektrod pro pˇr´ıpravu palladiov´ ych nanodr´at˚ u (pˇrevzato z [10]). - piperazinethansulfonovou). Pouˇzit´ y potenci´al byl 8 V aˇz 10 V. T´ımto zp˚ usobem autoˇri pˇripravili palladiov´e nanodr´avy r˚ uzn´ ych d´elek s pr˚ umˇerem 100 nm. D´ale je zde uk´az´an vliv pouˇzit´e frekvence pˇriloˇzen´eho potenci´alu na v´ ysledn´ y tvar dr´at˚ u. Pˇri pouˇzit´ı stejnosmˇern´eho napˇet´ı nebo velmi n´ızk´ ych frekvenc´ı stˇr´ıdav´eho napˇet´ı k tvorbˇe nanodr´at˚ u nedoch´azelo. Pouˇzilo-li se vyˇsˇs´ıch frekvenc´ı (ˇr´adovˇe 100 kHz), doˇslo k vylouˇcen´ı velmi kr´atk´ ych struktur palladia, kter´e se nedok´azaly pˇri r˚ ustu spojit do forem dr´at˚ u. Frekvence 1 okolo 10 kHz vedla ke vzniku dendritick´ ych struktur mezi elektrodami. Aˇz pˇri pouˇzit´ı frekvenc´ı v ˇr´adech 102 kHz doˇslo ke vzniku palladiov´ ych nanodr´at˚ u. Takto pˇripraven´e nanodr´aty patrnˇe nebyly tvoˇreny zcela ˇcist´ ym palladiem, ale byly kontaminov´any l´atkami, kter´e zvyˇsovaly jejich elektrick´ y odpor.
3.2.4. Samovoln´ a depozice nanodr´ at˚ u pˇ res por´ ezn´ı membr´ anu Pro pˇr´ıpravu stˇr´ıbrn´ ych nanodr´at˚ u autoˇri pouˇzili komerˇcnˇe dostupn´ y roztok stˇr´ıbrn´ ych iont˚ u [11]. Jako tvarov´a maska byla pouˇzita polykarbon´atov´a membr´ana. Na spodn´ı ˇc´ast membr´any bylo nejprve napr´aˇseno zlato, kter´e slouˇzilo jako iniciaˇcn´ı vrstva pro r˚ ust krystalick´ ych stˇr´ıbrn´ ych dr´at˚ u. Po vylouˇcen´ı dr´at˚ u uvnitˇr p´or˚ u membr´any byla tato rozpuˇstˇena stejnˇe jako podkladov´a“ vrstva zlata. Takto byly z´ısk´any nanodr´aty o pr˚ umˇeru 30 nm, ” i kdyˇz velikost p´or˚ u membr´any byla v´ yrobce ud´av´ana jako 15 nm. Bohuˇzel v tomto ˇcl´anku autoˇri nijak nespecifikovali sloˇzen´ı roztoku stˇr´ıbrn´ ych iont˚ u, kter´ y byl pro depozici pouˇzit. Bylo pouze naznaˇceno, ˇze pouˇzit´a chemick´a metoda souvis´ı s metodami pouˇz´ıvan´ ymi ve fotografick´ ych aplikac´ıch.
12
´ ´ U ˚ 4. NAVRH APARATURY PRO ELEKTROCHEMICKOU DEPOZICI NANODRAT
4. N´ avrh aparatury pro elektrochemickou depozici nanodr´ at˚ u Pˇri n´avrhu aparatury jsme kladli poˇzadavky na jednoduchost pˇri opˇetovn´em sestavov´an´ı a rozeb´ır´an´ı cel´eho zaˇr´ızen´ı. D´ale jsme se zamˇeˇrili na moˇznost pevnˇe uchytit membr´anu pro depozici, aby nedoch´azelo k zat´ek´an´ı elektrolytu do prostoru napaˇren´e elektrody a vyluˇcov´an´ı nedefinovan´ ych struktur na t´eto elektrodˇe. Rozhodli jsme se proto pouˇz´ıt komerˇcnˇe dostupn´ ych v´ yrobk˚ u, jmenovitˇe sklenˇen´e trubice se z´avitem a ˇsroubov´e uz´avˇery (fy Merci s.r.o.). Jmenovitˇe se jednalo o sklenˇen´e trubice se z´avitem GL 25 mm a GL 32 mm (typ 746) a ˇsroubov´ y uz´avˇer se z´avitem GL 25 mm a GL 32 mm (typ 948), viz katalog fy Merci s.r.o. [12]. D´ale jsme nechali vyrobit tˇesnˇen´ı (o–krouˇzky) z teflonu, kter´a z´aroveˇ n budou slouˇzit pro uchycen´ı membr´any. Pracovn´ı elektroda (zlat´a vrstva na membr´anˇe) bude k vnˇejˇs´ımu potenci´alu pˇripojen´a pomoc´ı hlin´ıkov´e destiˇcky, kter´a bude pod membr´anu podloˇzena. Potenci´al bude pˇriveden skrz ˇsroubov´ y uz´avˇer. Na obr´azc´ıch 4.1 a 4.2 je uvedena sestaven´a aparatura.
Obr´azek 4.1: Sch´ema aparatury pro elektrochemickou depozici (referenˇcn´ı a pomocn´a elektroda nen´ı zobrazena).
13
ˇ Obr´azek 4.2: Model elektrodepoziˇcn´ı aparatury (se svolen´ım autora Ing. Davida Skody).
14
´ ´I PR ˇ ´IPRAVA KOVOVYCH ´ ´ U ˚ 5. EXPERIMENTALN NANODRAT
5. Experiment´ aln´ı pˇ r´ıprava kovov´ ych nanodr´ at˚ u V praktick´e ˇc´asti t´eto pr´ace jsme se pokusili o pˇr´ıpravu kovov´ ych nanodr´at˚ u pomoc´ı dvou jiˇz popsan´ ych technik – elektrochemick´e depozice a tlakov´e injekt´aˇze. Pouˇzitou maskou pro pˇr´ıpravu byla polykarbon´atov´a membr´ana fy Steriltech Corp. Tato membr´ana m´a n´asleduj´ıc´ı vlastnosti (pˇrevzato z [13]): maxim´aln´ı pracovn´ı teplota – 140 ◦ C, velikost p´or˚ u −2 – 0,05 µm, hustota p´or˚ u – 6,108 cm , tlouˇst’ka membr´any – 6 µm. V´ yroba tˇechto membr´an prob´ıh´a ve dvou kroc´ıch. Nejprve je polykarbon´atov´a folie ostˇrelov´ana ionty, kter´e proch´az´ı skrz folii. Ve druh´e f´azi jsou vytvoˇren´e kan´aly vylept´any vhodn´ ym ˇcinidlem. Koncentrace pˇr´ısluˇsn´eho ˇcinidla a d´elka lept´an´ı pot´e rozhoduje o velikosti p´or˚ u. Na obr´azku 5.1 je vidˇet u ´zk´a distribuce velikosti p´or˚ u a jejich rozm´ıstˇen´ı na povrchu membr´any.
Obr´azek 5.1: Sn´ımek polykarbon´atov´e membr´any z rastrovac´ıho elektronov´eho mikroskopu (pˇrevzato z [13]).
5.1. Pˇ r´ıprava kovov´ ych nanodr´ at˚ u tlakovou injekt´ aˇ z´ı Tlakovou injekt´aˇz´ı jsme se pokusili pˇripravit kovov´e nanodr´aty z galia. Po rozt´at´ı galia a jeho ˇc´asteˇcn´em rozlit´ı po povrchu polykarbon´atov´e membr´any jsme se vlivem tlaku plynu snaˇzili o injekt´aˇz taveniny galia do p´or˚ u membr´any. Pot´e jsme poˇr´ıdili sn´ımky membr´any pomoc´ı rastrovac´ıho elektronov´eho mikroskopu Vega firmy Tescan. Na z´akladnˇe tˇechto sn´ımk˚ u (viz obr´azky 5.2 a 5.3), kde je dobˇre patrn´a textura na povrchu membr´any, se domn´ıv´ame, ˇze doˇslo k u ´spˇeˇsn´e injekt´aˇzi taveniny galia do p´or˚ u membr´any. Ostatn´ı nevodiv´e ˇc´asti membr´any bylo d´ıky kumulaci povrchov´eho n´aboje nemoˇzn´e zobrazit. Pro
15
ˇ ´IPRAVA KOVOVYCH ´ ´ U ˚ TLAKOVOU INJEKTA ´Z ˇ´I 5.1. PR NANODRAT hlubˇs´ı pochopen´ı dan´eho probl´emu bude nutn´e prov´est jeˇstˇe dalˇs´ı pokusn´e pˇr´ıpravy vˇcetnˇe pˇr´ısluˇsn´ ych anal´ yz.
Obr´azek 5.2: Sn´ımek polykarbon´atov´e membr´any pokryt´e galiem.
Obr´azek 5.3: Sn´ımek polykarbon´atov´e membr´any s dobˇre viditeln´ ymi p´ory. 16
´ ER ˇ 6. ZAV
6. Z´ avˇ er V t´eto pr´aci byly nast´ınˇeny nˇekter´e z´akladn´ı metody pˇr´ıprav nanostruktur pomoc´ı templ´atov´ ych synt´ez. Zamˇeˇrili jsme se zde hlavnˇe na pˇr´ıpravy kovov´ ych nanodr´at˚ u. D˚ uraz byl kladen na jednoduch´e vysvˇetlen´ı elektrochemick´ ych z´akonitost´ı a pochod˚ u, kter´e je d˚ uleˇzit´e br´at v u ´vahu pˇri elektrolytick´ ych depozic´ıch materi´al˚ u. Z dostupn´ ych liter´arn´ıch zdroj˚ u, ze kter´ ych jsme ˇcerpali poznatky o templ´atov´ ych synt´ez´ach, jsou patrn´e nˇekter´e trendy. Napˇr´ıklad se jedn´a o pouˇz´ıv´an´ı v´ yhradnˇe dvou typ˚ u tvarov´ ych prekurzor˚ u – polykarbon´atov´ ych membr´an a anodicky upraven´eho hlin´ıku. N´asledn´a depozice nanostruktur pˇres tyto masky prob´ıh´a vˇetˇsinou elektrolytick´ ym vyluˇcov´an´ım. Dalˇs´ımi moˇznostmi je tlakov´a injekt´aˇz do p´or˚ u membr´any, samovoln´a depozice z aktivaˇcn´ıch depoziˇcn´ıch roztok˚ u ˇci elektrochemick´a pˇr´ıprava nanodr´at˚ u pomoc´ı vhodn´eho uspoˇr´ad´an´ı elektrodov´ ych syst´em˚ u. Ned´ılnou souˇc´ast´ı t´eto pr´ace byl n´avrh jednoduch´e elektrodepoziˇcn´ı cely pro pˇripravu nanodr´at˚ u. Pˇri n´avrhu jsme vych´azeli z poˇzadavk˚ u na jednoduchost, spolehlivost a snadnou z´amˇennost jednotliv´ ych d´ıl˚ u aparatury. Proto byly zvoleny komerˇcnˇe dostupn´e v´ yrobky, kter´e po jednoduch´ ych u ´prav´ach tvoˇr´ı kompaktn´ı aparaturu pro elektrolytick´e depozice. Posledn´ı ˇc´ast´ı t´eto pr´ace byla pˇr´ıprava nanostruktur pomoc´ı tlakov´e injekt´aˇze. Pokusili jsme se o pˇr´ıpravu galiov´ ych nanodr´at˚ u pˇres polykarbon´atovou membr´anu s velikost´ı p´or˚ u 50 nm. Na z´akladˇe sn´ımk˚ u ze skenovac´ıho elektronov´eho mikroskopu se domn´ıv´ame, ˇze doˇslo k u ´spˇeˇsn´e injekt´aˇzi galia do p´or˚ u membr´any. Pro d˚ ukladnˇejˇs´ı porozumˇen´ı veˇsker´ ych aspekt˚ u, kter´e mohou dan´e typy pˇr´ıprav nanostruktur, bude potˇreba prov´est jeˇstˇe dalˇs´ı pokusn´e pˇr´ıpravy vˇcetnˇe pˇr´ısluˇsn´ ych anal´ yz.
17
LITERATURA
Literatura ˇ ık K., Elektroanalytick´ [1] Barek J., Opekar F., Stul´ a chemie, 2005, nakladatelstv´ı Karolinum, ISBN 80-246-1146-5. [2] Atkins P.W., Fyzik´aln´a ch´emia, 1999, STU Bratislava. [3] Lin Y.-M., Dresselhaus M. S., Ying J. Y., Adv. Chem. Eng. (27), 2001, 167-203. [4] Fukunaka Y., Motoyama M., Konishi Y., Ishii R., Electrochem. Solid-State Lett. (9), No. 3, 2006, C62-C64. [5] Mbindyo J. K. N., Mallouk T. E., Mattzela J. B., Kratochvilova I., Razavi B., Jackson T. N., Mayer T. S., J. Am. Chem. Soc. (124), No. 15, 2002, 4020-4026. [6] Martin C. R., Chem. Matter. (8), Iss. 8, 1996, 1739-1746. [7] Martin B. R., Dermody D. J., Reiss B. D., Fang M., Lyon L. A., Natan M. J., Mallouk T. E., Adv. Matter. (11), No. 12, 1999, 1021-1025. [8] Xu D., Chen D., Xu Y., Shi X., Guo G., Gui L., Tang Y., Pure Appl. Chem. (72), 2000, 127-135. [9] Walter E. C., Zach M. P., Favier F., Murray B. J., Inazu K., Hemminger J. C., Penner R. M., Chemphyschem (4), 2003, 131-138. [10] Cheng Ch., Gonela R. K., Gu Q., Haynie D. T., Nano Lett. (5), No. 1, 2005, 175-178. [11] Barbic M., Mock J. J., Smith D. R., Schultz S., J. Appl. Phys. (91), No. 11, 2002, 9341-9345. [12] http://www.merci.cz/katalog/, 20.05.2008. [13] http://www.sterlitech.com/products/membranes/polycarbonate/PCTEProduct.htm, 23.05.2008.
18