Denní tichá chvíle listopad 2005 - prosinec 2006
Jak prožít „denní tichou chvíli“? V pr b hu d jin církve se vytvo ila ada zp sob , jak vést osobní modlitbu a jak vést rozjímání. Sv. Terezie z Avily nám dává ve svém životopise velice jednoduchou, ale sou asn hlubokou definici vnit ní modlitby: „Podle mého mín ní to není nic jiného než prodlévání u p ítele, s nímž se setkáváme asto a rádi sami, prodléváme u n ho, pon vadž víme, že nás má rád.“ P i modlitb nejde tedy o velká slova a hluboké myšlenky, ale o prodlévání u p ítele, který m p ijímá, který m miluje. Ježíš íká také mn , co ekl svým apoštol m p i poslední ve e i: „Už vás nenazývám služebníky… nazval jsem vás p áteli“ (Jan 15,15). Sou asn zve i mne: „Z stávejte v mé lásce“ (srv. Jan 15,9). Kroky k hlubší modlitb Ve svém byt si vyhledej tiché místo, kde by ses mohl modlit nerušen alespo 15 min. Zvol si dobu nejlépe vždy stejnou, která je vhodná pro tichou modlitbu. Snaž se zcela uvolnit jak t lesn , tak duševn . Odlož starosti všedního dne nebo jestliže t sužují, odevzdej se Pánu, aby se on sám o n staral a tys byl od nich oprošt n. Snaž se koncentrovat zcela na to, že jsi nyní v p ítomnosti Otce, v p ítomnosti Ježíšov , v p ítomnosti sv. Ducha. P itom ti m že pomoci to, že zav eš o i a p edstavíš si nap .ohe , který vid l Mojžíš v ho ícím ke i. Nebo si pokus p edstavit Ježíše (nap . p i uzdravování nemocných nebo na k íži, na jeho pouti na lo ce). Nebo nitern prožívej, jak se nad tebou vznáší Duch sv. Podstatné je ztišit se a uv domit si: nyní jsem v Boží p ítomnosti. Když jsi napln n v domím Boží p ítomnosti, za ni Boha chválit, vzdávat mu díky a prosit. Nech do sebe proudit Boží lásku a daruj mu svou lásku jako nepatrnou protihodnotu. Pak ti slova z Písma, která jsou ur ena pro dnešní den. ti je t eba n kolikrát tak, aby slova do tebe pronikla a zapustila ko eny ve tvém srdci. Chápej slova tak, jakoby je k tob nyní zcela osobn mluvil B h. Rozvažuj tato slova ve svém srdci jako Maria (Lk 2,19). Jestliže daný text je vzat z evangelia, p edstav si scénu, která je tam lí ena, vstup do této scény a „zažij sám na sob “ to, co tam Ježíš íká a koná. Nech ve svém srdci p sobit Pána. Nalezneš tam pokoj a sílu, která vyv rá z jeho p ítomnosti. Modlitba m že prost za ít rozhovorem s Ježíšem (nebo s Otcem). Snad by bylo dobré i p ipojit n kolik p ímluv za rodinu, za své kolegy, za církev, za kn ze, za leny spole enství apod. Na záv r p ipoj „Ot e náš“ nebo „Sláva Otci“, nebo prost k íž. V pr b hu dne si p ipomínej slova Písma, o nichž jsi posledn rozjímal a erpej z nich sílu a radost. Anebo jiný zp sob
P e ti si úvodní ádky a text Písma. Objeví-li se ti n jaké spojení mezi textem, úvodními slovy a vlastním životem, nehledej dál, z sta u toho. Nesnaž se všemu rozum t. Jde o to, abys (s pomocí úvodních v t, nebo i bez nich) p ijal n jakou myšlenku z textu za svou, spojil si s ní n co konkrétního ze svého života a takto setrval v p ítomnosti Pána, který skrze své slovo a tvou úvahu vstoupil do n jaké konkrétní oblasti tvého života. Prosba, dík, chvála bude tvou odpov dí na to, co on p inesl nebo p ináší.
Listopad 2005 ned le 27. 11. 1. ned le adventní Mk 13,33-37 Výzva k bd losti je ur ena nejen apoštol m nebo naopak „t m na konci as “, ale všem, tedy i tob . pond lí 28. 11. Mt 8,5-11 Odpov obdivuhodná také proto, že pro tohoto vojáka Kristovo slovo nez stává abstraktní: je tak skute né a spolehlivé jako n které "jistoty" z jeho vlastního života. Dokázal bys formulovat pomocí n jakých skute ností z b žného života, jak si p edstavuješ "ú innost" Kristova slova? úterý 29. 11. Uv domuješ si, že jsi poznal n co výjime ného?
Lk 10,21-24
st eda 30. 11. Svátek sv. Ond eje, apoštola ím 10,9-18 Uv domuji si, jak je d ležité hlásané slovo? Jak mohu ú inn ji a svobodn ji p edávat Boží slovo dál?
Prosinec tvrtek 1. 12. Mt 7,21.24-27 Slyšet Kristova slova: je to samoz ejmost? Nebyl by smysluplným adventním úkolem v novat se pozorn jšímu naslouchání Kristových slov? pátek 2. 12. Mt 9,27-31 V íš, že Ježíš m že konat to, o ho prosíš? Nebo ve skute nosti prosíš bezmyšlenkovit , z "dobrého zvyku"? Víra však není totéž co k e ovité lp ní na svých p áních: víra hledá p edevším to, co chce Kristus. sobota 3. 12. Mt 9,35-10,1.5-8 Adventní doba je dobou milostí, asem spásy: neboj se odkrývat p ed Pánem rány, které t eba máš hluboko v srdci. On ti rozumí, on má moc t pot šit a uzdravit. Neboj se p ijít k n mu s d v rou! ned le 4. 12. 2. ned le adventní Mk 1,1-8 Markovo evangelium neza íná narozením Ježíše, ale jeho ve ejným vystoupením. Proto se jeho prvá slova musejí týkat Ježíšova p edch dce, Jana K titele. Jan vede k obrácení, jako každý opravdový Ježíš v služebník. Ale Ježíš, který p ichází po Janovi, dává plné osvobození lov ka, tedy spásu. pond lí 5. 12. Lk 5,17-26 Víra lov ka je natolik mocná, že m že p inést spásu i jiným osobám: jsme si toho v domi a užíváme daru víry také k tomu, abychom se p imlouvali za své bratry a sestry? úterý 6. 12. Mt 18,12-14 Nevím-li kudy kam, nemusím zoufat: vždy Ježíš p išel práv pro bloudící, pro ztracené! A k n mu mohu up ít sv j zrak: on p išel a p ijde práv pro m .
st eda 7. 12. Mt 11,28-30 Ježíš není ten, kdo b emena p idává, ale naopak ten, kdo je odnímá. A na to si mohu vzpomenout, kdykoli budu klesat pod tíživými starostmi, obavami. tvrtek 8. 12. Slavnost Neposkvrn ného po etí Panny Marie Lk 1,26-38 Je hezké obdivovat Marii, ale lepší je následovat ji: íkat Bohu "ano" v konkrétních životních situacích. pátek 9. 12. Mt 11,16-19 Je sv dné p edimenzovat Krista podle svých p edstav: chtít, aby jednal tak, jak "se mi chce" a líbí. Ale to není cesta. Cestou je chtít to, co chce on. sobota 10. 12. Mt 17,10-13 Je docela snadné poukázat prstem na ty, kdo zp sobili Ježíšovo utrpení a smrt. Je však t žší ukázat prstem na sebe a uv domit si, že práv já jsem zp sobil jeho bolesti: svou lhostejností v i jeho slovu, pohodlným setrváváním ve h íchu. ned le 11. 12. 3. ned le adventní Jan 1,6-8.19-28 A se to m že n kdy jevit jako zbyte ný luxus, otázky typu „kdo jsem“ jsou velmi d ležité. Jan to v d l velmi dob e, a proto dokázal nejen odpov d t t m, kdo se ptali na jeho totožnost, ale i obstát ve svém poslání. Vím já, kým jsem a co mám v život d lat? pond lí 12. 12. K Ježíši není možné p istoupit pokrytecky, vykalkulovan , s maskami.
Mt 21,23-27
úterý 13. 12. Mt 21,28-32 Celníci a nev stky mají velkou výhodu: nemohou spoléhat na sebe (a na své výkony p ed Bohem) a vše o ekávají jen od Hospodina. A tak jsou pro nás "vzorem" k napodobení! st eda 14. 12. Žalm 85 Další z mnoha variací na téma „dobrý B h“. Zdá-li se mi ale „až moc dobrý“, potom je chyba ve mn . Dobrotu skute ného Boha totiž nemohou slova vystihnout, ale lov k ji m že, jak víme, v život zažívat. tvrtek 15. 12. Iz 54,1-10 Mocné ujišt ní o v rnosti Boží lásky k t m, kte í ztratili všechny ostatní lidské jistoty a kolem nichž se všechno hroutilo. Pat ím k nim? pátek 16. 12. Jan 5,33-36 B h nepot ebuje, abychom mu d lali advokáta; ale my lidé máme asto zapot ebí sv dectví lov ka o Bohu, abychom byli s to Jej p ijmout a tak dosáhnout spásy. sobota 17. 12. Gn 49,1a.2.8-10 N kdy jen v náznaku, jindy velmi názorn mluví Starý zákon o vykupiteli. V každém p ípad je spása dílem Božím, které on sám p ipravuje. A na to, co d lá B h, je možné a rozumné pln se spolehnout.
ned le 18. 12. 4. ned le adventní Žalm 89 Když teme noviny, vidíme, jak každý den je n co nového, každou hodinu se n co d je. A historie lidstva je tak dlouhá a lenitá, že nedohlédneme k po átku… Nad tím vším stojí B h – živý. Nic se mu nevymyká z rukou. A v Ježíši p ichází z tohoto božského „nadhledu“ k nám lidem, ke mn . pond lí 19. 12. Lk 1,5-25 Zásadní chybou Zachariáše bylo, že neuv il Božímu slovu: zdálo se mu to p íliš "fantastické" a neuv itelné. A já? Budu mít odvahu uv it (nov a hloub ji) nepochopitelné zv sti, že B h p ichází ke mn tak blízko? úterý 20. 12. Lk 1,26-38 "Sta se mi podle tvého slova" - to je "magické" sl vko, které má v sob zázra nou moc: Slovo se stává t lem. Toto "magické" sl vko je na dosah každému z nás: a Boží slovo se pak stane t lem v našem život . st eda 21. 12. Lk 1,39-45 "Blahoslavená, která jsi uv ila: blahoslavený ili š astný je ten, který vsadil na Boží p íslib. Riskovat a spolehnout na Boží slovo p ináší skute né št stí! tvrtek 22. 12. 1 Sam 1,24-28 Dar Boží bylo t eba vždy v Izraeli n jakým zp sobem Bohu odevzdat. Ne proto, aby byl zni en, ale proto, aby byl dál Bohem pozvednut. O lov ku to platí ve vrcholné mí e. pátek 23. 12. Lk 1,57-66 Jan jen p edznamenává as spásy také svým jménem: Jochanan znamená "B h je milostivý, slitovný". Vid t Boha jako milosrdného - to je klí k objevení tajemství Vánoc. sobota 24. 12. Št drý den Lk 1,67-79 P i slovech tohoto chvalozp vu mohu jednoduše spo inout a uv domit si, že se týkají práv m : Ježíš p išel, aby m vysvobodil, zachránil ze všech podob zla. ned le 25. 12. Slavnost Narození Pán Iz 52,7-10 Izraelité už nebudou prožívat sklí enost z otrockého jha babylónské nadvlády - te p ichází jako panovník B h. Jeho vláda nep inese útlak a chudobu, ale pokoj a plnost dobra. pond lí 26. 12. Svátek sv. Št pána, prvomu edníka Sk 6,8-10; 7,54-60 Vydat sv dectví: to je "p irozené" vyúst ní Vánoc. A k tomu jsem povolán i já, vždy k tem a bi mováním jsem p ijal Ducha sv dectví. úterý 27. 12. Svátek sv. Jana Evangelisty 1 Jan 1,1-4 Nejsme o nic ukráceni oproti prvním sv dk m: stejn jako oni m žeme slyšet Krista v evangeliu a "dotýkat" se ho ve svátostech! st eda 28. 12. Svátek sv. Mlá átek, mu edník 1 Jan 1,5-2,2 Chodit ve sv tle znamená: chodit v temnot (p iznat své temné sklony). To je ta jediná cesta, jak se otev ít pravd , Kristovu slovu.
tvrtek 29. 12. Lk 2,22-35 P íchod Ježíše do Jeruzalémského chrámu je jen p edobrazem jeho p íchodu do mého života, kde se stává obyvatelem chrámu Ducha. Se Simeonem mohu chválit z plného srdce. pátek 30. 12. Svátek Svaté rodiny Lk 2,22-40 I v tomto p íb hu se ukazuje chudoba Svaté Rodiny: v den Mariina kultického o iš ování (tj. 40 dní po narození dít te) je podána ob chudých - pár hrdli ek nebo dv holoubata. Tento starozákonní rituál dostává sv j nový obsah: sta ec Simeon a prorokyn Anna mohou vid t Boží spásu - Ježíše. sobota 31. 12. 1 Jan 2,18-21 Zasv cení od Svatého: to jsme obdrželi p i k tu i bi mování. Tím zasv cením je samotný Duch, který v našem nitru p ebývá, mluví. Nestojí za to ztišit se a naslouchat mu?
LEDEN 2006 ned le 1. 1. Slavnost Matky Boží Panny Marie Lk 2,16-21 Ob ízka byla znamením smlouvy mezi Bohem a izraelským národem. Tato ob ízka za le uje i Ježíše do konkrétního lidského spole enství. Ježíš vstoupil do chrámu, ne však aby byl posv cen, ale aby posv til, ne aby byl o išt n, ale aby o istil a p ivedl lov ka k hlubokému spole enství s Bohem. V Ježíšovi B h uskute ní n co nového, co p evyšuje podobu smlouvy starozákonní: zachrání lov ka a p inese mu plnost života (to je význam jména Jehošua). pond lí 2. 1. 1 Jan 2,22-28 Tato slova nesmí být záminkou k strnulému „z stávání" u toho, co jsme slyšeli od po átku, tj. p i hodinách katechismu nebo p ípravy na svátosti. Máme sice „z stávat", ale zárove jít dál, stále r st v poznání Boha. Co pro to d lám? úterý 3. 1. Jsi Boží syn, dcera! Uv domuješ si svou d stojnost?
1 Jan 2,29-3,6
st eda 4. 1. 1 Jan 3,7-10 Konat spravedlnost, být spravedlivý jako on - to neznamená být poctivý, plnit všechny p íkazy. Znamená to n co víc: milovat své bratry i sestry, t eba n kdy protivné, nesnesitelné. Vždy spravedlivý Kristus m miluje také tehdy, když jsem nesnesitelný. tvrtek 5. 1. 1 Jan 3,11-21 Položit život za své bližní je vrcholem cesty, za átkem je dávat ze svého nadbytku: jsem skute n na této cest ? pátek 6. 1. Slavnost Zjevení Pán První dva verše jsou tak silné a burcující, že nepot ebují další slova.
Iz 60,1-6
sobota 7. 1. 1 Jan 3,22-4,6 Zkoumat duchy, zda vedou ke Kristu: varování aktuální v era jako dnes. A zkoumat mám p edevším své jednání, svá slova: v jakém duchu se nesou?
ned le 8. 1. Svátek K tu Pán Mk 1,6b-11 Ježíš je jako my (nechává se pok tít spolu s ostatními) a p ece je jiný (Duch o n m dosv d uje, že je milovaným Synem Otce). Ani jednu skute nost nesmíme ztratit ze z etele: jeho lidství a jeho božství. 1 Sam 1,1-8 pond lí 9. 1. V Izraeli byla bezd tnost poci ována jako velké zlo, jako "vypadnutí" z Božího požehnání. Není tedy divu, že Chana to tak t žce nesla. Co vnímáš ve svém život jako "handicap"? Nemáš v sob potla ované slzy ho kosti? úterý 10. 1. 1 Sam 1,9-20 Chana nez stala "uv zn na" ve své bolesti, ale vylila svoji ho kost p ed Bohem a to je ešení i pro m , kdykoli budu prožívat podobné situace. st eda 11. 1. 1 Sam 3,1-10.19-20 "Tu jsem": to je základní postoj nejen starozákonních u edník , ale i novozákonních, tedy nás samotných. "Tu jsem" znamená p ijít p ed Boží tvá se vším, co v sob máš. A v této chvíli ztišení m žeš p ijít i ty nov p ed Boží pohled. tvrtek 12. 1. 1 Sam 4,1-11 Schrána Hospodinova, chrám, vyvolení: tyto dary Izraelité asto zneužívali a považovali za magický amulet chránící p ed jakýmkoli zlem. A nejednou doplatili na tuto "pov ru". Nemám i já podobné amulety? pátek 13. 1. 1 Sam 8,4-7.10-22a "Zavrhli m , abych nad nimi nekraloval"; p i poslechu této v ty m žeme pocítit lítost a smutek, že tak ponižujeme našeho Boha. Kolikrát si nep ejeme, aby B h ur oval náš život! A dokážeš ur it, jaké d vody t k tomu vedou? sobota 14. 1. 1 Sam 9,1-4.17-19; 10,1a Boží plány se asto d jí skrze nejoby ejn jší události. A na nás je, abychom m li o i a srdce otev ené. ned le 15. 1. 2. ned le v mezidobí 1 Sam 3,3b-10.19 Povolání je vždy tajemstvím, do kterého "doty ný" postupn proniká. To je vid t i na Samuelovi. Zárove se nemá p ehlédnout, že na cest "rozlišování" nebyl sám, stál p i n m zkušen jší Eli. A kone n - po rozpoznání, že volá B h, p ichází odpov : Ano, chci naslouchat. pond lí 16. 1. 1 Sam 15,16-23 D íve nepatrný, nyní veliký: to platilo pro Saula, platí to pro každého "vyvoleného". Zkus si hloub ji uv domit, že i tebe nepatrného si Pán vyvolil a u inil velkým. úterý 17. 1. 1 Sam 16,1-13 Možná nejsem "zajímavý" pro lidi ze svého okolí, možná nevynikám ve studiu i v zam stnání: nemusím však propadnout komplex m mén cennosti, protože Hospodin se na m dívá "jinak".
st eda 18. 1. Panny Marie, Matky jednoty k es an Sk 1,12-14 Tento úryvek ze Skutk je asto podn tem k výzv „modlit se s Marií p i r ženci". Ale nesmíme p ehlédnout, že v daném úryvku se hovo í i o modlitb s ostatními Kristovými u edníky. Není to výzva k hledání možností spole né modlitby s dalšími u edníky, t eba odlou enými? tvrtek 19. 1. 1 Sam 18,6-9; 19,1-7 David byl zpo átku Saulovým oblíbencem. Situace se však posléze zm nila: Davidovy úsp chy vyvolaly žárlivost a ned v ru. Nehlodá podobná žárlivost moje vztahy s p áteli, kolegy? pátek 20. 1. 1 Sam 24,3-21 P edstav si, že bys m l možnost "oplatiti" n komu, kdo ti p sobil problémy, kdo ti "kazil život". A nyní si p e ti, jak takovou situaci využil David. sobota 21. 1. 2 Sam 1,1-4.11-12.19.23-27 A takhle zareagoval David, když se dov d l o smrti svého "konkurenta" a nep ítele. ned le 22. 1. 3. ned le v mezidobí 1 Kor 7,29-31 V sedmé kapitole Pavel odpovídá na n které konkrétní otázky ohledn manželství a celibátu. V následujícím krátkém úryvku apoštol zd raz uje, že žijeme ve výjime né dob , protože Kristus už p išel a nastala nová epocha. Proto náš život získal "nový rozm r" a smysl. Mk 3,22-30 pond lí 23. 1. Ježíš byl nekompromisní v i zlu: a kv li tomu nebyl vždy populární a oblíbený. A že odkryje i v mém život "stopy zlého", toho se nemusím strachovat: to bude jen k mému prosp chu. Proto mu mohu "naplno" odhalit to, co je v mém srdci: on neni í, ale osvobozuje. úterý 24. 1. Mk 3,31-35 To je opravdu velká výsada: mít ke Kristu tak blízký vztah, že jsme jeho "brat i i sestry". Nestojí to za to hledat cesty, jak být Kristu nablízku? st eda 25. 1. Svátek Obrácení sv. Pavla Mk 16,15-18 B h je schopný p ivést k sob i nejv tšího nep ítele evangelia. Nelámu h l nad n kterými beznad jnými p ípady? tvrtek 26. 1. Mt 9,35-38 Obcházel, u il, kázal, uzdravoval…staral se…sloužil. K n komu, z t ch pot ebných lidí, kte í žijí dneska, chce p ijít skrze tebe. Ptej se v modlitb , kam t posílá. pátek 27. 1. Mk 4,26-34 Tato podobenství m povzbuzují, že evangelium má p edevším sílu samo od sebe: tedy nezávisle na mé aktivit , p i inlivosti. To m m že osvobodit od nezdravého pocitu, že "to stojí p edevším na mn ". sobota 28. 1. Mk 4,35-41 Kristu není jedno, že m trápí potíže rodinné nebo finan ní, zdravotní nebo duchovní. Jen jedno ode mne o ekává.
ned le 29. 1. 4. ned le v mezidobí Mk 1,21b-28 Po moci touží mnoho lidí. Ale Ježíšova moc neslouží k ovládnutí druhých, ale k osvobození. A to k osvobození pro Boha, které má budoucnost. To platí i pro mne dnes. Mk 5,1-20 pond lí 30. 1. "Jdi dom ke své rodin a pov z jim…": nelehký úkol, jak jsme se mohli asi víckrát p esv d it. A pokud neoslovují naše slova, mohou promlouvat aspo naše skutky: nebojme se "vyza ovat evangelium"! úterý 31. 1. Mk 5,21-43 Dotýkat se Ježíše: pro n kterého obyvatele Palestiny tehdejší doby to bylo možné, ale pro nás? Nemusíme rezignovat: i my se m žeme dotknout Ježíše vírou, hlubokou d v rou. A v této d v e mu ukázat "krvácející rány".
Únor st eda 1. 2. Mk 6,1-6 Víra "umož uje Kristu", aby jednal, nevíra mu to naopak znemož uje. A za touto nevírou se n kdy paradoxn neskrývá "neznalost Krista", ale "d v rná" znalost: vždy ho už "známe z kostela", z kázání, z knih… už nás nem že p ekvapit. tvrtek 2. 2. Svátek Uvedení Pán do chrámu Žid 2,14-18 Tento úryvek vysv tluje, jakým zp sobem je Kristus prost edníkem (kn zem): skrze solidaritu ke každému lov ku, skrze "skute n lidský život". Díky "své lidskosti" Kristus "chápe" každého z nás. A nejen to - dává ú innou posilu t m, kdo se nacházejí v t žkostech. pátek 3. 2. Mk 6,14-29 Král Herodes p vodn necht l nechat usmrtit Jana K titele, ale nakonec podlehl nátlaku. Je pou né si všimnout, že slabost k Herodiad ho p ivedla k takovému kroku, i když p vodn "necht l". Znám svoji Achillovu patu? sobota 4. 2. Mk 6,30-34 I ty prožíváš situace, kdy se cítíš jako "ovce bez pastý e": rozkolísaný, nejistý, tápající. A v takových okamžicích si vzpome , že Ježíšovi nejsi lhostejný: on "má s tebou soucit" a chce t vést po dobrých stezkách. Je jen na tob , aby ses mu otev el a naslouchal. ned le 5. 2. 5. ned le v mezidobí Job 7,1-4,6.7 Job, postižený hlubokými ranami navenek i uvnit , vylévá své nitro a popisuje sv j stav pomocí r zných obraz (t žce pracujícího lov ka, otroka i námezdníka). A jeho ná ek se stává prosbou "pamatuj, Bože". pond lí 6. 2. Mk 6,53-56 Klást Ježíšovi k nohám nemocné: to m žeme i my. Sta í je "p ednést" p ed Pána: s vírou, že on je živý a má moc nad každou nemocí.
úterý 7. 2. Mk 7,1-13 Pánu je milejší ryzí postoj srdce než "zbožné modlitby" i vn jší postoje. A pokud si uv domuji, že moje srdce je daleko od n ho, nemusím zoufat, ale spíš ho mohu prosit, aby m p itáhl k sob a daroval pravdivé a up ímné srdce. Mk 7,14-23 st eda 8. 2. Pravdivý pohled do "sklepa mého srdce" m že deprimovat. Ale nemusím se vydat do t ch temných a špinavých kom rek sám: je tu i Kristus, který má moc odstranit všelijaké "harampádí". tvrtek 9. 2. D v ovat Kristu až do krajnosti.
Mk 7,24-30
pátek 10. 2. Mk 7,31-37 P edstav si, že jsi na míst toho hluchon mého: Ježíš se t dotýká, íká… sobota 11. 2. Mk 8,1-10 A bylo mu jich líto. Po átek "dobroty" je vnit ní solidarita. Protikladem této solidarity je apatie, zahled nost do vlastních problém a cíl . ned le 12. 2. 6. ned le v mezidobí Lv 13,1-2.45-46 Tento zákon nám p ibližuje, v jakém kulturním prost edí Kristus konal svou innost. Vylou ení malomocného ze spole enství a na ízení, že po uzdravení bylo t eba p inést ob za usmí ení, ukazují, že malomocenství bylo považováno za následek h íchu. pond lí 13. 2. Mk 8,11-13 N kte í se p ou s Kristem výslovn . Jiní se sice také p ou, ale necht jí to p iznat nechávají to v sob "probublávat". Cestou není držet pod pokli kou nespokojenost, ale promluvit si o tom s Kristem tvá í v tvá - jako p ítel s p ítelem. úterý 14. 2. Mk 8,14-21 B h promlouvá i skrze události - i skrze ty nejb žn jší (apoštolové se bavili o tom, že nemají chleba). A b hem dne neškodí se ob as zastavit a pouvažovat, zda B h ke mn nepromlouval skrze oby ejné události. st eda 15. 2. Mk 8,22-26 Uzdravení, osvobození od r zných závislostí i h ích - to asto Pán dává postupn . A na mn je, abych trp liv vytrvával a neodcházel od Pána - nespokojený a zklamaný. tvrtek 16. 2. Mk 8,27-33 Chtít manipulovat s Bohem - toho jsme schopni také my: kdykoli v modlitb Bohu "vnucujeme", jak má jednat (co nám má dát). Manipulace však není cestou. pátek 17. 2. Mk 8,34-9,1 Jít za Kristem vyžaduje ochotu ztrácet: svoje pohodlí, svoje p edstavy o budoucnosti a o využívání svého majetku.
sobota 18. 2. Mk 9,2-13 Prom n ní - kdo z nás by to necht l vid t a hlavn zakusit? A pro nevytvo it p edpoklady už te ? Jak? Prosbou: prom , Pane, moje jednání, m j vztah k… (dosa jména konkrétních lidí), moje plány. ned le 19. 2. 7. ned le v mezidobí Iz 43,18-19.21-22.24b-25 Vyjití z Babylónu je n co tak nového, že zasti uje i velký in exodu z Egypta. Toto vysvobození je náznakem, že B h odpouští h ích, který byl práv p í inou babylónské nadvlády. pond lí 20. 2. Mk 9,14-29 N kdy máme pocit, že se nedokážeme ovládat, že "jsme v zajetí" nezadržitelných reakcí pomstychtivosti, zloby. A p esto je tu n kdo, kdo má moc nás vysvobodit z takového koloto e. úterý 21. 2. Mk 9,30-37 "Sestoupit" k druhému - to nám asto p íliš "nevoní". Protože to znamená opoušt t sebe, sv j píse ek. A p ejít na píse ek toho druhého. st eda 22. 2. Stolec sv. apoštola Petra Mt 16,13-19 Ty jsi Mesiáš, Zachránce! Toto vyznání není pouze výsadou "Petrovou", ale všech t ch, kdo v í v Krista. A toto vyznání m že být i pro mne skálou ve zmatku, v hledání, v nejistot . tvrtek 23. 2. Mk 9,41-50 T žkosti, zkoušky ve ví e, pokušení - to vše jsou "zkoušky ohn m". Tím ohn m, kterým m žeme být "osoleni" a t íbeni. Tím ohn m, kterým m žeme být o išt ni od strusky. pátek 24. 2. Mk 10,1-12 Kristus op t eší ožehavou otázku ne ekaným zp sobem: nyní poukazuje na skute né jádro problému, tvrdost srdce. Tvrdost, která se projevuje "zlobou, hn vem, k ikem, pošlapáním d stojnosti druhého, pohrdáním" (Ef 4,31). Opakem je "laskavost, milosrdenství, odpušt ní podle Kristova vzoru" (Ef 4,32). sobota 25. 2. Mk 10,13-16 D tinskost? To v žádném p ípad . Prostoduchost a naivita? To také ne. Spíš d tskost. Být jako dít znamená být nepatrný, závislý, pot ebný - odkázaný na Otce. ned le 26. 2. 8. ned le v mezidobí Oz 2,16b.17b.21-22 Ozeáš p edstavuje Hospodina jako snoubence, který vytrvale hledá svoji nev rnou snoubenku. Po nalezení "snoubenky" se Hospodin dává poznat skrze smlouvu, skrze projevy "dobroty a slitování". pond lí 27. 2. Mk 10,17-27 B h - náro ný? Zákonodárce? P edevším "dobrý". Pot ebuji znát "dobrého Boha", abych dokázal žít podle evangelia.
úterý 28. 2. Mk 10,28-31 Tato slova neplatí pro všechny. Pro všechny je však ur eno slovo "žít pro Pána". A na každém z nás je, abychom poctiv hledali konkrétní zp sob tohoto života.
B ezen st eda 1. 3. Popele ní st eda 2 Kor 5,20-6,2 Dobu postní bychom m li vnímat p edevším jako " as vzácný, p íhodný", ne jako as "ponurý": vždy je to as k nalezení nové milosti, nové radosti z Boha! tvrtek 2. 3. Dt 30,15-20 Tím základním rozhodnutím, ke kterému se v tomto postním putování máme nov propracovat, je volba žít "pro Boha", nebo "bez Boha": pro Boha "zcela a úpln ", nebo jen nap l. Dokážeš vid t, které "sv dné cesty" t v konkrétním život odvád jí od Pána? pátek 3. 3. Iz 58,1-9a Není snadné se správn postit: n kdy je p st odrazovým m stkem k nevrlosti, tvrdosti v i druhým. P st nás má však vést k v tší citlivosti a otev enosti k bližním i vzdáleným. sobota 4. 3. Iz 58,9b-14 Tento úryvek je "náro ný": nesmím však p ehlédnout velká zaslíbení, která jsou zde obsažená. 1. ned le postní Gn 9,8-15 ned le 5. 3. Po pádu do h íchu lidé propadávají stále víc svévoli. Této lavin h íchu u iní p ítrž potopa, která je tak p edobrazem o iš ujících vod k tu. B h pak dává pocítit nov svoji blízkost: uzavírá svoji smlouvu s celým tvorstvem. Tato smlouva je ve skute nosti jednostranným Božím závazkem, který je istým darem, bez žádných požadavk . pond lí 6. 3. Lv 19,1-2.11-18 Úryvek z Levitika nás nevybízí k žádné hrdinské svatosti, ale k svatosti "všedního dne", na dosah každému. úterý 7. 3. Iz 55,10-11 Postní doba je také p íležitostí k novému objevení Božího slova: slova, které je mocí a silou, které vykonává v mém život to, co bych sám nikdy nesvedl. Nestojí za to se jím "zabývat"? st eda 8. 3. Jon 3,1-10 Ninivští obyvatelé nejsou pro nás vzorem ani tak v p ísné askezi, jako spíš v jednozna ném a radikálním obrácení. tvrtek 9. 3. Est 4,17n Máme tu "p íklad" modlitby up ímné, nevyum lkované. A stejn tak prost se m žeš modlit i ty, vždy Otec miluje srdce up ímné a "d tské". pátek 10. 3. Ez 18,21-28 Chtít si za ídit život "podle svého" není nejlepším ešením, protože nevede k napln ní.
sobota 11. 3. Dt 26,16-19 Radikální požadavek poslušnosti z celého srdce nás m že vyd sit: jedin tato cesta nás však m že obš astnit. Polovi atost ke št stí nevede. ned le 12. 3. 2. ned le postní Gn 22,1-2.9a.10-13.15-18 Abrahám pot ebuje tuto zkoušku, aby rozší il "horizonty své víry" a nov poznal, jak je B h velký, jiný, neuchopitelný. Abrahám v této zkoušce nemá žádnou oporu, jen holou víru. Izák m l zem ít, aby se Abrahám neopíral o spln ní Božího slibu již na základ p irozeného otcovství, ale jen na základ Božího slova. Skrze bolest odevzdání toho "nejdražšího" Abrahám dor stá ve ví e a po zkoušce dostává znovu svého syna jako dar a "zaslíbení". pond lí 13. 3. Dan 9,4b-10 V této kající modlitb se n kolikrát opakuje motiv "neposlušnosti": zkus najít ty obraty, které to vyjad ují. A jak se projevuje tvoje neposlušnost v i Bohu? úterý 14. 3. Iz 1,10.16-20 Izajáš vyzývá k dvojímu kroku obrácení: p estat páchat zlo a init dobro. Prorok p itom dává "d myslnou radu": probrat s Bohem své slabosti, h íchy. Jinými slovy: nevy ešit "h ích" vlastními silami, ale p ed Bohem a s ním. st eda 15. 3. Jer 18,18-20 Jeremiáš ví o úkladech, které mu strojí. A jeho reakce na to je modlitba, kde vylévá svoji ho kost a zklamání. A totéž m žeš ud lat i ty, pokud zakoušíš nep átelské chování n kterých lidí. tvrtek 16. 3. Jer 17,5-10 Postní doba není jen obdobím "boje proti h íchu", ale také asem prohloubení d v ry k Bohu. V kterých oblastech svého života mám slabou d v ru v Boží moc? pátek 17. 3. Gn 37,3-4.12-13a.17b-28 I Josef musel zakusit, jak je t žké se vyrovnat s p íko ím zp sobeným od nejbližších. A kdykoli budeš v podobné situaci, vzpome si na n j, vzpome si na Krista. sobota 18. 3. Mich 7,14-15.18-20 Kdo je B h jako ty? Kdo jako B h odpouští h íchy, dokáže je zcela "anihilovat", vhodit do nejhlubších propastí? Micheášova slova mohou prohloubit moji d v ru v moc Božího odpušt ní. ned le 19. 3. 3. ned le postní Ex 20,1-17 Jak prozrazuje samotný za átek, dekalog je víc než pouhý souhrn povinností: "Já jsem Hospodin, tv j B h, já jsem t vyvedl z egyptské zem , z domu otroctví" (v. 2). Tato v ta poskytuje základ a zdroj všech "p ikázání": B h osvobodil Izraele k tomu, aby mohl zachovávat na ízení. Boží dar je tak uschopn ním k životu podle Božího ádu. pond lí 20. 3. Slavnost sv. Josefa ím 4,13.16-18.22 Mít víru i nad ji tam, kde není žádná jen lidská "šance". To je výzva i pro mne: moje víra se však nemá opírat o "lidské p ání", ale o Boží slovo.
úterý 21. 3. Dan 3,25.34-43 Tato prosba nepot ebuje dlouhých komentá ; snad jen to, abychom ji "vnit n p ijali" a opakovali p ed Pánem. st eda 22. 3. Dt 4,1.5-9 Což se najde jiný národ, jemuž jsou bohové tak blízko, jako je nám Hospodin? A d kazem této blízkosti jsou jeho velké divy a "moudrá pou ení": dokážeš vyjmenovat ty Boží dary, které jsou pro tebe znamením jeho blízkosti? tvrtek 23. 3. Jer 7,23-28 Po kterých cestách chodíš? S Bohem nebo bez n j? Obracíš se k n mu zády i tvá í? pátek 24. 3. Oz 14,2-10 Tady máme další p íklad up ímné kající modlitby. M žeme se jí inspirovat a zárove se m žeme nechat oslovit Ozeášovou jistotou v Boží uzdravující odpušt ní. sobota 25. 3. Slavnost Zv stování Pán Žid 10,4-10 Kristus nás nezachránil p edevším ob tí, ale rozhodnutím, láskou: toto bylo duší jeho ob ti. Tak jako skutky bez lásky jsou mrtvé, i ob bez lásky je "mrtvá". Kristus však p inesl ob živou. Vnímám to p i slavení eucharistie? ned le 26. 3. 4. ned le postní 2 Kron 36,14-16.19-23 Tento stru ný souhrn d jin Izraele vystihuje dva konstantní prvky: lidskou nev rnost v i Bohu a Boží zájem o lov ka. Jako protiklad h íchu se objevuje Boží milosrdenství a jeho sestupování k lov ku. B h nechává znít své slovo napomenutí skrze proroky, ale i skrze bolestnou událost zni ení chrámu a m st. I to je výrazem Božího milosrdenství, které chce takto p ivést lov ka k uznání jeho nev rnosti a k obrácení. pond lí 27. 3. Iz 65,17-21 Kde p sobí B h, tam vzniká n co nového. Nejv tší "novost" p išla Kristovým vzk íšením: k obnovenému p ijetí tohoto divu nás p ivádí i postní období. Sm uji doopravdy k velikonoc m? úterý 28. 3. Ez 47,1-9.12 Voda je v Bibli symbolem života: to názorn ukazuje i Ezechielova vize, která se naplnila v Ježíši. On má pro nás vodu života, která uzdravuje, oživuje, zavlažuje. Tou vodou je jeho slovo, jeho Duch. Toužím po ní? st eda 29. 3. Iz 49,8-15 B h otevírá cestu tam, kde není cesty. S touto jistotou mu mohu p edložit "bezvýchodné situace" - a na n m ponechat, jak vyklestí cestu. tvrtek 30. 3. Ex 32,7-14 Tento vzácný as nás nesmí uzav ít do intimistického zahled ní do svých nedostatk : má nás otev ít i pro druhé, pro církev. A Mojžíš je nám vzorem, jak nebýt lhostejný v i brat ím a sestrám.
pátek 31. 3. Mdr 2,1a.12-22 Prožít pravdiv postní dobu znamená také mít odvahu p ijmout Krist v úd l: být "trnem v oku" druhým, být kritizován, nep ijatý, oso ovaný. A to ne kv li vlastním chybám ( i pali atosti), ale kv li v rnosti evangeliu.
Duben sobota 1. 4. Jer 11,18-20 Prorok prožívá bolestné chvíle, o to t žší, že práv jeho nejbližší mu ukládají o život. A jeho ešení je prosté: sv uje Hospodinu svoji "p i". A v tom ho mohu následovat také já. 5. ned le postní Jer 31,31-34 ned le 2. 4. Nová smlouva není vn jší, v podob vn jších p íkaz , ale vnit ní, v samotném srdci. Díky tomu lov k nepoci uje p íkazy jako n co cizího a vn jšího, ale jako vlastní tíhnutí, která nenutí, ale p itahují a vábí. Rovn ž poznání Boha není z doslechu, ale z vlastní zkušenosti - proto není t eba, aby u il bratr bratra. B h už není v dálce, mimo lov ka, ale v jeho nitru. pond lí 3. 4. Dan 13,41c-62 "Odvrátili své o i, že nehled li k Bohu a nepamatovali na jeho soudy" (v. 9). To bylo za átkem zvrácenosti on ch soudc . A oni jsou nám výstražným p íkladem, že po átkem h íchu je "zapomínání na Boha", snaha se p ed Bohem ukrýt. Nejednám n kdy také tak? úterý 4. 4. Nm 21,4b-9 Cesta s Bohem je n kdy na poušti, bez vody a jídla. Nechceme-li podlehnout vyslovené i nevyslovené nespokojenosti ("reptání"), je t eba pozvat Boha do své ho kosti, ned v ry, zklamání. Dan 3,14-20.91-92.95 st eda 5. 4. Klan t se zlaté soše, klan t se pen z m, karié e, požitku. emu se klaním? Mám aspo touhu, aby B h m osvobodil od mých model? tvrtek 6. 4. Gn 17,3-9 Tento úryvek z Geneze je jeden z nejvýznamn jších v celém Starém zákon . Zkus se zamyslet, v jakém smyslu jsou slova tohoto textu pro tebe platná a aktuální. pátek 7. 4. Jer 20,10-13 Je obdivuhodná Jeremiášova neohroženost tvá í v tvá nebezpe í a nejistot : "Hospodin je se mnou, on je silný bojovník" (v. 11). Tuto v tu si mohu odnést do dnešního dne a p ipomenout si ji, když mi bude úzko. sobota 8. 4. Ez 37,21-28 Máme tu výsadu, že žijeme v ase napln ní Ezechielova proroctví. Te mohu nechat vytrysknout úžas nad Boží mocí, která je schopná tak velkých in .
ned le 9. 4. Kv tná ned le Iz 50,4-7 Pán, Hospodin, mi dal jazyk u edníka, abych um l znaveného pou ovat ut šujícím slovem. Každého rána mi probouzí sluch, abych ho poslouchal, jak je povinnost u edník . Pán, Hospodin, mi otev el ucho a já se nezdráhal, necouvl nazp t. Svá záda jsem vydal t m, kte í m bili, své líce t m, kte í rvali m j vous. Svou tvá jsem neskryl p ed hanou a slinou. Pán, Hospodin, mi však pomáhá, nebudu tedy potupen. Proto dávám ztvrdnout své tvá i v k emen a vím, že nebudu zahanben. pond lí 10. 4. Pond lí Svatého týdne Iz 42,1-7 Nalomenou t tinu nedolomí - to je pro tebe velká nad je! Kdykoli budeš prožívat, že jsi slabou t tinou, neschovávej se p ed Kristem: On t nedolomí, nezni í. On p išel zachránit práv to, co je slabé. úterý 11. 4. Úterý Svatého týdne Iz 49,1-6 Frustrace ze služby, ze snahy žít evangelium: nejsem první, kdo n co takového prožívá. Jak na tyto pocity reaguje Služebník? st eda 12. 4. St eda Svatého týdne Iz 50,4-9a Krá et s Kristem na Golgotu není snadné. A nem žeme obstát bez Boží blízkosti: bez jistoty, že on je naší pomocí. tvrtek 13. 4. Zelený tvrtek Jan 13,1-15 Ježíš miloval tebe i m až do krajnosti: Ud lal pro nás nemyslitelné. A d ív, než se pokusíš objevit, jak následovat jeho lásku v i druhým, p ijmi jeho lásku k sob do krajnosti. pátek 14. 4. Velký pátek Jan 18,1-19,42 Vyvrcholením pašijí je Ježíšovo uk ižování a umírání. Jeho zvolání "žízním" navazuje na p edchozí výrok, že musí vypít kalich, který mu podal Otec (Jan 18,11). Ježíš má na k íži žíze po napln ní Otcovy v le. sobota 15. 4. Bílá sobota ím 6, 3-11 Hlavní dar Krista pro nás, hlavní v c, kterou jsme mohli od n ho získat, bylo to, že jsme spojeni s jeho smrtí a vzk íšením. Jinak e eno: hlavním darem není n co, co bych jako „v c“ mohl p ibrat ke svému životu ale hlavním darem je On sám. On, který spojuje sv j život s mým. Mrtvý h íchu (když v n m nevidím nic dobrého, žádnou budoucnost), živý Bohu v Kristu Ježíši – to mohu a mám být po k tu. Teprve pochopení k tu v souvislosti s velikono ním tajemstvím mi umožní pochopit, kdo vlastn jako k es an jsem. ned le 16. 4. Zmrtvýchvstání Pán Sk 10,34a.37-43 Úryvek je sou ástí Petrovy e i v dom ímského setníka Kornélia, prvního obráceného pohana. Obsahem tohoto kázání je všechno, co Ježíš konal a u il. Hlavní d raz se klade na to, že Ježíš je vzk íšený a živý. On je tak skute n živý, že apoštolové s ním mohli jíst a pít! A není jenom vít zem nad smrtí, je také soudcem živých i mrtvých. Tento výraz ozna uje plnost moci, kterou Kristus obdržel pro dílo spásy. Jako soudce m že vynést i rozsudek života nad t mi, kte í jsou nevinní díky jeho krvi (Zj 5,9).
pond lí 17. 4. Pond lí velikono ní Mt 28,8-15 Potkat živého Krista vyvolá n kdy strach, znejist ní: Není lepší se mu vyhýbat, nepustit ho k sob ? To není ešení: Spíš je žádoucí se mu postavit tvá í v tvá a p ijmout jeho slovo: Neboj se m ! Jan 20,11-18 úterý 18. 4. Úterý velikono ní Plá eš snad jako Maria? Prožíváš smutek? i naopak radost? Nebo prázdnotu, zklamání? O tom všem Ježíš ví. A ty m žeš nechat proniknout jeho zrak do tvého nitra bez obav. st eda 19. 4. St eda velikono ní Lk 24,13-35 A rozmlouvali s Ježíšem o tom všem, co se d lo v Jeruzalém . To m žeme i my: mluvit s Kristem o jeho k íži a vzk íšení, p edložit mu své otazníky, nejasnosti, tápání, díky. tvrtek 20. 4. tvrtek velikono ní Lk 24,35-48 Tak jako pro emauzské u edníky, i pro nás platí, že jen Kristus m že oživit slova Písma a odhalit nám, že jsou živá, aktuální. pátek 21. 4. Pátek velikono ní Jan 21,1-14 Vzk íšený není éterickou bytostí, vznášející se kdesi ve výšinách. Podobn jako p i utrpení, i jako zmrtvýchvstalý se snižuje k lov ku, k jeho všedním starostem. A na mn je, abych ho rozpoznával. sobota 22. 4. Sobota velikono ní Mk 16,9-15 Poznal jsem moc evangelia? Je Kristus pro m živý, vzk íšený? Pak nemohu jinak, než sv d it o n m, o jeho slov . ned le 23. 4. 2. ned le velikono ní Jan 20,19-31 Dv zjevení Vzk íšeného: "prvního dne v týdnu" jedenácti u edník m bez Tomáše (viz evangelium ned le Seslání Ducha sv.) a týden na to Tomášovi spolu s ostatními u edníky. Tomáš nep ijímá zv st ostatních apoštol a klade si podmínky pro "uv ení". Ježíš však zná lov ka (J 1,48) a vychází mu vst íc práv tam, kde se nachází. Proto poskytuje Tomášovi znamení, které ho p ivádí k vyznání víry (J 4,48) a ke klan ní (J 5,23). Jeho slova nejsou jen uznáním Ježíšova božství (J 1,1), ale uzav ením smlouvy: Tomáš p ijímá Ježíše jako svého Boha a Pána (Oz 2,25; 1 Kor 12,3). pond lí 24. 4. Jan 3,1-8 A co tak p ijít ke Kristu jako Nikodém (postavit se v modlitb p ed n j) a íct mu (jako Nikodém): "Ježíši, vím, že jsi U itel, vím, že jsi m j rádce, ten, který m vede a radí mi, když jsem bezradný." A sám m žeš pokra ovat v takové modlitb . úterý 25. 4. Svátek sv. Marka, evangelisty Mk 16,15-20 Evangelista Marek hutným a podstatným zp sobem shrnuje v n kolika stru ných v tách „kérygma“ (zv st), poselství spásy. Je to také styl Petra, drsného rybá e, který se stal rybá em lidí, takže ve všem je zde pr hlednost, pokora, velkodušnost a odvaha.
st eda 26. 4. Jan 3,16-21 B h si m tolik zamiloval. Nerozechv je se mé srdce p i t chto slovech? tvrtek 27. 4. Jan 3,31-36 Víra je velmi vzácný dar: P ináší totiž život, p etékající božský život. Víra je takovým záchranným lanem, kterým jsme vytahováni z propasti smrti do bezpe ného úto išt . Používáš toto lano? pátek 28. 4. Sk 5,34-42 Lukášovi nejde o p esné historické vylí ení. V pronásledování apoštol a v jejich bi ování však kreslí p edobraz všeho dalšího mu ednictví (Št pán, Jakub,…) a spojuje utrpení církve s utrpením Kristovým. sobota 29. 4. Svátek sv. Kate iny Sienské, patronky Evropy 1 Jan 1,5-2,2 Velkým darem Velikonoc je odpušt ní: A takový dar m žeme využívat "bez omezení", pokud jsme ochotni vyznat a odevzdat sv j h ích. Cesta ke smí ení je otev ena. ned le 30. 4. 3. ned le velikono ní Lk 24,35-48 Tak jako pro emauzské u edníky, i pro nás platí, že jen Kristus m že oživit slova Písma a odhalit nám, že jsou živá, aktuální.
Kv ten pond lí 1. 5. Svátek sv. Josefa, d lníka Mt 13,54-58 Je to zra ující, když n kdo pohrdne vírou, kterou já žiji. Reakce „spoluob an “ na Ježíše byli také zra ující. Ale Ježíš to p ijímá bez vý itek. úterý 2. 5. Pravý pokrm, skute ný zdroj života: Kde jej hledám?
Jan 6,30-35
st eda 3. 5. Svátek sv. Filipa a Jakuba, apoštol 1 Kor 15,1-8 Apoštol p edal. Církev p edala a p edává. P ijal jsem to? Nejen rozumem, ale i "srdcem"? Nejen jako "objektivní událost", ale jako dar pro m ? tvrtek 4. 5. Sk 8, 26-40 Iniciativa p i ší ení evangelia je zde na Bohu. Poselství o vzk íšeném Ježíši nem že z stat omezeno na Sama sko a na židovský národ. Ovocem ve k tu dovršené víry je radost. pátek 5. 5. Jan 6,52-59 Pít jeho krev a jíst jeho t lo neznamená jen p ijímat eucharistii. Znamená p ijmout Krista (eucharistického) do svého nitra, do svých cit , zran ní, ambicí. sobota 6. 5. Jan 6,60-69 My jsme uv ili a poznali: Petr byl tedy siln p esv d en o tom, že je na správné cest , že jen Kristus je cestou a životem. Jsem i já takto p esv d en? Nebo je moje víra jen instinktem, cít ním?
ned le 7. 5. 4. ned le velikono ní Jan 10,11-18 Ježíš se ztotož uje s pastý em a rozvíjí sv j vztah k ovcím: ochotu zcela se pro n nasadit, darovat za n život.. Z toho vyr stá vzájemný vztah lásky vedoucí k d v rnému spole enství. Obraz dobrého pastý e je zde dovršením starozákonní zv sti o Bohu – jediném pastý i Izraele. pond lí 8. 5. Sk 11,1-18 Iniciativa je op t zcela na Bohu, když p ekonat hranice bylo pro pravov rného žida nemožné. Jde o n co mnohem d ležit jšího: o p ekonání p ehrad mezi židy a pohany vzhledem k možnosti p ijmout spásu, viditeln projevenou skrze dar Ducha a k est – to je podstatné! úterý 9. 5. Jan 10,22-30 Jsi-li ty Mesiáš. Tato pochybnost se asi nevyno í na našem jazyku, ale možná jen ve skrytu srdce, pokud nás Ježíš zklamal, "nep edvedl svou moc" (neodpov d l na naši modlitbu). Te je as "vy íkat si s Ježíšem" všechna zklamání, nespln né p edstavy. st eda 10. 5. Jan 12,44-50 P ijmout, spíš p ijímat Kristova slova pat í k základ m k es anského života. P ijímat slovo pak neznamená v první ad jednat podle n j, ale naslouchat mu a uv it. Stojí to za to: P ijaté slovo p ináší život. tvrtek 11. 5. Jan 13,16-20 asto je e o služb k es ana (v rodinném i farním spole enství, ve sv t ), málo se však mluví o d stojnosti této služby: Je podílem na Kristov poslání (vždy když p ijímáme služebníka, p ijímáme Krista). A toto je velká motivace a vzpruha! pátek 12. 5. Jan 14,1-6 Máme zamluvené místo u Otce. To a je nám út chou a posilou, kdykoli budeme vnímat, že se na tomto sv t necítíme "doma". sobota 13. 5. Jan 14,7-14 M žeme konat velké v ci: Kdyby nám to ekl n jaký lov k, mohli bychom ho právem podezírat z klamu. Ale slibuje nám to samotný Kristus: A cestou k t mto velkým in m je modlitba v jeho jménu, tj. v n m, v souladu s jeho slovem. ned le 14. 5. 5. ned le velikono ní Jan 15, 1-8 „Nesení ovoce“ není hromad ním skutk a zvláštních výkon , ale p irozeným projevem nového života v Kristu. „Být istí“ znamená hluboké spole enství s Ježíšem skrze slovo jeho radostné zv sti. Toto spole enství je darem, který v sob zahrnuje vše ostatní pot ebné. pond lí 15. 5. Jan 14,21-26 Mám-li n koho rád, "sám od sebe" d lám to, co si druhý p eje, ist proto, abych mu ud lal radost. A stejný zákon platí i ve vztahu k Ježíši.
úterý 16. 5. Svátek sv. Jana Nepomuckého, patrona ech ím 8,31b-39 Pavel p emítá o život k es ana a žasne, když vidí, jak veliká je Boží láska, takže ji ani náš h ích nem že narušit. M že nás pouze odtáhnout od jejího spásonosného tepla. Avšak Boží láska je stále nezm niteln p ístupná a dostupná a je neochv jným základem našeho k es anského života. st eda 17. 5. Jan 15,1-8 Být jedna duše s Kristem, to je obrovská výzva. A dar. A podmínka k "plodnému životu". tvrtek 18. 5. Jan 15,9-11 Ježíšova slova m žeme vnímat jako cestu k lásce: k objevení a zakoušení Boží dobroty ke mn . pátek 19. 5. Jan 15,12-17 Nenazývám vás už služebníky, ale p áteli. Kristus m nazývá svým p ítelem! A nejen nazývá. Není to úžasné? sobota 20. 5. Splývám se sv tem? Nebo se od sv ta odlišuji? V em?
Jan 15,18-21
ned le 21. 5. 6. ned le velikono ní Jan 15,9-17 Láska Otce k Synovi, láska Syna k u edník m, vzájemná láska u edník , láska, která se lov ka, láska, která se zcela ob tuje, láska k Božímu vyvolení, láska jako odpov vt luje v zachovávání p ikázání a v „z stávání“ (bytí) v Kristu…M rnou jednotkou k es anské lásky je úplnost samotného Krista. Jan 15,26-16,4a pond lí 22. 5. P iznat se ke Kristu není lehké ani "samoz ejmé". A bez Ducha Pravdy nevíme, jak a co o Kristu íkat. Proto se bez n j neobejdeme. úterý 23. 5. Jan 16,5-11 Duch Krista nem že nevrhnout sv tlo na náš h ích: A on dává poznat h ích v jeho skute ném sv tle, nejen podle našeho zdání. Nemusíme se však obávat, že by nás Duch zni il odsouzením: On nep ichází odsoudit, ale osvobodit od h íchu. st eda 24. 5. Jan 16,12-15 Kdo se pokouší zachovávat evangelium, ví, že to není lehké. N kdy nerozumíme Kristovým slov m, jindy nevíme, jak je uskute nit. A proto pot ebujeme jeho Ducha: A už te jej mohu vzývat. tvrtek 25. 5. Slavnost Nanebevstoupení Pán Sk 1,1-11 Duch svatý je plodem Ježíšova utrpení, smrti a zmrtvýchvstání! P ijmout moc Ducha sv. a všude o n m vydávat sv dectví, to je smyslem života církve. Jen v síle Ducha sv. m že církev rozší it Boží království. pátek 26. 5. Jan 16,20-23a Krá íme-li v rn za Kristem, nem že nás minout zármutek. Jist , to potkává každého. Zármutek u edníka je však jiný: v em?
Sobota 27. 5. Jan 16,23b-28 Otec vám dá, Otec vás miluje: Mohu jednoduše spo inout, vychutnat si tato Ježíšova slova. ned le 28. 5. 7. ned le velikono ní Plnost radosti: Kdo by ji necht l? U Krista, u jeho slov ji nalezneme.
Jan 17,11b-19
pond lí 29. 5. Jan 16,29-33 Mít soužení ve sv t neznamená trp t nep átelství i oso ování z osobních d vod . Jedná se o nevraživost kv li naší v rnosti evangeliu; ovšem, jsme-li mu v rni. úterý 30. 5. Jan 17,1-11a Už samotný za átek této modlitby je inspirující: Ježíš pozvedl o i k nebi. Zkus se modlit jako Kristus: Pozvedni o i k nebi a ekni "Ot e!" Svátek Navštívení Panny Marie Lk 1,39-56 st eda 31. 5. Mariino navštívení nebylo pouhou zdvo ilostní formalitou. Maria, napln na Duchem, nemohla nenakazit Alžb tu jásotem, chválou Boží velikosti. Nechám se nakazit i já?
erven tvrtek 1. 6. Jan 17,20-26 Jednota není uniformita, ale "život (spole enství) v Otci a Synu". A o takovou jednotu své rodiny i farní obce m žeš nyní prosit i ty. pátek 2. 6. Jan 21,15-19 Je t žké pravdiv odpov d t na otázku, zda miluji, i nemiluji Krista. P ínosn jší než se zabývat touto otázkou je však postavit se p ed Krista a odkrýt mu své srdce. sobota 3. 6. Jan 21,20-25 Petr má nemístnou starostlivost o druhého, podobn jako n kdy i my. Místo úvah, hloubání, povídání o druhých by bylo asto užite n jší "jít do sebe" a následovat Krista. ned le 4. 6. Slavnost Seslání Ducha Svatého Jan 15,26-27;16,12-15 Posláním Ducha, kterého Kristus daroval církvi, je v plnosti zjevovat tajemství Krista a jeho slova. On „vydá sv dectví“ Kristu p ed jeho církví, aby ji mohl p etvá et a oživovat. Co to pro mne znamená? pond lí 5. 6 Mk 12,1-12 Touto vinicí je jednozna n myšlen Izrael, který Bohu odpírá o ekávané plody; již v minulosti k n mu posílal své služebníky proroky a nyní poslal svého Syna Ježíše. Ale ani odpor špatných vina nem že zadržet Boží dílo! úterý 6. 6. 2 Petr 3,12-15a.17-18 O ekáváme novou zemi, nové nebe. A p edevším o ekáváme, že p ijmeme nové, vzk íšené t lo: Budeme tak podobni Zmrtvýchvstalému. Není to velká nabídka? st eda 7. 6. Nestyd t se za evangelium, za Krista... to je stále aktuální.
2 Tim 1,1-3.6-12
tvrtek 8. 6. 2 Tim 2,8-15 Setrvat s Kristem - to nemusí být zrovna snadné. Ale m že m v tom posílit vzpomínka na Pavla: Kv li evangeliu byl pronásledován, mu en, uv zn n, byl oso ován od svých vlastních brat í v Kristu. A vytrval. pátek 9. 6. 2 Tim 3,10-17 Jak a ím se vyzbrojit v tomto nesnadném a ( asto) nep ehledném život ? Odpov poskytne verš 16. sobota 10. 6. 2 Tim 4,1-8 Ideálem je o ekávat Krist v p íchod ne se strachem, ale s láskou , vždy i on m o ekává s touhou a láskou v tší, než si dokážu p edstavit. ned le 11. 6. Slavnost Nejsv t jší Trojice ím 8,14-17 Otec je dárce života, a to skrze Ducha. Ten nás spojuje s Otcem a iní z nás jeho d ti. A syn (dcera) má právo na d dictví pravé zaslíbené zem , v blízkosti Syna - pokud ovšem o Krista stojí a následuje ho už te . pond lí 12. 6. Mt 5,1-12 Všechna blahoslavenství jsou v ur itém smyslu obsažena v prvním: Blaze chudým v duchu. Zkus objevit, jak jsou v n m zahrnuta! úterý 13. 6. Mt 5,13-16 Sv tlo a s l jsou nezbytné pro život lov ka. A stejn tak nezbytný je k es an pro své okolí. V em je nepostradatelný? Co m že p inášet? st eda 14. 6. Mt 5,17-19 Ježíš p išel naplnit, prohloubit starozákonní na ízení. Jak? To snadno najdeš, vezmeš-li do ruky Nový zákon a podíváš-li se na úryvky, které následují po dnešním evangeliu. tvrtek 15. 6. Slavnost T la a Krve Pán Mk 14,12-16.22-26 "Toto je moje t lo, má krev" - Ježíš se tedy dává pln , ne "nap l". A nedává se "jako duch", ale jako skute ný lov k - ovšem se "zduchovn lým t lem". Dar všech dar , dar daný a dávaný mn . pátek 16. 6. Mt 5,27-32 Svádí-li t tvé oko - osvobozující moc tohoto Kristova slova m že zakusit ten, kdo na to „vsadí“! sobota 17. 6. Mt 5,33-37 Kristus odmítá p ísahu (jedná se o p ísahu spojenou se slibem n co vykonat - není to tedy p ísaha potvrzující uskute n ný in), a to z jednoduchého d vodu: Nikdo není pánem své budoucnosti. Po ítám s tím skute ným pánem? ned le 18. 6. 11. ned le v mezidobí 2 Kor 5,6-10 Novost života, danou k tem, prožívá k es an uprost ed tohoto sv ta, který není definitivní. Apoštol vnímá jak touhu po plnosti života u Krista, tak nehotovost naší pozemské existence. ešením mu ale není spekulace o život , nýbrž život, který se m že Kristu líbit.
pond lí 19. 6. Mt 5,38-42 Nepochopitelné - pokud jsem nepochopil, že na moji tvrdost, zlobu a nete nost Kristus neodpov d l mým odsouzením, ale darem sebe samotného na k íži. úterý 20. 6. Být jako Otec, žít jako On. st eda 21. 6. Pro koho konám dobro inné skutky, modlitby, skutky sebezáporu? tvrtek 22. 6. Zastav se jen u jedné v ty, promysli ji, opakuj ji...
Mt 5,43-48 Mt 6,1-6.16-18 Mt 6,7-15
pátek 23. 6. Slavnost Nejsv t jšího Srdce Ježíšova Oz 11,1.3-4.8c-9 Provázky lidskými, provázky milování jsem t táhl. Ježíšova náklonnost se projevuje velmi konkrétn a lidsky. Kde ve svém život vidíš projevy jeho p ízn ? sobota 24. 6. Slavnost Narození sv. Jana K titele Iz 49,1-6 Na každého, kdo se snaží žít Boží slovo, p ijde d ív i pozd ji únava, pocit marnosti. Nebylo to jinak v život Služebníka - v jeho ústech se však nenašla jen slova vyjad ující frustraci. ned le 25. 6. 12. ned le v mezidobí 2 Kor 5,14-17 Pavel se musel opakovan potýkat s lidmi, kte í podemílali jeho autoritu. Korin an m proto p ipomíná, že na prvním míst je t eba se dívat na spolubratry a spolusestry jako na znovuzrozené Boží d ti, "nové stvo ení v Kristu" (i když na první pohled "lidským o ím" není nic vid t). A nové stvo ení - nový životní styl: nasadit se ne pro sebe, ale pro Krista. pond lí 26. 6. Mt 7,1-5 Co ti vadí na partnerovi, na sousedech? A nemáš náhodou stejné chyby? Pak je na míst "nejprve vyndat ze svého oka" tu ne istotu, abys byl schopný vid t druhého nezkreslen . úterý 27. 6. Mt 7,6.12-14 Co chcete, aby druzí d lali vám - celkem samoz ejmé pou ení? Pop emýšlej, jaké má dopady ve tvém život ! st eda 28. 6. Mt 7,15-20 Poznáte je po ovoci - zásada jednoduchá, uplatnitelná na mnoha rovinách (životnosti svých zásad duchovního života, rozlišování povolání, p sobení hlasatel evangelia, nových "zjevení" a mimo ádných jev ). Ale ve skute nosti je to zásada použitelná jen po delším asovém údobí. Nicmén prozatím mohu mít za jisté, že mám hledat ovoce evangelia, a ne "krásná kázání" i senza ní zážitky. tvrtek 29. 6. Slavnost sv. Petra a Pavla Mt 16,13-19 Kontrast mezi mín ním lidí a vyznáním u edník (ústy Petra) má podtrhnout pravou identitu Ježíše. Na toto vyznání pak navazuje Petrovo poslání. Petr má být skalou, základem nového spole enství (nezapome me však, že prap vodní skalou je Kristus!). On je obda en klí i, které jsou znamením moci.
pátek 30. 6. Mt 8,1-4 Jistý muž prosil o mocný a viditelný Boží in. B h odpov d l, ale jinak; ten muž to však nepost ehl a namítl: „Bože, kde je tvá moc?" A B h odpov d l: „A kde jsou tvé o i a tv j sluch?"
ervenec sobota 1. 7. Mt 8,5-17 Odpov obdivuhodná také proto, že pro tohoto vojáka Kristovo slovo nez stává abstraktní: je tak skute né a spolehlivé jako n které "jistoty" z každodenního života. Dokázal bys formulovat pomocí n jakých skute ností z b žného života, jak si p edstavuješ "ú innost" Kristova slova? 13. ned le v mezidobí Mk 5,21-43 ned le 2. 7. Spole ným prvkem obou p íb h je pot eba víry lov ka a Ježíšova suverénní odpov na projevenou víru. Tato odpov tj. uzdravení není ur ena širokému davu jako propaga ní senzace, ale práv t m, kdo víru prokázali. Svátek sv. Tomáše, apoštola Jan 20,24-29 pond lí 3. 7. Je sice pravda, že "máme v it", i když nevidíme, ale nem žeme v it, pokud neslyšíme - vždy víra je ze slyšení ( ím 10,17)! A tak si nemusím položit otázku, "jak v ím", ale spíše, "jak živím víru" - totiž nasloucháním Božího slova. úterý 4. 7. Mt 8,23-27 Pro se bojíš? Tvá í v tvá nep ehledným situacím a zmatk m kla si tuto otázku. A pak si polož druhou otázku, kdo je pro tebe Kristus v tuto chvíli. st eda 5. 7. Slavnost sv. Cyrila a Metod je Iz 61,1-3a Nést radostnou zv st - o to se pokusili, a s úsp chem, Cyril a Metod j. A pokud je pravda, že p íklady táhnou, tak se mohu nechat oslovit jejich touhou získat pro Krista ty, kdo ho dosud neznají. tvrtek 6. 7. Mt 9,1-8 To je zázrak! Opravdový zázrak! Co? Uzdravení z nemoci? To také, ale - p edevším uzdravení z vnit ní krvácející rány, z h íchu. Vidím tento Boží zázrak? Jsem vd ný? Pátek 7. 7. Mt 9,9-13 Chci lásku, a ne ob . Jako by B h ekl: nechci ani tak výkony, velké ctnosti, dlouhé modlitby. Chci p edevším, abys m l o i otev ené pro "nemocné". A t ch se ujímal. Sobota 8. 7. Mt 9,14-17 Zdá se, že otázka postu nehraje u Matouše hlavní roli, žije-li se p st skryt . Ale zd raz uje se novost m ch tj. novost života u edník , kte í se nau ili, že B h chce p edevším milosrdenství. Jen takovýto u edník m že uchovat Ježíšovu zv st i sv j život. Ned le 9. 7. 14. ned le v mezidobí Ez 2,2-5 B h sv uje Ezechielovi poslání jít k Izraelit m s jedním cílem: mají poznat, že mezi nimi je prorok, tj. že B h je neopustil. Hospodin je totiž B h v rný, a proto p ichází a oslovuje vždy znovu.
pond lí 10. 7. Mt 9,18-26 Ježíš p ichází tam, kde je plá . M že však jednat jen tehdy, když "dáme na jeho slovo", když se dáme do pohybu a nez stáváme "v truchlení". úterý 11. 7. Svátek sv. Benedikta, patrona Evropy P 2,1-9 Benedikt je p íkladem skute ného u edníka: bere Boží slovo vážn , uchovává jej ve svém srdci, p emýšlí o n m. Tato cesta je pro každého, i když musí být p izp sobená konkrétním okolnostem. Jak se v tvém život projevuje, že jsi u edníkem? st eda 12. 7. Mt 10,1-7 Je blízko, je tu p ede dve mi a tlu e. Kdo? Hospodin všemohoucí, který se sklání až k tob ! tvrtek 13. 7. Mt 10,7-15 Jd te - nevyhýbejte se nemocným, lidem na okraji, zoufalým. A pokud nevíte, jak jim pomoci, proste Pána, aby dal slovo út chy a dar ú inn podpo it. pátek 14. 7. bl. Hroznaty, patrona plze ské diecéze Mt 10,16-23 Obez etnost - opatrnost a bezelstnost - pr zra nost. To jsou ty „zbran ", pomocí kterých lze p inést evangelium. sobota 15. 7. Mt 10,24-33 Jsou spo ítány všechny vlasy na hlav - Otec se stará o všechno, dokonce i o to, co považuješ za bezcenné! Z toho je krásn vid t, že On se stará jinak než ty - jen mít k n mu d v ru, že "vidí" a "jedná". ned le 16. 7. 15. ned le v mezidobí Mk 6,7-13 Ježíš nechce p sobit jen sám, bezprost edn , ale rozesílá i svých Dvanáct, jimž sv uje své pravomoci – moc nad ne istými duchy a nemocemi a hlásání evangelia. Pokyny ke stylu života, které jim p itom dává, v nich mají uchovat v domí, že jsou jeho posly, a proto se mají spoléhat výhradn na n j, a ne na své síly a schopnosti. Základním rysem jejich apoštolátu je skromnost (nemají nosit nic s sebou, nemají budit zdání, že jim jde o majetek a dobrý život), jejich služba se tak podobá služb Ježíšov . Mt 10,34-11,1 pond lí 17. 7. Velkým k ížem je to, že kv li ví e v Krista nás p átelé i p íbuzní nechápou, nep ijímají. Ale odmítnutí kv li Kristu se má odlišit od odmítnutí kv li tvrdohlavému lp ní na zvláštních osobních postojích. úterý 18. 7. Mt 11,20-24 Projevy Boží dobroty mají obm k it naše srdce ili p ivést k obrácení. Vzpomn l by sis na n jaké "Boží skutky", které považuješ pro sv j život za d ležité? st eda 19. 7. Mt 11,25-27 Moud í a chyt í - to nejsou ti "inteligentní", znalí Božího slova. Ale všichni ti, kdo si vysta í se svojí chytrostí a se svými nápady a nemají zájem o Boží slovo.
tvrtek 20. 7. Mt 11,28-30 Jsi unavený poslouchat stále stejné evangelium v kostele? Pak jsi asi ješt nepochopil; Ježíš totiž neunavuje, ale ob erstvuje, pokud jsme ochotni poslouchat a p ijmout jeho slovo. pátek 21. 7. Mt 12,1-8 Odsuzování druhého pramení vždycky z tvrdého srdce, z nedostatku milosrdenství. A n kdy je takové odsuzování projevem "zákonického" vztahu k Bohu a jeho normám. A jak jsem na tom já? sobota 22. 7. Pís 3,1-4a Kdykoli hledáme pravou lásku i nefalšovaný pokoj, tak hledáme (t eba nev dom ) samotného p vodce t chto dar . A celý život je v zásad hledání pravého št stí, skrytého Pána. Vstanu a p jdu nov hledat? ned le 23. 7. 16. ned le v mezidobí Jer 23,1-6 Hospodin nejprve kárá chování izraelských pastý v Jeremiášov dob . Po této hrozb následuje proroctví o obnov . Hospodin shromáždí rozptýlené ovce a ustanoví pravého pastý e (krále), který bude uskute ovat spravedlnost, tj. Boží ád. Mt 12,38-42 pond lí 24. 7. Mnoho, velmi mnoho znamení a "d kaz " jsme už dostali. Které jsou pro tebe obzvláš výmluvné? (A už je to n jaké slovo Písma, životní zkušenost…). úterý 25. 7. Svátek sv. Jakuba, apoštola 2 Kor 4,7-15 Ani apoštol Pavel nebyl "super lov k", který by v pohod zvládal všechny problémy. Anebo - on tyto problémy zvládal, ne sice v pohod , ale s Kristem. st eda 26. 7. Mt 13,1-.9 Kdo rozsévá i p ijímá Ježíšovo slovo, ten se nemusí nechat mást jeho zdánlivou neplodností. M že si být jist, že je to slovo Boží, které p i žni chce zcela jist p inést bohatý užitek. tvrtek 27.7. Mnozí toužili slyšet to, co slyšíš ty.
Mt 13,10-17
pátek 28. 7. Mt 13,18-23 Nejen slyšení, ale i vnit ní pochopení je cestou k p inášení ovoce. Nelze složit ruce do klína a nechat se nést jen d v rou v kvalitu rozsévaného „slova o království“. Záleží i na p ijímajícím srdci (zemi). sobota 29. 7. Mt 13,24-30 Církev "dokonale" istá a bez plevele - ideál lákavý ve všech dobách. Avšak cesty k jejímu uskute n ní jsou r zné. "Odstranit plevel" - to není Boží, kdežto prosit za ty, kdo vypadají jako "plevel" - to Boží je.
ned le 30. 7. 17. ned le v mezidobí 2 Král 4,42-44 Zvláštností tohoto textu je to, že jedinec z Bál Šališa p ináší Elizeovi chléb z prvotin, které pat ily Bohu! Tento dar, plod lidské práce a Božího požehnání, se rozmnoží a stane pokrmem pro všechny: do sytosti! Tato hojnost bude typickým rysem hostiny mesiánské doby(Iz55,1-3;56,13). pond lí 31. 7. Mt 13,31-35 Boží dílo v nás za íná "v malém": pro za átek sta í nepatrné "Boží slovo" (ke kterému se ast ji vracíme a snažíme uskute ovat), malé konkrétní rozhodnutí, nepatrné iny. Nepohrdej "malým za átkem"!
Srpen úterý 1. 8. Mt 13,36-43 Tato slova nemají ukojit naši touhu po potrestání zlých, ani nás nemají vést k dohadování, jak kdo skon í. Rozumn jší je p ijmout tato slova jako motivaci pro sv j život. Moje p ítomnost má velkou cenu! Mt 13,44-46 st eda 2. 8. Co je pro tebe vzácné, drahé ( lov k, v c, hodnota, lidská vlastnost)? Pro ? A pak si polož jinou otázku: V em je Kristus pro tebe "drahý"? tvrtek 3. 8. Mt 13,47-53 as od asu je užite né si postavit p ed o i cíl svého života. Tento cíl totiž ur uje (v dom , i nev dom ) tvoje jednání a rozhodnutí. pátek 4. 8. Mt 13,54-58 Neznámý známý. Pokud Ježíše znám, pak už mi nemá co íct (a ím p ekvapit). Pokud ho neznám, pak mohu žasnout, radovat se z jeho slov. sobota 5. 8. Mt 14,1-12 Zde se ukázkov lí í, jak se h ích vkrádá do nitra lov ka. Na Herodov p íkladu popiš ty jednotlivé etapy, které vedly k pádu. ned le 6. 8. Svátek Prom n ní Pán 2 Petr 1,16-19 Máme-li p ed sebou namalovaný obraz, tak se jednoduše zahlédneme. A totéž mohu ud lat i s „obrazem" popsaným prorokem: zastavit se a dívat. pond lí 7. 8. Mt 14,13-21 Bylo mu jich líto, „je mu jich líto" - se soucitem se Kristus dívá na ty pot ebné, které znáš (z tvé blízkosti), nebo neznáš (ze vzdálených zemí). Pros o toto soucitné srdce! úterý 8. 8. Mt 14,22-36 Proti nim vál vítr - proti nám mohou být nep íznivé události, nep íjemní lidé, neúsp chy. A jak se zachovat za takových okolností? To nám napovídá evangelní text. st eda 9. 8. Svátek sv. Benedikty od K íže 1 Petr 4,12-19 Terezie od K íže z stala v rná svému jménu, a p edevším Kristu, i za cenu utrpení a smrti. A pokud je pro nás t žké vytrvat na cest následování, vzpome me si jak draze zaplatili mnozí sv tci za to, aby sm li z stat v rni Kristu.
tvrtek 10. 8. Svátek sv. Vav ince 2 Kor 9,6-10 Svatý Jan Zlatoústý íkával, že Božími bankami jsou ruce chudých. A co k tomu dodává svatý Pavel? pátek 11. 8. Mt 16,21-28 Není tak t žké život ztratit, nebo naopak „získat" (zabezpe it, zajistit po vn jší stránce). T žší však je ztrácet život kv li Kristu (což zárove znamená nést k íž, jít za Kristem). Co to pro tebe konkrétn znamená? sobota 12.8. Mt 17,14-20 I s vírou malou jako ho i né zrnko lze obstát v „pokolení nev ícím a zvráceném“. Skrze ni Ježíš vstupuje do lidské rozpolcenosti (ohe -voda) a dává tak odvahu sloužit druhým. Není to tedy jen moc zla, která brání lov ku otev ít se spáse a sloužit druhým. ned le 13. 8. 19. ned le v mezidobí Ef 4,30-5,2 Je to konkretizace nového životního stylu, který je inspirován Božím jednáním. Tak jako Otec odpouští, zrovna tak k es an (v. 32). Tak jako Kristus miluje a dává se jako dar, tak i k es an (5,2). Tím se vytvá í jednota. Mt 17,22-27 pond lí 14. 8. Sev ení, spoutaní „sv rací kazajkou" - takto se n kdy cítíme, když nás nejr zn jší zákony „omezují". Ale p esto platí... úterý 15. 8. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie 1 Kor 15,20-27a Tento svátek nám op t staví p ed o i to, co je i naším „osudem": tím v poslední fázi není „zpopeln ní", ani „vytrácení" se ve vesmíru, ale prom n ní slabého t la, obnovení celé naší existence. A na to se mohu už nyní t šit a zam it. st eda 16. 8. Mt 18,15-20 Být jako dít je osvobozující, protože nás uvol uje od tlak , že p ed Bohem musíme „vypadat" (být mravn na výši, ctnostní, výkonní). Dít totiž se samoz ejmostí p iznává svoji malost, to, že n co neumí, nezvládá, a že pot ebuje druhého. tvrtek 17. 8. Mt 18,21-19,1 Chceš-li být otrokem n jakého lov ka, nesnášej ho! Ten lov k bude totiž ur ovat tvoje pocity (negativní, hn vivé, pomstychtivé), bude se ti stále „vnucovat" (v mysli). Odpušt ní je osvobození a vyprošt ní z v zení, kde bys jinak z stával ty. pátek 18. 8. Mt 19,3-12 V každém povolání lov k pot ebuje citlivé a jemné srdce. K rozlišení kterékoli cesty je pot eba takového srdce; pros o n j. sobota 19. 8. Mt 19,13-15 D tinskost? Sotva. Naivita? Z ejm také ne. Z jakého titulu tedy pat í Boží království t m, kdo jsou jako d ti?
ned le 20. 8. 20. ned le v mezidobí Jan 6,51-59 Když se uzná realismus vt leného Slova, které p ijímá i smrt na k íži, pak se pochopí „tvrdá eucharistická e " (6,52.60). Tento realismus vt lení se objevuje i v daru eucharistie, jak nám to podtrhují použitá slova „t lo", „krev". Každý z t chto dvou pojm ozna uje lov ka celého, ale pokaždé s jiným d razem: zatímco „t lo" ozna uje lov ka v jeho slabosti a pomíjivosti, „krev" (jakožto „sídlo života") p edstavuje lov ka jako živou bytost. pond lí 21. 8. Mt 19,16-22 Je t žké zachovávat p ikázání, pokud neznáme Boha, jako dobrého. A bez dobrého Boha je ješt t žší z eknout se n eho - není totiž možné z stat „s prázdnou". úterý 22. 8. Mt 19,23-30 Mrzí nás n kdy, jak jsme závislí na tak „hloupých v cech"? (Na televizi, na pen zích…). I o této závislosti platí „u lov ka je to nemožné (se osvobodit), ale u Boha je možné všecko". A proto je na míst prosit za osvobození a za svobodný vztah k v cem. st eda 23. 8. Mt 20,1-16a Prosby za d lníky na Boží vinici se nemusí vztáhnout jen na kn ze. Vždy každý k es an má sloužit Bohu (a pracovat na Boží vinici) - každý však jiným zp sobem. Vždy sv dectví životem a slovem (na pracovišti, mezi p áteli) je skute n službou na Boží vinici. Službou nenahraditelnou, protože ji nemohou vykonat „za tebe" kn ží. tvrtek 24. 8. Svátek sv. Bartolom je, apoštola K této sláv jsi ur en - pohlédni na tuto krásu!
Jan 1,45-51
pátek 25. 8. Mt 22,34-40 Milovat – „devalvované" slovo, které pot ebuje „obnovení". P ibližuj si proto jeho význam pomocí jiných slov (a opis ) - a pak se zamysli nad evangelní perikopou. sobota 26. 8. Mt 23,1-12 Máš jediného a jedine ného duchovního pr vodce - samotného Ježíše. A jedine ného otce, vlastn Otce. ned le 27. 8. 21. ned le v mezidobí Ef 5,21-32 I v tomto malém „traktátu" rodinného života se uplat uje základní princip, jímž je „p íklad Krist v". List p ijímá „ ád v manželství" b žný na Blízkém východ , aby jej však prohloubil, zlidštil a vtiskl do n j k es anskou pe e . pond lí 28. 8. Mt 23,13-22 Zaslepenost zákoník a farize se projevovala i v tom, že „d lali z komára velblouda". Stejný postoj m že ohrožovat i m samotného. úterý 29. 8. Památka umu ení sv. Jana K titele Mk 6,17-29 Dramatické defilé slabého a h íšného krále, svobodného a d sledného proroka, necudné a ješitné tane nice, lstivé a pomstychtivé královny…Text ukazuje protiklad mezi dv ma pojetími života, a jak d sledn bere Jan sv j prorocký úkol. V tomto smyslu je Janova smrt p edobrazem smrti Ježíšovy.
st eda 30. 8. Mt 23,27-32 Pokud m toto slovo zasáhne a odhalí, že jsem obíleným hrobem, pak nezbude, než prosit Pána o vnit ní prom nu, o nové nitro. tvrtek 31. 8. Co je opravdovým smyslem mého života? K emu sm uji?
Mt 24,42-51
Zá í pátek 1. 9. Mt 25,1-13 U tohoto textu se nemám zam it na to, co je tím olejem (to je jen prvek k dokreslení podobenství a nemá žádný hlubší smysl), ale spíš na postoj t ch druži ek: jedny byly p ipraveny (byly prozíravé ili myslely „na konec"), ty druhé p ipraveny nebyly. Smysluplné bude p emýšlet, jak se v mém život projevuje „p ipravenost", „prozíravost". sobota 2. 9. Mt 25,14-30 Nikdo z nás se nem že vymluvit na to, že „nedostal nic", že byl „vynechaný". Každý n co dostal - a nyní je vhodná chvíle k tomu, abych si uv domil, co jsem dostal. 22. ned le v mezidobí Mk 7,1-8.14-15.21-23 ned le 3. 9. Ježíš v spor odkrývá jádro Božích požadavk . Tím je radikalita lásky a radikalita istoty, která se nespokojí ob adní istotou, ale vyžaduje ryzost srdce. pond lí 4. 9. Lk 4,16-30 P inést radost, osvobodit od pout, otev ít o i, propustit na svobodu, ujistit, že p išel nový as - to vše koná Kristus pro m . A proto ho tolik pot ebuji. úterý 5. 9. Lk 4,31-37 “Co je ti po mn ?" Anebo – „jsem rád, že se o m zajímáš"? Tyto dv otázky (v dom , i nev dom ) ur ují m j vztah ke Kristu. Lk 4,38-44 st eda 6. 9. “Nic za to nedám", ale v každém p ípad hodn vyzískám (resp. jiní lidé vyzískají). Kdy? Když se odvážím p inést ke Kristu nemocné. A to mohu v modlitb , s d v rou a vytrvalostí. tvrtek 7. 9. Lk 5,1-11 Petrova zkušenost je nám d v rn známá: tak dlouho jsme se snažili, a nic jsme nechytili. A musíme projít i touto zkušeností, abychom mohli zakusit i tu druhou zkušenost: na Ježíš v pokyn, v síle jeho slova, p ichází požehnání a úlovek. pátek 8. 9. Svátek Narození Panny Marie ím 8,28-30 Tají se dech p ed t mito slovy! A snad ješt více, pokud pomyslíme na to, že tato slova se nevztahují jen na Marii, ale dokonce na tebe! Tv j život tedy není „prázdným plaho ením". sobota 9. 9. Litera versus duch. Zkostnat lost versus pružnost.
Lk 6,1-5
ned le 10. 9. 23. ned le v mezidobí Iz 35,4-7a Text je sou ástí malé Izajášovy apokalypsy, v které hr zný úd l pohanských národ je v protikladu k jásotu a veselí Božího lidu. pond lí 11. 9. Lk 6,6-11 Zahubit? Pro Kristus v bec zmi uje tuto možnost p ed u iteli zákona? Zákoníci ni ili život tím, že byli proti Ježíšovu uzdravení, tím, že „ íhali", aby mohli destruktivn kritizovat, tím, že propadli hn vu. A ty? Kdy se stavíš proti životu? úterý 12. 9. Lk 6,12-19 Z n ho vycházela síla, lidé se ho snažili dotknout. Že bychom byli oproti nim ošizeni? V bec ne! Vždy Kristus se nás dotýká ve svátostech, ve svém slov . Jen z stává otázkou, zda jeho dotyk s vírou p ijímáme. st eda 13. 9. Lk 6,20-26 Co je dobrého na tom, že trpím nebo že nemám, co do úst? Samoz ejm nic! A tak Ježíš neblahoslaví ("jak š astní jste") kv li strádání jako takovému, jako spíš kv li vnit nímu postoji ("hladov ní" po napln ní, po Dobru), který je vyvolán strádáním. A toto m žeš prožít, kdykoli t potká ztráta, lou ení, bolest. tvrtek 14. 9. Svátek Povýšení sv. k íže Jan 3, 13-17 V tomto úryvku se velmi stru n a výstižn vyjad uje cesta spásy: Boží láska k lov ku vyvrcholila v daru jediného Božího Syna; víra v n ho je pak již te vstupem do v ného života. "Kdo v í v Syna, má život v ný" (v. 36), a proto "není souzen" (v. 18). Takový lov k se totiž otev el k p ijetí Božího života: p ešel ze smrti do života - nestojí už proti Bohu, ale v Bohu. pátek 15. 9. Památka Panny Marie Bolestné Jan 19,25-27 Maria a u edník jsou znamením církve, jež se rodí p sobením a v lí Krista, jenž má v Marii obraz nového lidstva a v u edníkovi symbol v ícího, milovaného Ježíšem. U edník a Maria – v ící a církev – žijí od té chvíle spole enství, pat í k sob . sobota 16. 9. Památka sv. Ludmily, mu ednice Mt 10,34-39 Ježíš otev en poukazuje ne zneklid ující d sledky p ijetí jeho poselství, které ukládá zcela jasné volby, i za cenu ztráty lásky vlastní rodiny nebo životních strádání. Ale z tohoto každodenního „umírání“ klí í život v plnosti. ned le 17. 9. 24. ned le v mezidobí Mk 8,27-35 P ijmout skute nost, že Ježíš by mohl být Mesiáš, bylo pro n které v Izraeli i možné, ale p ijmout, že bude Mesiášem trpícím, bylo i pro u edníky nep edstavitelné. P esto je p edstava Mesiáše, který se vyhne utrpení, odsouzena a u edníci jsou nadto vyzváni k následování na jeho cest k íže. Existuje jiná možnost, jak si zachránit Život? pond lí 18. 9. Lk 7,1-10 "Výjime ná víra" - ne tím, že byla hluboká nebo teologická. Naopak byla "prostá", ale zato konkrétní. Formuluj svými slovy (podobn jako setník) svou víru v moc Ježíšovu. úterý 19. 9. Lk 7,11-17 Ježíš se dotýká lidské tvá e a utírá slzy. Není mu jedno, že n kdy plá eš i na íkáš.
st eda 20. 9. Lk 7,31-35 Na první pohled velmi podivné postoje, prom nlivé jako po así. Že by to však byla nestálost pouze t ch Izraelit ? Není to n kdy tak, že Ježíš "se nelíbí ani nám", protože netancuje podle naší hudby (tj. podle našich p ání)? tvrtek 21. 9. Svátek sv. Matouše, evangelisty Mt 9,9-13 Celník Matouš povolán za apoštola! To je skandál! – P ijal jsem Ježíšovo slovo: „Nepot ebují léka e zdraví, ale nemocní“ a jeho teologické zd vodn ní z Písma: „Milosrdenství chci, a ne ob “? pátek 22. 9. Lk 8,1-3 Snad nezajímavý text, suchý a popisný. Zajímavý však tím, že v Ježíšov blízkosti jsou lidé s r znou minulostí a z r zných spole enských vrstev. Op t se tak projevuje, že Mistr není v i lidem zaujatý, nemá p edsudky. A k stejnému postoji volá i mne. sobota 23. 9. Lk 8,4-15 Tady jsou vyjmenovány n které možné p í iny toho, že Boží setba vynáší málo. A podle "diagnózy" mohu sám najít lék. ned le 24. 9. 25. ned le v mezidobí Jak 3,16-4,3 Moudrost je v Bibli praktická ctnost, která se projevuje moudrým jednáním: lov k obda ený moudrostí (Boží) nastolí vztahy plné mírnosti a milosrdenství v i nep átel m, dobroty a nezaujatosti v i všem. Lk 8,16-18 pond lí 25. 9. Co jsi p ijal, p edávej dál. Cesty a formy p edání jsou r zné. Pros tedy, aby ti Ježíš ukázal tvoji cestu. úterý 26. 9. Je-li tomu tak, pak naslouchejme a žijme toto slovo.
Lk 8,19-21
st eda 27. 9. Lk 9,1-6 Každý jinak, ale p ece; každý k es an p ináší Krista tam, kde žije (a kudy chodí). P emýšlej, jakým zp sobem m žeš p inášet Krista práv ty. tvrtek 28. 9. Slavnost sv. Václava 1 Petr 1,3-6; 2,21b-24 Mezi tímto úryvkem a životem sv. Václava nacházíme n kolik sty ných bod : význam k estní d stojnosti v pohanském nep átelském prost edí, odstra ování bídy otrok a výzva ke krá ení v Kristových šlép jích. pátek 29. 9. Svátek sv. archand l Michaela, Gabriela, Rafaela Dan 7,9-10.13-14 Dop ej si as k tomu, aby sis p edstavil to, co popisuje prorok - a nech se vtáhnout do této nebeské liturgie. sobota 30. 9. Lk 9,43b-45 Báli se ho zeptat - postoj hodný následování? V bec ne! Jako Boží syn ( i dcera) máš svobodu, aby ses v modlitb ptal na to, emu nerozumíš: a jsou to texty z Písma i nepochopitelné události.
íjen ned le 1. 10. 26. ned le v mezidobí Jak 5,1-6 Jakub straní chudým proti bohatým. Nekritizuje však bohatství jako takové, ale jeho nadbyte nost a takové zp soby, pokud jimi bylo získáno nespravedliv . pond lí 2. 10. Svatí and lé strážní Ex 23, 20-23a Na t žké cest pouští vede B h Izraelce do zaslíbené zem prost ednictvím znamení a okolností. And l je znamením Boží p ítomnosti, je Božím poslem. Slib „posílám p ed tebou and la, aby t chránil na cest “ se splnil u vyvoleného národa a dále se napl uje v církvi univerzální, místní, v malém spole enství a stejn tak u každého jednotlivce…i u tebe. úterý 3. 10. Lk 9,51-56 Zni it "Boží nep átele", ale i nep átele církve - pokušení aktuální v minulosti, ale i sou asnosti. V jaké podob se to projevuje v tvém život ? st eda 4. 10. Lk 9,57-62 Tyto nároky ukazují, že následování Krista má "ur itou" podobu (není tedy jen vágní "touhou") a volá po konkrétních rozhodnutích. tvrtek 5. 10. Lk 10,1-12 Ta zpráva, která by si zasloužila "titulní stranu" všech deník zní: B h je nám blízko, není "daleko nad námi" na oblacích. Promysli tuto hlubokou pravdu pro sv j život. pátek 6. 10. Lk 10,13-16 V minulosti tak ka zbožn ní hierarchie (a zd razn ní její "božské stránky"), dnes (aspo n kdy) "spíš vyhrocená kriti nost" v i ní (a zd razn ní její "lidské a nedokonalé stránky"). Jaký je tv j postoj k ní? A jak by tento postoj m l vypadat podle Písma? sobota 7. 10. Lk 10,17-24 Tvoje jméno je vyryto na dlani tvého Otce, tvoje jméno je v jeho srdci. On na tebe nezapomn l, nezapomíná, nezapomene. Není to d vod k radosti? ned le 8. 10. 27. ned le v mezidobí Žid 2,9-11 Op t se jedná o text, který zrcadlí "novozákonní schéma" ponížení - povýšení. Ponížení se nakonec obrací v požehnání nejen ve prosp ch Syna, ale mnoha dalších lidí. pond lí 9. 10. Lk 10,25-37 Ježíš mistrn obrací otázku "kdo je m j bližní" na "komu jsi ty bližním": jsi bližním tomu, komu se p iblížíš, ba dokonce skláníš. Jdi a stejn jednej i ty. úterý 10. 10. Lk 10,38-42 Nevynechávejme dnešní evangelium pod záminkou, že pat í t m, kdo mají as na modlitbu. Je to text ur ený všem, protože pro všechny platí, že je t eba nejprve naslouchat Ježíšovým slov m a teprve pak jednat. st eda 11. 10. Lk 11,1-4 Ježíš p edkládá tu modlitbu, v které je obsaženo všechno. Mnohokrát ses ji modlil; dnes se ji nemodli, ale p e ti - a promysli, co znamenají jednotlivé prosby.
tvrtek 12. 10. Lk 11,5-13 Tak p irozené a normální to bývá mezi p áteli. A zrovna tak (ba ješt víc) to je mezi námi a Otcem. Jen tomu uv it. pátek 13. 10. Lk 11,15-26 Zvít zil jsem nad n jakým náruživým zlozvykem? Nad hluboce zako en ným h íchem? Pak toto varování je velmi aktuální. sobota 14. 10. Lk 11,27-28 Naladit se na Boží slovo není snadné - je mnoho rušivých vliv , lákav jších "vysílání" a "program ". A proto je nutné hledat. A kdo hledá, najde. ned le 15. 10. 28. ned le v mezidobí Mdr 7,7-11 Protože moudrost pochází p ímo od Boha a u í rozum t Božím skutk m, je pokládána za d ležit jší než bohatství, zdraví i krása. Všechna ostatní dobra jsou v ní jakoby obsažena. pond lí 16. 10. Lk 11,29-32 Víc než Jonáš, než nejop vovan jší celebrita i politik. Opravdu? Polož si poctiv otázku, zda pro tebe Ježíš je skute n "v tší" (a vlivn jší) než ti, které obdivuješ. úterý 17. 10. Zajímavý recept na h íchy, že? A možná i ú inný.
Lk 11,37-41
Svátek sv. Lukáše, evangelisty 2 Tim 4,9-17b st eda 18. 10. Ani velký apoštol národ si nevysta il sám, ale pot eboval spolupracovníky. Ale p edevším pot eboval Pána, jeho blízkost a posilu - aby dokázal být v rným sv dkem i v nejextrémn jších podmínkách. tvrtek 19. 10. Lk 11,47-54 Nezabíjej proroky tím, že je "uml íš", že odvrátíš sv j sluch od nep íjemných Božích slov. Prorocká slova t totiž nezabijí, ale p ivedou k životu. pátek 20. 10. Lk 12,1-7 Osvobozující to slova! Nebojte se t ch, kdo pomlouvají, ubližují, posmívají se… sobota 21. 10. To je „neomyln vyslyšená modlitba".
Ef 1,15-23
ned le 22. 10. 29. ned le v mezidobí Iz 53,10-11 Tak je nazna en smysl jinak nesmyslného utrpení Hospodinova Služebníka, o kterém mluví všechny Izaiášovy písn s touto tématikou. Církev od po átku vztahovala tyto texty na Krista-trpícího Mesiáše, který obrazy proroka Izaiáše naplnil vrchovat . pond lí 23. 10. Chamtivost - chomout. Pro se zbyte n zat žovat a zt žovat si život?
Lk 12,13-21
úterý 24. 10. Lk 12,35-38 Ošemetné p ipodobn ní! Vždy op t nejde o to najít skrytý duchovní smysl jednotlivých detail , ale jde o celkový smysl p ipodobn ní ( ekání na Pána). A teprve te mohu hledat (t eba v modlitb ) konkrétní duchovní aplikace tohoto základního postoje. Lk 12,39-48 st eda 25. 10. D kujme Pánu, dostáváme mnoho dar , velké milosti. asto slyšíme takové v ty, ale ruku na srdce, nezn jí nám asto jako prázdné fráze? Aby nez staly jen frázemi, hledej ty konkrétní dary, které ti byly sv eny. A pak m žeš pravdiv d kovat. tvrtek 26. 10. Pokoj, nebo me ? Svornost, nebo rozd lení? Co tedy Kristus p ináší?
Lk 12,49-53
pátek 27. 10. Lk 12,54-59 Denn se setkáváme s b žnými znameními (nap . s dopravními zna kami), ale i se Božími znameními, která se u íme postupn rozeznávat. A dnes máš k tomu novou p íležitost. sobota 28. 10. Svátek sv. Šimona a Judy, apoštol Lk 6,12-19 Ježíš si osobn vyvolil všechny apoštoly, i Jidáše. Protože pro Boha není nikdo p edem odepsán. Podle toho se mám i já dívat na druhé lidi. ned le 29. 10. 30. ned le v mezidobí Žid 5,1-6 První ást úryvku vyjmenovává vlastnosti kn ze: být lov kem (a tak mít schopnost "soucitu"), být prost edníkem mezi Bohem a lidmi (nabízením ob tí), mít povolání. pond lí 30. 10. B h ti odpustil, odpouští, má t rád, a proto: (dopl podle textu).
Ef 4,32-5,8
úterý 31. 10. Ef 5,21-33 To je velký ideál manželského života - milovat partnera podle Kristova vzoru. A proto se pot ebuji zahled t do ikony, ukazující Kristovu lásku k mému partnerovi.
Listopad st eda 1. 11. Slavnost Všech svatých 1 Jan 3,1-3 „To, co konáš, konej dob e a mysli na konec“. Tak zní jedna klasická zásada. Velmi moudrá, protože spojuje „všední“ život v tomto ase (konej dob e to, co práv konáš) a myšlenku na „život po skon ení pozemské pouti“. Obojí je t eba mít p ed o ima. tvrtek 2. 11. Vzpomínka na všechny v rné zem elé ím 8,14-23 Smrt, rozlou ení, nicota, to vše? Ur it ne. Dostal jsem Božího Ducha, jsem p ijat do Boží rodiny, mám Otce, jsem Boží dít - dcera, syn…to si mohu opakovat v r zných t žkostech a naslouchat Duchu, který se za mne z mého nitra p imlouvá a ujiš uje. Znovu zkoušej „nechat se tímto Božím Duchem vést“. pátek 3. 11. Flp 1,1-11 Dalo by se íct o n kterých lidech, že za n opakovan d kuješ, nosíš je v srdci, vroucn po nich toužíš v Kristu?
sobota 4. 11. Být s Kristem - jakou máš o tom p edstavu?
Flp 1,18b-26
ned le 5. 11. 31. ned le v mezidobí Dt 6,2-6 Tak náro ný požadavek už platil ú astník m staré smlouvy. Úryvek ze za átku 6. kap. je jedním z klí ových text židovství, protože obsahuje jeho základní vyznání víry („Hospodin je náš B h, Hospodin je jediný“). S úctou považ: t ikrát denn se recituje toto vyznání jako modlitba (Šema Israel). pond lí 6. 11. Flp 2,1-4 Výzvy k lásce a poko e neznamenají moralizování, rozhodující je postoj apoštola. On nenapomíná své ustarané a znepokojené poslucha e z vyššího morálního nadhledu, ale touží, aby jeho poslucha i svojí láskou a pokorou „dovršili jeho radost“. Jak to d lám já? úterý 7. 11. Lk 14,15-24 V ím i já, že jsem pozván a jak se stavím k tomu pozvání? Nemám problémy s pozváním narychlo „t ch horších, nedobrých“? Vyzkoušej si tohle a p íležitostn pozvi jako Pán. st eda 8. 11. Flp 2,12-18 Poslušnost není rozhodn oblíbeným slovem. Avšak m že se jím stát, pokud si p edstavíme, že poslušností napodobujeme samotného Syna: smíme být poslušní! tvrtek 9. 11. Svátek Posv cení lateránské baziliky Ez 47,1-2.8-9.12 My žijeme v dob napln ní Ezechielovy vize! M žeme totiž erpat uzdravující vodu v duchovním chrámu církve: skrze svátosti, hlásání slova, spole enství. Tato voda nás zárove uschop uje nést plody a nebýt suchým stromem. pátek 10. 11. Flp 3,17-4,1 O ekávat své vzk íšení není út kem ze sv ta, ale realismem. Ve sv tle tohoto o ekávání vše ostatní dostává svoji skute nou hodnotu. sobota 11. 11. Flp 4,10-19 „Dovedu trp t nouzi, dovedu mít hojnost“. Ani první, ani druhé není tak lehké. Jak se Pavel nau il „žít v nouzi a v hojnosti“? (Viz 13. verš). ned le 12. 11. 32. ned le v mezidobí Žid 9,24-28 Kristus se dal v ob , aby na sebe vzal h íchy všech lidí. Protiváha h íchu je tak zásadn a jednou provždy dána. To je pramen velké d v ry, která vrcholí touhou po Ježíšov druhém p íchodu. pond lí 13. 11. Svátek sv. Anežky eské Kol 3,12-17 Milosrdné srdce, dobrota, pokora, mírnost, trp livost, snášet se s druhými, odpoušt t a nadto ješt mít lásku, která je svorníkem dokonalosti? Není toho najednou p íliš? Asi anotak si to p kn rozlož, ale hlavn po modlitb za ni s realizací! úterý 14. 11. Lk 17,7-10 Jde o postoj u edníka, který odmítá nárok na odm nu od Boha za své dobré jednání. Je výrazem pokorné lásky, nenacházející ve vykonané povinnosti ješt napln ní své touhy.
st eda 15. 11. Tit 3,1-7 Vý et „projev starého lov ka“ bys mohl doplnit, aby zahrnoval i tvé špatné skutky: a na tomto pozadí si uv dom velikost Boží dobroty k tob ! tvrtek 16. 11. Flm 7-20 Pozoruhodný dopis! V n m se nám odkrývá Pavlovo srdce. A protože je to vzácný list, stojí za to se do n j pono it v etb a v uvažování o „Pavlov lidskosti“. pátek 17. 11. 2 Jan 4-9 Víra a vzájemná láska: to jsou dv st žejní témata Janových list a dva pilí e duchovního života. Nesta í však postavit tyto pilí e jednou provždy, je t eba je neustále obnovovat. sobota 18. 11. Víra v Krista je siln jší než národnostní bariéry. Anebo je to u m naopak?
3 Jan 5-8
33. ned le v mezidobí Žid 10,11-14.18 ned le 19. 11. Z velikosti a jedine nosti Krista-kn ze vychází i velikost a ú innost jeho ob ti, která byla p inesena jednou provždy a má moc zahladit h íchy celých d jin. Odtud plyne logický záv r, že již není zapot ebí žádných ob tí (ob mše svaté není ve skute nosti novou ob tí, odlišnou od ob ti Kristovy, nýbrž jejím zp ítomn ním). pond lí 20. 11. Zj 1,1-4; 2,1-5a První láskou se zde ur it nemyslí „citové vzplanutí“, ale jednozna né a nekompromisní rozhodnutí pro Krista a jeho slovo. A k tomu je volán každý. úterý 21. 11. Zj 3,1-6.14-22 „Jsi vlažný", „máš jméno, jako bys žil, ale jsi mrtvý“. Pokud tato slova vystihují i m j stav, pak je na míst , abych si p e etl celý úryvek a nalezl, jak se dostat z letargie. Zj 4,1-11 st eda 22. 11. Velkolepá liturgie! A co tak, se jí ú astnit? Aspo v duchu si ji m žeme p edstavit a p ipojit se k t m, kte í vzdávají Bohu chválu. tvrtek 23. 11. Zj 5,1-10 Zvít zil Beránek. Ve všech situacích, kdy jsem rozdrcen silou zla a h íchu, a si p ipomenu, že skute ným vít zem je Beránek. Proto ho v nebi oslavují. A proto ho mohu oslavovat i já. pátek 24. 11. Zj 10,8-11 Vzít svitek a spolknout jej - krásný obraz „p ijímání Božího slova“. I to „smíme p ijmout“ do svého nitra - pokud jej necháme proniknout do našich myšlenek, p ání, obav. sobota 25. 11. Zj 11,4-12 Osud t ch dvou tajemných prorok zviditel uje také osud každého u edníka - boj proti zlu, do asné vít zství smrti, vzk íšení, spole enství s Bohem v nebi.
ned le 26. 11. Slavnost Ježíše Krista Krále Dan 7,13-14 Tak mluví prorok o tajemné postav Syna lov ka, ve kterém k es anská tradice vidí p edobraz Ježíše – spasitele. Uv dom si, že cesta k Ježíšovu oslavení (povýšení do Otcovy slávy, posazení po jeho pravici) vede p es smrt na k íži. Zadívej se na k íž, obejmi ho a vzdej Králi díky! pond lí 27. 11. Není tak d ležité, kolik dáváš, ale z kolika.
Lk 21,1-4
úterý 28. 11. Lk 21,5-11 „M jte se na pozoru, abyste se nenechali svést“ - to je ta klí ová v ta dnešního evangelia. Varování platné vždycky a všem. st eda 29. 11. Lk 21,12-19 „To vám bude p íležitostí k sv dectví“ - všechny nep íjemné situace, které m potkávají „kv li ví e“, jsou šancí, abych „vydal sv dectví“, a už slovem, nebo svým životním postojem. tvrtek 30. 11. Svátek sv. Ond eje, apoštola ím 10,9-18 Spása je dílem víry (je to Boží dar – milost), a ne skutk , a každý lov k bez rozdílu mezi židy a pohany je povolán v it. Skutky jsou plodem víry a slouží jí jako apoštolský prost edek evangelizace a katecheze. Skutky mají cenu, jsou-li vykonány ve spojení s Kristem.
Prosinec pátek 1. 12. Lk 21,29-33 „Nebe a zem pominou“: tato slova vyvolají v nás smutek a pocit frustrace? Nezapome me však na druhou polovinu stejného verše: "má slova nepominou". A tak víme, na co p edevším "vsadit". sobota 2. 12. Lk 21,34-36 Nezatížit se - to by bylo velmi nešikovné a hloupé, že? A ím se nezatížit? To nám prozradí samotný evangelní text.
