DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012

23.–24. října 2012, Brno

DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012

Sborník abstraktů

Organizační výbor: Ing. Michal Rybníček, Ph.D. (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) Ing. Tomáš Kolář, Ph.D. (Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně) Ing. Tomáš Kyncl (Dendrolab Brno)

Pořadatel: Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy univerzity v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, http://www.ldf.mendelu.cz


23.–24. října 2012, Brno

OBSAH DENDROCHRONOLOGICKÉ LABORATOŘE........................................... 3 Dendrolape - Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích ...................................................................... 3 Soukromá dendrochronologická laboratoř Praha (DendroLab Praha) .................................. 4 Dendrochronologická laboratoř Botanického ústavu AV ČR Třeboň .................................. 5 DendroLab Brno.................................................................................................................... 6 Dendrochronologická a anatomická laboratoř ústavu Nauky o dřevě, LDF, MENDELU v Brně................................................................................................................ 7 Dendrochronologická laboratoř Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze.................................................................................................................. 8 Dendrochronologický výzkum na Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví .......................................................................... 9 Laboratoř dendrogeomorfologie Ostravské univerzity ....................................................... 10 Laboratoř dendrochronologie – Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK ............ 11 Dendroekologická laboratoř VÚLHM v.v.i. ....................................................................... 12

ABSTRAKTY PŘEDNESENÝCH PŘÍSPĚVKŮ ......................................... 14 Odpověď dřevin na zvyšující se četnost a intenzitu tajfunů na Korejském poloostrově: důkaz z dubových letokruhů........................................................................... 14 Tvar cév břízy bělokoré jako indikátor svahové disturbance.............................................. 15 Dendrochronologická rekonstrukce historie narušení horských smrčin Šumavy ............... 16 Růstové reakce dubů na klimatické podmínky ve vztahu k hydrologickému režimu přírodní rezervace Zbytka ................................................................................................... 17 Poznámky k historii české dendrochronologie.................................................................... 18 Anatomická identifikace použitého druhu dřeva výstavních exponátu skanzenu Živé muzeum....................................................................................................................... 19 Analýza radiálního růstu stromu na buněčné úrovni........................................................... 20 Prostorově-časová rekonstrukce svahových pohybů na aktivním sesuvném území s využitím metod dendrogeomorfologie (příkladová studie Mazák, Moravskoslezské Beskydy).............................................................................................................................. 21 Analýza rozdílů ve variabilitě plochy makrocév na příčném řezu kmenem dubu letního a dubu zimního ze stejných stanovišť ..................................................................... 22 Rozšíření dubové standardní chronologie pro ČR a její porovnání s evropskými dubovými chronologiemi .................................................................................................... 23 1


23.–24. října 2012, Brno

Výsledky dendrochronologického datování na západní Ukrajině....................................... 24 Vliv klimatických proměnných na růst borovice lesní na Kokořínsku ............................... 25 Změna citlivosti letokruhových chronologií smrku ztepilého podél výškového gradientu v pohořích Vysokých Sudet ................................................................................ 26 Age structure and disturbance dynamics of the relic virgin beech forest in Ukraine ......... 27 Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost........ 28

PROGRAM........................................................................................................ 29 SEZNAM ÚČASTNÍKŮ................................................................................... 31

2


23.–24. října 2012, Brno

DENDROCHRONOLOGICKÉ LABORATOŘE Dendrolape - Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř vznikla v rámci již založené Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie (LAPE) při Biologické fakultě Jihočeské university v roce 2002. Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie se zabývá širokým spektrem analýz v oblasti archeobotaniky, environmentální archeologie a paleoekologie (makrozbytková, xylotomická, palynologie, archeozoologie). Základní zaměření laboratoře Dendrochronologické pracoviště slouží zejména k výuce na přírodovědecké a filozofické fakultě Jihočeské univerzity a k samostatnému výzkumu studentů obvykle v rámci Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Primárním účelem je zajištění dendrochronologického datování dřevěných konstrukcí a objektů v rámci zpracovávaných projektů Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie. Dlouhodobě se pracoviště zabývá především problematikou datování objektů v jižních Čechách a sestavením regionálních chronologií pro jednotlivé podoblasti zejména v závislosti na nadmořské výšce, a také změnou používaných druhů dřevin pro konstrukce v minulosti. Laboratoř se také věnuje dendroklimatologickým analýzám růstových reakcí smrku na Šumavě a problematice lesních mokřadů. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena měřícím přístrojem TimeTable rakouské výroby, který je propojen s počítačem pomocí odečítacího modulu ParSer v1.3. Pro měření a datování vzorků je využíván software PAST4. Členové laboratoře Alžběta Čejková, Ph.D. Mgr. Tomáš Kolář Bc. Eva Stehlíková Kontakt Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecká fakulta Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Branišovská 31 370 05 České Budějovice http://lape.prf.jcu.cz

3


23.–24. října 2012, Brno

Soukromá dendrochronologická laboratoř Praha (DendroLab Praha) Historie laboratoře V provozu od roku 1998 po návratu majitele z Lesnické fakulty Univerzity Britské Kolumbie. Základní zaměření laboratoře Analýza letokruhů archeologických a historických dřev. Vybavení laboratoře Měřicí zařízení VELMEX s vlastním programovým vybavením pro přenos a formátování dat, program TSAP firmy RINNTECH, mikroskop WILD LEITZ CANADA, mikroskop BRESSER s kamerou, vrták na trámy firmy RINNTECH, přírůstové nebozezy SUUNTO Finnland, dílna na zpracování vzorků. Členové laboratoře Jaroslav Dobrý Kontakt [email protected] Suchý vršek 2135 158 00 Praha 5

4


23.–24. října 2012, Brno

Dendrochronologická laboratoř Botanického ústavu AV ČR Třeboň Historie laboratoře Laboratoř vznikla v rámci oddělení funkční ekologie při BÚ Třeboň a zatím se tedy nejedná o samostatné pracoviště. Základní zaměření laboratoře Základní výzkum v oblasti ekologie dřevin, studium vlivu měnících se klimatických podmínek na růst, studium disturbancí, zjišťování historie managementu, projekty aplikovaného výzkumu. Vybavení laboratoře Laboratoř disponuje binolupou s měřícím stolkem Time/Table pro měření šířek letokruhů, velkým mikrotomem na seřezávání celých vývrtů, zařízením na úpravu vzorků pro densitometr – Dendrocut a densitometrem QMS Data Analyzer and Scanner (Model QTRS01X) Členové laboratoře Jan Altman - [email protected] Jiří Doležal - [email protected] Vít Pejcha - [email protected] Tomáš Plener - [email protected] Eliška Janská – [email protected] Veronika Langová - [email protected] Petr Mazůrek - [email protected] Tereza Myšková - [email protected] Kontakt BÚ AVČR, Dukelská 135, 379 82 Třeboň, http://www.butbn.cas.cz/en

5


23.–24. října 2012, Brno

DendroLab Brno Historie laboratoře Laboratoř v roce 2000 založil Josef Kyncl po svém odchodu z Botanického ústavu do důchodu. V roce 2005 se k laboratoři připojil Tomáš Kyncl. Základní zaměření laboratoře Laboratoř se zaměřuje na datování dřeva z historických objektů a v omezené míře také na dřevo z archeologických výzkumů z regionů Čech, Moravy, Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny. Pro tyto oblasti také sestavuje datovací standardní chronologie (jedle, smrk, borovice, dub, modřín). Vybavení laboratoře Měřící zařízení Timetable s programem PAST4. Pro zpracování dat je používán program Arstan a programový balík DPL. Členové laboratoře Tomáš Kyncl, Josef Kyncl Kontakt DendroLab Brno Eliášova 37, Brno 616 00 [email protected] 605 519 831

6


23.–24. října 2012, Brno

Dendrochronologická a anatomická laboratoř ústavu Nauky o dřevě, LDF, MENDELU v Brně Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř Ústavu nauky o dřevě byla založena v dubnu roku 1999 Mgr. Jitkou Vrbovou-Dvorskou. Hlavním úkolem laboratoře je výchova nových studentů a vědecko výzkumná činnost. V současné době je volitelný předmět Dendrochronologie nabízen nejen studentům Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně, ale i studentům jiných fakult a vysokých škol v ČR. Základní zaměření laboratoře Laboratoř se vedle výuky zabývá zejména dendrochronologickým datováním archeologických dřev, historických konstrukcí a památek, tvorbou standardních chronologií a ekologickými aplikacemi dendrochronologie (dendroekologie a dendroklimatologie). Kromě českých standardních chronologií laboratoř využívá k datování také standardní chronologie okolních států (Německo, Rakousko, Francie, Slovinsko a Polsko). V laboratoři byla sestavena nejdelší standardní chronologie pro ČR. Jedná se o standardní dubovou chronologii, která byla pojmenována CZGES 2010 a pokrývá období od roku 4682 př. n. l. až do současnosti. Současně se laboratoř zabývá anatomickou identifikací archeologických vzorků dřev a xylogenezí. Vybavení laboratoře Dendrochronologická laboratoř je v současné době vybavena podle standardního evropského modelu pro odběr a zpracování veškerého dendrologického materiálu od recentních dřev, památek, historických objektů až po archeologická dřeva a subfosilní kmeny. K měření vzorků dřev jsou využívány dva speciální měřicí stoly TimeTable (TT-85-0-100/5 a TT-60-0100/10), streolupy Nikon SMZ 660, Leica S6D a datovací programy PAST4 a WinDendro. Součástí vybavení dendrochronologické laboratoře je WSL-Core-Microtome, ruční světelná lupa Eschenbach, motorová pila, vrtačky se speciálními vrtáky pro odběr vzorků dřev, kotoučové a pásové brusky, el. hoblík, pásová pila a řada dalších zařízení. Softwarově je pracoviště kromě měřicího a datovacího programu vybaveno programy pro statistické zpracování dat a pro detrendování časových řad (ARSTAN, STATISTICA, DendroClim,...). Pro anatomické analýzy je k dispozici stávající anatomická laboratoř. Laboratoř disponuje světelnými mikroskopy na procházející (Leica DMLS) i dopadající (Leica DM 2500M) světlo. Dále je k dispozici mikrotom Leica SM2000, RM2235 a GSL1 pro výrobu mikroskopických řezů. Členové laboratoře Michal Rybníček, Tomáš Kolář, Vladimír Gryc, Hanuš Vavrčík Doktorandi: Věra Filková, Jakub Hacura, Jana Hozová, Martin Hroš Kontakt Ústav nauky o dřevě Lesnická a dřevařská fakulta MENDELU v Brně Zemědělská 3 Brno 613 00 [email protected] tel. 545 134 547 http://thuja.mendelu.cz/und/

7


23.–24. října 2012, Brno

Dendrochronologická laboratoř Fakulty lesnické a dřevařské, České zemědělské univerzity v Praze Historie laboratoře Laboratoř vznikla v roce 2007 v souvislosti s řešením projektů zaměřených na dynamiku lesa. Základní zaměření laboratoře Dendroekologie: struktura lesa, dynamika lesa, režim disturbancí, vitalita a produkce na úrovni stromu a porostu, reakce stromů na klimatické a antropogenní stresory. Vybrané projekty: 1. Historie disturbancí starých porostů horských smrčin na Šumavě 2. Vliv znečištění ovzduší na vitalitu smrku na Šumavě 3. Rekonstrukce režimu přirozených disturbancí v horských smrkových pralesích v Karpatech 4. Struktura a dynamika pralesovitých porostů horských smrčin v Jeseníkách 5. Struktura a dynamika pralesovitých jedlo-bukových porostů (Bosna-Herzegovina) 6. Vztah věku porostů a vegetace na Altaji (Rusko) Vybrané publikace: Čada, V., Svoboda, M., Janda, P., 2013. Dendrochronological reconstruction of the disturbance history and past development of mountain Norway spruce in the Bohemian Forest, central Europe. Forest Ecology and Management in press, DOI: 10.1016/j.foreco.2012.12.037 Svoboda, M., Janda, P., Nagel, T. a., Fraver, S., Rejzek, J., Bače, R., 2012. Disturbance history of an old-growth sub-alpine Picea abies stand in the Bohemian Forest, Czech Republic. Journal of Vegetation Science 23, 86–97. Svoboda, M., Fraver, S., Janda, P., Bače, R., Zenáhlíková, J., 2010. Natural development and regeneration of a Central European montane spruce forest. Forest Ecology and Management 260, 707-714. Šantrůcková, H., Šantrůcek, J., Setlík, J., Svoboda, M., Kopáček, J., 2007. Carbon isotopes in tree rings of Norway spruce exposed to atmospheric pollution. Environmental science & technology 41, 5778–82. Vybavení laboratoře 2x posuvný stůl Lintab (Rinntech), 1x posuvný stůl TimeTable - TT85, 1 x mikroskop Olympus SZ 51, 2 x mikroskop Olympus SZ X7, 1 x Core-Microtome (WSL), 3 x binolupa, software: PAST4, TSAPWin, WinDENDRO Členové laboratoře Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Ing. Pavel Janda, Ph.D., Ing. Vojtěch Čada, Ing. Jan Rejzek, Ing. Martin Mikoláš, Ing. Volodymyr Trotsiuk, Ing. Radek Bače, Ph.D. Kontakt Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Katedra pěstování lesů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 Suchdol, 16521, Email: [email protected], Tel: +420 224383405, web: home.czu.cz/svobodam/

8


23.–24. října 2012, Brno

Dendrochronologický výzkum na Odboru ekologie lesa Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví Historie laboratoře Dendrochronologická laboratoř OEL VÚKOZ byla založena v roce 2008 na adrese Lidická 25/27, Brno. Základní zaměření laboratoře Mezi klíčová řešená témata patří studium disturbanční historie přirozených temperátních lesů ve středoevropském regionu. Při tomto výzkumu poskytuje dendrochronologie cenný informační vektor k opakovaným celoplošným dendrometrickým datům na gradientu od nížinných lesů (např. NPR Cahnov v nadmořské výšce 151-152 m) až po horské lesy s převahou Picea abies (např. část NPR Praděd v nadmořské výšce 1233-1386 m, viz www.pralesy.cz). Propojení s dendrometrickými daty zpětně umožňuje validovat některé dosud arbitrární postupy dendrochronologického výzkumu. Ve výzkumu disturbanční historie přirozených lesů je unikátní dendroekologická rekonstrukce zbytku převážně borového porostu z přelomu posledního glaciálu a holocénu nalezeného pod vrstvou rašeliny ve středních Čechách (recentně řešené téma). Zde jsou dendrochronologická data propojována s paleobotanickými daty. Dendrochronologická data jsou dále propojována s půdními a radiometrickými daty (14C, 210Pb, 137Cs, 226Ra), kde slouží k řešení interakcí mezi stromy a půdou, zejména k datování disturbancí půd a ke studiu pedogeneze a variability půd v přirozených lesích. Dílčí studie využívající dendrochronologická data byly řešeny v České republice, Rumunsku, Bělorusku, Ukrajině a v USA. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena měřicím přístrojem TimeTable rakouské výroby a příslušenstvím. Pro měření a datování vzorků je využíván zejména software PAST 4.2 (www.sciem.com) a COFECHA (Holmes 1983). Laboratoř je plně vybavena pro odběr a zpracování nejen recentních vzorků (vývrty, kuláče), ale i (sub)fosilní kmenů. Členové laboratoře Pavel Šamonil, Petra Doleželová, Ivana Vašíčková Kontakt Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., Lidická 25/27 Brno 602 00 tel. 541 246 248 e-mail:[email protected], [email protected] web: www.pralesy.cz

9


23.–24. října 2012, Brno

Laboratoř dendrogeomorfologie Ostravské univerzity Historie laboratoře Dendrogeomorfologická laboratoř Katedry fyzické geografie a geoekologie (KFGG) Ostravské univerzity byla založena v roce 2007. Zakladateli byli dr. Karel Šilhán a doc. Jan Hradecký. Od svého založení je vedoucím K. Šilhán, který je zároveň i jediným dlouhodobě stálým členem laboratoře. Ostatními členy jsou studenti (Bc., Mgr. i Dr.), kteří zde vypracovávají své závěrečné práce. Školení studentů a podpora jejich výzkumu v rámci realizace jejich závěrečných prací je jedním z důvodů založení laboratoře. Hlavní aktivitou laboratoře je metodická podpora probíhajícího výzkumu svahových deformací na KFGG. Laboratoř zajišťuje i realizaci stáží zahraničních studentů (Slovensko, Polsko). Základní zaměření laboratoře Vědecky je laboratoř zaměřena na analýzu zejména rychlých geomorfologických procesů (skalní řícení, blokobahenní proudy, sesuvy, povodně). V rámci výzkumu jsou realizovány rekonstrukce frekvence a prostorového rozsahu vybraných přírodních hazardů. Náplní činnosti laboratoře je i vývoj terénních, laboratorních a interpretačních dendrogeomorfologických metod. Výsledky výzkumu jsou publikovány především v zahraničních impaktovaných periodicích. Vybavení laboratoře Laboratoř je vybavena základními nástroji pro odběr vzorků v terénu (sada Presslerových přírůstových nebozezů, pily) a jejich laboratorní přípravu (vybrační bruska, elektrický hoblík, odsávání). Laboratoř využívá měřící stůl Timetable VIAS s programem PAST4 a další základní programy Arstan a Cofecha. Členové laboratoře RNDr. Karel Šilhán, Ph.D. Kontakt Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita Chittussiho 10, Ostrava, 710 00 [email protected] +420 596 241 089 www.dendroman.cz

10


23.–24. října 2012, Brno

Laboratoř dendrochronologie – Katedra fyzické geografie a geoekologie Přf UK Historie laboratoře Počátky laboratoře sahají do roku 2007, kdy byl zakoupen měřící stůl a započaly práce na dendrochronologickém datování povodňových událostí a na studiu porostní dynamiky smrku na horní hranici lesa. Základní zaměření laboratoře - Datování disturbancí pomocí makroskopických i mikroskopických indikátorů: laviny, sesuvy, povodně, překládání koryt vodních toků; - Dendroklimatologie smrku a borovice; - Analýza růstu dřevin v teplotně limitovaných podmínkách na horní hranici lesa (porostní dynamika, dendroklimatologie, xylogeneze). Vybavení laboratoře -Základní měření šířek letokruhů: 2 posuvné měřící stoly TimeTable + sw PAST; sw WinDendro Density se scannerem. - Běžný sw na detrendování a další statistické operace (DPL, DendroClim …) - Příprava mikroskopických vzorků a příprava povrchů vývrtů: Sáňkové mikrotomy Meopta, Mikrotom WSL 1, WSL Core microtome; Brusírna. - Analýza mikroskopických vzorků: 2 Mikroskopy s kamerou, sw WinCell Pro; vybavená chemická laboratoř. Členové laboratoře Václav Treml (odborný asistent) Tereza Ponocná, Hana Kuželová (doktorandi) Tadeáš Gregor, Jakub Kašpar, Eliška Lehečková, Jan Tumajer, Alina Yakubovskaya, Šárka Zákravská (studenti) Kontakt Václav Treml, Přírodovědecká fakulta UK, Albertov 6, 128 43 Praha 2; email: [email protected]; tel.: 221 951 985

11


23.–24. října 2012, Brno

Dendroekologická laboratoř VÚLHM v.v.i. Historie laboratoře Počátek laboratoře lze datovat do roku 1951. Tehdejší vedoucí Ústavu pro dendrologii a nauku o lesním stanovišti na Vysoké škole zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze prof. Ing. Dr. Pravdomil Svoboda DrSc.inicioval prázdninovou vědeckou expedici své katedry. Cílem bylo studium struktury a vývoje přirozeného lesního horského porostu v Gaděrské dolině ve Velké Fatře na Slovensku. Na založené trvalé zkusné ploše vedle podrobné dokumentace stromového a bylinného patra a sledování dynamiky prostředí byla použita i metodika odběru vývrtů pro určení stáří a přírůstu jednotlivých stromů. Dendrochronologickou část výzkumu dostal za úkol Bohuslav Vinš, v té době student VŠZLI. B. Vinš na podzim téhož roku po ukončení studia nastoupil v tehdejším Výzkumném ústavu lesního hospodářství (VÚLH) ve Zbraslavi-Strnadech na vědeckou aspiranturu. Z podnětu svého školitele prof. Svobody se věnoval aplikaci letokruhových analýz a dedrochronologických metod datování při produkčně ekologickém výzkumu lesních ekosystémů (především při letokruhové analýze vzorků vědecké expedice). Existenci laboratoře v počátcích významně podpořil prof. Květoň Čermák, tehdejší ředitel VÚLH, umožněním dovozu Eklundova přístroje na měření šířek letokruhů. Tím byl odstartován intenzivní vývoj přístrojové techniky letokruhových analýz včetně metodických postupů verifikace poruch v tvorbě letokruhů a rozvoje možností výpočetní techniky při jejich využívání. V laboratoři byl mimo jiné vyvinut a postupně zdokonalován vynášecí adaptér k Eklundovu měřícímu stroji, který významně zefektivnil proces měření. Laboratoř byla od začátku zaměřena především na studium vlivu vnějšího prostředí na růstové procesy lesních dřevin, ať se jednalo o klimatické faktory, průmyslové imise, hnojení, meliorační zásahy či poškození biotickými škůdci (např. žír bekyně mnišky). S postupem doby se realizovala široká oborová i mezinárodní spolupráce. Byl to B. Vinš, který v roce 1967 jako první definoval pojem „dendroekologie“ jako specifický obor klasické „dendrochronologie a dendroklimatologie“. Mezi stěžejní práce patří prokázání negativního vlivu průmyslových imisí na růst lesních dřevin - tzv. kouřových škod včetně kvantifikace přírůstových ztrát pro účely vyplácení náhrad a dále rozsáhlé studie věnované proměnlivosti růstu základních hospodářských dřevin (smrku, jedle, borovice) i introdukovaných dřevin (douglaska, jedle obrovská apod.) na území ČR. Základní zaměření laboratoře Současná laboratoř svým zaměřením na dendroekologii navazuje na předchozí období. V centru pozornosti stojí růstová reakce hlavních lesních dřevin na měnící se ekologické podmínky (klimatické změny, zvyšování depozic dusíku, působení přízemního ozonu, výskyt nových biotických škůdců). Samostatnou skupinu tvoří projekty Grantové služby LČR zaměřené na aktuální problematiku žloutnutí a odumírání smrkových porostů, kde jsou změny ve vývoji přírůstů studovány jako indikátor míry stresu. Přehled projektů řešených v posledních 10 letech: 2001–2004 Vliv současných depozic dusíku na zvyšování přírůstu a kvalitu výživy smrkových porostů (NAZV QC 1723) 2003–2005 Vliv žíru ploskohřbetky modřínové Cephalcia lariciphila na radiální tloušťkový přírůst modřínu (Larix decidua MILL.) (MZe 0002070201) 2003–2004 Poškození lesních porostů v oblasti Suchého vrchu (LS Lanškroun) a Anenského vrchu (LS Rychnov n. K) (Grantová služba LČR) 2004–2008 Vliv melioračního vápnění na přírůst smrku (MZE 0002070201)

12


23.–24. října 2012, Brno

2005–2008 Vliv zvýšených koncentrací ozonu a meteorologických faktorů na stabilitu smrkových a bukových porostů v České republice (NPV 1G57045) 2006–2008 Chřadnutí lesních porostů na LS Jablunkov (Grantová služba LČR) 2007–2009 Poškození lesních porostů ve vrcholových partiích Javořice (Grantová služba LČR) 2008–2011 Růst osiky na stanovišti s přirozeně zvýšenými koncentracemi CO2 z lokality Milhostov u Chebu 2012–2016 Hodnocení očekávaných změn v růstu a mortalitě lesních porostů, dopadů na produkční funkci lesů ČR a návrh adaptační strategie (NAZV QJ1220316) 2013–2016 Růstová reakce smrku (Picea abies (L.) KARST.) na extrémní imisně-klimatický stres v průběhu zimy 1995/96 (LD 13007, součást COST akce FP1106 STReESS - Studying Tree Responses to extreme Events: a SynthesiS) Vybavení laboratoře Přírůstové nebozezy: pro měkké dřevo ø 5 mm (délky 30 cm, 40 cm), pro tvrdé dřevo ø 4 mm (délky 25 cm, 40 cm, 60 cm) Měřící stoly: TimeTable TT 59-M, Kutschenreiter Software: VIASDAQ, PAST 4, OSM3, DAS, COFECHA, ARSTAN + další programy DPL, PRECON, Statistica Členové laboratoře Ing. Monika Vejpustková, Ph.D. Bc. Tomáš Čihák Kontakt Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti v.v.i. Strnady 136 252 02 Jíloviště doručovací adresa: Strnady 136 156 04 Praha 5 – Zbraslav [email protected] +420 257 892 206, 608 117 833 www.vulhm.cz

13


23.–24. října 2012, Brno

ABSTRAKTY PŘEDNESENÝCH PŘÍSPĚVKŮ Odpověď dřevin na zvyšující se četnost a intenzitu tajfunů na Korejském poloostrově: důkaz z dubových letokruhů Jan Altman1,2, Jiří Doležal1,2, Tomáš Černý2 & Jong-Suk Song3 1

Katedra Botaniky, Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích, Na zlaté Stoce 1, České Budějovice 370 05 2 Botanický ústav AVČR, Zámek 1, Průhonice 252 43 Department of Biological Science, College of Natural Sciences, Andong National University, 3 Andong, Gyeongbuk 760-749, South Korea Celosvětově pozorovaný trend měnící se intenzity tropických cyklónů za posledních několik desetiletí zdůrazňuje potřebu lepšího pochopení událostí, jako jsou disturbance v přirozených a osídlených oblastech. Intenzita tajfunů se na Korejském poloostrově zvýšila za posledních 100 let, jak bylo zjištěno z naměřených dat od roku 1904. V této studii bylo zjišťováno, jak nárůst v určitých charakteristikách počasí (max. hodinové a denní srážky a max. rychlost větru) během tajfunu, ovlivňuje starý porost dubu. Quercus mongolica je dominantní druh korejských hor, na kterém byly sledovány fáze uvolnění podél gradientu zeměpisné šířky (3338⁰N). Na vzorku 220 individuí ze třech lokalit byl pozorován pokles v množství a intenzitě tajfunů. Fáze uvolnění indikují disturbanci v okolí jedince, kterému se díky zlepšeným světelným podmínkám začne lépe dařit. Trend fáze uvolnění odpovídá časoprostorovému gradientu maximální rychlosti větru a srážek. Byla zjištěna vysoce pozitivní korelace mezi maximálními hodnotami charakteristik tajfunu a proporcí stromů vykazujících fázi uvolnění. Větší proporce ovlivněných stromů byla zjištěna ve střední a jižní části Korejského poloostrova, kde jsou tajfuny nejintenzivnější. To dokazuje, že přítomné fáze uvolnění jsou spjaty s výskytem tajfunů, které mají zároveň rozdílný vliv na lesy. Na základě letokruhových řad z let 1770-1979 byla sledována měnící se proporce stromů vykazujících fáze volnění. V období 1770-1879 nebyl nalezen žádný trend, zatímco počet a intenzita lesních disturbancí rapidně vzrostl v letech 1880-1979. Naše výsledky ukazují, že pokud četnost a intenzita tajfunů dále poroste, jak předpokládají některé klimatické modely, zvýší se počet lesních disturbancí, což ovlivní ekosystémové procesy. Poděkování Děkujeme Petru Petříkovi za nápadité a konstruktivní poznámky, Tomáši Plenerovi a Vítu Pejchovi za změření části vývrtů a Martinovi Kopeckému za pomoc s přípravou některých obrazových podkladů. Výzkum byl financován grantem č. M200050902 AVČR, výzkumnými granty 206/05/0119 a P504/12/1952 GAČR.

14


23.–24. října 2012, Brno

Tvar cév břízy bělokoré jako indikátor svahové disturbance Jan Burda1,2, Jan Tumajer1 1

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, 128 43 Praha 2, [email protected] 2 Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., Útvar geotechniky a hydrogeologie, Budovatelů 2830, 434 01 Most Za účelem ověření vhodnosti břízy bělokoré pro dendrogeomorfologickou analýzu svahových pohybů bylo z prostoru lesního porostu poblíž Jezeří, poničeného sesuvem z ledna 2011, připraveno 67 trvalých preparátů xylému z 24 vytipovaných stromů (15 disturbovaných a 9 referenčních). Pomocí softwaru WinCell Pro 2011a byly na mikrosnímcích anatomické struktury naměřeny šířky (LW) a délky (LL) lumenů dohromady 8236 trachejí v letokruzích vytvořených v letech 2009, 2010 a 2011. Typický tvar buňky v daném letokruhu byl popsán pomocí směrnice regresní přímky udávající závislost mezi LW a LL a následně byla vypočtena meziroční procentuální změna této směrnice v daném vzorku (ACI). Průměrné hodnoty ACI se v případě disturbovaných stromů rok před sesuvem (tj. mezi lety 2009 a 2010) a referenčních jedinců pohybují pod hodnotou 23 %, což lze považovat za hranici vymezující změny způsobené jinými než vysoce energetickými gravitačními procesy. U disturbovaných jedinců mezi lety 2010 a 2011 dosahuje ACI ve směrech A, B, C a D průměrných hodnot 21,1 %, 43,7 %, 21,7 % a 26,2 %. V případě trachejí na straně B (proti svahu, tedy místo působení tahu a tvorby tenzního dřeva) se hodnoty směrnice regresní přímky statisticky významně liší mezi lety 2010 a 2011 (doloženo Wilcoxonovým a znaménkovým testem – obě p-hodnoty < 0,001) a změna směrnice je v tomto směru u disturbovaných stromů odlišná od hodnot v ostatních orientacích vzorkování (ANOVA phodnota = 0,0459). Nejvyšší hodnoty ACI2010/11 byly obecně zaznamenány u jedinců s nejzávažnějším typem vnější deformace (např. zasypání báze kmene, exponované kořeny). Závěry této předběžné studie dokládají, že naklonění a další externí deformace kmene břízy bělokoré nacházejí odezvu v tvarových parametrech jejích cév. Nabízí se tak možnost využití trachejí jako indikátoru svahových disturbancí v dalších oblastech antropogenního reliéfu Mostecka i celé ČR; stejně tak však také vyvstávají další výzkumné otázky týkající se metody – hlavně pokud se jedná o příčiny nízkého (zhruba do 20 %) ACI zjištěného u referenčních jedinců a v letech bez svahové aktivity. Poděkování GAUK 155610 SVV 265 212 MSM 0021620831

15


23.–24. října 2012, Brno

Dendrochronologická rekonstrukce historie narušení horských smrčin Šumavy Vojtěch Čada Katedra pěstování lesů, Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze; Kamýcká 1176, 165 21 Praha 6 – Suchdol; [email protected], [email protected] Informace o historických souvislostech současného stavu lesa jsou potřebné pro správná rozhodnutí v oblasti managementu lesů. Disturbance (narušení) hrají hlavní úlohu při formování druhového složení a struktury lesa. Bohužel není mnoho známo o roli narušení ve středoevropských lesích. Cílem této práce je popsat vznik a vývoj porostů v souvislosti s minulými narušeními v oblasti horských smrčin Šumavy. Předmětem zájmu byl vznik starých lesů v této oblasti. Metodou byla analýza věkové struktury populace smrku, a také letokruhová analýza. Na základě toho, jak strom rostl, lze odhalit minulá narušení a popsat vznik porostu. Na přírůstových sériích byly hledány události A) uvolnění a B) rychlého počátečního přírůstu. Uvolnění je definováno jako náhlé, setrvalé a výrazné zvýšení přírůstu. Tím strom reaguje na odstranění konkurenta narušením. Druhá možnost je, že strom začal růst až po narušení v otevřených podmínkách. V takovém případě je rychlost růstu od počátku vysoká a následný trend je rovný, parabolický nebo klesající (bez výskytu uvolnění). Pokud jsou takové události synchronizovány v čase mezi více stromy, poukazuje to na výskyt důležitého narušení v té době. Porosty v různých oblastech horských smrčin Šumavy vznikaly po silných narušeních. Tato narušení byla synchronizována mezi různými oblastmi a vysvětlena historickou evidencí o výskytu vichřic, či gradací lýkožrouta smrkového. To vede k domněnce, že tyto porosty vznikaly po přírodních disturbancích. Lze jmenovat vichřici z roku 1778, 1821/1822, více vichřic z dekády 1860 a následnou gradaci lýkožrouta. Hůře lze na základě našich dat hodnotit rozsah minulých narušení. Ze starých lesnických map z druhé poloviny devatenáctého století však vyplývá, že byly narušovány plochy v řádu desítek hektarů. Poděkování Práce byla podpořena projektem Grantové agentury ČR (projekt č. P504/10/0843, „Rekonstrukce režimu přirozených disturbancí v horských smrkových pralesích“) a projektem Celouniverzitní grantové agentury ČZU v Praze (projekt č. 20104302, „Dynamika horského smrkového lesa na Šumavě a její změny – minulý vývoj, disturbance, acidifikace, klima“).

16


23.–24. října 2012, Brno

Růstové reakce dubů na klimatické podmínky ve vztahu k hydrologickému režimu přírodní rezervace Zbytka Alžběta Čejková Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie, Přírodovědecká fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Branišovská 31, 370 05 České Budějovice Správa CHKO Orlické hory a krajské středisko Hradec Králové, Dobrovského 332, 516 01 Rychnov nad Kněžnou Přírodní rezervace Zbytka u Českého Meziříčí zaujímá cenný komplex slatinných společenstev, moliniových luk a lužních lesů. Jedná se o důležité zdrojové území artéské vody, z které je kvalitní pitnou vodou zásobován Hradec Králové a okolí. Vodárenské využití oblasti začalo již v 60. letech 20. století s intenzivními odběry od roku 1978. Čerpání vody společně s dalšími změnami v užívání krajiny vedly k značným dopadům na místní ekosystémy, které vyústily v pokles hladiny spodní vody, změny složení vegetace zejména úbytek slatinných společenstev. V lužních lesích byly z dubů odebrány dendrochronologické vzorky pro zjištění dopadu uvedených změn a především fluktuace spodní hladiny vody na růst stromů. Letokruhové křivky dubu ukazují rozdílné růstové trendy před a po začátku vodárenského využití. Zřejmý je zejména zvýšený tloušťkový přírůst v období 1983 – 1992, kdy docházelo k největším odběrům artéské vody. Také výskyt extrémně nízkých přírůstů v jednotlivých letech se liší nápadně mezi těmito dvěma časovými úseky. Charakteristický je zejména výskyt extremně nízkých přírůstů pro období 1948-1968 před začátkem čerpání, kterých bylo šest (1948, 1952, 1956, 1959, 1967, 1974) oproti dvěma (1996, 2005) v následujícím období. Avšak tyto se projevily až v období útlumu čerpání spodní vody, kdy byl stanoven minimální institut hladiny spodní vody v kontrolním vrtu Lt5 na 257.5 m n. m. Kolísání hladiny spodní vody způsobené čerpáním ovlivňuje zásadně přírůst dubů v přírodní rezervaci Zbytka společně s vysokými teplotami během jara a léta. Duby vykazují nižší přírůst s nízkými teplotami během jarních a letních měsíců v kombinaci s průměrnou hladinou spodní vody. Tento nepřímý vztah opětovně potvrzuje klíčovou roli vodního režimu v lesních mokřadech. Dendrochronologická data by tedy v těchto případech mohla být použita pro rekonstrukci kolísání hladiny spodní vody a pro predikci změn chování a funkce lesních ekosystémů v případě různých scénářů vývoje podmínek prostředí. Výzkum je publikován: Čejková A. et Poláková S., 2012. Growth responses of sessile oak to climate and hydrological regime in the Zbytka Nature Reserve, Czech Republic. Geochronometria 39 (4): 285-294. Poděkování Výzkum byl podpořen grantem MSM6007665801 Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.

17


23.–24. října 2012, Brno

Poznámky k historii české dendrochronologie Jaroslav Dobrý DendroLab Praha, Suchý vršek 2135, 158 00 Praha 5, [email protected] V úvodu jsem se stručně zmínil o zakladateli naší lesnické dendrochronologie, Bohuslavu Vinšovi, který se stal osobností evropského formátu. Prokázané poškozování lesů průmyslovými imisemi bylo tak závažné, že minulý režim utlumil činnost jeho laboratoře. Na Vinšovy chronologie hospodářských dřevin pak navázali čeští dendrochronologové rozsáhlým datováním archeologických a historických dřev. Příspěvek jsem zaměřil na seznámení mladších kolegů s technickými obtížemi dendrochronologického výzkumu v osmdesátých letech minulého století na příkladu budování laboratoře v Botanickém ústavu v Průhonicích, která vznikla především z iniciativy Josefa Kyncla. Informace zahrnula spolupráci se zahraničními partnery a účast na projektech lesnického ekologického výzkumu Univerzity Britské Kolumbie. Část prezentace jsem věnoval ukázkám denzitometrie letokruhů a problematice kombinování klasického datování s datováním pomocí C14. Co se týče českomoravského dendrochronologického výzkumu, naší jasnou hvězdou byla Jitka Dvorská, která vytvořila základy dubové chronologie a založila mikulčickou a později brněnskou laboratoř. Pokládám za svou čest, že jsem se mohl podílet na jejím datování archeologických dřev z Pražského hradu a Malé Strany. Velký rozvoj české dendrochronologie v posledních dvou desetiletích je dostatečně zdokumentován na skvělých webových stránkách, které obsahují obsáhlé informace o historii i současném stavu českého výzkumu v tomto oboru. Rád bych touto cestou vyjádřil obdiv svým kolegům, kteří se s velkým úsilím věnují rozvoji a propagaci dendrochronologie na našich univerzitách. Pracné vytváření datovacích chronologií se postupně úročí při spolupráci s navazujícími obory a ve vynikajících odborných publikacích. Naší mladé generaci dendrochronologů přeji mnoho úspěchů.

18


23.–24. října 2012, Brno

Anatomická identifikace použitého druhu dřeva výstavních exponátu skanzenu Živé muzeum Věra Filková Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav nauky o dřevě, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected] Etnografický region Malá Haná se nachází severně od města Boskovice, na pomezí dvou přírodních lesních oblastí – PLO Drahanská vrchovina a PLO Českomoravské mezihoří. V tomto regionu se připravuje nový skanzen Živé muzeum, který v současnosti sbírá a eviduje předměty z okolí a hledá možné umístění sbírek. Ve skanzenu bylo v průběhu roku 2012 pomocí nožů a řezbářských dlátek odebráno 300 vzorků. Některé z nich byly identifikovány na místě na základě makroskopických znaků, další byly převezeny do laboratoře, kde byly vyrobeny dočasné vzorky pro mikroskopickou analýzu pomocí žiletky a vody. Prozatím jsme se soustředili na předměty každodenního užití a řemeslnické nástroje. Kromě obecného srovnání použitých druhů dřev s přirozenou skladbou lesa ve dvou příslušných PLO si všímáme opakovaně se objevujících předmětů (např. síta, kolovraty, přeslice, plužní kolečka). Celkem bylo prozatím identifikováno 200 vzorků. Bylo zjištěno 18 různých druhů dřev. Opakovaně se objevujícími typy předmětů byly kolovrátky, přeslice, plužní kolečka, klanice a síta. Zatímco některé z nich byly vyrobeny z mnoha různých druhů (kolovraty, přeslice, plužní kolečka), jiné se vyráběly z téměř výhradně z jednoho, a to stále stejného druhu (síta ze smrku nebo výjimečně jedle, zadní klanice vozů z břízy, přední klanice z buku). Výsledky anatomické identifikace použitých dřev odpovídají přirozené skladbě lesa v regionu s některými výjimkami (smrk, hrušeň, švestka, bez černý, akát). Smrk je častým jevem u předmětů, které byly vyrobeny později (od 2. pol. 18. století) a taktéž u opravovaných předmětů. Hrušeň byla použita tam, kde byla potřeba tvrdost – hoblík a struhadla – tedy tam, kde bychom dnes očekávali např. habr. Švestka byla snad použita pro svůj vzhled. Druhová pestrost použitých dřev je obrovská, mnohem větší než bychom mohli čekat u předmětů vyráběných dnes. Jak uvádí Průša (1990), až do konce 18. století žádná dřevina v lese nebyla nežádoucí a každá se uplatňovala podle svých vlastností. Myšlenky o úpravě skladby lesů vznikly teprve později a v konečném důsledku vedly ke zploštění druhové rozmanitosti jak našich lesů, tak dřev používaných pro výrobky pro každodenní a řemeslné použití. Poděkování Studie je podpořena projektem IGA č. 24/2012 “ Historické využití dřeva - sběr dat”.

19


23.–24. října 2012, Brno

Analýza radiálního růstu stromu na buněčné úrovni Jakub Hacura, Jana Hozová Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta, Ústav nauky o dřevě, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected], [email protected] Analýza radiálního přírůstu stromu na buněčné úrovni je metoda, která nám umožňuje studovat kratší časové úseky než celé roky a to v rámci jednoho nově se tvořícího letokruhu. Stresory v lese často působí pouze část roku a proto je důležité vědět, ve kterém období ke stresu došlo a jak velký měl tento stres vliv. Analyzují se celkové radiální přírůsty dřeva, lýka a průběh kambiální činnosti, dále jsou pozorovány fáze diferenciace tracheid v dospělé elementy dřeva (jehličnanatých dřevin), vývoj a lignifikace cév a libriformních vláken (u listnatých dřevin). Vyhodnocená data je možné následně vztáhnout k vnějším a vnitřním faktorům, jako jsou např.: věk stromu, genetická dispozice, vitalita, klimatická data, škůdci, konkurenční vztahy v rámci porostu a mnoho dalších. Z vybraných stromů byly odebírány mikro vývrty během celého vegetačního období v týdenních intervalech (zpravidla duben – říjen) pomocí ručního nářadí Trephoru. Dále byly vzorky zpracovány parafínovou metodou a metodou dvojího barvení. Takto hotové trvalé preparáty byly dále zkoumány pod světelným mikroskopem s polarizací a fluorescencí. Pro měření a vyhodnocení vzorků byly použity programy ImageJ a WinCell 2011. U klonů smrku ztepilého na lokalitě Hoxmark v Norsku (2010) było zjištěno, že stres suchem může významně ovlivnit aktivitu kambia, proces diferenciace a také výslednou šířku letokruhů. Na lokalitě Rájec–Němčice (2009–2012) byl pozorován významný vliv věku na smrkové porosty a na průběh radiálního růstu stromů a jejich kambiální aktivitu. Další významná lokalita je Rájec–Domanka (2010–2012) kde byly monitorovány příčné parametry cév a průběh jejich lignifikace u buku lesního. Byl zde prokázán vliv klimatických faktorů na jejich morfologické parametry. Další výzkum je plánován v lokalitě Lundbreck (Kanada, Alberta) pro rok 2013, kde bude posuzován vliv nadmořské výšky a různého stáří porostů na kambiální činnost a průběh xylogeneze a floémogeneze u douglasky tisolisté.

20


23.–24. října 2012, Brno

Prostorově-časová rekonstrukce svahových pohybů na aktivním sesuvném území s využitím metod dendrogeomorfologie (příkladová studie Mazák, Moravskoslezské Beskydy) Daniel Havlů, Karel Šilhán, Tomáš Pánek, Radek Dušek, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Přírodovědecká fakulta, Ostravská univerzita, Chittussiho 10, Ostrava – Slezská Ostrava 710 00, [email protected] Dendrogeomorfolické metody byly shledány jako velice přínosné pro porozumění dynamiky sesuvu situovaného v těžce dostupných částí vrcholových partií vnějších Západních Karpat. Dendrogeomorfologická analýza byla provedena z unikátního souboru 1680 stromů (712 jader). Pro uniformitu předpokládaných růstových reakcí byly analyzovány pouze jehličnaté stromy (P. abies). Nejčastější reakcí stromů na sesuvný pohyb bylo formování reakčního kompresního dřeva. Klimatologické analýzy potvrdily důležitost vysokých srážkových úhrnů pro sesuvnou reaktivizaci. Hlavní pravděpodobný spouštěč sesuvných reaktivizací jsou vydatné letní deště s úhrnem srážek cca. 200-300 mm v 10 dnech. Je také pravděpodobné, že některé datované reaktivizace byly způsobeny jarním táním sněhu doprovázeného srážkami Bylo zjištěno 9 jistých (1929, 1940, 1949, 1960, 1972, 1980, 1985, 1997 a 2000) a 6 pravděpodobných (1933, 1945, 1955, 1958, 1977, and 1996) sesuvných událostí. Tato studie potvrzuje vysokou relevanci dendrogeomorfologické techniky pro identifikování jak prostorových tak časových režimů sesuvných pohybů. Poděkování Grantová agentura České republiky GAP209/10/0309 (2010 – 2013): Vliv historických klimatických a hydrometeorologických extrémů na svahové a fluviální procesy v oblasti Západních Beskyd a jejich předpolí. Studentská grantová soutěž Ostravské univerzity SGS6/PřF/2012.

21


23.–24. října 2012, Brno

Analýza rozdílů ve variabilitě plochy makrocév na příčném řezu kmenem dubu letního a dubu zimního ze stejných stanovišť Martin Hroš LDF MENDELU, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected] Rozdíly v mikroskopické struktuře dřeva na základě parametrů jarních cév byly analyzovány u 6 stromů dubu letního (Quercus robur L.) a 6 stromů dubu zimního (Quercus petraea (Mattuschka) Liebl.), rostoucích ve stejném porostu ve Vizovické vrchovině poblíž Luhačovic. Byl také analyzován vliv šířky letokruhů a vliv věku na tyto parametry. Cílem bylo posoudit, zda existují nějaké rozdíly mezi dvěma druhy dubu při pěstování na stejném stanovišti. Byly synchronizovány chronologie plochy jarních cév mezi těmito druhy. Nebyl zjištěn žádný významný rozdíl v průměrných hodnotách parametru plochy jarních cév mezi oběma druhy dubu.

22


23.–24. října 2012, Brno

Rozšíření dubové standardní chronologie pro ČR a její porovnání s evropskými dubovými chronologiemi Tomáš Kolář1, Michal Rybníček1, Tomáš Kyncl2 1

Ústav nauky o dřevě, Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova Univerzita v Brně, Zemědělská 3, 613 00 Brno, [email protected] 2 DendroLab, Brno Předpokladem úspěšného datování dřevěných archeologických nálezů a historických dřevěných konstrukcí staveb na určitém území je existence standardní chronologie. Ty jsou již od padesátých let 20. století zejména v západní a později i střední Evropě sestavovány. Dub (Quercus spp.) je v této oblasti nejčastěji dendrochronologicky datovanou dřevinou. V České republice existují dvě oblasti rozšíření dubových lesů a to Čechy (především severní, střední a východní část) a Morava (střední a jižní). Překážkou pro sestavení samostatné standardní dubové chronologie pro ČR bylo relativně malé zastoupení dubového dřeva v historických stavbách v porovnání zejména se západní Evropou. Od roku 1995 kdy bylo v ČR započato systematické dendrochronologické datování se však podařilo shromáždit dostatek materiálu, který umožnil sestavit nesouvislou standardní dubovou standardní chronologie CZGES 2010, která má rozsah od roku 4682 BC do roku 2006 AD s bohatým proložením zejména od roku 760 AD až do současnosti. Při porovnání standardní chronologie s evropskými standardními chronologiemi vykazuje nejvyšší míru podobnosti se standardními chronologiemi pro východní Rakousko, Německo a Polsko. Současně byla sestavena zvlášť standardní chronologie pro oblast Moravy (MORGES 2010) a pro oblast Bohemia (CECHGES 2010). Míra podobnosti mezi těmito dvěma chronologiemi je velmi vysoká. Česká dubová standardní chronologie rozšiřuje evropskou síť standardních chronologií, která je nezbytná zejména pro dendroarcheologické aplikace. Poděkování GAČR 404/08/P367, GAČR GA205/08/0926, GAČR P405/11/1729, výzkumný plán MSM 6215648902 a Indikátory vitality dřevin CZ.1.07/2.3.00/20.0265. Dále poděkování patří: W. Tegel, M. Grabner, A. Grynaeus, K. Čufar, M. Krąpiec, M. Domínguez Delmás, D. Brown, H. Linderson, K. Sohar, M. V. Yermokhin, P. Nola, K.U. Heussner, H.H. Leuschner.

23


23.–24. října 2012, Brno

Výsledky dendrochronologického datování na západní Ukrajině Josef Kyncl DendroLab Brno, Eliášova 37, 616 00 Brno, [email protected], [email protected] Území mého zájmu zahrnuje Zakarpatskou oblast (býv. Podkarpatskou Rus ČSR) a části Ivanofrankovské a Černovické oblasti. Jeho západní okraj se kryje se severovýchodním okrajem přirozeného i soudobého areálu jedle. Smyslem práce bylo vypracovat základ standardních chronologií jedle a dubu zmíněného území, zjistit její telekonekci k okolním chronologiím a odatovat vybrané historické objekty. Data ze živých stromů: Zpracováno 20 lokalit jedle a 17 lokalit dubu, každá po 15-20 vzornících. Získána sumární řada jedle 1848-2009 a dubu 1836-2009. Data z historického materiálu: Materiálem byly výlučně dřevěné kostelíky, a to, podle druhu dřeva jako stavebního materiálu: Jehličnaté, s převahou jedle: Bukivceve 1698-1783, Černoholova 1627-1793, Izky 16511767, Kostryna 1667-1759, Likicary 1611-1741, Podobovec 1704-1777, Nová Sedlica (hranice Slovenska) 1650-1759. Standardem pro dataci byla jihopolská chronologie. Dubové: Danylove 1566-1752, Kolodne 1506-1691, Krajnykove 1502-1706, Oleksandrivka 1570-1737, Sokyrnicja 1567-1636, Steblivka 1637-1759, Velyka Kopanja (přemístěn: Dobříkov, ČR) 1497-1664. Standardem pro dataci byla chronologie Maramures. Výsledky: ● Získány sumární letokruhové řady jedle: 1611-1793, 1848-2009 dub: 1497-1759, 1836-2009 ● Zjištěna telekonekce chronologie jedle vůči master chronologiím (koef. podobnosti): Jižní Polsko 78,5 %, SR 76,7 %, ČR-východ 73,9 %, ČR-západ 71,0 %. ● Zjištěna telekonekce chronologie dubu, obdobně: Rumunsko-Maramures 80,6 %, ČR-východ 60,3, ČR-západ 58,9 %. Závěr: Jedlové dřevo je ve sledované oblasti spolehlivě datovatelné podle jihopolského standardu (Szychowska-Krąpiec), dubové dřevo podle standardu Maramures (Eggertsson). Poděkování Při výběru historických objektů a při jejich terénním zpracování mi byl významně nápomocen Dr. Pavel M. Fedaka, Muzeum lidové architektury Lviv-Pyrogiv.

24


23.–24. října 2012, Brno

Vliv klimatických proměnných na růst borovice lesní na Kokořínsku Eliška Lehečková Dendrochronologická laboratoř PřF UK, Albertov 6, 128 43, Praha 2, [email protected] Ve studii byl zkoumán klimatický signál borovice lesní rostoucí na odlišných lokalitách v CHKO Kokořínsko. Byly odebrány vzorky ze 4 skalních a 2 kontrolních stanovišť, ze kterých byly vytvořeny stanovištní chronologie. Vliv klimatu na přirůstání stromů byl analyzován metodou parciálních korelací. Borovice na skalních lokalitách reagovaly pozitivně hlavně na srážky během letních měsíců, zatímco na kontrolních stanovištích se kromě slabé závislosti na srážkách objevila i pozitivní závislost na srpnových teplotách. Na většině lokalit se projevila pozitivní závislost na únorových teplotách. Dále byly určeny letokruhové signatury a byly spočteny parciální korelační koeficienty mezi počtem borovic se signaturou a klimatickými proměnnými. Počet pozitivních signatur závisí pozitivně zejména na srážkách v červnu, červenci a v červenci předchozího roku a na únorových teplotách. Počet negativních signatur závisí negativně hlavně na teplotách v srpnu a únoru a na květnových srážkách. Práce prokázala odlišný vliv klimatu na přirůstání borovice lesní rostoucí na skalních a kontrolních stanovištích a analyzovala vliv srážek a teplot na výskyt letokruhových signatur.

25


23.–24. října 2012, Brno

Změna citlivosti letokruhových chronologií smrku ztepilého podél výškového gradientu v pohořích Vysokých Sudet Tereza Ponocná, Václav Treml Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Katedra fyzické geografie a geoekologie, Albertov 6, 128 43 Praha, [email protected] Změna citlivosti letokruhových chronologií smrku ztepilého ke klimatickým proměnným byla analyzována na 7 výškových transektech v pohořích Vysokých Sudet (Krkonoše, 3 výškové transekty, Hrubý Jeseník, 3 výškové transekty, Králický Sněžník, 1 výškový transekt). Letokruhové chronologie byly sestaveny z žijících jedinců, v území přirozeného výskytu smrku ztepilého, v nadmořských výškách 1300m (horní hranice lesa), 1200m, 1100m a 900m n. m. Metodologický přístup spočíval na analýze residuálních chronologií, pokrývajících s dostatečnou replikací posledních 90–290 let, a klimatických proměnných, použitých z databáze CRU 3.1 a pokrývajících období 1901-2009. Výsledky ukazují výrazný vztah mezi růstem stromů a teplotou vegetačního období a teplotou října předchozího roku na všech plochách výškových transektů. Největší závislost vykazuje růst stromů v nadmořské výšce 1300m a 1200m, nejnižší pak vykazují stromy rostoucí v nejnižších nadmořských výškách (900m). Během sledovaného období (1947–1995) byla zaznamenána rozdílná změna citlivosti růstu stromů k teplotám vegetačního období a k teplotě října předchozího roku mezi chronologiemi v 900m a ostatními plochami. Srážky ovlivňují růst stromů pouze v únoru a v březnu aktuálního roku, nejmenší citlivost ke srážkám se prokázala u jedinců rostoucích v 900m n. m. Lze shrnout, že růst stromů je podél celého výškového gradientu ovlivněn stejnými klimatickými proměnnými, nicméně reakce růstu stromů v 900m n. m. se významně liší od zbývajících částí gradientu. Poděkování GUAK 264911

26


23.–24. října 2012, Brno

Age structure and disturbance dynamics of the relic virgin beech forest in Ukraine Trotsiuk Volodymyr1, Hobi Martina Lena2, Commarmot Brigitte2, Svoboda Miroslav1 1 2

Czech University of Life Sciences, Prague, Czech Republic;[email protected] Swiss Federal Research Institute WSL, Birmensdorf, Switzerland

The Carpathian mountains harbour the largest areas of virgin European beech (Fagus sylvatica L.) forest. Understanding the growth dynamics of European beech under natural conditions without human intervention is crucial for close-to-nature management of beech forests in Europe. In this study we analyse the current structure of the virgin beech forest Uholka, describe its diameter and age structure and give an insight into the natural disturbance dynamics of this forest. On four circular plots of 0.1 ha each, DBH and tree height of all living trees ≥ 6 cm DBH were measured. In addition, increment cores of all the 164 trees were taken for age estimation and growth pattern analysis. To identify significant growth releases and reconstruct the disturbance history a dendroecological approach, referred to as the boundary line method, was employed. The density of the living trees per plot ranged from 270 to 590 stems per ha and the volume from 525 to 1237 m3 per ha. The longest tree-ring series was 451 years long, however age estimation methods showed that beech could reach an age of up to 550 years. All four plots covered an age span of at least 300 years and can be characterised as uneven-aged with continuous tree establishment. Beech can survive long suppression periods of over 100 years and shows regularly distributed growth releases over the analysed period (1750–2000). The results suggest that stand dynamics in this forest are driven by periodic small disturbances, while larger events occur only rarely. To confirm findings, the study about influence of the disturbance regime on forest structure has to be extended to a large area.

27


23.–24. října 2012, Brno

Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost Ivana Vašíčková Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Odbor ekologie lesa, Lidická 25/27, 602 00 Brno, [email protected] Pro pochopení dynamiky přirozených lesů a predikci jejich vývoje je nutná znalost její disturbanční historie. K její dokumentaci se nejčastěji požívají dendrochronologické metody založené na analýze šířek letokruhů. Při disturbanční události (odumření nejméně jednoho úrovňového stromu) dochází v důsledku uvolnění růstového prostoru k iniciaci radiálního růstu přeživších, původně potlačených jedinců. Detekce této růstové změny v letokruhové sérii, a tedy detekce disturbanční události, je však tradičně spojena s řadou arbitrárních rozhodnutí, založených spíše na subjektivní zkušenosti dendrochronologa než na skutečných empirických důkazech. Pokud je mez detekce uvolnění stanovena příliš nízko, mohou být za disturbanční události falešně označovány i drobné klimatické výkyvy, v případě vysoké meze může naopak dojít k vyloučení některých skutečných disturbančních událostí. Dalšími faktory, jež ve značné míře ovlivňují růstovou reakci, jsou stáří a sociální postavení jedince, druh dřeviny, stanovištní podmínky a velikost a délka trvání disturbanční události. Pro studium růstové odezvy dřevin na disturbanční událost byly vybrány přirozené lesy České republiky s převahou Fagus sylvatica L., Picea abies (L.) a Abies alba Mill. Disturbanční události byly identifikovány na základě nezávislého souboru dlouhodobých dendrometrických dat (www.pralesy.cz). Růstová odezva je studována s využitím metody boundary line ve vztahu k vlastnostem reagujících stromů (druh dřeviny, sociální postavení, výčetní tloušťka, vzdálenost jedince od centra disturbance aj.) a charakteru disturbanční události (velikost gapu, počet a druh disturbovaných stromů, charakter stanoviště – sklon, expozice, nadmořská výška). Z předběžného hodnocení vlivu sociálního postavení jedince na charakter růstové změny je patrné, že stromy přímo uvolněné v důsledku disturbanční události vykazují dle očekávání v letokruhové sérii zřetelně vyšší růstovou odezvu, na rozdíl od stromů ovlivněných otevřením korunového prostoru pouze bočně či stromů trvale potlačených. I tyto posledně jmenované skupiny stromů nicméně vykazovaly růstovou odezvu, která ovšem v tradičním dendrochronologickém výzkumu působí šum, neboť představuje falešná uvolnění. Předmětem dalšího šetření tak bude studium všech vlastností stromů a disturbancí a na základě zjištěných poznatků nalezení empirické hranice pro detekci disturbanční události aplikovatelné ve středoevropském regionu. Poděkování GAČR P504/12/P900 Empirické odvození růstové odezvy dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost

28


23.–24. října 2012, Brno

PROGRAM

čas 8:30-9:00

Úterý 23.10.2012 Název přednášky registrace

Jméno

9:00-9:15

Úvod - organizační pokyny

9:15-10:00

Úvodní přednáška

Michal Rybníček Jaroslav Dobrý

10:00-10:15

Výsledky dendrochronologického datování na západní Ukrajině

Josef Kyncl

Prezentace dendrochronologické laboratoře Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. Prezentace dendrochronologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Prezentace dendrochronologické laboratoře Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

Monika Vejpustková

10:15-10:30 10:30-10:45 10:45-11:00 11:00-11:15 11:15-11:30 11:30-11:45 11:45-12:00 12:00-12:15 12:15-13:45 13:45-14:00 14:00-14:15 14:15-14:30 14:30-14:45 14:45-15:00 15:00-15:15

přestávka Prezentace dendrochronologické laboratoře Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze Prezentace dendrochronologické laboratoře Botanického ústavu AV ČR Třeboň Prezentace dendrochronologické a anatomické laboratoře Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Prezentace dendrochronologické laboratoře DendroLab v Brně oběd Rozšíření dubové standardní chronologie pro ČR a její porovnání s evropskými dubovými chronologiemi Anatomická identifikace použitého druhu dřeva výstavních exponátů skanzenu Živé muzeum Dendroekologická rekonstrukce historie narušení horských smrkových lesů centrální části Karpat v Rumunsku Age structure and disturbance dynamics of the relic virgin beech forest Uholka (Ukrainian Carpathians) Rekonstrukce historického režimu narušení horského smrkového lesa v oblasti Trojmezné (NP Šumava) Dendrochronologická rekonstrukce historie narušení horských smrčin Šumavy

15:15-15:30

Karel Šilhán Pavel Šamonil

Václav Treml Jiří Doležal Michal Rybníček Tomáš Kyncl Tomáš Kolář Věra Filková Pavel Janda Volodymyr Trotsiuk Jan Rejzek Vojtěch Čada

přestávka

15:30-15:45

Analýza radiálního růstu xylému na buněčné úrovni

Jakub Hacura, Jana Hozová

15:45-16:00

Analýza rozdílů ve variabilitě plochy makrocév na příčném řezu kmenem dubu letního a dubu zimního ze stejných stanovišť

Martin Hroš

16:00-16:15

Prostorově-časová rekonstrukce svahových pohybů na aktivním sesuvném území s využitím metod dendrogeomorfologie (příkladová studie Mazák, Moravskoslezské Beskydy)

Daniel Havlů

16:15-16:30

Využití břízy bělokoré pro rekonstrukci dynamiky svahových procesů

Jan Tumajer

16:30-16:45

Tvar cév břízy bělokoré jako indikátor svahové disturbance Růstová odezva dřevin středoevropského temperátního lesa na disturbanční událost

Jan Burda Ivana Vašíčková

16:45-17:00 17:00-17:15

přestávka

29


17:15-17:30 17:30-17:45 17:45-18:00 18:00-18:30 18:30 až…

9:00-10:30 10:30-12:00 12:00-13:30 13:30-15:30

23.–24. října 2012, Brno

Growth responses of sessile oak to climate and hydrological regime in the Zbytka nature reserve, the Czech Republic Vliv klimatických proměnných na růst borovice lesní na skalních a normálních stanovištích na Kokořínsku Změna citlivosti letokruhových chronologií smrku ztepilého podél výškového gradientu v pohořích Vysokých Sudet Diskuse večeře Středa 24.10.2012

Alžběta Čejková Eliška Lehečková Tereza Ponocná

Michal Rybníček, Exkurze do Dendrochronologické a Anatomické laboratoře Lesnické a Tomáš Kolář, dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Hanuš Vavrčík, Vladimír Gryc Exkurze do arboreta v areálu Mendelovy univerzity v Brně oběd Exkurze do brněnských krovů Tomáš Kyncl

30


23.–24. října 2012, Brno

SEZNAM ÚČASTNÍKŮ Jméno Altman Jan

Instituce Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, Botanický ústav AV ČR Třeboň

e-mailová adresa [email protected]

Burda Jan

Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s.

[email protected]

Čada Vojtěch

Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská

[email protected]

Čejková Alžběta

Správa CHKO Orlické hory, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta

[email protected]

Dobrý Jaroslav

Soukromá dendrochronologická laboratoř Praha

[email protected]

Doležal Jiří

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, Botanický ústav AV ČR Třeboň

[email protected]

Doleželová Petra

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.

[email protected]

Filková Věra

Mendelova univerzita v Brně, Lesnická a dřevařská fakulta

[email protected]

Gryc Vladimír


[email protected]

Hacura Jakub


[email protected]

Havlů Daniel

Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta

[email protected]

Hozová Jana


[email protected]

Hroš Martin


[email protected]

Janda Pavel


[email protected]

Jánská Eliška

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta

[email protected]

Kolář Tomáš


[email protected]

Kolář Tomáš


[email protected]

Kyncl Josef

DendroLab, Brno

[email protected]

Kyncl Tomáš

DendroLab, Brno

[email protected]

Lehečková Eliška

Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta

[email protected]

Pejcha Vít

Botanický ústav AV ČR Třeboň

[email protected]

Plener Tomáš

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Přírodovědecká fakulta, Botanický ústav AV ČR Třeboň

[email protected]

Ponocná Tereza


[email protected]

Rejzek Jan


[email protected]

Rybníček Michal


[email protected]

Stehlíková Eva


[email protected]

Šamonil Pavel


[email protected]

Šilhán Karel

Ostravská univerzita, Přírodovědecká fakulta

[email protected]

Tichý Tomáš

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa CHKO Český kras

[email protected]

Treml Václav


[email protected]

Trotsiuk Volodymyr


[email protected]

Tumajer Jan


[email protected]

Vašíčková Ivana


[email protected]

Vavrčík Hanuš


[email protected]

Vejpustková Monika

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i.

[email protected]

31

DENDROCHRONOLOGICKÉ FÓRUM 2012

Recommend Documents