DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY V EVROPSKÝCH MĚSTECH PRAKTIKY MĚST PRO AKTIVNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY V EVROPSKÝCH MĚSTECH PRAKTIKY MĚST PRO AKTIVNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

OBSAH Strana 2.

Analytický přehled

10.

Birmingham - Dětské centrum sv. Tomáše

12.

Boloňa - Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho

14.

Brno - Senior akademie

16.

Kodaň - Integrovaný plán začleňování znevýhodněných oblastí

18.

Krakov - Škola pro aktivní seniory

20.

Lille-Roubaix - Projekt Zaměření na seniory

22.

Rotterdam - Iniciativa Kvalitativní skok a Kampus RDM

24.

Sofie - Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě

26.

Stockholm - Program rodičovské podpory ABC

2 Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování

ANALYTICKÝ PŘEHLED Úvod Evropa se neustále mění a vyvíjí. Vývoj probíhá na všech úrovních - místní, regionální, národní i evropské. V Evropské unii mezi hlavní trendy v oblasti demografických změn patří stárnutí populace, nízká porodnost, měnící se struktura rodiny a domácnosti a migrace. Předpokládá se, že výrazný pokles populace, který nastane od roku 2025, bude jedním z nejvýznamnějších demografických trendů v Evropě jako celku. Tvář měst, v nichž žijeme a pracujeme, mění i další faktory jako je etnická rozmanitost. Tyto demografické změny budou se vší pravděpodobností mít obrovský dopad na města a jejich fungování. Musíme se na tento vývoj připravit a přizpůsobit své plány, abychom vyšli vstříc změnám, knimž dojde ve složení obyvatelstva našich měst. Ze všeho nejdůležitější je vytvářet inkluzivní komunity a bránit sociálnímu vyloučení. Úspěšná realizace strategie EU ohledně aktivního začleňování1 vyžaduje přiměřenou podporu příjmů, přístup na trh práce a kvalitní služby pro všechny občany. Je nezbytné, aby strategie realizované místními orgány zohledňovaly neustálý vývoj populace. V této zprávě představuje síť EUROCITIES sbírku případových studií z devíti vybraných partnerských měst pro aktivní začleňování. Každé z těchto měst - Birmingham, Boloňa, Brno, Kodaň, Krakov, Lille-Roubaix, Rotterdam, Sofie a Stockholm - demonstruje, jak se jeho populace mění a uvádí příklad, jak přizpůsobuje své plány na aktivní začleňování za účelem zamezení sociálnímu vyloučení. Tyto osvědčené postupy by měly inspirovat města a národní i evropské politické činitele a soustředit politickou debatu na roli aktivního začleňování při předvídání a řešení demografických změn.

Demografická změna je pojem z vědeckých studií lidských populací a týká se zejména jejich velikosti, struktury a rozmístění.

1

Výzkumné práce o devíti městech pro aktivní začleňování jsou ke stažení na http:/bit.ly/Oj2xxl.

Demografické změny v evropských městech - Praktiky měst pro aktivní začleňování 3

Klíčové trendy Tato sbírka osvědčených postupů je založena na rozsáhlém výzkumu demografických změn a aktivního začleňování provedeném na úrovni města.2 Z informací uvedených ve výzkumných zprávách jednotlivých měst lze vyčíst řadu postřehů.

Komplexní obraz: rozmanité městské trendy Dva ze tří klíčových trendů, které jsme identifikovali na úrovni města, můžeme pozorovat i na evropské úrovni, konkrétně stárnutí a migraci.3 Třetí trend - u mladších měst - se liší. Ačkoli se za hlavní demografický trend a problém na evropské úrovni obecně považuje pokles porodnosti, v některých evropských městech podíl mladé populace narůstá. Při identifikaci trendů na úrovni města se projeví složitost demografických změn. Mnoho z výše uvedených devíti měst nepatří pouze do jedné kategorie, ale hned do několika najednou, což znamená, že některá města mohou mít rostoucí podíl starších i mladších obyvatel. Místní orgány se tak při snaze najít strategii řešení demografických změn potýkají s různými obtížemi, obzvláště pokud se trendy v jejich městě liší od trendů na národní a evropské úrovni. V šesti z těchto devíti měst došlo k výraznému nárůstu populace, a tento růst bude pravděpodobně pokračovat (s výjimkou Boloni, Brna a Lille-Roubaix, kde populace zůstane beze změny). Tento trend nárůstu populace na úrovni města se opět liší od předpokládaného celkového poklesu populace, který lze pozorovat v některých evropských zemích. Je třeba jej kontrolovat na základě specifické politiky, která se od národní politiky může lišit. Následující tabulka shrnuje podíl populace na každém ze sledovaných trendů:

2 3

MĚSTO

MLADŠÍ POPULACE

STARŠÍ POPULACE

ETNICKÁ ROZMANITOST

Birmingham

rostoucí

rostoucí

rostoucí

Boloňa

neměnná

rostoucí

rostoucí

Brno

neměnná

rostoucí

neměnná

Kodaň

rostoucí

rostoucí

rostoucí

Krakov

neměnná

rostoucí

neměnná

Lille-Roubaix

rostoucí

rostoucí

neměnná

Rotterdam

rostoucí

neměnná

rostoucí

Sofie

neměnná

rostoucí

neměnná

Stockholm

rostoucí

rostoucí

rostoucí

ýzkumné práce o devíti městech pro aktivní začleňování jsou ke stažení na http:/bit.ly/Oj2xxl. V Viz demografická zpráva Evropské komise z roku 2010 s názvem „Starší, početnější a různorodější Evropané“: http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docid=6824&langid=en.


Stárnoucí města Ve všech městech kromě Rotterdamu výrazně roste podíl starší populace. Informace získané z Boloni, Brna, Krakova a Sofie jsou znázorněny v grafu 1, který ukazuje podíl osob nad 65 let ve srovnání s podílem dětí od 0 do 14 let. U těchto čtyř měst se očekává, že podíl obyvatel starších 65 let bude narůstat, zatímco podíl dětí od 0 do 14 let buď zůstane neměnný nebo bude klesat.3 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% Bologna

Brno

Krakow

Sofia 0-14

65+

Graf 1: Podíl osob ve věkových skupinách 0-14 let a nad 65 let v Boloni, Brně, Krakově a Sofii.

Mladá města Některá města vykazují i vyšší podíl mladých obyvatel. Týká se to Birminghamu, Kodaně, Lille-Roubaix, Rotterdamu a Stockholmu. Z devíti měst má nejmladší populaci Rotterdam, kde je 27% osob mladších 23 let; v některých oblastech, jako je například South Bank, je mladších 23 let až 40% obyvatel. V Lille-Roubaix se mladá populace koncentruje hlavně ve znevýhodněných oblastech, kde je až 40% obyvatel mladších 20 let. Města s velkým počtem migrujících obyvatel často mají vysoké procento mladé populace.

4 Více informací o předpokládaném stárnutí populace viz zprávy z jednotlivých měst: http://bit.ly/Oj2xxl.


Různorodá města Birmingham, Boloňu, Kodaň, Rotterdam a Stockholm lze charakterizovat jako různorodá města, protože každé z nich má relativně vysoký podíl obyvatel přítomných pouze na přechodnou dobu. Přechodně přítomné (migrující) obyvatelstvo se však v každém městě definuje jinak, a je tedy obtížné údaje porovnat. V závislosti na městě lze za migrující považovat osoby, které se narodily v jiné zemi, a osoby, jejichž rodiče anebo prarodiče jsou jiné národnosti. Rotterdam se různorodostí přímo vyznačuje, neboť více než 50% zdejší populace má jiný než nizozemský původ. V Boloni je migrace a různorodost novějším, avšak významným jevem. 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Birmingham

Bologna

Copenhagen

Rotterdam

Stockholm

Graf 2: Procentní podíl migrantů žijících v Birminghamu, Boloni, Kodani, Rotterdamu a Stockholmu na celé populaci.


Řešení dopadu demografických změn Tyto složité demografické změny budou mít dopad na naše města a služby, které poskytujeme. Největší tlak se bude podle všeho vyvíjet na zaměstnanost, vzdělání, zdravotnictví a bydlení. Za účelem řešení nových problémů a zamezení vyloučení určitých skupin zavádějí města strategie ke zmírnění dopadu demografických změn.

Řešení podle oblasti V některých městech se demografické změny a jejich dopad na poskytování služeb soustřeďují v určitých oblastech, zatímco jiných se dotknou mnohem méně. Tato prostorová koncentrace může vést k sociálnímu vyloučení, zejména migrantů a mladých lidí. Pokud tyto trendy nebudou podléhat náležité kontrole, může se stát, že celé oblasti budou zaostávat za zbytkem města a pro tamější obyvatele bude velice obtížné zlepšit své životní podmínky. Takovému riziku čelí Kodaň a Rotterdam. Obě města se snaží zlepšit sociální situaci lidí žijících v těchto rizikových oblastech. Už dříve bylo možné pozorovat, že jakmile se sociální situace těchto obyvatel zlepšila, z oblasti se odstěhovali a místo nich se přistěhovali noví. To znamenalo, že tyto znevýhodněné oblasti se nikam neposunuly a jen začaly za zbytkem města více zaostávat. Kodaň a Rotterdam zavádí programy na regeneraci města, v rámci nichž vyvíjí integrované dlouhodobé strategie boje se sociálními problémy v těchto čtvrtích a zlepšení fyzické infrastruktury. Obě města podporují aktivní začleňování prostřednictvím poskytování kvalitních sociálních služeb a vytváření inkluzivního trhu práce. Rotterdam - iniciativa Kvalitativní skok: jedná se o regeneraci South Bank, jedné z nejchudších oblastí nejen v rámci města, ale i v rámci celého Nizozemska. Iniciativa se soustřeďuje na tři hlavní oblasti: - podporu talentu - ekonomiku a trh práce - bydlení a fyzickou infrastrukturu. Kodaň: byl zaveden desetiletý plán, který má být splněn do roku 2020 a který má v sedmi nejchudších čtvrtích zajistit stejnou životní úroveň, jakou má zbytek města. Tři obecné cíle strategie jsou: - smazání rozdílů mezi znevýhodněnými oblastmi a zbytkem města - vzdělání a práce pro každého, aby nezůstal nevyužit žádný potenciál lidských zdrojů - přeměna znevýhodněných oblastí na atraktivní a osobité čtvrti vyznačující se různorodostí, kulturním pluralismem a kreativitou.


Aktivní začleňování starších lidí Města s rostoucím počtem starších obyvatel nacházejí nové způsoby aktivního začleňování svých „stříbrných občanů“ do společnosti. Poskytování kvalitních služeb přizpůsobených potřebám uživatelů znamená, že starší lidé se učí novým dovednostem nebo zdokonalují ty stávající, aby se lépe začlenili do společnosti a zůstali fyzicky i duševně aktivní. Mezi příklady patří následující: Brno - Senior akademie: Projekt Senior akademie učí starší osoby, jak si doma i na ulici zajistit větší bezpečnost. Účastníci se dozvídají, jak zabránit útoku zločinců na svou osobu a jak se zachovat v případě napadení. Krakov - Škola pro aktivní seniory (S@S): Škola podněcuje seniory k tomu, aby se věnovali svým zájmům a koníčkům, třeba historii, umění, fotografování a počítačům. (S@S) pomáhá starším lidem zapojit se do aktivit, které je zajímají. Lille-Roubaix: město pomáhá starším pracovníkům při rekvalifikaci a zdokonalování jejich dovedností, aby se udrželi na trhu práce. Tak se dá bojovat proti trendu, který lze ve městě pozorovat, tedy se skutečností, že starší pracovníci jsou nahrazováni mladšími.

Nabízení podpory pro rodiny Některá města vyvinula strukturu na podporu rodin, aby zajistila aktivní začleňování dětí nyní i v budoucnu. Birmingham - Dětské centrum sv. Tomáše: Centrum se zabývá péčí o dítě, vzděláváním v raném věku, zdravotní péčí, zaměstnaností a službami na podporu předškolních dětí a jejich rodin. Pomáhá tak zmenšit chudobu dětí a zajistit jim dobrý start do života. Centrum se nachází v jedné z nejchudších oblastí města. Boloňa - Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho: Tím, že si migranti zlepší znalost jazyka, se lépe začlení do společnosti ve své nové zemi, a studenti se ve škole budou lépe učit, což zase zvyšuje jejich šanci, že získají lepší vzdělání a později v životě lepší práci. Sofie - Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě: Centrum na podporu komunity poskytuje integrovaný systém sociálních služeb na podporu dětí a rodičů, jimž hrozí sociální vyloučení. Podporuje odpovědné rodičovství a pomáhá zabraňovat negativnímu rodičovskému chování, jako je zneužívání nebo násilí, které ohrožuje zdraví a život dětí. Zařízení pro matku a dítě nabízí dlouhodobou komplexní podporu pro samoživitelky a jejich děti. Péče zahrnuje přístřeší, lékařské služby a psychoemocionální podporu, aby si každá matka ke svému dítěti vytvořila blízký vztah, aby dítě neopustila a aby dítě mohlo vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí. Stockholm - program centra ABC „Na všech dětech záleží“: Město založilo centrum pro rodiny, které nabízí integrované služby zdravotní a sociální péče pro děti od 0 do 12 let a jejich rodiče. Centrum nabízí skupinové schůzky na téma efektivního rodičovství.


Budování sociálních služeb kolem uživatele Integrovaný a koordinovaný přístup Strategie EU ohledně aktivního začleňování klade důraz na integrovaný a koordinovaný přístup tak, aby každý ve společnosti plnil svou roli. Na představených případových studiích můžeme pozorovat, že města poskytují integrované služby a usnadňují lidem dostat se k nim. V praxi to znamená, že města určí, jaké služby se vzájemně doplňují, a pomohou poskytovatelům zpřístupnit uživatelům komplexní řadu služeb. Z hlediska aktivního začleňování je integrace pilířů „kvalitní sociální služby“ a „přístup na trh práce“ nepochybně hlavním aspektem většiny těchto případových studií. Koordinovaný přístup poukazuje na význam zapojení všech příslušných zúčastněných stran do přípravy a realizace strategie aktivního začleňování. Města to uznávají. Dobrým příkladem je brněnská„Senior akademie“. Na vývoji plánu se podílela široká řada partnerů, včetně zástupců organizací pracujících se staršími lidmi a otázkou stárnutí, jako je zdejší Ministerstvo práce a sociálních věcí, místní úřad Světové zdravotnické organizace, Krajský úřad Jihomoravského kraje, sdružení soukromých neziskových organizací na jižní Moravě a různé výzkumné organizace.

Zapojení uživatelů a individualizované služby Jedním z důležitých aspektů je v každém městě zapojení uživatelů. Zapojením uživatelů do rozvoje služeb města uznávají, že je důležité poskytovat služby, které skutečně splní svůj účel a dávají uživatelům pocit vlastnictví a moci. Příkladem je Krakov, kde Škola pro aktivní seniory učí starší občany novým dovednostem, včetně používání počítače, internetu a Skypu. Mezi seniory byl proveden průzkum týkající se dovedností, které by se chtěli naučit, a kurzy se pak postavily na jejich přáních. Kromě zapojení uživatelů vidíme velký potenciál v poskytování individualizovaných služeb. Města uvádějí, že individualizované služby mají větší a silnější dopad.4 Příkladem je Sofie, kde „Zařízení pro matku a dítě“ poskytuje matkám samoživitelkám osobní dlouhodobou péči, aby se lépe začlenily do společnosti. Umožňuje jim to také žít samostatně a postarat se o své děti.

Preventivní přístup Společným prvkem všech případových studií je, že se zaměřují na budoucnost. Každé město pracuje na prevenci budoucích problémů díky tomu, že si je vědomo nadcházejících demografických úskalí. Jasně to vyplývá z představených případových studií, které se zabývají podporou rodiny (Birmingham, Boloňa, Stockholm a Sofie). Pokud děti a rodiny, které jsou chudé nebo jim chudoba hrozí, dostanou v rané fázi podporu a možnost vzdělání, budou mít větší šanci na aktivní začlenění do společnosti a v budoucnu na přístup na trh práce.

5

Viz síť měst EUROCITIES a Aktivní začleňování. Kvalita sociálních služeb a sociální ekonomika: http://bit.ly/QDr68x.


Úskalí Každé z devíti měst čelí úskalí, co se týče přípravy na nadcházející demografické změny. Hlavním problémem všech měst jsou finanční omezení. V důsledku finanční krize a úsporných opatření je velmi obtížné získat finanční prostředky na nové iniciativy a města musí vystačit s velice nízkými rozpočty. Výsledkem je, že často není k dispozici dostatek prostředků, aby se vyhovělo velmi vysoké poptávce. Všechna města uvedla, že zkoušení nových iniciativ a provádění politických změn není vždy snadné a vyžaduje čas. Úskalím mohou být i odlišné priority na národní a místní úrovni, protože dopad demografických změn se z místního hlediska může oproti zemi jako celku výrazně lišit. V takovém případě může být velmi obtížné získat podporu a finanční prostředky od národní vlády. Dalším úskalím je, že může stát hodně času a úsilí přimět cílovou skupinu, aby se na iniciativě začala podílet. Může to být způsobeno její pochybovačností nebo obtížností s ní navázat kontakt. Klíčem k vyřešení tohoto problému je vytrvalost a zapojení cílové skupiny. V některých případech může být obtížná a časově náročná i spolupráce mezi jednotlivými ministerstvy, ale jinde se tato spolupráce naopak daří. Všechna města každopádně věří, že je velice důležitá.

Závěry Neustálé změny v dynamice evropské populace vyžadují, aby se na všech úrovních státní správy přijala jasná opatření. Naši partneři projektu Města pro aktivní začleňování ve svých městech identifikovali tři trendy v oblasti demografických změn: stárnoucí města různorodá města mladá města. Tento komplexní obraz je jiný na místní úrovni a na úrovni národní, kde lze pozorovat především stárnutí a pokles populace. Komplikuje ho skutečnost, že města čelí několika změnám najednou (rostoucí podíl mladých i starších občanů nebo více mladých lidí z různých menšin). Na všech úrovních státní správy jsou zapotřebí jasná opatření, která by se na tyto změny zaměřila. Z hlediska politiky je nezbytné pochopit dopad demografických změn, protože změny v počtu a složení obyvatelstva ovlivní životy lidí, a města budou muset přizpůsobit poskytované služby a zabránit sociálnímu vyloučení. Místní orgány se hodlají věnovat aktivnímu začleňování všech svých občanů. Jsou připraveny přizpůsobit stávající integrované služby probíhajícím demografickým změnám, a zajistit tak inkluzivní a soudržnou společnost.


BIRMINGHAM DĚTSKÉ CENTRUM SV. TOMÁŠE

Birmingham

Dětské centrum sv. Tomáše poskytuje integrované služby rodinám s dětmi od 0 do 5 let v birminghamské čtvrti Attwood Green. Dětské centrum hraje klíčovou roli v rané péči a pro místní komunitu působí jako styčný bod.

Demografické změny a sociální vyloučení Birmingham má něco přes 1 milion obyvatel. Děti mladší 16 let představují 22% populace a jejich počet se do roku 2028 podle odhadů zvýší o 47 500. V letech 2001-2008 se porodnost zvýšila o 21% - s větším počtem dětí narozených blíže k centru města - a vznikl tak výrazný tlak na služby rané péče, vzdělání a zdravotní péči. Birmingham je etnicky velice různorodý. Zhruba 50% dětí pochází z menšin a do roku 2026 to má být již 64%. Jednou z nejchudších a nejrůznorodějších oblastí Birminghamu je Ladywood. Míra nezaměstnanosti zde dosahuje 24,4% a 45% dětí žije v chudobě.6 Většina dětí pocházejících z tohoto obvodu nastupuje do školy se schopnostmi, které jsou na jejich věk podprůměrné.

Nejlepší osvědčené řešení: Dětské centrum sv. Tomáše Dětské centrum sv. Tomáše bylo založeno v roce 2000, působí ve čtvrti Attwood Green v obvodu Ladywood a poskytuje předškolním dětem a jejich rodinám služby v oblasti péče o dítě, raného vzdělání, zdravotní péče, zaměstnání a podpory. Patří mezi tzv. centra jistého startu, kterých je v Birminghamu několik, a jeho cílem je umožnit dětem od 0 do 5 let dobrý start do života a poskytovat univerzální integrované služby pod jednou střechou. Dětské centrum sv. Tomáše uživatelům slouží jako „univerzální řešení“, které jim pomáhá identifikovat a řešit potenciální problémy v rané fázi, a zabránit tak nezvládnutelným problémům, které by se mohly objevit později. Centrum je uzpůsobeno tak, aby se každý rok mohlo postarat o 1000 dětí z různých prostředí. Součástí centra je tzv. drop-in zařízení, kam může každý přijít požádat o pomoc s domácím násilím, bydlením, dluhy apod. Centrum také zprostředkuje rodinám přístup ke zdravotním službám. Kromě toho pomáhá rodičům, kteří jsou nejvíce vzdáleni trhu práce: nasměruje je na vhodné školicí kurzy nebo služby zprostředkující zaměstnání, a lidem jiné národnosti nabídne kurzy angličtiny. Centrum poskytuje kurzy pro rodiče, poradenské služby, počítačové kurzy a pomoc žadatelům o azyl a uprchlíkům.

6

iz „Demografické změny a aktivní začleňování v Birminghamu: Dětské centrum sv. Tomáše“ V http://bit.ly/PWYivk.


Úspěchy Jedním z klíčových úspěchů Dětského centra sv. Tomáše je jeho spolupráce s místními úřady za účelem umožnění: sdílení informací doporučení od partnerských úřadů podpory místních odborníků jako jsou porodní asistentky a navštěvující zdravotníci, kteří vybízejí rodiče, aby do centra docházeli kontaktů na bytová družstva, která lidem poskytnou radu a pomoc ohledně bydlení. Správní rada se skládá ze zástupců místní komunity, kteří zajišťují, aby služby centra i nadále splňovaly místní potřeby. Úspěch centra uznala i národní organizace pro standardy ve vzdělání Ofsted. Při poslední kontrole v roce 2010 bylo centrum ohodnoceno jako „vynikající“ a „velmi dobře“ řízené. Od jara 2009 do jara 2012 navštívilo prenatální kliniku centra 1350 žen. K dnešnímu dni se centrum zabývalo již 70% domácností s dětmi, jejichž rodiče jsou nezaměstnaní; do centra přišlo již 77% rodin z etnických menšin, které v oblasti žijí a od jara 2009 do jara 2010 se 3041 návštěvníků zúčastnilo lekcí „zůstaň a hraj si“.

Úskalí Zpočátku bylo hlavním úskalím Dětského centra sv. Tomáše získání místní podpory. Mnoho lidí se domnívalo, že potřeby starousedlíků se budou přehlížet a že se centrum zaměří pouze na potřeby nově příchozích komunit. Dalším problémem bylo, že zainteresované odborné týmy a organizace musely změnit svůj pracovní styl. Obvykle pracovaly samostatně, což ale mohlo vést k mezerám a přesahům ve službách. Centrum zavedlo nové integrované způsoby práce. Bylo zapotřebí silné vedení, které by změnilo kolektivní myšlení. Centrum rovněž muselo zajistit, aby se osobní údaje klientů sdílely s různými statutárními orgány bezpečně a citlivě. Dnes je hlavním úskalím udržitelnost, protože již není zajištěn přísun finančních prostředků.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Nedílnou součástí práce centra je šíření osvědčených postupů. Centrum s jinými dětskými centry i odborníky sdílí zásady, postupy a praktiky, a to jak v rámci města, tak v rámci celé země. Obchodní plán Rady 2011+ vyzdvihuje demografické změny jako hlavní hnací sílu s ohledem na děti, mladé lidi a rodiny. Odráží se v něm vize strategického partnerství města „Be Birmingham“ a strategie Birmingham 2026. Navzdory škrtům ve financování se Dětské centrum sv. Tomáše pokud možno pokusí zachovat stávající úroveň služeb.

Financování Centrum od různých zdrojů každoročně dostávalo 300 000 liber, například od městské rady v Birminghamu, ze státního rozpočtu, od EU a Rady pro umění. Všem dětským centrům v Birminghamu se však v poslední době snížil přísun finančních prostředků o 20%.

Kontakt: Claire Callow, St Thomas Children’s Centre, Birmingham City Council Claire.Callow@birmingham. gov.uk www.stthomaschildrenscentre. co.uk


BOLOŇA PROJEKT 6+ A PROJEKT DVA NA JEDNOHO

Bologna

Projekty 6+ a Dva na jednoho se zaměřují na pomoc středoškolským studentům z migrujících rodin, aby si ve škole zvykli, zvládli jednotlivé školní roky a školu předčasně neopustili. Tyto projekty zahrnují jazykové kurzy a podporu, zapojení rodin a učitelů a pomoc od spolužáků.

Demografické změny a sociální vyloučení Boloňa je hlavním městem italského regionu Emilia-Romagna a má něco přes 382 000 obyvatel. Jsou zde dva hlavní demografické trendy. Populace za prvé stárne: téměř 26% obyvatel je starších 65 let a tento trend stále pokračuje. Druhým trendem je vysoká migrace a s ní související rostoucí etnická rozmanitost. Údaje z roku 2011 uvádějí, že 13,7% lidí žijících v Boloni se buď narodilo v cizině nebo z ciziny pocházejí jejich rodiče. Tito migranti jsou mladí: 16,7% patří do věkové skupiny 0-16 let. Děti migrantů se často označují jako druhá generace přistěhovalců. Jsou to vesměs italští rodáci, ale jejich zkušenost se ve srovnání s jinými mladými Italy velice liší. Mnoho z nich má problémy s italštinou a začleněním mezi své vrstevníky, především na střední škole. To může mít za následek vysoký počet studentů, kteří ze školy předčasně odejdou a nebudou mít žádné nebo získají jen nízké vzdělání, a bude jim tak hrozit nezaměstnanost a sociální vyloučení.

Nejlepší osvědčená řešení: Projekt 6+ a projekt Dva na jednoho Od roku 2007 Boloňa zavedla mnoho opatření, která mají začlenit druhou generaci mladých přistěhovalců do společnosti. Dvě obzvláště důležité iniciativy vyvinulo centrum v rámci boloňského Odboru pro vzdělávání ve spolupráci s dalšími místními organizacemi a tyto mají zajistit interkulturní vzdělání: P rojekt 6+ (SeiPiu): Projekt 6+ pomáhá středoškolským studentům druhé generace ukončit každý školní rok se známkou 6 nebo vyšší. Zaměřuje se na různé překážky bránící v dosažení úspěchu, včetně problémů s italštinou, socioekonomických potíží a sociokulturních tlaků. Projekt 6+ poskytuje inovativní, integrovaný program aktivit, do nichž se zapojují studenti druhé generace, jejich rodiny i učitelé.


P rojekt Dva na jednoho (Due per uno x2G): Projekt Dva na jednoho pomáhá novým středoškolským studentům druhé generace vytěžit maximum ze svých schopností, dovedností a talentu, aby si vybudovali identitu a začlenili se do svého vzdělávacího a sociálního prostředí. Projekt je inovativní v tom, že již usedlí vybraní středoškolští studenti druhé generace působí jako školitelé svých spolužáků: pomáhají novým studentům aktivně se začlenit do chodu školy a sociálních aktivit. Každý takový školitel dostává za práci malé stipendium a akademické kredity.

Úspěchy Oba projekty fungují preventivním způsobem a zajišťují, aby se druhá generace přistěhovalců prostřednictvím studijních úspěchů aktivně zapojila do společnosti. Zvyšuje to jejich šanci na budoucí zaměstnání a zapojení v rámci společnosti. P rojekt 6+: Projekt 6+ již pomohl 1153 studentům druhé generace a jejich rodinám, přičemž 58% studentů prošlo ročníkem se známkou 6 nebo vyšší. Toto procento je v provincii Boloňa s ohledem na studenty druhé generace výrazně vyšší než průměr. Ročník úspěšně neukončilo jen 144 studentů a pouhých 17 ze školy odešlo úplně. P rojekt Dva na jednoho: Projekt Dva na jednoho již pomohl 160 středoškolským studentům druhé generace. Strategie pomoci od spolužáků úspěšně podpořila přirozený proces sdílení znalostí, pocitů a zkušeností mezi studenty.

Úskalí Koordinátoři projektu museli překonat počáteční pochybnosti o některých aspektech projektů: P rojekt 6+: Nejtěžším a nejproblematičtějším aspektem bylo přesvědčit rodiče, aby se zapojili. Koordinátoři projektu rodičům vysvětlili výhody, které projekt nabízí, a rodiče se pak o projekt začali zajímat. P rojekt Dva na jednoho: Hlavním úskalím bylo přesvědčit učitele, aby podpořili přístup školení mezi spolužáky. Problém se překonal prostřednictvím spolupráce s odborníky na gramotnost, kteří studentům poskytují jazykovou podporu a podporují učitele.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Oba projekty začaly v akademickém roce 2006-07 a probíhají v 16 průmyslových školách a odborných učilištích v rámci města a provincie Boloňa. P rojekt 6+: Provincie, město i boloňské střední školy uznaly úspěch víceúrovňového přístupu projektu 6+, který zapojuje studenty, jejich rodiče i učitele. Dle jejich hodnocení lze soudit, že projekt 6+ pomáhá optimalizovat dostupné zdroje a měl by nadále pokračovat. P rojekt Dva na jednoho: Udržitelnost projektu závisí na podpoře a zapojení zainteresovaných škol a učitelů. Učitelé musí zejména ocenit snahu studentských školitelů a zahrnout ji do semestrálního hodnocení, aby byla práce těchto školitelů efektivní.

Financování Oba projekty podporuje a koordinuje Fondazione Del Monte a centrum CDLEI pro interkulturní vzdělávání ve spolupráci se soukromým i veřejným financováním, včetně finančních prostředků od Ministerstva vnitra Itálie.

Kontakt: Laura Tieghi, Fondazione del Monte Telefon: +39 051 29 62 511 [email protected] Kontakt: Mirca Ognisanti, CD-LEI Centre Telefon: +39 051 64 4345 mirca.ognisanti@comune. bologna.it www.progettoseipiu.it


BRNO SENIOR AKADEMIE

Brno

Senior akademie zdarma poskytuje šestiměsíční kurzy o bezpečnosti pro osoby od 55 do 85 let. Projekt Senior akademie byl založen odborem prevence kriminality Městské policie Brno a pomáhá starším lidem hrát aktivní roli v zajišťování své vlastní bezpečnosti i bezpečnosti své čtvrti.

Demografické změny a sociální vyloučení Brno je druhým největším městem České republiky a má 379 000 obyvatel. Celkový počet obyvatel zůstává neměnný, ale populace zde výrazně stárne. Na konci roku 2011 bylo 24,2% občanů starších 60 let. Očekává se, že toto stárnutí bude pokračovat. Ačkoli má Brno flexibilní a rozmanitou síť služeb pro starší osoby, riziko sociálního vyloučení představuje čím dál větší problém.

Nejlepší osvědčené řešení: Senior akademie V roce 2006 založila Městská policie Senior akademii, která má bránit zločinům páchaným na starších občanech a aktivně tyto občany zapojit do společnosti. Studenti Senior akademie jsou lidé starší 55 let žijící v Jihomoravském kraji. Senior akademie nabízí základní i pokročilé kurzy celoživotního vzdělávání. Kurzy se týkají bezpečnosti a zahrnují praktická školení v různých oblastech jako je například první pomoc, sebeobrana, cvičení paměti a počítačová gramotnost, právo (včetně práv spotřebitelů, nájemců, pacientů a osob žijících v domovech důchodců a podobných institucích), riziko napadení starších osob zločinci, doprava, požár a psychologie (např. vztahy a pomoc obětem). Akademie poskytuje také „postgraduální“ kurzy, jako jsou letní semináře a večerní debaty. Všechny tyto kurzy jsou zdarma. Studenti jsou vedeni k tomu, aby své znalosti a dovednosti sdíleli s dalšími členy rodiny, přáteli a sousedy. Absolventi se mohou stát asistenty v oblasti prevence kriminality a ochránci pořádku ve svých čtvrtích. Senior akademie pomáhá starším občanům stát se „zabezpečenými seniory“: aktivními, sebevědomými, uvědomělými a informovanými. Lidé tak mohou stárnout v bezpečí a aktivně se zapojit do společnosti: smysluplně využívat volný čas a navazovat nové kontakty.


Úspěchy Klíčovým úspěchem projektu Senior akademie je zapojení řady partnerských organizací včetně Magistrátu města Brna, odboru sociálních věcí města Brna, rady pro prevenci kriminality města Brna a mnoha nestátních neziskových organizací. Projekt je řízen odborem prevence kriminality Městské policie Brno. Má velkou úspěšnost při získávání studentů. V prvním roce Senior akademii absolvovalo 90 lidí a v roce 2012 má již 270 studentů. Kromě toho se za posledních pět let téměř 700 absolventů podílelo na postgraduálních programech. Učební plán se neustále vylepšuje. V roce 2011 Senior akademie v každoroční celostátní soutěži organizované Ministerstvem vnitra ČR získala Cenu za prevenci kriminality. Hodnocení projektu je založeno na osobních pohovorech se studenty a absolventy. Zpětná vazba ukazuje, že kurzy studentům pomohly získat sebevědomí a poskytly jim cennou psychickou podporu. Díky kurzům se studenti také zbavili strachu, spřátelili se s novými lidmi a začali se aktivně podílet na seniorských klubech, zájmových skupinách a bytových družstvech. Mnoho studentů navíc působí jako prostředníci mezi občany a policií či jinými orgány.

Úskalí V důsledku rostoucího zájmu byl přednáškový sál v ústředí Městské policie nakonec příliš malý, takže se Senior akademie musela přestěhovat. V současné době se nachází v sídle ombudsmana. Další úskalí Senior akademie je především finanční. Díky financování z městského, regionálního a státního rozpočtu se však narůstající náklady zatím daří pokrýt.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Senior akademii pravidelně propagují místní a regionální média. Fotografie, články a televizní spoty poskytují informace o termínech kurzů, tématech a absolventských ceremoniálech a zahrnují rozhovory se studenty akademie. Senior akademie má podle plánu ve své činnosti pokračovat. Kurzy se nejen rozšíří, ale zahrnou se i do Univerzity třetího věku. Tato koncepce celoživotního vzdělávání nabízí možnost vzdělání starším osobám a funguje v rámci Masarykovy univerzity, Veterinární a farmaceutické univerzity Brno a Vysokého učení technického v Brně. Odbor prevence kriminality kromě toho plánuje v Brně postavit nové centrum bezpečnosti na silnici - hřiště, kde by se děti učily bezpečnosti na silnici s pomocí absolventů Senior akademie. Městská policie Brno také plánuje zvýšit počet absolventů akademie, z nichž se stanou místní ochránci pořádku.

Financování Projekt Senior akademie je financován Městskou policií Brno a Magistrátem města Brna.

Kontakt Luboslav Fiala, vedoucí Odboru prevence kriminality, Městská policie Brno [email protected] www.mpb.cz


COPENHAGEN INTEGROVANÝ PLÁN ZAČLEŇOVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCHOBLASTÍ KODANĚ Copenhagen

Sedm správních celků Kodaně spolupracuje na realizaci plánů na řešení sociálního vyloučení v nejvíce znevýhodněných městských čtvrtích. Pro Kodaň je tento druh závazku všech sedmi správních celků včetně jejich starostů ambiciózní a neobvyklý.

Demografické změny a sociální vyloučení Kodaň má 550 000 obyvatel. Stejně jako v mnoha dalších evropských městech zde počet obyvatel v důsledku nárůstu migrace roste. Kodaň je vůbec nejrůznorodější dánské město: 22% populace má jiný než dánský původ a město očekává ještě větší různorodost v kultuře a životním stylu. Vyšší různorodost nabízí možnost inovace, ale může také zvětšit propast mezi skupinami s nízkými příjmy a skupinami s vysokými příjmy, mezi různými kulturními a etnickými menšinami a mezi různými městskými oblastmi. Analýza demografického a socioekonomického vývoje města za posledních 15 let ukazuje, že problémy se nahromadily nerovnoměrně: některé oblasti jsou čím dál více znevýhodněné. V těchto oblastech také žije větší procento sociálně vyloučených lidí. Dříve si každý správní celek nebo odbor v Kodani vytvářel své vlastní plány a projekty aktivního začleňování s plány na vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči apod. pro každou oblast zvlášť. Tyto samostatné plány však jen stěží vyřeší komplexní problém sociálního vyloučení. Kromě toho mnoho projektů aktivního začleňování znevýhodněných oblastí bylo jen krátkodobých.

Nejlepší osvědčené řešení: Integrovaný plán začleňování znevýhodněných oblastí Strategie plánování pro město Kodaň na rok 2010 zahrnovala ambiciózní vizi, aby bylo město různorodější, ale zároveň soudržné a bezpečné. Pro splnění této vize vyvinul magistrát mnohostranný plán sociálního začleňování: Plán začleňování znevýhodněných oblastí Kodaně. Tento plán pokrývá všechny aspekty městské politiky a odsouhlasilo jej všech sedm správních celků. Tento sdílený, integrovaný plán sociálního začleňování stanovuje, co je třeba k dosažení vize města pro znevýhodněné oblasti. Tato nová integrovaná politika vytyčuje koordinovaný dlouhodobý plán aktivního začleňování, který tvoří součást chodu města. Předkládá desetiletý rámec s třemi obecnými cíli, které by se měly splnit do roku 2020:


uzavření mezery: znevýhodněné oblasti by se měly dostat na úroveň jiných kodaňských čtvrtí a měla by zmizet propast mezi nimi a zbytkem města rovné příležitosti: vzdělání a práce budou dostupné pro všechny občany, aby žádný potenciál lidských zdrojů nezůstal nevyužit přeměna: každá znevýhodněná oblast se přemění v hezkou a osobitou čtvrť, vyznačující se různorodostí, kulturním pluralismem a kreativitou. Pro identifikaci šesti nejchudších oblastí Kodaně byla vytvořena inovativní socioekonomická mapa města. Umožňuje všem sedmi správním celkům používat stejnou definici znevýhodněnosti a stejné výchozí číselné údaje. Za účelem zamezení postupující segregaci byly vyvinuty čtyři způsoby aktivního začleňování občanů znevýhodněných oblastí. Tyto způsoby pokrývají: přednostní zacházení s každou oblastí specifické kroky upravené tak, aby vyhovovaly potřebám konkrétní oblasti komunální, ale místní přístup zahrnující všechny zúčastněné strany užší spolupráci s veřejnými bytovými družstvy a obyvateli. V průběhu procesu probíhají diskuze se zástupci obyvatel a ostatními zúčastněnými stranami, včetně odborníků. Pro přeměnu plánu v konkrétní opatření byla zřízena inovativní struktura spolupráce. Zajišťuje, že všech sedm správních celků může spolupracovat a pro konkrétní problémy každé znevýhodněné oblasti vytvořit upravený plán rozvoje. Cílem plánu je nejen pomoci obyvatelům, ale také přeměnit tyto oblasti v atraktivní místa pro život.

Úspěchy Zatím nejvýznamnějším úspěchem této iniciativy je, že všech sedm starostů Kodaně7 se zavázalo společně dosáhnout cílů tohoto integrovaného plánu. Výrazný úspěch kromě toho představuje i souhlas s plánem samotným, se strukturou spolupráce, s ukazateli znevýhodněnosti a obecnými cíli, kterých se má dosáhnout do roku 2020. Navíc již probíhá navazující proces se specifickými celkovými cíli, výchozími hodnotami a dohodnutými způsoby číselného vyjádření. Plně integrovaný přístup tuto iniciativu vyzdvihuje nad předchozí plány aktivního začleňování.

Úskalí Velkým úskalím je integrovaný plán sdílený mezi sedmi správními celky, který je nezbytný pro vzájemnou koordinaci. Do vytvoření společného přístupu se investovalo velké množství prostředků. S ohledem na složitost problémů, kterým nejvíce znevýhodněné oblasti a jejich obyvatelé čelí, lze doufat, že koordinovaný přístup a integrované iniciativy dosáhnou úspěchu.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Plán pro znevýhodněné oblasti Kodaně se bude realizovat od roku 2013 do roku 2020. Plány a související projekty se pro každou oblast budou připravovat ve dvou fázích: v první fázi se bude jednat v souvislosti s rozpočtem na rok 2013 a plány pro zbývající oblasti se budou připravovat s ohledem na rozpočet na rok 2014.

Financování Financování vývoje integrované politiky, plánů a projektů pro znevýhodněné oblasti je zahrnuto v rozpočtech sedmi správních celků města Kodaně.

7

Městská rada Kodaně se skládá ze sedmi různých správních celků, z nichž každý je v radě zastoupen a má svého starostu.

Kontakt: Jørgen Dahl, hlavní vedoucí, Správa zaměstnanosti a integrace, Magistrát města Kodaně Telefon: +45 3317 3718 [email protected] www.kk.dk


KRAKOV ŠKOLA PRO AKTIVNÍ SENIORY

Krakow

Škola pro aktivní seniory v Krakově poskytuje starším lidem zdarma celoživotní vzdělávací aktivity. Prostřednictvím kurzů, seminářů a událostí jsou starší občané vybízeni k tomu, aby se věnovali svým zájmům a koníčkům a zároveň se připojili k informační společnosti, poznali nové lidi a aktivně se zapojili do společnosti.

Demografické změny a sociální vyloučení Krakov je druhé největší polské město. Je jedním z hlavních styčných bodů v Polsku a jeho populace roste: v letech 1995 až 2010 se počet obyvatel v Krakově zvýšil o 11 000. Nejvýraznějším demografickým trendem v Krakově je stárnutí populace - v roce 2010 bylo téměř 16% obyvatel starších 65 let. Podle odhadů zde do roku 2035 bude o 40% více lidí starších 65 let než dnes. Klíčovým faktorem zabránění sociálnímu vyloučení a osamělosti bude rozvoj technických dovedností seniorů.

Nejlepší osvědčené řešení: Škola pro aktivní seniory (S@S) Program Škola pro aktivní seniory byl vyvinut za účelem aktivního začleňování krakovských seniorů do společnosti. Probíhá v rámci regionální veřejné knihovny a nabízí kurzy, zájmová setkání a tematické události. Jejich prostřednictvím mohou starší občané rozvíjet své zájmy a koníčky, učit se novým dovednostem, poznávat nové lidi a podílet se na veřejném životě. Kurzy a aktivity se navrhují a pořádají s pomocí uživatelů podle jejich individuálních preferencí a potřeb. Škola také svým partnerským organizacím jako je knihovna, nestátní neziskové organizace, podniky a sdružení pro seniory, umožňuje rozšiřovat jejich vzdělávací aktivity. Škola pro aktivní seniory má tři hlavní směry činnosti: senioři ve světě kultury a umění senioři ve světě nové technologie a informační společnosti senioři ve veřejném životě: cesta k aktivnímu občanství. Program Školy pro aktivní seniory poskytuje unikátní mnohostranný přístup: podněcuje kreativitu seniorů prostřednictvím kulturních aktivit v rámci celoživotního vzdělávání, členství v informační společnosti a aktivního občanství počítačové kurzy se využívají k aktivnímu zapojování starších osob a jejich motivaci plánovat a podílet se na aktivitáchpokračování na další straně - proč


využívání počítačových znalostí umožňuje seniorům uvádět své nápady do praxe celoživotní vzdělávání seniorů se zdokonaluje prostřednictvím využití moderních technologií součástí programu je mezigenerační a interkulturní debata: starší lidé mají mladé školitele a jsou vítáni účastníci z jakéhokoli prostředí. Škola pro aktivní seniory byla založena v roce 2006. Všechny aktivity se poskytují zdarma. Dnes je v ní zapojena řada partnerů včetně nestátních neziskových organizací, partnerů sociálních služeb, poskytovatelů služeb a soukromého sektoru. Škola umožňuje partnerství veřejnosti a soukromých osob, které je pro obě strany prospěšné.

Úspěchy Zatím se Školy pro aktivní seniory zúčastnilo 3000 seniorů, z nichž zhruba 1000 chodilo na kurzy počítačových a internetových dovedností. Škola již organizovala přednášky o kultuře, informačních technologiích a aktivním občanství, stejně jako mezinárodní konference a semináře. Spolupracovala také s partnery z 12 různých zemí. Jeden z účastníků poukázal na úspěch Školy pro aktivní seniory: „Bez tohoto programu a jeho personálu by naše životy byly mnohem horší a chudší, což si dnes jen stěží dokáži představit. Svět se mění a my bychom si v něm, s pomocí určitých dovedností a bez problémů či komplexů, chtěli najít své místo.“

Úskalí Počáteční úskalí pro Školu pro aktivní seniory spočívalo v přesvědčení oblastní veřejné knihovny v Krakově, aby školu zřídila a poskytla jí prostory pro aktivity a dobrovolníky z řad personálu, kteří by se seniorům věnovali. Nyní je hlavním úskalím projektu financování.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Dobrovolní pracovníci z oblastní veřejné knihovny chtějí udržet Školu pro aktivní seniory v chodu a program dále rozvíjet. O Škole pro aktivní seniory také informují ostatní knihovny. Účastníci programu působí jako jeho vyslanci: šíří o něm informace a pořádají informační konference a semináře a podílejí se na nich. Škola pro aktivní seniory bývá často zmiňována v místních médiích a informace o ní získávají občané prostřednictvím letáků nebo jejích webových stránek.

Financování Škola pro aktivní seniory nedostává pravidelně finanční prostředky. Každý rok závisí její financování na úspěšných žádostech o finance na rozvoj nových projektů. Prostředky na tyto nové projekty jdou z regionálního a státního rozpočtu a kromě toho se získávají prostřednictvím programu Evropské komise Grundtvig. I s omezenými prostředky lze však všechny aktivity poskytovat zdarma, protože je vedou dobrovolníci z řad personálu knihovny.

Kontakt: Dr. Lidia Maria Jedlin’ska, koordinátorka programu, Škola pro aktivní seniory Telefon: +48 791 91 91 08 [email protected] www.sas.tpnk.org.pl


LILLE-ROUBAIX PROJEKT ZAMĚŘENÍ NA SENIORY

Lille

Projekt Zaměření na seniory je iniciativou, která se v oblasti Lille věnuje problémům s nezaměstnaností mezi lidmi staršími 45 let. Veřejné orgány a pracovní organizace jsou podněcovány k tomu, aby přijaly zásady a strategie, které by omezily diskriminaci vůči starším lidem na trhu práce a podpořily tyto lidi v jejich snaze přizpůsobit se změnám.

Demografické změny a sociální vyloučení v oblasti Roubaix a Lille Roubaix je město v metropolitní oblasti Lille, které má něco pod 100 000 obyvatel. Občané starší 50 let zde tvoří 14% všech nezaměstnaných lidí a 19% těch, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě. Mezi problémy, s nimiž se starší pracovníci potýkají, patří následující: bývají mezi prvními propuštěnými nebo jim zaměstnavatel nabídne předčasný odchod do důchodu zastaralost dovedností strach nebo neochota projít rekvalifikací nedostatek vhodných školicích kurzů všeobecné předsudky vůči jejich údajné nepřizpůsobivosti změnám zdravotní problémy diskriminace, upřednostňování mladších pracovníků. Až donedávna neměla oblast Lille-Roubaix jasně dané zásady nebo strategie, které by se těmto problémům starších lidí na trhu práce věnovaly.

Nejlepší osvědčené řešení: Projekt Zaměření na seniory Projekt Zaměření na seniory byl zřízen veřejnými orgány a zúčastněnými stranami s cílem upozornit na problémy ovlivňující zaměstnanost starších osob a tyto problémy řešit. Cíle projektu jsou: dosáhnout jednotné veřejné politiky pro starší občany, aby tito měli zajištěno zaměstnání a ochranu v práci vytvořit inkluzivní trh práce, který by zabraňoval sociálnímu vyloučení starších pracovníků zvýšit kvalitu poradenských služeb pro starší pracovníky a uchazeče o práci vytvořit soubor pracovních profilů s rozpisem typů dostupných míst a potřebných schopností, aby nabídka mohla uspokojit poptávku.


Projektoví partneři sestavili zvláštní pracovní skupinu, která má za úkol zkoumat problémy a jejich možná řešení. Nejprve bylo třeba provést objektivní analýzu problémů a zkušeností starších lidí na trhu práce v oblasti Lille, typů prací dostupných pro starší pracovníky a požadovaných schopností. Výsledkem byla dvě klíčová prvotní doporučení: podporovat větší počet starších pracovníků, aby se účastnili stávajících školení a programů na návrat do zaměstnání, a zveřejnit jejich problémy inovativním způsobem, např. prostřednictvím speciálních kampaní a akcí v rámci místní komunity a společností a prostřednictvím sociálních sítí. Pracovní skupina projektu Zaměření na seniory jedná s regionálními orgány, aby zásady a strategie bylo možné uvést do praxe a pomoci starším zaměstnancům si jejich místa udržet a starším nezaměstnaným občanům práci najít. Do projektu vedeného Komisí pro zaměstnanost v Lille (Comité de Bassin de Lille Métropole) jsou zapojeny národní, regionální i městské veřejné orgány, veřejné úřady práce a soukromé pracovní organizace. Projekt je inovativní v tom, že vytváří celkový rámec zásad pro mnoho iniciativ navržených zúčastněnými stranami, které doposud pracovaly v izolaci.

Úspěchy Pracovní skupina projektu Zaměření na seniory očekává úspěšný závěr jednání s veřejnými orgány, a zúčastněné strany se tak mohou zavázat, že budou starší lidi zaměstnávat. Předpokládané dlouhodobé výsledky jsou: méně uchazečů o práci starších 45 let v metropolitní oblasti Lille více společností/podniků ochotných zaměstnat starší uchazeče větší zaměření na starší občany v rámci stávajících opatření konkrétnější kroky za účelem řešení problémů starších zaměstnanců.

Úskalí Projekt Zaměření na seniory čelí několika problémům: regionální ani národní orgány nevnímají zaměstnání starších pracovníků jako prioritu pro projekt není vyhrazen žádný konkrétní rozpočet, takže aktivity jsou omezené na zvyšování povědomí o problematice a přesvědčování veřejných orgánů a soukromých organizací, aby přijaly příslušné zásady a strategie neexistuje způsob, jak provést starších lidí na trhu práce je obtížné vytvořit iniciativy výhradně pro starší uchazeče o zaměstnání: iniciativy se vytváří pro všechny zaměstnance či uchazeče, jen je jejich obsah upraven tak, aby vyhovoval potřebám starších pracovníků.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Pokud bude jednání projektu s veřejnými orgány úspěšné, zavedou se jasné všeobecné zásady pro starší osoby na trhu práce, a projektoví partneři budou spolupracovat na realizaci navrženého akčního plánu. Problémy starších pracovníků vezmou v úvahu všichni zaměstnavatelé a stávající iniciativy některých zúčastněných stran se mohou zveřejnit a šířeji uplatňovat.

Financování Na financování projektu Zaměření na seniory ani jeho pracovní skupiny není vyhrazen žádný rozpočet. Je to partnerství mnoha různých zúčastněných stran, které spolupracují na dosažení efektivních zásad trhu práce pro starší občany. Kontakt: Eric Vanhuysse, ředitel, Comité de bassin d’emploi de Lille Metropole Telefon: +33 03 59 30 67 30 [email protected]


ROTTERDAM INICIATIVA KVALITATIVNÍ SKOK A KAMPUS RDM

Rotterdam

Iniciativa Rotterdamu Kvalitativní skok integruje opatření za účelem aktivního začleňování a obnovy města, aby obyvatelé znevýhodněných čtvrtí zůstali v původním bydlišti i poté, co se jejich situace zlepší. Jedním příkladem je Kampus RDM: původní nábřeží RDM je teď sídlem vzdělávacích institucí i podniků. „RDM“ znamená „výzkum, konstrukce a výroba“ (Research, Design and Manufacturing).

Demografické změny a sociální vyloučení Rotterdam je druhým největším nizozemským městem a má poměrně mladou populaci: 27% obyvatel je mladších 23 let. V průběhu let se mnoho lidí přestěhovalo do oblasti South Bank za prací (v docích a souvisejících podnicích). V 60. a 70. letech se činnost přístavu přesunula na západ a v této oblasti se zvýšila nezaměstnanost a zhoršila kvalita nízkonákladového bydlení. V South Bank dnes žije zhruba 200 000 lidí a oblast se potýká se sociálními problémy. Nižším příjmem domácnost, vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní vzdělání trpí zejména sedm konkrétních čtvrtí, 40 % obyvatel je navíc mladších 23 let a čelí riziku dlouhodobé nezaměstnanosti a budoucího vyloučení ze společnosti.

Nejlepší osvědčené řešení: Iniciativa Kvalitativní skok a Kampus RDM Pro odvrácení přetrvávajících problémů sociálního vyloučení obyvatel rotterdamské oblasti South Bank přišlo město s iniciativou Kvalitativní skok. Tento mnohostranný přístup zahrnuje více než 100 individuálních projektů. Tyto projekty nejen zlepší životní úroveň, ale také zajistí obnovu oblasti South Bank jako takové. Iniciativa Kvalitativní skok má tři hlavní cíle: p odpora talentu: rozvíjet talent u mladé populace prostřednictvím zaměření na učení, dovednosti, celoživotní vzdělání a zabránění předčasnému odchodu ze školy, aby mladí lidé mohli maximálně využít nových pracovních míst, která se zde vytvoří. e konomika a trh práce: pomoci vytvořit v oblasti South Bank pracovní místa, zejména v rozvíjejících se hodnotných sektorech jako je zdravotnictví a kreativní průmysl a zajistit aktivní a inkluzivní trh práce. b ydlení a fyzická infrastruktura: přestavět a/nebo obnovit v průběhu příštích 20 let jednu třetinu ze 35 000 domácností v South Bank a zlepšit fyzickou infrastrukturu oblasti.


Kvalitativní skok je iniciativa podporovaná na národní úrovni, zahrnující mnoho veřejných a soukromých zúčastněných stran včetně obyvatel South Bank. Zaměřuje se na nejvíce znevýhodněné čtvrti této oblasti. V každé čtvrti působí tým sociálních pracovníků, který podává informace a podporuje občany v mnoha aspektech života a v různých oblastech, včetně vzdělání, sportů, kultury a zaměstnání. Kampus RDM je jeden z projektů v rámci iniciativy Kvalitativní skok. Za účelem řešení nezaměstnanosti mladých lidí se nábřeží RDM přeměnilo v inovativní a technicky vyspělé sídlo vzdělávacích institucí a podniků. Vzdělávací instituce i zaměstnavatelé již v Kampusu RDM působí.

Úspěchy Iniciativa Kvalitativní skok představuje dohodu mezi 17 zúčastněnými stranami zaujmout nový a velmi odlišný přístup k řešení přetrvávajících problémů oblasti South Bank spojením aktivního začleňování s obnovou. Projekt Kampus RDM již docílil úzké spolupráce mezi vzdělávacími službami a zaměstnavateli. Kampus RDM nyní využívá zhruba 2500 lidí. Působí v něm pět vzdělávacích institucí s počtem 1200 studentů a stěhují se sem i podniky. Mladí lidé tak nyní získávají úroveň a typ vzdělání a odborné přípravy, jaké zaměstnavatelé skutečně potřebují.

Úskalí Ačkoli oblast South Bank v průběhu let těžila z řady iniciativ aktivního začleňování, problémy zde stále přetrvávají. Iniciativa Kvalitativní skok čelí výrazným úskalím, protože musí zajistit, aby každý z přibližně 100 projektů účinně přispíval k aktivnímu začleňování a obnově. Problém může představovat také financování některých projektů a pro zaměstnavatele může být obtížné pokračovat ve vytváření pracovních míst. Dalším úskalím je zajistit, aby mládež v nejvíce znevýhodněných čtvrtích získala náležité základní a středoškolské vzdělání, aby mohla postoupit do dalšího stupně vzdělání nebo odborné přípravy.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Iniciativa Kvalitativní skok poběží do roku 2030, přičemž každé čtyři roky se bude hodnotit. Projekt již zaznamenal výrazný zájem na národní i mezinárodní úrovni. Projekt Kampus RDM poskytuje vzájemnou výměnu informací o strategiích obnovy, zaměstnání a vylepšené mobilitě regionálního trhu práce, včetně informací, jak nejlépe propojit vzdělání a odbornou přípravu, pracovní příležitosti a ekonomiku s vysokou hodnotou.

Financování Iniciativa Kvalitativní skok se financuje ze státních a místních veřejných fondů, soukromých fondů a fondů veřejných i soukromých bytových podniků. Projekt Kampus RDM financují v něm zúčastněné strany s podporou dalších organizací, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj. Přeměna původního nábřeží v kampus si vyžádala 25 milionů euro od rotterdamského přístavu a dalších 13 milionů euro od Albeda College a univerzity v Rotterdamu.

Kontakt: RDM Campus (Kampus RDM), Telefon: +31 10 78 99 229 [email protected] www.rdmcampus.nl/english


SOFIE CENTRUM NA PODPORU KOMUNITY A ZAŘÍZENÍ PRO MATKU A DÍTĚ

Sofia

Centrum na podporu komunity a jeho Zařízení pro matku a dítě v Sofii poskytují integrované služby pro ohrožené děti a jejich rodiče. Centrum na podporu komunity nabízí pomoc a poradenství rizikovým rodinám, zatímco Zařízení pro matku a dítě poskytuje ubytování, školení a podporu matkám samoživitelkám a jejich dětem.

Demografické změny a sociální vyloučení Sofie má 1,3 milionu obyvatel. V 90. letech výrazně klesla porodnost, hlavně v důsledku ekonomické situace země a z ní vyplývající emigrace. V posledních deseti letech se do Sofie stěhuje mnoho mladých lidí z venkovských oblastí. Díky tomu začala míra porodnosti mírně stoupat. Za poslední dvě desetiletí se zvýšil počet dětí narozených matkám samoživitelkám. Do roku 2011 se podíl těchto dětí zvýšil na 54,1% z 18,5% v roce 1992. Bulharská společnost dodnes považuje narození dítěte mimo manželství za nežádoucí, což má nepříznivý vliv na fyzický a duševní vývoj dítěte i jeho matky. Kvůli změnám modelů rodiny, rozptýleným širokým rodinám a nezaměstnanosti čelí mnoho mladých rodin v Sofii sociálnímu vyloučení. Ačkoli klesá počet dětí žijících v dětských domovech a podobných institucích, existuje jen málo podpůrných služeb pro rodiče.

Nejlepší osvědčené řešení: Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě Město založilo Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě. C entrum na podporu komunity má kapacitu 120 klientů měsíčně a poskytuje integrovaný systém sociálních služeb na podporu dětí a rodičů, jimž hrozí sociální vyloučení. Podporuje odpovědné rodičovství a pomáhá zabraňovat negativnímu rodičovskému chování jako je zneužívání nebo násilí. Pomáhá také zamezit opouštění dětí a podporuje začleňování dětí (zejména dětí s postižením) do rodiny.


Z ařízení pro matku a dítě: zařízení má místo zhruba pro 30 matek s dětmi a nabízí dlouhodobou komplexní podporu osamělým matkám a jejich dětem. Péče zahrnuje přístřeší, lékařské služby a psychoemocionální podporu, aby si každá matka ke svému dítěti vytvořila blízký vztah, aby dítě neopustila a aby dítě mohlo vyrůstat v harmonickém rodinném prostředí. Zařízení také matku připraví na samostatný život tak, že jí pomůže zlepšit sociální schopnosti, zajistit bydlení a zdravotní péči a poskytne jí právní poradenství, pracovní poradenství a případně možnost návštěvy školicích kurzů. Svobodné matky, které službu chtějí využít, mohou buď podat žádost na odbor na ochranu dítěte nebo centrum kontaktovat přímo.

Úspěchy Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě zatím s úspěchem zaujímají preventivní přístup a podporují aktivní začleňování dětí. Díky práci centra došlo k nepochybnému nárůstu počtu dětí úspěšně začleněných do rodiny. Rostoucí počet lidí, kteří centrum žádají o pomoc, značí potřebu takové služby i míru kladného postoje veřejnosti a důvěry v práci týmu. Nejvýznamnějším úspěchem Zařízení pro matku a dítě je zvyšující se počet matek, které si své děti nechají.

Úskalí Hlavní úskalí Centra na podporu komunity vyplývá z jeho úspěchu. Tým pracuje na větší než maximální kapacitu. Ve srovnání s plánovanou kapacitou 120 klientů měsíčně nyní centrum pomáhá 200 lidem měsíčně. Hlavním problémem Zařízení pro matku a dítě je, že není dostatek volných míst v pěstounských a adoptivních rodinách, takže některé děti stále končí v dětských domovech. Zařízení se snaží propagovat pěstounskou péči prostřednictvím školení pěstounů a informačních kampaní.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů V Sofii existuje silná potřeba integrovaných služeb pro děti a rodiny. Město potřebuje nový, integrovaný přístup k poskytování služeb, protože v mnoha případech stávající služby poskytují pouze částečná řešení. V roce 2011 Sofie úspěšně požádala Ministerstvo práce a sociálních věcí o finanční prostředky, aby mohla postavit další dvě centra pro ohrožené děti a rodiny. Tato centra se otevřela v září 2012. Nabízejí integrované služby pro rodiče s dětmi od 0 do 7 let.

Financování Centrum na podporu komunity a Zařízení pro matku a dítě patří mezi komunální služby financované státem a dotované městem Sofie.

Kontakt: Dragoslava Lundzhova, Vedoucí odborník, ředitelství sociálních služeb, město Sofie Telefon: +35 92 80 35 912 [email protected]


STOCKHOLM PROGRAM RODIČOVSKÉ PODPORY ABC Stockholm

Program rodičovské podpory ABC pomáhá rodičům budovat kladné vztahy s jejich dětmi, které tvoří základ pozitivní budoucnosti. Je otevřen všem rodičům s dětmi od 3 do 12 let a probíhá v stockholmské čtvrti Spånga-Tensta.

Demografické změny a sociální vyloučení Hlavním demografickým problémem Stockholmu je populační růst. Dnes má město 863 000 obyvatel, a toto číslo se podle odhadů do roku 2025 zvýší na 1 milion. Město bude také díky přistěhovalcům stále různorodější. V roce 2010 pocházelo 29% populace odjinud než ze Švédska. V důsledku těchto demografických změn čelí některé městské části jako třeba Spånga-Tensta výrazným problémům s ohledem na vysokou míru nezaměstnanosti a velkou závislost na sociální podpoře. V roce 2010 mělo 56% osob žijících v této čtvrti migrační původ: toto číslo je v rámci Stockholmu vysoko nad průměrem a vedlo k velké míře vyloučení a segregace. Mnoho dětí a mladých lidí nemá na trhu práce žádný vzor a hrozí jim tedy nebezpečí, že budou v budoucnu dlouhodobě nezaměstnaní. Dalším problémem této oblasti jsou rodiny z etnických menšin - ačkoli se mnoho takových rodičů ve své roli cítí jistě dokud jsou jejich děti malé, mají strach z toho, jak si poradí, až budou děti starší a budou se muset zapojit do školy a širší společnosti.

Nejlepší osvědčené řešení: Program rodičovské podpory ABC Město založilo rodinné centrum nabízející integrované služby zdravotní péče a sociální podpory pro děti od 3 do 12 let a jejich rodiče. Součástí centra je významný program pro rodiče: program ABC („Alla barn i centrum“ neboli „Na všech dětech záleží“), poskytující skupinová setkání na téma efektivního rodičovství. Mezi témata patří: d ávejte najevo lásku p odílejte se u kažte dětem správnou cestu v yberte si své osobní bitvy n avazující program (volitelný).


Každého setkání ABC se účastní až 16 rodičů, kteří mezi sebou sdílí informace, debatují, dívají se na filmy nebo hrají tzv. roleplay. Mezi témata patří: co vytváří efektivního rodiče, jak si vybudovat kladný vztah s dítětem, jak být dítěti dobrým vzorem a prevence konfliktů. Tímto způsobem vytváří ABC pevný základ, s jehož pomocí mohou rodiče efektivně zvládat problémy. Obsah je založen na potřebách rodičů a dětských perspektivách, stejně jako na průzkumu efektivních výchovných metod a příspěvcích od oblastních a městských správních orgánů. Program ABC je nabízen v rodinném centru ve čtvrti Spånga-Tensta a dále ve školkách a školách. Program také nabízí jazyková služba Švédština pro přistěhovalce (SFI): účastníci si rozvíjejí jazykové schopnosti rychleji díky svému zájmu o švédské výchovné metody. Program byl vyvinut v roce 2010 Národním institutem veřejného zdraví ve spolupráci s městským úřadem čtvrti Spånga-Tensta a dalšími zúčastněnými stranami, včetně nestátních neziskových organizací a obcí. Přístup využívaný programem ABC má podporovat pozitivní vývoj dítěte a chránit ho před rizikem předčasného odchodu ze školy, duševní poruchy, kriminality a dalších sociálních problémů.

Úspěchy V průběhu roku 2011 proběhlo celkem 19 bloků setkání ABC, kterých se zúčastnilo 130 rodičů. Odezva účastníků je celkově velmi kladná: O tec, 41 let: „Díky programu jsem si skutečně uvědomil, jak je důležité být dítěti dobrým vzorem“. M atka, 36 let: „Je dobré vědět, jak změnit své chování a lépe tak řešit různé situace“. Připomínky účastníků se berou v úvahu za účelem zlepšování programu ABC. Program má dobrou reputaci, díky níž si získal výrazný zájem místních obyvatel.

Úskalí Před realizací programu ABC bylo hlavním úskalím přesvědčit představitele místních orgánů, aby do tohoto druhu iniciativy investovali. Jakmile se však tito představitelé zúčastnili prvního setkání programu, poskytli mu plnou podporu. Další počáteční výzvou bylo získat dostatek účastníků. Když však teď spokojení účastníci informace o programu ABC rozšířili, na volná místa se dokonce musí čekat.

Budoucnost a sdílení osvědčených postupů Program ABC ve čtvrti Spånga-Tensta i nadále probíhá. Začal v roce 2010 jako pilotní projekt financovaný městem a Národním institutem veřejného zdraví. Výsledky rozsáhlého hodnocení programu realizovaného institutem Karolinska budou zveřejněny v roce 2014. Existuje však naděje, že prvotní výsledky budou k dispozici dříve, protože by mohly pomoci rozhodnout, zda program ABC rozšířit i do zbytku města.

Financování V roce 2012 Stockholm financuje celý program ABC včetně koordinátora na částečný úvazek a 7000 euro na aktivity. Rozpočet města na rok 2012 také zahrnuje plán na další programy rodičovské podpory za účelem zamezení sociálnímu vyloučení mezi mládeží. Kontakt: Gerd Lundquist, Projektový manažer, Program ABC v oblasti Spånga-Tensta Telefon:+468 508 41963 [email protected] www.allabarnicentrum.se

Tato publikace je součástí zadání Programu EU pro zaměstnanost a sociální solidaritu (2007-2013). Tento program je řízen Generálním ředitelstvím Evropské komise pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti. Byl založen za účelem finančně podpořit zavádění cílů Evropské unie v oblastech zaměstnanosti a sociálních věcí vytyčených v rámci sociální agendy a přispět tak k dosažení cílů, které si v těchto oblastech stanovila strategie Evropa 2020. Více informací najdete na http://ec.europa.eu/progress. Informace uvedené v této publikaci se nemusí ve všech směrech shodovat s názory a postoji Evropské komise. 2012

Projekt Města pro aktivní začleňování je dynamické partnerství devíti evropských měst Birminghamu, Boloni, Brna, Kodaně, Krakova, Lille-Roubaix, Rotterdamu, Sofie a Stockholmu. Každé z těchto měst si v rámci svého správního úřadu vytvořilo vlastní místní observatoř (LAO – Local Authority Observatory). Jejich cílem je sdílet informace, podporovat vzájemnou výměnu poznatků a zkoumat zavádění strategií aktivního začleňování na místní úrovni. Observatoře jsou koordinovány sítí velkých evropských měst EUROCITIES a podporovány prostřednictvím partnerství mezi Evropskou komisí (GŘ pro zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti) a EUROCITIES. www.eurocities-nlao.eu

DEMOGRAFICKÉ ZMĚNY V EVROPSKÝCH MĚSTECH PRAKTIKY MĚST PRO AKTIVNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ

Recommend Documents