Demografické aspekty života a životní podmínky cizinců v ČR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Demografické aspekty života a životní podmínky cizinců v ČR BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D.

Kašparcová Adriana

BRNO 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Demografické aspekty života a životní podmínky cizinců v ČR“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucího mé bakalářské práce a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Brně dne 30.4.2013

……………………………… Kašparcová Adriana

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu bakalářské práce Mgr. Lukáši Nevědělovi za cenné rady, připomínky a za projevenou vstřícnost a ochotu při zpracování této práce.

ABSTRAKT Kašparcová, A. Demografické aspekty života a životní podmínky cizinců v ČR. Bakalářská práce. Brno, 2013. Cílem této bakalářské práce je nastínit demografické aspekty života a životní podmínky cizinců pobývajících na území ČR. Práce obsahuje literární rešerši, kde jsou vysvětleny základní pojmy týkající se migrace a příčiny emigrace ze země původu. V praktické části je proveden kvantitativní výzkum, ve kterém jsou sledována a analyzována data z Českého statistického úřadu. Je proveden rozbor demografických aspektů života cizinců, vzdělávání, ekonomických aktivit a nelegálních prací cizinců, jejich kriminality a zdravotní péče. Součástí práce je i kvalitativní výzkum, zkoumající životní podmínky imigrantů v azylových zařízeních. KLÍČOVÁ SLOVA: cizinec, migrace, Česká republika, demografické aspekty, vzdělávání, zaměstnanost, kriminalita, zdravotní péče, azyl, mezinárodní ochrana

ABSTRACT Kašparcová, A. Demographic aspects of the life and living conditions of foreigners in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2013. The aim of this bachelor thesis is to outline the demographic aspects of life and living conditions of foreigners living in the Czech Republic. This thesis includes a literature review, an explanation of basic concepts related to migration and the causes of emigration from the country of origin. The practical part conducts quantitative research, which monitors and analyses data from the Czech Statistical Office. It analyses the demographic aspects of life of foreigners, education, economic activities and illegal employment of foreigners, their crime and health care. The thesis also includes qualitative research, which investigate the living conditions of immigrants in asylum facilities. KEYWORDS: foreigner, migration, Czech Republic, demographic aspects, education, employment, criminality, health care, asylum, international protection

OBSAH 1

ÚVOD .................................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE........................................................................................................ 10

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE.................................................................................... 11 3.1

Demografie ................................................................................................... 11

3.2

Migrace ......................................................................................................... 11

3.2.1 3.3

Typologie migrace ................................................................................ 11

Příčiny migrace ............................................................................................. 12

3.3.1

Pull a push faktory ................................................................................ 12

3.3.2

Politické příčiny .................................................................................... 12

3.3.3

Sociální a ekonomické příčiny .............................................................. 12

3.3.4

Environmentální příčiny........................................................................ 13

3.4

Demografické aspekty života cizinců ........................................................... 14

3.4.1

Vymezení pojmu a pobytu cizince v ČR............................................... 14

3.4.2

Občanství ČR ........................................................................................ 14

3.5

Vzdělávání cizinců ....................................................................................... 15

3.6

Ekonomická aktivita a nelegální práce cizinců ............................................ 16

3.6.1

Zaměstnávání cizinců v postavení zaměstnanců ................................... 16

3.6.2

Podnikání cizinců s živnostenským oprávněním .................................. 17

3.6.3

Nelegální práce cizinců ......................................................................... 17

3.7

Kriminalita cizinců ....................................................................................... 18

3.7.1

Nelegální migrace ................................................................................. 18

3.8

Zdravotní péče o cizince ............................................................................... 18

3.9

Mezinárodní ochrana a azylová zařízení ...................................................... 19

3.9.1

Přijímací středisko ................................................................................. 20

3.9.2

Pobytové středisko ................................................................................ 20

3.9.3

Integrační azylové středisko .................................................................. 20

4

5

METODIKA ....................................................................................................... 21 4.1

Časové řady .................................................................................................. 21

4.2

Rozhovor ...................................................................................................... 21

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM ......................................................................... 22 5.1

6

5.1.1

Vývoj počtu cizinců a nejčastější státní občanství cizinců ................... 22

5.1.2

Rozmístění cizinců v krajích České republiky ...................................... 24

5.1.3

Demografické události cizinců .............................................................. 26

5.2

Vzdělávání cizinců ....................................................................................... 28

5.3

Ekonomická aktivita a nelegální práce cizinců ............................................ 30

5.3.1

Ekonomická aktivita cizinců ................................................................. 30

5.3.2

Nelegální zaměstnávání cizinců ............................................................ 34

5.4

Kriminalita cizinců ....................................................................................... 35

5.5

Zdravotní péče o cizince ............................................................................... 36

5.6

Mezinárodní ochrana .................................................................................... 38

KVALITATIVNÍ VÝZKUM ............................................................................ 41 6.1

7

Demografické aspekty života cizinců v ČR ................................................. 22

Výsledky a vyhodnocení otázek ................................................................... 41

6.1.1

Obecné otázky ....................................................................................... 41

6.1.2

Fungování azylového střediska ............................................................. 43

6.1.3

Proces azylového řízení......................................................................... 45

6.1.4

Státní integrační program ...................................................................... 46

ZÁVĚR ............................................................................................................... 47

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ........................................................................ 49 SEZNAM ZKRATEK.............................................................................................. 53 SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................... 54 SEZNAM TABULEK .............................................................................................. 55 SEZNAM PŘÍLOH .................................................................................................. 56

1

ÚVOD

Migrace je v současné době velice aktuální a řešené téma a dotýká se každého z nás. Vývoj imigrace cizinců do České republiky roste. Dříve byla Česká republika charakteristická spíše emigrací obyvatelstva. Zásadním zlomem, kdy jsme se stali cílovou zemí mnoha cizinců, byl vstup do Evropské unie a do Schengenského prostoru. Lidé mohou cestovat do smluvních států bez jakékoli hraniční kontroly. Motivy stimulující cizince k odchodu z rodné země jsou různé. Mohou to být živelné pohromy či nevyhovující politická situace. Ovšem nejčastější jsou sociální a ekonomické důvody. Migranti touží po lepších životních podmínkách, které jim nová země může poskytnout. Jedná se především o vzdělání a uplatnění se na trhu práce, kde očekávají vyšší platové ohodnocení. Existují dvě skupiny migrantů. Jedni migrují s úmyslem zůstat v zemi dlouhodobě a snaží se integrovat do majoritní společnosti. Jiní se v zemi zdržují jen krátkodobě, a to za účelem výdělku. Poté se opět vrací do mateřské země. Do České republiky migrují obyvatelé Evropské unie i obyvatelé třetích zemí. Cizinci, pocházející ze třetích zemí, mají v některých oblastech situaci složitější a jsou zákonem více omezováni především ohledně získání povolení k pobytu, zaměstnání a vzdělání. Vývoj intenzity imigrace úzce souvisí právě s legislativou a jejími změnami.

9

2

CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké podmínky pro život mají cizinci v České republice. Práce bude obsahovat teoretickou a praktickou část. V teoretické části budou vymezeny základní pojmy a hlavní příčiny migrace, respektive příčiny vedoucí k imigraci do České republiky. V praktické části bude proveden rozbor dat z Českého statistického úřadu orientovaný na rozmístění cizinců v krajích České republiky dle daných ukazatelů a popis imigrantů žijících na našem území. Předmětem rozboru budou demografické aspekty života, vzdělávání, kriminalita, zdravotní péče a zaměstnávání cizinců. Práce bude obsahovat rozhovor se zaměstnancem azylového zařízení, který má za cíl více proniknout do cizinecké problematiky a zjistit, jaké podmínky pro život mají cizinci v azylovém zařízení.

10

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE

3.1 Demografie Podle Koschina (2005: s. 23) je demografie věda, která se zabývá studiem reprodukce populací. Objekty, jež jsou předmětem zájmu demografie, jsou tedy populace, případné určité skupiny členů populace a základním procesem, který demografie studuje, je proces reprodukce populace, u něhož můžeme rozlišit tři složky: proces vymírání, proces rozmnožování a proces zvětšování a zmenšování populace stěhováním. Současné lidské populace zpravidla vznikly důsledkem migrací a míšením různých původních populací (Čeledová, Čevela, 2010: s. 75).

3.2 Migrace Migrace je označována jako proces stěhování. Za přestěhování je považována změna trvalého či obvyklého místa pobytu, s touto změnou souvisí vybudování života na jiném místě (Koschin, 2005: s. 89). Tento dynamický proces výrazně ovlivňuje dlouhodobý vývoj lidstva (Stojanov, Novosák, 2008: s. 38). 3.2.1 Typologie migrace Migrace se dělí na vnitřní a mezinárodní migraci. Za vnitřní je označen pohyb obyvatel uvnitř jedné země, také je nazývána jako vnitrostátní. Mezinárodní migrace je přesun obyvatel z jedné země do jiné (Matoušek, 2008). Dle směru migrace rozeznáváme imigraci a emigraci. Stěhování směrem do populace se nazývá imigrace a stěhování směrem z populace je nazýváno emigrací (Koschin, 2005: s. 89). Proces migrace se dále dělí na dobrovolnou a nucenou migraci. Dobrovolná migrace je činnost člověka, který opustí zemi původu z vlastní vůle. Příkladem takové migrace je studium v zahraničí nebo nová pozice v zaměstnání. Existují formy pracovní migrace, které ovšem jako zcela dobrovolné chápat nelze. V takovém případě je migrant nucen opustit domov z důvodu nenalezení možnosti dostatečného výdělku či obživy. Zde se dobrovolné a nedobrovolné příčiny migrace mísí. Nucené migraci předcházel akt nedobrovolného rozhodnutí migrovat. Jedná se o migraci přímo zapříčiněnou člověkem (porušování základních lidských práv, války, násilí) a nepřímo zapříčiněnou člověkem (environmentální faktory, např. hladomor, záplavy, vulkanické erupce atd.). Zde se také

11

mohou oba faktory prolínat, jedná se například o chudobu nebo klimatické změny (Stojanov, Novosák, Drobík, Siwek, 2006: s. 16).

3.3 Příčiny migrace Důvodů, proč lidé migrují, je mnoho. Mezi nejčastější však patří důvody ekonomické vedené vidinou vyšších výdělků. Taková migrace se dá považovat za dobrovolnou. Ale opuštění domovů může být i důsledkem příčin, které člověk nemůže ovlivnit, v takovém případě se migrace stává nedobrovolnou (Kavanová, Stojanov, 2009: s. 28). Mezi tyto neekonomické příčiny patří důvody politické, náboženské, rasové a národnostní. Důvodem k přesunu obyvatelstva jsou také přírodní katastrofy, které výrazně zhorší ekonomickou situaci obyvatel. (Kunešová, Cihelková, 2006: s. 85). 3.3.1 Pull a push faktory Jednou z teorií, která vysvětluje příčiny migrace, je push-pull model (Brettell, Hollifield, 2008). Příčiny migrace jsou určovány na základě negativních push faktorů, které nutí obyvatele k opuštění své země a pozitivních pull faktorů, které migranty lákají k přesunu do jiné země. Do negativních push faktorů zahrnujeme například sociální, ekonomické a politické problémy v rozvojových zemích. Pozitivními pull faktory jsou komparativní výhody v ekonomicky bohatších a rozvinutějších zemích, příkladem jsou vyšší mzdy, sociální a zdravotní pojištění nebo vyšší kvalita vzdělání (Gemenne, Opiniaono, Stojanov, Novosák, Siwek, 2008: s. 41 - 63). 3.3.2 Politické příčiny Politické příčiny nejsou tak častým důvodem k migraci jako ekonomické. V zemích, kde probíhá již nějakou dobu ozbrojený konflikt nebo občanská válka se mnoho místních obyvatel rozhodne pro opuštění svých domovů, útočiště hledají v jiných zemích (Imigrace, 2011). 3.3.3 Sociální a ekonomické příčiny Nejčastějším důvodem stěhování obyvatel jsou socioekonomické (pracovní) příčiny. Migranti touží po lepší životní úrovni a vzdělání. Dle Kunešové, Cihelkové (2006: s. 85) jsou hlavními ekonomickými důvody migrace rozdílná životní úroveň a výše reálné mzdy. Příčinou je nerovný ekonomický vývoj v jednotlivých zemích. Mezinárodní ekonomická migrace je též spojena s pohybem přímých zahraničních investic, protože pracovníci následují ekonomické příležitosti. Další ekonomickou příčinou jsou změny strukturální povahy, které 12

v různých zemích vyvolávají potřebu nejen kvalifikovaných, ale i nekvalifikovaných pracovních sil. Migrační toky z ekonomických příčin probíhají převážně ze zemí méně rozvinutých do zemí rozvinutějších. V opačném směru je migrace výrazně slabší (Kunešová, Cihelková, 2006: s. 85). Podle Drbohlava (2003) je častěji patrná snaha zůstat v zahraničí jen krátkodobě a zvýšit si sociální a ekonomický status v rodné zemi, než snaha o trvalé usídlení v zahraničí a tamní vysoký příjem. Tato situace vede k vysoké intenzitě cirkulačních pohybů a častým přesunům toku kapitálu ve formě remitencí, finančních prostředků zasílaných migranty z bohaté cílové do chudé mateřské země. Díky migraci a z ní plynoucí zkušenosti migranti nabývají nové kvality z hlediska jejich „lidského kapitálu”. V průběhu jejich cest a práce v zahraničí se seznamují s cizí zemí, s jazykem, s pracovním prostředím a jeho specifikami. Každá migrace rovněž vytváří sociální kapitál, což souvisí s osobami, se kterými je migrant v úzkém styku. 3.3.4 Environmentální příčiny Environmentálními příčinami, kdy jsou lidé nuceni opustit své domovy, jsou přírodní katastrofy nebo dlouhodobá devastace životního prostředí způsobená člověkem. Přírodní katastrofy, jako jsou např. povodně, zemětřesení, sopečné erupce, tsunami, hurikány, bývají důvodem environmentální migrace, environmentálního uprchlictví (Stojanov, 2006). Environmentální uprchlík je člověk, který nemá nárok na jakoukoli pomoc či azyl. Dle definice, může být uprchlíkem pouze ten, kdo je nucen odejít ze země z důvodů politických či z důvodu pronásledování na základě víry, rasy nebo národnosti (Stojanov, 2006). V minulosti se Česko také setkalo s migrací, která byla podnícena environmentálními příčinami. Co se týče migrace vnitřní, v 70. a 80. letech se ze severních Čech vystěhovávali obyvatelé kvůli špatnému ovzduší a následným zdravotním obtížím. Za 10 let opustilo tuto oblast asi 50 tisíc obyvatel, což mělo za následek nedostatek pracovních sil. Další případ environmentálních migrantů se stal v letech 1991–1993, kdy se do ČR z Ukrajiny přistěhovali krajané, tzv. Volyňští Češi (asi skupina 1812 osob). Hlavním důvodem této mezinárodní migrace byl strach z následků havárie jaderné elektrárny v Černobylu a obavy o své zdraví (Stojanov, Kavanová, 2009, s. 29). 13

3.4 Demografické aspekty života cizinců 3.4.1 Vymezení pojmu a pobytu cizince v ČR Pobyt cizinců v České republice se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a z části také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Cizincem je každá fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie (Ministerstvo vnitra ČR, 2010). Vstup a pobyt cizinců na území České republiky má v kompetenci Policie ČR, Ministerstvo vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí. Cizinec může pobývat na území ČR přechodně nebo trvale (Český statistický úřad, 2011). Dle zákona o pobytu cizinců na území ČR lze rozeznat tři kategorie cizinců: 1. občané Evropské unie, Norska, Švýcarska, Islandu a Lichtenštejnska a jejich rodinní příslušníci; 2. občané zemí mimo EU („občané třetích zemí“), tzn.  občané třetích zemí pobývající v ČR krátkodobě (obecně do 90 dní) bez víz,  občané třetích zemí pobývající v ČR na základě krátkodobých víz do 90 dní,  občané třetích zemí pobývající v ČR na základě dlouhodobých víz nad 90 dní,  občané třetích zemí s povolením k dlouhodobému pobytu,  občané třetích zemí s povolením k trvalému pobytu,  cizinci s uděleným azylem, doplňkovou ochranou,  cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany; 3. cizinci bez ohledu na státní příslušnost, tzn.  žadatelé o mezinárodní ochranu,  žadatelé o dočasnou ochranu,  nelegálně pobývající cizinci v ČR (Český statistický úřad, 2011). 3.4.2

Občanství ČR

Získání státního občanství ČR je stvrzením začlenění imigranta do české společnosti. Nabývání a pozbývání českého státního občanství se řídí zákonem č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky (Ministerstvo vnitra ČR, 2010).

14

V případě cizinců lze občanství nabýt narozením, osvojením, určením otcovství, nalezením na území ČR a udělením (Ministerstvo vnitra ČR, 2010). Státní občanství ČR lze udělit na základě žádosti fyzické osoby, která trvale pobývá na území ČR nejméně pět let. Tato osoba musí prokázat, že nabytím občanství ČR pozbude dosavadní občanství nebo ho již pozbyla. To se netýká bezdomovců čili osob bez státního občanství a osob s přiznaným postavením uprchlíka na území České republiky. Udělení občanství je též podmíněno tím, že osoba nebyla v posledních pěti letech pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin. Cizinci musí prokázat znalost jazyka a plnit povinnosti uložené zákonem o pobytu cizinců a předpisy o veřejném zdravotním pojištění, důchodovém pojištění, sociálním zabezpečení, odvodech, poplatcích a daních (Ministerstvo vnitra ČR, 2010).

3.5 Vzdělávání cizinců Přístup ke vzdělání je pro cizince, kteří oprávněně pobývají na území ČR, zaručen na základě školského zákona č. 561/2004 Sb. Občané EU mají přístup ke vzdělání za stejných podmínek jako občané České republiky a nemusí tak předkládat oprávnění k pobytu na území ČR. Cizinci ze zemí mimo EU toto oprávnění k pobytu na dobu delší než 90 dnů předkládat musí, aby jim vzdělávání v České republice bylo umožněno (Nešporová, 2007: s. 40). Vedle vzdělání, které cizinci získají v České republice, je pro ně velice důležité uznání vzdělání, které získali v rodné zemi. Uznání předchozího vzdělání je důležité jak pro zájemce o studium na českých školách, tak pro cizince, kteří se na základě získaného vzdělání chtějí uplatnit na českém trhu práce. Nostrifikaci platnosti dokladů o vzdělání u vysvědčení ze středních škol provádí odbory školství na krajských úřadech, u vysokoškolských diplomů odbor vysokých škol na MŠMT ČR nebo jednotlivé veřejné vysoké školy vyučující stejný obor (Nešporová, 2007: s. 42). Vzdělání hraje významnou roli pro uplatnění na trhu práce, orientaci ve světě a v neposlední řadě pro integraci do společnosti. Obecně se prostřednictvím vzdělávání člověk socializuje a získává vlastní názor, na který má vliv daná země a její kultura. Je zřejmé, že odlišné vzdělání cizinců dosažené v zemi původu prohlubuje kulturní rozdíly. Začlenění do českého školského systému je tak pro cizince zásadním krokem k integraci a asimilaci do majoritní společnosti (Nešporová, Kuchařová, 2009: s. 63).

15

Úroveň vzdělání, kterou přistěhovalci získali v zemi původu je různorodá. Zvláštním případem jsou cizinci pocházející z třetích zemí, u kterých stupeň a typ vzdělání nemá velký význam pro pracovní uplatnění. Spíše je pro uplatnění na trhu práce důležitá země původu, kulturní kapitál a očekávání, které česká společnost vůči určitým cizincům má. Příkladem takové situace jsou Ukrajinci, kteří jsou bez ohledu na kvalifikaci vnímáni jako dělníci a takové povolání také nejčastěji vykonávají, zatímco Vietnamci jsou vnímáni jako malí či střední obchodníci. Samotní cizinci přebírají tyto zažité stereotypy a většinou jiné pracovní pozice nehledají (Nešporová, Kuchařová, 2009: s. 63). Česká republika sice nepatří mezi světové vzdělávací velmoci, ale dynamika nárůstu počtu zahraničních studentů na vysokých školách v ČR patří mezi nejvyšší mezi zeměmi OECD. Motivy pro studium v zahraničí jsou zejména ekonomické. Lidé považují vzdělání za významnou investici pro budoucí život. Mezi další důležité motivy patří geografická a kulturní blízkost či jazyková blízkost. Studenti si vybírají Českou republiku také proto, že zde jako cizinci nemusí platit školné. Toho využívají hlavně Slováci, kteří jsou schopni díky jazykové blízkosti studovat v českém jazyce. Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách stanovil, že cizinci studují na veřejných vysokých školách bezplatně, za stejných podmínek jako občané ČR. Tito ovšem musí složit přijímací zkoušky v češtině a studují také v českém jazyce (Papoušková, 2007: s. 186 – 187).

3.6 Ekonomická aktivita a nelegální práce cizinců Česká republika zažívá od začátku tohoto tisíciletí významný nárůst pracovní migrace, jedná se jak o příliv zahraničních pracovníků, tak o odliv pracovních sil ze země. Vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 tento trend ještě posílil (Popová, 2009: s. 3). Jak bylo již výše zmíněno, cizinci imigrují do ČR zejména z důvodů ekonomických, za vidinou lepších výdělků. Z toho vyplývá, že hlavním účelem pobytu imigrantů bývá zaměstnání či podnikání na živnostenský list. Postavení cizince na trhu práce a konkrétní pozice má důležitý vliv na utváření jeho životních podmínek (Nešporová, 2007: s. 33). 3.6.1 Zaměstnávání cizinců v postavení zaměstnanců Zaměstnávání cizinců v České republice upravuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (Pořízková, 2008: s. 12).

16

Po vstupu České republiky do Evropské unie se z pohledu zaměstnání cizinci řadí do dvou kategorií, a to na občany EU/EHP a Švýcarska a občany třetích zemí. Občané EU/EHP a Švýcarska nejsou dle zákona o zaměstnanosti považováni za cizince a mají stejná práva jako občané ČR. K výkonu svého zaměstnání nepotřebují pracovní povolení a mají volný přístup na trh práce. Naopak občané třetích zemí musí mít povolení k zaměstnání a k trvalému pobytu na území ČR. Toto povolení se vydává pouze na jedno volné pracovní místo, které musí být nahlášené na úřadu práce. Cizinec pracovní místo získá, pokud na něj nelze přijmout jiného uchazeče o zaměstnání, především občana ČR. Pracovní povolení se vydává pouze na rok, avšak cizinec si ho může opakovaně prodloužit. Jestliže bude cizinec pět let pracovat v ČR, má možnost požádat a o trvalý pobyt. Pokud občan třetích zemí získá trvalý pobyt, získá i rovnocenné postavení vůči českým občanům a občanům EU (Pořízková, 2008: s. 12). 3.6.2 Podnikání cizinců s živnostenským oprávněním Podnikání cizinců na živnostenský list upravuje zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (Pořízková, 2008: s. 14). Získání živnostenského oprávnění je mnohem snazší, než získání povolení k zaměstnání. K jeho vydání potřebují občané třetích zemí pouze povolení k dlouhodobému pobytu. Výhodou je, že o povolení nemusí žádat každý rok znovu (Pořízková, 2008: s. 14). 3.6.3 Nelegální práce cizinců Nelegální práce cizinců představuje dlouhodobý problém všech zemí světa. Jedná se o ekonomické aktivity, které cizinci vykonávají v rozporu se zákonem. Často je platové ohodnocení nízké a pracovní podmínky na velmi špatné úrovni (Horáková, 2006: s. 86). Příčiny nelegální práce v ČR jsou stejné jako kdekoli jinde. Přestože jsou takto vytvořená pracovní místa nelegální, cizinci je vyžadují a potřebují z důvodu nedostatečného uplatnění na legálním trhu práce. Poptávka zaměstnavatelů po černé pracovní síle šetří náklady na sociální a zdravotní pojištění a zbavuje zaměstnavatele povinnosti dodržovat bezpečnostní, mzdové a pracovní předpisy. Nelegální práce probíhá především v odvětvích, které nevyžadují kvalifikovanou pracovní sílu. Příkladem mohou být úklidové práce, pomoc ve skladech nebo v zemědělství (Horáková, 2006: s. 86).

17

3.7 Kriminalita cizinců Obecně platí, že cizinci mají nižší sociální postavení, než majoritní společnost. Souvisí to se vzděláním, pozicí v zaměstnání, příjmy, bydlením apod. Zmíněné ukazatele bývají u cizinců horší než u členů majority. To způsobuje, že jsou často viktimizováni, a to nejen kriminálně, ale i ekonomicky, pracovně nebo sociálně. Stávají se oběťmi předsudků a různých forem diskriminace. Z toho vyplývá, že celková situace cizinců v nové zemi přispívá k vyšší míře kriminality (Moulisová, 2010: s. 8). Někteří cizinci imigrují do ČR už s úmyslem páchat trestnou činnost. Především se jedná o různé formy organizované kriminality, např. obchodování s drogami nebo lidmi, vydírání, krádeže a jiné. To, jaký druh trestné činnosti cizinci vykonávají a budou vykonávat, odpovídá z velké části i jejich mentalitě. Kromě již zmíněných mohou být příčinou kriminality imigrantů též důvody a podoby migrace, např. nelegální migrace, která je kolikrát začátkem pro potencionální trestnou činnost (Drbohlav, 2010: s. 115). 3.7.1 Nelegální migrace Jedním ze zásadních problémů migrace je migrace nelegální. Jak uvádí Český statistický úřad, po vstupu České republiky do schengenského prostoru v roce 2007, jsou sledovány dvě základní kategorie nelegální migrace:  nelegální překročení vnější schengenské hranice ČR – případy nedovoleného překročení hranic nebo pokusu o nedovolené překročení hranic vnější schengenské hranice České republiky;  nelegální pobyt – cizinci zjištění na území ČR, kteří porušují podmínky pro pobyt cizince (Český statistický úřad, 2011). Nelegální migrace, mezinárodní převaděčství a obchod s lidmi jsou středem pozornosti mnoha zainteresovaných skupin a těžko by se hledala země, která by nebyla zasažena tímto fenoménem (Horáková, 2003: s. 16).

3.8 Zdravotní péče o cizince Přístup ke zdravotní péči je nezbytný pro kvalitu života přistěhovalců, a to nejen v případě, kdy nutně potřebují lékařskou pomoc. Jedná se především o vědomí, že jim v případě potřeby bude adekvátní ošetření poskytnuto (Nešporová, Kuchařová, 2009: s. 65).

18

Cizinec by měl byt povinně pojištěn už při vstupu do ČR. Před cestou si musí sjednat cestovní zdravotní pojištění, které kryje léčebné náklady v souvislosti s úrazem nebo náhlým onemocněním. Také musí mít doklad potvrzující skutečnost, že toto pojištění uzavřel. Tato povinnost se nevztahuje na cizince pocházející ze zemí EU a na cizince ze států, se kterými je uzavřena dohoda o bezplatném poskytování nutné lékařské péče na území České republiky bez nutnosti pojištění. Výjimkou jsou také případy, kdy cizinec nebyl z objektivních důvodů schopen zajistit zdravotní cestovní pojištění na území svého státu. Poté je jeho povinností sjednat si pojištění do 3 pracovních dnů od vstupu na území ČR (Nešporová, 2007: s. 47). V České republice existují pro cizince dva základní systémy, které zajišťují úhradu nákladů zdravotní péče. Je to systém veřejného zdravotního pojištění, prováděný zákonem č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který je charakteristický především svou veřejnoprávností a v jejím rámci svou komplexností, solidaritou a všeobecností. Druhým systémem je smluvní zdravotní pojištění cizinců, které samo o sobě veřejnoprávní povahu nemá a je jedním z druhů neživotního pojištění. Smluvní zdravotní pojištění může uzavřít každá osoba. Cizinci, kteří nespadají do systému veřejného zdravotního pojištění, mají povinnost uzavřít zdravotní pojištění smluvní (Trbola, Rákoczyová, 2011: s. 144 - 147). Veřejné zdravotní pojištění je nejméně nákladná možnost zajišťující dostatečnou zdravotní péči cizincům, stejně jako českým občanům, pokud mají trvalý pobyt na území ČR. Ostatní cizinci se mohou do tohoto typu zdravotního pojištění zapojit jen jako zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo v České republice. Naopak smluvní neboli soukromé zdravotní pojištění je mnohem nákladnější a přitom pokrývá užší rozsah zdravotní péče než veřejné zdravotní pojištění (Nešporová, 2007: s. 47).

3.9 Mezinárodní ochrana a azylová zařízení O udělení mezinárodní ochrany žadatelům rozhoduje Ministerstvo vnitra ČR – odbor azylové a migrační politiky na základě zákona č. 325/1999 Sb. o azylu (Ministerstvo vnitra ČR, 2010). Mezinárodní ochrana formou pobytu v azylových zařízeních je poskytnuta osobám, které museli opustit zemi původu z příčin politických, národnostních nebo náboženských. Azylová zařízení provozuje Správa uprchlických zařízení Ministerstva

19

vnitra ČR. Dle účelu se dělí na přijímací, pobytová a integrační azylová střediska (Správa uprchlických zařízení, 2012). 3.9.1 Přijímací středisko Nově příchozí žadatelé o mezinárodní ochranu jsou ubytováni v přijímacích střediscích, kde podstoupí základní vstupní procedury. V České republice jsou taková střediska dvě, a to v Jihomoravském kraji, přesněji řečeno v Zastávce u Brna a v tranzitním prostoru mezinárodního letiště Václava Havla (Správa uprchlických zařízení, 2012). 3.9.2 Pobytové středisko Do pobytového střediska přecházejí žadatelé, kteří prošli všemi vstupními procedurami v přijímacím středisku. Tato střediska se nachází v Kostelci nad Orlicí a Havířově (Správa uprchlických zařízení, 2012). 3.9.3 Integrační azylové středisko V integračním azylovém středisku mohou být ubytovány osoby, kterým byla přiznána mezinárodní ochrana a které vstoupili do Státního integračního programu. IAS se nacházejí v Jaroměři, Předlicích a v Brně (Správa uprchlických zařízení, 2012). .

20

4

METODIKA

Bakalářská práce byla vypracována metodou rešeršně-kompilační, tj. sběr a kompletace dat pro jejich následné zpracování a interpretaci v textu. Dále je využita metoda komparace statistických dat a analýza dané problematiky. Data byla získána čerpáním z literárních pramenů, internetových zdrojů, časopisů a knih v elektronické podobě. Hlavním zdrojem dat byl Český statistický úřad.

4.1 Časové řady Časovou řadou nazýváme řadu hodnot určitého věcně a prostorově vymezeného ukazatele, která je uspořádána v čase směrem od minulosti do přítomnosti (Artl, 2007: s. 14). Časové řady lze dělit podle typu ukazatele na intervalové neboli úsekové a okamžikové. Zjištěné hodnoty intervalových časových řad se vztahují k určitému časovému úseku nenulové délky a jsou charakteristické sčitatelností hodnot. Hodnoty okamžikových časových řad se vztahují k jistému časovému okamžiku a jejich součet nelze smysluplně interpretovat (Minařík, 2008: s. 163) Dle délky intervalu sledování hodnot rozlišujeme časové řady dlouhodobé a krátkodobé. U dlouhodobých časových řad jsou hodnoty sledovány v ročních nebo delších časových úsecích, hodnoty krátkodobých časových řad se sledují v úsecích kratších, než je jeden rok (Artl, 2007: s. 14).

4.2 Rozhovor Rozhovor je výzkumnou metodou, která umožňuje zachytit nejen fakta, ale i hlouběji proniknout do postojů a motivů respondenta. Je možné sledovat vnější reakce respondenta a podle nich usměrňovat další průběh kladení otázek. Jelikož je rozhovor postaven na interpersonálním kontaktu, jeho úspěšnost závisí na navození raportu výzkumníkem. Což znamená navození otevřené a přátelské atmosféry. Naopak nepřívětivý přístup výzkumníka k respondentovi může způsobit odmítnutí respondenta spolupracovat. Osobní kontakt výzkumníka a respondenta je osobním předpokladem, že se respondent více „otevře“. Kontakt tváří v tvář by měl být zárukou dostatečných a pravdivých odpovědí. Prostředí, ve kterém se rozhovor uskutečňuje, by mělo být tiché a klidné (Gavora, 2000: s. 110 - 114).

21

5

KVANTITATIVNÍ VÝZKUM

Všechna data použita v kvantitativním výzkumu bakalářské práce jsou čerpána z Českého statistického úřadu. Získaná data byla sledována a následně analyzována.

5.1 Demografické aspekty života cizinců v ČR 5.1.1 Vývoj počtu cizinců a nejčastější státní občanství cizinců V devadesátých letech počet cizinců v České republice postupně vzrůstal. Od roku 1994 do roku 1999 vzrost počet legálně usazených cizinců více než dvojnásobně. V roce 2000 se vzrůstající tendence zastavila a počet cizinců poklesl dokonce o 30 000 osob. Zřejmý vliv na tento vývoj měla změna legislativy. V roce 2000 vstoupil v platnost zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR, který výrazně zpřísnil vstupní a pobytový režim cizinců v České republice. Některá ustanovení tohoto zákona byla zmírněna novelou platnou od 1. července 2001, díky které nastal opět nárůst počtu cizinců až do roku 2008. Mezi léty 2005 a 2008 byl zjevný nárůst cizinců, který v roce 2008 dosahoval vrcholu asi 439 000 osob. V následujících letech začaly počty cizinců klesat, což bylo zapříčiněno ekonomickou krizí. V roce 2009 bylo evidováno na území ČR 432 503 cizinců a v roce 2010 celkem 424 291 cizinců. V roce 2011 vzrostl počet cizinců na úroveň roku 2008. Graf 1: Vývoj počtu cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty v ČR (v tisících) v letech 1993 – 2011. 500 450

0

172

180

189

196

254

237

240

158 234

111 168

182

99

81 160

155

75 156

70 141

67 162

67

64 156

134

57 154

50

120

100

71 33

39

150

46

200

153

250

139

300

46 31

Počet cizinců

350

267

400

Rok dlouhodobé pobyty nad 90 dnů

trvalé pobyty

Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

22

Tabulka č. 1 objasňuje zastoupení cizinců v ČR podle členství v Evropské unii. Mezi cizinci převažují občané třetích zemí. Cizinci pocházející ze zemí EU tvoří asi jen třetinu z celkového počtu cizinců. Tabulka 1: Počet cizinců v ČR podle členství v EU v roce 2011. Státní občanství

Celkem

Cizinci EU 27

151 276

Cizinci mimo EU 27

282 877

Celkem cizinci

434 153


Velmi sledovaným ukazatelem je nejčastější státní občanství. Ze zemí EU je v České republice nejvíce občanů Slovenska, Polska a Německa. Slováci mají s 19 % nad Německem a Polskem výraznou převahu. Jak již bylo zmíněno, převažují občané třetích zemí, ze kterých jsou nejdominantnější občané Ukrajiny s 27 % na celkovém počtu cizinců. Dále jsou významně zastoupeni Vietnamci s 13 % a Rusové zaujímají 7 % z celkového počtu cizinců. Graf 2: 10 nejčastějších státních občanství cizinců v ČR v roce 2011.

19% 27% 2%

2% 1% 2%

4% 4% 19%

7% 13%

Ukrajina Slovensko Vietnam Rusko Polsko Německo Moldavsko Mongolsko Bulharsko Spojené státy Ostatní


23

5.1.2 Rozmístění cizinců v krajích České republiky Mezi kraje s nejvyšší koncentrací patří hlavní město Praha, u které počet cizinců v roce 2011 přesáhl 160 tisíc. Následuje Středočeský kraj, který zaznamenal celkem 57 522 cizinců. Nejméně cizinců se nacházelo a stále nachází v kraji Vysočina a ve Zlínském kraji. Kraj Vysočina zaznamenal pouze necelých 8 tisíc cizinců. Co se týče nejčastějších státních občanství ČR, tak Ukrajinci se nejvíce soustřeďují do Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje. Občané Vietnamu se usazují v Praze a Ústeckém kraji. Občané Ruska se stejně jako ostatní cizinci usazují především v Praze, dále ve Středočeském a Karlovarském kraji. Důvodem, proč se imigranti stěhují zejména do hlavního města, je jeho atraktivita, více možností v oblasti vzdělávání a pracovních příležitostí, kvůli kterým cizinci nejčastěji migrují.

24

Graf 3: Cizinci v ČR podle kraje za období 1996 – 2011.

Zlínský kraj 2011 Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj

2010

Jihomoravský kraj

2009

Rok

Kraj Vysočina

Pardubický kraj 2008 Královéhradecký kraj Liberecký kraj 2007 Ústecký kraj

Karlovarský kraj

2006

Plzeňský kraj

Jihočeský kraj

2005

Středočeský kraj 1996 Hlavní město Praha 0

50 000

100 000

150 000

200 000

Počet cizinců Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

25

5.1.3 Demografické události cizinců Nejběžnějším typem sňatku je sňatek Češky a muže cizince. Nejvyšší počet sňatků byl zaznamenán v roce 2007, v ostatních letech je tendence spíše klesající. Ženy českého státního občanství se nejvíce vdávají za Němce a Slováky. V případě sňatků Čechů s cizinkami je v letech trend spíše kolísavý. Češi si nejvíce berou ženy slovenské a ukrajinské státní příslušnosti. Sňatky, které jsou uzavírány mezi dvěma cizinci, nejsou až tak časté. Avšak podle grafu počet takových sňatků roste. Graf 4: Počet sňatků cizinců v ČR v období 1999 – 2011. 3 000

Počet sňatků

2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 1999

2001

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok muž cizinec - žena ČR

žena cizinec - muž ČR

oba cizinci


Rozvodovost mezi cizincem a Češkou nebo mezi Čechem a cizinkou do roku 2008 rapidně vzrůstala, od roku 2009 můžeme v této oblasti zaznamenat výkyvy, které mají obecně klesající charakter. Počet rozvodu manželství, kdy jsou oba cizinci, vzrůstal do roku 2010. V roce 2011 bylo takových manželství oproti roku 2010 rozvedeno o 27 méně.

26

Graf 5: Počet rozvodů cizinců v ČR v období 1999 – 2011. 1 400

Počet rozvodů

1 200 1 000 800 600 400 200 0 1999

2001

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok muž cizinec - žena ČR

žena cizinec - muž ČR

oba cizinci


Počet živě narozených dětí cizinců přibývá. Nejvíce narozených bylo v roce 2009, a to 3 104 narozených. Nejvíce dětí se narodilo Vietnamcům, Ukrajincům a Slovákům. Množství zemřelých cizinců je na nízké úrovni, ale postupně se zvyšuje. Trend ve vývoji počtu potratů je kolísavý. Nejvíce potratů bylo zaznamenáno v roce 2008, kdy jejich celkový počet dosáhl hodnoty 3 252 potratů. Poté nastal klesající trend a v roce 2011 klesl počet potratů na 1 370, což je nejméně za celé sledované období. Graf 6: Živě narození, zemřelí a potraty cizinců v ČR v období 1999 – 2011. 3 500

Počet cizinců

3 000 2 500 2 000

Živě narození

1 500

Zemřelí Potraty

1 000 500 0 1999 2001 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Rok Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

27

Věková struktura cizinců je odlišná od obyvatelstva České republiky. Imigranti přichází do ČR především za vzděláním a lepším výdělkem. Jedná se tedy o osoby v mladším produktivním věku. To znamená osoby ve věku 25 – 39 let. Podle grafu je zřejmá převaha mužů. Graf 7: Věková struktura cizinců v ČR k 31. 12. 2011.

90-94 80-84 70-74 60-64 50-54 40-44 30-34 20-24 10-14 0-4 40000,0

30000,0

20000,0

10000,0

0,0

muži

ženy

10000,0

20000,0

30000,0


5.2 Vzdělávání cizinců Na českých školách jsou především studenti ze Slovenska, Vietnamu, Ruska a Ukrajiny. V případě studia na vysoké škole jsou zde zastoupeni i Britové. V mateřských a základních školách pocházela většina cizinců z Vietnamu. Na vysokých školách nejčastěji studují Slováci. Nejmenší zájem je o vzdělávání na vyšších odborných školách a konzervatořích. Naopak nejvíce je vyhledáváno studium na vysokých školách. Vyžadovanými vysokoškolskými studijními obory jsou ekonomické, technické, lékařské a farmaceutické vědy a nauky. Většina cizinců studuje na vysokých školách v Praze, Brně, Ostravě a Olomouci. Cizinci si vybírají nejčastěji dva druhy středních škol, a to gymnázia nebo školy oborově zaměřené na ekonomiku.

28

Graf 8: Počet cizinců navštěvující vzdělávací instituce v ČR. 45 000 40 000

Počet cizinců

35 000 30 000

Mateřské školy

25 000

Základní školy

20 000

Střední školy

15 000

Konzervatoře

10 000

Vyšší odborné školy Vysoké školy

5 000 0 2003/04 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12

Śkolní rok Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

Tabulka č. 2 a tabulka č. 3 poukazují na postupně se zvyšující podíl studentů a absolventů cizího státního občanství na celkovém počtu studentů vysokých škol. V roce 2003 studovala na českých vysokých školách 13 069 cizinců. V roce 2011 došlo k navýšení počtu studentů skoro o dvě třetiny. Podíl cizinců na celkovém počtu absolventů vzrostl z roku 2003 na rok 2011 o necelých 6 %. Tabulka 2: Počet studentů cizího občanství studující vysokou školu v ČR. Školní rok 2003/04 2009/10 2010/11 2011/12 Počet studentů cizího státního občanství Podíl cizinců na celkovém počtu studentů vysokých škol (v %) Celkový počet studentů vysokých škol

13 069

34 495

37 588

38 942

5,4

8,9

9,5

9,9

243 721 389 066 396 073 392 429


29

Tabulka 3: Počet absolventů cizího občanství na vysokých školách v ČR. Rok absolvování školy 2003

2009

2010

2011

Počet absolventů cizího státního občanství

764

5 703

6 727

7 550

Podíl cizinců na celkovém počtu absolventů vysokých škol (v %)

2,3

7,0

7,6

8,1

32 978

81 733

88 054

92 924

Celkový počet absolventů vysokých škol


5.3 Ekonomická aktivita a nelegální práce cizinců 5.3.1 Ekonomická aktivita cizinců Následující graf nám znázorňuje, jak se vyvíjel počet zaměstnaných cizinců podle druhu ekonomické aktivity v letech 1997 – 2011. Od roku 1997 do roku 1999 byl zaznamenán prudký pokles ekonomicky aktivních cizinců v ČR, a to z necelých 194 000 na necelých 151 000. Pokles o zhruba 43 000 ekonomicky aktivních se týkal cizinců s živnostenským oprávněním i cizinců evidovaných úřady práce. Počet živnostníků klesl mezi roky 1997 a 1998 o téměř 19 000 osob. Počet osob v postavení zaměstnanců klesl mezi léty 1997 a 1999 o více než 37 000. V období od roku 2000 do roku 2003 byl počet ekonomicky aktivních cizinců téměř bez výkyvů, ustálil se na hodnotách mezi 160 000 a 170 000. Ke značnému nárůstu došlo mezi roky 2004 a 2005, kdy počet osob vzrostl o necelých 46 000. Vzrůstající tendence počtu ekonomicky aktivních cizinců vzrůstala do roku 2008. V roce 2006 bylo zjištěno 250 797 ekonomicky aktivních cizinců, z toho 74 % v postavení zaměstnanců a 26 % cizinců s platným živnostenským oprávněním. V roce 2008 vzrostl jejich počet na 361 709, to znamená o necelých 111 000 osob. Evidovaných úřady práce bylo z celkového počtu 79 % a 21 % cizinců s platným živnostenským oprávněním. Po roce 2008 byl zaznamenán pokles imigrace cizinců do České republiky. Důvodem je ekonomická krize, která zasáhla celý svět. Ekonomicky aktivních v roce 2011 bylo 310 921, z toho vyplývá, že celkový počet klesl o necelých 51 000. V postavení zaměstnanců bylo 70 % a v postavení cizinců s živnostenským oprávněním 30 %. Po celé sledované období převažují cizinci evidovaní úřady práce nad cizinci s živnostenským oprávněním.

30

Graf 9: Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v ČR dle postavení v zaměstnání v letech 1997 – 2011.

90 983

93 059

215 367

217 862

87 753 230 709

65 722

284 551

65 219 107 984

240 242

62 293 105 738

185 075

60 532 101 179

67 246

64 000 103 652

151 736

61 340 103 647

57 415 93 466

44 201 111 247

63 191 130 767

77 158

Živnostníci

68 785

Evidovaní úřady práce


Co se týče počtu cizinců v postavení živnostníků, nastaly v průběhu sledovaného období určité výkyvy způsobené především změnami v legislativě. První pokles v roce 1998 byl zapříčiněn novelou živnostenského zákona, která určila živnostníkům přísnější povinnosti při předkládání potřebných dokladů. V roce 2002 nastal druhý mírnější pokles, kdy došlo ke zpřísnění podmínek pro získání dlouhodobého víza za účelem podnikání. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 došlo ke zrovnoprávnění občanů EU a občanů ČR. Došlo tedy ke zmírnění podmínek v oblasti podnikání, výsledkem bylo pouze mírné zvýšení počtu živnostníků. Naopak u cizinců v postavení zaměstnanců nastal silný vzestup. Díky své státní příslušnosti měli občané EU volný vstup na pracovní trh. Pro zobrazení ekonomických aktivit cizinců v České republice dle vybraných státních občanství slouží následující dva grafy. V roce 2011 vykazovali nejvyšší ekonomickou aktivitu Slováci s 38,5 % z celkového počtu ekonomicky aktivních cizinců. Druhou významnou ekonomicky aktivní skupinou jsou občané Ukrajiny s 2 2 ,5 % a s menším odstupem následují občané Vietnamu, jejichž podíl na celkové ekonomické aktivitě cizinců je 10,5 %.

31

V České republice jsou na úřadech práce nejvíce evidováni občané Slovenska, celkem 106 425 osob. To znamená 49 %. Dále občané Ukrajiny, celkem 35 250, t j . 1 6 %. Občanů z Polska bylo úřady evidováno 19 718, to představuje 9 %. V postavení zaměstnanců jsou nejméně zastoupeni občané z Vietnamu, dále z Ruska a Německa. Občanů z Ruska je zaměstnáno 3 931 osob, Němců je 3 194 a Vietnamců je 2 776. Graf 10: Cizinci evidovaní na úřadech práce – vybraná státní občanství v roce 2011. 2% Rusko Slovensko

21%

Polsko 1%

2% Ukrajina 49% 16%

Vietnam Německo

9%

Ostatní


V kategorii cizinců s platným živnostenským oprávněním je složení státních občanství odlišné. Překvapivě zaujímají první pozici Ukrajinci, kterých bylo celkově 33 700, což je 36 %. Občanů z Vietnamu bylo 29 369, to znamená 32 % z celkového počtu živnostníků. Zde je potvrzena skutečnost, že občané Vietnamu imigrují do České republiky především za účelem podnikání. Třetí nejpočetnější skupinou, která měla v roce 2011 platné živnostenské oprávnění, jsou osoby pocházejících ze Slovenska, jejich celkový počet byl 11 406, což představuje 18 %. Z vybraných občanství jsou v kategorii živnostníků nejméně zastoupeni Rusové a Němci, a to 2 %. Občanů s živnostenským oprávněním z Ruska je tedy 1713 a z Německa 1636 osob.

32

Graf 11: Cizinci s platným živnostenským oprávněním – vybraná státní občanství v roce 2011. 2% 14%

2%

Rusko

12%

2% Slovensko Polsko Ukrajina

32%

Vietnam 36%

Německo Ostatní


Nejvyšší zaměstnanost vykazovalo v roce 2011 hlavní město Praha, kde byl celkový počet zaměstnaných 110 555 cizinců. Z toho bylo 82 118 evidováno úřady práce. Druhou pozici zaujímá kraj Středočeský, kde bylo zjištěno 42 543 zaměstnaných cizinců celkem. Podle grafu byla nejnižší zaměstnanost cizinců v kraji Vysočina, v Olomouckém a Zlínském kraji. Ekonomicky aktivních cizinců v kraji Vysočina bylo celkem 5 809. Graf 12: Zaměstnanost cizinců v krajích dle postavení v zaměstnání v roce 2011. 120 000

Počet cizinců

100 000 80 000 s platným živnostenským oprávněním

60 000 40 000

evidovaní na úřadech práce

20 000 0


33

5.3.2 Nelegální zaměstnávání cizinců Dle zákona o zaměstnanosti lze cizince přijmout do zaměstnání pouze na základě platného povolení k zaměstnání. Následující graf znázorňuje počet cizinců, kteří byli zachyceni při výkonu nelegální práce, tudíž bez povolení k zaměstnání. V roce 2006 bylo zjištěno 1 701 nelegálně zaměstnaných cizinců. V roce 2008 vzrostl počet nelegálně pracujících na 2 342. Nejvýraznější nárůst byl zaznamenán v roce 2009, kdy byl celkový počet nelegálně zaměstnaných 3 170 osob. V roce 2010 nastal pokles počtu zaměstnaných bez pracovního povolení na 1797 cizinců. Graf 13: Vývoj nelegálního zaměstnávání cizinců v letech 2006 – 2010. 3 500

Počet cizinců

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 2006

2007

2008

2009

2010


Pokud posuzujeme nelegální zaměstnávání nejčastěji zastoupených státních občanství, nejvíce zákon porušují občané Ukrajiny a Vietnamu. Je to dáno také tím, že jsou u nás cizinci těchto států celkově zastoupeni v nejvyšším počtu. Za dané sledované období byl zjištěn meziroční nárůst nelegálního zaměstnávání v jednotlivých zemích. Tabulka 4: Vývoj nelegálního zaměstnávání cizinců dle státních občanství v letech 2006 – 2009. Státní občanství

2006

2007

2008

2009

Ukrajina

1 207

1 226

1 109

1 357

Vietnam

130

242

850

1 027

Moldavsko

60

104

98

226

Mongolsko

7

19

143

374

Ostatní

297

71

142

186

Celkem

1 701

1 662

2 342

3 170


34

5.4 Kriminalita cizinců Vývoj počtu obviněných a odsouzených osob cizí státní příslušnosti v letech 1993 – 2011 popisuje následující graf. V roce 2005 bylo celkem 1 578 obviněných a odsouzených osob, v dalších třech letech nastal mírný pokles oproti roku 2005. Naopak od roku 2009 měl vývoj vzrůstající tendenci a v roce 2011 dosáhl celkový počet 1730 obviněných a odsouzených cizinců vrcholu. Graf 14: Obvinění a odsouzení cizinci ve věznicích a vazebních věznicích v letech 1993 – 2011.

505

579

549

611

1 119

541

1 051

1 025

532

944

663

851

Odsouzení

406 195

846

915

Obvinění

1993

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Nejvíce postiženou částí České republiky kriminalitou je hlavní město Praha. Tato skutečnost souvisí s tím, že v Praze dlouhodobě žije a pracuje nejvíce cizinců z celé České republiky. Následující graf popisuje obviněné a odsouzené cizince celkem. Vybrány byly státy vykazující nejvyšší trestnou činnost. Nejvyšší podíl na celkové kriminalitě cizinců v ČR mají občané Slovenska, obviněných a odsouzených bylo 566 občanů, to znamená 33 %. Druhý nejvyšší podíl 19 % představují občané Vietnamu, jejichž počet byl 341 odsouzených a obviněných celkem. Podíl Ukrajinců byl 10 % z celkového počtu cizinců.

35

Graf 15: Obviněné a odsouzené osoby ve věznicích a vazebních věznicích podle státního občanství v roce 2011. 3% 4%

Bulharsko

4%

Polsko

24%

Rumunsko Slovensko 33%

10%

Rusko Vietnam Ukrajina

19%

ostatní 3% Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

5.5 Zdravotní péče o cizince V roce 2011 klesl počet pojištěných cizinců o 49 % oproti roku 2010. V roce 2010 bylo pojištěných celkem 46 318 cizinců, což představuje nejvyšší počet osob za sledované období. Hlavní příčinou poklesu cizinců v roce 2011 byla změna legislativy. Došlo ke změně z neodkladné péče na pojištění podobné veřejnému zdravotnímu pojištění. Také poklesl počet udělených dlouhodobých víz v České republice. Snížení počtu pojištěných cizinců je též zřetelné v roce 2009, kdy bylo pojištěných 33 509 cizinců. Graf 16: Smluvní zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP v letech 2008 2011. 50000 45000 40000 Počet cizinců

35000 30000 25000

Pojištěné osoby

20000

Osoby čerpající pojištění

15000 10000 5000 0 2008

2009

2010

2011


36

Nejvíce se na smluvním zdravotním pojištění cizinců podíleli občané Ukrajiny, a to 23,1 %. Občané Ruska se podíleli 13,7 % a občané z Vietnamu 11,1 % na celkovém počtu pojištěných cizinců. Tabulka 5: Smluvní zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP dle vybrané státní příslušnosti v roce 2011. Státní příslušnost

Pojištěné osoby


Rusko

3 223

979

Ukrajina

5 450

1 619

Vietnam

2 620

1 342

Moldavsko

425

154

Mongolsko

598

290

Německo

189

23

Slovensko

225

15

Polsko

96

11

Bulharsko

87

17

Rumunsko

184

11

Ostatní

10 487

1 904

Celkem

23 584

6 365


V roce 2011 poskytly nemocnice zdravotní péči 83 849 cizincům na území České republiky. Z toho byla zdravotní péče poskytnuta 40 061 cizincům pocházejících ze zemí EU. Co se týče územního rozložení, nejvíce cizinců, necelých 50 %, bylo za rok 2011 ošetřeno v Praze. Dále pak v Jihomoravském kraji, kde bylo ošetřeno 9,7 % z celkového počtu cizinců v ČR. Následuje kraj Karlovarský a Plzeňský. Nejmenší počet ošetřených byl zaznamenán v kraji Vysočina, Pardubickém a Zlínském kraji.

37

Graf 17: Čerpání zdravotní péče cizinci v krajích ČR v roce 2011. 45 000 40 000 Počet cizinců

35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 -


5.6 Mezinárodní ochrana Na počátku sledovaného období byl zaznamenán rostoucí trend počtu žadatelů o mezinárodní ochranu. Nejvýraznější nárůst nastal v roce 2001, kdy ve srovnání s předchozím rokem bylo evidováno o 9 306 žádostí více. Rapidní pokles žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2002 znamenal o 9 610 evidovaných žádostí méně. Tím se opět počet žádostí vyrovnal roku 2000. Po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 nastal dlouhodobě klesající trend počtu žadatelů o mezinárodní ochranu. Evidovaných žádostí v roce 2011 bylo už pouze 756.

Počet žádostí

Graf 18: Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR v letech 1998 – 2011. 20 000 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0

18 094

11 400 8 788

8 484

7 220 5 459 4 085

4 021

3 016

1 878 1 656 1 258 833

756

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

38

Vývoj počtu udělených azylů v letech 1997 – 2011 byl značně kolísavý. Nejvyšší počet udělených azylů byl zaznamenán v letech 2005 a 2006. V roce 2006 udělilo Ministerstvo vnitra 268 žadatelům mezinárodní ochranu ve formě azylu. Naopak nejméně udělených azylů bylo v roce 2009. V roce 2011 udělilo Ministerstvo vnitra azyl 108 cizincům, což bylo o 17 méně oproti předešlému roku. Graf 19: Počet udělených azylů v ČR v letech 1997 – 2011. 300 268 251 Počet udělených azylů

250 208 191

200

157 150 100

142

133

125 108

103

96 78

79

83

75

50 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Rok Zdroj: ČSÚ, 2011, Autor: Adriana Kašparcová

V následující tabulce jsou vybrány státní příslušnosti s nejvyšším počtem žádostí o mezinárodní ochranu v roce 2011. Žadatelé o mezinárodní ochranu pocházeli nejčastěji z Ukrajiny, Běloruska, Ruské federace a Vietnamu. Od státních příslušníků Ukrajiny bylo přijato 152 žádostí. Občané Běloruska podali 71 žádostí.

39

Tabulka 6: Počet žádostí o mezinárodní ochranu dle vybrané státní příslušnosti za rok 2011. Státní příslušnost

Počet žádostí

Ukrajina

152

Bělorusko

71

Ruská federace

47

Vietnam

46

Mongolsko

41

Turecko

32

Kyrgyzstán

32

Afghánistán

26

Uzbekistán

26

Myanmar

23

Sýrie

23

Ostatní

237

Celkem

756

Zdroj: ČSÚ, 2011 Autor: Adriana Kašparcová

40

6

KVALITATIVNÍ VÝZKUM

Cílem této bakalářské práce je nastínit cizineckou problematiku v ČR a s tím související náležitosti. Prostředkem k realizaci výzkumu je rozhovor. Kladeny jsou otázky otevřené. Výzkum byl realizován v přijímacím středisku v Zastávce u Brna. Rozhovor jsem vedla s Ing. Petrem Wagnerem, který u Správy uprchlického zařízení působí desátým rokem na pozici sociálního pracovníka v Integračním azylovém středisku a také svým způsobem zaujímá pozici mluvčího. Rozhovor byl veden na patřičně klidném místě, v kanceláři pana Ing. Wagnera a trval téměř hodinu a půl. Atmosféra byla otevřená a přátelská.

6.1 Výsledky a vyhodnocení otázek 6.1.1 Obecné otázky V této části jsme s Ing. Wagnerem diskutovali převážně o chování cizinců v azylových zařízeních, a jak vnímají azylanty obyvatelé Zastávky u Brna. Otázka 1: Uvádí cizinci důvody odchodu z rodné země? „Ne, tyhle informace by se k nám ani neměly dostat. Ty už podléhají odboru azylové a migrační politiky, kde cizinci sdělují ty vlastní důvody. Samozřejmě dostanou se k nám někdy, protože klientovi nemůžu zakázat, ať o tom nemluví. Příkladem mohou být tací, kteří jsou stíháni, protože byli na demonstracích proti režimu. Ale většina odchází z ekonomických důvodů.“ Otázka 2: Jak se chovají cizinci v azylovém zařízení a nastávají nějaké problémy? Nutno podotknout, že dnes již přijímací středisko Zastávka u Brna byla do roku 2009 střediskem pobytovým. S tím souvisí i změny v chování cizinců a množství vzniklých problémů. „Když jsme byli pobytové středisko, tak ty problémy byly mnohem větší. Měli jsme obavy z toho, když se stanem přijímačem, že to bude horší, ale opak je pravdou. Jako přijímací středisko je zde mnohem více klidu. Objeví se občas pár takových, že tady opakovaně chodí přes plot na vycházku. Vrací se zase přes plot, ale jsou tu i tací, kteří to znají a sami si zazvoní na cizineckou policii. Nechají si udělat prohlídku a pak se nechají pustit dovnitř, aby nás tady nezdržovali. Vážnější problémy nebývají, pouze právě ve spojitosti s alkoholem. Když to tu bývalo pobytové středisko a byla tu stovka nebo dvě stovky lidí a vrátil se někdo opilý, tak v takových případech 41

docházelo ke třenicím. Vliv na to také měla delší doba pobytu. V přijímacím středisku, kterým jsme nyní, zůstávají jen 21 dní.“ Otázka 3: Jaký je postup při takovém přestupku? „Napíšeme návrh na odbor azylové a migrační politiky, aby dostal pokutu. My pokuty dávat nemůžeme, ale napíšeme, že porušil ubytovací zákon a nedovoleně opustil zařízení, což nemůže, když jsme karanténní. V případě že přišel opilý zpátky, tak jsme povinni požádat policii, která udělá osobní prohlídku, jestli u sebe něco nemá a on to musí strpět. Pak píšeme na odbor azylové a migrační politiky na návrh na přestupek, podle zákona o azylu.“ Otázka 4: Jaký postoj zaujímají obyvatelé Zastávky u Brna ke klientům azylového zařízení? „Nyní neregistrujeme žádné negativní ohlasy. Samozřejmě za dob, kdy jsme byli pobytové středisko, zde byla podezření na krádeže v obchodech, ale ostatní se můžeme jen domnívat. Od obyvatelů Zastávky byly stížnosti jednou nebo dvakrát za rok, a to byly většinou krádeže ovoce na zahrádkách.“ Z odpovědi vyplývá, že si obyvatelé Zastávky u Brna za dobu působení azylového zařízení již zvykli a že v současné době nevznikají vážnější problémy. Ovšem toto neplatilo dříve, kdy bylo středisko pobytové. Otázka 5: Kdy byl zaznamenán největší počet žadatelů o azyl? „V roce 2001, kdy byla válka v Kosovu a v roce 2003 to byl zase Rusko – čečenský konflikt. Byly do azylových zařízení umístěny stovky lidí. Byla jim poskytnuta dočasná mezinárodní ochrana po dobu toho konfliktu. Po skončení konfliktu se vraceli zpět do své země. Tady zůstali jen ti, co projevili úmysl, co podali žádost.“ Otázka 6: Jaký postup je zvolen v období přetlaku klientů? „Stát na to reaguje tím, že buď zřizuje, nebo nezřizuje další střediska. Jedno takové středisko bylo zřízeno v pronajatém objektu ve Zbýšově u Brna, ale to už je zrušeno. Když je velký příliv žadatelů, tak můžeme dočasně navýšit kapacitu na 150 %, navýšíme počet lůžek v místnostech, ruší se společenské místnosti a ty místnosti, kde se dá všude nastěhovat, třeba i sportovní místnosti. Jakmile to už přesáhne dobu tří měsíců a situace se nemění, tak jsme povinni ze zákona zařídit další ubytování.“ 42

V současné době jsou přijímací střediska dvě, a to právě v Zastávce u Brna a na mezinárodním letišti Václava Havla v Praze (dříve Praha – Ruzyně). Pobytová střediska jsou umístěna v Kostelci nad Orlicí a Havířově. 6.1.2 Fungování azylového střediska Otázka 7: Mají vaši klienti možnost vycházek a za jakých podmínek? Řešeno je pouze pobytové středisko, protože jak již bylo zmíněno, přijímací středisko je karanténní a vycházky nejsou možné. „V pobytovém středisku neomezeně. Podle zákona nám do 24 hodin nemusí hlásit, kam jde. Pokud je to nad 24 hodin, tak má oznamovací povinnost odboru azylové a migrační politiky říci, kde se bude nacházet. Ze zákona mu to odbor může prodloužit na 15 – 30 dnů. Jsou jim zabaveny osobní doklady, pouze mají doklad, kterým se prokazují a kde mají vyznačené, do jakého střediska patří. A pak jsou tu ti, kteří z přijímacího střediska, odejdou do pobytového střediska a pak dodají veškeré potřebné doklady na odbor, že mohou bydlet v soukromí a normálně dochází na pohovory. Musí se hlásit po měsíci nebo po dvou měsících.“ Otázka 8: Jakým způsobem jsou řešeny návštěvy? „Když přijde návštěva, tak jí neřekneme, jestli ten klient u nás je nebo není. Ostraha to zjistí, poté se klienta zeptají, jestli chce toho dotyčného vidět. Pokud ne, tak mu sdělíme, že zde takový klient nebyl nalezen. Nemůžeme podávat žádné informace o klientech kvůli jejich ochraně.“ Otázka 9: Jaké mají k dispozici finanční prostředky? „Když přijdou k nám do přijímače, tak podstoupí osobní prohlídku cizineckou policií, samozřejmě stejného pohlaví jako je klient. Pak zjistí jejich finanční prostředky. Pokud je to více, než životní minimum na osobu, tak mu zpoplatňujeme služby, stravování, ubytování. Pokud mají méně, než je životní minimum, tak to dostávají od nás zdarma. I ten který má na to životní minimum i ten který nemá, tak mají nárok na kapesné ve výši 30 korun na osobu a den. Vyplácí se to jednou týdně ve středu. To mají na pokrytí výdajů třeba k doktorovi. Jednou za týden děláme nákup, oni si napíší, co chtějí, dají nám finanční prostředky a my jim klidně zajedeme na nákup.“

43

Otázka 10: Jaká je úroveň vzdělání vašich klientů a možnosti vzdělávání dětí? „Od vysokoškolského až po žádné. My takové žádné záznamy nevedeme. Děti hned, jakmile přijdou z přijímacího střediska, musí nastoupit povinnou školní docházku. Když bylo mnoho klientů, tak se na základní škole zřizovaly vyrovnávací třídy, měla je speciální učitelka. Učila je základy českého jazyka a rozřazovala žáky do určitých tříd. Jazyk děti zvládají velice rychle. A stávají se takové paradoxy, že nám děti tlumočí pro rodiče. Jinak máme kurzy českého jazyka, kde se mohou dospělí učit jazyk, ale není to povinné.“ Otázka 11: Jak v azylovém zařízení probíhá zdravotní péče o klienty? „Jsou pojištěni u VZP a platí si všechny poplatky u lékaře. Jednou dvakrát týdně k nám dochází a máme tu dvě zdravotní sestry, které jsou v rámci ministerstva vnitra. Je zde lékař pro dospělé i pediatr pro děti. Pokud jde o nějaká odborná vyšetření, například rentgen plic, tak se klienti odesílají do nemocnice v Brně, Ivančicích. Jakmile klient přijde do pobytového střediska, může si pojišťovnu kdykoli změnit. A sehnat si svého doktora, protože v pobytovém středisku lékař už není, ani žádná sestra. Pojištění mají stejná práva a povinnosti jako český občan.“ Otázka 12: Za jakých okolností mohou azylanti pracovat? „Podle zákona o zaměstnanosti nesmí pracovat. Tam je uvedeno, že žadatel o mezinárodní ochranu po dobu prvního roku v azylovém zařízení nesmí pracovat. Jinak poté už klasicky na pracovní povolení. Bývaly doby, kdy se toho právě zneužívalo, kdy zákon o zaměstnanosti povoloval našim žadatelům pracovat bez povolení. Hlavně toho zneužívali Ukrajinci, kterých tu bylo mnoho.“ Otázka 13: Co dělají klienti pobývající v přijímacím středisku ve svém volném čase? „Je tu volnočasové centrum. Výtvarná dílna, hudební dílna, knihovna, posilovna, čajovna, internetová místnost a další. Na starost to mají naši zaměstnanci a taky spolupracujeme s nevládními organizacemi jako sdružení občanů zabývající se emigrací z Brna a dělají pro ně právní činnost a zajišťují právě také volnočasové aktivity. Dále spolupracujeme s diecézní charitou a různými školami.“

44

Otázka 14: Jaké jsou požadavky na zaměstnance azylového zařízení? „Musí mít vystudovanou nějakou sociální školu, humanitní studia a měl by umět dva jazyky. Dnes preferujeme angličtinu a ruštinu.“ 6.1.3 Proces azylového řízení V této části je popsán proces, kterým si procházejí žadatelé o azyl při vstupu na území České republiky. Otázka 15: Jak začíná proces azylového řízení? „Cizinecká policie dělá osobní prohlídku, vyfotí ho, vezme otisky prstů. Prožene se to přes Evropskou unii a interpol. Pak si ho převezmeme my. Klient projeví tzv. úmysl o mezinárodní ochranu. Podá žádost do tří dnů na odbor. O mezinárodní ochranu může požádat jak u nás v přijímacím středisku, tak na letišti či dokonce ve vězení. Poté už dostane pokoj, hygienický balíček a další věci. Je seznámen s chodem v azylovém zařízení. Pak je poslán na sociální službu, kde se dozví všechny důležité inovace. A také u sebe v přijímacím středisku nemohou mít osobní telefony, notebooky. Veškerá komunikační zařízení jsou zakázána. Ty jim zabavuje cizinecká policie. A v pobytovém středisku jim to pak vrací. Tady v přijímacím středisku jsou 21 dní, za tu dobu se mu udělají zdravotní vyšetření a vyřídí žádost, a pokud je vše v pořádku, může se přestěhovat do pobytového střediska. Nebo také může být azylové řízení po 21 dnech ukončené a klient odchází bydlet do soukromí.“ Když klient žádá o azyl, kromě zdravotních a osobních prohlídek, podstupuje také vstupní pohovor. „Vstupní pohovor vede pracovník odboru azylové a migrační politiky, musí probíhat za účasti akreditovaných tlumočníků. U pohovoru se ptají, proč přišel, z jakých důvodů atd. No a pak odbor určí, jestli splnil podmínky pro udělení mezinárodní ochrany.“ Otázka 16: V jakém případě není žádosti o mezinárodní ochranu vyhověno? „Například když je žádost opakovaná nebo pokud je to nelegál. Také pokud se zjistí, že mu v jeho zemi nehrozí pronásledování nebo nátlak. Ale on se může odvolat, podat žalobu proti tomuto rozhodnutí na krajský soud. Krajský soud posoudí, jestli odbor neudělal v řízení chybu a může to vrátit odboru znovu k novému řízení. Pokud znovu odbor žádosti nevyhoví, řízení končí a žadatel odchází ze střediska. Dostane 45

výjezdní vízum a jede sám domů. Jsou situace, kdy nemá dostatečné finance, tak cestu zaplatíme.“ Otázka 17: Kde jsou žadatelé o azyl evidováni? „Evidenci vede odbor azylové a migrační politiky. Je napojená na EU. Také aby cizinecká policie zjistila, jestli klient náhodou nežádá i v jiné zemi EU o mezinárodní ochranu. Pokud žádá, tak nenabíráme, ale je poslán do státu, kde už žádost probíhá.“ 6.1.4 Státní integrační program Státní integrační program se týká těch klientů, kterým byla uznána žádost o mezinárodní ochranu. Správa uprchlických zařízení provozuje 4 integrační azylová střediska, a to v Brně, České Lípě, Jaroměři a Ústí nad Labem. Otázka 18: Jak fungují integrační azylová střediska, která jsou provozována v rámci Státního integračního programu? „Týká se těch, kterým už byla uznána žádost o mezinárodní ochranu. Musí chodit do kurzu českého jazyka a pak složit zkoušku. Dostanou dočasné ubytování na 18 měsíců v našich ubytovnách. Nyní máme 4 byty, je tam k dispozici i náš sociální pracovník, který jim pomáhá shánět další bydlení nebo práci a pomáhá jim řešit další životní situace. Ale klasicky si platí sami nájem, elektřinu, plyn a jiné. V tom programu my asistujeme při shánění ubytování. Stát na to z odboru dává příspěvek obci, která dá klientovi byt.“ Otázka 19: Mají klienti možnost i nějakého právního poradenství? „Je zde právník střediska pro integraci cizinců a tam podáváme všem právní poradenskou činnost pro klienty. Co mají udělat pro to, když chtějí mít svatbu nebo informace o udělení víza a tak dále.“ Otázka 19: Může se přihlásit do státního integračního programu každý, komu byla uznána žádost o mezinárodní ochranu? „Spíš jde o to, aby do programu vstoupil ten, kdo to potřebuje. Když nemá své bydlení a podobně. Třeba ti co tu už několik let studují a umí jazyk a mají bydlení, tak u nich to nemá význam, aby do programu vstupovali.“

46

7

ZÁVĚR

Hlavním cílem bylo nastínit cizineckou problematiku a definovat základní pojmy, které souvisí s migrací. Práce je rozdělena na tři části. První se zabývá právě definicí pojmů týkajících se migrace. Stěžejní je definice cizince, jeho práv, povinností a možností, které souvisí jak s imigrací do České republiky, tak s utvářením jeho životních podmínek. Druhou částí je kvantitativní výzkum, který je zaměřen na strukturu a rozmístění cizinců v České republice. Poslední část tvoří kvalitativní výzkum v podobě rozhovoru s pracovníkem azylového zařízení. Rozhovor je zajímavým a důležitým přínosem této práce. Vstup České republiky do Evropské unie a později i do Schengenského prostoru měl velký vliv na vývoj migrace do ČR. Naopak v důsledku hospodářské krize nastal mírný úpadek. Do České republiky imigrují převážně muži v produktivním věku 25 – 39 let. Dáno je to především příčinami migrace, které jsou většinou ekonomické nebo stěhování se za studiem, hlavně za vysokoškolským. Co se týče nejvíce zastoupených státních příslušností, registrujeme na našem území nejvíce občanů Ukrajiny, Vietnamu, Slovenska, Ruska a Polska. Obecně převažují občané třetích zemí. Rozmístění cizinců pobývajících na území České republiky je značně nerovnoměrné. Nejatraktivnější je pro cizince Praha a Středočeský kraj. Ovšem občané sousedních států se usazují v blízkosti hranic České republiky. Účelem pobytu většiny cizinců v České republice je zaměstnání nebo podnikání na živnostenský list. Více cizinců pracuje v pozici zaměstnanců, ale počet živnostníků roste. A to především z důvodu značné složitosti ohledně získávání povolení k zaměstnání. Nyní, v období hospodářské krize, je vysoká poptávka po levné pracovní síle. Mnoho cizinců je zaměstnáno na pozicích, které nevyžadují žádnou či minimální kvalifikaci. Nejčastěji se cizinci uplatňují v oborech jako je stavebnictví, zpracovatelský průmysl a oblast nemovitostí, maloobchod, velkoobchod. Ekonomické aktivity cizinců nejsou pouze legální. Nelegální zaměstnávání cizinců je problémem ekonomiky každého státu. Postavení jedince v majoritní společnosti, kde uvažujeme postavení v zaměstnání či vzdělání, podmínky pro bydlení a mnohé další, mají významný vliv i na kriminalitu

47

cizinců. Nejvíce postiženou oblastí České republiky je Praha, což souvisí i s tím, že je v hlavním městě koncentrováno celkově nejvíce cizinců. Nejvyšší počet obviněných a odsouzených cizinců pochází z Vietnamu a Slovenska. Mezi základní pojmy v migraci patří také uprchlictví. Uprchlíci, kteří požádají v České republice o mezinárodní ochranu, se po uznání jejich žádosti přesouvají do přijímacích středisek azylových zařízení. Po určitém vstupním procesu jsou přesunuti do pobytových středisek, kde může začít jejich integrace do majoritní společnosti. Z rozhovoru, který jsem vedla s panem Ing. Wagnerem, jsem se dozvěděla, že azylová střediska v České republice věnují otázce integrace značnou pozornost. Příkladem může být Státní integrační program, kde je cizincům podána pomocná ruka v oblasti hledání zaměstnání, vzdělávání a dalších. Velký význam přikládají výuce českého jazyka a tím odstraňování jazykových bariér. Důležité je si uvědomit, že integrace cizinců je proces, do kterého se musí zapojit nejen odpovídající organizace, ale především samotný cizinec a celá společnost. Téma bakalářské práce je aktuální a velice zajímavé, a proto se o tuto problematiku budu zajímat i do budoucna.

48

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Literatura ARTL, J., ARTLOVÁ, M. Ekonomické časové řady.Praha: V Professional Publishing, 2009. 290 s. ISBN 978-80-86946-85-6. BRETTEL, C., HOLLIFIELD, J. F. Migration theory : talking across disciplines. 2. vyd. New York: Routledge, 2008. 296 s. ISBN 978-0-415-95427-3. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R. Výchova ke zdraví: vybrané kapitoly. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 126 s. ISBN 978-80-247-3213-8. DRBOHLAV, D. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme?. Vyd. 1. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2010. 207 s. ISBN 978-807419-039-1. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 207 s. ISBN 8085931-79-6. HORÁKOVÁ, M. Mezinárodní migrace a migrace cizí pracovní síly. Praha: VÚPSV, 2003. 97 s. 1 sv. ISBN 80-239-2927-5. HORÁKOVÁ, M. Zahraniční pracovní migrace v České republice dva roky po vstupu ČR do EU. Praha: VÚPSV, 2006. 88 s. ISBN 80-87007-34-4. KOSCHIN, F. Demografie poprvé. 2. vyd. Praha: Oeconomica, 2005. 122 s. ISBN 80245-0859-1. KUNEŠOVÁ, H., CIHELKOVÁ, E. a kol. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2., dopl. a přeprac. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2006, xviii, 319 s. ISBN 80-7179-455-4. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Druhé přepracované vydání. Praha: Portál, s.r.o., 2008. MINAŘÍK, B. Statistika I popisná statistika – druhá část. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4.

49

MOULISOVÁ, M. Kriminalita etnických menšin a cizinců. Vyd. 1. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, 2010. 56 s. ISBN 978-80-7251-335-2. NEŠPOROVÁ, O., KUCHAŘOVÁ, V. Rodiny přistěhovalců II. Vyd. 1. Praha: VÚPSV, 2009. 79, 8 s. ISBN 978-80-7416-040-0. NEŠPOROVÁ, O., NEŠPOR, Z. Rodiny přistěhovalců I. Vyd. 1. Praha: VÚPSV, 2007. 62, 7 s. ISBN 978-80-87007-55-6. PAPOUŠKOVÁ, R. Migrace za studiem: Cizinci na Vysoké škole ekonomické v Praze. In: Geografie-Sborník ČGS, 112, 2, pp. 185-203 (2007). POŘÍZKOVÁ, H. Analýzy zahraniční zaměstnanosti v České republice; postavení cizinců na trhu práce a podmínky jejich ekonomické integrace. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2008. 76, 7 s. ISBN 978-80-87007-83-9. STOJANOV, R., NOVOSÁK, J. Migrace místo pomoci? Remitence a cirkulace mozků jako nástroje rozvoje. In: Mezinárodní vztahy, Vol. 43, No. 1, 2008. str. 28 - 77. STOJANOV, R., NOVOSÁK, J., DROBÍK, T., SIWEK,T. Migrace jako globální fenomén. Mezinárodní politika. Vol. 30, No. 10, pp.15-17. 2006. ISSN 0543 – 7962. STOJANOV, R.; KAVANOVÁ, K. Migrace v kontextu environmentálních změn. Geografické rozhledy, 18 (5): 28-29. 2009. ISSN 1210-3004. STOJANOV, R., NOVOSÁK, J., OPINIANO, J. M., GEMENNE, F., SIWEK, T. Development, Environment and Migration. Analysis of Linkages and Consequences. 1. vyd. Olomouc: Palacký University, 2008. 222 s. ISBN 978-80-244-1966-4. TRBOLA, Robert a Miroslava RÁKOCZYOVÁ. Institucionální podmínky sociální integrace cizinců v ČR. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2011, 181 s. ISBN 978-8087474-19-8.

Internetové zdroje DRBOHLAV, D. Mezinárodní migrace obyvatelstva – pohyb i pobyt. [online]. Přednáška v rámci programu Kultury a křižovatky. Multikulturní centrum, Praha c2003 [cit. 2012-09-08]. Dostupné z: http://www.migraceonline.cz/e-knihovna/?x=1957393 50

IMIGRACE.

Imigranti.

[online].

2011.

[cit.

2012-09-06].

Dostupné

z:

http://www.imigrace.cz/ Informace pro cizince. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/sluzby-pro-verejnost-informacepro-cizince-informace-pro-cizince.aspx Pobyt cizince v azylových zařízeních. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/azyl-pobyt-cizince-vazylovych-zarizenich.aspx POPOVÁ, M. Pracovní migrace v České republice po vstupu do Evropské unie. [online].

2009.

[cit.

2013-03-06].

Dostupné

z:

http://ces.vse.cz/wp-

content/popovova.pdf Statistická ročenka České republiky 2004. In: Český statistický úřad [online]. 2005. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/publ/1414-04-2004 Statistická ročenka České republiky 2005. In: Český statistický úřad [online]. 2006. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/publ/1414-05-za_rok_2005 Statistická ročenka České republiky 2006. In: Český statistický úřad [online]. 2007. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/publ/1414-06-za_rok_2006 Statistická ročenka České republiky 2007. In: Český statistický úřad [online]. 2008. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/1414-07-2007 Statistická ročenka České republiky 2008. In: Český statistický úřad [online]. 2009. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1414-08-2008 Statistická ročenka České republiky 2009. In: Český statistický úřad [online]. 2010. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1414-09-2009 Statistická ročenka České republiky 2010. In: Český statistický úřad [online]. 2011. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1414-10-2010 Statistická ročenka České republiky 2011. In: Český statistický úřad [online]. 2012. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1414-11-r_2011 51

Statistická ročenka České republiky 2012. In: Český statistický úřad [online]. 2013. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1414-12-r_2012 STOJANOV, R. Environmentální uprchlíci. Na cestě za lepším životním prostorem [online].

2006

[cit.

2012-09-06].

Dostupné

z:

http://www.infoservis.net/art.php?id=1069233809 Struktura, charakteristika a základní pojmy. In: Správa uprchlických zařízení Ministerstva

vnitra

[online].

2013

[cit.

2013-04-03].

Dostupné

z:

http://www.suz.cz/pages/6.html Udělení státního občanství České republiky. In: Ministerstvo vnitra České republiky [online]. 2010. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/udelenistatniho-obcanstvi-ceske-republiky.aspx

52

SEZNAM ZKRATEK ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EHP

Evropský hospodářský prostor

EU

Evropská unie

IAS

Integrační azylové středisko

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

OECD

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj

53

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Vývoj počtu cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty v ČR (v tisících) v letech 1993 – 2011. ...................................................................................................... 22 Graf 2: 10 nejčastějších státních občanství cizinců v ČR v roce 2011. .......................... 23 Graf 3: Cizinci v ČR podle kraje za období 1996 – 2011............................................... 25 Graf 4: Počet sňatků cizinců v ČR v období 1999 – 2011. ............................................. 26 Graf 5: Počet rozvodů cizinců v ČR v období 1999 – 2011. .......................................... 27 Graf 6: Živě narození, zemřelí a potraty cizinců v ČR v období 1999 – 2011. .............. 27 Graf 7: Věková struktura cizinců v ČR k 31. 12. 2011. ................................................. 28 Graf 8: Počet cizinců navštěvující vzdělávací instituce v ČR. ....................................... 29 Graf 9: Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v ČR dle postavení v zaměstnání v letech 1997 – 2011. ................................................................................................................... 31 Graf 10: Cizinci evidovaní na úřadech práce – vybraná státní občanství v roce 2011. .. 32 Graf 11: Cizinci s platným živnostenským oprávněním – vybraná státní občanství v roce 2011. ............................................................................................................................... 33 Graf 12: Zaměstnanost cizinců v krajích dle postavení v zaměstnání v roce 2011. ....... 33 Graf 13: Vývoj nelegálního zaměstnávání cizinců v letech 2006 – 2010. ..................... 34 Graf 14: Obvinění a odsouzení cizinci ve věznicích a vazebních věznicích v letech 1993 – 2011. ............................................................................................................................ 35 Graf 15: Obviněné a odsouzené osoby ve věznicích a vazebních věznicích podle státního občanství v roce 2011........................................................................................ 36 Graf 16: Smluvní zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP v letech 2008 - 2011. ... 36 Graf 17: Čerpání zdravotní péče cizinci v krajích ČR v roce 2011. ............................... 38 Graf 18: Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR v letech 1998 – 2011. ................ 38 Graf 19: Počet udělených azylů v ČR v letech 1997 – 2011. ......................................... 39

54

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Počet cizinců v ČR podle členství v EU v roce 2011. .................................. 23 Tabulka 2: Počet studentů cizího občanství studující vysokou školu v ČR. .................. 29 Tabulka 3: Počet absolventů cizího občanství na vysokých školách v ČR. ................... 30 Tabulka 4: Vývoj nelegálního zaměstnávání cizinců dle státních občanství v letech 2006 – 2009. ............................................................................................................................ 34 Tabulka 5: Smluvní zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP dle vybrané státní příslušnosti v roce 2011. ................................................................................................. 37 Tabulka 6: Počet žádostí o mezinárodní ochranu dle vybrané státní příslušnosti za rok 2011. ............................................................................................................................... 40

55

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Rozmístění cizinců na území České republiky k 31. 12. 2011 Příloha 2: Tabulky ke grafům č. 1 - 19

56

Příloha 1: Rozmístění cizinců na území České republiky k 31. 12. 2011

Zdroj: ČSÚ, 2011

Příloha 2: Tabulky ke grafům 1 – 19 Tabulka č. 1: Vývoj počtu cizinců s trvalými a dlouhodobými pobyty v ČR v letech 1993 – 2011 (v tisících). 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

46

71

120

153

154

156

162

134

141

156

31

33

39

46

57

64

67

67

70

75

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

160

155

168

182

234

267

254

237

240

81

99

111

139

158

172

180

189

196

Dlouhodobé pobyty nad 90 dní Trvalé pobyty

Dlouhodobé pobyty nad 90 dní Trvalé pobyty


Tabulka č. 2: 10 nejčastějších státních občanství cizinců v ČR v roce 2011. Země

Počet cizinců

Ukrajina

118 932

Slovensko

81 253

Vietnam

58 205

Rusko

32 376

Polsko

19 058

Německo

15 763

Moldavsko

7 588

Mongolsko

5 385

Bulharsko

7 435

Spojené státy

7 317


Tabulka č. 3: Cizinci v ČR podle kraje za období 1996 – 2011.

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

1996

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

61 203

89 997

103 482

129 002

141 841

148 123

148 447

160 783

22 413 9 175 8 670

35 304 10 595 13 206

42 588 12 584 15 432

50 273 15 171 20 986

60 123 16 560 27 636

58 490 15 415 27 562

57 757 15 037 25 175

57 522 14 894 23 884

7 670

14 437

16 075

19 419

20 321

19 643

19 617

19 411

13 985 8 446

22 130 11 675

26 336 13 148

33 053 15 288

35 451 17 320

31 994 17 309

30 578 16 776

30 607 16 660

8 418

11 294

13 326

15 512

16 517

15 244

14 798

14 078

5 335 3 739

6 418 6 160

7 670 7 016

10 562 8 729

12 588 9 771

11 972 8 583

12 063 8 023

11 495 7 873

14 723

24 234

27 983

32 606

35 619

36 907

35 953

36 386

6 037

7 497

8 499

10 322

9 909

9 440

9 465

9 765

22 779

19 337

20 602

22 962

25 496

23 687

22 570

22 786

6 558

5 926

6 596

7 639

8 413

8 133

8 032

8 009


Tabulka č. 4 - 6: Počet sňatků, rozvodů, živě narození, zemřelí a potraty cizinců v ČR v období 1999 – 2011. 1999

2001

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2 793

2 672

2 652

2 549

2 845

2 585

2 374

2 403

2 384

2 060

1 691

1 822

1 907

1 940

1 649

1 803

1 707

1 722

90

54

96

110

184

159

192

214

250

646

643

963

1 069

1 198

1 268

1 074

1 197

1 026

281

366

625

717

840

831

777

790

678

38

24

57

86

113

118

138

197

170

Živě narození

1 028

888

1 518

1 725

2 094

2 666

3 104

3 034

2 959

Zemřelí

267

252

245

281

287

299

332

356

404

Potraty

2 634

2 576

2 238

2 285

2 658

3 252

3 020

2 659

1 370

Sňatky muž cizinec - žena ČR žena cizinec - muž ČR oba cizinci Rozvody muž cizinec - žena ČR žena cizinec - muž ČR oba cizinci


59

Tabulka č. 7: Věková struktura cizinců v ČR k 31. 12. 2011. Věk

Muži

Ženy

0-4

7 385

7014

5-9

6 232

5856

10-14

6 116

5761

15-19

8 824

8667

20-24

17 531

16692

25-29

31 853

25697

30-34

34 586

26576

35-39

33 509

23623

40-44

29 669

17528

45-49

25 636

14498

50-54

20 201

11751

55-59

12 544

8720

60-64

7 116

5382

65-69

3 577

2644

70-74

2 123

1941

75-79

1 095

1218

80-84

590

823

85-89

292

549

90-94

81

154

95+

22

77


Tabulka č. 8: Počet cizinců navštěvující vzdělávací instituce v ČR. Školní rok Vzdělávací instituce Mateřské školy Základní školy Střední školy Konzervatoře Vyšší odborné školy Vysoké školy

2003/04

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11

2011/12

3 252 12 973 3 584 74 385 13 069

3 078 12 963 6 314 110 321 27 098

3 535 13 583 7 134 131 307 30 161

3 963 13 839 7 900 118 349 34 495

4 233 14 109 8 458 136 426 37 588

4 714 14 315 8 852 151 464 38 942


60

Tabulka č. 9: Vývoj počtu zaměstnaných cizinců v ČR dle postavení v zaměstnání v letech 1997 – 2011. Postavení v zaměstnání

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Celkem

193 958

155 448

150 881

164 987

167 652

161 711

168 031

173 203

z toho Evidovaní úřady práce Živnostníci

130 767

111 247

93 466

103 647

103 652

101 179

105 738

107 984

63 191

44 201

57 415

61 340

64 000

60 532

62 293

65 219

v% Evidovaní úřady práce Živnostníci

67,4

71,6

61,9

62,8

61,8

62,6

62,9

62,3

32,6

28,4

38,1

37,2

38,2

37,4

37,1

37,7

Postavení v zaměstnání

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Celkem

218 982

250 797

309 027

361 709

318 462

306 350

310 921

z toho Evidovaní úřady práce Živnostníci

151 736

185 075

240 242

284 551

230 709

215 367

217 862

67 246

65 722

68 785

77 158

87 753

90 983

93 059

v% Evidovaní úřady práce Živnostníci

69,3

73,8

77,7

78,7

72,4

70,3

70,1

30,7

26,2

22,3

21,3

27,6

29,7

29,9


Tabulka č. 10: Cizinci evidovaní na úřadech práce – vybraná státní občanství v roce 2011. Země Rusko Slovensko

2011 3 931 106 425

Polsko

19 718

Ukrajina

35 250

Vietnam

2 776

Německo

3 194

Ostatní

46 568

Celkem

217 862


61

Tabulka č. 11: Cizinci s platným živnostenským oprávněním – vybraná státní občanství v roce 2011. Země

2011 1 713

Rusko

11 406

Slovensko

1 712

Polsko Ukrajina

33 700

Vietnam

29 369

Německo

1 636

Ostatní

13 523

Celkem

93 059


Tabulka č. 12: Zaměstnanost cizinců v krajích dle postavení v zaměstnání v roce 2011. Zaměstnaní cizinci celkem

Kraj Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Moravskoslezský kraj Zlínský kraj

Evidovaní úřady práce

110 555 42 543 10 814 20 815 9 498 14 374 11 587 11 559 11 258 5 809 29 207 6 043 19 428 7 431

S platným živnostenským oprávněním

82 118 31 420 7 087 13 304 3 759 6 834 8 159 8 270 8 648 3 717 20 205 3 874 15 017 5 450

28 437 11 123 3 727 7 511 5 739 7 540 3 428 3 289 2 610 2 092 9 002 2 169 4 411 1 981


Tabulka č. 13: Vývoj nelegálního zaměstnávání cizinců v letech 2006 – 2010. Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Celkem

1 701

1 662

2 342

3 170

1 797


62

Tabulka č. 14: Obvinění a odsouzení cizinci ve věznicích a vazebních věznicích v letech 1993 – 2011. Kategorie

1993

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

601

1 578

1 378

1 392

1 449

1 604

1 600

1 730

Obvinění

406

663

532

541

505

579

549

611

Odsouzení

195

915

846

851

944

1 025

1 051

1 119

Celkem


Tabulka č. 15: Obvinění a odsouzení cizinci ve věznicích a vazebních věznicích podle státního občanství v roce 2011. Země

2011

Bulharsko

52

Polsko

71

Rumunsko

71

Slovensko

566

Rusko Vietnam Ukrajina

47 341 170

Ostatní

412

Celkem

1 730


Tabulka č. 16: Smluvní zdravotní pojištění cizinců Pojišťovny VZP v letech 2008 – 2011. 2008

2009

2010

2011

Pojištěné osoby

43106

33509

46318

23584


11501

7283

11965

6365


63

Tabulka č. 17: Čerpání zdravotní péče cizinci v krajích ČR v roce 2011. Kraj Hlavní město Praha

2011 40 096

Středočeský kraj

5 018

Jihočeský kraj

1 841

Plzeňský kraj

4 741

Karlovarský kraj

5 100

Ústecký kraj

3 907

Liberecký kraj

2 951

Královéhradecký kraj

3 171

Pardubický kraj

1 020

Vysočina

815

Jihomoravský kraj

8 127

Olomoucký kraj

2 564

Zlínský kraj

1 330

Moravskoslezský kraj

3 168

Celkem

83 849


Tabulka č. 18: Počet žadatelů o mezinárodní ochranu v ČR v letech 1998 – 2011. Rok

Celkem žadatelů

1998

4 085

1999

7 220

2000

8 788

2001

18 094

2002

8 484

2003

11 400

2004

5 459

2005

4 021

2006

3 016

2007

1 878

2008

1 656

2009

1 258

2010

833

2011

756


64

Tabulka č. 19: Počet udělených azylů v ČR v letech 1997 – 2011. Rok

Celkem udělených azylů

1997

96

1998

78

1999

79

2000

133

2001

83

2002

103

2003

208

2004

142

2005

251

2006

268

2007

191

2008

157

2009

75

2010

125

2011

108


65

Demografické aspekty života a životní podmínky cizinců v ČR

Recommend Documents