Ekologické aspekty v přírodopisu v základním vzdělávání Metodika pro 2. stupeň ZŠ a nižší stupeň gymnázií
D. Kvasničková, V. Kalina, J Loubová
Klub ekologické výchovy o.s. Praha 2007
PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM, STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY a ROZPOČTEM HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY
1
Anotace Metodika ukazuje význam přírodopisného učiva pro získávání základních informací o biosféře, vztazích v ní, o sounáležitosti člověka s přírodou , jeho biologických základech, pro chápání vztahů mezi organismy a mezi člověkem a jeho životním prostředím, pro rozvíjení schopnosti myslet v souvislostech, pro ovlivňování citových vztahů k přírodě i důležitosti citlivých a ohleduplných mezilidských vztahů. Na příkladu ekologického pojetí koncepce přírodopisného učiva ukazuje náměty pro rozbor pojmů důležitých z hledisek ekologického vzdělávání, zdůrazňuje aktivizující vyučovací metody a formy, možnosti využívání učebních pomůcek a zejména přímých styků s prostředím. V další části metodiky jsou uvedeny dosavadní zkušenosti s uplatňování ekologického pojetí přírodopisného učiva. Navazující CD obsahuje příklady exkurzí zaměřených k poznávání přírody v Praze.
Zpracovali RNDr. Danuše Kvasničková, CSc a Prof.Ing.Vladimír Kalina, CSc: - metodická část RNDr. Jitka Loubová - informace o ekologickém pojetí učení o přírodě v pražských školách. © Danuše Kvasničková, Vladimír Kalina, RNDr. Jitka Loubová Text neprošel redakční ani jazykovou úpravou.
2
OBSAH
Str. I. Proč ekologické aspekty v učení o přírodě
4
II. Které funkce přírodopisu je třeba mít na zřeteli
5
III. Modelový rozbor vztahu struktury učiva o přírodě ve školním vzdělávacím programu k Rámcovému vzdělávacímu programu
14
IV.Vztahy přírodopisu k ostatním vzdělávacím oborům a oblastem
18
V. Příspěvek ke klíčovým kompetencím
22
VI. Vztahy přírodopisu k průřezovým tématům
24
VII.Zkušenosti ze sledování výuky přírodopisu v pražských školách
26
VIII. Doporučená literatura
32
CD: D.Kvasničková, Vl.Kalina: Přehled pojmů vyvozovaných v ekologickém přírodopisu J Loubová: Komplexně zaměřené exkurze do přírodně cenné lokality v blízkém okolí pražské školy: a) do Krčského lesa b) do oblasti Točná K.Blažová, M.Kropáčková: Hry, simulace, hry rolí: využívání dramatické výchovy v EV pracovní sešit
3
I. Proč ekologické aspekty v učení o přírodě Vzdělávání pro udržitelný rozvoj vyžaduje především rozvíjení myšlení v souvislostech. Ve škole to znamená požadavek na odklon od důrazu na jednotlivé poznatky a naopak orientaci na vztahy, na rozvíjení myšlení v souvislostech, na připravenost pro zvažování vzájemných vlivů environmentálních, ekonomických a sociálních, které jsou pokládány za základní pilíře udržitelného rozvoje. Již více než desetileté zkušenosti z praxe jednoznačně potvrzují, že důležitým příspěvkem k plnění tohoto požadavku je v základních školách a ve víceletých gymnáziích tzv. ekologický přírodopis. V něm se žáci neučí izolovaně o rostlinách, o živočiších a o člověku, ale poznatky jsou strukturované nejprve podle základních přirozených a umělých ekosystémů přírody s důrazem na uvědomování si významu druhové rozmanitosti pro jejich existenci a poté podle souvislostí mezi strukturou a funkcí v životě organismů, mezi podmínkami života a vývojem přírody, podle ekologických principů v širokém smyslu slova.. Samozřejmě není přitom opomenut ani systém organismů, ale i v tomto případě nejde o jeho statické předložení žákům, ale o jeho dynamické a postupné rozvíjení a naplňování. Důležité je, že se základní poznatky spirálovitě rozvíjejí, takže se základní principy života žáci učí postupně nejen znát, ale i chápat. Jako červená niť se celým ekologickým přírodopisem táhne uvědomování si vlivů člověka na přírodu i zpětných vlivů prostředí na zdraví a na způsob života lidí a také odpovědnosti, kterou člověk má. Samozřejmě je při jeho realizaci vždy nejdůležitější učitel, který tomuto pojetí dodá vlastní tvář, naplní ji regionálními a místními informacemi, využije nápadité metody a formy práce a celou svou osobností z učení o přírodě učiní pro děti dobrodružství poznání. Učitelé, kteří se rozhodli pro toto moderní pojetí učení o přírodě, potvrzují, že se žáci učí daleko více a lépe myslet v souvislostech (a že se to dokonce mnohdy zcela viditelně promítá i do ostatních předmětů – například do slohových prací) a zejména, že žáci projevují o učení o přírodě daleko větší zájem, což se projevuje i lepšími a trvalejšími znalostmi. A neříkají to pouze učitelé z naší republiky, ale i ze Slovenska, kde je ekologický přírodopis dokonce na nižších gymnáziích zaveden povinně. (Zcela logicky se na nižším a vyšším stupni neopakuje stejný přístup, ale žáci se v tomto případě dokonce učí různým pohledům na přírodu.) Přejít na zcela nové pojetí učení není nikdy jednoduché, vyžaduje to odbornou zdatnost a nadšení pro nové přístupy, zpočátku i více námahy na přípravu jednotlivých hodin, atd. a mnohdy jsou učitelé omezeni ve výběru nedostatkem finančních prostředků pro nové učebnice. Často je tento přechod vázán i na pochopení pro nové od vedení školy. Na pomoc těmto progresivním učitelům je připravena série videoučebnic, které jsou zpracovány podle učebnic ekologického přírodopisu. Samozřejmě je možno je využívat i v jakémkoliv pojetí učení o přírodě. Ekologické pojetí učení o přírodě zcela odpovídá požadavkům schválených RVP pro základní vzdělávání. Všechny požadavky RVP jsou v něm zahrnuty a základní pojmy jsou rozvíjeny spirálovitě. Výsledkem je, že si žáci základní pojmy a lépe pamatují, neboť opakování „je matkou moudrosti“.Velký význam má uplatňování srovnávací metody, která přirozeně podněcuje aktivitu žáků a nejdůležitější je důraz na pochopení cykličnosti dějů v přírodě.
4
Ekologické aspekty je třeba prosazovat do vzdělávání i tehdy, když se o přírodě učí tradičně - v uspořádání podle systému organismů. V tomto případě je třeba alespoň vřazovat ekologické poznatky mezi témata věnovaná jednotlivým skupinám organismů. V každém případě je velmi důležité využívat rovněž co nejvíce návaznost na učivo 1.stupně ZŠ – a přirozeně postupovat i nadále v rozvíjení integrujícího pohledu na skutečnost - tzn. hledat, využívat i aktivně navozovat souvislosti s učivem ostatních vzdělávacích oborů a předmětů.
II. Které funkce přírodopisu je třeba mít na zřeteli 1) Přírodopis rozvíjí komunikativní schopnosti žáků: Objasňování pojmů je základem pro přijímání dalších informací týkajících se přírody, lidského života a zdraví, ekologické problematiky a ohrožování podmínek života. Užitečné je připravit si přehled pojmů, které chceme v průběhu 2.stupně ZŠ vyvodit – a to jednak ve vztahu k požadavkům, které formulují RVP, jednak z hlediska návaznosti na 1.stupeň ZŠ. Příklad rozboru pojmů vyvozovaných v koncepci ekologického přírodopisu je uveden na CD – tabulku je možno využít – doplnit či zkrátit. Doporučuje se a) porovnat pojmy s požadavky RVP – a vyznačit (např. podbarvit) pojmy, které jsou v nich přímo vyjádřeny a které by měly představovat základní pojmoslovnou kostru vzdělávacího oboru b) označit si u jednotlivých pojmů zda jde o pojmy zcela nové, nebo zda jde navázat už na některé informace z 1. stupně c) v průběhu 2. stupně je možno sledovat, do jaké míry žáci jednotlivé pojmy dovedou interpretovat, zda je chápou, zda chápou vztahy apod – popř. které metody byly efektivní pro jejich osvojování Je to dobrá pomůcka pro vytváření si vlastního pojetí předmětu ve ŠVP, nebo přizpůsobování si určité koncepce místním podmínkám, vztahům k ostatním předmětům, zájmům žáků, aktuálním informacím atd. Podobným způsobem je možno si provést analýzu pojmů v kterékoliv koncepci učení o přírodě – a podle ní si uvědomit, jak jsou vyvozovány pojmy a jejich vztahy. 2) Přírodopis má důležitou funkci informativní: • poskytuje znalosti o přírodě, jejích částech, o základních životních funkcích, jejich koordinaci a řízení; • umožňuje chápat podstatu, složitost a citlivost živých soustav , vztahy mezi organismy a jejich životním prostředím, zvláště pak o lidském organismu a podmínkách jeho existence; . • umožňuje získávání dovedností a návyků týkajících se pozorování a poznávání přírody a vztahů člověka k životnímu prostředí. 5
•
rozvíjí schopnost uceleného pohledu na skutečnost a na vztahy člověka k prostředí.,buduje racionální základ takové hierarchie životních hodnot, která je nezbytným předpokladem pro udržitelný rozvoj .
V jakém směru a jakým způsobem přírodopis může informativní funkci rozvíjet by měl umožnit základní rozbor struktury předmětu - tj. uvážit, na co v jednotlivých okruzích učiva klást důraz, v jakém pořadí , jakými metodami a formami atd. Ukázka rozboru struktury předmětu s ohledem na informativní a formativní funkce na příkladu ekologického přírodopisu 6,ročník: 1. Poznáváme přírodu Vstupní téma je věnováno metodám poznávání přírody – má vést k uvědomění různých úrovní poznávání skutečnosti podle použitých prostředků – pozorování pouhým okem, lupou a mikroskopem. Zároveň zdůrazňuje význam přímých kontaktů s prostředím. Doporučuje se první hodinu realizovat v okolí školy (na školní zahradě, v parku apod.- je možno i ve městě) a nasbíraný materiál pak zkoumat pod mikroskopem. Cílem je podchycení zájmu o pozorování. Zároveň je možno poukázat na rozmanitost tvarů, barev apod. (např. různé tvary listů, okraje čepele apod.) – konkrétní uvědomování si biodiverzity. 2. Les Navázat na přírodovědu, objasnit a rozlišit pojem společenstvo a ekosystém – zdůraznit jeho složitost a druhovou rozmanitost, v níž nám pomůže k orientaci využívání systematického třídění organismů. Les je ekosystém, který by bez lidských vlivů byl na naprosté většině našeho území – využitjeme zkušenosti k rozlišení rozmanitosti lesů. Následuje probírání rostlin a živočichů uspořádaných podle systematických skupin – vyvozujeme základní znaky těchto skupin, porovnáváme organismy, pozorujeme jejich vnější stavbu, uvědomujeme si způsob jejich života, jejich vzájemné vztahy a význam pro člověka. Neprobíráme vnitřní stavbu orgánových soustav.!! Postupně vyvozujeme řadu základních pojmů systematických a ekologických (důležité je pochopení fotosyntézy jako reakce, při níž je energie slunečního záření převedena do energie chemických vazeb organických látek – zdroje potravy všeho živého), pracujeme se systematickými přehledy organismů (vytýkáme základní znaky skupin organismů), nevyžadujeme „biflování“ o jednotlivých organismech, spíše podněcujeme k vypracování samostatných referátů podle výběru a k jejich presentaci. Podle možností v maximální míře využíváme kontakty s prostředím, nebo k nim vybízíme (podzimní weekendy i hodně městských dětí tráví mimo město) jednoduchými problémovými úkoly. V sešitě založíme postupně zapisovaný systematický přehled probíraných organismů, který si žáci aktivně průběžně doplňují. Na základě vyvození pojmů producent, konzument, rozkladač (reducent) sestavujeme potravní řetězce – pastevně kořistnické a rozkladné a vedeme
6
k pochopení oběhu látek v ekosystému – tj. jeho základní funkční charakteristika. Využíváme tabulky v učebnici, schémata v pracovním sešitu, popř. fólie a video k demonstraci a k hledání a procvičování potravních vztahů a celých potravních sítí. Zahrajeme si hru na vztahy mezi producenty, konzumenty a rozkradači (děti zaujímají různé role a sdělují, čím vším se vyznačují – mohou představovat i konkrétní organismy – a poté skupiny organizmů) Zdůrazníme rozmanitost lesních ekosystémů v závislosti na podmínkách prostředí a vlivy člověka na lesy v naší republice: jehličnaté lesy v nížinných oblastech jsou zcela umělé ekosystémy (často i monokultury) – přirozené smrčiny jsou u nás pouze ve vyšších polohách hor. prodiskutujeme problematičnost tohoto nerespektování přírody – vytváření dobrých podmínek pro některý hmyz (např. mnišku, kůrovce, obaleče modřínového), který se může snadno přemnožit a představuje pak nebezpečného škůdce – a doplníme o aktuální informace. Porovnáme výhody smíšených a listnatých lesů s větší druhovou rozmanitostí – vyvodíme pojem biologické regulace. Upozorníme na ohrožování některých druhů organismů a na nezbytnost jejich ochrany. Připomeneme velký význam lesů, jejich ohrožení, postup pěstování a ochranu lesů. Tomuto ekosystému věnujeme zvýšenou pozornost, protože se v něm vyvozují základní pojmy (např. fotosyntéza, systematické třídění a základní znaky skupin jako hmyz atd…..), které se v dalším učivu využívají a spirálovitě postupně prohlubují a rozšiřují ( např. pojem fotosyntéza, pojem hmyz – o další řády atd.) 3. Voda a její okolí Charakterizujeme vodní prostředí (rozmanitost – voda mořská, voda sladká, voda stojatá, tekoucí, prostředí při břehu, uprostřed vodní plochy) opět probíráme systematicky uspořádané organismy a jejich vztahy k prostředí (z hlediska vzhledu a způsobu života). Doplňujeme základní kmeny organismů o skupiny typicky vodních organismů, využíváme již vytvořené znalosti (např. známe základní znaky hmyzu – doplňujeme o další řády a ukazujeme jeho různé přizpůsobení k prostředí). Hlavním zdrojem potravy organismů jsou ve vodním prostředí řasy opět probíráme příklady potravních řetězců. Všímáme si vlivů člověka – připomeneme problémy znečišťování vod – a ohrožování života. Zdůrazníme hospodářský význam využívání vodního ekosystému. Porovnáme rybník a řeku. Podle časových možností zařazujeme dramatické scénky, hry – skupinovou práci. 4. Louka, pastvina a pole Charakterizujeme tyto bylinné ekosystémy, jejich rozmanitost ve vztahu k podmínkám prostředí a vlivům člověka – od přirozené louky s druhovou rozmanitostí k monokultuře polí. Pozornost věnujeme půdě - jejímu vzniku a rozdílům - navazujeme na přírodovědu. Uvádíme řadu druhů rostlin – především s důrazem na regionální zvláštnosti – zdaleka není třeba uvádět všechny rostliny obsažené v učebnici, naopak je možno doplňovat místní běžné druhy. Opět v maximální míře využíváme přírodniny a pobyt venku – nebo k němu alespoň vhodně motivujeme (podle podmínek školy). Uvedeme způsoby obhospodařování luk a polí, význam těchto ekosystémů pro lidi, zdůrazníme vysokou hodnotu půdy a opět sledujeme uspořádanost společenstev, potravní sousvislosti a vlivy člověka na biodiverzitu Rozlišujeme pojmy umělá hnojiva – látky, kterými se podporují vyšší výnosy a pesticidy – látky používané proti chorobám a škůdcům – tj. přemnoženým organismům – a uvádíme
7
příklady !!. 5.Regionální zvláštnosti přírody Téma můžeme vést na základě zadání otázek (viz učebnice) skupinám žáků k samostatnému řešení – a následné prezentaci a diskusi. Má vést k povzbuzení zájmu o samostatné pozorování okolní přírody a k procvičení probraných pojmů. Je vhodné procvičit znaky základních vyvozených systematických skupin. V maximální míře přitom podněcujeme žáky k vlastnímu pozorování a využívání zkušeností. 7.ročník 1. Lidská sídla a jejich okolí Učivo navazuje na ekologicko systematické pojetí probírání ekosytémů v 6.ročníku: - nejprve zopakujeme základní vyvozené pojmy a systematické skupiny organismů. - poté opět seznamujeme s různými organismy, jejich vzhledem, významem, vzájemnými vztahy a vztahy k člověku. Procvičujeme základní znaky hlavních skupin organismů, využíváme regionální zvláštnosti, vedeme k samostatnosti, k uvědomování si druhové biodiverzity, nezbytnosti přírody pro člověka a k oceňování krásy. - znovu zdůrazníme, že plevele a škůdci souvisejí s přemnožením některých druhů v souvislosti s tím, že jim člověk uměle vytváří příliš příznivé podmínky pro existenci. V ekosystému lidských sídel si ukážeme na vztahy člověka k původcům a přenašečům onemocnění – zdůraznit je třeba hygienické aspekty – připomenout i znalosti ze 6.roč.(klíště). A na druhé straně zcela v závislosti na individuálních podmínkách probereme zvířecí “miláčky“ chované v bytech – tj. na základě referátů žáků a podobně i pokojové rostliny (co nejvíce se zapojením aktivit např. popisu života některého chovaného živočicha). Zdůvodníme závislost člověka na nevelkém počtu hospodářsky významných živočichů – upozorníme na dlouhodobost procesu domestikace (pšenice se pěstuje již více než 10 000 let, pes provází člověka ještě déle, skot člověk chová okolo 5 000 let) a na často obrovské odlišnosti od původních organismů. Zdůrazníme nezbytnost ochrany rozmanitosti odrůd a plemen hospodářsky významných organismů. Opět využijeme místní zvláštnosti – odlišné bude např. probírání tohoto celku na venkově a ve městě. 2. Cizokrajné ekosystémy Celek můžeme probrat v koordinaci se zeměpisem – biologie zdůrazňuje znalosti o organismech tvořících uváděná společenstva a jejich vztahy. Vede k pochopení uspořádanosti společenstev a závislosti na podmínkách prostředí. Žáci poznávají, že základní princip výstavby ekosystémů – tj. jeho základní složky a jejich funkce – je ve všech ekosystémech stejná: Sluneční záření – producenti – konzumenti (různého řádu) odpady – rozkladači – humus – minerální látky – opět rostliny (producenti)
8
Nevyžadujeme podrobné znalosti o jednotlivých organismech, spíše podchycujeme zájem např. formou soutěže, hry, apod. 3. Stavba a funkce organismů Buňka Po poznání organismů v řadě ekosystémů a jejich systematickém uspořádání si klademe otázku – Co je všem společné, co umožňuje jejich život? Probereme metodou srovnávání buňku – rostlinnou, živočišnou, hub v návaznosti na již známé odlišnosti v získávání energie pro život (organismy autotrofní x heterotrofní). Využijeme historického přístupu. Rozlišíme organismy jednobuněčné a mnohobuněčné (specializace buněk – tkáně, pletiva – orgány – orgánové soustavy) – v obou případech jsou zde producenti, konzumenti, saprofyti – vždy přizpůsobení k prostředí (opět ekologický aspekt). Zároveň ukazujeme postupnou vývojově rostoucí složitost. Dále věnujeme uceleně pozornost morfologii a fyziologii hub a rostlin: Postupně probereme základní orgány rostlin, jejich funkci a jejich návaznost, což je důležité pro pochopení celkového života rostlin s ohledem na měnící se podmínky prostředí – během dne, v průběhu roku i vlivem člověka – opět důraz na souvislosti. Zdůrazníme celkový význam rostlin v přírodě a pro člověka – základní zdroj energie pro život ostatních organismů. Poslední část je věnována srovnávací anatomii a fyziologii bezobratlých: Na vybraných typech dříve probraných organismů - sledujeme rostoucí složitost vnitřního uspořádání (vytváříme předpoklady pro pozdější pochopení evoluce) a - vyvozujeme základní funkce společné pro každý živočišný organismus: - Výměna látek a energií (metabolismus): Příjem energeticky bohatých látek , jejich energetické využívání dýcháním (- příjem kyslíku a vylučování oxidu uhličitého) a přeměna na látky tělu vlastní (růst), vylučování látek odpadních, - Orientace v prostředí a řízení činnosti – prostřednictvím látek (hormonů) a nervových soustav různého typu, - Rozmnožování a různé způsoby individuálního vývinu Opět se zdůrazňuje vztahy k prostředí – např. různé způsoby dýchání v prostředí vodním a suchozemském Připomeneme rozmanitost bezobratlých (především hmyzu) a význam ochrany druhové biodiverzity – uvedeme zajímavosti ze života hmyzu – nejlépe formou žákovských referátů. 8.ročník 1. Stavba funkce těl obratlovců Učivo navazuje na předcházející téma v 7.roč. – opět nejprve zopakujeme již vyvozené pojmy – můžeme využít hru, kvízy apod. Poté se probírá anatomie a zejména fyziologie jednotlivých orgánových soustav obratlovců a jejich souvislostí na již známých vybraných typech obratlovců.) typy si vždy připomeneme ) Porovnáváním sledujeme rostoucí úroveň složitosti – od ryb až po savce – a posléze v dalším celku člověka (důležité pro pochopení sounáležitosti člověka
9
s přírodou). Vytvářejí se předpoklady pro pochopení evoluční teorie v posledním ročník, umožňuje se sledovat přizpůsobení podmínkám prostředí a způsobu života. U každé orgánové soustavy je možno zdůraznit její základní části, její funkci a jen poukázat na rozmanitosti vyvolané prostředím a způsobem života. Zároveň je možno poukázat na vlivy člověka. Opět se jedná o soustavy zajišťující metabolismus (výživu, dýchání, rozvod látek, vylučování), řízení organismu a jeho rozmnožování – průběh opět v závislosti na prostředí. Zdůraznit je třeba jejich vztahy - využít schémat v učebnicích a samostatné vyjadřování spojené s využíváním náčrtů. Pozornost se věnuje také rozmanitosti chování organismů – etologii Tento celek vytváří předstupeň pro ucelené učivo o člověku. 2. Biologie člověka V biologii člověka se žáci seznamují se stavbou a funkcí svého těla. U každé orgánové soustavy je možno navázat na již probrané poznatky o obratlovcích a je třeba brát v úvahu vlivy prostředí a způsobu života na její funkci a na zdraví celého organismu. V závěru se probírají informace důležité pro celistvé pochopení lidského organismu, vlivů prostředí na zdraví, na způsob života, důležitosti zdravé životosprávy – a to nejen z biologického, ale i sociálního hlediska. Zdůrazňuje se odpovědnost člověka. Učivo o rozmnožování, o ontogenezi a lidské populaci je možno doplnit aktuálními informacemi o globálních problémech.(v roce 1999 lidstvo dosáhlo již 6 miliard, rostou rozdíly mezi tzv. Sseverem a chudým Jihem – nerovnoměrnost vývoje lidské populace v sobě skrývá mnohé hrozby – např. ve vztahu k prostředí, terorismu apod.) Zdůrazňuje se aktivní postoj člověka k prostředí – význam konkrétního jednání v prostředí – a v tomto smyslu je důležité využívat místní i regionální a aktuální podmínky a předpoklady. 9.ročník 1. Zkoumání přírody Téma ukazuje na význam poznávání přírody pro lidskou společnost a zároveň se žáci mají učit pochopit relativnost lidského poznání – a tudíž i potřebu předběžné obezřetnosti (nedělat změny, nezavádět nové způsoby jednání, dokud si nejsme jisti důsledky). To je z hlediska ekologického vzdělávání mimořádně významné. 2.Podmínky života na Zemi Klademe si otázku – Co víme o podmínkách života na Zemi a o jeho zákonitostech. Základní předpoklady pro život souvisí s postavením naší Země ve vesmíru – poznáváme vztahy Země ke Slunci. Dále si uvědomujeme vztahy jednotlivých zemských sfér a seznamujeme se s jejich vztahy k životu: Litosféra: horniny, nerosty – jejich rozmanitost a cyklický princip jejich změn – změny tvářnosti povrchu Země - a význam pro život (ekologické katastrofy), význam nerostných přírodních zdrojů pro člověka Pedosféra – její vznik, význam – rozmanitost, ohrožování a ochrana (je třeba zdůraznit omezenost rozlohy půdy, kterou je možno využívat pro zemědělství,
10
nebezpečnost eroze půdy, nezbytnost správného obhospodařování půdy – připomeneme i ekologické zemědělství, odpovědnost současnosti vůči budoucím lidem – příklady z historie – přeměna úrodné půdy ve starověku v polopušť – např. v oblasti Středozemí) Hydrosféra – nezbytnost a různé funkce pro život a nebezpečí jejího znečišŤování Atmosféra - význam pro život (zdroj uhlíku pro organické látky, zdroj kyslíku pro uvolňování energie), – nebezpečí globálních změn klimatu – skleníkový jev, ohrožování ozonosféry, znečišťování ovzduší (smog, inverze), ochrana ovzduší 3.Vědecký názor na vznik a vývoj života Biosféra – názory na její vývoj za měnících se podmínek prostředí v průběhu geologických ér – až po současnost. Poté přehledné seznámení s vědeckými důkazy vývojové teorie . . 4. Základ a trvání života Veškerý rozmanitý život má společný základ – buněčnou strukturu, složitou organizaci a přenos dědičných znaků z generace na generaci – shrnují a opakují se poznatky o buňce a doplňují se informace o genetice – a o vlivech prostředí na dědičnost. Žáci si uvědomují význam rozmanitosti genofondu i nebezpečnost mutací a vlivů prostředí na mutace. 5. Současná biosféra Na základě připomenutí učiva z 6.a 7.roč. - rozmanitost současné biosféry v závislosti na podmínkách prostředí (biomy –závislost na hlavních abiotických faktorech, kterými je teplota a vlhkost prostředí) Vyvození ekologické přizpůsobivosti a zopakování základních vztahů v ekosystému!! Zároveň si žáci uvědomují ohrožování biodiverzity a nutnost její ochrany v mezinárodních souvislostech. Poznávají význam ochrany celých ekosystémů (ekosystémové biodiverzity)– velkološných chráněných území a význam organizací na ochranu přírody. 6. Naše příroda a ochrana životního prostředí Závěrečný celek dokumentuje rozmanitost naší přírody, orientuje k poznávání okolní přírody, ukazuje na možnosti jejího ohrožování a nezbytnost ochrany přírody. Zdůrazňuje význam přírody jako zdroje všeho, co člověk potřebuje a vysvětluje pojem udržitelného rozvoje z hlediska ochrany přírody. Objasňuje základní principy udržitelnosti: - orientace na obnovitelné zdroje - maximální šetrnost při využívání neobnovitelných zdrojů a hledání náhrad - ochrana funkcí biosféry, které zajišťují regeneraci přírodních zdrojů a zachování podmínek života
11
3) Přírodopis má také významnou funkci formativní, rozvíjí zejména: • • • • • • • • •
intelektuální schopnosti (myšlení v souvislostech, schopnost formulovat otázky a řešit problémy); odpovědnost, ohleduplnost a citlivost vůči ostatním živým bytostem, především v mezilidských vztazích; úctu, lásku a pokoru ve vztazích k přírodě a k životu; zvídavost a trpělivost při pozorování a zkoumání živých organismů, při kladení otázek přírodě; soustavnost a přesnost při třídění, rozlišování a určování organismů; kázeň a pečlivost při dodržování bezpečnostních pravidel k ochraně života a zdraví člověka i k ochraně přírody; estetické cítění při vnímání krás a rozmanitosti přírody; iniciativu a aktivitu v péči o živé přírodniny, při ochraně přírody a v zajišťování zdravých podmínek pro život lidí; spolupráci a vzájemnou pomoc při společném řešení úkolů, při konkrétních činnostech v prostředí i při uvědomování si nezbytnosti globálního nazírání na ekologické problémy.
Metody a formy vyučování uplatňované v přírodopisu • • • • • • • • •
metody ústního výkladu (vysvětlování, objasňování, popisování, vyprávění, přednáška); metody ústního rozhovoru, besedy; apod. metody demonstrační (živé přírodniny, modely, obrazy, schémata, tabulky, diagramy, grafy, mapy, plány, audiovizuální prostředky - videozáznamy, videa, filmy, apod. metody samostatné práce a spolupráce – s literaturou, s počítačem apod. laboratorní, pokusné i pracovní v oblasti školní i mimoškolní, pozorování a srovnávání metody procvičování a opakování; hravé metody (např.. předvádění pohybu organismů, vzájemné vztahy organismů, určování, křížovky, kvízy, dramatické scénky, kvízy, soutěže v určování rostlin a jiných přírodnin apod. – viz CD přímé kontakty s prostředím, pozorování , tematické vycházky, exkurze projektové metody k řešení dílčích přiměřeně náročných problémových úkolů (podle zájmu žáků, se samostatným vyhledáváním informací, zpracováním odpovědí a prezentací výsledků!!)
Při uplatňování aktivizujících meto a forem vyučování může Přírodopis významně přispět i k získání mnoha intelektuálních i manuálních dovednosti:
12
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •
objasnit probírané pojmy, orientovat se v dané problematice; popsat stavbu těla a život organismů ,srovnávat jejich znaky určovat organismy podle atlasů a klíčů; nakreslit a popsat jednoduché biologické náčrty; umět vysvětlit a doložit na příkladech základní přírodní procesy a projevy života; umět vyhledávat vhodnou literaturu, dělat si výpisky a připravit krátké zprávy; připravit samostatný krátký referát o organismech, procesech nebo problémech; vyprávět o životě vybraných druhů organismů, jejich přizpůsobení prostředí, o jejich výživě s ohledem na potravní řetězce; založit a vést kartotéku tématických výstřižků; naučit se orientovat v jednoduchých schématech, tabulkách, diagramech, grafech, plánech a mapách; zacházet s lupou a mikroskopem; provádět jednoduché pokusy a pozorování v laboratoři i terénu; vést jednoduché meteorologické a fenologické záznamy; pracovat samostatně podle popisu; provést záznam o pozorování a schematicky znázornit pozorovaný objekt:, pěstovat vybrané rostliny, kultivovat a chovat další organismy; pozorovat přírodu a provádět terénní průzkum v okolí školy; sledovat stav životního prostředí v okolí školy a shromažďovat konkrétní údaje o životním prostředí v místě školy, bydliště nebo regionu; zdůvodnit, případně i doložit nutnost ochrany přírody a životního prostředí; vyhledat, zda organismus patří mezi ohrožené u nás i ve světě; samostatně shromažďovat údaje a zpracovávat je a využívat v kolektivu ; umět zaujímat stanoviska k ekologickým problémům současného světa, případně přispívat podle svých možností k jejich řešení umět získávat a hodnotit poznatky o přírodě a životním prostředí z jiných než školních zdrojů, zpracovávat je umět vyhledávat informace na počítači a využívat je - písemně nebo ústně zpracované poznatky prezentovat; umět připravit obrazovou, fotografickou či jinou dokumentaci k problematice životního prostředí; umět připravit výstavky přírodnin a zhotovit i ošetřovat sbírky přírodnin (např.. vzorky dřev, semena, plody, herbář); znát zásady poskytování předlékařské první pomoci a umět poskytnout první pomoc
13
III. Modelový rozbor vztahu struktury učiva o přírodě ve školním vzdělávacím programu k Rámcovému vzdělávacímu programu Strukturace učiva, kterou vyjadřují jednotlivé učebnice „Ekologického přírodopisu“ přispívá k následujícím očekávaným výstupům jednotlivých částí RVP následujícím způsobem:
Učebnice pro 6. ročník
k RVP -
k části OBECNÁ BIOLOGIE a GENETIKA
Žák -1.1. rozlišuje základní projevy a podmínky života - 1.3. poznává, porovnává a objasňuje funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů -1.4. třídí organismy a zařazuje vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek - 1.5. vysvětluje podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování -1.6. uvádí příklady vlivu prostředí na utváření organismů -1.7. uvádí na příkladech význam bakterií v přírodě - k části BIOLOGIE HUB -2.1. poznává naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků -2.2. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích -2.3. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
- k části BIOLOGIE ROSTLIN -3.1. odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla -3.2. porovná vnější stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku -3.3. vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich významu - 3.4.rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů -3.5. odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí - k části BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ - 4.1.porovná základní vnější stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů -4.2. rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin - 4.3.odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 4.4.- zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy - k části ZÁKLADY EKOLOGIE -7.1. uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi 14
-7.2. rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému -7.3. vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam 7.4.- uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému -k části PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY 8.1.- aplikuje praktické metody poznávání přírody 8.2.- dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Učebnice pro 7.ročník – 1. a 2.část – rozvádí výstupy s ohledem na vztahy k člověku a na pochopení vztahů mezi vnější a vnitřní strukturou organismů a ukazuje i na souvislosti mezi životem a neživou přírodou zdůrazněním faktorů pro vytváření půdy, takže přispívá k následujícím výstupům: Žák -k části OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1.1.- rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 1.2.- popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel -1.3. rozpozná, porovná a objasní funkci základních orgánů (orgánových soustav) rostlin i živočichů - 1.4 třídí organismy a zařadí vybrané organismy do říší a nižších taxonomických jednotek -1.5. vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti -1.6. uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů -1.7. uvede na příkladech z běžného života význam virů a bakterií v přírodě i pro člověka
- k části BIOLOGIE HUB -2.1. poznává naše nejznámější jedlé a jedovaté houby s plodnicemi a porovná je podle charakteristických znaků -2.2. vysvětlí různé způsoby výživy hub a jejich význam v ekosystémech a místo v potravních řetězcích -2.3. objasní funkci dvou organismů ve stélce lišejníků
-k části BIOLOGIE ROSTLIN 3.1 odvodí na základě pozorování uspořádání rostlinného těla od buňky přes pletiva až k jednotlivým orgánům 3.2 porovná vnější a vnitřní stavbu jednotlivých orgánů a uvede praktické příklady jejich funkcí a vztahů v rostlině jako celku 3.3 vysvětlí princip základních rostlinných fyziologických procesů a jejich využití při pěstování rostlin 3.4 rozlišuje základní systematické skupiny rostlin a určuje jejich význačné zástupce pomocí klíčů a atlasů 3.5 odvodí na základě pozorování přírody závislost a přizpůsobení některých rostlin podmínkám prostředí
- k části BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 4.1 porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 4.2 rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 15
4.3 odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 4.4 zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
- k části NEŽIVÁ PŘÍRODA - porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy - uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života - k části ZÁKLADY EKOLOGIE - uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému - vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému - k části PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY - aplikuje praktické metody poznávání přírody - dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Učebnice pro 8.ročník Navazuje na učivo Biologie živočichů, aplikuje ho na obratlovce a podstatnou a ucelenou část věnuje biologii člověka. Přispívá proto k následujícím očekávaným výstupům: Žák - k části BIOLOGIE ŽIVOČICHŮ 4.1 porovná základní vnější a vnitřní stavbu vybraných živočichů a vysvětlí funkci jednotlivých orgánů 4.2 rozlišuje a porovná jednotlivé skupiny živočichů, určuje vybrané živočichy, zařazuje je do hlavních taxonomických skupin 4.3 odvodí na základě pozorování základní projevy chování živočichů v přírodě, na příkladech objasní jejich způsob života a přizpůsobení danému prostředí 4.4 zhodnotí význam živočichů v přírodě i pro člověka uplatňuje zásady bezpečného chování ve styku se živočichy
- k části BIOLOGIE ČLOVĚKA 5.1 určí polohu a objasní stavbu a funkci orgánů a orgánových soustav lidského těla, vysvětlí jejich vztahy 5.2 orientuje se v základních vývojových stupních fylogeneze člověka 5.3 objasní vznik a vývin nového jedince od početí až do stáří 5.4 rozlišuje příčiny, případně příznaky běžných nemocí a uplatňuje zásady jejich prevence a léčby 5.5 aplikuje předlékařskou první pomoc při poranění a jiném poškození těla - k části ZÁKLADY EKOLOGIE - uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému
16
- k části PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY - aplikuje praktické metody poznávání přírody - dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
Učebnice 9.ročníku Využívá dosavadní poznatky pro zobecnění, pochopení neživých podmínek prostředí, vztahů neživé a živé přírody i základních znaků života. Přispívá k následujícím očekávaným výstupům: Žák - k části. OBECNÁ BIOLOGIE A GENETIKA 1.1 rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů 1.2 popíše základní rozdíly mezi buňkou rostlin, živočichů a bakterií a objasní funkci základních organel 1.5 vysvětlí podstatu pohlavního a nepohlavního rozmnožování a jeho význam z hlediska dědičnosti 1.6 uvede příklady dědičnosti v praktickém životě a příklady vlivu prostředí na utváření organismů - k části. NEŽIVÁ PŘÍRODA 6.1 objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik a trvání života 6.2 rozpozná podle charakteristických vlastností vybrané nerosty a horniny s použitím určovacích pomůcek 6.3 rozlišuje důsledky vnitřních a vnějších geologických dějů, včetně geologického oběhu hornin i oběhu vody 6.4 porovná význam půdotvorných činitelů pro vznik půdy, rozlišuje hlavní půdní typy a půdní druhy v naší přírodě 6.5 rozlišuje jednotlivá geologická období podle charakteristických znaků 6.6 uvede na základě pozorování význam vlivu podnebí a počasí na rozvoj a udržení života na Zemi - k části ZÁKLADY EKOLOGIE - uvede příklady výskytu organismů v určitém prostředí a vztahy mezi nimi - rozlišuje a uvede příklady systémů organismů - populace, společenstva, ekosystémy a objasní na základě příkladu základní princip existence živých a neživých složek ekosystému - vysvětlí podstatu jednoduchých potravních řetězců v různých ekosystémech a zhodnotí jejich význam - uvede příklady kladných i záporných vlivů člověka na životní prostředí a příklady narušení rovnováhy ekosystému - k části PRAKTICKÉ POZNÁVÁNÍ PŘÍRODY - aplikuje praktické metody poznávání přírody - dodržuje základní pravidla bezpečnosti práce a chování při poznávání živé a neživé přírody
17
IV.Vztahy přírodopisu k ostatním vzdělávacím oborům a oblastem Další rovina vztahů přírodopisu se týká vztahů k ostatním vzdělávacím oblastem Opět si je možno demonstrovat na příkladu ekologického přírodopisu (Žák)
VZTAHY K ZEMĚPISU K části 2. PŘÍRODNÍ OBRAZ ZEMĚ - 2.1.zná postavení Země ve vesmíru - ve vztahu k podmínkám života – 9.roč, - 2.2 zhodnotí důsledky pohybů Země na život lidí a organismů – 9.roč, - 2.3 rozlišuje a porovnává složky a prvky přírodní sféry, jejich vzájemnou souvislost - ve vztahu k ekosystémům – 6.,7, 9. roč. 2.4 porovná působení vnitřních a vnějších procesů v přírodní sféře a jejich vliv na přírodu a na lidskou společnost – učivo o neživé přírody – 9.roč. K části 4. SPOLEČENSKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PROSTŘEDÍ - 4.1 posoudí na přiměřené úrovni prostorovou organizaci světové populace, její rozložení, strukturu, růst, , zhodnotí na vybraných příkladech mozaiku multikulturního světa – učivo o lidských rasách a lidské populaci – 8. a 9. roč. - 4.2 posoudí, jak přírodní podmínky souvisí s funkcí lidského sídla – učivo o ekosystému lidského sídla - 7.roč, K části 5.. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 5.1 porovnává různé krajiny jako součást pevninské části krajinné sféry, rozlišuje na konkrétních příkladech specifické znaky a funkce krajin – pozorování ekosystémů v okolí – 6.a 7.roč. 5.2 uvádí konkrétní příklady přírodních a kulturních krajinných složek a prvků, prostorové rozmístění hlavních ekosystémů (biomů) – struktura cizokrajných ekosystémů – vztahy v nich – 9.roč. 5.3 uvádí na vybraných příkladech závažné důsledky a rizika přírodních a společenských vlivů na životní prostředí – vztahy člověka a životního prostředí – 5.,7. a 8.roč. K části 6. ČESKÁ REPUBLIKA 6.1 vymezí a lokalizuje místní oblast (region) podle bydliště nebo školy – pozorování přírody v okolí školy – 6., 7. , 8. roč. 6.3hodnotí a porovnává na přiměřené úrovni polohu, přírodní poměry, přírodní zdroje, lidský a ho spodářský potenciál České republiky - pozorování přírodních poměrů v okolí a ekosystému lidského sídla, přírodní zdroje a zdravotní stav obyvatelstva – 6., 7. 8 a 9.roč. 6.4 lokalizuje na mapách jednotlivé kraje České republiky a hlavní jádrové a periferní oblasti z hlediska osídlení a hospodářských aktivit – ochrana přírody u nás a v Evropě , 6., 7. 8, roč. rozmanitost ekosystémů naší přírody - 9.roč. 6.5 uvádí příklady účasti a působnosti České republiky ve světových mezinárodních a nadnárodních institucích, organizacích a integracích států – soustava ochrany přírody v Evropě, ve světě – 9.roč.
VZTAHY K FYZICE K části 4.: ENERGIE 4.3 využívá poznatky o vzájemných přeměnách různých forem energie a jejich přenosu při řešení konkrétních problémů a úloh – vztahy fotosyntézy a buněčného dýchání v přírodě – 6.,7. 9.roč.
18
4.4 určí v jednoduchých případech teplo přijaté či odevzdané tělesem – organismy, zejména člověkem – 6.,7. 8., 9. roč. 4.5 zhodnotí výhody a nevýhody využívání různých energetických zdrojů z hlediska vlivu na životní prostředí – využívání biomasy – 7.roč., ovlivňování prostředí – 9.roč. K části 5. ZVUKOVÉ DĚJE 5.2 posoudí možnosti zmenšování vlivu nadměrného hluku na životní prostředí – učivo o sluchu , vlivy na člověka – 8.roč. K části 6. ELEKTROMAGNETICKÉ A SVĚTELNÉ DĚJE
6.2 využívá zákona o přímočarém šíření světla ve stejnorodém optickém prostředí a zákona odrazu světla při řešení problémů a úloh – učivo o fotosyntéze a skleníkovém jevu – 6.,7. 9. roč. 6.3 rozhodne ze znalosti rychlostí světla ve dvou různých prostředích, zda se světlo bude lámat ke kolmici či od kolmice, a využívá této skutečnosti při analýze průchodu světla čočkami – učivo o zraku – 8.roč.
VZTAHY K CHEMII K části 1. POZOROVÁNÍ, POKUS A BEZPEČNOST PRÁCE 1.1 určí společné a rozdílné vlastnosti látek - učivo o nerostech a horninách – 9.roč. 1.2 pracuje bezpečně s vybranými dostupnými a běžně používanými látkami – laboratorní práce všechny ročníky 1.3 objasní nejefektivnější jednání v modelových příkladech havárie s únikem nebezpečných látek – vlivy na zdraví – 8. roč. K části 2. SMĚSI 2.1 rozlišuje směsi a chemické látky – laboratorní práce 2.2 vypočítá složení roztoků, připraví prakticky roztok daného složení – laboratorní práce 2.5 rozliší různé druhy vody a uvede příklady jejich výskytu a použití – sladkovodní a mořské organismy a ekosystémy – 6., 7. a 9. roč. 2.6 uvede příklady znečišťování vody a vzduchu v pracovním prostředí a domácnosti, navrhne nejvhodnější preventivní opatření a způsoby likvidace znečištění – vlivy znečištěné vody na organismy, na zdraví člověka – 6., 7., 8. 9, roč. K části 4. CHEMICKÉ REAKCE 4.1 rozliší výchozí látky a produkty chemických reakcí, uvede příklady prakticky důležitých chemických reakcí, provede jejich klasifikaci a zhodnotí jejich využívání – fotosyntéza a buněčné dýchání - 6., 7., 8., 9. roč. 4.1 aplikuje poznatky o faktorech ovlivňujících průběh chemických reakcí v praxi a při předcházení jejich nebezpečnému průběhu – fotosyntéza, buněčné dýchání – 9. roč. K části 5. ANORGANICKÉ SLOUČENINY 5.2.vysvětlí vznik kyselých dešťů, uvede jejich vliv na životní prostředí a uvede opatření, kterými jim lze předcházet – vlivy okyselení prostředí na lesy, na půdu – 6.roč., 9.roč. 5.3.orientuje se na stupnici pH, změří reakci roztoku univerzálním indikátorovým papírkem a uvede příklady uplatňování neutralizace v praxi – laboratorní práce
19
K části 6. ORGANICKÉ SLOUČENINY 6.1 rozliší nejjednodušší uhlovodíky, uvede jejich zdroje, vlastnosti a použití –, bioplyn – 7.roč. methan jako skleníkový plyn – 9.roč. 6.2 zhodnotí užívání fosilních paliv a vyráběných paliv jako zdrojů energie a uvede příklady produktů průmyslového zpracování ropy – původ fosilních paliv – 6.roč., 9.roč 6.4.orientuje se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy a koncových produktů biochemického zpracování, především bílkovin, tuků, sacharidů. – učivo o fotosyntéze a dýchání, učivo o výživě – 6., 7., 8. a 9. roč. 6.3 určí podmínky postačující pro aktivní fotosyntézu – učivo o fotosyntéze – 6., 7. a 9. roč. 6.4 uvede příklady zdrojů bílkovin, tuků, sacharidů a vitaminů – učivo o fotosyntéze a o výživě - 6., 7. 8. 9. roč. K části 7. CHEMIE A SPOLEČNOST 7.1 zhodnotí využívání prvotních a druhotných surovin z hlediska trvale udržitelného rozvoje na Zemi – učivo o biomase a zdrojích neživé přírody – 6., 7., a 9. roč 7.3. orientuje se v přípravě a využívání různých látek v praxi a jejich vlivech na životní prostředí a zdraví člověka – vlivy chemizace prostředí na zdraví a na přírodu – 7. a 8. roč.,
VZTAHY k oblasti VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Žák 1. respektuje přijatá pravidla soužití mezi vrstevníky a partnery a pozitivní komunikací a kooperací přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů v širším společenství (v rodině, komunitě) 2. vysvětlí role členů komunity (rodiny, třídy, spolku) a uvede příklady pozitivního a negativního vlivu na kvalitu sociálního klimatu (vrstevnická komunita, rodinné prostředí) z hlediska prospěšnosti zdraví 3. vysvětlí na příkladech přímé souvislosti mezi tělesným, duševním a sociálním zdravím; vysvětlí vztah mezi uspokojováním základních lidských potřeb a hodnotou zdraví; dovede posoudit různé způsoby chování lidí z hlediska odpovědnosti za vlastní zdraví i zdraví druhých a vyvozuje z nich osobní odpovědnost ve prospěch aktivní podpory zdraví 4. usiluje v rámci svých možností a zkušeností o aktivní podporu zdraví 5.vyjádří vlastní názor k problematice zdraví a diskutuje o něm v kruhu vrstevníků, rodiny i v nejbližším okolí 6. dává do souvislostí složení stravy a způsob stravování s rozvojem civilizačních nemocí a v rámci svých možností uplatňuje zdravé stravovací návyky 7. uplatňuje osvojené preventivní způsoby rozhodování, chování a jednání v souvislosti s běžnými, přenosnými, civilizačními a jinými chorobami; svěří se zdravotním problémem a v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc 8. projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu; dobrovolně se podílí na programech podpory zdraví v rámci školy a obce 9. samostatně využívá osvojené kompenzační a relaxační techniky a sociální dovednosti k regeneraci organismu, překonávání únavy a předcházení stresovým situacím 10. optimálně reaguje na fyziologické změny v období dospívání a kultivovaně se chová k opačnému pohlaví 11. v souvislosti se zdravím, etikou, morálkou a životními cíli mladých lidí přijímá odpovědnost za bezpečné sexuální chování 12. dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneužíváním návykových látek a životní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým 13. vyhodnotí na základě svých znalostí a zkušeností možný manipulativní vliv vrstevníků, médií, sekt; uplatňuje osvojené dovednosti komunikační obrany proti manipulaci a agresi 20
14. projevuje odpovědné chování v situacích ohrožení zdraví, osobního bezpečí, při mimořádných událostech; v případě potřeby poskytne adekvátní první pomoc
-Všechny tyto úkoly je možno postupně realizovat při pobytu v přírodě a jejím pozorování a zejména v učivu o člověku – 6.,7.,8.,9.roč
VZTAHY k oblasti ČLOVĚK A SVĚT PRÁCE PĚSTITELSKÉ PRÁCE, CHOVATELSTVÍ Žák 1.volí vhodné pracovní postupy při pěstování vybraných rostlin 2.pěstuje a využívá květiny pro výzdobu 3.používá vhodné pracovní pomůcky a provádí jejich údržbu 4.prokáže základní znalost chovu drobných zvířat a zásad bezpečného kontaktu se zvířaty 5. dodržuje technologickou kázeň, zásady hygieny a bezpečnosti práce, poskytne první pomoc při úrazu, včetně úrazu způsobeného zvířaty
-Všechny tyto úkoly je možno postupně realizovat v laboratorních pracích, při pobytu v přírodě a jejím pozorování, při praktických cvičeních a při pěstování rostlin a chovu živočichů v návaznosti na přírodopis – 6.,7.,8.,9.roč
VZTAHY ke společenskovědné oblasti -
změny v přírodě v průběhu času, domestikace rostlin a živočichů a význam pro život lidí historie poznávání přírody - vztahy k dějepisu – zejména 7., 8. a 9.roč. způsoby jednání v přírodě, vztahy člověka a životního prostředí – společenské vztahy, právní řešení ochrany přírody – občanská nauka – všechny ročníky
VZTAHY k jazykovému vzdělávání -
možnost využívání námětů v učebnicích pro referáty, pro slohové práce, vyhledávání odpovídajících článků a literatury – všechny ročníky
VZTAHY k matematice -
možnost využívání úkolů v učebnicích i navazujících pracovních sešitech na řešení úkolů vztahujících se k přírodě, k člověku, k životnímu prostředí – všechny ročníky
VZTAHY k informatice - -využívání úkolů a námětů v učebnicích k vyhledávání doplňujících informací, zajímavostí, aktualit, k podkladům pro zpracování referátů a řešení problémových úkolů – všechny ročníky
VZTAHY k estetické výchově -
možnost výtvarného ztvárnění podnětů z přírody, problémů vztahů člověka a přírody, péče o zdraví, rozmanitosti a ochrany přírody, apod., inspirace výtvarných děl v přírodě (jednotlivými ekosystémy), architektura a zásady pohody vnitřního prostředí (tepelné, optické a sluchové pohody), zahradní architektura a její význam a vliv na člověka – všechny ročníky
-
možnost vztahu k hudební výchově – písně o lese, o přírodě, inspirace v přírodě pro hudební díla- všechny ročníky – zejména 6. a 7.roč.
21
V. Příspěvek ke klíčovým kompetencím V etapě základního vzdělávání jsou za klíčové považovány: kompetence k učení, k řešení problémů, kompetence komunikativní, sociální a personální, občanské a pracovní. Přírodopis jako celek může velmi významně přispívat k postupnému utváření všech klíčových kompetencí, které určují Rámcové vzdělávací programy pro základní vzdělávání. Přispívá k nim jak obsah učiva, tak metody a formy vyučování, které jsou v učebnicích doporučovány a počítá se s nimi zejména v odpovědích na uváděné otázky. Příklady námětů důležitých pro jednotlivé kompetence – na modelu ekologického přírodopisu:
kompetence k učení : - porovnávání různých organizmů a jejich částí (např. buňky rostlinné a živočišné, různých rostlin, různých skupin bezobratlých živočichů) učí využívat znalosti z předcházejícího učiva v nových souvislostech,
-
-
řešení mnoha úkolů v učebnici i v navazujících pracovních sešitech vybízí k samostatnému získávání dalších informací, k využívání přímého pozorování okolní přírody a ke sdělování získaných informací, což rozvíjí schopnost samostatně využívat získané poznatky a srozumitelně a jasně se vyjadřovat
-
třídění získávaných informací o různých organizmech vede k dovednosti uspořádávat a třídit informace, získávat užitečný přehled poznatků
-
opětovné využívání důležitých pojmů, které se vztahují k základním znakům a projevům života (např. pojmu fotosyntéza, buněčné dýchání, rozmnožování) umožňuje spirálovité rozvíjení jejich obsahu, což je nezbytné pro pochopení základních souvislostí v biosféře
-
využívání učiva z dalších vzdělávacích oborů přispívá k integraci učiva - např. pojmy kyslík, dusík, oxid uhličitý navazují na poznatky z chemie, pojem energie potřebná k životu na učivo fyziky, znalosti o ochraně přírody se vztahují k učivu zeměpisu, občanské nauky, je možno je využívat při slohových pracích v českém jazyku, jako náměty pro výtvarné práce apod.
-
sledování a vysvětlování schémat a obrázků v učebnici i úkoly vyžadující vytváření obdobných grafických přehledů rozvíjí schopnost jasného samostatného vyjadřování a popisování různých dějů a jevů prostřednictvím náčrtů, grafů a schémat, pozorování přírodnin a praktická cvičení podle námětů učebnice učí dovednostem přímého pozorování i využívání lupy a mikroskopu k samostatnému získávání a rozvíjení znalostí
kompetence k řešení problémů : -
vysvětlování a praktické využívání již získaných poznatků (i z různých předmětů učí samostatně uvažovat, hledat odpovědi na otázky, postupně řešit jednoduché problémy, -
mnohé otázky a úkoly v učebnici podněcují k vyhledávání dalších informací (v atlasech, v časopisech, na internetu, využívání informací ze sdělovacích prostředků, z diskuzí s dospělými apod.) a učí samostatně si doplňovat znalosti, což je významný krok k pěstování schopnosti shromažďovat informace k řešení problémů
22
-
některé části učiva jsou velmi vhodné pro zadávání problémových úkolů k samostatnému zpracování referátů (např. virová a bakteriální onemocnění a hygienické zásady, význam jednobuněčných organizmů v přírodě a pro člověka, potravinářský průmysl založený na kvasinkách , podstata a význam symbiózy, vztahy rostliny k měnícím se podmínkám prostředí v průběhu roku, příčiny ohrožení existence vybraných druhů rostlin a bezobratlých živočichů, význam ochrany rostlin a živočichů, rozmanitost hmyzu podle přizpůsobení k prostředí apod)
kompetence komunikativní : -
úkoly vyžadující odpovědi na otázky a vysvětlování má význam pro procvičování schopnosti srozumitelně se vyjadřovat
-
samostatný přednes zpracovaných úkolů z učebnice učí kultivovaně prezentovat dosažené výsledky a navazující diskuse zapojuje do řešení úkolu i ostatní žáky
-
některé úkoly doporučují organizování besed s odborníky ( k otázkám péče o zdraví, k porovnání způsobu života bezobratlých, k rozmanitosti rostlin a živočichů, k ukázkám přizpůsobení k prostředí, k regionálním informacím o ochraně rostlin a živočichů apod.) , využívání audiovizuálních prostředků i internetu a vždy i následnou diskusi
kompetence sociální a personální : -
řešení doporučených úkolů a praktických cvičení ve skupinách vede ke vzájemné spolupráci, k rozdělování rolí mezi žáky, k uvědomování si schopností jednotlivců - hodnocení spolupráce při řešení zadaných úkolů podněcuje zájem a připoutává všechny žáky podle jejich zaměření a schopností ke společnému kvalitnímu pracování úkolu
kompetence občanské : -
v učivu o virových a bakteriálních onemocněních je řada příležitostí pro zdůraznění ohleduplnosti k nemocným lidem, potřeby pomoci u nás i ve světě učivo o ohrožení a ochraně rostlin a živočichů a ucelené informace věnované ochraně přírody ukazuje na důležitost odpovědného přístupu každého jednotlivce k ochraně přírody u nás i na význam mezinárodní spolupráce v této oblasti
kompetence pracovní: -
pozorování v přírodě i praktická cvičení vyžadují zachovávat pravidla bezpečnosti práce úkoly vyžadující pozorování lupou a mikroskopem vedou k získávání dovednosti používat lupu a mikroskop a zároveň se učit účelnému uspořádání pracovního prostoru učivo týkající se využívání znalostí o přírodě v lékařství, zemědělství, v lesnictví, při ochraně přírody seznamuje i s různými pracovními činnostmi a přispívá k profesní orientaci poskytování informací o správném chování v přírodě při rekreaci a turistice , o označování ekologicky šetrných výrobků a biopotravin, připomínání vlivů lidských činností na přírodu, apod. vede k poznání nezbytnosti omezovat negativní jevy na prostředí při každé aktivitě
23
VI. Vztahy přírodopisu k průřezovým tématům Průřezová témata sledují komplexní (mnohoúrovňový) pohled na vybrané okruhy problémů. Podle koncepce přírodopisu je možno uvažovat různé způsoby přispění předmětu k vybraným okruhům průřezových témat. Příkladem může být zejména příspěvek v průřezovému tématu Environmentální výchova Opět na příkladu ekologického přírodopisu je možno demonstrovat vztahy k některým okruhům tohoto průřezového tématu:. Vybrané tematické okruhy :
návaznost na učivo v ročníku:
Ekosystémy naší přírody: LES, RYBNÍK, POLE Sady a zahrady,: Cizokrajné ekosystémy , Péče o zdraví, Vztahy člověka životního prostředí Podmínky života, Základní znaky života
– v 6.ročníku – v 7. ročníku - v 8. ročníku, - v 9.ročníku.
Příklad rozpracování tématického okruhu LES ( v úvodu je uvedena vzdělávací oblast představující těžiště; v závorce je uvedena zkratka vzdělávací oblasti nebo vzdělávacího oboru, který přispívá k integrovanému pohledu – použity jsou běžné zkratky předmětů – EP = ekologický přírodopis)
Les Těžiště: ekologický přírodopis Základní okruhy informací pro integrovaný pohled: • les jako ekosystém - vztahy (EP) • lesní organismy (EP) • rozmanitost lesů, jejich závislost na podmínkách prostředí (EP, Z) • význam lesů pro člověka z hlediska přírodních zdrojů: zvěř, plody, dřevo jako surovina a jako obnovitelný zdroj energie (EP, Z, F, Ch) • význam lesa pro člověka a společnost z hlediska mimoprodukčních funkcí: zadržování vody v krajině, čistota ovzduší, krása, ticho, prostředí pro rekreaci, pro zdraví člověka - pro pohyb, pro pobyt na čerstvém vzduchu, pro relaxaci (EP, F, Ch, Z, ON, ZV) • správné a nesprávné způsoby hospodaření : poškození lesů, choroby a škůdci v lese, eroze lesní půdy (EP) • význam lesů v průběhu historie a vlivy člověka na les v průběhu historického vývoje odlesňování a jeho důsledky ( EP, D, Z)
24
• současný výskyt lesů na Zemi, vztahy společnosti k lesům na národní úrovni a na světové úrovni : proces odlesňování a jeho vliv na prostředí, -sociální a ekonomické aspekty využívání tropických deštných lesů ( EP, Z, ON) • ochrana lesa - zákony, vyhlášky, ekologické způsoby ochrany lesa (ON, EP) • zásady chování v lese a jejich praktická realizace (EP, ON, RV) • pozorování a praktické zkoumání lesa, zápisy zjištěných údajů o lese (EP, M) • zjišťování informací o lese v literatuře, na internetu, aktuální informace z tisku, příklady a statistické údaje z oblasti pěstování lesa, mimoprodukčních funkcí, těžby (EP, M, ZI) • slohové práce o lese a vztahu člověka k lesu, komunikace o lese (EP, ČJ, CJ) • estetické ztvárnění lesa ve výtvarném, literárním a hudebním projevu: obrazy, kresby,hudební díla, básně, próza, fotografie, video, TV pořady (ČJ, CJ, Hv, Vv, EP) Poznámka: Ukázka je z Metodické příručky: Kvasničková, Švecová, Sedláček, Ekologický přírodopis a školní vzdělávací program, Fortuna Praha 2005 V této metodice je i podrobný rozbor toho, jak ekologický přírodopis přispívá k utváření všech očekávaných výstupů a klíčových kompetencí.
25
VII. Zkušenosti ze sledování výuky přírodopisu
v pražských školách Uváděné informace a postřehy jsou založeny na experimentálním ověřování výuky dle osnov přírodopisu s ekologickým zaměřením (1990 – 1994), posuzování škol v rámci inspekcí (1991- 2005) a činnosti související s mnohaletým působením v Českém svazu ochránců přírody (ČSOP). Při inspekční činnost se nejednalo jen o sledovaní vzdělávání pro udržitelný rozvoj, protože metodika práce České školní inspekce (ČŠI) byla vždy zaměřena na sledování více ukazatelů a jen málo umožňovala zaměření na ekologické aspekty učení. Od roku 1991, to je od vzniku současné ČŠI, se nerealizovala žádná tematická inspekce sledující tuto problematiku. Proto je velkým kladem současné koncepce školství zaměření pozornosti na environmentální výchovu a její prioritní prosazování. V koncepci environmentálního vzdělávání, které představuje systematické působení na všechny obyvatele bez rozdílu věku, hraje velkou úlohu základní školství. Škola umožňuje dětem poznat základní podmínky života a měla by ho spolu s rodinou a dalšími subjekty naučit takovému životnímu stylu, aby nejen pro něho, ale i pro další generace byl život na zemi udržitelný. Povinnost realizovat environmentální vzdělávání je dána školským zákonem (zákon č. 561/2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání). Jeho rozsah a realizaci upravuje: • zvolený vzdělávací program • respektování Metodického pokynu MŠMT k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve školách ( č. 32 338/2000) • zákon o právu na informace ( č. 123/1998 Sb.) • obsah užívaných učebnic Primární důležitost při realizaci environmentálního vzdělávání má přístup členů pedagogického sboru a jejich osobnostní dispozice, schopnosti a vědomosti a míra přesvědčení. velmi důležitý je postoj ředitele školy. Oblasti environmentálního vzdělávání a výchovy jsou ve většině základních škol součástí tzv. nosných předmětů (přírodopis, chemie, zeměpis, fyzika, občanská výchova) a předmětů s převažující motivační funkcí (výtvarná výchova, hudební výchova, literatura). Rozsah a obsah environmentálního vzdělávání se liší, odlišné jsou formy a metody. V oblasti hodnotových cílů, postojů a motivů jednání žáků stojí na předním místě pochopení významu života, osvojení si zásad zdravého životního stylu, správného rozhodování a jednání ve prospěch vlastního zdraví i zdraví jiných, dále pocitu závislosti na přírodním životním prostředí a také úcty k právu a zákonům. 26
Proč jsem zastáncem vyučování přírodopisu s ekologickým zaměřením: • podporuje myšlení ve vztazích • umožňuje pozorování a poznávání nejen jednotlivých přírodnin, ale přírodních celků a jejich změn • předpokládá maximální využití aktivizujících metod a forem, uplatňování aktuálních informací o regionálních a lokálních zvláštnostech přírody • v co největší míře to má být učení „o přírodě v přírodě“ • důležitou součástí jsou scénky a diskuse, které následně vedou k formování vztahu k přírodě, životnímu prostředí, k regionálním i globálním problémům Příprava i samotná výuka je ovšem pro učitele mnohem náročnější. Předpokládá jeho odborné vědomosti, regionální znalosti i dobrou orientaci v oblasti místních i světových problémů. Také nároky na jeho „pedagogické umění“jsou velké. Mnozí učitelé často sklouzávají k tradiční výuce, vede je k tomu způsob, jak byli při studiu seznamováni s přírodou a u starších i naučené stereotypy z předchozích let. Vadí jim např. poznatek, že se žáci hůře orientují v systému. Je samozřejmé, že při jiném způsobu výuky se setkají s jinými problémy než při tradiční výuce. Musí hledat cesty, jak je opravit ( např. hry, scénky) a stále by měli mít na mysli skutečnost, že lépe připraví žáky pro myšlení v souvislostech, pro posuzování vzájemných vlivů environmentálních, ekonomických a sociálních, což se jistě odrazí i v tvorbě správných postojů žáků k přírodě. Poznatky z vyučování přírodopisu v pražských základních školách a nižších ročnících gymnázií: Hodně škol, když začala možnost výběru výuky mezi „běžným“ a „ekologickým“ pojetím přírodopisu (před jedenácti roky), se přiklonilo k ekologickému přírodopisu (ve vzdělávacím projektu Občanská škola - nyní Obecná škola to byla a v tomto školním roce ještě je jediná možnost). Pozitivní zjištění: • většina učitelů pochopila význam ekologického pojetí a myšlení ve vztazích a snaží se je uplatňovat i v „běžném“ přírodopisu • zvýšilo se povědomí důležitosti znalostí o regionálních zvláštnostech • zvyšuje se počet učitelů, kteří využívají školní areály, učebny v přírodě, nejbližší okolí školy a pobyt ve školách v přírodě k realizaci vyučování „o přírodě v přírodě“ a to v běžných vyučovacích hodinách tak v rámci projektů. Projekty jsou koncipovány v rámci jednoho nebo několika předmětů s výrazným uplatňováním mezipředmětových vztahů a někdy i regionálních zvláštností.
27
Bohužel počet pražských škol, kde se vyučoval přírodopis podle osnov s výrazným ekologickým zaměřením ubývá. Příčiny úbytku: • Řada škol, které vzdělávaly žáky podle projektů Obecné a Národní školy, přešla od 6. ročníku na program Základní školy. Podle vyjádření ředitelů je hlavním důvodem obava rodičů z horší přípravy dětí na přijímací zkoušky na střední školy. • Některé školy, vyučující podle Obecné školy, nedodržovaly v plném rozsahu tento program, učitelé učili „běžný“ přírodopis a užívali i odpovídající učebnice. • Někteří učitelé se od ekologicky zaměřeného přírodopisu odkláněli z důvodů větší náročnosti přípravy na hodiny i vlastní nižší odborné zdatnosti. Někdy došlo ke změně z důvodu odchodu učitele nebo spojování tříd. Neaprobovaná výuka byla dost častá hlavně v šestém ročníku (učitelé bez odbornosti, nebo doplnění úvazku) a v osmém ročníku (učitelé tělesné výchovy Dalším předmětem, mezi jehož specifickými cíli bylo a je i vytváření aktivního vztahu k ochraně a tvorbě životního prostředí jsou praktické činnosti (v různých vzdělávacích programech má i jiné názvy – pracovní vyučování, pracovní výchova). Týká se to konkrétně tematického celku pěstitelství. Ředitel školy má možnost vybrat z osnovami daných tematických celků ty, pro které má škola prostorové, personální a materiální podmínky ( na 1. stupni vybírá z 8. a na 2. stupni ze 7. okruhů). V současné době mnoho pražských škol pěstitelství vůbec nevyučuje, pozemky se ruší, případně mění na okrasné a sportovní areály. Tím se snižuje: • Možnost tvorby správných postojů k životnímu prostředí • Příležitost k seznamování žáků s ochranou přírodních společenstev v praxi • Pochopení významu biologické hmoty a správného hospodaření s rostlinným odpadem Uváděné důvody k vyřazování pěstitelství : • Ve škole není odborník • Škola nemá pozemek, někdy ho neměla ani v minulosti, v dalších případech o něj přišla v rámci restitučních nároků nebo výstavby jiného objektu • Učební plán dovoluje, ve srovnání s dřívějším, zařazení jen velmi omezeného počtu hodin tohoto předmětu. To vede k potížím k zabezpečení pravidelné péče o pozemek.
28
• V mnoha pražských školách zrušili užívání pozemku pro pěstitelství z důvodů kriminality, kdy jim opakovaně záhonky někdo zdevastoval a pěstované rostliny ukradl, což působí na děti velmi demotivačně. Jsou ovšem školy, které dokážou nepřízeň počtu hodin eliminovat. Vždy v tom hraje roli nadšený pedagog. Celoroční efektivní práci pomáhá existence skleníků, které jsou jen na velmi omezeném počtu škol. Aby jejich existence byla opravdu efektivní je opět závislé na pedagogovi (výborně fungují např. v ZŠ Nad přehradou a v ZŠ Brigádníků). Zkušenosti, uvedené u školních pozemků, je možné uvádět i u učeben v přírodě. Je jich ještě méně, a jen ojediněle se v současné době plánuje jejich vybudování. Stejný osud, který potkal pozemky, se dotkl i některých již vybudovaných učeben. Ty, které byly postaveny mimo areál školy byly zcela zdevastovány (např. v lese vedle školy v Újezdě nad Lesy), jiné se potýkají se stálými opravami (např. ZŠ Dolákova). Jsou ale i pozitivní zjištění, např. krásná učebna v přírodě, vybudovaná spolu s arboretem a naučnou stezkou v ZŠ Pertoldova, která je využívána pro výuku mnoha předmětů. Další možností, využívanou pouze menšinou základních škol je zavedení volitelných a nepovinných předmětů s environmentální tématikou. Jedná se hlavně o Seminář a praktikum z přírodovědných předmětů, Člověk a příroda a Pěstitelství. Jejich zaměření je hodně závislé od učitelů, kteří je můžou zaměřovat na tvorbu laboratorních dovednost a práci s informacemi v místnostech, nebo dát prioritu učení venku. Příkladně probíhá organizace seminářů např. v ZŠ Pertoldova. Ve většině škol, v rámci a péče o talentované žáky, probíhá příprava na různé soutěže, např. biologickou, zeměpisnou, fyzikální a chemickou olympiádu a soutěž Poznej a chraň přírodu. Na běžných základních školách mají největší význam školní kola těchto soutěží, protože úspěšnost žáků v obvodních a vyšších kolech je snížena skutečností, že soutěží ve skupině se žáky z gymnázií. Příprava žáků na tyto soutěže se často neobejde bez bezprostředního zkoumání v terénu. Přispívá tak nejen k zvyšování informovanosti žáků, ale i k upevňování ekologických vazeb. V rámci plnění plánu environmentální výchovy i v souvislostí se stále se zvyšující tendencí přikládat význam projektovým metodám se zvyšuje počet škol, které se zapojují do řešení ekologických projektů. Jedná se o projekty na různé úrovni - školní, regionální i mezinárodní. Jejich zpracování a následná prezentace přispívají jak k tvorbě ekologického cítění, tak podporují učení o přírodě v přírodě.
29
Další vzdělávání pedagogů v environmentální problematice je nezbytně nutné. V porevolučních létech se sice téměř všichni vzdělávali, ale jejich zájem se většinou obracel k jazykovému vzdělání a k získání počítačové gramotnosti. Část učitelů se zabývala i novými metodami a formami práce a jen malý počet si zvyšoval vzdělání v oblasti environmentální. Potěšitelným zjištěním je změna v posuzování důležitosti a nezbytnosti tohoto vzdělání v poslední době, důkazem je např. tento projekt. Při výuce pedagogové využívají nabídky různých institucí na spolupráci v oblasti environmentálního vzdělávání. Je to např. síť Středisek ekologické výchovy Pavučina, Klub ekologické výchovy, S:družení pro ekologickou výchovu, M.R.K.E.V, celostátní i mezinárodní školní projekty. Navázaná spolupráce s výše uvedenými subjekty je obvykle realizována těmi školami, které mají učitele nadšené pro aktivity v oblasti ekologické výchovy, kteří si významně doplňují vědomosti v různých kurzech, nebo v rozšiřujícím studiu a v neposlední řadě, kde přístup k environmentální výchově pozitivně ovlivňuje ředitel. Snaha učitelů o vyučování mimo budovu je brzděna poměrně velkým počtem žáků v některých třídách. Vyučující, který má ve třídě 30 žáků, s nimi sám nemůže jít mimo areál školy. To je možné jen do 25 žáků. Hodně pedagogů k výuce v přírodě využívá každoročních výjezdů do škol v přírodě. V některých školách termínu školy v přírodě přizpůsobují i roční tematické plány. Pro doplnění uvádím některá moje zjištění uvedená v inspekčních zprávách (inspekční zprávy jsou veřejné): ZŠ Táborská: Kooperativní metody vhodně zařazovali hlavně u témat souvisejících s globálními ekologickými problémy (např. zdroje energie, odpad, ozonoví díra, skleníkový efekt, počasí). V návaznosti shrnující kapitoly o životním prostředí proběhla v přírodovědných praktikách zdařilá exkurze spojená s přednáškou a diskusí do spalovny odpadů. ZŠ Břečťanová: Časově tematický plán volitelného předmětu praktikum z přírodopisu je každoročně obměňován v souvislosti s vypsaným tématem biologické olympiády. Ukazuje výraznou orientaci na ekologické problémy a regionální informace. Důraz na ekologickou problematiku, ochranu přírody a životního prostředí je zřejmý i z navazujících exkurzí, které probíhají ve volném čase učitelky i žáků. ZŠ Nad přehradou: Vyučování pěstitelství je zajištěno nadstandardním způsobem, škola má ve svém areálu pozemek se záhony a dřevinami a celoročně vytápěný skleník. Pro výuku je dostatek rostlinného materiálu, který je z velké 30
části zajištěn z vlastních zdrojů. Vnitřní prostředí skleníku, školní pozemek i celý areál jsou ve vzorném stavu, který je nepochybně výsledkem neobyčejně velké celoroční péče. ZŠ Újezd nad Lesy: Výuku pozitivně ovlivňuje orientace na ekologické souvislosti, učení přímo v přírodním prostředí okolí školy, organizování soutěží s ekologickou tématikou. ZŠ Dolákova: Profilace školy na ekologickou výchovu, jako součást mezinárodního hnutí za trvale udržitelný rozvoj se týká především druhého stupně. Při tvorbě koncepce vycházelo vedení školy z příznivé polohy na okraji sídliště u lesa v blízkosti několika zvláště chráněných území, botanické a zoologické zahrady a hlavně z přesvědčení pedagogů. Koncepce se promítá v zařazení předmětů ekologie, ekologická a chemická praktika do učebního plánu. Mimo krátkodobé vlastní projekty (např. z chráněných území v regionu) škola realizuje dlouhodobý mezinárodní ekologický projekt GLOBE, zaměřený na dlouhodobé sledování životního prostředí školy. V části projektu mají podíl i jiné předměty, některé se realizují ve škole v přírodě. Vyučující se účastní akcí s ekologickou tématikou (Toulcův dvůr, Tereza, Horní Maršov). ZŠ Ke Kateřinkám: Učitelky dlouhodobě a úspěšně v rámci praktika připravují žáky se zájmem o přírodu na biologickou olympiádu, Poznej a chraň přírodu Prahy 11, internetovou soutěž Tajemství vody a multikulturní soutěž Naše sovy. ZŠ Pertoldova: K objektu patří venkovní část, ve které je vybudováno arboretum, učebna v přírodě, nauční stezka a pozemek. Kvalitu školy výrazně zvyšuje její zaměření na ekologickou výchovu. Jedná se o promyšlený systém aktivit, které vycházejí z mimořádných personálních a prostorových podmínek. Důležitou roli hraje umístění na okraji Prahy, těsně u zvláště chráněného území přírodní památky Modřanská rokle. Pro environmentální výchovu, vzdělání a osvětu nad rámec osnov škola využívá jak možnosti vnitřního prostředí školy, její areál, chráněné území a blízká pole, tak širší regionální nabídku (např. botanická a zoologická zahrada, muzea, spalovna, čistička, výstavy, Toulcův dvůr, stanice ohrožených zvířat). Do realizace ekologického programu je zapojená i školní družina a mateřská školka. Podpora ekologického vzdělávání je dána výběrem učebnic, zařazením volitelného předmětu ekologická a estetická výchova, který je žáky přijímán s velkým zájmem, přípravou žáků na soutěže a vystoupení na veřejnosti /např. mezinárodní konference o udržitelné rozvoji v Parlamentu ČR) a řadou doprovodných výchovných aktivit (separace odpadu, sběr víček a baterií). Škola již 5 let úspěšně realizuje vlastní projekt Arboretum, kdy jsou v areálu školy
31
postupně vysazovány stromy budována školní naučná stezka. V arboretu je umístěná učebna v přírodě, vhodně využívaná při výuce různých předmětů. Inspekcí sledovaný „ekologický a estetický seminář“ byl realizován na naučné stezce blízké přírodní a národní kulturní památky v Točné. Žáci i přes nepřízeň počasí plnili se zájmem učitelem připravené úkoly. Ten je zaujal svými odbornými vědomostmi a výbornou znalostí regionu, upozorňoval je na přírodniny, geologické jevy a zásahy člověka. Vhodně využil informační tabule na naučné stezce.
VIII. Doporučená literatura Braniš, M. Základy ekologie a ochrany životního prostředí - učebnice pro střední školy. Praha : Informatorium, 1997. Moldan, B. Příroda a civilizace. Praha : SPN, 1997. Kvasničková, D. Základy ekologie - učebnice pro základní a střední školy. Praha : Fortuna, 1977, 2004 Životní prostředí - doplňkový text k Základům ekologie. Praha : Fragment, 1998 Ekologický přírodopis - učebnice pro 6., 7., 8. a 9. ročník základní školy Metodická příručka k ekologickému přírodopisu na 2. stupni základní školy. Praha : Fortuna, 1999. Švecová, M. Teorie a praxe zařazení školních projektů ve výuce přírodopisu, biologie a Ekologie, Praha, Karolinum 2001 Metodické materiály středisek a center ekologické výchovy. Metodické materiály Klubu ekologické výchovy – viz www.kev.ecn.cz
32
33
