Časopis přerovského děkanátu
Prosinec 2002 Číslo 11 Ročník 8 Úvodník P. Slawomir Sulovski
Liturgický kalendář na měsíc prosinec
Maria a dnešní styl Maria učitelka modlitby
Rosteme ve víře
Advent připravila Z. Mollinová
Dětské okénko Silvestrovské vtípky Jen tak ve stručnosti P. Pavel Hofírek
Setkání pastorační rady Změny v děkanátu Flórbalový turnaj v Kojetíně Slovo z Charity Přehled bohoslužeb děkanátu - Vánoce 2002 a mnoho dalšího…
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Prosinec v liturgii
Džbán Jeden
starý
o přednášku času.
o
Ocitl
opravdu
před
i
to
požádán
plánování
elitní
velkých
ale
byl
efektivním
se
pracovníků trému,
profesor
skupinou
koncernů.
pochybnosti,
zda
nejdůležitější,
co
Měl je
by
to
jim
měl říci. Zkusil to… Vytáhl džbán
zpod
a
tenisového
stolu
s kameny
míčku.
velký
velikosti
Opatrně
přeložil
kameny do džbánu, a když již nešlo víc přidat, zeptal se: „Je džbán plný?“ Všichni sebejistě odpověděli: „Ano.“ Počkal pár vteřin a vytáhl nádobu naplněnou
štěrkem.
svého
džbánu
usadil
mezi
a
Nasypal
protřepal.
kameny
jej
do
Štěrk
až
po
se
dno.
Profesor zvedl hlavu a zeptal se: „Je džbán
plný?“
vyšel vstříc, aby nám toto setkání umožnil a usnadnil. Adventní liturgie nám
připomíná
Posluchači
začali
chápat. Řekli: „Pravděpodobně ne.“ A
a
zpřítomňuje
čekání
na
jeho
příchod:
dopřáno stýkat se s ním, když přišel. I očekávání každého z nás, kteří se shromažďujeme, abychom ve spojení s ním slavili bohoslužby. První adventní neděle
Začátek nového liturgického roku, ve kterém budeme při nedělních mších sv. naslouchat čtením z Písma z ročního cyklu „ B“. 3. 12.
Sv. Františka Xaverského, kněze – památka
6. 12.
Sv. Mikuláše, biskupa – nezávazná památka
7. 12.
Sv. Ambrože, biskupa a učitele církve – památka
8. 12.
Druhá adventní neděle
9. 12.
Slavnost Neposkvrněného početí Panny Marie
Církev vidí v P. Marii ženu předpověděnou v ráji (Gn 3,15). Bůh ji vyvolil za matku Vykupitele lidstva, a proto ji už od početí uchránil od poskvrny prvotního hříchu. 13. 12. Sv. Lucie, panny a mučednice – památka
měli pravdu. Profesor se sklonil ještě
14. 12. Sv. Jana od Kříže, kněze a učitele církve – památka
jednou
15. 12. Třetí adventní neděle
a
vytáhl
sáček
s
pískem.
Nasypal do džbánu a po chvíli písek vyplnil
prostor
mezi
kameny
a
štěrkem. „Je džbán plný?“ Tentokrát všichni
jako
jeden
odpověděli:
„Ne.“
Tak, jak čekali, profesor vzal džbán, obrátil
se
k umyvadlu
a
za
několik
minut byl džbán naplněný až po okraj vodou. Pak se učitel podíval na skupinu a zeptal
se:
„Co
experiment?“
nám
ukazuje
Nejodvážnější
tento
z poslu-
chačů se zmohl na slovo a odpověděl: „Ukazuje nám, že i když náš diář je již
zcela
chceme, jednu
zaplněný, vždy
pracovní
schůzku
pokud
můžeme cestu,
anebo
opravdu
přidat
ještě
ještě
jednu
alespoň
pár
telefonátů.“ Profesor Velká
se
zamyslil
pravda,
a
kterou
řekl:
nám
„Ne.
ukazuje
tento pokus, je jiná: pokud do džbánu nevložíme kameny jako první, pak to již
nebude
velké
možné.“
ticho.
V sále
25. 12. Slavnost Narození Páně Syn Boží se stal člověkem, abychom my lidé měli účast na jeho božství. Jeho
narození
je
počátkem
našeho
vykoupení.
Vánoční
doba
začíná
v předvečer slavnosti Narození Páně. Večerní mše svatá, vigilie, má již slavnostní
ráz.
V evangeliu
čteme
rodokmen
Ježíše
Krista
a
zprávu
o zjevení anděla ve snu sv. Josefu, ve kterém mu oznamuje, že Mariino dítě je
počato
z Ducha
nazývána narození
andělská
svatého. –
Spasitele),
o pastýřích
u
jeslí,
andělé za
Další
svítání
kteří
mše
zvěstují
(jitřní,
vypravují
o
svatá
„velikou
se
pastýřská
všem,
slouží
radost
„co
–
svatého
přijal
tělo
z Marie
Panny
a
stal
jim
se
v noci
(bývá
všechen
evangelium
pověděno“) a ve dne (slavná, velká). Při vyznání víry Ducha
pro
bylo
o
lid“,
hovoří
tom
dítěti
při slovech „skrze
člověkem“
klečíme,
abychom vyjádřili úctu ke vtělení Božího Syna. Doba vánoční trvá až do svátku Křtu Páně. 26. 12. Svátek sv. Štěpána, jáhna a prvomučedníka 27. 12. Svátek sv. Jana, evangelisty 28. 12. Sv. Neviňátek betlémských – památka 29. 12. Svátek Svaté Rodiny - Ježíše, Marie a Josefa V době vánoční se setkáváme s naším Spasitelem v podobě dítěte. Ježíš od počátku prožívá plný lidský život, sdílí jej bez jakýchkoliv výjimek, kromě hříchu. Ježíš Kristus narozený v Betlémě je opravdu pravým člověkem.
uvědomili
Rodí se jako bezbranný a zcela závislý na lidské péči, na rodičovské lásce. Bůh se svěřuje do rukou člověka. Zcela se vzdává sebe. „Kristus Ježíš… se
se
vašeho
sám sebe zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jedním z lidí.
Peníze?
Byl jako každý jiný člověk…“(Flp 2,7). Kristus je jedinou cestou k Otci.
života?
„Co
Rodina?
Realizace snů? Strana 2
tvoří
si
22. 12. Čtvrtá adventní neděle
samozřejmost tohoto tvrzení. Profesor zeptal:
Všichni
nastalo
Očekávání
starozákonních proroků, kteří se těšili, že přijde. Očekávání těch, jimž bylo
1. 12.
psacího
pytel
Celý náš život směřuje k osobnímu setkání s Kristem. On, Syn Boží, nám
kameny
Přátelé?
Práce?
Odpočinek?
Dítě
Ježíš
nás
neučí
této
cestě slovy,
Slovo pro každého
ale
příkladem.
Právě
rozjímáním
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Možná ještě něco jiného: Víra? Duše?
o Ježíšově
Poctivost? Věčný život?
abychom
Nikdy
nedejte
chernostem.
přednost
Jinak
vám
sobě.
celý
na
profesor
pozdravil
něj
o
lépe a
pochopit
tak
jeho
nejjistěji
pozdější
vstoupili
výzvy,
do
jeho
o
závislé to
na
co
rodičích,
přijde,
je
zcela
spoléhá
se
na
odevzdané ty,
kteří
do jej
jejich
vůle.
milují.
Žije
nás učí poslušnosti. On, vtělený Syn Boží se
Ježíšovo
dětství
bylo
i
dobou
chudoby,
nedostatku,
Kristus narodil jako malé dítě, vyrůstal u svých rodičů, vedl třicetiletý
poslu-
skrytý
život,
mluví
k nám
o
nesmírném
významu
trpělivosti
a
čekání
v našem životě. Kristus nic neuspěchal, člověk musí projít postupným vývojem, není dobré urychlovat naše pomalé zrání. Každá etapa v našem
Ať adventní doba a Vánoce jsou pro takovou
dětmi,
pronásledování (narození ve stáji, útěk do Egypta…). Nakonec i to, že se
chače a opustil sál.
nás
je
se
rodiče…).
nezapomněli.“ Starý
trochu
podřizuje Božímu zákonu (obřízka, obětování v chrámu, poslouchá své
svého diáře si napište, co je kamenem Abyste
snad
malými
přítomností. Ježíšovo dětství
co je důležité. Na okraj každé strany
života.
Dítě
Nestará
čas života a již vám ho nezbude pro to,
vašeho
lze
stali
království. Učí nás především pokoře. Abychom přijali plnou pravdu o
mali-
zaberou
dětství se
něco
delší
životě má svůj význam, vše má svůj čas, dětství není jen přípravou na
přednáškou.
A náš diář na rok 2003 -
dospělost, je plnohodnotnou fází života. To platí i o našem duchovním
kéž by měl
životě.
zaplněné okraje.
Podle časopisu Amen 1/98 připravil Jaroslav Branžovský
P. Slawomir Sulowski
Maria učitelka modlitby
Maria
(Mk 11,22-26)
a dnešní životní styl
Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: Zdvihni se a vrhni se do moře - a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít. Proto vám pravím: Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a
budete to mít. A kdykoli povstáváte k modlitbě, odpouštějte, co proti druhým máte, aby i váš Otec, který je v nebesích, vám odpustil vaše přestoupení.“
Četl
jsem
takovou
otřesnou
scénu:
v bohaté
londýnské
rodině
umíral
mladý
člověk.
Okolo
něho
rodina,
přátelé
–
sklíčenost a bezmocnost. Náboženství se v té rodině nevedlo. A tu, když se otec naklonil nad svým synem a ptal se ho. zdali si něco přeje, mladík namáhavě zašeptal: „Modlete se za mne”. Pro všechny to byl šok. „Umí se tady někdo modlit?”, ptal se bezradný otec. Nikdo to neuměl. „A jiného bys nechtěl nic, synáčku?” Umírající jen zavrtěl hlavou a vytrvale opakoval: „Modlete se …” A zakrátko dodýchal. Jsou chvíle v životě, kdy i nejotrlejší člověk najednou pocítí prázdnotu, z které se potřebuje vyrvat někam výš, nad sebe. Právě prostřednictvím modlitby. Není člověk, který by to aspoň párkrát v životě nezažil. My křesťané víme, odkud vychází ta potřeba: z duše, která nás činí potřebnými našemu Stvořiteli a Otci. Z duše, která ze své podstaty touží po domově v Bohu. Víme, že modlitbou se duše přibližuje k Bohu neomylně a jistě. A dokonce se o to prakticky snažíme. Pravidelně či nepravidelně, jak kdo. Jeden bohoslovec byl náruživý kuřák. Tu se jednou ptal svého spirituála: „Otče, smím kouřit, když se modlím breviář?” A moudrý spirituál mu odpověděl: „Ne takhle synu, jinak: modli se, i když kouříš.” Podobně nás nabádá Kristus a po něm jeho apoštolové ve svých listech bratřím: „Modlete se ustavičně.” Jistě tím neměl na mysli, že máme nechat stranou své denní povinnosti, svou práci, svou službu lidem. Že máme pořád chodit s očima ke stropu a sepjatýma rukama. Ba ani ne, že se nesmíme pobavit, zasmát, poveselit. Neměl na mysli ustavičné ševelení rtů v nekonečném opakování naučených textů. Naopak: vždyť už prorok Izaiáš říká jakoby Božími ústy o vnějších praktikách židovské zbožnosti: „Tento lid se mi oškliví! Ctí mě jen ústy, srdcem však je daleko ode mne!” Co tedy měl Kristus na mysli tou ustavičnou modlitbou? Jistě to, čeho vzorem a skutečnou mistryní byla jeho matka. Ani chudá dívka Miriam v zapadlém Nazaretě, ani hospodyně v Josefově domě, matka a vychovatelka dítěte, ani potom, když po
smrti
muže
Josefa
hospodařila
svému
synu
tesaři
až
do
jeho
třicítky,
-
v žádném
z těchto
životních
období
si
nedopřávala luxus stálého klečení někde v koutku. Určitě si uměla najít takové chvilky pro modlitbu, ale mezitím konala tisíc a jednu práci. A každá matka a hospodyně ví, že většina těch domácích úkolů se nedá odbýt jen rukama. Musí se při nich myslet. Ale duch modlitby trval v Marii nepřetržitě, i při pracích a myšlenkách všedního dne. Zbožnost a denní starosti, modlitbu a práci od sebe neoddělovala, nežila dvojím životem. A
co
je
ten
„duch
modlitby”?
To,
co
je
modlitba
sama:
vyznání
víry,
stav
naprosté
důvěry
v Boží
lásku
a
moc.
„Pozdvižení mysli k Bohu”, jak se to říká. A ještě líp: pozdvižení srdce k Bohu. A to není věc nějaké mimořádné chvíle, to je stav, trvalý způsob křesťanova cítění a i konání, celého života. To ovšem není jen tak samo od sebe, to je vědomé usilování. Umění, kterému se učíme po celý život a nikdy s ním nejsme hotovi. Tak jako víra není neměnná danost, nýbrž Boží milost a člověkova vytrvalá vůle, naše aktivní ano k této milosti, právě tak i modlitba – je zároveň milost i úsilí. Vždyť jen věřící lidé se dovedou opravdově modlit. Víra a modlitba se navzájem podmiňují. Víra žije z modlitby a modlitba z víry. Ten, kdo se nemodlí, už vlastně odpadl od víry, aniž to ví, aniž to chtěl. A
ještě
jedna
důležitá
věc.
Měla
snad
Maria
při
o sedmibolestné matce Boží jistě nikdo ani nepomyslí. Slovo pro každého
své
vytrvalé
modlitbě
lehký,
Nač jí tedy byla modlitba?
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
–
pozemsky
šťastný
Nač je modlitby nám?
život? Jen
To
si
lidé bez Strana 3
pravé víry si bláhově pletou modlitbu s nějakým magickým zaříkáváním., škemráním u Boha o to, aby nemocný nikdy neumřel, aby mě nebolely zuby, abych vyhrál v sázce, aby v neděli nepršelo, aby naši dali gól. Ano,
máme-li
skutečnou
důvěru
v Boha,
všemohoucího
Otce,
je
přirozené,
že
k němu
přicházíme
se
všemi
svými
starostmi, bolestmi i tužbami. Vždyť “o cokoli budete prosit v mém jménu, dá vám to,” řekl Kristus. I sám se modlil: „Otče, je-li možné, odejmi ode mne ten kalich.” Ale dodává to v té nejryzejší modlitbě, které nás učil: „Buď vůle tvá!” Protože Bůh ví mnohem líp než já tuším, co je k mému skutečnému dobru. K mému dobru nejvyššímu: abych došel do jeho věčného království. Kdo se modlí opravdu ve jménu Kristově, u toho všechny tužby a přání se doslova rozplývají v Boží vůli jako kapka vody v moři. Je tedy pravým a nejvyšším uměním modlitby ne tak prosba, jako chvála a dík. Vzývání Boha, jeho velebnosti, krásy, moci a dobroty, se srdcem prodchnutým pokorou a vděčností do jeho vůle. Do této školy modlitby nás volá Maria. Choďme do té její školy pilně. Naučme se, celý život se učme, přicházet k jejímu Synu, k jeho i našemu Otci, k Duchu lásky, který nás s Otcem sjednocuje. Ne jako ke všemohoucímu služebníkovi našich přání, často tak omylných a protichůdných, ale jako k Pánu našeho života, k dárci naší pravé radosti a plnosti v Kristu Ježíši, který nás k sobě zve. podle Májových promluv L. Simajchla připravila Alena a stejně
tak
ten,
kdo
popírá,
že
se
tento
Boží
syn
stal
pravým člověkem (1 Jn 2,22 a 2 Jn 1,7). První křesťané čekali paruzii (»druhý příchod« Pána) jako
něco
tohoto
velmi
smýšlení
aktuálního. bylo
to,
Nejvýstižnějším
že
křesťané
v
znamením
Jeruzalémě
se
radikálně zřekli majetku a dobrovolně žili v chudobě. Kristus bude soudit živé i mrtvé. Tedy ty, kteří budou žít věčně, i ty, kteří budou navěky zatraceni. Už ve svém
Odtud přijde soudit živé i mrtvé
podobenství o posledním soudu (Mt 25,31-46) Ježíš dává
souvisí
najevo,
že
s »koncem světa«, nebo – jak jsme možná víc zvyklí říkat
Nikoho
z
–
nabídnout spásu, Bůh nestvořil smrt a nelibuje si ve smrti
Tato
s
pravda
víry
»posledními
nás
uvádí
věcmi
do
tématu,
člověka«,
které
kterými
jsou
podle
o
katechismu »smrt, soud, nebe, peklo«. Hned v úvodu je
hříšníka,
třeba
1,13.14.15).
si
připomenout,
co
říká
nauka
církve
o
Kristově
ale
soudu
Bůh
chce,
rozhoduje
nezavrhuje,
aby
se
každý
naopak,
obrátil
a
člověk
sám.
každému
chce
žil
(srov.
Mdr
Jak bude Kristův příchod probíhat? Boží Syn přijde ve
soudu. Je dvojí soud: jeden bezprostředně po smrti, druhý na konci časů. V tomto učení se liší katolická nauka od
svém
lidí
své
slávě
i
s
anděly.
Všechno
vyjde
najevo,
budou
protestantské teologie, která vyznává jediný soud na konci
odhalena tajemství lidských srdcí („Není nic zahaleného,
časů,
a
co nebude jednou odhaleno…“ Lk 12,2). Tehdy „nastane
je
evangelia, co je v lidech skryto“ (Řím 2,16). Nejhůře na
a
proto
také
nevyznává
existenci
»očistce«
den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého
»svatých«. Písmo
svaté
potvrzuje,
že
jediným
soudcem
světa
Ježíš Kristus. Ten umřel a vstal z mrtvých, „aby se stal
tom budou lidé, kteří nebyli milosrdní vůči druhým („Tak
Pánem i mrtvých i živých“. Tak píše apoštol Pavel (Řím
bude jednat s vámi i můj nebeský Otec, jestliže ze srdce
14,9) a hned na to dodává, že soud nad lidmi patří proto
neodpustíte každý svému bratru.“ Mt 18,23-35), lidé, kteří
výhradně Kristu, a ne lidem, protože i oni jednou budou
sloužili sobě a ne bližním („On jim odpoví: 'Amen, pravím
souzeni
„před
soudnou
stolicí
Boží“.
Člověku
není
vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných,
dovoleno vynášet soud nad druhým. „Vždyť ten, nad kým
ani
jsme už zoufali, se může náhle obrátit a stát nejlepším.
vědomě nabídnutou spásu („Mužové z Ninive povstanou na
A ten,
o
kom
jsme
měli
vysoké
mínění,
může
náhle
ochabnout a stát se nejhorším.“ Tak káže sv. Augustin (viz
je
nejvýstižněji
uvědomit
že
Mt
25,45),
a
ti,
kteří
odmítli
soudu s tímto pokolením a usvědčí je, neboť oni se obrátili po
Jonášově
kázání
–
a
hle,
zde
je
víc
než
Jonáš.“
Boží
nic
smrt.
společného.
Pak
se
Jediné,
naplní,
co
je
co
to
popisován
nelitovali jej, budou navždy zavrženi. Kristus přijde ne sám, ale jako hlava své církve, která
světa
1,10),
je
už zde na zemi je zárodkem Božího království. Dnes církev
je
(Ef
soud
znamená
zničením
instauratio
neučinili.´“
»vystavění« všeho – celého světa – na Kristu. A to nemá se
zničeno,
jako
si,
jste
Mt 12,41). Takoví lidé, pokud zemřeli ve stavu hříchu a
Liturgie hodin, pátek 25. týdne). Důležité
mně
bude
psáno:
navždy
„Smrt
je
pohlcena, Bůh zvítězil! Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvá zbraň?“ (1 Kor 15,54n). Než
Boží
soud
nastane,
zkoušky
si
přirozeně touží po konečném a věčném setkání s Kristem, a proto
ve
lidstvo
nesmíme
bude
vystaveno
zkouškám.
Tyto
představovat
moc
konkrétně,
jako nějaké katastrofy. Spíše je správné celé
volá
všem,
»žít
co
o dovršení
víry. Tak ani »antikrist«, který se v dobách zkoušky objeví,
věčného
jak
A závěrem
tom
mluví
v
Písmu,
není
nějaká
konkrétní
Kor
16,22).
Zatím
však
je
prožíval,
když
světa
a
žil
ještě
Eschatologie
časů,
jednak
je
na je
to
zemi
–
jednak
styl
života
nebo-li nauka církve
naplněného vědomím blízkosti Božího soudu. Církev má hlásat
o
(1
eschatologicky«.
období historie církve vidět jako jednu jedinou zkoušku
se
Maranatha
povinna putovat, svědčit, trpět a připodobňovat se Kristu
Boží
království,
života,
ale
dodejme,
a i že
s
tím
hrozbu
i
Boží věčné
liturgickou
soud
a
smrti
oslavou
existenci –
pekla.
tajemství
historická osoba, ale dá se říct, že to je každý člověk, který
Kristova soudu nad světem je slavnost Ježíše Krista Krále
popírá, že Ježíš je Spasitel a že jako Syn má Otce v nebi,
na konci každého liturgického roku. P. Jaroslav
Strana 4
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Farní
Duchovní rozměr
shromáždění
2002
našeho vstupu do EU
Přerov
Moravsko-slezská křesťanská akademie s podporou ministerstva kultury uspořádala ve dnech 8. – 10. 11. seminář: „Tradice naší
země
Metoděj,
tváří
průvodci“. živá
a
v tvář
spolu
EU
patroni
Náplní
aktuální
byla
tedy
otázka
Organizátorům
se
–
Cyril
Evropy, nyní
vstupu
velmi
do
podařilo
a
naši EU.
skloubit
odborné přednášky s prací ve skupinách a vytvořit
prostor
pro
výměnu
názorů
a
především závěrečnou panelovou diskusi. Semináře jednání
se
postupně
se
Vojtěch
zapojili
Cikrle,
František
účastnili
biskup
hejtman
Slavík,
a
zlínského
arcibiskup
do
brněnský, kraje,
olomoucký,
Jan Graubner, poslanci Vilém Holáň a Jiří Karas
a
pracovník
Brussel
Georg
možnost
posoudit
vstupu
do
FEECA
Düchs.
EU
„pro
hlavně
identity,
vzdělání,
hodnot,
tedy
Europabüro
Účastníci a
proti“
v oblasti
etických
v oblastech,
a
měli
našeho národní
morálních
které
nejsou
běžně diskutovány. Mnoho pozornosti bylo věnováno i našemu specifickému přínosu společné
Evropě
(aby
to
nebylo
jen
Křesanské internetové adresy
nejvyšší procento ateistů). Pro
oživení
trefné
postřehy
otce
Dnes Vám chci doporučit některé internetové adresy, kde je možné najít
se
informace o církvi či křesťanství. Jako první uvádím adresu vatikánských
obvykle obávají ti, co ji nepociťují“. Na
stránek www.vatican.va , kde se ovšem bez znalosti cizích jazyků člověk
připomínku jednoho účastníka, že bychom
neobejde.
si měli začít zvykat na vyvěšování vlajky
některé ani v češtině vydány nebyly a nebudou.
arcibiskupa:
„Ztráty
národní
identity
EU vedle naší: „Obávám se, že se u nás vlajky nevyvěšují ani na úřadech!“ Otázek a odpovědí bylo mnoho. Snad ještě potřeba znalostí lépe
(dobré)
dvou!
A
alespoň máme
jednoho si
jazyka,
aspoň
občas
zazpívat Otče náš latinsky (hned nás otec arcibiskup vyzkoušel). Čím
více
jsme
pronikali
do
problematiky, tím více nám bylo jasné, že vstup do EU je nezbytný. Je to další etapa růstu
ekonomického
i
duchovního,
ale
nespadne nám nic do klína. Postupně však máme
šanci
převzít
systém
vedoucí
k bohatnutí celého národa. Vstup do EU je třeba
chápat
jako
výzvu.
Jeho
odmítnutí
pak znamená znásobení našich problémů, zaostávání
a
propad
na
žebříčku
MSKA
připravuje
hodnocení národů. Přerovská
pobočka
diskusní odpoledne k tomuto problému pro spoluobčany. Budeme vás včas informovat o datu a místě konání.
Dá
Základní a zvláště
tam
informace
doporučuji
najít
celá
o církvi
řada
u
webové
nás
informací
najdete
stránky
či
na
dokumentů,
adrese
Tiskového
z nichž
www.cirkev.cz
střediska
ČBK
http://tisk.cirkev.cz , kde se můžete dozvědět aktuální informace ze života církve a je také možné si objednat zasílání zpráv emailem - člověk se tak dozví všechno důležité mezi prvními a z oficiálního zdroje. Zpravodajství
z křesťanského
světa
a
zvláště
z Vatikánu
najdete
na adrese www.zenit.org , kde je také možné si zdarma objednat zasílání zpravodajství emailem a tak se k Vám opět dostanou informace z Říma dříve, než o nich uslyšíte v rádiu či televizi. Nevýhodou je opět nutnost znalosti cizích jazyků, ale velkým přínosem je to, že se tímto způsobem dostanete k informacím a dokumentům, o kterých by jste se jinak asi u nás vůbec nedozvěděli. Naše olomoucká arcidiecéze má své stránky na adrese www.ado.cz , kde najdete
kromě
základní
informací
o
diecézi
a
biskupství
také
např.
Olomoucký liturgický kalendář a Katalog farností včetně adres a telefonů. Pokud budete hledat informace o tom, kdy jsou nedělní bohoslužby v různých místech České republiky, tak kromě stránek příslušných farností, děkanátů
a
diecézí
doporučuji
adresu
http://bohosluzby.venku.cz
nebo
http://mse.katolik.cz . Bohužel některé informace na internetu mohou být zastaralé a tak je dobré si zkontrolovat, jestli jsou stránky aktuální nebo si důležité informace ověřovat také telefonicky případně emailem.
B. Macků, F. Kopečný Slovo pro každého
se
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Pavel Hofírek Strana 5
Podobně se maskovala a chovala i
Advent Advent kající;
je
proto
„Luca“ obcházející večer 13. prosince
dobou
se
dříve
přípravnou,
Hanáci
postili
tělesně i duchovně: ve středy adventní nejedli maso, ačkoliv postním řádem k tomu nebyli vázáni, nechodívali na besedy
a
hrátky,
nýbrž
zdržovali
se
doma. Při práci zpívali nábožné písně: „Z nebe posel vychází”, „Poslán jest archanděl”
aj.
Kdo
zanotoval
něco
okřiknut.
Dlouhé
se
zapomněl
světského, zimní
byl
svátku
při
sv. Lucie.
vařečku
v ruce,
Tovačovsku vrtala
V Hulíně
na
měla
neposlušné
měla
Přerovsku
kopisť; do
a
vařekou
břicha,
kopistí
„drcala“. Před Lucou varovali zvláště děti,
které
nechtěly
si
chtěly
domů:
ještě
„Oteč,
hrát
a
napocá
tě
Loca!“ Zvláštní
a
hned
večery
o
chodívala okolí.
hrozba
13.
pro
prosince
„Čber“
neposluchy v Kojetíně
(„Žber“)
byl
a
veliký,
svíčce nebo petrolejové lampě trávily
celý pokrytý koudelí. Na vozíku nebo
ženy
na
u
přádla,
draní
peří
nebo
trakaři
vozíval
několik
měchů
podobných monotónních činností, při
koudele. Kde měli nedobré děti, tam
nichž
zastavil,
pološero
Nezbedné ovšem
v jizbě
děti
těžké
v adventu
udržet
a
tak
nevadilo.
neobcházeli
velmi
před
jitřní,
do
zůstalo
všelijakých
strach; hned ztichly jako beránci, když
Komu
matka zahrozila: „Budete ticho, že na
bos, aby ho svatý neslyšel. Leckterý
vás zavolám Čbera!“
nedočkavý
sadu,
a
Posledním
daleko
adventním
„Šperechta“
strašidlem
(„Perechta“).
Objevovala se v posledním týdnu před vánocemi, někde na Štědrý den před
se zradovaly. / Svatá paní Barborko,
večerem. Na Přerovsku to byla baba
oroduj
v černém, se začerněnou tváří nebo ve
se!
větvičku
na
daly
okénko
teplo.
větvičku
u
s ní
Krista
Nato
třešně,
postavily bylo
/
ji
Každý
rosit.
Pána
odlomily do
ve
škrabošce, s metlou.
Na
oblečená
bíle
musely do
sv. Mikuláše
mlsné
svatbu.
Šperechta
dokonce
O den později chodívala večer na Přerovsku
„Smrtka“
Matka“.
Někde
Mikuláše.
Její
jednoduchá
nebo
také
–
obličej
„Boží
byla se
velmi
namastil
na děti
sice
dárky
že
den
pak
pastýř
volaly:
na
aby
Štědrý
Když
zatroubil,
jim
provrtá večer
„Ticho,
jož
Šperechta jde, skovéme se!“ Ještě
provázela
maska
najednou,
břicho.
zaschla, z vdavek nebylo nic.
v ruce.
hned
děti,
a
chodila
s nebozezem
varovaly
nesnědly
na zádech
Tovačovsku
Maminky
Štědrého dne, mohlo se děvče těšit na nebo
putnou
a
Rozkvetla-li
Nerozkvetla-li
s
kde
vody
chlévě,
den
začátkem
chodívala učitelem
školní ráno
6.
století
mládež
s panem
prosince
na
tzv.
„mikulášské zpívání“ – obchůzku, při
jen
níž
zima).
vodou
Pak
(když
stačilo
okřínku
s moukou
v bílou
beztvarou
otvory
očí
a
a
nebyla
sklonit tvář
velká
se
do
se změnila
masku
s černými
úst. Dlouhá bílá košile
děti
koledovaly
o
příspěvky
na
vybavení školy a koláče pro sebe. Sv. Mikuláš
na
Hané
nepřicházel
5. prosince jako dnes. Již několik dní před
jeho
svátkem
se
po
dědině
(„rubáš“) skryla tělo, hlavu a ramena
rozléhalo „řochání“ – chlapci práskali
zahalila bílá plachta, ještě srp do ruky
biči, aby popohnali svatému koně, aby
na
dřív
„stínání“
hotovo.
neposlušných
Při
příchodu
dětí do
–
a
jizby
dojel.
V den
svátku
chlapci
práskali o závod, sotvaže se objevila první
hvězdička.
huhlala. I ten největší neposlucha byl
zda
nezahlédnou
hned schovaný za tatíčkem, a jak to
„pantle“; stačilo, aby některý vzkřikl:
bylo
dlouhé
„Juž jde!” a hoši se rozutekli domů.
řekli,
že u nich
nemluvila,
Strana 6
nanejvýš
a
hrozné, jsou
jen
strašidelně
než
tatíček
hodné
děti!
Dívali
se
Poněvadž všechno prý
se
tam
potmě
-
zachce,
jich.
s prázdnou
a
z nezdaru,
se
Když
šklebě
se
čekala
ve
hojně
„šklíbek“.
musí
všetečka
si
a
posbírat,
ležet
pamlsků
jich
nasbírat
prý
nemohl
tam
vypravil se
od
ho
jít
vrátil
zimy
a
posměšná
potěcha, že skutečně „šklíbky“ našel, jen ať se podívá do zrcadla. Konečně
se
stmívalo,
poslední
paprsky zapadajícího slunce zablikaly a věstily, že už andělé navazují „zlaté pantle“,
po
z nebe
nichž
se
svatý
a
začne
v průvodě
anděla
a
čerta,
„Smrtky“,
„Póka“
a
dalších
spustí
obcházet
dědinu někde
i
maškar.
Kam nepřišel, děti večer stavěly botky pod komín nebo talíře za okno, aby jim
je
sv.
Mikuláš
naplnil
Za
stara
nakládal hodným „křížale a krajanke“
20.
sádlem (když byl venku mráz) nebo omyl
na
„šklíbkami“.
sežral. Před Čberem měly děti veliký
kdesi
pod
mne,
škádlívali
večera
Kojetínem, kde ho snad – ó hrůzo! -
obydlí
nebesa. / Nebesa se otevřely, dušičky
za
děti
toho
spěchu
na
přimlouvej
Nedočkavé Přerovsku
vyvrátil.
byla
letěli
se
za
svého
Přiletěli k ní dva andělíčci, / vzali ji /
by
do
vstávala / a všecky svíčky rozžíhala. /
křidélka,
že
v dědině ani nestavil.
vůz tak plný darů, že tam a tam vůz
odříkávala: Svatá paní Barborka ráno
svá
tomu
možná
se vrátil a mrtvého nepodarce odvezl
důležitým
vyběhla
a
svatí
dnem pro děvčata na vdávání. Ráno, ještě
nepodarci
nenaloží,
Vykládali jim, že svatý Mikuláš vezl
Svátek sv. Barbory 4. prosince byl zbožnosti
a
svatý
moc
neuteče,
a místo nich vložil koudel. Za týden
s dárky, ale také obávaná strašidla.
v lidové
jizby
je a
prý rozřezal břicho, vnitřnosti vybral,
bylo
div,
jen
do
kdo
zvědavý
že
v klidu
žádný
vešel
že
na
záblesk
nebe, zlaté
Ve Štětovicích u Prostějova se říkalo, Slovo pro každého
(sušené
ovoce),
nyní
všelicos.
Nehodným nakládal „zemáke a řepo“. Ráno posílávaly tetičky a kmotřenky „Mikoláša“, tj. rozličné drobné dárky, které prý sv. Mikuláš u nich pro děti nechal, protože už musel spěchat do sousední dědiny. Mikulášská
družina
bývala
zále-
žitostí mladíků, děvčata s Mikulášem nechodila. Už dlouho předem udržovali chlapci dobré styky se „stréčkem“ kostelníkem, aby jim půjčil ornát nebo pluviál. půjčil
Největší „na
odřený,
dělal
svatóška“
býval
oblečen
sv.
Mikuláše,
nějaký jako
starý
biskup.
Vousy a vlasy měl z koudele nebo ze lnu.
Anděl
dlouhou
a
si
od
maminky
širokou hanáckou
půjčil košili,
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
dlouhé
lněné
vlasy
mu
přidržovala
petrolejky
a
už
běželo
prasátko
po
páska se zlatou papírovou hvězdou na
stropě.
čele,
zrcátko, šikovně pokreslené mýdlem.
tváře
a
rty
nalíčil
na
červeno
papír od „cikóryje“. Na zádech míval mezi
papírovými
křídly
„nošu“
na
dárky. Čert si načernil obličej, nasadil čepici s rohy, oblékl naruby obrácený kožich,
opásal
řetězem, dveřmi,
tím
se
povříslem
chrastil
chytal
do
rozkuráženého
a
rachotil
něho
čerta
nebo
děti.
také
za
Příliš
chytali
za
řetěz andělé nebo dokonce sám svatý Mikuláš.
Čert
také
nosil
metlu
a
velikou nůši (nebo pytel) na nehodné děti
(v
té
výslužka „Pók“ na
však
od
mizelo
domácích
doprovázel
Kojetínsku.
také
jen
obličej límec
do
pevně
nečouhaly stáhli
jejího
do
ani
byla
výstřihu na
aby
podolek
kotníků.
a
hlavě.
rukávů,
prsty,
kolem
hlavně
zamoučněný
zavázali
schoval
–
návštěvu).
kostýmem
košile,
prostrčil
Ruce
za
„svatóška“
Jeho
široká
mu
„výkupné“
košile
Zatímco
se
„svatóšek“ vyptával dětí, „kotólal“ se „Pók“
po
světnici,
skrytým
šídlem
dospělé.
Když
odměnil
vlezl
pod
popichoval ho
někdo
kopancem,
stůl
a
přítomné
za
píchnutí
svinul
se
jako
pavouk a nechtěl vstát, až ho zdvihli a odnesli. Jak
„svatóšek“
světnici,
je
vyslýchal
známo.
děti
Někdy
ve
nebýval
dost opatrný a prozradil se něčím, že nepřišel z nebe. Osudné bývaly hlavně boty, vykukující pod rouchem. Děti po jeho
odchodu
hned
„Maminko,
bel
to
Francek?“
„Bodeš
na
maminku:
svaté?
Nebel
ticho,“
to
okřikla
matka zvědavce, „deť svaté poslóchá za komínem nebo za dveřma,“ a bylo
Podobnou
službu
udělalo
i
připravit
svátek
-
v roce
Boží
na
největší
narození,
25.
prosince. Na Boží Hod se směly konat jen
nutné
muselo
práce,
být
všechno
nachystané
ostatní
už
k nim
anděl,
//
že
//
se
ten
jim
Kristus
Pán
narodil, // aby každý věděl. // A těm
Na Štědrý den se muselo všechno v domácnosti
Přiletěl
rozpověděl,
malým dětem // taky něco déte, // po oříšku,
po
jablíčku,
schudobnete.
//
Pán
//
Bůh
málo vám
to
zaplatí, // dá vám požehnání, // a po smrti na nebesách // věčné kralování. „Na Ščepána néni pána“ platilo pro
před
štědrovečerní večeří – krmivo a voda
mužskou
na
den šla „do svobody“, která trvala až
napájení
sundal
dobytka
hospodář
(někde
kliku
dokonce
studny
nebo
přivázal držadlo pumpy, aby už nikdo nemohl
vodu
naštípáno
a
nabírat), nanošeno
muselo dříví,
být
všude
V tento veliký svátek se nechodilo z domu jinam než do kostela, kdo jen mohl,
šel
na
všechny
tři
mše
svaté. Kostel byl otevřen a osvětlen celou noc od Štědrého dne, lidé se scházeli s lucernami, trpělivě
modlili
čekali
stavíval
na
se,
zpívali
„jitřní“.
kostelník
a
Betlém
s několika
šikovnými ministranty na Štědrý den ráno
po
mši
svaté.
V Přerově
býval
ještě zvláštní betlém v kapli P. Marie před
farním
kostelem,
pokladnička
na
u
milodary
něho pro
byla
místní
sirotčinec. Koleda Štědrý
začínala
večer,
jinde
někde zase
až
již
na
na
sv.
Štěpána. Chodívali na koledu mladí i staří a dostávali za zpěv nebo „říkání“ koláče i peníze. Původních hanáckých koled
se
mnoho
v Lobodicích
Nového
Štěpána
nezachovalo.
zpívali:
Na
Tak
kostele
baňka, // ta krásně vyzvaňká. // Seděli tam tři pastýři, // jedli kašu z hrnka. //
chasu,
roku.
„difke“
která
Časně
ráno
(děvečky)
ten na
umývaly
chlapcům tváře a „podávaly jim gatě“, za
to
se
nebo
uklizeno a zameteno.
trochu
do
služebnou
dobrého mu
jim
vína.
to
„gatě
zavdalo
pracovníka
tím,
sladké
Chtěl-li že
podal“
kořalky
hospodář
udržet,
dřív
sám.
si
než
naznačil
děvčata
Žertovná
mu
obdoba
tohoto zvyku panovala mezi manželi: hospodyně On
jí
to
chodila děvčata,
„podala oplatil
„do
na
gatě“
svobody“
pacholci
hospodáři.
Nový
rok,
kdy
služebná
nastupovali
novou
službu a zase oni „omévali difke“. Dívčí svoboda trvala do Tří králů, kdy také končilo koledování. V Uhřičicích u Kojetína nespokojení koledníci tajně zavěšovali pozdě navečer na kliku u příslušných slaměného
dveří panáka.
„žebráka“ Když
ve
–
stavení
„žebráka“ zpozorovali, odnesli ho tiše na
dvéře
k sousedovi.
Občas
tak
„obešil“ půl dědiny. Když lidé šli ráno do kostela, bylo plno posměšků, že u N… „neměli žebrákovi co dát, tož se jim oběsil na klice“. (Podle rukopisů P. Vladimíra Gibaly, Ludvíka Jadrníčka a Boženy Rychtalíkové sestavila Zdeňka Mollinová)
po vyšetřování. Štědrovečerní zvyky na Hané se už dávno omezily na kapra, stromeček a nadílku. Už nechodí obecní pastýř na Štědrý den a na sv. Štěpána na koledu, aby
popřál
deň
narození
„sčasny
a
Krista
vesely Pána
svátke,
a
sčasné
nové rok, abeste ho ve zdravi a radosti ožele“.
Nosíval
březových
prutů,
s sebou z nichž
otýpku rozdával
dívkám „na hósata“; při tom se říkalo, které dívce prut se do jara zazelená, ta že se ten rok vdá. Matky
už
nehrozí
Šperechtou,
nanejvýš napomínají malé děti, aby se postily,
že
chystával vyřízl
uvidí tatínek
díru
nenápadně
zlaté
jej
–
ve
v kousku tvaru
položil
Slovo pro každého
prasátko.
To
kůry
prasátka, na
cylindr
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Strana 7
Svatý Mikuláš Mikuláš byl biskupem v městě Myra v Malé Asii. Snažil se pomáhat všem potřebným. Vypráví se o něm mnoho neuvěřitelných příběhů. I když některé z nich jsou legendami, přesto víme jistě, že v jeho srdci a jeho životě se odrážela …
(dokončení najdeš v tajence)
Milí chlapci a děvčata, Do
tohoto
vánočního
čísla
jsem
pro
vás
připravila
vánoční příběh z Jižní Ameriky a doplňovačky, abyste neměli mnoho čtení. Ta jedna nás vrátí do chvíle, kdy jsme
se
těšili
na
svatého
Mikuláše.
Druhá
nám
připomene, že nemáme zapomenout na 6. ledna, kdy budeme na Tři krále společně koledovat. Až bude poslední adventní neděle a vám začnou právě prázdniny, zapalte si na adventním věnci svíce a nahlas svým rodičům nebo mladším sourozencům přečtěte tento příběh.
PACO STAVÍ JESLIČKY Od té doby, co Gonzálesovi odešli do města, byla chýše
prázdná.
Nebyla
to
vlastně
pevná
chýše,
ne,
spíše to byla rozviklaná bouda. Když foukal ostrý vítr z hor,
klapala
střechy
v něm
z vlnitého
volná
plechu
prkna
hrozilo,
na
stěnách
že
se
zřítí.
a
u
Ale
přece jen to byla chýše. Paco
bydlel
u
svých
rodičů,
jen
co
by
od
chýše
Gonzálesových kamenem dohodil. Bylo mu deset let a na svůj věk byl dost velký. Při sklizni kukuřice mu Don Alfredo vyplatil polovinu mužské mzdy. To bylo podle Paca příliš málo, protože přece pracoval jako dospělý muž. Ale o to, co si Paco myslel, o to se Don Alfredo nestaral. Paco dal každý večer svůj celodenní výdělek mamince. Téměř celý výdělek. Mamince proběhly peníze mezi
prsty.
„Je
to
pořád
příliš
málo,“
vzdychla,
když
přišla
z obchodu
Dona
Alfreda,
kde
nakoupila
pár
maličkostí. „A peníze vždycky skončí u Dona Alfreda,“ řekl Paco. „Dá je, a pak si je zase vezme zpátky.“ Někdy Paco přemýšlel o tom, že to udělá jako Gonzálesovi a uteče z haciendy do města. Ale o životě Gonzálesových ve městě také neslyšel nic dobrého. Jeho kamarádi Pedro a Alberto byli rádi, když mohli nějakému turistovi za pár mincí vyčistit boty a otec Gonzáles stále ještě nenašel zaměstnání. A pak tu byla ještě Juanita, jeho stará oslice. Paco ji zdědil po dědečkovi, který před rokem zemřel. Oslice a dědečkův
báječný
slaměný
klobouk,
to
bylo
Pacovo
dědictví.
O
moc
víc
toho
jako
dědictví
dědeček
stejně
neměl. Naopak v obchodě Dona Alfreda nadělal dokonce dluhy. Ale Don Alfredo uměl být někdy velkorysý. Jednoduše ty dluhy smazal. Oslici
si
ovšem
Don
Alfredo
prohlédl
důkladně.
Ale
jak
už
bylo
řečeno,
oslice
byla
stará
a
její
srst
vypadala, jako by ji prožrali moli. Don Alfredo tedy řekl Pacovi: „Jestli to zvíře chceš, tak si ho vezmi.“ Paco Juanitu vykrmil, takže už nikdo nemohl říkat: „Na jejich žebrách by se dalo hrát jako na strunách kytary.“ Paco
ustájil
oslici
v Gonzálesově
chýši
a
Don
Alfredo
to
nezakázal.
Ano,
někdy
byl
Don
Alfredo
opravdu
velkorysý. Ale nejlepší bylo, když Pacovi dovolil, aby šel k Doně Kláře. Doňa Klára byla Alfredova stará teta. Vzala si do hlavy, že děti z dělnických rodin naučí číst a psát. Paco ale měl přes den pracovat na polích. Ale Doňa Klára se kvůli tomu s Donem Alfredem přela. „Paco je můj nejpilnější žák,“ říkala.“ Je mu už sice deset let,
ale
já
si
přeji,
aby
u
mě
ve
škole
zůstal.
Je
to
bystrá
hlava.“
„Bystré
hlavy
jsou
nebezpečné,
teto,“
odpovídal Don Alfredo. „Nejdříve se naučí číst a psát a potom budou chtít větší plat a nakonec kus země.“ Ale Doňa Klára nakonec svou vůli prosadila. Co se Pacovi líbilo ve škole nejvíce, to byly příběhy Doni Kláry. Když vyprávěla, zářily jí nadšením oči. A děti byly tiché jako myšky. Jeden z jejich příběhů také způsobil tu nádhernou noc. Noc, o které si lidé v haciendě /vesničce/ vyprávěli ještě po letech. Doňa Klára vyprávěla o Ježíšově narození. Právě tento příběh o Ježíšově narození to byl, který v Pacově hlavě vystavěl hnízdo. A z tohoto hnízda se vylíhli barevní ptáci, kteří vylétli z hlavy ven… Paco si dodal odvahy a šel k panskému domu. Ještě nikdy předtím v domě Dona Alfréda nebyl. Nesměle zaklepal na domovní dveře. Carlos, starý domácí sluha, mu otevřel. Údivem povytáhl obočí a podíval se spatra na Paca. „Musím mluvit s Donem Alfredem,“ řekl chlapec. Když zůstal Carlos němý, vytáhl Paco stříbrné půlpeso. Ušetřil si ho z peněz za sklizeň. Ukázal minci Carlosovi a nechal ji sklouznout do jeho kapsy. „Je to nutné, Carlosi, moc nutné,“ řekl Paco. Carlos se otočil a chlapec za ním vběhl do velké chladné haly. Něco takového znal Paco dosud jen z pohádek… Carlos dal chlapci znamení, že má počkat. Zmizel za mohutnými tmavými dveřmi. Krátce na to přišel do haly Don Alfredo a příkře se na Paca obořil:
Strana 8
„To jsou mi nějaké nové móresy.
Slovo pro každého
Přijdeš si klidně
bez pozvání do
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
našeho domu a ani si nesundáš klobouk z hlavy.“ Paco si strhl klobouk z hlavy a koktal: „Já bych chtěl… já jsem se vás chtěl zeptat…já totiž potřebuji vola -Done Alfredo -moc nutně.“ Don Alfredo se rozesmál na celé kolo a vykřikoval: „Slyšeli jste to někdy? Ten kluk chce vola! Abych mu tak z ničeho nic daroval vola!“ „Chtěl bych si ho jen vypůjčit, na jednu jedinou noc.“ Don Alfredo se přestal smát. „Vypůjčit? Vola? Na jednu jedinou
noc?“
Paco
začal
o
překot
vysvětlovat.
„Chtěl
bych
postavit
jesličky,
jak
nám
o
tom
Doňa
Klára
vyprávěla, a můj osel by tam také byl, jak nám Doňa Klára vyprávěla, a Maria a Josef, jak Doňa Klára vyprávěla, a také vůl, jak nám…“ „…Doňa
Klára
vyprávěla,“
řekl
Don
Alfredo
a
podíval
se
výsměšně
na
tetu.
Ale
ta
jen
pokrčila
rameny.
„Abychom si to lépe představili, to narození v Betlémě.“ Poslední větu řekl Paco docela potichu. Don Alfrédo se zamračeně na chlapce podíval, a ten začal pomalu couvat ke vchodu. „Jsou den ze dne drzejší, tihle Paco,“ zuřil ještě Don Alfredo. Ale tu Doňa Klára řekla: „Uškodilo by ti, milý synovče, kdybys chlapci to přání splnil? Ty bys nezchudl, ale on by se jednu noc cítil bohatý jako král.“ Don Alfredo ještě váhal, pak ale řekl: „No, pro mě za mě. Když tedy budou brzy Vánoce.“ Všechno
ostatní
už
šlo
lehce.
Maria
Simancasová
byla
jen
o
málo
starší
než
Paco.
Měla
představovat
Matku Boží, vždyť se také jmenovala Maria a měla dlouhé černé vlnité vlasy. Maria chtěla přinést svého malého bratříčka. To bylo pěkné tlusté miminko… Večer nechal Don Alfredo přivést vola. Mladý pastevec ho vedl za kruh v nozdrách. Když zapadlo slunce, běželi téměř všichni lidé ke Gonzálesově boudě, bavili se a smáli. Dveře a okna byly doširoka rozevřené. Maria seděla před žlabem a miminku ustlala v kukuřičné slámě. Vůl a osel se pokojně uložili na zemi a Fernardo stál za Marií a opíral se o hůl. Paco zapálil lucernu. V okruhu světla lampy se ukázal podivuhodný obraz. Všichni zmlkli a jen se dívali. Kdo tím vlastně začal, nikdo pak později nedokázal říct, ale najednou dal někdo zralý meloun, jiný položil před žlab tři velké kukuřičné klasy, jedna žena darovala téměř novou plenu a do chýše někdo donesl džbán mléka a čerstvý chléb. Právě, když z panského domu přicházeli Don Pedro, Doňa Esmeralda a Doňa Klára, začala za chýší maminka jasným čistým hlasem zpívat aleluja… „Fuj,“
řekla
Doňa
Esmeralda,
„tady
to
smrdí,“
a
vyndala
ze
své
taštičky
lahvičku
s voňavkou.
Ta
jí
ale
vyklouzla z ruky a na podlaze se rozbila. Chýši naplnila překrásná vůně. Don Alfredo se ohlížel po Pacovi, ale mezi
tím
se
setmělo,
Třpytila
se
jako
pytlíček
myrhy.“
takže
zlato. A
na
ho
Doňa
v matném
Klára
okamžik
Paca
se
světle
lampy
objevila.
stala
jedním
„Aby ze
neviděl. to
bylo
svatých
Tu
položil
všechno
Tří
Don
Alfredo
správně,“
králů.
A
na
tu
šeptla
k dárkům mu,
krátkou
minci.
„vzala
dobu
jsem
zavládl
v Gonzálesově chýši velký mír. Don Alfredo a maminka, Doňa Esmeralda, Doňa Klára a Maria, dokonce i bručoun Fernardo, ti všichni už nebyli chudí nebo bohatí, nebyli páni nebo zemědělští dělníci, nebyly vznešené dámy nebo chudé Indiánky, v tom okamžiku byli všichni lidé….
Podle knihy Williho Fahrmanna: Paco staví jesličky.
Mudrci od východu O příchodu mudrců, kteří se přišli poklonit novorozenému židovskému
králi
z evangelistů. prázdných
Víš,
kroužků,
do
Betléma,
který které
to
je?
jsou
píše
Jeho pod
pouze
jméno
nohama
jeden
napiš
do
velbloudů.
Čáry ti potom pomohou najít správná písmena.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Strana 9
Manžel
Silvestrovské vtípky
se
vrátil
z oslavy
Silvestra
až
na
Nový
rok
v poledne. Na stole v kuchyni objevil lístek: „Oběd
máš
v kuchařce
Kuchařka
je
na str.
v druhém
215,
šupleti
večeři
na
odspodu,
str. my
865. jsme
u maminky.“
Chlápek šel takhle lézt po skalách
Nový rok 2003 ?
a zrovna v půlce jednoho náročného úseku mu prasklo lano. Zůstal viset za konečky prstů v naprosto bezvýchodné situaci. Před očima mu proběhl celý život a on v náhlém zoufalství obrátil oči k nebi a zvolal: "Je tam nahoře někdo?"
Tak takhle jsem si ho nepředstavovala !
A ze shora zahřměl mocný hlas: "Ano, jsem tady!" "Kdo jste?" "Bůh jsem, kdo bych byl." "Prosím, Bože, pomoz mi." "Pomohu ti. Pusť se." "Cože?" "Věř mi, pusť se a já ti pomohu." Chlápek chvilku koukal na nebe a pak zavolal: Patrik
"Je tam nahoře ještě někdo???"
zve
přítele
na
silvestrovský
večírek a vysvětluje: „Dostaneš
se k nám autobusem č.26, vystoupíš na předposlední stanici a já Nad
portálem
Cheschire Boží.
je
Toto
O kousek
kostela nápis:
je níž
poznámka:
brána je
v anglickém
„Toto
je
do
dům
nebe.“
přišpendlena
„Během
zimních
měsíců je tato brána zavřena.“
bydlím hned naproti v čísle 28. Zazvoníš loktem u branky a jak se ozve bzučák, strčíš do branky kolenem a už jsi u mě !" „Propána," žasne Harold, „a proč bych měl zvonit loktem a kolenem kopat do branky ?" „Propána," zhrozí se Patrik, „a to by ses, člověče, nestyděl přijít na silvestrovský večírek s prázdnýma rukama ?"
Otec dal dvacetiletému synovi na Silvestra
Můj přítel má velký problém. Je ze smíšeného manželství.
sto
Jeho
korun
a
řekl:
„Tu
máš
a
o
půlnoci
si
matka
byla
Svědkyně
Jehovova
a
jeho
otec
ateista.
připij na mé zdraví !"
A on,
"Ale loni jsi mi dal dvě stovky !"
v sousedství, ťuká lidem na dveře a když otevřou, nemá, co
"Jenže letos se cítím mnohem lépe ..."
by jim řekl.
chudák,
Manžel
kráčí
každé
ke
ráno
svému
cestou
do
oblíbenému
práce
obchází
domy
křeslu, položí k němu
basu piv a otočí se k manželce: „Drahá, chceš mi ještě něco říct před začátkem hokejové sezóny ?“
Muž
a
žena
se
srazí
v
autech.
Bouračka
je
ošklivá.
Obě
jejich auta jsou úplně na maděru, ale ani jednomu z nich se nic nestalo... Když
se
vysoukali
z
aut,
povídá
žena
muži:
"Tak
vy
jste
muž, to je zajímavé. Já jsem žena. Hmm, podívejte na naše auta!
Nic
z
musí
být
znamení
nich
nezbylo, od
ale
Boha.
my Měli
jsme
zranění
jsme
se
nebyli.
setkat,
stát
To se
přáteli a žít spolu až do smrti. Muž
přitakal:
"To
jo,
to
muselo
být
určitě
znamení
od Boha!" Žena
pokračovala:
Moje
auto
je
"A
totálně
podívejte na
se
mraky,
na ale
tohle, tahle
další láhev
zázrak. vína
je
naprosto v pořádku. Bůh si určitě přeje, abychom toto víno vypili a oslavili tím naše štěstí." Potom láhev
podala a
láhev
polovinu
muži.
vypil.
Ten
Pak
ji
souhlasně podal
zpět
přikývl, ženě.
otevřel
Ta
vzala
láhev, zavřela ji a vrátila muži do rukou. Ten se jí zeptal: "Vy nebudete?" Ona mu odpověděla: "Ano, ale až za chvíli. Teď nejdřív počkám na policii."
Strana 10
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Někdy přicházejí se žádostí o církevní sňatek také lidé,
Jen tak
uzavřít
ve stručnosti
V jednom z minulých čísel jsem mluvil o přípravě rodičů na křty dětí. Dnes chci dát základní informaci o přípravě domluva
a
začátek
přípravy
musí
být
nejméně tři měsíce před plánovaným termínem sňatku, aby bylo dost času na přípravu a vyřízení všech potřebných věcí. Toto první setkání je se mnou, farářem. Pokud pokřtěn v naší
jsou
oba
snoubenci
svobodní
v naší
církvi
a
aspoň
farnosti,
tak
by
měl
jeden být
a
aspoň
má
jeden
trvalé
sňatek
také
možný,
ale
to
je
vždy
v kostele
bez
potřeba
probrat
individuálně. Hlavní součástí přípravy jsou pak setkání s kaplanem či jáhnem, (teď,
který
když
doprovází
jáhna
Jaroslavem
či
snoubence
nemáme,
výjimečně
během
jsou
se
to
mnou).
celé
přípravy
setkání
s otcem
Počet
setkání
bývá
různý a je třeba při nich kromě duchovní přípravy vyřídit také administrativní a organizační věci. Součástí přípravy jsou také dvě setkání s panem Ing. Františkem Kopečným o křesťanském
manželství,
s manželským praktickou
párem,
stránku
víře
která
a
Bibli.
jsou
manželského
A
také
tři
zaměřena
života
(v
setkání
spíše
této
na
chvíli
se
v přípravách střídají čtyři manželské páry). V závěru kterém vše
se
přípravy
zhodnotí
potřebné
Poslední
bývá
je
je
potom
průběh
vyřízeno,
setkání
opět
setkání
přípravy, a
o
mnou,
překontroluji
potvrdím
s kaplanem
se
ten
rok
společně
žijí
také
před
Bohem.
V některých
přijít
se
bývá
osobně
Také
zeptat
příprava
individuální
od běžné
a
přípravy církevní
je
vlastně
obnovou
odlišná
snoubenců.
Uzavřené pak
a
pak
manželství slavnostní
slibu,
který
si
manželé řekli už před lety.
byl
bydliště
problémů možný. V ostatních případech je někdy církevní sňatek
nějaký
manželství
domluvit.
Příprava na manželství
První
již
případech to možné je, ale někdy bohužel ne. Nejlepší je
snoubenců.
kteří
v manželství uzavřeném na úřadě a chtějí dodatečně
při
si,
že
termín
sňatku.
konkrétním
průběhu
Pro manželské a snoubenecké páry V prvním čtvrtletí roku 2003 proběhne v Olomouci Kurz
přirozeného
plánování
rodičovství
a
výchovy
k rodičovství (více informací na str. 13). Chtěl bych tento
kurz
doporučit
a
vyzvat
především
mladé
manžele z našich farností, aby se ho účastnili. Přál bych
si
totiž,
aby
někteří
pak
pokračovali
i
v plánovaném instruktorském kurzu. Součástí
přípravy
manželství párem.
jsou
Chtěl
snoubenců
totiž
bych,
také
aby
se
na
přijetí
setkání do
této
svátosti
s manželským služby
zapojilo
ještě více manželských párů a plánovaný kurz je pro to
dobrou
přípravou.
Samozřejmě,
že
absolvování
kurz neznamená, že manželský pár musí připravovat snoubence.
Účast
v kurzu
je
velmi
prospěšná
i
pro
osobní obohacení samotných účastníků. Bližší informace o náplni kurzu Vám jistě rádi sdělí v Centru pro rodinný život (tel: 585 500 250).
svatebního obřadu.
Další změny v Přerově Jak na jiném místě v časopise uvádí otec děkan, došlo opět ke změnám v obsazení přerovských
farností.
Tyto
neustálé
změny
mne,
popravdě
řečeno,
už
unavují.
Každého čtvrt roku je situace jiná. S odchodem otce Ruslana do Troubek jsme na tom ještě
hůře,
než
jsem
psal
v květnovém
čísle,
kdy
jsem
počítal,
že
zůstaneme
v Přerově pouze dva kněží a jáhen. Tehdy asi mnohé zaskočila představa, že by v neděli byly bohoslužby slova místo mše svaté. Protože zároveň s odchodem otce Ruslana do Troubek byla přesunuta k Troubkám také farnost Bochoř, tak se tyto změny nedělních mší svatých nedotknou. V celé řadě ostatních věcí je ale chybějící jáhen či kaplan citelnou ztrátou. Nejvíce to cítíme u pohřbů, kterých je v Přerově opravdu hodně. Proto jsem se zmiňoval na Farním shromáždění, že chci požádat otce arcibiskupa o to, aby pověřil některé muže z naší farnosti službou vykonávání pohřebních
obřadů.
Takové
řešení
sice
není
běžné,
ale
je
možné
a
zdálo
se
mi
jako
nejjednodušší
způsob,
jak
vzniklou situaci vyřešit. Mluvil jsem o tom v Olomouci s otcem arcibiskupem i generálním vikářem a chápu, že se jim takové řešení nezdá vhodné.
Navrhují,
abychom
zkusili
situaci
řešit
jiným
způsobem:
výpomocí
z okolí,
větší
pomocí
od
farníků
v ostatních věcech a vypuštěním či omezením jiných pastoračních aktivit. Zkusíme tedy situaci řešit spíše takto a do konce prosince určitě ke změnám při pohřbech nedojde. Já sám ovšem těžko hledám, co ještě zrušit či zorganizovat jinak nebo co více ještě dát na starost druhým. Mám dojem, že už tak jsme byli nuceni zrušit dost. A v celé řadě věcí nám už teď pomáhají ochotní farníci (přestože jsou zase naopak věci, ve kterých voláme po zapojení věřících už dlouho a skoro bez výsledku). Zatím mne napadá jediná konkrétní věc a to je změna úředních hodin. Úřední hodiny už nebudou ve středu a zůstanou pouze úřední hodiny v pondělí v čase 9.30 - 12.00 a 14.00 - 16.00 (po telefonické domluvě bude možné přijít také jindy). Postupem času se nejspíš objeví ještě další důsledky snížení počtu duchovních v naší farnosti. Pravděpodobně také častěji než dosud budete slyšet z mých úst slova „pokud to někdo z farníků neudělá, tak to prostě nebude“. Tato slova si na prvním místě nevykládejte jako můj nesouhlas nebo nezájem, ale jako prosté konstatování skutečného stavu. Ve většině případů aktivity a ochotu farníků s radostí přivítám. Na závěr znovu děkuji všem, kdo cokoliv dělají pro naši farnost.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Pavel Hofírek
Strana 11
Duchovní obnova
Florbalový turnaj v Kojetíně
vedoucích hnutí seniorů
V neděli
na Velehradě
v Kojetíně
Samotný
se na Velehradě jako každý rok konala „La
obnova
via
pro
vedoucí
hnutí
farních
spo-
montante“
zápasem
svatá,
denní
adorace
společné
byly
obvyklou
součástí denního programu. Úvodní paní
přednáškou
Marie
rodinný stáří,
Nováková
život
které
Stárnutí
se
na
je
z Centra
pokojné
vigilií
bez
zaměřila
víry
pro
přijímání
věčného
v Boha
života.
je
zvlášť
turnaj
mladší
skupinu
dorazili
byl
Hlavním přednášejícím byl P. Josef Malota
z Olomouce.
V úvodu
zdůraznil, že duchovní obnova není o Bohu,
ale
s Bohem.
V dnešním
hlučném světě je uklidnění obtížné. V první
přednášce
podobenství v němž
po
Do
ve
14.45
turnaje
čtyřech
se
prvním
přihlásilo
Olomouc
Přerov, a
družstvech.
Účastníci
Lobodice,
Měrovice,
farností: Tovačov,
samozřejmě
Teologický
místní
konvikt
z Kojetína
pod
vedením pana faráře P. Pavla Ryšavého. Od se
o
počátku
každý
byly
boje
milimetr
neúprosné,
hrací
plochy,
bojovalo o
každý
míček, tempo utkání bylo vražedné (sám jsem myslel, že první zápas nedohraji živý a zdravý), protože
každé
stupínku
družstvo
nejvyšším.
chtělo
Čím
blíže
stanout byl
na
finálový
o
se
zaměřil
družičkách
se
na
Ježíš
krkolomných.
Ale
do
finále
se
mohla
družstva z každé skupiny a vyhrát
družiček
i
lidé
buď
Ženich
přichází
chvíli,
uprostřed
a
Ondič
David.
Ve
starší
skupině
zvítězili
neodkládejme nemusí
být
své
dána
k němuž
možnost.
jednání. Druhá přednáška navázala na téma první,
které
je
podobné
tématu
adventu. Ten je přípravou na Kristův příchod.
V dnešní
společnosti
ovládané reklamou se advent vytrácí. V dalším
probral
přednášející
evangelia všech čtyř adventních nedělí podle cyklu B. Po
nedělní
mši
sv.
v bazilice
následovala ještě krátká úvaha na téma „Můj všední den“. Přijímat vše, co den přináší,
i
nezdary,
je
cennější
než
svátek
17.
významným novodobých listopadu
listopad,
který
datem dějinách. 1989
by
Bez
je
Pavel,
Nutno také podtrhnout výkon
pana Vladimíra Mrázka z Přerova, jehož
bystrému
zákeřnost. bylo pod Kojetín
paní
Heleny
Gračkové
a
druhé
jistě
utkání
vedením
pod
oku
neušla
Třešničkou
žádná
na
dortu
ženstev.
Jedno
ředitelky
vedením
paní
Charity
katechetky,
varhanice a učitelky Evy Kamarádové, která svou příkladnou
a obětavou
hrou přivedla své ženstvo k vítězství 6 : 4. Během celého odpoledne se na domě sv. Josefa vystřídalo na 70 lidí, proto
byl
vyhlášen
i
kuželkový
turnaj,
který
se
uskutečnil
v pěti
kategoriích: předškoláci (vítěz: Kotus P.), 1. – 4. třída (v: Paličková M.), 5. – 9. třída (v: Eliášová P.), muži (v: Zaoral J.), a ženy (v: Kamarádová E.). Celé krásné odpoledne by se jistě neobešlo bez ochotných lidí, kteří je pomohli zorganizovat. Všem bych chtěl upřímně poděkovat,
zvláště pak
fotografu zpravodajské služby GraB, občerstvovací službě GíDží a servisní službě ElČa. Všem účastníkům, soutěžícím i pořadatelům díky a doufám, že se na tomto
zatím
neoficiálním
mistrovství
děkanátu
Přerov
ve
florbale
jáhen Vladimír Služba pastorálně-terapeutického poradenství
v našich
Obracet
událostí
náboženství, sekt, nebo s psychickými problémy či depresemi. K dispozici
nestály
nové
se
zájemcům
je
mohou
lidé,
kteří
psychiatrička,
potřebují
bývalá
pomoc
primářka
v problémech:
psychiatrického
víry,
oddělení
kostely, nebyli biskupové, noví kněží
v Ostravě
ani polští misionáři, nebyla by ani tato
Institutu díla blažené Zdislavy, známých jako „Zdislavky“, jehož ústředí je
duchovní
v Litoměřicích.
obnova,
což
přijali
všichni
s pochopením a uznáním. Je třeba za to Bohu děkovat a zamyslet se, zda jsme mnohé získané šance nepromarnili. RNDr. Božena Macků Strana 12
a
kuželkách za rok opět setkáme. A mistrům ještě jednou: Sláva !!
kající skutky. V závěrečné diskusi byl připomenut
s jedním
Bureš
hlavního rozhodčího celého turnaje
Myšlenka
na smrt má být podnětem k moudrému
z Předmostí,
přerovským:
Tomáš.
spí.
obrácení,
nejlepší
Hučín Jiří, Mrázek Petr a Vilímek
v nepředvídanou proto
borci
členem
na
noci,
dvě
skupině se stalo vítězem družstvo z Měrovic: Ondič Milan, Červeňák Josef
svatbě,
nebo
pouze
střetnutí byla velmi dramatická, u starších rozhodly až penalty. V mladší
přirovnává bdí,
probojovat
mohl pouze jeden tým. Obě finálová
k ženichovi. Podobně jako dvě skupiny
17.
se
uskutečnil
duel, tím urputnější byly boje soupeřů, a tak jsme se dočkali kousků velmi
těžké.
státní
odpoledne
Josefa
zahájen
skupiny.
z těchto
Předmostí,
modlitby, příležitost k svátosti smíření, večerní
2002
svatého
celkem 8 družstev, které byly rozděleny na mladší a starší
lečenství seniorů. Mše
listopadu
domě
florbalový turnaj, v pořadí již druhý ročník.
Ve dnech 15. – 17. listopadu 2002 duchovní
17.
na
MUDr.
Jitka
Krausová,
která
nyní
působí
jako
představená
Nejbližší termín pro objednání je od pondělí 16. 12. do 18. 12. 2002. Adresa:
Centrum pro rodinný život, Biskupské nám. 2, 771 01 Olomouc tel.: 585 500 250
Slovo pro každého
e-mail:
[email protected] Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Změny v děkanátu
Setkání pastorační rady Dne 20. 11. se uskutečnilo setkání pastorační Úvodem
rady.
P. Hofírek
jednání
s tím,
jak
seznámil dopadlo
přítomné
restaurování
Od 1. 11. nastaly některé změny týkající se působení kněží v našem děkanátu. Farnost Bochoř přestala být spravována z Přerova a je nyní spravována
z Troubek.
Současně
přešel
do
Troubek
kaplan
Mgr.
obrazu sv. Josefa. Oprava obrazu stála celkem
Ruslan Kuzmenko, kde bude působit jako děkanátní kaplan pro široké
75.000
okolí.
Kč,
farnost
z toho
zaplatila
10.000
Kč
a 65.000 Kč byla dotace Ministerstva kultury. Zajímavou informací pro mladé lidi je, že od ledna
2003
probíhat
bude
Kurz
v Olomouci výchovy
po
k
4
soboty
plánovanému
rodičovství. Na tento kurz bude navazovat další kurz pro instruktory plánovaného rodičovství. V současné době probíhá v kostele sv. Vavřince úprava
ozvučení.
použito
pro
kostele
kostel
bude
scholu
Části
o opravě,
v Horní
systému
Moštěnici.
bezdrátový
bude
V souvislosti
starého
s tím
jednala
případně
V našem
mikrofon.
v presbytáři
koupi
bude
Rovněž
lépe
slyšet.
pastorační nového
Patnáct
farností
našeho
děkanátu
z dvaceti
čtyř
sloužit
nejen
Křenovicích, farnost
ve
Citově,
patří
z děkanátu
farnostech
už
do
Troubky
Penčicích
a
Ani
do
Bochoř,
Majetíně
olomouckého
přerovského).
a
ale
otec
a
uvažuje
se
o
Valenčíková
Ruslan
od začátku školního roku. Bude navštěvovat i nemocné ve městě na první
pátek
v měsíci
i
pacienty
na
LDN
druhý
Podle
o
činnosti
sbírky v roce 2003 by
odboru
je
životního
pramen
pod
prostředí
nemocnicí
dnech, které budou vyhlášeny jako zpovědní dny.
P. Oldřich Ulman
Poznáváme katolické časopisy…
farnosti
proběhla
malá
anketa
o slavení
V letošním roce je obtížné sehnat stromky pro farnost
se
zřejmě
Světlo.
Matice
v Troubkách
a
Nabízí články
z duchovního života od renomovaných autorů. Každý týden přináší na prvních stránkách katecheze Sv. otce, liturgická čtení na neděli a vlídnou promluvu br. Amadea. Pro ty, kteří se modlí breviář, jsou uvedena čísla příslušných stránek na jednotlivé dny. Na pokračování právě vychází životopis P. Pia. Ve Světle najdeme i zprávy ze života církve ve světě i u nás s komentářem, který se na různé události snaží podívat očima katolického křesťana. Pokud Světlo informuje o tzv.
na Technické služby města Přerova.
Otec Ruslan se s naší farností úplně neloučí, kaplanem
vychází
kvalitní
čteními.
ustanoven
rokem týdeník
-
sv. bude dále sloužena pouze s komentáři před
kostela,
jedenáctým
zdravotně
sobotní večerní mše sv. s komentářem. Tato mše
výzdobu
Již
okresního
není pitná nebo zastaven.
soukromých
zjeveních,
podřizuje
se
Jaroslav Branžovský
Kurz přirozeného plánování rodičovství
A co je před námi?
adventní
nedělích
budou
podvečery,
pro
na děti
Sonusu
a výchovy k rodičovství
chystá
Mgr. Calábková adventní cestu vždy ve středu a
11. 1., 1. 2., 22. 2. a 15. 3. 2003
pátek při mši sv. Pro malé návštěvníky jesliček
vždy v sobotu od 9.00 do 16.00 hodin
o Vánocích bude k dispozici obrázkový letáček. 4. neděli adventní bude živý Betlém – letos ho
v sále Arcibiskupské kurie, Biskupské nám. 2, Olomouc
má na starosti Gymnázium Jana Blahoslava. Ve čtvrtek 5. 12. bude mikulášská besídka pro děti., 30. 12. proběhne na centru Sonus turnaj ve stolním tenise. 1. 2. bude tradiční farní ples. V roce
2003
ukončíme
ve
farnosti
drobné
opravy a začneme šetřit na opravu střechy fary. Minulý
rok
vedl
v době
postní
duchovní
obnovu oblíbený P. Josef Čunek. I letos bychom uspořádali
na
začátku
doby
postní
duchovní obnovu podobnou formou. Sv. Otec vyhlásil rok růžence. Ve farnosti je návrh, aby modlitba růžence byla vždy v pondělí večer ve farním kostele sv. Vavřince. jednání
pastorační
rady
bude
dne
22. 1 2003.
Filip Mráz
Slovo pro každého
úsudku
poučení i inspirací v duchovním životě.
případně Přerov.
adventních
konečnému
církevní autority. Osobně mohu časopis Světlo doporučit, je zdrojem
v Bochoři. Vypomáhat bude i ve farnosti Kojetín,
Příští
ve
cyrilometodějské
závadný, bude zřejmě opatřen tabulkou, že voda
rádi
Také
všech
jsou vítány všechny dobré nápady.
O
pátek.
zpovědnici jej uvidíte na první pátek ráno v kostele sv. Vavřince a ve
také porozumění a pomoc ze strany věřících i vytrvalou modlitbu za
mohl být v samotném Přerově více křesťanský,
tradiční
nepřestane
rada
rekonstrukci
informovala
Tříkrálové sbírky. Průběh
byl
jmenovaná spravována
světelného
Charity a o tom, jak byl rozdělen výnos letošní
obrátí
je
jezdit, protože dál vyučuje děti náboženství podle rozvrhu, který platí
těchto zábran.
vánoční
v Měrovicích,
nové dělníky na Boží vinici.
holubům
Ve
i
(posledně
děkanátu,
Přerova
ale
Na některá okna byla nasazena nová síť proti
úřadu
svého
Situace děkanátu vyžaduje spolupráci všech kněží v duchovní správě a
číselníku.
Ing.
nemá
kněze, proto tam dojíždějí kněží odjinud. Otec Ruslan bude střídavě
Kurz
probíhá
s využitím
materiálů
vypracovaných
kolektivem
psychologů. pedagogů a lékařů – gynekologů „německé Pracovní skupiny přirozeného plánování rodičovství“ a rakouským „Institut für
Ehe
und
Familie“.
Vedoucí
kurzu
je
brněnská
gynekoložka
MUDr. Ludmila Lázničková. Kurz je podpořen Českou biskupskou konferencí. Po absolvování základní části je možné pokračovat v instruktorském kurzu zakončeným zkouškou instruktora. Termíny této pokračovací části budou upřesněny v průběhu základního kurzu. Bližší informace je možné získat na adrese: Centrum pro rodinný život, Biskupské nám. 2, Olomouc tel.: 585 500 250, e-mail:
[email protected]
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Strana 13
Poděkování Oblastní charity Přerov
Slovo
Vážení přátelé, blíží se ty dny, kdy každý z nás očekává a zároveň se zamýšlí nad tím, co vše se událo v tomto roce. Nad tím co se nám povedlo,
co
jsme
si
předsevzali
a
nestihli,
co
jsme
zpackali.
z Charity …
Díky
podpoře mnohých z Vás se i nám podařilo udělat spoustu dobrých věcí. Za Vaši podporu děkujeme, je pro nás neocenitelná. Přejeme Vám mnoho radosti, pohody a prožití pokojných svátků vánočních.
Pozvánka na besedu Oblastní
charita
slovenským vykonává
Přerov
misionářem
namáhavou
vás
zve
P.Peterem
misii
na
na
mimořádnou
Krenickým,
Podkarpatské
který
Rusi
–
již
besedu devátý
oblast
se rok
bývalého
Československa – ve vesnici Usť Čorná. Tato oblast, ve které P.Petr působí,
byla
kdysi
z 95
%
katolická,
po
válce
byli
kněží
postříleni,
odvedeni na Sibiř, katolická církev zlikvidována a začala tam působit jako nástroj moci Moskevská pravoslavná církev. O
této
oblasti,
která
byla
za
první
republiky
součástí
bývalého
Československa, a o životě v ní vám bude vyprávět P.Petr. Přednáška se uskuteční
10. 12. 2003 v 8.45 hod.v kostele sv. Vavřince a v 16.00 hod.
na centru Sonus. P. Petr Krenický bude také sloužit ranní mši svatou v Přerově v úterý v 8,00 v kostele sv. Vavřince.. Srdečně zve Oblastní charita Přerov
Opravy – Omluvy – Upřesnění Omlouváme se za chyby a nedostatky v minulém čísle časopisu: •
V rozhovoru na str. 5 nám při opisování vypadl jeden řádek a tak se P.
Jan Larisch ocitl v Hustopečích nad Bečvou,
kde ve skutečnosti působí P. Vladimír Jahn. Autorce se omlouváme. •
Do budoucnosti plánujeme rozhovory s kněžími, kteří pocházejí nebo kteří působili v Přerově a v okolí. Postupně
•
V článku
chceme oslovit většinu z nich a tak se dozvědět, kde právě působí a jak se jim daří. „Společenství
manželů“
na
str.
10
došlo
k záměně
slova:
správně
místo
„mráz“
mělo
být
„úraz“.
Tedy: „Hodně mi spolčo pomohlo, když jsem měl úraz.“ Omlouváme se autorovi. •
Také
nám
při
omlouváme.
sazbě
Jsme
časopisu
vždycky
vypadla
rádi,
když
informace
můžeme
o
prodeji
uveřejnit
knih
informaci
v Kojetíně, z různých
za
což
farností
se
kojetínským
děkanátu
a
farníkům
proto nás toto
opomenutí zvlášť mrzí. •
Co se týká pramene pod nemocnicí v Přerově, tak musel být skutečně zastaven, protože voda z něho není pitná. K chybě
došlo
tím,
že
vyjádření
o
nezávadnosti
vycházelo
pouze
ze
základního
hygienického
rozboru,
ale
při
podrobnějším rozboru je vidět, že znehodnocení podzemních vod stále trvá. Vyčištění pramene bude pravděpodobně trvat ještě řadu let. •
Ze Svatomořického zpravodaje č.46 přebíráme následující informaci. Upozorňujeme farníky na možnost sledování různých náboženských pořadů na těchto stanicích slovenské televize: STV 1 – v neděli ve 13:30 hod. rodinný magazín pro křesťany „Dobrá zvěst“.
STV 1 – v neděli dopoledne duchovní pořad „Sféry důvěrné“ o problémech církve
a duchovního života, o osobnostech náboženstkého života apod. STV 2 – duchovní slovo kolem polednev neděli s reprízou v 19:55-20:00 hod. Za redakční radu Pavel Hofírek
V době adventní Kéž máme čas k modlitbě a usebrání. O Vánocích Kéž dokážeme dělat radost druhým a sami se radovat z lidského přátelství. Kéž rozumíme radosti andělů v Betlémě a jako mudrci také hledáme našeho Krále. A do nového roku? Nové síly a chuť do života. Kéž do nového roku 2003 nevstupujeme sami, ale každým dnem ať nás provází Boží požehnání. Strana 14
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
POŘAD VÁNOČNÍCH BOHOSLUŽEB
PŮLNOČNÍ
SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ
NOVÝ ROK
SVÁTEK SV.
MATKY BOŽÍ
ŠTĚPÁNA
PANNY MARIE
24. prosince 2002
25. prosinec 2002
26. prosinec 2002
31. prosinec 2002
1. leden 2003
Úterý
Středa
Čtvrtek
Úterý
Středa
15:00, 22:00
9:00, 10:30, 18:30
9:00, 10:30, 18:30
8:00, 17:00
9:00, 10:30, 18:30
22:00
8:45
8:45
15:00
8:45
7:30
7:30
9:15
9:15
PŘEROV Sv. Vavřinec Předmostí Šířava
FARNOSTI
7:30
DĚKANÁTU
Beňov
15:00
†
9:15
Bochoř
22:00
9:00
9:00
16:00
9:00
Brodek u Přerova
23:00
9:00
9:00
17:00
9:00
Citov
20:00
10:30
10:30
Domaželice
21:00
8:00, 10:15
8:00, 10:15
Dřevohostice
20:00
7:30
7:30
10:30 14:00
†
8:00, 10:15 7:30
Horní Moštěnice
20:00
7:30
7:30
17:00
7:30
Kojetín
22:00
9:00, 14:00 adorace
9:00
17:00, 23:00 adorace
9:00
16:00
Kokory
21:30
9:00
9:00
Křenovice
20:00
10:30
10:30
9:00 10:30
Lazníky
10:30
Lobodice
20:00
10:30
10:30
10:30
Měrovice
21:00
7:30
7:30
7:30
Pavlovice
21:30
8:40
8:40
8:40
Penčice
10:30
Polkovice
23:00
9:00
10:30 9:00
9:00
Prosenice
23:00
7:40
7:40
Radslavice
23:00
10:15
10:00
Rokytnice
21:00
7:30
7:30
9:30
9:30
16:00
†
9:30
10:45
10:45 Přestavlky
15:00
†
10:45
Říkovice
17:00
7:40 10:15
18:00
7:30
Sobíšky Stará Ves
22:00
Suchonice
10:30
Tovačov
22:00
9:00
9:00
Troubky
22:00
7:30, 10:30
Vlkoš
24:00
8:00
†
16:00
9:00
7:30
17:00
7:30, 10:30
8:00
17:00, 23:00 adorace
8:00
děkovná pobožnost
Uvedené termíny mohou být aktuálně změněny dle situace ve farnosti.
Ž Ž Ž
I I V Ý IV VÝ Ý
B B B
E E T L É M ET TL LÉ ÉM M
Zveme vás na Živý Betlém, který budete moci shlédnout
v v n e d ě 2 2 1 2 2 0 0 1 vn ne ed dě ěllliii 2 22 2... 1 12 2... 2 20 00 01 1 v v 1 5 0 0 h o d n v1 15 5:::0 00 0h ho od diiin n na náměstí TGM v Přerově.
Slovo pro každého
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
Zveme vás na
ADVENTNÍ PODVEČERY uskuteční se v sále centra Sonus.
1. 12. – 17:00 -
pásmo připravily děti z dramatického kroužku
8. 12. – 17:00 -
hostem bude p. Mazáč
15. 12. – 17:00 - vystoupí děti a mládež z farnosti Přerov 22. 12. – 15:00 - Živý Betlém náměstí TGM
Strana 15
Příležitost k vánoční svaté zpovědi Přerov
8. 12. 2002
17:00
neděle
8. 12. 2002
16. – 20. 12.
po – pá
18. 12.
st
17:00 – 18:00
19. 12.
čt
15:00 – 17:00 17:00 – 18:00
20. 12.
pá
21. 12.
so
Předmostí
16. 12.
po
17:00 – 18:00
H. Moštěnice
19. 12.
čt
17:30 – 18:30
Druhý adventní podvečer
Rozšířená redakční rada časopisu
19:30 fara Přerov
Slavnost Neposkvrněného početí Panny
9. 12. 2002 pondělí
Marie - mše svaté: Přerov
16:00
středa
!" # $%" & ' ( )*+, -($. / $& 0, 1 0 2 %/ .! %1 2 03 SONUS
kostel sv. Vavřince v Přerově
19:30
pátek
16. 12. 2002
17:00
16:00
16:30
45 67 8 9:7 ; < = >?@A B=9C D 9; EA F E G :D C6 :F G EH
IJ KL M NOL P Q R STUV WRNX Y NP ZV [ Z \ OY XK O[ \ Z]
kostel sv. Vavřince
15:00
kostel sv. Vavřince
Koncert duchovní hudby
Třetí adventní podvečer
Setkání seniorů
Koncert duchovní hudby
Vánoční besídka
v Přerově
16:30
kostel sv. Vavřince
čtvrtek
v Přerově
30. 12. 2002
^_ `a b cda e f g hijk lgcm n ce ok p o q dn m` dp q or
9:00
pondělí
30. 11. 2002
Mons. Josef Hrdlička
v Přerově
středa
26. 12. 2002
kostel sv. Vavřince
hlavním celebrantem mše svaté je biskup
SONUS
neděle
25. 12. 2002
Předvánoční posezení u koled
SONUS
pondělí
22. 12. 2002
Kavárna pro seniory
v Přerově
neděle
Předmostí 18:00
Děkanátní kněžská rekolekce
9:00
čtvrtek
15. 12. 2002
-
Kostel Přerov 8,45 a Sonus 16,00
úterý
13. 12. 2002
8:00 a 18:00
Setkání s misionářem P. Krenickým
10. 12. 2002
12. 12. 2002
8:00 – 11:00
SONUS
neděle
11. 12. 2002
každý den ráno 7:30 – 8:30
Koncert duchovní hudby - Vokál
Turnaj ve stolním tenise
SONUS
20:00
sobota
kostel sv. Vavřince Přerov
Koncert přerovského kůrového sboru a orchestru Adorační den farnosti Předmostí
4. 1. 2003 sobota
Slavnost Zjevení Páně – mše svaté:
6. 1. 2003
Přerov
pondělí
6. 1. 2003 pondělí
16:00
st uv w xyv z { | }~ |x xz
y u y
8:00, 18:00
-
Předmostí 18:00
Začátek přípravy rodičů na křty dětí
SONUS
Vydává Děkanství Přerov Římskokatolické církve Redakční rada: P. Pavel Hofírek – šéfredaktor, P. Jaroslav Kníchal, Římskokatolická farnost Přerov Kratochvílova 6 750 11
Přerov 2
tel: 581 217 079 Email:
[email protected] www.prerov.hypernet.cz
Strana 16
L. Calábková, J. Branžovský, V. Pavlů, A. Dudová Podněty, příspěvky a informace k otištění lze odevzdat na faře v Přerově.
Uzávěrka pro lednové číslo je 22. prosince 2002. Náklady na 1 ks výtisku: 11,- Kč.
Slovo pro každého
Neprodejná tiskovina.
Číslo 11, Ročník 8, Prosinec 2002
