Dávky státní sociální podpory

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Dávky státní sociální podpory

Šárka Dřímalová

2012/2013

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Dávky státní sociální podpory zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury.“ ……………………………… Šárka Dřímalová

2

Poděkování „Na

tomto

místě

bych

ráda

poděkovala

vedoucí

bakalářské

práce

prof. JUDr. Zdeňce Gregorové, CSc., za její cenné rady a pomoc při tvorbě této bakalářské práce.“

3

Anotace Tématem této bakalářské práce jsou „Dávky státní sociální podpory“. Práce obsahuje vymezení státní sociální podpory jako součásti sociálního zabezpečení v České republice. Dále jsou zde vymezeny základní pojmy, které jsou pro státní sociální podporu důleţité. Největší pozornost je věnována jednotlivým dávkám a jejich rozboru. V současné době jsou ze systému státní sociální podpory poskytovány dávky přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné a rodičovský příspěvek. Součástí dávek státní sociální podpory byly do 31. prosince 2012 i dávky pěstounské péče, jejichţ rozbor je v této práci také zahrnut.

Abstract The subject of this bachelor's thesis is „Benefits of state social assistance“. Part of the thesis focuses onto definition of the state social assistance as well as onto explanation of basic concepts that are important for the state social security in the Czech Republic. The main attention is devoted to the individual benefits and their analysis. The system of the state social assistance provides currently child allowance, housing allowance, birth grant, funeral grant and parental allowance. The analysis of foster care allowance, that was part of the state social assistance benefits until 31st December 2012, is also included.

Klíčová slova Sociální zabezpečení, státní sociální podpora, státní dávky, úřad práce, ţivotní minimum, podpora rodin, dítě, rodina, přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky pěstounské péče, porodné, pohřebné.

Key words Social security, state social assistance, state benefits, labour office, living wage, family support, child, family, child allowance, housing allowance, parental allowance, foster care allowances and grants, birth grant, funeral grant.

4

Obsah Anotace ...................................................................................................................... 4 Abstract ...................................................................................................................... 4 Klíčová slova.............................................................................................................. 4 Key words .................................................................................................................. 4 Úvod ........................................................................................................................... 6 1 Sociální zabezpečení v České republice ................................................................. 8 2 Státní sociální podpora .......................................................................................... 12 3 Základní pojmy v oblastní státní sociální podpory ............................................... 15 3.1 Příjem rozhodný ................................................................................................. 15 3.2 Výdělečná činnost .............................................................................................. 15 3.3 Nezaopatřené dítě ............................................................................................... 17 3.4 Subjekty ve státní sociální podpoře.................................................................... 18 3.5 Okruh oprávněných osob ................................................................................... 19 3.6 Ţivotní minimum ............................................................................................... 20 3.7 Rozhodné období ............................................................................................... 20 4 Jednotlivé dávky státní sociální podpory .............................................................. 22 4.1 Přídavek na dítě .................................................................................................. 22 4.2 Příspěvek na bydlení .......................................................................................... 22 4.3 Rodičovský příspěvek ........................................................................................ 24 4.4 Porodné .............................................................................................................. 26 4.5 Pohřebné............................................................................................................. 27 4.6 Dávky pěstounské péče ...................................................................................... 28 4.6.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte ................................................................... 29 4.6.2 Odměna pěstouna ............................................................................................ 30 4.6.3 Odměna pěstouna ve zvláštních případech ..................................................... 30 4.6.4 Příspěvek při převzetí dítěte ............................................................................ 30 4.6.5 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla .................................................. 31 4.6.6 Pěstounské dávky dle novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí............. 31 Závěr ........................................................................................................................ 34 Seznam pouţité literatury a pramenů ....................................................................... 38

5

Úvod Jako téma této bakalářské práce jsem si zvolila „Dávky státní sociální podpory“. Téma jsem si vybrala z důvodu, ţe v oblasti státní sociální podpory pracuji jiţ 10 let a zpracováním této práce bych ráda přiblíţila systém státní sociální podpory a jednotlivé dávky, které jsou z tohoto systému v současné době poskytovány. Systém státní sociální podpory je jedním z pilířů sociálního zabezpečení v České republice a hlavním právním předpisem, který tuto oblast upravuje je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.1 Funguje jiţ od roku 1995 a za tuto dobu prošel celou řadou významných změn. Jednalo se zejména o druhy dávek, podmínky pro jejich nárok, ale také celkovou organizaci státní sociální podpory. Celkový systém sociálního zabezpečení v České republice je upraven v mnoha právních předpisech a někdy můţe být pro občana docela obtíţné se v nich správně orientovat, neboť jsou velmi často novelizovány. Hlavní metodou práce je metoda popisná. Dále analýza konkrétních ustanovení příslušného zákona, po jejímţ provedení je zhodnocena právní úprava státní sociální podpory jako celku. Cílem této práce je specifikovat státní sociální podporu jako součást sociálního zabezpečení, definovat její účel a orgány, které ji provádějí. Dále se zaměřím na jednotlivé dávky státní sociální podpory, podmínky jejich nároku, stanovení výše dávky a okruh osob, kterým náleţí. U dávky rodičovský příspěvek zhodnotím její aktuální právní úpravu, a zda vývoj této dávky je účelný. Vymezím také základní pojmy, které jsou pro oblast státní sociální podpory podstatné. V závěru své práci také zhodnotím platnou právní úpravu státní sociální podpory, a pokusím se navrhnout moţné změny. Práce je rozdělena do několika částí. První část definuje obecně sociální zabezpečení v České republice, systém sociálního zabezpečení a orgány, které jej provádějí. Druhá část se zaměřuje na státní sociální podporu jako odvětví sociálního zabezpečení. Ve třetí části jsou vymezeny základní pojmy z oblasti státní sociální podpory. Čtvrtá část obsahuje rozbor jednotlivých dávek státní sociální podpory

1

dále jen zákon o SSP.

6

včetně změn týkajících se dávek pěstounské péče. V závěru práce je pak zhodnoceno dosaţení cílů stanovených v úvodu. Mezi hlavní zdroje, ze kterých tato práce vychází, patří právní předpisy, bibliografické zdroje, v menším rozsahu jsou to internetové zdroje a normativní instrukce a informace Ministerstva práce a sociálních věcí. Práce vychází z právních norem, které jsou účinné ke dni jejího dopsání, tj. 18. březnu 2013.

7

1 Sociální zabezpečení v České republice Sociální zabezpečení je povaţováno za nejdůleţitější nástroj, kterým se realizuje sociální politika v České republice. Pojem sociální zabezpečení patří k pojmům, které jsou občanům jasně srozumitelné, chápané a obecně přijímané.2 Předchůdci tohoto pojmu byly například pojmy chudinská péče, sociální správa nebo sociální péče.3 „Pro naše potřeby budeme pojem sociálního zabezpečení chápat jako pojem komplexní, který je vnitřně dále členěný a znamená soubor právních norem, institutů, institucí a vztahů, jejichž účelem je předcházet možným sociálním rizikům, odstraňovat nepříznivé následky, které vzniknou jedincům v důsledku stanovených sociálních událostí, a vytvářet tak příznivé podmínky pro všestranný sociální rozvoj člověka.“4 Sociálními událostmi jsou různé obtíţné situace občana a jsou obvykle spojeny s nepříznivými dopady, které občan nemůţe překonat sám bez vnější pomoci. Jde např. o nemoc, úraz, stáří, invaliditu, úmrtí ţivitele, mateřství, rodičovství či nezaměstnanost.5 V ţivotě člověka se objevují různé tíţivé sociální situace, ne všechny však lze povaţovat za sociální události, s nimiţ je spojeno nějaké plnění z oblasti sociálního zabezpečení. „Z hlediska poskytování plnění jsou podstatné jen ty sociální události, jejichž tíživost a nezbytnost pomoci zvenčí je všeobecně uznávaná a zakotvena jakou součást sociálního zabezpečení.“6 Pojem sociální zabezpečení se také pouţívá tam, kde mluvíme o poskytování plnění nebo jiné pomoci šířeji neţ jen ve vazbě na konkrétní ucelený vnitřní subsystém. Sociální zabezpečení je komplexní pojem, který označuje, ţe se jedná obecně o vytváření podmínek ţivota člověka bez ohledu na to, v jaké oblasti se pohybujeme, zda v oblasti zdravotní nebo státní sociální podpory, sociální pomoci či v důchodovém nebo nemocenském pojištění.7

2

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 26. 3 Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 1. 4 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 26. 5 Ibid., s. 27. 6 Ibid., s. 27. 7 Ibid., s. 27.

8

Stát v oblasti sociálního zabezpečení můţe vystupovat jako nositel sociálního zabezpečení. Příjmy i výdaje jsou přímo napojeny na státní rozpočet a státní orgány tento systém řídí, spravují a realizují.8 V našem právním řádu patří oblast práva sociálního zabezpečení k relativně samostatným odvětvím. Samostatnost práva sociálního zabezpečení spočívá v jeho předmětu, metodě právní úpravy i se zájmem státu na jeho kodifikaci. Relativní samostatnost práva sociálního zabezpečení znamená, ţe je součástí celého právního řádu a navazuje na další právní odvětví.9 „Právem sociálního zabezpečení v objektivním smyslu rozumíme souhrn právních norem, které upravují chování subjektů ve společenských vztazích vznikajících při poskytování hmotného zabezpečení či jiné pomoci fyzickým osobám, které v důsledku sociálních událostí, právem akceptovaných, takové plnění či pomoc potřebují“.10 Mezi základní okruhy těchto společenských vztahů patří např.: vztahy vznikající při poskytování zdravotní péče vztahy vznikající při zabezpečení v pracovní neschopnosti vztahy vznikající při zabezpečení těhotných ţen, matek a novorozenců vztahy vznikající při zabezpečení výchovy a výţivy dětí v rodině vztahy vznikající při zabezpečení ve stáří vztahy vznikající při zabezpečení při ztrátě ţivitele vztahy vznikající při zabezpečení sociálně potřebných občanů vztahy vznikající při zabezpečení v nezaměstnanosti vztahy vznikající při zabezpečení při pracovních úrazech a nemocích z povolání11 Právo sociálního zabezpečení je vnitřně velmi rozmanité a bohatě strukturované, coţ je dáno především jeho sloţitostí a komplikovaností.12 Je upraveno ústavními zákony, které zaručují občanům právo na sociální zabezpečení

8

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 27. 9 Ibid., s. 31. 10 Ibid., s. 32. 11 Ibid., s. 32. 12 Ibid., s. 37.

9

a dále zákony, které upravují podmínky, za kterých občan můţe toto právo uplatnit.13 Součástí práva sociálního zabezpečení jsou jeho tři systémové součásti, tzv. tři pilíře sociálního zabezpečení: sociální pojištění sociální pomoc státní sociální podpora Sociální pojištění řeší ty situace, na které se lze dopředu připravit; zpravidla odkladem části finančních prostředků k řešení případné budoucí sociální situace.14 Sociální pomoc slouţí k zabezpečení základních ţivotních potřeb občanů, kteří se ocitli v hmotné nouzi a nemohou sami ani s pomocí své rodiny tuto nepříznivou situaci překonat.15 Je zaměřen především na dlouhodobě nezaměstnané osoby, nízkopříjmové rodiny či osoby sociálně vyloučené. 16 „Státní sociální podpora se vztahuje na sociální situace, které jsou obecně společností akceptovány a považovány za potřebné k řešení.“17 V systému sociálního zabezpečení jde o státem organizovanou solidaritu mezi občany a slouţí k překonání nepříznivých následků různých sociálních událostí.18 Oblast státní sociální podpory bude více rozebrána v následující kapitole. Na provádění jednotlivých odvětví sociálního zabezpečení se podílejí orgány státní správy, coţ jsou stanovená ministerstva a další správní úřady, z nichţ ty nejdůleţitější jsou, dle mého názoru, v současné době správy sociálního zabezpečení a úřady práce. Financování sociálního zabezpečení je zajištováno dvojím způsobem. Prvním zdrojem jsou veřejné rozpočty. Druhým, jsou zdroje, které jsou vytvořeny z přímých účelově vytvořených plateb stanovených subjektů, které jsou od státního rozpočtu oddělené. Pokud je sociální zabezpečení financováno přímo ze státního

13

Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 41. 14 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 38. 15 Ibid., s. 40. 16 Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 19. 17 GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 39. 18 Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 253.

10

rozpočtu, pak se jedná o tzv. státní zabezpečení. Stát vytváří prostředky na výplatu dávek cestou rozdělování a přerozdělování státního rozpočtu.19 „Jestliže je sociální zabezpečení financováno ze zvláštních fondů, oddělených od státního rozpočtu a vytvářených z přímých účelově určených plateb od pojištěnců a event. dalších subjektů, hovoříme o sociálním pojištění.“20

19

GREGOROVÁ, Z., GALVAS, M.: Sociální zabezpečení, 2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005, s. 36 – 37. 20 Ibid., s. 37.

11

2 Státní sociální podpora Jak jiţ bylo řečeno v přecházející kapitole, státní sociální podpora patří mezi jeden z tzv. pilířů sociálního zabezpečení v České republice. Právním předpisem, který upravuje tuto oblast je zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.21 Dle §1 zákona o SSP „Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích.“ Zákon o SSP upravuje celý systém státní sociální podpory komplexně. Obsahuje věcnou úpravu podmínek vzniku nároku na dávky, jejich výši a výplatu a také otázky, které se týkají organizace a řízení. „Zákon o státní sociální podpoře měl dělenou účinnost. Dnem 1. října 1995 nabyla účinnosti ustanovení upravující zejména dávky poskytované bez ohledu na výši příjmu, tj. dávky netestované, dnem 1. ledna 1996 pak nabyl zákon účinnosti v plném rozsahu.“22 Za dobu existence systému státní sociální podpory vznikly dávky, které v průběhu let byly, zejména z důvodu úspor ve státním rozpočtu, zrušeny. Jmenujme například sociální příplatek, příspěvek na dopravu, zaopatřovací příspěvek nebo příspěvek na školní pomůcky, tzv. pastelkovné. Státní sociální podpora obsahuje dva druhy dávek. Jedny jsou poskytovány v závislosti na výši příjmu, tzv. testované dávky, a patří sem: přídavek na dítě příspěvek na bydlení porodné Mezi ostatní dávky, které se poskytují bez ohledu na výši příjmu, tzv. netestované dávky patří: rodičovský příspěvek pohřebné dávky pěstounské péče23

21

dále jen zákon o SSP. Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C.H.Beck, 2010, s. 255. 23 k 1. lednu 2013 nárok na dávky pěstounské péče dle zákona o SSP zanikl a došlo k jejich přesunutí do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. 22

12

Dle §2a zákona o SSP „Orgány státní sociální podpory, které vykonávají státní správu podle tohoto zákona, jsou a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu24 b) Ministerstvo práce a sociálních věcí.“ Krajská pobočka Úřadu práce zabezpečuje poradenství ve věcech dávek i v oblasti základního poradenství při řešení různých sociálních situací klientů, kteří se na ni obracejí. Zabezpečuje tedy řízení, rozhodování a výplatu dávek státní sociální podpory. Ministerstvo práce a sociálních věcí působí ve věcech státní sociální podpory ve druhém stupni, zejména jako odvolací orgán. O dávkách státní sociální podpory tedy rozhodují krajské pobočky Úřadu práce. „Účastníky řízení v řízení o přiznání dávky státní sociální podpory jsou: oprávněná osoba příjemce dávky osoba společně s oprávněnou osobou posuzovaná, další fyzická nebo právnická osoba, jde-li o řízení o přeplatku na dávce podle §62 a §63a fyzická nebo právnická osoba, jde-li o rozhodnutí o ustanovení zvláštního příjemce podle §59“.25 Řízení o přiznání dávky státní sociální podpory se zahajuje na základě písemné ţádosti podané na tiskopisu předepsaném Ministerstvem práce a sociálních věcí. Nárok na výplatu dávky zaniká u dávek vyplácených opakovaně uplynutím tří měsíců ode dne, od kterého dávka náleţí a u dávek vyplácených jednorázově nárok zaniká, nebyl-li uplatněn do jednoho roku. V řízení o dávkách se postupuje podle zákona o SSP. Jelikoţ tento zákon obsahuje úpravu procesně právní oblasti jen z části, subsidiárně se pouţívá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,26 který obsahuje obecnou procesně právní úpravu správního řízení. Správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, tak jak je uvedeno v §71 správního řádu. Pokud nelze tuto povinnost dodrţet, je správní orgán povinen vydat rozhodnutí

24

dále jen krajská pobočka Úřadu práce. §68c zákona o SSP. 26 dále jen správní řád. 25

13

nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení. V oblasti státní sociální podpory je zahájením řízení myšleno podání písemné ţádosti o dávku oprávněnou osobou. Dle správního řádu je výsledkem správního řízení rozhodnutí, které se doručuje do vlastních rukou. V oblasti státní sociální podpory, kdy se v plném rozsahu vyhoví ţádosti ţadatele, se vydává oznámení o přiznání dávky, které se nedoručuje do vlastních rukou. Dle §70 odst. 4 zákona o SSP „oznámení se nedoručuje, dojde-li ke změně dávky z důvodu zvýšení částek životního minima nebo u nezaopatřeného dítěte z důvodu dosažení věku stanoveného pro používání vyšší částky životního minima“. V těchto případech dochází k vydání oznámení, které se ovšem ţadateli nedoručuje a zůstává pouze jen jako součást spisové dokumentace k příslušné ţádosti. Oznámení se také nedoručuje v případě zastavení výplaty dávky27 z důvodu neprokázání rozhodných příjmů. Písemné rozhodnutí se vydává pouze v případech, které jsou taxativně vyjmenovány v §69 zákona o SSP.28 V praxi se jedná zejména o případy, kdy dávka není přiznána nebo dochází k jejímu odejmutí. Proti rozhodnutí vydanému krajskou pobočkou Úřadu práce lze podat odvolání a to ve lhůtě 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Rozhodnutí se oznamuje doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou nebo ústním vyhlášením. Účinky ústně vyhlášeného rozhodnutí nastanou, pokud se účastník řízení vzdá nároku na písemné vyhotovení rozhodnutí. Tato skutečnost se poznamená do spisu. V případě přiznání dávky se vydává oznámení o přiznání dávky a osoba, jíţ byla dávka přiznána, můţe podat písemně námitku, pokud nesouhlasí s výší dávky. Námitku lze podat u opakované měsíční dávky do 30 dnů ode dne výplaty první splátky po jejím přiznání, u jednorázové dávky činí tato lhůta také 30 dnů ode dne výplaty po jejím přiznání. Proti podané námitce vydá krajská pobočka Úřadu práce rozhodnutí a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy byla námitka doručena. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání. 27

jedná se o dávky přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. - dávka nebyla přiznána vůbec nebo v poţadovaném rozsahu, - dávka byla odejmuta, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2, - výplata dávky byla zastavena, nejde-li o případ uvedený v § 51 odst. 1 a 2 a § 58 odst. 2, - jde o přeplatek na dávce, s výjimkou případu uvedeného v § 62 odst. 6, - přichází v úvahu více oprávněných a krajská pobočka Úřadu práce rozhoduje o tom, komu se bude dávka vyplácet, bude-li krajská pobočka Úřadu práce rozhodovat podle § 7 odst. 6 nebo o zvláštním příjemci podle § 59, - rozhoduje se o prominutí podmínky trvalého pobytu podle § 3 odst. 4, - jde o zamítnutí volby nároku rodiče na rodičovský příspěvek podle § 30 a 30a. 28

14

3 Základní pojmy v oblastní státní sociální podpory 3.1 Příjem rozhodný Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období.29 Měsíční průměr příjmů rodiny se stanoví jako součet jednotlivých měsíčních průměrů příjmů oprávněné osoby a osob s ní společně posuzovaných.30 Co se povaţuje za příjem rozhodný, je taxativně vyjmenováno v §5 zákona o SSP. Jsou to především příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů:31 1. příjmy ze závislé činnosti a funkční poţitky 2. příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti 3. příjmy z pronájmu 4. ostatní příjmy. Dále pak příjmy, které jsou dle zákona o daních z příjmů osvobozeny od daně z příjmů. Tento velmi bohatý výčet najdeme v §4 odst. 1 zákona o daních z příjmů a v §6 odst. 9 tamtéţ. Příjem rozhodný je jednou z podmínek, které jsou potřebné pro přiznání nároku na dávky státní sociální podpory, které jsou závislé na výši příjmu.

3.2 Výdělečná činnost Ačkoli by se mohlo zdát, ţe pojem výdělečná činnost a pojem rozhodný příjem, který byl rozebrán v přecházející kapitole, jsou dva zcela stejné pojmy, je mezi nimi rozdíl. Dle §10 zákona o SSP se „Výdělečnou činností se rozumí činnost a) v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,

29

dále jen rozhodný příjem. §4 zákona o SSP. 31 dále jen zákon o daních z příjmů. 30

15

b) osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, nebo c) vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.“ Dle výše uvedené definice je to tedy činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.32 Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou vymezeny v §6 zákona o nemocenském pojištění: „Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže a) vykonávají zaměstnání 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem“)33.“ Činnost osob samostatně výdělečně činných se vţdy povaţuje pro účely státní sociální podpory za výdělečnou činnost. Nezkoumá se tedy, zda je osoba samostatně výdělečně činná účastna na důchodovém či nemocenském pojištění,34 nebo zda jde o činnost hlavní či vedlejší.35 Okruh osob samostatně výdělečně činných a pojem samostatně výdělečná činnost je vymezen v zákoně č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

32

dále jen zákon o nemocenském pojištění. rozhodný příjem činí +- 2 500 Kč. 34 účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění je dobrovolná, osoba samostatně výdělečně činná se můţe sama rozhodnout, zda se k tomuto pojištění přihlásí. Česká správa sociálního zabezpečení [online]. Dostupné z: [cit. 10. 3. 2013]. 35 Břeská, N., et al.: Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 14. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2012, s. 61. 33

16

Výdělečnou činností se rozumí i činnost, která se vykonává v zahraničí za účelem dosaţení příjmu. Příjmy získané v zahraničí se pro účely státní sociální podpory přepočtou na českou měnu dle kurzu stanoveného Českou národní bankou.

3.3 Nezaopatřené dítě „Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže a) se soustavně připravuje na budoucí povolání b) se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz c) z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost. Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Po skončení povinné školní docházky se do 18. roku věku považuje za nezaopatřené dítě také dítě, které je vedeno v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.“36 Do skončení povinné školní docházky se dítě vţdy pro účely státní sociální podpory povaţuje za nezaopatřené, avšak poté jiţ musí splnit některou z výše uvedených podmínek. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání na středních školách se povaţuje studium na středních školách v České republice, které jsou zapsány ve školském rejstříku. Jedná se o gymnázia, střední odborné školy a učiliště, konzervatoře, vyšší odborné školy. Za soustavnou přípravu na budoucí povolání na vysokých školách se povaţuje studium v bakalářském, magisterském a doktorském studijním programu. V případě středních škol je nutná denní forma studia. Při dálkovém, distančním, večerním či kombinovaném studiu lze za

36

§11 zákona o SSP.

17

nezaopatřené povaţovat pouze dítě, které při této formě studia není výdělečně činné.37 V případě studia na vysokých školách není forma studia rozhodná. Pokud se dítě nemůţe soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, postačí v tomto případě potvrzení od ošetřujícího lékaře. Jedná se většinou o nemoc nebo úraz, kdy léčba nezabere dlouhou dobu a po absolvování léčby bude dítě schopno dál pokračovat v přípravě na budoucí povolání nebo výdělečné činnosti. V případě dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, pro nějţ dítě není schopno vykonávat výdělečnou činnost, je nutno, aby tato skutečnost byla posouzena příslušnou institucí, kterou je okresní správa sociálního zabezpečení dle §8 zákona č. 582/1991, o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Při trvání všech těchto důvodů lze dítě povaţovat za nezaopatřené nejdéle do 26. roku věku.

3.4 Subjekty ve státní sociální podpoře Za rodinu se povaţuje oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby. Rodinou můţe být také sama oprávněná osoba. Ţádná z těchto osob nemůţe být posuzována současně ve více rodinách. Společně posuzovanými osobami jsou: nezaopatřené děti nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se povaţují i osoby, kterým byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manţel, partner rodiče, vdovec nebo vdova po rodiči, druh (druţka) rodiče manţelé, partneři nebo druh a druţka nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale ţijí a společně uhrazují náklady na své potřeby

37

Břeská, N., et al.: Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 14. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2012, s. 66.

18

3.5 Okruh oprávněných osob Při splnění podmínek stanovených zákonem o SSP náleţí dávky státní sociální podpory pouze fyzické osobě za předpokladu, ţe tato osoba a osoby s ní společně posuzované jsou na území České republiky hlášeny k trvalému pobytu a mají na území České republiky bydliště.38 Dle přechodného ustanovení Čl. VI bodu 1. zákona č. 366/2011 Sb., kterým se mění mj. i zákon o SSP, se podmínka bydliště zkoumá u přiznaných dávek od 1. října 2012, avšak u nově přiznávaných dávek se zkoumá jiţ od 1. ledna. 2012. Dávky státní sociální podpory dále náleţí i v případě, kdy osoba a osoby společně posuzované nemají na území České republiky trvalý pobyt, pokud jsou cizinci hlášenými na území České republiky a to ode dne, kterým uplynulo 365 dnů ode dne hlášení cizinci narozenými na území České republiky a hlášenými na území České republiky k pobytu do 1 roku jejich věku nezletilými cizinci svěřenými na území České republiky do péče nahrazující péči rodičů nebo do ústavní péče cizinci, kteří jsou drţiteli povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a bylo jim vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky rodinnými

příslušníky

cizince,

kterým

bylo

vydáno

povolení

k dlouhodobému pobytu na území České republiky cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem vědeckého výzkumu cizinci, kterým byla udělena doplňková ochrana cizinci, kterým bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky za účelem výkonu zaměstnání vyţadujícího vysokou kvalifikaci

38

dle §5 odst. 6 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdrţuje, vykonává zde výdělečnou činnost, ţije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichţ vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou.

19

Podmínka bydliště na území České republiky musí být opět splněna. Podmínku

trvalého

pobytu

můţe

v odůvodněných

případech

prominout

Ministerstvo práce a sociálních věcí.39 Ţádost o prominutí podmínky trvalého pobytu podává osoba, jiţ se prominutí podmínky trvalého pobytu týká u příslušné krajské pobočky Úřadu práce.

3.6 Životní minimum Výše ţivotního minima je důleţitá pro stanovení ţivotního minima rodiny a vychází ze zákona č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, které bylo naposledy zvýšeno nařízením vlády č. 409/2011 Sb., ze dne 7. prosince 2011, o zvýšení částek ţivotního minima a existenčního minima, s účinností od 1. ledna 2012. Životní minimum platné od 1. ledna 2012 v Kč Jednotlivec

3 410 Kč

První dospělá osoba v domácnosti

3 140 Kč

Druhá a další dospělá osoba v domácnosti 2 830 Kč Nezaopatřené dítě ve věku Do 6 let

1 740 Kč

6 až 15 let

2 140 Kč

15 až 26 let (nezaopatřené)

2 450 Kč

3.7 Rozhodné období Rozhodný příjem se zjišťuje za rozhodné období. U dávky přídavek na dítě je rozhodným obdobím kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, do něhoţ spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku. Toto nastavení rozhodného období se mi jeví jako nepříliš zdařilé. V některých případech totiţ dochází k situaci, kdy rodina, která dávku skutečně potřebuje, na ni nemá nárok z důvodu, ţe v rozhodném období, za které se zjišťuje příjem má tento příjem vyšší, neţ je potřebný pro stanovení nároku na dávku a tudíţ nárok nevznikne. Paradoxně v období, kdy jiţ tuto dávku nepotřebuje, na ni nárok můţe 39

§3 odst. 4 zákona o SSP.

20

vzniknout. Dle mého názoru stanovením výše uvedeného rozhodného období není u této dávky dostatečně posuzována současná situace rodiny. U dávky příspěvek na bydlení je to období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky uplatňuje. U dávky porodné je to kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo. V těchto případech je nastavení rozhodného období přiměřené, neboť se u obou dávek posuzuje aktuální období.

21

4 Jednotlivé dávky státní sociální podpory 4.1 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je dávka, kterou stát poskytuje rodinám s nezaopatřenými dětmi za splnění zákonných podmínek. „Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, jestliže rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,40.“40 Co se povaţuje za rozhodný příjem, bylo jiţ řečeno v přecházející kapitole. Přídavek na dítě je dávka, která je vyplácena ve prospěch dítěte. V případě zletilého nezaopatřeného dítěte se dávka vyplácí tomuto dítěti. Pokud je dítě nezletilé, vyplácí se zákonnému zástupci tohoto dítěte. Výše dávky se odvíjí od věku dítěte. Od 1. ledna 2008 jsou tyto částky stanoveny pevně a to následovně: do 6 let – 500 Kč do 15 let – 610 Kč do 26 let – 700 Kč Výplata dávky probíhá vţdy za předcházející kalendářní měsíc, coţ znamená, ţe například přídavek na dítě s nárokem od 1. ledna 2013 se vyplatí nejdříve v následujícím měsíci, kterým je únor 2013. Dále právní úprava zákona o SSP řeší případy, kdy je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládeţ.41 Jak uţ bylo řečeno, přídavek na dítě je nárokem dítěte a proto se v tomto případě vyplácí tomuto ústavu.

4.2 Příspěvek na bydlení Další dávkou v systému státní sociální podpory je příspěvek na bydlení. Jeho účelem je přispět rodinám i jednotlivcům na náklady, které mají v souvislosti s bydlením.

40

§17 zákona o SSP. dle §7 odst. 4 zákona o SSP se za plné přímé zaopatření povaţuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládeţ, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení. 41

22

„Nárok na příspěvek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě hlášen k trvalému pobytu, jestliže a) jeho náklady na bydlení přesahují částku součinu rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, a b) součin rozhodného příjmu v rodině a koeficientu 0,30, a na území hlavního města Prahy koeficientu 0,35, není vyšší než částka normativních nákladů na bydlení.“42 Výše uvedená zákonná definice nám jasně říká, kdo má nárok na příspěvek na bydlení a jaké další podmínky musí být splněny. Náklady na bydlení tvoří náklady za nájemné, plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu, pevná paliva a centrální vytápění. Normativní náklady jsou nutné pro výpočet výše dávky. Jsou stanoveny podle počtu osob v domácnosti a podle počtu obyvatel v obci. Pro rok 2013 jsou tyto normativní náklady stanoveny nařízením vlády č. 482/2012 Sb., ze dne 20. prosince 2012 s účinností od 1. ledna 2013. Doba poskytování příspěvku na bydlení je stanovena na 84 měsíců v období 10 let. Výjimku tvoří osoba, které byl poskytnut příspěvek na úpravu tohoto bytu podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením zvláštní určení podle občanského zákoníku, pokud je uţívaný osobou, jejíţ zdravotní stav zvláštní úpravu vyţaduje rodinu tvoří výlučně osoby starší 70 let V těchto třech případech neplatí výše uvedená doba poskytování této dávky. Za rodinu se pro účely stanovení nároku na příspěvek na bydlení povaţují všechny osoby, které jsou v témţe bytě hlášeny k trvalému pobytu, s výjimkou nezaopatřených dětí, které jsou v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládeţ.

42

§24 zákona o SSP.

23

4.3 Rodičovský příspěvek Rodičovský příspěvek je dávka, na kterou má nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně, celodenně a řádně pečuje o nejmladší dítě v rodině nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte nebo do vyplacení celkové částky 220 000 Kč při péči o totéţ nejmladší dítě v rodině. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněţité pomoci v mateřství nebo nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Rodič můţe volit výši rodičovského příspěvku, jestliţe lze aspoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč aţ do částky 11 500 Kč měsíčně. Nelze-li stanovit ţádnému z rodičů v rodině k datu narození nejmladšího dítěte v rodině denní vyměřovací základ, náleţí rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku nejmladšího dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek. Volbu výše rodičovského příspěvku lze měnit, nejdříve však po uplynutí 3 celých kalendářních měsíců po sobě jdoucích, po které byl rodičovský příspěvek vyplácen. Volbu výše rodičovského příspěvku nelze provést zpětně. Volba výše rodičovského příspěvku se provádí na základě písemné ţádosti oprávněné osoby, která se podává u krajské pobočky Úřadu práce, která o rodičovském příspěvku rozhoduje. Dle § 30a odst. 1 zákona o SSP „nárok na rodičovský příspěvek přiznaný z důvodu péče o nejmladší dítě v rodině zaniká posledním dnem kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém se stalo nejmladším dítětem v rodině jiné dítě, které zakládá nárok na rodičovský příspěvek, a to i v případě, že nebyla vyplacena celková částka rodičovského příspěvku.“ V případě, kdy jeden z rodičů v rodině má v kalendářním měsíci nárok na dávky nemocenského pojištění,43 rodičovský příspěvek náleţí, jen pokud je vyšší.

43

peněţitá pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem.

24

Rodiči se tedy vyplatí rozdíl mezi rodičovským příspěvkem a těmito dávkami nemocenského pojištění. Pro nárok na rodičovský příspěvek se podmínka osobní celodenní a řádné péče po celý kalendářní měsíc povaţuje za splněnou i v kalendářním měsíci, v němţ: se dítě narodilo rodič měl po část měsíce nárok na peněţitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu44 dítě dosáhlo věku 4 let, do kterého náleţí rodičovský příspěvek dítě nebo rodič zemřeli rodič převzal do péče vlastní dítě, které bylo do doby převzetí svěřeno do péče jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo převzal do péče dítě, které bylo do dne převzetí umístěno na základě rozhodnutí příslušného orgánu v ústavu, v němţ bylo dítěti poskytováno plné přímé zaopatření, anebo převzal dítě z péče poskytovatele zdravotních sluţeb, které trvalo déle neţ 3 kalendářní měsíce Rodičovský příspěvek náleţí i v případech, které jsou taxativně vyjmenovány v §31 zákona o SSP.45 Všechny tyto podmínky se sledují pouze u dětí do 2 let jejich věku. Rodičovský příspěvek prošel za dobu své existence řadou změn. Poslední z nich obsahuje zákon č. 331/2012 Sb., kterým se kromě jiných zákonů v sociální

44

§7 odst. 10, 11 zákona o SSP. rodičovský příspěvek náleţí, jestliţe a) dítě, které nedosáhlo 2 let věku, navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci, b) dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zařízenou pro zdravotně postiţené děti nebo jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postiţené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, c) dítě zdravotně postiţené pravidelně navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně, d) dítě navštěvuje jesle, mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení pro děti předškolního věku v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, a jestliţe oba rodiče nebo osamělý rodič je osobou závislou na pomoci jiné osoby ve stupni III (těţká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost) podle zákona o sociálních sluţbách, e) rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou, nejde-li o případy uvedené v písmenu a), v době, kdy je výdělečně činný nebo je ţákem nebo studentem soustavně se připravujícím na budoucí povolání (§ 12 aţ 15), s výjimkou studia za trvání sluţebního poměru příslušníků ozbrojených sil. 45

25

oblasti mění také zákon o SSP a nabyl účinnosti dne 1. prosince 2012. Tímto zákonem bylo zrušeno ustanovení §30b odst. 4 zákona o SSP46 a tím byl umoţněn souběh rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Tento souběh byl původně moţný do 31. prosince 2011, avšak zákonem č. 366/2011 Sb., kterým se změnil i zákon o SSP, došlo ke zrušení tohoto ustanovení. Velká část rodin s postiţenými dětmi tak přišla o část příjmů, neboť byly nuceny si vybrat pobírání pouze jedné z těchto dávek. Současná právní úprava zákona o SSP účinná od 1. prosince 2012 opět tedy tento souběh umoţňuje, takţe rodič můţe pobírat jak rodičovský příspěvek,47 tak i příspěvek na péči. Dle mého názoru lze předpokládat, ţe vývoj dávky rodičovský příspěvek bude i nadále pokračovat, neboť se jedná o dávku, která patří k těm nejpodstatnějším z celého systému státní sociální podpory. Po dobu rodičovské dovolené nahrazuje většině rodičů ušlý příjem. Definici pojmu rodičovská dovolená nalezneme v §196 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů takto: „K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená přísluší matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let“. Ačkoli tedy rodičovský příspěvek lze dle zákona o SSP pobírat aţ do 4 let věku dítěte, dle výše uvedeného znění rodičovská dovolená trvá nejdéle do 3 let věku dítěte. Pokud tedy rodič pobírá rodičovský příspěvek do 4 let, je nutné, aby poţádal svého zaměstnavatele o prodlouţení rodičovské dovolené. Pak uţ záleţí jen na zaměstnavateli, zda této ţádosti vyhoví či nikoli, neboť vyhovění ţádosti o prodlouţení rodičovské dovolené o jeden rok není jeho povinností. Povinností zaměstnavatele je pouze zachování pracovního místa po dobu trvání 3leté rodičovské dovolené.

4.4 Porodné Porodné je další dávkou v systému státní sociální podpory, která patří mezi tzv. testované, coţ znamená, ţe je poskytována v závislosti na výši příjmu. Testovanou dávkou se stalo od 1. ledna 2011 na základě zákona č. 347/2010 Sb., 46

rodičovský příspěvek nenáleţí, jestliţe nejmladšímu dítěti v rodině, které zakládá nebo by zakládalo nárok na rodičovský příspěvek, náleţí příspěvek na péči. 47 maximálně do 4 let věku dítěte nebo do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč.

26

kterým se mění zákon o SSP. V zákoně o SSP najdeme podmínky upravující nárok na tuto dávku pod §44 aţ 46. Nárok na porodné má ţena, která porodila své první ţivé dítě a také ţena, která současně s prvním ţivě narozeným dítětem porodila další ţivé dítě (děti) a příjem v rodině nepřesahuje součin ţivotního minima a koeficientu 2,40. V případě úmrtí ţeny, má nárok na tuto dávku otec dítěte. Nárok na porodné má také osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů a toto dítě je prvním dítětem této osoby. Za dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů se povaţuje dítě převzaté do péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu.48 Výše dávky činí 13 000 Kč na první ţivě narozené dítě. Pokud se narodí s prvním ţivě narozeným dítětem další ţivé dítě nebo děti, činí výše dávky 19 500 Kč. Porodné se vyplatí jednorázově a to nejpozději do konce kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němţ byl nárok na dávku uplatněn a přiznán. Nárok na tuto dávku lze uplatnit do 1 roku ode dne porodu. Úmyslem této dávky je přispět rodiči na úhradu prvotních nákladů spojených s narozením dítěte. Proto si myslím, ţe by bylo vhodné zkrátit prekluzivní lhůtu z 1 roku na 3 měsíce, tak jak je tomu u ostatních dávek, které nejsou vypláceny jednorázově. V praxi se totiţ objevují případy, kdy si rodič ţádá o dávku, i kdyţ uţ má dejme tomu půlroční i starší dítě a úhrada prvotních nákladů jiţ vlastně není v tomto období aktuální.

4.5 Pohřebné Účelem této dávky je přispět osobám na náklady, které jim vznikly v souvislosti s vypravením pohřbu. Pohřebné je dávka, na kterou má nárok osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti anebo osobě, která byla ke dni úmrtí rodičem nezaopatřeného dítěte. Podmínku trvalého pobytu a bydliště dle §3 zákona o SSP musí splnit jak zemřelé nezaopatřené dítě, tak i zesnulý rodič. Výjimku, kdy se tato podmínka nezkoumá, tvoří případy, kdy jde o mrtvě narozené dítě.

48

dle §7 odst. 10 zákona o SSP se za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona povaţuje rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana neţ rodiče.

27

Nárok na pohřebné vzniká dnem pohřbení.49 Pohřebné náleţí vţdy jen jednou. Pokud splňuje nárok na dávku více osob, náleţí té osobě, která nárok uplatní jako první. Výše pohřebného činní 5 000 Kč a vyplácí se stejně jako porodné jednorázově. Nárok na tuto dávku lze uplatnit do 1 roku ode dne pohřbení.

4.6 Dávky pěstounské péče Dávky pěstounské péče slouţí k finanční podpoře rodin, které pečují o dítě svěřené do pěstounské péče, péče poručníka a také v průběhu předpěstounské péče. V oblasti pěstounské péče došlo k 1. lednu 2013 k podstatné změně. Všechny dávky pěstounské péče byly ke dni 31. prosinci 2012 z dávek státní sociální podpory zrušeny

a

od

1.

ledna

2013

je

jejich

právní

úprava

obsaţena

v zákoně č. 359/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sociálně-právní ochraně dětí.50 Dle důvodové zprávy k zákonu č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon o sociálně-právní ochraně dětí, bylo cílem této úpravy vytvořit podmínky pro zabezpečení výchovy a všestranného rozvoje dítěte v jeho přirozeném rodinném nebo náhradním rodinném prostředí. Dále změna orientace systému směrem k prevenci, díky níţ odpadne nákladná a v mnoha případech neúčinná práce s dlouhodobě neřešenými problémy. Také by mělo dojít ke zvýšení kvality systému zavedením standardů kvality a sjednocením postupů sociálně-právní ochrany dětí a osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a vytvoření alternativ k nadměrnému umísťování dětí do institucionální péče rozvojem a profesionalizací pěstounské péče. Vzhledem k tématu této bakalářské práce popíšu dávky pěstounské péče k právnímu stavu platnému ke dni 31. prosince 2012 a následně upozorním na změny, ke kterým došlo k 1. lednu 2013. Dávky pěstounské péče jsou upraveny v zákoně o SSP v §36 – 43. Mezi druhy dávek pěstounské péče patří: příspěvek na úhradu potřeb dítěte odměna pěstouna příspěvek při převzetí dítěte

49

dle §2 písm. c) zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů, se pohřbením rozumí uloţení lidských pozůstatků do hrobu nebo hrobky na veřejném nebo neveřejném pohřebišti nebo jejich zpopelnění v krematoriu. 50 dále jen zákon o sociálně-právní ochraně dětí.

28

příspěvek na zakoupení motorového vozidla V případě, ţe o dítě osobně pečuje poručník, náleţí jemu a dítěti obdobně všechny dávky jako pěstounovi. Dávky pěstounské péče náleţí i v případě, ţe rozhodnutím příslušného orgánu bylo dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem. V tomto případě náleţí dávky ode dne uvedeného v rozhodnutí. Dávky náleţí také osobě, která má v osobní péči dítě, ke kterému nemá vyţivovací povinnost a tomuto dítěti, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem dítěte. „Při společné pěstounské péči manželů náleží dávky pěstounské péče jen jednomu z manželů.“51

4.6.1 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Dle §37 zákona o SSP „nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé dítě svěřené do pěstounské péče.“ Tento nárok náleţí i po dosaţení zletilosti dítěte,52 za předpokladu, ţe i nadále ţije a společně uhrazuje náklady s pěstounem.53 Příspěvek se vyplácí do doby zletilosti dítěte pěstounovi, po dosaţení zletilosti se vyplácí zletilému nezaopatřenému dítěti. Výše dávky vychází ze ţivotního minima dítěte dle jeho věku a koeficientu 1,40; v případě nezaopatřeného dítěte se pouţije koeficient 2,30. Dále můţe být dávka zvýšena a to v případě, jedná-li se o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Ve stupni I se jedná o lehkou závislost a koeficient činí 2,35, stupeň II - středně těţká závislost je to koeficient 2,9 a ve stupni III - těţká závislost a stupni IV – úplná závislost se pouţije koeficient 3,10.54 Opět vycházíme z částky ţivotního minima dle věku dítěte. Pokud ovšem dítě pobírá důchod z důchodového pojištění, pak mu náleţí příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen pokud je vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a výší důchodu.

51

§43 odst. 1 zákona o SSP. nejdéle do 26. roku jeho věku. 53 pěstounská péče končí dosaţením zletilosti. 54 stupeň závislosti se posuzuje dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. 52

29

Nárok na příspěvek však nenáleţí po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládeţ.

4.6.2 Odměna pěstouna Další dávkou je odměna pěstouna. Nárok na ni má pěstoun, kterému bylo svěřeno dítě do pěstounské péče. Nárok trvá aţ do zletilosti dítěte a také po dobu, po kterou má dítě, které bylo svěřené do pěstounské péče nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výše odměny pěstouna činí za kaţdé dítě svěřené do pěstounské péče součin koeficientu 1,00 a částky ţivotního minima jednotlivce.

4.6.3 Odměna pěstouna ve zvláštních případech Tato dávka je určena pěstounům, kteří mají v pěstounské péči alespoň 3 děti anebo 1 dítě, které závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II – středně těţká závislost, stupni III – těţká závislost nebo stupni IV – úplná závislost. Výše dávky činí součin částky ţivotního minima jednotlivce a koeficientu 5,50. Dále pak se zvyšuje o koeficient 0,50 za péči o kaţdé další dítě, které bylo svěřené do pěstounské péče. Pokud jde o dítě se stupněm závislosti II, III nebo IV činí tento koeficient 0,75. Odměna pěstouna se posuzuje jako plat a při jejím pobírání nemůţe pěstoun být výdělečně činný. Odměna pěstouna nenáleţí, pokud pěstoun vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče a je mu poskytována odměna za výkon pěstounské péče podle zákona o sociálně právní ochraně dětí. Dále nenáleţí v případě, pokud je dítě, svěřené do pěstounské péče v plném přímém zaopatření ústavu pro péči o děti nebo mládeţ nebo v péči jiné osoby na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

4.6.4 Příspěvek při převzetí dítěte Tato dávka, která se vyplácí jednorázově, slouţí k úhradě výdajů, které má pěstoun v případě převzetí dítěte. Ve většině případů přichází toto dítě z ústavního zařízení a nemá ţádné osobní věci. Tato dávka by tedy měla slouţit k úhradě těchto počátečních výdajů. Nárok na ni má pěstoun a vzniká dnem převzetí dítěte.

30

Výše dávky činí: dítě ve věku do 6 let - 8 000 Kč dítě ve věku od 6 let do 15 let - 9 000 Kč dítě ve věku od 15 let do 18 let - 10 000 Kč

4.6.5 Příspěvek na zakoupení motorového vozidla Na tuto jednorázovou dávku má nárok pěstoun, který má v pěstounské péči nejméně 4 děti nebo má nárok na odměnu pěstouna z důvodů péče o čtyři děti, včetně zletilých nezaopatřených dětí, které zakládají nárok na odměnu pěstouna, pokud zakoupil osobní motorové vozidlo nebo zajistil nezbytnou celkovou opravu osobního motorového vozidla. Motorové vozidlo však nesmí pouţívat pro výdělečnou činnost. Výše příspěvku činí 70% pořizovací ceny vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, maximálně do výše 100 000 Kč. Součet těchto příspěvků nesmí přesáhnout 200 000 Kč v posledních 10 kalendářních letech. Za tento příspěvek můţe tedy pěstoun vozidlo koupit, ale také jím můţe zaplatit jeho nezbytnou celkovou opravu. Příspěvek lze poskytnut i před zakoupením osobního motorového vozidla. V tomto případě je však pěstoun povinen prokázat, ţe tento příspěvek pouţil na zakoupení vozidla. V opačném případě je povinen příspěvek vrátit. Poměrnou část příspěvku na zakoupení motorového vozidla je povinen pěstoun vrátit v případě, ţe do pěti let ode dne, kdy mu byl příspěvek poskytnut, vozidlo, na jehoţ zakoupení nebo opravu mu byl příspěvek poskytnut, prodal, daroval, začal je pouţívat pro výdělečnou činnost nebo přestal vykonávat pěstounskou péči.55 Poměrná částka příspěvku, kterou je povinen pěstoun vrátit, odpovídá době z období 5 let, kdy tyto podmínky nesplňoval.

4.6.6 Pěstounské dávky dle novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí K 1. lednu 2013 zanikl nárok na dávky pěstounské péče podle zákona o SSP a tyto dávky byly přesunuty do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. O dávkách pěstounské péče rozhoduje a tyto dávky vyplácí i nadále krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle místa trvalého pobytu osoby pečující a osoby v evidenci. 55

s výjimkou, kdy pěstoun přestal vykonávat pěstounskou péči z váţných zdravotních důvodů.

31

Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci56 a osobou pečující, tedy osobou: 1. která je pěstounem57 2. která byla do dosaţení zletilosti dítěte jeho pěstounem nebo poručníkem a to po dobu, po kterou má nezaopatřené dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte 3. které je dítě před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče58 4. která je poručníkem dítěte, jestliţe o dítě osobně pečuje 5. která má v osobní péči dítě, k němuţ nemá vyţivovací povinnost a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem Mezi dávky pěstounské péče nově přibyla dávka příspěvek při ukončení pěstounské péče, na kterou má nárok fyzická osoba, která byla ke dni dosaţení zletilosti v pěstounské péči, a to ke dni zániku nároku této osoby na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Dávka se vyplácí jednorázově a to ve výši 25 000 Kč. Ostatní dávky pěstounské péče zůstaly zachovány, jen došlo k úpravám podmínek nároku na dávky. Nově lze uplatnit nárok na všechny dávky pěstounské péče (jednorázové i opakovaně vyplácené) aţ jeden rok zpětně. Zákon o SSP umoţnuje v současné době podat ţádost o jednorázovou dávku rok zpětně, u opakovaně vyplácených je tato lhůta kratší a činí tři měsíce. Z dávek pěstounské péče vyplácených nově podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí bych jmenovala příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla, na který má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti. Dle právní úpravy platné do 31. prosince 2012 musel mít pěstoun v péči nejméně 4 děti. Další dávkou je odměna pěstouna, na niţ má nárok osoba pečující a osoba v evidenci. V případě, kdy osobou pečující nebo osobou v evidenci je rodič nebo prarodič otce nebo matky svěřeného dítěte, náleţí dávka pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s přihlédnutím na celkové sociální a majetkové poměry osoby pečující nebo osoby v evidenci a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte. Pro tyto účely je nutné, aby si krajská pobočka Úřadu práce vyţádala vyjádření 56

osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. nikoli na přechodnou dobu. 58 tzv. předpěstounská péče. 57

32

příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a na základě tohoto sdělení rozhodla o přiznání či nepřiznání dávky odměna pěstouna. Další velmi výraznou změnu najdeme v §47k zákona o sociálně-právní ochraně dětí: „Odměna pěstouna se pro účely zákonů upravující daně z příjmů, pojistné na sociální zabezpečení, pojistné na úrazové pojištění a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění považuje za příjem ze závislé činnosti.“ Pokud tedy osoba pečující nebo osoba v evidenci má další souběţné příjmy, které se zdaňují, podle zákona o daních z příjmů podává daňové přiznání sama. Krajská pobočka Úřadu práce vydá pro tyto účely podání daňového přiznání potvrzení o zdanitelných příjmech. Za předpokladu, ţe osoba pečující nebo osoba v evidenci nemá jiný zdaňovaný příjem, můţe podepsat na krajské pobočce Úřadu práce prohlášení k dani a o podání daňového přiznání za příslušný rok můţe poţádat Úřad práce. V takovém případě bude osoba pečující nebo osoba v evidenci povinna doloţit potřebné doklady, zejména bude-li uplatňovat odpočty podle §15 zákona o daních z příjmů, případně slevy na dani podle §35ba a §35c téhoţ zákona. Úřad práce je povinen na ţádost pěstouna vţdy přijmout prohlášení poplatníka daně z příjmu a na základě doloţených dokumentů provést zúčtování daně včetně daňových slev a bonusů. Úředníkům úřadu práce tak vznikla další povinnost, související se mzdovou a daňovou problematikou. Ačkoli tedy odměna pěstouna je povaţována za příjem ze závislé činnosti, do rozhodného příjmu podle zákona o SSP se nezapočítává, neboť nejde o příjem uvedený v příslušném ustanovení zákona o daních z příjmů, na které zákon o SSP odkazuje. Tato, dle mého názoru, chyba snad bude zákonodárcem v nejbliţší době odstraněna, jelikoţ se jedná o příjem ze závislé činnosti a tudíţ by se měl započítávat, stejně jako ostatní příjmy ze závislé činnosti, do rozhodného příjmu podle zákona o SSP.

33

Závěr Cílem této bakalářské práce na téma „Dávky státní sociální podpory“ bylo definovat státní sociální podporu jako jeden z pilířů sociálního zabezpečení, vymezit její účel a orgány, které ji provádějí. Dále jsem se snaţila poskytnout základní charakteristiku jednotlivých dávek státní sociální podpory a podmínek jejich nároku. Největší pozornost byla v tomto ohledu věnována rodičovskému příspěvku. Platná právní úprava je, jak jiţ bylo řečeno, obsaţena v zákoně o SSP. Tento právní předpis byl jiţ za svou existenci mnohokrát novelizován, ať uţ se jednalo o změny týkající se podmínek nároku na dávky nebo jejich úplné zrušení. Jelikoţ v zákoně o SSP není ve velké míře upravena procesně právní část pro řízení o dávkách, najdeme ji v ustanoveních hlavy III zákona o SSP, je nutné pouţít pro tuto část obecný právní předpis, který tuto úpravu zahrnuje a tím je správní řád; tzn., ţe tam, kde zákon o SSP neupravuje řízení, pouţije se pro tuto část správní řád. Co se týče jednotlivých dávek, i u nich by mělo dojít ke změnám. U dávky příspěvek na bydlení je zcela nelogicky stanoven okruh společně posuzovaných osob dle trvalého pobytu. Dle mého názoru by tato dávka měla být vázána na okruh osob, které byt uţívají, nikoli na trvalý pobyt. V praxi tedy nastávají případy, kdy rodině nebo jednotlivci, kteří ačkoli v ţádosti svým podpisem stvrdí, ţe jejich celkové sociální a majetkové poměry jim neumoţňují řešit problém bydlení jinak, neţ podáním ţádosti o příspěvek na bydlení, nárok na dávku vznikne jen z toho důvodu, ţe osoba, která se spolupodílí na úhradě nákladů na bydlení, není v bytě, na něţ je nárok uplatňován, hlášena k trvalému pobytu. Okruh společně posuzovaných osob, jejichţ příjmy se posuzují pro nárok na dávku, tedy tvoří pouze rodina nebo jednotlivec a k příjmům osoby, která v bytě k trvalému pobytu hlášena není, se nepřihlíţí, ačkoliv se na úhradě nákladů na bydlení podílí. Opačná situace můţe nastat v případě, kdy je v bytě hlášeno více osob k trvalému pobytu, ale některá z nich tento byt neuţívá. Pro účely posouzení nároku na dávku se opět posuzují všechny osoby, které jsou v bytě hlášeny k trvalému pobytu. Tuto situaci však řeší §7 odst. 6 zákona o SSP, který stanoví, ţe „krajská pobočka Úřadu práce může při rozhodování o dávkách v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě 34

hlášena k trvalému pobytu.“ Po doloţení důkazních prostředků, kterými jsou např. svědecká výpověď, znalecký posudek nebo listiny, prokazující, ţe osoba skutečně byt neuţívá, můţe tedy krajská pobočka Úřadu práce rozhodnout, ţe se k této osobě nepřihlíţí. Zmíním ještě skutečnost, ţe dle zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů,59 je vyplácena dávka doplatek na bydlení, která je obdobou příspěvku na bydlení. Lze tedy říci, ţe některým rodinám je přispíváno na náklady na bydlení duplicitně. Řešením by bylo sjednotit tyto dávky pouze do jedné a nastavit podmínky pro nárok na dávku tak, aby nebyly zejména existenčně ohroţeny osoby ţijící samostatně. Tato varianta byla Ministerstvem práce a sociálních věcí jiţ navrhována. Sloučením obou dávek na bydlení měla vzniknout nová nároková dávka příspěvek na náklady na bydlení. Konstrukce této dávky by vycházela z příspěvku na bydlení a dále z nákladů na bydlení, které by byly omezené maximální výší. Dále by se pro stanovení nároku na dávku rozlišovala forma bydlení, velikost obce i počet společně posuzovaných osob.60 Nicméně dosud k této změně nedošlo. Další dávkou, u které by mělo dojít k úpravě podmínek nároku je porodné. Podmínky u této dávky mi nepřijdou zcela adekvátní. Tato dávka by měla slouţit ţeně k úhradě prvotních nákladů souvisejících s příchodem dítěte do rodiny. Jelikoţ je ale tato dávka v současnosti poskytována v závislosti na výši příjmu, má na ni nárok jen velmi malé mnoţství ţen. Dle mého názoru by na tuto dávku měla mít nárok kaţdá ţena, která porodí ţivé dítě s výjimkou ţen, které své dítě předají ihned k osvojení. Výše dávky by pak měla být odstupňována podle počtu narozených dětí a odvíjet se také od výše ţivotního minima. Jak jsem jiţ zmínila v samotné kapitole, týkající se této dávky, bylo by podle mě vhodné zkrátit prekluzivní lhůtu z 1 roku na 3 měsíce. Poslední dávku, kterou zmíním, je rodičovský příspěvek. Tato dávka prochází snad největším počtem změn v historii všech dávek státní sociální podpory. Rodič si podá ţádost o rodičovský příspěvek za určitých podmínek, které jsou v době podání ţádosti platné a účinné, a v průběhu pobírání dávky jsou tyto 59

dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi. Parlamentní listy [online]. Dostupné z: [cit. 23. 2. 2013]. 60

35

podmínky měněny. Dle mého názoru by podmínky pro nárok na rodičovský příspěvek měly zůstat po celou dobu pobírání stejné, neboť rodič zajišťuje celodenní péči o dítě a vlastně tímto způsobem je mu nahrazen příjem. V případě samostatně ţijících rodičů to tedy můţe být jediný příjem, který mají a jsou na něm závislí. Na rodičovský příspěvek má dle zákonného ustanovení nárok rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě. Zákon o SSP však stanoví výjimky, kdy se tato péče povaţuje za splněnou. Jedná se zejména o návštěvu dítěte v předškolním zařízení. Toto ustanovení se mi zdá zcela nesmyslné, neboť pokud rodič celodenně řádně nepečuje, dávka by mu dle mého názoru neměla náleţet. Rodič by si v tomto případě měl zvolit variantu, zda bude celodenně o dítě pečovat a pobírat rodičovský příspěvek nebo zda dítě bude navštěvovat předškolní zařízení a nárok na dávku mu tak zanikne. V dalších případech, které se v praxi běţně vyskytují, jsou zvýhodněny osoby, které mají ve svém okolí osobu, která je schopna péči o dítě zabezpečit. Rodič pak můţe být výdělečně činný a zároveň pobírat rodičovský příspěvek, neboť péči o dítě zajistil jinou zletilou osobou, jak ukládá zákon o SSP. I v tomto případě bych volila moţnost volby rodiče, zda bude výdělečně činný nebo bude pečovat o dítě a dále pobírat rodičovský příspěvek. Co se týká výše dávky, i v tomto ohledu dochází poměrně často ke změnám. V současné době činí celková částka vyplacená na rodičovském příspěvku při péči o nejmladší dítě v rodině 220 000 Kč. Domnívám se, ţe toto řešení není vhodné a přikláněla bych se více k variantě, kdy by se výše dávky odvíjela od výše ţivotního minima. I přes mé výhrady se přece jen domnívám, ţe stát se skutečně podílí na krytí nákladů na výţivu a ostatních základních potřeb dětí a rodin, tak jak je uvedeno v §1 zákona o SSP. Systém státní sociální podpory je určen jak rodinám s nezaopatřenými dětmi, tak i dalším osobám při vzniku některých sociálních událostí. Státní sociální podpora tedy splňuje účel, pro který byla přijata a je důleţitou součástí celého systému sociálního zabezpečení. Vzhledem k tomu, ţe celý systém sociálního zabezpečení u nás je roztříštěn jak do mnoha právních předpisů tak i co do počtu institucí, které se zabývají oblastí sociálního zabezpečení,

36

bylo by vhodné tento systém zjednodušit a zpřehlednit, coţ by zajisté přispělo ke spokojenosti všech občanů našeho státu.

37

Seznam použité literatury a pramenů Právní předpisy [1]

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

[2]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[3]

Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

[4]

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

[5]

Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

[6]

Zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

[7]

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

[8]

Zákon č. 108/2006

Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších

předpisů. [9]

Zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

[10] Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů. [11] Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. [12] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. [13] Zákon č. 347/2010 Sb., ze dne 12. listopadu 2010, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. [14] Zákon č. 73/2011 Sb., o úřadu práce, ve znění pozdějších předpisů.

38

[15] Zákon č. 366/2011 Sb., ze dne 6. prosince 2011, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. [16] Nařízení vlády č. 409/2011 ze dne 7. prosince 2011, o zvýšení částek ţivotního a existenčního minima. [17] Zákon č. 331/2012 Sb., ze dne 19. září 2012, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postiţením a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 141/2012 Sb., zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. [18] Nařízení vlády č. 482/2012 ze dne 20. prosince 2012, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2013 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení.

Knižní literatura [19] Břeská, N., et al.: Státní sociální podpora s komentářem a příklady, 14. aktualizované vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, 2012. ISBN 978-80-7263-739-3. [20] GREGOROVÁ,

Z.,

GALVAS,

M.:

Sociální

zabezpečení,

2. aktualizované a doplněné vydání. Brno: Masarykova univerzita a nakladatelství Doplněk, 2005. [21] Tröster, P. a kol. Právo sociálního zabezpečení. 5. přepracované a aktualizované vydání. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400322-6.

39

Ostatní literatura [22] Důvodová zpráva k zákonu č. 401/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. [23] Informace č. 8/2012 Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 1. listopadu 2012 k novele zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. [24] Normativní instrukce č. 5/2013 Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 4. února 2013 k dávkám pěstounské péče dle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

Internetové prameny [25] Česká

správa

sociální

zabezpečení

[online].

Dostupné

z:

[cit. 10. 3. 2013]. [26] Parlamentní

listy

[online].

Dostupné

z:

2013].

40

[cit.

23.

2.