Datum vydání: Pyramida žije

iZdroj: ČT 1 Datum vydání:

4.9.2010

Pyramida žije Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------Nepodnikejte sami. Nabízíme vám skvělou příleţitost vybudovat si úspěšnou kariéru u jedné z největších realitních kanceláří působící v Čechách a na Slovensku. Tak se představuje na svých internetových stránkách firma Family G. Podle některých lidí, kteří s touto firmou smlouvu uzavřeli, ale společnost ve skutečnosti vydělává hlavně na vstupních poplatcích od nových spolupracovníků. Společnost tak zřejmě skrytě funguje jako známá hra letadlo, která se u nás v různých formách rozmohla na počátku 90.let a je nelegální. Sedmadvacetitisícový vstupní poplatek Family G zaplatila i tato ţena. podvedená -------------------Ano, přišla jsem o peníze, o 27 tisíc, co jsem vloţila do Family G, plus ţe počítač jsem si musela koupit, tiskárnu a teda ty tři měsíce jsem chodila kaţdé pondělí do Brna. Tam nás vlastně učili, učili, jak máme psát inzeráty do novin ohledně získání dalších klientů. Na ty nemovitosti nás skoro vůbec neškolili, spíš na ty kupony do těch stránek zlatých a teda těch nových klientů. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------Paní Markéta prvních pár měsíců věřila, ţe nabízením inzerce v katalogu Family G peníze opravdu vydělá. Nakonec jí ale došlo, ţe 27 tisíc jsou vyhozené peníze. podvedená -------------------Snaţila jsem se asi 5 měsíců, potom uţ jsem to vzdala. Za celou dobu jsem si vydělala 700 korun. Nevím o tom, ţe by někdo něco prodal. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------I my jsme se přesvědčili, ţe firma Family G nebo také FG Reality, jak je nezvaná její pobočka, naslibuje na první schůzce aţ neuvěřitelně nadstandardní podmínky a plat. osoba /skrytá kamera/ -------------------Know-how, které stojí 27 tisíc, s tím, ţe za to vám firma nabídne určitý balík sluţeb kanceláře zdarma, veškeré právní sluţby zdarma, dále kdyţ splníte podmínky na firemní auto, tak vám firma bude platit veškerý servis, opravy, garančky. Já za 10 let mám od firmy uţ druhou oktávku. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------Po přečtení smlouvy je ale jasné, ţe hlavní náplní práce je shánět další ovečky, které se firmě Family G upíší a slibované sluţby byly jen plané sliby.

Michael MANN, právník -------------------Ta smlouva teda je napsaná podivně v tom smyslu, ţe samotná smlouva neobsahuje nic, odkazuje na všeobecný obchodní podmínky a potom je k ní dodatek, který obsahuje právě závazek toho zájemce, té jedné smluvní strany, jednak vyvíjet tu zprostředkovatelskou činnost. Toto je všechno napsáno v tom dodatku číslo jedna, takţe kdyby si to přečetli ti lidé, tak o tom určitě ví. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------Přesto tuto smlouvu stejně jako paní Markéta podepsali za 13 let, po které společnost Family G existuje, stovky a moţná i tisíce lidí. Jen na internetových diskusních fórech se mnoho z nich svěřuje se svými zkušenostmi. Co ale vede lidi k uzavření smlouvy s těmito společnostmi? Přes tolik varování z doby, kdy takzvané pyramidy nebo letadla byly na vrcholu a lidé se často nechali zlákat kvůli neznalosti jejich principů. I kdyţ v dnešní době se málokdy setkáme s pyramidovou hrou v její čisté podobě a firmy většinou maskují svou skutečnou podstatu prodejem reálného zboţí, principy jsou stále stejné. Hana JANÁKOVÁ, klinický psycholog, Nemocnice Milosrdných bratří -------------------Z toho psychologickýho hlediska si myslím, ţe to jsou hlavně takoví lidé, kteří jsou hodně málo zkušení, důvěřiví, anebo lidé, kteří neumějí odmítat. Tam je, hraje i to hledisko, ţe ta firma má proškolený ty zaměstnance, oni dokáţou dobře manipulovat, ovlivňovat ty lidi, ta firma vypadá velice solidně, takţe oni vlastně uvěří těm slibům a nepřečtou si pořádně ty písemné záleţitosti, neprostudují si ty smlouvy, nedají si čas na rozmyšlenou. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------A vidina lehce vydělaných peněz se promění v noční můru. Mnoho lidí si na garanční poplatek musí půjčit peníze, o které přijdou, a šance na jejich získání zpět jsou téměř nulové. Společnosti zaloţené na podobných praktikách jako Family G mají totiţ všechno právně dobře ošetřené. Michael MANN, právník -------------------Nemyslím, ţe to je trestně-právní postih, domnívám se, ţe to, ţe by tam nevznikla ţádná trestně-právní odpovědnost. V této smlouvě ţádná moţnost odstoupení není, podle mého názoru však je ta druhá smluvní strana v postavení spotřebitele a má moţnost vyuţít dovolat se neplatnosti smlouvy z důvodu nepřiměřených smluvních ujednání. Zuzana JANÁKOVÁ, redaktorka -------------------I tak je ale šance, ţe ţadatelé o zneplatnění smlouvy uspějí, velice malá. V těchto případech vyhrají ti, kteří si před podpisem smlouvy dokument pořádně prostudují.

Zdroj: ČT 1 Datum vydání:

3.9.2010

Klienti: realitka nás podvedla Bohumil KLEPETKO, moderátor -------------------40 klientů protestovalo před sídlem realitní kanceláře Prolux na Václavském náměstí v Praze. A 400 lidí uţ na tuto firmu dokonce podalo trestní oznámení. Cítí se podvedeni. Realitní kancelář od nich vymáhá provize i v případech, kdy nemovitost nakonec prodají prostřednictvím jiné kanceláře nebo dokonce sami. Prolux trvá na tom, ţe postupuje podle zákona. Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Sjeli se sem z celé České republiky. Chtěli prodat svou nemovitost a podepsali smlouvu s realitní kanceláří Prolux. Slovo exkluzivní v ní není, ale smlouva taková je. Kdyţ klient dům či byt prodá přes jinou realitku, musí zaplatit provizi i Proluxu. Ten ji tvrdě vymáhá. klientka společnosti Prolux -------------------V současné době dluţíme kolem půl milionu. klientka společnosti Prolux -------------------To dělá takových 250 tisíc určitě, 260. klientka společnosti Prolux -------------------214 tisíc, zatím. Jaroslav RYCHTÁŘ, právní zástupce klientky společnosti Prolux -------------------Je to přibliţně půl milionu korun českých. Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Klienti se cítí podvedeni. Při podpisu prý makléř neustále odvádí jejich pozornost a o exkluzivitě smlouvy nemluví pravdu. Důkaz přinesl i pořad Reportéři ČT na záznamu ze skryté kamery. osoba -------------------Stalo by se to, ţe bysme sepsali nějakou smlouvu, která teda samozřejmě není závazná. Uţ jste říkal o jinech, /nesrozumitelné/ můţete si to prodat i přes jinou realitku, jo. Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Trestních oznámení na Prolux neustále přibývá. Eva KROPÁČKOVÁ, tisková mluvčí praţské policie --------------------

V tuto chvíli je celkem 380 poškozených osob a škoda je vyšší neţ 30 milionů korun. Zástupci Proluxu se dnes nechtěli bavit před kamerou ani s nespokojenými klienty. Co vy jste měli pro prodej? Karolina VALENTOVÁ, generální ředitelka PK Prolux -------------------Je to i v tom tiskovým prohlášení. Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Prosím pěkně, řekněte teďka nahlas, co jste udělali? Karolina VALENTOVÁ, generální ředitelka PK Prolux -------------------Já s vámi mluvit nebudu jako, takhle diskutovat. redaktorka /citace: prohlášení Prolux/ /Zdroj: Prolux.cz/ -------------------"Aktéři dnešní akce v ţádném případě nereprezentují názor naší valné většiny klientů. Je to pouze skupinka, která se rozhodla štvavou kampaní poškozovat dobré jméno naší společnosti." Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Tato firma není jediná, na kterou si klienti stěţují. Podle Asociace realitních kanceláří chybí pro realitky jasná pravidla. Miroslav DUDA, viceprezident Asociace realitních kanceláří -------------------Podle mého názoru dokud nebude přijata právní úprava a zavedený koncese pro podnikání v realitách, tak tyto problémy budou trvat stále. Kamila ŠTICHOVÁ, redaktorka -------------------Podle našich informací by se vyšetřování policie mělo chýlit po roce a půl k závěru. Není ale jasné, jestli kriminalisté případ odloţí a nebo obviní konkrétní osobu. Kamila Štichová, Česká televize.

Zdroj: E15 Datum vydání:

3.9.2010

Stát chce vytlačit haly a logistická centra z okraje Prahy na venkov Zdraţení poplatků za vynětí pozemků ze zemědělského půdního fondu má za cíl, kromě omezení výstavby fotovoltaických elektráren, vytlačení developerů budujících sklady, logistická centra a neţádoucí městskou zástavbu dále od velkých měst, zejména Prahy, směrem na venkov. Vyplývá to ze společného plánu ministerstva zemědělství a ministerstva ţivotního prostředí.

Podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) je ke zdraţení motivuje to, ţe kaţdý den přichází ČR o pět hektarů zemědělské půdy. Nyní je nejdraţší vynětí půdy z národních parků a chráněných oblastí. Čím blíţe městům, tím je levnější. Ministerstva nyní chtějí tento poměr obrátit. „Chceme motivovat investory, aby v takové lokalitě, kde nemůţete investovat, stavět tovární haly, obchody, hypermarkety, aby šli dále do regionu,“ uvedl Fuksa. Nyní stát ročně inkasuje za poplatky za vyjmutí z půdního fondu tři aţ čtyři miliardy ročně, po změně by to mohlo být asi o miliardu více. Přesunout projekty dále na venkov ale podle analytika realitní poradenské společnosti King Sturge Ondřeje Novotného není jednoduché. O umístění projektu rozhoduje především dopravní infrastruktura v daném místě, nejlépe napojení na dálnici. „Další nevýhodou je dopravní dostupnost pro pracovníky,“ řekl deníku E15 Novotný. V logistických centrech sídlí také často i vedení těchto firem a otázkou je, zda by chtělo dojíţdět kaţdý den třeba z Prahy či jiného velkého města desítky kilometrů. Omezí i solární elektrárny Důsledkem zvýšení poplatků za vyjmutí půdy z půdního fondu je snaha zabránit výstavbě dalších slunečních elektráren. Stát tak tlačí na to, aby nadále vznikaly zejména na střechách objektů. Podle analytiků by zvýšení poplatků za vynětí půdy mohlo přimět investory k většímu vyuţívání brownfieldů.

Zdroj: E15 Datum vydání:

3.9.2010

Developer Janků prodal PSJ projekt v ruské Rjazani Praha l Zatímco developer ECM Real Estate Investments balancuje na pokraji krachu, jeho partner se snaţí zachránit svoji investici. Společnost PSJ New včera získala stoprocentní kontrolu nad projektem obchodního centra M5 Mall v ruské Rjazani. Dosud v něm měla necelých 22 procent. Firma developera Milana Janků jí prodala svůj většinový podíl za 18,7 milionu eur (zhruba 462 milionů korun). PSJ New je hlavním akcionářem jihlavské firmy PSJ, která centrum v Rjazani staví. „Na projektu se nic nemění. Byli jsme partnery od začátku a máme tam své vedení. Obchodní centrum by mělo být dokončeno do podzimu 2011,“ řekl deníku E15 šéf PSJ František Vaculík. ECM REI prohloubila v prvním pololetí ztrátu v přepočtu více neţ na miliardu korun. Uţ loni začala rozprodávat své stěţejní projekty na praţské Pankráci. O osudu zadluţené firmy budou příští týden v Londýně jednat drţitelé dluhopisů. V minulosti Janků kontroloval i PSJ. Svůj podíl pak ale spolu s dalšími aktivy vloţil do společného holdingu se skupinou PPF. ECM REI se však jeho součástí nestala. PPF Group má v realitním PPF ECM Holdingu 75 procent, Janků 25 procent.

Zdroj: E15 Datum vydání:

3.9.2010

Kancelářský trh v Bratislavě drží IT sektor

Praha / Kancelářský trh v Bratislavě mírně oţívá díky sektoru informačních technologií. Společnost IBM Slovensko si od developerské firmy HB Reavis pronajala přes polovinu šestnáctipatrové budovy Apollo Business Center II. Developer do její výstavby investoval 130 milionů eur. Spolu s objektem Apollo Business Center I patří k největším kancelářským komplexům ve střední Evropě. Celkem má 126 tisíc metrů čtverečních pronajímatelných ploch. Podle mezinárodní poradenské firmy CB Richard Ellis (CBRE) přicházejí na Slovensko další firmy, které hledají kanceláře. Podle šéfa oddělení kancelářských prostor CBRE Olivera Galaty byla poptávka v prvním pololetí 2010 větší neţ za celý loňský rok. O celou třetinu pronájmů se v letošním druhém čtvrtletí postaraly firmy z oblasti výpočetní techniky. Následoval je výrobní a stavební sektor s 22 procenty. Podle realitních analytiků jde o dlouhodobější trend. V Česku je pořadí odvětví obrácené, letos podle CBRE vedou výrobní společnosti a energetika, za nimi jsou sektor IT, konzultantské firmy a finanční sluţby. Velikost nově pronajímaných ploch však zdaleka nedosahuje osmi a půl tisíce metrů čtverečních, které si nyní pronajala společnost IBM v Bratislavě. K největším obchodům letošního jara v Praze patřily podle poradenské společnosti King Sturge pronájmy firem Fujitsu a Shell. Ty však dosáhly jen zhruba dvou aţ dvou a půl tisíce metrů čtverečních. Pokud jde o prázdné prostory, jsou na tom česká i slovenská metropole prakticky stejně, v obou případech dosahovala neobsazenost začátkem léta necelých 14 procent.

Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 3.9.2010 Čachry s majetkem. Kariéra díky KSČ. A teď je ctihodným soudcem JUSTICE Život a skutky soudce Karla Kudláčka Soudce Kudláček má škraloup z miliardového tunelu firmy H-System Teď proslul mírnými tresty pro stamilionové podvodníky Je to příběh o tom, kdo všechno se v Česku můţe stát soudcem. Nevadí usvědčení z přípravy milionových machinací či minulost komunistického prokurátora. Kariéru nepokazí ani podezření z přihrávání zakázek spřátelené firmě. Právník Karel Kudláček tohle všechno v pohodě ustál a uţ čtyři roky na obvodním soudu rozhoduje i závaţné kauzy, v nichţ za rozsáhlé podvody rozdává mírné tresty. HN podrobně prozkoumaly Kudláčkovu cestu vzhůru českou justicí. A zjistily, ţe Kudláček sehrál významnou roli v kauze H-System - miliardovém tunelu při výstavbě bytů v divokých 90. letech. Jako konkursní správce uzavíral nevýhodné smlouvy, které mohly zkrachovalý projekt připravit o další desítky milionů. Aţ musel zasáhnout soud: Kudláčka odvolal pro „naprosté selhání“. Psal se rok 1998 a začínalo být stále jasnější, ţe H-System, ambiciózní vize podnikatele Petra Smetky postavit bydlení pro tisíc lidí, byl jen velkým podvodem. Kdyţ firma spadla do konkurzu, stal se jejím správcem advokát Kudláček. A do práce se pustil s vervou. Část pozemků například na třicet let pronajal, aniţ bylo jasné, za kolik peněz. Jiné pozemky zase přichystal na přímý prodej přes nevýhodnou smlouvu s realitní kanceláří. K tomu se přidalo ještě podezření z machinací se smlouvami, zatajování

informací věřitelům - aţ dohlíţející soud řekl: Dost. A Kudláčka odvolal. „Jeho další setrvání ve funkci by jenom prohlubovalo neprůzračnost v základních informacích potřebných pro řádný dohled v konkurzním řízení,“ rozhodla tehdy soudkyně Eva Hodačová. A zdůraznila důleţitou věc - ţe vyvedení majetku zkrachovalé firmy byl podle ní připravený plán. „Lze téţ dojít k nepochybnému posouzení, ţe vše bylo učiněno s určitým záměrem,“ stojí v rozsudku, jehoţ kopii HN získaly. „Reference měl dobré...“ Kudláček se novinářům vyhýbá uţ déle neţ měsíc - od chvíle, kdy HN napsaly, ţe se v roce 2003 dostal do dalšího podezření: tehdy spravoval zanikající vydavatelství a na účetnictví si za 15 tisíc měsíčně najal firmu C. E. S., jiţ zakládala jeho manţelka a která sídlila na stejné adrese jako Kudláčkova advokátní kancelář. A nadto šlo nejspíš o předraţenou zakázku. Věřitelé si nechali zpracovat nabídky od konkurenčních účetních a zjistili, ţe by stejnou práci pořídili třikrát levněji. „Na to určitě nebudu reagovat. Ne, ne, ne. Na shledanou,“ ukončil začátkem srpna pokus o rozhovor po telefonu. A nyní nereagoval ani na e-maily, aby se vyjádřil k novým zjištěním o jeho roli v HSystemu. Společnost C. E. S. se podle pamětníků objevila i v konkurzu HSystemu. Není jasné, za kolik pro Kudláčka dělala, ovšem jisté je, ţe ji vyuţíval. „Nechtěl nám ukázat důleţité dokumenty a tvrdil, ţe je má uloţené právě u téhle účetní firmy,“ vybavuje si advokátka Hana Marvanová, která zastupovala skupinu okradených klientů H-Systemu. Kudláček oblékl talár poprvé před čtyřmi lety - na návrh Jana Sváčka, předsedy Městského soudu v Praze, ho prezident jmenoval soudcem. Sváček dnes říká, ţe o Kudláčkově angaţmá v H-Systemu neměl tušení. „Dozvíme se profesní minulost kandidáta na soudce, opatřujeme si reference. Ale k jednotlivým kauzám se nedostaneme,“ tvrdí. Kudláčkova minulost je problematická ještě z jednoho pohledu. Krátce po maturitě vstoupil do Komunistické strany Československa a kdyţ získal diplom na právech, dostal se na vojenskou prokuraturu. Tedy do totalitní instituce, která nechávala tvrdě trestat protistátní projevy v armádě. „Ano, o tom samozřejmě vím. Ale měl jsem na něj dobré reference. Podle toho, co vím, se na potlačování lidských práv nepodílel,“ vysvětluje předseda soudu Sváček. Dvě podmínky tunelářům Kudláček dlouho nebyl nijak známý, v pozornosti se ocitl jen loni, kdyţ poslal do vězení Bohumíra Ďurička, vraha Václava Kočky. Ovšem díky dvěma rozsudkům z poslední doby se o něm začalo víc mluvit. Nejprve dal podmínku podnikateli, který podvedl stát o 275 milionů. Podruhé stejně mírně potrestal Pavla Ţáka, který pod rukou rozprodal bývalý svazácký majetek v hodnotě 215 milionů. A právě teď Kudláček míří z obvodního praţského soudu výš: přechází na Krajský soud do Hradce Králové. Kudláčkova cesta vzhůru českou justicí 21 let bylo Karlu Kudláčkovi, kdyţ vstoupil do KSČ, o šest let později končí studium práv a vzápětí nastupuje na Vojenskou prokuraturu v Hradci Králové, kam se mohli dostat jen reţimem mimořádně dobře prověření právníci. Z prokuratury do byznysu

V polovině 90. let se stává advokátem a na rok nastupuje jako právník do Komerční banky. Pak se začíná ţivit jako správce konkurzních podstat. Malá domů ke Kudláčkům? Později čelí dalšímu podezření: jako konkurzní správce zadává účetní práce firmě, kterou zakládala manţelka a pak převzal syn. Neslavný H-System V roce 1998 se stává konkurzním správcem firmy H-System. Soud ho ale odvolává kvůli podezření, ţe z firmy vyvádí majetek. Dobrý člověk i odborník Předseda praţského městského soudu Jan Sváček v roce 2006 navrhuje, aby se Kudláček stal soudcem. Do hodnocení mu napsal: „Splňuje veškeré zákonné předpoklady včetně morálních.“ Poté, co ho do funkce jmenuje i prezident, nastupuje Kudláček na obvodní soud pro Prahu 1.

Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 3.9.2010 Radní sobě. Moje pole na parcely? Jsem pro Přerovský radní Ivo Kropáč přišel na zajímavý obchod. Koupil ornou půdu, z níž se později staly parcely. O tom, že se pozemky takto finančně mnohanásobně zhodnotí, na radnici sám hlasoval. PŘEROV Kdyţ přerovský radní Ivo Kropáč z ODS vloni hlasoval pro změnu územního plánu, jeho hlas pomohl i k tomu, ţe se v místní části Újezdec náhle proměnila orná půda na parcely pro stavbu rodinných domů. Jinými slovy její cena stoupla pěti aţ desetinásobně. Jenţe uţ zapomněl zastupitelům říci, ţe právě v Újezdci před časem získal převodem 5 000 metrů čtverečných půdy a krátce před změnou územního plánu tam koupil dalších 4 000 metrů čtverečných, které pak letos přeměnil v sedm stavebních parcel, z nichţ uţ jednu prodal. Podle přerovské opozice tím radní porušil zákon o obcích a etický kodex zastupitele. Sám Kropáč, který přiznává, ţe věděl o tom, ţe se územní plán bude měnit, vinu necítí. Tvrdí, ţe kdyby o takovém dokumentu neměl hlasovat ten, koho se týká, nemohl by pro něj zvednout ruku ţádný zastupitel. „Shrňme si fakta. Pan radní Kropáč v prosinci 2007 hlasoval pro hlavní příjezdovou cestu k rodinným pozemkům v Újezdci, které pak nabyl darovací smlouvou v lednu 2009. Pro změnu územního plánu hlasoval 21. září 2009, přičemţ krátce před tím stihl ještě koupit další pozemky kupní smlouvou z 11. září 2009,“ popisuje opoziční zastupitel Richard Šlechta. Zároveň připomíná, ţe Ivo Kropáč znovu hlasoval pro „svoji věc“ letos v červnu. Tehdy zastupitelé řešili plánovací smlouvu k výstavbě dvanácti rodinných domů zejména na jeho pozemcích. Podle etického kodexu člena zastupitelstva města Přerova ani zákona o obcích by přitom takto zastupitel jednat neměl. „Člen zastupitelstva obce, u něhoţ skutečnosti nasvědčují, ţe by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záleţitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání

orgánu obce, který má danou záleţitost projednávat,“ je uvedené například v zákoně o obcích. O tom, zda existoval důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování o této záleţitosti, pak měli podle zákona rozhodnout zastupitelé. To se však nestalo. „Stačilo, kdyby to před hlasováním řekl. Klidně jsme mohli tento bod vyjmout a hlasovat o něm zvlášť,“ namítá Šlechta. Radní Kropáč se hájí tím, ţe v případě územního plánu nepovaţoval za nutné svou vazbu na Újezdec připomínat. „Při takové logice by podmínky nesplnil téměř ţádný zastupitel. Při hlasování o tak globálním dokumentu, jakým územní plán skutečně je, a podmínce, ţe zastupitel musí mít trvalé bydliště v Přerově, kdy většina zastupitelů nějakou tu zahradu, pole nebo jinou nemovitost vlastní, by paranoidní představy bránily hlasovat o čemkoliv,“ říká Kropáč. S tím však nesouhlasí Jiří Kohout z koalice Společně pro Přerov, který sám v Újezdci bydlí. Kdyţ ještě v roce 2005 pracoval na odboru rozvoje města, dozvěděl se, ţe radnice chtěla ponechat tyto pozemky bez výstavby minimálně třicet let. „Nikdo z místních neměl tušení, ţe to je jinak. Kdo jiný neţ radní by pak mohl mít exkluzivní přístup k informacím, jak se územní plán Přerova bude měnit? Nabízí se proto otázka, zda politik díky svému postavení a exkluzivnímu přístupu k informacím nevydělal na pozemcích jen díky tomu, ţe sedí v radě,“ míní Kohout. I to ale Kropáč odmítá. „To je nesmysl. Plán města třicet let zde nestavět je naprosto nerelevantní, neověřená informace sdělená někým nekompetentním bez rozmyslu. Naše rodina zde vlastní parcelu od restituce a za tu dobu jme my i naši sousedé čelili často aţ neuvěřitelnému tlaku developerů a nejrůznějších spekulantů, navíc lokalita obsahuje řadu parcel, jejichţ vlastníci podávali podněty pro nejrůznější změny nově připravovaného územního plánu,“ hájí se radní. Odmítá také to, ţe by na celé transakci vydělal. Na druhou stranu však nechce říct, za kolik pozemky koupil. „Část pozemků jsem získal převodem od příbuzných a druhou část jsem koupil od člověka, který věděl, ţe se územní plán bude měnit, takţe to při prodeji zohlednil v ceně. Mám s ním dohodu, ţe cenu bohuţel neprozradím,“ dodává. Redakce MF DNES proto oslovila přerovské realitní kanceláře, aby odhadly, jaká by cena pozemku byla před změnou územního plánu a jaká po ní. Většinou se makléři shodli na tom, ţe rozdíl mohl být minimálně pětinásobný. „Pokud bych měl říci, kolik bych já osobně za takovou půdu dal, tak po rozmyšlení by to bylo deset aţ sto korun za metr čtvereční před změnou územního plánu. Dnes se cena můţe reálně pohybovat od 500 do 1 000 korun za metr. Pokud zde budou inţenýrské sítě a silnice, cena se opět znásobí,“ říká například Vladimír Míček z přerovské realitní kanceláře Koruna. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého měl radní Ivo Kropáč před hlasováním vystoupit s tím, ţe má v Újezdci pozemky. „Měl to dát určitě vědět. Takové jednání je hodně na hraně a můţe jít i o zneuţití postu. Podobné případy jinde v zemi dokonce stály některé politiky místo na radnici,“ říká Šaradín. Nejznámější obdobný případ v kraji se odehrál v Prostějově. Starosta Jan Tesař a jeho zástupce Vlastimil Uchytila si pořídili pozemky nedaleko centra města. Koupili je za zhruba čtvrtinovou cenu, neţ jaká je dnes v této oblasti obvyklá. Stihli to měsíc předtím, neţ začala platit nová cenová mapa.

Zdroj: Dopravní noviny Datum vydání: 2.9.2010 TRANSKAM SE STĚHUJE DO NOVÉHO SKLADU LOGISTICKÉ NEMOVITOSTI

Český poskytovatel logistických sluţeb Transkam se v srpnu přestěhoval do nových skladů britské společnosti Segro v Hostivici u Prahy. V polovině srpna to oznámila realitní poradenská společnost Cushman & Wakefield, která se na transakci podílela. To, ţe Transkam opouští sklady společnosti ProLogis v Úţici, potvrdil i ekonomický ředitel Transkamu Jaroslav Baumann. Podnik si v Hostivici najal 6000 metrů čtverečních skladů, zatímco v Úţici měl podle Jaroslava Baumanna pronajato zhruba 7000 čtverečních metrů. Nové sklady podle něj společnosti více vyhovují z hlediska logistické obsluhy zákazníků. V Úţici Transkam působil od roku 2007. Transkam zabral v hostivickém areálu poslední volné plochy. „Po řadě měsíců, kdy byl trh průmyslových nemovitostí v České republice ochromen, opět cítíme oţivení a zájem firem o kvalitní prostory,“ uvedla manaţerka Segro pro Českou republiku Katarina Bothgálová. „Společnost Transkam si najala skladovou jednotku v hale E, která splňuje nároky na vysoký počet hydraulických ramp. Čistá výška haly je 10,8 metru a v kombinaci s výhodným rozponem sloupů umoţňuje optimalizaci regálového systému. Segro v Tulipán parku nabídlo nájemcům prostory, které reagují na jejich náročné technické poţadavky. Také díky tomu je dnes Tulipán park plně obsazen,“ řekl Jaroslav Kaizr ze společnosti Cushman & Wakefield, který se na transakci podílel. Nastěhováním společnosti Transkam byla dokončena současná fáze obsazování Tulipán parku Praha s celkovou pronajímatelnou plochou 71 tisíc čtverečních metrů. Další plány společnosti Segro počítají s lokalitou severně od jiţ pronajatých ploch Tulipán Parku v okolí rychlostní komunikace R6 s přímým sjezdem do areálu. V konečném stadiu by měly vzniknout nové lukrativní prostory zhruba na 50 hektarech průmyslových pozemků. Transkam nabízí na českém trhu sluţby od roku 1990. Podle vlastních údajů zaměstnává přes 350 pracovníků a vlastní 70 nákladních vozidel. Vedle České republiky podniká také na Slovensku.

Zdroj: E15 Datum vydání:

2.9.2010

DOBRÝ DEN Sekyrův odpal Ohlásil-li někdejší realitní magnát Luděk Sekyra před pár lety nový obří projekt, všichni, aţ na pár škarohlídů z občanských sdruţení, obdivně vzdychli. Kdo by si dovolil zapochybovat o tom, zda jsou ekonomické parametry díla reálné. Bavit se o majetko-právních vztazích mezi městem a mocným developerem bylo tabu. V roce 2007 oznámila Sekyrova firma, ţe do dvou let postaví ve Vinoři největší golfový areál v okolí hlavního města. Dnes jiţ neexistující společnost Sekyra Golf Resort slibovala, ţe v rámci megaprojektu vysadí také čtrnáct hektarů lesa, vybuduje devět umělých jezer a postaví i stezky pro pěší. Starosta Vinoře v médiích jásal, ţe díky golfu se novou zelení propojí okolní zámky Ctěnice a Vinoř se zříceninou hradu Jenštejn. Hlavní město, na jehoţ pozemcích měl areál vyrůst, nemělo námitek. Teprve aţ poté, co krizí zmítaná Sekyrova firma nyní od projektu upustila, vypsal magistrát na vybudování a provoz sportoviště výběrové řízení a deklaroval odhodlání podepsat s budoucím investorem nájemní smlouvu. Uzávěrka pro příjem nabídek je přesně za měsíc. Dva týdny před komunálními volbami.

Zdroj: Ekonom Datum vydání:

2.9.2010

Dražší domy, které ušetří V Česku vyrůstají nové nízkoenergetické projekty. Developeři vsadili hlavně na movitější klienty. ÚSPORNÉ BYDLENÍ Zájem o nízkoenergetické domy v Česku roste jen pomalu. Přesto nyní vzniká několik nových projektů, které jsou zaměřeny jen na výstavbu úspornějšího bydlení. Developeři věří, ţe čas nízkoenergetických staveb přijde. Patří mezi ně i firma Konhefr. Před dvěma lety dokončila projekt V Lukách, který stojí na východním okraji Prahy - v Horních Počernicích. Nízkoenergetické domy se developerovi podařilo relativně rychle rozprodat. »Od té doby uţ plánujeme pouze výstavbu nízkoenergetických domů,« tvrdí developer Jan Konhefr. Potvrzením jeho slov jsou dva nové projekty. První z nich vyrůstá v Novém Sedleci u Líbeznic, dva kilometry od severního okraje Prahy. Druhý navazuje na projekt V Lukách a bude opět v praţských Horních Počernicích. V novosedleckém projektu firmy Konhefr vyroste čtrnáct nových rodinných domů, jejichţ ceny jsou v rozmezí od 5,2 do 8,2 milionu korun. Čtyři z nich budou dvoupodlaţní s dispozicí 4+kk a v dalších šesti případech půjde o samostatné domy s dispozicí 5+kk. Kaţdý dům bude mít vlastní tepelné čerpadlo, které bude podlahou rozvádět teplo do všech místností. Rekuperace pak zajistí výměnu vzduchu a umoţní provětrat dům chladným nočním vzduchem. Šetřit se bude i díky trojitým, masivním oknům. Obytné místnosti se navíc nacházejí v osluněné části domů. Druhý z obou projektů s názvem Krásné Počernice počítá se 43 byty a jedním rodinným domem. Tří aţ čtyřpodlaţní bytové domy nabídnou byty s dispozicí 1+kk aţ 4+kk a k většině z nich bude patřit terasa nebo předzahrádka. Rodinný dům bude mít dvě patra a dispozice 5+kk. Domy pod zemí I v tomto případě budou všechny domy vybaveny tepelnými čerpadly a rekuperací tepla. Jedenáct bytů z celkových 43 je navíc zapuštěno v zemi, coţ významně sníţí náklady na jejich provoz. Zemina působí jako kondenzátor a její teplota se bez ohledu na počasí drţí na deseti stupních Celsia. Například při desetistupňových mrazech lze vnitřní prostor vyhřát na 20 stupňů jen mírným přitápěním. Tento princip funguje i opačně, v létě proto ušetříte za klimatizaci. Nicméně Češi mají vůči tomuto typu bydlení předsudky. Předpokládají, ţe v takových bytech musí být tma a vlhko. Firma Konhefr nabízela tyto byty uţ v projektu V Lukách, kde se potenciální kupující mohli přesvědčit, ţe skutečnost je jiná. Díky světelným šachtám je v domech tolik světla, ţe jejich obyvatelé mohou pěstovat pokojové rostliny. »Lidé v Česku předsudky vůči bydlení v podzemních domech určitě ztrácejí. U nás se to projevuje rostoucí poptávkou a prodaností těchto domů,« tvrdí Jan Konhefr. Výstavba je podle jeho slov sice nákladnější, ale úspory jsou zřetelné. Jde totiţ o takzvané pasivní domy. »U domů v zemi činí náklady na topení, ohřev vody a rekuperaci tisíc korun

měsíčně, coţ je ve srovnání s normálním domem podstatně méně,« vysvětluje Hana Sedmíková, manaţerka developerských projektů Realitní společnosti České spořitelny. Ceny bytů v projektu Krásné Počernice se pohybují od 1,99 do 3,99 milionu korun. Bydlení na horách Další developerský projekt s úspornými byty vyrůstá na Liberecku. Společnost Natur CZ první fázi projektu Horní Proseč dokončila letos v červnu. Druhá fáze pak má skončit v červnu 2011. Zahrnuje sedmnáct nízkoenergetických dvojdomů, přičemţ kaţdý z nich se skládá z identických, zrcadlově obrácených domů o dispozicích 3+kk aţ 4+kk. Jejich součástí je i zahrada s terasou. Všechny domy spadají do energetické kategorie typu A. To znamená, ţe na provoz kaţdého z nich stačí ročně méně neţ 45 kilowatthodin na metr čtvereční, i kdyţ jsou bez rekuperace i tepelných čerpadel. Domy se nacházejí v zeleni, pod Prosečským hřebenem, odkud jsou dobře dostupné z Liberce i Jablonce nad Nisou. Projekt bude nepochybně vyhovovat především lidem s aktivním způsobem ţivota. Příleţitostí k pěší turistice, cyklistice a lyţování je zde nepřeberně. »Domy jsou kompromisem mezi bytem a rodinným domem a jsou dost prostorné i pro čtyřčlennou rodinu,« popisuje Jiří Zeliesko, ředitel Realitní společnosti České spořitelny, která projekt prodává. V tuto chvíli domy nabízí za zvýhodněnou cenu 3,45 milionu korun. Nastane boom? Tyto projekty jsou však zatím spíše výjimečné. Ročně v Česku vyrůstají desetitisíce nových bytů. Zatím však jen zanedbatelné procento z nich je nízkoenergetických. Developeři jich kaţdý rok nepostaví víc neţ několik desítek. Souvisí to především s relativně vysokými náklady. Kupující totiţ zaplatí o patnáct aţ 30 procent víc neţ za běţný byt. Vize, ţe se investice zpravidla asi po dvanácti letech vrátí, je pro mnoho lidí příliš vzdálená. »Typický kupující nízkoenergetické stavby je pravděpodobně ve středním věku, vzdělaný, poučený a se vztahem k ţivotnímu prostředí, také dostatečně movitý. Kupuje pravděpodobně pro dlouhodobou konečnou potřebu rodinného bydlení,« popisuje Jan Štefec, analytik realitně poradenské společnost King Sturge. Velké firmy jako Skanska věří, ţe nízkoenergetické bydlení má v Česku potenciál. Proto čas od času zařadí tento druh výstavby do svého portfolia. Jiný velký developer - Sekyra Group počítá s tím, ţe Česko stojí před boomem poptávky po tomto bydlení. »Ve světě jsou uţ dnes zřejmé změny uvaţování zákazníků. Domníváme se, ţe trend bude stále silnější i na českém trhu,« tvrdí Roman Kraiczy, projektový manaţer Sekyra Group. Firma plánuje stavět tento druh bydlení například na praţském Rohanském ostrově, který má v příštích patnácti aţ dvaceti letech zrevitalizovat. Nedůvěra trvá Řadu potenciálních klientů energeticky úsporného bydlení odrazuje i jistá sloţitost provozu v některých nízkoenergetických a zejména pak pasivních domech. »Lidé zvykově a pocitově preferují moţnost otevírat okna, coţ u některých z těchto domů moţné není. Většina dává přednost jednoduchému řízení domovních systémů. Specializovaná řešení mnohdy dokáţe řídit jen zasvěcený člen rodiny,« soudí Štefec. Má na mysli třeba systémy rekuperace, tedy systémy pro předávání energie mezi přívodním a odpadním vzduchem, nebo sofistikovanější způsoby vytápění, kdy se vnitřní prostory domu zahřívají a ochlazují automaticky podle počasí. Developeři často naráţejí i na předsudky. Lidé si například často myslí, ţe uţ sám architektonický návrh takového domu musí být »omezený« a ţe se v takovém domě musí ţít »jinak« neţ v tom klasickém.

»Toto bydlení je často spojeno s uţitím dřeva jako základního konstrukčního prvku. To můţe budit dojem nedostatečné pevnosti, stability a trvanlivosti ve srovnání s tradičním domem v duchu hesla »cihla je cihla,« uzavírá Štefec. * Nízkoenergetický dům Má spotřebu vytápění do 50 kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Jde stále o klasický dům s otevíratelnými okny bez speciálních technologií. Investice do stavby můţe být odhadem vyšší v řádu deseti aţ patnácti procent. Za provoz se ušetří v řádu tisíců korun ročně. Pasivní dům Tepelná ztráta domu je tak nízká, ţe není nutný běţný systém vytápění. Má spotřebu do patnácti kilowatthodin na metr čtvereční za rok. Neobejde se bez nuceného větrání a rekuperace tepla, tedy výměny energie mezi odpadním a přiváděným vzduchem. Investice do stavby je vyšší v řádu patnácti aţ třiceti procent. Za provoz se ušetří v řádu desítek tisíc korun ročně. Zdroj: King Sturge 30 procent O tolik je draţší výstavba nízkoenergetického bytu.

Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 2.9.2010 Orco díky zisku trhalo na burze rekordy KAPITÁLOVÝ TRH Akcie v Praze reagovaly na pololetní výsledky růstem aţ o 17 % Developer ale zdaleka nemá vyhráno, varují auditoři i analytici Hitem na praţské burze se včera staly akcie developerské společnosti Orco Property Group. Cena akcií během dne vystřelila aţ o 17 procent, nejrychleji od října 2009. Nakonec posílily o 14,09 procenta, uzavřely na 157,45 koruny. Investoři tak reagovali na hospodářské výsledky skupiny, která dosáhla pololetního zisku ve výši 238 milionů eur (zhruba 6 miliard korun). Loni se přitom utápěla v obří ztrátě 199 milionů eur. Za skokem do černých čísel stojí z velké části posunutí splatnosti dluhopisů, coţ Orcu umoţnil restrukturalizační plán schválený v květnu paříţským soudem. Developer přecenil hodnotu svých závazků ze 406 na 136 milionů eur. Příznivé dopady záchranného plánu analytici očekávali, a proto je včerejší prudký růst ceny titulu Orca zaskočil. Společnost totiţ ještě zdaleka nemá vyhráno. „Růst akcií byl způsoben spíše překvapením některých hráčů na trhu, kteří Orco dlouhodobě nesledují. O restrukturalizačním plánu a jeho dopadech se vědělo. Lepší výsledky by se měly hodnotit spíše bez tohoto vlivu a tam byly mírně lepší, neţ se čekalo,“ komentoval pro HN analytik České spořitelny Petr Bártek. „Nevědělo se, nakolik přecení svůj dluh, to bylo pozitivním překvapením. Ačkoliv se jedná o optické číslo, je evidentní, ţe se tak zlepšují ukazatele zadluţenosti společnosti. Tím se jí zvyšují šance na získání kapitálu a banky na ni nebudou tolik tlačit se splacením dluhu,“ doplňuje pro HN Igor Müller ze společnosti Wood Company.

I přesto, ţe pozitivní výsledky vlily investorům optimismus do ţil, riziko, ţe restrukturalizační plán skončí neúspěchem, stále přetrvává. „Orco Property Group je stále ohroţeno vysokým zadluţením a nejistým výhledem realitního trhu,“ píše se v auditorské zprávě PriceWaterhouseCoopers. „Do budoucna nejsem příliš optimistický. Náklady na hospodaření společnosti a financování dluhů jsou totiţ stále vyšší neţ zisky z pronájmů a prodejů. Na to, aby svoje hospodaření napravili, budou potřebovat ještě hodně peněz,“ domnívá se Igor Müller. „Orco nepokrývá úrokové náklady z provozních zisků. Přesto by podle mého likviditní pozice, tedy schopnost disponovat dostatečnou hotovostí, měla být v jednom aţ dvou letech bezproblémová. Ale Orco musí prodávat svá aktiva. Pokud se restrukturalizace podaří, mají akcie společnosti růstový potenciál,“ myslí si Petr Bártek. Trţby společnosti se meziročně zvýšily o 23 % na 163 milionů eur (přes 4 miliardy Kč). Orco uvedlo, ţe vysoký podíl na trţbách měl rozsáhlý prodej komerčních nemovitostí v Německu. Příjmy z pronájmu komerčních nemovitostí zůstaly podle zprávy společnosti stabilní, zatímco trţby z prodejů bytových projektů dále klesaly kvůli sniţování cen v Česku a na Slovensku. Za celý letošní rok Orco očekává trţby mezi 280 a 300 miliony eur a dodává, ţe bude záviset na načasování dalších prodejů komerčních nemovitostí a dokončování bytových staveb. Otazník visí například nad přerušeným projektem mrakodrapu Zlota 44 ve Varšavě, kde Orco čeká na obnovení stavebního povolení. Pokud projekt bude pokračovat (Orco věří v kladné rozhodnutí ještě v tomto čtvrtletí), zajistí podle Bártka developerovi během tří let příjmy ve výši zhruba 290 milionů eur. Náklady odhaduje na 160 milionů eur. Díky sníţení hodnoty dluhů se ztrojnásobil také pozorně sledovaný ukazatel čisté hodnoty aktiv (NAV), který vyjadřuje hodnotu majetku očištěnou od závazků. Vzrostl z 8,2 eura na akcii, kde se nacházel na konci minulého roku, na 25,3 eura.

Zdroj: Sedmička Datum vydání:

2.9.2010

Společné bydlení. Souznění nebo boj Najít dobrý byt je půlka úspěchu. S kým ho bude člověk sdílet, je ale také hodně důležité. Ušetřit peníze za bydlení jde různě. Vyrovnat se s dojíţděním, smířit se se starým vybavením nebo se celkově uskrovnit. A bydlet s někým je jedna z moţností. Vyuţívají ji hlavně studenti a mladí lidé, kteří přichází do velkých měst za prací. Kaţdá ušetřená koruna jim přijde vhod. „Hlavním důvodem a výhodou pro mě byla moţnost se dělit se spolubydlícími o nájem a další náklady na bydlení. Navíc jsem vţdycky bydlela s kamarády, se kterými jsem si rozuměla a díky tomu se těšila domů. Někdy jsme se spolu dokonce učili a rozhodně nikdy nebyla nuda,“ popisuje finanční poradkyně Daniela Gruntová. Kompromisy Ţít v bytě s někým jiným ale nenabízí jen klady. Člověk musí přistoupit na kompromisy a obrnit se trpělivostí například při čekání na uvolnění koupelny nebo při příchodu nevítané návštěvy v noci. Nejvíc kaţdodenních konfliktů však začíná a končí u úklidu společných prostor. „Pokud se vyskytly nějaké problémy, většinou se týkaly nepořádku a vyjedené ledničky. Jednou z velkých nevýhod jsou pak třeba dlouhé a hlučné večírky ve zkouškovém období, to jsme se vţdycky dost pohádali,“ říká Gruntová. Jedním z největších rozdílů oproti vlastnímu bydlení je určitá ztráta soukromí. „S tím se tak nějak počítá, a pokud se domluví určitá pravidla, můţe to krásně fungovat,“ míní Gruntová. Spolubydlící si nejenom zasahují do soukromí, ale musí spolu řešit kaţdodenní věci, které nejsou vţdy příjemné. Kaţdý by si měl proto pečlivě vybrat s kým bude bydlet a stanovit si

základní pravidla, které mohou ušetřit mnoho budoucích nepříjemností. „Se spolubydlením mám jen dobré zkušenosti. Člověk si většinou vybírá, s kým chce ţít v jednom bytě a často ho se spolubydlícími spojují společné zájmy. Na studentskou kolej mám horší vzpomínky. Ačkoliv by se mohlo zdát, ţe studenti Akademie múzických umění jsou naladěni na stejnou vlnu, bydlela jsem měsíc s fotografkou, se kterou jsem si nerozuměla. Společný pokoj jsem nakonec opustila a přestěhovala se do jiného patra a raději rovnou do jednolůţkového pokoje,“ říká studentka Kristýna Kamenická. Pokud se lidé rozhodnou, ţe by jim bydlet spolu vyhovovalo, měli by si dát pozor při uzavírání nájemní smlouvy. Nezbytná je jasná dohoda mezi spolubydlícími, protoţe jsou většinou smlouvy uzavírány s jedním z nájemců. „V případě jakýchkoli problémů nebo sporů je pak nájemce odpovědný za plnění smlouvy. Z těchto důvodů doporučuji uzavřít dohodu mezi spolubydlícími, která bude upřesňovat vzájemné závazky mezi nimi,“ říká regionální ředitel společnosti M&M reality Josef Dolanský. Nejlepším zdrojem informací o společném bydlení jsou specializované inzertní servery, které poskytují širší a aktuálnější nabídku neţ tištěná inzerce. „Na rozdíl od obecných inzertních webů a internetových bazarů na nich zájemci snadněji najdou to, co hledají. Při hledání podnájmu je navíc vhodné kombinovat podání vlastního inzerátu s aktivním procházením dostupných nabídek,“ říká správce serveru doPodnájmu.cz Vojtěch Brázda. Právě konec léta je typický zvýšeným zájmem o spolubydlení. „Dvojnásobný aţ trojnásobný nárůst poptávky je patrný během srpna a září. Můţou za to studenti, kteří po maturitě odcházejí do větších měst za prací a shání si byt. Druhou skupinou jsou vysokoškolští studenti, kteří nedostali kolej nebo dávají přednost privátnímu bydlení,“ tvrdí Brázda. Vybavený, blízko školy Lidé, kteří hledají společný podnájem, většinou nemají dost peněz na zařízení bytu, a proto upřednostňují plně vybavené pokoje. „Těch je však málo. Zvlášť pokud jde o počet lůţek. Bez individuální dohody s pronajímatelem je to téměř nemoţné,“ říká Dolanský. Kromě vybavení lidé v podnájmu oceňují i připojení k internetu, pračku nebo balkon s výhledem do krajiny. Blízkost centra, práce nebo vysoké školy je samozřejmost. Ceny za místnost se liší podle měst. Zatímco v Brně je moţné sehnat pokoj v bytě 3+kk pro tři lidi kolem pěti tisíc korun, v Pardubicích začíná cena za stejný pokoj u třech tisíc. Čím víc lidí bydlí dohromady, tím méně platí. „Hodně majitelů si však například studenty do pronajímaných bytů nepřejí, preferují spíše dlouhodobé pronájmy pro rodiny nebo manaţery z místních podniků,“ říká regionální manaţer realitní kanceláře Sting Michal Dvořák. Zdroj: Sedmička Datum vydání:

2.9.2010

Sedm rad jak přežít společné bydlení a nezůstat sám 1. Úklid Nároky na čistotu se liší, ale kaţdý vaří raději v uklizené kuchyni a koupe se v čisté vaně. Uklízejte proto pravidelně. 2. Boj o koupelnu Míra trpělivosti není nikdy nekonečná. Zvlášť pokud jdete pozdě na schůzku nebo do práce. Nedráţděte své spolubydlící dvouhodinovou ranní přípravou.

3. Půjčování věcí Spolubydlení se nerovná partnerství, takţe pokud si něco chcete vzít nebo půjčit, nejdříve se zeptejte. Ať uţ jde o sýr v ledničce, svetr nebo ţehličku. 4. Hluk a večírky Se spolubydlícím se nejdříve domluvte, neţ naplánujete velkou a bujarou oslavu do rána. Jinak počítejte s tím, ţe spolubydlící uspořádá podobnou akci, aţ se vám to bude nejmíň hodit. 5. Zvířata Rybičky nebo morče nemusí představovat takový problém jako pes nebo kočka. Bez domluvy si ale zvíře nikdy nepořizujte. 6. Společné finance Čistící prostředky a jiné věci společné potřeby potřebují občas dokoupit nebo ošetřit. Domluvte se předem, kdo co zaplatí. 7. Komunikace Kdyţ uţ to mezi vámi a spolubydlícími skřípe, hlavně se nebojte říct, co vás trápí. Bez komunikace problémy nevyřešíte.

Zdroj: E15 Datum vydání:

1.9.2010

Rozprodej majetku a odpis dluhů pomohly Orku Praha l Developerské firmě Orco Property Group se podařilo zvrátit dosavadní tragický vývoj hospodaření. Letos v pololetí dosáhla zisku 238 milionů eur (skoro šesti miliard korun), po loňské ztrátě dvou set milionů eur. Výsledky firma včera oznámila po skončení obchodování na burze. K výraznému zisku Orku pomohl soudem schválený restrukturalizační plán. V rámci něj sníţilo hodnotu svých dluhopisů ze 406 na 136 milionů eur. Poměr zadluţení k majetku firmy se sníţil na 69 procent z loňských 84 procent. Orco meziročně zvýšilo trţby skoro o čtvrtinu na 163 milionů eur. K tomu mu pomohl rozprodej majetku, hlavně v Německu. Kvůli výprodejům ale firmě klesla hodnota realitního portfolia z 1,815 miliardy eur, který uváděla na konci loňského roku, na 1,734 miliardy. Z výsledků developera také plyne, ţe příjmy z pronájmu komerčních nemovitostí zůstaly stabilní, zatímco u rezidenčních projektů pokračoval pokles cen v Česku a na Slovensku. Za celý letošní rok společnost počítá s trţbami 280 aţ 300 milionů eur v závislosti na načasování prodeje komerčních projektů a dokončování rozestavěných bytů. Orco je jednou z firem, které těţce doplatily na hospodářskou krizi. Od uvedení na burzu v roce 2005 její akcie ztratily devadesát procent hodnoty. Soud Orku v květnu povolil prodlouţit splatnost dluhopisů na deset let. PricewaterhouseCoopers včera uvedla, ţe existence firmy záleţí na úspěšnosti restrukturalizace a vývoji realitního trhu.

Realitní telegraf

> V Největší nedobrovolné draţbě v České republice bude 13. října firma naxos draţit tovární komplex v Brandýse nad Labem, pronajatý firmě Continental automotive CR. Vyvolávací cena za areál se souhrnnou výměrou všech pozemků devadesát tisíc čtverečních metrů činí 284,35 milionu korun. > Na 15 miliard korun vzrostou letos investice do realit v Česku podle odhadu firmy King Sturge. loni to bylo 13,8 miliardy. > Nové byty v jesenici u Prahy začne v září prodávat developer PSJ. Celkem 140 bytů, nejlevnější za 1,5 milionu korun, má být dokončeno do Vánoc 2012. > Přímo v chráněné praţské oblasti Modřanská rokle-Cholupice začal včera developer Ekospol stavět další bytový areál. Nový Park Písnice je jiţ třetím letos zahájeným projektem Ekospolu. Zahrnuje 109 bytů, dvě třetiny z nich jsou prodané. Ceny bytů se pohybují v rozmezí 47 000 aţ 50 400 Kč/m2. Číslo 19 procent lidí uţ zaţilo, jaký je to pocit být vykraden. Přesto podle ankety portálu Sousede.cz více neţ čtvrtina zúčastněných nedělá nic pro to, aby svůj dům či byt během dovolené, kdy riziko roste, ochránila. Polovina oslovených se domluví pouze se sousedy, aby jim vybírali schránku, jen pětina vyuţívá zabezpečovací zařízení jako alarmy nebo kamery.

Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 1.9.2010 Zemní byt za 6 milionů HN hodnotí 4+kk v Horních Počernicích BYT POD LUPOU Přes šest milionů korun stojí zemní byt 4+kk v projektu Nové Počernice, který dnes hodnotíme. Developer Konhefr ho postavil v domě s pěti byty. Byt má téměř 100 m2 a patří k němu sklepní kóje a garáţové stání. Průvodci bytem byli Hana Sedmíková, makléřka Realitní společnosti České spořitelny a Jan Konhefr, majitel developerské firmy. Byt hodnotili Martin Tatíček z firmy Devo Invest a Ivan Hrabec, odborný redaktor časopisu Nové bydlení. Lokalita a infrastruktura Bytový dům v zemi v projektu Nové Počernice leţí na východním okraji Prahy. Směrem do města navazuje na vilky, ven z města je pole a půl kilometru vzdálená dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové. Přímo u projektu je autobusová zastávka Ve Ţlíbku. Centrum Černý Most s obchody a stanicí metra je vzdálené čtyři kilometry, autobusem trvá jízda asi pět minut. „Zhruba pět minut pěšky od areálu je supermarket Albert, přímo v Počernicích jsou čtyři mateřské školky, tři základní školy, osmileté gymnázium, restaurace i pizzerie,“ uvedla Hana Sedmíková. Sto metrů od bytu je ohrazené dětské hřiště mezi dvěma dalšími domy projektu Nové Počernice.

Dispozice bytu Dům v zemi je zasazen do přírodního valu. Směrem na jih je otevřený na úroveň terénu, jiţní stěny jsou skleněné. V bytě je z předsíně vlevo vchod do menší loţnice trojúhelníkového půdorysu. Vedlejší obývací pokoj je propojen s kuchyní. Vpravo navazuje na předsíň lomená chodba s prostorem pro vestavné skříně a centrálním vysavačem. Z chodby se vstupuje do malé komory pro pračku, do dětského pokoje, druhé loţnice a dvou koupelen. „Škoda, ţe vstup do menší koupelny není přímo z loţnice. Mohla tak vzniknout samostatná jednotka,“ podotkl Ivan Hrabec. Všechny obytné místnosti mají prosklené posuvné dveře na zahradu. Na zahradě je malá kůlna a vedou odtud plechové schody na mírně zatravněnou střechu. Kvalita materiálů a prací Vstupní bezpečnostní dveře jsou široké devadesát centimetrů. Stěny bytu jsou omítnuté hliněným štukem, který pohlcuje nadměrnou vlhkost. Na podlahách v chodbě, komoře, koupelnách i v obývacím pokoji je dlaţba, v dalších místnostech jsou plovoucí laminátové podlahy. Rámy prosklených stěn jsou zevnitř dřevěné a zvenčí hliníkové. V obou koupelnách, obloţených mozaikou, jsou sprchové kouty, umyvadlo a WC mísa, ve větší koupelně ještě i rohová vana a bidet. Denní osvětlení kuchyně bez oken zajišťuje světlovod, coţ je 120 centimetrů dlouhá trubka skrz strop, která pomocí vestavěných zrcadel přivádí do prostoru přirozené světlo. Vytápění bytu prostřednictvím podlahového topení zajišťuje tepelné čerpadlo. „Máme dva vrty, kaţdý je 150 metrů hluboký. Na vstupu a výstupu vrtu dosahujeme teplotního rozdílu pět, šest stupňů Celsia. Z toho dokáţe kompresor udělat 55 stupňů pro ohřev teplé vody, pro podlahové topení 35 aţ 40 stupňů. Náklady na teplou vodu a topení nepřevýší 1500 korun měsíčně. U stejně velkého bytu v klasickém domě tyto náklady převyšují tři tisíce korun,“ řekl Jan Konhefr. Skleněné stěny nemají ţaluzie, ale intenzitu osvitu místností regulují stříšky nad stěnami. Jsou propočtené tak, ţe v létě, kdy je slunce vysoko, do místností stíní. Naopak v zimě slunce propouštějí do místnosti hlouběji. K bytu patří ještě sklepní kóje a garáţové stání. Verdikty Martin Tatíček Projektový manaţer společnosti DEVO INVEST Po architektonické stránce se mi projekt líbí, ale trošku by mi vadila blízkost dálnice, venku je stále slyšet hučení. Dispozice bytu je dobrá, jen bych uvaţoval o tom, zda by místo jedné koupelny nemělo být jen WC s nějakým umyvátkem. Pak by bylo moţné zvětšit druhou koupelnu, kde by vzniklo dost prostoru pro větší vanu. Loţnice s ostrými rohy, s trojúhelníkovým půdorysem, se asi bude hůře zařizovat. Klasická dvojpostel se tam nevejde, nábytek bude muset být atypický. V tomto standardu, který je tlačený přes komfort a ekologii, bych si představoval jiné neţ fóliové dveře. Je dobře, ţe se investor nenechal stavební firmou dotlačit do úsporných opatření, která by sníţila pohledový standard objektu. Zahrádky jsou pro tyto byty dostatečně velké. Cena je přiměřená. Ivan Hrabec

ODBORNÝ REDAKTOR ČASOPISU NOVÉ BYDLENÍ Lokalita je klidná, přitom v blízkosti je veškerá infrastruktura, kterou člověk potřebuje. Na hukot dálnice si člověk zvykne stejně jako na cinkání tramvají, navíc v bytě to slyšet není. Je ukázkou sofistikovaného způsobu výstavby. Ukazuje, jak by se v budoucnosti měly budovat kvalitní bytové jednotky. Byt je zapuštěn do země, to je originalita, kterou lidi, preferující unikátní bydlení, ocení. Loţnice mohla mít samostatný přístup do koupelny, vznikla by tak samostatná jednotka, byt by byl dvougenerační. Originalita bytu předpokládá, ţe i místnost se šikmými stěnami bude zařízena originálně, je to tvůrčí výzva. Zařízení koupelny by se dalo seřadit jinak, aby vznikl prostor pro větší vanu. Kuchyně je trošku ztracená, i kdyţ je volně propojená s obývacím pokojem, to ale velký problém není. Cenu povaţuji za přiměřenou originalitě i vybavení bytu. Co a za kolik 4+kk v projektu Nové Počernice > Plocha bytu 99,93 m2 > Obývací pokoj 25,01 m2 > Loţnice1 14,04 m2 > Dětský pokoj 13,51 m2 > Loţnice2 12,84 m2 > Chodba 11,94 m2 > Koupelna a WC 1 6,00 m2 > Koupelna a WC 2 4,15 m2 > Předsíň 3,86 m2 > Komora 1,47 m2 > Sklep 4,36 m2 > K bytu náleţí jedno garáţové stání Cena včetně DPH 6 200 000 Kč

Zdroj: Lidové noviny Datum vydání: 1.9.2010 ECM připomíná díru v zemi DIÁŘ INVESTORA Na internetu lze najít leccos. Mimo jiné také obrázky z kamery mířící na staveniště CITY Epoque na praţské Pankráci, stěţejního projektu developerské společnosti ECM. Výstavba začala v dubnu a je právě ve fázi „díry v zemi“ s osamělým bagrem uprostřed. Stometrová věţ ve tvaru písmene V má spolu s dvěma menšími budovami přijít na celkem 3,5 miliardy korun. Při pohledu do finančních výkazů společnosti ECM se mi vybaví ona díra. Firmě fungující od počátku devadesátých let zlomila vaz hospodářská recese, která na realitním trhu přerostla do otevřené krize. Objem investic do realit v regionu spadl na sotva desetinu a developeři včetně ECM uvízli podobně jako onen bagr v jámě. ECM se přesto podařilo prodat dokončené i některé rozestavěné nemovitosti, čímţ sníţila zadluţení. Utrpěla však ztráty, neboť prodejní ceny byly podstatně niţší, neţ firma čekala při spuštění projektů. K polovině roku firma vykázala záporný vlastní kapitál. Uţ v květnu ECM uvedla,

ţe pokud ihned ukončí činnost a prodá majetek, dostali by věřitelé pouze 42 procent hodnoty dluhopisů. Pokud si počkají několik let na dostavění klíčových projektů, jako je Epoque, slíbila firma věřitelům vrátit 92 procent. Podmínkou však je sehnat financování pro jejich dostavbu. Najde se někdo, kdo půjčí pár miliard firmě se záporným kapitálem a minimem likvidních aktiv? Současní věřitelé budou znovu hlasovat příští čtvrtek v Londýně. Pokud nebudou chtít čekat, developer téměř jistě zkrachuje. Ani opačný výsledek ale nezajistí, ţe na Pankráci přibude další mrakodrap.

Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 1.9.2010 Praha firmy láká. Víc než osm jiných metropolí Praha je po Vídni druhým nejlepším městem střední a východní Evropy pro podnikání mezinárodních firem. Ukázal to průzkum společnosti Roland Berger. Má však i co zlepšovat - ve zdravotnictví, ekonomice a kvalitě životního prostředí. PRAHA Nejvyšší počet cestujících veřejnou dopravou, druhý nejvyšší počet absolventů vysokých škol nebo nejvíce turistů. To všechno jsou příčiny, které Prahu staví na druhé místo v ţebříčku nejlukrativnějších míst pro mezinárodní firmy. Předstihla ji jen Vídeň. Naopak za západní Evropou a v celosvětovém měřítku Praha, na rozdíl od rakouské metropole, silně zaostává. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Roland Berger, která porovnávala deset středo- a východoevropských hlavních měst. To, ţe je Praha dobrým místem pro podnikání, potvrzuje i Karel Taschner ze společnosti Hewlett-Packard, která má obchodní zastoupení ve 170 zemích světa. „Láká na výbornou infrastrukturu, kapacitu a dostupnost letiště a dostatek kvalifikované pracovní síly,“ říká Taschner. Právě dobrou infrastrukturu vyzdvihuje i analýza společnosti Roland Berger - Praha má hustou síť veřejné dopravy, létá z ní také dost přímých linek. Co naopak pozitivní hodnocení sráţí, je mnoţství bariér pro postiţené. „Tady se určitě šetřit nemá,“ upozorňuje Constantin Kinský z Roland Berger. Ještě lépe si Praha stojí v oblasti kultury a volného času. A to i přes klesající zájem turistů, které odrazuje špatná pověst města. „V nejednom zahraničním průvodci se píše o nekalých praktikách taxikářů, směnáren a kapsářích,“ říká Tomio Okamura z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Je tu však mnoţství divadel, kin a muzeí, ale i cyklostezek. Stejně tak kvalitních univerzit, které lákají i zahraniční studenty. To zase dává body k dobru v kritériu vzdělávání. Roland Berger vypichuje i vysoký počet absolventů. Podle Taschnera ze společnosti Hewlett-Packard se však metropoli nedostává vysokoškoláků technického zaměření, kteří by dobře ovládali cizí jazyky. „Jsme nuceni přijímat zahraniční experty,“ podotýká. Kanceláře jsou v Praze drahé V čem Praha naprosto propadla, je oblast zdravotnictví, kdy jsou lidé nespokojeni s jeho úrovní a celým systémem vůbec, a oblast ţivotního prostředí - Praze chybí zeleň a také je vnímána jako město s poměrně silně znečištěným ovzduším.

Podprůměrné jsou i ekonomické podmínky. „Nabídka kancelářských prostor tu sice převyšuje poptávku, přesto jsou ceny pronájmů relativně vysoké,“ říká Magdalena Souček z praţské pobočky společnosti Ernst & Young. Zatímco v Praze stojí měsíční pronájem kancelářských prostor 21 eur za metr čtvereční, v Bratislavě či Záhřebu se pohybuje kolem 16 eur. „Naopak v Moskvě je to ale třeba i padesát. Ze střední Evropy je nejdraţší Varšava s třiadvaceti eury,“ podotýká Markéta Míková z realitně poradenské firmy King Sturge. V celosvětovém měřítku Praha dopadla uţ o poznání hůř. Coby nejlepší město pro ţivot skončila 60., v kvalitě ţivota ji předběhlo 69 světových měst. Kde je Praha nejlepší * největší kapacita veřejné dopravy * druhý největší počet absolventů vysokých škol * nejvyšší počet univerzit ve světových Top 500 (spolu s Vídní a Varšavou) * nejvyšší počet turistů Na prvním místě se Praha umístila ve čtyřech kritériích, Vídeň v jedenácti. Záhřeb v ţádném. FAKTA Ţebříček metropolí pořadí město barometr 1. Vídeň 100 2. Praha 76,4 3. Budapešť 52,9 4. Lublaň 37,0 5. Moskva 30,3 6. Varšava 24,8 7. Bratislava 16,9 8. Bukurešť 4,7 9. Kyjev 4,4 10. Záhřeb 0,0 Zdroj: Roland Berger

Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 31.8.2010 Praha 8 chce nové sídlo za 1,2 miliardy REALITY Radnice hodlá zhodnotit výnosy z privatizace obecních bytů Investiční náklady jsou neúměrně vysoké, shodují se odborníci Další z praţských radnic, jeţ hodlá investovat více neţ miliardu korun do výstavby nového sídla úřadu, je městská část Praha 8. Jeho součástí má být i komerční část s obchody a kulturní a sportovní zázemí. Nabídky do výběrového řízení uţ podaly tři subjekty. „V následujících dnech komise pak jeden z projektů doporučí,“ řekl Marek Braidl z komise pro rekonstrukci a dostavbu Úřadu MČ Prahy 8. Radní poté o vítězné nabídce, která podle zadání nesmí přesáhnout 1,2 miliardy korun, rozhodnou do konce září.

„Snaţíme se rozumně investovat peníze, které jsme získali z privatizace bytů,“ uvedl starosta Prahy 8 Josef Nosek (ODS). „Letos a příští rok nám přijdou na účet z jejich privatizace tři miliardy korun,“ dodal Nosek s tím, ţe by bylo škoda tolik peněz nezúročit. Vzhledem k plánu radnice profitovat z pronájmu dvou třetin objektu má být návratnost investice podle Noska krátkodobá. Příliš velké oči? „Ty peníze se vrátí městu během několika let. Nemůţeme si dovolit riskantní operace,“ řekl Nosek a přirovnal budoucí centrum k menší verzi Paláce Flóra. Nové centrum má do roku 2014 vyrůst u stanice metra Palmovka na pozemku dnešního parkoviště na křiţovatce ulic Zenklova a Sokolovská. Třetinu ze zhruba 30 tisíc metrů čtverečních podlahových ploch obsadí úředníci, větší část pak obchody a kulturní a sportovní zařízení. Realitní odborníci však upozorňují, ţe trasa metra B je podobnými centry jiţ předimenzována. V současné době je v Praze ve výstavbě pouze jedno obchodně-zábavní centrum na stanici Českomoravská, dalších 11 obdobných projektů bylo kvůli krizi pozastaveno. „U zastávek jako Palmovka či Invalidovna jsou plány na budoucí výstavbu. Z tohoto důvodu by se jevila jako optimální pouze výstavba centra lokálního, tedy supermarket a servisní jednotky,“ domnívá se David Hauerland, konzultant maloobchodního oddělení ve společnosti Jones Lang LaSalle. Z výběrového řízení na nové sídlo úřadu Prahy 8 se nedávno stáhly firmy Unistav a Hochtief Development. „Radnice nyní vybírá z projektů od společnosti AFI Europe a konsorcií Sdruţení Palmovka a Metrostav Development,“ sdělil Marek Braidl. Další obecní miliardy Stěhování chystá také městská část Praha 4. Ta chce prodat budovy, ve kterých dnes její úředníci sedí, a pronajmout si prostory na 35 let za 1,8 miliardy korun včetně DPH od společnosti Medicon v rekonstruovaných a dostavěných prostorách polikliniky Budějovická. Tato částka je podle zástupců opozice příliš vysoká. „Zastupitelé se budou snaţit podepsat smlouvu před volbami,“ řekl předseda klubu zastupitelů Petr Štěpánek (SZ). Investor přitom podle něho nesplnil základní podmínku tendru, kdyţ nezorganizoval v květnu v těch prostorách den otevřených dveří. Naopak radnice Prahy 7, která se jiţ dříve rozhodla koupit za 1,6 miliardy korun rozestavěný objekt Argentinská hvězda, odloţila jednání s jejím majitelem – investiční skupinou PPF – aţ do doby po konání komunálních voleb. PPF pak zastupitelům nově nabídne alternativu: pronájem objektu. *** Nové radnice 1,2 miliardy korun je strop, který si pro nové sídlo určila městská část Praha 8. větší část budovy chce pronajímat. 1,8 miliardy korun je cena za pronájem kanceláří po dobu 35 let pro úředníky Prahy 4. Pronajímatelem má být společnost Medicon. 1,6 miliardy korun chtěla zaplatit skupině PPF radnice Prahy 7 za rozestavěný objekt argentinská hvězda. Jednání o případné koupi budoucího sídla mají pokračovat aţ po komunálních volbách.

Zdroj: Lobby

Datum vydání:

31.8.2010

Útlum doznívá, akvizice ožívají Nebylo by lepší, kdybych svoji firmu prodal? Tuto otázku si zřejmě někdy položil každý podnikatel. Ať už jsou důvody k tomuto kroku jakékoliv, vlastníkům mohou vyřešit nejeden palčivý problém. Stejně tak může být řešením koupě jiné firmy a její začlenění do stávajícího podniku. Důleţité pro tyto transakce je však kromě finančních hledisek také jejich správné načasování. Majitelé firem, kteří zvaţují prodej či nákup firmy, by si měli včas poloţit otázku, zda jsou skutečně těmi nejlepšími vlastníky. Pokud je jejich odpověď „ne“, je právě nyní správný čas na prodej, protoţe díky trendům ke konsolidaci trhů můţe vlastník takovéto společnosti v očekávání lepší prodejní ceny naopak časem na hodnotě ztratit. Například v důsledku ztráty podílu na trhu apod. Pokud se naopak majitelé firmy povaţují za toho nejlepšího vlastníka, je čas na nákup, protoţe růst i v podobě akvizičního posílení můţe zajistit dlouhodobý rozvoj jejich firmy. Kalkulace jen v reálných číslech Firmy by měly zváţit hned několik kritérií, přičemţ si nejvíce pozornosti zaslouţí samotné ocenění hodnoty firmy. Odborníci varují, ţe je třeba kalkulovat pouze s reálnými čísly, ne s těmi předkrizovými, která byla mnohdy vyhnána nad reálné hodnoty. „Není pro nás překvapením, ţe se letos dostáváme na šedesátiprocentní hodnotu firem ve srovnání s rokem 2008. Spekulovat o tom, ţe potenciální kupující opět po čase opustí realitu a začnou nabízet vyšší částky, je čekání na něco, co v nejbliţších letech nepřijde,“ říká Jan Chromý, manaţer znaleckého ústavu Tacoma. S oceňováním souvisí i další aspekt - nový přístup k financování. Banky financování poskytují, ale pouze na rozumné projekty, jeţ pracují s reálnými čísly. Atraktivitu společností pro potenciální kupující je moţné obecně odlišit i na úrovni odvětví. Mezi obory, ve kterých lze vidět budoucí potenciál zajímavých příleţitostí k nákupu nebo prodeji, patří energetika, farmacie nebo zdravotnictví. Naopak dobře zváţit by měli investoři vstup do oblastí finančních sluţeb, nemovitostí, stavebnictví, hoteliérství a surovin, které jsou nyní obecně povaţovány za problematické. Největší příleţitosti pro konsolidaci naopak představují oblasti telekomunikací, médií, retailu, spotřebního zboţí nebo farmacie. Aleš Michl, analytik Raiffeisen Bank, v souvislosti s krizí také upozornil na zdravé rozkročení krizového byznys plánu, který by se měl opírat o tři základní pilíře. „Většina firem se správně snaţí o sníţení nákladů a podporu prodeje, mnohé z nich ale zapomínají na riziko, které je třeba do výpočtů také zahrnout. Finanční krize postihuje jednou za šest let kaţdý trh, takţe aţ současná krize pomine, lze další krizi očekávat v horizontu následujících šesti let - jen to krizové aktivum bude jiné,“ podotýká Aleš Michl. Co nás nezabije, to nás posílí „Drţíme se hesla: Lepší těţký flexibilní ţivot neţ lehký zafixovaný. Kromě toho je trocha rizika zdravá pro kaţdou firmu. Udrţovat společnost v permanentní krizi je podle mého názoru ta nejúčinnější a jediná cesta z krize. Znám společnost, která byla před krizí pátá na trhu, díky krizovému plánu si však zajistila dostatečné mnoţství volných prostředků na fúze a akvizice, coţ ji ve výsledku posunulo na vedoucí pozici na trhu,“ uvádí jeden z příkladů Marek Rosenbaum, managing partner poradenské společnosti Tacoma.

Do budoucna lze v oblasti fúzí a akvizic počítat s oţivením. Investoři jsou všeobecně hladoví po nových příleţitostech, které na trhu dříve nebyly. Navíc se dají některé společnosti koupit velmi levně. Podle společnosti Tacoma nejsou známky růstu pouhá mediální bublina, data za čtvrté čtvrtletí roku 2009 jasně potvrzují růstovou tendenci. V tomto kontextu lze předpokládat, ţe tahounem na poli akvizic tak v dohledné době budou především zdravé a rostoucí lokální společnosti. BLÝSKÁ SE, BLÝSKÁ… Vývoj v oblasti fúzí a akvizic je za poslední půlrok pro tuzemské firmy, bankovní instituce i poradenské společnosti zklamáním. Podle slov Marka Rosenbauma ze společnosti Tacoma se nynější počet fúzí a akvizic vrátil o deset let zpět, do roku 2000, kdy byl zaznamenán pouze čtyřprocentní růst. Na lepší časy se však uţ údajně blýská… …ALE ÚSPĚCH NEZARUČEN Na českém trhu existuje hned několik společností, které se prodejem firem zabývají. Z jejich poznatků vyplývá, ţe prodej podniku je obecně dlouhodobější záleţitostí. Pokud prodávající očekává dosaţení rozumných prodejních podmínek, nemůţe počítat s řešením v řádu týdnů, ale spíše několika měsíců a někdy i let. Pravidlo číslo 1 přitom říká, ţe ţádná „servisní“ společnost, která dostane prodej firmy na starosti, nemůţe slíbit úspěch. Tím spíš, ţe firmy jsou obecně hůře prodejné (likvidní) neţ nemovitosti. Mnoho podniků je navíc za rozumných podmínek neprodejných nebo na prodej nepřipravených. Existuje rovněţ nespočet faktorů, které na prodejnost podniku mají vliv a které ji mohou komplikovat. Je to například nereálná cenová představa prodávajícího, vstup dalších osob do rozhodnutí prodávajícího nebo kupujícího (např. rodinní příslušníci), emoce a důvěra protistran, náhlá změna podmínek na trhu, objevení zatajených informací prodávajícím, komplikace se zajištěním financování akvizice apod.

Zdroj: Lobby Datum vydání:

31.8.2010

Uzavírání smluv jménem podnikatele Nezřídka se stává, ţe za vašeho smluvního partnera, podnikatele, právnickou nebo fyzickou osobu, uzavřela smlouvu jiná osoba neţ statutární orgán nebo osoba disponující plnou mocí nebo její prokurista. Tehdy nastává nejistota, zda je taková smlouva platně uzavřena. Na základě příslušné právní úpravy dané problematiky je skutečně moţné, aby za podnikatele platně jednaly a činily právní úkony i osoby nacházející se v jeho provozovně (např. prodavačka v supermarketu uzavírající kupní smlouvu či realitní makléř v realitní kanceláři), avšak pouze za podmínky, ţe jste neměli důvod pochybovat o tom, ţe by váš smluvní partner, jednající za podnikatele, k takovémuto jednání neměl být oprávněn. Není důvod pochybovat o zmocnění makléře v provozovně podnikatele za realitní kancelář uzavřít rezervační smlouvu, pokud druhá smluvní strana nemohla objektivně vědět o tom, ţe tato osoba za realitní kancelář jednat nemůţe. Další moţností, kdy jednání jiné osoby zavazuje podnikatele, je případ, kdy smlouvu uzavírá (mimo provozovnu) osoba, která byla podnikatelem pověřena v podniku určitou činností. Takováto osoba samozřejmě můţe činit jen ty právní úkony, k nimţ při její činnosti obvykle dochází (např. řidič hotelové limuzíny převezme na letišti do úschovy zavazadlo zákazníka hotelu). Přitom nemusí jít ani o zaměstnance podnikatele. Další podmínkou, jeţ musí být

současně splněna, je „činnost při provozu podniku“. Pokud např. za podnikatele provozujícího realitní kancelář onen realitní makléř uzavře smlouvu o úvěru za účelem nákupu diamantů na burze, je moţné s úspěchem pochybovat o jeho zmocnění, neboť se nejedná o činnost bezprostředně související s provozem podniku podnikatele - realitní kanceláře. V případě podnikatele - fyzické osoby - budou vţdy mimo tento okruh právní úkony týkající se osobního majetku podnikatele - fyzické osoby. Z uvedeného plyne, ţe pouhá skutečnost, ţe podnikatel nejednal svým statutárním orgánem, nebo v případě fyzické osoby sám, nebo svým prokuristou nebo zmocněncem na základě plné moci, sama o sobě neznamená, ţe osoba jednající jeho jménem k tomu nebyla oprávněna. Podnikatel je vázán i jednáním svých zákonných zástupců za podmínek výše popsaných. Jelikoţ se jedná o poměrně sloţitou právní otázku, doporučujeme při posuzování platnosti určité smlouvy vţdy vyuţít sluţeb advokáta.

Zdroj: Mladá fronta DNES Datum vydání: 31.8.2010 Kolik skutečně zaplatíte za vyřízení hypotéky? První a možná poslední, co si klient pod spojením „výdaje související s vyřízením hypotéky“ vybaví, je poplatek za vyřízení úvěru. Tím však řetězení poplatků teprve začíná. Za co všechno bude potřeba platit? Poplatek za vyřízení úvěru Na českém hypotečním trhu působí 13 bank nabízejících hypoteční úvěry, z nichţ pouze tři vyřízení úvěrové dokumentace ke standardní hypotéce nezpoplatňují (mBank, Česká spořitelna, Raiffeisenbank). Při refinancování hypotéky (po ukončení fixace) mohou vyřízení úvěru zdarma získat klienti u většiny bank. Moţností, jak se tomuto nepopulárnímu poplatku vyhnout nebo jeho výši výrazně sníţit, je podání ţádosti o úvěr prostřednictvím internetu. Například u Hypoteční banky na www.hypotekapowebu.cz nebo u Volksbank na internetové adrese www.chcihypoteku.cz. Cenové rozpětí: 0–30 000 Kč Poplatek za odhad nemovitosti K tomu, aby banka zjistila, jakou má nemovitost hodnotu a kolik můţe klientovi maximálně půjčit, slouţí znalecký odhad. I přesto, ţe je primárně určen pro účely banky, poplatek za zpracování odhadu zpravidla platí ţadatel. I v tomto případě platí, ţe existují banky a typy hypoték, u kterých je ocenění nemovitosti zdarma. „On-line ocenění nemovitosti“ nabízí například Hypoteční banka, Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka. Tyto banky disponují ve větších městech dostatečně obsáhlými cenovými mapami, a tím pádem jsou schopny cenu zastavené nemovitosti odhadnout „od stolu“. Tuto sluţbu je však zpravidla moţné vyuţít pouze u standardních, jiţ stojících nemovitostí, navíc situovaných ve větších městech, kde mají banky k dispozici vypovídající cenový vzorek. Cenové rozpětí: posuzování hodnoty rodinného domu 4 aţ 7 000 korun, v případě bytu si odhadce zpravidla účtuje od 2 000 do 5 000 korun. Poplatek za zápis do katastru nemovitostí

Banka klientovi umoţní čerpání úvěru aţ po splnění několika podmínek, nejdůleţitější je to, ţe sjedná zástavní právo k nemovitosti ve prospěch banky. Vklad vlastnického a zástavního práva se provádí podáním Návrhu na vklad zástavního (vlastnického) práva na příslušném katastrálním úřadě. Za oba zmíněné úkony účtuje katastrální úřad poplatek ve výši 500 korun. Platba probíhá formou kolku nalepeného na „vkladovém“ formuláři, přičemţ v některých případech můţe správní poplatek za zapsání vkladu uhradit realitní kancelář. Cena: 500 Kč/kolek Poplatek za čerpání a za čerpání na „návrh na vklad“ Pokud klient vyčerpá hypotéku jednorázově, většina tuzemských bank poplatek za tento úkon nic nenaúčtuje. Zpoplatněno bývá pouze postupné čerpání (výstavba), a to zpravidla aţ od 3. čerpání. Cena: 0 aţ 400 Kč/čerpání Standardně banka umoţňuje hypotéku čerpat aţ ve chvíli, kdy je sjednané zástavní právo (ve prospěch banky) zaneseno do katastru nemovitostí. V dobách hypotečního boomu byly katastrální úřady zavaleny ţádostmi o zapsání vlastnického či zástavního práva a lhůta zápisu se neúměrně prodluţovala. Banky proto přišly s nabídkou takzvaného čerpání na návrh na vklad, kdy stačí bance předloţit pouze katastrálním úřadem potvrzené převzetí Návrhu na vklad zástavního práva k nemovitosti. Cenové rozpětí: 0–1 500 Kč Ostatní náklady Výčet jednorázových nákladů souvisících s vyřízením hypotéky by nebyl úplný, pokud bychom neuvedli další drobné poplatky, jako je například poplatek za úřední ověření podpisů na zástavních smlouvách, poplatek za výpis z katastru nemovitostí a podobně. Vedle nich klienti musí počítat také s úhradami, které je třeba hradit v pravidelných intervalech a nákladovost celého financování opět zvyšují. * Pojištění nemovitosti – nejen ţe kaţdý hypoteční úvěr musí být zajištěn nemovitostí, ale zastavená nemovitost musí být navíc pojištěna proti moţným škodám, které by mohly způsobit ztrátu její hodnoty. Povinností kaţdého ţadatele je nemovitost pojistit a pojistku vinkulovat ve prospěch banky. Cenové rozpětí: výše ročního pojistného se zpravidla pohybuje kolem tisícikoruny na milion pojistné částky. *Pojištění klienta – v některých případech banky trvají na ţivotní pojistce klienta. Ceny se hodně liší, nejlevněji vychází riziková pojistka s klesající pojistnou částkou (sniţuje se tak, jak klient splácí hypotéku). Záleţí nejen na pojistné částce, ale i na věku a pohlaví klienta. Cenové rozpětí: například milionová pojistka vyjde třicetiletého muţe na 450 aţ 800 korun měsíčně. * Poplatek za správu úvěrového účtu – kromě mBank a České spořitelny za tuto sluţbu banky účtují identických 150 korun/měsíc. mBank tuto sluţbu nezpoplatňuje, naopak Česká spořitelna inkasuje 200 korun měsíčně. Cenové rozpětí: 0–200 Kč Luboš Svačina autor je redaktorem serveru www.hypoindex.cz

Zdroj: ČT 1 Datum vydání:

30.8.2010

Bytový komplex Erasmums se staví dál proti vůli místních Petr MALÝ, moderátor -------------------Stovka obyvatel Klatovské ulice v Brně protestovala dnes ráno proti pokračování výstavby bytového komplexu Erasmus. Úředníci brněnského magistrátu ji sice před 2 týdny zrušili vydané stavební povolení, ale dělníci tam v zahájených pracích pokračují. Rozhodnutí zatím nenabylo první moci, developer chystá odvolání a mezi tím se snaţí stavbu posunout dál. Eva LÍPOVÁ, redaktorka -------------------Stovka lidí s transparenty se sešla po sedmé hodině ráno u staveniště, kde se kvůli dešti dnes nenašel jediný dělník.v tichosti si jen poslechli, jak je moţné, ţe se jedenáctipodlaţní bytový komplex Erasmus stále staví, i kdyţ mu před 14 dny úředníci zrušili stavební povolení. Hana PTÁČKOVÁ, organizátorka protestu -------------------Jakmile opravdu došlo první negativní vyjádření úřadů v tom smyslu, ţe stavba je, stavba je nelegální, tak okamţitě stavbu zahájil. Čeká ještě na svoji lhůtu nabytí právní moci, to povaţujeme za věc, která je opravdu v rozporu s dobrými mravy. Eva LÍPOVÁ, redaktorka -------------------Místo protestů teď místní začínají sepisovat petiční archy. Podpisů prý bude dohromady tisícovka. Miroslav BOCHNÍČEK, spoluorganizátor protestu -------------------Ta stavba je proti zákonu, tohle je pozemek školy a na tom pozemku nemá co dělat komerční budova. To znamená, ţe tady se veřejně porušují zákony a s tím přece nemůţeme souhlasit. Eva LÍPOVÁ, redaktorka -------------------Podle schválených plánů se hned za vysokoškolskými kolejemi na pozemku Vysokého učení technického začíná stavět jedenáctipodlaţní luxusní ubytovna pro zahraniční profesory. Podle realitní kanceláře ale nadstandardní byty na prodej. Kdyţ místní zjistili, ţe místo ubytovny budou byty, zburcovali úředníky. Ti sice stavební povolení zrušili, ale developer se odvolává a pokračuje dál ve stavbě. Obyvatelé sousedících ulic, kteří se bojí o svůj klid, teď kritizují univerzitu, ţe stavbu na svém pozemku nezastavila. Václav KOTEK, kvestor VUT -------------------Do doby neţ toto rozhodnutí nabyde právní moci, tak samozřejmě škola, která má uzavřené platné smluvní vztahy se společností Ekona, nemůţe, nemůţe tyto smluvní vztahy jednostranně napadat. Eva LÍPOVÁ, redaktorka

-------------------Podle VUT je ale celý projekt naprosto v pořádku. Za pozemek má škola dostat pro profesory asi pětinu bytů. A ke všem ostatním má předkupní právo. Kvestor VUT se netají tím, ţe celý dům škola neobsadí a aţ polovina jednotek půjde do volného prodeje. Eva Lípová, Česká televize, Brno.

Zdroj: Euro Datum vydání:

30.8.2010

Reality k investicím nelákají PENZIJNÍ FONDY Makléři tvrdí, že je nejlepší čas nakupovat budovy, fondy v Česku ale mají strach z rizika Penzijní fondy milují reality, hlásal před osmi lety titulek článku v časopisu Mortgage Banking. Tehdy prý byla nejlepší doba k akvizicím od šedesátých let. Dnes, kdy se následkem krize ceny nemovitostí propadly, vyhledávají některé fondy opět atraktivní příleţitosti na trhu. Platí to ale spíše o těch, jeţ působí v zahraničí. České fondy svět realit příliš neláká. JEN MILIONY Ze statistik Asociace penzijních fondů ČR vyplývá, ţe v prvním pololetí letošního roku měly peníze uloţené přímo v budovách či v realitních fondech pouze tři penzijní fondy z deseti, a to AXA PF, penzijní fond Progres, patřící ČSOB, a penzijní fond Generali. Nejaktivnějším kupcem je fond AXA, který do realit vloţil 1,9 miliardy korun, coţ je 5,3 procenta veškerých investovaných peněz. Penzijní fond Progres má v portfoliu objekty za čtyři miliony, tedy méně neţ procento všech peněz, a penzijní fond Generali do nemovitostí vloţil osm milionů korun, tedy 0,3 procenta veškerých finančních prostředků. V posledních dvou případech jde o částky, které odpovídají ceně jednoho trochu většího bytu v Praze. AXA větší podíl realit v porovnání s konkurencí vysvětluje snahou o diverzifikaci portfolia a zajímavými příleţitostmi. Fond ale do budoucna nehodlá posilovat expanzi do sektoru nemovitostí. „Management ING Penzijního fondu se v minulosti zabýval moţností investovat do nemovitostních fondů, nicméně na základě posouzení očekávané výnosnosti a očekávaného rizika se rozhodl do těchto fondů neinvestovat,“ konstatovala Daniela Velová z PF ING. Podobná je situace například u PF Aegon či PF Allianz. „Míra rizika byla vţdy mimo investiční strategii Allianz penzijního fondu,“ uvedla mluvčí Radana Rusevová. KONZERVATIVNÍ INVESTICE Pohled fondů na reality se logicky změnil po vypuknutí globální krize. Ještě v roce 2007 měl v nemovitostech například Penzijní fond Komerční banky uloţeno více neţ 163 milionů korun. Kvůli vysokému riziku se ale objektů zbavil. „Kolísání trţních cen nemovitostí bylo významné a investiční strategie fondu je zaměřená na konzervativní investice s nízkým rizikem a stabilním výnosem, coţ jsou například státní a kvalitní podnikové dluhopisy,“ vysvětlil místopředseda představenstva fondu Vojtěch Kubec. Penzijní fond České spořitelny měl na konci roku 2005 v nemovitostech 59 milionů korun. Kvůli nepříznivému vývoji cen realit ale tyto peníze investoval do jiných instrumentů. Podobně se vyjadřuje konkurence. „Neuvaţujeme o změně naší současné investiční strategie,“ tvrdí Petr Brousil z PF České pojišťovny.

Penzijní fondy jsou opatrnými investory a kupují stabilní nemovitosti s minimálním rizikem. „Mají zájem o prime produkty s dlouhodobými nájemními smlouvami pro omezení rizik investice,“ říká Richard Curran, ředitel praţské pobočky mezinárodní realitní společnosti CB Richard Ellis. V Česku slova o obezřetnosti platí dvojnásob. „Fondy nesmějí připisovat záporné zhodnocení, čímţ jsou regulovány a připojištěnec má jistotu, ţe v nejhorším případě získá zpět to, co do fondu vloţil,“ tvrdí Curran. Tím je ovlivněno sloţení jejich investičního portfolia. „Většinu prostředků mají alokovaných ve velice bezpečných aktivech, jako jsou státní a korporátní dluhopisy či termínované vklady, a jen malou část investují do akcií nebo nemovitostí,“ tvrdí Štefan Puci, senior investiční analytik z mezinárodní realitní společnosti Jones Lang LaSalle. HLAVNĚ OPATRNĚ Pokud by fondy zvýšily podíl peněz vloţených do realit, mohly by sice dosáhnout vyšší výnosnosti, na druhou stranu by se ale vystavovaly vyššímu riziku. „Nevýhodou investic do nemovitostí je kromě vyšší rizikovosti omezená likvidita a delší doba prodejnosti, která činí minimálně půl roku v případě komplexnějších komerčních budov,“ dodává Curran. Opatrné podnikání na realitním trhu se vyplatilo fondům v době krize. „Pokud by penzijní fondy měly nainvestováno do nemovitostí mnohem více prostředků před začátkem krize, nejspíše by v dnešní době trpěly horší výkonností,“ tvrdí Puci. Upozorňuje ale, ţe kvůli velkému propadu cen objektů, které uţ nejspíše dosáhly svého dna, je právě nyní správná doba pro české penzijní fondy začít více investovat do nemovitostí. „Lze očekávat, ţe fondy v Česku budou postupně navyšovat podíl investovaných prostředků, i kdyţ současná regulace a legislativa nejsou nakloněny investicím tohoto typu,“ domnívá se Puci. Dle Currana je podmínkou většího zájmu fondů, aby se český realitní trh dostal na vyspělou úroveň jako například v Německu, kde v době krize nevykázal tak značné výkyvy jako ten místní. Chování fondů je v současnosti stále ovlivněno krizí. „Trh nemovitostí se ještě nestihl zotavit a likvidita je značně omezena, takţe investování do komerčních nemovitostí můţe být vnímáno penzijními fondy jako méně atraktivní,“ vysvětluje Curran. Uklidnění situace ještě nějakou dobu potrvá. To lze ostatně usuzovat i z prohlášení fondů. „Zastoupení nemovitostí v portfoliu jakéhokoliv penzijního fondu je logické, protoţe jde o dlouhodobou investici, která je vhodná pro investiční strategie fondů,“ uvedl Vojtěch Kubec z Penzijního fondu Komerční banky. Současná legislativa a regulace penzijních fondů prý ale nejsou nakloněny investicím do realit, proto v nejbliţší době o nákupech na realitním trhu PF Komerční banky neuvaţuje. „V dlouhodobém horizontu si dokáţeme představit tříprocentní podíl nemovitostí na celém majetku formou nepřímých investic,“ tvrdí ředitelka úseku finančního řízení Penzijního fondu České spořitelny Veronika Matušková. NÁVRAT NA TRHY V Evropě se podíl realitních investic penzijních fondů na celém portfoliu obvykle pohybuje mezi pěti aţ dvanácti procenty. Fondy tím patří mezi aktivní hráče na nemovitostním trhu. „Investují buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím nemovitostních fondů,“ upřesňuje Puci z Jones Lang LaSalle. Realitní krize se dotkla i fondů, které se k realitám dostaly pouze nepřímo. Nemovitostní fond americké investiční banky Morgan Stanley moţná přijde aţ o dvě třetiny objemu investic. Účetně je teď ve fondu zhruba 8,8 miliardy dolarů. Wall Street Journal uvedl, ţe v ohroţení je přibliţně 5,4 miliardy dolarů, tedy zhruba sto miliard korun. Realitní součást Morgan Stanley v posledních zhruba dvaceti letech nakupovala nemovitosti a další realitní projekty po celém světě. Od roku 1991 provedla

transakce zhruba za 174 miliard dolarů. K těmto nákupům vyuţívala peněz hlavně penzijních fondů. Pro některé penzijní fondy působící v zahraničí představují dnes reality alternativní moţnost investic, které mohou vylepšit jejich výkonnost. A zájem mají nejen o klasické budovy, ale třeba i o kasina či lesy. Expanzi na realitní trhy povzbuzují klesající ceny objektů. California Public Employees’ Retirement System, největší penzijní fond na světě, který má v portfoliu aktiva za více neţ 200 miliard dolarů, se snaţí více diverzifikovat portfolio včetně nákupu realit. A to i přes půlmiliardu dolarů, kterou musel letos fond odepsat kvůli nevydařené dřívější investici do newyorských apartmánů. Vedení fondu nyní tvrdí, ţe se vrátí k méně agresivní strategii na realitním trhu. *** V Evropě se podíl investic penzijních fondů do realit na celém portfoliu obvykle pohybuje mezi pěti aţ dvanácti procenty

Zdroj: Hospodářské noviny Datum vydání: 30.8.2010 Jakmile se mi pootevřou dveře, nemohu do nich nevstoupit Manaţeři NEBAVÍ MĚ STÁT NA MÍSTĚ Říká o sobě Zdeněk Havelka, který řídí CPI Group. Ta dnes v Česku agresivně nakupuje nemovitosti od bytových domů po administrativní budovy. Do jedné z největších českých developerských skupin nastoupil před devíti lety jako účetní a postupně se vypracoval na finančního ředitele. V roce 2006 se stal Zdeněk Havelka (32) generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti Czech Property Investments. Jeho ţivotopis však příliš zastávek nemá, před nástupem do CPI profesně působil jen ve skupině Charouz Group jako účetní v její developerské divizi. Předchozí vazby na Radovana Vítka a jeho matku Miladu Malou, kteří skupinu napůl vlastní s anglickými investory, tak vylučuje. „Je to náhoda, byl jsem ve správnou dobu na správném místě... rostl jsem s CPI a CPI rostla se mnou,“ říká Havelka. „Pokud jsem viděl otevřené dveře a příleţitost, tak jsem nikdy neměl pocit, ţe bych měl stát. Vţdycky jsem do těch otevřených dveří vstupoval,“ dodává. Nebudeme stavět, ale nakupovat Vítek s Malou podle Havelky do kaţdodenního chodu společnosti nezasahují. Rozhodují jen o strategických a koncepčních záleţitostech. Kdyţ ve firmě Havelka začínal, CPI Group příliš známá nebyla, ale uţ tehdy začala skupovat bytové fondy a stavěla hypermarkety, vzpomíná na své začátky. Dnes skupina investuje miliardy do nemovitostí a letos očekává utrţit z nájmů jednu miliardu korun. Do částky Havelka započítává i příjmy z nájmů z budov, které firma ještě do konce roku koupí. Další trţby pak CPI získá z bytového fondu. Skupina vlastní v zemi zhruba 13 tisíc bytů, v nichţ většina nájemníků platí regulované nájemné. Naposledy koupila 2700 bytů v Litvínově. CPI Group jiţ letos proinvestovala z vlastních zdrojů přes miliardu korun a do konce roku podle Havelky utratí další 2,5 miliardy, původní plán byl přitom letos utratit ze svého dvě miliardy korun. Příští rok je skupina schopna kupovat další nemovitosti, otázka však podle

Havelky je, jestli bude co. Nemovitosti, které firma získala, hodlá drţet dlouhodobě - více neţ pět let, dodává. „Říkali jsme to uţ na samotném začátku krize: Teď nebudeme stavět, budeme nakupovat,“ říká Havelka s tím, ţe naštěstí CPI neměla na počátku krize rozestavěný ţádný velký rezidenční projekt, který by ji pohledu z cash flow tlačil do záporných čísel. „My jsme skupinu vţdy budovali jako kombinaci dvou zdrojů - vlastnictví a inkasování nájmů, a proti tomu vlastní development. Dbali jsme na to, abychom raději rozvíjeli pomaleji development, ale vţdycky mysleli na výnosovou část skupiny,“ vysvětluje strategii. CPI Group vyuţila toho, ţe doba nepřeje developmentu, a dělá akvizice. Firma přitom vlastní pozemky v Praze-Klíčově, plánuje i další fáze kancelářského projektu v Praze u metra stanice Vysočanská. Tam uţ postavila nákupní centrum Galerie Fénix, jehoţ součástí je i čtyřhvězdičkový hotel Clarion Congress Hotel Prague. Společně se skupinou J&T vlastní také území bývalé Zbrojovky v Brně. Tam však hned tak stavět nezačnou. Začátkem příštího roku se vedení firmy bude zabývat otázkou, zda uţ nastala doba developmentu a jakých segmentech. „My opravdu velmi obezřetně čekáme na to, jak se zachovají naši obchodní partneři,“ říká Havelka. Řetězce se dnes totiţ do expanze moc nehrnou. „Ten první signál o tom, ţe je moţnost znovu expandovat, vyjde od našich obchodních partnerů,“ říká. CPI Group vlastní v zemi i nákupní parky, které jsou podle Havelky krizí postiţeny málo. Prodejny tam totiţ obvykle provozují potravinové řetězce, hobby markety a obchody s levným textilem a obuví. Poklesy trţeb těchto firem jsou podle něho zanedbatelné. Strašákem je inflace CPI Group, která dnes zaměstnává 150 lidí a dalších více neţ 700 lidí pracuje pro CPI Hotels, přechází do divizionálního systému řízení. „Mým cílem je postupně osamostatnit některé dílčí celky,“ říká Havelka s tím, ţe z manaţerského pohledu se první osamostatní společnost CPI Byty. „Ta divize dosáhla takové velikosti, ţe si zaslouţí své vlastní řízení, svůj vlastní management, který bude reportovat,“ říká. Podobný osud čeká i portfolio retailových nemovitostí, a to ve chvíli, kdy se dostatečně rozroste. CPI Group bedlivě sleduje makroekonomické ukazatele a obává se velké inflace. „Máme relativně velké mnoţství zdrojů a tyto zdroje potřebujeme ochránit před případným znehodnocením. Nemovitosti jako náš core business se nám zdají velmi vhodnou strategií k tomu, jak se před tímto nebezpečím zajistit. Z toho vyplývá, proč neprodáváme,“ říká Havelka. Čerstvý otec, který mezi své záliby uvádí mimo jiné automobily a moderní techniku, však říká, ţe dnes věnuje volný čas rodině. Být zaměstnancem mu vyhovuje.

Zdroj: TV Nova Datum vydání:

30.8.2010

Na společnost Prolux se hromadně valí trestní oznámení Michaela OCHOTSKÁ, moderátorka -------------------Vyšetřování údajných podvodů realitní kanceláře Prolux Consulting stále nebere konce a komplikuje se. Kriminalisté totiţ tvrdí, ţe jim firma stále nevydala důleţité důkazy. Na policii se přitom obrátilo uţ téměř 200 lidí s tím, ţe je realitní kancelář okradla. Sám Prolux se hájí, ţe jde o křivé nařčení.

Jiří HYNEK, redaktor -------------------Na praktiky realitky Prolux si stěţují stovky lidí. Tvrdí, ţe jim makléři při podpisu smlouvy zatajili podstatnou věc - kdyţ nemovitost prodají přes jinou kancelář, zaplatí pokutu a můţe jít i o statisíce korun. Jana PLÁŠILOVÁ, klientka Proluxu /srpen 2008/ -------------------Máme malé děti, máme další jiný výdaje, takţe prostě můţe to bejt zničující. Jiří HYNEK, redaktor -------------------Informace o pokutě jsou prý ve smlouvě velmi malým písmem. Někteří klienti navíc tvrdí, ţe kancelář pro ně prakticky nic neudělala a právě proto si nemovitost prodali sami. bývalá makléřka Prolux Consulting Int. s. r. o. -------------------Prolux ty nemovitosti prostě nemá zájem prodat. Vydělává vlastně na tom, ţe lidi podepíšou exkluzivní smlouvy. Jiří HYNEK, redaktor -------------------Podle Proluxu je ale vše čisté. redaktorka /vyjádření Karolíny Valentové, mluvčí Prolux Consulting, 12. 9. 2009/ -------------------"Tito lidé se dopouštějí trestného činu křivého obvinění." Jiří HYNEK, redaktor -------------------Policie nicméně před rokem provedla ve firmě razii a odnesla část dokladů. Vyšetřování ale stále není u konce. Eva KROPÁČOVÁ, mluvčí praţské policie -------------------Policie podniká další opatření, aby zajistila důkazní materiály potřebné pro trestní řízení, které do současné doby jiţ zmiňovaná firma nevydala. Karolína VALENTOVÁ, mluvčí Prolux Consulting -------------------Coţ není pravda. Jiří HYNEK, redaktor -------------------Firma mailem napsala, ţe poskytla vše, co bylo třeba. Nejnovější je kauza pana Jakimiče z Liberce. Ten říká, ţe po něm firma ţádala provizi, ač s ní vůbec ţádnou smlouvu nepodepsal. Alexandr JAKIMIČ, podnikatel --------------------

Dokonce ta jedna referentka mi tu smlouvu poslala, a tam jsem poznal, ţe ta smlouva je falešně podepsaná. Jiří HYNEK, redaktor -------------------Naše televize navíc zjistila, ţe tým Proluxu posílil i kontroverzní soudní znalec Martin Jurenka. Jde o člověka, který byl na jaře jako člen takzvaného konkurzního gangu kolem soudce Berky zatím nepravomocně odsouzen na 7 let do vězení. Martin JURENKA, obţalovaný -------------------Obraťte se na mýho právního zástupce, ano? Jiří HYNEK, redaktor -------------------Policie si nechala zpracovat také několik znaleckých posudků a během několika měsíců rozhodne, zda někoho konkrétního obviní z trestného činu. Jiří Hynek, televize Nova.