Každá cesta má svůj cíl
Daňový zpravodaj září 2013, Deloitte Česká republika
02
Přímé daně
03
Nepřímé daně
• Daňová uznatelnost úroků z akvizičního úvěru
• Novela zákona o DPH
• Novinky v oblasti novel daňových zákonů
• Směrnice Rady EU – přenos daňové povinnosti na zákazníka
• Akční plán k erozi základu daně a přesouvání zisku (Base Erosion and Profit Shifting) • Nejnovější vývoj týkající se zákona FATCA
• Seznam nespolehlivých plátců
• Rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU)
05
Příloha • Daňové povinnosti na září a říjen 2013
Přímé daně | Daňová uznatelnost úroků z akvizičního úvěru
| Novinky v oblasti novel daňových zákonů
V nedávné době rozhodl Nejvyšší správní soud (spisová značka 7 Afs 55/2013 – 37) ve prospěch daňového poplatníka ve věci daňové uznatelnosti úroků z akvizičního úvěru po fúzi.
Jak jsme Vás již v předchozích číslech informovali, v několika posledních měsících byl Poslaneckou sněmovnou projednáván zákon o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva. Dle dostupných informací je v současnosti novela ve fázi zapracovávání pozměňovacích návrhů přijatých ve 3. čtení, avšak s ohledem na rozpuštění Poslanecké sněmovny, komentáře politiků v médiích a stávající politickou a ústavně právní nejistotu je budoucnost této novely těžko odhadnutelná. Jako pravděpodobné se zdá přijetí novely zákona o dani z nabytí nemovitých věcí.
Daňový subjekt obdržel akviziční financování na pořízení akcií, kdy úroky po následné fúzi nabyté společnosti uplatnil jako daňově uznatelné náklady. Správce daně (FÚ v Táboře a FŘ v Českých Budějovicích) tyto náklady posoudil s odkazem na obecné principy ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů jako daňově neuznatelné, s odkazem na to, že pořízení akcií vede k možnosti získání podílu na zisku pořízené společnosti ve formě dividend. Dividendy však podléhají zdanění v režimu zvláštní sazby dle §36 ZDP a nelze je zahrnout do základu daně, a proto také náklady na ně vynaložené nelze zahrnout do daňově uznatelných nákladů. Správce daně následně daňovému subjektu doměřil nižší daňovou ztrátu. Daňový subjekt podal proti rozhodnutí správce daně žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, který ji zamítl a potvrdil závěry správce daně. Daňový subjekt následně podal kasační stížnost, ve které především namítal, že účelem pořízení akcií nebylo získání dividend, respektive, že daňový subjekt z nakoupených akcií žádné dividendy nezískal, ale namísto toho s pořízenou (zanikající) společností bezprostředně fúzoval. V důsledku toho tak došlo k dosažení zdanitelných přijmů (oproti nákladům na akviziční financování). Vzhledem k tomu, že daňový subjekt od počátku činil kroky k ovládnutí předmětné společnosti za jediným účelem, a to účelem provedení fúze, nelze jím dle Nejvyššího správního soudu uplatňované náklady považovat za náklady k dosažení příjmů ve formě dividend. Současně Nejvyšší správní soud vyloučil i aplikaci ustanovení § 25 odst. 1 písm. zk) zákona o daních z příjmů, neboť v předmětném případě nedošlo k naplnění definic mateřské a dceřiné společnosti. Nejvyšší správní soud kasační stížnosti daňového poplatníka vyhověl a věc vrátil Krajskému soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že není rozhodné, že lze obecně dovozovat, že nákup akcií vede pouze a jen k příjmům, které nelze zahrnout do základu daně. Naopak je dle Nejvyššího správního soudu třeba vždy jednotlivě zkoumat účel a důvod nákupu akcií a především to, jaké příjmy na základě takto vynaložených nákladů byly ve skutečnosti dosaženy. K dalším podrobnostem tohoto podstatného judikátu se vrátíme v některém z příštích vydání.
02
Situaci pro Vás nadále sledujeme a o případných novinkách Vás budeme informovat.
| Akční plán k erozi základu daně a přesouvání zisku (Base Erosion and Profit Shifting) Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) předložila v návaznosti na jednání ministrů financí G20 19. července tzv. „akční plán“, který je reakcí na dřívější dokument OECD „Eroze základu daně a přemísťování zisku“ (Base Erosion and Profit Shifting, BEPS). BEPS je v podstatě určitým zdokumentováním a shrnutím technik přeshraničního daňového plánování za takových okolností, za kterých je příslušná struktura členskými státy považována za přinejmenším nežádoucí, ne-li za nelegální (ve smyslu zneužití práva, „treaty-shopping“ apod.). Akční plán obsahuje celkem 15 oblastí (např. hybridní entity/nástroje, převodní ceny, stálé provozovny, odkrytí daňových struktur atd.), v nichž by státy měly přijmout určitá opatření a tak zabránit právě erozi základu daně a přesouvání zisku do jurisdikce, do které, dle názoru členských států, zisk vlastně nenáleží. Akční plán také obsahuje konkrétní termíny, ve kterých by tato opatření měla být přijata (do září 2014 resp. září 2015). Z akčního plánu i dokumentu BEPS je patrné, že celosvětově dochází k bližší skrutinizaci mezinárodních struktur společností v tom směru, zda tyto nejsou umělé, účelové, v rozporu s ekonomickou realitou. Je také zřejmé, že vzhledem k upevňování institutu výměny informací mezi daňovými správami již není možné spoléhat na skrytí resp. nezpřístupnění struktury. Z úvah v rámci BEPS lze navíc dovodit, že tím spíše se vystavují riziku struktury, kdy absentuje dokumentace umožňující podpořit vůbec jejich základní fungování (náležité smlouvy, doložení rezidence v příslušných státech, dokumentace převodních cen, zamezení vzniku stálých provozoven apod.). Shora uvedené dokumenty OECD a z nich vyplývající opatření tedy bude třeba vzít v úvahu při nastavování každé mezinárodní struktury resp. v rámci revize struktur stávajících.
Přímé daně
Nepřímé daně
| Nejnovější vývoj týkající se zákona FATCA
| Novela zákona o DPH
| Seznam nespolehlivých plátců
Dle očekávání zahájila Daňová správa USA (U.S. Internal Revenue Service - IRS) dne 19. srpna 2013 činnost registračního systému zákona FATCA. IRS také poskytl další instrukce pro registraci, včetně přehledu FATCA registrace, podrobného průvodce pro uživatele FATCA online registrace, který má 75 stran, tipy pro přihlašování do registračního systému FATCA, pokyny pro vyplňování tištěného registrační formuláře 8957, a dokument, který poskytuje informace o formátu čísla Global Intermediary Identification Number (GIIN) používaného k identifikaci subjektů řídících se zákonem FATCA.
Poslaneckou sněmovnou byla schválena novela zákona o DPH, která by s účinností od 1. ledna 2014 měla reagovat na změny související s rekodifikací občanského a obchodního práva. Pokud novelu schválí Senát a podepíše Prezident ČR, bude od nového roku pro interpretaci zákona o DPH nezbytná poměrně podrobná znalost evropské DPH Směrnice a rozsudků Soudního dvora EU. Navíc by novela přinesla faktické změny, jako například zcela odlišnou aplikaci DPH při převodu pozemků (zastavěných i nezastavěných) a při převodu tzv. práva stavby. Novela zákona by měla rovněž zavést limit úplaty za plnění ve výši 700 tis. Kč, v rámci něhož by nebylo nutné v určitých případech ručit za DPH (toto ustanovení by navíc mělo nabýt účinnosti pravděpodobně již v říjnu 2013). Všeobecně se předpokládá, že novela bude přijata.
Od 1. srpna 2013 není nezbytné v registru nespolehlivých plátců vyhledávat jednotlivě podle DIČ daňových subjektů-plátců, ale je možné vygenerovat kompletní seznam nespolehlivých plátců platný k danému okamžiku. To může pomoci plátcům v oblasti řízení rizika ručení za daň, kterou neodvede jejich dodavatel.
V souvislosti se zákonem FATCA byly během srpna představeny dvě další změny, včetně návrhu pokynů pro žadatele používajících formulář W-9 (formulář pro vlastní certifikaci daňových rezidentů USA) a návrh nového formuláře 8966, reporting FATCA. Dne 13. srpna 2013 dále vláda Kajmanských ostrovů oznámila, že uzavřela jednání se Spojenými státy v souvislosti s mezivládní dohodou Model I a novou dohodou o výměně daňových informací.
03
| Směrnice Rady EU – přenos daňové povinnosti na zákazníka Rada EU přijala dvě Směrnice, na základě nichž mohou členské státy rozšířit režim přenosu daňové povinnosti na zákazníka, a to krátkodobě (maximálně na dobu devíti měsíců) na jakékoliv dodání zboží či poskytování služeb tam, kde bude nově zjištěno páchání rozsáhlých daňových podvodů, a dlouhodobě (až do roku 2018) v případě vybraných typů zboží a služeb (elektronická zařízení, plyn, elektřina, obilí a jiné). Je velmi pravděpodobné, že finanční správa příslušné postupy zavede do zákona o DPH.
Nepřímé daně | Rozhodnutí Soudního dvora EU (SDEU) C- 259/12 Rodopi Společnost Rodopi opožděně vykázala snížení nároku na odpočet daně po přijetí storno faktury. Byla jí za to vyměřena sankce. SDEU svým rozhodnutím ukázal, že není možné se při uplatnění sankcí, potažmo při obraně proti jejich vyměření, spoléhat čistě jen na znění národních legislativ (v českém prostředí především na zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád), ale že je nezbytné nahlížet na věc i optikou evropské DPH legislativy. SDEU především připomíná dvě stěžejní pravidla (neutralitu a proporcionalitu), která mohou v určitých případech zcela změnit pohled na oprávněnost vyměřených sankcí dle daňového řádu. C-26/12 PPG Holdings BV Nizozemská společnost PPG měla zákonnou povinnost založit dceřinnou společnost (investiční fond) a hradit příspěvky na penzi svým zaměstnancům na účet této dceřinné společnosti. Přijala a uhradila služby správy fondu, správy majetku, audit a konzultační služby určené fondu. Zastávala názor, že si může uplatnit nárok na odpočet DPH z těchto služeb, neboť bez založení fondu by nemohla podnikat a uskutečňovat vlastní zdanitelná plnění na výstupu. SDEU s názorem společnosti PPG souhlasil. Uvedl, že pokud mateřská společnost splní svou zákonnou povinnost založením dceřiné společnosti a jako své režijních náklady nese náklady související se zajištěním činnosti dceřiné společnosti, pak může být mateřskou společností uplatněn nárok na odpočet DPH související s těmito náklady. SDEU sice ponechal na předkládajícím soudu ověřit, zda pořízené služby jsou součástí režijních nákladů společnosti PPG, nicméně svým rozhodnutím jasně ukázal, že odlišná právní subjektivita v problematice nároku na odpočet DPH vůbec nemusí hrát roli. Uvedený názor SDEU může mít vliv na odpočty daně z nákladů, které nese mateřská společnost v souvislosti se zakládáním společností a s jejich dalším provozem, případně obecně v situacích, kde dochází k dělení nákladů mezi několika právně nezávislými subjekty. Upozorňujeme na to, že SDEU ve svém judikátu zmiňuje jen některé podmínky, za nichž je možné učinit závěr o možnosti nárokovat odpočet DPH u mateřské společnosti. Další, neméně podstatné, však vůbec neuvádí, protože z nich podle všeho implicitně vychází jako z předpokladu.
04
C-124/12 Maritza Společnost Maritza provozovala elektrárnu. Neměla vlastní zaměstnance, využívala agenturních zaměstnanců (pronájem pracovní síly). Nebyla tedy právním zaměstnavatelem těchto osob, nicméně vystupovala jako jejich ekonomický zaměstnavatel, tj. pracovníci dbali jejích příkazů. Společnost Maritza nakupovala přepravu pracovníků z jejich bydliště do místa výkonu práce (bylo odlehlé a běžně prakticky nedostupné), a rovněž i pracovní ochranné pomůcky. SDEU posuzoval, zda má společnost Maritza nárok na odpočet daně na vstupu z uvedených plnění, pokud je poskytuje osobám, které nejsou jejími vlastními zaměstnanci. Bulharská právní úprava totiž nárok na odpočet znemožňovala. Rozhodl, že ano, neboť tyto výdaje tvoří režijní náklady společnosti Maritza s vazbou na její celkovou hospodářskou činnost. Dle SDEU nezávisí na povaze právního vztahu mezi tím, kdo uplatňuje nárok na odpočet daně, a osobami, které pro ni pracují, a kvůli nimž bylo plnění přijato. Je tedy otázka, zda by tento judikát nemohl být využitelný pro odůvodnění nároku na odpočet daně i v případě jiných vztahů, než je pronájem pracovní síly.
C-273/12 Harry Winston SARL Společnost Harry Winston dovezla zboží na území EU. Nepropustila je do celního režimu volný oběh, ale využila režim uskladnění v celním skladu s podmíněným osvobozením od cla. Zboží bylo následně ukradeno neznámým pachatelem. SDEU dospěl k závěru, že obecně došlo ke vzniku celního dluhu. Přezkoumal, zda celní kodex umožňuje na projednávanou situaci aplikovat výjimku pro ztrátu zboží vzniklou v důsledku nepředvídatelných okolností nebo v důsledku vyšší moci. Dospěl k závěru, že dle celního kodexu tato možnost připadá v úvahu v jiných situací, než v případě krádeží zboží podléhajícího podmíněnému osvobození od cla. Podle SDEU tak společnosti Harry Winston vznikla povinnost uhradit clo. S ohledem na nutnost odvodu cla soud dále přezkoumal, zda vzniká i povinnost odvodu DPH. Z jeho předchozí judikatury vyplývá, že při krádeži nedochází k převodu práva nakládat se zboží jako vlastník a obecně tak krádež nezakládá povinnost odvodu daně. Nicméně SDEU upozornil na to, že v případě dovozu zboží není nezbytné, aby došlo k převodu práva nakládat se zboží jako vlastník. Uzavřel tak, že vznik celní povinnosti má za následek automatický vznik povinnosti odvést i DPH.
Příloha | Daňové povinnosti Září 2013 pondělí 2.
Říjen 2013 daň z příjmů daň z nemovitostí
•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za červenec 2013 •• splatnost 1. splátky daně (poplatníci provozující zemědělskou výrobu a chov ryb s daní vyšší než 5 000 Kč)
pondělí 9.
spotřební daň
•• splatnost daně za červenec 2013 (mimo spotřební daň z lihu)
pátek 13.
intrastat
•• podání výkazů pro intrastat za srpen 2013
pondělí 16.
daň z příjmů
•• čtvrtletní záloha na daň
pátek 20.
daň z příjmů
•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pojistné
•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za srpen 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření
úterý 24.
spotřební daň
•• splatnost daně za červenec 2013 (pouze spotřební daň z lihu)
středa 25.
spotřební daň
•• daňové přiznání za srpen 2013
čtvrtek 10.
spotřební daň
•• splatnost daně za srpen 2013 (mimo spotřební daň z lihu)
pondělí 14.
intrastat
•• podání výkazů pro intrastat za září 2013
úterý 15.
daň silniční
•• záloha na daň za 3. čtvrtletí 2013
pondělí 21.
daň z příjmů
•• měsíční odvod úhrnu sražených záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
pojistné
•• podání hlášení k záloze na pojistné na důchodové spoření za září 2013 a splatnost zálohy na důchodové spoření
odvod z loterií a jiných podobných her
•• podání hlášení k záloze na odvod z loterií a jiných podobných her a zaplacení podobných her zálohy za 3. čtvrtletí 2013
spotřební daň
•• splatnost daně za srpen 2013 (pouze spotřební daň z lihu)
pátek 25.
•• daňové přiznání za září 2013 •• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za září 2013 (pokud vznikl nárok)
•• daňové přiznání k uplatnění nároku na vrácení spotřební daně například z topných olejů, zelené nafty a ostatních (technických) benzinů za srpen 2013 (pokud vznikl nárok) daň z přidané hodnoty
daň z přidané hodnoty
•• souhrnné hlášení za 3. čtvrtletí a za září
•• daňové přiznání a daň za srpen
•• výpis z evidence za 3. čtvrtletí a za září
•• souhrnné hlášení za srpen
energetické daně
•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za září 2013
daň z přidané hodnoty
•• poslední den lhůty pro podání přihlášky k registraci skupiny podle § 95a zákona o DPH, která chce být registrována od 1. ledna následujícího roku, nebo žádosti o zrušení nebo změnu skupinové registrace
daň z příjmů
•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za září 2013
•• výpis z evidence za srpen
pondělí 30.
energetické daně
•• daňové přiznání a splatnost daně z plynu, pevných paliv a elektřiny za srpen
daň z přidané hodnoty
•• poslední den lhůty pro podání žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty z/do jiného členského státu dle § 82 a § 82a zákona o DPH
daň z příjmů
•• odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně za srpen 2013
•• daňové přiznání a daň za 3. čtvrtletí a za září
čtvrtek 31.
Zdroj: www.mfcr.cz, www.czso.cz
05
V případě jakýchkoliv dotazů ohledně záležitostí uvedených v této publikaci se, prosím, spojte se svou kontaktní osobou z daňového oddělení společnosti Deloitte nebo s jedním z následujících odborníků:
Přímé daně Jaroslav Škvrna: John Ploem: Zbyněk Brtinský: Miroslav Svoboda: Marek Romancov: Peter Wright: LaDana Edwards:
Dotace CZ
Nepřímé daně
[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]
Tomas Seidl: Adham Hafoudh: Radka Mašková:
[email protected] [email protected] [email protected]
Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz
Tato publikace obsahuje pouze obecné informace a společnost Deloitte Touche Tohmatsu Limited ani žádná z jejích členských firem či jejich přidružených společností (souhrnně „síť společností Deloitte“) jejím prostřednictvím neposkytuje účetní, obchodní, finanční, investiční, právní, daňové či jiné odborné rady a služby. Tato publikace takové odborné rady či služby nenahrazuje, a nelze ji tedy považovat za materiál, na jehož základě by bylo možno provádět rozhodnutí anebo činnosti, které mohou mít dopady na finance nebo podnikání. Před přijetím jakýchkoli rozhodnutí nebo provedením kroků, jež mohou mít dopad na finance nebo podnikání, je třeba požádat o radu kvalifikovaného odborného poradce. Žádný ze subjektů sítě společností Deloitte nenese odpovědnost za ztráty vzniklé jakýmkoli osobám v důsledku použití této publikace.
*** Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 195 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. © 2013 Deloitte Česká republika
Investiční pobídky:
Luděk Hanáček Antonín Weber Patrik Filusz
[email protected] +420 246 042 108
[email protected] +420 246 042 394
[email protected] +420 246 043 152
Dotace SK Martin Rybar
[email protected] +421 (2) 582 49 11
Šárka Adamečková
[email protected], +420 246 042 69
