DAŇOVÁ EVIDENCE. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím

DAŇOVÁ EVIDENCE

Způsoby vedení evidence podnikatelské činnosti:  Formou vedení DEV (DEV = daňovou evidencí)  Formou vedení UČE (UČE = účetnictví)  Formou paušálních výdajů (PV) Právní předpisy  zákon o daních z příjmů (§7b) – upravuje obsah daňové evidence, oceňování majetku a závazků  účetní předpisy (zákon o účetnictví, prováděcí vyhláška 500/2002 Sb.) – obsahové vymezení majetku a závazků  zákon o zdravotním a sociálním pojištění  zákoník práce – upravuje pracovně právní vztahy, cestovní náhrady apod. Rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím Daňová evidence Účetnictví je upraveno zákonem o daních z příjmů (§7) s je upraveno zákonem o účetnictví, vyhláškou č. využitím dalších předpisů 500/20002 Sb., a dalšími právními předpisy mohou ji vést jen fyzické osoby, které nejsou vedou ho povinně právnické osoby a fyzické účetní jednotkou osoby, které jsou účetní jednotkou poskytuje informace o příjmech a výdajích a o poskytuje komplexní informace o hospodaření majetku a závazcích podnikatele a finanční situaci účetní jednotky výsledek hospodaření se zjišťuje jako rozdíl výsledek hospodaření se zjišťuje jako rozdíl příjmů a výdajů zahrnovaných do základu daně výnosů a nákladů Příjmy – skutečně přijatá peníze do pokladny nebo na bankovní účet Výdaje – skutečně vydané peníze z pokladny nebo z bankovního účtu Výnosy – oceněné výkony podniku Náklady – spotřeba hospodářských prostředků, cizích výkonů (služeb) a práce zaměstnanců

Osoby, které vedou DEV, ÚČE, PV:  DEV: mohou vést fyzické osoby, které se nestaly účetní jednotkou (např. živnostníci, komerční právníci, tlumočníci, apod.)  ÚČE: musí vést právnické osoby (např. obchodní společnosti: S.R.O., K.S., A.S., V.O.S.) a fyzické osoby, které se staly účetní jednotkou  PV: FO, která má pouze tzv. záznamní povinnost – vede jen záznamy o příjmech, eviduje své pohledávky a daňové odpisy, které však v tomto případě nejsou daňově uznatelným výdajem

Od 1.1. 2008 nejsou daňově uznatelným nákladem ani výdaje na zaplacené zdravotní a sociální pojištění.

Fyzická osoba se stane účetní jednotkou v těchto případech:  Pokud za předcházející kalendářní rok přesáhne částku obratu 25 milionu korun (obrat = zjednodušeně příjmy, není zisk), např. obrat překročen za rok 2012, účetní jednotkou je od 1. 1. 2013, povinnost vést ÚČE má od 1. 1. 2014  Pokud se zapíše do obchodního rejstříku (obchodní rejstřík = seznam podnikatelských firem, vedený u rejstříkového soudu)  Pokud se dobrovolně rozhodne vést ÚČE

DAŇOVÁ EVIDENCE svým způsobem navazuje na jednoduché účetnictví, které bylo v České republice zrušeno v roce 2004. Jednoduché účetnictví bylo k 1. lednu 2004 zrušeno – zůstává jen účetnictví, kterým se v zákoně o účetnictví rozumí pouzepodvojné účetnictví. Jednoduché účetnictví tedy zaniklo, ale fyzické osoby (FO), které chtějí vést evidenci na podobných principech, jako bylo jednoduché účetnictví, mohou vést tzv. daňovou evidenci (DE), a to podle § 7b zákona o daních z příjmu. Daňová evidence je určena pro ty subjekty, které nejsou účetní jednotkou ve smyslu Zákona o účetnictvíč.563/91Sb.

Hlavní úkoly DE  Zákon o daních z příjmů stanoví obsah DE, nestanoví však formu a způsob jejího vedení  DE musí vést údaje  o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně  základ daně je zdaněn daní z příjmů fyzických osob  o majetku a závazcích  k poslednímu dni zdaňovacího období se musí zjistit skutečný stav na základě inventarizace – u zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků  o provedené inventarizaci musí být vyhotoven inventarizační zápis Funkce daňové evidence:  Podnikatel má přehled o hospodaření svoji firmy  Usnadňuje rozhodování podnikatele při řízení podniku  Umožňuje kontrolu hospodaření (inventarizace)  Slouží jako důkazní prostředek při vedení sporu  Slouží při výpočtu daně z příjmu

Zásady vedení DE  za stav DE odpovídá podnikatel  DE musí být vedena po celou dobu, po kterou je provozována podnikatelská nebo jiná výdělečná činnost  neúčtuje se podvojně  odděleno je účtování o peněžním hospodaření od evidence majetku, mezd, pohledávek a závazků  evidence se vede v chronologickém (podle data) uspořádání podle jednotlivých účetních dokladů Daňová evidence podnikatelů může obsahovat:  deník příjmů a výdajů  knihu pohledávek a závazků  karty dlouhodobého majetku  karty zásob  karty pro zapisování nepeněžních transakcí  mzdovou evidenci  pokladní knihu  evidenci stálých plateb  knihu jízd

Evidence příjmů a výdajů (peněžní deník) Tvoří hlavní součást daňové evidence. Zápisy se provádějí v deníku příjmů a výdajů, kde se zachycují jednak peněžní příjmy a výdaje, tzv. skutečné platby, a jednak nepeněžní transakce, které snižují rozdíl mezi příjmy a výdaji. Kromě této evidence, mohou někteří podnikatelé uplatnit tzv. paušální výdaje pro výpočet daně z příjmů FO. Paušální výdaje jsou nejjednodušším způsobem uplatnění výdajů v daňovém přiznání. Podnikatel totiž nemusí vést daňovou evidenci a výdaje stanoví procentem z dosažených příjmů. Výše výdajových paušálů se odvíjí od druhu příjmu. Od roku 2010 činí:  80 % z řemeslných příjmů a z příjmů z podnikání v zemědělství,  60 % z volných, vázaných a koncesovaných živností,  40 % z příjmů z jiného podnikání podle zvláštních předpisů nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,  30 % z příjmů z pronájmu neprovozovaného podnikatelem.

Deník musí být veden tak, aby bylo zřejmé, zda se jedná o:  příjmy zahrnované do základu daně  přijaté peníze za prodej výrobků, zboží nebo služeb  příjmy nezahrnované do základu daně  peněžité vklady podnikatele do firmy, úvěry  výdaje zahrnované do základu daně  platby za materiál, energie, zboží, služby  výdaje nezahrnované do základu daně  osobní spotřeba podnikatele, splátky úvěrů, nákup dlouhodobého majetku, zdravotní a sociální pojištění příjmy zahrnované do základu daně  příjmy z prodeje výrobků, zboží nebo služeb  připsaný úrok na BÚ  náhrada škody od pojišťovny  příjmy z prodeje materiálu, DM výdaje zahrnované do základu daně  nákup materiálu, zboží  mzdy zaměstnanců  cestovné  hovorné za telefon  kancelářské potřeby  úroky z úvěrů  nájemné  energie  pracovní oblečení příjmy nezahrnované do základu daně  DPH na výstupu u plátce daně  vklady podnikatele do firmy  přijaté úvěry a půjčky  přijaté peněžní dary  vrácení nadměrného odpočtu DPH výdaje nezahrnované do základu daně  nákup dlouhodobého majetku  daň z příjmu podnikatele  DPH na vstupu u plátce daně  osobní spotřeba podnikatele  výdaje na reprezentaci  splátky úvěrů a půjček

Výpočet základu daně a daňové povinnosti Jestliže má podnikatel příjmy podle §7 a §8 zákona o daních z příjmu, zjistí se daňový základ  jako rozdíl mezi daňovými příjmy a výdaji podle peněžního deníku (rozdíl sloupců 7 a 8 peněžního deníku) Postup při výpočtu daňové povinnosti Dílčí základ daně z podnikání a z jiné daňové příjmy – daňové výdaje výdělečné činnosti podle § 7 Dílčí základ daně z kapitálového majetku nezdaněné úroky z vkladů na podnikatelském podle §8 účtu a poskytnutých půjček součet dílčích základů podle § 7 a 8 Základ daně - uplatněná výše ztráty dle §5 Základ daně po odečtení ztráty - nezdanitelná část základu daně §15 - položky odčitatelné od základu daně §34 Základ daně snížený o nezdanitelné části a odčitatelné položky (zaokrouhlený na stovky dolů) §16 (15% pro rok 2014) Daň - slevy §35, 35ba +/- daňové zvýhodnění na nezaopatřené děti §35c, 35d Daň po slevách a daňovém zvýhodnění - zaplacené zálohy Doplatek/Přeplatek

Kniha pohledávek a závazků Slouží podnikateli k přehledu o tom, kdo a kolik dluží jemu a kolik dluží on. Podrobnost zvolené evidence se odvíjí od rozsahu a složitosti podnikatelské činnosti. Do knihy pohledávek a závazků se zapisuje vždy, pokud dochází ke vzniku, změně nebo zániku pohledávek a závazků. Karty dlouhodobého majetku Majetek rozdělujeme na hmotný a nehmotný majetek. Nehmotný majetek vymezuje zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. a dále Vyhláška č. 500/2002 Sb. a České účetní standardy, do nehmotného majetku ještě patří technické zhodnocení od částky, které upravuje zákon o daních z příjmů. Co patří do hmotného majetku je v zákoně o daních z příjmů přesněji Zákon č. 586/1992 Sb. Dále samostatné movité věci, jejichž cena je vyšší než 40 tisíc a s delší dobou použitelnosti než 1 rok. Každý majetek má svoji kartu. V kartě dlouhodobého majetku mají být tyto náležitosti:  název nebo popis dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku a drobného dlouhodobého nehmotného majetku, popř. číselné označení,

 ocenění majetku; pokud byl majetek pořízen zcela nebo z části z dotace, nebo z peněžního daru, uvede se i výše a druh finančního zdroje,  datum a způsob pořízení (nabytí vlastnického práva),  způsob využití majetku v členění podle druhu činností účetní jednotky,  datum uvedení do užívání v případě dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého hmotného majetku zejména pořizovaného postupně např. u staveb a budov pořizovaných výstavbou,  údaje o zvoleném způsobu daňových odpisů dlouhodobého hmotného majetku,  částky daňových odpisů za zdaňovací období a zůstatkovou cenu po odpočtu daňových odpisů,  zřízené zástavní právo, věcné břemeno, popř. jiné závazky váznoucí na majetku,  datum a způsob vyřazení,  ostatní údaje nutné pro identifikaci majetku. Evidence zásob Zásoby bez ohledu na způsob jejich nabytí se sledují v knize zásob (na kartách zásob). K datu inventarizace účetní jednotka prokáže stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocení. V účetních jednotkách provozujících maloobchodní činnost, při které je technicky obtížné vedení skladních karet podle jednotlivých položek zásob (např. prodej potravin), se za záznamy o zásobách považují i jiné vhodné způsoby, které prokazují celkový stav zásob, např. kontrola korunou. Zvolený způsob záznamů o zásobách účetní jednotka srozumitelně popíše a popis uloží jako účetní písemnost. Na kartách zásob se zachycuje též hmotný majetek v ocenění od 3 000 Kč včetně do částky stanovené zákonem o daních z příjmů, jehož doba použitelnosti je delší než jeden rok, a to se zřetelným označením, že se jedná o drobný hmotný majetek.