DAŇOVÁ EVIDENCE. 10. vydání (únor 2014) 1. aktualizace k Kapitola 3 Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

DAŇOVÁ EVIDENCE 10. vydání (únor 2014) 1. aktualizace k 1. 3. 2015

Kapitola 3 – Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podkapitola 3.1 – Definice příjmů podle zákona o daních z příjmů str. 22

Před odstavec Příjmy autorů zdaňované zvláštní sazbou daně se vkládá: Změna platná od 1. 1. 2015 – novela ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. Příjmem ze samostatné činnosti podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP je příjem z jiného podnikání neuvedeného v písmenech a) a b), ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění. Důvodová zpráva: S ohledem na nevyjasněnost odborných názorů nad termínem „podnikání“ podle § 420 občanského zákoníku se navrhuje do zákona o daních z příjmů pro účely právní jistoty výslovně stanovit, že dle § 7 se zdaňují pouze ty činnosti, ke kterým je potřeba podnikatelské oprávnění. Nejasnost spočívá v interpretaci ustanovení § 420 odst. 1, a to zejména sousloví „živnostenským nebo jiným obdobným způsobem“. V důsledku doplnění tak budou zcela odstraněny spekulace směřující k zahrnování příjmů z nájmu majetku, který není v obchodním majetku, do § 7. Obdobně se vyřeší problém s osobami, které každodenně obchodují na regulovaném trhu cenných papírů (ty rovněž nepotřebují ke své činnosti podnikatelské oprávnění, nicméně není jasné, zda jsou, či nejsou podnikateli), jakož i další sporné případy. Oproti stavu před 1. lednem 2014 dochází ke změně v přístupu k podnikání bez příslušného podnikatelského oprávnění. Toto podnikání bude zdaňováno v rámci § 7, neboť byť podnikatel oprávnění nemá, tak k činnosti, kterou vykonává, je tohoto oprávnění třeba. Dále jsou příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) příjmy advokátů, daňových poradců, auditorů, lékařů apod.

podkapitola 3.1 – Definice příjmů podle zákona o daních z příjmů str. 23

Na konec kapitoly se vkládá: Změna platná od 1. 1. 2015 – novela ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. Příjmem podle § 7 odst. 6 ZDP s účinností od 1. 1. 2015: (6) Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a).

1

Důvodová zpráva: Jedná se o návrat k věcnému řešení z roku 2013. Zároveň se navrhuje zvýšit limit na 10 000 Kč, a to z důvodu sjednocení limitů v rámci zákona.

Nové znění § 36 odst. 7 ZDP: Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Důvodová zpráva: Úpravou § 36 odst. 7 zákona o daních z příjmů nebude ponechána možnost zahrnout příjmy autorů vymezené v § 7 odst. 6 zákona o daních z příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou zvláštní sazbou daně podle § 36 zákona o daních z příjmů, do daňového přiznání. Pro budoucnost tak odpadá možnost započtení výše této srážky na reálnou výši daně poplatníka, neboť výše srážené daně je reálnou výší daně, která je okamžikem uskutečnění odpovídající srážky odvedena. Dále se jedná o upřesnění osobní působnosti § 36 odst. 7, jenž se vztahuje pouze na daňové rezidenty, kteří jsou fyzickými osobami, a jeho vymezení oproti odstavci 8 v tomto směru. V souvislosti s dalším upřesněním znění § 36 odst. 7 se považuje za nutné vyjádřit, že účinky předpokládané tímto ustanovením nastanou pouze za předpokladu, že do daňového přiznání budou zahrnuty veškeré příjmy poplatníka podle § 6 odst. 4. Považuje se za nutné také vymezit lhůtu, ve které může být na příjmy podle § 6 odst. 4 související s konkrétním zdaňovacím obdobím uplatněno ustanovení § 36 odst. 7.

podkapitola 3.4 – Paušální výdaje str. 30

Na konec kapitoly se vkládá: Změna platná od 1. 1. 2015 – novela ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. V § 7 odst. 7 písmena a) až d) ZDP znějí: „a) 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč, b) 60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč, c) 30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč, d) 40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.“. Druh příjmu

Výše paušálních výdajů pro rok 2015

příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a příjmy z živnostenského podnikání řemeslného

80 % nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč

2

příjmy ze živnostenského podnikání

60 % nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč

příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

30 % nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč

jiné příjmy ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) (tj. podíl společníka v. o. s. a komplementáře k. s.) a odstavce 6 (tj. příjmy autorů zdaňované srážkovou daní)

40 % nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč

Důvodová zpráva: Jedná se o legislativně technickou úpravu, která nově strukturuje § 7 odst. 7 zákona o daních z příjmů, který upravuje výši paušálních výdajů, které může poplatník uplatnit do základu daně. Navrhuje se upravit v písmenech a) až c) výši paušálních výdajů pro konkrétní druhy příjmů ze samostatné činnosti a v písmenu d) pak jejich výši pro zbytkovou kategorii, tj. pro jiné příjmy ze samostatné činnosti. Navrženou formulací „jiné příjmy ze samostatné činnosti“ se rozumí příjmy ze samostatné činnosti definované v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů s výjimkou příjmů, které jsou uvedené v § 7 odst. 7 písm. a) až c) zákona o daních z příjmů, tj. jiných příjmů než příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, z příjmů z živnostenského podnikání a z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku. Jiným příjmem ze samostatné činnosti pro účely určení výše paušálních výdajů též není podíl společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku (§ 7 odst. 1 písm. d) zákona), neboť tento příjem je základem daně ze samostatné činnosti bez snížení o výdaje vynaložené na jeho dosažení, zajištění a udržení dle § 7 odst. 3 zákona o daních z příjmů, a tudíž se neuplatňují ani paušální výdaje. Dále se navrhuje limit pro uplatnění paušálních výdajů u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a u příjmů z řemeslného podnikání v § 7 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů. Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 80 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 1 600 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 80 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč), tedy stejným způsobem, jakým byl zaveden limit u dalších výdajových paušálů zákonem č. 500/2012 Sb. Obdobně se navrhuje limit pro uplatnění paušálních výdajů u příjmů z živnostenského podnikání jiného než řemeslného v § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů. Stávající výše výdajových paušálů bude zachována. U činností spadajících do paušálů ve výši 60 % bude absolutní výše odpočtu prostřednictvím paušálu omezena 1 200 tis. Kč (tedy maximálním možným odpočtem rovným 60 % z mezního příjmu stanoveného ve výši 2 mil. Kč), tedy stejným způsobem, jakým byl zaveden limit u dalších výdajových paušálů zákonem č. 500/2012 Sb.

3

podkapitola 3.6 – Daňová specifika týkající se důchodců str. 31

Pod titulek Osvobození pravidelně vyplácených důchodů se vkládá: Podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP se od daně z příjmů osvobozuje: h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, dů chodo vého pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů.

str. 32

Nad titulek Přiznání slevy na dani pracujícím starobním důchodcům od 1. ledna 2013 se vkládá: Změna platná od 1. 1. 2015 – novela ZDP zákonem č. 267/2014 Sb. V § 4 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „pokud se nepostupuje podle § 36 odst. 7“. Důvodová zpráva: Pro právní jistotu poplatníků i správců daně se navrhuje do zákona doplnit, že v případě příjmu ze závislé činnosti zdaněného srážkou daně, který zaměstnanec na základě svého rozhodnutí zahrne do základu daně, se příslušný příjem započítá do zákonného limitu 840 000 Kč pro zdanění pravidelně vyplácených důchodů a penzí.

Informace Finanční správy ČR: Důchodci Vrací se základní sleva na dani ve výši 24 840 Kč pracujícím starobním důchodcům i důchodcům s příjmem z pronájmu. Slevu je možné uplatnit v plné výši bez ohledu na to, jak dlouho v kalendářním roce výdělečná činnost trvala. Roční sleva bude uplatněna už za rok 2014 a vrácena i za rok 2013 (podrobné informace o tom, jak si o vrácení požádat, lze nalézt na internetových stránkách Finanční správy). Spolu s vrácením slevy se od roku 2015 znovu zavádí i limit 840 tis. Kč, při jehož překročení budou zdaňovány příjmy důchodců z pracovního poměru, podnikání nebo pronájmu. Zároveň je třeba hlídat, aby měsíční příjem nepřekročil stanovený limit (ve výši minimální mzdy na začátku roku), který je pro rok 2014 ve výši 25 500 měsíčně. Při překročení tohoto limitu musí starobní důchodce podat přiznání k dani z příjmů a odvést zálohu na daň z té částky, která stanovený limit překračuje.

4

Kapitola 4 – Daňová evidence podkapitola 4.2 – Obsahové vymezení složek majetku v daňové evidenci str. 41

Na konec kapitoly se vkládá: Změna platná od 1. 1. 2015 – zákon č. 267/2014 Sb. V § 26 odst. 2 písm. a) se za slovo „samostatné“ vkládá slovo „hmotné“ a za slovo „soubory“ se vkládá slovo „hmotných“. Důvodová zpráva: Jedná se o legislativně technickou úpravu spočívající v doplnění identifikace samostatných movitých věcí nebo jejich souborů, které jsou součástí vymezení hmotného majetku podle zákona o daních z příjmů, a to tak, aby byla zajištěna žádoucí vazba na vymezení těchto věcí podle předpisů upravujících účetnictví, které slovo „hmotné“ obsahují, a též z důvodu, že nový občanský zákoník v § 496 nově rozlišuje mezi věcí hmotnou a nehmotnou.

str. 107

Vložena nová část: Vybrané daňově řešené situace 1. Společné příjmy – novela ZDP – zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb. – platí od roku 2014 § 12 – Společné příjmy a výdaje (1) Pokud nejsou společné výdaje související se společnými příjmy ze společnosti nebo ze společenství jmění rozděleny mezi poplatníky stejně jako společné příjmy, mohou poplatníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (2) Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou spoluvlastníci uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. (3) Příjmy a výdaje plynoucí poplatníkovi ze společenství jmění s výjimkou spo lečenství jmění dědiců za dobu jeho trvání se zahrnují do zdaňovacího období, ve kterém společenství jmění zaniklo.

Důvodová zpráva: Navrhovaná úprava, která je blokací paušálních výdajů, reaguje na zavedení nového institutu společnost, který v novém občanském zákoníku nahrazuje institut sdružení bez právní subjektivity, a nového institutu společenství jmění (§ 1236 a následující NOZ). Společenství jmění může vzniknout z různých právních důvodů, typicky ze smlouvy, ale i z jiných právních skutečností (například společenství jmění při vypořádání společného jmění manželů při zániku manželství). Na rozdíl od spoluvlastnictví, ve kterém se poměr spoluvlastníků odvozuje od vztahu k věci, je společenství jmění poměrem osob, které je na existenci věci nezávislé (například nezaniká zánikem věci). Z hlediska daně z příjmů fyzických osob nachází společenství jmění uplatnění především při zániku společného jmění manželů, kdy v době, kdy společné jmění manželů zaniklo, je zrušeno nebo je zúžen jeho rozsah a dosud nedošlo k jeho vypořádání, není zřejmé, kterému z manželů jaký konkrétní majetek bude náležet. Další uplatnění nachází tento institut v případě řady smluv, typicky ze smlouvy, kterou se zakládá společnost, nebo ze smlouvy, na jejímž základě věřitelé likvidované obchodní společnosti převezmou likvidační podstatu, dále pak i u smluv nepojmenovaných. Při vypořádání společného jmění manželů v souvislosti se zánikem společenství jmění se postupuje podle § 3 odst. 4 zákona.

5

2. Novela zákona o daních z příjmů – zákon č. 267/2014 Sb. – rok 2015 – nové znění § 13 Příjmy a výdaje spolupracujících osob + důvodová zpráva § 13 – Příjmy a výdaje spolupracujících osob (1) Příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby, kterými se rozumí a) spolupracující manžel, b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, c) člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu. (2) U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje se rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby nečinil v úhrnu více než 30 % a b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 180 000 Kč a 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 15 000 Kč. (3) V případě, že je spolupracující osobou pouze manžel, se příjmy a výdaje rozdělují tak, aby a) podíl příjmů a výdajů připadající na manžela nečinil více než 50 % a b) částka, o kterou příjmy převyšují výdaje, činila 1. za zdaňovací období nejvýše 540 000 Kč a 2. za každý započatý kalendářní měsíc spolupráce nejvýše 45 000 Kč. (4) Příjmy a výdaje nelze rozdělovat a) na dítě, které nemá ukončenou povinnou školní docházku, b) na dítě v kalendářních měsících, ve kterých je na něj uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě, c) na manžela, je-li na něj uplatněna sleva na manžela, a d) na a od poplatníka, který zemřel.

Důvodová zpráva: Do ustanovení je zasaženo z důvodu doplnění úpravy o osoby, které se podílejí na provozu rodinného závodu. Rodinný závod a osoby podílející se na něm zavedl zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na tyto osoby se vztahovala již předchozí úprava § 13, která se zabývala spolupracujícími osobami. Tato úprava však neupravovala případ, kdy člen rodiny, který byl účasten na provozu rodinného závodu, nežije ve společně hospodařící domácnosti spolu s poplatníkem. Tyto situace se do zákona explicitně doplňují. Vzhledem k současné legislativní podobě tohoto ustanovení je zvolena cesta jeho celkové rekodifikace, tj. jsou provedeny další, zejména legislativně technické úpravy. Odstavec 1 upravuje okruh příjmů a výdajů vzniklých při samostatné činnosti, které mohou být rozděleny na spolupracující osoby a uvádí taxativní výčet těchto osob, které se za ně považují (jsou zde zahrnuti i členové rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu). Odstavec 2 upravuje obecné pravidlo o rozdělení příjmů a výdajů, kdy nesmí přerozdělená částka přesáhnout v celkovém součtu 30 % a zároveň horní hranice vyjádřenou v peněžních prostředcích pro každý měsíc a zdaňovací období. Vůči odstavci 2 je poté speciálním ustanovením odstavec 3, který se týká spolupráce pouze s manželem poplatníka, kdy již do této spolupráce není zapojena žádná další osoba. Tento druh spolupráce má pak výhodnější daňový

6

režim, a to v podobě výše podílu celkových příjmů a výdajů, které mohou být rozděleny a také rovněž v maximální výši rozdílu mezi příjmy a výdaji, který může být rozdělen (a to jak ročně, tak měsíčně). Odstavec 4 pak upravuje okruh osob, na které nelze nikdy příjmy a výdaje rozdělovat. Oproti předchozímu znění tento odstavec obsahuje případ, kdy poplatník fyzicky zemře. Výslovné doplnění tzv. „civilní smrti“ poplatníka jako případu, kdy nelze rozdělovat příjmy a výdaje podle § 13, je nutné vzhledem k ustanovení § 239a daňového řádu, které zakotvuje obecný princip, podle kterého se pro účely správy daní hledí na právní skutečnosti tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Jedná se tak o „prodloužení života“ zůstavitele pro účely správy daní a poplatníkovo „daňové úmrtí“ nastává až v okamžiku skončení řízení o pozůstalosti. Na základě navržené úpravy je možné rozdělovat příjmy ze samostatné činnosti na spolupracující osobu jen do dne skutečné smrti poplatníka (tj. do doby, kdy ke spolupráci opravdu docházelo), nikoliv do okamžiku „daňového úmrtí“ poplatníka (do okamžiku skončení řízení o pozůstalosti zůstavitele.).

3. Novela zákona o daních z příjmů – zákon č. 267/2014 Sb. – rok 2014/2015 – Finanční správa ČR „Malí“ podnikatelé Do letoška mohli podnikatelé s méně než 26 zaměstnanci hradit nemocenské pojištění s vyšší sazbou 3,3 % a následně odečíst od plateb pojistného na sociální zabezpečení polovinu částky zaplacené jako náhrada mzdy při pracovní neschopnosti zaměstnanců. Od roku 2015 se tato možnost ruší. Podnikové školky Zaměstnavatel bude mít možnost snížit daňový základ o náklady související se zřízením a provozováním zařízení péče o dítě předškolního věku. Těmito náklady jsou např. nájemné za prostory, energie, úklid, mzdy zaměstnanců pečujících o děti, úhrada jinému subjektu, který umožní umístění dětí ve svém zařízení. Budou-li výdaje na straně zaměstnavatele zahrnuty do daňových výdajů a služba péče o dítě bude poskytována zaměstnancům bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu, pak se u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem. Rodiče s dětmi Rodiče si mohou uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění dítěte ve školce nebo předškolním zařízení, ve kterých budou mít umístěné své dítě, tzn. školkovné. Výdaj za stravu není považován za výdaj za umístění dítěte. Výše slevy se odvozuje od výše minimální mzdy a poprvé ji bude možno uplatnit již za kalendářní rok 2014. Za rok 2014 si tak budou moci rodiče uplatnit slevu do výše 8 500 Kč, a v roce 2015 do výše 9 200 Kč. Slevu bude moci uplatnit jeden z rodičů po skončení kalendářního roku buď u zaměstnavatele, nebo v daňovém přiznání. Nově se zavádí slevy na druhé a další dítě žijící ve společné domácnosti, a to 15 804 Kč na druhé a 17 004 Kč na třetí a další dítě. Pořadí dětí pro uplatnění zvýšených slev i rozdělení slev na jednotlivé děti mezi rodiče je ponecháno na volbě rodičů.

7

Slevy na dani V § 35ba odst. 1 ZDP se doplňuje nové písm. g), kterým se zavádí nová sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku. Slevu za umístění dítěte (podmínky jsou blíže specifikovány v § 35bb zákona) lze poprvé uplatnit za zdaňovací období 2014, a to u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh, příp. v rámci daňového přiznání. Jedná se o roční slevu na dani, kterou může v rámci jedné společně hospodařící domácnosti na to samé vyživované dítě uplatnit pouze jeden z poplatníků, a to až do výše prokázaných výdajů za umístění dítěte (mimo stravného). Za zdaňovací období 2014 může poplatník uplatnit výdaje za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona (jedná se např. i o firemní či soukromou školku, dále pak jiné obdobné zařízení, jako je např. lesní školka, soukromé jesle, či dětské centrum, v případě, že provozuje mateřskou školku, s výjimkou zájmových kroužků – tyto mají vzdělávací charakter), pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP, až do výše minimální mzdy, tj. za zdaňovací období 2014 maximálně do výše 8 500 Kč. Nárok na slevu poplatník prokazuje potvrzením zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy o výši vynaložených výdajů za umístění vyživovaného dítěte poplatníka v těchto zařízeních. Daňové zvýhodnění na vyživované děti V § 35c odst. 1 ZDP došlo ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a další vyživované dítě. Smyslem úpravy je zajištění nároku podle § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na více dětí vyživovaných poplatníkem v rámci jedné společně hospodařící domácnosti v nové diferencované výši „podle počtu vyživovaných dětí“. Ve výši na jedno dítě: 13 404 Kč ročně /měsíčně 1 117 Kč Ve výši na druhé dítě: 15 804 Kč ročně/měsíčně 1 317 Kč Ve výši na třetí a další dítě: 17 004 Kč ročně/ měsíčně 1 417 Kč 

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení (§ 35c a § 35d ZDP) dohromady.



Výše požadovaného daňového zvýhodnění není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků.



V případě, že poplatník uplatňuje daňové zvýhodnění u zaměstnavatele, vyplní pro zdaňovací období 2015 nový vzor tiskopisu Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti – vzor č. 24.

V zákoně je dále v § 35c upřesněno, že:  za vyživované dítě se nově považuje i dítě, které přestalo být z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči (tj. péče, která nahrazuje péči rodičů), jestliže nadále žije ve společně hospodařící domácnosti se svým bývalým pěstounem a soustavně se připravuje na budoucí povolání,  jde-li o daňové zvýhodnění na dítě druhého z manželů, k uplatnění nároku postačí, aby toto dítě s nevlastním rodičem žilo ve společně hospodařící domácnosti. Jedná-li se však o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, 8

je třeba, aby poplatník nejen s tímto vnukem žil ve společně hospodařící domácnosti, ale další podmínkou pro uplatnění prarodičem je, aby jeho rodiče neměli „dostatečné příjmy“, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na toto dítě uplatnit,  zahrne-li poplatník příjmy zdaněné v průběhu zdaňovacího období srážkou podle zvláštní sazby daně do ročního základu daně v daňovém přiznání, tyto příjmy se započtou do limitu pro výplatu daňového bonusu stanoveného ve výši šestinásobku minimální mzdy, v § 35c odst. 5 ZDP se rozšiřuje skupina poplatníků (daňových nerezidentů), která může v rámci daňového přiznání uplatnit daňové zvýhodnění, a to o rezidenty Lichtenštejnska. Dále se v tomto ustanovení z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků zrušuje povinnost dokládat pro účely uplatnění daňového zvýhodnění u daňových nerezidentů výši příjmů ze zdrojů v zahraničí na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Tito poplatníci mají i nadále povinnost výši zahraničních příjmů prokázat potvrzením zahraničního správce daně, forma však od roku 2015 není stanovena. V souvislosti s výše uvedenými změnami bylo upřesněno i ustanovení § 38k odst. 4 písm. c) ZDP, kde poplatník u zaměstnavatele nově prohlašuje, jaký je počet vyživovaných dětí v rámci jeho společné domácnosti (nutno posuzovat v kontextu § 35c odst. 6 ZDP), a nově je upraveno prokazování nároku v § 38l odst. 3 písm. c) ZDP. Omezení možnosti uplatnění odčitatelných položek, slev na dani a daňového zvýhodnění pro nerezidenty, kteří jsou mimo státy EU a EHS. Od 1. 1. 2015 mohou odčitatelné položky, slevy na dani a daňové zvýhodnění uplatnit pouze rezidenti EU a EHS, pokud splní současně podmínku 90 % příjmů z České republiky. Zálohy Podle § 38a ZDP zálohy neplatí zůstavitel ode dne jeho smrti. Toto ustanovení se vztahuje jak na daňovou povinnost vzniklou před úmrtím zůstavitele, i na daňovou povinnost vzniklou ode dne úmrtí zůstavitele (včetně) do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (včetně). Povinnost podat daňové přiznání V § 38g odst. 4 ZDP dochází ke změně v povinnosti podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob v případě solidárního zvýšení daně u zálohy na daň podle § 38ha ZDP. Daňové přiznání za zdaňovací období 2014 není povinen podat poplatník, u kterého byly zálohy/záloha na daň ve zdaňovacím období 2014 zvýšena o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tomuto poplatníkovi je možné provést roční zúčtování záloh. Životní pojištění Z důvodu zneužívání daňové podpory příspěvků na životní pojištění nebudou daňová zvýhodnění poskytována u těch smluv, které umožní výběry naspořené částky dříve než po 60 měsících trvání smlouvy nebo před dovršením 60 let věku. U ostatních smluv zůstává podpora nezměněna, tj. zůstává osvobození příspěvků 9

zaměstnavatele u zaměstnance do výše 30 000 Kč ročně a snížení základu daně v případě vlastních příspěvků poplatníka až 12 000 Kč ročně. Pokud dojde k předčasnému čerpání naspořených prostředků nebo dojde ke zrušení smlouvy, budou zdaněny příspěvky od daně osvobozené poskytnuté zaměstnavatelem. Z tohoto příjmu se nebude odvádět sociální ani zdravotní pojištění. Zaměstnanci jsou povinni zaměstnavateli tuto skutečnost oznámit. Zároveň bude třeba prostřednictvím daňového přiznání „vrátit“ daňové výhody za posledních 10 let, pokud byly příspěvky na životní pojištění v minulosti uplatněny jako odčitatelná položka. Pro příspěvky poskytnuté do konce roku 2014 budou i nadále platit stávající pravidla. Pojišťovnám a občanům se dává prostor upravit stávající smlouvy do konce března. Uplatnění odčitatelných položek při daňové kontrole Položky odčitatelné od základu daně bude možné bez omezení uplatnit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání i v rámci daňové kontroly. Těmito položkami jsou ztráta vyměřená za minulá zdaňovací období, odpočet na vývoj a výzkum, odpočet na odborné vzdělávání nebo dary. Pokud však budou odčitatelné položky uplatňovány proti zvýšení základu daně správcem daně při daňové kontrole, při výpočtu penále se k těmto dodatečně uplatněným odčitatelným položkám nebude přihlížet. Bezúplatná plnění Příjmy v podobě majetkového prospěchu plynoucího z bezúročné zápůjčky, výpůjčky či výprosy fyzické nebo právnické osobě jsou od roku 2015 osvobozené od daně, pokud plynou od osob v příbuzenské linii přímé, vedlejší, žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti nejméně jeden rok, nebo pokud nepřesáhnou v úhrnu 100 000 Kč od téže osoby ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání. U zaměstnance je od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti osvobozen též majetkový prospěch plynoucí zaměstnanci z bezúročné zápůjčky, a to u nesplacených zůstatků z těchto zápůjček (jistin) až do úhrnné výše 300 000 Kč od téhož zaměstnavatele. Oznamovací povinnost pro osvobozené příjmy Účinnější kontrolu skutečných příjmů umožní i nově stanovená povinnost fyzických osob oznámit správci daně každý jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů, pokud je vyšší než 5 mil. Kč. Toto oznámení se bude podávat nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Sankce za nesplnění této povinnosti může dosáhnout 10 až 15 % neoznámeného osvobozeného příjmu. Uplatnění ztráty z podnikání u osob s vyššími příjmy Základem pro výpočet 7% solidárního zvýšení daně je i nadále rozdíl mezi 48násobkem průměrné mzdy a součtem příjmů ze závislé a samostatné činnosti. Nově je možno zohlednit při kalkulaci základu pro solidární zvýšení daně ztrátu, pokud byla dosažena ze samostatné činnosti.

10

Pokud nebude překročen za kalendářní rok „strop“ (maximální vyměřovací základ) pro výpočet sociálního pojištění, nebude nutno podávat samostatné přiznání k dani z příjmů jen z toho důvodu, že v jednotlivém měsíci nebo měsících došlo k uplatnění solidárního zvýšení daně. 4. Sazby základní náhrady za používání SMV a stravného Vyhláška č. 328/2014 Sb., účinnost od 1. 1. 2015 Sazba základní náhrady za 1 km jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce činí nejméně u: a)

jednostopých vozidel a tříkolek

1,00 Kč

b)

osobních silničních motorových vozidel

3,70 Kč

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 163 odst. 1 zákoníku práce nejméně ve výši: a)

69 Kč

trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin

b)

104 Kč

trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin

c)

163 Kč

trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin

Za každý kalendářní den pracovní cesty přísluší zaměstnanci stravné podle § 176 odst. 1 zákoníku práce ve výši: a)

69 Kč až 82 Kč

trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin

b)

104 Kč až 125 Kč

trvá-li pracovní cesta déle než 12 hodin, nejdéle však 18 hodin

c)

163 Kč až 195 Kč

trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin

Průměrná cena PHM Výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činí: a)

35,90 Kč

u benzinu automobilového 95 oktanů

b)

38,30 Kč

u benzinu automobilového 98 oktanů

c)

36,10 Kč

u motorové nafty

5. Vybraná témata – Metodické aktuality SÚ č. 3/2015 Dotaz č. 1: Autorské honoráře v roce 2015 Potřebovala bych poradit ohledně autorských honorářů. Vedu účetnictví pro jedno menší vydavatelství a nakladatelství a ti by potřebovali informovat své smluvní autory o způsobu zdaňování jejich honorářů v tomto roce. Vím, že došlo ke změně v zákonu o daních z příjmů, pokud se týká uplatnění srážkové daně. Nestačila jsem však zachytit změny v ostatních oblastech, a tak nevím, zda jsou

11

nějaké novinky z tohoto pohledu v sociálním a zdravotním pojištění, případně v DPH. Mohu požádat o komplexní pohled? Řešení: 1) Daň z příjmů V oblasti zdaňování autorských honorářů srážkovou daní z příjmů, jakožto příjmů ze samostatné činnosti, došlo s účinností od 1. 1. 2015 ke změně, a to novelou č. 267/2014 Sb. Podle novelizovaného ustanovení § 7 odst. 6 ZDP podléhá srážkové dani pouze příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Současně byl novelizován také § 36 odst. 7 ZDP – autorské honoráře zdaněné srážkovou daní nelze s účinností od 1. 1. 2015 zahrnout do daňového přiznání (a tím ani započíst sraženou daň na celkovou daňovou povinnost). Ostatní autorské honoráře, zdaňované jako příjmy ze samostatné činnosti, ale nevyhovující podmínkám § 7 odst. 6 ZDP, vstupují do dílčího základu daně podle § 7 ZDP. Příjmy z těchto autorských honorářů lze snížit buď o výdaje ve skutečně prokázané výši, nebo o paušální výdaje ve výši 40 %. 2) Sociální a zdravotní pojištění Autorské honoráře zdaněné srážkovou daní nadále nepodléhají sociálnímu ani zdravotnímu pojištění. Podle § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 3a odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, se do vyměřovacího základu OSVČ nezahrnují příjmy, které jsou podle zákona o daních z příjmů samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně. 3) Daň z přidané hodnoty Do 31. 12. 2014 samostatně uskutečňovanou ekonomickou činností nebyla pro účely zákona o dani z přidané hodnoty činnost osob, které byly zdaňovány jako příjmy za autorské příspěvky, z nichž byla uplatňována zvláštní sazba daně podle zákona o daních z příjmů (§ 5 odst. 2 zákona o DPH ve znění účinném do 31. 12. 2014). Autorské honoráře zdaňované srážkovou daní z příjmů podle § 7 odst. 6 ZDP nepodléhaly dani z přidané hodnoty. S účinností od 1. 1. 2015 byla výše uvedená činnost z poslední věty ustanovení § 5 odst. 2 zákona o DPH vypuštěna (novela č. 360/2014 Sb.). Autorské honoráře – bez ohledu na způsob jejich zdanění daní z příjmů – podléhají vždy dani z přidané hodnoty. Plátci DPH jsou povinni z každého autorského honoráře odvést daň z přidané hodnoty. V případě, že autor je plátcem DPH a současně bude autorský honorář podléhat srážkové dani z příjmů, nakladatelství mu na základě daňového dokladu uhradí částku = základ daně pro DPH – 15% srážková daň ze základu pro DPH + částka DPH.

12

Dotaz č. 2: Solidární zvýšení daně a roční zúčtování záloh Jako zaměstnanci mi byla jedenkrát vypočtena ze zálohy vyšší daň z příjmů (zvýšení daně), a to z listopadové mzdy. Nyní jsme vyplňovali pro mzdovou účetní nová prohlášení a také žádali o provedení ročního zúčtování. Nikdy jsem nepodávala daňové přiznání, nyní mi však paní účetní sdělila, že mi nemůže zúčtování provést a že ze zákona musím podat přiznání. Důvodem je právě listopadová mzda. Vůbec tomu nerozumím, opravdu musím vyplnit daňové přiznání? Řešení: Postup uvedený v zadání a navrhovaný mzdovou účetní odpovídá právní úpravě platné a účinné do přijetí novely zákona o daních z příjmů č. 267/2014 Sb. Ustanovení § 38g odst. 4 ZDP, ve znění účinném do 31. 12. 2014, totiž stanovilo, že daňové přiznání je povinen podat poplatník (zaměstnanec), u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti. U zaměstnance, který je povinen podat přiznání k dani z příjmů, zaměstnavatel roční zúčtování záloh na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti neprovádí (§ 38ch odst. 1 ZDP poslední věta). Novela č. 267/2014 Sb. v tomto ohledu přinesla změnu. Od 1. 1. 2015 je podle novelizovaného § 38g odst. 4 ZDP povinen podat daňové přiznání poplatník (zaměstnanec), u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně. Povinnost podat daňové přiznání se tedy nevztahuje na poplatníky (zaměstnance), u nichž v průběhu roku sice dojde k solidárnímu zvýšení daně u zálohy (§ 38ha ZDP), ale jejich výsledná daň za celý kalendářní rok se o solidární zvýšení daně (§ 16a ZDP) nezvýší, tj. nevztahuje se na zaměstnance (nemající žádné jiné příjmy), pokud příjmy ze závislé činnosti za kalendářní rok u něho nepřevýší 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Podle přechodných ustanovení novely č. 267/2014 Sb., bod 48 lze novelizované ustanovení § 38g odst. 4 ZDP použít již pro zdaňovací období roku 2014. Pokud zaměstnankyně za rok 2014: • měla pouze příjmy ze závislé činnosti (od jednoho zaměstnavatele, případně postupně od více zaměstnavatelů, u kterých podepsala prohlášení k dani podle § 38k ZDP), které nepřevýšily částku 1 245 216 Kč, a • neměla jiné příjmy podle § 7 až § 10 ZDP (např. příjmy ze samostatné činnosti, z nájmu aj.) vyšší než 6 000 Kč, může písemně požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh. K jeho provedení je nutné splnit veškeré podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů (požádat o roční zúčtování ve stanovené lhůtě do 15. února, předepsaným způsobem doložit veškeré skutečnosti prokazující nárok na nezdanitelné částky, slevy na dani či daňové zvýhodnění). Zaměstnavatel je povinen provést výpočet daně a roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění nejpozději do 31. března. Zaměstnanci, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, je zaměstnavatel povinen vrátit přeplatek z ročního zúčtování záloh nejpozději při zúčtování mzdy za březen 2015. Tyto nové lhůty

13

stanovila rovněž novela č. 267/2014 Sb. (viz novelizované ustanovení § 38ch odst. 4 a odst. 5 ZDP a bod 46 přechodných ustanovení novely). Dotaz č. 3: Daňová přiznání v případě úmrtí OSVČ Na začátku ledna (3. 1.) mi zemřel manžel. Manžel jako fyzická osoba podnikal (OSVČ, čtvrtletní plátce) a na mně je nyní řešení veškerých záležitostí týkajících se ukončení jeho podnikání. V řadě problémů mi pomáhá paní účetní, z pohledu daní si však v dané situaci není vždy jistá. V současné době především řešíme, do kdy bychom měly stihnout podat potřebná daňová přiznání (daň z příjmů, DPH). V zákoně o daních z příjmů ani o DPH se nemůžeme dopátrat. Můžete mi poradit? Přiznání budu podávat zřejmě pod svým jménem – jak dlouho? Řešení: Danou problematiku upravuje daňový řád. Podle § 239a daňového řádu se pro účely správy daní na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel (zemřelý manžel) žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Daňová povinnost zůstavitele (tj. daňová povinnost vzniklá zůstaviteli do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti) přechází na jeho dědice rozhodnutím soudu o dědictví; dědic tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Pokud je dědiců více, přechází na ně společná daňová povinnost. Daňové dluhy z ní vzešlé hradí dědicové společně a nerozdílně v rozsahu podle občanského zákoníku. Pro daňovou pohledávku, která vzniká v důsledku daňové povinnosti zůstavitele, neběží lhůta pro placení daně ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti. Podle § 239b daňového řádu osoba spravující pozůstalost (podle nového občanského zákoníku to může být povolaný správce pozůstalosti, nebo vykonavatel závěti, nebo dědic) plní daňovou povinnost zůstavitele, a to vlastním jménem na účet pozůstalosti. Pokud je daňovou povinnost zůstavitele povinno plnit více osob spravujících pozůstalost, plní ji tyto osoby společně a nerozdílně. Lhůty pro podávání řádného přiznání k dani z příjmů fyzických osob a k dani z přidané hodnoty vyplývají z § 239b odst. 4 a odst. 5, § 245 a § 136 daňového řádu. Osoba spravující pozůstalost je povinna podat:  do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání, které nebylo dosud podáno za předcházející zdaňovací období, v případě, kdy původní lhůta pro jeho podání dosud neuplynula; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 239b odst. 4 a § 245 daňového řádu). Podle zadání osoba spravující pozůstalost bude povinna do 3. 4. 2015 podat řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za IV. čtvrtletí 2014 a řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014.  do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti; tuto lhůtu nelze prodloužit (§ 239b odst. 4 daňového řádu).

14

Podle zadání osoba spravující pozůstalost bude povinna do 3. 4. 2015 podat řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za období 1. 1. až 2. 1. 2015 a řádné přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období 1. 1. až 2. 1. 2015.  ve lhůtách stanovených v § 136 daňového řádu řádné daňové přiznání za zbývající část zdaňovacího období, která uplyne ode dne smrti zůstavitele do konce zdaňovacího období, a řádná daňová přiznání za každé uplynulé zdaňovací období až do dne skončení řízení o pozůstalosti. Podle zadání osoba spravující pozůstalost bude povinna do 27. 4. 2015 podat řádné přiznání k dani z přidané hodnoty za období 3. 1. až 31. 3. 2015 a až do skončení řízení o pozůstalosti podávat řádná daňová přiznání za každé uplynulé čtvrtletí, a to do 25 dnů po jeho uplynutí (§ 136 odst. 4 daňového řádu). Pokud nebude řízení o pozůstalosti ukončeno do konce roku 2015, osoba  spravující pozůstalost bude povinna podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob za období 3. 1. až 31. 12. 2015, a to nejpozději do 31. 3. 2016 (event. do 30. 6. 2016, pokud by daňové přiznání zpracovával a podával daňový poradce či advokát) po uplynutí zdaňovacího období (§ 136 odst. 1 a odst. 2 daňového řádu). V tomto daňovém přiznání nelze uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, ani další slevy na dani, nezdanitelné části základu daně či položky odčitatelné od základu daně – jedinou výjimku tvoří odpočet daňové ztráty zůstavitele, ten bude možné uplatnit (§ 38ga ZDP).  do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti řádné daňové přiznání, a to za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (§ 239b odst. 5 daňového řádu). V uvedené lhůtě osoba spravující pozůstalost podá poslední řádné daňové přiznání k dani z přidané hodnoty a dani z příjmů fyzických osob za příslušnou část zdaňovacího období. V případě přiznání k dani z přidané hodnoty je nutné pamatovat na § 79b zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení dědic, který nepokračuje v uskutečňo vání ekonomických činností po zemřelém plátci, je povinen ke dni předcházejícímu dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který byl k tomuto dni obchodním majetkem plátce a u kterého tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. V případě daně z příjmů je v rámci daňového přiznání nutné provést úpravu základu podle § 23 odst. 8 písm. b) ZDP, platí rovněž § 38ga ZDP. Osoba spravující pozůstalost podává výše uvedená daňová přiznání za zemřelého manžela. To znamená, že v prvním oddílu daňového přiznání se do údajů o daňovém subjektu (plátci DPH či poplatníkovi daně z příjmů fyzických osob) uvedou jméno, příjmení a další identifikační údaje o zemřelém a do oddílu obsahujícího údaje o podepisující osobě uvede osoba spravující pozůstalost svoje identifikační údaje – kód podepisující osoby 5a – a přiznání podepíše (popř. zde budou uvedeny identifikační údaje zástupce osoby spravující pozůstalost s kódem 5b).

15

Kapitola 9 – Daň z přidané hodnoty Od 1. ledna 2015 došlo k novelizaci zákona o DPH, a to hned třemi zákony: 

zákonem č. 196/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů – dotýká se změny místa plnění u vybraných služeb (telekomunikační služby, služby rozhlasového a televizního vysílání, elektronické služby) a zavádí možnost používání zvláštního režimu jednoho správního místa, tzv. Mini One Stop Shop (MOSS),



zákonem č. 262/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – zavedení druhé snížené sazby daně ve výši 10%,



zákonem č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – přináší nejrozsáhlejší změny v oblasti DPH (dobrovolná registrace identifikované osoby, nová definice staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení, rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti).

podkapitola 9.2.1 – Registrační povinnosti plátce a identifikované osoby str. 111

Ve druhém odstavci větě poslední se doplňuje text: nebo v případě dobrovolné registrace podle § 97a ZDPH.

podkapitola 9.2.1.1 – Plátce z titulu překročení obratu 1 000 000 Kč (§ 6 a § 94 odst. 1 ZDPH) str. 112

Ve druhém odstavci se třetí odrážka na konci doplňuje textem: Od roku 2015 se opět nájem nemovitých věcí do obratu započítávat bude, neboť došlo ke změně ve znění § 4a ZDPH v tom, že osvobozená plnění bez nároku na odpočet, která se do obratu započítávají, jsou vymezena § 54 až § 56a ZDPH. Pokud bude osoba povinná k dani počítat obrat např. k 30. 4. 2015, bude sledovat období od 1. 5. 2014 do 30. 4. 2014 s tím, že za měsíce roku 2014 nájem do obratu započítávat nebude, za měsíce roku 2015 nájem do obratu započítávat bude.

podkapitola 9.2.3.3 – Sazby daně (§ 47 ZDPH) str. 127

Podkapitola 9.2.3.3 se nahrazuje novým textem: Plátce je povinen při výpočtu daně uplatnit správnou sazbu daně v souladu se zákonem o DPH. Od 1. ledna 2015 jsou v zákoně o DPH vymezeny tři sazby daně – jedna základní a dvě snížené. Obecným pravidlem pro uplatňování sazby daně je, že všechna plnění podléhají základní sazbě daně, pokud není v zákonu o DPH nebo v přílohách k zákonu stanoveno jinak. Základní sazba daně je 21 % (do 31. prosince 2012 platila sazba 20 %). První snížená sazba daně, která činí 15 % (do 31. prosince 2012 platila sazba 14 %), se uplatní u tepla, chladu a u zboží uvedeného v příloze č. 3

16

k zákonu o DPH a u služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH. První sníženou sazbu daně je dále možno uplatnit u dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 k zákonu o DPH, u převodu staveb pro sociální bydlení a stavebních a montážních prací provedených ve stavbách pro bydlení. Druhá snížená sazba daně ve výši 10% byla do zákona o DPH zavedena teprve od 1. ledna 2015. Tato sazba daně se vztahuje pouze na zboží vymezené v příloze č. 3a k zákonu o DPH. Druhá snížená sazba daně se vztahuje na počáteční a pokračovací výživu pro kojence a malé děti na bázi sušeného mléka, léky, tištěné a obrázkové knihy a speciální suroviny pro přípravu jídel pro osoby trpící celiakií. podkapitola 9.2.3.4 – Sazby daně u bytové výstavby a staveb pro sociální bydlení (§ 48 a § 48a ZDPH) str. 127

Podkapitola 9.2.3.4 včetně nadpisu nově zní: 9.2.3.4 Sazby daně u bytové výstavby a staveb pro sociální bydlení (§ 48 a § 49 ZDPH) V případě poskytnutí stavebních a montážních prací spojených se změnou dokončené stavby pro bydlení nebo stavby pro sociální bydlení se uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 %. Stavbou pro bydlení se rozumí také stavba plnící doplňkovou funkci ke stavbě pro bydlení, je-li umístěna na pozemku funkčně spojeném s hlavní stavbou. V praxi to znamená, že pokud bude opravována garáž stojící na pozemku u rodinného domu, i tato garáž se považuje za stavbu pro bydlení a veškeré opravy budou prováděny s 15% sazbou DPH. V § 48 ZDPH je dále uveden výčet staveb pro sociální bydlení. Kromě jiných staveb, jako např. některých školských zařízení, zvláštních dětských zařízení, speciálních lůžkových zařízení hospicového typu, mohou být stavbami pro sociální bydlení obytné prostory (byty), rodinné domy a bytové domy. Obytné prostory pro sociální bydlení a rodinné domy pro sociální bydlení jsou omezeny podlahovou plochou. U obytných prostorů (bytů) je to 120 m2, u rodinných domů 350 m2. Bytovým domem pro sociální bydlení je dům, v němž nejsou jiné byty než byty pro sociální bydlení. Sazba daně u výstavby a převodů staveb pro sociální bydlení je upravena v § 49 ZDPH. V případě převodu staveb pro sociální bydlení včetně pozemku (či podílu na pozemku), na kterém taková stavba stojí, se uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 %.

podkapitola 9.2.3.5 – Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně (§ 47a a § 47b ZDPH) str. 129

V prvním odstavci na konci první věty se slova „ nebo snížené sazby daně“ nahrazují slovy: „nebo jedné ze dvou snížených sazeb daně“

17

podkapitola 9.2.6 – Daňové přiznání a splatnost daně (§ 101 ZDPH) str. 140

Na konec druhého odstavce se doplňuje text: Pro rok 2015 platí sice nový tiskopis daňového přiznání (vzor č. 19), ale tento tiskopis je po obsahové stránce prakticky totožný se vzorem č. 18, který platil pro rok 2014. Změna je pouze v popisce k některým řádkům tiskopisu.

podkapitola 9.2.6.1 – Povinná elektronická forma podání (§ 101a ZDPH) str. 142

Na konec podkapitoly 9.2.6.1 se doplňuje nový odstavec: Od roku 2015 došlo k rozšíření povinnosti činit podání vůči správci daně elektronicky pro všechny osoby, které mají zřízenu datovou schránku nebo jejichž zástupci mají datové schránky. Tato povinnost souvisí se změnou daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) od 1. ledna 2015.

podkapitola 9.2.6.2 – Daňové přiznání identifikované osoby str. 143

Ve druhém odstavci druhé větě se opravuje „vzor č. 18“ na „vzor č. 19“.

podkapitola 9.3.3 – Poskytování služeb v rámci Evropské unie str. 148

1. V prvním odstavci se „§ 10k“ nahrazuje „§ 10i“. 2. Ve druhém odstavci druhé odrážce se „§ 10k“ nahrazuje „§ 10i“.

podkapitola 9.3.3.1 – Místo plnění u poskytnutí služeb (§ 9 až § 10k ZDPH) str. 150

V nadpise podkapitoly 9.3.3.1 se „§ 10k“ nahrazuje „§ 10i“.

str. 151

1. V odstavci pod příkladem č. 30 se „§ 10k“ nahrazuje „§ 10i“ a za slovem „zrušen“ se doplňuje text: „a § 10k byl od 1. ledna 2015 přesunut do nového ustanovení § 9a ZDPH“. 2. Na konci poslední odrážky se doplňuje text „(od 1. ledna 2015 nově § 9a ZDPH)“.

podkapitola 9.3.3.2 – Souhrnné hlášení při poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko (§ 102 ZDPH) str. 152

V odstavci prvním větě druhé se slova „§ 10 až § 10k ZDPH“ nahrazují slovy „§ 9a nebo § 10 až § 10i ZDPH“.

podkapitola 9.5 – Přenesení daňové povinnosti – tzv. tuzemský reverse-charge str. 157

Za druhý odstavec (poslední odrážku) se vkládá následující text: S účinností od roku 2015 došlo k novelizaci jednotlivých ustanovení zákona o DPH, které se týkají režimu přenesení daňové povinnosti. V zákoně o DPH byl zachován režim přenesení daňové povinnosti na dodání zlata (§ 92b), dodání zboží zahrnutého do přílohy č. 5 ZDPH (§ 92c) a poskytnutí stavebních a montážních prací (§ 92e). Tyto režimy jsou nově označovány 18

jako trvalé. Nově se v zákoně o DPH objevují tzv. dočasné režimy přenesení daňové povinnosti, které mohou být uplatněny u plnění, která jsou obsahem nové přílohy k ZDPH č. 6. Z těchto plnění pak může vláda ČR svým nařízením vybrat určitá plnění, na která se bude přenesení daňové povinnosti vztahovat. Dne 31. prosince 2014 vyšlo ve Sbírce zákonů nařízení vlády č. 361/2014 Sb., které určuje, že od 1. ledna 2015 se režim přenesení daňové povinnosti bude vztahovat na emisní povolenky a od 1. dubna 2015 se dále bude uplatňovat na: • kukuřici a semena technických plodin v surové či drcené podobě, • surové a polozpracované kovy včetně drahých kovů, • mobilní telefony, • přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat (notebooky, tablety apod.), • videoherní konzole, • integrované obvody a mikroprocesory, pokud bude hodnota plnění přesahovat částku 100 000 Kč v základu daně. str. 158

Část „Kód předmětu plnění“ se nahrazuje novým textem: • Kódy předmětu plnění: 1 – zlato 4 – stavební a montážní práce 5 – zboží v příloze č. 5 11 – emisní povolenky 12 – obiloviny a technické plodiny 13 – kovy 14 – mobilní telefony 15 – integrované obvody 16 – přenosná zařízení pro automatizované zpracování dat 17 – videoherní konzole

podkapitola 9.6.2 – Ručení za daň a zvláštní způsob zajištění daně (§ 109 a § 109a ZDPH) str. 162

str. 164

Ve druhém odstavci na konci věty první se text „hodnota plnění přesahuje částku 700 000 Kč (dvojnásobek limitu pro platby v hotovosti)“ ruší a nahrazuje se textem „hodnota plnění přesahuje částku dvojnásobku limitu pro platby v hotovosti (do 30. listopadu 2014 350 000 Kč, od 1. prosince 2014 270 000 Kč)“. Doplňuje se nová podkapitola 9.6.4 následujícího znění: 9.6.4 Zvláštní režim jednoho správního místa – Mini One Stop Shop (MOSS) Zákon č. 196/2014 Sb. do zákona o DPH od roku 2015 zavedl možnost využití zvláštního režimu jednoho správního místa pro podnikatele, kteří poskytují telekomunikační služby, služby rozhlasového či televizního vysílání, nebo elektronické služby osobám nepovinným k dani (konečným spotřebitelům – občanům) z jiných členských států EU. V souvislosti se

19

změnou prováděcího nařízení Rady EU č. 282/2011, které mění místo plnění u těchto vybraných služeb, by se čeští poskytovatelé takových služeb museli registrovat ve všech zemích EU, odkud by jejich zákazníci pocházeli. Místo registrace v jednotlivých členských státech však mohou od 1. října 2014 podat přihlášku k zvláštnímu režimu jednoho správního místa na Finanční úřad pro Jihomoravský kraj a plnit všechny svoje daňové povinnosti do jiných členských států prostřednictvím tohoto finančního úřadu, tedy jednoho správního místa. Veškerá komunikace s Finančním úřadem pro Jihomoravský kraj probíhá elektronicky přes daňový portál. Na běžné daňové povinnosti plátce nebo identifikované osoby nebude mít tato registrace žádný vliv. Bližší informace týkající se režimu MOSS lze najít na webových stránkách Finanční správy (http://www.financnisprava.cz/cs/ mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-spoluprace-a-dph/mini-one-stop-shop). Kapitola 10 – Daň silniční str. 177

1. Věta druhá ve druhém odstavci se mění: V roce 2015 tedy musí fyzická osoba-podnikatel (dále jen podnikatel), je-li poplatníkem daně silniční, podat daňové přiznání za rok 2014 a doplatit daň za rok 2014 (to měl učinit do 31. 1. 2015) a ve stanovených termínech platit zálohy na daň. Daňové přiznání za rok 2015 je povinen podat do 31. 1. 2016. 2. podkapitola 10.1 Daňové přiznání za rok 2013 – se ruší bez náhrady

str. 185

1. Podkapitola 10.2 Daň silniční v roce 2014 – se přečíslovává na 10.1 a nově zní: 10.1 Daň silniční v roce 2015 Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční, byl naposledy novelizován s účinností od 1. 1. 2015, a to zákonem č. 267/2014 Sb. Touto novelou byla upravena pouze dikce § 8 odst. 1 a odst. 2 ZDSIL tak, že tam uvedený odkaz na § 2 odst. 1 a odst. 2 zákona byl nahrazen obecným odkazem na splnění rozhodných skutečností pro vznik, resp. zánik daňové povinnosti k dani silniční. K žádné praktické změně tak proti roku 2014 nedošlo. 2. Podkapitola 10.2.1 Předmět daně silniční – se přečíslovává na 10.1.1

str. 186

1. V posledním řádku prvního odstavce se text v závorce mění na „(viz kapitola 10.1.3)“.

str. 188

1. Druhý odstavec se nahrazuje textem „Výše uvedené vyplývá z ustanovení § 2 odst. 3 ZDSIL.“.

str. 189

1. Podkapitola 10.2.3 Výše daně a záloh na daň – se přečíslovává na 10.1.3

2. Ve čtvrtém řádku čtvrtého odstavce se za slovo „SPZ“ vkládá text „v zásadě“.

2. Podkapitola 10.2.2 Poplatník daně – se přečíslovává na 10.1.1 2. Podkapitola 10.2.4 Rozhodné období – se přečíslovává na 10.1.4

20

str. 190

Podkapitola 10.2.5 Sazby daně – se přečíslovává na 10.1.5

str. 192

Třetí odstavec zeshora se vypouští.

str. 193

Podkapitola 10.2.6 Úlevy na dani – se přečíslovává na 10.1.6

str. 195

Podkapitola 10.2.7 Paušální výdaj na dopravu a daň silniční – se přečíslovává na 10.1.7

str. 196

1. Podkapitola 10.2.8 Placení záloh na daň – se přečíslovává na 10.1.8 2. Podkapitola 10.2.9 – Daňové přiznání za rok 2014 se přečíslovává na 10.1.9 a nově zní: 10.1.9 Daňové přiznání za rok 2015 Daňové přiznání se podává po skončení zdaňovacího období, nejpozději však do 31. ledna kalendářního roku následujícího po zdaňovacím období, tzn. že daňové přiznání za zdaňovací období roku 2015 se podává nejpozději do 31. 1. 2016, a to na tiskopisech k tomu určených Ministerstvem financí. Do téhož data je poplatník povinen zaplatit daň, tzn. pokud platil zálohy na daň, zjištěný rozdíl. Stejně jako v případě záloh na daň je poplatník povinen vést evidenci o dani za každé jednotlivé vozidlo samostatně.

str. 197 str. 201

Podkapitola 10.3 Příklady – se přečíslovává na 10.2 Nově vložen 48. příklad: 48. příklad Od 1. 1. 2015 musí v souvislosti s novelou silničního zákona být vozidla registrována i na osobu nebo společnost provozující autobazar. Musí autobazar za vozidla platit silniční daň, i když je jen vykoupí a následně prodá? Silniční daň se platí za vozidlo, které je předmětem této daně. Každé silniční vozidlo registrované v ČR je předmětem daně silniční, jsou-li splněny všechny podmínky uvedené v § 2 ZDSIL. Podle uvedeného ustanovení jsou vozidla registrovaná v České re pu blice předmětem daně silniční, pokud jsou provozovaná v České re pu blice a používaná poplatníkem daně z příjmů právnických osob (s výjimkou veřejně prospěšného poplatníka), veřejně prospěšným poplatníkem daně z příj mů právnických osob k činnosti, z níž příjmy jsou předmětem daně z příjmů, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob k činnosti nebo v přímé souvislosti s činností, ze kterých plynou příjmy ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů. To se netýká vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny určených výlučně k přepravě nákladů registrovaných v ČR, neboť tato vozidla jsou podle § 2 odst. 3 ZDSIL předmětem daně silniční vždy. Je-li vozidlo předmětem daně silniční, je poplatníkem daně v zásadě provozovatel zapsaný v technickém průkazu vozidla, příp. uživatel vozidla, jehož provozovatel se z registru silničních vozidel odhlásil (viz § 4 ZDSIL). Přitom je

21

ale potřeba také v každém konkrétním případě postupovat podle ustanovení § 8 odst. 2 ZDSIL. str. 202

1. Podkapitola 10.4 Daň silniční ve vztahu k daňové evidenci – se přečíslovává na 10.3 2. V posledním řádku třetího odstavce se text v závorce mění na „(viz kapitola 10.1.2)“.

Kapitola 11 – Daň z nemovitých věcí str. 203

Změna u daně z nemovitých věcí od 5. 2. 2015 Nové ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí, které upravuje postup při uplatnění pokuty za opožděné tvrzení daně v případech opožděného podání daňového přiznání na daň nižší nežli poslední známá daň. Dne 5. 2. 2015 vyšel ve Sbírce zákonů zákon č. 23/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o dani z nemovitých věcí). Tento zákon nabude účinnosti dne 1. 1. 2016 a většina změn, převážně technického charakteru, se tak uplatní až ve zdaňovacím období roku 2016. Výjimkou je však ustanovení ČI. I bod 69 tohoto zákona, které nabylo účinnosti již ode dne vyhlášení zákona, tj. 5. 2. 2015, a jímž bylo do zákona o daně z nemovitých věcí doplněno nové ustanovení § 15a, které zní: § 15a – Pokuta za opožděné tvrzení daně Má-li poplatník povinnost podat daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a podá-li je po lhůtě pro jejich podání, aniž by byl správcem daně k tomu vyzván, nevzniká poplatníkovi povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně.

Uplatňování pokuty za opožděné tvrzení daně obecně upravuje ustanovení § 250 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád), vůči němuž je nové ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí ustanovením speciálním. Protože aplikaci nového ustanovení zákona o dani z nemovitých věcí neupravuje žádné přechodné ustanovení, je uplatňováno ode dne vyhlášení zákona ve sbírce zákonů, tj. od 5. 2. 2015. Pokud tedy poplatník podá daňové přiznání na daň nižší nežli poslední známá daň po lhůtě pro jeho podání, aniž by k tomu byl vyzván správcem daně, a učiní-li tak v den vyhlášení zákona nebo později, uplatní se ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí a poplatníkovi nevznikne povinnost uhradit pokutu za opožděné tvrzení daně podle § 250 daňového řádu. Příklad situace, kdy se uplatní ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí: V roce 2013 prodal poplatník část lesních pozemků, a proto mu vznikla povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 ve lhůtě do 31. 1. 2014. Poplatník však

22

daňové přiznání nepodal, správce daně mu tedy vyměřil daň na zdaňovací období roku 2014 ve výši poslední známé daně. Následně, aniž by jej k tomu správce daně vyzval, poplatník podal dne 5. 3. 2015 dodatečné daňové přiznání na rok 2014 na daň nižší než poslední známá daň. Nejsou-li však splněny všechny uvedené podmínky, ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí nelze uplatnit. Jedná se například o tyto případy:  V roce 2013 prodal poplatník část pozemků, a tak mu vznikla povinnost podat daňové přiznání na rok 2014 ve lhůtě do 31. 1. 2014 na daň nižší než poslední známá daň. Poplatník je však podal až dne 3. 3. 2015, a to na výzvu správce daně. Daňové přiznání bylo sice podáno na nižší daň a po nabytí účinnosti ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, avšak poplatník je povinen uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu, neboť daňové přiznání podal na výzvu správce daně.  V roce 2013 prodal poplatník část pole, a vznikla mu proto povinnost podat daňové přiznání na daň nižší než poslední známá daň na rok 2014 ve lhůtě do 31. 1. 2014. Protože tak neučinil, správce daně mu na rok 2014 vyměřil daň ve výši poslední známé daně. Poplatník následně podal dodatečné daňové přiznání na rok 2014 na daň nižší než poslední známá daň bez výzvy správce daně, avšak učinil tak již 3. 2. 2015, tedy před nabytím účinnosti ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí. Poplatníkovi proto vznikla povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu.  V roce 2012 přikoupil poplatník další zemědělské pozemky, a proto mu vznikla povinnost podat do 31. 1. 2013 daňové přiznání na rok 2013 na daň vyšší nežli poslední známá daň. Učinil tak až dne 15. 2. 2015, tedy po nabytí účinnosti § 15a zákona o dani z nemovitých věcí, a to bez výzvy správce daně, avšak protože daňové přiznání podal na daň vyšší, nežli je poslední známá daň, vznikla mu povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu. Ustanovení § 15a zákona o dani z nemovitých věcí samozřejmě nelze uplatnit také v případech, kdy se jedná o nového poplatníka daně, který dosud nebyl poplatníkem této daně u příslušného správce daně a daňové přiznání podává poprvé. V těchto případech neexistuje poslední známá daň, a nelze proto ani podat daňové přiznání na daň nižší. Pokud je toto daňové přiznání podáno opožděně, má poplatník povinnost uhradit pokutu podle § 250 daňového řádu. Kapitola 12 – Sociální pojištění osob samostatně výdělečně činných podkapitola 12.3.2 – OSVČ vedlejší str. 240

Doplněn odstavec: V roce 2015 je OSVČ vedlejší povinně účastna důchodového pojištění, jestliže příjem po odpočtu výdajů činí alespoň 63 865 Kč. Tato částka se snižuje o 5 323 Kč, a to ze stejných důvodů jako v roce 2013.

23

podkapitola 12.4 – Vyměřovací základ a výše pojistného str. 241

V posledním odstavci kapitoly se mění: první závorka „79 836 Kč“, druhá závorka „31 944 Kč“, třetí závorka „2015“

podkapitola 12.4.1 – Minimální výše měsíčního vyměřovacího základu str. 241

Pro rok 2015 se zvyšuje minimální výše měsíčního vyměřovacího základu u OSVČ hlavní z 6 486 Kč na 6 653 Kč, u OSVČ vedlejší z 2 595 Kč na 2 662 Kč a výše zálohy z měsíčního vyměřovacího základu se zvyšuje u OSVČ hlavní 1 894 Kč na 1 943 Kč a u OSVČ vedlejší ze 758 Kč na 778 Kč.

podkapitola 12.4.2 – Výše ročního vyměřovacího základu str. 242

Minimální výše jsou uvedeny v dodatku ke kapitole 12.4 Jako poslední větu kapitoly doplnit: V roce 2015 činí maximální vyměřovací základ 1 277 328 Kč. Příklady č. 57, 58, 59 a 60 pro rok 2014 a 2015 již neplatí.

podkapitola 12.7 – Nemocenské pojištění str. 249

Pod nadpisem Z poloviny průměrné mzdy první věta nahrazena větou: Od 1. ledna 2015 činí průměrná mzda 26 611 Kč, polovina z této částky činí 13 306 Kč. 66. příklad a 67. příklad se nahrazují tímto textem: 66. příklad OSVČ zahájila činnost 15. 7. 2014, přihlásila se k nemocenskému pojištění. V dubnu 2015 podá za rok 2014 Přehled. V roce 2011 a 2012 nebyla OSVČ. Maximálním měsíčním základem pro pojistné na nemocenské pojištění: • za červenec až prosinec 2014 byla polovina průměrné mzdy (12 971 Kč), • od ledna do března 2015 byla polovina průměrné mzdy (13 306 Kč), • od dubna 2015 je jedna šestina z určeného vyměřovacího základu za rok 2014. 67. příklad OSVČ zahájila činnost 1. 10. 2014, přihlásila se k nemocenskému pojištění. V dubnu 2015 podá za rok 2014 Přehled a v dubnu 2016 podá Přehled za rok 2015. V letech 2011 a 2012 nebyla OSVČ. Maximálním měsíčním základem pro pojistné na nemocenské pojištění: • za říjen až prosinec 2014 byla polovina průměrné mzdy 12 971 Kč, • od ledna 2014 až do března 2016 je polovina průměrné mzdy. Za leden až prosinec 2015 činí polovina průměrné mzdy 13 306 Kč, za leden až březen 2016 to bude polovina průměrné mzdy ve výši platné od 1. 1. 2016.

24

Minimální hranice daňového základu v letech 2014 a 2015 pro vznik povinné účasti na důchodovém pojištění OSVČ vedlejší, částka, která se od této minimální hranice odečítá za každý kalendářní měsíc, v němž nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, a minimální měsíční vyměřovací základy: 2014

2015

daňový základ pro účast OSVČ vedlejší na důch. poj.

62 261

63 865

odpočet za každý měsíc nevykonávání činnosti

5 189

5 323

min. měsíční vyměřovací základ OSVČ hlavní

6 486

6 653

OSVČ vedlejší

2 595

2 662

Pokud nahrazením údajů za rok 2014 údaji za rok 2015 (popřípadě za rok 2013 údaji za rok 2014) v příkladech se nemění jejich smysl, není na změny upozorňováno. To platí i u příkladu k vyplněnému Přehledu. Přehled je vyplněn podle údajů za rok 2014. Změna v roce 2014 oproti roku 2013 je pouze v minimálních hranicích. Kapitola 13 – Zdravotní pojištění osob samostatně výdělečně činných podkapitola 13.2.3 – Minimální vyměřovací základ str. 267

V tabulce přibude řádek: rok 2015 – minimální roční vyměřovací základ: 159 666 Kč, minimální roční pojistné: 21 555 Kč, minimální měsíční vyměřovací základ 13 305,50 Kč, minimální záloha 1 797 Kč.

podkapitola 13.2.4 – Maximální vyměřovací základ str. 268

Ustanovení o maximálním vyměřovacím základu jsou od roku 2015 ze zákona úplně vypuštěna.

25

Daňová evidence komplexní řešení problematiky daňové evidence pro OSVČ

2014 10. aktualizované vydání

Ing. Jana Pilátová a kolektiv Vydalo nakladatelství ANAG Tisk a vazba PBtisk, a.s. Odpovědná redaktorka Marta Plesníková Sazba David Klusák Autorská uzávěrka 28. února 2014 ISBN 978-80-7263-863-5 ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, 772 00 Olomouc 2 tel.: 585 757 411, fax: 585 418 867 e-mail: [email protected] www.anag.cz