Daně v podnikání Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu

č. 2 • únor 2006

Daně v podnikání aktuálně

Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu

Milé čtenářky, milí čtenáři, v měsíci únoru jsme pro Vás připravili rozšířené vydání časopisu Daně v podnikání aktuálně. I přes kruté mrazy a nepříjemné inverzní počasí věřím, že Vás únorové vydání potěší a přinese zajímavé informace… Po stručném přehledu novel zákona o DPH provedených během roku 2005 se Ing. Dagmar Fitříková v prvním příspěvku dostává k aktuálnímu znění tohoto zákona upravenému zákonem č. 545/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. V tomto vydání je dále zařazen článek postihující novelu zákona o daních z příjmů od 1. ledna 2006. Autorem článku je tentokrát Ing. Ivan Vojtek. Podrobně se zabývá změnami, které ovlivňují daň z příjmů právnických osob. Nechybí opět ani téma z oblasti správy daní – Ing. Zdeněk Burda přispívá článkem Zahájení daňové kontroly, který je první částí z 3dílného seriálu postihujícího právě zahájení, průběh a ukončení kontroly finančního úřadu u daňového subjektu. Ing. Ivan Vojtek dále podrobně informuje o pokynu Ministerstva financí ČR týkajícím se odpočtu nákladů na projekty výzkumu a vývoje. Stejný autor v neposlední řadě v dalším článku píše o účetní závěrce za rok 2005, jejích částech a specifických činnostech. Dvěma příspěvky se na obsahu časopisu podílí Ing. Karel Šildberger: Oba články vypichují problematické okruhy uplatňování DPH. První z nich se zabývá převodem pozemků z hlediska DPH (a podrobněji stavebními pozemky), ve druhém si přečtete o pohledu zákona o DPH na veřejnoprávní subjekty. Závěrečný článek od Ing. Ivana Macháčka pojednává o možnosti využití tichého společníka pro financování podnikání.

Novela zákona o DPH platná od 1. 1. 2006 Zákon o DPH č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „ZDPH“), který platí s účinností od 1. 5. 2004, byl v roce 2005 několikrát novelizován (viz níže uvedený přehled provedených změn). Všechny změny týkající se DPH byly provedeny v rámci tzv. nepřímých novel, a to v období od 1. 1. do 31. 12. 2005. V pořadí poslední nepřímá novela byla provedena zákonem č. 545/2005 Sb., ze dne 8. prosince 2005, kterým se mění záVyšlo ve Sb. pod č. 635/2004 Sb. a 669/2004 Sb. 124/2005 Sb. 215/2005 Sb. 217/2005 Sb. 377/2005 Sb. 441/2005 Sb.

545/2005 Sb.

kon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Nepřímá novela ZDPH provedená tímto zákonem obsahuje celkem 24 změn, které se týkají některých stávajících ustanovení zákona o DPH. Všechny změny platí s účinností od 1. 1. 2006. ➧ Přehled jednotlivých novel, v rámci kterých došlo v období od 1. 1. do 31. 12. 2005 ke změně zákona č. 235/ /2004 Sb., o dani z přidané hodnoty:

Název zákona Novela zákona o daních z příjmů a novela zákona o správě daní a poplatků Změna zákona o státní sociální podpoře Zákon o registračních pokladnách Novela zákona o spotřebních daních Zákon o finančních konglomerátech Zákon, kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon, kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony

Účinnost změn 1. 1. 2005

Provedené změny

30. 3. 2005

Změna § 57

3. 6. 2005 3. 6. 2005 1. 10. 2005 10. 11. 2005

Změna § 71 Změna § 58 Celkem 54 provedených změn Doplnění položky s číselným kódem „060221010 – Stromy, zákrsky, keře a keříky, též roubované, které rodí ovoce a ořechy“ do přílohy č. 1 ZDPH, která obsahuje seznam zboží podléhajícího snížené sazbě DPH. V rámci tohoto zákona došlo ke 24 změnám vybraných ustanovení stávajícího zákona o DPH.

1. 1. 2006

Celkem 221 provedených změn

V tomto vydání naleznete: Novela zákona o DPH platná od 1. 1. 2006 .................................................................... str. .......1–5 Zahájení daňové kontroly .............................................................................................. str. .......2–6 Pokyn MF k odpočtu 100 % nákladů na výzkum a vývoj ................................................. str. .....5–11 Účetní závěrka 2005 a související povinnosti................................................................... str. .....6–10 Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2006 ............................................................... str. ...11–14 Převod pozemků z hlediska DPH ..................................................................................... str. ...11–12

Ing. Šárka Kratochvílová odborná redaktorka

❙ Daně v podnikání aktuálně

Veřejnoprávní subjekty z hlediska DPH ............................................................................ str. ...12–13 Možnost využití institutu tichého společenství ................................................................. str. ...15–16

únor 2006 1

S námi Vás daňová lavina nesmete!

➧ Tento příspěvek obsahuje přehled jednotlivých změn provedených v rámci v pořadí poslední nepřímé novely zákona o DPH. Citace jednotlivých změn je doplněna o stručný výklad.

Změny ve vymezení základních pojmů Doplnění stávajících definic daně na vstupu a daně na výstupu souvisí s doplněním nového ustanovení, které upravuje zvláštní režim pro dodání zlata. 1. V § 4 odst. 1 písm. c), který definuje daň na vstupu, se za slovem „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“. 2. V § 4 odst. 1 písm. h), kde je definována daň na výstupu, se za slovo „státě“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo daň přiznaná podle § 92a“.

Tiché víno jako reklamní a propagační předmět V ustanovení § 13 odst. 10 písm. c) jsou vymezeny pro účely DPH reklamní a propagační předměty, jejichž bezúplatné poskytnutí není spojeno s povinností přiznat DPH na výstupu. S účinností od 1. 1. 2006 patří do této kategorie i tzv. tiché víno, které podléhá spotřební dani, ale u kterého se uplatňuje nulová spotřební daň. ➧ Změna ve vymezení reklamních a propagačních předmětů je s účinností od 1. 1. 2006 provedena takto: 3. V § 13 odst. 10 písm. c) se za slovo „není“ vkládají slova „s výjimkou tichého vína“. ➧ Poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu, který splňuje podmínky stanovené v § 13 odst. 10 písm. c), se nepovažuje za dodání zboží. V návaznosti na úpravu obsaženou v § 72 odst. 2 písm. e) a s přihlédnutím ke skutečnosti, že pořízení těchto předmětů se nepovažuje ve smyslu § 25 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění, za výdaj na reprezentaci, je možné při pořízení reklamních nebo propagačních předmětů uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu a při jejich poskytnutí nevzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu. V souvislosti 2 únor 2006

se změnou provedenou v § 13 odst. 10 písm. c) je nutné upozornit plátce na skutečnost, že obdobná změna ve vymezení reklamních a propagačních předmětů byla provedena i v zákoně o daních z příjmů, a to již s účinností od 10. 11. 2005 (v rámci zákona č. 441/2005 Sb.). S ohledem na tento „časový nesoulad“ je nutné si uvědomit, že pokud se plátce rozhodne jako reklamní nebo propagační předmět poskytnout svým obchodním partnerům tzv. „tiché víno“, pak v souvislosti s jeho pořízením může od 10. 11. 2005 uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu, protože z hlediska úpravy obsažené v zákoně o daních z příjmů se již nejedná o výdaj na reprezentaci. Z uvedeného tedy vyplývá, že na tato přijatá zdanitelná plnění, tzn. na nákup tichého vína od plátce daně v hodnotě do 500 Kč bez DPH za 1 ks označeného předepsaným způsobem a určeného k bezúplatnému poskytnutí jako reklamní předmět, se již nevztahuje zákaz odpočtu upravený v § 75 odst. 3 ZDPH. Samotné bezúplatné poskytnutí takto pořízeného tichého vína se nepovažuje z pohledu DPH za dodání zboží až s účinností od 1. 1. 2006. ➧ Tichá vína jsou definována v § 93 odst. 3 zákona č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, v platném znění. Z uvedeného vymezení vyplývá, že do kategorie tichých vín nepatří vína šumivá a tzv. dezertní vína.

Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby Do výčtu jednotlivých typů daňových dokladů uvedených v § 28 odst. 1 je doplněn specifický typ daňového dokladu týkající se dodání zlata podle podmínek nově vymezených v § 92a. 4. V § 28 odst. 1 se za slovem „vrubopis“ slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo doklad vystavený podle § 92a“.

Výpočet daně Na základě změny provedené novelou v § 37 odst. 3 se upřesňuje postup při výpočtu daně pro případy, kdy plátci vznikla povinnost přiznat daň z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a současně byla provedena oprava základu daně

Zahájení daňové kontroly Pokud na dveře poplatníka zaklepe kontrola, není to jistě situace, ze které by měl daňový poplatník radost. Následující text se věnuje některým problémům, které by z hlediska jejího zahájení neměly být daňovým subjektem přehlédnuty. Správné určení okamžiku zahájení kontroly může mít pro daňový subjekt velký význam. Příklad č. 1 Pan Horáček si byl vědom, že některé položky v jeho účetnictví byly poněkud sporné. Probíhající kontrola jeho pochybnosti potvrdila a začalo být značně pravděpodobné, že mu bude doměřena daň. Pan Horáček si byl vědom skutečnosti, že v případě, že bude daň doměřena na základě nálezu kontroly, bude penále činit 0,2 % denně za každý den prodlení ode dne, kdy měla být daň původně zaplacena do dne, kdy doměrek zaplatí. Pokud by však byla daň doměřena na základě dodatečného daňového přiznání, činilo by penále čtyřikrát méně, tedy 0,05 % denně. Pan Horáček proto uvažuje, zda výsledky kontroly „nepředběhnout“ a zkusit podat dodatečné daňové přiznání. To však bohužel zákon č. 337/ /1992 Sb., o správě daní a poplatků, neumožňuje. Stanoví totiž, že v průběhu daňové kontroly není možno platně podat dodatečné daňové přiznání. Pokud daňový subjekt neplatně podá dodatečné daňové přiznání ještě před stanovením daně nebo daňové ztráty, neznamená to ale, že by dodatečné přiznání finanční úředníci vyhodili do koše. Údaje z něj budou využity při vyměření daně, nedosáhne se však kýženého nižšího penále, ale jeho sazba zůstává 0,2 % denně, stejně jako v případech, kdy by na nové skutečnosti přišli kontrolní pracovníci sami. Z výše popsaných okolností je zřejmé, že je velice důležité vědět, Daně v podnikání aktuálně

❙


zda kontrola již začala či nikoli. Pokud ještě nezačala, je dodatečné daňové přiznání možno podat.

Kdy tedy daňová kontrola začíná? Okamžik zahájení daňové kontroly není v zákoně o správě daní a poplatků přesně specifikován. V praxi proto někdy vznikají spory o to, zda kontrola již byla zahájena či nikoli, a to nejen z popsaného důvodu možnosti platného podání dodatečného daňového přiznání, ale i ze snahy o zjištění, zda zahájení kontroly neproběhlo až po uplynutí prekluzivní lhůty na danou daň a dané zdaňovací období, kdy již nelze daň doměřit. (Základní prekluzivní lhůta činí tři roky a počíná běžet od prvního dne následujícího zdaňovacího období po období, ve kterém bylo podáno daňové přiznání.) Příklad č. 2 Firma NNN, s. r. o., podala daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2001 v březnu 2002. Od 1. ledna 2003 začala běžet tříletá prekluzivní lhůta na doměření daně, která končí 31. 12. 2005. Pokud v tomto období neučiní správce daně žádný úkon k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, od 1. 1. 2006 by již daň za rok 2001 nebylo možno doměřit. Je tedy zřejmé, že pokud stihl správce daně zahájit kontrolu do 31. prosince 2005, bude moci daň doměřit. Příklad č. 3 Pracovníci finančního úřadu zavolali jednateli firmy NNN, s. r. o., z předchozího příkladu 15. prosince 2005, že přijdou 10. ledna 2006 na kontrolu, což skutečně učinili. Byla kontrola platně zahájena? Nikoli. Pouhé telefonické oznámení, že dojde ke kontrole, není ještě jejím platným zahájením. V našem příkladě by tedy nebylo možno daň již doměřit. Zároveň to pochopitelně znamená, že v období mezi telefo-


a výše daně v souvislosti s použitím takto přijaté platby na úhradu jiného zdanitelného plnění. Úprava provedená v § 37 odst. 3 navazuje na změny provedené v § 42 odst. 1 písm. d) a § 77 odst. 2. 5. V § 37 odst. 3 se na konci doplňují slova „zvýšený případně o opravu podle § 42 odst. 1 písm. d).“.

Oprava základu daně a výše daně Do § 42 odst. 1, který upravuje podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro provedení opravy základu daně a výše daně, se doplňuje další situace, která plátci umožní provedení opravy. Možnost opravy základu daně je tímto obecně přiznána všem plátcům, kteří použijí přijatou platbu, z níž původně vznikla povinnost přiznat a odvést DPH, na úhradu plnění se sníženou sazbou DPH, plnění osvobozeného od DPH nebo plnění, které není předmětem DPH vůbec. Je však zřejmé, že nejvíce aktuální je její použití pro mobilní operátory při nesrovnalostech výběru DPH u tzv. „dárcovských SMS zpráv“, kdy byly daní z přidané hodnoty nesprávně zatěžovány i finanční dary realizované formou zmíněných dárcovských SMS zpráv. Úprava provedená v § 42 odst. 1 písm. d) souvisí i s nově doplněným § 42 odst. 7. 6. V § 42 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) při použití platby, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně.“. ➧ V důsledku změny provedené doplněním písm. d) v § 42 odst. 1 dochází k úpravě v § 42 odst. 4 s tím, že oprava základu daně a výše daně se jako samostatné zdanitelné plnění považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl doručen daňový dobropis, pokud se jedná o opravu základu daně a výše daně ve smyslu § 42 odst. 1 písm. a) až c), a v ostatních případech ve zdaňovacích obdobích, kdy byla oprava provedena. 7. V § 42 odstavec 4 písmeno a) se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „písmeno a), b) a c)“.

8. V § 42 odstavec 4 písmeno b) se za slova „odstavce“ vkládají slova „1 písmeno d)“. ➧ Zvláštní úprava provedená doplněním nového odst. 7 se týká plátců, kteří poskytují telekomunikační služby. 9. V § 42 odstavec 7 zní: „(7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písmeno d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla platba původně přijata, celkovou výši plateb použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písmeno d) za platbu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním.“. 10. Dosavadní odstavce 7 a 8 se označují jako odstavce 8 a 9.

Výchovné a vzdělávací činnosti V oblasti výchovy a vzdělávání, resp. vymezení podmínek pro osvobození od daně u těchto činností, byly v roce 2005 provedeny v rámci nepřímých novel významné změny. S účinností od 1. 1. 2006 jsou v této oblasti provedeny tyto změny: 11. V § 57 odst. 1 písm. a) se za slovy „základních uměleckých školách“ zrušuje čárka a doplňují se slova „a jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky, které jsou zapsány ve školském rejstříku 42),“. 12. V § 57 odst. 1 písm. a) se odkaz na poznámku pod čarou č. 42 nahrazuje odkazem na poznámkou pod čarou č. 43. únor 2006 3


13. V § 57 odst. 1 písm. b) se odkaz na poznámku pod čarou č. 43 za slovem „rejstříku“ nahrazuje odkazem na poznámkou pod čarou č. 42. 14. V § 57 odst. 1 písm. g) slova „, kterým jsou na tyto činnosti poskytovány prostředky ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona nebo ze zdrojů Evropské unie“ se vypouštějí.

Činnosti prováděné subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání V rámci novely dochází k doplnění stávajícího ustanovení § 61 písm. b) takto: 15. V § 61 písm. b) za slova „souvisejícího s ochranou“ se vkládají slova „a výchovou“.

Oprava odpočtu daně Změna se týká postupu plátce, který je v postavení příjemce zdanitelného plnění, a to v případech, kdy tento plátce uplatnil nárok na odpočet daně z platby přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění a následně dojde k situaci, kdy je tato platba použita k úhradě jiného plnění. 16. V § 77 odstavec 2 zní: „(2) Plátce, který uplatnil odpočet daně z platby, kdy platba nebo její část byla následovně použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem, je povinen provést opravu odpočtu. Opravu odpočtu daně provede plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byla platba nebo její část použita na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a to z částky, která byla použita na úhradu jiných plnění.“. 17. Dosavadní odstavce 2 až 4 se označují jako odstavce 3 až 5.

Doplnění nového ustanovení Za § 92 se vkládá nový § 92a, který upravuje specifický režim pro dodání zlata. Jde o paragraf s názvem: 18. „§ 92a Zvláštní režim pro dodávání zlata“ 4 únor 2006

➧ Jak už bylo na začátku konstatováno, tato novela zavádí zcela nový režim pro dodávání zlata. Tento režim se podle odstavce 1 vztahuje na dodávání zlata o ryzosti 333 tisícin a vyšší ve všech případech a na dodávání investičního zlata podle § 92, ale jen v případech dodání podle § 92 odst. 5. § 92 definuje zvláštní režim pro tzv. investiční zlato. ➧ Podle odstavce 2 je zásadní novinkou, že v těchto případech je osobou povinnou přiznat daň příjemce zlata, pokud je místo plnění v tuzemsku a jedná se o plátce, osobu registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobu povinnou k dani. Výjimkou je vývoz a dodání zlata do jiného členského státu, kde zůstává zachován obvyklý režim s osvobozením. Stejně tak z tohoto ustanovení vyplývá, že při dodání zlata neplátci se povinnost přiznat daň na příjemce nepřenáší. ➧ Nové ustanovení odstavce 3 také dává za povinnost plátci, který dodal poprvé zlato novému odběrateli, nejpozději do dne prvního dodání zlata provést oznámení správci daně. ➧ Na dodání zlata je potřeba nejpozději do 15 dnů vystavit daňový doklad, který musí obsahovat obvyklé údaje mimo výši daně. Specifické jsou ovšem např. tyto údaje – sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně a podle kterého ustanovení zákona – sdělení, že výši daně je povinna doplnit a přiznat osoba, které je zlato dodáno. ➧ Další ustanovení nového § 92a uvádějí, že příjemci zlata jsou povinni doplnit na obdrženém daňovém dokladu výši daně a že za správnost vypočtené daně také odpovídají. Současně jsou tyto osoby povinny přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Tento zvláštní režim se nepoužije při dodání zlata České národní bance.

Správa daně v tuzemsku V části zákona, která upravuje správu DPH v tuzemsku, jsou provedeny změny, které představují doplnění celkem tři různých ustanovení, ale věcně se týkají pouze specifického okruhu plátců, a to plátců, kterým je dodáno zlato podle podmínek vymezených rovněž s účinností od 1. 1. 2006.

nickým oznámením kontroly a jejím faktickým zahájením je možno platně podávat dodatečná daňová přiznání, což potěší zejména subjekty, které si některé sporné položky nechávaly takzvaně „v šuplíku“ s tím, že riskovaly, zda proběhne prekluzivní lhůta, aniž se dostaví kontrola či nikoli. Stejně tak nebudou považována za zahájení kontroly např. různá sdělení finančního úřadu, kterými oznamuje svůj záměr kontrolu provést. I když to zákon o správě daní a poplatků výslovně nenařizuje, bývá při zahájení kontroly sepisován protokol o zahájení kontroly. Právě sepsání protokolu o zahájení kontroly bývá v drtivé většině chápáno jako okamžik zahájení daňové kontroly. Nemusí tomu však tak být vždy. Příklad č. 4 Prekluzivní lhůta pro vyměření daně měla uplynout dne 31. 12. 2005. Této skutečnosti si byli pracovníci správce daně vědomi, ale z důvodu nedostatečných kapacit kontrolního oddělení věděli, že kontrolu nestihnou včas provést. Proto pozvali na 20. 12. 2005 kontrolovaný daňový subjekt na finanční úřad. Daňový subjekt se dostavil, kontrola fakticky neproběhla, pouze byl sepsán protokol o zahájení kontroly s tím, že v něm bylo konstatováno, že příslušné kontrolní práce započnou 15. ledna 2006. Tímto formálním způsobem se finanční úřad pokusil dosáhnout protržení prekluzivní lhůty a vytvoření si prostoru pro provedení kontroly. Obdobné případy se již několikrát dostaly na pořad jednání soudů. I když judikatura není zcela jednoznačná, dá se vysledovat příklon k názoru, že pouhé formální zahájení kontroly sepsáním protokolu, aniž budou kontrolní práce fakticky započaty, není možno chápat jako platné zahájení kontroly s výše popsanými účinky. Pokud by přesto finanční úřad trval na provádění kontroly, je možno daňovému subjektu doporučit nejprve podání námitky proti postupu pracovníků správce daně Daně v podnikání aktuálně

❙


při daňové kontrole a v případě jejího zamítnutí zvážit možnost podání žaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem či donucením státního orgánu, popřípadě (díky dlouhým soudním lhůtám) zvolit kombinací se žádostí o předběžné opatření, ve kterém by bylo navrhováno nařízení finančnímu orgánu, aby nepokračoval v kontrole až do doby, než bude o žalobě rozhodnuto. Daňovým subjektům nelze než doporučit, aby si před podpisem protokolu o zahájení kontroly tento řádně přečetli a zkontrolovali zejména: 1) k jakému datu je uvedeno zahájení kontroly (pokud podepíšou nesprávné dřívější datum, mohou si tím způsobit výše uvedené důsledky – zneplatnění dodatečného daňového přiznání, či umožnění doměření již prekludovaného období). 2) u jakých daní a za jaké zdaňovací období byla kontrola zahájena. (Zahájení kontroly totiž neznamená nemožnost podání všech dodatečných daňových přiznání a přerušení běhu prekluzivní lhůty, po jejímž uplynutí nelze daň doměřit u všech daní, ale pouze u těch, které jsou kontrolovány.) Příklad č. 5 U firmy ZZZ, a. s., byla zahájena daňová kontrola na daň z příjmů právnických osob za rok 2003. Tato skutečnost nebrání v průběhu této kontroly platně podat dodatečné daňové přiznání za rok 2003 např. na silniční daň. Pokud by v protokolu žádná konkrétní daň a zdaňovací období uvedeny nebyly, má se za to, že jsou kontrolovány všechny daně za všechna zdaňovací období. Existují finanční úřady, které se snaží formálně zahajovat kontrolu právě s cílem přerušit běh prekluzivní lhůty či znemožnit poplatníkovi podat dodatečné daňové přiznání. Existují však i opačné případy, kdy se pracovníci správce daně před zahájením kontroly zeptají poplatníka, zda neexistují nějaké důvody k podání dodateč-


18. V § 94 se doplňuje odstavec 12, který zní: „(12) Osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, které nejsou registrovány jako plátci a je jim dodáno zlato podle § 92a s místem plnění v tuzemsku, se stávají plátcem dnem uskutečnění dodání tohoto zlata.“. 19. V § 95 se doplňuje odstavec 13, který zní: „(13) Osoba povinná k dani, která se stane plátcem podle § 94 odstavec 12, je povinna podat přihlášku k registraci Finančnímu úřadu pro Prahu 1 nejpozději k datu dodání zlata podle § 92a.“. 20. V § 108 odstavec 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „s výjimkou dodání zlata podle § 92a.“. 21. V § 108 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno o), které zní: „o) plátce, osoba registrovaná k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osoba povinná k dani, kterým je dodáno zlato podle § 92a.“.

Změny v oblasti sazeb daně Příloha č. 2 ZDPH, která obsahuje seznam služeb podléhajících snížené sazbě daně, je s účinností od 1. 1. 2006 doplněna o novou položku: 22. „- Ostatní rekreační činnost zařazená v SKP 92.72, 92.72.1, 92.72.11 a 92.72.12.“ vkládá věta „Služby posiloven a kondičního cvičení, provoz saun, tureckých a parních lázní zařazené v SKP 93.04.“.

Přechodná ustanovení Většina změn provedených v rámci určitého právního předpisu je spojena i se změnami tzv. přechodných ustanovení. V rámci novely zákona o DPH, která je účinná od 1. 1. 2006, je navrhováno toto přechodné ustanovení: 23. „Opravu základu daně ve výši daně podle ustanovení § 42 odst. 1 písm. d) nelze provést za ta plnění, za něž již byla daň jakýmkoli způsobem ze státního rozpočtu vrácena.“. ❚

Pokyn MF k odpočtu 100 % nákladů na výzkum a vývoj Odčitatelná položka v podobě odpočtu nákladů na projekty výzkumu a vývoje a na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje (dále jen „odpočet“) byla do ZDP zařazena s účinností od 1. 1. 2005. Díky tomu si mohou firmy odečíst od základu daně 100 % nákladů, které byly v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, firmou vynaloženy: 1. při realizaci projektů výzkumu a vývoje, 2. na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje. ➧ Zákonné podmínky odpočtu pro období roku 2005 jsou vymezeny v § 34 odst. 4 a 5 ZDP. Pojmy výzkum a vývoj jsou definovány v § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných pro-

středků (zákon o podpoře výzkumu a vývoje). ➧ S cílem zajistit jednotnou aplikaci odpočtu v praxi vydalo Ministerstvo financí ČR pokyn k uplatňování ustanovení § 34 odst. 4 a 5 ZDP, který lze použít již za zdaňovací období nebo období, za něž se podává daňové přiznání, započaté od 1. 1. 2005. Pokyn může posloužit jako dobrý návod pro uplatnění odpočtu, nepatří ale mezi obecně závazné právní předpisy, kterými by se museli poplatníci řídit. O zákonných podmínkách odpočtu pro období roku 2005 jsme Vás informovali na stránkách DPA 3/2005. Nyní Vás seznámíme s nejdůležitějšími částmi pokynu MF.

Projekt výzkumu a vývoje Projekt výzkumu a vývoje („projekt“) je souhrnný dokument, ve kterém poplatník vymezí pro účely únor 2006 5


uplatnění odpočtu před zahájením řešení projektu svou činnost ve výzkumu a vývoji. Z důvodu zajištění dostatku důkazního materiálu na straně daňového subjektu musí být projekt zpracován v písemné podobě. ➧ Projekt obsahuje zejména : • základní identifikační údaje o poplatníkovi, kterými jsou obchodní firma nebo název poplatníka, jeho sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě jméno a příjmení poplatníka, je-li poplatník fyzickou osobou, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, • cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, • dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), • předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, • jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, • způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, • datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení; oprávněnou osobou se rozumí poplatník, je-li fyzickou osobou, nebo osoba, která je statutárním orgánem poplatníka nebo jeho členem.

ní, doplnění či vyvrácení získaných poznatků, prováděná jako – základní výzkum – experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků; – aplikovaný výzkum – experimentální nebo teoretické práce prováděné s cílem získání nových poznatků zaměřených na budoucí využití v praxi; – průmyslový výzkum – část aplikovaného výzkumu, jehož výsledky se prostřednictvím vývoje využívají v nových výrobcích, technologiích a službách, které jsou určeny k podnikání podle zvláštního právního předpisu; • vývoj – systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení anebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb, včetně pořízení a ověření prototypů, poloprovozních nebo předváděcích zařízení. ➧ Základním kritériem pro odlišení výzkumu a vývoje od ostatních (příbuzných) činností je přítomnost ocenitelného prvku novosti a vyjasnění výzkumné nebo technické nejistoty. Je třeba poznamenat, že splnění tohoto kritéria bude zřejmě rozhodujícím momentem pro uplatnění a obhájení odpočtu.

Vymezení výzkumu a vývoje pro účely odpočtu

Činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu: • experimentální či teoretické práce prováděné s cílem získat znalosti o základech či podstatě pozorovaných jevů, vysvětlení jejich příčin a možných dopadů při využití získaných poznatků, nebo s cílem získání nových poznatků zaměřených na využití v nových výrobcích, technologiích nebo službách, • systematické tvůrčí využití poznatků výzkumu nebo jiných námětů k navržení nebo zavedení nových či zlepšených technologií, systémů nebo k produkci nových či zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení,

Základní vymezení výzkumu a vývoje vychází z § 2 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění p. p. („zákon o podpoře výzkumu a vývoje“). ➧ Výzkumem a vývojem se obecně rozumí systematická tvůrčí práce konaná za účelem získání nových znalostí nebo jejich využití; podrobněji se dále rozlišuje: • výzkum – systematická tvůrčí práce rozšiřující poznání, včetně poznání člověka, kultury nebo společnosti, metodami umožňujícími potvrze6 únor 2006

Činnosti výzkumu a vývoje

ného daňového přiznání. Pokud poplatník prohlásí, že ano, nechají ho dodatečné přiznání platně podat. Popsaný mírný přístup má svou logiku – šetří se tím náklady na daňovou správu, protože stát sice v daném případě dostane menší penále, daň samotnou však ano a kapacita kontrolních pracovníků se může využít jinde, což může v konečném důsledku být pro stát levnější než případný výnos z vyššího penále. ❚

Účetní závěrka 2005 a související povinnosti Účetní závěrka je nedílný celek, který je tvořen rozvahou (bilancí), výkazem zisku a ztráty a přílohou. Dále může účetní závěrka zahrnovat také přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu. Sestavuje se v peněžních jednotkách české měny a jednotlivé položky jsou vykazovány v celých tisících Kč. V účetních předpisech je právní úprava účetní závěrky obsažena především v §§ 18 až 23a zákona o účetnictví (ZÚ), v části druhé prováděcí vyhlášky k ZÚ č. 500/ /2002 Sb. pro podnikatele (PVZÚ) a dále v ČÚS č. 002, 020 a 023. Rozvaha (bilance) podává přehled o položkách majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označení položek rozvahy je dáno přílohou č. 1 k PVZÚ, obsahové vymezení některých položek je uvedeno v §§ 5 až 19 PVZÚ. Výkaz zisku a ztráty informuje o položkách nákladů a výnosů a o výsledku hospodaření. Uspořádání a označení jednotlivých položek je dáno v přílohách č. 2 a č. 3 k PVZÚ, obsahové vymezení některých položek přinášejí §§ 20 až 38a PVZÚ. Příloha vysvětluje a doplňuje údaje obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Obsahuje zejména informace o použitých účetních metodách a o odchylkách od těchto metod, včetně jejich zdůvodnění a uvedení jejich vlivu na majetek a závazky, finanční situDaně v podnikání aktuálně

❙


aci a výsledek hospodaření účetní jednotky (§ 7 odst. 3 až 5 ZÚ). V příloze budou uvedeny také informace požadované § 19 odst. 5 ZÚ a dále informace o výši splatných závazků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, o výši splatných závazků veřejného zdravotního pojištění a o výši evidovaných daňových nedoplatků u místně příslušných finančních orgánů. Uspořádání a obsahové vymezení údajů v příloze uvádí § 39 PVZÚ. Přehled o peněžních tocích je rozpisem vybraných položek majetku a podává informaci o přírůstcích (příjmech) a úbytcích (výdajích) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů v členění na provozní, investiční a finanční činnost v průběhu účetního období. Uspořádání a obsahové vymezení přehledu o peněžních tocích je dáno v §§ 40 až 43 PVZÚ, základní postupy jeho sestavování obsahuje ČÚS č. 023. Přehled o změnách vlastního kapitálu je rozpisem položky „A. Vlastní kapitál“ z rozvahy a podává informaci o uspořádání položek vlastního kapitálu, které vyjadřují jeho celkovou změnu za účetní období. Uspořádání a obsahové vymezení tohoto přehledu určuje § 44 PVZÚ. Účetní závěrka je sestavována v plném rozsahu nebo ve zjednodušeném rozsahu. Akciové společnosti sestavují účetní závěrku vždy v plném rozsahu. Účetní jednotky, které nejsou povinny mít auditorem ověřenou účetní závěrku, mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu podle § 4 odst. 8, 9 a 10 PVZÚ. Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni. Informace v účetní závěrce se uvádějí podle stavu ke konci rozvahového dne. Rozvahovým dnem je podle § 19 ZÚ den, kdy jsou uzavírány účetní knihy. Situace, ve kterých jsou účetní knihy uzavírány, vymezuje § 17 odst. 2 ZÚ. Řádná účetní závěrka je sestavována pouze k poslednímu dni účetního období. Rozvahovým dnem je poslední den účetního období, kterým je poslední


• výrobu funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části, kde prototypem se rozumí původní model zahrnující veškeré technické a výkonové charakteristiky nového výrobku nebo jeho skupin, nebo první vyrobené kusy nového výrobku, pokud je prvořadým cílem ověření navrženého řešení nebo jeho další vylepšení; hranicí je ukončení nezbytné modifikace prototypu a úspěšné dokončení zkoušek, • ověření prototypu, poloprovozních nebo předváděcích zařízení, • projekční či konstrukční práce, výpočty nebo návrhy technologií sloužící k vývoji nebo inovaci výrobků nebo výrobních procesů, • zkoušky nových nebo inovovaných výrobků nebo jejich skupin, které jsou výsledkem výzkumu a vývoje, sloužící k ověření jejich funkcí a provozních vlastností a získání potřebných certifikací opravňujících tyto výrobky k provozu; certifikací se rozumí odborné ověření nebo posouzení či zkoušky výsledků projektu prováděné k tomu oprávněnými institucemi či úřady nebo zajištění jejich právní ochrany podle zvláštních právních předpisů, • zkušební provozy a zkušební výrobu, pokud jsou prováděny za účelem vyhodnocení hypotéz, sestavení vzorce a specifikací nového výrobku, projektování zařízení pro nové procesy a postupy, technické specifikace a provozní charakteristiky nezbytné pro koncepci, vývoj a výrobu nových výrobků a procesů, • koncepční nebo metodické práce, kterými se rozumí rozvoj nových nebo podstatně modifikovaných průzkumů a statistických systémů, vývoj nových metodik šetření, vyvíjení nových nebo podstatně zdokonalených metod zkoušení, studie proveditelnosti projektu, příprava původní zprávy o výsledcích projektu, • vývoj softwaru založený na tvůrčím využití poznatků výzkumu, pokud je cílem projektu systematické vyjasnění vědecké nebo technické nejistoty, zejména vývoj operačních systémů, programovacích jazyků, řízení dat, komunikačního softwaru, vývoj internetové technologie, výzkum metod projektování,

vývoje, používání nebo údržby softwaru, vývoj nových softwarových technologií, vývoj nových pouček a algoritmů v oblasti teoretické počítačové vědy, • zdravotnický a farmaceutický výzkum a vývoj včetně klinických zkoušek léků, vakcín nebo léčebných metod, avšak pouze do udělení povolení k výrobě, • činnosti v oblasti šlechtitelství prováděné do fáze uznání (registrace) odrůdy, včetně vyhodnocování užitných vlastností prováděné při registračním řízení, • výzkum a vývoj v oblasti služeb, kterým je například výzkum a vývoj rizikových modelů, výzkum a vývoj vedoucí k novým nebo podstatně zdokonaleným službám, vývoj nových metod a nástrojů průzkumu, • patentové a licenční práce, sběr údajů, jejich zpracování a interpretace, studie záměrů politiky národní, regionální nebo místní a podnikatelské záměry podniků; tyto činnosti lze zahrnout pouze, jde-li o úpravu stávajících nebo vytváření nových metodik s ocenitelným prvkem novosti. ➧ Činnosti, které nelze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu: • vzdělávání a výcvik pracovníků na univerzitách a institucích pro vyšší a pomaturitní vzdělávání, • příbuzné vědeckotechnické činnosti, kterými jsou zejména informační služby jako shromažďování, kódování, klasifikace, zaznamenávání, rozšiřování, překládání, analyzování, vyhodnocování prováděné vědeckotechnickými pracovníky, bibliografickou, informační, poradenskou či patentovou službou, nebo vědeckou konferencí, sběr údajů či pozorování rutinního charakteru, jakož i zpracování těchto údajů, například geologický, meteorologický průzkum, astronomická pozorování, sčítání lidu, průzkum trhu, udržování národních standardů, kalibrace a analýza materiálů, výrobků, procesů, půd, ovzduší; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, • studie proveditelnosti, specializovanou zdravotní péči, rutinní zkoumání a používání lékařských znalostí; výjimkou jsou činnosti únor 2006 7


•

•

•

•

• • •

prováděné výlučně pro účely projektu, administrativní a právní úkony spojené s patentovou a licenční činností; studie záměrů politiky či podnikatelské činnosti, udržování národních standardů, kalibrace druhotných standardů; výjimkou jsou činnosti prováděné výlučně pro účely projektu, standardní vývoj softwaru a počítačová údržba, kterými jsou zejména implementace (ladění a úpravy) existujícího systému v podmínkách zákazníka, přidání uživatelské funkčnosti k aplikačním programům, řešení technických problémů, údržba softwaru, podpora nebo úprava existujících systémů, předvádění nebo překlady počítačových jazyků, příprava uživatelské dokumentace, administrativa a ostatní podpůrné činnosti, zejména činnost centrálních oddělení poplatníka, např. činnost oddělení finančních a personálních, manažerské činnosti, přeprava, skladování, úklid, opravy, údržba a bezpečnost, běžné použití lékařských znalostí, veškerá lékařská péče, není-li spojena přímo s projektem, udržovací šlechtění, stálé analýzy, činnosti inovačního charakteru, které nezahrnují ocenitelný prvek novosti, zejména výzkum trhu, nastartování výroby využitelné pro všechny průmyslové situace, vybavení nástroji, úprava návrhu pro výrobní proces, získání technologie (hmotné i nehmotné), provozní inženýrství, marketing nových nebo zdokonalených výrobků, výroba ukázkových modelů, provádění zkoušek pro uživatele, průmyslová výroba, předvýrobní příprava, distribuce zboží a služeb a příbuzné technické služby v rámci činností inovačního charakteru.

Výdaje vynaložené při realizaci projektů Poplatník je povinen vést o výdajích (nákladech), u kterých aplikuje ustanovení § 34 odst. 4 a 5 ZDP, oddělenou evidenci v členění na jednotlivé projekty a jednotlivé účetní případy. Tato evidence musí splňovat požadavek přehlednosti a prokazatelnosti oprávněnosti použití ustanovení 8 únor 2006

§ 34 odst. 4 a 5 ZDP s tím, že důkazní břemeno je na poplatníkovi. Za výdaje (náklady) vynaložené na realizaci projektů lze pro účely § 34 odst. 4 ZDP považovat: • osobní výdaje (náklady) na výzkumné a vývojové zaměstnance, akademické pracovníky, techniky a pomocný personál poplatníka, včetně zaměstnanců administrativních nebo dělnických profesí podílejících se na řešení projektu, a jim odpovídající výdaje (náklady) na povinné zákonné odvody; do osobních výdajů (nákladů) lze započítat: – mzdy nebo platy zaměstnanců přijatých podle pracovní smlouvy výhradně na řešení projektu, – příslušnou část mezd nebo platů zaměstnanců, odpovídající jejich úvazku na řešení projektu, – zvýšení pohyblivé částky mzdy nebo platu zaměstnanců, kteří se na řešení projektu podílejí, – odměny poskytované na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nebo obdobné dohody podle zahraničních právních předpisů, uzavřených v přímé souvislosti s řešením projektu; • odpisy (nebo jejich část) hmotného movitého majetku a nehmotného majetku (s výjimkou nehmotných výsledků výzkumu a vývoje pořízených od jiných osob), používaného v přímé souvislosti s řešením projektu podle § 26 až 32a ZDP včetně účetních odpisů podle § 24 odst. 2 písm. v) ZDP, • další provozní výdaje (náklady), vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu, například výdaje (náklady) na materiál, zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, výdaje na knihy a časopisy, na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné, vedené v oddělené evidenci v souladu se ZDP, • výdaje (náklady) na certifikaci výsledků, • cestovní náhrady poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v oblasti vývoje a výzkumu v souladu se zvláštním právním předpisem, pouze pokud vzniknou v přímé souvislosti s řešením projektu.

den kalendářního roku nebo poslední den hospodářského roku. V ostatních případech, uvedených v § 17 odst. 2 ZÚ, sestavují účetní jednotky mimořádnou účetní závěrku. V případech, kdy to vyžadují zvláštní právní předpisy, např. ObchZ, sestavují účetní jednotky mezitímní účetní závěrku. Ta je sestavována v průběhu účetního období i k jinému okamžiku než ke konci rozvahového dne, provádí se při ní inventarizace, ale účetní knihy se neuzavírají. Uvedené tři druhy účetních závěrek jsou vymezeny v § 19 ZÚ. Účetní závěrka musí obsahovat: • název a sídlo účetní jednotky, • IČ a právní formu účetní jednotky, • předmět podnikání nebo jiné činnosti, příp. účel, pro který byla zřízena, • rozvahový den nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 1 a 3 ZÚ), • okamžik sestavení účetní závěrky. Podle § 18 odst. 2 ZÚ musí být k účetní závěrce dále připojen podpisový záznam statutárního orgánu účetní jednotky. Připojením podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou k uvedenému okamžiku sestavení účetní závěrky. Ověřování účetní závěrky auditorem upravuje § 20 ZÚ. Povinnost mít řádnou a mimořádnou účetní závěrku ověřenu auditorem se vztahuje na: • akciové společnosti, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň jednoho ze tří uvedených kritérií: 1. aktiva celkem více než 40 000 000 Kč; aktivy celkem se rozumí úhrn zjištěný z rozvahy v ocenění neupraveném o rezervy, opravné položky a odpisy majetku, 2. roční úhrn čistého obratu více než 80 000 000 Kč; ročním úhrnem čistého obDaně v podnikání aktuálně

❙


ratu se rozumí výše výnosů snížená o prodejní slevy a dělená počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobená dvanácti, 3. průměrný přepočtený stav zaměstnanců v průběhu účetního období dosáhl více než 50. • ostatní obchodní společnosti a družstva, pokud ke konci rozvahového dne účetního období, za něž se účetní závěrka ověřuje, a účetního období bezprostředně předcházejícího, překročily nebo již dosáhly alespoň dvou ze tří kritérií uvedených u akciových společností. Výjimky z povinného ověřování účetní závěrky auditorem jsou uvedeny v § 20 odst. 2 a 3 ZÚ. Výroční zpráva musí být povinně vyhotovena účetními jednotkami, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenu auditorem. Účetní jednotka, která nemá povinnost ověřovat účetní závěrku auditorem, není ani povinna vyhotovovat výroční zprávu. Na účetní jednotku, která se rozhodla pro ověření účetní závěrky auditorem dobrovolně, se povinnost vyhotovit výroční zprávu nevztahuje. Cílem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení účetní jednotky. Výroční zpráva je upravena v § 21 ZÚ. Pro ověřování výroční zprávy auditorem se použijí ustanovení § 20 ZÚ o ověřování účetní závěrky auditorem. Zveřejňování účetní závěrky a výroční zprávy upravuje § 21a ZÚ. Povinnost zveřejnit účetní závěrku a případně i výroční zprávu mají účetní jednotky zapisované do obchodního rejstříku. Účetní jednotky, které se zapisují do obchodního rejstříku, zveřejňují účetní závěrku a výroční zprávu jejich uložením do sbírky listin obchodního rejstříku, přitom účetní závěrka může být uložena jako součást výroční zprávy. Dokumenty ukládané do sbírky listin obchodního rejstříku vyjmenovává § 27a ObchZ. Účetní jednot-


➧ Za náklad vynaložený na realizaci projektů nelze pro účely § 34 odst. 4 ZDP považovat zůstatkovou cenu vyřazeného majetku.

Období uplatnění výdajů (nákladů) na výzkum a vývoj Za „výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání“, jsou pro účely odpočtu od základu daně považovány výdaje (náklady) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, zaúčtované podle účetních předpisů, při respektování časové a věcné souvislosti, a jsou současně daňově uznatelné v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, snižující výsledek hospodaření a současně daňově uznatelné. Tzn., že při pořízení hmotného movitého majetku a nehmotného majetku je možné uplatnit pro stanovení výše odpočtu pouze daňový odpis, a to i z majetku pořízeného před 1. 1. 2005 (i darem), dále je možné uplatnit pouze výdaj (náklad) časově rozlišený a výdaj (náklad), jehož daňová uznatelnost je podmíněna zaplacením, až po jeho zaplacení. ➧ Příklady výdajů (nákladů), které jsou považovány za vynaložené (zahrnuté) v daném zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání: • ve zdaňovacím období nebo v období, za které se podává daňové přiznání, vznikne závazek uhradit jednorázový výdaj (náklad), tento výdaj (náklad), pokud je výdajem (nákladem) daňovým, je možné zohlednit při stanovení odpočtu na výzkum a vývoj, • při pořízení hmotného movitého majetku a nehmotného majetku je výdajem (nákladem) pro účely odpočtu daňový odpis, a to i u majetku pořízeného do 31. 12. 2004, • ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit časově rozlišený výdaj, nákladem pro účely odpočtu je časově rozlišený náklad, a to i při uhrazení časově rozlišovaného výdaje do 31. 12. 2004, • ve zdaňovacím období vznikne závazek uhradit náklad, který se za daňově uznatelný považuje až po zaplacení (např. částky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanos-

ti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění). Pro účely odpočtu je možné tento náklad zohlednit až ve zdaňovacím období, ve kterém je zaplacen (viz § 23 ZDP).

Odpočet nelze uplatnit na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Odpočet od základu daně nelze podle § 34 odst. 4 ZDP uplatnit k výdajům (nákladům) na služby obecně, lze ho však uplatnit na výdaje (náklady) na spotřebované nákupy vynaložené v přímé souvislosti s řešením projektu (např. na elektrickou energii, teplo, plyn, telekomunikační poplatky a vodné a stočné). ➧ Odpočet nelze uplatnit na výdaje na činnosti prováděné poplatníkem při realizaci projektů, které lze zahrnout mezi činnosti výzkumu a vývoje pro účely odpočtu, pokud poplatník tyto činnosti sám neprovádí při realizaci projektu výzkumu a vývoje, ale pořizuje je od jiné osoby jako službu (např. testování léků, výrobu či ověřování prototypu). ➧ Odpočet také nelze uplatnit na prvotní náklady vynaložené za externí služby tj. výkony od jiných jednotek, zejména náklady na nájemné, reprezentaci, konzultace, poradenství a informační servis, externí vzdělávání, účast na konferencích včetně cestového apod. Dále nelze odpočet uplatnit na výdaje na administrativní a ostatní podpůrné činnosti, např. činnosti finanční, personální, IT, manažerské, na výdaje na opravy, přepravné, ostrahu objektu, a to ať pořizované od jiných osob nebo prováděné vlastními pracovníky, protože se nejedná o výdaje vynaložené poplatníkem na výzkum a vývoj, jehož základní kritériem je přítomnost ocenitelného prvku novosti. ➧ Odpočet nelze uplatnit na nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob, které se posuzují jako nehmotný majetek ve smyslu § 32a ZDP a ve smyslu příslušných přechodných ustanovení k novelám ZDP (zejména zákon č. 438/2003 Sb. a 492/2000 Sb.). ➧ Výjimku tvoří pouze výdaje (náklady) vynaložené za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje. únor 2006 9


Výdaje (náklady), na které byla byť jen z části poskytnuta podpora z veřejných zdrojů Odpočet nelze uplatnit na ty výdaje (náklady) výzkumu a vývoje, na které byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů. V případě, že projekty podporované z veřejných zdrojů, např. podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje, jsou v souladu s tímto zákonem financovány podílově, tj. každý jednotlivý náklad související s daným projektem je z určené části financován z veřejných prostředků, je zřejmé, že veškeré takto podpořené náklady projektu je nutné při stanovení odpočtu od daně vyloučit. ➧ Dále je nutné při stanovení odpočtu vyloučit ty jednotlivé výdaje (náklady), které jsou sice zahrnuty v nepodpořených projektech výzkumu a vývoje, ale jsou podpořeny „samostatně“ z veřejných zdrojů, a to ve výši odpovídající tomuto jednotlivému výdaji. ➧ Za veřejné zdroje jsou pro účely ZDP považovány prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtů obcí a krajů, státních fondů, z grantů Evropských společenství a z veřejných rozpočtů a jiných peněžních fondů cizího státu. ➧ Na náklady, na které již byla i jen zčásti poskytnuta podpora z veřejných zdrojů, nelze uplatnit odpočet podle § 34 odst. 4 ZDP. Pokud však byla poskytnuta podpora k nákladům, které se nevztahují k projektu výzkumu a vývoje (včetně mzdových prostředků nevztahujících se k projektu výzkumu a vývoje), nemá tato veřejná podpora (např. dotace od úřadu práce na úhradu mzdových nákladů, uplatněná sleva na dani podle §§ 35a a §35b ZDP) vliv na uplatnění odčitatelné položky podle § 34 odst. 4 a 5 ZDP.

Souběh odčitatelných položek podle § 34 odst. 3 a 4 ZDP V ZDP není určeno pořadí položek odčitatelných od základu daně. Proto je na rozhodnutí poplatníka, zda uplatní jako první odpočet podle § 34 odst. 1 ZDP (odpočet ztráty), nebo podle § 34 odst. 3 ZDP (odpočet na učně) nebo bývalý „reinvestiční“ od10 únor 2006

počet (pokud jej nebylo možné uplatnit do konce zdaňovacího období, které započalo v roce 2004), anebo odpočet na výzkum a vývoj (s respektováním lhůty stanovené pro možnost odpočtu v § 34 odst. 5 ZDP, od 1. 1. 2006 v § 34 odst. 6 ZDP).

Období, ve kterém lze odpočet na výzkum a vývoj uplatnit Pro účely uplatňování odpočtu v následujících třech zdaňovacích obdobích (§ 34 odst. 5 ZDP, od 1. 1. 2006 § 34 odst. 6 ZDP) se pro účely lhůty nepočítají období, za která se podává daňové přiznání, ale která nejsou obdobími zdaňovacími.

Dodatečné daňové přiznání V případě, kdy poplatník uplatní odpočet a z důvodu následně podaného dodatečného daňového přiznání na nižší daňovou povinnost je uplatněn odpočet nižší, je možné neuplatněnou část odpočtu převést do dalšího období, pokud neuplynula lhůta třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém nárok na odpočet vznikl. V případě podání dodatečného daňového přiznání na vyšší daňovou povinnost se uplatní ustanovení § 38p ZDP.

Přenos neuplatněného odpočtu na právního nástupce Neuplatněný odpočet může být uplatněn právním nástupcem pouze v případech podle § 23a a 23c ZDP, a to nejdéle do lhůty stanovené v § 34 odst. 5 ZDP (od 1. 1. 2006 v § 34 odst. 6 ZDP). V ostatních případech není přenos neuplatněného odpočtu povolen.

Výdaje na výzkum a vývoj u zanikající společnosti po rozhodném dni přeměny Nástupnická společnost s výjimkou případů stanovených v §§ 23a a 23c ZDP nemůže neuplatněný odpočet zanikající společnosti vzniklý před rozhodným dnem přeměny uplatnit. Nástupnická společnost však může

ky, které předávají výroční zprávu Komisi pro cenné papíry, předávají účetní závěrku a výroční zprávu do sbírky listin obchodního rejstříku prostřednictvím Komise pro cenné papíry. Povinnost zveřejnění se vztahuje na všechny informace účetní závěrky i výroční zprávy s výjimkou těch, na které se vztahuje utajení podle zvláštního právního předpisu. Účetní jednotky zveřejňují účetní závěrku i výroční zprávu po jejich ověření auditorem a po schválení příslušným orgánem (valnou hromadou), a to ve lhůtě do 30 dnů od splnění obou uvedených podmínek. K jejich zveřejnění musí dojít nejpozději do konce bezprostředně následujícího účetního období bez ohledu na to, zda byly účetní závěrka i výroční zpráva uvedeným způsobem schváleny. Účetní jednotky mají povinnost zveřejnit i zprávu o auditu a informaci o tom, že zveřejňované účetní záznamy nebyly schváleny valnou hromadou. Účetní jednotky, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem, nesmějí zveřejnit informace, které předtím nebyly auditorem ověřeny, způsobem, který by mohl uživatele uvést v omyl, že auditorem ověřeny byly. Předáním účetní závěrky a výroční zprávy rejstříkovému soudu, případně Komisi pro cenné papíry, splní účetní jednotka svou povinnost zveřejnění účetních záznamů podle § 21a ZÚ. Sankce za nesestavení nebo neúplné sestavení účetní závěrky, nevyhotovení výroční zprávy, neověření obou dokumentů auditorem nebo jejich nezveřejnění jsou zakotveny v § 37 ZÚ. Výše pokuty může dosáhnout až 6 % hodnoty aktiv celkem. Účetní závěrka je přílohou daňového přiznání k dani z příjmů. Součástí daňového přiznání nebo hlášení jsou, podle § 40 ZSDP, i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Mezi přílohami uvedenými v tiskopise daňového přiznání k dani z příjmů je i účetní závěrka. ❚ Daně v podnikání aktuálně

❙


Převod pozemků z hlediska DPH Převod pozemků, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo práva hospodaření, je od DPH osvobozen, bez ohledu na lhůtu od nabytí i na okolnost, zda jde o převod za úplatu, nebo převod bezúplatný, kdy je základ DPH stanoven dle oceňovacích předpisů včetně DPH (§ 36 odst. 6 ZDPH – základ DPH).

Stavební pozemky Výjimkou jsou však stavební pozemky, jejichž převod podléhá zdanění DPH vždy. Stavební pozemek je pro účely ZDPH definován jako nezastavěný pozemek, na kterém může být podle stavebního povolení provedena stavba spojená se zemí pevným základem. Okamžik vzniku stavebního pozemku je zřejmý, je jím den nabytí právní účinnosti stavebního povolení. Stavební pozemek zanikne propadnutím stavebního povolení (u malého domku to jsou např. 2 roky), nebo vznikem stavby na stavebním pozemku (nezastavěným pozemkem se rozumí pozemek, na kterém není stavba jako věc). Podle soudní praxe i katastrálního zákona vzniká stavba v občanskoprávním pojetí již ve stadiu rozestavěnosti, pokud tato rozestavěnost dosáhla takového stupně, že z ní lze usuzovat na podobu a rozsah objektu po jeho dokončení. Konkrétně u budov vzniká stavba tehdy, je-li budova v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné uspořádání prvního nadzemního podlaží. Obvykle se požaduje alespoň 1 m výšky stěn a není podmínkou zápis rozestavěné nemovitosti do katastru. Do té doby jsou stavební práce pouze zhodnocením pozemku a předměty spojené do té doby s pozemkem se stávají součástí pozemku (používá se pojem „zainventovaný pozemek“). Stavbou může ovšem být i zařízení staveniště – např. zbudování TESCO domu, který je pevně spojený se zemí. Jsou-li na pozemku umístěny sítě pevně s pozemkem


uplatnit odpočet k výdajům vynaloženým po rozhodném dni přeměny za všechny společnosti účastnící se přeměny, které zanikají bez likvidace.

Poznámka na závěr: Novelizace pro rok 2006 Pro období roku 2006 byly zákonné podmínky odpočtu doplněny novelou ZDP č. 545/2005 Sb. a s účinností od 1. 1. 2006 je tak odpočet vymezen v § 34 odst. 4, 5 a 6 ZDP. Projekt výzkumu a vývoje je v § 34 odst. 5 ZDP nově vymezen jako písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji, a který dále obsahuje zejména základní identifikační údaje

o poplatníkovi, cíle projektu dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob odborně zajišťujících řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků. V písemném dokumentu musí být uvedeno také datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby (tj. osoby, která vykonává funkci statutárního orgánu poplatníka nebo je jeho členem), která projekt schválila před zahájením jeho řešení. ❚

Novela zákona o daních z příjmů pro rok 2006 V závěru minulého roku vyšla ve Sbírce zákonů, v částce 186, novela ZDP, zákon č. 545/2005 Sb. Novela je účinná od 1. 1. 2006, použije se poprvé pro zdaňovací období, které započalo v roce 2006. Některá ustanovení novely lze ale použít již pro zdaňovací období započaté v roce 2005, na ně budete v textu upozorněni. V následujících řádcích naleznete nejdůležitější novinky pro poplatníky daně z příjmů právnických osob a stručný přehled změn pro daň z příjmů fyzických osob.

Hypoteční zástavní listy Novelou je v § 19 odst. 1 písm. l) ZDP zúžen okruh hypotečních zástavních listů, u kterých lze uplatnit osvobození od daně z příjmů u úrokových výnosů. Důvodem je nová definice hypotečních zástavních listů v zákoně o dluhopisech, která již neobsahuje podmínku účelového použití takto získaných zdrojů, hypoteční úvěr již není účelově vázán. Novelizované ustanovení § 19 odst. 1 písm. l) ZDP se použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. ➧ Od daně z příjmů jsou osvobozeny úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů, v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádné-

mu krytí závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či výstavby, nebo na financování bytových potřeb (viz § 15 odst. 3 ZDP). Osvobození se přiměřeně použije i na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí. ➧ U příjmu z úrokového výnosu z hypotečních zástavních listů, emitovaných přede dnem nabytí účinnosti novely, se použije ZDP ve znění platném do dne nabytí účinnosti této novely.

Věcná břemena Od daně z příjmů jsou novelou osvobozeny příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle zvláštního právního předpisu. Osvobozeny jsou i příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu, např. zákona o pozemních komunikacích.

Mateřská a dceřiná společnost Osvobození příjmů z dividend a jiných podílů na zisku plynoucích od únor 2006 11


dceřiné společnosti ve prospěch mateřské společnosti, příp. stálé provozovny mateřské společnosti umístěné na území ČR, je podmíněno výší podílu na základním kapitálu drženého mateřskou společnosti a délkou jeho držení. Novela v § 19 odst. 3 a 4 ZDP snížila povinnou výši podílu na základním kapitálu na 10 % a dobu jeho držení zkrátila na 12 měsíců. ➧ Podíl na základním kapitálu ve výši 10 % a doba jeho držení nejméně 12 měsíců jsou nové podmínky pro osvobození příjmů podle § 19 odst. 1 písm. ze), zf) a zi) ZDP, o jejichž výplatě rozhodla počínaje 1. lednem 2006 valná hromada nebo jiný orgán, který o výplatě těchto příjmů rozhoduje.

Dary vysokým školám Celková hodnota poskytnutých darů, snižujících základ daně z příjmů PO, je v § 20 odst. 8 ZDP omezena nejvýše 5 % za základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Novela umožňuje v případě poskytnutí darů vysokým školám a veřejným výzkumným institucím snížit základ daně nejvýše o dalších 5 %.

Cenné papíry a deriváty U cenných papírů a derivátů je při stanovení základu daně rozhodující správný postup při jejich zaúčtování. Výstup z účetnictví vedeného podle zákona o účetnictví se uplatní i pro potřeby stanovení daňového základu. ➧ Podle nového § 23 odst. 17 ZDP se u poplatníků, kteří vedou účetnictví, výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty: • cenného papíru s výjimkou směnek, • derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem, • závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět, • finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. ➧ Nový § 23 odst. 17 se použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

Dvě jídla za 1 směnu Příspěvek na závodní stravování lze nyní uplatnit jako daňově uznatelný 12 únor 2006

náklad na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle zákoníku práce, bude delší než 11 hodin. Do § 24 odst. 2 písm. j) bod 4. ZDP tak byl novelou přenesen text známý z pokynů řady D. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zákona o cestovních náhradách.

Doprava zaměstnanců Daňově uznatelné na straně zaměstnavatele jsou náklady na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní prostředky jsou pro účely tohoto ustanovení považována motorová vozidla pro přepravu deseti a více osob. ➧ Nový § 24 odst. 2 písm. zg) ZDP byl zaveden s cílem podpořit mobilitu pracovních sil, tj. zaměstnanců. Zákonodárci bohužel zapomněli, že tato forma dopravy je pro zaměstnance nepeněžním plněním (příjmem), který podléhá dani z příjmů FO a odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Na straně zaměstnance není hodnota této dopravy osvobozena.

Ubytování zaměstnanců Daňově uznatelné jsou náklady na přechodné ubytování zaměstnance (s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě), a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně, nepůjde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce. Obec přechodného ubytování nesmí být shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště [§ 24 odst. 2 písm. zu) ZDP].

Nájemné u finančního pronájmu V ustanovení o podmínkách daňové uznatelnosti nájemného u finančního pronájmu, v § 24 odst. 4 písm. b) ZDP, byl zpřesněn odkaz na rovnoměrné odpisování bez použití zvýšení odpisů v prvním roce. Do § 24 odst. 4 ZDP bylo dále doplněno, že při změ-

spojené, je to již zastavěný pozemek a v takovém případě stavební pozemek nově vůbec vzniknout ❚ nemůže.

Veřejnoprávní subjekty z hlediska DPH Veřejnoprávní subjekt je dle § 4 odst. 1 písm. y) ZDPH specifikován jako stát a jeho organizační složky, kraje, obce, jakož i PO, které byly založeny nebo zřízeny zvláštním právním předpisem nebo na základě zvláštního právního předpisu (příspěvkové organizace), pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Za veřejnoprávní subjekt se dle § 5 odst. 5 ZDPH pro účely ZDPH považují také odborové organizace, církve a náboženské společnosti nebo církevní instituce, které jsou církevní PO při výkonu činnosti podle svého statutu, stanov nebo základního dokumentu. Pro tyto uvedené instituce však neplatí podmínka výkonu veřejné správy v souvislosti se zařazením mezi veřejnoprávní subjekty. Platné znění ZDPH posuzuje u neziskového subjektu pouze, zda realizuje ekonomickou činnost nebo nikoliv. Jedná se tedy obecně o stejné podmínky jako u podnikatelských subjektů. Veřejnoprávní subjekty nepodléhají DPH v oblasti výkonu veřejné správy, a i když za tuto činnost přijímají úhradu, nepovažují se dle § 5 odst. 3 ZDPH za osobu povinnou k DPH, pokud nedochází k výraznému narušení hospodářské soutěže. Zdanitelná plnění v oblasti DPH jsou proto u veřejnoprávních subjektů taková, která nejsou výkonem v oblasti veřejné správy. Avšak jednoznačně jsou zdanitelným plněním činnosti uvedené v příloze č. 3 ZDPH, tj. seznam plnění, při jejichž provádění se veřejnoprávní subjekt považuje vždy za osobu povinnou k dani (bez ohledu na způsob zařazení těchto uvedených činností ve zřizovací listině). Jedná se například o tato plnění: • dodání vody, plynu, tepla, chladu a elektřiny, Daně v podnikání aktuálně

❙


• dodání nového zboží vyrobeného nebo nakoupeného za účelem dodání v nezměněném stavu, • služby telekomunikací uvedené v kódu SKP 64, • reklamní služby uvedené v kódu SKP 74, • služby pořádání výstav, veletrhů, kongresů (SKP 74), • služby prodejen pro zaměstnance, kantýn, závodních a podobných jídelen (SKP 55), • doprava vodní (SKP 61), letecká (SKP 62) a pozemní (SKP 60), • služby cestovních kanceláří a agentur, průvodcovské služby (SKP 63). Příklady Na několika příkladech uvádíme složitost rozhodnutí, které činnosti u veřejnoprávních subjektů mají nebo nemají podléhat DPH: • prodej dokumentace k veřejné zakázce: Z nejasné legislativy vyplývá, že se jedná jak o úkon v rámci veřejné správy, tak o prodej zboží (ekonomickou činnost) – jestliže si veřejnoprávní subjekt neodpočítává DPH na vstupu při pořízení těchto tiskopisů, může být správné neuplatňovat DPH na výstupu. • kopírování a další nadstandardní služby (pedikúra apod.): Tyto služby jsou běžně poskytovány také jinými subjekty za tržních podmínek včetně DPH, nelze je tedy veřejnoprávními subjekty poskytovat bez DPH, jedná-li se o plátce DPH. • ověřování pravosti kopie listiny s originálem: Jde o výkon činnosti v oblasti veřejné správy, tj. bez DPH (nelze však vyloučit např. rozhodnutí ÚOHS o narušení hospodářské soutěže, neboť tuto činnost provádějí také advokáti vč. DPH); spolu s ověřováním pravosti kopie se často poskytuje i služba kopírování, tj. jedná se o kombinaci činnosti zdaňované a nezdaňované v oblasti DPH. • nadstandardní služby při obřadech (svatby, vítání občánků): V praxi je neposkytuje obec, ale OSVČ, takže případné zdanitelné plnění v oblasti DPH neprovádí veřejnoprávní subjekt. ❚


ně doby odpisování (§ 30 ZDP) se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu a výše kupní ceny použije doba odpisování platná v době uzavření smlouvy.

Hmotný majetek Nový § 26 odst. 10 ZDP stanoví, kdy se věci stávají hmotným majetkem z pohledu ZDP. Hmotným majetkem se stávají věci uvedené do stavu způsobilého obvyklému užívání, kterým se rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání. ➧ Za prvního vlastníka hmotného movitého majetku, odpisovaného rovnoměrně podle § 31 ZDP, je nově považován i poplatník, který tento majetek pořídil nebo vyrobil ve vlastní režii (§ 31 odst. 6 ZDP).

Odpisy nehmotného majetku Mezi majetek, který není z pohledu ZDP nehmotným majetkem, byly nově zařazeny povolenky na emise skleníkových plynů a preferenční limity podle zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu. Do § 32a ZDP byl dále doplněn postup stanovení a uplatnění odpisů a postup odpisování při technickém zhodnocení nehmotného majetku.

Oplocení – sjednocení doby odpisování S cílem zjednodušit zatřídění oplocení do odpisových skupin došlo ke sjednocení doby odpisování u všech oplocení. Po vypuštění podmínky, že se musí jednat o oplocení budov a inženýrských staveb, bude také u samostatně oplocených pozemků, např. sadů, odpisováno oplocení jednotně po dobu 20 let (V příloze č. 1 k ZDP, v odpisové skupině 4 položce (4-2) byla slova „budov a inženýrských staveb“ vypuštěna z textu.) Oplocení je odpisováno v odpisové skupině 4 po dobu 20 let.

Projekt výzkumu a vývoje – odčitatelná položka Mezi zákonné podmínky, které upravují uplatnění odpočtu na projekty výzkumu a vývoje, byla doplněna v § 34 odst. 5 ZDP daňová

definice projektu výzkumu a vývoje. Projekt výzkumu a vývoje je písemný dokument, ve kterém poplatník před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji, a který dále obsahuje zejména základní identifikační údaje o poplatníkovi, cíle projektu dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob odborně zajišťujících řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků. V písemném dokumentu musí být uvedeno také datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby (tj. osoby, která vykonává funkci statutárního orgánu poplatníka nebo je jeho členem), která projekt schválila před zahájením jeho řešení.

Registrační pokladny – sleva na dani Do § 35 ZDP byly doplněny odstavce 6 až 8, které by měly zmírnit finanční dopady související s povinností některých poplatníků používat od 1. 1. 2007 registrační pokladny. Poplatníkům daně z příjmů PO, kteří do 30. června 2006 zahájí provoz registrační pokladny podle zákona o registračních pokladnách, se daň za zdaňovací období, ve kterém registrační pokladnu pořídili, snižuje o polovinu pořizovací ceny registrační pokladny, maximálně však o 8 000 Kč na jednu pokladnu. Slevu na daň lze uplatnit jen při prvním zahájení provozu registrační pokladny. ➧ Poplatníci, kteří do 31. prosince 2006 provedli technické zhodnocení dosud používané pokladny tak, že pokladna splňuje podmínky stanovené zákonem o registračních pokladnách, se daň za zdaňovací období, ve kterém bylo technické zhodnocení dokončeno (§ 33 ZDP), snižuje o 30 % hodnoty technického zhodnocení, maximálně však o 4 000 Kč na jednu pokladnu. ➧ Nelze-li výše uvedené slevy uplatnit v roce, kdy nárok na slevu vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo daň nižší, než jsou uvedené slevy, lze slevu nebo její zbýúnor 2006 13


vající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže daň, nejvýše však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na slevu vznikl. ➧ Ustanovení § 35 odst. 6 až 8 ZDP se použijí i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005.

Závazné posouzení sjednané ceny Závazné posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami, umožňuje § 38nc ZDP. Toto ustanovení by mělo přispět k odstranění problémů vznikajících v souvislosti s existencí § 23 odst. 7 ZDP, který dává správci daně možnost zvýšit základ daně z příjmů při nedodržení běžných cen sjednaných u transakcí mezi spojenými osobami. ➧ Poplatník, který sjednává cenu v obchodním vztahu s osobou, která je vůči němu považována za spojenou osobu (viz § 23 odst. 7 ZDP), může požádat místně příslušného správce daně o vydání rozhodnutí o závazném posouzení, zda způsob, jakým byla cena vytvořena, odpovídá způsobu, kterým by byla vytvořena cena sjednaná mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek („závazné posouzení ceny“). Rozhodnutí o závazném posouzení ceny může být vydáno i pro právnickou osobu, jejíž založení se předpokládá. Toto rozhodnutí je účinné pro stanovení daňové povinnosti zakládané právnické osoby, a to ode dne jejího vzniku. ➧ Vydání rozhodnutí o závazném posouzení ceny je, podle zákona o správních poplatcích, zpoplatněno správním poplatkem ve výši 50 000 Kč.

Opravné položky k „pohledávkám do 30 000 Kč“ – novela ZoR Společně s novelou ZDP byl zákonem č. 545/2005 Sb. novelizován také zákon o rezervách. Od 1. 1. 2006 je v § 8c ZoR umožněna tvorba zákonné OP k nepromlčené pohledávce až do výše 100 % její neuhrazené rozvahové hodnoty bez příslušenství pokud: • rozvahová hodnota této pohledávky bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku nepřesáhne částku 30 000 Kč, • od konce sjednané lhůty splatnosti této pohledávky uplynulo nejméně 12 měsíců, • nejde o pohledávku již odepsanou na vrub výsledku hospodaření, • nejde o pohledávku za upsaný vlastní kapitál vzniklou za společníky, akcionáři nebo členy družstev, • nejde o pohledávku mezi spojenými osobami vymezenými v ZDP, • nejsou k této pohledávce tvořeny OP podle §§ 8, 8a, 8b ZoR. ➧ O pohledávce, ke které byla vytvořena OP až do výše 100 % podle § 8c ZoR, musí být vedena samostatná evidence. ➧ Při tvorbě OP k „pohledávce do 30 000 Kč“ musí být sledována celková hodnota pohledávek bez příslušenství vzniklých vůči jednomu dlužníkovi. Přesahuje-li ke dni tvorby OP celková hodnota pohledávek bez příslušenství vůči jednomu dlužníkovi částku 30 000 Kč, pak OP až do výše 100 % podle § 8c ZoR vytvořit nelze. 14 únor 2006

Stručný přehled změn pouze pro daň z příjmů FO 1. Přínosem pro poplatníky daně z příjmů FO by mělo být zvýšení výdajových paušálů u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP a u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP. Novelizovaná ustanovení § 7 odst. 9 ZDP a § 9 odst. 4 ZDP lze použít již pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 2. Do § 4 odst. 1 písm. w) ZDP byl doplněn postup při zdanění příjmů z povinného odkupu akcií. U příjmů plynoucích jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů (§ 183i ObchZ) se použije stejný postup zdanění jako při prodeji akcií – při délce doby držení akcií nad 6 měsíců osvobození od daně a při kratší době držení zdanění podle § 10 ZDP. Novelizované ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) ZDP se použije i pro zdaňovací období, které započalo v roce 2005. 3. Již pro rok 2005 je určen nový formulář přiznání k dani z příjmů pro fyzické osoby. MF sjednotilo stávající formuláře „A“ (pouze pro příjmy ze závislé činnosti) a „B“ (univerzální) do jediného formuláře, který nese označení 25 5405 vzor č. 12 a obsahuje pět příloh. Počet vyplňovaných příloh bude záviset na konkrétní situaci poplatníka. 4. Novela přinesla fyzickým osobám snížení daňového zatížení. Došlo ke snížení sazby daně z příjmů ve dvou nejnižších pásmech a k rozšíření prvního pásma daňové sazby, viz tabulka. Změny se projeví jak v ročních sazbách (§ 16 odst. 1 ZDP), tak i při výpočtu měsíčních záloh (změny v § 38h odst. 2 ZDP), a to počínaje mzdou za leden 2006. Základ daně od Kč do Kč 0 121 200 121 200 218 400 218 400 331 200 331 200 a více

Daň 12 % 14 544 Kč + 19 % 33 012 Kč + 25 % 61 212 Kč + 32 %

Ze základu přesahujícího 121 200 Kč 218 400 Kč 331 200 Kč

5. Významnou změnou je nahrazení nezdanitelných částí základu daně [dříve v § 15 odst. 1 písm. a) až f) ZDP] uplatňovaných na poplatníka, na vyživovanou manželku či manžela, na různé stupně invalidity a na studenta (soustavná příprava na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem) slevami na dani. Místo dřívějšího snížení základu daně o nezdanitelné části se použije sleva na dani podle § 35ba ZDP. Na rozdíl od daňového zvýhodnění na děti ale nebudou nové slevy na dani vypláceny formou bonusu (v případě ztráty nebo nízkého základu daně). Slevy na dani lze uplatnit (kromě slevy na manželku) i v měsíčních zálohách (měsíční slevy na dani) ve výši 1/12 částek uvedených v § 35ba ZDP. 6. Nezdanitelné části základu daně v § 15 ZDP budou uplatněny až v rámci daňového přiznání anebo ročního zúčtování daně u zaměstnanců. ❚ Daně v podnikání aktuálně

❙


Možnost využití institutu tichého společenství Podnikatelský subjekt může v případě nedostatku finančního kapitálu využít možnosti získání potřebného kapitálu od tichého společníka. Tichým společníkem může být jak fyzická osoba (podnikatel či nepodnikatel), tak i právnická osoba. Právní řešení smlouvy o tichém společenství se řídí ustanoveními §§ 673 až 681 ObchZ. Smlouva o tichém společenství musí mít vždy písemnou formu, přičemž u akciové společnosti a u společnosti s r. o. podléhá smlouva o tichém společenství schválení valnou hromadou. Smlouvou o tichém společenství se zavazuje tichý společník poskytnout podnikatelskému subjektu určitý vklad a podílet se jím na jeho podnikání a podnikatel se zavazuje k placení části čistého zisku vyplývající z podílu tichého společníka na výsledku z podnikání. ➧ Předmětem vkladu tichého společníka může být určitá peněžní částka, určitá věc, právo nebo jiná majetková hodnota vyjádřitelná v penězích, využitelná při podnikání. Tichý společník je povinen předmět vkladu předat podnikateli nebo mu umožnit jeho využití při podnikání v době smluvené, jinak bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy. ➧ Není-li ve smlouvě stanoveno jinak, stává se příjemce vkladu tichého společníka převzetím věci (s výjimkou nemovitých věcí) jejím vlastníkem. V případě vkladu nemovité věci je příjemce vkladu oprávněn k jejímu užívání po dobu trvání smlouvy, vlastníkem zůstává i nadále tichý společník. Pokud je předmětem vkladu právo a smlouva nestanoví něco jiného, je příjemce vkladu oprávněn po dobu trvání smlouvy k jeho výkonu. ➧ Pokud je předmětem vkladu tichého společníka movitý majetek, který byl součástí jeho obchodního majetku, ocení se tento vkládaný majetek zůstatkovou cenou majetku. Pokud je předmětem vkladu tichého společníka movitý majetek, který nebyl součástí obchodního majetku, je nutno ocenit vklad reprodukční pořizovací cenou podle zákona o oceňování majetku, a to zpravidla na základě zpracování odborného posudku soudního znalce. ➧ Tichý společník se neúčastní na podnikání přímo, nemá proto vliv na rozhodování o obchodních a dalších záležitostech podnikatelského subjektu. Tichý společník je oprávněn nahlížet do obchodních dokladů a účetních záznamů týkajících se podnikání, na němž se účastní svým vkladem. Účast tichého společníka na podnikání zaniká v těchto případech: • uplynutím doby, na kterou byla smlouva o tichém společenství uzavřena, • výpovědí, nebyla-li smlouva uzavřena na dobu určitou (nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, lze smlouvu vypovědět nejpozději 6 měsíců před koncem kalendářního roku), • dosáhne-li podíl tichého společníka na ztrátě výše jeho vkladu, • ukončením podnikání, na něž se smlouva vztahuje, • prohlášením konkurzu na majetek podnikatele nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku, • prohlášením konkurzu na majetek tichého společníka.


➧ Zánikem účasti tichého společníka na podnikání zaniká smlouva o tichém společenství a dle § 680 ObchZ musí dojít k vypořádání podnikatelského subjektu s tichým společníkem. Podnikatelský subjekt je povinen vrátit tichému společníkovi vklad zvýšený nebo snížený o jeho podíl na výsledku podnikání.

Zdanění podílu na zisku tichého společníka Podíl na zisku vyplácený tichému společníkovi, který je fyzickou osobou, je příjmem dle § 8 odst. 1 písm. b) ZDP a podléhá zdanění dle § 36 odst. 2 písm. a) bod 4 ZDP zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve výši 15 % z podílu na zisku. ➧ Podíl na zisku tichého společníka, který je právnickou osobou, podléhá rovněž zdanění podle § 36 odst. 2 písm. a) bod 4. ZDP zvláštní sazbou daně (srážková daň) ve výši 15 % z podílu na zisku. ➧ Za příjem ze zdrojů na území ČR se u poplatníků daně z příjmů fyzických a právnických osob, které nejsou českými rezidenty, považuje dle § 22 odst. 1 písm. g) bod 3 ZDP rovněž část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Z tohoto podílu na zisku se provede srážka daně ve výši 15 % podle § 36 odst. 1 písm. b) bod 1. ZDP. To vše platí v případě, pokud není ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uvedeno jinak. ➧ Ve všech uvedených případech platí povinnost pro plátce srazit daň při výplatě podílu na zisku tichého společníka, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž valná hromada schválila řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku a rozhodla o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. ➧ Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku. V případě zahraničního tichého společníka musí plátce dále splnit oznamovací povinnost vůči místně příslušnému správci daně v souladu s § 38d odst. 3 ZDP na tiskopise vydaném MF. ➧ V případě, že se tichý společník rozhodne, že přiznaný podíl na zisku mu nebude vyplacen, ale tento bude použit na zvýšení vkladu tichého společníka na podnikání, podléhá přiznaný podíl na zisku zdanění zvláštní sazbou daně ve výši 15 %. Vklad tichého společníka se zvýší o podíl na zisku snížený o sraženou daň. Příklad Fyzická osoba na základě smlouvy o tichém společenství vložila v r. 2004 peněžitý vklad do společnosti s r. o. ve výši 150 000 Kč, přičemž dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a na ztrátě činí 15 %. Společnost dosáhla v r. 2004 čistého zisku po splnění odvodu do rezervního fondu ve výši 400 000 Kč. Tichý společník se dohodl se společností v průběhu r. 2005, že o podíl na zisku na podnikání zvýší svůj vklad tichého společníka. únor 2006 15


Přiznaný podíl na zisku tichého společníka za r. 2004 činí 60 000 Kč. Společnost odvede srážkovou daň z podílu na zisku tichého společníka ve výši 9 000 Kč. Vklad tichého společníka bude navýšen o částku 51 000 Kč na výši 201 000 Kč.

Podíl tichého společníka na ztrátě společnosti V případě, že podnikatelský subjekt dosáhne ve zdaňovacím období ztráty, podílí se na ní i tichý společník. V souladu s ustanovením § 673 odst. 1 ObchZ musí být ve smlouvě o tichém společenství dohodnutý rozsah účasti tichého společníka na zisku a ztrátě stejný. Na ztrátě podnikatelského subjektu se tichý společník účastní jen do výše svého vkladu. ➧ Ve zdaňovacím období, kdy podnikatelský subjekt dosáhne ztráty z podnikání, se vklad tichého společníka snižuje o jeho podíl na ztrátě. Ve zdaňovacím období, kdy podnikatel následně dosáhne zisku z podnikání, je z podílu na zisku připadajícího na tichého společníka nejdříve doplněn vklad tichého společníka do původní výše a teprve zbývající část podílu na zisku může být vyplacena tichému společníkovi. ➧ Z ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) ZDP (platí pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob) a z § 19 odst. 1 písm. k) ZDP (platí pro poplatníky daně z příjmů právnických osob) vyplývá, že je-li podíl na zisku tichého společníka použit na doplnění vkladu sníženého o podíl na ztrátě do jeho původní výše, nepodléhá tento podíl na zisku zdanění daní z příjmů. Zdanění podléhá až vyplácený podíl na zisku po doplnění vkladu na původní výši, a to srážkovou daní 15 %. Příklad Fyzická osoba na základě smlouvy o tichém společenství vložila v r. 2004 peněžitý vklad do akciové společnosti ve výši 150 000 Kč. Ve smlouvě je stanoven rozsah účasti tichého společníka na zisku a na ztrátě 10 %. Společnost dosáhla za zdaňovací období r. 2004 ztráty z podnikání ve výši 200 000 Kč, v r. 2005 dosáhne základu daně ve výši 350 000 Kč.

Zdaňovací období r. 2004 Podíl na ztrátě tichého společníka činí v souladu s uzavřenou smlouvou 20 000 Kč. Vklad tichého společníka je snížen o podíl na ztrátě na výši 130 000 Kč. Zdaňovací období r. 2005 Společnost odvede daň z příjmů právnických osob ve výši 91 000 Kč a převede do rezervního fondu částku 12 950 Kč. Podíl na zisku tichého společníka činí v souladu s uzavřenou smlouvou 24 605 Kč. Z přiznaného podílu na zisku je nejdříve doplněn vklad tichého společníka do původní výše 150 000 Kč a zbývající podíl na zisku 4 605 Kč společnost zdaní srážkovou daní 15 %, takže fyzické osobě bude vyplacen čistý podíl na zisku 3 914 Kč. Doplnění vkladu z přiznaného podílu na zisku nepodléhá zdanění daní z příjmů.

Uplatnění daňových odpisů při vkladu hmotného majetku Podle § 30 odst. 12 písm. c) ZDP pokračuje příjemce vkladu v odpisování hmotného majetku nabytého vkladem od tichého společníka s bydlištěm nebo sídlem na území ČR spolu s nabytím vlastnických práv k tomuto majetku, a to ze vstupní ceny, ze které odpisoval původní vlastník, pokud tichý společník měl před uskutečněním vkladu tento majetek zahrnut v obchodním majetku. Přitom se v souladu s § 26 odst. 7 písm. a) bod 1 ZDP uplatní u tichého společníka ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k vyřazení hmotného majetku před koncem zdaňovacího období z důvodu vkladu hmotného majetku tichého společníka, odpis ve výši jedné poloviny ročního odpisu, a to pokud je hmotný majetek evidován u poplatníka na počátku příslušného zdaňovacího období. Podle § 26 odst. 7 písm. b) ZDP uplatní příjemce vkladu u hmotného majetku nabytého vkladem od tichého společníka v průběhu zdaňovacího období a evidovaného u příjemce vkladu na konci zdaňovacího období odpis rovněž ve výši jedné poloviny ročního odpisu. ➧ Po ukončení smlouvy o tichém společenství a vrácení majetku tichého společníkovi pokračuje tichý společník dle § 30 odst. 12 písm. d) ZDP v odpisování hmotného majetku nabytého vrácením jeho vkladu, pokud nabyl vlastnická práva k tomuto majetku. ❚

Navštivte odborné semináře organizované naší společností. Pro bližší údaje: www.kursy.cz. Z pořádaných seminářů vybíráme:

Ë Ë Ë Ë

DPH a daňové doklady – Praha, 21. 2. 2006, Ing. Jana Ledvinková – daňová poradkyně, specialistka na DPH Konsolidovaná účetní závěrka podle IFRS a českých účetních předpisů – Praha, 22.–23. 2. 2006, Ing. Radka Loja, ACCA – auditorka, účetní expert Změny v daňových a účetních předpisech 2006 – Praha, 1. 3. 2006, RNDr. Ivan Brychta – daňový poradce, certifikovaný bilanční účetní Aktuální změny daňové legislativy včetně novely zákona o daních z příjmů v roce 2006 – Praha, 7. 3. 2006, Ing. Pavel Běhounek – daňový poradce Daně v podnikání aktuálně – Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu. Copyright © 1995–2006 by Dashöfer Holding, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o.

Vydává Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o., Na Příkopě 18, P.O. Box 756, 111 21 Praha 1 / IČ: 45245681 / tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 / www.dashofer.cz, www.du.cz, e-mail: [email protected] / Vedoucí redaktor: Ing. Marek Běhal, odborná redaktorka: Ing. Šárka Kratochvílová / Sazba: 3P, spol. s r. o. / Tisk: POLY+, s. r. o. / Vychází 1× měsíčně. / Cena: Pololetní předplatné 1580 Kč + DPH, balné a poštovné / Předplatné na další období není třeba objednávat, je automaticky prodlouženo na dalších 12 měsíců. Předplatné je možné zrušit písemně, nejpozději 6 týdnů před uplynutím ročního předplatného, jinak se prodlužuje o další rok. / Všechna práva, zejména právo na titul (název), licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding, Ltd., a jsou chráněna autorským zákonem. / Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na rozmnožování, šíření a překlad. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství reprodukována anebo s použitím elektronických off-line nebo on-line systémů ukládána do paměti, zpracovávána či šířena. / Informace obsažené v tomto díle byly zpracovány na základě nejlepších poznatků v okamžiku zveřejnění, kvůli neuceleným výsledkům ve výzkumu a jurisdikci však není možno zaručit absolutní bezchybnost. / Za obsah příspěvků ručí jejich autoři. / Redakce zajistí zodpovězení případných dotazů předplatitelů zaslaných pouze přes formulář na www.du.cz. Vybrané odpovědi budou uveřejněny v některém z čísel tohoto newsletteru. / Vydávání tohoto periodika povoleno rozhodnutím Ministerstva kultury, MK ČR E 15167, dne 22. 3. 2004. ISSN 1214-6560

16 únor 2006

Daně v podnikání aktuálně

❙

Daně v podnikání Aktuální informace pro ekonomy, jednatele, vedoucí finanční účtárny a vedoucí controllingu

Recommend Documents