DANĚ A DAŇOVÉ PORADENSTVÍ II. Daň z příjmů fyzických osob

Evropský polytechnický institut, s.r.o. 1. soukromá vysoká škola na Moravě Kunovice

DANĚ A DAŇOVÉ PORADENSTVÍ II. Daň z příjmů fyzických osob

Ing. Alena Poncarová

2011

Evropský polytechnický institut, s.r.o. Osvobození 699, 686 04 Kunovice

DANĚ A DAŇOVÉ PORADENSTVÍ II. Daň z příjmů fyzických osob

Ing. Alena Poncarová

Kunovice, 2011

Autor: Ing. Alena Poncarová Název: Daně a daňové poradenství II. – Daň z příjmů fyzických osob Vydavatel: © Evropský polytechnický institut, s.r.o. Kunovice, 2011 © Jazyková redakce : Neprošlo jazykovou úpravou

ISBN 978-80-7314-265-0

ÚVOD ..........................................................................................................................................................5  1 

VYMEZENÍ POJMŮ......................................................................................................................13  1.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI: .................................................................13  1.2  KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................................13  1.3  ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ......................................................................................................14  1.3.1  Historický vývoj ..................................................................................................................14  1.4  POPLATNÍK DANĚ ..........................................................................................................................19  1.5  PŘEDMĚT DANĚ .............................................................................................................................20  1.6  OSVOBOZENÍ OD DANĚ ..................................................................................................................21  1.7  ZÁKLAD DANĚ...............................................................................................................................27  1.8  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ...................................................................................................30  1.9  OTÁZKY ........................................................................................................................................30  1.10  SHRNUTÍ ...................................................................................................................................30  1.11  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .......................................................................................................31  1.12  LITERATURA.............................................................................................................................31 

2 

PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI..............................................................................................33  2.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI...................................................................33  2.2  KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................................34  2.3  PŘEDMĚT DÍLČÍHO ZÁKLADU DANĚ A DRUHY PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI.................................34  2.3.1  Příjmy vyňaté z předmětu daně...........................................................................................35  2.3.2  Příjmy osvobozené od dílčího základu daně .......................................................................35  2.4  DAŇOVÉ SUBJEKTY U PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI......................................................................38  2.5  PRACOVNÍ VZTAHY .......................................................................................................................38  2.6  ZÁKLAD DANĚ U PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI .............................................................................39  2.6.1  Příjmy daňového rezidenta ze závislé činnosti ze zahraničí ...............................................40  2.6.2  Příjmy daňového nerezidenta ze závislé činnosti v České republice...................................40  2.7  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ...................................................................................................40  2.8  OTÁZKY ........................................................................................................................................41  2.9  SHRNUTÍ........................................................................................................................................41  2.10  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .......................................................................................................41  2.11  LITERATURA.............................................................................................................................42 

3 

PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ A JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI ......................43  3.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI...................................................................43  3.2  KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................................44  3.3  CHARAKTERISTIKA PŘÍJMŮ Z PODNIKÁNÍ A JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI ..................44  3.4  OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ ......................................................................................44  3.5  DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ Z PODNIKÁNÍ A JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI ............................45  3.5.1  Daňově uznatelné příjmy a výdaje ......................................................................................45  3.6  SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ ........................................................................................................47  3.7  TYPY EVIDENCE ............................................................................................................................47  3.7.1  Účetnictví............................................................................................................................48  3.7.2  Daňová evidence.................................................................................................................48  3.7.3  Záznamní povinnost ............................................................................................................49  3.7.4  Daň stanovená paušální částkou.........................................................................................50  3.8  SPECIFICKÉ PŘÍPADY ZDAŇOVÁNÍ PODLE § 7.................................................................................52  3.8.1  Majetek ve společném jmění manželů .................................................................................52  3.8.2  Ceny ze sportovních soutěží ................................................................................................52  3.8.3  Ukončení (přerušení) podnikatelské činnosti......................................................................52  3.9  ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ .....................................................................................................................53  3.10  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ..............................................................................................53  3.11  OTÁZKY ...................................................................................................................................54  3.12  SHRNUTÍ ...................................................................................................................................54  3.13  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .......................................................................................................54  3.14  LITERATURA.............................................................................................................................55 

4 

PŘÍJMY Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU.................................................................................57  4.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI...................................................................57  4.2  KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................................57 

4.3  OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ......................................................................................................... 58  4.3.1  Příjmy z kapitálového majetku zdaňované zvláštní sazbou daně........................................ 59  4.3.2  Příjmy z kapitálového majetku zdaňované v rámci dílčího základu daně podle § 8........... 59  4.4  ÚPRAVY DÍLČÍHO ZÁKLADU PŘÍJMŮ Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU.................................................. 60  4.5  PŘÍJMY Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU VE SPOLEČNÉM JMĚNÍ MANŽELŮ .......................................... 60  4.6  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA................................................................................................... 60  4.7  OTÁZKY........................................................................................................................................ 61  4.8  SHRNUTÍ ....................................................................................................................................... 61  4.9  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST ........................................................................................................... 61  4.10  LITERATURA ............................................................................................................................ 61  5 

PŘÍJMY Z PRONÁJMU ............................................................................................................... 63  5.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI .................................................................. 63  5.2  KLÍČOVÁ SLOVA ........................................................................................................................... 63  5.3  ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA ...................................................................................................... 64  5.4  DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ ..................................................................................................................... 64  5.5  VÝKAZNICTVÍ PRO POTŘEBY SPRÁVNÉHO STANOVENÍ DANĚ ........................................................ 65  5.5.1  Uplatnění výdajů ve skutečné výši ...................................................................................... 65  5.5.2  Uplatnění výdajů procentem z příjmů ................................................................................ 65  5.6  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA................................................................................................... 65  5.7  OTÁZKY........................................................................................................................................ 65  5.8  SHRNUTÍ ....................................................................................................................................... 66  5.9  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST ........................................................................................................... 66  5.10  LITERATURA ............................................................................................................................ 66 

6 

OSTATNÍ PŘÍJMY........................................................................................................................ 67  6.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI .................................................................. 67  6.2  KLÍČOVÁ SLOVA ........................................................................................................................... 67  6.3  CHARAKTERISTIKA OSTATNÍCH PŘÍJMŮ ........................................................................................ 68  6.4  SPECIFICKÉ PŘÍPADY OSTATNÍCH PŘÍJMŮ ...................................................................................... 69  6.4.1  Příjmy ze společného jmění manželů.................................................................................. 69  6.4.2  Podíly ................................................................................................................................. 69  6.5  OSTATNÍ PŘÍJMY OSVOBOZENÉ OD DANĚ Z PŘÍJMŮ ....................................................................... 70  6.6  DÍLČÍ ZÁKLAD DANĚ ..................................................................................................................... 70  6.7  VÝDAJE VZTAHUJÍCÍ SE K DÍLČÍMU ZÁKLADU DANĚ U OSTATNÍCH PŘÍJMŮ ................................... 70  6.8  SAMOSTATNÝ ZÁKLAD DANĚ ........................................................................................................ 72  6.9  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA................................................................................................... 73  6.10  OTÁZKY ................................................................................................................................... 73  6.11  SHRNUTÍ .................................................................................................................................. 73  6.12  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST ...................................................................................................... 73  6.13  LITERATURA ............................................................................................................................ 74 

7  PŘÍJMY SPOLUVLASTNÍKŮ, ÚČASTNÍKŮ SDRUŽENÍ BEZ PRÁVNÍ SUBJEKTIVITY A SPOLUPRACUJÍCÍCH OSOB........................................................................................................... 75  7.1  7.2  7.3  7.4  7.5  7.6  7.7  7.8  7.9  7.10  8 

PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI .................................................................. 75  KLÍČOVÁ SLOVA ........................................................................................................................... 75  VÝPOČET PŘÍJMU SPOLUVLASTNÍKA ............................................................................................. 76  VÝPOČET PŘÍJMU ÚČASTNÍKA SDRUŽENÍ, KTERÝ NENÍ PRÁVNICKOU OSOBOU .............................. 76  VÝPOČET PŘÍJMŮ SPOLUPRACUJÍCÍCH OSOB ................................................................................. 76  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA................................................................................................... 77  OTÁZKY........................................................................................................................................ 77  SHRNUTÍ ....................................................................................................................................... 77  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST ........................................................................................................... 78  LITERATURA ............................................................................................................................ 78 

ODČITATELNÉ POLOŽKY OD ZÁKLADU DANĚ................................................................ 79  8.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI .................................................................. 79  8.2  KLÍČOVÁ SLOVA ........................................................................................................................... 79  8.3  DAŇOVÁ ZTRÁTA.......................................................................................................................... 80  8.4  VÝDAJE NA REALIZACI PROJEKTŮ VÝZKUMU A VÝVOJE ............................................................... 80  8.4.1  Projekt výzkumu a vývoje ................................................................................................... 80  8.4.2  Klasifikace výdajů (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje ............................... 81 

8.4.3  Závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje.................................................................................................................81  8.4.4  Odpočet výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje ....................................................82  8.5  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ...................................................................................................82  8.6  OTÁZKY ........................................................................................................................................82  8.7  SHRNUTÍ........................................................................................................................................83  8.8  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST ............................................................................................................83  8.9  LITERATURA .................................................................................................................................83  9 

NEZDANITELNÉ ČÁSTI ZÁKLADU DANĚ A VÝPOČET DANĚ ........................................85  9.1  9.2  9.3  9.4  9.5  9.6  9.7  9.8  9.9  9.10  9.11  9.12  9.13  9.14  9.15 

10 

PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI...................................................................85  KLÍČOVÁ SLOVA............................................................................................................................85  ÚPRAVY ZÁKLADU DANĚ ..............................................................................................................86  DARY ............................................................................................................................................86  ÚROKY Z ÚVĚRU ZE STAVEBNÍHO SPOŘENÍ A HYPOTEČNÍHO ÚVĚRU .............................................87  PŘÍSPĚVEK NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ A PENZIJNÍ POJIŠTĚNÍ ..........................................................89  POJISTNÉ NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ .................................................................................89  ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY ODBOROVÉ ORGANIZACI ..............................................................................90  ÚHRADY ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ ...........................................90  VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB .............................................................................91  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ..............................................................................................91  OTÁZKY ...................................................................................................................................91  SHRNUTÍ ...................................................................................................................................91  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .......................................................................................................92  LITERATURA.............................................................................................................................92 

SLEVY NA DANI ...........................................................................................................................93 

10.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI ..............................................................93  10.2  KLÍČOVÁ SLOVA .......................................................................................................................93  10.3  SLEVA NA DANI U ZAMĚSTNAVATELE .......................................................................................94  10.4  PŘÍSLIB INVESTIČNÍ POBÍDKY ...................................................................................................94  10.5  SLEVY NA DANI U FYZICKÝCH OSOB .........................................................................................97  10.6  DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ .............................................................................................................98  10.6.1  Měsíční daňové zvýhodnění..........................................................................................100  10.7  VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI PO UPLATNĚNÍ SLEV A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ..................100  10.8  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ............................................................................................101  10.9  OTÁZKY .................................................................................................................................101  10.10  SHRNUTÍ .................................................................................................................................101  10.11  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .....................................................................................................101  10.12  LITERATURA...........................................................................................................................102  11 

ZVLÁŠTNÍ SAZBA DANĚ..........................................................................................................103 

11.1  11.2  11.3  11.4  11.5  11.6  11.7  11.8  11.9  12 

PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI ............................................................103  KLÍČOVÁ SLOVA .....................................................................................................................103  ZVLÁŠTNÍ SAZBA DANĚ U DAŇOVÝCH NEREZIDENTŮ .............................................................103  ZVLÁŠTNÍ SAZBA DANĚ VŠEOBECNĚ .......................................................................................105  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ............................................................................................107  OTÁZKY .................................................................................................................................107  SHRNUTÍ .................................................................................................................................107  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .....................................................................................................108  LITERATURA...........................................................................................................................108 

PLATBY V PRŮBĚHU ZDAŇOVACÍHO OBDOBÍ................................................................109 

12.1  12.2  12.3  12.4  12.5  12.6  12.7  12.8  12.9 

PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI ............................................................109  KLÍČOVÁ SLOVA .....................................................................................................................109  ZÁLOHY .................................................................................................................................109  ZAJIŠTĚNÍ DANĚ .....................................................................................................................111  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ............................................................................................113  OTÁZKY .................................................................................................................................113  SHRNUTÍ .................................................................................................................................113  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .....................................................................................................113  LITERATURA...........................................................................................................................114 

13 

DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ .................................................................................................................. 115 

13.1  PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI ........................................................... 115  13.2  KLÍČOVÁ SLOVA .................................................................................................................... 115  13.3  DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ K DANI Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB .......................................................... 116  13.4  LHŮTY PRO PODÁNÍ DAŇOVÝCH TVRZENÍ A SPLATNOST DANĚ ............................................... 116  13.4.1  Řádné daňové přiznání ................................................................................................ 116  13.4.2  Opravné daňové přiznání ............................................................................................ 117  13.4.3  Dodatečné daňové přiznání ......................................................................................... 117  13.4.4  Daňové přiznání v insolvenčním řízení........................................................................ 117  13.5  VYMĚŘENÍ DANĚ.................................................................................................................... 118  13.5.1  Minimální výše daně.................................................................................................... 118  13.6  SPLATNOST DANĚ .................................................................................................................. 119  13.7  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ............................................................................................ 119  13.8  OTÁZKY ................................................................................................................................. 119  13.9  SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 119  13.10  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .................................................................................................... 119  13.11  LITERATURA .......................................................................................................................... 120  14 

MEZINÁRODNÍ ZDANĚNÍ ....................................................................................................... 121 

14.1  14.2  14.3  14.4  14.5  14.6  14.7  14.8  14.9  14.10  14.11  14.12  14.13 

PO PROSTUDOVÁNÍ TÉTO KAPITOLY BUDETE SCHOPNI ........................................................... 121  KLÍČOVÁ SLOVA .................................................................................................................... 121  OBECNÁ CHARAKTERISTIKA .................................................................................................. 121  METODA ÚPLNÉHO ZÁPOČTU ................................................................................................. 123  METODA PROSTÉHO ZÁPOČTU................................................................................................ 123  METODA ÚPLNÉHO VYNĚTÍ .................................................................................................... 123  METODA VYNĚTÍ S VÝHRADOU PROGRESE ............................................................................. 124  ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ DAŇOVÉHO REZIDENTA PLYNOUCÍ Z NĚKOLIKA STÁTŮ .............................. 124  SAMOSTATNÁ PRÁCE STUDENTA ............................................................................................ 125  OTÁZKY ................................................................................................................................. 125  SHRNUTÍ ................................................................................................................................ 125  SAMODIAGNOSTICKÝ TEST .................................................................................................... 126  LITERATURA .......................................................................................................................... 126 

ZÁVĚR.................................................................................................................................................... 127  SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .................................................................................................. 129 

Úvod Vážení studenti, právě jste otevřeli studijní materiál „Daně II. – Daň z příjmů fyzických osob“, který je výstupem dílčí úlohy Interního grantového systému Výzkum podnikatelského prostředí zemí světa číslo B1/2008/03. Tento studijní materiál by měl rozšířit Vaše znalosti přímých daní, které jste obdrželi v prvním ročníku Vašeho studia. Na rozdíl od předešlého semestru, kdy jste se seznámili s rozsáhlým a rozmanitým rejstříkem přímých majetkových, a to včetně daní převodových, v tomto ročníku se budeme věnovat pouze dvěma přímým důchodovým daním – dani z příjmů fyzických osoba a dani z příjmů právnických osob. Náplní tohoto semestru se stane pouze Daň z příjmů fyzických osob. Tato daň je obdobně jako Daň z příjmů právnických osob upravena Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Důležitost a význam podrobných znalostí všech ustanovení tohoto zákona pro absolventa studijního oboru Finance a daně není třeba zdůrazňovat, neboť zatím co u ostatních daní existuje pouze jistá pravděpodobnost, že se s nimi v praxi setkáme, a to většinou jednorázově či jen za určitých okolností, s daní z příjmů fyzických osob se s největší pravděpodobností setká každý z nás, a to v pravidelných intervalech. Tato studijní opora je určena zejména pro studenty kombinované a distanční formy studia studijního oboru Finance a daně Evropského polytechnického institutu v Kunovicích. Stejně dobře však může posloužit těm, kteří potřebují získat základní orientaci v problematice zdaňování příjmů fyzických osob a zvláště v problematice daňové optimalizace příjmů. Učební pomůcka je rozdělena do čtrnácti kapitol. Podrobně rozebírá jednotlivá ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a to vybraná ustanovení platná pro zdaňování příjmů fyzických osob, která doplňuje o vysvětlující ustanovení Pokynu MF D-300, avšak dotýká se rovněž některých dalších právních norem souvisejících se zmiňovanou problematikou. Jedná se např. o: Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Zákon č. 563/1992 Sb., o účetnictví Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník apod. V úvodních kapitolách budete postupně seznamováni se základními pojmy a obecnou charakteristikou daně z příjmů fyzických osob. Získáte informace týkající se předmětu daně z příjmů fyzických osob, dovíte se o příjmech, které jsou vyňaty z předmětu daně nebo příjmech od daně osvobozených. Náležitá pozornost bude věnována poplatníkům daně z příjmů fyzických osob a základu daně z příjmů fyzických osob. Jednotlivým dílčím základům, které tvoří celkový základ daně, budou v této učební pomůcce věnovány samaostatné kapitoly. V nich bude důraz kladen na přesné vymezení příjmů spadajících pod jednotlivé dílčí základy daně, budete upozorněni na příjmy, které jsou na základě tohoto dílčího základu daně vyňaty ze zdanění a příjmy, které jsou v rámci dílčího základu daně osvobozeny. Dovíte se, zda a jakým způsobem je 5

v rámi jednotlivých základů daně možnost uplatnění výdajů, či zda lze dosáhnout i ztráty. Seznámíte se s možností rozdělení příjmů a výdajů mezi jedntlivé spoluvlastníky, účastníky sdružení bez prívní subjektivity a spolupracující osoby. Dále se naužíte optimalizovat výši daňové povinnosti, a to jednak prostřednictvím odčitatelnýh položek ze základu daně a nezdanitelných částí základu daně, jednak prostřednictvím slev na dani. Naučíte se, jak zaokrouhlovat základ daně, jaká je sazba daně a jak se daň vypočítá. V rámci slev na dani bude pozornost obrácena rovněž na daňové zvýhodnění a možnost uplatnění daňového bonusu. V závěru učební pomůcky budou analyzovány příjmy tvořící samostatné základy daně a podléhající zvláštní sazbě daně. Bez povšimnutí nezůstanou ani zálohové platby a jejich konečné vyúčtování prostřednictvím daňového přiznání. Vzhledem k otevřnosti jednotlivých národních ekonomik a volnému pohybu pracovních sil bude poslední kapitola věnována zdanění celosvětových příjmů. Upozorňuji Vás však, že vzhledem k rozsahu probírané problematiky Vám v této učební pomůcce budou nastíněny pouze nejzákladnější poznatky, které budou dále rozvíjeny na přednáškách a cvičeních, a které Vám pomohou k rychlejší orientaci při hledání cest k daňové optimalizaci příjmů fyzických osob. Pro správné plnění daňových povinností v praxi je však třeba tento metodický základ doplnit o množství vyhlášek, nařízení, pokynů a jiných dokumentů objasňujících mnohdy problematické oblasti výkladu zákona. Studijní text je součástí ucelené technologie (teorie, cvičení, samodiagnostické testy, studijní texty, podpůrné materiály studenta, praxe, řešení bakalářské práce), cílem této technologie je, abyste si osvojili následující znalosti, dovednosti a kompetence:

Cílové znalosti Naučíte se definovat přímé daně, postihnout základní odlišnosti mezi přímými a nepřímými daněmi. Budete seznámeni s předmětem daně z příjmů fyzických osob, daňovými subjekty a způsoby, jak správně zjistit jednotlivé dílčí daňové základy nezbytné pro výpočet daňové povinnosti k dani z příjmů fyzických osob. Naučíte se hodnotit skutečnosti, které mohou mít vliv na případné osvobození od daně. Získáte přehled o způsobech úpravy daňového základu, výpočtu daně a možnostech optimalizace daňové povinnosti. Naučíte se, jak postupovat v případě zdaňování celosvětových příjmů, aby nedošlo ke dvojímu zdanění. Obdržíte nezbytné pokyny pro správné vyplnění daňového přiznání a naučí se zpaměti termíny plateb záloh na daň a termíny splatnosti daně. Budete vedeni k uplatňování postupů analýzy, hodnocení a konstrukce různých možností postupů daňového poplatníka při vzniku skutkové podstaty a metod optimalizace daňové povinnosti v souladu s platnou legislativou. Rovněž se budete učit řešit problémy v týmu a osvojit si při tom základy manažerské komunikace. Součástí získaných znalostí se stanou i základy podnikatelské etiky, teorie výzkumu a analýzy získaných dat. Při své práci se naučíte rovněž využívat IT technologie.

6

Cílové dovednosti U spotřebních a ekologických daní budete schopni správně stanovit daňové subjekty, zdaňovací období, místo plnění, zdanitelná plnění a sazby daně. Budete umět správně vytvořit daňový doklad, vést evidenci daňových dokladů, plnit si záznamní povinnost a archivovat doklady dle zákonných norem. Na základě konkrétních údajů budete schopni spočítat daňovou povinnost u jednotlivých daní, zpracovat daňové přiznání a daň v řádném termínu zaplatit. V případě daňového řízení či podání opravných prostředků získáte kompetence nezbytné pro zastupování daňového subjektu před správcem daně. U daně z příjmů fyzických osob budete schopni stanovit daňové subjekty, rozlišit, zda se jedná o příjmy, které se stávají součástí základu daně, příp. zda jsou splněny podmínky pro osvobození od daně. Zdanitelné příjmy budete schopni přiřadit ke správnému dílčímu základu daně. Stěžejní cílovou dovedností je však schopnost vypočítat daňovou povinnost k dani z příjmů za svou osobu, ale rovněž za kteroukoli fyzickou osobu dosahující zdanitelných příjmů, a to jak OSVČ, tak osobu nepodnikající. Neméně významnou je i schopnost zpracování daňového přiznání včetně vyplnění všech příloh a jiných dokladů, či schopnost zastupovat poplatníka daně před správcem daně. Práce probíhá v týmu, kde budete mít možnost ověřit si v praxi, zda jste schopni na základě znalostí získaných z oblasti manažerské komunikace vhodné argumentace svých návrhů na optimalizaci daňové povinnosti jednotlivých fyzických osob, a to při respektování zákonných pravidel a pravidel podnikatelské etiky.

Cílové kompetence: Získáte schopnost zastupovat poplatníka v daňovém řízení se správcem daně ve věci správy daně z příjmů fyzických osob. Nabudete všechny kompetence potřebné k rozlišení, kdy je třeba podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a kdy poplatník tuto povinnost nemá. Budete schopni stanovit a splnit všechny náležitosti potřebné k provedení registrace daňového subjektu k dani z příjmů fyzických osob. V souladu se zákonnými úpravami budete umět stanovit dílčí základy daně, uplatnit možné odčitatelné položky či nezdanitelné části základu daně, správně zaokrouhlit upravený daňový základ a následně spočítat daňovou povinnost poplatníka. U odčitatelných položek a nezdanitelných základů daně budete schopni zabezpečit dokumentaci vyžadovanou správcem daně pro možnost jejich uplatnění. Osvojíte si techniku optimalizace daně prostřednictvím slev na dani včetně daňového zvýhodnění na děti. Plnění si všech povinností poplatníka ve vztahu ke správci daně, především termínů pro podání daňového přiznání, ať už řádného, opravného či dodatečného, či termíny placení daní nebo záloh na daň by se po ukončení tohoto semestru měly stát zautomatizovanými natolik, abyste byli schopni plnit daňové povinnosti poplatníka daně vždy v zákonem stanoveném termínu. K osvojení uvedených znalostí, dovedností a kompetencí nemalou měrou přispěje rovněž série cvičení s následujícím obsahem: Téma č. 1: Úvod 1. Seznámení se s povinnou a doporučenou literaturou, s požadavky na průběžnou práci 2. Zakončení předmětu – požadavky na zápočet a zkoušku 3. Zavedení adresářové struktury 4. Struktura zákona č. 586/92 Sb., o daních z příjmů 7

5. Poplatníci daně z příjmů fyzických osob, předmět daně a povinnost podat daňové přiznání 6. Formální náležitosti daňového přiznání Výstup Student uloží do svého adresáře daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob včetně vyplnění všech formálních náležitosti daňového přiznání Téma č. 2: Praktické ukázky vztahující se k následujícím základním pojmům: 1. Příjmy vyňaté ze zdanění 2. Příjmy osvobozené od daně 3. Základ daně Výstup Student uloží do svého adresáře praktické příklady příjmů vyňatých ze zdanění a příjmů osvobozených od daně. Provede charakteristiku základu daně z příjmů fyzických osob Téma č. 3: Výpočet dílčího základu daně ze závislé činnosti 1. Příjmy ze závislé činnosti 2. Příjmy, které nejsou předmětem daně, příjmy osvobozené od daně podle § 6 3. funkční požitky 4. Příjmy ze závislé činnosti rezidentů ČR plynoucí ze zdrojů v zahraničí 5. Příjmy ze závislé činnosti plynoucí nerezidentům ze zdrojů v ČR 6. Stanovení dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti Výstup: Student uloží do svého adresáře definici závislé činnosti a vzor výpočtu dílčího základu daně ze závislé činnosti Téma č. 4: Výpočet dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 1. Příjmy z podnikání 2. Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti 3. Uplatnění výdajů ve skutečné výši, uplatnění výdajů procentem z příjmů 4. Dosažení ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 5. Daň stanovená paušální částkou Výstup Student uloží do svého adresáře vzor výpočtu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Téma č. 5: Způsoby prokazování příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 1. Vedení daňové evidence 2. Vedení účetnictví 3. Záznamy o příjmech a evidence pohledávek 4. Stanovení dílčího základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti 5. Vyplnění přílohy č. 1 daňového přiznání

8

Výstup Student uloží do svého adresáře vzor vyplněné přílohy č. 1 daňového přiznání Téma č. 6: Výpočet dílčího základu daně z pronájmu 1. Základ daně 2. Uplatnění výdajů ve skutečné výši 3. Uplatnění výdajů procentem z příjmů 4. Stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu 5. Dosažení ztráty z pronájmu 6. Stanovení dílčího základu daně z příjmů z pronájmu 7. Vyplnění přílohy č. 2 daňového přiznání Výstup Student uloží do svého adresáře vzor vyplněné přílohy č. 2 daňového přiznání Téma č. 7: Výpočet dílčího základu daně z kapitálového majetku a ostatních příjmů 1. Druhy příjmů z kapitálového majetku 2. Zvláštní sazby daně dle § 36 3. Základ daně u příjmů z kapitálového majetku ze zahraničí 4. Stanovení dílčího základu daně z příjmů z kapitálového majetku 5. Příležitostné příjmy 6. Ostatní příjmy 7. Stanovení dílčího základu daně z příjmů z ostatních příjmů 8. Uplatnění výdajů podle § 8 a § 10 Výstup Student uloží do svého adresáře vzor výpočtu dílčího základu daně z kapitálového majetku a ostatních příjmů. Uvede rovněž příklad výpočtu příjmů z kapitálového majetku zdaňovaných podle § 36 Téma č. 8: Výpočet příjmu spoluvlastníka, účastníka sdružení a spolupracující osoby 1. Výpočet příjmu spoluvlastníka 2. Výpočet příjmu účastníka sdružení 3. Výpočet příjmu spolupracující osoby 4. Vyplnění přílohy č. 1 daňového přiznání Výstup Student uloží do svého adresáře vzor výpočtu příjmu spoluvlastníka, účastníka sdružení a spolupracující osoby. Téma č. 9: Uplatnění odčitatelných položek od základu daně 1. Odečet daňové ztráty a její evidence 2. Uplatnění výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje Výstup

9

Student uloží do svého adresáře výčet podmínek pro uplatnění odčitatelných položek od základu daně včetně konkrétního uplatnění daňové ztráty v jednotlivých zdaňovacích obdobích. Téma č. 10: Uplatnění nezdanitelných částí základu daně 1. Dary 2. Úroky ze stavebního spoření a hypotečního úvěru 3. Příspěvky na penzijní připojištění 4. Příspěvky na soukromé životní pojištění 5. Členské příspěvky odborové organizaci 6. Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Výstup: Student uloží do svého adresáře výčet nezdanitelných částí základu daně včetně limitů pro jejich uplatnění Téma č. 11: Výpočet daně a slevy na dani 1. Zaokrouhlení základu daně 2. Sazba daně 3. Výpočet daňové povinnosti 4. Slevy na dani včetně limitů a jejich uplatnění v průběhu zdaňovacího období 5. Daňová povinnost po odečtu slev na dani Výstup: Student uloží do svého adresáře vzor výpočtu daně a slev na dani včetně limitů a možnosti jejich uplatnění v průběhu zdaňovacího období Téma č. 12: 1. Daňové zvýhodnění 2. Daňový bonus a jeho uplatnění v průběhu zdaňovacího období 3. Zálohy na daň 4. Roční zúčtování daně 5. Daňová povinnost 6. Přeplatek na dani 7. Vyplnění žádosti o vrácení přeplatku Výstup: Student provede roční zúčtování daně (viz bod 3) Téma č. 13: 1. Souhrnný příklad včetně vyplnění daňového přiznání 2. Udělování zápočtu Výstup: Vyplnění daňového přiznání Součástí studia se stane také Vaše samostatná práce na semestrálním projektu, který by měl završit celý edukační proces. Vaším úkolem je seznámit se systémem plnění daňových povinností plátce daně z příjmů fyzických osob v podniku, v němž vykonáváte praxi. Náležitou pozornost věnujte nezbytné evidenci, dokumentaci a jiným zákonem stanoveným povinnostem spojeným s výkonem těchto činností. Seznamte se s útvarem obhospodařujícím tuto 10

agendu v podniku a systémy organizace všech činností spjatých se správným odvedením daně. Zjistěte, jaké požadavky jsou kladeny na kvalifikaci pracovníků zabezpečujících tyto pozice. Výše uvedenou problematiku zpracujte do projektu v ozsahu minimálně 6 stran v následující struktuře: Osnova: 1. Úvod 2. Povinnosti firmy jako plátce daně z příjmů fyzických osob 3. Dokumentace k dani z příjmů ze závislé činnosti 4. Příjmy vyňaté ze zdanění a příjmy osvobozené od daně, slevy na dani a daňové zvýhodnění uplatňované v průběhu kalendářního období, evidence záloh na daň z příjmů fyzických osob a zákonné lhůty 5. Roční zúčtování daně 6. Srážková daň 7. Zajištění daně 8. Povinnosti firmy k institucím sociálního a zdravotního pojištění včetně dokumentace 9. Povinnosti firmy k zaměstnancům, jimž firma neprovádí roční zúčtování daně 10. Modelový příklad - Výpočet dílčích základů daně a celkové daňové povinnosti u osoby dosahující příjmů podle § 6 - § 10 včetně vyplanění daňového přiznání 11. Závěr 12. Literatura 13. Přílohy Vidíte, že před Vámi sice stojí nelehké úkoly, ale jsem přesvědčena, že se Vám je podaří překonat tak zdárně, jak tomu bylo v případě již dříve probraných daní. Na základě Vašich předchozích zkušeností při studiu daní Vám také jistě není třeba zdůrazňovat, že pro úspěšné zvládnutí tohoto předmětu je nezbytné načerpat jisté množství teoretických poznatků, které je však nutno také umět aplikovat při řešení konkrétních daňových problémů v souvislosti s možným dopadem na jiné daňové povinnosti. Věřím, že i díky poznatkům obdrženým prostřednictvím této učební pomůcky budete schopni optimalizovat daňové povinnosti své, svých blízkých či klientů v celé rozmanitosti, kterou ve škole nelze zcela nasimulovat, ale kterou si může vymyslet pouze život sám. Autorka

11

12

1

Vymezení pojmů

Obsah kapitoly 1.1 1.2 1.3 1.3.1 1.4 1.5 1.6 1.7 1.8 1.9 1.10 1.11 1.12

Po prostudování této kapitoly budete schopni: Klíčová slova Základní charakteristika Historický vývoj Poplatník daně Předmět daně Osvobození od daně Základ daně Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Cílem této kapitoly je uvést Vás do problematiky zdaňování příjmů fyzických osob. Seznámíte se s právní úpravou, kterou se zdanění příjmů řídí v současnosti, ale dozvíte se rovněž, jaké daně na lidstvo doléhaly během jeho historického vývoje. Budete uvedeni do nové terminologie, naučíte se odlišovat příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které zdanění nepodléhají. Velká pozornost bude věnována příjmům, které sice jsou předmětem daně, ale za určitých podmínek je lze od daně osvobodit. Osvojíte si výpočet základu daně a úpravy, jimž podléhá.

1.1       

Po prostudování této kapitoly budete schopni:

určit, co je předmětem daně daňového rezidenta stanovit základ daně u daňového nerezidenta vybrat příjmy podléhající zdanění definovat příjmy vyňaté ze zdanění stanovit příjmy osvobozené od daně zjistit základ daně a provést jeho úpravy používat správnou odbornou terminologii

1.2

Klíčová slova

Daň z příjmů fyzických osob, poplatník daně z příjmů fyzických osob, daňový rezident, daňový nerezident, předmět daně, příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, příjmy osvobozené od daně, základ daně, dílčí základy daně, úpravy dílčích základů daně.

13

charakteristi ka DPFO

1.3

Základní charakteristika

Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jedná se o přímou důchodovou daň, jíž jsou podrobeny příjmy fyzických osob. Přímou daní rozumíme daň doléhající přímo na poplatníka daně, jímž v souvislosti s důchodovými daněmi chápeme osobu, jejíž příjmy jsou přímo podrobeny dani. V některých případech se u těchto daní může vyskytnout rovněž osoba plátce, což je osoba, která pod vlastní majetkovou odpovědností odvádí správci daň vybranou nebo sraženou od poplatníka daně. Tato daň má bohatou historii a v současnosti tvoří jeden ze základních pilířů moderních daňových systémů jednotlivých zemí.

1.3.1

Otrokářský řád

Feudalismus

Kapitalismus

Historický vývoj

Vznik daní se váže ke vzniku státu, neboť pouze stát má dostatek potřebných kompetencí nejen ke stanovení, ale i k výběru daní. Jednotlivé typy a formy daní, včetně jejich výše či účelu, se vždy odvíjely od vládnoucí ideologie dané společnosti a finanční náročnosti státního aparátu. V otrokářské společnosti byly daně vybírány v naturáliích a sehrávaly roli pouze příležitostného a doplňkového zdroje státní pokladny, jejímž hlavním příjmem se staly převážně válečné kořisti a případně i příjmy z užívání královského majetku. Funkce ve státní správě v té době byly považovány za poctu, proto byly vykonávány bez nároku na odměnu, a tudíž náklady na státní aparát byly velmi nízké. Postupně se do státní pokladny dostávaly rovněž výnosy z tributů, což byly daně vybírané zpravidla od podrobených národů, např. jednorázové dávky z pozemku nebo z hlavy. Stálým příjmem pokladny v té době byly také cla. Ve starověkém Řecku měly první daně dobrovolný charakter, jejich úhrada byla považována za otázku osobní uvědomělosti. S příchodem raného feudalismu nedošlo k nějaké radikální změně při výběru daní. Daně byly vybírány většinou příležitostně formou tributů a veřejně organizovaných sbírek, a to především v obdobích, kdy zemi hrozilo nebezpečí válečného konfliktu. Postupně však začaly vznikat nové druhy daní, které už měly peněžní podobu a byly vybírány pravidelně. Postupně se ustálily čtyři druhy odvodů: 1. domény – odvody z výnosů panovníkova majetku v naturální podobě 2. regály – zpoplatnění propůjčených práv panovníkem (právo těžby, vaření piva, ražby mincí apod.) 3. akcízy – první forma nepřímých daní. Byly uvaleny na jednotlivé druhy zboží nebo na právní převod zboží 4. kontribuce – mimořádné odvody z důvodu zabezpečení dostatečných příjmů státní pokladny pro financování jednotlivých měst, léna či feudálních panství Byly vybírány z hlavy, majetku nebo výnosů Výběr daní byl zabezpečen tzv. daňovým pachtýřem, který byl hmotně zainteresován na výši vybrané (či vybraných) daní. V době feudalismu rovněž vzniklo množství výjimek ze zdanění – na základě známého učení o tzv. trojím lidu církev a šlechta zůstaly od daní osvobozeny. Vznik prvních ucelených soustav daní spadá až do období liberalismu. V této době již daně mají výhradně podobu pravidelně se opakujících peněžitých plateb, které tvoří hlavní zdroj státního rozpočtu. Při výběru daní je uplatňován princip všeobecnosti –

14

povinnost platit daně se vztahuje na veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Vyskytují se zde dva druhy přímých daní: a) výnosová daň – byla vybírána dle výnosu z výroby, výměry pozemku, apod.) b) důchodová daň - výběr se odvíjel od výše příjmů, resp. platební schopnosti Přelom 19. a 20. století je charakteristický rozsáhlými daňovými reformami. Daně se začaly vybírat na základě skutečného stavu vykázaného v daňovém přiznání. Z důvodu vzniku nemajetné vrstvy dělnictva bývaly uplatňovány především progresivní sazby daně. V důsledku obou světových válečných konfliktů rostla výše daňové kvóty, neboť státy potřebovaly získat dostatek zdrojů na financování obnovy národních ekonomik. Od 70. let 20. století dochází postupně ke snižování sazeb u přímých daní a hlavní podíl na daňových výnosech přebírají daně nepřímé. V tomto období se vyskytly rovněž první snahy o harmonizaci daní v rámci Evropského hospodářského společenství. Vyšší stupeň harmonizace daňových systémů nastává až po vzniku Evropské unie. Dosavadní společné postupy jsou však zaměřeny především na oblast nepřímých daní. U přímých daní se spolupráce jednotlivých států dosud omezuje především na oblast zamezení dvojího zdanění či součinnost při získávání nezbytných informací zabraňujících daňovým únikům. Daně na území České republiky První písemná zmínka o zavedení dávky daňového charakteru na našem území pochází z 10. století, kdy za vlády knížete Václava vznikl první celní regál. I na našem území byly daně zpočátku dobrovolnými naturálními platbami svobodných občanů. První povinná daň – daň z míru – byla zavedena až za Boleslava I. Za předchůdce daně z příjmů na našem území lze považovat kontribuce. Měly charakter majetkových a výnosových daní, které se však neodvíjely od příjmu, ale byly stanoveny pouze na základě prostředků k jejich dosažení (počet tovaryšů, výměra pozemku, počet oken apod.) Obdobně jako jinde ve světě zůstaly církev a šlechta od daní osvobozeny. Významné změny doznaly daně v roce 1517, kdy byl na stavovském sněmu schválen Berní předpis, jímž byla stanovena všeobecná daň z majetku a z výnosu kapitálu. Tyto daně jsou považovány za předchůdce české daňové soustavy. Soustavu daní v 16. století tvořily 3 přímé daně: daň z majetku, daň z hlavy a daň z příjmů. Koncem 16. a začátkem 17. století byl, mimo daň důchodovou, která se skládala z daně z kapitálu stanovené pevnou částkou a z daně z peněz uložených na úrok, zaveden i tzv. třicátý – jednalo se o odvod třicetiny výnosu ze všeho, co bylo v zemi prodáno. V době vlády Marie Terezie a Josefa II. se z daní staly trvalé a řádné platby. Řádná daň se skládala ze dvou částí: a) povinná část – tzv. militare ordinarium – předmětem daně byly výtěžky z tzv. půdy rustikální, to znamená půdy v držbě měšťanů a poddaných b) dobrovolná část – tzv. militare extraordinarium – zdanění podléhala tzv. půda dominikální ve vlastnictví vrchnosti Po sestavení prvních katastrů za vlády Josefa II. byla řádná daň nahrazena daní pozemkovou, která se stala povinnou jak pro vlastníky půdy rustikální, tak dominikální. Josef II. zbavil šlechtu a církev výsady osvobození od daně. Koncem 18. století se objevuje: 1) kontribuční daň reální - byla uvalena jednak na vlastnictví, resp. držbu, pozemku, jednak na výnosy domů a živností 2) daň úrokovou – daň z peněz uložených na úrok 3) daň třídní – daň z příjmů, avšak počátkem 19. stol. se členila na: 15

Feudalismus

Kapitalismus

-

daň výdělkovou (zdaňovala příjmy) daň osobní (daň z hlavy – zdaňováni jedinci nad 17 let)

V revolučním roce 1848 došlo ke zřízení Ministerstva financí a velké daňové reformě. Vznikla tzv. osobní daň z příjmů, která rozdělila plátce daně do čtyř tříd: a) první třída – hlava rodiny platila daň za všechny členy domácnosti nad 16 let (daň z hlavy) b) druhá třída – majitelé domů a pozemků c) třetí třída – obchodníci, živnostníci, průmyslníci, příslušníci svobodného povolání – pevná sazba z čistého výtěžku ze své činnosti (výdělková daň) d) čtvrtá třída - zaměstnanci – služební platy převyšující nezdanitelné minimum byly zdaněny progresivní sazbou Poslední daňová reforma v Rakousku - Uhersku proběhla pod vedení ekonoma Böhm – Bawerka. Roku 1886 byly zavedeny daně: 1) výnosové – důchod poplatníka: peněžité, nepeněžité příjmy, vč. nájemného a hodnoty výrobků použitých pro vlastní spotřebu. Poprvé v historii možnost odpočtu výdajů na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů 2) důchodové – tzv. osobní daň z příjmů – důchod nad minimální hranici zdaňován progresivní sazbou od 0,6 % do 5 %. V průběhu 1. světové války byla vybírána tzv. válečná daň, jíž podléhaly zisky realizované podnikatelskými subjekty během válečného období. Rovněž u této daně se výše daňové povinnosti mimo dosažených příjmů odvíjela i od progresivně stoupající sazby daně1. Českoslovens ká republika

V meziválečném období byly nejprve zavedeny daně přímé, a to všeobecná daň výdělková, daň výdělková z podniků veřejně účtujících, daň důchodová, daň z příjmů, daň z vyššího služného a tantiémová dávka. K těmto daním se později připojila rovněž daň z převodu statků, daň přepychová a obratová daň z pracovních výkonů. Po daňové reformě v roce 1927 došlo k zpřehlednění daňové soustavy. Přímé daně se členily na daň důchodovou a daně výnosové. Důchodové dani podléhaly veškeré příjmy domácnosti přesahující tzv. daněprosté minimum. Sazba daně byla opět progresivně stoupající a platily se čtvrtletní zálohy na daň. Příjmy za zdaňovací období byly přiznávány prostřednictvím daňového přiznání hlavou rodiny po skončení zdaňovacího období. Výjimku tvořily příjmy srážené přímo u zdroje. K výnosovým daním patřila všeobecná daň výdělková, zvláštní daň výdělková, daň z vyššího služebného, pozemková daň, domovní daň, rentová daň, daň z tantiém a daň z obohacení.2 Byl zaveden i tzv. branný příspěvek. Jednalo se o 10 % přirážku k důchodové dani, kterou bez ohledu na pohlaví musel zaplatit každý, kdo neabsolvoval 12 týdenní vojenskou službu. V období 2 sv. války se daňová soustava v oblasti přímých daní zásadně nelišila od předválečného období. Zásadní změnou byl pouze posun pravomocí ve prospěch okupantů, kteří pomocí různých přirážek ke stávajícím daním regulovali výši daně odvedené ve prospěch Německé říše. 1

maximální daňová sazba až 45 % Např. příjmy osoby samostatně výdělečně činné, příjmy z pronájmu, příjmy za členství v orgánech akciové společnosti apod. 2

16

Po druhé světové válce se v roce 1947 do popředí zájmu dostává tzv. milionářská daň (dávka), nebyla však vybírána z příjmu, ale pouze z majetku, což sklidilo velkou kritiku, neboť většina poplatníků se této povinnosti vyhnula. Po roce 1948 docházelo k postupnému znevýhodňování daňového zatížení příjmů z podnikání před příjmy ze závislé činnosti ve státních podnicích. Daňová reforma v roce 1954 definitivně rozdělila daňovou soustavu na dvě samostatné části: daně podnikatelských subjektů (včetně družstev a soukromého podnikání) a daně placené obyvatelstvem, přičemž daně podnikatelských subjektů spolu s důchodovou daní družstev a jiných organizací představovaly hlavní zdroj příjmu státního rozpočtu. Dalšími zdroji státního rozpočtu se staly finanční toky plynoucí z daně z obratu a daně z výkonu, uplatňované u podniků socialistického typu. Daňová soustava se postupně přetvářela. V předrevolučním období se skládala z těchto daní a odvodů:  daně důchodová daň zemědělská daň daň ze mzdy daň z příjmů z literární a umělecké činnosti daň z příjmů obyvatelstva  odvody: z objemu mezd ze zisku z odpisů základních prostředků cenové regulační V roce 1990 nastává podpora soukromého podnikání. Je třeba přebudovat celou daňovou soustavu odpovídající novým podmínkám. V přechodném období je stále využívána stávající daňová soustava, ale u daně z příjmů obyvatelstva se vyskytuje celá řada odčitatelných položek, možnost zrychleného odepisování majetku, výdajových paušálů, daňových úlev včetně odkladu placení daně v prvních 3 letech podnikání apod. Nová daňová soustava byla legislativně upravena Zákonem č. 212/1992 Sb., o soustavě daní a vstoupila v platnost k 1. 1. 1993.

17

DAŇOVÁ SOUSTAVA Daně přímé

Daně nepřímé

Daně důchodové

Daně majetkové

univerzální

daň z příjmů

silniční

DPH

fyzických osob právnických osob

selektivní spotřební

k ochraně životního prostředí

z nemovitostí

z minerálních olejů

ze zemního plynu

dědická

z lihu

z pevných paliv

darovací

z piva

z elektřiny

z převodu nemovitostí

z vína a meziproduktů z tabákových výrobků

Obr. č. 1: Daňová soustava v ČR Zdroj: vlastní

Hmotně právním předpisem upravujícím důchodové daně se stal Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Na základě této právní úpravy se daň z příjmů rozčlenila na dvě části: daň z příjmů fyzických osob – dřívější daň ze mzdy, daň z příjmů z literární a umělecké činnosti a daň z příjmů obyvatelstva daň z příjmů právnických osob – dřívější odvody do státního rozpočtu, důchodová daň a zemědělská daň Daň z příjmů fyzických osob vycházela z progresivně stoupající daňové sazby, příp. zvláštní sazby daně, a pro daň z příjmů právnických osob byla stanovena pevná sazba daně. Zlomem v novodobé historii daně z příjmů fyzických osob se stalo přijetí Zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Tímto zákonem došlo v ČR k zavedení jednotné sazby daně z příjmů fyzických osob. V současnosti jsou důchodové daně upraveny Zákonem č. 586/1992 Sb., který je základní legislativní normou pro zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

Tento zákon se skládá z 6 částí: 1. daň z příjmů fyzických osob (§ 2 - § 16) 2. daň z příjmů právnických osob (§ 17 - § 21) 3. Společná ustanovení – platí pro obě daně (§ 22 - §38fa) 4. Zvláštní ustanovení pro vybírání daně z příjmů (§ 38g) 18

5. Zmocnění pro Ministerstvo financí (§ 39) 6. Přechodná a závěrečná ustanovení (§ 40) Součástí zákona jsou rovněž přílohy: 1. Třídění hmotného majetku do odpisových skupin 2. Postup při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci z hlediska daně z příjmů fyzických osob 3. Postup při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví První část tohoto zákona je věnována zdaňování příjmů fyzických osob. V odborné literatuře bývá často zmiňováno, že se jedná o jednu z konstrukčně nejsložitějších daní.3 Jednotlivé příjmy fyzických osob jsou zde totiž druhově rozlišovány. Zákon definuje příjmy, které vůbec nepodléhají zdanění, příp. jsou od daně z příjmů osvobozeny, jiné sice zdanění podléhají, avšak tvoří tzv. samostatné základy daně, které jsou zdaňovány samostatně tzv. zvláštní sazbou daně. Převážná většina příjmů je však rozčleněna do tzv. samostatných dílčích základů daně, které se následně stávají součástí celkového základu daně. Takto vymezený základ daně může být v souladu se zákonem ještě daňově optimalizován. Po zaokrouhlení upraveného základu daně je přistoupeno k vlastnímu výpočtu daně za zdaňovací období. Výslednou daň lze rovněž optimalizovat, a to prostřednictvím slev na dani a daňového zvýhodnění. Až po těchto úpravách lze zjistit vlastní daňovou povinnost fyzické osoby – tzv. poplatníka, za sledované zdaňovací období. Kdo může být poplatníkem daně z příjmů fyzických osob?

1.4

Poplatník daně

Obecně v souladu se Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, lze za poplatníka daně považovat osobu, jejíž příjmy, majetek nebo úkony jsou přímo podrobeny dani. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, poplatníky daně z příjmů fyzických osob dělí na dvě základní skupiny: a) daňové rezidenty b) daňové nerezidenty Daňovým rezidentem je fyzická osoba, která:  má v České republice své bydliště nebo  se na území ČR zdržuje déle než 183 dní v roce s výjimkou osob, které se zde zdržují za účelem léčení nebo studia

Daňový rezident

Daňový rezident má tzv. neomezenou daňovou povinnost, zdanění v ČR podléhají veškeré celosvětové příjmy Daňovým nerezidentem je fyzická osoba, která:  na území ČR nemá své bydliště  nezdržuje se zde déle než 183 dní v roce  o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy Zdanění v České republice podléhají pouze příjmy ze zdrojů na území ČR, jedná se o tzv. omezenou daňovou povinnost. 3

např. VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9

19

Daňový nerezident

1.5 Předmět DPFO

Předmět daně

Předmět daně je zákonem vymezen jednak pozitivně, a jednak negativně. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou: příjmy, a to:  peněžní  nepeněžní  dosažené směnou Může se jednat o následující druhy příjmů: a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6) b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7) c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8) d) příjmy z pronájmu (§ 9) e) ostatní příjmy (§ 10) Předmětem daně z příjmů fyzických osob nejsou:

Příjmy vyloučené z předmětu daně

a) příjmy získané:  nabytím akcií nebo podílových listů podle Zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby  zděděním majetku  vydáním majetku z důvodu restituce či jiné rehabilitace  darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva. Zdanění však podléhají příjmy, které z těchto darů plynou, příp. dary poskytnuté v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 a § 74. b) úvěry a půjčky mimo: 1. příjmu věřitele rovnajícímu se rozdílu mezi cenou postoupené pohledávky a výší pohledávky vzniklé z titulu poskytnutí úvěru nebo půjčky 2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před Evropským soudem pro lidská práva e) příjem plynoucí au pair, jedná-li se o příjem k uspokojování základních sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb f) příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele 4

S výjimkou příjmu získaného formou daru v souvislosti s provozováním činností u fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat

20

g) příjem plynoucí z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky nebo z vypořádání společného jmění manželů h) částka uhrazená zdravotní pojišťovnou, o kterou byl překročen limit regulačních poplatků a doplatků na léčiva nebo potraviny Výše uvedené příjmy nepodléhají zdanění podle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a proto je označujeme jako příjmy vyňaté ze zdanění a ze základu daně je vylučujeme.

1.6

Osvobození od daně

Některé příjmy lze zahrnout do předmětu daně z příjmů, avšak záměrem státní politiky je tyto příjmy od daně osvobodit, a tudíž jsou ze základu daně odečteny. Taxativní výčet příjmů, které nejsou zdaňovány z titulu osvobození od daně, je obsažen v paragrafu 4. Při konkrétním posuzování, zda se jedná o příjem osvobozený od daně či nikoliv, je však nutno přihlédnout rovněž k jednotlivým ustanovením § 6, odst. 9 a § 10, odst. 3.

Osvobození od daně § 4

Příjmy osvobozené od daně z příjmů fyzických osob můžeme agregovat do následujících podskupin: Příjmy osvobozené

Sociální příjmy transfery

Náhrady škody, pojistná plnění

Příjmy z prodeje majetku (některé)

Výhry (některé)

Příjmy v souvislosti se státní politikou bydlení

Obr. č. 2 : Osvobozené příjmy Zdroj: VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9, str. 138

Pouze omezený okruh příjmů lze od daně osvobodit jednoznačně za všech okolností. Pro možnost osvobození těchto příjmů však většinou musí být splněny určité podmínky, proto se osvobozeným příjmům budeme věnovat podrobněji. Příjmy osvobozenými od daně jsou: a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku podmínky:  prodávající v něm měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem, příp.  prodávající v něm měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let, avšak získané prostředky použije na uspokojení bytové potřeby  u příjmů ze společného jmění manželů postačí, aby podmínky splnil jeden z manželů 21

Prodej nemovitostí

 majetek není nebo nebyl zařazen v obchodním majetku v období kratším než 2 roky před prodejem  nejedná se o příjmy plynoucí z budoucího prodeje rodinného domu, bytu5 nebo spoluvlastnického podílu6, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku, b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let podmínky:  prodávající zde neměl bydliště po dobu 2 let bezprostředně před prodejem  v případě prodeje nemovitostí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), se doba pěti let zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů  nemovitosti nejsou nebo nebyly zařazeny v obchodním majetku po dobu 5 let od prodeje.  nejedná se o příjmy plynoucí z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.  při prodeji pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku Prodej movitých věcí

Náhrada škody

c) příjmy z prodeje movitých věcí podmínky:  nejedná se o prodej motorových vozidel, letadel a lodí do 1 roku od nabytí  nejsou nebo nebyly zahrnuty v obchodním majetku do pěti let před prodejem d) přijatá náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody. Osvobozeny nejsou:  platby přijatých náhrad za ztrátu příjmu  náhrad za škody způsobené na majetku, který byl v době vzniku škody zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,  náhrad přijatých za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu  plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem.

5 6

včetně podílu na společných částech domu včetně souvisejícího pozemku

22

e) příjmy podle § 7 plynoucí dlužníkovi, u něhož došlo k povolení reorganizace podle insolventního zákona  ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace  v období bezprostředně následujícím po období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování podmínky:  nejedná se o spotřebitelskou loterii  cena za sportovní soutěže nepřevyšuje 10 000 Kč  cena ze sportovní soutěže nebyla obdržena poplatníkem, u něhož je sportovní činnost podnikáním  cena z veřejné soutěže a obdobná cen plynoucí ze zahraničí, pokud v plné výši darována na financování veřejně prospěšných činností uvedených v § 15 odst. 1, g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd h) příjem získaný ve formě:  dávek a služeb z důchodového a nemocenského pojištění  státní sociální podpory  peněžní pomoci obětem trestné činnosti  sociálního zabezpečení  plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění  plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu  u pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí od daně osvobozen pouze roční souhrn vyplacených částek ve výši 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu kalendářního roku ročně i) výživné nebo náhrada za tento příjem7

Povolení reorganizace

Soutěže slosování

Majetkové křivdy Dávky

Pravidelně vyplácené důchody

Výživné

j) dávky (příspěvky) sociální péče, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, dávky státní sociální podpory, příspěvky z veřejných rozpočtů a jiné státní dávky8 obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí. Příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, podmínky:  péči poskytuje fyzická osoba nepodléhající registraci dle Zákona o sociálních službách  jedná se o osobu blízkou  nejedná se o osobu blízkou: maximální měsíční částka osvobození do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách

Dávky sociální péče

k) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu

Odběr krve

l) stipendia  ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje  z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce

Stipendia

7 8

včetně obdobných plnění ze zahraničí včetně obdobných plnění ze zahraničí

23

a



stipendia z prostředků právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy obdobná plnění ze zahraničí podpory

 

Příspěvky

Pojištění osob

Vojsko

Ozbrojené síly a bezpečnostní sbory Civilní obrana Převod práv

Příspěvky  z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení9 a nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, příp. sociálního fondu10 nejbližším pozůstalým výjimka:  platby přijaté náhradou za ztrátu příjmu  platby majících charakter příjmů podle § 6 až § 9 m) plnění z pojištění osob, mimo:  plnění pro případ dožití z pojištění pro případ dožití  plnění pro případ dožití z pojištění pro případ smrti nebo dožití  plnění pro případ dožití z důchodového pojištění  výjimka: jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy n) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům:  v základní (náhradní) službě  žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě  vojákům v záloze povolaným na cvičení  vojákům v aktivní záloze dobrovolné o) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů p) přídavek na bydlení u vojáků z povolání q) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby r) příjmy z převodu:  členských práv družstva  majetkových podílů na transformovaném družstvu  účasti na obchodních společnostech  příjmy z prodeje cenných papírů neuvedených pod písmenem w),

Prodej cenných papírů

Příspěvek ze stavebního pořenírana

podmínka:  doba mezi nabytím a převodem (prodejem) je delší než 5 let  nebyly pořízeny z obchodního majetku, příp. uplynulo 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti  nejedná se o příjem z budoucího převodu či prodeje s) příspěvek fyzickým osobám poskytovaný ze stavebního spoření, mimo příspěvku, na nějž vznikl nárok v roce 2010 a byl poukázán stavební spořitelně po 31. 12. 2010.

9

včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí zisku po zdanění

10

24

t) dotace, podpory, granty, příspěvky ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti z Vinařského fondu, příp. z prostředků Evropských společenství na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy. S výjimkou dotací a příspěvků, o nichž je účtováno v příjmech (výnosech)

Dotace granty pořenírana

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu podmínky:  náhrada (odstupné) použito na uspokojení bytové potřeby nejdříve 1 rok před přijetím náhrady (odstupného) a nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhrada či odstupné bylo přijato  přijetí náhrady (odstupného) bylo poplatníkem oznámeno správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo U příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu podmínky:  zrušena nájemní smlouva k bytu  poplatník získané prostředky použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejdříve 1 rok před přijetím příjmu a nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž úplata byla přijata  přijetí úhrady bylo poplatníkem oznámeno správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo Obdobný postup se uplatňuje rovněž u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud:  prodávající v něm měl bydliště po dobu kratší dvou let bezprostředně před prodejem  získané prostředky použije na uspokojení vlastní bytové potřeby

Náhrada za uvolnění bytu

Dluhopisy vydané v zahraničí rezidenty ČR

v) úrokové příjmy nerezidentů ČR, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou w) příjmy z prodeje cenných papírů nebo podílových listů podmínky:  doba mezi nabytím a prodejem (vyplacením podílu) delší než 6 měsíců  přímý podíl fyzické osoby na základním kapitálu nebo hlasovacích právech společnosti maximálně 5 % v době 24 měsíců před prodejem  cenné papíry nejsou zahrnuty v obchodním majetku  cenné papíry byly zařazeny v obchodním majetku, ale od ukončení podnikatelské činnosti uplynulo více než 6 měsíců  nejedná se o příjmy z kapitálového majetku  u podílových listů zařazených v obchodním majetku nedošlo ke zrušení podílového fondu do 6 měsíců od ukončení podnikatelské činnosti  nejedná se o příjmy z budoucího prodeje cenných papírů Obdobně se postupuje u příjmů plynoucích jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů. x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení

25

Prodej c.p.

a

Penále úroky z prodlení

a

Dary

Vzájemné vypořádání Povinný výtisk Náh d

Náhrady Kurzový zisk

Dobrovolnick á služba Dary - ZOO - kultura

y) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného z) dar přijatý v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností podmínky:  reklamní předmět opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele daru  hodnota nepřesahuje 500 Kč za) příjmy nabyvatele bytu, garáže, ateliéru, popřípadě spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků zb) příjmy ve formě povinného výtisku a ve formě autorské rozmnoženiny v počtu obvyklém na základě autorského práva zc) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu a příjmy plynoucí jako náhrada za vyvlastnění zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně podmínky:  účet není zahrnut v obchodním majetku  nejedná se o kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na tuzemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují ze) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby zf) příjmy ve formě darů poskytnutých:  pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence  fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb zg) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru

Věcné plnění vlastníka bytu

1. ve věcném plnění plynoucím jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví podmínky:  vyplývá to ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu, nebytového prostoru, příp. jejich částí  vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě se písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu  stanoví to zvláštní právní předpis 2. ve věcném plnění plynoucím jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě podmínky:  ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu  vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě se písemně dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických podílů na společných částech domu  stanoví tak zvláštní právní předpis

Doplatek na dorovnání

zh) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, na který vznikl společníkovi nárok 26

podmínky:  doba mezi nabytím akcií a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6 měsíců  u akcií zahrnutých v obchodním majetku uplynulo více než 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti  u podílu na obchodní společnosti doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 5 let  u podílů zahrnutých v obchodním majetku uplynulo více než 5 let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti zi) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie zj) naturální plnění poskytovaná prezidentu republiky a bývalému prezidentu republiky zk) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu zl) příjmy poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky v podobě:  odměny, odchodného, starobního důchodu, důchodu, příspěvků, naturálního plnění a náhrady výdajů  zaopatření a náhrady výdajů poskytovaných pozůstalému manželovi nebo manželce nebo registrovanému partnerovi nebo partnerce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance zm) výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle Zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů podmínka: příjmy zůstanou součástí tohoto zvláštního vázaného účtu

Náhrady pobytových výloh Daňový bonus Příjmy z rozpočtu EU

Příjmy z vázaného účtu

Pro správné posouzení, zda příjem z majetku podléhá osvobození či nikoli je nezbytná přesná znalost okamžiku vyřazení z obchodního majetku. Obchodním majetkem se ve smyslu Zákona o daních z příjmů rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které:  jsou ve vlastnictví poplatníka  bylo nebo je o nich účtováno, příp. jsou nebo byly vedeny v daňové evidenci

Obchodní majetek

Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka rozumíme den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.

Dnem vyřazení z obchodního majetku

1.7

Základ daně

Základ daně je u daně z příjmů fyzických osob obecně definován v § 5 jako částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, není - li u jednotlivých příjmů podle § 6 – § 10 není stanoveno jinak. Do základu daně se nezahrnují:  příjmy osvobozené od daně  příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně podle § 36 ze samostatného základu daně, pokud § 36 odst. 7 nestanoví jinak

27

Příjmy nezahrnované do základu daně

Pokud poplatník ve zdaňovacím období dosahuje více druhů příjmů podle § 6 – § 10, je základem daně součet dílčích základů podle jednotlivých paragrafů 6-10. Dílčí základy daně

Výpočet jednotlivých dílčích základů podle vzniku příjmu je stanoven v:  § 6 – příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (neboli příjmy ze zaměstnání)  § 7 - příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti  § 8 - příjmy z kapitálového majetku  § 9 - příjmy z pronájmu  § 10 - ostatní příjmy Jednotlivým dílčím základům daně budou v této učební pomůcce věnovány samostatné kapitoly, přesto je vhodné si v souvislosti se základem daně zdůraznit následující skutečnosti: 1. Dílčím základem daně z příjmů ze závislé činnosti se stávají veškeré zdanitelné příjmy ze závislé činnosti, které jsou navýšeny o hodnotu pojistného, které institucím sociálního a zdravotního pojištění odvádí zaměstnavatel za své zaměstnance. Je třeba zdůraznit, že od těchto příjmů nelze odečíst jakékoli výdaje v souvislosti s dosažením těchto příjmů. 2. Dílčím základem daně podle § 7 a § 9 jsou příjmy mínus výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. V případě, že se na základě výsledků účetnictví, daňové evidence nebo záznamů o příjmech a výdajích prokáže, že příjmy dosažené podle § 7 a § 9 za zdaňovací období nepřesáhnou výdaje spojené s dosažením těchto příjmů, je rozdíl ztrátou 3. Dílčím základem z kapitálového majetku je až na menší výjimky rovněž pouze hodnota dosažených příjmů z kapitálového majetku 4. Dílčím základem daně v případě ostatních příjmů jsou příjmy snížené o výdaje vynaložené v souvislosti s jejich dosažením, zajištěním a udržením. Na rozdíl od dílčích základů daně podle § 7 a § 9 hodnota tohoto dílčího základu může dosahovat minimální hodnoty nula.

Ztráta

O ztrátu vykázanou podle § 7 a § 9, a upravenou podle § 23, lze snížit souhrnnou hodnotu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10. Daňovou ztrátu, příp. její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od součtu dílčích daňových základů dle § 7 - § 10 v následujících 5 zdaňovacích obdobích. V případě úmrtí poplatníka daně z příjmů si neuplatněnou část daňové ztráty může uplatnit dědic, za podmínky, že bude pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti. I v tomto případě lze daňovou ztrátu uplatnit nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Úpravy dílčích základů daně

Úpravy dílčích základů daně: §6 Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky vyplacené poplatníkovi po skončení zdaňovacího období, za něž byly dosaženy:  nejpozději do 31 dnů po skončení zdaňovacího období - se považují za příjmy vyplacené v tomto zdaňovacího období  po 31. dni po skončení zdaňovacího období – jsou příjmem následujícího zdaňovacího období, přestože nárok na ně vznikl v předešlém období Sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně se u poplatníka započítají na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím období, ve kterém budou skutečně vyplaceny. 28

V souvislosti s tím se upraví evidence příjmů, resp. daňový základ za tato jednotlivá zdaňovací období O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. § 7 a § 9: Daňový základ podle § 7 a § 9 lze upravit o hodnotu:  zásob pořízených v kalendářním roce předcházejícím roku, v němž zahájil činnost  zásob získaných z dědictví po zůstaviteli, který vykazoval příjmy podle § 7 nebo § 9, pokud dědic naváže na činnost zůstavitele nejpozději do šesti měsíců po jeho smrti  jiných nezbytně vynaložených výdajů spojených se zahájením činnosti

Úpravy dílčích základů daně

Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se daňový základ upraví podle přílohy č. 2 k Zákonu č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se provádějí úpravy ve shodě s přílohou č. 3 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V praxi mohou nastat rovněž následující situace: 1. příjem zahrnutý do základu daně (dílčího základu daně) v předchozím zdaňovacím období, bude v následujícím zdaňovacím období vrácen. Existuje-li pro vrácení příjmu právní důvod, pak:  se sníží příjmy (výnosy), příp.  se zvýší výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo. 2. výdaje, o něž byl snížen základ daně na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů v předchozích obdobích a u nichž nebyly dodrženy stanovené podmínky pro jejich uplatnění ve výdajích (nákladech) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, příp. u nichž existuje právní důvod pro jejich vrácení příjemcem, se o tyto částky:  zvyšují příjmy (výnosy) nebo  snižují výdaje (náklady), a to v tom zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich uplatnění Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o: a) hodnotu závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek nahrazuje závazkem novým, a narovnáním. Výjimka: závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí. b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy uhrazeny, c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o příjem, který je předmětem daně podle § 3, d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu, která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva. 29

Specifické případy úpravy základu daně

Zvýšení základu daně

Snížení základu daně

Další informace

http://www.komora. cz/vzdelavani-alidskezdroje/prirucka-propodnikani-v-roce2008/chap_11582/10 -dan-z-prijmufyzickych-osob.aspx http://www.ptejtesek nihovny.cz/uloziste/ aba001/20072009/historiedanove-soustavy-vcr http://dumfinanci.cz/ dane/ktere-prijmyjsou-osvobozeny-oddane

Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o:  hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle § 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle § 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (§ 23), který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován celkový závazek.

1.8

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/11992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 1 a § 5.

1.9

Otázky

1. Které dva základní druhy daní rozeznáváme? 2. Charakterizujte přímé daně a proveďte jejich členění 3. Které dvě daně upravuje Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů? 4. Vyjmenujte tři nejdůležitější části Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 5. Uveďte základní odlišnosti mezi daňovým rezidentem a daňovým nerezidentem 6. Co je předmětem daně z příjmů fyzických osob? 7. Jaký je rozdíl mezi příjmy vyňatými ze zdanění a příjmy osvobozenými od daně? 8. Uveďte příklady příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů 9. Za jakých podmínek lze osvobodit příjem z prodeje nemovitosti? 10. Definujte, co rozumíme pod pojmem základ daně a uveďte příklady úprav dílčích základů daně

1.10

Shrnutí

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů se zabývá přímými důchodovými daněmi, a to daní z příjmů fyzických osob a daní z příjmů právnických osob. Zákon se skládá ze šesti částí, z nichž nejdůležitějšími jsou první tři části. První část se zabývá ustanoveními platnými pouze pro fyzické osoby, druhá část je věnována právnickým osobám a třetí část se vztahuje jak na fyzické, tak na právnické osoby. Předmětem daně jsou příjmy fyzických osob, a to jak peněžní, tak nepeněžní nebo dosažené směnou. Výchozím stavem pro výpočet daňového základu jsou příjmy poplatníka daně očištěné od příjmů vyňatých z předmětu daně a příjmů osvobozených od daně. Takto upravené příjmy jsou následně transformovány na dílčí základy daně. Součet dílčích základů daně tvoří celkový základ daně k příjmů fyzických osob: ZD = (DZD§6 + DZD§7 + DZD§8 + DZD§9 + DZD§10), kde: kde: ZD ………. základ daně DZD§6 ……dílčí základ daně dle § 6 DZD§7……dílčí základ daně dle § 7 DZD§8……dílčí základ daně dle § 8 30

DZD§9……dílčí základ daně dle § 9 DZD§10……dílčí základ daně dle § 10 DZD§6 = MZDA x 1,34, přičemž DZD§6 > 0 kde: MZDA ….. roční příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků 1,34…. koeficient transformující hrubý příjem na superhrubou mzdu DZD§7 = P – V, přičemž DZD§7 > 0 nebo = 0 příp. < 0) kde: P…….roční příjmy poplatníka za zdaňovací období V….. výdaje na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů DZD§8 = P, přičemž DZD§8 > 0 nebo = 0 kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce DZD§9 = P – V, přičemž DZD§9 = 0 nebo > 0 nebo < 0) kde: P …...příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce V …..výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů DZD§10 = P – V, přičemž DZD§10 = 0 nebo > 0 kde: P …..příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce V…..výdaje na dosažení příjmů Celkový základ daně z příjmů fyzických osob se rovná součtu dílčích základů daně, který následně upravujeme o nezdanitelné části základu daně (§ 15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34)

1.11

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

1.12 [1] [2]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 31

[3] [4] [5] [6] [7]

Široký, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: Linde Praha a.s., 2006, s. 25 – 37. VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

32

2 Příjmy ze závislé činnosti Obsah kapitoly: 2.1 2.2 2.3 2.3.1 2.3.2 2.4 2.5 2.6 2.6.1 2.6.2 2.7 2.8 2.9 2.10 2.11

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Předmět dílčího základu daně a druhy příjmů ze závislé činnosti Příjmy vyňaté z předmětu daně Příjmy osvobozené od dílčího základu daně Daňové subjekty u příjmů ze závislé činnosti Pracovní vztahy Základ daně u příjmů ze závislé činnosti Příjmy daňového rezidenta ze závislé činnosti ze zahraničí Příjmy daňového nerezidenta ze závislé činnosti v České republice Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Druhá kapitola se zaměřuje na dílčí základ daně podle § 6. Jedná se o příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků. V této části se dovíte, jak lze rozpoznat, zda se jedná o závislou činnost, co jsou to funkční požitky a které příjmy zahrnujeme do tohoto dílčího základu daně. O příjmech, které jsou vyňaty z předmětu daně, a o příjmech, které jsou od daně osvobozeny, bylo pojednáno v předchozí kapitole. Paragraf 6 však ve vztahu k závislé činnosti a funkčním požitkům vyjmenovává další skupinu příjmů, které jsou vyňaty ze zdanění, příp. jsou od daně z příjmů osvobozeny. Pozornost v této kapitole bude věnována rovněž daňovým subjektům vstupujícím do vztahu se správcem daně v souvislosti se závislou činností. Následně budou zmíněny jednotlivé druhy pracovních vztahů s důrazem na způsoby zdanění příjmů z nich plynoucích. Závěr této kapitoly je věnován dílčímu základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků a jeho úpravám dle platné legislativy.

2.1       

Po prostudování této kapitoly budete schopni

rozpoznat závislou činnost specifikovat poplatníky a plátce daně určit příjmy, které jsou vyňaty ze zdanění podle § 6 Zákona o daních z příjmů kvalifikovat, zda jsou splněny podmínky pro osvobození příjmů od zdanění dle § 6 rozhodnout, jakou daní budou daněny příjmy vyplývající z různých druhů pracovních vztahů upravit dílčí daňový základ dle § 6 o poskytovaná nepeněžní plnění stanovit dílčí základ daně dle § 6 u daňových rezidentů a daňových nerezidentů ČR

33

2.2

Klíčová slova

závislá činnost, poplatník, plátce, funkční požitky, příjmy vyňaté z předmětu daně dle § 6 a příjmy osvobozené od daně dle §6, pracovní poměr, dohody o pracovních vztazích, dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti, prohlášení k dani, dílčí základ daně dle § 6, příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí u daňového rezidenta, příjmy z tuzemska u daňového nerezidenta, daň zálohová, daň srážková, samostatný základ daně.

2.3 Druhy příjmů ze závislé činnosti

Funkční požitky

Formy příjmů dle §6

Předmět dílčího základu daně závislé činnosti

a druhy příjmů ze

Za příjmy ze závislé činnosti se považují: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru:  pracovněprávního  služebního  členského a  obdobného, v němž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce b) příjmy za práci:  členů družstev  společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným  komanditistů komanditních společností i když při výkonu práce pro družstvo nebo společnost nejsou povinni dbát příkazů plátce  příjmy za práci likvidátorů c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob (tzv. tantiémy) d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává (náhrady mezd, refundace mezd, apod.) Funkčními požitky jsou: a) funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích Příjmy ze závislé činnosti a funkčními požitky mohou být jak v peněžní, tak v naturální podobě a může se jednat jak o příjmy pravidelné, tak i příjmy jednorázové, bez ohledu na to, zda na ně vzniká právní nárok či nikoli.

34

2.3.1

Příjmy vyňaté z předmětu daně

Od příjmů ze závislé činnosti je třeba odlišit příjmy, které se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují, tedy příjmy, které nejsou, mimo příjmy stanovené v § 3, odst. 4, předmětem daně z příjmů. Tyto příjmy jsou vyjmenovány v § 6, odst. 7 ZDP Jedná se o: a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené Zákoníkem práce a hodnota bezplatného stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních cestách. b) hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném Zákoníkem práce včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, dále hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků na jejich udržování, a hodnota pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jeho udržování c) zálohy přijaté zaměstnancem od zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal nebo částky, kterými zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.

Příjmy vyňaté ze zdanění

Jsou-li náhrady (výdaje) zaměstnanci hrazeny paušální částkou, nejsou předmětem daně příjmy do výše paušálu stanoveného:  zvláštními předpisy  v kolektivní smlouvě  ve vnitřním předpise zaměstnavatele  v pracovní nebo jiné smlouvě, pokud výše paušálu byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů.

Náhrady formou paušálu

U paušálu za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odepisovány, se náhrada uzná jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

2.3.2

Příjmy osvobozené od dílčího základu daně

Od příjmů podléhajících dani příjmů je třeba dále odečíst příjmy osvobozené od dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků, k nimž patří:

Příjmy osvobozené DZD§ 6

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců

odborný rozvoj

b) hodnota stravování jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů

stravování

35

od

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti

nápoje

d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. V případě rekreace včetně zájezdů je u zaměstnance (včetně rodinných příslušníků) z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena maximálně částka 20 000 Kč za kalendářní rok.

rekreace

zlevněné jízdenky

nerezidenti ČR

e) zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek f) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí nerezidentům ČR od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích. Osvobozeny však nejsou:  příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti  příjmy z činností vykonávaných ve stálé provozovně

nepeněžní dary z FKSP

Příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

g) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, příp. ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů maximálně do 2 000 Kč ročně u každého zaměstnance h) peněžní plnění za výstrojní a proviantní náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů, zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů a úhrada majetkové újmy i) náhrady za ztrátu na služebním příjmu (platu) poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů

přechodné ubytování

pracovníci v hornictví náhrada ztrátu důchodu

za na

j) hodnota přechodného ubytování jako nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně podmínky: nejedná se o ubytování při služební cestě obec přechodného ubytování není shodná s bydlištěm zaměstnance k) mzdové vyrovnání vyplácené pracovníků v hornictví ve výši rozdílu mezi mzdou a dávkami nemocenského pojištění l) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle Zákona č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992 36

m) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku z fondu kulturních a sociálních potřeb a u zaměstnavatelů, kteří FKSP netvoří, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, podmínky:  jedná se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci  na bytové účely do výše 100 000 Kč, v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč  k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč, v případě zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 200 000 Kč n) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný v cizí měně vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů vyslaným v rámci jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České republiky během působení v zahraničí o) odstupné pracovníkům v hornictví dlouhodobě nezpůsobilým k vykonávání dosavadní práce, přeřazeným nebo uvolněným ze zdravotních důvodů p) sociální výpomoc zaměstnanci do výše 500 000 Kč z důvodu překlenutí jeho obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav podmínky: příjmy jsou vypláceny z:  z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo  ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů q) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu, částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, pokud pojistná smlouvy uzavřena mezi zaměstnancem (pojistníkem) a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru podmínky: výplata pojistného plnění sjednána až po 60 kalendářních měsících nejdříve v roce dosažení věku 60 let maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele r) naturální plnění poskytované představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a poslancům Evropského parlamentu zvoleným na území České republiky s) náhrada prokázaných výdajů poskytovaná představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům a poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky v souvislosti s dopravou, stravováním, ubytováním, s obdrženými odbornými a administrativními pracemi či činností průvodce a asistenta. 37

půjčky FKSP

z

příplatek za službu v zahraničí

odstupné hornictví

v

sociální výpomoci

příspěvek na penzijní připojištění

naturální plnění představitelů státní moci

naturální plnění představitelů státní moci

náhrady za dočasnou pracovní neschopnost

vedlejší náklady zaměstnavatele

t) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény do výše minimálního nároku určeného Zákonem č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, § 192, odst. 2 u) částky vynaložené zaměstnavatelem  na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se srážkami ze mzdy zaměstnanci  s placením příspěvku na pojistné (připojištění) ve prospěch zaměstnance  na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého plnění zaměstnanci

2.4

Daňové subjekty u příjmů ze závislé činnosti

V případě závislé činnosti vystupují do popředí dva druhy daňových subjektů: poplatník a plátce daně. Poplatník

Poplatníkem rozumíme zaměstnance, tedy osobu dosahující zdanitelné příjmy v důsledku výkonu závislé činnosti pro zaměstnavatele, neboli v důsledku výkonu práce podle příkazů zaměstnavatele. Pod pojmem zaměstnanci zákon označuje všechny druhu poplatníků daně z příjmů ze závislé činnosti, a to bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají práci na základě pracovně právního vztahu či nikoliv.

Plátce

Plátcem daně je zaměstnavatel, který je pod vlastní majetkovou zodpovědností povinen daň v zákonné výši srazit poplatníkovi z jeho mzdy, platu či jiné odměny za vykonanou práci a odvést ji ve prospěch správce daně

2.5 Pracovní poměr

Pracovní vztahy

Nejčastějším druhem pracovně právního vztahu mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem je vznik pracovního poměru. Pracovní poměr vzniká podpisem pracovní smlouvy, volbou či ujednáním.

Dohody o pracovních vztazích

Mimo pracovní poměr lze uzavřít následující dohody o pracovních vztazích: 1. Dohoda o provedení práce 2. Dohoda o pracovní činnosti Pro určení způsobu zdanění těchto příjmů je určující, zda má poplatník u plátce daně podepsáno prohlášení k dani. Pracovník podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani: V případě, že poplatník podepsal prohlášení k dani, příjem bude zdaněn zálohovou daní. Pracovník nepodepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani: V tomto případě je třeba zohlednit výši příjmu: 38

a) příjem do 5 000 Kč příjem se navýší o povinné pojistné, které musí uhradit zaměstnavatel. Takto upravený základ daně se zaokrouhlí na 100 koruny11 dolů a je zdaněn srážkovou daní. b) příjem nad 5 000 Kč příjem se navýší o povinné pojistné, které musí uhradit zaměstnavatel, následně se zaokrouhlí na 100 koruny nahoru a je zdaněn zálohovou daní Hlavní rozdíl mezi zálohovou a srážkovou daní spočívá v tom, že u příjmů zdaněných srážkovou daní nelze provést roční zúčtování daně.

2.6

Zálohová a srážková daň

Základ daně u příjmů ze závislé činnosti

Výchozím bodem pro stanovení dílčího základu daně ze závislé činnosti jsou příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, z nichž vyloučíme příjmy, které podléhají srážkové daní. Základ daně se případně navýší o příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance za předchozí zdaňovací období, ale vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu zdaňovacího období a naopak se sníží o příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období, ale dosud nevyplacené, příp. vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu následujícího zdaňovacího období12.

DZD§6

Základ daně se rovněž navýší o částku, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci nižší, než:  cena zjištěná podle Zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku  cena, kterou účtuje jiným osobám

cena obvyklá

Dále se základ daně navýší o případná nepeněžní plnění:  Poskytl-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo pro služební i soukromé účely příjmem zaměstnance je částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, minimálně 1000 Kč. Jedná-li se o najaté vozidlo, vstupní cenou je cena vozidla u původního vlastníka (včetně DPH).  Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely příjmem zaměstnance je částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla.  Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce více motorových vozidel současně příjmem zaměstnance je částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely.

služební auto pro služební i soukromé účely

11

u příjmů do 100 Kč na celé koruny Příjem ze závislé činnosti nebo funkčních požitků přiznaný ve zdaňovacím období, ale vyplacený ve prospěch zaměstnance až po 31. lednu následujícího zdaňovacího období, se stává součástí dílčího základu daně z příjmů až v následujícím zdaňovacím období, a to včetně povinného pojistného, které byl z těchto příjmů v době jejich zúčtování povinen uhradit zaměstnavatel. 12

39

ostatní nepeněžní plnění



K daňovému základu se přičtou případná další nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnanci ze strany zaměstnavatele při porušení podmínek pro vynětí z předmětu daně, příp. nad rámec plnění osvobozeného od daně.

Upravený základ daně se navýší o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je ze zákona povinen zaplatit zaměstnavatel. Toto pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. O částku povinného pojistného se při výpočtu základu daně upraví rovněž příjem ze závislé činnosti nebo funkčního požitku u zaměstnance, u něhož zaměstnavatel zákonnou povinnost platit povinné pojistné nemá. Pro potřeby výpočtu základu daně se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží k případným slevám či k mimořádným slevám na pojistném, příp. dalším částkám, o které si zaměstnavatel může snížit výši odvodu povinného pojistného. Takto upravený základ daně nazýváme superhrubá mzda.

superhrubá mzda

2.6.1 Příjmy ze zahraničídaňový rezident

Příjmy z tuzemska daňový nerezident

Další informace

http://www.kurzy.cz /dane-danovapriznani/dan-zprijmu-fyzickychosob-ze-zavislecinnosti.htm http://www.mesec.cz /dane/dan-zprijmu/pruvodce/prij my-ze-zavislecinnosti-afunkcnich-pozitku/

Příjmy daňového rezidenta ze závislé činnosti ze zahraničí

V případě, že daňový rezident obdržel příjmy ze závislé činnosti či funkční požitek ze zahraničí, je nutné přihlédnout ke skutečnosti, zda Česká republika uzavřela s danou zemí smlouvu o zamezení dvojího zdanění. a) ČR nemá s danou zemí uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění základem daně bude příjem poplatníka ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané v daném státě zvýšený o povinné pojistné a snížený o částku daně zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí b) ČR má s danou zemí uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění základem daně se stane příjem ze závislé činnosti nebo příjem za výkon funkce vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné ze strany zaměstnavatele. Takto upravený příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, avšak pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně.

–

2.6.2

Příjmy daňového nerezidenta ze závislé činnosti v České republice

Příjem daňového nerezidenta ze závislé činnosti či funkčních požitků ze zdrojů na území ČR se upraví o povinné pojistné ze strany zaměstnavatele. Takto upravený základ daně se stává samostatným základem daně, z něhož je daň vybírána srážkou podle § 36.

2.7

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 6.

40

2.8

Otázky

1. Charakterizujte závislou činnost 2. Co jsou to funkční požitky? 3. Jak zdaňujeme náhrady za opotřebení vlastních pracovních pomůcek zaměstnance v souvislosti s výkonem závislé činnosti? 4. Do jaké maximální hodnoty lze osvobodit nepeněžní dary poskytované z FKSP? 5. Jaký je rozdíl mezi poplatníkem a plátcem daně v souvislosti se závislou činností? 6. V čem se liší záloha na daň u poplatníka, který podepsal Prohlášení k dani, od poplatníka, který tak neučinil? 7. Co se stane se základem daně z příjmů ze závislé činnosti v případě, že zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci a jeho rodinným příslušníkům zahraniční zájezd v hodnotě 30 000 Kč? 8. Co se stane se základem daně z příjmů ze závislé činnosti v případě, že zaměstnavatel poskytl svému zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce přechodné ubytování v hodnotě 3 000 Kč? 9. Jak se zdaní příjmy daňového rezidenta ČR získané ze závislé činnosti v jiném členském státě EU? 10. Jakou daní jsou zdaňovány příjmy daňových nerezidentů?

2.9

Shrnutí

Příjmy ze závislé činnosti jsou obecně příjmy z výkonu práce, při níž je poplatník povinen dbát příkazů zaměstnavatele. Funkčními požitky jsou příjmy za výkon funkce, a to jak poslanců a členů vlád, tak výkon funkce ve státních orgánech, obcích, občanských a zájmových sdruženích a komorách. Poplatníkem daně z příjmů ze závislé činnosti je fyzická osoba, která pobírala příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky. Plátce daně je osoba, která je povinna pod vlastní majetkovou odpovědností strhnout poplatníkovi daň z příjmů a odvést ji ve prospěch správce daně. Základem daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky bez možnosti uplatnění jakýchkoli výdajů. Od příjmů ze závislé činnosti lze odečíst pouze příjmy, které se dle § 6, odst. 7, Zákona o daních z příjmů nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a příjmy, které jsou od daně osvobozeny dle § 6, odst. 9. Základ daně se sníží o přiznané, ale nevyplacené příjmy do 31. 1. následujícího zdaňovacího období. Základ daně se naopak zvýší např. o nepeněžní příjmy poskytnuté zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance a příjmy, které byly zaměstnanci poskytnuty nad rámec příjmů, které jsou od daně osvobozeny. Daň může být sražena dvěma způsoby: srážkovou daní, která bývá považována za konečnou výši daně a zálohovou daní, která podléhá ročnímu zúčtování daně.

2.10

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších 41

znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

2.11 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

42

3

Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Obsah kapitoly: 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.5.1 3.6 3.7 3.7.1 3.7.2 3.7.3 3.7.4 3.8 3.8.1 3.8.2 3.8.3 3.9 3.10 3.11 3.12 3.13 3.14

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Charakteristika příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Osoby samostatně výdělečně činné Dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Daňově uznatelné příjmy a výdaje Samostatný základ daně Typy evidence Účetnictví Daňová evidence Záznamní povinnost Daň stanovená paušální částkou Specifické případy zdaňování podle § 7 Majetek ve společném jmění manželů Ceny ze sportovních soutěží Ukončení (přerušení) podnikatelské činnosti Zdaňovací období Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Tato kapitola pojednává o zdanění příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Dovíte se, co rozumíme pojmem podnikání, které příjmy jsou považovány za příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti. Pozornost bude zaměřena na dílčí základ daně podle § 7 a výdaje, které lze na základě zákona od základu daně odečíst. Hlubší analýze budou podrobeny způsoby, jimiž lze výdaje od příjmů odečíst. Budete seznámeni rovněž s možností úhrady daně z příjmů fyzických osob paušální částkou. V závěru kapitoly se dotkneme rovněž specifických případů zdanění příjmů podle § 7.

3.1        

Po prostudování této kapitoly budete schopni

určit příjmy podléhající zdanění podle § 7 rozlišit jednotlivé druhy příjmů z podnikání stanovit, kdy se jedná o příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti stanovit dílčí základ daně z podnikání k jednotlivým druhům příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti přiřadit příslušnou procentuální sazbu, jíž mohou být uplatňovány výdaje podat obecnou charakteristiku daňově uznatelných příjmů a výdajů odlišit příjmy, které jsou dle § 7 zdaňovány v rámci samostatného základu daně podat základní charakteristiku možných typů evidence pro daňové účely 43

    

stanovit hodnotu majetku vykazovanou v daňové evidenci posoudit, jakým způsobem rozčlenit příjmy a výdaje mezi jednotlivé společníky sdružení podat žádost o stanovení daně z příjmů paušální částkou určit zdaňovací období vyjmenovat, kdy nelze za zdaňovací období uplatnit hospodářský rok

3.2

Klíčová slova

Příjmy z podnikání, jiná samostatná výdělečná činnost, dílčí základ daně podle § 7, daňově uznatelné příjmy a daňově uznatelné výdaje, daňově neuznatelné příjmy a daňově neuznatelné výdaje, typy evidence, účetnictví, daňová evidence, záznamní povinnost, výdaje ve skutečné výši, výdaje uplatňované procentem z příjmů, daň stanovená paušální částkou, majetek v bezpodílovém vlastnictví využívaný k podnikání, ceny ze sportovních soutěží, ukončení podnikatelské činnosti, zdaňovací období.

3.3

Charakteristika příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Příjmy z podnikání rozumíme: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství b) příjmy ze živnosti c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku Pod příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (nepatří-li do příjmů v § 6), patří: a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv, včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku

3.4

Osoby samostatně výdělečně činné

Osobou samostatně výdělečně činnou rozumíme osobu nad 15 let, která ukončila povinnou školní docházku a vykonává výdělečnou činnost za účelem dosažení zisku samostatně a pod vlastní majetkovou odpovědností, příp. je při této činnosti spolupracující osobou. 44

Tyto osoby mohou samostatnou výdělečnou činnost uskutečňovat na základě: a) živnostenského oprávnění – živnostenský list b) zápisu v obchodním rejstříku c) jiného oprávnění – podle zvláštních předpisů d) zápisu v evidenci zemědělských podnikatelů

3.5 Dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Dílčím základem daně jsou příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (po vyloučení příjmů, které se stávají samostatným základem daně) snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto zdanitelných příjmů. Tento základ daně je následně upravován podle příslušných ustanovení § 23 až 33. Stejným způsobem se základ daně vykazuje u veřejné obchodní společnosti, ale ten je následně rozdělen mezi jednotlivé společníky v.o.s., a to ve shodě s poměrem, v němž je rozdělován zisk nebo ztráta dle společenské smlouvy, příp. rovným dílem. Obdobný postup se uplatňuje u komplementářů komanditní společnosti s tím rozdílem, že se při rozdělování zisku (ztráty) nepostupuje podle společenské smlouvy, ale podle § 100, Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3.5.1

Daňově uznatelné příjmy a výdaje

Správné posouzení daňově uznatelných příjmů a výdajů patří k nejtěžším otázkám přímých důchodových daní. Typickými daňově uznatelnými příjmy v rámci § 7 jsou tržby z prodeje výrobků a služeb. Naopak k příjmům daňově neúčinným řadíme např. vklady podnikatele nebo přijaté půjčky a úvěry. Daňově uznatelnými náklady jsou náklady, které jsou nezbytné pro dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Tyto náklady musí časově a věcně souviset s obdobím, jehož se týkají. Vynaložení těchto nákladů je daňový subjekt povinen řádně prokázat, a to především prostřednictvím daňových dokladů. Oproti tomu výdaje na nákup drobného majetku a pořízení zásob včetně výdajů spojených s jejich pořízením, výdaje za energie (elektřina, voda, plyn), mzdové náklady, poštovné a telefonní poplatky, příp. další provozní režie patří k typickým výdajům na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Do kategorie daňově neuznatelných nákladů řadíme výdaje, u nichž nebyly splněny podmínky pro jejich daňovou uznatelnost. Tuto skupinu výdajů můžeme dále členit na: a) výdaje daňově neuznatelné za všech okolností – např. výdaje na reprezentaci, výdaje na osobní spotřebu podnikatele, výdaje na nákup dlouhodobého majetku vč. vedlejších pořizovacích nákladů apod. b) výdaje daňově neuznatelné v případě nedodržení zákonem stanovené podmínky např. škoda přesahující výši náhrady, tvorba ostatní rezervy apod. Pro lepší přehlednost lze daňově neúčinné příjmy a výdaje znázornit následovně: 45

Osoby podléhající registraci

Výdaje daňově neuznatelné

§ 25 v návaznosti na § 23 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Nesmluvní pokuty, úroky z prodlení a penále § 25, odst. 1, písm. f, ZDP Náklady na reprezentaci § 25, odst. 1, písm. t, ZDP dary § 25, odst. 1, písm. o, ZDP Daň dědická a daň darovací § 25, odst. 1, písm. s, ZDP Úroky z odložených částek daní a exekuční § 25, odst. 1, písm. y, ZDP náklady Tvorba a zúčtování ostatních rezerv Zákon o rezervách13 Neuhrazené částky nákladů vykazovaných v účetnictví, pro jejichž daňovou uznatelnost platí podmínka zaplacení - § 24 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, např. Nákladové pojistné na sociální a zdravotní § 24, odst. 2, písm. f, ZDP pojištění Daň z nemovitostí a daň z převodu nemovitostí § 24, odst. 2, písm. ch, ZDP Smluvní pokuty, úroky z prodlení apod. § 24, odst. 2, písm. zi, ZDP Výdaje nad rámec souvisejících příjmů Manka a škody na majetku § 24, odst. 2, písm. c, ZDP § 25, odst. 1, písm. n ZDP (s výjimkami) Hodnota postoupené pohledávky § 24, odst. 2, písm. s, ZDP Hodnota neodpisovaného hmotného majetku a § 24, odst. 2, písm. t, ZDP pozemků při prodeji Hodnota podílu na společnosti při jeho prodeji § 24, odst. 2, písm. w, ZDP (nepodléhá-li režimu osvobození § 19, odst. 1, písm. ze) Výdaje v zařízení k uspokojování potřeb § 25, odst. 1, písm. k, ZDP zaměstnanců Náklady nad rámec limitu stanoveného zákonnou normou Odpisy dlouhodobého majetku § 24, odst. 2, písm. a, ZDP Cestovní náhrady § 24, odst. 2, písm. k, ZDP Ostatní sociální pojištění (příspěvky § 24, odst. 2, písm. j, ZDP zaměstnavatele na penzijní a životní pojištění) Ostatní sociální náklady (příspěvek § 24, odst. 2, písm. j, ZDP zaměstnavatele na stravenky) Rezervy a opravné položky § 24, odst. 2, písm. i, ZDP Výnosy nezahrnované do základu daně Příjmy, které nejsou předmětem daně § 18, odst. 2, ZDP Příjmy, které nejsou předmětem daně § 18, odst. 3, ZDP Příjmy, které jsou od daně osvobozené § 19, ZDP Příjmy zdaňované zvláštní sazbou daně § 36, ZDP Tab. č. 1 : Úprava výsledku hospodaření na daňový základ Zdroj: vlastní14

13

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Srov. Poncarová, A.: Účetnictví školy, 2010, Evropský polytechnický institut, s.r.o., Kunovice, ISBN: 978-80-7314-197-4 14

46

Vzhledem k rozsahu učiva probíraného v rámci daně z příjmů fyzických osob a vzhledem ke skutečnosti, že danou problematikou se zabývají § 23 – 33, které patří ke společným ustanovením zákona platným jak pro fyzické, tak pro právnické osoby, je v této učební pomůcce zmiňované problematice věnována pozornost pouze obecně s odkazem na podrobný výklad uvedených ustanovení zákona v učební pomůcce věnované dani z příjmů právnických osob.

3.6

Samostatný základ daně

I u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se vyskytují příjmy, které tvoří samostatný základ daně a jsou zdaněny zvláštní sazbou daně. Jedné se především o:  Příjmy autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize v České republice podmínky:  jedná se o příjmy z autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému  úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč  Příjmy daňových nerezidentů:  ze služeb (mimo stavebně montážních projektů)  z obchodního, technického a jiného poradenství  řídící a zprostředkovatelské činnosti apod.  z nezávislé činnosti  osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované  příjmy z úhrad od rezidentů a stálých provozoven za:  software  know-how  za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského (práva příbuzného právu autorskému)

3.7

Typy evidence

Osoba samostatně výdělečně činná je povinna na základě Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, předložit důkazní prostředky prokazující správnost jeho tvrzení. K tomu je nezbytné, aby v souladu se Zákonem o daních z příjmů vedla řádnou evidenci, která je potřebná pro zjištění základu daně. Existují tři možné způsoby vedení evidence: 1. Účetnictví 2. Daňová evidence 3. záznamní povinnost

47

Osoby podléhající registraci

3.7.1

Účetnictví

Účetnictví

a) povinné vedení účetnictví  podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku  fyzické osoby, jejichž obrat za 12 po sobě jdoucích měsíců přesáhl částku 25 000 000 Kč po roce, kdy se staly účetními jednotkami  je-li jeden z účastníků sdružení bez právní subjektivity účetní jednotkou  určuje-li tak zvláštní zákon b) dobrovolné vedení účetnictví  na základě vlastního rozhodnutí Způsoby vedení účetnictví jsou stanoveny především v těchto legislativních pramenech: 1. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví 2. Vyhláška 500/2002 Sb. 3. České účetní standardy

3.7.2

Daňová evidence

jedná se o evidenci pro daňové účely. Její přesná forma není zákonně podchycena. Základní požadavky na vedení daňové evidence jsou stanoveny v § 7a, Zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů Na základě tohoto ustanovení musí poskytovat údaje:  o příjmech a výdajích v členění nezbytném pro správné zjištění základu daně  o majetku a závazcích

Daňová evidence

Ustálená podoba daňové evidence podnikatelského subjektu v ČR:

Daňová evidence podnikatele

- deník příjmů a výdajů

- karty dlouhodobého majetku karty zásob - kniha pohledávek a závazků - karty rezerv - karty úvěrů a půjček

ostatní evidence: - mzdová evidence - kniha jízd - pokladní kniha - evidence stálých plateb

Obr. č. 3 : Forma a struktura daňové evidence podnikatelského subjektu Zdroj: Sedláček, J., Daňová evidence podnikatelů 2008. Praha, GRADA Publishing, 2008, 128s. Oceňování majetku závazků

Majetek v daňové evidenci je členěn v souladu s účetní legislativou. a

Oceňování majetku a závazků v daňové evidenci 48

  

   



hmotný majetek se oceňuje podle § 29 pohledávky se oceňují podle § 5 ostatní majetek se oceňuje:  pořizovací cenou (je-li pořízen úplatně),  vlastními náklady (je-li pořízen ve vlastní režii)  cenou zjištěnou podle Zákona č. 151/1997, o oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého děděním nebo darem Závazky  při vzniku: jmenovitou hodnotou  při převzetí: pořizovací cenou Peněžní prostředky a ceniny - jmenovitými hodnotami majetek pořízený formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci – pořizovací cenou vč. výdajů spojených s jeho pořízením u nájemce. úplatné pořízení souboru nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části uvedeného majetku a závazků za jednu pořizovací cenu - cena jednotlivých složek majetku se stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zákona o oceňování majetku s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. v případě, že při úplatném pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, je rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku (podle Zákona o oceňování majetku) zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (§ 23).

K poslednímu dni zdaňovacího období je třeba provést inventarizaci:  zásob  hmotného majetku  pohledávek a závazků a provést inventarizační zápis. O případné rozdíly je nutné upravit základ daně, a to v souladu s § 24 a 25.

Inventarizace

Vede-li každý z účastníků sdružení bez právní subjektivity daňovou evidenci, lze vést společnou daňovou evidenci – evidují se společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Na konci zdaňovacího období, příp. při ukončení činnosti v průběhu zdaňovacího období, každý ze společníků uvede do své daňové evidence podíl na společných daňových příjmech a podíl na společných daňových výdajích.

Sdružení bez právní subjektivity

Poplatník je povinen uschovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů nebo Zákonem č. 280/1992 Sb., Daňový řád, § 148.

Archivace

3.7.3

Záznamní povinnost

Zákon rovněž umožňuje osobě samostatně výdělečně činné zvolit si zjednodušený způsob evidence pro stanovení základu daně. V tomto případě má poplatník povinnost vést pouze evidenci příjmů a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností. 49

Záznamní povinnost

Výdaje poplatník nevykazuje v plné výši, ale prostřednictvím procenta z příjmů. Výdaje uplatňované procentem příjmů

z

V současnosti lze uplatnit tato procenta z příjmů: a) 80 % z příjmů u zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a živností řemeslných b) 60 % z příjmů u ostatních živností (mimo řemeslných) c) 40 % z příjmů z jiného podnikání, z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví, autorských práv, práv příbuzných právu autorskému (mimo příjmy tvořící samostatný základ daně) d) 30 % z příjmů u pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku Uplatňuje-li poplatník výdaje procentem z příjmů, jsou v této částce obsaženy veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Zvolený způsob uplatnění výdajů nelze zpětně měnit. Tento způsob je nepřípustný v případě zdaňování příjmů spoluvlastníků a účastníků sdružení. Mimo výše uvedený způsob je možné daň stanovit rovněž paušální částkou.

3.7.4

Podmínky pro uplatnění

Žádost o stanovení daně paušální částkou

Daň stanovená paušální částkou

Z důvodu snížení administrativní zátěže poplatníků, může být daň z příjmů osobám samostatně výdělečně činným stanovena rovněž paušální částkou. Podmínky pro možnost uplatnění této varianty zdanění:  poplatník dosahuje mimo příjmů osvobozených od daně a příjmů, které tvoří samostatný základ daně, pouze příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, ze živnosti nebo jiného podnikání  provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou druhého z manželů  ve 3 bezprostředně předcházejících zdaňovacích obdobích výše příjmů z těchto činností nepřesáhla částku 5 000 000 Kč  není účastníkem sdružení bez právní subjektivity V případě, že poplatník daně z příjmů fyzických osob splňuje výše uvedené podmínky, může si do 31. ledna běžného zdaňovacího období u místně příslušného správce daně podat žádost o stanovení daně paušální částkou. Žádost musí obsahovat:  předpokládané příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, živnosti či jiného podnikání po vyloučení příjmů vyňatých ze základu daně, příjmů osvobozených od daně a příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně  předpokládané výdaje související s dosažením, zajištěním a udržením těchto příjmů  údaje o spolupráci druhého z manželů  příp. další údaje nezbytné pro stanovení daně paušální částkou (např. předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevy na dani apod.) Spolupracuje-li poplatník při výkonu své činnosti podrobené dani s druhým s manželů, může o stanovení daně paušální částkou požádat rovněž spolupracující manžel nebo manželka. V tom případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí mezi 50

oba partnery podle podílu připadajícího na jednotlivé partnery, a to ve shodě s ustanovením § 13. Nezdanitelné části základu daně podle § 15, slevu na dani podle § 35ba příp. daňové zvýhodnění na děti podle § 35c si uplatní každý z nich samostatně. Správce daně si stanovení výše daně paušální částkou přihlédne ke všem skutečnostem nezbytným pro správné stanovení daně. Výše daně se odvíjí od rozdílu:  výše předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně po vyloučení příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně, a  výše předpokládaných výdajů souvisejících s těmito příjmy, které musí činit nejméně výši výdajů stanovenou procentem z příjmů podle § 7 odst. 7. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24, u nichž odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, nebo o nezdanitelné části základu daně podle § 15. Na základě § 16 se z takto upraveného základu daně pomocí sazby daně vypočítá daň, která se následně sníží o:  předpokládanou slevu na dani podle § 35ba  předpokládanou slevu na dani podle § 35c (k příp. daňovému bonusu se nepřihlíží) Konečná daňová povinnost za zdaňovací období musí činit minimálně 600 Kč. Aby v běžném zdaňovacím období mohla být daň stanovená paušální částkou uplatněna, musí správce daně do 15. května projednat s poplatníkem daně výši jeho daňové povinnosti. O projednání výše daně u poplatníka správce daně sepíše Protokol o ústním jednání. Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, včetně výpočtu daně, slevy na dani, výše daňové povinnosti a zdaňovacího období, jehož se stanovená daň týká. Mohou nastat tyto případy:  poplatník s výší daně stanovenou při jednání souhlasí daň je rozhodnutím stanovena. Proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat.  poplatník s výší daně nesouhlasí daň paušální částkou nebude stanovena Poplatník, jemuž byla daň stanovena paušální částkou, je povinen vést jednoduchou evidenci:  o výši dosahovaných příjmů  o výši pohledávek  o hmotném majetku, používaném pro výkon činnosti  nezbytnou evidenci podle Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (je-li plátcem DPH) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.

Minimální výše daňové povinnosti Projednání výše daňové povinnosti

Evidence

Splatnost daně

Na základě rozhodnutí správce daně může dojít ke stanovení daně paušální částkou i na více zdaňovacích období, maximálně však na 3 zdaňovací období. Dosáhne-li poplatník v průběhu zdaňovacího období ještě příjmy:  z prodeje věci nebo práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku  nebo jiné příjmy podle § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 7 odst. 2, § 8 až 10 v úhrnné výši přesahující 6 000 Kč za zdaňovací období (bez příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně), je povinen po skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání. U činností, za něž byla daň 51

Zrušení daně paušální částkou

stanovena paušální částkou, použije příjmy a výdaje ve výši, ze které správce daně vycházel při stanovení daně paušální částkou. Již zaplacenou daň paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Ke zrušení daně paušální částkou může dojít rozhodnutím správce daně pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že:  výše daně neodpovídá příjmu z činnosti, za niž byla daň paušální částkou stanovena  došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných pro stanovení daně paušální částkou daně.

Specifické případy

Majetek ve společném jmění manželů

Ceny ze sportovních soutěží

Ukončení (přerušení) podnikatelské činnosti

3.8

Specifické případy zdaňování podle § 7

Při podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se mohou vyskytnout specifické situace, kdy je třeba rozhodnout, který. Zákon se dotýká především možnosti podnikání manželů v bezpodílovém vlastnictví a způsobům odstranění dopadu tvrdosti zákona v případě ukončení podnikatelské činnosti.

3.8.1

Majetek ve společném jmění manželů

Nemovitost či movitá věc v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů využívána pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost jedním nebo oběma manžely – se vkládá do obchodního majetku jednoho z manželů. Využívají-li ji však pro podnikatelskou činnost oba, lze výdaje (náklady) s ní související rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém jí využívají při své činnosti. Příjmy z prodeje nemovitostí nebo movité věci v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl nemovitost nebo movitou věc zahrnutu do obchodního majetku. Po ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se příjem z prodeje zdaňuje v rámci ostatních příjmů - § 10 odst. 5 ZDP.

3.8.2

Ceny ze sportovních soutěží

U daňových rezidentů, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za příjmy podle § 7.

3.8.3

Ukončení (přerušení) podnikatelské činnosti

V případě ukončení, resp. přerušení, podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti může poplatník podat dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost nižší, pokud: 52

  

zaplatí částky pojistného podle § 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a § 24 odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu uhradí závazky uvedené v § 23 odst. 3 písm. a) bod 12 je právním nástupcem zemřelého poplatníka s příjmy podle § 7

3.9

Zdaňovací období

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je 12 po sobě jdoucích měsíců. V případě fyzických osob je to obecně kalendářní rok. V případě, že poplatník s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a živností uplatňuje jako účetní období hospodářský rok, bude zdaňovacím obdobím rovněž hospodářský rok, což je 12 po sobě jdoucích měsíců začínajících jiným měsícem, než je leden. O tomto záměru musí poplatník správce daně včas vyrozumět. Při změně účtování v kalendářním roce na účtování v hospodářském roce dílčím základem daně podle § 7 je rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník ukončil účtování v kalendářním roce.

Změna zdaňovacího období

Při změně účtování v hospodářském roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně součet  rozdílu mezi příjmy a výdaji v hospodářském roce a  rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku Dílčí základ daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na hospodářský rok a naopak. Za zdaňovací období si hospodářský rok nesmí zvolit poplatník, který:  uplatňuje výdaje procentem příjmů  má daň stanovenu paušální částkou  je účastníkem sdružení bez právní subjektivity  je spolupracující osobou  má příjmy z jiného podnikání  je společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti  dosahuje příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti Pokud by poplatník uplatňující za zdaňovací období hospodářský rok naplnil kteroukoli z výše uvedených podmínek, automaticky se zdaňovacím obdobím stává kalendářní rok.

3.10

Samostatná práce studenta

Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů ustanovení § 7 - § 7b, § 23 - § 25.

53

Pouze kalendářní rok

Další informace

http://www.jakpodni kat.cz/neplatce-dphnavod.php http://www.jakpodni kat.cz/danovaevidence.php http://www.iporadce.cz/SubPages /OtvorDokument/Cl anok.aspx?idclanok= 80418

3.11

Otázky

1. Jaké podmínky musí splnit zemědělec, aby jeho příjem byl považován za příjem z podnikání? 2. Jak se stanoví dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti? 3. Co jsou to daňově uznatelné příjmy a výdaje? 4. Rozčleňte daňově neuznatelné výdaje 5. Kdy se u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti použije samostatný základ daně? 6. Jaké druhy evidence může vést podnikatel? 7. Popište způsob uplatnění výdajů procentem z příjmů 8. Jak oceňujeme pohledávky? 9. Jaké jsou možné ceny pro ocenění majetku? 10. Za jakých okolností je možno podat žádost o stanovení daně paušální částkou? 11. U koho bude zdaněn prodej nemovitosti v bezpodílovém vlastnictví manželů, pokud jej oba využívají k podnikatelským činnostem? 12. Jaké zdaňovací období může mít podnikající fyzická osoba?

3.12

Shrnutí

Příjmy z podnikání jsou příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, příjmy ze živnosti, příjmy z jiného podnikání a podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Mezi příjmy z jiné samostatné činnosti patří příjmy z výkonu nezávislého podnikání, které není ani živností ani podnikáním (architekt, lékař, vědec apod.), či příjmy znalce, tlumočníka, insolventního správce apod. Dílčí základ daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti se vypočítá jako rozdíl mezi příjmy transformovanými na daňový základ a výdaji nezbytnými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. V rámci transformace příjmů na daňový základ se z příjmů vyloučí příjmy vyňaté z předmětu daně, osvobozené od daně a příjmy, které tvoří samostatný základ daně pro zdanění zvláštní sazbou daně. Pro přesné stanovení základu daně je třeba vést nezbytnou evidenci. V ČR jsou povoleny tři možné způsoby vedení evidence: účetnictví, daňová evidence, záznamní povinnost. V souladu s prokazovanou evidencí je možné zvolit dva způsoby uplatňování výdajů: ve skutečné výši a procentem z příjmů. Z důvodů snížení administrativní zátěže podnikající osoby je možné požádat správce daně o stanovení daně paušální částkou. Zdaňovacím obdobím u fyzických osob může být kalendářní, příp. hospodářský rok.

3.13

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe. 54

3.14 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

55

56

4

Příjmy z kapitálového majetku

Obsah kapitoly: 4.1 4.2 4.3 4.3.1 4.3.2 8 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9 4.10

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Obecná charakteristika Příjmy z kapitálového majetku zdaňované zvláštní sazbou daně Příjmy z kapitálového majetku zdaňované v rámci dílčího základu daně podle § Úpravy dílčího základu příjmů z kapitálového majetku Příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Čtvrtá kapitola pojednává o příjmech z kapitálového majetku. Dovíte se, které příjmy řadíme mezi příjmy z kapitálového majetku a jakým způsobem je daníme. Naučíte se rozpoznat příjmy z kapitálového majetku, které jsou zdaňovány v rámci samostatného základu daně, od příjmů, které podléhají zdanění podle § 8. Seznámíte se způsobem stanovení dílčího základu daně a s možností případného uplatnění výdajů u tohoto dílčího základu daně v souladu s platnou legislativou. V závěru kapitoly bude rozebráno, jak se zdaňují příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů.

4.1      

Po prostudování této kapitoly budete schopni

určit, co chápeme pod pojmem příjmy z kapitálového majetku rozpoznat, zda se nejedná o příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6 a §7 vyjmenovat příjmy, které tvoří samostatné základy daně vymezit příjmy z kapitálového majetku tvoří dílčí základ daně podle § 8 provést úpravy dílčího základu daně podle § 8 rozhodnout, u kterého z manželů bude kapitálový majetek patřící do společného jmění manželů zdaňován

4.2

Klíčová slova

kapitálový majetek, podíly na zisku, úroky, výhry, výnosy z vkladů, dávky penzijního připojištění, plnění ze soukromého životního pojištění, úrokové a jiné výnosy, příjmy z vyrovnání společníkovi, úroky z prodlení a poplatky z prodlení, prodej předkupního práva na cenné papíry, dílčí základ daně z kapitálového majetku, kapitálový majetek jako součást obchodního majetku.

57

4.3

Obecná charakteristika

U příjmů z kapitálového majetku, je třeba nejdříve zvážit, zda se nejedná o příjmy: Příjmy z kapitálového  ze závislé činnosti, které by byly součástí dílčího daňového základu dle § 6 majetku tvořící  podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní dílčí základ daně společnosti na zisku, které podléhají zdanění v rámci dílčího základu daně dle § 7 podle § 6 a § 7 Za příjmy z kapitálového majetku jsou považovány:

Příjmy z kapitálového majetku

a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, nepoužijí-li se k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a z penzijního pojištění po snížení f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností. h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy). i) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální) hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání. V případě předčasného zpětného nákupu se místo jmenovité hodnoty použije cena zpětného nákupu j) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry k) příspěvek fyzickým osobám ze stavebního spoření, na nějž vznikl nárok v roce 2010 a byl poukázán až v roce následujícím Ne všechny výše uvedené příjmy z kapitálového majetku však vstupují do dílčího základu daně dle § 8. Část z nich totiž tvoří samostatný základ daně je zdaněna zvláštní sazbou daně podle § 36.

58

4.3.1

Příjmy z kapitálového majetku zdaňované zvláštní sazbou daně

Příjmy z kapitálového majetku z tuzemska

Zákon definuje, že se jedná o příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů v České republice, jimiž jsou:  podíly na zisku (dividendy)  úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů  příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy  podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání  úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,  úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu  výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených  dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a penzijního pojištění  plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob  rozdíl mezi vyplacenou nominální hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání  příspěvek fyzickým osobám ze stavebního spoření s nárokem v r. 2010, který poukázán stavební spořitelnou až v roce 2011  úrokové příjmy a jiné výnosy z držby směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele

4.3.2

Příjmy z kapitálového majetku zdaňované v rámci dílčího základu daně podle § 8

Do dílčího základu daně z kapitálového majetku podle § 8 vstupují následující příjmy ze zdrojů v zahraničí:  podíly na zisku (dividendy)  úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů,  příjmy z vyrovnání společníkovi, který není účastníkem smlouvy  podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání  úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách,  úroky z peněžních prostředků na vkladovém účtu  výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených  rozdíl mezi vyplacenou nominální hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu naroveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání  příspěvek fyzickým osobám ze stavebního spoření s nárokem v r. 2010, který poukázán stavební spořitelnou až v roce 2011  dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem a z penzijního pojištění po snížení  plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, po snížení  úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou republikou plynoucí daňovým rezidentům Bez ohledu na teritorium zdroje příjmů jsou do základu daně podle § 8 zahrnuty:  úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček (mimo úroků a jiných výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele)  úroky z prodlení a poplatky z prodlení 59

Příjmy z kapitálového majetku ze zahraničí

Příjmy z kapitálového majetku bez ohledu na teritorium

    

úroky z práva na dorovnání úroky z vkladů na běžných účtech (týká se pouze účtů pro podnikatelské účely, mimo případ, kdy je daň stanovena paušální částkou) úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry

4.4 Úpravy DZD§8

Příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů

Další informace

http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=74&typ=r &levelid=DA_384.H TM http://www.mesec.cz /dane/dan-zprijmu/pruvodce/prij my-z-kapitalovehomajetku/

Úpravy dílčího majetku

základu

příjmů

z kapitálového

U dílčího základu daně z kapitálového majetku je třeba rovněž sledovat, zda zákon umožňuje úpravy základu daně. Ve většině případů se základem daně stávají příjmy z kapitálového majetku bez možnosti daňových úprav. Zákon však vyjmenovává i případy, kdy je možné od příjmů odečíst výdaje související s dosažením, zajištěním a udržením těchto příjmů: a) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry se snižují o pořizovací cenu předkupního práva, maximálně však do hodnoty 0. b) dávka penzijního připojištění se státním příspěvkem je základem daně po odečtení zaplacených příspěvků a státních příspěvků. Dávka penzijního pojištění se sníží o zaplacené příspěvky (s výjimkou příspěvků zaplacených zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance) c) plnění ze soukromého životního pojištění se snižuje o zaplacené pojistné. Jiný příjem z pojištění osob (není-li pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy) se sníží o zaplacené pojistné ke dni výplaty, maximálně však do hodnoty 0.

4.5

Příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů

v případě příjmů z kapitálového majetku ve společném jmění manželů je třeba rozlišit, zda je majetek součástí obchodního majetku: a) kapitálový majetek je součástí obchodního majetku příjem se zdaňuje u toho z manželů, u něhož je vložen do obchodního majetku b) kapitálový majetek není součástí obchodního majetku příjem se zdaňuje u jednoho z nich

4.6

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1192 Sb., o daních z příjmů ustanovení § 8 a § 36.

60

4.7

Otázky

1. Co je to kapitálový majetek? 2. Uveďte příklady, kdy lze příjem z kapitálového majetku zahrnout mezi příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků nebo mezi příjmy z podnikání 3. Jak se zdaňují příjmy z kapitálového majetku ze zdrojů v ČR? 4. Jak se zdaňují příjmy z kapitálového majetku ze zdrojů v zahraničí? 5. Které příjmy se zahrnují do dílčího základu daně podle § 8 bez ohledu na to, ze kterého státu pocházejí? 6. Jak lze upravit dílčí základ daně z kapitálového majetku? 7. Je možné v rámci dílčího základu daně z kapitálového majetku dosáhnout ztráty? 8. Kdo zdaňuje příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů?

4.8

Shrnutí

Za příjmy z kapitálového majetku jsou považovány například podíly na zisku, úroky, výhry, výnosy z vkladních listů, úroky z poskytnutých půjček apod. Některé z příjmů z kapitálového majetku jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. Jedná se především o zákonem stanovené příjmy z kapitálového majetku plynoucí ze zdrojů na území ČR. Ostatní příjmy z kapitálového majetku tvoří dílčí základ daně podle § 8. Za dílčí základ daně z kapitálového majetku bývá považován příjem z kapitálového majetku. Pouze ve specifických příkladech lze od základu daně odečíst výdaje vztahující se ke zdanitelným příjmům. Tento dílčí základ daně nesmí nabývat záporných hodnot. Příjmy z kapitálového majetku ve společném jmění manželů se zdaňuje u toho, kdo jej má zahrnut v obchodním majetku, resp. u jednoho z nich.

4.9

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

4.10 [1] [2] [3] [4] [5]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 61

[6] [7] [8]

http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

62

5

Příjmy z pronájmu

Obsah kapitoly: 5.1 5.2 5.3 5.4 5.5 5.5.1 5.5.2 5.6 5.7 5.8 5.9 5.10

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Základní charakteristika Dílčí základ daně Výkaznictví pro potřeby správného stanovení daně Uplatnění výdajů ve skutečné výši Uplatnění výdajů procentem z příjmů Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

V páté kapitole je pojednáno o příjmech z pronájmu. Budete seznámeni s tím, které příjmy patří do tohoto dílčího základu daně. Dovíte se, jakými způsoby je možné uplatnit výdaje a v jaké výši. Pozornost je rovněž zaměřena na nezbytnou evidenci pro potřeby správa daní.

5.1                

Po prostudování této kapitoly budete schopni

provést charakteristiku příjmů z pronájmu stanovit, co je základem daně při dovozu odpovědět na otázku, co je to celní řízení stanovit výši celního dluhu určit splatnost celního dluhu poskytnout informaci, do jaké výše je dovoz zboží osvobozen od cla definovat pojem celní režim vyjmenovat režimy při dovozu zboží charakterizovat režim volného oběhu popsat režim dočasného použití u aktivního zušlechťovacího styku rozlišit dva možné systémy objasnit pojem režim přepracování pod celním dohledem vysvětlit, v čem spočívá režim tranzitu vyjmenovat možné režimy při vývozu zboží popsat režim vývozu charakterizovat režim pasivního zušlechťovacího styku

5.2

Klíčová slova

Příjmy z pronájmu, dílčí základ daně podle § 9, daňově uznatelné příjmy a daňově uznatelné výdaje, daňově neuznatelné příjmy a daňově neuznatelné výdaje, typy 63

evidence, účetnictví, daňová evidence, záznamní povinnost, výdaje ve skutečné výši, výdaje uplatňované procentem z příjmů.

5.3 Příjmy z pronájmu

Základní charakteristika

V rámci tohoto dílčího základu daně jsou zdaňovány příjmy z pronájmu, které nepatří do některého z dílčích daňových základů podle § 6 až § 8, resp. u příležitostného pronájmu movitých věcí do dílčího daňového základu podle § 10. Jedná se o následující příjmy: a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí), b) příjmy z pronájmu movitých věcí mající dlouhodobý charakter (mimo příležitostný pronájem podle § 10 odst. 1 písm. a).

5.4

Dílčí základ daně

Dílčím základem daně se stávají příjmy z pronájmu snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Základ daně se upravuje podle § 23 až § 33 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

DZD§9

Do úhrnu příjmů je nezbytné započítat rovněž nepeněžní příjmy. V případě nájemného může být nepeněžním plněním např. oprava nemovitosti uskutečněné na náklady nájemce se souhlasem pronajímatele.

Úpravy DZD§9

Pokud se při nájmu podniku nepoužije ustanovení § 23, odst. 13, je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, rovněž: a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta částečná úhrada pohledávek a závazků (mimo závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně), je příjmem jejich hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků (mimo závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně), vyšší, než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu Specifické případy

Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich. Příjmy z pronájmu movitých věcí na území ČR plynoucí daňovému nerezidentovi se stávají samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36).

Výdaje procentem příjmů

z

Zákon umožňuje poplatníkovi zvolit si, zda výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů bude uplatňovat ve skutečné výši, či využije možnosti zjednodušené formy prostřednictvím procenta z příjmů, které je pro všechny druhy pronájmu ve výši 30 % zdanitelných příjmů. 64

V rámci dílčího základu daně z příjmů z pronájmu je možné uplatnit veškeré výdaje, tedy v rámci tohoto dílčího základu lze dosáhnout i ztráty, kterou lze odečíst od dílčích základů daně dle § 7 - § 10 maximálně v následujících 5 letech po jejím vyměření.

5.5

Výkaznictví pro potřeby správného stanovení daně

5.5.1

Uplatnění výdajů ve skutečné výši

Ztráta

Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení postupují podle stejných pravidel jako u dílčího základu daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Tito poplatníci jsou povinni vést:  záznamy o příjmech a výdajích vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu  evidenci hmotného majetku, který lze odepisovat  příp. evidenci o tvorbě použití rezervy na opravy hmotného majetku  evidenci pohledávek a závazků  mzdové listy (jsou-li vypláceny mzdy)

Nezbytná dokumenta ce

Rozhodnou-li se vést účetnictví (nemají zákonnou povinnost), řídí se účetními předpisy po celé zdaňovací období, přitom movitý i nemovitý majetek vykazovaný v jejich účetnictví se ve smyslu daně z příjmů fyzických osob nepovažuje za obchodní majetek, přestože jej dle Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, může odepisovat a odečítat náklady s ním spojené.

5.5.2

Uplatnění výdajů procentem z příjmů

V případě volby procentní sazby se má za to, že v 30 % příjmů jsou zahrnuty veškeré výdaje spojené s dosažením, zajištění a udržením zdanitelných příjmů z pronájmu dle § 9. I v tomto případě je však poplatník povinen:  vést záznamy o příjmech a  evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem

5.6

Samostatná práce studenta

1. Seznamte se s aktuálním zněním Zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, § 9

5.7

Otázky

1. Které příjmy z pronájmu jsou součástí dílčího základu daně dle § 9? 2. charakterizujte zákonné úpravy dílčího základu daně dle § 9 65

Nezbytná dokumentace

Další informace

http://adisepo.mfcr.c z/adistc/adis/idpr_pu b/dpf/dp4/doc/pokyn y_p2.pdf http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=74&typ=r &levelid=da_121.ht m

3. Jaké jsou možné způsoby uplatnění výdajů u příjmů z pronájmu? 4. Lze u dílčího základu daně podle § 9 dosáhnout ztráty? 5. Jakou evidenci musí vést fyzická osoba dosahující příjmů z pronájmu?

5.8

Shrnutí

Dílčí základ daně z pronájmu tvoří příjmy z pronájmu nemovitostí, bytů nebo dlouhodobého pronájmu movitých věcí, včetně nepeněžních příjmů, snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Zákon umožňuje tyto výdaje uplatňovat ve skutečné výši nebo procentem z příjmů. K prokázání správnosti zdanění příjmů je třeba vést nezbytnou evidenci.

5.9

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

5.10 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://adisepo.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/dpf/dp4/doc/pokyny_p2.pdf http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

66

6

Ostatní příjmy

Obsah kapitoly: 6.1 6.2 6.3 6.4 6.4.1 6.4.2 6.5 6.6 6.7 6.8 6.9 6.10 6.11 6.12 6.13

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Charakteristika ostatních příjmů Specifické případy ostatních příjmů Příjmy ze společného jmění manželů Podíly Ostatní příjmy osvobozené od daně z příjmů Dílčí základ daně Výdaje vztahující se k dílčímu základu daně u ostatních příjmů Samostatný základ daně Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

V této kapitole získáte přehled o tom, do kterého dílčího základu daně zahrnujeme příjmy, které nelze zařadit do dílčích základů daně podle § 6 - § 9. Dále budete informováni o příjmech, které jsou ustanoveními § 10 osvobozeny od daně z příjmů. Dovíte se, co tvoří dílčí základ daně a v jaké výši je možné od něj odečíst výdaje. U výdajů budete seznámeni s jejich daňově uznatelným výčtem.

6.1      

Po prostudování této kapitoly budete schopni

určit, zda se jedná o příjmy tvořící dílčí základ daně dle § 10 stanovit, které příjmy jsou od daně z příjmů osvobozeny na základě § 10 rozhodnout, u koho se budou zdaňovat ostatní příjmy u manželů majících majetek ve společném jmění manželů zjistit dílčí základ daně z příjmů dle § 10 vyčlenit příjmy zdaňované ze samostatného základu daně u konkrétních druhů příjmů uplatnit zákonem stanovené výdaje

6.2

Klíčová slova

ostatní příjmy, příjmy z příležitostných činností, jednorázové příjmy, vypořádací podíly, ostatní příjmy osvobozené od daně, dílčí zaklad daně podle § 10, daňově uznatelné výdaje, samostatný základ daně dle § 10.

67

6.3 Ostatní příjmy

Charakteristika ostatních příjmů

Do tohoto dílčího základu daně patří příjmy, které nelze považovat za příjmy ze závislé činnosti nebo podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti, ani za příjmy z kapitálového majetku či příjmy z pronájmu. Obecně se většinou podle tohoto ustanovení zdaňují nahodilé příjmy či příjmy, které nesplnily podmínky pro uplatnění osvobození či jiného odpočtu od základu daně. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je definuje jako: a) příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem) b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů (s výjimkou uvedenou v § 4) c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu (s výjimkou uvedenou v § 4) d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému e) přijaté výživné, důchody a obdobné opakující se požitky (s výjimkou uvedenou v § 4) f) podíl společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti) nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, příp. podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu (s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu) g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) nebo při zániku členství v družstvu a další podíl na majetku družstva h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování s výjimkou těch, na které bylo vydáno zvláštní povolení a s výjimkou v § 4) i) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže (s výjimkou uvedenou v § 4) j) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti, v níž ukončil účast 68

k) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle Zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev l) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou (s výjimkou uvedenou v § 4)

6.4

Specifické případy ostatních příjmů

6.4.1

Příjmy ze společného jmění manželů



Příjmy plynoucí manželům ze společného jmění manželů nezařazeného v obchodním majetku zdaňují se u jednoho z nich  Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zdaňují se toho, který měl majetek nebo právo zahrnut v obchodním majetku  Příjmy plynoucí z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému manželovi (manželce), jsou osvobozeny, ke lhůtě uvedené v § 4 vztahující se k majetku nebo právu zahrnutému v obchodním majetku se nepřihlíží

6.4.2

Ostatní příjmy z majetku ve společném jmění manželů

Podíly

Příjmem u podílu společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti) nebo podílu člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva příp. u podílu majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu (s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu) a příjmem u vypořádacího podílu při zániku účasti společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) nebo při zániku členství v družstvu a dalšího podílu na majetku družstva je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle Zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v družstvu, je-li podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Vznikne-li společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě rovněž závazek vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku.

69

Příjmy z podílu společníka obchodní společnosti

6.5 Ostatní příjmy osvobozené od daně

Ostatní příjmy osvobozené od daně z příjmů

Od daně z příjmů jsou mimo příjmy uvedené v § 4 osvobozeny: a) příležitostné příjmy, jejichž úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období:  20 000 Kč  u včelstev: počet včelstev 40 (částka 500 Kč na jedno včelstvo) b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného v ČR, EU nebo Evropském hospodářském prostoru.

6.6 DZD§10

Obecně je dílčím základem daně příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje vztahující se k jednotlivému druhu příjmu v rámci ostatních příjmů vyšší než příjem, je základem daně 0.

Ostatní příjmy ze zdrojů v zahraničí

Procento příjmů

Dílčí základ daně

z

Výdaje však nelze uplatnit u následujících příjmů ze zdrojů v zahraničí:  příjmy z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách  výhry z reklamních soutěží a slosování  ceny z veřejných soutěží  ceny ze sportovních soutěží  ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže,  ceny ze soutěží kde soutěžící byli vybráni pořadatelem soutěže U příjmů ze zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit rovněž procentem z příjmů ve výši 80 % z příjmů ve shodě s § 7 odst. 7 písm. a). Poplatník je však povinen vést záznamy o příjmech. Příjmy plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitostí, se zahrnou do dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.

6.7

Specifické případy výdajů

clo

Výdaje vztahující se k dílčímu základu daně u ostatních příjmů

Výdaje vztahující se k základu daně u ostatních příjmů 

u příjmů z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů je výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl  u věci (práva) zděděné nebo darované je výdajem cena zjištěná ke dni nabytí podle Zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku

70



u příjmů z postoupení pohledávky nabyté postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky



u hmotného majetku zahrnutého do obchodního majetku (příp. sloužícího k pronájmu) a odepisovaného je výdajem zůstatková cena



u věci (práva) získaného směnou nebo výhrou je výdajem cena podle Zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (§ 3 odst. 3)



Výdajem jsou rovněž částky prokazatelně vynaložené:  na technické zhodnocení,  opravu a údržbu věci,  další výdaje související s uskutečněním prodeje (mimo výdajů na osobní potřebu poplatníka)



k hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží



u příjmů z prodeje cenných papírů je výdajem: nabývací cena akcie, příp. pořizovací cena ostatních cenných papírů výdaje související s uskutečněním prodeje platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení cenných papírů



u příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem zaplacená daň z převodu nemovitostí podle § 24 odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období, než v tom, v němž plyne příjem z prodeje.  u příjmů z prodeje nemovitého majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. 

u příjmů z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a příjmy plynoucí jako protiplnění menšinovým akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v jiném zdaňovacím období. 

u příjmů z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným, komanditisty na komanditní společností nebo z převodu členských práv a povinností k družstvu a včetně majetkových podílů na transformovaném družstvu, podílu společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti) nebo podílu člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, podílu majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, vypořádacího podílu při zániku účasti společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) nebo při zániku členství v družstvu a dalších podílů na majetku družstva 71

je výdajem nabývací cena podílu 

při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu akcie nebo podílového listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena akcie původního investičního fondu nebo podílového listu původního podílového fondu  u příjmů z převodu jmění na společníka je výdajem nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka.  u příjmů z vypořádání je výdajem nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů  u důchodu je výdajem částka pořizovací ceny rovnoměrně rozdělená na období pobírání důchodu Toto období se stanoví jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat.

Samostatný základ daně

Další informace

http://www.busi nessinfo.cz/cz/cl anek/dan-zprijmu/dan-zprijmu/1001654/ 44885/#a1

6.8

Samostatný základ daně

Samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) jsou:  Příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou  Příjmy z podílu společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti), podílu člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, příp. podílu majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu (s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu), dále příjmy z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) nebo příjmy při zániku členství v družstvu a příjmy z dalšího podílu na majetku družstva, resp. příjmy z výher v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výher z reklamních soutěží a slosování (mimo těch, k nimž má provozovatel povolení) nebo cen z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a cen ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, příp. se jedná o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže ze zdrojů na území České republiky. Plynou-li však tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou dílčím základem daně dle § 10.

72

6.9

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 10.

6.10

Otázky

1. Jak poznáme, že se jedná o příjem, který se stane dílčí základem daně dle § 10? 2. Které příjmy jsou na základě § 10 osvobozeny od daně z příjmů? 3. Který z manželů bude zdaňovat příjem z prodeje automobilu, který byl pořízen před čtvrtrokem, pokud jej manželka používala k podnikání? 4. Jak se stanoví dílčí základ daně podle § 10? 5. Které příjmy dle § 10 jsou zdaňovány samostatným základem daně? 6. V jaké výši budou uplatněny výdaje za cenu ze sportovní soutěže ze zahraničí? 7. Co je výdaje u příjmů z prodeje nemovitého majetku?

6.11

Shrnutí

Do dílčího základu daně dle § 10 patří příjmy, které nelze zahrnout do dílčích základů daně podle předchozích paragrafů. Do tohoto dílčího základu daně rovněž patří tzv. příležitostné příjmy a příjmy, které nesplnily podmínky pro osvobození od daně. Příjmy z prodeje majetku či převodu práva ve společném jmění manželů se zdaňuje u toho z manželů, který jej měl zahrnut v obchodním majetku. Pokud majetek v obchodním majetku zahrnut nebyl, pak u jednoho z nich. U podílu na obchodní společnosti je dílčím základem daně kladný rozdíl mezi oceněním majetku a jeho hodnotou zachycenou v účetnictví. Od daně jsou osvobozeny příležitostné příjmy do výše 20 000 Kč (u včelstev 40 včelstev) a výhry v loteriích, sázkách a jiných hrách provozovaných na základě povolení. V ZDP jsou stanoveny příjmy, které jsou na základě § 10 osvobozeny od daně z příjmů. Dílčím základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jsou-li výdaje vztahující se k jednotlivému druhu příjmu v rámci ostatních příjmů vyšší než příjem, je základem daně 0.

6.12

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

73

6.13 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

74

7

Příjmy spoluvlastníků, účastníků sdružení bez právní subjektivity a spolupracujících osob

Obsah kapitoly: 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 7.9 7.10

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Výpočet příjmu spoluvlastníka Výpočet příjmu účastníka sdružení, který není právnickou osobou Výpočet příjmů spolupracujících osob Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

V této kapitole se seznámíte, jak se stanoví příjmy spoluvlastníka, účastníka sdružení, či spolupracující osoby. Dovíte se, na základě čeho a v jakém poměru se rozdělují příjmy a výdaje na jednotlivé spoluvlastníky, účastníky sdružení bez právní subjektivity a spolupracující osoby.

7.1      

Po prostudování této kapitoly budete schopni

definovat pojem spoluvlastník, účastník sdružení a spolupracující osoba stanovit výši jejich příjmů a výdajů určit základ daně spoluvlastníka, účastníka sdružení a spolupracující osoby rozhodnout, která z možných variant spolupráce je z hlediska daňové optimalizace nejvýhodnější určit osoby, které se nemohou stát spolupracující osobou. vyjmenovat podmínky pro možnosti přijetí spolupracujících osob

7.2

Klíčová slova

spoluvlastník, účastník sdružení bez právní subjektivity, spolupracující osoba, spoluvlastnické podíly, písemná smlouva, rovným dílem, ve stejném poměru, maximální částka příjmů a výdajů připadající na spolupracující osoby.

75

7.3 Výpočet příjmu spoluvlastníka

Výpočet příjmu spoluvlastníka

Pokud vlastní dva anebo více poplatníků společná práva či věc ve společném vlastnictví, rozděluje se příjem dosažený z užívání těchto věcí či práv v poměru jejich spoluvlastnických podílů. Byla-li sepsána písemná smlouva o spoluvlastnictví věci vícero osobami, ale příjmy z užívání této věci plynou pouze určitým spoluvlastníkům, příp. jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů v souladu s písemnou smlouvou Výdaje spojené s dosažením těchto příjmů jsou vždy rozdělovány ve stejném poměru jako příjmy. V případě, že příjmy a výdaje nejsou rozděleny mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, lze uplatnit výdaje pouze v prokázané výši. V tomto případě lze podle Pokynu D – 300 uplatnit jako daňový výdaj i odpisy a rezervu na opravu hmotného majetku, z něhož jim plynou zdanitelné příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu. Tyto daňové výdaje si rozdělí ve stejném poměru, jako si dělí příjmy plynoucí z tohoto majetku.

7.4 Výpočet příjmu účastníka sdružení bez právní subjektivity

Výpočet příjmu účastníka sdružení, který není právnickou osobou

Příjmy poplatníků ze společného podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti na základě smlouvy o sdružení, se stejně jako výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů rozdělují mezi poplatníky rovným dílem15, není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Nejsou-li příjmy a výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.

7.5

Výpočet příjmů spolupracujících osob

Výpočet příjmů spolupracující osoby Podíl příjmů připadajících na spolupracující osoby se odvíjí od skutečnosti, kdo je

spolupracující osobou poplatníka. Mohou nastat tyto případy: a) spolupracující osobou je manželka (manžel) poplatník může převést na manželku maximálně 50 % příjmů a výdajů, avšak částka, o niž příjmy přesahují výdaje, smí činit maximálně 540 000 Kč ročně, při spolupráci v období kratším než jeden rok může tato částka dosahovat maximální hodnoty 45 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce b) spolupracujícími osobami jsou ostatní osoby podmínkou pro možnost rozdělit příjmy na tyto osoby je, že musí žít ve společné domácnosti s poplatníkem. Na tyto osoby lze v souhrnu převést maximálně 30 % příjmů a výdajů poplatníka a to i v případě, že jednou ze spolupracujících osob 15

rovným dílem = u každého účastníka je podíl příjmů stejný jako podíl výdajů

76

bude manželka. Při spolupráci po celé zdaňovací období částka, o niž příjmy přesahují výdaje, přidělená spolupracujícím osobám nesmí překročit hodnotu 180 000 Kč ročně. V případě, že spolupráce trvala po kratší dobu než zdaňovací období, je možné na spolupracující osoby rozdělit maximálně 15 000 Kč za každý započatý měsíc spolupráce. U všech spolupracujících osob včetně manželky musí být výše podílu na společných příjmech shodná. Spolupracujícími osobami nemohou být:  osoby nežijící s poplatníkem ve společné domácnosti  děti do ukončení povinné školní docházky  děti v kalendářních měsících, v nichž je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění - § 35c a 35d  manželka, pokud si na ni poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b

7.6

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 11 - § 14.

7.7

Otázky

http://is.muni.cz/th/9 3812/pravf_m/Dano vy_rezim_sdruzeni_ bez_pravni_subjekti vity.pdf http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx

1. Co je základem daně z příjmů spoluvlastníka? 2. Jak se dělí příjmy a výdaje mezi účastníky sdružení bez právní subjektivity? 3. Jakou maximální částku příjmů a výdajů lze převést na manželku, je-li jedinou spolupracující osobou? 4. Jakou maximální částku příjmů a výdajů lze převést na manželku, je-li spolupracující osobou společně s dcerou? 5. Které osoby nemohou být spolupracující osobou?

7.8

Další informace

Shrnutí

Příjem dosažený z užívání věcí či práv ve vlastnictví více poplatníků se rozděluje podle jejich spoluvlastnických podílů. Pokud příjmy plynou pouze několika spoluvlastníkům, příp. jinak, než odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům a byla-li sepsána písemná smlouva, rozdělují se příjmy a výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů v souladu s písemnou smlouvou. V opačném případě lze příjmy a výdaje uplatnit pouze ve skutečně prokázané výši. Sepsali-li poplatníci daně písemnou smlouvu o sdružení bez právní subjektivity, jsou příjmy a výdaje rozdělovány rovným dílem, příp. v souladu s touto smlouvou nebo ve skutečně prokázané výši. Podíl příjmů a výdajů připadajících na spolupracující osoby se odvíjí od skutečnosti, kdo je spolupracující osobou poplatníka.

77

7.9

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

7.10 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

78

8

Odčitatelné položky od základu daně

Obsah kapitoly: 8.1 Po prostudování této kapitoly budete schopni 8.2 Klíčová slova 8.3 Daňová ztráta 8.4 Výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje 8.4.1 Projekt výzkumu a vývoje 8.4.2 Klasifikace výdajů (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje 8.4.3 Závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje 8.4.4 Odpočet výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje 8.5 Samostatná práce studenta 8.6 Otázky 8.7 Shrnutí 8.8 Samodiagnostický test 8.9 Literatura Tato kapitola pojednává o odčitatelných položkách od základu daně. Naučíte se, jak je možné ve shodě se zákonem postupovat v případě, že poplatník dosáhl ztráty z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pronájmu. Dovíte se, jak naložit se ztrátou po zůstaviteli v případě, že dědic bude pokračovat v jeho výdělečné činnosti. Budete seznámeni s možností odpočtu výdajů vynaložených na výzkum a vývoj, ale rovněž s podmínkami, jež musí být v případě uplatnění této položky splněny.

8.1         

Po prostudování této kapitoly budete schopni

vyjmenovat odčitatelné položky od základu daně stanovit podmínky, za nichž lze odečíst ztrátu postupovat v souladu se zákonem v případě uplatnění ztráty po zůstaviteli rozdělit ztrátu mezi jednotlivé společníky v.o.s. a kom. spol. vypracovat projekt výzkumu a vývoje klasifikovat výdaje spojené s realizací projektu výzkumu a vývoje podat žádost o závazné posouzení splnit podmínky pro uplatnění výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje uplatnit výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje v zákonné lhůtě

8.2

Klíčová slova

Daňová ztráta, uplatnění daňové ztráty po zůstaviteli, ztráta veřejné obchodní společnosti, ztráta komanditní společnosti, projekt výzkumu a vývoje, výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje, rozhodnutí o závazném posouzení výdajů (nákladů) na realizaci projektů výzkumu a vývoje, podmínky pro uplatnění výdajů (nákladů) na realizaci projektů výzkumu a vývoje, lhůta pro uplatnění výdajů (nákladů) na realizaci projektů výzkumu a vývoje. 79

8.3 Daňová ztráta

Podmínky

Ztráta po zůstaviteli

Daňová ztráta

Daňová ztráta vzniká v případě, že výdaje (náklady) vykázané dle § 7 a § 9 a upravené podle § 23 ZDP převyšují příjmy vykázané dle § 7 a § 9 a rovněž upravené podle § 23. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů u fyzické osoby povoluje odečíst od součtu dílčích základů daně dle § 7 - § 10 daňovou ztrátu. Tuto daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích, a to maximálně v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, může odečíst od základu daně dědic za podmínky, že bude pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti. Daňovou ztrátu lze odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Ztráta v.o.s.

U společníka veřejné obchodní společnosti se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tato část základu daně nebo daňové ztráty rozdělí:  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy nebo  rovným dílem

Ztráta kom. spol.

U komplementáře komanditní společnosti se daňová ztráta upraví o část základu daně nebo část daňové ztráty komanditní společnosti. Tato část základu daně nebo daňové ztráty rozdělí:  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Projekt výzkumu a vývoje

8.4

Výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje

8.4.1

Projekt výzkumu a vývoje

Projekt výzkumu a vývoje je písemný dokument, v němž poplatník ještě před zahájením řešení projektu výzkumu a vývoje vymezí svou činnost ve výzkumu a vývoji. Tento dokument musí dále obsahovat následující náležitosti: základní identifikační údaje o poplatníkovi - jméno a příjmení poplatníka, příp. IČO, místo jeho trvalého pobytu a místo podnikání, dobu řešení projektu (datum zahájení a datum ukončení řešení projektu), cíle projektu, které jsou dosažitelné v době řešení projektu a vyhodnotitelné po jeho ukončení, předpokládané celkové výdaje (náklady) na řešení projektu a předpokládané výdaje (náklady) v jednotlivých letech řešení projektu, jména a příjmení osob, které budou odborně zajišťovat řešení projektu s uvedením jejich kvalifikace a formy pracovněprávního vztahu k poplatníkovi, způsob kontroly a hodnocení postupu řešení projektu a dosažených výsledků, datum, místo, jméno a příjmení oprávněné osoby, která projekt schválila před zahájením jeho řešení. 80

8.4.2

Klasifikace výdajů (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje

Výdaje (náklady) na realizaci projektů výzkumu a vývoje mohou nabývat podobu:  experimentálních prací  teoretických prací  projekčních prací  konstrukčních prací  výpočtů  návrhů technologií  výroby funkčního vzorku či prototypu produktu nebo jeho části a  výdajů na certifikaci výsledků dosažených prostřednictvím projektů výzkumu a vývoje Podmínky pro uplatnění výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje:  musí se jednat o výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů  musí být evidovány odděleně od ostatních výdajů (nákladů) poplatníka

Výdaje realizaci projektů výzkumu vývoje

na a

Podmínky pro uplatnění výdajů

Pokud vynaložené výdaje (náklady) souvisejí s realizací projektů výzkumu a vývoje pouze zčásti, lze od základu daně odečíst pouze poměrnou část těchto výdajů. Do odpočtu nelze zahrnout výdaje:  na služby  licenčních poplatky  nehmotné výsledky výzkumu a vývoje pořízené od jiných osob (mimo výdajů (nákladů) vynaložených za účelem certifikace výsledků výzkumu a vývoje)  na něž již byla (byť jen zčásti) poskytnuta podpora z veřejných zdrojů

8.4.3

Závazné posouzení skutečnosti, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené při realizaci projektů výzkumu a vývoje

V případě pochybností může poplatník požádat příslušného správce daně o závazné posouzení, zda se jedná o výdaje (náklady) vynaložené v daném zdaňovacím období při realizaci projektu výzkumu a vývoje, které lze odečíst od základu daně. Žádost o vydání rozhodnutí o závazném posouzení musí (mimo údajů, které se uvádějí v projektu výzkumu a vývoje) obsahovat rovněž: a) výčet činností, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje včetně náležitého odůvodnění b) výčet výdajů (nákladů) na činnosti, které poplatník považuje za činnosti prováděné při realizaci projektů výzkumu a vývoje c) výčet činností, u kterých má poplatník pochybnosti, zda výdaje (náklady) na ně vynaložené lze odečíst od základu daně včetně uvedení pochybností d) způsob zjištění částky jednotlivého výdaje (nákladu) v rámci určitého nákladového titulu a použitá kritéria rozdělení e) návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) 81

Žádost o závazné posouzení

Rozhodnutí závazném posouzení

o

Správce daně na základě žádosti o vydání rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů (nákladů) vydá Rozhodnutí o závazném posouzení charakteru výdajů. Je-li toto rozhodnutí doručeno až po uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání, může poplatník tuto odčitatelnou položku uplatnit v dodatečném daňovém přiznání.

8.4.4 Uplatnění odpočtu výdajů

Odpočet výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje

Odpočet výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje nelze uplatnit (resp. nelze uplatnit v celém rozsahu) v roce, kdy nárok na odpočet vznikl, v případě, že:  poplatník vykázal daňovou ztrátu  základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu je nižší než odpočet výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje Za výše uvedených okolností lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit:  v nejbližším zdaňovacím období, v němž poplatník vykáže základ daně (základ daně snížený o nezdanitelné částky podle § 15 a o daňovou ztrátu)  maximálně však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl U společníka veřejné obchodní společnosti lze odpočet zvýšit i o poměrnou část odpočtu zjištěného za veřejnou obchodní společnost. Poměrná část odpočtu se stanoví:  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk podle společenské smlouvy nebo  rovným dílem

Další informace

http://www.sagit.cz/p ages/lexikonheslatxt.a sp?cd=157&typ=r&le velid=da_069.htm http://www.vyzkum.c z/FrontClanek.aspx?i dsekce=13483 http://cds.mfcr.cz/cps/ rde/xchg/SID3EA9846C53048BC8/cds/xsl/18 2_1344.html?year=

U komplementáře komanditní společnosti lze odpočet zvýšit o část odpočtu určenou:  ve stejném poměru, v jakém je rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti podle Zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

8.5

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 5, § 34, § 34a a § 38n.

8.6

Otázky

1. Vyjmenujte odčitatelné položky od základu daně 2. Za jakých okolností lze provést odečet ztráty? 3. Lze odečíst ztrátu v případě, že poplatník obnovil podnikání po svém otci do 1 roku? 4. Jakým způsobem budou ve svých daňových přiznáních uplatňovat daňovou ztrátu komplementáři komanditní společnosti? 5. Co je to projekt výzkumu a vývoje? 6. Jaké nezbytné podmínky musí být splněny v případě realizace projektu výzkumu a vývoje? 82

7. Jaké náležitosti musí obsahovat žádost o závazné posouzení? 8. Jaké podmínky musí být splněny pro uplatnění výdajů na realizaci projektů výzkumu a vývoje jako odčitatelné položky

8.7

Shrnutí

Zákon o daních z příjmů umožňuje odečíst od základu daně daňovou ztrátu a výdaje vynaložené na výzkum a vývoj. Daňovou ztrátu lze odečíst od kladného výsledku součtu dílčích základů daně podle § 7 - § 10, a to maximálně v 5 zdaňovacích obdobích. Výdaje na výzkum a vývoj je možné uplatnit ze součtu dílčích základů daně podle § 7 § 10 po odečtu daňové ztráty a nezdanitelných částí základu daně, a to maximálně ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období vzniku nároku na odpočet.

8.8

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

8.9 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

83

84

9

Nezdanitelné části základu daně a výpočet daně

Obsah kapitoly: 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6 9.7 9.8 9.9 9.10 9.11 9.12 9.13 9.14 9.15

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Úpravy základu daně Dary Úroky z úvěru ze stavebního spoření a hypotečního úvěru Příspěvek na penzijní připojištění a penzijní pojištění Pojistné na soukromé životní pojištění Členské příspěvky odborové organizaci Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Výpočet daně z příjmů fyzických osob Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

V této kapitole se seznámíte s možnostmi optimalizace základu daně prostřednictvím nezdanitelných částí základu daně. Seznámíte se se všemi možnostmi a podmínkami pro uplatnění odečtu těchto částí od základu daně. Pozornost bude rovněž věnována zaokrouhlení upraveného základu daně, sazbě daně a výpočtu daňové povinnosti.

9.1         

Po prostudování této kapitoly budete schopni

Provést úpravy základu daně vyjmenovat jednotlivé nezdanitelné části základu daně posoudit, zda jsou splněny všechny podmínky pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně zvážit daňovou uznatelnost poskytnutých darů zabezpečit nezbytnou dokumentaci pro možnost uplatnění jednotlivých nezdanitelných částí základu daně optimalizovat daňový základ prostřednictvím nezdanitelných částí základu daně zaokrouhlit daňový základ před výpočtem daně použít správnou sazbu daně z příjmů fyzických osob vypočítat daň

9.2

Klíčová slova

Úpravy základu daně, dary, úroky z úvěru ze stavebního spoření, příspěvek na penzijní připojištění a penzijní pojištění, pojistné na soukromé životní pojištění, členské 85

příspěvky odborové organizaci, zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, výpočet daně z příjmů fyzických osob.

9.3 Úpravy základu daně

dary

Úpravy základu daně

V předešlých kapitolách jsme se dověděli, jak se stanovují jednotlivé dílčí základy dle § 6 až 10. Provedeme-li součet těchto dílčích základů, obdržíme celkový základ daně. Zákon umožňuje tento základ snížit tzv. o odčitatelné položky od základu daně, které byly probrány v předchozí kapitole. Po úpravě daňového základu o odčitatelné položky lze v rámci optimalizace ještě daňový základ očistit o tzv. nezdanitelné části základu daně. Jsou to zákonem stanovené částky vynaložené za určitých podmínek na přesně určené účely. V § 15 je taxativní výčet položek, které lze odečíst od základu daně:

9.4

Dary

Dary lze poskytnout právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie, Norska nebo Islandu. Pro daňovou uznatelnost daru je třeba splnit podmínky týkající se účelu daru nebo příjemce daru dle legislativy platné v příslušném státě. Pokud taková právní úprava v daném státě neexistuje, postupuje se podle právních předpisů platných v ČR. Podmínky

Maximální hranice odpočtu

Podmínky pro daňovou uznatelnost v ČR:  neziskový, veřejně prospěšný účel  úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činit alespoň 1 000 Kč.  maximální hodnota odpočtu 10 % ze základu daně. V České republice se konkrétně jedná o dary obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, právnickým osobám, které pořádají veřejné sbírky, a to: na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost, rovněž fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení. Dary je možné věnovat i fyzickým osobám, které jsou poživateli invalidního důchodu, příp. byli poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání. Dary lze poskytnout i na financování odstraňování následků živelní pohromy.

86

Každý odběr krve bezpříspěvkového dárce je považován za dar na zdravotnické účely a je oceněn částkou 2 000 Kč. Dary poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se rozdělují mezi jednotlivé společníky veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti ve stejném poměru jako je rozdělován zisk nebo ztráta podle společenské smlouvy či Obchodního zákoníku nebo rovným dílem. Nutno doložit:  písemné potvrzení příjemce daru o výši a účelu poskytnutí daru

9.5

Dokumentace

Úroky z úvěru ze stavebního spoření a hypotečního úvěru

Od základu daně lze odečíst úroky zaplacené ve zdaňovacím období z:  úvěru ze stavebního spoření  hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky příp. zahraniční bankou, snížené o státní příspěvek  úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem podmínky:  úvěr je použit na financování bytových potřeb  úvěr není poskytnut na bytové potřeby v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu Pokud je bytová potřeba užívána pouze z části k podnikatelské a jiné samostatné činnosti či k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. Bytovou potřebou se podle Zákona o daních z příjmů rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu nebo změna stavby, b) koupě pozemku, pokud na něm bude stavba postavena, s využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c), c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu 87

Úroky z úvěru ze stavebního spoření

Podmínky

h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb Pokud úvěrovou smlouvu uzavře současně více zletilých osob:  odpočet v celé částce uplatní pouze jedna z těchto osob nebo  odpočet uplatní rovným dílem každá z těchto osob Podmínky pro daňovou uznatelnost:  u výstavby bytového domu, rodinného domu, bytu, změně stavby, koupi pozemku, koupi bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu, údržby a změny stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví: poplatník musí být vlastníkem po celé zdaňovací období předmět bytové potřeby (s výjimkou pozemku) užívat k trvalému bydlení sebe, manžela (manželky), potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů  u koupi pozemku do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby  u výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem pro užívání staveb. V roce nabytí vlastnictví: vlastnictví předmětu bytové potřeby ke konci zdaňovacího období  u splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu nebo  u vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu nebo  u úhrady za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, užívat předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. dokumentace

Maximální hranice odpočtu

Nutno doložit:  smlouvu o úvěru a písemné potvrzení stavební spořitelny, příp. potvrzení banky, zahraniční banky, její pobočky apod. o výši úroků zaplacených v minulém kalendářním roce z úvěru ze stavebního spoření, jiného úvěru, hypotečního úvěru  v závislosti na bytové potřebě: stavební povolení nebo ohlášení stavby, výpis z listu vlastnictví, nájemní smlouvu, doklad o trvalém pobytu, potvrzením právnické osoby, že je jejím členem nebo společníkem apod. Maximální hranice odpočtu:  při placení úroků po celý rok: úhrnná částka úroků ze všech úvěrů poplatníků v téže domácnosti za rok nesmí překročit částku 300 000 Kč.  při placení úroků jen po část roku: úhrnná částka za měsíc nesmí překročit jednu dvanáctinu této maximální částky. 88

9.6

Příspěvek na penzijní připojištění a penzijní pojištění

a) Uzavřel-li poplatník s penzijním fondem smlouvu o penzijním připojištění se státním příspěvkem, má možnost si od základu daně odečíst příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období na jeho penzijní připojištění snížený o 6 000 Kč. b) Uzavřel-li poplatník s institucí penzijního pojištění smlouvu o penzijním pojištění, má možnost si od základu daně odečíst příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období na penzijní pojištění za podmínek:  výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 měsících  nejdříve ve věku 60 let Nutno doložit:  smlouvou o penzijním připojištění se státním příspěvkem, resp. smlouvou o penzijním pojištění  každoročně potvrzení penzijního fondu o příspěvcích zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem za uplynulé zdaňovací období Maximální hranice odpočtu: v úhrnu lze odečíst maximálně 12 000 Kč za zdaňovací období

9.7

Penzijní připojištění Penzijní pojištění

dokumentace

Maximální hranice odpočtu

Pojistné na soukromé životní pojištění

Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky, Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. podmínky: výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) sjednána:  po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně  nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let

Pojistné soukromé životní pojištění

na

Podmínky

u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc: pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou:  od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč  nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč Nutno doložit:  každoročně potvrzení pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění nebo o zaplacené poměrné části jednorázového pojistného připadajícího na uplynulé zdaňovací období Maximální hranice odpočtu:

dokumentace

Maximální hranice odpočtu

v úhrnu lze odečíst maximálně 12 000 Kč za zdaňovací období

89

9.8 Členské příspěvky odborové organizaci

dokumentace

Maximální hranice odpočtu

Úhrada za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Podmínky

dokumentace

Maximální hranice odpočtu

Členské příspěvky odborové organizaci

Člen odborové organizace si může odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Nutno doložit:  každoročně potvrzení odborové organizace o výši zaplaceného členského příspěvku v uplynulém zdaňovacím období Maximální hranice odpočtu: až do výše 1,5 % zdanitelných příjmů ze závislé činnosti bez příjmů ze závislé činnosti zdaněných zvláštní sazbou daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

9.9

Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. podmínky:  úhrady nebyly provedeny zaměstnavatelem  úhrady nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7 Nutno doložit:  potvrzení o výši zaplacené úhrady za zkoušku ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že osoba byla uznána plně invalidní  potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení, že byla uznána částečně invalidní nebo rozhodnutím úřadu práce, že byla uznána zdravotně znevýhodněnou. Maximální hranice odpočtu: obecně u poplatníka se zdravotním postižením u poplatníka s těžším zdravotním postižením

90

10 000 Kč 13 000 Kč 15 000 Kč

9.10

Výpočet daně z příjmů fyzických osob

Po odpočtu nezdanitelných částí základu daně získáme konečně základ daně, který se v souladu s § 16 zaokrouhlí na celé stokoruny dolů.16 Takto upravený základ daně násobíme sazbou daně stanovenou rovněž v paragrafu 16. V současnosti je tato sazba jednotná a činí 15 %. Výsledkem výpočtu získáme daň, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru a která může být následně optimalizována prostřednictvím slev na dani.

9.11

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1192 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 15 a §38l.

9.12

Otázky

1. Jakým způsobem lze upravit součet dílčích základů daně dle § 7 až § 10? 2. Jaké nezdanitelné části základu daně lze odečíst od upraveného základu daně? 3. Jaké jsou maximální možné částky pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně? 4. Jaké podmínky musí být splněny při uplatnění daru jako nezdanitelné části základu daně? 5. Kolik může představovat maximální částka odpočtu úroků z úvěru ze stavebního spoření v případě, že na danou nemovitost byl poskytnut úvěr všem členům domácnosti? 6. Jaké podmínky musí být dodrženy pro uplatnění zaplacených příspěvků na penzijní připojištění jako nezdanitelné části základu daně? 7. Lze uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně úhradu kurzu angličtiny v rámci dalšího vzdělávání zaměstnanců? 8. Kolik činí sazba daně z příjmů fyzických osob? 9. Popište způsob výpočtu daně z příjmů fyzických osob

9.13

Shrnutí

Součet dílčích základů daně se z důvodu optimalizace daňového základu upravuje o daňovou ztrátu, nezdanitelné části základu daně a následně o odčitatelnou položku výdajů vynaložených na výzkum a vývoj. Nezdanitelnými částmi základu daně jsou dary poskytnuté nevýdělečným organizacím na veřejně prospěšné účely, zaplacené úroky z úvěrů ze stavebního nebo hypotečního úvěru, příspěvky poplatníka na penzijní připojištění se státním příspěvkem a penzijní pojištění, zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění, uhrazené členské příspěvky odborové organizaci a úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Tyto položky lze odečíst od základu daně sníženého o uplatněnou ztrátu ve skutečně prokázané výši, příp. do maximální možné hranice pro uplatnění nezdanitelné části. V případě nedostatečně vysokého základu daně pro uplatnění celé částky nezdanitelných částí základu daně, mohou nezdanitelné části 16

v případě, že činí méně než sto korun, základ daně se zaokrouhluje na celé koruny dolů

91

Výpočet daně z příjmů fyzických osob Další informace

http://www.ucto vani.net/clanek. php?t=Slevy-nadani-anezdanitelnecasti-zakladudane-prirocnimzuctovani-zalohza-rok2011&idc=45

základu daně dosahovat maximálně výše upraveného základu daně. Základ daně po odečtu nezdanitelných částí základu daně a výdajů na projekty výzkumu a vývoje se zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a násobí se sazbou daně. Výsledkem výpočtu je daň, od níž lze následně provádět odpočty slev na dani.

9.14

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

9.15 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

92

10

Slevy na dani

Obsah kapitoly: 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.6.1 10.7 10.8 10.9 10.10 10.11 10.12

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Sleva na dani u zaměstnavatele Příslib investiční pobídky Slevy na dani u fyzických osob Daňové zvýhodnění Měsíční daňové zvýhodnění Výpočet daňové povinnosti po uplatnění slev a daňového zvýhodnění Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Kapitola se věnuje optimalizaci daňové povinnosti. Naučíte se, jak je možné snížit výši daně prostřednictvím slev na dani. Dovíte se, jaké slevy na dani si může uplatnit fyzická osoba – podnikatel a jaké slevy na dani jsou možné u kterékoli osoby dosahující příjmů dle § 6 - § 10. Budete rovněž seznámeni s pojmy daňové zvýhodnění a daňový bonus. Naučíte se, jakým způsobem se uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění či daňový bonus v průběhu zdaňovacího období a při ročním zúčtování daně. Získáte informace, jaké slevy na dani je možné uplatnit u daňového nerezidenta. Naučíte se upravit výši daňové povinnosti po zohlednění slev na dani a daňového zvýhodnění.

10.1         

Po prostudování této kapitoly budete schopni

vyjmenovat možné druhy slev na dani u fyzické osoby určit podmínky, za kterých je možné slevu nárokovat stanovit maximální hodnoty uplatnění slev specifikovat, jaké podmínky v případě slevy na dani musí dodržet fyzická osoba, jíž byl poskytnut příslib investiční pobídky uplatňovat možné druhy slev v zákonem stanovené výši vypočítat daňové zvýhodnění na děti nárokovat daňový bonus vypočítat daňovou povinnost po odpočtu slev na dani a daňového zvýhodnění provést zúčtování daně z příjmů po odečtu záloh na dani

10.2

Klíčová slova

Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením, průměrný přepočtený stav zaměstnanců, příslib investiční pobídky, sleva na poplatníka, sleva na manželku (manžela), sleva na poplatníka z důvodu invalidity, sleva držitele průkazu ZTP/P, sleva 93

na studenta, poměrná část slevy, slevy u daňového nerezidenta, daňové zvýhodnění, daňový bonus, měsíční daňové zvýhodnění, doplatek daně, přeplatek na dani. SLEVY NA DANI U FYZICKÉ OSOBY – PODNIKATELE

Sleva na dani za zaměstnance se zdravotním postižením

10.3

Sleva na dani u zaměstnavatele

V případě, že podnikající fyzická osoba zaměstnává pracovníky, může optimalizovat svou daňovou povinnost rovněž prostřednictvím slevy na dani v částce: a) 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením b) 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením příp. poměrnou část z této částky, pokud průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením obsahuje desetinné číslo Průměrný přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením

Celkový počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby v délce trvání pracovního poměru ve zdaňovacím období17 = Celkový roční fond pracovní doby připadající na 1 zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu

Vypočtený podíl se zaokrouhluje na 2 desetinná místa U jednotlivých společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti se daň sníží o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.

10.4

Příslib investiční pobídky dle § 35a

Příslib investiční pobídky

Fyzická osoba, která po poskytnutí příslibu investiční pobídky v souladu se Zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách:  zahájila podnikání  zaregistrovala se u místně příslušného správce daně jako poplatník, je oprávněna: uplatnit slevu na dani ve výši daně vypočtené podle § 16 z dílčího základu daně z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti. Částka slevy na dani se zaokrouhluje na celé Kč dolů. 17

Do celkového počtu hodin se nezapočítají neodpracované hodiny v důsledku: neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, neodpracované doby z jiných důležitých osobních důvodů, a dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, za kterou nepřísluší náhrada mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle zvláštního právního předpisu nebo nemocenské z nemocenského pojištění, Do trvání pracovního poměru se nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená, služba v ozbrojených silách, výkon civilní služby a dlouhodobé uvolnění pro výkon veřejné funkce. Vypočtený podíl se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.

94

Dodatečně vyměřená vyšší daňová povinnost výši slevy uplatněnou v původním daňovém přiznání nemění. Slevu je možné uplatnit pouze při splnění: a) všeobecné podmínky: jsou stanoveny Zákonem č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách b) zvláštní podmínky: jsou stanoveny Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Zvláštními podmínkami jsou: a) při stanovení základu daně poplatník v nejvyšší možné míře uplatní 1. všechny odpisy podle § 26 až 33 - v období uplatňování slevy nelze odpisování přerušit (§ 26 odst. 8) 2. opravné položky k pohledávkám podle Zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů 3. položky odčitatelné od základu daně podle § 34 v nejbližším zdaňovacím období, za které bude vykázán základ daně b) u dlouhodobého hmotného majetku pořízeného v rámci investiční akce posuzované pro účely poskytnutí veřejné podpory bude poplatník prvním vlastníkem na území České republiky výjimky:  nemovitosti  majetek nabytý v rámci zpeněžení majetkové podstaty dle Insolvenčního zákona c) poplatník v období, za které může uplatnit slevu na dani, neukončí nebo nepřeruší podnikatelskou činnost d) poplatník nezvýší základ pro výpočet slevy na dani obchodními operacemi ve vztazích s jinými osobami způsobem, který neodpovídá ekonomickým principům běžných obchodních vztahů, nebo převodem majetku nebo jeho části výše uvedených osob, který u nich bude mít za následek snížení základu daně nebo zvýšení daňové ztráty18 e) poplatník pořídí a vykazuje v evidenci dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek v částkách, které minimálně odpovídají částkám uvedeným v Zákoně č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, § 2, odst. 2, písm. e. f) poplatník, jemuž bylo poskytnuto více příslibů investičních pobídek, může za zdaňovací období uplatnit slevu na dani pouze podle jednoho z těchto příslibů. Uplatní-li slevu na dani podle později poskytnutého příslibu, nemůže za všechna následující zdaňovací období uplatnit slevu na dani podle dříve vydaných příslibů. Slevu na dani lze uplatnit: po dobu 5 po sobě bezprostředně následujících zdaňovacích období. Za první zdaňovací období se považuje:  zdaňovací období, ve kterém poplatník splnil všeobecné a zvláštní podmínky

18

např. § 23 odst. 7

95

Podmínky



nejpozději: zdaňovací období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek Ministerstvem průmyslu a obchodu Pokud lhůta pro splnění všeobecných podmínek byla prodloužena19, počátek pro uplatnění slevy na dani z příjmů se posune, maximálně však o 2 roky. Sleva na dani nesmí překročit:  v jednotlivých zdaňovacích obdobích: míru veřejné podpory vztaženou k dosud skutečně vynaloženým nákladům, které mohou být podpořeny,  v celkovém souhrnu: hodnotu veřejné podpory stanovenou rozhodnutím podle Zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách  částku daňové povinnosti (slevou na dani nemůže daňová povinnost dosáhnout záporných hodnot) Porušení podmínek:

Porušení podmínek

Výpočet na dani

Nedodrží-li poplatník:  některou ze všeobecných podmínek  některou ze zvláštních podmínek (mimo podmínky uplatnění všech odpisů, opravných položek a položek odčitatelných od základu daně), nárok na slevu zaniká a poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, v nichž slevu uplatnil.  podmínku uplatnění všech odpisů, opravných položek a položek odčitatelných od základu daně nárok na slevu za zdaňovací období, ve kterém tato podmínka nebyla dodržena, se snižuje o částku ve výši součinu sazby daně podle § 16 a změny základu daně, která vznikla v důsledku porušení některé z výše uvedených podmínek. Poplatník je povinen podat dodatečné daňové přiznání za všechna zdaňovací období, ve kterých podmínku nedodržel. Přitom je třeba se držet zásady, že sleva na dani nemůže dosáhnout záporných hodnot. slevy

Pokud se na poplatníka, jemuž byl poskytnut příslib investiční pobídky, nevztahují ustanovení § 35a, je na základě § 35b oprávněn při splnění všeobecných a zvláštních podmínek uplatnit slevu na dani, která se rovná rozdílu mezi S1 a S2, kde: S1 = základ daně dle § 7 za zdaňovací období násobený sazbou daně dle § 16 S2 = základ daně dle § 7 za jedno ze dvou zdaňovacích období předcházejících zdaňovacímu období, za něž lze slevu uplatnit poprvé, násobený sazbou daně dle § 16. Tímto způsobem se S2 vypočítá pouze při prvním uplatnění slevy na dani. V dalších zdaňovacích obdobích se hodnota tohoto ukazatele upravuje pouze o hodnoty jednotlivých meziročních indexů, a to i v případě změny sazby daně. Ostatní zásady jsou obdobné jako v případě uplatňování slevy podle § 35a. STANDARDNÍ SLEVY NA DANI FYZICKÝCH OSOB

19

podle Zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách

96

10.5

Slevy na dani u fyzických osob

Zákon umožňuje fyzickým osobám upravit si daňovou povinnost o další možné slevy, které zohledňují osobní, zdravotní i rodinné poměry poplatníka. Mají na ně nárok všichni, jejichž příjmy jsou zdaňovány zálohovou daní a kteří vykazují dostatečnou daňovou povinnost, aby odečet mohl být uskutečněn. Hodnota těchto slev totiž může být uplatněna pouze do výše nulové daňové povinnosti poplatníka. Tato další možnost daňové optimalizace je zpřístupněna rovněž poplatníkům, kteří si uplatnili slevy na dani na zaměstnance s tělesným postižením či slevy na dani z důvodu investiční pobídky. a) sleva na poplatníka na tuto slevu má nárok každý, kdo ve zdaňovacím období obdrží příjmy zdaňované zálohovou daní bez ohledu na délku pobírání těchto příjmů. Roční výše této slevy činí v roce 2011 23 640 Kč, v roce 2012 bude tato sleva představovat částku 24 840 Kč.

Sleva poplatníka

na

Poplatníkovi s příjmy ze závislé činnosti, který podepsal prohlášení k dani, se v důsledku této slevy měsíčně o 1/12 slevy na poplatníka snižuje výše zálohy na daň. Tato měsíční sleva na poplatníka však může dosahovat maximálně výše zálohy na daň. b) sleva na manželku (manžela) žijícím s poplatníkem ve společné domácnosti Má na ni nárok poplatník za těchto podmínek:  manželka (manžel) s ním žije ve společné domácnosti  nemá za zdaňovací období vlastní příjem20 přesahující částku 68 000 Kč.

Sleva na manželku/manžel a

Výše této slevy činí ročně 24 840 Kč, je-li manželka (manžel) držitelem ZTP/P lze ročně uplatnit slevu ve výši 49 680 Kč. c) sleva na poplatníka pro invaliditu 1. a 2. stupně Nárok vzniká, pobírá-li poplatník:  invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně  starobní důchod, který byl příčinou zániku nároku na výplatu invalidního důchodu Výše slevy činí 2 520 Kč ročně.

Sleva na poplatníka pro invaliditu 1. a 2. stupně

Předmět daně

d) sleva na poplatníka pro invaliditu 3. stupně Nárok vzniká:  pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně  pobírá-li poplatník starobní důchod, který byl příčinou zániku nároku na výplatu invalidního důchodu 20

Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příspěvek na péči, sociální služby, dávky pomoci v hmotné nouzi, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů.

97

Sleva poplatníka invaliditu stupně

na pro 3.



je-li uznán za invalidního ve třetím stupni, ale z jiných důvodů nepobírá invalidní důchod pro invaliditu 3. stupně

Výše slevy činí 5 040 Kč ročně Sleva ZTP/P

držitele

e) sleva držitele průkazu ZTP/P Nárok vzniká:  vlastnictvím průkazu ZTP/P Výše slevy činí 16 140 Kč ročně

Sleva studenta

na

f) sleva na studenta Nárok vzniká poplatníkovi:  který se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem  do 26 let věku  do 28 let věku v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu V případě, že ke splnění podmínek pro uplatnění slevy došlo pouze v určitých kalendářních měsících zdaňovacího období, lze nárokovat pouze poměrnou část slevy21 připadající na měsíce, na jejichž počátku byly podmínky pro uplatnění slevy splněny. Tato podmínka neplatí v případě slevy na poplatníka. Na plnou výši této slevy má nárok každý poplatník dosahující příjmy zdaňované zálohovou daní bez ohledu na délku pobírání těchto příjmů. Na slevu na poplatníka naopak nemá nikdy nárok daňový nerezident dosahující příjmy ze zdrojů v České republice. Na ostatní slevy má tento poplatník nárok pouze v případě, že 90 % všech jeho příjmů (mimo příjmů, které jsou zdaněny srážkovou daní a příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny) pochází ze zdrojů na území České republiky. Souhrnná výše uplatňovaných slev za zdaňovací období nesmí být vyšší, než vlastní daňová povinnost poplatníka.

10.6 Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění je v České republice poskytováno pouze na vyživované děti. Za vyživované dítě se pro účely tohoto zákona považuje:  dítě vlastní  dítě osvojené  dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů  dítě druhého z manželů a  vnuk (vnučka), pokud jeho (její) rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit a to v případě, že je: a) nezletilé b) zletilé 21

1/12 slevy za každý měsíc

98

až do dovršení věku 26 let nepobírající invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, které: 1. se soustavně připravuje na budoucí povolání 2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz 3. je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu Na daňové zvýhodnění má poplatník nárok při splnění těchto podmínek:  vyživované dítě žije s poplatníkem ve společné domácnosti22  poplatník neuplatňuje slevy na dani z důvodu příslibu investiční pobídky 23 24  roční příjem poplatníka podle § 6 - § 9 činil nejméně 6 násobek minimální mzdy  poplatník s příjmy z pronájmu nesmí vykazovat ztrátu Daňové zvýhodnění si ve stejném kalendářním měsíci, resp. delším časovém období, může uplatnit pouze jeden poplatník splňující podmínky nároku na daňové zvýhodnění. Daňové zvýhodnění je možné uplatnit již v tom kalendářním měsíci, v jehož průběhu došlo ke skutečnostem zakládajícím nárok na daňové zvýhodnění. Roční výše nároku na daňové zvýhodnění je 11 604 Kč na jedno dítě, jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, roční výše nároku na daňové zvýhodnění se zvyšuje na dvojnásobek, tedy částku 23 208 Kč. O daňové zvýhodnění se snižuje daň vypočítaná podle § 16 po případném odečtu slevy na dani za zdravotně postižené zaměstnance (§ 35) nebo na slevy na dani u fyzických osob podle § 35 ba. Daňové zvýhodnění lze uplatnit těmito způsoby: a) formou slevy na dani b) formou slevy na dani a daňového bonusu c) formou daňového bonusu Ad a: formou slevy na dani lze uplatnit daňové zvýhodnění na děti v případě, že daňová povinnost před odpočtem daňového zvýhodnění je větší než částka daňového zvýhodnění Ad b: formou slevy na dani a daňového bonusu se daňové zvýhodnění uplatňuje, pokud daňová povinnost před odpočtem daňového zvýhodnění je vetší než 0, ale menší než daňové zvýhodnění Ad c: formou daňového bonusu se daňové zvýhodnění uplatňuje za podmínky, že daňová povinnost před odpočtem daňového zvýhodnění byla nulová. Poplatník může daňový bonus za zdaňovací období uplatnit v případě, že jeho roční výše činí minimálně 100 Kč a maximálně 52 200 Kč. Daňový nerezident má nárok na daňové zvýhodnění pouze v případě, že jeho příjmy ze zdrojů na území České republiky po vyloučení příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny a rovněž příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou, činí nejméně 90 % všech jeho příjmů. 22

dočasný pobyt dítěte mimo domácnost nemá na výši daňového zvýhodnění vliv. bez příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou 24 stanoveno dle Zákoníku práce, resp. Nařízením vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě 23

99

10.6.1 Měsíční daňové zvýhodnění

Měsíční daňové zvýhodnění

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti, pokud u svého zaměstnavatele podepíše prohlášení k dani, má při placení záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nárok na měsíční odpočet slevy na poplatníka a na měsíční daňové zvýhodnění. Měsíční daňové zvýhodnění se rovná 1/12 ročního daňového zvýhodnění a může být poskytnuto jak ve formě měsíčního daňového zvýhodnění, tak ve formě měsíčního daňového zvýhodnění a měsíčního daňového bonusu či jen ve formě měsíčního daňového bonusu. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Maximální částka, kterou lze vyplatit formou daňového bonusu je 4 350 Kč měsíčně. Plátce daně je povinen ji vyplatit poplatníkovi spolu s výplatou příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků.

Roční zúčtování daňového zvýhodnění

Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění má poplatník nárok na výplatu daňového bonusu pouze v případě, že příjmy ze závislé činnosti činily nejméně šesti násobek minimální mzdy. Jestliže poplatník mimo příjmy osvobozené od daně a příjmy zdaněné zvláštní sazbou daně, či příjmy do 6 000 Kč dle § 7 - § 10 měl pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které nedosáhly šestinásobku minimální mzdy, neztrácí nárok na již vyplacené měsíční daňové bonusy pouze v těch měsících, v nichž příjmy dosáhly alespoň ½ minimální mzdy. Při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně porovná daňový bonus se souhrnnou částkou již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Mohou nastat tyto případy:  úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech je vyšší než daňový bonus plátce daně sníží o přeplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě  úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech je nižší než daňový bonus plátce daně zvýší o nevyplacenou část daňového bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě.

Doplatek ročního zúčtování daně a daňového bonusu

Doplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při výplatě mezd za měsíc březen, pokud úhrnná výše doplatku je vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek ze zúčtování se poplatníkovi nesráží. Za poskytnutí daňového zvýhodnění odpovídá plátce daně.

10.7 Zúčtování se správcem daně

Výpočet daňové povinnosti po uplatnění slev a daňového zvýhodnění

Po výpočtu daně dle § 16 a jejím následném zaokrouhlení lze odečíst slevy na dani včetně daňového zvýhodnění na děti. Konečným výsledkem je daňová povinnost za zdaňovací období, která může dosahovat jak kladné, tak záporné hodnoty (pokud zvýhodnění na děti dosáhlo hranice daňového bonusu). Od této částky se následně 100

odečtou platby záloh uskutečněné v průběhu zdaňovacího období poplatníkem (resp. plátcem) ve prospěch správce daně. Výsledkem může být doplatek, tedy částka, kterou zbývá uhradit ve prospěch správce daně, resp. přeplatek - částka, o niž bylo za zdaňovací období ze strany daňového subjektu na dani zaplaceno více, než činí jeho skutečná daňová povinnost. K další slevě na dani dochází prostřednictvím daňového zvýhodnění na děti. V případě, že podmínky pro poskytnutí daňového zvýhodnění byly splněny pouze po určitou část zdaňovacího období, lze uplatnit daňové zvýhodnění pouze v poměrné části připadající na měsíce, v nichž podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění byly splněny, přičemž pro uplatnění daňového zvýhodnění za daný měsíc postačí, jsou-li podmínky pro jejich uplatnění splněny ke konci kalendářního měsíce.

10.8

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 35 - §35d.

10.9

Otázky

1. Jaké druhy slev na dani může uplatňovat fyzická osoba podnikatel? 2. Jaké podmínky musí být splněny, aby si poplatník mohl uplatnit slevu na dani na manželku? 3. Jaké slevy na dani jsou možné u studenta EPI, s.r.o., v případě, že je mu 25 let, je zaměstnán a studuje v kombinované formě studia? 4. Kolik činí roční daňové zvýhodnění na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P 5. V jaké formě lze uplatnit daňové zvýhodnění? 6. Za jakých podmínek je možné vyplatit daňový bonus? 7. Jakých výsledků lze dosáhnout při ročním zúčtování daně se správcem daně?

10.10

Shrnutí

Slevy na dani může uplatňovat jednak fyzická osoba podnikatel, jednak každá fyzická osoba samostatně sama za sebe, příp. za osoby žijící s ním ve společné domácnosti za přesně stanovených podmínek. Na roční výši základní slevy na poplatníka má v případě dostatečně vysokého základu daně nárok každý rezident se zdanitelnými příjmy a rovněž i daňový nerezident v případě, že jeho příjmy ze zdrojů v ČR představovaly 90 % všech jeho zdanitelných příjmů. Pokud jsou podmínky pro uplatnění této slevy splněny pouze po určitou část zdaňovacího období, znásobí se 1/12 roční sazby počtem měsíců, na jejichž počátku byla podmínka pro uplatnění slevy splněna.

10.11

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho 101

Další informace

http://www.uctovani .net/clanek.php?t=Sl evy-na-dani-anezdanitelne-castizakladu-dane-prirocnim-zuctovanizaloh-za-rok2011&idc=45

vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

10.12 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

konkrétního

Literatura

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

102

11

Zvláštní sazba daně

Obsah kapitoly: 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5 11.6 11.7 11.8 11.9

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Zvláštní sazba daně u daňových nerezidentů Zvláštní sazba daně všeobecně Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Kapitola pojednává o příjmech, které se z předmětu daně z příjmů fyzických osob vyčleňují do samostatného základu daně a jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. Naučíte se, kterých příjmů se tento postup týká, a budete seznámeni rovněž se sazbami, jimž tyto příjmy podléhají, a to jak u příjmů daňových rezidentů, tak u příjmů daňových nerezidentů. Naučíte se zaokrouhlovat základ daně a konečnou daňovou povinnost.

11.1     

Po prostudování této kapitoly budete schopni

rozpoznat příjmy, které budou zdaňovány zvláštní sazbou daně u daňových nerezidentů určit příjmy, které podléhají zdanění zvláštní sazbou daně u daňových rezidentů zaokrouhlit základ daně vypočítat daň u jednotlivých položek tvořících samostatné základy daně zaokrouhlit daň

11.2

Klíčová slova

samostatný základ daně, zvláštní sazba daně, zaokrouhlování samostatného základu daně a zaokrouhlení daně.

11.3

Zvláštní sazba daně u daňových nerezidentů

Zvláštní sazba daně daňových nerezidentů25 z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky činí:  15 % 1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 6 a 12, s výjimkou příjmů z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka ve společnosti s ručením 25

mimo stálé provozovny

103

Zvláštní sazba daně u daňových nerezidentů

omezeným, komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu pro které je stanovena zvláštní sazba daně Jedná-li se o:  příjmy ze služeb (mimo provádění stavebně montážních projektů)  příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství  příjmy z řídící a zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných na území České republiky  příjmy z nezávislé činnosti26 vykonávané na území ČR  příjmy z osobně vykonávané činnosti na území ČR (nebo zde zhodnocované) veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na osobu, v jejíž prospěch příjmy plynou  příjmy z úhrad od daňových rezidentů ČR a od stálých provozoven, jimiž jsou:  náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),  náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,  odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,  sankce ze závazkových vztahů, 2. z příjmů z nájemného příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky s výjimkou nájemné u finančního pronájmu 

15 %, a to:

1. z příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. g) bodech 3 a 4, Jsou to:  podíly na zisku27  vypořádací podíly  podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností a družstev  jiné příjmy z držby kapitálového majetku  část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi.  úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček  obdobné příjmy plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z nástrojů podle Zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu s výjimkou: vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy 2. z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu.Tento podíl lze snížit o pořizovací cenu podílového listu, pokud je plátci poplatníkem prokázána 3. z příjmu společníka společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti při snížení základního kapitálu. Maximálně však do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu podle § 144 nebo § 208 obchodního zákoníku, byl-li zdrojem tohoto zvýšení zisk společnosti nebo fond vytvořený ze zisku. 26

např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce apod. Podílem na zisku rozumíme rovněž částky použité ze zisku po zdanění na zvýšení vkladu komanditisty v komanditní společnosti nebo na zvýšení členského vkladu člena družstva.

27

104

4. ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy 5. z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy 

5 % z nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci.

11.4 

Zvláštní sazba daně všeobecně

15 %

Zvláštní sazba daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území České republiky, a to jak pro daňové rezidenty, tak daňové nerezidenty, pokud v § 36, odst. 1 není stanoveno jinak, je stanovena pro:  příjmy z dividend (z účasti v a.s. a z podílu na zisku z podílového listu)  z rozdílu mezi vyplacenou jmenovitou hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň postaveného a emisním kursem při jejich vydání  z úrokového příjmu z dluhopisu  ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu věřitele, vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému (s výjimkou úrokového příjmu z dluhopisu vydaného v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR nebo Českou republikou plynoucího daňovému rezidentovi ČR)  z podílu na zisku z účasti na s.r.o.  z účasti komanditisty na komanditní společnosti  z podílu na zisku, příp. obdobného plnění z členství v družstvu  z podílu na zisku tichého společníka  z vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v s.r.o., komanditisty v komanditní společnosti a při zániku členství v družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu (je-li plátci poplatníkem prokázána)  z podílu na likvidačním zůstatku společníka v a.s. nebo v s.r.o., komanditisty v komanditní společnosti a člena družstva ve družstvu, sníženého o nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu (je-li plátci poplatníkem prokázána)  z vyrovnání mimo stojícímu společníkovi na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy  z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, sníženého o pořizovací cenu podílového listu (je-li plátci poplatníkem prokázána)  z příjmu společníka s.r.o. nebo a.s. při snížení základního kapitálu nejvýše do částky, o kterou byl zvýšen vklad společníka nebo jmenovitá hodnota akcie při zvýšení základního kapitálu ze zisku nebo fondu vytvořeného ze zisku podle Obchodního zákoníku28  ze zisku převedeného řídící osobě na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací smlouvy  z příjmů plynoucích fyzickým osobám z výher a cen v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách, v reklamních soutěžích a reklamním slosování29 (mimo výher a cen z loterií a jiných podobných her provozovaných na základě povolení nebo od daně osvobozených podle § 4 odst. 1 písm. f) 28

Základní kapitál se sníží nejdříve o tu část, která byla zvýšena ze zisku společnosti nebo z fondu vytvořeného ze zisku 29 § 10 odst. 1 písm. h

105

Zvláštní sazba daně

 







  

Samostatný základ daně

z příjmů z cen z veřejných soutěží, sportovních soutěží a soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, příp. jsou soutěžící vybráni pořadatelem soutěže30 (mimo cen ze soutěží a slosování osvobozených dle § 4 odst. 1 písm. f) z příjmů z úroků, výher a jiných výnosů z vkladů na vkladních knížkách, z úroků z peněžních prostředků na vkladových účtech, z úroků z peněžních prostředků na vkladních listech na jméno a vkladech na jméno jim na roveň postaveným31, z úroků z vkladů na běžných účtech, které nejsou určeny k podnikání z dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem snížených o zaplacené příspěvky a státní příspěvky na penzijní připojištění a z plnění ze soukromého životního pojištění sníženého o zaplacené pojistné nebo jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, sníženého o zaplacené pojistné ke dni výplaty z vypláceného dalšího podílu v rámci transformace družstev včetně výplaty podílu členovi transformovaného družstva při zániku členství nebo společníkovi s.r.o. a komanditistovi v komanditní společnosti, které vznikly podle transformačního projektu, při zániku jejich účasti jako součást vypořádacího podílu nebo jako součást likvidačního zůstatku při likvidaci družstva, a.s., s.r.o. a u komanditní společnosti v případě komanditistů, příjmy zvýšené na superhrubou mzdu plynoucí ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru zúčtované nebo vyplacené zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky nebo stálou provozovnou. Tímto způsobem lze výše uvedené příjmy zdaňovat, pokud příjem od jednoho zaměstnavatele v kalendářním měsíci nepřekročí částku 5 000 Kč a zaměstnanec u plátce nepodepsal prohlášení k dani příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za ztrátu příjmu vyplývající z dohody mezi oprávněným a pojišťovnou32 příjmy33 plynoucí ze smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem při jejím zániku a smlouvy na soukromé životní pojištění ve formě odbytného příjmy autorů za příspěvek do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize, pokud jejich úhrn od jednoho plátce za kalendářní měsíc přesáhne částku 7 000 Kč34

Základem daně u příjmů zdaňovaných zvláštní sazbou daně se rozumí pouze příjem, pokud v jednotlivých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, není stanoveno jinak. V případě cenných papírů se základ daně určí vždy samostatně za jednotlivé cenné papíry. Základ daně (příp. zvýšený na superhrubou mzdu) se nesnižuje o nezdanitelné části základu daně35

30

§ 10 odst. 1 písm. ch pokud po celou dobu trvání vkladového vztahu je majitelem vkladu fyzická osoba 32 § 10 odst. 1 písm. k 33 snížené o zaplacené pojistné 34 § 7 odst. 6 35 dle § 15 31

106

Základ daně se zaokrouhluje: Příjem všeobecně:

Zaokrouhlení na celé koruny dolů

dividendy:

na celé haléře dolů

Zaokrouhlení základu daně

úroky z vkladového účtu, běžného účtu, bez zaokrouhlení v cizí měně vkladního listu v cizí měně Tab.č. 2 : Zaokrouhlování základu daně Zdroj: vlastní

Daň se vypočítá jako součin základu daně a sazby daně stanovené paragrafem 36. V případě dividendového příjmu se sražená daň připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých dividendových příjmů u jednoho poplatníka z majetkové účasti v jedné akciové společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů.

11.5

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 36, § 8, § 22 a § 38d.

11.6

Otázky

1. Jaké jsou hlavní rozdíly mezi zálohovou a srážkovou daní 2. Uveďte příklady zdaňování příjmů ze samostatného základu daně u daňových nerezidentů 3. Uveďte příklady zdanění příjmů zvláštní sazbou daně u daňových rezidentů 4. Jak se zaokrouhluje samostatný základ daně a výsledná daň? 5. Rozhodněte, jak bude zdaněn příjem ve výši 10 000 za zveřejnění příspěvků v novinách v případě, že a) příjem byl vyplacen v jednom měsíci jedním plátcem b) příjem byl vyplacen v jednom měsíci třemi plátci, a to ve výši: 1 000 Kč, 3 500 Kč a 5 500 Kč c) příjem byl vyplacen v jednom měsíci třemi plátci, a to ve výši: 1 000 Kč, 1 500 Kč a 7 500 Kč d) příjem byl vyplacen ve dvou měsících jedním plátcem, a to ve výši 5 000 Kč a 5 000 Kč.

11.7

Shrnutí

Z předmětu daně z příjmů fyzických osob se vyčleňují určité druhy příjmů, které tvoří samostatné základy daně a jsou zdaňovány zvláštní sazbou daně. Tyto položky jsou taxativně vyjmenovány v paragrafu 36 včetně sazeb, jimiž jsou zdaňovány. Daň se 107

Výpočet daně

Další informace

http://www.sagit .cz/pages/lexiko nheslatxt.asp?cd =74&typ=r&refr esh=yes&levelid =da_414.htm

vypočítá ze základu na daně zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, resp. na celé koruny dolů36. Zaokrouhlený základ daně se násobí příslušnou sazbou daně. Získaný výsledek se zaokrouhlí v souladu se Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, na celé koruny nahoru. Takto zdaněné příjmy se již nestávají součástí ročního zúčtování daně.

11.8

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

11.9 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

36

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

u příjmů do 100 Kč

108

12

Platby v průběhu zdaňovacího období

Obsah kapitoly: 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 12.7 12.8 12.9

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Zálohy Zajištění daně Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

V této kapitole získáte základní poznatky o plnění daňových povinností k dani z příjmů fyzických osob v průběhu zdaňovacího období. Dovíte se, za jakých okolností je poplatník daně povinen platit zálohy na daň z příjmů fyzických osob a kdy tato povinnost dopadá rovněž na poplatníka daně vykonávajícího více druhů činností, jemuž jsou již odváděny pravidelné měsíční zálohy na daň z příjmů z jeho zdanitelných příjmů ze závislé činnosti. V této kapitole se dotkneme rovněž problematiky zajištění daně a jejího zúčtování se správcem daně.

12.1      

Po prostudování této kapitoly budete schopni

vysvětlit, co je to záloha na daň stanovit periodicitu placení záloh určit výši zálohy dodržet termín splatnosti záloh vypočítat srážku daně v případě zajištění daně provést zúčtování zajištěné daně po skončení zdaňovacího období

12.2

Klíčová slova

záloha, zálohové období, periodicita placení záloh, poslední známá daňová povinnost, placení záloh v případě ukončení činnosti, zajištění daně, roční vypořádání zajištěné daně.

12.3

Zálohy

Záloha je platba předem, která je hrazena v průběhu tzv. zálohového období, jimž v daňovém právu rozumíme období začínající prvním dnem po uplynutí termínu pro podání daňového přiznání za bezprostředně předcházející zdaňovací období a končící posledním dnem lhůty pro podání daňového přiznání v běžném zdaňovacím období. 109

Charakteristika

Výše periodicita plateb záloh

a

Výše a periodicita placení záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti, což je částka, kterou poplatník uvedl v daňovém přiznání za uplynulé zdaňovací období, od níž se pro potřeby výpočtu záloh odečte daň odpovídající dílčímu základu daně podle § 10. Výše a periodicita placení záloh: Upravená daňová povinnost37 do 30 000 Kč nad 30 000 Kč do 150 000 Kč nad 150 000 Kč

Výše zálohy

Termín platby zálohy

neplatí se 40 % poslední známé 15. 6., 15. 12. daňové povinnosti ¼ poslední známé daňové 15. 3., 15. 6., 15. 9., povinnosti 15. 12.

Tab. č. 3: Platby záloh na daň z příjmů zdroj: vlastní

V této souvislosti je třeba upozornit na skutečnost, že výše uvedený postup se netýká placení záloh z příjmů ze závislé činnosti, které podléhají zvláštnímu režimu38. souběh výdělečné činnosti

V případě souběhu příjmů ze závislé činnosti zdaněných zálohovou daní a příjmů z ostatních dílčích základů daně39 se výše zálohy upraví následovně: Podíl dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti na celkovém základu daně méně než 15 % od 15 % méně než 50 % 50 % a více 100 %40

Platba zálohy celková vypočtená výše zálohy ½ vypočtené výše zálohy zálohy se neplatí zálohy se neplatí

Tab. č. 4 : Zálohy při souběhu činností dle § 6 - § 10 zdroj: vlastní

V případě, že v následujícím zdaňovacím období dojde ke změně poslední známé daňové povinnosti, výše záloh splatných do té doby se nemění. Pokud poplatník daně z příjmů v následujícím období ukončil svou výdělečnou činnost, je povinen na základě Zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád, tuto skutečnost oznámit místně příslušnému správci daně a od okamžiku tohoto oznámení není povinen další platby záloh provádět. Při převodu jmění společnosti nebo družstva na fyzickou osobu, je výše záloh na období ode dne zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku až do konce kalendářního roku stanovena rozhodnutím správce daně podle záloh splatných do okamžiku zápisu do obchodního rejstříku.

37

po vyloučení daňové povinnosti podle § 10 výjimku tvoří příjmy ze závislé činnosti plynoucí ze zahraničí, pokud poplatník nemá žádné další zdanitelné příjmy 39 po vyloučení příjmů podle § 10 40 s výjimkou zahraničních příjmů ze závislé činnosti ze zahraničí 38

110

Schématicky lze platby záloh znázornit následovně: Zálohové období Koho se týká zálohy neplatí poplatníci s poslední známou daňovou povinností do 30 000 Kč včetně

pololetní zálohy

čtvrtletní

Výše zálohy 0 Kč

fyzické osoby se základem daně ze závislé činnosti tvořícím 50 % a více z celkového základu daně (součtu dílčích základů) poplatníci s poslední známou daňovou povinností nad 30 000 Kč do 150 000 Kč včetně

0 Kč

fyzické osoby se základem daně ze závislé činnosti tvořícím 15 % a více, ale méně než 50 % z celkového základu daně (součtu dílčích základů) poplatníci s poslední známou daňovou povinností nad 150 000 Kč

20 % poslední známé daňové povinnosti

40 % poslední známé daňové povinnosti

25 % poslední známé daňové povinnosti

fyzické osoby se základem 12,5 % poslední známé daně ze závislé činnosti daňové povinnosti tvořícím 15 % a více, ale méně než 50 % z celkového základu daně (součtu dílčích základů) Tab. č. 5 : Zálohy na daň z příjmů fyzických osob Zdroj: BRYCHTA, Ivan, et al. Tabulky a informace pro daně a podnikání . Praha : ČR, a.s., 2010. 412 s. ISBN 978-80-7357-514-4.

12.4

Wolters Kluwer

Zajištění daně

Plátci daně jsou povinni ze zdanitelných příjmů41 vyplácených, poukázaných nebo připsaných ve prospěch daňových nerezidentů ČR, EU nebo Evropského hospodářského prostoru, srazit tzv. zajištění daně, a to nejpozději v den, kdy o závazku účtují, maximálně do dvou měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, a to ve výši:

41

mimo příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně

111

zajištění daně

a) 1 % z příjmů z prodeje investičních nástrojů42 a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením s výjimkou:  úhrad za zboží a služby v maloobchodě, kde prodejcem je daňový nerezident  úhrady nájemného za bytové prostory užívané k bydlení a činnosti s ním spojené b) 10 % z příjmů dle § 22 ze zdrojů na území České republiky s výjimkou:  příjmů z prodeje investičních nástrojů  úhrad za zboží a služby v maloobchodě, kde prodejcem je daňový nerezident  úhrady nájemného za bytové prostory užívané k bydlení a činnosti s ním spojené c) 15 %43 ze základu daně veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti připadajícího na společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti44 Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. V odůvodněných případech může v určitém zdaňovacím období správce daně vydat rozhodnutí o snížení, resp. zrušení zajištění daně. Proti tomuto rozhodnutí se nelze odvolat a je závazné rovněž pro plátce daně. Za správnou výši zajištění daně nese hmotnou zodpovědnost plátce daně, proto je na něm vymáhán i rozdíl mezi odvedenou a skutečnou výší zajištění. Od vymáhání nedoplatku na plátci daně je upuštěno pouze v případě, že dlužnou částku ve prospěch správce daně uhradí přímo poplatník. Při správě zajištění daně je uplatňován obdobný postup jako při správě záloh na daň, nestanoví-li Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, jinak. Po skončení zdaňovacího období mohou nastat tyto případy: a) poplatník podá daňové přiznání

Další informace

http://www.jakpodni kat.cz/zalohy-dan-zprijmu.php http://www.sagit.cz/ pages/lexikonheslatx t.asp?cd=157&typ=r &levelid=da_549.ht m http://www.iporadce.cz/SubPages /OtvorDokument/Cl anok.aspx?idclanok= 27624

V daňovém přiznání poplatník částku zajištění daně, obdobně jako zálohu, započte na celkovou daňovou povinnost. V případě, že daňová povinnost (resp. daňová povinnost po případném odečtu záloh na daň) je:  nižší než částka zajištění daně  nulová  záporná, vzniká poplatníkovi po odečtu částky zajištění daně přeplatek na dani. b) poplatník nepodá daňové přiznání Nepodá-li poplatník daňové přiznání do konce lhůty pro podání daňového přiznání stanovené Zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád, je místně příslušný správce daně poplatníka oprávněn považovat úhrn částek zajištění daně za vyměřenou a uhrazenou daňovou povinnost poplatníka. Po uplynutí 8 měsíců po skončení zdaňovacího období jsou částky zajištění daně odvedené ve prospěch správce daně považovány za platbu 42

podle Zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu dle § 16 Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů 44 v obou případech se jedná o nerezidenty ČR 43

112

daně provedenou poplatníkem. Správce daně považuje daň za vyměřenou ve výši platby v případě, že poplatník nepodá do konce lhůty, v níž lze daň vyměřit, daňové přiznání.

12.5

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 38a a § 38e.

12.6

Otázky

1. Co je to zálohové období? 2. Jaké skutečnosti jsou rozhodné pro určení výše a lhůt splatnosti záloh na daň z příjmů? 3. Jak se změní výše záloh v případě, že zpětně dojde k úpravě daňové povinnosti za zdaňovací období rozhodné pro výši záloh? 4. Za jakých okolností dochází k zajištění daně? 5. Jak se po skončení zdaňovacího období zajištění daně vypořádá?

12.7

Shrnutí

Poplatník daně z příjmů fyzických osob, jehož příjmy za zdaňovací období přesáhly výše 30 000 Kč je povinen v následujícím zdaňovacím období provádět platby záloh na daň z příjmů. Výše a periodicita plateb záloh se odvíjí od poslední známé daňové povinnosti. Tuto povinnost nemá poplatník dosahující pouze příjmů ze závislé činnosti. V případě, že dochází k souběhu závislé činnosti s ostatními druhy výdělečné činnosti a příjmy z těchto činností v celkovém úhrnu příjmů poplatníka tvoří více než padesát procent, je poplatník mimo zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti povinen odvádět ve prospěch správce daně rovněž zálohu na daň z příjmů fyzických osob z těchto činností. V případě, že jsou příjmy za výdělečnou činnost vypláceny daňovým nerezidentům, plátce příjmu je povinen u příjmu provést tzv. zajištění daně. Takto zajištěná daň se nachází v obdobném postavení jako záloha na daň z příjmů a poplatník má po skončení zdaňovacího období možnost provést zúčtování zajištěné daně prostřednictvím daňového přiznání.

12.8

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

113

12.9 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]

Literatura Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 BRYCHTA, Ivan, et al. Tabulky a informace pro daně a podnikání . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 412 s. ISBN 978-80-7357-514-4 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://www.danarionline.cz/archiv/dokument/doc-d3715v5046-zajisteni-dane/ http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

114

13

Daňové přiznání

Obsah kapitoly: 13.1 13.2 13.3 13.4 13.4.1 13.4.2 13.4.3 13.4.4 13.5 13.5.1 13.6 13.7 13.8 13.9 13.10 13.11

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Lhůty pro podání daňových tvrzení a splatnost daně Řádné daňové přiznání Opravné daňové přiznání Dodatečné daňové přiznání Daňové přiznání v insolvenčním řízení Vyměření daně Minimální výše daně Splatnost daně Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Tato kapitola se zaměřuje na daňová tvrzení, zabývá se tedy otázkou daňové povinnosti poplatníka vůči státu. Dovíte se v ní, jaké povinnosti má fyzická osoba dosahující zdanitelné příjmy, které za zdaňovací období přesáhly částku 15 000 Kč. Naučíte se, jaké druhy daňového přiznání rozeznáváme a jaké lhůty platí pro jejich podání. Seznámíte se rovněž s výjimkami z těchto lhůt. Pozornost je věnována rovněž otázce vyměření daně a její splatnosti.

13.1     

Po prostudování této kapitoly budete schopni

stanovit, za jakých okolností je fyzická osoba povinna podat daňové tvrzení dodržet lhůty pro podání jednotlivých daňových tvrzení požádat o odklad pro podání daňového tvrzení zabezpečit plnění oznamovací povinnosti v průběhu insolventního řízení splatnou daň ve lhůtě splatnosti uhradit

13.2

Klíčová slova

Daňové tvrzení, řádné daňové přiznání, opravné daňové přiznání, dodatečné daňové přiznání, daňové přiznání v insolvenčním řízení, vyměření daně, minimální výše daně, splatnost daně.

115

13.3 Daňové přiznání

Daňové přiznání se nepodává

Řádné tvrzení

daňové

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinna podat:  fyzická osoba, jejíž roční příjmy45 přesáhly 15 000 Kč  fyzická osoba, která vykazuje daňovou ztrátu  fyzická osoba - nerezident ČR, který uplatňuje slevy na dani, příp. daňové zvýhodnění, resp. nezdanitelnou část základu daně  fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků za uplynulá léta, které jí zaměstnavatelem v tom období nebyly vyplaceny46  fyzická osoba s příjmy ze závislé činnosti nebo funkčních požitků uplatňující jako nezdanitelnou část základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob není povinna podat:  fyzická osoba, která má příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků podmínky:  příjmy jsou od jednoho, příp. od více plátců, ale postupně za sebou  u všech plátců měla podepsáno prohlášení k dani  nemá jiné příjmy dle § 7 - §10, které by přesáhly částku 6 000 Kč  fyzická osoba, která má pouze příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ze zahraničí, jež jsou vyňaty ze zdanění47

13.4

Lhůty pro podání daňových tvrzení a splatnost daně

13.4.1

Řádné daňové přiznání

Řádné daňové přiznání se v souladu s § 135, Zákona č. 280/2009 Sb., Daňový řád, podává nejpozději: 

do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období



do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období podmínky:  zákonem uložená povinnost ověření účetní závěrky auditorem  zpracování a podání daňového přiznání daňovým poradcem  plná moc udělená daňovému poradci uplatněna u správce daně do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý, jehož roční příjmy48 za zdaňovací období přesáhly částku 15 000 Kč.

45

s vyloučením příjmů, které nejsou předmětem daně, příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně 46 viz § 5 odst. 4 47 dle § 38f 48 mimo příjmy, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny, příp. příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně

116

Tato povinnost se nevztahuje na osoby, které podepsaly prohlášení k dani u svého zaměstnavatele a jejichž příjmy z jiných činností za zdaňovací období nepřesáhly částku 6 000 Kč. Daňové přiznání nemusí podat rovněž poplatník, jehož příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků plynuly pouze ze zahraničí. Daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob se podává i v případě, že poplatník registrovaný k dani z příjmů fyzických osob vykazuje za dané zdaňovací období ztrátu. Je-li poplatník registrován k dani z příjmů u místně příslušného správce daně a za dané zdaňovací období nevykazuje žádnou daňovou povinnost, je povinen v souladu s ustanovením § 136, odst. 5, Zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, tuto skutečnost oznámit správci daně do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Lhůtu pro podání daňového přiznání lze prodloužit: maximálně o 3 měsíce:  na žádost poplatníka daně (resp. daňového poradce)  z rozhodnutí správce daně maximálně o 10 měsíců:  na žádost poplatníka, dosahuje-li i příjmy zdaňované v zahraničí

13.4.2

Opravné daňové přiznání

Podal-li poplatník řádné daňové přiznání a ještě před uplynutím lhůty pro podání řádného daňového přiznání zjistí nesprávnost některého z uvedených údajů, je oprávněn podat opravné daňové přiznání.

13.4.3

Dodatečné daňové přiznání

Opravné daňové tvrzení

Dodatečné daňové tvrzení

Podal-li poplatník řádné daňové přiznání a po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového zjistí nesprávnost údaje, který má vliv na výši daňové povinnosti, je povinen podat dodatečné daňové přiznání, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke zjištění nesprávnosti.

13.4.4

Daňové přiznání v insolvenčním řízení

1. Poplatník je povinen podat daňové přiznání:  při rozhodnutí o úpadku  při předložení konečné zprávy  při podání návrhu na zrušení konkursu  při zrušení konkursu  při splnění jiného způsobu řešení úpadku Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). V tomto daňovém přiznání si nesmí uplatnit: 117

Daňové přiznání v insolvenčním řízení

   

nezdanitelnou část základu daně položky odčitatelné od základu daně slevu na dani daňové zvýhodnění

Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle Zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) 2. Poplatník je rovněž povinen podat daňové přiznání po uplynutí zdaňovacího období, a to za celé zdaňovací období, v němž došlo:  k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku  k předložení konečné zprávy  k podání návrhu na zrušení konkursu  ke zrušení konkursu  ke splnění jiného způsobu řešení úpadku Splňuje-li poplatník stanovené podmínky, může si v daňovém přiznání uplatnit jak nezdanitelnou část základu daně a položky odčitatelné od základu daně, tak slevu na dani a daňové zvýhodnění. 3. Po uplynutí zdaňovacího období, v němž došlo:  k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a současně k předložení konečné zprávy  k podání návrhu na zrušení konkursu  ke zrušení konkursu  ke splnění jiného způsobu řešení úpadku podává poplatník daňové přiznání za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně, položky odčitatelné od základu daně, slevu na dani a daňové zvýhodnění.

Vyměření daně

13.5

Vyměření daně

K vyměření daně může dojít dvěma způsoby: 1. na základě daňového tvrzení daňového subjektu 2. z moci úřední – prostřednictvím platebního výměru

13.5.1 Minimální výše daně

Minimální výše daně

Daň se vyměří, ale nepředepíše se a neplatí se, pokud v souladu s ustanovením § 38b, Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů:  nepřesáhne 200 Kč  celkové zdanitelné příjmy nečiní u fyzické osoby více než 15 000 Kč. Zdanění však podléhají veškeré příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou.

118

13.6

Splatnost daně

Splatnost daně

Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Další informace

Je-li daň vyměřena správcem daně z moci úřední, je splatná do 15 dní ode dne nabytí právní moci platebního výměru. Je-li daň vyměřená správcem daně vyšší než daň uvedená poplatníkem v daňovém tvrzení, je rozdíl splatný rovněž do 15 dní ode dne nabytí právní moci platebního výměru.

13.7

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 38 g a § 38 b.

13.8

Otázky

1. Kdy je fyzická osoba povinna podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob? 2. Rozlište, v jakých lhůtách budete podávat jednotlivá daňová tvrzení 3. Kdy je splatná daň z příjmů fyzických osob? 4. Lze požádat správce daně o odklad lhůty pro podání daňového přiznání? 5. Kdy se podává daňové přiznání v případě vyhlášení konkurzu? 6. Co je to minimální výše daně? 7. Jaká je lhůty splatnosti daně z příjmů fyzických osob?

13.9

Shrnutí

Povinnost podat daňové přiznání má každá fyzická osoba, jejíž příjmy za zdaňovací období přesáhly částku 15 000 Kč. Tuto povinnost nemá poplatník, který podepsal prohlášení k dani u svého zaměstnavatele a jehož příjmy z jiných činností za zdaňovací období nepřesáhly částku 6 000 Kč. Daňové přiznání se podává do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období. V případě, že jej zpracovává daňový poradce, je tato lhůta posunuta na 6 měsíců po skončení zdaňovacího období. Daň je splatná v termínu pro podání daňového přiznání. Pokud poplatník daně zjistí chybu v daňovém přiznání ještě před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, podá opravné daňové přiznání. Pokud zjistí chybu v daňovém přiznání po uplynutí této lhůty, je povinen podat dodatečné daňové přiznání.

13.10

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že 119

http://portal.gov.cz/ wps/portal/_s.155/70 1/_s.155/708?POST UP_ID=596&PRVE K_ID=770 http://business.center .cz/business/sablony/ s3-priznani-k-daniz-prijmu-fyzickychosob.aspx

v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

13.11 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

120

14

Mezinárodní zdanění

Obsah kapitoly: 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6 14.7 14.8 14.9 14.10 14.11 14.12 14.13

Po prostudování této kapitoly budete schopni Klíčová slova Obecná charakteristika Metoda úplného zápočtu Metoda prostého zápočtu Metoda úplného vynětí Metoda vynětí s výhradou progrese Zdanění příjmů daňového rezidenta plynoucí z několika států Samostatná práce studenta Otázky Shrnutí Samodiagnostický test Literatura

Tato kapitola se zabývá problematikou zdanění celosvětových příjmů. Seznámíte se s metodami, jimiž lze zabezpečit, aby nedošlo ke dvojímu zdanění. Dovíte se, jak zdanit příjmy daňového rezidenta dosažené z několika států.

14.1    

Po prostudování této kapitoly budete schopni

stanovit základ daně z celosvětových příjmů vyhledat smlouvu o zamezení dvojího zdanění stanovit vhodnou metodu pro zamezení dvojího zdanění zdanit příjmy daňového rezidenta plynoucí z několika států

14.2

Klíčová slova

Mezinárodní zdanění, celosvětové příjmy, smlouvy o zamezení dvojího zdanění, metoda úplného zápočtu, metoda prostého zápočtu, metoda úplného vynětí, metoda vynětí s výhradou progrese, metoda zprůměrování.

14.3

Obecná charakteristika

Z důvodu zamezení dvojího zdanění celosvětových příjmů poplatníků a z důvodu zamezení možnosti daňových úniků jsou mezi jednotlivými státy uzavírány smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Smluvní strany jsou pak těmito smlouvami vázány.

121

Modely smluv o zamezení dvojího zdanění

Modely smluv o zamezení dvojího zdanění:  model OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) – tento model smluv je uzavírán mezi vyspělými zeměmi. Právo zdanit příjem je ponecháno státu, v němž je poplatník rezidentem  model OSN (Organizace Spojených národů) – tento model smluv je uzavírán především s rozvojovými zeměmi. Právo zdanit příjem je ponecháno státu, z něhož pochází zdroj příjmů poplatníka  model USA – tento model uplatňuje princip zdaňování na základě občanství, nikoliv rezidentství Prostřednictvím výše uvedených metod má být zabezpečeno, aby ke zdanění příjmů došlo pouze jednou.

Základ daně

Příjmy vyňaté ze zdanění

Základem daně u příjmů ze zdrojů v zahraničí jsou: příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí, které podléhají zdanění v zahraničí v souladu s uzavřenou mezinárodní smlouvou, které jsou sníženy o související výdaje (náklady) v souladu se Zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů U příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků ve státě, s nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je pro potřeby zdaňování nutno základ daně zvýšit o povinné pojistné, které je povinen hradit zaměstnavatel za své zaměstnance49se jedná o základ daně stanovený podle § 6 odst. 14. Odčitatelné položky a položky snižující základ daně podle zahraničních právních předpisů nelze při stanovení základu daně použít. Nelze-li u některých výdajů (nákladů) jednoznačně prokázat, že souvisí s příjmy (výnosy) plynoucími ze zdrojů v zahraničí, považuje se za související výdaje (náklady) jejich část stanovená ve stejném poměru, v jakém příjmy (výnosy) plynoucí ze zdrojů v zahraničí nesnížené o výdaje (náklady) připadají na celosvětové příjmy (výnosy). Ze zdanění v ČR se vyjímají:  příjmy rezidentů ČR ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a plynoucí od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem tohoto státu nebo  od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem ČR a příjmy ze závislé činnosti pro takového zaměstnavatele jdou k tíži stálé provozovny umístěné ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, a tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o tyto vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. V případě, že je to pro poplatníka výhodnější, použije se i u těchto příjmů ustanovení odstavce 1.

dokumentace

Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje:  potvrzením zahraničního správce daně - lze vyžadovat nejdříve po 30ti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu ve výjimečných případech:  potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně Na konečnou výši daňové povinnosti u poplatníka s příjmy jak z tuzemska, tak zahraničí má vliv především:  výše příjmů, výdajů a dílčího základu daně z celosvětových příjmů 49

§ 6, odst. 14, Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

122

  

poměr dílčího základu daně z příjmů z tuzemska a dílčího základu daně z příjmů ze zahraničí použitá metoda zamezení dvojího zdanění rozdíl v daňovém zatížení příjmů v ČR a daňovým zatížením v dané zemi

Metody zamezení dvojího zdanění jsou založeny na těchto základních principech:  metody zápočtu – příjem je zdaněn ve státě, z něhož zdroj příjmu pochází, ale rovněž ve státě, jehož je poplatník daně rezidentem. Ve státě, jehož je poplatník rezidentem, daň zaplacená v zahraničí (zcela nebo částečně) snižuje celkovou daňovou povinnost poplatníka daně.  metody vynětí – příjem je zdaněn ve státě, z něhož zdroj příjmu pochází a ve státě, jehož je poplatník rezidentem, je vyňat

14.4

Metoda úplného zápočtu

Příjem poplatníka je daněn jak ve státě, který je zdrojem zdaňovaného příjmu, tak ve státě, v němž je poplatník rezidentem. Při použití metody úplného zápočtu lze celosvětovou daňovou povinnost vypočítanou dle platné legislativy v ČR snížit o daň z příjmů zaplacenou v zahraničí = plně započíst na daňovou povinnost v tuzemsku.

Metoda úplného zápočtu

Zápočet lze uskutečnit pouze do částky vzniklé daňové povinnosti. Nutno však uvážit, že celkový dopad zdanění na poplatníka spočívá v součtu:  daně dle platné legislativy v zahraničním státě (zaplaceno v zahraničí)  daně z celosvětových příjmů po odečtu daně zaplacené v zahraničí (zaplaceno v tuzemsku)

14.5

Metoda prostého zápočtu

Metoda prostého zápočtu

Při použití metody prostého zápočtu lze celosvětovou daňovou povinnost snížit maximálně o tu část daně z příjmů zaplacenou v zahraničí, která (dle výpočtu v souladu s § 38f, odst. 2) připadá na příjmy ze zdrojů v zahraničí. Tato část se vypočítá jako součin:  daňové povinnosti, která se vztahuje k příjmům plynoucím jak ze zdrojů na území České republiky, tak ze zdrojů plynoucích ze zahraničí a  podílu příjmů ze zdrojů v zahraničí na základu daně z celosvětových příjmů50

14.6

Metoda úplného vynětí

Při použití metody úplného vynětí se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5 a před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Daňová povinnost v tuzemsku se vypočítá pouze ze zdanitelných příjmů v ČR. 50

před uplatněním položek odčitatelných od základu daně a nezdanitelných částí základu daně

123

Metoda úplného vynětí

14.7 Metoda vynětí s výhradou progrese

Příjmy z několika států

Metoda vynětí s výhradou progrese

Při použití metody vynětí s výhradou progrese se z úhrnu dílčích základů daně podle § 6 až 10 sníženého o úhrn ztrát podle § 5, před uplatněním nezdanitelných částí základu daně a částek odčitatelných od základu daně, vyjímají příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se vypočte daň sazbou daně zjištěnou ze základu daně nesníženého o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí. Sazba daně se vypočítá pomocí metody zprůměrování. Rovná se podílu daně z celosvětových příjmů (vypočítané v souladu s platnou legislativou v tuzemsku) na celkových celosvětových příjmech. Získaný koeficient se následně vynásobí s dílčím daňovým základem z příjmů z tuzemska.

14.8

Zdanění příjmů z několika států

daňového

rezidenta

plynoucí

Dosáhl-li poplatník ve zdaňovacím období příjmy z několika států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se ve shodě se smlouvami o zamezení dvojího zdanění následovně: a) vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu  provede se samostatně za každý stát. b) vyloučení dvojího zdanění metodou úplného vynětí a metodou vynětí s výhradou progrese  ze základu daně se vyjme úhrn veškerých příjmů ze zdrojů zahraničí, které se vyjímají ze zdanění c) vyloučení dvojího zdanění metodami: úplného vynětí (nebo metoda vynětí s výhradou progrese) a prostého zápočtu  nejprve se vyjmou příjmy ze zdrojů v zahraničí a následně se provede prostý zápočet Nemá-li poplatník ve lhůtě pro podání daňového přiznání doklad o zaplacení daně od zahraničního správce daně, uvede do daňového přiznání pouze předpokládanou výši příjmů ze zdrojů v zahraničí či daně, připadající na toto zdaňovací období. Po obdržení tohoto dokladu od zahraničního správce daně se případný rozdíl upraví do běžného zdaňovacího období. Seznam potvrzení

V případě uplatňování nároku na vyloučení dvojího zdanění je poplatník povinen k daňovému přiznání přiložit seznam všech potvrzení, která má k dispozici ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Seznam musí obsahovat:  stát zdroje zahraničních příjmů,  údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně, příp. depozitáře,  výši příjmů ze zdrojů v tomto státě upravenou v souladu s § 38f, odst. 3,  částku daně zaplacenou v tomto státě (v místní měně a v přepočtu na české koruny)

124



přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání nemá k dispozici51 , vč. údajů o státu zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání

Na výzvu správce daně má poplatník daně povinnost kdykoli ve lhůtě pro vyměření daně předložit písemné doklady potvrzující oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v daňovém přiznání. V případě, že poplatníkovi byla z příjmů úrokového charakteru v zahraničí sražena daň vyšší, než odpovídá příslušné mezinárodní smlouvě, lze o ni snížit daňovou povinnost podmínka: daň byla v zahraničí sražena v souladu s právním předpisem Evropských společenství Je-li celková daňová povinnost nižší než daň sražená v souladu s právním předpisem Evropských společenství, vznikne po této operaci poplatníkovi ve výši rozdílu přeplatek.

14.9

Samostatná práce studenta

1. Prostudujte si, resp. podtrhněte si, v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ustanovení § 38f a § 38fa.

14.10

Otázky

1. Jak je legislativně zabezpečeno, aby celosvětové příjmy podléhaly pouze jednomu zdanění? 2. Jaké metody se používají při zdanění celosvětových příjmů? 3. V čem spočívá metoda prostého zápočtu? 4. Charakterizujte metodu úplného vynětí? 5. Jaký je obecně rozdíl mezi metodou zápočtu a metodou vynětí? 6. Jak se provádí metoda vynětí s výhradou progrese? 7. Objasněte princip metody úplného vnětí 8. Jaké zásady se uplatňují při zdanění příjmů z několika států?

14.11

Shrnutí

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mají zabezpečit, aby celosvětové příjmy rezidentů jednotlivých států byly zdaněny pouze jednou. Z tohoto důvodu mezi sebou jednotlivé státy uzavírají smlouvy o zamezení dvojího zdanění, z nichž vyplývá, v jakém státě dojde ke zdanění a jaká metoda bude při zdanění celosvětových příjmů použita. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů v § 38, hovoří o metodách, jimiž se řídí zdanění celosvětových příjmů v České republice. Jedná se o dvě základní metody: metodu zápočtu a metodu vynětí, přičemž obě mohou nabývat dvou forem: u metody zápočtu je to metoda úplného zápočtu a metoda prostého zápočtu. Metoda vynětí se pak může uplatnit jako metoda úplného vynětí či metoda vynětí s výhradou progrese. 51

z důvodů uvedených v Zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, § 38f, odst. 8,

125

§ 38 fa

Další informace

http://cds.mfcr.cz/cp s/rde/xchg/cds/xsl/za mezeni_dvojimu_zd aneni.html?year=0 http://www.businessi nfo.cz/cz/clanek/pra vni-prostredi-celniproblematika/platnesmlouvy-ozamezenidvojiho/1000487/62 05/

14.12

Samodiagnostický test

Po prostudování této kapitoly si můžete prověřit své znalosti prostřednictvím samodiagnostického testu, který je umístěn na adrese: sis.edukomplex.cz. V případě, že v testu nebudete úspěšní, prostudujte si prosím tuto kapitolu znovu. Pro získání hlubších znalostí z této kapitoly Vás odkazujeme na níže uvedenou studijní literaturu. Vyskytnou-li se při Vašem studiu jakékoli nejasnosti, neváhejte se obrátit na Vašeho vyučujícího prostřednictvím e-mailové adresy: (příjmení konkrétního učitele)@edukomplex.cz, příp. kontaktujte Vašeho supervizora z praxe.

14.13 [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8]

Literatura

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

126

Závěr Vážení studenti, právě jste prostudovali učební pomůcku určenou pro studenty II. ročníku. Doufám, že její četba byla pro Vás přínosná a že rozšířila obzor Vašich znalostí z oblasti daní a daňového poradenství. Buďte však připraveni na skutečnost, že jsme Vám poskytly pouze základní informace, které je nutno dále rozvíjet. Praxe ve své rozmanitosti Vás jistě brzy přesvědčí o tom, že získané teoretické znalosti je třeba neustále rozvíjet a upevňovat. Proto Vás vybízím k následnému studiu této problematiky prostřednictvím další vhodné literatury či následných školení. V každém případě Vám doporučuji, abyste si každý nový poznatek ověřili v platné legislativní úpravě. Věřím, že po této knize sáhnete nejen pro zdárné vykonání zkoušky či bakalářské zkoušky na naší škole, ale vědomosti z ní získané budete moci využít i ve Vašem každodenním životě. K tomu Vám přeji hodně úspěchů. Autorka

127

128

Seznam použité literatury [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů Pokyn D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů VANČUROVÁ, A. LÁCHOVÁ, L. Daňový systém ČR 2010 aneb učebnice daňového práva. 1.VOX a.s. Praha, 2010. ISBN 978-80-86324-86-9 ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: Linde Praha a.s., 2006 BRYCHTA, Ivan, et al. Tabulky a informace pro daně a podnikání . Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 412 s. ISBN 978-80-7357-514-4 www.mfcr.cz http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/cds/xsl/10155.html?year=0 http://business.center.cz/business/sablony/s16-prohlaseni-poplatnika-dane-zprijmu.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony/dprij/ http://www.finance.cz/dane-a-mzda/danove-formulare/dan-z-prijmu-fo/

129

130

Název: Daně a daňové poradenství II. – Daň z příjmů fyzických osob Autoři: Ing. Alena Poncarová Vydavatel, nositel autorských práv, vyrobil: Evropský polytechnický institut, s.r.o., Osvobození 699, 686 04 Kunovice Náklad:

100 ks

Počet stran:

130

Rok vydání: 2011 Vydání:

první

ISBN 978-80-7314-265-0