Dálnice D3 Středočeská stavby (I.etapa)

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle § 6 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, zpracované podle přílohy č. 3 zákona pro záměr

Dálnice D3 „Středočeská“ stavby 0301-0303 (I.etapa)

Červen 2007

2/136

Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0301-0303 (I.etapa)

Seznam použitých zkratek

BPEJ ClCO CxHy ČHMÚ ČIŽP ČR ČSN ČSPH DSP DÚR DZS EIA EVL HGP CHKO CHLÚ CHOPAV IČO k.ú. KÚ LA LBC LBK MÚK MZd MZe MŽP

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Chloridy Kysličník uhelnatý Uhlovodíky Český hydrometeorologický ústav Česká inspekce životního prostředí Česká republika Česká státní norma Čerpací stanice pohonných hmot Dokumentace pro stavební povolení Dokumentace pro územní rozhodnutí Dokumentace pro zadání stavby

Environmental Impact Assesment Posouzení vlivů na životní prostředí Evropsky významná lokalita Hydrogeologický průzkum Chráněná krajinná oblast Chráněné ložiskové území Chráněná oblast podzemní akumulace vod Identifikační číslo organizace Katastrální území Krajský úřad Hladina akustického tlaku Lokální biocentrum Lokální biokoridor Mimoúrovňová křižovatka Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zemědělství Ministerstvo životního prostředí

PRAGOPROJEKT, a.s.

N NO NO2 NOX NUTS

Nebezpečný odpad Oxid uhelnatý Oxid uhličitý Oxidy dusíku

NV OO OP PD PHM PID PO ZOV RDS SO2 SP SSÚD TKO ÚP ÚPD ÚR ÚSES VKP VÚC ZCHÚ ZS ŽP

Nařízení vlády Ostatní odpad Ochranné pásmo Projektová dokumentace Pohonné hmoty Pražská integrovaná doprava Ptačí oblast Zásady organizace výstavby Realizační dokumentace stavby Kysličník siřičitý Stavební povolení Středisko správy a údržby dálnice Tuhý komunální odpad Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní rozhodnutí Územní systém ekologické stability Významný krajinný prvek Velký územní celek Zvlášť chráněné území Zařízení staveniště Životní prostředí

La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (územní statistické jednotky)


3/136

OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI..................................................................................................................... 5 A.1. Obchodní firma ..................................................................................................................................5 A.2. IČO....................................................................................................................................................5 A.3. Sídlo ..................................................................................................................................................5 A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele......................................................................................................5 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ................................................................................................................................... 7 B.I. Základní údaje ....................................................................................................................................... 7 B.I.1.Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ................................................................................7 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru .................................................................................................................7 B.I.3. Umístění záměru ..............................................................................................................................8 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry....................................................................8 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí ........................................................................................................9 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru ...........................................................17 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení..................................................20 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ..............................................................................20 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...........................................................................................................................................20 B.II. Údaje o vstupech .................................................................................................................................22 B.II.1 Půda...........................................................................................................................................22 B.II.2 Voda..........................................................................................................................................22 B.II.3 Surovinové a energetické zdroje .................................................................................................22 B.II.4 Nároky na dopravní infrastrukturu ..............................................................................................24 B.II.5 Nároky na jinou infrastrukturu....................................................................................................26 B.III. Údaje o výstupech ..............................................................................................................................27 B.III.1 Ovzduší ....................................................................................................................................27 B.III.2 Hluk a vibrace...........................................................................................................................28 B.III.3 Voda.........................................................................................................................................31 B.III.4 Odpady.....................................................................................................................................31 B.III.5 Riziko havárií ...........................................................................................................................34 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ....................................................35 C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území.........................................35 C.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání.....................................35 C.1.1.1 Širší území...........................................................................................................................35 C.1.1.2 Potenciálně dotčené území a jeho využívání..........................................................................36 C.1.1.3 Rozvoj území podle územního plánu ....................................................................................37 C.1.2 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž.................................................................................38 C.1.2.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) .........................................................................38 C.1.2.2 Zvláště chráněná území, území přírodních parků...................................................................40 C.1.2.3 Významné krajinné prvky, památné stromy...........................................................................40 C.1.2.4 Lokality Natura 2000 ...........................................................................................................42 C.1.2.5 Území historického, kulturního nebo archeologického významu............................................43 C.1.2.6 Území hustě zalidněná..........................................................................................................45 C.1.2.7 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení......................................................................47 C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny........................................................................................................................48 C.2.1. Klimatické poměry............................................................................................................48 C.2.2. Ovzduší ............................................................................................................................51 C.2.3. Hluk..................................................................................................................................55 C.2.4. Geomorfologie ..................................................................................................................57 C.2.5. Geologie ...........................................................................................................................58 C.2.6. Hydrogeologie a podzemní voda........................................................................................63 C.2.7. Povrchová voda.................................................................................................................65 C.2.8. Půda .................................................................................................................................66 C.2.9. Seismicita .........................................................................................................................73 C.2.10. Radonové riziko................................................................................................................73 C.2.11. Flora .................................................................................................................................73 C.2.12. Fauna................................................................................................................................74 C.2.13. Krajina..............................................................................................................................75

PRAGOPROJEKT, a.s.

4/136


C.2.14. Turistika ...........................................................................................................................76 C.2.15. Chráněná území podle zvláštních zákonů ..........................................................................78 C.2.16. Ochranná pásma, provozovny............................................................................................78 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...........................79 D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti .............................................. 79 D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo .............................................................................................................79 D.1.2 Vliv na ovzduší a klima ..........................................................................................................83 D.1.3 Vlivy na hlukovou situaci (a jiné fyzikálně biologické charakteristiky) ....................................85 D.1.4 Vlivy na vodu.........................................................................................................................89 D.1.5 Vlivy na půdu.........................................................................................................................92 D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje.........................................................................95 D.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .........................................................................................96 D.1.8 Vlivy na krajinu a chráněná území ........................................................................................ 100 D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ........................................................................ 102 D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci.................................................................. 104 D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice............................ 106 D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů......................... 107 D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů.......... 108 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU.......................................................................................... 109 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .............................................................................................................................. 115 F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení ............................................................... 115 F.2. Další podstatné informace oznamovatele ......................................................................................... 115 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ............................... 117 H. PŘÍLOHY ................................................................................................................................................ 125 Údaje o zpracovateli .............................................................................................................................. 135

Grafické přílohy oznámení 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Celková situace dálnice D3 ve Středočeském kraji Přehledná situace – ortofotomapa Situace osídlení Situace příroda (ÚSES, EVL, VKP atd.) Situace geofaktorů (CHLÚ, poddolování, voda) Přehledná situace dříve uvažovaných variant

PRAGOPROJEKT, a.s.

1:100000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:100000


5/136

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. Obchodní firma Ředitelství silnic a dálnic ČR Závod Praha

A.2. IČO 65993390

A.3. Sídlo Na Pankráci 56 145 05 Praha 4

A.4. Oprávněný zástupce oznamovatele Ing. Martin Höfler Na Pankráci 56 145 05 Praha 4

PRAGOPROJEKT, a.s.

6/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



7/136

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0301-0303 (I.etapa). Záměr je zařazen do kategorie I, položka 9.3 Novostavby, rozšiřování a přeložky dálnic a rychlostních silnic. Předkládaná zpráva je Oznámením ve smyslu § 6 zákona č. 100/2001 Sb. ve znění zákona č. 163/2006 Sb., v rozsahu podle přílohy č. 3 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Celková délka tahu D3 mezi Prahou (napojení na Pražský okruh) a hranicemi Jihočeského a Středočeského kraje u Mezna (napojení na rozestavěnou stavbu 0306) je cca 58,9 km. Trasa je rozdělena na 5 stavebních úseků (0301 až 0305). Hranice jednotlivých staveb jsou upraveny z hlediska předpokladu možného etapového zprovozňování. Předmětem záměru je novostavba části dálnice D3 v délce 25,5 km, která umožní nové spojení Prahy s Benešovem (společně s Václavickou spojkou). Je složena ze tří staveb – 0301, 0302 a 0303, které jsou společně označeny jako I. etapa. Součástí stavby je 6 mimoúrovňových křižovatek, 7 velkých mostů, 8 – 9 tunelů o celkové délce 3 700 – 4 550 m (podle varianty obchvatu Libeř). Na trase jsou uvažovány i Středisko správy a údržby dálnice u Netvořic a odpočívka Dunávice s patřičným vybavením. Kategorie dálnice/návrhová rychlost je uvažována v souladu s platnou ČSN 73 6101 D27,5/120. V rámci stavby jsou kromě výše uvedených řešeny další objekty – menší mosty, přeložky cest a silnic, odvodnění dálnice, přeložky a úpravy dotčených inženýrských sítí apod. Dálnice je navrhována tak, aby v roce 2030 byla schopna přenést očekávané dopravní zatížení. Tab. 1 Dopravní zatížení dálnice D3 v roce 2030 (voz/*den) Úsek Praha – Psáry Psáry – Jílové Jílové – Hostěradice Hostěradice – Netvořice Netvořice - Chrášťany

Osobní 41 250 40 390 35 060 32 930 31 190

Lehká nákladní 3 600 5 530 3 070 2 920 2 740

Těžká nákladní 3 950 1 980 4 020 4 040 4 190

Zdroj: Studie [3]Prognóza intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, CityPlan, 01/2007

PRAGOPROJEKT, a.s.

8/136


B.I.3. Umístění záměru Záměr leží v oblasti Středních Čech (NUTS 2 – CZ02), Středočeském kraji (NUTS 3 – CZ020) a ve dvou okresech. Tab. 2 Umístění záměru Okres NUTS 4 Obec Praha – západ CZ020A Jesenice Zlatníky-Hodkovice Psáry Libeř Okrouhlo Jílové u Prahy Petrov Kamenný Přívoz Benešov

CZ0201 Krňany Lešany Netvořice Chleby Chářovice Týnec n.S. Chrášťany Václavice

Kód

Dotčené k.ú.

539325 Jesenice u Prahy 539881 Zlatníky u Prahy 539597 Dolní Jirčany Psáry 539422 Libeň u Libeře Libeř 539511 Okrouhlo 539333 Jílové u Prahy Luka pod Medníkem 539546 Petrov u Prahy 539368 Kamenný Přívoz Hostěradice 529974 Krňany 530051 Lešany nad Sázavou Břežany u Lešan 530298 Netvořice Dunávice Maskovice 532878 Chleby u Týnce nad Sázavou 532886 Chářovice 530841 Krusičany 532037 Chrášťany u Benešova 532061 Václavice u Benešova

Kód 658618 793221 736414 736422 682551 682560 709719 660094 688754 719757 662879 662861 674516 680389 680371 704121 704105 704113 651168 723631 675407 653969 775959

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Na základě výsledků vyhodnocení byla navržena a projednána řada variant, z nichž jako všeobecně nejpřijatelnější byla po dohodě s MŽP v roce 1994 potvrzena varianta v koridoru připravovaném ŘSD ČR, dále označovaná jako „stabilizovaná“, procházející západně od Jílového u Prahy s přemostěním Sázavy v prostoru Luka pod Medníkem. V devadesátých letech minulého století byly zpracovány dokumentace pro hodnocení vlivu stavby na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 244/1992 Sb. a tyto pak v roce 1996 předloženy na MŽP ČR. Zároveň byly (vyjma úseku 0301) zpracovány dokumentace pro územní rozhodnutí. Ve studii [4] došlo k úpravě staničení jednotlivých úseků. Z důvodu provozuschopnosti a návaznosti staveb na stávající komunikační systém jsou posunuty začátky a konce úseků takto: I. etapa – zahrnuje stavbu D3 0301 – 0303 napojenou na Václavickou spojku zakončenou mimoúrovňovou křižovatkou u Benešova. Tuto etapa je z hlediska dopravních potřeb nutno investičně připravovat a realizovat jako první. II etapa – zahrnuje zbývající úsek, stavbu D3 0304 až 0305-I. Výstavbou poslední části dojde ke kompletnímu převedení tranzitní dopravy na dálniční systém, dle předložených PRAGOPROJEKT, a.s.


9/136

předpokládaných intenzit dopravy k zeslabení dopravy po stávající I/3 s dopadem snížení počtu automobilů na D1 směr Praha. Možnosti zprovozňování jsou v závislosti na možnost propojení na stávající silniční systém pouze dvě: a) Výstavba celého úseku stavba 0301 – 0305-I -

Tato varianta je ideální konečné řešení, které však znamená vypracování, projednání, odsouhlasení , výkup pozemků a v neposlední řadě realizaci a s tím spojenou finanční připravenost a kapacitu stavební výroby na celý dálniční úsek v délce 58,9 km.

b) Výstavba na dvě etapy : I.etapa – úsek D3 0301 – 0303 včetně Václavické spojky II.etapa – úsek D3 0304 - 0305/I Princip etapizace výstavby řeší jako první nejkritičtější oblast kolem Prahy, odlehčení na stávající silnici I/3 od Benešova a na dálnici D1 mezi Prahou a Mirošovicemi s tím, že v době uvedení do provozu již bude také zprovozněn jižní segment Pražského okruhu. Výstavba druhé etapy D3 0304-0305/I se však nepředpokládá dlouhodobě odkládat. Výhodou navrhovaného řešení je, že etapizaci výstavby lze v případě nutnosti obrátit a začít II. etapou s napojením na I/3 přes Václavickou spojku. Související záměry I. etapa dálnice D3 může být uvedena do provozu pouze za předpokladu, že budou společně či v předstihu zprovozněny i další stavby: -

Pražský okruh (stavby 512 – 514), který rozvede dopravu z D3 na objezd kolem Prahy a propojí ji s dálnicemi D1 a D5. V současné době jsou rozestavěny stavby 513 a 514, stavba bude uvedena do provozu před dokončením dálnice D3.

-

Václavická spojka jako cca 6km dlouhá novostavba dvoupruhové silnice umožní napojení Benešova a provizorně propojí D3 od Prahy se silnicí I/3 směrem na jih. Pro kapacitně bezproblémové fungování křižovatkového uzlu Červené Vršky v Benešově je žádoucí současné zprovoznění severovýchodní části obchvatu Benešova.

-

Ideální situace by nastala, pokud by byla současně zprovozněna i II. etapa dálnice D3 v úseku Václavice – Mezno.

Další stavby kraje doplní dopravní řešení a napojí okolní obce na I. etapu D3: -

Současně s výstavbou D3 nutno řešit napojení města Jílové a to dle ÚP, kde se řeší jižní a severní obchvat a propojení silnic II/105 a II/104 na dálniční systém. Obchvat je v situacích vyznačen, vychází z ÚP Jílového u Prahy. Nutno časově a technicky řešit v souvislosti s výstavbou D3.

-

Pro připojení Týnce nad Sázavou a přilehlé oblasti bude nutno realizovat přivaděč Týnec nad Sázavou napojený na MÚK. také tento přivaděč je nutno řešit v souvislosti s postupem výstavby D3.

B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí Záměr se týká klíčové dopravní komunikace v České republice s výrazným evropským významem. Dálnice D3 převezme funkci kapacitního spojení hlavního města Prahy s oblastí jižních Čech, napojuje oblast Tábora a Českých Budějovic na republikovou síť dálnic a

PRAGOPROJEKT, a.s.

10/136


rychlostních silnic a ve směru na jih na silniční a dálniční síť v Rakousku přes hraniční přechod Dolní Dvořiště. Dálnice D3 leží na hlavním mezinárodní silničním tahu E 55, který vede ze Skandinávie přes Spolkovou republiku Německo, Českou republiku, Rakousko a Itálii do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských dopravních koridorů, které byly schváleny 2. Panevropskou konferencí v roce 1994. Všechny předchozí prognózy vývoje dopravy se v průběhu doby ukázaly jako podhodnocené. V r. 1996 bylo předpokládáno, že intenzita dopravy na D1 bude v r. 2020 v úseku Praha – Mirošovice 75 tisíc vozidel, tato intenzita je zde dosahována již v současnosti a dálnice vyhovuje pouze díky přestavbě na šestipruh. Skutečná intenzita na silnici I/3 je již nad úrovňovou intenzitou (kapacitou) podle ČSN 73 6101 (tabulka 5), což podstatně snižuje úroveň kvality dopravy. Technický stav stávající silnice I/3 a její směrové vedení jsou s ohledem na dopravní zátěže a bezpečnost silničního provozu nevyhovující. Dochází k trvalému narušování životního prostředí a ohrožování bezpečnosti obyvatel při silnici I/3 (zejména v sídlech Benešov, Olbramovice a Miličín). Způsobem, jak zlepšit bezpečnost a tím i snížit nehodovost je oddělení dálkové, místní a radiální dopravy výstavbou nové dálnice. Realizací a zprovozněním dálnice D3 dojde na silnici I/3 ke snížení dopravních intenzit a s tím spojenému příznivému poklesu hlukové a imisní zátěže. Přesunem významného podílu motorové dopravy na dálnici dojde mj. i k výraznému zvýšení bezpečnosti obyvatel v tomto koridoru. Stanovení intenzit pro dálnici D3 mezi Prahou a Českými Budějovicemi bylo v minulých letech několikrát aktualizováno na základě výsledků sčítání dopravy na stávající silniční síti. Pro Oznámení je použita práce CityPlan z ledna 2007 [3]. Vývoj dopravního zatížení komunikací ovlivněných záměrem je uveden v kap. B.II.4. Ze zpracovaných prognóz dopravy a sčítání dopravy plyne, že stávající silnice mezi Mirošovicemi, Benešovem a Táborem je kapacitně zcela nevyhovující pro stávající provoz. V roce 1993 potvrdila vláda České republiky usnesením č. 631 rozsah dálniční sítě České republiky a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, kdy byla provedena analýza vedení trasy D3 a v návaznosti na tuto zpracovanou analýzu pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 usnesením č. 86/1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. Tím byla zablokována další příprava této dálnice, zastaven přísun finančních prostředků pro zajištění projektové dokumentace a přerušeny všechny činnosti, vedoucí k získání všech povolení a stanovisek. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením č. 741/99 na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě České republiky. Na základě této skutečnosti byla postupně znovu zahájena investorská příprava jednotlivých staveb dálnice D3. Výstavbou dálnice dojde k podstatné úspoře času (cca 30%), úspoře pohonných hmot (cca 15%). Dále dojde k podstatnému snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí v přilehlých obcích a městech v oblasti kolem Prahy, kde došlo v posledních letech k mohutnému rozvoji bydlení, generujícímu radiální dopravu do Prahy za prací. Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem prostorem Jílového z hlediska dopravního umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1 a splňuje dopravní požadavky v rámci pražského regionu tj. optimálně umožňuje urbanizaci prostoru Jílového, který nemá v současné době odpovídající silniční spojení

PRAGOPROJEKT, a.s.


11/136

s Prahou. Po realizaci dálnice D3 lze předpokládat obnovení významu města Jílové u Prahy v jižní části Pražského regionu a zahrnutí tohoto perspektivního území do vnitřní příměstské zóny.V rekreačních dnech umožní trasa D3 výrazně odlehčit silnicím I/3, II/105, II/603 a II/102 neboť převezme značnou část dopravy do středního Povltaví a dolního Posázaví. Koridor takto navrhované dálnice je zahrnut jako veřejně prospěšná stavba do VÚC Pražského regionu i do ÚP VÚC okresu Benešov. Závazné části ÚP VÚC byly vyhlášeny 18.12.2006, Pražského regionu vyhláškou Středočeského kraje č. 6/2006 a okresu Benešov vyhláškou č. 5/2006. Zvažované varianty Dálnice D3 je připravována mnoho let, od roku 1970 probíhají studijní práce se snahou stabilizovat trasu v území. Zvýšený tlak na ochranu životního prostředí od počátku 90. let vedl k novému prověření celého území mezi Vltavou na západě a dálnicí D1 plus silnicí I/3 na východě metodikou tzv. krajinářského vyhodnocení. Území ve středočeském regionu, v němž byly trasy navrhovány, je zhruba vymezeno dálnicí D1 a silnicí I/3 na východě a údolím Vltavy na západě. Přehled všech zvažovaných variant (pokud se je podařilo zjistit) je znázorněn v příloze č. 6. Varianty při zpracování VÚC Koncept ÚP VÚC okresu Benešov byl dokončen v říjnu roku 2000. Veřejné projednání konceptu se konalo dne 28. 8. 2001. Zde byly ze strany MŽP jako dotčeného orgánu státní správy uplatněny dvě nové studie, ověřující možnosti dalších způsobů řešení kapacitního silničního spojení v koridoru Praha – Tábor – České Budějovice, jež reprezentují v zásadě i ostatní dříve prověřované varianty co do vlivů na životní prostředí:  „Prověření možnosti rekonstrukce silnice I/3 v úseku Mirošovice – Mezno na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci rychlostního charakteru“ (pořizovatel MŽP, zpracovatelé Ing. Lumír Zenkl – ZESA ČB a RNDr. Vojtěch Vyhnálek – EIA SERVIS s.r.o. ČB; 07/2001) a  „Studii alternativního řešení k dálnici D3 v úseku Praha – Chotoviny“ (pořizovatel Občanské sdružení „Krajina 2000“, zpracovatel Jaroslav Míka, Atelier PROMIKA; 08/2001). Na základě následných jednání ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a Pražského regionu, konaných dne 25. 9. 2001 a 22. 10. 2001 na MŽP byl pořizovatelem přijat požadavek MŽP na zahrnutí obou dodatečně zpracovaných studií do konceptu ÚP VÚC okresu Benešov a ÚP VÚC Pražského regionu. Zároveň MŽP potvrdilo, že do procesu stabilizace koridoru již nevnese žádné další varianty. Tento závěr MŽP potvrdilo ve svém stanovisku ke konceptu ÚP VÚC okresu Benešov (č.j. 2439b/OPVŽP/01AM ze dne 27. 9. 2001) a ÚP VÚC Pražského regionu (čj. 710b/OPVŽP/02MS ze dne 27.05. 2002).. Od 1. 1. 2001 přešla podle zákona č. 129/2000 Sb. o krajích a navazujícího zákona č. 132/2001 Sb. pořizovatelská a schvalovací funkce pro územní plány velkých územních celků na kraje. Na podkladě těchto skutečností rozhodl Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Středočeského kraje posoudit požadované varianty dálnice D3 v rámci 2. verze konceptu ÚP VÚC okresu Benešov s tím, že posouzení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. bude zpracováno v celém rozsahu sledovaných variant na území Středočeského kraje, tzn. společné i pro řešené území ÚP VÚC Pražského regionu. Proces posuzování vlivů rozvojových koncepcí se v době zpracování SEA[12] řídil zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Důvodem dopracování posouzení ÚP VÚC Pražského regionu podle zákona č. 244/1992 Sb.

PRAGOPROJEKT, a.s.

12/136


je skutečnost, že zpracování hodnocené územně plánovací dokumentace bylo zahájeno před 1. květnem 2004, tj. před nabytím účinnosti zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. Tento postup byl v souladu s Metodikou posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění zákona č. 93/2004 Sb. (MŽP ČR, květen 2004). Rozsah posouzení Projednání SEA dokumentace předcházelo posouzení výše uvedených studií prověřujících alternativní řešení vedení dálnice D3 [13], zpracovaných po dokončení konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov. Na podkladě stanovisek MŽP ke konceptu ÚP VÚC Pražského regionu a ke konceptu ÚP VÚC okr. Benešov byly pro posouzení vybrány tyto varianty:  Varianta „stabilizovaná“ = koridor D3 dle dlouhodobé přípravy ŘSD ČR a dle konceptů ÚP VÚC Pražského regionu a ÚP VÚC okresu Benešov;  Varianta „Zenkl – Vyhnálek“ = dle studie Ing. Zenkla a RNDr. Vyhnálka včetně dílčích subvariant „Drachkovské“ a „Chvojenské“ v úseku Benešov - Bystřice a západní a východní u Miličína;  Varianta „PROMIKA“ = dle studie Atelieru Promika včetně dílčích subvariant Říčanské spojky, obchvatu Benešova a úseku Olbramovice - Miličín;  Varianta „nulová“ = stávající dvoupruhová silnice I/3 s pouze s dílčí sledovanou přestavbou (tj. neúplné MÚK v úseku Mirošovice – Benešov na úplné, rozšíření silnice v prostoru Benešova na kategorii S 11,5, obchvat Olbramovic v kategorii S 11,5) ; Začátky tras jsou v jednotlivých variantách různé, v závislosti na bodu jejich napojení na trasu pražského silničního okruhu. Konec všech variant je shodně umístěn do MÚK Mezno. Stručný popis variant Varianta stabilizovaná Trasa D3 zpracovaná v souladu s koncepcemi MDS na úrovni dokumentace k územnímu řízení, respektive v úseku stavby 0301 na úrovni studie. S výjimkou počátečního úseku (stavba 0301), který je v prostoru Libře dosud sledován ve dvou variantách, jsou ostatní úseky na základě předchozích ověření (viz výše) řešeny invariantně. V celém rozsahu je trasa navržena v kategorii D 26,5/120. Trasa vychází z pražského silničního okruhu v MÚK Zlatníky. Obchvat Libře je řešen ve dvou variantách – západní a východní s tunelovým úsekem o délce cca 1 445 m. Dále pokračuje v koridoru západně od Jílového s navazujícím přemostěním údolí Sázavy v prostoru Luka p. Medníkem a dále v ose Hostěradice – Netvořice – Chrášťany – Maršovice – Voračice - Mezno – hranice okresu Benešov. Celková délka trasy je 59,8 km. V trase je navrženo celkem 10 mimoúrovňových křižovatek s průměrnou vzdáleností 6,64 km. Jako doprovodná komunikace se předpokládá využít stávající silnice I/3 (+ D1, případně II/603). Nepříznivá vzdálenost doprovodné komunikace od vlastní trasy D3 však limituje její využitelnost při provozních poruchách v jednotlivých mezikřižovatkových úsecích D3. Varianta Zenkl - Vyhnálek Úvodní úsek trasy až do prostoru Chrášťan, respektive Neštětic je shodný s variantou stabilizovanou. Předložená varianta je navržena v parametrech dálnice, které jsou v souladu s ČSN 63 6101 a splňuje tak předpoklady zadání. variantníé řešení se netýká se však I. etapy dálnice D3 a není dále popisována.

PRAGOPROJEKT, a.s.


13/136

Varianta Promika Cílem je pokus o nalezení alternativy k výše navrhovaným variantám vedeným územím Jílovska. Koridor vychází z trasy pražského silničního okruhu u Lipan (západně od Říčan) a dále pokračuje jako tzv. „Říčanská spojka“ ve dvou subvariantách:  východní – v těsném souběhu s dálnicí D1 a po jejím překřížení v prostoru Mnichovic (MÚK Mnichovice) dále pokračuje západně od Mirošovic a Senohrab s napojením na stávající silnici I/3 v MÚK Čtyřkoly;  západní – dálnici D1 kříží v MÚK Skalka a po průchodu mezi Velkými Popovicemi a Kunicemi se na stávající I/3 napojuje jižně od Senohrab. V dalším pokračování se předpokládá rozšíření stávající I/3 na čtyřpruhovou, v kategorii R 24,5 až D 26,5/120, s využitím stávající stopy až po severní okraj Benešova u Prahy. Průchod územím města Benešov je opět řešen ve dvou subvariantách:  „západní“- představuje přeložku stávající trasy v nové přes východní hranici Konopišťského parku, které je uvažováno s vedením trasy v hloubeném tunelu.  „východní“ - obchvat města, které obchází po severním, východním a jižním okraji zastavěného území. Jižně od Benešova je již invariantní trasa vedena v nové stopě se západním obchvatem Bystřice u Benešova, odsunutým od okraje stávající zástavby. Následně koridor rychlostní silnice využívá stopu dnešní I/3, k níž bude přistavěn levý pás až po MÚK Zahradnice (severně od Olbramovic). Tato část je jižně od území I. etapy a není zde dále popisována. Na celkové délce trasy varianty „Promika“ (cca 61 km) je navrženo 23 mimoúrovňových křižovatek; tomu odpovídá jejich průměrná vzdálenost 2,77 km. K tomu, aby bylo možno uvést návrh do souladu s normou, by bylo nutno vypustit nejméně polovinu z navrženého počtu křižovatek. Ve všech předložených variantách je navržen poměrně velký počet směrových oblouků o poloměru menším než 1 250 m které nesplňují předpoklady normy pro danou návrhovou rychlost. Nulová varianta Představuje stávající dvoupruhovou silnici I/3 navazující na dálnici D1 u Mirošovic (D1 v úseku Praha – Mirošovice rozšířena na šestipruh) s respektováním současně prováděných a investičně připravovaných stavebních úprav a s dílčí sledovanou přestavbou. V úseku Mirošovice – Benešov se jedná o přestavbu neúplných stávajících mimoúrovňových křižovatek na úplné. Návrh respektuje současný stav přípravy této investice, která neumožňuje následné rozšíření silnice I/3 v místě mostních objektů na čtyřpruh. Nulová varianta byla použita jako varianta referenční k výše uvedeným variantám aktivním. Nulová varianta nesplňuje základní podmínku řešení, kterou je spojit českobudějovickou a táborskou sídelní aglomeraci s hlavním městem Prahou kapacitní čtyřpruhovou silnicí kategorie D nebo R. Zhodnocení variant V Posouzení [13] byly varianty vyhodnoceny s následujícím závěrem: Pořadí jednotlivých posuzovaných variantních koridorů z hlediska vlivů na složky životního prostředí od nejvhodnější po nejméně vhodnou:  NULOVÁ  STABILIZOVANÁ  ZENKL - VYHNÁLEK  PROMIKA

PRAGOPROJEKT, a.s.

14/136


s následujícím komentářem: Varianta stabilizovaná představuje nejlepší řešení ve vztahu k ochraně obyvatelstva a obytné zástavby před negativními vlivy dopravy (imisní zátěž ovzduší, hluková zátěž) a to jak z hlediska vlastního vedení koridoru, tak z hlediska snížení dopravní (a tedy i hlukové a emisní) zátěže na navazující silniční síti. Jako nejšetrnější je klasifikována též z hlediska vlivů na povrchové a podzemní vody a ochrany kulturně historických hodnot území. Vedení koridoru ve zcela nové stopě má za následek relativně největší dopady na zájmy ochrany přírody a krajiny. S výjimkou ovlivnění krajinného rázu a zásahu do lesních porostů však nejsou tyto vlivy hodnoceny jako závažné. Problémovým úsekem této varianty je průchod krajinářsky hodnotným a rekreačně silně využívaným územím západně od Jílového u Prahy se zásahem do chatové zástavby v prostoru Kamenná Vrata a Luka p. Medníkem. Řešit je třeba také průchod výhradním ložiskem cihlářské suroviny Dolní Jirčany. Varianta Zenkl – Vyhnálek (v drachkovské subvariantě) je v úvodním úseku shodná s variantou stabilizovanou a v rámci VÚC Pražský region přebírá její environmentální klady i zápory. Horší hodnocení z hlediska vlivů na obyvatelstvo podél trasy dálnice v této variantě (především v okrese Benešov) vyplývá z toho, že v jižní části okresu vrací dopravní zátěž do hustě osídleného koridoru stávající silnice I/3. Příznivější morfologické poměry, tunelové řešení a částečné využití stávající silnice I/3 umožňují do určité míry snížit zásahy do lesních porostů. Z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, horninového prostředí a ochrany památek jsou vlivy této varianty víceméně srovnatelné s variantou Stabilizovanou. Za problematické lze považovat především řešení jižní části trasy s tunelovým úsekem (ovlivnění podzemních vod) a navazujícím obchvatem Miličína procházejícím navrženým přírodním parkem Česká Sibiř. Varianta Promika je celkově klasifikována jako nejhorší a to i přes příznivý výsledek hodnocení vlivů na zájmy ochrany přírody a krajiny. Relativně nejmenší zásah do přírodních nebo přírodě blízkých území je dán snahou o maximální využití stávajícího silně urbanizovaného koridoru silnice I/3. Jako zcela nevyhovující je tato varianta klasifikována z hlediska ochrany obyvatelstva před hlukem a emisemi z dopravy. V případě důsledků pro stav životního prostředí některých sídel na navazující silniční síti lze její případnou realizaci považovat za kontraproduktivní. Negativní dopady na rekreační funkci obcí podél tzv. Říčanské spojky je srovnatelný s dopady stabilizované varianty na rekreační funkci Jílovska. Jako nejhorší je varianta klasifikována také z hlediska ochrany vodních zdrojů (ochranná pásma II. stupně) a ochrany kulturních hodnot území (konopišťskýo areál). Varianta „Promika“ v předložené podobě nesplňuje podmínky zadání, neboť použité návrhové prvky neodpovídají požadavkům normy ČSN 73 6101. Pokud by tato varianta měla být prosazována jako reálná, bylo by nezbytné v podrobnější dokumentaci návrh zásadně přehodnotit, upravit a prokázat jeho soulad s požadavky norem. Varianta nulová jako referenční; zjištěné výsledky dokladují zcela nevyhovující současný stav dopravní zátěže jižní části Pražského regionu a části území okresu Benešov podél silnice I/3. Důsledkem této situace je výrazně nejhorší hodnocení této varianty z hlediska vlivů na obyvatelstvo (imise, hluková zátěž). Navržené úpravy trasy v této variantě (přestavba křižovatek, rozšíření v prostoru Benešova, východní obchvat Olbramovic) jsou z tohoto pohledu jen dílčím řešením. Nejlepší hodnocení z hlediska vlivů na ostatní složky životního prostředí je dáno skutečností, že tato varianta není s výjimkou výše zmíněných záměrů spojena žádnými dalšími stavebními aktivitami. V závěru posouzení je konstatováno, že „z hlediska vlivů na životní prostředí je jako relativně nejpřijatelnější hodnocena varianta stabilizovaná se západním obchvatem obce Libeř“, že „na podkladě analýzy dopravně-technických a dopravně-inženýrských aspektů jsou varianty

PRAGOPROJEKT, a.s.


15/136

Stabilizovaná a Zenkl - Vyhnálek (v Drachkovské subvariantě) považovány za víceméně rovnocenné“ a že „z hlediska vytvoření podmínek pro sociálně ekonomický rozvoj dotčeného území Pražského regionu má varianta Stabilizovaná (resp. Zenkl - Vyhnálek, vedená ve shodné stopě) zásadní význam pro oblast Dolního Posázaví (Jílovsko), jehož nevyhovující dopravní vazby na hlavní město Prahu jsou limitem dalšího rozvoje obytné, výrobní a především rekreační funkce. V dalším pokračování na území okresu Benešov představuje varianta Stabilizovaná příležitost rozvoje pro mikroregiony v jeho západní části a v přilehlé části okresu Příbram (Neveklovsko, Sedlecko, Sedlčansko)“. Závěr Projednání této dokumentace proběhlo v listopadu 2003. Ve věci rozporu mezi MŽP ČR (prosazujícím var. Zenkl – Vyhnálek) a Krajským úřadem Středočeského kraje (prosazujícím var. stabilizovanou) rozhodla vláda ČR na svém zasedání dne 14.12. 2005 (dle § 136 Stavebního zákona) o výběru koridoru pro dálnici D3 ve variantě stabilizované (usnesením č. 1643/2005). Na území Pražského regionu musí být navrhována navazující trasa koridoru dálnice D3 rovněž ve variantě stabilizované. Další varianty posuzované konceptem nebudou v návrhu sledovány. Posuzované varianty v Oznámení Varianty západně od Libře V rámci studie [6] byly v prostoru Psár, Libře a Jílové u Prahy navrženy dvě varianty vedení dálnice D3 a to varianta ZV a varianta ZZ. V tomto prostoru se jedná o velmi komplikované území jak z hlediska konfigurace terénu tak i z hlediska obytné zástavby sloužící k trvalému bydlení a k rekreačním účelům a též k významnému zásahu do krajinného rázu okolní krajiny včetně zásahu do rozsáhlých lesních porostů. Z výše uvedeného pohledu se jeví výhodnější varianta ZZ (potvrzená ÚP VÚC Pražského regionu), problematické je však vedení této varianty v prostoru obce Libeř , kde se těsně přimyká k obci. Z toho důvodu bylo v rámci studie [4] prověřeno vedení varianty ZZ tak, aby byla odkloněna do větší vzdálenosti od obce včetně jejího zahloubení s cílem, aby dopad na životní prostředí v obci byl co nejmenší. Celkem byly zpracovány tři varianty. Varianta ZZ1 Varianta je situovaná v úseku od lokality Na Ovčíně až po údolí Zahořanského potoka co nejdále od obce Libeř a v dalším průběhu do prostoru obce Jílové u Prahy je vedena ve stopě varianty ZZ. Od původní varianty ZZ se mezi MÚK Psáry a lokalitou Na Ovčíně odklání východním směrem cca o 100 m z důvodu vyhnutí v současné době nepoužívané vojenské lokalitě. V lokalitě Na Ovčíně kříží původní variantu ZZ, a v dalším průběhu je oddálená až o cca 350 m západním směrem. V lokalitě Kamenná Vrata navazuje na původní variantu ZZ. V prostoru přechodu přes údolí Zahořanského potoka je vedena v území, které není v připravovaném ÚP obce Libeř vymezeno pro vedení dálnice D3. Výškové řešení varianty ZZ1 je dáno požadavkem v prostoru obce Libeř trasu dálnice D3 zahloubit tak, aby se minimalizoval zásah do okolní krajiny. Dále je výškové řešení v dalším průběhu ovlivněno požadavkem zachovat již navržené řešení mimoúrovňové křižovatky se sil. II/104 jak směrově tak i výškově. V přechodu přes údolí Zahořanského potoka se snížilo přemostění tak, aby výškově nepřesahovalo novou zástavbu v západní části obce Libeř, což vyžaduje v úseku od lokality Na Ovčíně návrh tunelu o délce cca 1200 m pro ochranu zástavby v severní a v severozápadní části obce a zachování propojení území směrem a možnost rozvoje zástavby. V úseku mezi tunelem a mostem přes údolí Zahořanského potoka

PRAGOPROJEKT, a.s.

16/136


se po obou stranách navrhuje zřídit zemní val osázený zelení pro eliminaci dopadu dálnice D3 v prostoru obce Libeř na životní v prostředí v obci a na okolní krajinu. V dalším průběhu je niveleta z výše popsaných důvodů navržena ve stoupání 4,5 % což neodpovídá požadavkům ČSN 736101, pro překročení požadované hodnoty je nutno mít souhlas MD ČR. Varianta ZZ2 Varianta je v úseku MÚK Psáry až přemostění údolí Zahořanského potoka totožná s variantou ZZ1. Od přemostění až k MÚK se sil. II/104 je dálnice navržena v tunelu. Tímto řešením dojde k eliminaci střetů s rozsáhlou rekreační zástavbou. Návrh řešení je ovlivněn zachováním již stabilizované MÚK se sil. II/104. Výhodnější by bylo tunel prodloužit cca o 200 m směrem k Sázavě a v lokalitě Kamenná vrata niveletu dálnice umístit hlouběji. Tímto řešením by se dosáhlo v tomto úseku snížení podélného spádu na normových 4%. Řešení však vyžaduje úpravu připojovacích větví křižovatky. Tato varianta jde též kombinovat s variantou ZZ3. V úseku od MÚK Psáry až přemostění údolí Záhořanského potoka by řešení bylo dle varianty ZZ3 a v dalším průběhu dle varianty ZZ2. Varianta ZZ3 Varianta je situovaná do území vymezeném v SÚP obce Libeř pro vedení dálnice D3 a v dalším průběhu do prostoru obce Jílové u Prahy je vedena ve stopě varianty ZZ. Trasa varianty ZZ3 je od původní varianty ZZ od MÚK Psáry až po lokalitu Na Ovčíně vedena stejně jako ZZ1. V lokalitě Na Ovčíně kříží původní variantu ZZ, od které je oddálená cca o 150m západním směrem. V lokalitě Kamenná Vrata navazuje na původní variantu ZZ. Výškové řešení varianty je dáno požadavkem v prostoru obce Libeř trasu zahloubit tak, aby se minimalizoval zásah do okolní krajiny. Dále je výškové řešení v dalším průběhu ovlivněno požadavkem zachovat již navržené řešení mimoúrovňové křižovatky se sil. II/104 jak směrově tak i výškově. Dle požadavku se v přechodu přes údolí Zahořanského potoka snížilo přemostění tak, aby výškově nepřesahovalo novou zástavbu v západní části obce Libeř, zásady řešení jsou stejné jako u varianty ZZ1. V dalším průběhu je niveleta z výše popsaných důvodů navržena ve stoupání 4,5%, což neodpovídá požadavkům ČSN 736101, pro překročení požadované hodnoty je nutno mít souhlas MD ČR. V tomto úseku se návrh z hlediska tunelů a dopadu do krajiny a zástavby jeví srovnatelný s původní variantou ZZ. Varianty severně od Netvořic (kolem Lešan) Vedení dálnice kolem Lešan bylo prověřeno studií Valbek [5], byly navrženy tři varianty. Varianta 1 Trasa byla převzata z DÚR [9] a byly na ní provedeny dílčí úpravy směrového a výškového řešení. V souběhu se stávající silnici II/105 je dálnice vedena tak, aby silnice byla zachována s výjimkou úpravy v místě MÚK Netvořice, kde bude upravena. Dále trasa vedena podle původního návrhu. Je minimalizován rozsah zemních prací, sníženy hloubky zářezů a výšky násypů. Pro ochranu přírodního prvku lesa je navržen hloubený přesypaný tunel délky 350 m s následným zalesněním, vodoteče jsou přemostěny. Varianta 2 Trasa je převzata z návrhu obce Lešany, který posunuje dálnici směrem od obce do lesního komplexu. Trasa je s ohledem na ochranu obytných a rekreačních ploch a na polohu nově

PRAGOPROJEKT, a.s.


17/136

realizovaných vodních zdrojů vedena ve vzdálenosti cca 450 – 600 m západně od stávající silnice II/105. Pro snížení zásahů do lesa je v místech křížení vršků niveleta snížena tak, aby bylo možno vytvořit podpovrchové úseky. Celkem jsou navrženy tři přesypané tunely délky 410, 350 a 300 m u nichž je předpokládáno opětovné zalesnění. Varianta 3 Varianta je kombinací předchozích variant, oddaluje dálnici od Lešan a silnice II/105 a omezuje zásah do lesního porostu a snižuje dělící efekt varianty 2. Jsou zde navrženy dva přesypané objekty délky 4140 a 380 m, u kterých se předpokládá opětovné zalesnění Předmětem předkládaného Oznámení je výsledná varianta Stabilizovaná v koridoru určeném schválenými územními plány VÚC. Vzájemné posouzení rozdílného vedení variant u Libře a Lešan je provedeno v kap. E. B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Vstupní podklady Podklady pro zpracování oznámení jsou uvedeny v kap. F.2. Technické podklady byly zpracovávány v různých obdobích a proto byla zpracována studie [4], která všechny předchozí práce přehledně shrnula. Stavba 0301 byla navržena v r. 2000 [6], kdy byly posouzeny varianty východního (ZV) a západního (ZZ) obchvatu Libře, při zpracování ÚP VÚC byla z dalšího sledování vyloučena východní varianta. V rámci studie [4] byly v r. 2006 podle připomínek zainteresovaných stran zpracovány modifikace západní varianty ZZ1 – ZZ3, popisované v kap. B.I.5, které přesahovaly i do stavby 0302. Stavba 0302 byla v úrovni DÚR [8] vyprojektována v r. 1996, v roce 2000 byla zpracována studie úpravy trasy [7] s cílem ji v rámci koridoru optimalizovat a zmenšit její působení na životní prostředí. Stavba 0303 byla v úrovni DÚR [9] vyprojektována v r. 1996, v roce 2005 byly zpracována studie variant trasy u Lešan [5] a jako nejvhodnější vybrána varianta 2, která byla zahrnuta do studie z r. 2005 [4]. Stavba byla v rámci studie [4] zkrácena k MÚK Chrášťany. Technické řešení Předmětem oznámení je kombinovaná trasa dálnice D3 tak, jak byla definována ve studii [4] s přihlédnutím ke dříve zpracovaným projektům. Z toho vyplývá, že technické údaje z jednotlivých prací je nutno podrobit kritickému zkoumání a některé nelze převzít vůbec (např. zemní práce). V uvedených technických podkladech pro Oznámení byly navrhovány různé kategorie dálnice od D26,5/120 po D28/120 v závislosti na platné ČSN v době zpracování. Podle současně platné ČSN 73 6101 z října 2004 je čtyřpruhová dálnice navrhována v kategorii D 27,5/120 (v každém směru dva pruhy šířky 3,75 m se středním dělícím pásem šířky 3,5 m a zpevněnými krajnicemi šířky 2,5 m s celkovou šířkou 27,5 pro návrhovou rychlost 120 km/hod). V místech většího stoupání jsou navrženy přídavné pruhy pro pomalá vozidla. Celková délka záměru je 25,5 km.

PRAGOPROJEKT, a.s.

18/136


Směrové vedení posuzovaných úseků je dáno především napojujícími body u Jílového, Hostěradic, Netvořic a Chrášťan, jinak je vedení trasy podřízeno snaze vyhnout se zjištěným možným střetům se zástavbou, ochrannými pásmy a přírodními územími. Tomu odpovídá i použití minimálních možných směrových poloměrů. Pahorkatinné a vrchovinné území vyžaduje použití maximálních podélných spádů a výškových oblouků s relativně malými poloměry. Značná část dálnice je navržena v podélném spádu okolo 4 %. Přes toto řešení dosahují zářezy v kratších úsecích hloubky 20-30 m, zde jsou však navrženy tunely (většinou hloubené, přesypané). Násypy by dosahovaly výšky až 30 m, v místech překonávaných depresí jsou navrženy mosty. Výškovou výjimkou je přechod přes řeku Sázavu, kde dálnice přemosťuje údolí téměř cca 110 m nad hladinou řeky. Odvodnění dálnice je navrženo kanalizací, svedenou do sedimentačních nádrží. Ochrana obcí v blízkosti dálnice proti hluku je řešena návrhem protihlukových stěn, případně valů. Bilance zemních prací byla orientačně stanovena pouze v některých podkladech. Konečné směrové i výškové vedení trasy není však určováno snahou o vyrovnanou bilanci, ale především požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel, které nutí projektanty trasu vést dále od obcí, zahlubovat a tím zřizovat tunely. Z těchto důvodů vznikne zatím neurčený přebytek materiálu, který bude nutno umístit na skládku nebo hledat její využití, hornina v trase je prakticky všude vhodná do násypů, značná část těžené horniny bude vhodná pro zpracování na štěrk. Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Křížení se všemi komunikacemi (silnice, železnice, polní cesty) jsou navržena mimoúrovňová (vedou buď pod mostem dálnice nebo mostem přes dálnici). Součástí stavby budou přeložky křižujících komunikací (včetně výstavby potřebných mostů) a inženýrských sítí a ochranná opatření. Na okolní silniční síť bude dálnice napojena mimoúrovňovými křižovatkami.

PRAGOPROJEKT, a.s.


19/136

Tab. 3 Přehled navržených mimoúrovňových křižovatek Název MÚK

km

Stavba

Psáry

3,5

0301

Křižující silnice účelová kom.

Jílové

9,1

0301

sil. II/104

Hostěradice

14,0

0302

sil. II/106

Netvořice

17,3

0303

II/105

Týnec n.S.

20,8

0303

silnice III.třídy

Chrášťany

25,2

0303

Václavická spojka

Vzdál. Tvar křižovatky Účel km 2,5 osmičkovitá nové propojení Psáry – Libeň, bude zařazena do jako silnice III. třídy do silniční sítě, slouží pro Psáry, Libeň, Libeř, Okrouhlo, Zahořany 5,6 deltovitá napojení Jílového a Petrova, dále pro Luka p.M., Studené, Kabáty 4,9 deltovitá napojení Hostěradic, Kamenného Přívozu a Krňan 3,3 deltovitá napojení Netvořic a okolí – Lešany, Vysoký Újezd 3,5 osmičkovitá v rámci výstavby přivaděče Týnec nad Sázavou 4,4 trubkovitá napojení Chrášťan, Václavic, Krusičan, připojení Benešova Václavickou spojkouí

Dále jsou uvedeny nejvýznamnější objekty záměru Tab. 4 Přehled navržených tunelů Umístění km Stavba Délka m Na Ovčíně 5,100-6,340 0301 1240 Kamenná Vrata 7,420-7,840 0301 420 Svatováclavské 8,690-8,980 0301 290 Lázně U Obrázku 9,400-9,500 0302 100 Kopanina 10,640-10,885 0302 245 Hůrka 11,385-11,740 0302 355 Na Komáru 14,650-15,060 0303 400 V Koláči 16,040-16,390 0303 350 Roholec 16,840-17,140 0303 300

Účel ochrana Libře a přilehlého území les, pod lesní cestou, biokoridor osídlení, les migrace a polní cesta les, silnice les, chaty migrace a les migrace a les migrace a les

Tab. 5 Přehled navržených velkých mostů Umístění km Stavba Délka m Účel Zahořanský potok 6,630-7,240 0301 610 přemostění údolí Zahořanského potoka Sázava

12,050-13,050

0302

1000

Netvořický potok

19,580-20,120

0303

540

s ojedinělou zástavbou přemostění Sázavy a přilehlého území včetně chatové zástavby a železniční trati přemostění Netvořického potoka a silnice III. třídy

Kromě těchto velkých mostů je navržena řada přemostění dálnice pro převedení komunikací, případně migračních tras a další mosty na dálnici přes menší údolí, silnice a biokoridory. Navržené objekty jsou v dalším textu zmiňovány, pokud mají souvislost s ochranou ŽP. U Dunávic v km cca 22,0 (stavba 0303) je navrhována oboustranná odpočívka s kapacitou podle platné vyhlášky MD. Součástí odpočívky bude ČSPH včetně WC a občerstvení. Celá I. etapa bude udržována z SSÚD, navrhovaného u Netvořic v km cca 19,9 v sousedství mostu přes Netvořický potok.

PRAGOPROJEKT, a.s.

20/136


B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Zahájení: 2010 Dokončení 2014 Předpokládané termíny jsou ovlivněny postupem investorské přípravy, především projednáváním potřebných rozhodnutí, souhlasů a výjimek. B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Kraj: Středočeský Obec: Jesenice, Zlatníky-Hodkovice, Psáry, Libeř, Okrouhlo, Jílové u Prahy, Petrov, Kamenný Přívoz, Krňany, Lešany, Netvořice, Chleby, Chářovice, Týnec nad Sázavou, Chrášťany, Václavice

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat Tab. 6 Výčet rozhodnutí Rozhodnutí Územní rozhodnutí Stavební povolení Souhlas se zásahem do VKP Výjimka ze základních podmínek ochrany zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin a silně ohrožených druhů Povolení kácení zeleně rostoucí mimo les Souhlas s dotčením pozemků určených k plnění funkcí lesa, využití území do 50 m od okraje lesa Trvalé a dočasné odnětí PUPFL Výjimka z ochranného pásma národní kulturní památky Zásah do vodních toků Povolení k nakládání s povrchovými a podzemními vodami Změna rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemní komunikací Povolení zřízení křižovatky

Zákon

Vydává

183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Stavební úřad Stavební úřad Obecní úřad obce s rozšířenou působností Orgán ochrany přírody

114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny 289/1995 Sb. o lesích

Orgán ochrany přírody

289/1995 Sb. o lesích 20/1987 Sb. o státní památkové péči 254/2001 Sb. o vodách 254/2001 Sb. o vodách

Orgán státní správy lesů Obecní úřad obce s rozšířenou působností

266/1994 o drahách

drážní správní úřad

Stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů

vodoprávní úřad vodoprávní úřad

13/1997 Sb. o pozemních komunikacích Povolení připojení k dálnici, silnici 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích

Ministerstvo dopravy Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Místní úprava provozu

a)

PRAGOPROJEKT, a.s.

361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích

Příslušný silniční správní úřad

na silnici I. třídy, místně příslušný krajský úřad po předchozím písemném vyjádření


Rozhodnutí

Rozhodnutí o výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu

Zákon

334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu

21/136

Vydává příslušného orgánu policie, b) na dálnici ministerstvo po předchozím písemném vyjádření Ministerstva vnitra, c) na silnici II. a III. třídy a na místní komunikaci obecní úřad obce s rozšířenou působností po předchozím písemném vyjádření příslušného orgánu policie. d) na veřejně přístupné účelové komunikaci vlastník se souhlasem příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a po předchozím písemném stanovisku příslušného orgánu policie. orgán ochrany zemědělského půdního fondu

PRAGOPROJEKT, a.s.

22/136


B.II. Údaje o vstupech B.II.1 Půda Převážná část plánované trasy nového úseku dálnice D3 od silničního okruhu kolem Prahy u Jesenic k Chrášťanům je vedena po zemědělských pozemcích, pouze v menších úsecích dotýká pozemků určených k plnění funkci lesa a pozemků označených jako ostatní. Pro přehlednost nebyly zábory děleny podle dalších hledisek, podrobné dělení bude provedeno v rámci Dokumentace o hodnocení vlivů. Zábory jsou stanoveny orientačněpodle existujících podkladů, zahrnují i mimoúrovňové křižovatky, odpočívky a středisko správy a údržby dálnice.. Tab. 7 Orientační zábor půdy Kultura Trvalý zábor (ha) ZPF 161,427 PUPFL 16,683 Ostatní plochy 14,441 Celkem 192,551 Pozn.:

Zastoupení Dočasný zábor Zastoupení (%) (ha) (%) 84 16,616 43 8,5 19,294 50 7,5 2,615 7 100 38,525 100

V tabulce uvedené velikosti záborů jsou pouze orientační, změřené zpracovatelem této části dokumentace z dostupných podkladů – schematický zákres tělesa komunikace do mapových podkladů 1 : 25 000. Záborový elaborát v době zpracování nebyl k dispozici.

Dočasné zábory pro potřeby výstavby nebyly v Oznámení zjišťovány. V tabulce uvedené dočasné zábory představují zábory na místě budoucích tunelů, které jsou plánované jako tunely hloubené. S ostatními skutečnostmi, které mají vliv na velikost dočasných záborů se v rámci Oznámení neuvažuje. B.II.2 Voda Pro samotný provoz dálniční komunikace je třeba užitková voda pro údržbu vozovek a tunelových úseků. Pro provoz odpočívky a SSÚD bude nutno zajistit pitnou vodu buď z nových zdrojů určených pouze pro tento účel, nebo připojit areály na veřejnou vodovodní síť. Množství pitné vody pro odpočívky není možné v současné době stanovit, protože v rámci stavby dálnice jsou odpočívky řešeny pouze plošně bez vybavení. Vybavení odpočívek budou řešit provozovatelé jednotlivých zařízení. Potřeba pitné vody pro SSÚD bude 4 300 m3/rok. Pro potřebu výstavby budou zařízení staveniště napojena na veřejný vodovod, bude osazeno měřidlo spotřeby vody podle pokynů správce vodovodu, případně bude voda dovážena. Voda bude použita pro sociální zařízení stavby, případně pro kropení při zemních a demoličních pracích.

B.II.3 Surovinové a energetické zdroje Při provozu Dálnice Provoz na samotné dálnici nevyžaduje žádné suroviny. Pro zimní údržbu dálnice včetně odpočívek je třeba pro průměrnou zimní sezónu 540 t chemického posypu. Pro provoz tunelů je třeba elektrická energie pro osvětlení, větrání a pro zajištění chodu ostatních technologií. PRAGOPROJEKT, a.s.


23/136

Pro provoz tunelů na celém úseku hodnocené dálnice je třeba cca 18 000 MWh za rok. Další dodávky elektrické energie bude nutno zajistit pro provoz telematiky dálnice, případně pro provoz mýtných bran. Množství el. energie pro tato zařízení jsou proti uvedeným hodnotám zanedbatelné. Odpočívky: - energetické zdroje závisí na vybavení odpočívky a budou zajišťovány jednotlivými uživateli Středisko správy a údržby dálnice: - obestavěný prostor pozemních a podzemních objektů - roční spotřeba el. energie - roční spotřeba plynu

36 000 m3 400 MWh/rok 101 300 m3/rok

Při výstavbě Surovinové zdroje Vzhledem k tomu, že trasa je složena z různých projektů, nebyly pro celou trasu v rámci technického řešení zpracovány výkazy výměr. Proto byl v rámci Oznámení proveden orientační odhad nejdůležitějších prací a přibližné množství potřebných materiálů. Tab. 8 Hrubý přehled rozsahu prací Název prací Vozovka dálnice (m2)

Ostatní silnice (m2) 2 Odpočívky a SSÚD (m )

Mosty velké (m2) Mosty ostatní dálniční (ks) Nadjezdy dálnice (ks) Zdi (m2) Svodidla (m) Oplocení (m) Výkop Výkop/výlom tunelů Cihlářské hlíny Násyp Sejmutí ornice

Množství Materiály podle odhad m3 m.j. 560 000 112 000 58 000 62 400 14 4

340 000 56 000 35 000 100 000 30 000 2 000

102 000 40 000 m3 m3 m3 m3

-

m3

3 000 000 390 000 280 000 2 500 000

kamenivo, živičné směsi, trativody, kamenivo, živičné směsi, trativody, kamenivo, živičné směsi, trativody, železobeton, beton železobeton, beton železobeton, beton beton, protihlukové prvky ocel Z bilance vyplývá přebytek materiálu. Část bude využita jako štěrk, zbytek bude nutno trvale uložit např do protihlukových valů. Cihlářské hlíny budou uloženy k pozdějšímu využití. Přebytek bude umístěn podle dispozic orgánu ochrany ZPF

Surovinové zdroje potřebné pro stavbu odpovídají danému typu stavby. Násypový materiál potřebný pro odpočívky a středisko správy a údržby dálnice bude použit z přebytku na trase dálnice Protihlukové zdi jsou uvažovány oboustranně pohltivé, zařazené minimálně do následujících kategorií: dle ČSN EN 1793-1 do kategorie A2 zvukové pohltivosti a dle ČSN EN 1793-2 do kategorie B2 zvukové neprůzvučnosti, předpokládané materiály – železobeton, beton, ocel, dřevo, sklo. Další materiály pro zřízení kanalizací, osvětlení, vodovodních a kanalizačních přípojek, elektro přípojek.

PRAGOPROJEKT, a.s.

24/136


Stavební materiály budou zajišťovány běžným způsobem. Dodavatel bude stavbu zásobovat z vlastních stavebních dvorů, v místě staveniště bude mít pouze nejnutnější zařízení a materiály. Energetické zdroje Stavba nevyžaduje zvláštní nároky na zdroje energie. Elektrická energie, voda atd. pro stavbu bude dodávána na základě smlouvy mezi dodavatelem média a zhotovitelem stavby. V době stavby budou k odběru elektrické energie zřizovány na staveništích přípojky – např. od vzdušného vedení nízkého napětí závěsnými kabely, napojené na stávající distribuční síť velmi vysokého napětí (v místech odběru budou instalovány transformátory). Orientační příkon pro zařízení staveniště mostních objektů je do 50 kW, v případě hlavního stavebního dvora se uvažuje s příkonem do 200 kW. V době výstavby by mohl být využíván pro vytápění objektů hlavních stavebních dvorů zemní plyn, přiváděný středotlakým potrubím od nejbližší stávající regulační stanice. B.II.4 Nároky na dopravní infrastrukturu CityPlan spol. s r.o. zpracoval v lednu 2007 Prognózu intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, která zahrnuje kromě dálnice D3 celou silniční síť mezi dálnicí D1 a rychlostní komunikací R4 pro roky 2006 – 2030. V tabulkách uvádíme vývoj dopravy zvlášť na hlavních silnicích a na okolních silnicích II. třídy, které budou uvedení dálnice do provozu ovlivněny. Údaje byly zpracovány do grafů, které ilustrují změny, především v okamžiku uvedení dálnice D3 do provozu. Údaje platí za předpokladu uvedení I. etapy do provozu v r. 2014, a II. etapy v r. 2018. Tab. 9 Vývoj dopravy na hlavních komunikacích 2007 2012 2015 2030 Celkem NA Celkem NA Celkem NA Celkem NA 301 Praha-Psáry 0 0 0 0 37 170 3 430 48 800 7 550 302 Jílové Hostěradice 0 0 0 0 30 040 2 950 42 150 7 090 303 Netvořice-Václavice 0 0 0 0 21 380 2 350 38 120 6 930 Václavická spojka 890 90 990 100 21 380 2 350 13 280 920 Jesenice-Všechromy 73 140 19 170 90 280 23 340 84 150 24 660 83 990 27 560 Zbraslav-Jíloviště 28810 2930 41480 3630 41690 2890 40250 3720 Senohraby-Čtyřkoly 22 020 3 290 24 450 4 100 18 220 3 150 19 000 1 260 Mrač-Benešov 25 930 3 390 32 250 4 520 20 060 3 100 20 220 1 170

Sil. St. Úsek D3

D1 R4 I/3

D o p r a v n í z a t íž e n í h la v n íc h s il n ic 100000 90000

Počet vozidel celkem

80000

D 3 3 0 1 P ra h a -P s á ry

70000

D 3 3 0 2 J íl o v é H o s t ě r a d i c e

60000

D 3 3 0 3 N e t v o ř i c e - V á c l a vi c e V á c l a vic k á s p o j k a

50000

D 1 J e s e n ic e -V š e c h ro m y

40000

R 4 Z b r a s l a v- J í l o vi š t ě

30000

I/ 3 S e n o h r a b y -Č t y řk o ly I/ 3 M ra č -B e n e š o v

20000 10000 0 2007

2012

2015 Rok

PRAGOPROJEKT, a.s.

2030


25/136

Tab. 10 Vývoj dopravy na vedlejších komunikacích Sil. Obec II/603 Radějovice Nespeky II/105 Psáry Borek Neveklov II/104 Petrov II/106 Krňany Bukovany II/107 Týnec n.S. II/102 Měchenice

2007 2012 2015 2030 Celkem NA Celkem NA Celkem NA Celkem NA 11100 1130 16310 1480 8900 840 8930 870 7210 770 10590 950 3610 490 3290 500 4960 520 8200 730 1220 120 1600 150 4040 300 4690 420 900 70 970 80 1620 130 2060 220 4590 430 980 90 1470 180 1760 170 4990 410 5220 430 1350 150 1170 140 3070 270 3220 290 5040 340 5500 390 4550 270 4880 270 3580 540 4140 640 2590 350 2850 400 8420 3120 9030 2310 4440 2270 5120 2470

D o p ra v n í z a tíž e n í v e d le jš íc h s iln ic 18 0 00

Počet vozidel celkem

16 0 00

II/ 6 03 R ad ě jovic e

14 0 00

II/ 6 03 N es p e k y

12 0 00

II/ 1 05 P s á ry II/ 1 05 B ore k

10 0 00

II/ 1 05 N eve k lov II/ 1 04 P et ro v

8 0 00

II/ 1 06 K rň a n y

6 0 00

II/ 1 06 B uk o van y II/ 1 07 Tý n e c n . S .

4 0 00

II/ 1 02 M ěc h en ic e

2 0 00 0 2007

2012

2015

20 3 0

Rok

Z uvedených grafů vyplývá: Na dálnici D1 – prudce stoupající nárůst intenzity dopravy v úseku Praha - Mirošovice se uvedením dálnice D3 mírně sníží o cca 6 000 voz./den. Na rychlostní silnici R4 se intenzitu dopravy podaří stabilizovat na úrovni roku 2012 kolem 40 000 voz/den. Na silnici I/3 dojde k podstatnému snížení intenzity dopravy o 6 – 12 tisíc vozidel denně. Na vedlejších komunikacích dojde po uvedení dálnice D3 do provozu  k výraznému snížení dopravy na všech souběžných silnicích, v některých případech je snížení velmi významné - nejvíce na sil. II/105 v Psárech klesne doprava o 7 000 voz./den a na silnici II/603 o 7 500 vozidel za den.  naopak u silnic křižujících se zřízenou MÚK, které se stanou přivaděči dopravy doprava stoupne o 2 000 až 3 000 voz./den. Celkově však na ovlivněných vedlejších silnicích dojde k rovnoměrnějšímu rozdělení intenzity dopravy.

PRAGOPROJEKT, a.s.

26/136


Důsledek etapovitého uvádění staveb do provozu má dopady na intenzitu dopravy Václavické spojky. Při spuštění dopravy po I.etapě bude nutno zvážit i vlivy případného využití spojky jako provizorního ukončení dálnice a řešit opatření na tento stav (protihluková, dopravní omezení apod.).

Při výstavbě dojde ke zvýšení dopravy na komunikacích, po kterých bude zajišťována doprava materiálů a zařízení pro stavbu. Konkrétní dopady na jednotlivé silnice nelze v této fázi stanovit, záleží na zásadách zařízení staveniště, které bude upřesňováno v dalších stupních projektové dokumentace a s konečnou platností stanoveno po výběru zhotovitele stavby. B.II.5 Nároky na jinou infrastrukturu Stavba zasáhne do prostorů, které jsou využívány různými organizacemi a možnost jejich využívání omezí, případně zcela vyloučí. V některých případech bude patrně nutno, po jednání se současnými uživateli, poskytnout adekvátní náhradu užívaných ploch. Pro umístění záměru bude nutno provést demolice některých budov. Z hlediska využívání tyto budovy představují bytovou a chatovou zástavbu v klidných rekreačních oblastech. Dopady na zástavbu jsou uvedeny v kap. D.I.9, rozdíl mezi variantami pak v kap. E. Vzhledem k rozsahu stavby lze předpokládat nutnost přeložek některých inženýrských sítí, především vedení VN, NN, sdělovacích kabelů, případně úpravy meliorací. Železniční trati v údolí Sázavy se výstavba dotkne minimálně pouze organizačními opatřeními v době prací přímo nad tratí.

PRAGOPROJEKT, a.s.


27/136

B.III. Údaje o výstupech B.III.1 Ovzduší Provoz V období provozu je možné za stálé bodové zdroje považovat odvětrání tunelů, s jejichž výstavbou se v hodnoceném úseku počítá. Plošnými zdroji pak budou čerpací stanice a odstavné parkovací plochy podél dálnice, za plošný zdroj lze považovat také vjezdové a výjezdové portály tunelů, kudy bude unikat část emisí. Samotná dálnice D3 bude v zájmovém území silnice představovat nový liniový zdroj znečištění ovzduší. Z hlediska produkce emisí znečišťujících látek je možné považovat všechny předkládané varianty za prakticky totožné, neboť intenzity dopravy jsou u všech variant uvažovány ve shodné výši a rozdíly v délkách úseků jsou minimální. V Tab. 11 je uvedeno porovnání celkové produkce emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy v roce 2030. Výpočet produkce emisí byl proveden na základě předaných údajů o intenzitách dopravy v roce 2030 – viz kap. B.I.3. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byl použit model MEFA-06, vytvořený na podkladě emisních faktorů pro motorová vozidla, publikovaných MŽP v roce 2002 (MEFA02). Ve výpočtu byla zohledněna výhledová dynamická skladba vozového parku (podíl vozidel bez katalyzátoru a automobilů splňujících limity EURO 1 – 4), kterou lze očekávat v roce 2030. Údaje o skladbě vozového parku byly zpracovány na základě dopravních průzkumů v rámci projektu Ředitelství silnic a dálnic ČR a na základě zahraničních prognóz vývoje. V případě hodnocení suspendovaných prachových částic PM10 bylo vedle sazí emitovaných přímo spalovacími motory do ovzduší (tzv. primární prašnost), stanoveno rovněž množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily (sekundární prašnost). Množství prachu zvířeného automobily (sekundární prašnost) bylo stanoveno výpočtem na základě metodiky US EPA. Tab. 11 Produkce emisí z dálnice D3 – rok 2030 (t.rok-1) Úsek Praha – Psáry Psáry – Jílové Jílové – Hostěradice Hostěradice – Netvořice Netvořice - Chrášťany Celkem

Délka (km) 3,5 5,6 4,9 3,3 8,2 25,5

Částice PM10* 124,1 144,2 171,0 114,3 290,5 844,1

Benzen 0,7 1,5 1,1 0,6 1,6 5,5

Oxidy dusíku 73,7 112,2 104,6 61,3 157,1 508,9

Z výsledků emisních výpočtů vyplývá, že plánovaná dálniční komunikace vyprodukuje ročně více než 500 tun oxidů dusíku, téměř 850 tun částic PM10 (včetně sekundární prašnosti z dopravy) a 5,5 tun benzenu. Výstavba Stacionární bodové zdroje znečišťování ovzduší se mohou vyskytovat v omezené míře v období výstavby komunikace a představují je především obalovny živičných směsí. Zda

PRAGOPROJEKT, a.s.

28/136


budou při stavbě instalovány v rámci stavby či zda bude směs dovážena z již existujících obaloven, bude známo po zpracování dalších stupňů projektové dokumentace. Pokud budou instalovány obalovny v rámci stavby, budou z dlouhodobého hlediska málo významné, mohou však významněji ovlivnit krátkodobé koncentrace znečišťujících látek ve svém bezprostředním okolí. Jako plošné zdroje budou v průběhu výstavby působit jednotlivá staveniště (ale i další plochy zbavené vegetace), kde bude docházet zejména ke znovuzvíření již usazených prachových částic (sekundární prašnost). Při pokládce živičného povrchu lze rovněž očekávat zvýšené uvolňování aromatických uhlovodíků. Ze stavebních strojů a z nákladních vozů budou emitovány běžné polutanty, především oxidy dusíku, oxid uhelnatý, pevné částice a v malém množství také uhlovodíky. Případné deponie výkopového materiálu bude třeba umístit v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby, aby byl minimalizován jejich negativní vliv na obyvatelstvo (zejména prašnost). Liniovými zdroji budou během stavby zejména staveništní komunikace a nákladní doprava, odvážející vytěženou zeminu a přivážející potřebný stavební materiál. V Tab. 12 je proveden předběžný odhad denní produkce emisí, které lze očekávat při emisně nejvýznamnější fázi stavby. Jedná se o zemní práce, které budou probíhat jednak při hloubení zářezů nebo hloubených úseků tunelů, jednak v celé délce stavby v rámci skrývky povrchové vrstvy zeminy. Odhad je proveden pro jednu lokalitu, na které pracuje typická sestava stavebních strojů, zajišťující výstavbu komunikace v celé její šíři. V emisích je zahrnuta sekundární prašnost, vznikající při nakládání se zeminou. Odhad je proveden pouze pro prostor staveniště, bez komunikací pro staveništní dopravu, neboť není známa dílka těchto komunikací Tab. 12 Emise ze staveniště (kg/den) kg/den Stroje působící na staveništi

částice PM10* 10,0

benzen < 0,10

oxidy dusíku 20,0

B.III.2 Hluk a vibrace Hluk Provoz Pro potřeby posouzení hladiny hluku byla v rámci Oznámení zpracována hluková studie. V tomto stupni dokumentace byly posuzovány obytné lokality v okolí dálnice, nebyly posuzovány jednotlivé křižovatky ani návaznost na místní komunikace v území. Výpočet byl proveden pro variantu ZZ1 u Libře a variantu 2 u Lešan. Plánovaná dálnice byla do výpočtu zadána v přesnosti, s jakou je v tomto stupni dokumentace zpracována, tedy se všemi mosty a navrženými tunely. Výsledky je však nutno chápat pouze jako orientační, konkrétní výškové a směrové uspořádání trasy může být v dalších stupních dokumentace mírně upraveno. Na trasu dálnice bude převedena doprava z okolních silnic, k nejvýraznějšímu snížení dojde na silnici I/3, II/105 a II/106. Podél trasy byly na ochranu obytných lokalit navrženy protihlukové stěny. Protihlukové stěny byly z důvodu možných zpřesnění v dalších stupních dokumentace navrženy i pro lokality, které se hodnoty hluku dle výpočtů pohybují na hranici platných limitů. Přehled navržených protihlukových stěn je uveden v kap. D.1.3.

PRAGOPROJEKT, a.s.


29/136

Tab. 13 Přehled hlukového zatížení v charakteristických bodech trasy Bod * výpočtu

Popis

1

Ekv. hladina hluku v dB DEN

Ekv. hladina hluku v dB NOC

navržená D3

D3 s PHS

navržená D3

D3 s PHS

Zlatníky- okraj zástavby

49,9

49,9

42,5

42,5

2

Psáry- okraj obce

47,4

47,4

39,9

39,9

3

Psáry- Mordýřka-chaty

54,8

54,8

47,4

47,4

4

Libeň- okraj chatové osady

49,5

49,2

41,8

41,8

5

Libeň- okraj chatové osady

51,0

51,0

43,5

43,5

6

Libeř- okraj zástavby (km 4,5)

51,6

51,6

44,1

44,1

7


46,8

46,5

39,4

39,1

8


53,7

52,4

46,2

45,0

9


59,6

52,2

55,6

48,2

10

Záhořany- okraj zástavby

51,5

48,9

44,0

41,5

11

Záhořany- blízko mostu

58,5

53,9

50,5

46,5

12

Kamenná Vrata- vpravo za tunelem

74,7

56,5

67,3

49,1

13

Kamenná Vrata- vpravo

73,1

61,9

65,6

54,5

14

Kamenná Vrata- vlevo- km 8,0

62,0

58,4

54,5

51,2

15


64,1

61,0

56,7

54,0

16


67,4

56,6

59,9

49,1

17

Svatováclavské lázně- km 8,6 vpravo

59,9

52,5

52,5

45,0

18


46,6

46,2

39,4

38,9

19


49,1

48,2

41,8

40,9

20

Jílové u Prahy- km 9,0 vlevo

53,6

53,6

46,4

46,4

21

Jílové u Prahy

35,9

35,9

28,7

28,7

22

Horní Studené

57,5

48,9

50,5

42,7

23

Studené

51,9

46,3

44,7

39,1

24

Studené

48,5

45,1

41,3

38,1

25

Bohuliby- chaty u lesa

66,4

61,0

59,2

53,8

26

Bohuliby- okraj stavebního pozemku

61,5

57,5

54,3

50,3

27

Bohuliby- okraj obce

45,7

45,6

38,5

38,4

28

Luka pod Medníkem- okraj obce

57,0

54,0

49,8

46,8

29

Luka pod Medníkem- okraj obce

58,2

54,8

51,0

47,6

30

Žampach- chaty

45,6

45,4

38,4

38,2

31

Žampach- chaty

48,9

48,3

41,7

41,2

32

Žampach- chaty

45,2

45,1

38,0

37,9

33

Žampach- chaty

47,8

47,8

40,6

40,6

34

Rakousy- okraj obce

58,9

54,7

51,7

47,5

35

Ovčín- okraj zástavby

50,5

50,2

43,3

43,0

36

Hostěradice- okraj obce

66,2

54,1

59,0

47,0

37

Maskovice- okraj zástavby

47,5

47,5

40,5

40,5

38

Maskovice- okraj zástavby

47,6

47,6

40,7

40,7

39

Netvořice- okraj zástavby

50,9

46,9

44,0

40,0

PRAGOPROJEKT, a.s.

30/136


Bod * výpočtu

Popis

40

Ekv. hladina hluku v dB DEN

Ekv. hladina hluku v dB NOC

navržená D3

D3 s PHS

navržená D3

D3 s PHS

Netvořice- okraj zástavby

54,2

49,5

47,3

42,6

41

Netvořice- samota

59,6

53,8

52,7

46,9

42

Netvořice- samota

57,7

49,8

50,8

42,9

43

Dunávice- okraj zástavby

58,6

55,5

51,7,

48,2

44

Dunávice- okraj obce

56,3

53,5

49,4

46,6

45

Dunávičky- samota

54,1

54,1

47,2

47,2

46

Krusičany- okraj obce

45,7

45,7

38,8

38,8

47

Krusičany- okraj obce

48,7

48,7

41,8

41,8

48

Chrášťany- okraj obce

52,8

52,8

45,9

45,9

49

Chrášťany- okraj obce

53,6

53,6

46,8

46,8

* viz situace (výška bodu byla ve výpočtu uvažována 3,0m nad terénem - výška okna)

V kapitole C.2.3 jsou uvedeny přípustné limity v okolí komunikace - 60 dB ve dne (6-22 hod) a 50 dB v noci (22-6 hod). Výstavba Protože v současné době není znám dodavatel stavby a použití stavebních mechanismů při výstavbě ani přístupové cesty, nelze stanovit hluk z výstavby. V další fázi projektové dokumentace budou zpracovány zásady organizace výstavby tak, aby vlivy ze stavby byly minimalizovány. Přesný počet a druh mechanizace nasazené na výstavbě záměru bude upřesněn v prováděcích projektech jednotlivých staveb. Ze znalosti jiných staveb lze předpokládat nasazení typů mechanizace, uvedených v kap. D.1.3, které lze charakterizovat hladinami hluku (A) ve vzdálenosti 10 m. Vzhledem k útlumu sférickou divergencí lze předpokládat tyto hodnoty hladin hluku ve vztahu ke vzdálenosti 40 - 200 m 32 - 46 dB(A). Pak předpokládáme následující hodnoty u buldozeru 54 - 68 dB(A), u rypadla 50 – 60 dB(A). Celkové zhodnocení příspěvku hluku z těchto mechanismů nelze bez znalosti plánu organizace výstavby určit, neboť tato je funkcí časového využití jednotlivých strojů. Vibrace Provoz Vlastní doprava po dálnici nebude zdrojem vibrací. Výjimku tvoří případně neudržované mostní závěry, kde může docházet k rytmickým nárazům. Výstavba Při výstavbě by se neměla používat zařízení, které by způsobovaly vibrace o hodnotách a frekvencích, překračujících povolené limitní hodnoty, které jsou stanoveny z hlediska ochrany lidského zdraví nebo vlivů na stabilitu a trvanlivost okolních stavebních objektů. To limituje možnosti použití strojů v dotyku se zástavbou, mimo zástavbu nebude výkonnost strojů limitována. Významným zdrojem otřesů bude případné používání trhavin ve skalních zářezech, při výstavbě tunelů hloubených i ražených. V těchto případech budou zpracovány a odsouhlaseny projekty trhacích prací s ohledem na nejbližší zástavbu.

PRAGOPROJEKT, a.s.


31/136

B.III.3 Voda Provoz Po dokončení nové komunikace dojde ke změně režimu odtoku ze zastavěných ploch novou komunikací a plochami SSÚD a odpočívek. Při realizaci základní varianty obchvatu Libeře a Lešan dojde k nárůstu odtoku dešťových vod oproti současnému stavu o 355 tis. m3 (výpočet viz kap. D.1.4). Pozemní objekty na odpočívkách a SSÚD budou produkovat odpadní splaškové vody. Množství těchto vod na odpočívkách není v současné době možno stanovit, z SSÚD bude odtékat 4 300 m3. Výstavba V průběhu výstavby budou vznikat odpadní splaškové vody na zařízení staveniště. Jejich množství bude záviset na počtu zaměstnanců na stavbě. Počet zaměstnanců a provoz stavby se nedá v současné době stanovit. Vzhledem k dočasnosti funkce zařízení se doporučuje likvidovat splaškové vody odvozem z bezodtokové jímky v souladu s platnou legislativou v odpadovém hospodářství, nebo využitím chemických WC.

B.III.4 Odpady Při provozu Při provozu dálnice vzniká poměrně malé množství odpadu ze zbytků posypových materiálů, dále odpady z neukázněnosti uživatelů. Původcem odpadů bude provozovatel dálnice, který bude mít povinnost nakládat s jednotlivými odpady v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a souvisejícími vyhláškami a předpisy, především s vyhláškou č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Při dopravních haváriích lze očekávat vznik nebezpečných odpadů souvisejících s únikem ropných látek při havárii při provozu vozidel. Následky havárií včetně likvidace nebezpečných odpadů budou řešeny v souladu s havarijními plány, místo havárie bude asanováno a kontaminované materiály (nebezpečné odpady) zneškodněn specializovanou firmou. Tab. 14 Zatřídění a způsob odstranění odpadů vznikajících při provozu Kód druhu odpadu 05 01 05 01 05 08 01 08 01 11

Název druhu odpadu

Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem

Činnost, při níž vzniká odpad

Odpady ze zpracování ropy uniklé (rozlité) ropné látky N biodegradace úkapy, havárie Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků odpadní barvy a laky obsahující N likvidace oprávněnou odpady z používání nátěrových organická rozpouštědla nebo jiné osobou hmot při údržbě nebezpečné látky 14 06 Odpadní organická rozpouštědla, chladicí média ostatní rozpouštědla a směsi N likvidace oprávněnou údržba rozpouštědel osobou 15 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy 15 02 02 sorbent a upotřebené čisticí N spalování, skládkování prostředky pro likvidaci havárií

PRAGOPROJEKT, a.s.

32/136


Název druhu odpadu Kateg. Způsob nakládání Kód Činnost, při níž vzniká odpad odpadu s odpadem druhu odpadu a filtrační materiály 16 01 Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (vč. stavebních strojů) ... 16 01 03 Pneumatiky O recyklace pneumatiky (poškozené či z havárií) 16 01 04 Autovraky N likvidace na vrakovišti havárie, opuštěná auta 17 05 Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina 17 05 03 zemina a kamení obsahující N dekontaminace, znečištěná zemina po havárii nebezpečné látky skládkování 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 04 směsné stavební a demoliční O recyklace, skládkování v případě údržbových a odpady neuvedené pod čísly 17 09 rekonstrukčních prací 01, 17 09 02 a 17 09 03 19 08 Odpady z čistíren 19 08 01 Shrabky z česlí O nádrže 19 08 05 Kaly z čištění komunálnmích O nádrže odpadních vod 20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 01 21 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N recyklace, skládkování výbojky a zářivky 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O kompostování, sečená tráva, úpravy dřevin štěpkování, mulčování 20 02 03 jiný biologicky nerozložitelný O skládkování údržba zeleně odpad 20 02 02 zemina a kameny O skládkování údržba zeleně 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01 Směsný komunální odpad O skládkování odpočívky 20 03 03 uliční smetky O skládkování, spalování údržba komunikací, odpad z vpustí 20 03 99 Komunální odpady jinak blíže O neurčené

Při výstavbě Při výstavbě budou vznikat zejména odpady související s hlavními stavebními pracemi, jejichž množství bude minimalizováno již vlastním požadavkem na ekonomickou efektivnost stavby. Množství těchto odpadů bude známo až při vlastním provádění stavby. Původcem odpadů budou firmy, které budou provádět přípravu území a vlastní výstavbu. Tyto firmy pak budou mít povinnost nakládat s jednotlivými odpady (které jejich činností vzniknou) v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech a souvisejícími vyhláškami a předpisy, především s vyhláškou č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady, vyhláškou č. 381/2001 Sb. (katalog odpadů) a vyhláškou č. 376/2001 Sb. o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Druhy odpadů, jejichž vznik se předpokládá v souvislosti s demoličními pracemi a výstavbou, jsou druhově zařazeny na základě zkušeností z obdobných staveb. Nelze však vyloučit, že v průběhu výstavby budou některé druhy odpadů na základě jejich zjištěných složek zařazeny jinak. Předpokládané množství jednotlivých druhů bude vyčísleno v dalších stupních projektové dokumentace. Skutečné množství vzniklých odpadů bude stanoveno v průběhu provádění demoličních prací a předávání jednotlivých odpadů k využití, odstranění nebo při předávání osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů.

PRAGOPROJEKT, a.s.


33/136

Na stavbě jinde využitelné materiály (štěrk, zemina, kamenivo, obrubníky apod., bez nebezpečných látek) budou opětovně použity pro výstavbu nové komunikace nebo dočasně uloženy pro použití na jiných stavbách. Stavební odpady budou přednostně recyklovány, nevyužitelná část materiálů vzniklých z demolic bude uložena na řízenou skládku příslušné skupiny. Tab. 15 Zatřídění a způsob odstranění odpadů vznikajících při výstavbě Název druhu odpadu Kód druhu odpadu 05 01 Odpady ze zpracování ropy 05 01 05 uniklé (rozlité) ropné látky 08 01 08 01 11 13 01 13 02 15 02 15 02 02

17 01 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 07 17 02 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 02 04 17 03 17 03 01 17 03 02 17 04 17 04 05 17 04 10 17 04 11 17 05 17 05 03

Kateg. Způsob nakládání odpadu s odpadem

N

Činnost, při níž vzniká odpad

biodegradace

úkapy, havárie z provozu stav. strojů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání a odstraňování barev a laků – podle použitých barev odpadní barvy a laky obsahující N likvidace oprávněnou odpady z používání nátěrových organická rozpouštědla nebo jiné osobou hmot nebezpečné látky odpadní hydraulické oleje - zatřídí původce regenerace ze stavebních strojů odpadu odpadní motorové, převodové a mazací oleje - regenerace ze stavebních strojů zatřídí původce odpadu Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy absorpční činidla, filtrační materiály N spalování, skládkování znečištěné dřevní piliny, písek, (vč. olej. filtrů jinak blíže fibroil, Vapex, hadry – havárie; neurčených), čisticí tkaniny a likvidace asfaltových emulzí při ochranné oděvy znečištěné pokládání vozovek nebezpečnými látkami Beton, cihly, tašky a keramika beton O recyklace demolice budov, demolice bet. konstrukcí apod. cihly O recyklace demolice budov tašky a keramické výrobky O skládkování demolice budov, kameninové potrubí směsi nebo oddělené frakce betonu, O skládkování demolice budov cihel, tašek a keram. výrobků neuvedené pod č.170106 Dřevo, sklo a plasty dřevo O opětné využití jako demolice budov, oplocení apod. masivní dřevo, štěpkování, spalování sklo O recyklace, skládkování demolice budov plasty O recyklace, skládkování demolice apod. sklo, plasty a dřevo obsahující N skládkování, spalování přeložky vodovodního potrubí z nebezpečné látky … PVC Asfaltové směsi, dehet a výrobky z dehtu asfaltové směsi obsahující dehet N skládkování event. vrstva s dehtovým pojivem v konstrukci rozebíraných vozovek asfaltové směsi neuvedené O recyklace demolice vozovek, zbytky pod číslem 17 03 01 z čištění strojů Kovy (včetně jejich slitin) železo a ocel O recyklace demolice ocelových konstrukcí Kabely obsahující ropné látky, N likvidace oprávněnou demontáž sítí uhelný dehet a jiné nebezpečné látky osobou kabely neuvedené pod č. 17 04 10 O recyklace, skládkování demontáž sítí Zemina (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst), kamení a vytěžená hlušina zemina a kamení obsahující N dekontaminace, výkopy kontaminované zeminy

PRAGOPROJEKT, a.s.

34/136


Název druhu odpadu Kateg. Způsob nakládání Kód Činnost, při níž vzniká odpad odpadu s odpadem druhu odpadu nebezpečné látky skládkování 17 05 04 zemina a kamení neuvedené O přebytečný materiál výkopy, sejmutá ornice, pod číslem 17 05 03 nevyužitelný na stavbě rozebírané podsypy vozovky 17 06 Izolační materiály a stavební materiály s obsahem azbestu 17 06 05 stavební materiály obsahující azbest O skládkování – při demolice – eternitová krytina manipulaci i likvidaci je nutno dodržet příslušná ustanovení zákona č. 258/2000 Sb. 17 06 03, izolační materiály – zatřídí původce O, N skládkování demolice – event. izolační 17 06 04 odpadu materiály 17 09 Jiné stavební a demoliční odpady 17 09 03 jiné stavební a demoliční odpady N skládkování materiál z demolic (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky 20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 01 21 zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N recyklace, skládkování výbojky a zářivky 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 02 01 biologicky rozložitelný odpad O kompostování, pařezy a dřevní hmota štěpkování, mulčování z vykácené zeleně 20 02 03 jiný biologicky nerozložitelný odpad O skládkování údržba zeleně 20 03 Ostatní komunální odpady 20 03 01 směsný komunální odpad O skládkování, spalování odpady ze zařízení staveniště 20 03 03 uliční smetky O skládkování, spalování údržba komunikací, odpad z vpustí 20 03 04 kal ze septiků a žump O kompostování, spalování odpad z chemických WC na zařízení staveniště Pozn.: O N

- ostatní odpad - nebezpečný odpad

B.III.5 Riziko havárií Při provozu Při provozu silnice je reálné nebezpečí vzniku havárií střetem vozidel, případně vyjetím vozidel z vozovky obzvláště v zimním období. Největší nebezpečí ohrožení okolí v případě havárie vozidla převážejícího ropné, chemické či jiné podobně nebezpečné látky. Při přepravě nebezpečných látek je nutno dodržovat restrukturalizovanou Evropskou dohodu o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), platnou od 1.7.2001. Při výstavbě Při výstavbě hrozí havárie především v případě nekázně provozovatelů strojů a dalších technických zařízení (špatná údržba, nedostatečná kontrola stavu strojů), kdy může dojít k úniku pohonných či mazacích hmot, které znečistí okolí. Dalším potenciálním nebezpečím jsou nehody projíždějících vozidel, vzniklé v důsledku nepozornosti apod. Z toho důvodu je nutné věnovat velkou pozornost návrhu a instalaci dopravních opatření, regulujících průjezd v místě provádění záměru. Riziko havárií na objízdných trasách bude sníženo vhodnými dopravními opatřeními včetně dopravního značení.

PRAGOPROJEKT, a.s.


35/136

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území Tab. 16 Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území Environmentální charakteristiky Územní systém ekologické stability (ÚSES) Zvláště chráněná území, území přírodních parků Významné krajinné prvky, památné stromy Lokality Natura 2000 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Území hustě zalidněná Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Klimatické poměry Ovzduší Hluk Geomorfologie Geologie

Výskyt Poznámka + Nadregionální, regionální i lokální ÚSES Přírodní park Střed Čech + + + + + + + + + + +

Hydrogeologie a podzemní voda Povrchová voda

+

Půda Seismicita Radonové riziko Flora Fauna Krajina Turistika Chráněná území podle zvláštních zákonů Ochranná pásma

+ + + + + + + +

+

Značný počet VKP, památné stromy v obcích Dolní Sázava Značné množství nalezišť Libeř, Jílové, Hostěradice, Netvořice Staré zátěže – 2 v blízkosti trasy

Klidová oblast Dobývací prostory, chráněná ložisková území, poddolovaná území Zahořanský potok, Sázava s přítoky Břežanský, Netvořický, Chlebský a Tloskovský potok, rybníky Zemědělská půda lesní půda

Významné migrační koridory Turistické stezky

C.1.1 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání C.1.1.1 Širší území Trasa I. etapy dálnice mezi Prahou a Benešovem leží ve Slapském a Posázavském regionu (Culek 1996), které zde mají charakter monotónní pahorkatiny. Údolí Sázavy se místy vyznačuje údolním fenoménem, nepříliš výrazné skalní útvary jsou vázány především na svahy zaříznutých údolí. Posázaví a návazné území je dlouhodobě ovlivňováno lidskou činností, typologii krajiny lze charakterizovat podle uznávané metodiky (Löw et al. 2005) následovně:  Celé území je podle charakteru osídlení krajiny vrcholně středověká krajina Hercynika.  Podle využití krajiny je převážná část území lesozemědělská krajina, přecházející místy v krajinu lesní  Podle reliéfu je převážná část krajinou vrchovin Hercynika, údolí toků (především Sázava) pak krajina zaříznutých údolí.

PRAGOPROJEKT, a.s.

36/136


Ke dlouhodobému trvalému osídlování a zemědělskému využívání dochází od 6. století, později v souvislosti s objevem zdrojů rud od 11. století vznikaly hornické osady. V současné době je území poměrně hustě osídleno obcemi příměstského charakteru, v řadě obcí probíhá masivní výstavba rodinných domů i residenčního typu. Napojení obcí na Prahu je však po současné silniční síti nevyhovující. Nejvýznamnější sídla jsou zde Jesenice, Jílové, Kamenný Přívoz, Netvořice a Týnec nad Sázavou. Hustotu osídlení lze charakterizovat jako středně hustou, činí 50 - 150 obyvatel na km2, postupně se snižuje od hlavního centra osídlení - Prahy. Sídla jsou převážně malá v relativně blízkých vzdálenostech. Protože není ve zdejším území více rozvinut průmysl, je ekonomika obyvatel vázána na využívání místních přírodních zdrojů, tj. zemědělskou a lesnickou prvovýrobu a dále na služby v rekreačních činnostech Území je zároveň významnou rekreační oblastí z velké části dostupné i Pražskou integrovanou dopravou, k rekreaci jsou využívány jednak chalupy, hlavně zde však došlo po druhé světové válce došlo k bouřlivému, živelnému rozvoji chataření, když díky rozvoji trampingu a pěší turistiky v Posázaví docházelo v romantickém údolí Sázavy a jejích přítoků a na okrajích selských lesů k výstavbě prvních srubových osad již od 20. let. V okrese Prahazápad bylo postaveno téměř 25 tisíc soukromých chat, z toho cca 20% na lesní půdě. Administrativní území města Jílové je jedním z největších center chatové rekreace v ČR. Na objekty individuální rekreace připadá cca 50 % všech staveb (z toho chalupy tvoří jen 3%), přičemž převládají chaty, příp. rekreační domky. Počet obyvatelstva se v rekreačním území o víkendech zvyšuje až na 300 obyvatel/km2. V rekreační oblasti Jílovska a dolního Posázaví se v chatách soustřeďuje cca 80-90 tisíc chatařů a dále zde bývá dalších cca 10 tisíc turistů (pěších či motorizovaných), přičemž do tohoto území přijíždí cca 20 tisíc motorových vozidel. C.1.1.2 Potenciálně dotčené území a jeho využívání Jak je uvedeno v kap. B.I.5, nejvhodnější vedení dálnice D3 je vyhledáváno již téměř 40 let. Posuzovaná trasa je nyní vedena pouze v jednom koridoru. Mezi Jesenicí a Libří kolem Dolních Jirčan a Psár je mírně zvlněná krajina zemědělsky využívaná pouze s ojedinělými menšími lesíky. Prostor mezi obcemi je z hlediska osídlení volný, mezi Dolními Jirčany a Zlatníky-Hodkovicemi se však rozkládá rozsáhlé chráněné ložiskové území cihlářských hlin. Mezi Libří a Libní jsou nad údolím Libeňského potoka osady Na Ovčíně a Za duby. Samotná Libeř leží na Zahořanském potoce, na jehož jižní straně začíná rozsáhlý lesní komplex mezi Zahořany a Radlíkem, který je i regionálním biokoridorem. Západně od Jílového je krajina zemědělská s poměrně značným podílem lesů. Zástavba je soustředěna především do Jílového, ale je zde řada částí obcí a chatové oblasti (Kamenná Vrata, Svatováclavské Lázně). Nejcennější částí území je údolí Sázavy (nadregionální biokoridor), ke kterému přiléhá les od Studeného u Luk pod Medníkem. Otevřená krajina v údolí Sázavy u Kamenného Přívozu a Hostěradic je zemědělsky využívána a je obklopena poměrně značnou zástavbou obklopující řeku. Na Sázavě je provozováno sportovní, rybářství, rybářské revíry pstruhové vody jsou na Janovickém potoce včetně přítoku Tloskovského potoka.. Jižně směrem na Netvořice je velký lesní komplex, za kterým se krajina otevírá a křižují ji potoky Břežanský, Netvořický, Chlebský s rybníky a Tloskovský. Největším osídlením jsou zde Netvořice a dále Dunávice, Dunávičky, Krusičany a Chrášťany. Vedle zemědělské a lesnické prvovýroby jsou ve sledovaném území hospodářsky využívány i vodní plochy

PRAGOPROJEKT, a.s.


37/136

rybníků, zejména Dunávický rybník o rozloze cca 11 ha pro intenzivní chov kachen a rybochovně. Z dalších menších rybníků jsou zde obhospodařovány rybníky Moštanský, Hladoměř, Málenský a Vanovec. Hustota osídlení je odlišná v územích oddělených řekou Sázavou. Největší hustota osídlení je ve střední části na Jílovsku (Jílové, Petrov – 3900 obyvatel), kde dosahuje 125 obyvatel/km2. V severní části přilehlé k Praze (Zlatníky, Psáry, Libeř, Ohrouhlo – 3700 obyvatel) je hustota osídlení o něco menší – 110 obyvatel/km2, neustále však s přibývající zástavbou narůstá. Jižněji mezi Kamenným Přívozem a Václavicemi (v 7 obcích celkem 3600 obyvatel) je osídlení podstatně řidší, přibližně 60 obyvatel/km2. V území se uplatňuje i těžba nerostů, zejména kameniva. Z řeky Sázavy byl dlouhodobě těžen štěrkopísek, těžba písku je provozována i u Chářovic. Těžba zlata na Jílovsku byla ukončena pro její neefektivnost. Na vodních tocích bývaly četné mlýny, pily, hamry, příp. brusírna či jiná výrobní zařízení (puchýrna na Žampachu). K historicky významným hospodářským objektům v území patřily pivovary (Jílové, Konopiště), lihovary (Konopiště), cukrovary (Konopiště), koželužny (Benešov, Týnec n.S., Netvořice), výrobny keramiky a kameniny (Týnec n.S.), sklárny (Týnec n.S.) aj. Průmyslová výroba ve sledovaném území nebyla prakticka rozvinuta s výjimkou menších závodů v Benešově (potravinářský průmysl, papírenský a polygrafický průmysl, strojírenská a elektrotechnická výroba) a v Jílovém (závod HAKI ve Studeném na výrobu lešení) a závod PL v Žampachu. Obce jsou propojeny silnicemi II. a III. třídy, poměrně značnou překážkou je řeka Sázava. Přes řeku je možné se dostat pouze v Kamenném Přívoze (sil. II/105 a II/106), v Týnci nad Sázavou (sil. II/106 a II/107) a v Poříčí (sil. II/603). Údolím řeky Sázavy vede trať ČD č. 210 Vrané n. Vlt. – Čerčany. C.1.1.3 Rozvoj území podle územního plánu Postup při projednávání VÚC Pražského regionu a okresu Benešov je popsán v kap. B.I.5. V současné době platí: Podle vyjádření Odboru regionálního rozvoje KÚ Středočeského kraje je záměr v souladu s ÚP VÚC Středočeského kraje. Podle vyjádření Odboru výstavby, územního plánování a regionálního rozvoje MěÚ Benešov je záměr v souladu s koridorem vymezeným pro tuto stavbu v ÚP VÚC okresu Benešov. Tab. 17 Vztah k územně plánovací dokumentaci Stavební úřad Obec Vyjádření stavebního úřadu Jesenice Dolní Břežany Jílové

Jesenice Psáry Zlatníky-Hodkovice Libeř Okrouhlo Jílové u Prahy Petrov Kamenný Přívoz

Vyjádření nedošlo k termínu zpracování Oznámení Vyjádření nedošlo k termínu zpracování Oznámení Není zahrnuta trasa dálnice Není zpracován územní plán Trasa dálnice zakreslena mimo území obce Je vyznačena územní rezerva pro dálnici D3 Je vyznačena trasa dálnice D3 s ochranným pásmem a označena za veřejně prospěšnou stavbu Je vyznačena trasa západní varianty dálnice D3 s ochranným pásmem

PRAGOPROJEKT, a.s.

38/136


Stavební úřad Obec

Vyjádření stavebního úřadu

Týnec n.S

Přípojka na Kamenný Přívoz není zahrnuta v ÚP Podle projednávaného ÚP je varianta 1 v souladu. Na 21 km není řešen sjezd na Týnec n.S. ani návaznost na Dunávice, ostatní je zahrnuto v ÚP. Přípojka Maskovice je zahrnuta v ÚP. Není zpracován územní plán Napojení Týnce n.S. není v ÚP řešeno V k.ú. Krusičany není na 22 km uvažováno se zřízením parkoviště. V k.ú. Týnec n.S. a Podělusy neneí v ÚP řešeno napojení na D3. Projednává se nový plán, kde je toto napojení již zakresleno. Zastupitelstvo obce vydalo nařízení o stavební uzávěře, která požaduje vedení liniových staveb pod povrchem v hloubených tunelech. Stavba dálnice i Václavické spojky jsou směrně zaneseny Do ÚP. Obec přijala stavební uzávěru, která určuje podmínky pro stavbu.

Krňany Lešany Netvořice Chleby Chářovice Týnec n.S.

Benešov

Chrášťany Václavice

C.1.2 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž C.1.2.1 Územní systém ekologické stability (ÚSES) Důležitými prvky ekologické stability v hodnoceném úseku jsou přirozené biokoridory podél říčních údolí Sázavy a Vltavy. V prostoru trasy dálnice D3 a v blízkém okolí byly na základě dostupných podkladů identifikovány jednotlivé skladebné části ÚSES (viz příloha 4). V dalším textu jsou uvedeny základní charakteristiky nadregionálních a regionálních biocenter a biokoridorů (do 2 km oboustranně od trasy) a jejich prostorový vztah k trase D3. Lokální biocentra jsou sledována v koridoru do 500 m na obě strany od trasy dálnice. Tab. 18 Nadregionální ÚSES Prvek Název Popis NRBK Údolí řeky Tok řeky s přilehlými břehy a hluboké údolí se strmými svahy porostlými smíšenými lesními porosty přirozené druhové skladby, skalní výchozy. Významná Sázavy

NRBC

Štěchovice

tahová cesta ptactva, migrační cesta xerotermních druhů, bohatá ichthyocenóza.Trasa dálnice biokoridor přímo protíná v úseku Hostěradice – Kozí horka u Bohulib. Zahrnuje kaňonovitá údolí a lesní komplexy kolem spodního toku Sázavy a Vltavy. Trasa dálnice se přibližuje na cca 700 m.

Tab. 19 Regionální ÚSES Prvek Název Popis RBK Zahořanský důl Zalesněné svahy v údolí Zahořanského potoka, lesní komplexy u obcí Radlík, – Les u Radlíku Zahořany. Trasa dálnice protíná biokoridor východně od obce Záhořany. RBK Hamry – Čížov Údolí Janovického potoka s množstvím mokřadních ploch a rybníků. Trasa RBC

Les u Radlíku

RBC

Hora

RBC

Hamry

PRAGOPROJEKT, a.s.

dálnice se dostává do vzdálenosti 800 m od koridoru. Lesní komplex mezi obcemi Radlík a Libeř. Vzdálenost od trasy dálnice není menší než 1300 m. Výrazný vrchol s fragmenty přirozených porostů. Území se nachází cca 1600 m od plánované trasy. Větší rybníky s travnatými stráněmi. Vzdálenost od trasy je cca 800 m.


39/136

Lokální ÚSES - biocentra Lokální prvky ekologické stability vymezují na svém území obce s rozšířenou působností pomocí nástrojů územního plánování. Většina obcí, jejichž územím plánovaná trasa prochází, má územní plány zpracovány, ovšem úroveň zpracování prvků ÚSES odpovídá době zpracování a dosahuje rozdílných kvalit. Podklady pro definici prvků ÚSES dotčených dálnicí D3 byly zajištěny s využitím dat mapového serveru Ústavu pro hospodářskou úpravu lesa (www.uhul.cz), který disponuje aktuálními daty, a údaji získanými od správních úřadů obcí s rozšířenou působností. Tab. 20 Přehled lokálních biocenter Název k.ú. Okres Praha-západ Na splavech Nad cihelnou Rybník Pytlík Bažantnice v zahradách Špička lesa Mordýřka Ke staré bažantnici Sirotčí strouha Ve stavech U obrázku II Kopanina u Kozí hůrky Hladoměř I Posázavská stezka Nad tunelem Okres Benešov Holé vršky Nesvoj Pohodnice I Vojtěchov Dunávický rybník I Dunávický rybník II Tloskovský potok II Chrášťany

Jesenice u Prahy Psáry Libeň u Libře

Popis nefunkční biocentrum v podobě remízku. Trasa prochází ve vzdálenosti cca 400m. nefunkční biocentrum, trasa ho protíná.

Libeř

funkční biocentrum, rybník s navazujícím mokřadem, vzdálenost od navrhované trasy cca 500 m. funkční biocentrum, remíz v polích, vzdálenost od navrhované trasy cca 300 m. funkční biocentrum (remíz) ve vzdálenosti cca 200 m od trasy dálnice. funkční biocentrum (remíz) ve vzdálenosti cca 300 m resp. 400 m od trasy dálnice. nefunkční biocentrum, trasa ho protíná.

Petrov u Prahy

lesní biocentrum cca 300 m od dálnice.

Petrov u Prahy

lesní funkční biocentrum ve vzdálenosti cca 500 m od trasy dálnice. funkční biocentrum cca 300 m od silnice.

Psáry Libeř Libeř

Luka pod Medníkem Luka pod Medníkem Hostěradice

nefunkční biocentrum – příkré svahy na Sázavou. Vzdálenost od trasy dálnice cca 400m. funkční biocentrum pod plánovaným přemostěním.

Luka pod Medníkem

funkční biocentrum na svahu na pravém břehu Sázavy, cca 200 m od trasy dálnice.

Lešany nad Sázavou

funkční biocentrum tvořené lesem a rybníkem, vzdálenost do trasy dálnice do 500 m. funkční biocentrum – remíz, trasa jím přímo prochází.

Břežany u Lešan Netvořice

funkční biocentrum – remíz, trasa a přidružené objekty se nachází cca 200 m. Chleby u Týnce nad funkční biocentrum – remíz, trasa a přidružené objekty Sázavou se nachází cca 400 resp. 300 m. Chářovice funkční biocentrum – rybníky a mokřadní biotopy, trasa jím přímo prochází. Krusičany funkční biocentrum – vlhké louky u rybníka, trasa jím přímo prochází. Krusičany funkční biocentrum – niva potoka a svahy nad ní, trasa prochází cca 200m JZ. Chrášťany u Benešova funkční biocentrum – niva potoka u obce, trasa prochází cca 500m V.

PRAGOPROJEKT, a.s.

40/136


C.1.2.2 Zvláště chráněná území, území přírodních parků Stavba se nenachází ve zvláště chráněném území ve smyslu zák. ČNR č. 114/92 Sb. v platném znění. Jako potenciálně dotčená zvláště chráněná území byla identifikována ZCHÚ a přírodní parky ve vzdálenosti do 2 km od trasy dálnice: Tab. 21 Maloplošná zvláště chráněná území Název ha k.ú. Popis NPP Medník 19, 02 Hradišťko pod cca 1,1 km od plánované trasy dálnice, na severních a Medníkem

PP Teletínský 0,09 lom

Teletín

severovýchodních svazích vrchu Malý Medník na levém břehu Sázavy. Hlavním důvodem ochrany je jediná lokalita rostliny kandík psí zub v ČR, nacházející se na severním okraji jejího mediteránního areálu. Cenné jsou i bučiny a dubohabřiny s řadou dalších vzácných druhů včetně porostů tisu červeného. Vlhké lesy hostí i početnou populaci mloka skvrnitého. cca 1,9 km od plánované trasy dálnice. Předmětem ochrany je ukázka magmatických brekcií v bývalém lomu, na kontaktu středočeského plutonu s jílovským pásmem.

Přírodní parky

K ochraně krajinného rázu v území se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště chráněno, byl zřízen v dotčeném území přírodní park. Přírodní park Střed Čech

Byl zřízen v roce 1990 jako oblast klidu na ploše 9 893 ha. Chrání území harmonické kulturní krajiny ve Středočeské pahorkatině v kombinaci s dramatickou krajinou hlubokých kaňonů Vltavy a Sázavy. Reliéf tvoří zvlněná plošina, pahorkatina a hluboce zaříznutá údolí a strmé svahy se skalnatými výchozy. Obě řeky zde vytvořily několik zákrutů a meandrů. Jedná se o vynikající ukázku říčního fenoménu, který podmiňuje vysokou biodiverzitu území. Rozmanité geologické podloží umožnilo vznik mozaiky biotopů od druhově bohatých skalních stepí po chudá vřesoviště na kyselých horninách. Velká část území parku je zalesněná, zbytek je většinou zemědělsky obhospodařován. Díky vysoké atraktivitě je území intenzívně rekreačně využíváno. Je zde značná druhová diverzita ptactva, zejména na listnatých okrajích. C.1.2.3 Významné krajinné prvky, památné stromy Významné krajinné prvky Významné krajinné prvky (VKP) jsou definovány zákonem č.114/92 Sb. v platném znění v § 3. Jsou to jmenovitě lesy, vodní toky a údolní nivy, rybníky, jezera a rašeliniště. Dále jsou jimi jiné, ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability, jež zaregistruje orgán ochrany přírody. Mohou to být např.. mokřady, remízy, meze, trvalé travní plochy, stepní trávníky, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy skalního podloží, naleziště nerostů a zkamenělin, historické zahrady a parky a jiné cenné plochy porostů sídelních útvarů. V sledovaném úseku dálnice jsou registrovány následující VKP:

PRAGOPROJEKT, a.s.


Tab. 22 Významné krajinné prvky Název k.ú k.ú.Luka pod Kočičák Hřibov, Rejže, Pepř Boží skála Třeštibok rybník Mordýřka Zahořanský potok Panský vrch Žampach

Dunávický rybník rybník Polník Bory u Krňan Moštanský rybník a údolí potoka ke Kašparce Veselý vrch Vrch Chlum u Břežan Novoveský potok s prameništi Rybník Hladoměř s přítokem Břežanského potoka Údolí Břežanského potoka při soutoku s Běsným potokem

Medníkem Jílové u Prahy Jílové u Prahy Petrov u Prahy, Luka pod Medníkem Libeř, Psáry Libeř, Psáry, Okrouhlo, Petrov u Prahy - návrh Luka pod Medníkem, Jílové u Prahy Luka pod Medníkem, Jílové u Prahy

Břežany u Lešan Netvořice, Chleby

Chářovická brda

Chářovice

Málenský rybník a Vanovec a údolí Krusičanského potoka Údolí Tloskovského potoka

Krusičany

Benické remízy

Popis Západní svahy nad roklí Kocour se Studeným potokem Území historického zlatorudného revíru mezi Jílovým a Studeným. Území JV od Jílového Příkré stráně pravého břehu kaňonovitého údolí řeky Sázavy s četnými skalními útvary a skalnatou stepí. Plánováno vyhlášení ZCHÚ. Rybník s bohatými břehovými porosty, rákosinami a mokřadní loukou na Zahořanském potoce. Ornitologická lokalita. Přirozené koryto potoka s lužními a nivními porosty navazující na lesní komplex přírodního parku Střed Čech. Významné území středověkého dolování zlata se smíšeným a listnatým lesem přírodě blízké skladby

Pravý skalnatý břeh kaňonovitého zahloubení Sázavy s významným geologickým profilem kontaktu středočeského plutonu s metamorfovanými algonkickými břidlicemi a horninami Jílovského pásma. Rybník o rozloze cca 12 ha je významným vodním Dunávice, Chářovice a mokřadním biotopem. Lokalita je cenná zoologicky i botanicky. Chrášťany u Rybník s prameništěm a nivou na přítoku Benešova - návrh Tloskovského potoka. Významná botanická a zoologická lokalita. Lešany nad Sázavou Lokalita borových lesů s ohroženými druhy rostlin. Lešany nad Na rybník navazuje z jihozápadu mokřad a vlhká Sázavou, Kamenný louka s vlhkomilnými společenstvy. Přívoz, Hostěradice Lešany nad Sázavou Vrch s přírodě blízkými lesními porosty u hájovny Lípa. Lešany nad Sázavou Vrch s přírodě blízkými lesními porosty. V prameništi nový vrt obce Pesany. Lešany nad Sázavou Břežany u Lešan Lesní rybníček na přítoku Břežanského potoka.

Údolí Brejlovského potoka

Chrášťanská pastvina

41/136

Chrášťany, Krusičany Chrášťany Chrášťany u Benešova

Vlhká louka, suché trávníky a lesní porost na západním svahu Běsné hory při soutoku dvou vodotečí. Potok zčásti s přirozeným korytem a břehovými a lučními porosty. Smíšené lesní porosty vrchu Chářovická brda refugium řady organismů v zemědělské krajině. Polní rybníčky s doprovody a potok s přirozeným korytem a břehovými porosty vč. úzké nivy. Zachovalá údolní niva s bohatými břehovými porosty a lučními společenstvy Výjimečně zachovalé xerotermní stanoviště, významné refugium řady nelesních druhů v zemědělské krajině. Soustava zachovalých remízů a velkých balvanů v zemědělské krajině vytvářejících charakteristický

PRAGOPROJEKT, a.s.

42/136


Název

k.ú

Popis

Podbenické rybníčky

Chrášťany u Benešova

ráz území. Dva menší obtočné rybníčky v údolí Tloskovského potoka.

Památné stromy Byla zkontrolována katastrální území, jimiž prochází plánovaná trasa dálnice D3. Pokud se na jejich území vyskytuje památný strom, je uveden v následující tabulce. Tab. 23 Památné stromy – okres Praha-západ Katastrální území Dolní Jirčany Psáry Zlatníky u Prahy Jílové u Prahy

Luka pod Medníkem Petrov u Prahy Hostěradice

Popis Lípa v Dolních Jirčanech Lípy za zahradami Jilm ve Zlatníkách Lípa ve Zlatníkách Buk na Včelním Hrádku Dub u náměstí Dub v Jílovém Jírovec u Včelního Hrádku Lípa u Zlatého potoka Lípa v Borku-Vráži Hrušeň u Věnce Dub u Petrova Lípa v Petrově Lípa v Hostěradicích

Ve sledovaném úseku v trase dálnice D3 nejsou v dotčených katastrálních územích v okrese Benešov památné stromy vyhlášeny. C.1.2.4 Lokality Natura 2000 Seznam evropsky významných lokalit na území České republiky byl vyhlášen nařízením vlády č. 132/2005 Sb. Součástí studie [4] je i příloha 4.1, která mapuje lokality EVL a Ptačí oblasti v širším okolí dálnice D3. Při zkoumání možných ovlivněných EVL byla zvolena jako limitní vzdálenost od dálnice cca 5 km. Ve vymezené oblasti bylo nalezeno celkem 6 evropsky významných lokalit. Tab. 24 Přehled Evropsky významných lokalit v širším okolí Název Kód Kat. Charakteristika Předmět ochrany Zalesněná sevřená údolí na dolním toku přástevník Břežanské CZ0213779 Přírodní Břežanského potoka a dalších dvou památka kostivalový údolí menších vodotečí orientovaná v.-z., s Přírodní rezervace

CZ0213802 Přírodní V památka hladomoří

PRAGOPROJEKT, a.s.

lesními porosty různého charakteru a hodnoty, převážně listnatými, v termofytickém okresu Střední Povltaví. Svahy vltavského kaňonu pokrývají přirozené listnaté lesy, které se na prudkých svazích rozvolňují až přecházejí do primárního bezlesí skalních stepí. Vzhledem k výrazně působícímu říčnímu fenoménu zde najdeme celkovou škálu druhů a společenstev od chladnomilných až

(Callimorpha quadripunctaria *)

Vzdálenost od D3 cca 3 km Z od dálnice v km 1,0

cca 5 km Z od přástevník dálnice v km kostivalový 7,0 (Callimorpha quadripunctaria *)


Třeštibok

CZ0213043 Přírodní památka

Dolní Sázava


Vysoký Újezd


Týnecká rotunda


43/136

po xerotermní. Pravý břeh kaňonu Sázavy, světlý les na podkladě starohorních bazických vyvřelin jílovského pásma. Větší řeka tekoucí často v hluboce zaříznutém údolí je jen málo regulovaná s větším množstvím jezů. Tok nabízí velké množství typů mikrohabitatů, většinou dochází ke střídání proudných úseků s kamenitým a štěrkovým dnem a delších pomalu proudících úseků v nadjezí. Půda kostela v obci Vysoký Újezd, 8 km jz. od Týnce nad Sázavou. Půda rotundy Rotunda v obci Týnec nad Sázavou.

přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria *) hořavka duhová (Rhodeus sericeus amarus) velevrub tupý (Unio crassus)

cca 1 km Z od dálnice v km 15,1

netopýr velký (Myotis myotis)

cca 2,5 km JZ od dálnice v km 17,0 cca 2,5 km SV od dálnice v km 22,0

netopýr velký (Myotis myotis)

dálnice kříží údolí cca v km 11,0

(symbol * označuje prioritní druhy)

Nejbližší ptačí oblastí ve vztahu k trase dálnice je údolí Otavy a Vltavy, ve vzdálenosti cca 26 km západně od konce trasy. Tato oblast byla vyhlášena nařízením vlády č. 607/2004 Sb. C.1.2.5 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Kulturní památky Ve vymezeném koridoru dálnice D3 (do 500 m oboustranně od trasy) se nenachází žádná nemovitá kulturní památka. Pouze kaple sv. Václava (18. stol.) v lokalitě Svatováclavské lázně (k.ú. Jílové u Prahy), kontaktuje východní okraj koridoru. Zástavba v centru Jílového u Prahy má statut městské památkové zóny, její vzdálenost od dálnice je cca 1,3 km. V prostoru Jílového u Prahy se nachází historický zlatonosný revír. Jeho součástí je areál pinkovišť Panský vrch - Kozí Hůrka (k.ú. Luka pod Medníkem)s archeologickými stopami po dolování, který je navržen k prohlášení kulturní památkou. Míru dotčení areálu s trasou dálnice bude nutné ověřit v podrobnějším měřítku. Tab. 25 Ostatní nemovité kulturní památky do 2 km od trasy dálnice Obec

k.ú.

Zlatníky-Hodkovice Jesenice Psáry

Hodkovice Jesenice u Prahy Dolní Jirčany

Libeř

Libeř

Okrouhlo Jílové u Prahy Jílové u Prahy Petrov

Okrouhlo Jílové u Prahy Jílové u Prahy Petrov u Prahy (Bohuliby)

Jílové u Prahy

Luka pod Medníkem (Dolní Studené) Třebsín Kamenný Přívoz Lešany nad Sázavou Maskovice Netvořice

Krňany Kamenný Přívoz Lešany Netvořice

Vzdálenost od D3

Památka Zvonička Venkovská usedlost, č.p.37 Kostel sv. Václava Kostel sv. Jiljí Silniční most Venkovská usedlost, č.p.32 Kostel Božího Těla Výklenková kaplička sv. Anny Venkovská usedlost (jen stodola), č.p. 2 Venkovská usedlost (bez stodoly), č.p. 3 Venkovská usedlost, č.p. 10 Rodinný dům hornický, č.p. 11 Štola sv. Josefa Kaplička Kostel sv. Ludmily Zámek, č.p. 23 Hospoda, č.p. 12 Kostel Nanebevzetí P. Marie

750 m 1 000 m 1 500 m 950 m 750-800 m 1 300 m 600 m 1 200 m 750 m 750 m 750 m 750 m 950 m 2 000 m 1 200 m 2 000 m 750 m 950 m

PRAGOPROJEKT, a.s.

44/136


Obec

k.ú.

Památka

Fara, č.p. 57 Chrášťany u Benešova Kaplička P. Marie Václavice u Benešova Kostel sv. Václava

Chrášťany Václavice

Vzdálenost od D3 950m 750 m 1 500 m

K rozvoji sledovaného území přispěla později i výstavba železničních tratí. V r. 1900 byla vybudována první část Posázavské železnice z Prahy-Čerčan do Davle a Jílového. Úsek Davle – Jílové, připomínající alpskou železnici je označován jako Český Semmering. Kamenný most přes Kocourské údolí na Žampachu se řadí mezi nejvyšší kamenné mosty ve střední Evropě (42 m - technická památka). Posázavská železnice byla v letech 1901 - 2 prodloužena do Světlé n. S. a přispěla k rozšíření těžby kamene v blízkých žulových lomech a zvětšení obchodu se dřevem. Archeologická naleziště Z podkladů Národního památkového ústavu (NPÚ) byly převzaty údaje o vymezení území (UAN) s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR (SAS ČR). Do grafické části jsou převzaty tyto kategorie UAN: UAN I – území s pozitivně prokázaným a dále bezpečně předpokládaným výskytem archeologických nálezů UAN II – území, na němž nebyl doposud pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují: pravděpodobnost výskytu archeologických nálezů je 51100%; V níže uvedené tabulce jsou vypsána UAN, kterým odpovídají záznamy,označené pořadovým číslem SAS v databázi Státní archeologický seznam ČR. Některá UAN typu I jsou obklopena UAN II, jež nemají Pořadové číslo SAS a k nimž se vztahuje popisová informace území, které obklopují. Tab. 26 Území archeologických nálezů v koridoru dálnice D3 Pořadové číslo Kat. Název lokality SAS ČR 12-42-12/11 12-42-12/6 12-42-12/8 12-42-13/11 12-42-13/12 12-42-13/13 12-42-13/2 12-42-13/3 12-42-13/4 12-42-13/5 12-42-13/6 12-42-13/9 12-42-18/1 12-42-18/2 12-42-18/3 12-42-18/4 12-42-18/5 12-42-18/6 12-42-18/7

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 2 1 1 1

PRAGOPROJEKT, a.s.

Na Svárově hradiště Hradišťátko U hřiště Za Kostelem poloha Pod Křížem J od polohy Kamínek poloha k Hodkovicům tzv. Břežany III V Hůrkách Za Zahradami Zlatníky - intravilán JV od polohy V Hůrkách Štědřík Z od Sulického potoka středověké a novověké jádro obce Psáry středověké a novověké jádro obce Libeň J od budov ZD J od rybníka Pytlík Libeř - kostel sv.Jiljí

Katastrální území

Dolní Břežany Dolní Břežany Dolní Břežany Dolní Jirčany Dolní Jirčany Dolní Břežany, Zlatníky u Prahy Dolní Břežany, Zlatníky u Prahy Dolní Břežany Dolní Břežany Zlatníky u Prahy Zlatníky u Prahy Dolní Břežany, Zlatníky u Prahy Dolní Jirčany Psáry Psáry Libeň u Libeře Libeň u Libeře Libeň u Libeře, Libeř Libeř


Pořadové číslo Kat. SAS ČR 12-42-18/8 12-42-18/9 12-42-22/1 12-42-23/1 12-42-23/14 12-42-23/2 12-42-23/3

Název lokality

45/136

Katastrální území

1 2 2 2 2 2 2

středověké a novověké jádro obce Libeř Libeř Mordýřka či U hrbovatek Libeř středověké a novověké jádro obce Obora Petrov u Prahy středověké a novověké jádro obce Bohuliby Petrov u Prahy, Luka p. Medníkem Kozí Hůrka Luka pod Medníkem středověké a novověké jádro obce Studené Jílové u Prahy, Luka p. Medníkem středověké a novověké jádro obce Kamenná Jílové u Prahy Vrata 12-42-23/4 2 novověké jádro obce Radlík Jílové u Prahy 12-42-23/5 1 středověké a novověké jádro obce Jílové u Prahy Jílové u Prahy 12-44-02/1 2 Třebsín - středověké a novověké jádro vsi Třebsín 12-44-03/1 2 Krňany - středověké a novověké jádro vsi Krňany 12-44-03/10 1 Luka pod Medníkem - p.č. 63/1 Luka pod Medníkem 12-44-03/11 1 Luka pod Medníkem - parcela číslo 63/2 Luka pod Medníkem 12-44-03/12 2 obec Kamenný Přívoz, 2.část Kamenný Přívoz, Hostěradice 12-44-03/13 1 Kamenný Přívoz - JZ od obce Kamenný Přívoz 12-44-03/2 2 obec Podloučí - středověké a novověké jádra Luka pod Medníkem 12-44-03/3 2 obec Luka pod Medníkem Luka pod Medníkem 12-44-03/4 2 obec Hostěradice - středověké a novověké jádro Hostěradice 12-44-03/5 1 obec Kamenný Přívoz, 1.část Kamenný Přívoz 12-44-03/6 2 obec Kamenný Újezdec - středověké a novověké Kamenný Přívoz, Lešany n. Sázavou jádro 12-44-03/7 2 Žampach - novověké jádro Hostěradice 12-44-03/8 1 zahrada domu čp. 79 v Hostěradicích Hostěradice 12-44-03/9 1 Terezie - důl Luka pod Medníkem 12-44-04/1 1 Lešany - zámek Lešany nad Sázavou 12-44-08/6 2 Vensov - novověké jádro vsi Břežany u Lešan 12-44-08/7 2 Maskovice - středověké a novověké jádro vsi Maskovice 12-44-08/9 1 Netvořice - jádro městečka s kostelem Netvořice 12-44-09/1 2 Vazovnice - novověké jádro vsi Břežany u Lešan, Chleby u Týnce n.S. 12-44-09/2 2 Dunávice - středověké a novověké jádro vsi Dunávice 12-44-09/3 2 Břežany - středověké a novověké jádro vsi Lešany n. S, Břežany u Lešan 12-44-09/4 2 Chleby - středověké a novověké jádro vsi Chleby u Týnce nad Sázavou 12-44-09/5 1 Dunávice - laténské sídliště ? Dunávice 12-44-09/6 2 Chářovice - středověké a novověké jádro vsi Chářovice 12-44-14/5 2 Chrášťany - středověké a novověké jádro vsi Chrášťany u Benešova 12-44-14/6 1 Benice - prostor bývalé tvrze Chrášťany u Benešova 12-44-15/1 2 Krusičany - středověké a novověké jádro vsi Krusičany 12-44-15/6 1 Václavice - středověké a novověké jádro vsi Václavice u Benešova (lokality pravděpodobně přímo dotčené trasou dálnice jsou vyznačeny stínováním)

Na výše uvedené dotčené lokality se vztahuje povinnost vyplývající z § 21-24 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v platném znění. C.1.2.6 Území hustě zalidněná Jak je uvedeno v kap. C.1.1.2, území není hustě osídleno, hustota osídlení klesá směrem k jihu. Počty trvale žijících obyvatel a trvale obydlených objektů v dotčených sídlech (části obcí) základní sídelní jednotky) do 500 m od trasy dálnice jsou uvedeny v tabulce.

PRAGOPROJEKT, a.s.

46/136


Tab. 27 Dotčená sídla do 500 m od trasy D3 Obec

Část obce /ZSJ

Obyv.

Domy (trvale obydlené)

(k 1.1. 2001)

Min. vzdálenost od trasy D3 Obytná a smíšená zástavba

Rekreační zástavba

Okres Praha–západ Jesenice ZlatníkyHodkovice

---

0 0

0 0

----Libeř

0 0 0 0 353

0 0 0 0 103

Okrouhlo

Zahořany

92

27

Jílové u Prahy

Jílové

2 370

391

150 m

119

45

350 m

198

72

30 m

1

1

22

10

0

0

201

53

25

9

150 m (smíšená obytná a rekreační zástavba)

2

2

v kontaktu s trasou (mostní objekt přes údolí Sázavu)

0 0 0 0 935 47 23 0 0 154 0 0

0 0 0 0 212 20 10 0 0 45 0 0

Psáry Libeř

Studené / Horní Studené Luka pod Medníkem /Luka pod Medníkem Luka pod Medníkem / Bohuliby II Bohuliby / Bohuliby I

Petrov Kamenný -Přívoz Hostěradice / Hostěradice Hostěradice / Rakousy Žampach / Hostěradice

200m / 250 m dle varianty 350m / 500 m dle varianty

cca 400 m cca 100 m cca 200 / 500 m od trasy (dle varianty) v kontaktu s trasou (mostní objekt přes údolí Zahořanského p.) v kontaktu s trasou (Kamenná Vrata) nebo cca 100 m od trasy (Svatováclavské lázně) 350 m v kontaktu s trasou (mostní objekt přes údolí Sázavu)

0-150 m (smíšená obytná a rekreační zástavba) v kontaktu s trasou (U Kamínku)

150 m

50 a 250 m (2 lokality

Okres Benešov Krňany Lešany.

-----

Netvořice Netvořice Dunávice Maskovice Chleby -Chářovice -Týnec n.S. Krusičany Chrášťany -Václavice --

250 m

500 m 400 m 500 m

500 m

Celkem tedy trvale bydlí v 1 km koridoru dálnice 4540 obyvatel v 1000 domech.

PRAGOPROJEKT, a.s.


47/136

C.1.2.7 Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení Z antropogenních útvarů se ve sledovaném území vyskytují haldy po hornické činnosti v okolí Jílového (odkaliště dolu Pepř u Studeného), odvaly u požárských lomů a pohledově exponovaný lomový postup u Požár a Krhanic a navážky odpadů u Radlíku, u Netvořic aj. Objekty zemědělské velkovýroby jsou lokalizovány mimo trasu dálnice (s výjimkou několika polních skládek např. u Hostěradic, Netvořic a Chrášťan). Poblíž trasy dálnice jsou areály zemědělské výroby v Libři, Radlíku, Jílovém, Hostěradicích, Dunávicích, Chrášťanech a Netvořicích. Odpady byly v minulosti ukládány na „divoké skládky“, např. u Kamenných Vrat, nad Mordýřkou aj. Hlavní hospodaření s odpady v oblasti představuje skládka TKO v Radlíku u Jílového a u Hradišťka, na jihu pak v Přibyšicích., skládky se nalézají mimo koridor dálnice. Tab. 28 Evidované staré ekologické zátěže Název

Lokalizace

U posklizňové linky Rozcestí Studené Včelní Hrádek Kozlov

U zemědělského areálu JZ od Radlíku Křižovatka silnic III. tř SZ od Studeného U chatové osady Na Hrádku JZ od žs. Jílové U chatové osady lok. Březovský JV od Hostěradic U silnice III.tř S od Netvořic V lesíku u polní cesty mezi Krusičany a Chářovicemi J od silnice na Z okraji Chrášťan

Šiberný Vánovec /Chářovice U silnice

ID 6009005 6009004 6009006 6287001

Riziko Riziko kvalitativní kvantitativní 4-nízké 4-bodové 4-nízké 4-bodové 3-střední 4-bodové 3-střední 4-bodové

10412001 17239001

4-nízké 4-nízké

4-bodové 3-lokální

5396001

4-nízké

4-bodové

V oblasti Jílového ve větší vzdálenosti se ještě nacházejí staré zátěže v lokalitách U kravína, Pod nádražím a V Losích. Silniční dopravou jsou v současné době zatěžovány silnice, spojující území s Prahou. S postupující výstavbou rodinných domů vzrůstá dopravní zatížení v ranní a odpolední špičce především na silnicích II/104, II/105 a II/603. Dalším obdobím silné dopravní zátěže jsou víkendy, v páteční odpoledne se obě zatížení kumulují. To se negativně projevuje v obcích, kterými tyto silnice procházejí – Vestec, Jesenice, Kamenice, Jirčany, Psáry, Jílové.

PRAGOPROJEKT, a.s.

48/136


C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.2.1. Klimatické poměry Navrhovaná trasa prochází téměř celým svým průběhem jedinou klimatickou oblastí MT10 (dle Quitta). Pouze v malé části trasy zasahuje svým průběhem do oblasti MT11. Jedná se oblast Luka pod Medníkem a Hostěradice. Tab. 29 Klimatické charakteristiky oblastí dle Quitta Charakteristika

Označení

MT10

MT11

Počet letních dnů

LetD

40-50

40-50

Počet dnů s teplotou 10 oC a více

HVO

140-160

140-160

Počet mrazových dnů

MD

110-130

110-130

Počet ledových dnů

LD

30-40

30-40

Průměrná teplota v lednu

tI

-2 – -3

-2 – -3

Průměrná teplota v červenci

t VII

17-18

17-18

Průměrná teplota v dubnu

t IV

7-8

7-8

Průměrná teplota v říjnu

tX

7-8

7-8

s > 1 mm

100-120

90-100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

s VO

400-450

350-400

Srážkový úhrn v zimním období

s VZ

200-250

200-250

sp

50-60

50-60

Počet dnů zamračených

o>0,8

120-150

120-150

Počet dnů jasných

o<0,2

40-50

40-50

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

Počat dnů se sněhovou pokrývkou

MT – mírně teplá oblast

Rozptylové podmínky v území je možné odhadnout podle větrných růžic platných pro oblast zájmového území, jejichž celková podoba je uvedena v Tab. 30 a Tab. 31. Zájmové území lze rozdělit na 2 oblasti, které se charakteristikou povětrnostních podmínek liší. Z tabulek je patrné, že v obou částech převládá proudění od západu, přičemž: v severní části území je jako nejčetnější uvedeno jihozápadní proudění (20 %), na druhém místě je proudění západní (16 %) ve střední a jižní části trasy je nejčastější proudění od západu (19 %), následuje proudění od severozápadu (15 %) a jihozápadu (14 %) Z hlediska rozptylových podmínek je dále důležitý zejména výskyt bezvětří a nízkých rychlostí větru. Tato charakteristika je pro obě oblasti velmi podobná, a to na úrovni 17 a 18 % z celkové roční doby. Jedná se o poměrně vysokou hodnotu, z tohoto hlediska je tedy nutno považovat rozptylové podmínky v řešeném území za méně příznivé. Obdobně je možné posuzovat i výskyt I. a II. třídy stability, které obvykle odpovídají situacím s omezenou možností rozptylu znečišťujících látek (inverze). Celková četnost I. a II. třídy činí v severní oblasti 33 %, ve střední a jižní části území pak 31 %.

PRAGOPROJEKT, a.s.


49/136

PRAGOPROJEKT, a.s.

50/136


Tab. 30 Odhad větrné růžice pro úsek Vestec - Libeř TR (m.s-1)

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

CALM SUMA

I. třída stability - velmi stabilní 1,7

0,60

0,54

0,89

0,68

0,41

0,74

0,62

0,48

7,63

12,59

5,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

0,60

0,54

0,89

0,68

0,41

0,74

0,62

0,48

7,63

12,59

II. třída stability – stabilní 1,7

1,51

1,07

2,14

1,69

1,38

2,59

1,87

2,07

5,21

19,53

5,0

0,04

0,04

0,05

0,03

0,07

0,13

0,06

0,05

0,00

0,47

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

1,55

1,11

2,19

1,72

1,45

2,72

1,93

2,12

5,21

20,00

III. třída stability – izotermní 1,7

1,19

0,90

1,81

1,70

1,41

3,18

2,76

2,40

2,12

17,47

5,0

1,40

0,78

1,41

0,88

1,31

3,40

2,28

1,31

0,00

12,77

11,0

0,03

0,00

0,01

0,00

0,00

0,05

0,04

0,01

0,00

0,14

suma

2,62

1,68

3,23

2,58

2,72

6,63

5,08

3,72

2,12

30,38

IV. třída stability – normální 1,7

0,47

0,37

0,92

0,72

0,66

1,58

1,15

0,76

1,94

8,57

5,0

1,49

0,47

0,77

0,52

0,71

4,96

4,01

1,81

0,00

14,74

11,0

0,53

0,07

0,05

0,04

0,05

1,03

1,51

0,22

0,00

3,50

suma

2,49

0,91

1,74

1,28

1,42

7,57

6,67

2,79

1,94

26,81

V. třída stability – konvektivní 1,7

0,43

0,44

0,72

0,58

0,70

1,63

1,10

0,62

1,09

7,31

5,0

0,31

0,32

0,23

0,18

0,30

0,72

0,60

0,25

0,00

2,91

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

0,74

0,76

0,95

0,76

1,00

2,35

1,70

0,87

1,09

10,22

Celková růžice 1,7

4,20

3,32

6,48

5,37

4,56

9,72

7,50

6,33

17,99

65,47

5,0

3,24

1,61

2,46

1,61

2,39

9,21

6,95

3,42

0,00

30,89

11,0

0,56

0,07

0,06

0,04

0,05

1,08

1,55

0,23

0,00

3,64

suma

8,00

5,00

9,00

7,02

7,00

20,01

16,00

9,98

17,99

100,00

TR – třídní rychlost větru, CALM – bezvětří

PRAGOPROJEKT, a.s.

Zdroj: ČHMÚ


51/136

Tab. 31 Odhad větrné růžice pro úsek Jílové - Václavice TR (m,s-1)

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

CALM SUMA

I. třída stability - velmi stabilní 1,7

0,77

0,48

0,55

0,71

0,32

0,48

0,76

0,58

7,22

11,87

5,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

0,77

0,48

0,55

0,71

0,32

0,48

0,76

0,58

7,22

11,87

II. třída stability – stabilní 1,7

1,94

0,93

1,32

1,76

1,09

1,68

2,33

2,49

4,92

18,46

5,0

0,03

0,05

0,04

0,06

0,06

0,08

0,07

0,09

0,00

0,48

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

1,97

0,98

1,36

1,82

1,15

1,76

2,40

2,58

4,92

18,94

III. třída stability – izotermní 1,7

1,54

0,79

1,12

1,77

1,11

2,06

3,42

2,87

2,00

16,68

5,0

1,08

0,92

1,03

1,98

1,10

2,22

2,49

2,25

0,00

13,07

11,0

0,01

0,00

0,02

0,02

0,02

0,08

0,06

0,07

0,00

0,28

suma

2,63

1,71

2,17

3,77

2,23

4,36

5,97

5,19

2,00

30,03

IV. třída stability – normální 1,7

0,60

0,32

0,57

0,75

0,52

1,02

1,43

0,91

1,83

7,95

5,0

1,15

0,55

0,56

1,16

0,60

3,23

4,39

3,12

0,00

14,76

11,0

0,09

0,20

0,18

0,78

0,38

1,62

2,04

1,43

0,00

6,72

suma

1,84

1,07

1,31

2,69

1,50

5,87

7,86

5,46

1,83

29,43

V. třída stability – konvektivní 1,7

0,55

0,38

0,45

0,60

0,55

1,06

1,36

0,75

1,03

6,73

5,0

0,24

0,38

0,17

0,40

0,25

0,47

0,65

0,44

0,00

3,00

11,0

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

suma

0,79

0,76

0,62

1,00

0,80

1,53

2,01

1,19

1,03

9,73

Celková růžice 1,7

5,40

2,90

4,01

5,59

3,59

6,30

9,30

7,60

17,00

61,69

5,0

2,50

1,90

1,80

3,60

2,01

6,00

7,60

5,90

0,00

31,31

11,0

0,10

0,20

0,20

0,80

0,40

1,70

2,10

1,50

0,00

7,00

suma

8,00

5,00

6,01

9,99

6,00

14,00

19,00

15,00

17,00

100,00

C.2.2. Ovzduší Současný stav kvality ovzduší v okolí plánované trasy silnice je možné vyhodnotit na základě údajů ze stanic imisního monitoringu. Přímo v oblasti plánované trasy se nenachází žádná stanice imisního monitoringu, pro zhodnocení kvality ovzduší byly proto použity údaje z nejbližších stanic v širším okolí.

PRAGOPROJEKT, a.s.

52/136


Tab. 32 uvádí přehled nejbližších měřicích stanic, jejich typy a charakteristiky lokalit, v nichž se stanice nacházejí. Tab. 32 Přehled měřicích stanic kvality ovzduší v blízkosti hodnocené komunikace Kód

Název

ALIB Praha - Libuš SREV Řevnice SONR Ondřejov SBNS Benešov - Spořilov

Typ stanice

Zóna

pozaďová pozaďová pozaďová pozaďová

předměstská venkovská venkovská městská

Charakteristika zóny obytná přírodní přírodní obytná

Jedná se o stanice různých typů, umístěné v odlišných prostředích. Severně od trasy plánované komunikace se nachází stanice Praha-Libuš (zhruba 5 km od počátku úseku), směrem východním to pak je 22 km vzdálená stanice Ondřejov, na jihovýchod je to pak Benešov (necelých 7 km od koncového bodu úseku), západním směrem je to stanice Řevnice ve vzdálenosti okolo 17 km. Výsledky měření shrnuje Tab. 33

Při interpretaci měřených hodnot je nutno přihlížet k typu jednotlivých stanic a k jejich umístění. Stanice Praha – Libuš a Benešov jsou klasifikovány jako předměstská a městská a tudíž lze předpokládat, že v otevřené krajině v prostoru navržené trasy nebudou koncentrace znečišťujících látek v ovzduší vyšší než na těchto stanicích (jedná se ovšem o současné hodnoty bez vlivu dálnice).

PRAGOPROJEKT, a.s.


53/136

Tab. 33 Koncentrace znečišťujících látek na stanicích v okolí D3 – 2005 (μg.m-3) Kód Název Látka

SO2

NO2 NOx PM10 CO Benze n

Doba Imisní limit * průměrování 1 hod (25. nejv. 350 h.*) 24 hod (3. nejv. 125 h.*) 1 rok --1 hod (19. nejv. 240 h.*) 1 rok 48* 1 rok --24 hod (36 50 nejv.h.*) 1 rok 40 8 hod 10 000 1 rok --1 rok

9

ALIB

SREV

SONR

Praha - Libuš

Řevnice

Ondřejov

SBNS Benešov Spořilov

µg.m-3 30,9

-

28,0

-

26,1

12,0

19,7

-

4,5

4,1

4,2

-

99,9

-

50,7

-

25,8 36,2

6,1

12,5 15,1

12,0 -

53,8

-

-

46,0

31,0 1 567,8 556,4

-

-

28,6 -

0,9

-

-

-

ng.m-3 As 1 rok 6 1,8 1,3 Cd 1 rok 5 0,4 0,5 Ni 1 rok 20 1,0 1,1 Pb 1 rok 500 13,7 13,1 *) Poznámky k Při interpretaci měřených hodnot je nutno přihlížet k typu jednotlivých stanic a k jejich umístění. Stanice Praha – Libuš a Benešov jsou klasifikovány jako předměstská a městská a tudíž lze předpokládat, že v otevřené krajině v prostoru navržené trasy nebudou koncentrace znečišťujících látek v ovzduší vyšší než na těchto stanicích (jedná se ovšem o současné hodnoty bez vlivu dálnice). Tab. 33: Limity jsou uvedeny dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. U oxidu dusičitého a ozónu je k limitům přičtena tzv. mez tolerance, platná pro rok 2006. Mez tolerance je část imisního limitu, o kterou může být limit v daném roce překročen. Tato hodnota se průběžně snižuje až k nulové hodnotě. To znamená, že nejvyšší přípustná hodnota znečištění ovzduší je v daném roce stanoven jako limitní hodnota + mez tolerance. Vzhledem k datu vyhlášení neobsahuje NV limity pro rok 2005, proto byly použity hodnoty pro rok 2006. Hodnoty překračující limit jsou uvedeny tučně. V případě SO2 je legislativou tolerováno nejvýše 3 překročení denního a 24 překročení hodinového limitu, pro vyhodnocení se proto uvádí 4. resp. 25. nevyšší hodnota. Obdobně se u 24-hod koncentrací PM10 uvádí 36. nevyšší hodnota (tolerováno je 35 překročení) a u NO2 19. nejvyšší hodnota. U těžkých kovů kromě olova je stanoven tzv. cílový imisní limit, jehož dodržování je povinné od roku 2012

PRAGOPROJEKT, a.s.

54/136


Na základě zjištěných koncentrací lze charakterizovat kvalitu ovzduší v okolí trasy následovně: koncentrace oxidu siřičitého nepřekračují limitní hodnoty pro maximální hodinové ani denní koncentrace, naměřené hodnoty se pohybují výrazně pod úrovní imisních limitů. průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého na všech vybraných stanicích pohybují pod hranicí 26 μg.m-3, nejvyšší hodinové koncentrace pak pod hranicí 100 µg.m-3. Z pohledu imisních limitů platných k roku 2006 (včetně meze tolerance) se tedy jedná u průměrných ročních koncentrací o hodnotu nejvýše 54 % imisního limitu a u maximálních hodinových koncentrací nejvýše 42 %. průměrné roční koncentrace oxidů dusíku byly na stanici Praha - Libuš 36,2 μg.m-3, na ostatních stanicích nejvýše 15,1 μg.m-3. Imisní limit pro NOx není z hlediska ochrany zdraví stanoven. Platí však roční limit pro ochranu ekosystémů a vegetace (30 µg.m-3), který však není uplatňován na území měst. průměrné roční koncentrace benzenu dosáhly na stanici Praha-Libuš 0,9 μg.m-3, což je 10 % imisního limitu zvýšeného o mez tolerance. průměrné roční koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 se na vybraných stanicích pohybují v rozmezí 71 – 78 % imisního limitu, v případě maximálních denních koncentrací pak v rozmezí 92 –108 %. Překročení limitu bylo zaznamenáno na stanici Praha-Libuš. koncentrace oxidu uhelnatého se na stanici Praha-Libuš pohybují na úrovni 16 % imisního limitu pro maximální 8 hodinový průměr. Lze tedy konstatovat, že obdobně jako v jiných částech ČR jsou v řešeném území nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Koncentrace částic PM10 na jedné stanici v širším okolí (Praha Libuš) přesáhly imisní limit pro 24-hodinové koncentrace. Ostatní imisní limity nebyly na stanicích v okolí hodnocené stavby překročeny. Očekávaný vývoj kvality ovzduší v budoucích letech Budoucí vývoj imisní situace bude odrážet změny v emisní bilanci a v rozložení stacionárních i mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Ve vztahu k očekávanému vývoji v konkrétní oblasti plánované výstavby (bez uvažování vlivu nové dálnice, která je hodnocena samostatně) je možné očekávat následující vývoj: v případě oxidu dusičitého a oxidů dusíku je hlavním zdrojem znečišťování ovzduší automobilová doprava. U této skupiny zdrojů proti sobě působí nárůst dopravní zátěže a vliv obměny vozového parku směrem k novějším vozidlům s výrazně lepšími emisními parametry. V dlouhodobějším výhledu se předpokládá, že vliv obměny vozového parku (zejména téměř eliminace nejstarších vozidel s velmi vysokými emisemi) převáží nad nárůstem dopravy. Celkově lze tedy očekávat mírný pokles emisí z dopravy a tím i imisní zátěže NO2 a NOx. V místech s výrazným nárůstem dopravy, jako je např. bezprostřední okolí nové dálnice, ovšem dojde k nárůstu koncentrací, tento vliv je hodnocen samostatně v kapitole D. tohoto oznámení. v případě benzenu je očekávaný vliv obměny vozového parku ještě výraznější než u NOx, neboť již v současnosti nové automobily produkují velice nízké emise této látky, tj. s postupem odstavování nejstarších aut dochází k zásadnímu omezení emisí benzenu z dopravy. Významnou roli však hraje spalování tuhých paliv v domácích topeništích, jejichž podíl na imisní zátěži benzenu již ve většině obcí převyšuje vliv dopravy. Změny imisní situace tedy budou spíše odpovídat vývoji u této kategorie zdrojů. Snížení koncentrací benzenu pak bude

PRAGOPROJEKT, a.s.


55/136

možné očekávat v sídlech s poklesem spotřeby tuhých paliv. Naopak při návratu podstatnější části obyvatel k tuhým palivům je nutno očekávat nárůst koncentrací benzenu. v případě suspendovaných částic frakce PM10 tvoří hlavní složku imisní zátěže tzv. sekundární prašnost (zvířený prach). Jedná se buď o prach zvířený pohyby vozidel na silnicích, nebo o prach zvířený větrem a lidskou činností z volných ploch nepokrytých vegetací, polí, stavenišť, průmyslových areálů apod. U sekundární prašnosti z dopravy nelze očekávat snížení vlivem obměny vozového parku. Proto je nutné očekávat zvyšování imisní zátěže v místech, kde dojde k nárůstu automobilové dopravy (zejména nákladní), stejně jako v oblastech soustředění jiných zdrojů sekundární prašnosti (neudržované areály, haldy apod.). Naopak k snížení imisní zátěže částic PM10 bude docházet v místech, odkud bude doprava odvedena, v místech sanace hald a skládek a podobně. Celkově lze však očekávat, že stejně jako nyní bude i ve výhledové situaci představovat imisní zatížení jemných částic jeden z hlavních problémů ochrany ovzduší. C.2.3. Hluk V současnosti není v území žádný významný zdroj hluku kromě místních komunikací. Ochrana proti hluku Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb Chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb je definován v zákoně č.258/2000 Sb. „O ochraně veřejného zdraví“ ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona se chráněným venkovním prostorem rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely (dle katastrálního zákona č. 344/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů), lesů a venkovních pracovišť. Rekreace v tomto případě zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Při vymezení pojmu lesních a zemědělských pozemků odkazuje citované ustanovení na zákon č. 344/1992 Sb. „O katastru nemovitostí“ ve znění pozdějších předpisů. Protože zákon o ochraně veřejného zdraví výslovně vylučuje zemědělské pozemky, tedy i zahrady, pokud jsou takto zapsány v katastru nemovitostí, z definičního vymezení chráněného venkovního prostoru, nelze je za chráněný prostor z titulu jejich užívání k rekreaci, sportu, léčení nebo výuce považovat. Tento znak užívání pozemku je možné vztahovat pouze k těm pozemkům, které nejsou z ochrany před hlukem zákonem již primárně vyloučeny, tedy např. ostatní plochy, jsou-li užívány k účelu podle §30 odst. 3 zákona. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2m okolo rodinných domů, bytových domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Dle vládního nařízení č.148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací” se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě hluku z dopravy se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č.3), přihlížející k místním podmínkám a denní době. Základní hladina hluku:

LAeq,T = 50 dB

Navržená dálnice bude jednoznačně komunikací hlavní, k základní hladině se tedy přičte korekce +10dB, platné hlukové limity jsou v tomto případě 50 dB v noci a 60 dB ve dne. PRAGOPROJEKT, a.s.

56/136


Chráněný vnitřní prostor staveb Chráněným vnitřním prostorem staveb se podle zákona 258/2000Sb. ve znění pozdějších předpisů rozumí obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování. Účel užívání stavby je dán kolaudačním rozhodnutím a uvedené hygienické limity se nevztahují na hluk způsobený používáním chráněné místnosti. Přípustné hladiny hluku uvnitř obytných objektů a staveb občanského vybavení jsou stanoveny dle §10 vládního nařízení 148/2006 Sb. ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí, přihlížejících k využití prostoru a denní době podle tabulky č. 2 část A předpisu. Pro hluk z dopravy na veřejných komunikacích a železnicích a pro hluk z leteckého provozu se stanoví pro celou denní a noční dobu. Nechráněné místnosti staveb jsou skladovací a komunikační prostory, sociální příslušenství (např. záchody, koupelny, komory), šatny, archivy, haly a vestibuly dopravních staveb. V tomto případě jsou tedy platné limity pro obytné místnosti chráněných objektů 45 dB v době denní (6-22hod) a 35 dB v době noční (22-6hod) . Ovlivněná zástavba Hluk z dopravy je tvořen : - hlukem z motorů - hlukem vznikajícím na styku pneumatik s vozovkou - aerodynamickým hlukem z karosérií a upevněných nákladů Hladina hluku je závislá na: - intenzitě, skladbě a rychlosti dopravního proudu - distribuci dopravy v denní a noční době - konstrukčním uspořádání komunikace- povrch a sklon vozovky, charakter trasy - prostoru, ve kterém se hluk šíří a vegetačním krytu Tab. 34 Obce potenciálně ovlivněné provozem z dálnice Obec Zlatníky Psáry Libeř

Libeň Zahořany Radlík Kamenná Vrata Svatováclavské lázně Jílové u Prahy

Charakteristika v obci směrem k dálnici je běžná vesnická zástavba a zástavba rodinných domků, okraj obce leží přes 850m od dálnice vlastní obec je vzdálena přes 1100m od dálnice. obec, která bude ležet pod niveletou dálnice. Směrem k obci se staví nové rodinné domky. Nejbližší se nachází cca 350m od dálnice. Kolem části Libře je dálnice vedena v tunelu. Poblíž dálnice jsou chatové oblasti, některé objekty v nich jsou využívány pro trvalé bydlení. obec se nachází vpravo od dálnice. Poblíž je chatová osada. Dálnice v její blízkosti prochází tunelem. Nejbližší domy jsou vzdáleny 150m od ústí tunelu. jsou vzdáleny přes 300m od plánované dálnice. Nachází se v údolí, které dálnice překonává cca 400m dlouhým mostem. V obci je běžná venkovská zástavba a rodinné domy. obec, která leží cca 1000m od dálnice, běžná venkovská zástavba a rodinné domy. lokalita, kde se nachází rekreační a trvale obytné objekty. Dálnice je vedena v jejich těsné blízkosti, lokalita, kterou je obtížné ochránit. rekreační chatová oblast, některé objekty jsou využívány i pro trvalé bydlení, dálnice je zde vedena krátkým tunelem hlavní část obce je vzdálena přes 750m od dálnice, za terénní vlnou, vlastní obec nebude dálnicí výrazněji ovlivněna. Nejblíže leží několik rodinných domů v západní části obce

PRAGOPROJEKT, a.s.


Obec Studené Bohuliby Luka pod Medníkem Žampach Rakousy, Ovčín Kamenný Přívoz, Hostěradice Maskovice Netvořice Dunávice Dunávičky Krusičany Chrášťany

57/136

Charakteristika v blízkosti hřbitova. obec tvoří zástavba převážně rodinných domů, z nichž nejbližší jsou vzdáleny cca 400m od D3 obec leží pod niveletou dálnice, nejbližší dům je vzdálen cca 160m od hrany tělesa. V úrovni obce vstupuje dálnice do tunelu. v okolí dálnice se nachází obytná i rekreační zástavba. Dálnice je okolo části obce vedena tunelem. Nejbližší domy leží okolo 180m od dálnice. převážně rekreační lokalita. Dálnice v těchto místech překonává vysokým, cca 1km dlouhým mostem Sázavu . Nejbližší objekty se nachází v těsné blízkosti paty mostu. lokalita, před vlivem z dálnice částečně krytá terénní nerovností, nejbližší domy vzdáleny okolo 150m, obytné i rekreační objekty v obci je běžná vesnická zástavba a zástavba rodinných domků, okraj obytné části obce je vzdálen cca 150m malá obec, před účinky z dálnice částečně krytá lesem , vzdálena přes 600m od dálnice, vesnická zástavba okraj obce vzdálen cca 50m od dálnice. Zástavbu tvoří rodinné domy a vesnická zástavba malá obec, kterou tvoři několik venkovských a rodinných domků, vzdálena cca 250m od dálnice zemědělská usedlost u Dunávického rybníka vzdáleny cca 450m, venkovská zástavba malá obec, směrem k dálnici se nachází zemědělský areál, nejbližší rodinné domky jsou vzdáleny cca 330m od dálnice. Před jejím vlivem jsou navíc chráněny lesním porostem.

C.2.4. Geomorfologie Z hlediska geomorfologického členění leží celé území I. etapy dálnice D3 v provincii Česká vysočina. Rozhraní mezi subprovinciemi Poberounská soustava na severu a Česko-moravská soustava na jihu tvoří údolí Zahořanského potoka. V dalším členění Poberounské soustavy je dálnice umístěna v Brdské oblasti, celku Pražská plošina, podcelku Říčanská plošina a okrsku Uhříněveská plošina. V jižní části dálnice přechází do Česko-moravské soustavy, oblasti Středočeská pahorkatina, Celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina a postupně prochází třemi okrsky – Jílovskou vrchovinou, Konopišťskou pahorkatinou přes Netvořickou vrchovinu zpět do Konopišťské pahoraktiny. Terénu v koridoru dálnice je velmi členitý, výška se pohybuje v rozmezí 230 m, mezi 220 (Sázava u Žampachu) a 450 m n.m (vršky západně od Jílového). Uhříněveská plošina je tvořena rozsáhlými zarovnanými neogenními povrchy s mělkými až středně hlubokými údolími vodotečí. Výšková členitost území je poměrně malá, Dramatická změna území začíná za Zahořanským potokem po přechodu do Jílovské vrchoviny při dolním toku Sázavy na odolných vulkanitech - proterozoických metabazitech, porfyrech, keratofyrech jílovského pásma, kontaktně metamorfovaných břidlicích, drobách a granitech. Zdejší vrchovinný, silně rozčleněný erozně - denudační reliéf je tektonicky porušen příčnými zlomy směru SZ - JV. Vedle hluboce zaříznutého údolí Sázavy a jejích přítoků jsou zde výrazné strukturní hřbety a selektivně denudační nižší povrch na granodioritech středočeského plutonu sázavského typu. Výšková členitost tohoto území činí 100 - 245 m. Hluboce zaříznuté údolí hlavního toku řeky Sázavy a dolních úseků jejích přítoků (až přes 100 m) jako reakci na neotektonické vyklenování Středočeské pahorkatíny. Údolí Sázavy,

PRAGOPROJEKT, a.s.

58/136


procházející napříč zájmovým územím, bylo patrně založeno v třetihorách v místech tektonického prohybu. Konopišt'ská pahorkatina v povodí Sázavy je vytvářena na granodioritech středočeského plutonu s tělesy gaber a gabrodioritů, na kontaktně metamorfovaných proterozoických břidlicích, drobách a křemencích zbořenokosteleckého ostrova. V rozčleněném erozně denudačním reliéfu jsou výrazné strukturní hřbety a suky a hluboce zaříznuté údolí Sázavy a jejích přítoků. Ve východní části jsou široce rozevřená mělká údolí (obvykle ne hlubší než 30 m pod úrovní okolního terénu) v oblastech zvlněného zarovnaného reliéfu. Značná část toků má poledníkový směr (např. Janovický potok, Konopišt'ský potok). Netvořická vrchovina v jižní části trasy je tvořena plochou vrchovinou v povodí Sázavy a Vltavy. Zdejší vrchovina je vytvořena na metabazitech kontaktně metamorfovaného proterozoika - břidlicích, drobách, metamorfovaných porfytech, keratofyrech netvořickoneklovského ostrova. Charakter reliéfu ve zdejším území ovlivnila především geologická stavba oblasti a morfologický vývoj během mladších třetihor a zejména čtvrtohor. Morfologie krajiny je podmíněna především vlastnostmi skalního podkladu. Jílovské pásmo v žilných horninách a žulovém území tvoří kopcovité partie s výškami 400 - 500 m vzhledem k pevným a zvětrání odolným horninám požárského typu, zatímco terénní deprese vznikly na snadno rozrušitelných horninách sázavského typu. Hluboce zaříznuté údolí Sázavy s řadou údolních meandrů má jen místně vyvinuté úseky s širším pruhem tzv. akumulačních kotlin (Kamenný Přívoz, Týnec nad Sázavou). Vliv horninového podloží je významný na dolním toku Sázavy, kde Sázava při velkém spádu proráží formou úzkého a skalnatého kaňonovitého údolí s četnými peřejemi, skalními prahy a množstvím balvanů v řečišti napříč vulkanickým souvrstvím jílovského pásma. Říční terasy pleistocenniho stáří (2 mil. let), vyvinuté ve třech výškových úrovních, byly ovlivněny zejména vznikem vltavských teras. Mají malý plošný rozsah (tvoří jádra meandrů, plošiny nad údolním zářezem nebo akumulační kotliny). Nejstarší terasy 50 - 60 m nad řekou jsou zachovány v reliktu v okolí Kamenného Přívozu, Hostěradic, Luk pod Medníkem, Týnce nad Sázavou a Pikovic. Z většiny aluviálních a terasových náplavů Sázavy a menších přítoků bylo v minulosti získáváno rýžováním zlato. Na dolním toku Sázavy ve vazbě na romantické kaňonovité údolí řeky vznikla jedna z největších rekreačních oblastí pražského okolí. Geomorfologické členění krajinného území v historickém vývoji výrazně ovlivnilo a dále ovlivňuje dopravní infrastrukturu, ale i obytnou funkci území a jeho ekonomické využití, a to obvykle ve vazbě na vytvořenou dopravní síť, resp. dopravní dostupnost území. Výsledným efektem popisovaného území je obtížná dopravní dostupnost území v okolí Jílového a jižně od Sázavy. C.2.5. Geologie V severní části u Psár se vyskytují kvartérní uloženiny (hlíny, spraše, písky, štěrky), na které jsou vázána ložiska nerostných surovin – cihlářské hlíny. V oblasti Libře se hojně vyskytuje typ amfiboliticko-biotitického melanokrátního granitu (granodioritu a dioritu) až syenitu. Lokálně se uplatňuje mladší biotitický křemenný diorit s doprovodem žilných hornin. směrem k Zahořanskému potoku jsou proterozoicke horniny assyntsky zvrásněné, s různě silným variským přepracováním (břidlice, fylity, svory až pararuly).

PRAGOPROJEKT, a.s.


59/136

Jílovské pásmo, probíhající v zóně středočeského hlubinného zlomu SV-JZ směru je tvořeno relativně úzkou vulkanickou zónou (spilitový pruh) Barrandienu. Jílovské pásmo probíhá od linie Štěchovice – Pikovice - Svatováclavské Lázně – Psáry a je tvořeno komplexem magmatických hornin, tzv. spilit-keratofyrové asociace se všemi hlavními vulkanickýmí faciemi včetně pyroklastických hornin (tufy, tufity). Původní charakter hornin byl během geologického vývoje pozměněn assyntským zvrásněním s variskou kontaktní přeměnou tepelnými účinky vyvřelin středočeského plutonu. Jílovské pásmo vyplňuje hlubokou trhlinu v zemské kůře, která ve svrchním proterozoiku fungovala jako zóna periodicky se rozevírajících přívodních drah těchto vulkanitů. Značný strukturní a ložiskový význam mají zde zejména žilné vyvřeliny. Nejrozšířenéjším horninovým typem na Jílovsku jsou zelenošedé jemnozrnné spility až keratofyry a produkty jejich přeměny. Při silnějším zbřidličnatění a kontaktní přeměně přecházejí v zelené břidlice až rohovce zvané metabazity. Druhou hlavní skupinou hornin jsou šedé až šedozelené křemenné keratofyry, vyskytující se především v SZ části jílovského pásma, kde se střídají s tufy. Jejich intenzivním zbřidličnatěním vznikají až porfyroidy. V jižní části jílovského pásma vystupují tělesa světlé, drobnozrnné aplitické žuly (tzv. plagioaplity) jako podpovrchová utuhlá facie křemenných keratofyrů. Zlatonosná mineralizace jílovského revíru je spjata s menšími zlomy v klenbovité stavbě severní části jílovského pásma (jež je výsledkem assyntských pohybů). Zde jsou vyvinuty dvě hlavní zóny přesmykových tektonických poruch. Západně je to zóna Jílovské poruchy a Šlojířské žíly v délce asi 6 km a východně je to zóna Kocourkovského pásma přibližně 5 km dlouhá. Názorný geologický profil 3 - 4 km širokým horninovým komplexem jílovského pásma včetně nadložních proterozoických sedimentů a mladších vyvřelin středočeského plutonu s morfologicky různě se projevujícími jednotlivými horninovými typy poskytuje příčné skalnaté údolí řeky Sázavy mezi Kamenným Přívozem a Pikovicemi - tedy v místech přechodu trasy dálnice (v oblasti Žampachu jsou vysvětlující tabule). Geologická stavba jižní části sledovaného úseku je tvořena převážně horninami středočeského plutonu. Hlavní předkvarterní horniny zde tvoří magmatické horniny hlubinných eruptiv granitoidy, žuly, syenity a žilné žuly. V komplexu hlubinných vyvřelin středočeského plutonu jsou zastoupeny hlavně granodiority a diority s amfibolem a biotitem. Tzv. sázavský typ biotiticko-amfibolitických až amfiboliticko-biotitických granodioritů až křemenných dioritů tvoří rozsáhlé těleso situované při východním kontaktu jílovského pásma, pokračující na Konopiště, Chrášt'any k Netvořicím a Břežanům. Tyto šedě až zelenavě zbarvené kompaktní horniny větrají relativně hluboko (místy až kolem 10 m), přičemž výsledným produktem je písčité reziduum (dobře použitelné pro stavební účely). Větrání postupuje podél ploch blokové odlučnosti (ve zvětralých partiích jsou i balvany a bloky slabě navětralých hornin). Pro sázavský typ je charakteristický bohatý žilný doprovod porfyrů, porfyritů a lamprofyrů generelně usměrněných ve směru SV - JZ. Mimo to se zde vyskytují drobná tělesa bazických vyvřelin - gaber, gabrodioritů a amfibolovců (Týnec nad Sázavou, Bukovany). Tzv. požárský typ drobnozrnných biotitických granodioritů se vyskytuje v dolním Posázaví v okolí Dolních Požár na ploše asi 60 km2. Jedná se o homogenní, všesměrně zrnitou, masivní horninu, která větrá v podobě písčitého rezidua a vyznačuje se blokovým rozpadem. Na horninách středočeského plutonu se na několika místech zachovaly relikty původního pláště, tvořené algonkickými a staropaleozickými horninami (vesměs silně kontaktně přeměněnými), v podobě tzv. metamorfovaných středočeských ostrovů. Ostrovní algonkium patří převážně ke spilitové sérii, ve zbořenokosteleckém ostrově vystupuje převážně algonkium, v nepatrné míře ordovik, ostrov netvořicko-neveklovský je tvořen metamorfovaným algonkiem. Ten je budován metabazity a metapelity - komplexem jílovitých břidlic s polohami prachovců a drobů, příp. i slepenci a křemennými valouny (tyto sedimentární horniny jsou doprovázeny hojnými tělesy metabazitů, podobně jako v jílovském

PRAGOPROJEKT, a.s.

60/136


pásmu). Na JV sledovaného území se vyskytují kontaktně metamorfované horniny "ostrovů", páskované a jílovité břidlice, prachovce a droby. Metabazity tvoří pruhovité enklávy v trase dálnice, lokálně se vyskytují gabra, gabrodiority a amfibolovce. Kvarterní pokryv zahrnuje převážně deluviální a deluviofluviatilní písčité a jílovité hlíny a aluviální naplavené písky, písčité jíly, jílovité hlíny s eventuálními štěrkovitými, příp. balvanitými polohami. Zvětralinový plášt' a čtvrtohorní uloženiny se dílčí měrou podílejí na morfologii a rázu krajiny. Při přesunu zvětralých hornin ze svahů vznikají deluviální, příp. deluviofluviální písčitohlinité až jílovitopísčité sedimenty, jež jsou ve sledovaném území uloženy v terénních depresích o mocnosti 2 - 7 m. Na dnech údolí vodních toků se vyskytují fluviální náplavové hlíny holocenního stáří (s mocností do 3 m), převážně v podobě písčitých hlín, jílovitých hlín a hlinitých písků se štěrkopískovou bází (v některých případech s částečné zbahnělými vložkami). Terasovité písčité štěrky a štěrky se vyskytují u Sázavy - zejména v oblasti Kamenného Přívozu (o mocnosti 3 - 7 m) a Týnce nad Sázavou. U dalších potoků mají holocenní fluviální sedimenty menší mocnost (do 2 - 3 m). Z hlediska inženýrské geologie dochází ve středočeském plutonu k větrání granodioritových hornin na "žulové" eluvium s charakterem písčité drti. Průměrná hloubka zvětrávání těchto hornin bývá 2 - 10 m, lokálně podél ploch odlučnosti se vyskytuje hlubší "kapsovité" zvětrávání (kdy zaoblené balvany navětralé horniny se objevují i ve značné hloubce eluvia). Metabazity jílovského pásma (a paralelními pruhy amfibolitických parfyrů, gaber a mandlovců polštářovíté lávy) jsou téměř masivní. Zvětrávají až do hloubek 5 - 7 m s charakterem hlín, písčitých hlín nebo hlín s nízkou plasticitou. Geologické podmínky pro vybudování dálnice jsou prakticky v celém koridoru vyhovující. Tektonické linie v horninovém masivu nejsou spojeny s mladými pohyby a neohrožují stabilitu území. Mladší tektonické linie se vyskytují při okraji jílovského pásma ve směru SSV - JJZ. Nerostné suroviny Geologická stavba území vytvořila předpoklady pro vznik ložisek řady nerostných surovin zlaté rudy, železné rudy, kamenivo, písek, cihlářské hlíny, minerály. Nerostné suroviny byly ve zdejším území vyhledávány již od pradávna a současně docházelo ke snahám po jejich využití. Ve sledovaném území se vyskytuje především dostatek kamene na stavební práce (stavební kámen), ale vhodného i pro kamenické práce (hrubá i ušlechtilá kamenická výroba). Jedná se převážně o žulové horniny středočeského plutonu, příp. jílovské pásmo i ostrovní zóny. Zdejší horniny poskytují vhodné suroviny pro drcené kamenivo betonářských směsí, případně kamenivo pro výrobu štětu, štěrku a drtí pro stavbu komunikací. Významné lomařství ve středočeském plutonu je v oblasti dolní Sázavy, především v okolí Požár, kde je významná kamenářská tradice. Biotitický křemenný diorit požárského typu, zv. požárská žula má výborné mechanické vlastnosti. Granodiorit sázavského typu byl rovněž používán na většinu kamenických prací a na štětování. Granodiorit požárského typu je těžen na ložisku Krhanice Požáry jako dekorační kámen pro hrubou i ušlechtilou keramickou výrobu (dostatek ověřených zásob v poměru k ročním těžbám). Granodiorit sázavského typu je těžen západně Krhanic na stavební kámen (rovněž dostatečné ověřené zásoby). Malé (převážně opuštěné) lomy místního významu poskytovaly hlavně silniční kamenivo, např. u Jílového (s velkou tvrdostí), Kamenných Vrat (štěpný kámen), Kabát, Chlebů, Psár, Krusičan, Chrášťan (štěpný kámen), aj. Cihlářské suroviny se vedle rozsáhlého ložiska Dolní Jirčany vyskytují u Radlíku.

PRAGOPROJEKT, a.s.


61/136

Stavební písky různé kvality se získávají z některých druhů granodioritů středočeského plutonu hluboko zvětrávajících na písčité eluvium. Lokality těžby písků jsou např. u Brunšova (Hradišťko), Dunáviček (Krusičany - Chářovice). Ložiska zlata u Jílového jsou vázána na křemenné a křemenokarbonátové žíly a žilníky v proterozoickém sedimentárně - vulkanickém komplexu blízko kontaktu těles variských granitoidů středočeského plutonu. Významná ložiska zlata jsou zkoncetrována v severní části opuštěného jílovského pásma. Jílovské pásmo představuje nejvýznamnější oblast zlatonosné mineralizace v Českém masivu. Zlatorudná ložiska v okolí Jílového byla největším středověkým producentem zlata ve středověku (13. - 14. století), ale i v období Keltů. Povrchové zbytky po těžbě zlata (odvalová a pinková pásma) jsou v rozsahu 19 km (při dosažené hloubce 400 m). Největší koncentraci představoval silně zrudněný střední úsek šlojířské žíly poblíž Jílového. V tomto revíru o rozloze 30 km2 byly v poslední době do roku 1968 otevřeny doly Pepř, Radlík, Bohuliby a Rotlev (do hloubky 200 - 300 m). Jižní část revíru byla zpřístupněna odvodňovací Václavskou štolou, ústící do Sázavy pod Žampachem. V okolí Jílového je cca 150 - 200 historických důlních děl. Výskyt minerálů v území je vedle Jílovského pásma vázán na lokality dalších puklinových žil ve vyvřelinách, např. amfibolitu společně s černošedými, kovově lesklými zrnky magnetitu, shluky černého epidotu (Tisem) či vzácně černá, smolně lesklá okrouhlá zrna orthitu (Krhanice). Vedle běžných sirníků se v území ojediněle vyskytuje biotit (Tisem), pyrhotin (Dunávice) či v puklinách prehnit (Václavice). Těžbou, především hlubinnou, dochází ke změnám charakteristických vlastností průlinového prostředí, což ovlivňuje filtrační schopnost, přirozenou dezinfekci vod způsobovanou molekulárními silami v pórech. Dále dochází ke stržení vod a ztrátě vodních zdrojů. V koridoru dálnice je evidováno několik těžených i netěžených dobývacích prostorů a řada chráněných ložiskových území. Poloha těchto lokalit je zřejmá z přílohy č.5. Tab. 35 Těžené či otvírané dobývací prostory Lokalita Číslo Nerost Surovina

Organizace

Dolní Jirčany

70504

Krhanice (Požáry) Krhanice

70097

cihlářské suroviny žula

Cihlářská surovina

70179

granodiorit

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu Stavební kámen

Teletín I

71098

granodiorit

Stavební kámen

Teletín

71138

gabrodiorit

Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Tab. 36 Chráněná ložisková území Název CHLÚ Číslo Surovina

Charakteristika Poznámka

Dolní Jirčany

712540000 Cihlářská surovina povrchová těžba

Jílové-Radlík

712530001

Radlík I

Jílové I - Pepř

kamenivo, drcený kámen pro štěrk a štět 715170000 cihlářská hlína pro keramické výrobky

712530003

rudy zlata

TONDACH Česká republika s.r.o., Hranice Pražský kamenoservis s.r.o., Praha 10 DOBET s.r.o., Ostrožská Nová Ves TELETÍNSKÁ ŽULA, s.r.o., Roztoky Průmysl kamene a.s., Příbram

stěnový občasná těžba

lom,

hliniště 50x25x5 m, těžba probíhá z dalšího hliniště jv. od závodu cca 600 m hlubinná těžba

Souvisí s prováděnou povrchovou těžbou surovin fy TONDACH Šedozelené, jemnozrnné metabazity, rozvětrání nepravidelné, skrývka 1 2 m, velmi tvrdé, houževnaté Silně jílovitá hlína, místy slabě slídnatá, rozvětrání podložních hornin mocné, skrývka 0,1 - 0,3 m, střední plasticita Zlatonosné rudy v horninách

PRAGOPROJEKT, a.s.

62/136


Luka - Bohuliby

712530002

rudy zlata

poddolováním

Lešany

702640000

stavební kámen

neprováděna

Mlékovice

704770000 716590000

stavební kámen

povrchová těžba zastavena

Teletín

722830000 702600000

kamenivo pro 2 stěnové lomy štěrk, stavební kámen, hrubé kamenické práce

jílovského pásma Zlatonosné rudy v horninách jílovského pásma Amfiboliticko-biotitický granodiorit až křemenný diorit. Zvětralý plášť o mocnosti 5 - 11 m tvoří skrývku, žulová hornina sázavského typu Amfiboliticko-biotitický granodiorit až křemenný diorit, žulová hornina sázavského typu Amfiboliticko-biotitický diorit až granodiorit, několikametrové bloky, slabé rozvětrání, skrývka do 2 m velmi tvrdý, trvanlivý materiál

Tab. 37 Netěžené dobývací prostory Lokalita Číslo Nerost Surovina

Organizace

Chrášťany Pecerady

ZAPA beton a.s., Praha 4 KÁMEN Zbraslav, spol. s r.o.

70228 71106

rohovec gabro

Stavební kámen Kámen pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu

Poddolovaná území Jak je uvedeno výše, v území probíhala významná těžební činnost a značná část území, především kolem Jílového je poddolována. U Jílového se vyskytují historické haldy z dolové zlatonosné činnosti a ojedinělé propadání terénu. Menší výskyty hald, propadání terénu a vstupy do šachet jsou u Žampachu a Luk pod Medníkem. V tabulce je uveden přehled evidovaných poddolovaných lokalit v koridoru navrhované dálnice, tučně jsou vyznačeny lokality, s nimiž se dálnice pravděpodobně dostane do styku. V okolí Jílového probíhala těžba až do r. 1945, v řadě lokalit není doba dolování známá. Na povrchu území se především u Jílového projevuje poddolování výskytem starých hald, propadáním, někde lze nalézt i ústí šachet. Tab. 38 Poddolovaná území Lokalita

Klíč

Surovina

Rozsah

Záznam

Psáry Libeř Libeř-Mordýřka Jílové-Radlík Petrov u Prahy-Kamenná Vrata Petrov u Prahy-Záhořanský potok Petrov u Prahy-Ostřetina Jílové u Prahy Jílové u Prahy Borek Luka pod Medníkem-Bohuliby Luka pod Medníkem 1 Luka pod Medníkem 3 Třebsín 1 Třebsín 3 Kamennný Přívoz Hostěradice-Žampach Hostěradice-štoly Karel, Jaroslav

2215 2193 2211 2205 2178 2168 2183 2191 2203 2210 2175 2176 4735 4742 4746 4736 2185 2189

rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy rudy

systém systém systém systém systém systém systém ojedinělá systém systém systém systém ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá ojedinělá

1984 1984 2002 2002 2002 2002 1984 2002 2002 1984 1984 1990 2002 2002 2002 2002 2002 2002

PRAGOPROJEKT, a.s.


63/136

Kromě těchto území se vyskytují i bodová místa poddolování, jejich výskyt poblíž dálnice je vyznačen v příloze č.5 společně s poddolovanými územími. Zákres má informativní charakter a nejde o striktní vyloučení stavebních činností. Vzhledem k tomu, že jednotlivá důlní díla jsou ve vyznačených poddolovaných územích nerovnoměrně rozložena a v různých hloubkách, není nebezpečí ovlivnění povrchu všude stejné. Pro konkrétní lokality a předpokládané činnosti je nutno zpracovat odborné posouzení, které vyčlení místa potenciálně nebezpečná, případně stanoví podmínky výstavby. Sesuvy Vzhledem k stabilitě území vyplývající z geologické stavby se v trase budoucí dálnice D3 neuplatňují sesuvné pohyby. Podle údajů z geoportálu je aktivní sesuvné území u obce Chotouň, potenciální sesuvné území se nachází u Krňan. Lokálně jsou na geologickém středočeském plutonu zjištěny projevy recentní eroze půdního profilu (s dosahem na pevné podloží). Při výstavbě dálnice je nebezpečí sesuvů v místech, kde nebude dodržen přirozený sklon svahů. C.2.6. Hydrogeologie a podzemní voda Z hydrogeologického hlediska mají jednotlivé typy hornin rozdílné hydrogeologické vlastnosti v závislosti na geologické stavbě, litologii, způsobu zvětrávání, tektonickému porušení hornin a dalších faktorech. Z hydrogeologického hlediska jsou odlišné podmínky v severní a jižní části sledovaného úseku trasy dálnice. V horninách předkvarterního podkladu je výskyt podzemní vody vázán na: - zónu přípovrchového rozvolnění horninového masivu (puklinový i průlinový oběh nízký, místy i střední stupeň transmisivity) - žilné polohy a vložky kvarcitů, amfibolitů, erlánů apod. (puklinový oběh - převážně střední stupeň transmisivity) - zlomy a zlomová pásma s propustnou výplní (hluboký oběh podzemní vody i regionálního významu) V kvartérním pokryvu s proměnlivou průlinovou propustností nízký až střední stupeň transmisivity je vázán na výskyt a oběh podzemní vody na: - deluviální a deluviofluviální sedimenty (zejména v dolních partiích svahů a v terénních splachových depresích) - fluviální náplavy v údolích vodotečí K dotaci podzemní vody v zájmové oblasti dochází většinou přímou infiltrací dešťových srážek, lokálně i prostřednictvím výstupních cest podzemní vody v zónách u tektonických linií. Voda se pak dostává zejména do zóny přípovrchového rozvolnění horninového masivu, resp. v malé míře i do propustnějších poloh žilných struktur a tektonických zón. Na svazích či v terénních depresích (přes slabou vrstvu kvartérního pokryvu) často vyvěrá na povrch terénu (drobné prameny - mnohdy periodické, pramenní oblasti, zamokřená území apod.), resp. se dostává prostřednictvím údolních náplavů do vodotečí. Generelní směr proudění podzemní vody je předpokládán většinou souhlasně se sklonem terénu. Podzemní voda se vyskytuje většinou mělce pod povrchem terénu na svazích v hloubkách cca 3 - 10 m, při patě svahů a v terénních depresích okolo 1 - 3 m.

PRAGOPROJEKT, a.s.

64/136


V horninách středočeského plutonu s převažujícími granodiority je hydrologicky různorodé prostředí ve zvětralinovém plášti, rozvolněné přípovrchové zóně a neporušené horninové zóně. Ve zvětralinovém plášti převládá průlinová propustnost. V období větších dotací vody, při dlouhodobých deštích a jarním tání se zde vyskytuje mělký horizont podzemní vody v přípovrchové vrstvě v hloubkách kolem 1 - 2 m v závislosti na charakteru zvětralé horniny. Hlouběji v granitoidních horninách se vyskytuje pouze puklinová propustnost. Spraše v okolí Horních Jirčan jsou prakticky nepropustné a vyskytuje se zde pouze kapilární voda. Významnější puklinové zvodnění se vyskytuje pouze lokálně v okolí regionálních poruch a žilných struktur Jílovského pásma. Neporušená horninová zóna je zde téměř nezvodnělá. Metamorfovované sedimenty zbořenokosteleckého a netvořicko-neveklovského ostrova jsou jen velmi málo propustné. V proterozoických horninách tvořených málo rozpukanými břidlicemi je pouze omezená infiltrace a nedostatek podzemních vod. Propustnější mohou být více rozpukané droby s pomalým oběhem vody, přičemž hladina podzemní vody bývá 3 - 5 m, příp. hlouběji. Pokryvné útvary jsou zde rovněž málo propustné a hladina podzemní vody může být v menších hloubkách než 1 m v nivách vodotečí, příp. mělkých terénních splachových depresích. Voda v kvarterních pokryvech je vázána zejména na deluviální hlinitokamenité uloženiny a eluvia, kde se vytvářejí zvodně malého rozsahu blízko pod povrchem, z nichž je voda plynule předávána skalnímu podkladu. V zóně povrchového rozvolnění se vytváří tzv. konjugovaná zvodeň. Ta je odvodňována puklinovými a síťovými prameny, zejména v údolích s povrchem terénu níže než je dosah propustných puklin. Plošně je zvodeň odvodňována skrytým příronem do povrchových vodotečí. Z hydrogeologického hlediska jsou významnější trvale zvodnělé údolní štěrkopískové náplavy v povodí řeky Sázavy a jejích přítoků. Tyto sedimenty, jejichž mocnost je proměnlivá, vykazují dobrou průlinovou propustnost, hladina podzemní vody vystupuje mělce pod povrchem a komunikuje s hladinou vody vodotečí. Vzhledem k převážně sevřeným údolím a malému plošnému výskytu náplavů mají tyto vodní zdroje pouze místní význam. Mělký oběh podzemní vody s volnou hladinou se utváří v přípovrchovém zvětralinovém plášti. Hluboký oběh je vázán na puklinové systémy, tektonické zóny a širší poruchová pásma. Dotace a zvodnění těchto zón je závislá na morfolologické pozici vzhledem k bázi odvodnění. Přípovrchový obzor je dotován přímou infiltrací srážek z povrchu a odvodňován buď formou pramenných vývěrů nebo skrytou dotací do údolních náplavů jednotlivých vodotečí a řeky Sázavy. Oblast Jílovského revíru je těžebními zásahy odvodněna do hloubky 100 - 200m. Vytěžené a zatopené prostory tvoří významnou nádrž důlních vod, jež jsou vhodné jako kvalitní pitná voda. Významná je hlavní odvodňovací Václavská štola ústící do Sázavy u Žampachu. Obecně dochází ve zvětralinovém plášti zájmového území k přípovrchovému zvodnění s hladinou konformně sledující povrch. Významnější mokřady v trase dálnice se vyskytují západně od Dunávického rybníka, v prostoru býv. vojenského cvičiště na Břežanském potoce a jeho přítoku (mezi Chlumem, Šiberným a Běsnou horou) a v prameništi Novoveského potoka pod Veselou horou. V území se vyskytuje volná i napjatá hladina, případně s výtlačnou úrovní terénu. Z hlediska hydrogeologické rajonizace oběhu podzemních vod je sledované území součástí hydrogeologického rajonu 652 - krystalinikum v povodí střední Vltavy (o rozloze 5926 km2 v průměrné nadmořské výšce 391 m). Chemismus podzemních vod středočeského plutonu se vyznačuje střídáním síranových a hydrouhličitanových vod s vazbou na ionty vápníku (základní typ Ca-HCO3, příp. Ca-MgHCO3 s nízkou mineralizací v severní části území se střídá s typem Ca-SO4 a dále pak s PRAGOPROJEKT, a.s.


65/136

výskytem smíšeného typu v jižní části území). Proměnlivost chemického složení je závislá i na místních podmínkách (hloubka oběhu, propostnost a chemismus horninového masivu). S hloubkou se snižuje koncentrace SO4. Jistá agresivita podzemních vod se může vyskytovat např.u některých břidlic obsahujících pyryt či sádrovce, takže při vysoké mineralizaci vody s obsahem SO4 2- nad 500 mg/l může docházet k nepříznivým vlivům na betonové a jiné konstrukce (oblast Jílovského pásma). Zdroje hromadného zásobování obyvatel leží mimo zájmové území. Je to zejména vodárenská nádrž Švihov na Želivce a zdroj Benešov s kapacitou 14 l/s. K zásobování obcí v severní části území byla vytvořena vodárenská soustava Střední Čechy. V zájmovém území se uplatňuje Posázavský skupinový vodovod, skupinový vodovod Benešov, vodovod Hradišťko-Brunšov a skupinový vodovod Davle-Jílové-Týnec n.S. Kromě uvedených zdrojů jsou v některých obcích využívány zdroje individuálního zásobování pitnou vodou obvykle v podobě domovních studní. V prameništi Novoveského potoka pod Veselým vrchem, poblíž trasy dálnice je vrt pro obecní vodovod obce Lešany. Větší pásma hygienické ochrany vodních zdrojů se v koridoru trasy dálnice nevyskytují. Významnější lokální zdroje jsou pod Veselým vrchem a Chlumem, u Hostěradic, Šejtovky, v prameništi Břežanského potoka a v Chrášťanech. C.2.7. Povrchová voda Hydrologicky území náleží do povodí Vltavy s číslem hydrologického pořadí 1-12-01, 1-0904 a jejich dvou pravostranných přítoků Sázavy č.h.p. 1-09-03 a Záhořanského potoka č.h.p. 1-09-04. Trasa dálnice prochází přítoky Sázavy a Záhořanského potoka uvedenými v Tab. 39. Kromě průchodu obcemi jde o toky s přirozeným charakterem dna i břehů a s četnými volnými meandry. Tab. 39 Dotčené vodoteče a povodí Recipient Přítok Vltava Jesenický potok (přítok Botiče) Záhořanský potok Libeňský potok Sázava Břežanský potok Netvořický potok Chlebský potok Tloskovský potok (přítok Janovického p.)

Číslo hydrol. pořadí 1-12-01-015 1-09-04-005 1-09-03-178 1-09-03-176 1-09-03-176 1-09-03-171 1-09-03-173

Řeka Sázava ústí zprava do Vltavy v nádrži Vrané u Davle. Celková plocha povodí Sázavy je cca 4350 km2, délka toku je téměř 225 km, průměrný průtok u ústí je 25,2 m3/s. Sázava v generálním směru protéká od východu k západu a její údolí se postupně zahlubuje směrem po toku. Trasa dálnice kříží Sázavu v říčním km cca 8,5. Řeka Sázava se ve sledovaném území hluboce zařezává do terénu (až 100 - 150 m) typem kaňonovitého zahloubení. Vzhledem k charakteru jeho údolí je blízké okolí velmi atraktivní pro rekreaci a vlastní řeka je využívána i vodácky. Záhořanský potok ústí zprava do Vltavy v nádrži Vrané u Davle. Celková plocha povodí je 52,1 km2, délka toku je cca 14 km, průměrný průtok u ústí je 0,07 m3/s. Záhořanský potok v generálním směru protéká od SV k JZ a jeho údolí se postupně zahlubuje směrem v vyústění do Vltavy. Trasa dálnice kříží Záhořanský potok v říčním km cca 7,0. Základní informace o povodích přímo dotčených vodotečí trasou dálnice jsou uvedeny v Tab. 40.

PRAGOPROJEKT, a.s.

66/136


Roční úhrny srážek v povodí místních přítoků jen mírně překračují 600 mm. Hodnoty průměrných specifických odtoků se pohybují v rozmezí 3,2 - 4 l/s/km2. Tab. 40 Základní charakteristiky vodotečí Vodoteč Libeňský p. Záhořanský p. Břežanský p. Netvořický p. Chlebský p. Tloskovský p. *)

Celková plocha povodí km2 10,62 52,14 8,90 16,72 4,88 47,47

Plocha povodí – křížení s D3 km2 10,62 25,30 5,00 8,80 3,10 46,90

Délka toku km 6,0 14,0 6,4 7,7 5,1 14,1

Prům. roční průtok l/s 80 70 65 100 38 170

ř. km křížení s D3 0,010 7,000 4,900 3,600 4,600 1,500

Pozn.: *) Troskovický p. je levostranným přítokem Janovického p., který se vlévá v Týnci n. S. do Sázavy

Území v okolí sledované komunikace je chudé na vodní plochy, vyskytují se pouze malé rybníčky na drobných tocích a trasa se jich nedotýká. Výjimku tvoří katastry obcí Chleby a Dunávice, kde se poblíž trasy dálnice nachází Velký a Malý Chlebský rybník a Dunávický rybník. Základní charakteristiky vodních ploch jsou uvedeny v Tab. 41. Tab. 41 Základní charakteristiky vodních ploch Zatopená plocha (ha) Objem (tis. m3) hloubka vody u hráze (m) kóta hráze kóta přelivu kóta výpusti

Malý Chlebský r. 2,5 20 nezjištěno 315,09 314,46 311,57

Velký Chlebský r. 15,5 124 3,2 317,64 315,86 312,65

Dunávický r. 10,9 109 2,3 323,39 321,57 317,91

Celé dotčené území se nachází v pásmu hygienické ochrany III. stupně Vodárny Praha Podolí. Do oblastí chráněné akumulace vod sledovaný úsek trasy dálnice nezasahuje. Vodoteče mají pro území krajinotvorný význam. Kvalita vody v tocích při vizuálním hodnocení je dobrá. Většina obcí podél trasy komunikace má vybudovanou stokovou kanalizační síť ukončenou v čistírně odpadních vod. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do výše jmenovaných vodotečí. Povrchové vody ze stávajících silnic odtékají do recipientů bez předčištění. C.2.8. Půda Zemědělská půda Sledovaná krajina je využívána sídelně, zemědělsky, lesnicky, rekreačně a v menší míře i průmyslově. Na trase převládají zemědělsky obhospodařované pozemky, které mají převahu nad lesními plochami. Zájmové území patří do výrobní oblasti řepařsko-ječné v oblasti Jesenice a Zlatníků, řepařsko-pšeničné v oblasti Libře, bramborářsko-pšeničné v oblasti Psár, Netvořic a Chrášťan a bramborářsko-ječné v oblasti Libře, Jílového a Lešan. Zájmové území dálničního koridoru leží na půdních regionech: 1. Region kambizemí (hnědých půd) nasycených a kyselých – cca 80% trasy

PRAGOPROJEKT, a.s.


67/136

2. Region hnědozemí z prachovic a polygenetických hlín – cca 15% trasy 3. Region hnědozemí ze spraší a prachovic se subregiony ve kterých mezi doprovodnými jednotkami převažují černozemě – cca 5% trasy Dle syntetické půdní mapy jsou trasou plánované komunikace dotčeny následující půdní typy:  ZÚ-km 1,80 – Hnědozemě typická na spraších – (oblast mezi Jesenicí a Zlatníky)  km 1,80-6,50 – Hnědozemě typické s doprovodní složkou luvizemí na sprašových hlínách – (úsek Zlatníky – Libeř)  km 6,50-7,10 – Gleje typické na nivních sedimentech – (údolí Záhořanského potoka)  km 7,10-8,00 – Kambizemě typické (hnědé půdy) na svahovinách z břidlic a drob České vysočiny – (převážně lesní pozemky nad Jílovém)  km 8,00-10,20 – Luvizemě typická na polygenetických hlínách s eolickou příměsí a slabou příměsí štěrku – (oblast u Jílové)  km 10,20-12,20 - Kambizemě typické (hnědé půdy) na svahovinách z břidlic a drob České vysočiny – (oblast jihozápadně od Jílového)  km 12,20-12,50 – Fluvizemě (nivné půdy) v doprovodu kambizemě arenické na terasovitých štěrcích a štěrkopíscích – (údolní niva Sázavy)  km 12,5-14,70 - Luvizemě typická na polygenetických hlínách s eolickou příměsí a slabou příměsí štěrku – (oblast u Hostěradic)  km 14,70-KÚ – Kambizemě typické na svahovinách z kyselých a neutrálních intruzív a z břidlic a drob České vysočiny, v údolních nivách menších vodotečí a na níže položených lokalitách gleje a fluvizemě – (oblasti západně, jihozápadně a jižně od Týnce) Z hlediska litogenních vlastností převažují půdy středně těžké, na některých menších lokalitách mělké skeletovité na zvětralinách různých hornin, v údolních nivách vodotečí a v terénních depresích pak těžké, bezskeletovité na nivních sedimentech. Fyzikální vlastnosti dotčených půd závisí na množství humusu v kulturním horizontu. Půdy jsou převážně slabě humózní se středně kvalitním humusem. Potenciální půdní reakce je převážně mírně kyselá, částečně kyselá na lokalitách na severu zájmového území neutrální. Z agronomicko-ekonomického hlediska jsou zemědělské půdy řazeny do tzv. bonitačně půdně ekologických jednotek (BPEJ), jež charakterizují půdní jednotky. Tab. 42 Přehled hlavních půdních jednotek v území (HPJ) HPJ Skupina Popis

Výskyt

Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s přiznivým Jesenice 02 Skupina půd černozemního charakteru vodním režimem 10 Skupina hnědozemí Hnědozemě typické-černozemní, včetně slabě oglejených Jesenice forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem Zlatníky,Libeň, 11 Hnědozemě typické, černozemní, včetně slabě oglejených forem na spašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, Libeř, Psáry vodní režim je příznivý až vlhčí Hostěradice 12 Hnědozemě, příp. hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně 14 Skupina Zlatníky slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách, Illimerizovaných půd středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé bezskeletovité, vyskytující se převážně v rovinatém terénu 15 Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy Jílové, Petrov, Luka a hnědé půdy illimerizované včetně slabě oglejených forem p.M., Hostěradice, na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké Břežany, Netvořice

PRAGOPROJEKT, a.s.

68/136


HPJ Skupina 25 26

27 29

32

37 39 41 47

50 64

67 68

Popis

Výskyt

s příznivým vodním režimem Hostěradice, Krňany Skupina hnědých půd- Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě opglejené formy na opukách a tvrdých slínovcích, zpravidla středně kambizemí těžké, štěrkovité s dobrými vláhovými poměry Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy Jílové, Libeň, Libeř, na různých břidlicích a jim podobných horninách, středně Luka p.M.,Petrov, těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými Hostěradice, Břežany, Netvořice vláhovými poměry až stálým převlhčením Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na různých břidlicích, Netvořice drobách a usazeninách karpatského flyše, lehké až lehčí, středně těžké s malou vododržností Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy Hostěradice, Krňany, Lešany, převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, Břežany, Maskovice, Netvořice, většinou s dobrými vláhovými poměry Dunávice, Chrášťany Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a Hostěradice, jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, Chrášťany většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách Skupina mělkých půd Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké v ornici Psáry, Jílové, většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30cm silněkrňany, Lešany, Břežany, Netvořice kamenité až pevná hornina, výsušné půdy Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou Hostěradice, humusovou vrstvou na málo zvetralé skále, většinou-kromě Chrášťany vlhkých oblastí-výsušné Skupina půd velmi Svažité půdy na všech horninách, středně těžké až těžké Luka p.Medníkem sklonitých poloh s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách. Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středněJílové, Netvořice, Skupina oglejených (mramorovaných) půd skeletovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému Chleby, Dunávice, zamokření Chářovice, Chrášťany Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách, Chářovice zpravidla středně těžké, slabě až středně stěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené Skupina hydromorfních Oglejené půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, Psáry, Libeř, na různých zeminách i horninách, středně těžké až velmi půd těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních Dunávice, Chářovice tocích, středně těžké až velmi těžké , zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky Glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně Lešany, Břežany, svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až Krusičany velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pouze pro louky

V koridoru plánované trasy dálnice D3 jsou předpokládaným záborem dotčeny zemědělské pozemky s bonitačně půdně ekologickými jednotkami uvedenými v Tab. 43. Jako účelové agregace BPEJ byly vytvořeny třídy ochrany zemědělských půd a soustava stupňů přednosti v ochraně. Podle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/96 ze dne 12.6.1996

PRAGOPROJEKT, a.s.




   

69/136

třída ochrany zemědělské půdy - bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze ZPF pouze výjimečně a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. třída ochrany zemědělské půdy – půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. třída ochrany zemědělské půdy - půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro eventuelní výstavbu třída ochrany zemědělské půdy – půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci jednotlivých klimatických regionů s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. třída ochrany zemědělské půdy – zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

V koridoru plánovaného nového úseku dálnice D3 jsou na zemědělských pozemcích dotčeny půdy různé kvality zařazené do všech tříd ochrany. Kvalitnější půdy se vyskytují na severu zájmového území s třídou ochrany I. a II. a pouze výjimečně na okrajových lokalitách s nižší třídou ochrany III, a IV. V oblasti od Jílového na jih je zastoupení jednotlivých tříd ochrany na pozemcích vyrovnanější, bez půd zařazených do I. třídy ochrany. Na celé trase jsou nejvíce zastoupeny půdy zařazeny do třídy ochrany II. – cca 40%, zastoupení ostatních tříd je nižší. Tab. 43 Zastoupení tříd ochrany ZPF na trvale zabírané půdě Zábor Třída BPEJ ochrany m2 I 2.02.00, 2.10.00, 5.11.00, 5.11.10, 5.12.00, 5.14.00 306 520 II. III. IV. V.

5.15.00, 5.15.10, 5.26.01, 5.26.11, 5.29.01, 5.29.11, 5.47.00, 5.64.01 2.12.10, 2.12.12, 5.15.12, 5.15.50, 5.26.04, 5.26.14, 5.29.04, 5.29.14, 5.50.01 2.26.04, 5.25.54, 5.27.11, 5.29.41, 5.29.51, 5.32.11, 5.26.44, 5.26.54, 5.27.14, 5.32.14, 5.32.54, 5.37.16, 5.37.55, 5.37.56, 5.39.29, 5.41.78, 5.67.01, 5.68.11

celkem

Zastoupení % 19

641 001

40

333 998

21

153 331

9

179 417

11

1 614 267

100

Zemědělství Charakter zemědělské výroby je určován polohou území, t.j. nadmořskou výškou, svažitostí, teplotami a délkou zimního období. Původně zde převládala malá a střední hospodářství zaměřená na pěstování žita, brambor, ovsa a živočišnou výrobu. V uplynulém období velkoplošné kolektivizované zemědělské výroby došlo k nepříznivému ovlivnění zdejší krajiny. Zemědělské půdy byly velkoplošně zblokovány, došlo k rozsáhlé likvidaci rozptýlené zeleně, vodoteče byly ze značné části regulovány, případně zatrubněny, docházelo k vysušování mokřadů a likvidaci pramenišť a byly rozšiřovány orné půdy na úkor trvalých travních porostů. Vedle rostlinné výroby zaměřené na obiloviny, okopaniny a pícniny, vznikly v území větší chovy hovězího dobytka i vepřů. Jistou specifičností byl i chov koní (Konopiště) a chov býků. Jisté zlepšení této situace je možno předpokládat vzhledem k uplatňování následujících vlivů:

PRAGOPROJEKT, a.s.

70/136


 obnovení části soukromých zemědělských hospodářství na navrácených (restituovaných) pozemcích  rozšiřování nových soukromovlastnických forem hospodaření (a.s., s.r.o., družstva) jako podnikatelských subjektů  probuzení zájmu o organické hospodaření  probuzení zájmu o alternativní formy rekreace v podobě agroturistiky, pro které má zdejší území v blízkosti Prahy dobré předpoklady - příznivě kultivovaná krajina s příjemnými měřítky a smíšenou zemědělskou výrobou. Velkoplošné závlahy ani velkoplošné odvodnění se v území nevyskytuje. Na některých lokalitách na sledovaném území se nachází část pozemků meliorovaných. Jedná se o odvodňovací meliorační systémy kombinované na pozemcích, či jejich částech, kde vodní režim nevyhovoval agrotechnickým požadavkům koncentrované a industrializované zemědělské výroby. Řada ploch, zejména v údolí Zahořanského potoka a jinde, byla meliorována, avšak při neodpovídajícím hospodaření docházelo k opětnému zamokření. Některé lokality v území jsou ohroženy vodní erozí, která se vyskytuje na plochách s vyššími sklony na delších svazích – např. území mezi Jesenicí, Psáry a Libní. Lesy Zájmové území – jižně od hlavního města Prahy patří do oblasti využívané především zemědělsky, pouze menší část území tvoří obhospodařované lesy. Lesy se nacházejí především v jižní části zájmového území v místě terénních zlomů a terénních depresí v menších a větších celcích. Tato struktura vznikla v souvislosti s přirozeným rozvojem lidské činnosti v této části Čech, poblíž hlavního města. Větší plochy lesů se zachovaly na méně přístupných svažitějších polohách a na mělčích půdách. Současná lesnatost zájmového území činí cca 30 - 32 %, lesy na nepříznivých stanovištích činí cca 10% ploch lesů a lesy rekreačně významné cca 5 % ploch. Podíly základních dřevin jsou přibližně následující: smrk 40 %, borovice lesní 30 %, dub 10 %, buk 10 %, modřín 5 %, bříza 5 %. Lesy v okolí plánované trasy jsou vcelku rovnoměrně rozmístěny v menších i větších celcích. Přirozeným vegetačním krytem daného území byly především:  Dubo-habrové háje (Carpinion betuli) s charakteristickými druhy: dub zimní, dub letní, habr, buk, lípa, javor, jasan, jilm, divoká hrušeň, ptáčnice a jedle bělokorá, z keřů pak zimolez, lýkovec, líska atd. - oblasti na severu koridoru, u Lešan, u Netvořic a na konci trasy u Chrášťan.  Acidofilní doubravy (Quercion robori-petraeae) s charakteristickými druhy: dub zimní, dub letní – oblast u Záhořan, v úseku Lešany-Netvořice, částečně v úseku NetvořiceChrášťany  Luhy a olšiny (Alno-Padion, Alnetea glutinosae, Salicetea purpureae) zastoupené především hydrofilní druhy – podél vodotečí a na níže položených lokalitách. V původní lesní skladbě lesů převládal buk, dub, jedle, habr, lípa, javor a další méně četné dřeviny. V současnosti zaujímá smrk téměř 40 % ploch, borovice téměř 30 % ploch a listnaté dřeviny cca 30 % ploh. Smíšené porosty listnatých dřevin jsou zastoupeny zejména v extrémně svažitých polohách suťových lesů. Lesní společenstva často vytváří pestrou mozaiku rostlin ve vazbě na členitost terénu. Ve slunných a nižších polohách se vyskytují habrové doubravy, ve značně suchých polohách zakrslé doubravy, v mírně teplých polohách bukové doubravy, ve stinných vyšších polohách dubové bučiny. Na oglejených plošinách

PRAGOPROJEKT, a.s.


71/136

převládají dubové jedliny a jedlové doubravy, ve strmě svažitých polohách suťové lesy, přičemž zde dochází k inverzi lesních společenstev. Převládající lesní vegetační stupně ve sledovaném území jsou následující:  3 bukodubový /bkDb/  4 dubobukový /dbBk/  5 jedlobukový /jdBk/ Lesní hospodářství je ve sledovaném území tradičním odvětvím. Bohaté jsou myslivecké a lovecké tradice. Ve správním členění přísluší lesy v zájmovém území částečně ke státním lesům spravovaným Lesy ČR s lesními správami (býv. Lesními závody/ ve Zbraslavi a Benešově – Konopišti), částečně jsou v jiném vlastnictví (lesnický výzkum a výuka, vlastnictví obcí s vlastním lesním hospodářským plánem, soukromí majitelé a vojenské lesy a statky. Lesy jsou začleněny do hospodářských celků, přičemž hospodaření upravují desetileté lesní hospodářské plány (LHP). V území se vyskytují všechny tři kategorie z hlediska převažující funkce podle zákona č. 289/1995 Sb. Toto členění je odvozeno podle převažující funkci lesního porostu:  



Lesy hospodářské - jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení. Lesy ochranné - do kategorie lesů ochranných se zařazují: a) lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích (sutě, kamenná moře, prudké svahy, strže, nestabilizované náplavy a písky, rašeliniště, odvaly a výsypky apod.), b) vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech, c) lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. Lesy zvláštního určení - lesy zvláštního určení jsou lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se a) v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně, b) v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod, c) na území národních parků a národních přírodních rezervací. - Do kategorie lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy, u kterých veřejný zájem na zlepšení a ochraně životního prostředí nebo jiný oprávněný zájem na plnění mimoprodukčních funkcí lesa je nadřazen funkcím produkčním. Jde o lesy a) v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, b) lázeňské, c) příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, d) sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, e) se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, f) potřebné pro zachování biologické různorodosti, g) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, h) v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření.

Z hlediska kategorizace lesů představuje 88 % celkové výměry les hospodářský, u něhož je preferována funkce produkční (dřevní hmota) před funkcemi mimoprodukčními (klimatická, půdoochranná, vodoochranná, ekologická, rekreační aj.). Lesy ochranné (lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích) představují pouze 1 % výměry, z lesů zvláštního určení (celkem 11 %) je nejvíce zastoupena subkategorie lesy sloužící lesnickému výzkumu a výuce a lesy v uznaných oborách a samostatných bažantnicích. Lesy ve sledovaném území vytváří nejen přírodní zázemí jednotlivých obcí, ale i základní přírodní prostředí zdejšího rekreačního území. Lesy jsou významným krajinotvorným prvkem, které i přes značný podíl smrkových či borových monokultur mají značný ekologicky stabilizační význam. PRAGOPROJEKT, a.s.

72/136


Stávající lesní ekosystémy jsou značně přeměněny na hospodářské porosty. I přesto jsou velice cennými a nenahraditelným zdrojem ekologické stability krajiny a nositeli řady dalších funkcí, jako funkce vodohospodářská, půdoochranná, klimatotvorná, rekreační a produkční. Z těchto důvodů je nutno v rámci návrhu a výběru trasy žádoucí lesní porosty co nejvíce šetřit. Imisně nejsou lesy postiženy. Tab. 44 Lesy v trase dálnice Staničení Označení (cca km) Lesní komplex 7,500 „Lipový vrch“ jižně od Libře

8,500 11,000

12,000 14,500

Drobné lesíky v lokalitě „Kamenná vrata“ Luka pod Medníkem – lesní komplex „Hůrka“

Luka pod Medníkem – rokle na pravém břehu Sázavy „Šejtovka“

15,500

Lesní komplex „Veselý vrch“ jižně od Hostěradic

17,000

Okraj lesa severně od Maskovic

17,500

Vrch „Šiberný“

25,000

Krusičany – les nad Tloskovským potokem

PRAGOPROJEKT, a.s.

Stručný popis Lesy jsou zčásti ve vlastnictví státu (severní úsek), zčásti ve vlastnictví soukromém (jižní úsek). Druhová skladba lesa je zcela nepřirozená, tvoří ji zejména smrk, borovice, v menším rozsahu modřín, bříza. Podél potoka se vyskytují v pásu lužní dřeviny, v lese v nevýznamné příměsi, spíše však pouze v okrajových lemech, i dřeviny původní druhové skladby – duby, habr, lípa, javor mléč. Věková skladba porostů je různorodá, v severní části převládají porostní skupiny buď v mýtním věku, nebo velmi mladé, ve střední a jižní části spíše porosty středních věkových stupňů. Lesy jsou výhradně v nestátním vlastnictví. Na západní straně koridoru se jedná o převážně listnatý lesík (dub, habr) v lokalitě „Svatováclavské lázně“ ještě o severněji se nacházející lesík obdobného charakteru. Lesy jsou výhradně v nestátním vlastnictví. Jedná se o převážně středněvěké porosty, které odpovídají přirozené druhové skladbě na daném stanovišti – habrové doubravy. V druhové skladbě dominují dub a habr, ojediněle se vyskytuje i buk, v lemech dále např. javor babyka, lokálně tvoří nevýznamnou příměs bříza, ojediněle (spíše mimo trasu dálnice) i modřín či borovice. Les je ve vlastnictví státu, je tvořen jednou porostní skupinou – 435S10.

Převážně jehličnatý les mladšího věku je zčásti ve vlastnictví státu (pruh při severním okraji, porostní skupina 532A3), zčásti ve vlastnictví soukromém. Lesy jsou převážně ve vlastnictví státu, v několika místech se vyskytují i menší části ve vlastnictví soukromém. Jedná se o pruh lesa na severním začátku úseku, les u průseku vedení VVN ve střední části a pruh lesa při jižním okraji na konci úseku. Druhová skladba lesa je převážně nepřirozená, tvoří ji zejména monokulturní porosty smrku, místy, zejména na okrajích, podél cest a vodních toků, se vyskytují i listnaté dřeviny (dub, jasan, olše, bříza aj.). V jehličnatých porostech kromě dominujícího smrku se místy vyskytuje v příměsi modřín, borovice či bříza, v dílčích částech lesního komplexu (zejména na jihu) se nacházejí i monokultury borovice. Lesy se skládají z řady porostních skupin různého věku, v severní a jižní části převládají lesy starších věkových stupňů, včetně lesů v mýtním věku, ve střední části se jedná spíše o lesy mladší či čerstvě zalesněné holiny. Lesy jsou převážně ve vlastnictví státu, při severním okraji (u potoka a navazujícího pole) se vyskytuje les soukromý. Další soukromé lesy (v centrální části, ve východní části – u silnice) nebudou záměrem pravděpodobně dotčeny. Lesní porosty jsou převážně středněvěké, tvoří je zejména smrk, místy je významnější příměs borovice, modřínu, břízy, v některých místech i dubu. Dub a některé další listnáče (osika, jíva, javor mléč aj.) se vyskytují i v lemech. Západní část lesa je ve vlastnictví soukromém, východní ve vlastnictví státním.Jedná se o smíšený, převážně však jehličnatý les středního věku (borovice, smrk, bříza), dub se vyskytuje zejména v lemu, u potoka listnáče – zejména vrby. Jedná se o smíšené lesy starších věkových stupňů (smrk, javor mléč, vrby, bříza aj.) převážně v soukromém vlastnictví, u jižního z lesíků se na jeho severním okraji nachází úzký pás ve vlastnictví státu. Na pravém břehu Tloskovského potoka se v místě MÚK nachází starší borový les v soukromém vlastnictví, případně může být záměrem dotčena i malá část lesa ve vlastnictví státu.


73/136

C.2.9. Seismicita Podle GFÚ AV ČR patří území jižně od Prahy do rozsáhlé oblasti, kde lze očekávat maximálně zemětřesení stupně 5 na dvanáctibodové makroseismické stupnici MSK-64 (Otřes připomíná pád těžkého předmětu dovnitř budovy.) C.2.10.Radonové riziko Dle Odvozené mapy radonového rizika ČR (1 : 200 000) je převážná část území I etapy dálnice D3 zařazena do kategorie středního radonového rizika – označení 2sp v severní části a 2γ v jižní části, kolem Libře je oblast doložené redistribuce uranu s možností výskytu lokálních anomálií objemové aktivity radonu v půdním vzduchu středního radonového rizika s označením 2Pt.. V území kolem Jílového klesá riziko na nízké s označením 1Pt. Pro výstavbu silnice nejsou potřebná žádná opatření, pro SSÚD a odpočívky je zapotřebí vzít tuto skutečnost v úvahu při návrhu pozemních objektů. Navržené lokality u Netvořic a Dunávic se nacházejí v oblasti středního radonoého rizika a proto zde bude nutné provést podrobný radonový průzkum, případně navrhnout v objektech protiradonová opatření (např. vzduchotěsnou izolaci základů, odvětrání podzemních prostor stavby, zvýšené větrání apod.) C.2.11.Flora Podle fytogeografického členění se celá oblast řadí k mezofytiku, do fytogeografického obvodu Českomoravské mezofytikum. Zájmové území jižně od hlavního města Prahy, kde je koridor pro výstavbu nového úseku dálnice D3, patří do fytogeografické oblasti mezofytika, částečně do okrsku Průhonická – Jevanská plošina a částečně do oblasti Střední Povltaví. Rozpětí vegetačních stupňů je suprakolinní – kopcovinné. Původní vegetační kryt tvořily lipové doubravy nebo černýšové dubohabřiny, částečně též acidofilní bikové nebo jedlové doubravy. Úsek Jesenice u Prahy – Libeř Územíje v současné době odlesněno a využíváno k intenzívní zemědělské činnosti. Z botanického hlediska se jedná o chudá agrární stanoviště. Stanoviště eutrofních vodních nádrží se zachovala u rybníka Pytlík. Úsek Libeř - Netvořice V navazujících ostře zaříznutých údolích v úseku Libeř – Netvořice se zachovaly fragmenty suťové porosty s lipami, javory, jasanem a jilmem Aceri-Carpinetum, kde přežívají i jednotliví jedinci tisu červeného Taxus baccata. Většina lesních porostů je však v současnosti přeměněna v monokultury jehličnatých dřevin. Na skalnatých stráních se zachovaly fragmenty teplomilných trávníků nevápnitých skal a sutí, na velkých plochách však došlo k jejich degradaci po rozvoji křovin a porostů trnovníku akátu Robinia pseudoacacia. Zcela unikátní je jediná lokalita rostliny kandík psí zub Erothrion dens-canis na Malém Medníku chráněná jak NPR. Úsek Netvořice – Václavice Pro tento úsek je charakteristická mozaika lesů s převážně změněnou druhovou skladbou, polí, vlhkých i suchých luk a mokřadů.

PRAGOPROJEKT, a.s.

74/136


Vlhké louky svazu Calthion palustris s výskytem některých vzácnějších druhů (Dactylorhiza majalis) jsou zachovány např. v okolí Dunávického rybníka. Fragmenty suchých trávníků kyselých hornin svazu Koelerio-Phleion se zde vyskytují na rozhraní teplé a mírně chladné oblasti. Většina sušších luk je však reprezentována mezofilními ovsíkovými loukami Arrhenatherion pratensis. Kolem rybníků a v nivách potoků se vyskytuje vegetace rákosin a vysokých ostřic Phragmition communis, Magnocaricion elatae. C.2.12.Fauna Zoologická společenstva území dotčeného plánovanou dálnicí vytvářejí pestrou mozaiku, která do značné míry závisí na geomorfologické členitosti a vegetačním krytu. Stejně jako rostlinstvo a další krajinné charakteristiky lze plánovaný úsek dálnice rozdělit do tří úseků. Úsek Jesenice u Prahy – Libeř Tato část trasy zasahuje pouze otevřenou zemědělskou krajinu, kde zcela dominuje orná půda. Z hlediska živočichů jde o nepříliš strukturované prostředí, kde se vyskytuje jen omezené druhové spektrum specializovaných živočichů. Z ptáků zde můžeme zaznamenat bažanta polního Phasianus colchicus, koroptev polní Perdix perdix, vzácně též křepelku polní Coturnix coturnix. V agrární krajině jsou schopni existovat savci: srnec obecný Capreolus capreolus, prase divoké Sus scrofa, zajíc polní Lepus europaeus, vyskytuje se zde i křeček polní Cricetus cricetus. Lokalitou významně zvyšující biodiverzitu tohoto úseku je rybník Pytlík u obce Libeň, který se nachází ve vzdálenosti cca 500 m od plánované trasy. Je místem řady druhů mokřadních živočichů. Z obojživelníků se zde vyskytuje skokan skřehotavý Rana ridibunda, z ptáků např. volavka popelavá Ardea cinerea, čejka chocholatá Vanellus vanellus, kulík říční Charadrius dubius nebo lyska černá Fulica atra. Na tahu zde lze předpokládat výskyt mnoho dalších druhů. Úsek Libeř - Netvořice Větší podíl lesů a především vyvinutý údolní fenomén ovlivňují složení fauny v tomto úseku. Zcela výjimečná je přítomnost velkého vodního toku – Sázavy, který se zachoval přes trvající znečištění a masivní rekreační zátěž v relativně přirozené podobě. V Sázavě bylo zjištěno 18 druhů ryb, jejichž společenstvo se nachází v relativně přirozené podobě. Byly zde zjištěny např. plotice obecná Rutilus rutilus, jelec tloušť Leuciscus cephalus, jelec proudník L. leuciscus, parma obecná Barbus barbus, cejn velký Abramis brama, cejnek malý Abramis bjoerkna, podoustev říční Vimba vimba, ouklej obecná Alburnus alburnus, okoun říční Perca fluviatilis, štika obecná Esox lucius, candát obecný Stizostedion lucioperca, bolen dravý Aspius aspius a další. Ochranářsky významná je populace hořavky duhové Rhodeus sericeus amarus, která je vázána svým způsobem života na přítomnost populací velkých vodních mlžů. Z nich patrně nejvýznamnější je velevrub tupý Unio crassus, dále pak velevrub malířský U. pictorum, velevrub nadmutý U. tumidus, škeble říční Anodonta anatina, škeble plochá Pseudanodonta complanata a také okružanka říční Sphaerium rivicola. Zalesněné svahy a vlhká údolí Sázavy a také Záhořanského potoka poskytují vhodné podmínky pro výskyt mloka skvrnitého Salamandra salamandra.

PRAGOPROJEKT, a.s.


75/136

Na řeku a navazující ekosystémy říčního fenoménu je vázán výskyt řady plazů – ještěrky zelené Lacerta viridis, užovky podplamaté Natrix tessellata, užovky hladké Coronella austriaca a teplomilného hmyzu. Lesy kolem Sázavy jsou hnízdním prostředím řady lesních ptáků, z větších druhů lze jmenovat např. včelojeda lesního Pernis apivorus, káně lesní Buteo buteo, jestřáb lesní Accipiter gentilis, datel černý Dryocopus martius. Na skalách nad řekou hnízdí výr velký Bubo bubo, řeka je místem výskytu ledňáčka říčního Alcedo attis a skorce vodního Cinclus cinclus. Vodní tok a říční údolí jsou přirozeným migračním koridorem a zimovištěm volavky popelavé Ardea cinerea, kormorána velkého Phalacrocorax carbo, orla mořského Haliaeetus albicilla. Úsek Netvořice – Václavice Vyskytují se zde běžné druhy zemědělské krajiny, včetně druhů ubývajících a vzácnějších, které nacházejí vhodné podmínky v nepříliš intenzívně obhospodařované krajině. Z ptáků lze jmenovat např. káni lesní Buteo buteo, křepelku polní Coturnix coturnix, koroptev polní Perdix perdix nebo ťuhýka obecného Lanius colurio. Charakteristickým rysem významně zvyšujícím diverzitu živočišných společenstev je přítomnost druhů vázaných na vodní a mokřadní biotopy rybničních soustav. Z obojživelníků se zde vyskytují např. kuňka ohnivá Bombina bombina, ropucha obecná Bufo bufo, skokan skřehotavý Rana ridibunda. Ptáci jsou zastoupeni různými druhy kachen – polák velký Aythya ferina, polák chocholačka Aythya fuligula, kopřivka obecná Anas strepera, v okolí trasy loví čáp bílý Ciconia ciconia. V rákosinách hnízdí moták pochop Circus aeruginosus a celá řada pěvců vázaných na toto prostředí. C.2.13.Krajina Vymezení zhruba odpovídá Posázavskému bioregionu. Zdejší krajina nese znaky dlouhodobé hospodářské kultivace. K významnějšímu ovlivňování zdejší krajiny lidskou činností dochází od 11. století, přičemž odlesňování území a přeměna na zemědělské půdy vrcholí na přelomu 13. a 14. století. K zásadním změnám v měřítku a uspořádání krajiny došlo v posledním období od 50. let, v souvislosti s přechodem na zkolektivizovanou zemědělskou velkovýrobu. Úsek Jesenice – Libeř Tento úsek víceméně odpovídá biogeografickému členění, kde přechází do Českobrodského bioregionu. Mírně zvlněná rovina v nadmořské výšce 360 až 370 m. V současné době jde o intenzívně zemědělsky využívanou krajinu, dlouhodobě obývanou člověkem. V krajině chybí rozptýlená zeleň, dílčí linie zde vytváří nesouvislé doprovodné silniční aleje, většina vodotečí byla zregulována. Jen místy byly vytvořeny rybníky, které jsou územími s výrazně vyšší biodiverzitou. Krajina se projevuje velmi fádním charakterem, který určuje velkoplošné honové uspořádání zornělé půdy s lokalitami rozrůstajících se sídel. Krajina je přehledná až k linii Zahořanského potoka, výjimku tvoří údolí Libeňského potoka pod prudšími lesnatými svahy východního břehu, které je však již mimo pticky sledované území. Krajina má velké měřítko, bez významnějších ploch rozptýlené zeleně (mimo erozních rýh v okolí Libře) a je ukončena údolím Zahořanského potoka, za kterým se objevuje vzdálenějsí, zajímavější horizont s lesními porosty. Úsek Libeř – Netvořice

PRAGOPROJEKT, a.s.

76/136


Koridor překonává krajinu kolem údolí Sázavy a navazujících přítoků, Libeňského a Záhořanského potoka. Biogeograficky spadá mezi Posázavský a Slapský bioregion. Jedná se o krajinu s členitým reliéfem a poměrně vysokým zastoupením lesů s přírodě blízkou skladbou. Zalesněné výšiny a hřebety dosahují výšek 400 – 450 m n.m. Plošiny nad údolím jsou pokryté lesem, v menší míře též pastvinami nebo ornou půdou. Údolí Sázavy je již od první poloviny 20. století poznamenáno výstavbou chat a rekreačních zařízení. Charakterizuje ji tzv. údolní fenomén, který je v případě údolí Sazavy typicky vyvinut. Jedinečnost krajiny dolního Posázaví spočívá v její různorodosti, přírodní bohatosti a přírodních atraktivitách zejména v sázavském údolí. V krajině byla citlivě umisťována či ponechávána nízká i vysoká zeleň. Nejvýznamnějším segmentem krajiny v průběhu biologických cyklů a hospodářského vývoje je zcela ojedinělý přírodní fenomen sázavského údolí, jež by neměl být nepříznivě narušen. Úsek Netvořice – Václavice Koridor dále prochází typickou krajinou Benešovska charakterizovanou dlouhodobým zemědělským využitím a roztroušenými menšími sídly. Reliéf tvoří mírně členitá Středočeská pahorkatina, významnými vrcholy jsou Neštětická hora (536 m.n m.) a Chlum (506 m.n m). Krajina si zde do značné míry uchovala původní vyváženou podobu s mozaikou lesů, polí, luk a rybníků. Vyskytuje se zde množství extenzívně obdělávaných ploch a rozptýlené zeleně, zachovaly se volné balvany a kamenné snosy. Protože území Benešovska bylo po třicetileté válce značně a dlouhodobě vylidněno, byla zdejší krajina ještě na počátku tohoto století ve stavu relativně blízkému volné přírodě. Při využívání krajiny sledovaného území byla z velké míry zachována příznivá měřítka, přičemž v okolí konopišťského zámku, na plochách konopišťského panství, byly vytvářeny krajinářské úpravy např. výsadbami silničních alejí. Tab. 45 Krajinné dominanty Výška Popis Dominanta m n.m. Terénní hřbet nad 439-457 Zahořanským potokem Panský vrch (Hůrka)

434

Ďábel u Petrova Medník

397 416

Areál zámku Konopiště s věží

Zalesněný hřbet mezi Holým vrchem a Lipovým vrchem severně od Radlíka u Jílového (přírodní park Střed Čech). Lokalita U obrázku je vyhlídkové místo na okraji lesa Ostřetín (při turistické cestě z Jílového do Petrova), odkud je rozhled k Praze, Řípu, na České Středohoří s Milešovkou, Bezděz a k Benešovu (za jasného počasí je viditelnost až 120 km). Výrazné zalesněné asymetrické návrší nad údolím Sázavy a rokle Kocour. Jedná se o území zvýšeného ochranářského zájmu - kulturně historická památka jílovských zlatých dolů. Je označován jeko střed Čech Příkrý, zalesněný vrch nad Sázavou se skalními útvary na východním úpatí tvoří významnou dominantu od severu a východu. Areál zalesněné části Benešovské kotliny je dominantní zejména od jihu, západu a severu, přičemž k němu směřuje řada letitých silničních stromových alejí.

C.2.14.Turistika V území je řada turisticky zajímavých míst, z hlediska kulturně historického se jedná především o lokality, popsané v kap. C.1.2.5. Při poválečné rozvoji trampského hnutí v romantickém údolí Sázavy dochází i k rozvoji pěší turistiky. Ke zpřístupnění údolí dolní Berounky byla v letech 1914 - 24 vybudována posázavská turistická cesta, zčásti vytesaná ve skalní stěně (přičemž byly vybudovány i Klementova a Raisova vyhlídka do údolí Sázavy). Na skále v Pikovicích je pamětní deska této cesty (s letopočtem r. 1923). Soupis současných turistických stezek, křižujících koridor trasy: žlutá Okrouhlo – Libeň – Psáry PRAGOPROJEKT, a.s.


modrá žlutá modrá červená modrá zelená zelená

77/136

Davle – Zahořany – Psáry Bohuliby – Jílové u Prahy Luka pod Medníkem – Jílové u Prahy Luka pod Medníkem – Kamenný Přívoz Třebsín – Kamenný Přívoz Netvořice – Lešany – Kamenný Přívoz Chrášťany – Krusičany – Týnec nad Sázavou

Údolí Zahořanského potoka od Zahořan a od Libře

Pohled přes Sázavu na jihovýchod v ose trasy dálnice

PRAGOPROJEKT, a.s.

78/136


C.2.15.Chráněná území podle zvláštních zákonů V rámci studie [4] bylo osloveno Ministerstvo obrany (MO) pro zjištění informací o záměrech MO v souvislosti s rušením objektu bývalého radiolokačního zařízení severně od obce Libeř. Vyjádření k záborům pozemků je negativní. Objekt je Armádou ČR opuštěn, byl prohlášen za nepotřebný majetek MO, dosud je ve vlastnictví ČR a příslušnost hospodaření má nadále MO. MO trvá na tom, že stavebník nebude uplatňovat nárok na dočasný nebo trvalý zábor pozemků. Za 2.světové války byl u Netvořic JZ od Lešan vytvořen vojenský výcvikový prostor, který byl pro cvičení vojsk využíván i po válce, v současné době je opuštěn. C.2.16.Ochranná pásma, provozovny V území jsou vymezena ochranná pásma jednotlivých podniků v rámci jejich pozemků. Další specifická ochranná pásma jsou určena zvláštními předpisy pro jednotlivé objekty technické infrastruktury: - železniční trať - silnice - zařízení pro rozvod elektřiny – VVN, VN, NN - sdělovací a dálkové kabely - plynovody Severně od Libře je v současné době přímo v trase navrhované dálnice provozována kompostárna.

PRAGOPROJEKT, a.s.


79/136

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti Cílem této kapitoly je popis základních vlivů záměru na obyvatelstvo a na jednotlivé složky životního prostředí. Tyto jednotlivé vlivy lze třídit a klasifikovat podle různých hledisek, jejichž význam se mění u konkrétních situací. Navíc jednotlivá hlediska se vzájemně kombinují. Jednotlivé typy vlivů jsou diskutovány průběžně u jednotlivých složek životního prostředí. Vliv záměru je uvažován relativní ve vztahu k nulové variantě tj. jakým způsebem se stav změní relizací záměru. D.1.1 Vlivy na obyvatelstvo Za základní negativní vlivy posuzovaného záměru na obyvatelstvo lze označit dopady do oblasti možných zdravotních rizik, ovlivnění faktorů pohody, oblasti sociálních a ekonomických dopadů a dělících účinků. Zdravotní rizika Zdravotní rizika na obyvatelstvo kolem dálnice jsou způsobována:  hlukem a vibracemi  imisemi výfukových plynů  ovlivněním psychické pohody  nehodovostí, úrazy Jednotlivé vlivy působí různě jinak během výstavby záměru, jinak během provozování dálnice. Vlivy související s výstavbou jsou intenzivnější, působí však krátkodobě, vlivy z provozování dálnice jsou při použití dostupných ochranných opatření mírnější, ale jejich účinek je trvalý. Provoz Hlavními škodlivými vlivy automobilové dopravy z hlediska zdravotních rizik jsou hluk z provozu motorových vozidel a znečišťování ovzduší jako důsledek emisí výfukových plynů. Zvýšené úrovně hluku do 70 – 80 dB působí především na nervový systém a psychiku člověka. Touto cestou se při intenzivním působení mohou podílet na psychosomatických poruchách. K hlavním škodlivinám, emitovaným automobilovým provozem do vnějšího ovzduší patří:  oxid uhelnatý (CO),  oxidy dusíku (NOx) – směs oxidu dusičitého (NO2) a oxidu dusnatého (NO),  oxid dusičitý (NO2),  prach (PM10),  benzen (C6H6), představitel cyklických uhlovodíků s kancerogenními účinky. Počty obyvatel dotčených nadměrným hlukem a nadlimitními imisemi v ovzduší bude možno kvantifikovat na základě podrobné hlukové a rozptylové studie. Mechanizmus negativních účinků uvedených škodlivin na lidské zdraví je velmi složitý, vyhodnocení zdravotních rizik bude součástí Dokumentace. Posouzení vychází z

PRAGOPROJEKT, a.s.

80/136


předpokladu, že koncentrace uvedených škodlivin pod imisní limity (viz NV č. 350/2002 Sb. – kvalita ovzduší a NV č. 148/2006 – hygienické limity hluku) jsou neškodné.  Obecně lze konstatovat, že do vzdálenosti cca 100 m jsou vlivy velmi silné, ochrana proti hluku prakticky nefunguje. V tomto pásmu lze očekávat i zvýšené imise z dálničního provozu.  Do vzdálenosti cca 500 m je nutné provést ochranu proti hluku z dálnice a lze zde dosáhnout splnění hygienických limitů. Proti stávajícímu stavu však dojde ke zvýšení hlučnosti.  V delší vzdálenosti bude provoz na dálnici zaznamenáván i ve vzdálenosti větší než 1 km, zde je však velmi důležitá konfigurace terénu. Vlivy působení hluku a imisí z dálnice včetně výčtu dotčených obcí jsou pojednány v kap. D.1.2 a D.1.3. Pozitivní vlivy na zdraví obyvatel se projeví snížením hluku a imisí v obcích podél silnic, kde v důsledku výstavby dálnice klesne dopravní zatížení. Z údajů v kap. B.II.4 vyplývá, že ke zlepšení dojde v obcích podél silnic I/3 (Mirošovice-Benešov), II/603 (Radějovice-Nespeky), II/105 (Dolní Jirčany-Netvořice), II/107 (Kamenice-Týnec n.S.). Při snížení dopravní zátěže lze předpokládat i snížení nehodovosti. Výstavba Zdravotní rizika spojená s výstavbou přímo souvisí především s emitovaným hlukem a emisemi. Proto budou během výstavby dodržovány podmínky stanovené hygienickou stanicí, která určí dobu, po kterou mohou být práce prováděny, limitní hluk a další podmínky. Období výstavby bude charakteristické emisemi prašných částic velkých rozměrů, které budou sedimentovat v relativně krátké vzdálenosti od jejich zdroje. Jedná se o materiál relativně stálý a biologicky inertní, který nezpůsobuje specifická onemocnění ani v pracovním prostředí, kde se vyskytují podstatně vyšší koncentrace prašnosti v ovzduší. Tato situace je obdobná jako například charakter pracovního prostředí v jiných odvětvích stavebnictví. Výrazný negativní vliv budou mít prováděné demolice budov, PHS a mostů v blízkosti osídlení. Ke zvýšeným hladinám hluku dojde po dopravních trasách a při výstavbě. V rámci dalších stupňů projektové přípravy bude nutno vymezit obslužné stavební trasy tak, aby obtěžování obyvatelstva bylo v dosažitelné míře minimalizováno. Pro výstavbu budou používány materiály, které splňují požadavky na ochranu před radioaktivním zářením. Ovlivnění faktoru psychické pohody Provoz Celé dotčené území je v současné době klidovou oblastí (stejně jako celá oblast jižně od Prahy). Je nesporné, že výstavba a především provoz dálnice negativně ovlivní faktor pohody v okolí. Velmi důležitá je vzájemná poloha dálnice a ovlivňované lokality polohově i výškově. Po dokončení stavby a jejím uvedení do provozu dojde v území ke snížení pohody především v okrajových částech obcí v kontaktu s dálnicí. I když budou dodrženy hygienické limity, vliv neustálého toku vozidel bude znatelný. Do poměrně značné vzdálenosti dojde ke změně hlukového pozadí, na které bude nutno si zvyknout. PRAGOPROJEKT, a.s.


81/136

Vliv vizuálního kontaktu s dálnicí je snižován jejím vedením v tunelech, zářezech, výstavbou protihlukových zdí a ozeleněním. Viditelné zůstanou především mosty, případně veliké násypy. Přístup k velkým mostům se v průběhu minulého století mění od obdivu k významnému dílu k chápání umělé stavby jako narušitele přirozeného stavu. Pozmění se i rekreační využívání území. V zemědělském prostředí je tento vliv celkem malý, omezuje se na křížení turistických tras, v průchodu lesy je vliv větší vzhledem k rozšířenému sbírání hub a dojde tedy k omezení využívaného prostoru Velkým negativním vlivem bude nutnost demolic. Nutnost opustit vlastní nemovitost je vždy traumatizující. Schopnost přijmout změnu je individuální a odvíjí se od zdravotního stavu, životních postojů, osobních potřeb atd. Možnost využití dálnice pro uspokojování svých potřeb bude jedním z faktorů přístupu k její výstavbě. Na jedné straně zrychlí přístup do větších center, na druhé straně naruší klid území, což je nepříjemné jak pro trvale bydlící obyvatele, tak pro rekreační využívání nemovitostí. Celkově lze shrnout, že faktory pohody budou negativně ovlivněny v nejbližších obcích či jejich částech, výčet koresponduje s údaji o ovlivnění hlukem v kap. D.1.3. Výstavba Ovlivnění faktoru pohody okolního obyvatelstva je v průběhu výstavby velmi významné. Podle zkušeností z jiných staveb lze odhadnout dobu výstavby na 4 roky, po kterou budou obyvatelé obtěžováni jednak činností v prostoru záměru (demolice, zemní práce, přesun hmot, výstavba mostů, tunelů, zdí apod.) či v jeho blízkosti (nutné přeložky komunikací), jednak přesunem materiálů mimo stavbu. Činnost na stavbě je proměnná v čase a nepříznivé dopady se v průběhu výstavby mění podle prováděných prací a vzdálenosti od zástavby. Minimalizování těchto vlivů bude záležitostí navržených zásad organizace výstavby a jejich dodržování zhotovitelem. Pro snížení negativních vlivů je kromě organizačních opatření nutné používání méně hlučných strojů, udržování strojového parku v řádném stavu, snižování prašnosti kropením a očišťováním vozidel vyjíždějících na veřejné komunikace, minimální narušení stávajících komunikací. Nejvíce bude negativně ovlivněna pohoda obyvatel u chat v údolí Zahořanského potoka, osad Kamenná Vrata a Svatováclavské Lázně, chat u lesa východně od Bohulib, chat u Sázavy v Rakousech a okrajové zástavby v Hostěradicích. Sociální a ekonomické důsledky Dotčené území mezi Psáry a Hostěradicemi je charakteristické rekreační funkcí s převažující formě individuální chatové zástavby. S postupující výstavbou poměrně husté zástavby rodinných domů a přeměnou chat na trvalé bydlení dochází k přeměně charakteristiky osídlení na trvalé. Nová dálnice přináší negativní dopady na životní prostředí, tedy i na bydlení a rekreaci. Přestože se předpokládá velůký rozsah tunelů a PHS, atraktivita území klesá, zdi kolem dálnice ji zvýrazňují. Zároveň je ovlivňována i výroba a rozvojové možnosti jednotlivých funkcí v území. Do těchto oblastí dálnice přinese kromě výše popsaných negativních vlivů z hlediska pohody pobytu i dostupnost z hlavního města, která se pozitivně projeví především od Jílového dále k jihu.

PRAGOPROJEKT, a.s.

82/136


Posouzení, ve kterých lokalitách by výstavba dálnice D3 mohla ovlivnit využití území v jejím okolí s následnými dopady do sociální a ekonomické oblasti bude provedeno v Dokumentaci. Bude se jednat především o lokality u větších sídel. Pracovní příležitosti Záměr ve své konečné podobě nepřinese z hlediska pracovních příležitostí do území výraznou změnu. Během výstavby lze předpokládat zvýšenou nabídku pracovních možností v jednotlivých obcích především pro méně kvalifikované profese, nabídka bude záviset na vybraném zhotoviteli a jeho firemních zvyklostech. Dělící účinky, ovlivnění přístupnosti Dálnice je díky své mohutnosti výrazným dělícím prvkem v území. Její dopravní napojení na okolí tak, aby splňovala svůj účel, tj. připojila území k ostatní silniční síti, je zajištěna šesti mimoúrovňovými křižovatkami, jejichž účel je popsán v kap. B.I.6. Výraznými díly, které sníží dělící vliv dálnice jsou navržené tunely:  Tunel na Ovčíně zachová území mezi Libří a zástavbou nad Zahořanským potokem po dokončení v půvopdní podobě a podstatně sníží dělící účinky  Tunel Kamenná Vrata zachová lesní cestu kolem Kamenných Vrat do Zahořan  Tunel Svatováclavské lázně bude využit pro přechod přeložky silnice II/104 Krňany – Jílové  Tunel U obrázku bude převádět polní cestu západně od Jílového  Tunel Kopanina bude využit silnicí III. třídy z Jílového do Luk pod Medníkem  Tunel Hůrka zachová možnost využití polní cesty SV od Luk pod Medníkem  Tunely Na komáru, V Koláči a Roholec v budou využity pro přechody lesních cest. Z hlediska dělících účinků se počet tunelů jeví jako naddimenzovaný. Další tři velké a menší mosty budou kromě jiného plnit úlohu snížení dělících účinků dálnice. Významný zásah představuje dálnice v lokalitě Kamenná Vrata, kde dělí zástavbu na dvě části, část zástavby pak demoluje. Přímé propojení obou částí zástavby není navrženo. V úseku Hostěradice – Chrášťany nejsou dořešena některá propojení polních cest na obou stranách dálnice. Tato skutečnost bude dořešena v průběhu dalších stupňů projektové dokumentace po dohodě s dotčenými obcemi. Dílčí závěr ke kapitole D.I.1 Vlivy na obyvatelstvo: Na základě předběžného hodnocení je celkový vliv na obyvatelstvo přijatelný. Provoz na dálnici bude však mít výrazný vliv na obyvatelstvo především v nejbližších obcích. Doporučení pro dokumentaci EIA:  zpracovat posouzení zdravotních rizik autorizovanou osobou na základě podrobné hlukové a rozptylové studie,  navrhnout protihluková opatření v dostatečném rozsahu pro dodržení hygienických limitů,  prověřit dělící účinky dálnice, případně navrhnout zlepšení propustnosti (polní cesty), posoudit nutnost návrhu všech mostů u variant Lešany  navrhnout opatření pro snížení prašnosti během výstavby,

PRAGOPROJEKT, a.s.


83/136

D.1.2 Vliv na ovzduší a klima Vliv na klima a rozptylové podmínky Vzhledem ke svému rozsahu, tvaru a charakteru neovlivní stavba dálnice klima ani rozptylové podmínky. Zpevnění povrchu ovlivní lokální mikroklima v prostoru bezprostředně u komunikace a mostních objektů, v rámci mezoklimatu nepředstavuje změna povrchu významný zásah do území. Vliv na ovzduší Provoz Na kvalitu ovzduší v zájmovém území budou mít vliv emise z automobilové dopravy na nové dálnici. Vzhledem k intenzitám dopravy, předpokládanému roku zprovoznění a vedení silnice převážně mimo zastavěné území obcí, lze vliv na kvalitu ovzduší považovat za rozsáhlý avšak méně významný. Největší ovlivnění je možné předpokládat v zástavbě sídel obcí Libeř, Jílové u Prahy a Kamenný Přívoz (část Hostěradice). Naopak ve většině obcí v okolí stávající silnice I/3 dojde díky výstavbě nové komunikace ke zlepšení imisní situace. Podrobné zhodnocení vlivu záměru na kvalitu ovzduší, včetně přesného vyčíslení změn koncentrací znečišťujících látek po zprovoznění nové silnice bude provedeno v rámci Dokumentace. Na základě výsledků obdobných rozptylových studií a při porovnání vypočtených emisí je možné provést předběžný odhad nárůstu imisní zátěže podél dálnice: průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého se vlivem automobilového provozu zvýší v těsné blízkosti komunikace v řádech jednotek μg.m-3. maximální hodinové koncentrace oxidu dusičitého se v blízkém okolí zvýší nejvýše v řádech desítek μg.m-3. průměrné roční koncentrace benzenu se po uvedení nové komunikace do provozu zvýší v jejím bezprostředním okolí nejvýše o 0,1 μg.m-3 průměrné roční koncentrace suspendovaných částic se zvýší nejvýše o 10 – 25 μg.m-3. Tyto hodnoty se týkají blízkého okolí dálnice (řádově desítky metrů), se vzrůstající vzdáleností je možné očekávat výrazně nižší příspěvek této komunikace k imisní zátěži všech sledovaných látek. Vyšší nárůst imisní zátěže je nutno očekávat v místech odvětrání tunelů (portály, výduchy), což se týká zejména tunelu o délce 1240 m v blízkosti obce Psáry. Odlišnosti v případě jednotlivých variant směrového vedení lze očekávat pouze z hlediska prostorového rozložení imisních pásem, nikoliv v celkové výši příspěvků. Výstavba V době výstavby nové komunikace lze očekávat nárůsty imisní zátěže zejména z pohledu krátkodobých (hodinových) koncentrací. Na základě znalostí o kvalitě ovzduší v dané lokalitě lze předpokládat, že provoz staveništní dopravy nezpůsobí překračování imisních limitů. Při plánování stavby a výběru dodavatele je však nutné preferovat nasazení moderní techniky s nízkými emisními parametry. Plochy staveniště bude též působit na okolí jako zdroj suspendovaných částic (prašného aerosolu). Vzhledem k pádové rychlosti zvířených částic se bude jednat řádově o okruh několika desítek či stovek metrů od staveniště. Bude záležet především na technologické kázni a systému kontroly, zda se podaří výrazně snížit negativní vliv stavby na bezprostřední okolí, zejména při výstavbě v blízkosti obcí. Negativní vlivy v průběhu výstavby je možné výrazně omezit např. kropením, oplachem aut před výjezdem na komunikace, pravidelnou očistou povrchu příjezdových a odjezdových tras staveništní dopravy apod. PRAGOPROJEKT, a.s.

84/136


Období výstavby bude pro obyvatele v bezprostřední blízkosti nové komunikace představovat určité zhoršení stavu ovzduší, jedná se však o zhoršení dočasné, které lze dostupnými technickými a organizačními opatřeními omezit na přípustnou míru. Dílčí závěr ke kapitole D.I.2 Vliv na ovzduší a klima: Z provedeného hodnocení vyplývá, že výstavba dálnice nebude mít vliv na klima v jejím okolí. Uvedením dálnice do provozu dojde k ovlivnění obcí v nejbližším okolí, riziko je však malé. Vyšší nárúst imisí je nutno očekávat v místech odvětrání tunelů (zejména delších tunelů) Doporučení pro dokumentaci EIA:  zpracovat podrobnou rozptylovou studii s výpočtem imisí v ohrožených lokalitách,  zjistit podmínky pro provádění stavby (např. zařízení staveniště, staveništní dopravu)  navrhnout opatření na snížení prašnosti v období výstavby

PRAGOPROJEKT, a.s.


85/136

D.1.3 Vlivy na hlukovou situaci (a jiné fyzikálně biologické charakteristiky) Vlivy na hluk Provoz Hluková studie se zabývá posouzením hlukové zátěže okolních obcí v okolí navrhovaných variant dálnice D3 a návrhem protihlukových opatření na zmírnění jejích účinků mezi obcemi Zlatníky- Chrášťany. Výpočet je proveden pro variabtu ZZ1 u Libře a variantu 2 u Lešan. Vliv ostatních variant na Kamenná Vrata je z výpočtu odvozen v hodnocení v kap. E. Vyhodnocení akustické situace odpovídá vládnímu nařízení č.148/2006 Sb. „O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací“. Výpočet je proveden pro rok 2030, tedy po plánovaném uvedení všech etap dálnice do provozu (plný provoz na plánované komunikaci). Vlastní výpočet je proveden programem Soundplan 6.4. Program pracuje v modelu 3D, umožňuje tedy do výpočtu zahrnout s dostatečnou přesností i veškeré terénní nerovnosti a sklony povrchu. Výpočet je proveden dle normy RLS 90. Určení průměrných denních i nočních hodinových intenzit pro osobní, resp. nákladní vozidla je v souladu s II. novelou metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy, která byla zveřejněna v časopisu Planeta (02/2005). Výsledky výpočtů jsou uvedeny v tabulce B III.2. Z tabulky je patrné zatížení jednotlivých posuzovaných lokalit. Obecně se dá říci, že ve většině posuzovaných lokalit dojde po vybudování dálnice ke zhoršení hlukové zátěže, neboť v současnosti zde žádný významný zdroj hluku není. Snahou je dodržet u všech posuzovaných lokalit hlukovou zátěž pod úrovní přípustných limitů. Tab. 46 Předpokládaný vliv hluku z dopravy na jednotlivé obce Obec (část obce) Komentář tato obec nebude hlukem z posuzovaného úseku významněji dotčena. Hluková zátěž na Zlatníky Psáry Libeň Libeř

Zahořany

Radlík Kamenná Vrata

Svatováclavské lázně

okraji obce se bude pohybovat okolo 50dB ve dne a 43 dB v noci, což je pod úrovní platných limitů. hlukové zatížení na okraji obce bude hluboko pod přípustnými limity. Vyšší zatížení bude u chat ‘Mordýřka’, i zde se však budou hlukové zátěže pohybovat v přípustných mezích ( ve dne okolo 55dB, v noci 47,5dB). vlastní obec nebude hlukem z D3 výrazněji zasažena, hluková zátěž u chatové osady jihovýchodně od Libně bude díky navrženému tunelu také v úrovni platných limitů. na konci Libře probíhá v současnosti ve směru k plánované dálnici výstavba nových rodinných domků. Dálnice je kolem části Libře vedena tunelem, na konci obce (za tunelem) je navržena protihluková stěna. S její aplikací budou hlukové limity v zastavěné části obce splněny. díky terénním nerovnostem a navrženému tunelu nebude hlavní část obce výrazněji dotčena. Dotčeny budou chaty u Zahořanského potoka poblíž plánovaného mostu, na kterém je navržena protihluková stěna. Limity hluku ve venkovním prostoru budou splněny. dálnice je v místech, kde se nejvíce přibližuje obci, vedena v tunelu, dále jsou navržené protihlukové stěny na ochranu Kamenných Vrat. Hodnoty hluku v Radlíku budou podlimitní. lokalita, která se rozkládá po obou stranách plánované dálnice. Tvoří ji převážně rekreační, ale i obytné objekty. Tato lokalita bude výrazně zatížena nadlimitním hlukem. I s použitím protihlukových stěn vysokých 4,5m není možné nejbližší objekty ochránit a u některých bude hlukový limit překročen. V dalších stupních dokumentace a přesné hlukové studii bude nutné zvážit možnost případného vykoupení některých objektů nejblíže dálnici, případně dalších doplňkových protihlukových opatření. v blízkosti této lokality je navržen krátký tunel. Část objektů bude chráněna protihlukovou stěnou navrženou na ochranu Kamenných Vrat. U všech domů a

PRAGOPROJEKT, a.s.

86/136

Obec (část obce) Jílové u Prahy

Studené

Bohuliby

Luka pod Medníkem Žampach Rakousy, Ovčín Kamenný PřívozHostěradice Maskovice Netvořice Dunávice Dunávičky Krusičany Chrášťany


Komentář chráněných prostor bude doržen hlukový limit. převedením dopravy ze silnice II/105 dojde k výraznému snížení hluku v intravilánu obce. Vlastní obec nebude hlukem z dálnice výrazněji dotčena. Zvýšení hluku bude patrné u domů v blízkosti hřbitova na západním okraji obce, dosažené hodnoty budou pod úrovní přípustných limitů v obci Studené je před nadměrným hlukem z dálnice navržena protihluková stěna, po její aplikaci budou hodnoty hluku v celé obci pod úrovní platných přípustných limitů. Ke snížení vlivů hluku bude využita i souběžná silnice III. třídy, vedená výše nad dálnicí. v těsné blízkosti dálnice se na okraji obce nachází několik rekreačních a obytných domů a stavebních parcel. U této lokality bude hladina hluku překročena a je proto nutné navrhnout protihlukovou stěnu. Tato lokalita leží nad úrovní nivelety dálnice a je proto obtížné ji pomocí protihlukové stěny dostatečně ochránit. Je nutné omezit další výstavbu v ochranném pásmu dálnice. Vlastní obec nebude hlukem z dálnice výrazněji ovliněna. Obec dbude vlivem z dálnice nepříznivě ovlivněna, na její ochranu je navržena protihluková stěna. S touto stěnou bude hlukový limit v obci dodržen dálnice je v tomto místě vedena na vysokém mostě přes údolí Sázavy a rekreační chaty v této lokalitě hlukem výrazněji neovlivní. obytné domy i rekreační objekty v této lokalitě budou hlukem z dálnice nepříznivě dotčeny. Na jejich ochranu je proto navržena protihluková stěna, která bezpečně sníží hlukovou zátěž u chráněných objektů pod přípustné limity okraj obce bude hlukem z dálnice výrazně zasažen, na její ochranu je opět navržena protihluková stěna. S aplikací stěny bude hlukový limit v celé obci dodržen. obec je vzdálena přes 600m od posuzované stavby a nebude hlukem z dálnice výrazně ovlivněna nejbližší domy v obci jsou vzdáleny jen cca50m od budoucí dálnice. Jedná se o několik rodinných domků, které leží mimo hlavní část obce. Na jejich ochranu je navržena protihluková stěna. Hlavní část obce nebude hlukem z dálnice výrazněji dotčena. okraj obce bude zasažen nadlimitním hlukem, který bude eliminován účinkem navržené protihlukové stěny pod hranici přípustných hlukových limitů zemědělská usedlost, která bude hlukem z dálnice nepříznivě ovlivněna, hlukové limity však překročeny nebudou obec nebude hlukem z dálnice výrazněji dotčena obec se nachází na konci posuzovaného úseku. Hluková zátěž v obci od posuzovaného úseku dálnice nebude nadlimitní, pravděpodobně však bude nutné navrhnout protihlukovou stěnu podél navazujícího úseku dálnice na ochranu jihovýchodního okraje obce.

Snížení nadměrné hlukové zátěže u okolních objektů bude řešeno návrhem protihlukových stěn na ochranu jednotlivých obytných lokalit. V tomto stupni dokumentace, kdy není známa přesné výškové a šířkové uspořádání trasy je zbytečné navrhovat konkrétní vlastnosti jednotlivých stěn, případně další doplňková opatření na jednotlivých objektech, kde nebude možné splnit ani s protihlukovou stěnou přípustné limity. Zpracovateli nebylo známo kolaudační rozhodnutí u jednotlivých objektů v chatových osadách, zda jako obytné objekty podléhají dle vládního nařízení č.148/2006Sb. ochraně před nadměrným hlukem, nebo zda se jedná o objekty k individuální rekreaci, které ochraně před nadměrným hlukem nepodléhají. Proto v tomto stupni dokumentace považoval všechny tyto lokality za obytné.

PRAGOPROJEKT, a.s.


87/136

Tab. 47 Předběžný návrh protihlukových stěn Zástavba Navržená ochrana Libeř protihluková stěna o výšce 3m na mostě a délce 400m Zahořany protihluková stěna o výšce 3m a délce 400m Kamenná Vrata po obou stranách komunikace stěna o výšce 3-5m a délce cca 900m (vzdálenost mezi plánovanými tunely), po pravé straně v délce cca 720m. Studené protihluková stěna o výšce 2-3m a délce 850m Bohulibyprotihluková stěna o výšce 3-4,5m a délce 490m Luka pod Medníkem protihluková stěna o výšce 2-3m a délce 300m Rakousy protihluková stěna o výšce 3,5-4m a délce 350m Hostěradice protihluková stěna o výšce 3-4,5m a délce 710m Netvořice protihluková stěna o výšce 2-4m a délce 950m Dunávice protihluková stěna o výšce 2,5-4,5m a délce 850m S použitím protihlukových stěn budou u všech lokalit s výjimkou Kamenných Vrat a Bohulib (lokalita pod lesem) dodrženy hlukové limity v celém denním i nočním období. V dalších stupních dokumentace bude nutné zpracovat přesnější hlukovou studii a prověřit další možnosti ochrany, případně vykoupení některých objektů, kde nebude možné pomocí běžných protihlukových stěn a opatření hlukový limit dodržet. Výstavba Hluk z výstavby nelze v této fázi přesně stanovit, to bude možné až ve vyšších stupních projektové dokumentace, jejíž částí budou i ZOV. Při výstavbě dojde ke krátkodobému hluku při demolicích domů a dále při provozu stavebních strojů, dopravních vozidel a výstacvbě jednotlivých objektů. Výrazný hluk budou z\působovat případné trhací práce při výstavbě hlubokých zářezů a tunelů. Práce budou prováděny podle podmínek hygienické stanice tak, aby co nejméně obtěžovaly okolní zástavbu. Lze předpokládat, že ke zvýšeným hladinám hluku dojde po dopravních trasách při dovozu materiálů na stavbu. Proto musí být ZOV navrženo tak, aby byla pokud možno vyloučena doprava přes obce. Hlukovou studii z vlivů výstavby je třeba provést až po vypracování podrobných zásad organizace výstavby a dle vybraných zhotovitelů stavby. Dle vládního nařízení č.148/2006 Sb. “O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací” se hodnoty hluku vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a v případě hluku z výstavby se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin, v noční době pro nejhlučnější hodinu. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb se stanoví součtem základní hladiny hluku LAeq,T a příslušné korekce (dle přílohy č.3), přihlížející k místním podmínkám a denní době. Tab. 48 Stavební stroje pro výstavbu Název stroje Nákladní automobil TATRA 815 Rypadlo Nakladač Bourací kladiva Vrtná souprava

LA [dB] v 10 m 83 80 80 85 80 PRAGOPROJEKT, a.s.

88/136


Název stroje Jeřáb věžový Jeřáb mobilní Betonové čerpadlo Okružní pila

LA [dB] v 10 m 51 89 73 88

Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A LAeq,s se pro hluk ze stavební činnosti pro dobu mezi 7-21 hodinou pro dobu kratší než 14 hodin vypočte způsobem upraveným v příloze 3 k tomuto nařízení.  Základní hladina hluku: LAeq,T = 50 dB  Korekce na dobu denní: LAeq,TD = 50 - 0 = 50 dB  Korekce na dobu noční: LAeq,TN = 50 – 10 = 40 dB Nejvyšší přípustné hodnoty hluku ze stavební činnosti pro stavební hluk trvající 24 hod jsou u obytných staveb a v chráněném prostoru staveb při započetní korekcí tedy:  den 6:00 – 7:00 LAeq,T = 60 dB  den 7:00 – 21:00 LAeq,T = 65 dB  den 21:00 – 22:00 LAeq,T = 60 dB  noc 22:00 – 06:00 LAeq,T = 45 dB Hodnoty hluku v chráněných vnitřních prostorech staveb se dle §10 vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a hladinou maximálního akustického tlaku A LAmax. V době denní se stanoví pro osm nejhlučnějších hodin a v době noční pro nejhlučnější hodinu. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A se stanoví pro hluky pronikající vzduchem zvenčí součtem základní hladiny akustického tlaku LAeq,T = 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.  Základní hladina hluku: LAeq,T = 40 dB  Korekce na dobu denní: LAeq,T = 40 – 0 = 40 dB  Korekce na dobu noční: LAeq,T = 40 – 10 = 30 dB Vlivy na radioaktivní, elektromagnetické záření Při stavbě, dopravě materiálů ani provozu silnice nebude emitováno žádné radioaktivní nebo elektromagnetické záření. Pro výstavbu budou používány materiály, které splňují požadavky na ochranu před radioaktivním zářením. Jiné ovlivnění fyzikálně biologických charakteristik není předpokládáno. Dílčí závěr ke kapitole D.1.3 Vliv na hlukovou situaci: V území kolem dálnice D3 dojde ke zvýšení hlukové zátěže. Na základě předběžného hodnocení bude celkový vliv na hluk z dopravy v obcích po výstavbě PHS na přijatelné úrovni s výjimkou Kamenných Vrat a části Bohulib. Doporučení pro dokumentaci EIA:  zpracovat podrobnou hlukovou studii pro všechny uvažované varianty (podle závěrů zjišťovacího řízení)  orientačně navrhnout rozsah PHS pro všechny ovlivňované obce

PRAGOPROJEKT, a.s.


89/136

D.1.4 Vlivy na vodu Vlivy na povrchovou vodu Výstavbou nového dálničního úseku dojde ke změně odtokových poměrů v dotčených povodích. Zpevněním povrchu komunikací dojde ke zvýšení odtokového koeficientu povodí. Míra ovlivnění vodoteče je závislá na velikosti povodí recipientu nad profilem vyústění dešťových vod z dálnice. Dálnice bude odvodněna povrchově silničními příkopy, nebo dešťovou kanalizací, které budou zaústěny do vodotečí jí křižujících. Zvýšení odtoku v jednotlivých povodích je vyhodnoceno v Tab. 49. Tab. 49 Přírůstek odtoku v povodí recipientů Povodí recipient

Var.

HSa (mm)

Stávající stav Plocha (m2) Qs 3 Fc ψ Fr (m /rok)

Libeňský p. ZZ 1 600 258400 0.18 46 512 Záhořanský p. ZZ 1 600 258400 0.18 46 512 Sázava 600 264835 0.18 47 670 Břežanský p. 600 111679 0.18 20 102 Netvořický p. 600 110650 0.18 19 917 Chlebský p. 600 140180 0.18 25 232 Tloskovský p.*) 600 314170 0.18 56 551 Fc ψ Fr Qs Fz Fs Fsdp Qn

27907 27907 28602 12061 11950 15139 33930

Fz

Nový stav Plochy komunikace (m2) ψ Fs ψ Fsdp ψ

128675 0.8 112400 0.45 128675 0.8 112400 0.45 123290 0.8 137100 0.45 46354 0.8 58500 0.45 49500 0.8 36000 0.45 67840 0.8 60000 0.45 123550 0.8 171720 0.45

Fr

17325 0.10 17325 0.10 4445 0.10 6825 0.10 25150 0.10 12340 0.10 18900 0.10

Rozdíl Q Qn 3 (m3/rok) (m /rok)

155 253 93152 155 253 93152 160 772 96463 64 091 38454 58 315 34989 82 506 49504 178 004 106802

65244 65244 67861 26393 23039 34364 72872

celková plocha odtokový součinitel redukovaná plocha odtok ze zastavěné plochy před výstavbou plocha vozovek plocha svahů tělesa komunikace plocha středního dělícího pasu a zeleň na SSUD a odpočívkách odtok ze zastavěné plochy po výstavbě

Navržená trasa dálnice kříží Libeňský a Záhořanský potok v místech jejich soutoku. Na základě dostupných podkladů nelze jednoznačně stanovit do které vodoteče budou dešťové vody z dálnice vyústěny. Pro režim odtoku z povodí těchto recipientů není tato nejasnost podstatná. Z hydrologických charakteristik uvedených v Tab. 40 a ze zvýšení odtoku z dálnice do recipientů uvedeného v Tab. 49 vyplývá, že ochrana recipientu před přívalovými přítoky z odvodnění dálnice je nutná pouze u Chlebského potoka. U ostatních recipientů je navýšení odtoku přijatelné a nemělo by způsobit neúnosné navýšení průtoku. Obecně jsou nejvíce negativně působící škodlivinou na kvalitu povrchových vod z provozu na komunikacích chloridové ionty z posypových preparátů používaných při zimní údržbě vozovek. V klimatické oblasti zájmového území lze předpokládat průměrná spotřeba posypového materiálu ca 1 kg/m2 za zimní období. Podíl chloridových iontů (Cl-) v posypové směsi činí cca 60 %. Při skrápění vozovky rozmrazovacím roztokem je účinnost podstatně vyšší a potřebné množství chloridů cca o 30 % nižší než při posypu. V případě nadměrného zatížení vodotečí Cl- je nutno omezit zimní údržbu vozovky chemickým posypem a použít inertních materiálů. Recipienty dešťových vod z dálnice mají nad místem vyústění dešťových vod z dálnice dostatečně velká povodí, která zajistí dostatečné průtoky, aby nedocházelo k nadměrnému zhoršení kvality vody v recipientu při běžném provozu na dálnici. Za účelem havarijního znečištění vod odtékajících z dálnice je nutné navrhnout ochranná opatření.

PRAGOPROJEKT, a.s.

90/136


Při výstavbě je nutno zamezit splachům zeminy do okolí a především do vodotečí křížících stavbu dálnice jak při provádění prací, tak z případných meziskládek zeminy. V těchto případech je nutné navrhnout opatření pro případ přívalových dešťů. Požadavek na realizaci ochranných opatření po dobu výstavby bude součástí zadávacích podmínek pro zhotovitele stavebních prací. Pokud budou v nejbližším okolí toků zřízeny plochy zařízení staveniště (např. pro výstavbu mostů), bude organizačně zajištěno, aby se zde nedoplňovaly pohonné hmoty do stavebních strojů a stroje zde budou parkovány pouze v nejnutnější míře. Dobrý stav strojů, ze kterých nebudou unikat PHM je základním předpokladem. Jako nevhodné se jeví umístění SSÚD do nivy Netvořického potoka, které vužaduje jeho přeložení. Doporučujeme umístění mimo vlastní potok. Vlivy na podzemní vodu Trasa dálnice může ovlivnit zdroje hromadného i individuálního zásobení pitnou vodou kvantitativně a kvalitativně. Kvantitativní ovlivnění může nastat v případě, kdy trasa dálnice je vedena v zářezu, nebo v tunelu a zasáhne do horizontu podzemní vody. Se vzrůstající vzdáleností vodního zdroje od trasy dálnice jeho míra ovlivnění klesá. Další možností ovlivnění vodního zdroje z hlediska jeho vydatnosti je průchod trasy dálnice infiltrační oblastí zdroje. V průběhu stavby může docházet k poklesu vydatnosti vodních zdrojů v blízkém okolí při hloubení výkopů pro podzemní stavby. Ve většině případů se jedná o jev dočasný a po dokončení díla se režim podzemních vod vrátí do stavu před stavbou. Kvalitativní ovlivnění vodních zdrojů z provozu na nové dálnici vzniká: a) emisemi z běžného provozu prostřednictvím dešťových vod odtékajících ze zpevněných ploch dálnice b) havarijním únikem nebezpečných látek z vozidel po dopravní nehodě c) chemickým posypem dálnice při zimní údržbě d) zanedbáním bezpečnostních předpisů při realizaci stavby Z dostupných znalostí o hydrologických podmínkách nelze jednoznačně stanovit ohrožené vodní zdroje v okolí trasy dálnice. Toto ohrožení musí být stanoveno v průběhu projektové přípravy trasy dálnice na základě předběžných a podrobných hydrogeologických průzkumů, které budou zpracovány pro jednotlivé stupně projektové přípravy. Na základě současných znalostí je možno předvídat nepříznivé ovlivnění vodních zdrojů na základě obecných vlastností o proudění podzemních vod. Potencionálně ohrožené vodní zdroje jsou uvedeny v Tab. 50. Tab. 50 Potencionálně ohrožené vodní zdroje Lokalita (staničení dálnice) km 5,0-5,6 chaty Kamenná vrata Zahořany chaty u potoka km 8,0-9,0 chaty km 10,3 zástavba vpravo km 10,7 zástavba vpravo Luka pod Medníkem-severní okraj kolem km 11,7 chaty v okolí Sázavy pod křížením (po toku) s dálnicí Hostěradice – vodní zdroje Lešany nové zdroje Lešany, Břežany zdroje v obci km 16,4 vpravo Chleby

PRAGOPROJEKT, a.s.

Druh individuální individuální individuální individuální individuální individuální individuální individuální hromadné hromadné individuální individuální hromadné

Pravděpodobnost ovlivnění Kvantitavní Kvalitativní střední střední malá střední žádná malá střední střední malá střední velká malá velká malá žádná malá žádná malá žádná malá žádná malá malá malá žádná malá


91/136

Dílčí závěr ke kapitole D.I.4 Vliv na vodu: Na základě předběžného hodnocení je celkový vliv na povrchové a podzemní vody přijatelný. Doporučení pro dokumentaci EIA:  zhodnotit umístění SSÚD,  navrhnout systém odvodnění komunikace a čištění před vtokem do vodoteče, který bude minimalizovat riziko havarijní konataminace,  vypracovat předběžné vyhodnocení vlivu na podzemní vodu a vodní zdroje,  navrhnout zásady monitorování vodních zdrojů.

PRAGOPROJEKT, a.s.

92/136


D.1.5 Vlivy na půdu Nejvýraznějším vlivem plánovaného nového dálničního úseku na půdu je zábor zemědělské i lesní půdy a to především v rámci trvalého záboru, ale i důsledky dočasného záboru půd k stavebním účelům na zemědělskou a lesnickou činnost a hospodaření během výstavby a v období rekultivačních prací až do doby než dočasně zabrané pozemky získají přibližně stejnou produkční schopnost jako v současnosti. Tabulka orientačních trvalých záborů a dočasných záborů nad tunely je uvedena v kap. B.II.1. Podíl záborů je zobrazen na grafech. Trvalé zábory D3

Zábory nad tunely (dočasné)

14,441

2,615

16,683

16,616

ZPF PUPFL Ostatní plochy

19,294

161,427

Vlivy na zemědělskou půdu Vlivy provozu na nové komunikaci na půdu Působením solí lze očekávat zvýšení půdní reakce (pH) v pruhu cca 10 m širokém podél komunikace (přibližný dosah rozstřiku slaného aerosolu). Obsah chloridů v půdě bude vyšší především v zimním období opět v pruhu širokém cca 10 m. Obsah některých těžkých kovů (Cd, Cu, Ni, Zn) se bude zvyšovat nad kritické koncentrace podle doby provozování komunikace v pruhu širokém 1 - 5 m, přičemž se vzdáleností a hloubkou půdního profilu bude koncentrace těžkých kovů klesat.1 Ovlivněný pruh podél komunikace tvoří z velké části svahy silničního tělesa. Vliv solení se po delší době provozu projevuje podstatně do 40 m od kraje vozovky, koncentrace jsou závislé na propustnosti podloží, vydatnosti a počtu dešťů a na rovinatosti terénu2. Po realizaci stavba rozdělí jednotlivé ustálené výrobní celky na menší nesourodé, jejichž obhospodaření je méně efektivní. Kontaminace půdy bude odpovídat dopravnímu zatížení na nové komunikaci. Vlivy na půdu během výstavby Během stavebních prací dojde ke zhutnění půdy a zhoršení fyzikálních a chemických vlastností podornice na plochách dočasného záboru. Protierozní opatření Ohumusováním, zatravněním a včasnou výsadbou zeleně je třeba zajistit efektivní ochranu násypových a zářezových svahů proti půdní erozi. Souvislé a zapojené výsadby na svazích mohou v následujících letech působit také jako interakční prvek v krajině, zároveň chrání těleso silnice před působením větrné a vodní eroze. Doporučujeme využít část sejmuté ornice na 1 2

Znečištění půdy a rostlin Cd, Cu, Ni, Pb a Zn v okolí dálnice D1 (Praha - Brno), Závěrečná zpráva, VŠÚOZ Průhonice, 1990 Environmentální vlivy chemického posypu, L. Bäckman, 9. zimní silniční kongres

PRAGOPROJEKT, a.s.


93/136

ohumusování svahů pro rychlejší růst zeleně. Vlivy na lesní porosty Ke střetu trasy dálnice D3 s lesními porosty a pozemky určenými k plnění funkcí lesa dojde na několika místech posuzovaného úseku stavby. V rámci Oznámení bylo vymezeno celkem 9 dílčích úseků, kde ke střetům dochází. Zásah do lesa v těchto střetových místech a vyhodnocení vlivu záměru je uvedeno níže. V některých dalších případech bude záměrem dotčeno pouze území ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa („ochranné pásmo lesa“). Tato problematika není v Oznámení řešena, nejedná se o vlivy na lesní porosty, ale pouze o legislativní nástroj, který umožňuje orgánu státní správy lesů vyjadřovat se i k záměrům, které se přímo lesa nedotýkají a bude dořešena v Dokumentaci. Tab. 51 Ovlivnění jednotlivých lesních porostů Orientační staničení Označení (km) Lesní komplex 7,500 „Lipový vrch“ jižně od Libře

8,500

Zásah

K zásahu do lesa dochází v úseku o délce cca 600 m mezi mostním objektem nad údolím Zahořanského potoka a severním portálem tunelu Trasa je zde navržena ve Drobné lesíky v lokalitě „Kamenná variantách s mírně odlišným směrovými výškovým řešením vrata“ (viz kap. E) a tunelem.

11,000

Luka pod Medníkem – lesní komplex „Hůrka“

12,000

Luka pod Medníkem – rokle na pravém břehu Sázavy

14,500

„Šejtovka“

15,500

Lesní komplex „Veselý vrch“ jižně

Hodnocení Střet je možno hodnotit jako relativně málo významný, lesní porosty mají především hodnotu hospodářskou (dřevní hmota), zejména hodnota ekologická je nízká.

Dochází k malému střetu varianty se severním lesíkem, v případě jižnějšího lesíka trasa prochází napříč. Lesík má nejen hospodářskou, ale i vysokou ekologickou hodnotu. Trasa je navržena se dvěma Navržené technické řešení – 2 tunely, ve krátkými tunely (245 m, 355 m). střední části mezi nimi trasa mimo plochy lesa (reálně však s výskytem lesních druhů dřevin, zejména habru, na západní straně stávající silnice III. třídy), znamená podstatné snížení negativních vlivů na les a to zejména z důvodu velmi vysoké ekologické hodnoty porostů. Jako potenciální místa střetů jeví pouze místa portálů tunelů. Severní portál u jižního z tunelů, který je dle mapových podkladů umístěn již na lesních pozemcích, se nachází v okrajové části lesního komplexu, v níž se v pásu podél lesní loučky vyskytují zejména břízy. Negativní vliv záměru na les je v tomto Úsek těsně před mostním objektem přes Sázavu. Ke střetu, případě velmi malý – pravděpodobně pouze který bude pravděpodobně v okrajové severní části lesa v délce max. znamenat pouze trvalé omezení několik desítek metrů bude omezeno ve využívání, dojde u severního využívání tak, jak bude umožňovat mostní okraje mostního objektu, kde se objekt a podmínky pro existenci lesa pod nacházejí smíšené lesní porosty ním. v rokli kolmé k řece Sázavě. Negativní vliv na les je nevýznamný Trasa je navržena v hlubokém z důvodu krátké délky střetu a druhové zářezu. Ke střetu dojde v okrajové východní části lesíka skladby lesa. východně od samoty „Šejtovka“ v délce cca 100 m. Trasa je v dlouhém lesním úseku Střet je významný z hlediska celkové délky, navržena variantně s (porovnání která. Jedná se však o lesy hospodářské,

PRAGOPROJEKT, a.s.

94/136


Orientační staničení Označení (km) od Hostěradic

17,000

Okraj lesa severně od Maskovic

17,500

Vrch „Šiberný“

25,000

Krusičany – les nad Tloskovským potokem

Zásah

Hodnocení

viz kap. E).

nepůvodní druhové skladby, jejichž hlavní hodnotu představuje dřevní hmota. Delší úsek odlesnění mezi tunely na severu a na jihu nebude znamenat významnou újmu, zejména v případě, že dojde k odtěžení mýtních porostů. Jistým rizikem může být otevření porostní stěny vůči převládajícím západním větrům. Trasa je při průchodu lesem Střet záměru s lesem, , rovněž část MÚK na jihu je pravděpodobně situována do vedena podle varianty v tunelu prostoru lesa. Střet však v celkovém (pokračování předchozího úseku). Při jižním okraji lesa je hodnocení není příliš významný, neboť se jedná o hospodářský, kulturní les navržena MÚK. s upřednostněnou funkcí dřevoprodukční. Trasa protíná lesík na severním Střet je málo významný svou délkou (cca 200 m) avšak rozdělí tento malý komplex úbočí jinak odlesněného vrchu Šiberný, nad potokem u bývalého na dvě části, což může představovat riziko vojenského cvičiště. pro stabilitu lesního porostu. Střet je z hlediska vlivů na les málo Trasa ve dvou krátkých úsecích protíná les v místě dvou bočních významný, celková délka trvalého odnětí je roklí s občasnými levostrannými cca 250 m. Jedná se převážně o kulturní, nepůvodní porosty v mýtním či předmýtním přítoky Tloskovského potoka. věku.

Dílčí závěr kapitoly D.I.5 Vlivy na půdu Na základě provedeného hodnocení je celkový vliv na půdy (zemědělské i lesní) přijatelný a odpovídá významu záměru. Hlavní vliv výstavby dálnice D3 na půdy spočívá v rozsahu záboru kvalitní zemědělské a lesní půdy. Doporučení pro dokumentaci EIA:    

zpracovat hodnocení záboru půd na úrovni tříd ochrany, stanovit soubor preventivních opatření na ochranu půd, zpracovat hodnocení záborů PUPFL včetně rozdělení lesů podle účelu, stanovit místa umístění dálnice ve vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

PRAGOPROJEKT, a.s.


95/136

D.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje V případě realizace dálnice nejsou v poddolovaném území mezi Zahořanským potokem a Sázavou předpoklady výraznějších komplikací, které by ohrožovaly realizovatelnost dálnice. V rámci podkladu [1] byl zpracován báňský posudek. V dalším průběhu dálnice nebude blokovat případné využití nerostných surovin, bude však procházet poddolovaným územím po hlubinné těžbě zlata. V tomto území je nutné zpracovat podrobný geologický a geotechnický průzkum, zejména pro tunelové úseky. Zajištění stability stavby je technicky náročné, ale řešitelné. Navrhované tunely nemají příliš velké nadloží a uvažuje se, že budou převážně prováděny jako hloubené. Výjimkou je ražený tunel Kamenná Vrata. Z důvodu ochrany vegetace na povrchu a zajištění další funkčnosti by měla být při konečném návrhu tunelů vždy zvážena možnost ražby alespoň ve středním úseku, pokud to horninové a technologické podmínky dovolí. Týká se to především tunelů navrhovaných pro ochranu přírodních podmínek, tj. Kamenná Vrata, Kopanina, Hůrka, Na Komáru, V Koláči a Roholec. V roce 1996 bylo v rámci zpracování dokumentace [1] získáno souhlasné vyjádření organizace, pověřené ochranou a evidováním CHLÚ Dolní Jirčany tj.MŽP ČR - NIS Geofond Praha. Od té doby však došlo ke změně vlastníka a pověřený zástupce vydal k průchodu dálnice ložiskem nesouhlasné vyjádření [14]. Ve studii z r. 2000 [6] byla navržena opatření pro průchod CHLÚ. Vedení nivelety je na základě podkladů předaných firmou Tondach navrženo tak, aby během výstavby mohla být odtěžena maximální mocnost suroviny (s jejím uložením v blízkosti zpracovatelského závodu). Nevytěžitelné zásoby, které zůstanou pod tělesem dálnice budou vybilancovány a navrženy k odpisu zásob. Vzhledem k navrženému postupu se bude jednat o minimální nutné množství. Současně byl navržen most pro potřeby správce ložiska a budoucí těžby, umožňující propojení částí CHLÚ oddělených dálnicí. Tento návrh v podstatě splňuje podmínky uplatněné ve výše jmenovaném vyjádření a konkrétní řešení bude v dalších stupních upřesňováno. Dílčí závěr ke kapitole D.I.6 Vliv na horninové prostředí a přírodní zdroje: Na základě provedeného hodnocení lze konstatovat, že výstavba dálnice nepředstavuje z hlediska ohrožení horninového prostředí a přírodních zdrojů závažný negativní vliv. Doporučení pro dokumentaci EIA:  zpracovat podrobnější geologické hodnocení a navrhnout opatření pro technické řešení,  ověřit mocnost cihlářských hlin v Dolních Jirčanech a navrhnout další postup,  pokud to bude technicky možné, změnit hloubené tunely na ražené pro menší ovlivnění vegetace na povrchu

PRAGOPROJEKT, a.s.

96/136


D.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Tab. 52 Kategorie vlivů na flóru, faunu a ekosystémy Vliv Kategorie Podkategorie

Poznámka

Zvláště chráněná území

Národní park Chráněná krajinná oblast Národní přírodní rezervace Přírodní rezervace Národní přírodní památka Hradišťko pod Medníkem - mimo Přírodní památka +/Teletínský lom - mimo Významné Ze zákona lesy + Trasa několikrát zasahuje do lesa krajinné (č.114/1992 Sb. rašeliniště prvky v platném vodní toky + Trasa zasahuje do celé řady vodních toků znění) rybníky + V trase nebo její blízkosti je řada rybníků jezera údolní nivy + Podél dotčených vodních toků Registrované orgánem ochrany přírody n Ověřit vliv na VKP v kap. C.1.2.3 Územní Nadregionální biocentrum Štěchovice mimo systém biokoridor + Údolí Sázavy ekologické Regionální biocentrum 3 biocentra mimo stability biokoridor + Zahořanský důl – Les u Radlíku Lokální biocentrum + 6 dotčených biocenter biokoridor n Zvláště Rostliny kriticky ohrožené n chráněné silně ohrožené n druhy ohrožené n Živočichové kriticky ohrožené n silně ohrožené n ohrožené n Natura ptačí oblasti 2000 evropsky významné lokality + EVL Dolní Sázava + vyskytuje se v trase dálnice D1 - nevyskytuje se v trase dálnice D1 +/- vyskytuje se v blízkosti trasy, ale přímo do ní nezasahuje n v tomto stupni nebyl výskyt prvku zjišťován, bude upřesněno v dalším stupni

Vlivy na ekosystémy Vlivy plánované trasy dálnice lze rozdělit podle působení na jednotlivé podmínky biotopu živočichů, rostlin nebo na celý ekosystém: územní zábor – dojde k nevratnému zmenšení ploch biotopů rostlin a živočichů. Především v případě lokálně omezených výskytů může jít o likvidační zásah do jejich přirozeného vývoje. znečištění prostředí – výstavba a provoz s sebou přináší vnos velkého množství složek znečišťujících okolní prostředí. Jedná se o znečištění:  vzduchu – prachové částice i emise plynů z dopravy významně ovlivňují území navazující na trasu dálnice. Eutrofizace jimi způsobené vede ke změnám v druhovém prostředí biotopů, k šíření stanovištně nenáročných druhů apod.  vody – splachy z komunikace, stejně jako důsledky potenciální havárie významně mění podmínky vodních ekosystémů v okolí dálnice  povrchu – v důsledku lidských aktivit se do okolí dálnice dostává množství odpadků apod.

PRAGOPROJEKT, a.s.


97/136

rušení  hlukové – při stavbě a především při provozu dálnice dojde ke zvýšení hlukové zátěže v dosud nedotčeném území  světelné – nepřetržitý provoz dálnice v nočních hodinách způsobuje osvětlení navazujících ploch a tím dochází k plašení zvířat s noční aktivitou  pohyb vozidel a lidí – dálnice a její provoz přináší větší pohyb lidí v krajině a zintenzívnění lidských aktivit. V důsledku to přináší vytlačení některých citlivějších druhů živočichů. změny struktury (fragmentace) krajiny  přerušení migračních tras – jedná se o jeden z nejvýznamnějších vlivů, v jehož důsledku dochází k zásadním změnám v komunikaci uvnitř i mezi populacemi druhů Vlivy na prvky ÚSES Tab. 53 Ovlivněné prvky ÚSES Prvek Název NRBK Údolí řeky Sázavy Zahořanský důl – Les u Radlíku RBK LBC

Nad cihelnou

LBC

Sirotčí strouha

LBC

Posázavská stezka

LBC

Nesvoj

LBC

Dunávický rybník I

LBC

Dunávický rybník II

Vliv a opatření přemostění vysokým mostem eliminuje negativní vlivy funkce ÚSES zachována návrhem tunelu upravit biocentrum podle průběhu dálnice olivněné biocentrum v sousedství mostu a tunelu přemostění vysokým mostem eliminuje negativní vlivy upravit návrh dánice, aby co nejméně ovlivňovala funkčnost upravit návrh dánice, aby co nejméně ovlivňovala funkčnost upravit návrh dánice, aby co nejméně ovlivňovala funkčnost

Průběh lokálních biokoridorů bude ověřen v rámci Dokumentace a pro případné křížení s dálnicí budou vytvořeny průchody podle TP 181. Vlivy na významné krajinné prvky Pravděpodobně budou ovlivněny následující významné krajinné prvky:  Kočičák  Zahořanský potok  Panský vrch  Žampach  Dunávický rybník  Bory u Krňan  Moštanský rybník a údolí potoka ke Kašparce  Veselý vrch  Novoveský potok s prameništi  Rybník Hladoměř s přítokem Břežanského potoka  Údolí Brejlovského potoka  Údolí Tloskovského potoka  Chrášťanská pastvina Rozsah ovlivnění VKP bude zjištěn v rámci Dokumentace a budou navržena opatření na minimalizaci vlivů. Pokud nepůjde vlivy zcela eliminovat bude nutno požádat o obecní úřad s rozšířenou působností o souhlas se zásahem do VKP.

PRAGOPROJEKT, a.s.

98/136


Vlivy na EVL a PO Vzhledem ke vzdálenosti 26 km nemůže být nejbližší ptačí oblast údolí Otavy a Vltavy záměrem ovlivněna a pro tuto oblast není zapotřebí provádět posuzování. Všechny vyhlášené evropsky významné lokality v okolí navrhované dálnice D3 s jednou výjimkou se nachází v takové vzdálenosti od dálnice, že druhy, které jsou hlavním předmětem ochrany, nemohou být ohroženy. Trasa dálnice přetíná evropsky významnou lokalitu (EVL) Dolní Sázava. Předměty ochrany této EVL jsou dva druhy živočichů: Velevrub tupý Unio crassus Hořavka duhová Rhodeus sericeus amarus Vzhledem k faktu, že dálnice překonává území této EVL vysokým přemostěním, nepředpokládá se významné ovlivněné jejich předmětů ochrany. Pro vyloučení jakýchkoliv dopadů na EVL Dolní Sázava nebude mostní konstrukce (pilíře) zasahovat do vodního toku, případná činnost na březích řeky bude zajištěna tak, aby nedošlo ke znečištění vody. Toto konstatování je v souladu s přiloženým stanoviskem OŽPZ KÚ Středočeského kraje čj. 62631/2006/KUSK-OŽP/Rj ze dne 5.6.2006. Vlivy na flóru a faunu Na základě terénního průzkumu byly vymezeny lokality zvýšeného významu pro existenci rostlin a živočichů ohrožené realizací záměru (viz příloha 4): Tab. 54 Lokality zvýšeného přírodního významu Ozn. Název Popis Ovlivnění Z1 rybník Pytlík stanoviště mokřadních a vodních druhů na okraji koridoru bez ovlivnění údolí a lesnaté svahy na jeho levém významný vliv snížen Z2 údolí návrhem mostu a tunelu Záhořanského břehu – útočiště řady lesních druhů, významný biokoridor. Výskyt např. potoka jestřáb lesní Accipiter gentilis, včelojed lesní Pernis apivorus, datel černý Dryocopus martius apod. Z3 krajina u Bohulib krajina s pastvinami a lesním významné ovlivněné snižované návrhem tunelů komplexem, řada ubývajících druhů zemědělské krajiny – ťuhýk obecný Lanius collurio, káně lesní Buteo buteo, včelojed lesní Pernis apivorus apod. Z4 údolí Sázavy významný biokoridor, stanoviště řady vliv prakticky eliminován xerotermních druhů. návrhem mostu Z5 lesní komplex stanoviště lesních druhů významný zásah mezi Krňany a snižovaný návrhem tunelů Lešany Z6 niva vodotečí u lokalita významná pro migrace migrace umožněna technickým opatřením obce Maskovice Z7 Dunávický rybník stanoviště řady mokřadních a vodních významný zásah, nutno druhů prověřit technické řešení,

PRAGOPROJEKT, a.s.


Ozn. Název Z8 Z9

99/136

Popis

Ovlivnění umístění odpočívek Málenský rybník a Z8 –– stanoviště obojživelníků a na okraji koridoru bez Vanovec mokřadních ptáků ovlivnění Tloskovský potok niva menší vodoteče a navazující louky významný zásah, nutno a rozptýlená zeleň prověřit technické řešení

Dílčí závěr kapitoly D.I.7 Vliv na Faunu, flóru a ekosystémy V rámci provedeného hodnocení lze celkově konstatovat, že vliv stavby na ekosystémy bude na přijatelné úrovni. Navržená stavba vzhledem ke svému rozsahu zasahuje poměrně málo prvků ekosystému. Vlivy na faunu a flóru budou poměrně významné a v průběhu dalších stupňů projektové dokumentace budou postupně přijímána opatření na jejich minimalizování. Doporučení pro dokumentaci EIA:  navrhnout opatření pro minimalizaci vlivu výstavby nových mostních objektů na ekosystémy (velikost navržených mostů apod.),  vytipovat mostní objekty vhodné pro převedení prvků ÚSES,  posoudit umístění odpočívek s ohledem na lokalitu zvýšeného přírodního významu u Dunávického rybníka,  provést hodnocení vlivu stavby na prvky lokálního systému ekologické stability,  provést biologické hodnocení dotčeného území,  navrhnout vhodná technická opatření pro kontakt těchto lokalit s trasou, oplocení V rámci dokumentace bude provedeno biologické hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění, bude zjištěn výskyt chráněných rostlina živočichů a na základě hodnocení bude případně požádáno o výjimky podle § 56 zákona.

PRAGOPROJEKT, a.s.

100/136


D.1.8 Vlivy na krajinu a chráněná území Vliv na krajinu Realizací záměru dojde k nevratnému zásahu do struktury a tvářnosti krajiny. Dálniční stavba by v přehledném, plochém území za okrajem Velké Prahy tvořila poměrně tvrdou linii, z toho důvodu je vhodné, že z jiných důvodů je její velká část v návrhu umístěna do tunelu. Po přechodu Zahořanského potoka, kde bude most tvořit výrazný prvek se téměř ztrácí v zalesněném území i díky navrženým tunelovým úsekům. Nejvýraznějšími prvky dálnice z hlediska vlivu na krajinný ráz budou velké mosty přes Zahořanský potok, Sázavu a Netvořický potok, na těchto mostech bude nutno ještě z důvodu ochrany přilehlých obcí osadit protihlukové stěny. Dalšími výraznými prvky budou části dálnice na násypu v nelesních úsecích, především v místech, kde bude násyp vizuálně zvýšen protihlukovými stěnami. Samotné protihlukové stěny obecně zvyšují zásah do krajinného rázu ve všech místech, kde jsou navrženy, v místech, kde je to možné by byly vhodnější ozeleněné protihlukové valy. Z tohoto pohledu budou kritická místa u Hostěradic, obě strany mostu u Netvořic, kolem Dunávického rybníka a u Chrášťan. Při návrhu dálnice je zapotřebí z hlediska vlivů na krajinu dbát několika zásad:  omezení délky rovných úseků  minimalizace zářezů a násypů Z hlediska zhodnocení vlivu na krajinný ráz je důležité výškové vedení trasy v krajině. Snahou je, při dodržení technických parametrů, co nejvíce přizpůsobit výškové vedení trasy stávajícímu terénu.  minimalizace zásahů do horizontu V citlivých místech pohledů, na vyvýšených místech by trasa dálnice neměla přesahovat horizont, či vytvářet nový.  přiměřenosti technických děl podle charakteru krajiny Rozsah technických umělých prvků, tj. mostů, estakád, opěrných zdí, protihlukových stěn, aj., by měl být úměrný charakteru krajiny. Tyto prvky jsou přijatelnější v krajině průmyslové a výrazně antropogenní, nežli v krajině zemědělského a přírodního charakteru.  začlenění do krajiny vegetačními úpravami Začlenění komunikace do krajiny se realizuje pomocí: a. vegetačních úprav vlastního tělesa navržené komunikace, b. výsadby v krajinných prvcích navazujících na komunikaci. Ve stupni dokumentace pro územní rozhodnutí je potřeba vypracovat samostatnou studii vegetačních úprav, která bude při konkrétním návrhu vhodných dřevin a jejich uspořádání respektovat hledisko estetické, volby místních přirozených dřevin, migrace živočichů, údržby zeleně. Ozelenění svahů násypů a zářezů má pozitivní vliv na celkovou estetiku krajiny a začlenění komunikace do krajiny. Při návrhu výsadby i mimo těleso komunikace se jedná např. o dosadbu břehových porostů u drobné vodoteče, realizace nefunkčních prvků ÚSES, vegetační úpravy polních cest. Tím se zvýší ekologická stabilita území. Výsadbou zeleně se rozčlení krajina a sníží se optický kontakt s navrhovanou silnicí. Přitom je doporučeno preferovat dřeviny geograficky původní a odpovídající místním podmínkám.  estetické řešení detailů

PRAGOPROJEKT, a.s.


101/136

Při podrobném návrhu technických děl je nutné respektovat okolní prostředí a uvažovat o možnosti přizpůsobit tvar, případně barvu. Významné objekty mohou vzniknout jako výsledek soutěže. Hodnocení míry zásahu stavby do krajinného rázu Z technických parametrů stavby, které by mohly mít významný vliv na krajinný ráz, to jsou především mostní objekty a mimoúrovňové křižovatky. Základním požadavkem je, aby v rámci dalších stupňů projektové přípravy bylo při návrhu mostních objektů a MÚK zohledněno nejen technické hledisko, ale i jejich začlenění do krajiny. Naplňování základních obecných zásad pro minimalizaci vlivu silničních staveb do krajinného rázu je hodnoceno v následující tabulce. Tab. 55 Hodnocení minimalizace vlivu na krajinný ráz Zásada Dodržování u záměru Omezování délky rovných úseků Minimalizace zářezů a násypů Minimalizace zásahů do horizontu Přiměřenosti technických děl charakteru krajiny Začlenění do krajiny vegetačními úpravami Estetické řešení detailů

Trasa je navržena bez rovných úsek Podmínky okolí záměru vyžadují zahloubení z důvodů ochrany prostředí, násypy jsou navrhovány v prostoru Rakousy - Chrášťany Trasa zasahuje do horizontu prakticky pouze při přechodu Sázavy, kde velký most bude tvořit výraznou dominantu Většina mostních objektů bude svou velikostí přiměřená, pouze tři mosty budou velnmi výrazné Bude navrženo v dalších stupních projektové dokumentace podle výše uvedených zásad Bude řešeno v dalších stupních projektové dokumentace

V dalším průběhu přípravy stavby bude zpracováno posouzení vlivu záměru na krajinný ráz ve smyslu § 12 zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění Vliv na chráněná území Nedochází k územnímu záboru velkoplošného ani maloplošného zvláště chráněného území. Trasa dálnice prochází územím Přírodního parku Střed Čech a ve svém okolí vyvolá významnou u změnu v jeho krajinném rázu. Trasa dálnice koliduje s památnými stromy:  Hrušeň u Věnce, k.ú.: Luka pod Medníkem  Lípa v Hostěradicích, k.ú.: Hostěradice: V dalších fázích procesu EIA je nutné podrobně prověřit míru ohrožení těchto stromů, resp. možnost korekce trasy v zájmu zajištění jejich ochrany. V rámci průzkumu byly vymezeny plochy se zvýšeným významem pro ochranu stanovišť živočichů (Z1 až Z9 viz výše). Především na tato území by měla být zaměřena opatření k prevenci, vyloučení, snížení či kompenzace vlivů formulovaná v podkapitole D4. Dílčí závěr kapitoly D.I.8 Vliv na krajinný ráz: Záměr nebude mít významný vliv na krajinný ráz s výjimkou přemostění Sázavy. Značná část trasy budeukryta v lesních úsecích a tunelech. V případě výstavby nových mostních objektů je nutné zohlednit při návrhu mostní konstrukce vliv stavby na krajinný ráz. Doporučení pro dokumentaci EIA:  zpracovat posouzení vlivu stavby na krajinu,  navrhnout opatření pro snížení vlivu na krajinu,  provést podrobné zjištění možné kolize dálnice s památnými stromy,  ověřit reálnost dodržení podmínek stanovených vyhláškou v Chrášťanech. PRAGOPROJEKT, a.s.

102/136


D.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Hmotný majetek U posuzovaného záměru může dojít likvidaci hmotného majetku v případě průchodu trasy dálnice obytnou nebo rekreačních zástavbou, vyžadující demolici dotčených objektů. Specifickým případem je demolice v důsledku trvalého zastínění objektu mostní konstrukcí nebo nemožnosti dodržení platných hygienických limitů pro obytné prostředí.V rámci použitého měřítka (1:25 000) je obtížné tyto vlivy jednoznačně kvantifikovat a bude nutné je přesněji kvantifikovat v rámci dokumentace EIA. Do kontaktu se stávající obytnou či chatovou zástavbou se trasa dálnice dostává:  pod přemostěním Zahořanského potoka, kde se nachází několik chat,  západně od Jílového v lokalitě Kamenná Vrata, kde bude nutno vykoupit a následně demolovat cca 12 objektů (viz kap. E)  pod přemostěním Sázavy, kde je poměrně hustá chatová zástavba. Riziko zastínění mostní konstrukcí existuje v případě přemostění Záhořanského potoka (k.ú. Zahořany) a údolí Sázavy (k.ú. Luka p. Medníkem a Hostěradice), kde se nacházejí především rekreační objekty. Na území okresu Benešov prochází trasa dálnice podstatně méně zastavěným územím. K přímému kontaktu trasy dálnice kontaktu se zástavbou zde již nedochází. Podmínka MO ohledně bývalého radiolokačního zařízení je v návrhu zohledněna a ve všech navrhovaných variantách úpravy vedení trasy kolem Libře se osa dálnice oddaluje od pozemků ve správě MO. Kompostárna severně od Libře bude zrušena. Kulturní a historické památky Kulturní a historické hodnoty dotčeného území nebudou výrazněji dotčeny. Trasa dálnice D3 se nedostává se do střetu s žádnou nemovitou kulturní památkou, s městskou nebo vesnickou památkovou rezervací nebo zónou. Riziko znehodnocení areálu středověkých pinkovišť Panský vrch - Kozí Hůrka (k.ú. Luka pod Medníkem), který je navržen k prohlášení kulturní památkou, stavbou dálnice je nutné prověřit v rámci dokumentace EIA. V rámci zpracování této dokumentace je dále nutné identifikovat případné střety trasy s drobnými památkovými objekty ve volné krajině (kapličky, boží muka, památníky atp….) V případě průchodu trasy dálnice územím s předpokládaným resp. doloženým výskytem archeologických nálezů (středověké a novověké jádro obce Kamenná Vrata a Luka pod Medníkem - parcela číslo 63/2) je ve smyslu platných předpisů povinností investora záměr oznámit příslušnému pracovišti, určeném Národním památkovým ústavem a umožnit jemu nebo organizaci oprávněné k archeologickým výzkumům provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Dále je podle zákona povinen oznámit i náhodné porušení archeologických situací (nálezy zdiva, jímek, hrobů), stejně tak jako nálezy movitých artefaktů (keramiky, kostí, zbraní, mincí apod.), k tomuto účelu zajistí stavebník u výše zmíněné organizace archeologický dohled.

PRAGOPROJEKT, a.s.


103/136

Dílčí závěr ke kapitole D.I.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky: Na základě předběžného hodnocení je vliv na hmotný majetek závažný a je soustředěn do oblasti západně od Jílového, především Kamenných Vrat. Celkový vliv na kulturní památky je přijatelný. Doporučení pro dokumentaci EIA:  podrobněji prověřit rozsah nutných demolic  definovat trvale obydlené objekty a rekreační objekty  prověřit riziko znehodnocení areálu středověkých pinkovišť Panský vrch - Kozí Hůrka  zdokumentovat drobné památkové objekty v možném střetu s trasou

PRAGOPROJEKT, a.s.

104/136


D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci V následujících tabulkách je uveden přehled rozsahu vlivů na obyvatelstvo a životní prostředí podle hodnocení, provedeného v kap. D.1. Vlivy záměru jsou vzhledem ke specifice záměru v zásadě trojí: Dlouhodobé vlivy umístění stavby a provozu na nové komunikaci Střednědobé vlivy, jejichž náprava bude trvat delší dobu Krátkodobé vlivy během výstavby komunikace. Tab. 56 Zhodnocení rozsahu vlivů Skupina

Vliv

Přijatelnost Komentář zásahu

Rozsah dlouhodobých vlivů umístění stavby Obyvatelstvo

Psychická pohoda Sociální a ekonomické Dělící účinky Hmotný majetek

Voda Půda Horninové prostředí Ekosystémy

Flóra Fauna Krajina

3 5 4 2

Povrchová voda Podzemní voda Zemědělská půda Lesy Přírodní zdroje Zvlášť chráněná území VKP Natura 2000 ÚSES

4 4 4 3 2 5 n 5

Chráněné rostliny Chránění živočichové Migrace Krajinný ráz Chráněná území

n n 4 3 4 4

Kulturní památky

3

Narušení stávajícího stavu okolí Zlepšení přístupu do Prahy Trvalé rozdělení území, eliminováno mosty a tunely Ztráta nemovitosti (Kamenná Vrata), kompostárna Zvýšení odtoku znečištěné vody, návrh DUN Ovlivnění vodních zdrojů Trvalý zábor ZPF, rozdělení na menší celky Trvalý zábor PUPFL Snížení zásob v CHLÚ Dolní Jirčany V území nejsou Ovlivnění VKP zdokumentovat V území nejsou 1 NRBK – most, 1 RBK – most, tunel, 6 LBC – ošetřit Provést průzkum Provést průzkum navržena rozsáhlá opatření – mosty, tunely Trvalý vliv na krajinný ráz Přírodní park Střed Čech Ověřit případný střet s malými památkami

Rozsah dlouhodobých vlivů provozu Obyvatelstvo

Ovzduší a klima Hluková situace aj. Voda Půda Ekosystémy

Flóra Fauna

PRAGOPROJEKT, a.s.

Zdravotní rizika Psychická pohoda Sociální a ekonomické Ovzduší Hluk Povrchová voda Podzemní voda Zemědělská půda Lesy Biotopy obecně VKP ÚSES Chráněné rostliny Chránění živočichové Migrace

4 3 5 4 3 4 4 4 4 n 4 n n 4

Vyplývají ze zvýšení hluku a emisí z vozidel Trvalý provoz na dálnici Zvýšení turistiky, podnikání Imise z provozu dálnice, prašnost Hluk z provozu na dálnici, sníženo PHS Splachy nečistot z provozu Splachy nečistot z provozu Ovlivnění solením dálnice rozstřikem Ovlivnění solením dálnice rozstřikem Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Provést průzkum Provést průzkum Nebezpečí střetu s projíždějími vozidly, návrh oplocení


Skupina

105/136


Vliv

Rozsah střednědobých vlivů umístění stavby Obyvatelstvo

Hluková situace aj. Půda Krajina

Psychická pohoda Přístupnost Hmotný majetek Hluk Zemědělská půda Lesy Krajinný ráz

3 4 4 4 4 3 4

Postupné navykání na existenci dálnice Akceptace nových propojení Obnova narušených pozemků (dočasné zábory) Postupné snižování hluku vzrůstající vegetací Obnova kvality půdy po rekultivacích Pomalé zarůstání lesních ploch v místech hloubených tunelů Snižování negativních účinků vzrůstající vegetací

Rozsah krátkodobých vlivů výstavby Obyvatelstvo

Ovzduší a klima Hluková situace aj.

Zdravotní rizika Psychická pohoda Sociální a ekonomické Přístupnost Hmotný majetek Ovzduší Hluk

4 3 5 4 4 3 3

Voda

Povrchová voda

Půda

Podzemní voda Zemědělská půda Lesy

4 4

Poddolovaná území VKP

4

Horninové prostředí Ekosystémy

ÚSES Flóra Hodnocení.

4

3 4 4 4

Huk a prašnost z výstavby Narušení pohody výstavbou Zvýšení zaměstnanosti Narušení cest při výstavbě Možné narušení ponechané zástavby Zvýšené emise ze strojů, prašnost Hluk ze strojů, vozidel, prováděných prací včetně trhacích Znečištění splachy ze staveniště, ochranné hrázky Dočasné snížení vydatnosti zdrojů, znečištění Degradace půdy, eroze Vykácení stromů nad hloubenými tunely a obnova Podrobný průzkum, návrh opatření Nebezpečí narušení biotopů, nutné dodržování nařízených opatření Nebezpečí narušení biotopů, nutné dodržování nařízených opatření Ochrana zachovaných dřevin, záchranný výzkum, přenos

1-5 – viz Tab. 57 n – nehodnoceno, bude zpracováno jako součást dalšího postupu

Celkově lze konstatovat, že vedení dálnice navrhovaným koridorem a navrhovanými opatřeními, které představují především mosty, tunely, protihlukové stěny a usazovací nádrže, je akceptovatelné. Pro snížení rozsahu kácených lesních porostů by bylo hodné navrhnout tunely spíše ražené než hloubené. Z hlediska ochrany přírody nezasahuje trasa do nejvýznamnějších území a navržená opatření jsou dostatečná. Největší negativní vlivy na obyvatelstvo vznikají v místě průchodu dálnice lokalitou Kamenná Vrata, je zde však reálná možnost tyto vlivy ještě snížit. Krajinný ráz bude nejvíce ovlivněn mostem přes Sázavu. Umístění SSÚD a odpočívek je nutné korigovat s ohledem na dopad na nejbližší okolí. Zjištěné poznatky budou podrobně posouzeny v rámci Dokumentace o hodnocení vlivů na životní prostředí podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb.

PRAGOPROJEKT, a.s.

106/136


D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Samotná výstavba dálnice ve středu Čech nebude mít přeshraniční vliv. Uvedení celé dálnice D3 do provozu, spojené se zprovozněním silničního kruhu kolem Prahy však zcela jistě ovlivní dopravu v okolních zemích. Rozsah těchto vlivů však nemůže být posuzován v rámci stavby I. etapy D3.

PRAGOPROJEKT, a.s.


107/136

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Existující podklady jsou dostatečné pro zpracování Oznámení. Pro Dokumentaci o hodnocení vlivů na ŽP podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění bude zapotřebí zpracovat studii, která bude obsahovat dostatečné technické podklady Technická studie v měřítku min. 1 : 10 000 bude obsahovat:  Návrh směrového a výškového řešení  Návrh umístěné SSÚD a odpočívek  Prozkoumání možností variant vyplývajících ze zjišťovacího řízení  Prověření nutných délek tunelů i z hlediska ochrany ŽP (tunel Libeř, tunely u Lešan)  Výčet základních výměr (plochy vozovek dálnice a souvisejících komunikací, plochy mostů, tunely rozdělené na přesypané a ražené,)  Stanovení hlavních kubatur (v rozdělení výkop, skalní zářez, výkop pro tunely a jejich zasypání, výlom ražených tunelů, násyp, ornici)  Zábor plochy (členění ZPF, PUPFL, ostatní)  Návrh odvodnění Samostatně budou řešeny následující studie:  Hodnocení zdravotních rizik stavby na obyvatelstvo  Hluková studie  Rozptylová studie (provedení modelového vyhodnocení vlivů na kvalitu ovzduší, včetně optimalizace odvětrání tunelových úseků dálnice)  Biologický průzkum (provádět v předstihu, aby bylo zachyceno podzimní i jarní období) se zaměřením na cenné lokality, chráněné druhy rostlin a živočichů a migrační trasy velkých obratlovců  Hodnocení vlivu dálnice na krajinu Následně bude zpracována Dokumentace o hodnocení vlivů na ŽP. V závěru Dokumentace budou definována podrobná opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů jak pro další přípravu záměru, tak pro jeho realizaci a provoz. Zásadní navržená opatření jsou uvedena v hodnocení jednotlivých vlivů v kap. D.1 a shrnuta níže. V rámci stavby dálnice budou navržena následující ochranná opatření:  pro snížení negativních vlivů na faktor pohody (trasa v tunelu, protihluková opatření)  pro snížení vlivu dělícího účinku liniové stavby (mosty, tunely)  pro ochranu zdraví obyvatel (trasa v tunelu, protihluková opatření)  pro ochranu recipientů dešťových vod (sedimentační a retenční nádrže)  pro ochranu podzemních vod a vodních zdrojů  pro ochranu fauny a flóry (umožnění migrace přes tunely a pod mosty, ražené tunely)  pro minimalizaci vlivů na zdroje nerostného bohatství (trasa mimo CHLÚ, předtěžení) v členění na přípravu záměru, jeho realizaci a provoz.

PRAGOPROJEKT, a.s.

108/136


D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Pro zpracování Oznámení byly dostatečným podkladem projekty v různých úrovních zpracování z let 1996 – 2006) – viz kap. F.2. Tyto podklady však již nebudou dostatečné pro zpracování Dokumentace o hodnocení vlivů, kde je nutné zjišťovat poměrně přesnou polohu dálnice vůči okolí (zástavbě, chráněným území apod.). Proto bude nutné zpracovat projekt celé I. etapy alespoň v úrovni technické studie, jak je uvedeno v kap. D.4. V rámci Dokumentace budou provedeny studie vlivů, uvedené v téže kapitole. Celkově nebyly v rámci zpracování Oznámení zjištěny takové nedostatky ve znalostech, které by bránily formulování konečného závěru.

PRAGOPROJEKT, a.s.


109/136

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán v jedné variantě, která vyplynula z předchozích prací a byla zahrnuta do ÚP VÚC Pražského regionu a okresu Benešov. Pouze ve dvou úsecích je posuzováno variantní řešení, které bylo navrženo po diskusi se zástupci samospráv. Na začátku trasy mezi Psáry a Jílovým jsou v daném koridoru navrženy tři varianty, popisované v kap. B.I.5 a označené ZZ1, ZZ2 a ZZ3. Severně od Netvořic u Lešan jsou také navrženy tři varianty popsané v téže kapitole a označené 1, 2 a 3. Směrové vedení variant není od sebe příliš vzdálené a proto pro všechny platí popis stavu životního prostředí v koridoru dálnice, jak je uveden v kapitole C. V kapitole D je popisován vliv záměru na životní prostředí základní varianty, tj. se zahrnutím trasy ZZ1 u Libře a trasy 2 u Lešan. Na základě zjištěných poznatků byly určeny rozdíly mezi jednotlivými variantami a provedeno jejich vyhodnocení, které je uvedeno níže. Pro hodnocení byla použitá škála uvedená v Tab. 57 Tab. 57 Kvantifikace zásahů a jejich přijatelnost Stupeň Slovní hodnocení Celková přijatelnost 1 Vliv je silný, přijaté riziko je výjimečně Jednoznačně nepřijatelné, třeba změnit trasu silnice nadprůměrné 2 Nepřijatelné, nebo pouze s velkými výhradami, Vliv je závažný, přijaté riziko je nadprůměrné nutná technická opatření jsou velkého rozsahu 3 Vliv je průměrný na hranici přípustného Přijatelné s většími výhradami, nutná technická opatření limitu, přijaté riziko je průměrné 4 Vliv je přijatelný, přijaté riziko je Přijatelné řešení, případná dílčí technická opatření podprůměrné 5 Vliv je téměř nulový nebo žádný, přijaté riziko Jednoznačně přijatelné řešení, nejsou potřebná žádná další opatření je téměř nulové

K jednotlivým zjištěným vlivům byly přiřazeny hodnoty, k vlivům však nebyly přiřazeny váhy. Výsledné hodnoty jsou tedy pomocné a je nutno je kriticky zvažovat.

PRAGOPROJEKT, a.s.

110/136


Varianty u Libře(km 2,000 – 9,330 ZZ1) Tab. 58 Technické rozdíly variant Libeř Parametr Délka trasy Most přes Zahořanský potok Tunely

m.j. km délka m počet délka

Varianta ZZ2 7,370 560 2 2800

ZZ1 7,330 590 3 1950

ZZ3 7,170 670 3 2010

Tab. 59 Hodnocení variant Libeř Vlivy

Obyvatelstvo (vzdálenost od trasy v m)

Doplňující údaj SZ Libeř Chaty Na Ovčíně JZ Libeř Zahořany Kamenná Vrata Svatováclavké lázně Kamenná Vrata Kamenná Vrata

ZZ1 Hodnota 200 (tunel) 100 (tunel)

S 5 4

Varianta ZZ2 Hodnota S 200 (tunel) 5 100 (tunel) 4

ZZ3 Hodnota 200 (tunel) 100 (tunel)

S 5 4

320 (most) 400 (most) 0 100 (tunel)

3 320 (most) 3 180 (most) 2 3 400(most) 3 550 (most) 4 2 0 (tunel) 3 0 2 3 180 (tunel) 4 110 (tunel) 3 Hluk 2 4 2 Exhalace 3 4 3 Geomorfologie 3 4 3 Povrchové vody zvýšení odtoku 3 2 2 Podzemní vody vlivy na vodní zdroje 3 3 3 Zábor půdy (ZPF) trvalý (ha) 42,917 4 38,660 4 40,912 4 dočasný (ha) ** 14,296 4 20,713 3 15,861 4 Zábor lesa trvalý (ha) 3,292 3 2,277 4 3,349 3 dočasný (ha) ** 5,110 3 7,007 3 3,705 4 Fauna migrace 4 5 4 Ekosystémy ÚSES 4 4 4 Přírodní park 4 4 4 VKP 4 4 4 Krajina most m.n.m. 316-332 4 312-325 4 318-336 3 Hmotný majetek – Zahořanský potok 0 5 0 5 0 5 demolice (počet) Kamenná Vrata 12 3 11 3 6 4 * 20 3 0 5 25 3 Součet 79 87 79 Vysvětlivky: * pozemní objekty s vysokou zátěží emisemi z provozu na dálnici (objekty v těsné blízkosti trasy) - odhad ** zábor nad tunelem v případě hloubených tunelů

Všechny navržené varianty procházejí zástavbou Kamenných Vrat a dotýkají se trvalého osídlení i rekreační výstavby v údolí Zahořanského potoka a Svatováclavských Lázní. V kamenných Vratech bude nutno z důvodu výstavby dálnice (volné trasy či hloubeného tunelu) demolovat několik budov. Po zásypu tunelu ve variantě ZZ2 bude zbytek zástavby ochráněn před hlukem, u variant ZZ1 a ZZ3 nebude přes vybudované PHS ochrana proti hluku dostatečná a bude nutno zvážit nutnost výkupu dalších objektů. Zásah do lesního komplexu (který je zároveň VKP, prvek ÚSES a součást přírodního parku a migrační cesty zvěře) je ve všech variantách obdobný. Při větší délce tunelu klesá trvalý zábor, kde bude dálnice otevřená, ale zvyšuje se plocha dočasného záboru v případě výstavby zahloubeného tunelu. Snížení vlivu je možné dosáhnout realizací ražené části tunelu v co

PRAGOPROJEKT, a.s.


111/136

největší délce. Všechny varianty jsou pro migraci dostatečně propustné tunelovými úseky v horní částin a přemostěním údolí. Závěr Celkově vychází, že varianty ZZ1 a ZZ3 jsou rovnocenné, nejlépe vychází varianta ZZ2, ve které jsou negativní vlivy jak na přírodu, tak na obyvatelstvo nejmenší, ovšem za cenu vyšších stavebních nákladů kvůli délce tunelu. Z porovnání jednotlivých vlivů je zřejmé, že rozdíly v hodnocení variant vznikají především v oblasti zástavby Kamenných Vrat. Přímý zásah – počet demolic pro výstavbu je ve variantě ZZ3, nejlepší ochranu proti hluku a dalším doprovodným negativním vlivům z provozu dálnice poskytuje varianta ZZ2. Ideální varianta by tedy vznikla kombinací, tj směrovým vedením podle varianty ZZ3 (s možností mírného odsunutí západním směrem v údolí Zahořanského potoka) se zahloubením podle technických možností a následným překrytím trasy v oblasti Kamenných Vrat. Tím by byl snížen počet nezbytně nutných demolic a odpadlo by nadlimitní zatížení zachované zástavby. Pokud by větší zahloubení nebylo možné, vznikl by pahorek s nově vysázenou vegetací.

PRAGOPROJEKT, a.s.

112/136


Varianty u Lešan(km 14,000 - 19,250 var.1) Tab. 60 Technické rozdíly variant Lešany Parametr

m.j.

Délka trasy

km počet délka počet délka m

Tunely Dálniční mosty

Vrianta 2 5,250 3 1060 1 150

1 5,550 1 350 3 470

3 5,100 2 790 2 250

Tab. 61 Hodnocení variant Lešany Vlivy Obyvatelstvo (vdál. v m)

Hluk Exhalace Geologie Geomorfologie Povrchové vody Podzemní vody Zábor půdy (ZPF) Zábor lesa

Doplňující údaj Lešany Lešany-Pazderna Maskovice rekreace CHLÚ Lešany (vzdál. v m)

1 Hodnota 750 1000 650

130

zvýšení odtoku trvalý (ha) dočasný (ha) ** trvalý (ha) dočasný (ha) ** VKP

27,831 1,030 9,038 9,936

Průchod lesním komplexem Fauna migrace Ekosystémy Přírodní park okraj PP Krajina Hmotný majetek demolice nejsou Součet Vysvětlivky: ** zábor nad tunelem v případě hloubených tunelů

S 4 5 5 5 5 5 5 3 2 4 3 4 4 4

Varianta 2 Hodnota 1200 1100 500

130

17,840 0 11,443 3,648

5 4 5 3 5 80

S 5 5 4 4 5 5 5 4 3 4 4 5 3 3

3 Hodnota 1200 1000 650

0

19,827 0 8,815 7,856

3 okraj PP

4 4 4 5 79

S 5 5 5 4 5 5 4 4 3 4 4 5 4 4 4

okraj PP

4 4 4 5 82

Navržené varianty se nedostávají do přímého konfliktu s trvalým osídlením a neprocházejí v takové blízkosti obcí, aby nemohly být splněny limity ochrany zdraví obyvatel z hlediska hluku a imisí. Rekreační výstavba není dotčena, rekreační potenciál se snižuje slyšitelností provozu z dálnice a mírným omezením využití lesního komplexu – ve všech variantách v obdobném rozsahu. Zásadním problémem je zásah do rozsáhlého souvislého lesního komplexu o rozloze cca 6 km2. Vzhledem k pestré morfologii terénu se zde nachází i pestré podmínky pro rostlinná společenstva. Les je významným krajinným prvkem a prochází jím významný migrační koridor velkých savců (los, jelen) nadregionálního významu, který spojuje jižní Čechy (Třeboňsko) s údolími Vltavy a Sázavy. Všechny varianty jsou pro migraci dostatečně propustné tunelovými úseky a mostními objekty. Všechny varianty procházejí okrajem přírodního parku Střed Čech, jehož hranice vede po okraji lesního porostu. Z hlediska zásahu do přírodního parku lze považovat vliv všech variant za přijatelný, protože zasahují pouze do cípu jeho východní okrajové části.

PRAGOPROJEKT, a.s.


113/136

V blízkosti silnice II/105 byly vybudovány nové vodní zdroje pro obec Lešany. Pravděpodobně nebudou ohroženy žádnou z variant, protože podzemní voda je čerpána z dostatečně hlubokého horizontu. Možnost ovlivnění je nutno posoudit až na základě hydrogeologického průzkumu. Závěr Varianty jsou z hlediska vlivu na životní prostředí zcela rovnocenné, mírně je preferována varianta 3, která má pouze dva tunely a nejméně zasahuje do lesních porostů. Ochrana lesních porostů je v tomto prostoru řešena nadstandardně poměrně dlouhými úseky v tunelech. Doporučujeme prověřit nezbytnost takto ekonomicky náročného návrhu a řešit požadavky na migraci pouze jedním raženým tunelem ve střední části nad kterým zůstane zachovaná část lesa a v dalších částech průchodu lesem zvýšit niveletu a zmenšit tak zářezy.

PRAGOPROJEKT, a.s.

114/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



115/136

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE F.1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Přílohy oznámení 1. Celková situace dálnice D3 ve Středočeském kraji 2. Přehledná situace – ortofotomapa 3. Situace osídlení 4. Situace příroda (ÚSES, EVL, VKP atd.) 5. Situace geofaktorů (CHLÚ, poddolování, voda) 6. Přehledná situace dříve uvažovaných variant

1:100000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:25 000 1:100000

F.2. Další podstatné informace oznamovatele Podklady k záměru [1] Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona č. 244/92 Sb., úsek stavby 0301 Praha – Jílové, URBIOPROJEKT Plzeň, Ing. Valtr a kolektiv, 12/2000 [2] Dokumentace hodnocení vlivu na životní prostředí dle zákona č. 244/92 Sb., úsek stavby 0302 Jílové u Prahy – Hostěradice a 0303 Hostěradice – Neštětice, DOPRAVOPROJEKT Brno a URBIOPROJEKT Plzeň, Ing. Valtr a kolektiv, 02/1996 [3] Prognóza intenzit automobilové dopravy na dálnici D3, CityPlan, 01/2007 [4] Dálnice D3 ve Středočeském kraji, technicko-provozní studie, Pragoprojekt, 05/2006 [5] Dálnice D3 v km 0,000-km 5,500, studie variant tras (Lešany), Valbek 07/2005 včetně rámcového posouzení vlivů na ŽP, Evernia [6] Dálnice D3, technická studie variant řešení dálnice – st. 0301, ILF CONSULTING ENGINEERS s.r.o, 12/2000 [7] Dálnice D3, studie úpravy trasy dálnice D3–stavba 0302 Jílové-Hostěradice, ILF, 06/2000 [8] Dálnice D3, stavba 0302 Jílové-Hostěradice, DÚR, Dopravoprojekt Brno, 03/1996 [9] Dálnice D3, stavba 0303 Hostěradice-Neštětice, DÚR, Dopravoprojekt Brno, 05/1996 [10] Územní plán VÚC Pražského regionu, AURS, 06/2006 [11] Územní plán VÚC okresu Benešov, T-plan, 12/2006 [12] Posouzení vlivů na životní prostředí dle § 14 zákona č. 244/1992 Sb. Územního plánu VÚC Pražského regionu, T-plan (Mgr. Alena Kubešová), 2006 [13] Varianty dálnice D3 na území VÚC Pražského regionu a VÚC okresu Benešov, Posouzení vlivů na životní prostředí dle § 14 zák. č. 244/1992 Sb. T-plan, 04/2003 [14] Vyjádření Ing. R. Teplého z pověření fy. Tondach, s.r.o. čj. TE/07/10 ze dne 5.3.2007 k průchodu dálnice D3 ložiskem Dolní Jirčany [15] ÚPD obcí v zájmovém regionu Podklady ostatní – Culek M., eds., 1995: Biogeografické členění České republiky – Enigma Praha, 1996 – Quitt E., 1971: Klimatické oblasti Československa – Stud. Geogr., Brno 1971 – Chráněná území přírody České republiky – Český ústav ochrany přírody, 1993. – Atlas podnebí Česka ČHMÚ, Univerzita Palackého v Olomouci, 2007 – Statistický lexikon obcí ČR 2005 – TP 180 MD – Migrační objekty pro zajištění průchodnosti dálnic a silnic pro volně žijící živočichy – TP 181 MD – Hodnocení průchodnosti území pro liniové stavby – geoportal.cenia.cz/mapmaker/cenia/portal/ PRAGOPROJEKT, a.s.

116/136


– www.chmi.cz – www.cuzk.cz – www.czso.cz – mapy.seznam.cz Další podklady jsou uvedeny v příslušných kapitolách.

PRAGOPROJEKT, a.s.


117/136

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Identifikace stavby Název: Dálnice D3 „Středočeská“ – stavby 0301-0303 (I.etapa) Oznamovatel: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Na Pankráci 56, 145 05 Praha 4 Zpracovatel oznámení: PRAGOPROJEKT, a.s. Autorizovaná osoba: Ing. Ondřej Čapek Datum zpracování: 06/2007 Zdůvodnění záměru Dálnice D3 převezme funkci kapacitního spojení hlavního města Prahy s oblastí jižních Čech a ve směru na jih se napojuje na silniční a dálniční síť v Rakousku. Dálnice D3 leží na hlavním mezinárodní silničním tahu E 55, který vede ze Skandinávie přes Spolkovou republiku Německo, Českou republiku, Rakousko a Itálii do Řecka. Dálnice D3 je rovněž zařazena do doplňkové sítě TINA evropských dopravních koridorů. Technický stav stávající silnice I/3 a její směrové vedení jsou s ohledem na dopravní zátěže a bezpečnost silničního provozu nevyhovující. Dochází k trvalému narušování životního prostředí a ohrožování bezpečnosti obyvatel při silnici I/3. V roce 1993 potvrdila vláda ČR usnesením rozsah dálniční sítě ČR a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005. Toto vládní usnesení bylo pak několikrát aktualizováno, dálnice D3 zůstala v této koncepci až do roku 1996, pak vláda v rámci úsporných ekonomických opatření v únoru 1997 vyňala dálnici D3 z plánu výstavby dálnic do roku 2005. V roce 1999 se dálnice D3, dle Návrhu rozvoje dopravních sítí v České republice do roku 2010 schváleného vládou usnesením na základě posouzení koncepce podle zákona č. 244/1992 Sb. o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí, opět stala součástí výstavby dálniční sítě ČR. Výstavbou dálnice dojde k podstatné úspoře času (cca 30%), úspoře pohonných hmot (cca 15%). Dále dojde k podstatnému snížení negativních vlivů dopravy na životní prostředí v přilehlých obcích a městech v oblasti kolem Prahy, kde došlo v posledních letech k mohutnému rozvoji bydlení, generujícímu radiální dopravu do Prahy za prací. Vedení trasy dálnice D3 v samostatné trase západním koridorem prostorem Jílového z hlediska dopravního umožní alternativní spojení Benešovska s Prahou a tím i odlehčení dálnice D1 a splňuje dopravní požadavky v rámci pražského regionu tj. optimálně umožňuje urbanizaci prostoru Jílového, který nemá v současné době odpovídající silniční spojení s Prahou. V rekreačních dnech umožní trasa D3 výrazně odlehčit silnicím I/3, II/105, II/603 a II/102 neboť převezme značnou část dopravy do středního Povltaví a dolního Posázaví. Koridor takto navrhované dálnice je zahrnut jako veřejně prospěšná stavba do VÚC Pražského regionu i do ÚP VÚC okresu Benešov. Stručný popis záměru Předmětem oznámení je kombinovaná trasa dálnice D3 tak, jak byla definována ve studii [4] s přihlédnutím ke dříve zpracovaným projektům. Z toho vyplývá, že technické údaje z jednotlivých prací bylo nutno podrobit kritickému zkoumání a některé nelze převzít vůbec.

PRAGOPROJEKT, a.s.

118/136


Podle současně platné ČSN 73 6101 z října 2004 je čtyřpruhová dálnice navrhována v kategorii D 27,5/120. V místech většího stoupání jsou navrženy přídavné pruhy pro pomalá vozidla. Celková délka záměru je 25,5 km. Směrové vedení posuzovaných úseků je dáno především napojujícími body u Jílového, Hostěradic, Netvořic a Chrášťan, jinak je vedení trasy podřízeno snaze vyhnout se zjištěným možným střetům se zástavbou, ochrannými pásmy a přírodními územími. Pahorkatinné a vrchovinné území vyžaduje použití maximálních podélných spádů a výškových oblouků s relativně malými poloměry. Přes toto řešení dosahují zářezy v kratších úsecích hloubky 20-30 m, zde jsou však navrženy tunely (většinou hloubené, přesypané). Násypy by dosahovaly výšky až 30 m, v místech překonávaných depresí jsou navrženy mosty. Výškovou výjimkou je přechod přes řeku Sázavu, kde dálnice přemosťuje údolí téměř cca 110 m nad hladinou řeky. Odvodnění dálnice je navrženo kanalizací, svedenou do sedimentačních nádrží. Ochrana obcí v blízkosti dálnice proti hluku je řešena návrhem protihlukových stěn, případně valů. Bilance zemních prací byla orientačně stanovena pouze v některých podkladech. Konečné směrové i výškové vedení trasy není však určováno snahou o vyrovnanou bilanci, ale především požadavky na ochranu životního prostředí a zdraví obyvatel, které nutí projektanty trasu vést dále od obcí, zahlubovat a tím zřizovat tunely. Z těchto důvodů vznikne zatím neurčený přebytek materiálu, který bude nutno umístit na skládku nebo hledat její využití, hornina v trase je prakticky všude vhodná do násypů, značná část těžené horniny bude vhodná pro zpracování na štěrk. Konstrukce vozovky je předpokládána asfaltobetonová, případně cementobetonová. Křížení se všemi komunikacemi jsou navržena mimoúrovňová. Součástí stavby budou přeložky křižujících komunikací, inženýrských sítí a ochranná opatření. Na okolní silniční síť bude dálnice napojena 6 mimoúrovňovými křižovatkami. Z významnějších objektů záměru je nutno uvést 9 tunelů, navržených především z důvodů ochrany obcí před hlukem a ochrany přírodních prvků a 3 velké mosty přes Zahořanský potok, Sázavu a Netvořický potok. Kromě těchto velkých mostů je navržena řada přemostění dálnice pro převedení komunikací, případně migračních tras a další mosty na dálnici přes menší údolí, silnice a biokoridory. U Dunávic v km cca 22,0 (stavba 0303) je navrhována oboustranná odpočívka s kapacitou 20 stání osobních vozidel a max. 8 stání nákladních vozidel na každé straně, což se v současné době již nejeví jako dostatečné. Celá I. etapa bude udržována z SSÚD, navrhovaného u Netvořic v km cca 19,9 v sousedství mostu přes Netvořický potok. Předpokládané termíny: Zahájení: 2010 Dokončení 2014

Charakteristika dotčeného území Krajina Trasa I. etapy dálnice mezi Prahou a Benešovem leží ve Slapském a Posázavském regionu, které zde mají charakter monotónní pahorkatiny. Údolí Sázavy se místy vyznačuje údolním fenoménem, nepříliš výrazné skalní útvary jsou vázány především na svahy zaříznutých údolí.

PRAGOPROJEKT, a.s.


119/136

V současné době je území poměrně hustě osídleno obcemi příměstského charakteru, v řadě obcí probíhá masivní výstavba rodinných domů i residenčního typu. Hustota osídlení lze charakterizovat jako středně hustou, činí 50 - 150 obyvatel na km2, postupně se snižuje od Prahy. Protože není ve zdejším území více rozvinut průmysl, je ekonomika obyvatel vázána na využívání místních přírodních zdrojů, tj. zemědělskou a lesnickou prvovýrobu a dále na služby v rekreačních činnostech. K zásadním změnám v měřítku a uspořádání krajiny došlo od 50. let v souvislosti s přechodem na zkolektivizovanou zemědělskou velkovýrobu. Území je zároveň významnou rekreační oblastí z velké části dostupné i PID, došlo zde po druhé světové válce došlo k bouřlivému, živelnému rozvoji chataření i když v Posázaví docházelo v romantickém údolí Sázavy a jejích přítoků a na okrajích selských lesů k výstavbě prvních srubových osad již od 20. let. V rekreační oblasti Jílovska a dolního Posázaví se v chatách soustřeďuje cca 80-90 tisíc chatařů a dále zde bývá dalších cca 10 tisíc turistů (pěších či motorizovaných), přičemž do tohoto území přijíždí cca 20 tisíc motorových vozidel. Mezi Jesenicí a Libří kolem Dolních Jirčan a Psár je mírně zvlněná krajina zemědělsky využívaná pouze s ojedinělými menšími lesíky. Prostor mezi obcemi je z hlediska osídlení volný, mezi Dolními Jirčany a Zlatníky-Hodkovicemi se rozkládá rozsáhlé CHLÚ cihlářských hlin. Nad údolím Libeňského potoka jsou osady Na Ovčíně a Za duby. Libeř leží na Zahořanském potoce, na jehož jižní straně začíná lesní komplex. Krajina má velké měřítko, bez významnějších ploch rozptýlené zeleně a je ukončena údolím Zahořanského potoka, za kterým se objevuje vzdálenější, zajímavější horizont s lesními porosty. Západně od Jílového je krajina zemědělská s poměrně značným podílem lesů. Zástavba je soustředěna především do Jílového, ale je zde řada částí obcí a chatové oblasti (Kamenná Vrata, Svatováclavské Lázně), jižněji je pak les od Studeného u Luk pod Medníkem. Otevřená krajina v údolí Sázavy u Kamenného Přívozu a Hostěradic je zemědělsky využívána a je obklopena poměrně značnou zástavbou. Jedinečnost krajiny dolního Posázaví spočívá v její různorodosti, přírodní bohatosti a přírodních atraktivitách zejména v sázavském údolí. Nejvýznamnějším segmentem krajiny v průběhu biologických cyklů a hospodářského vývoje je zcela ojedinělý přírodní fenomen sázavského údolí, jež by neměl být nepříznivě narušen. Jižně směrem na Netvořice se krajina otevírá a křižují ji 4 potoky a jejich přítoky. Největším osídlením jsou zde Netvořice a dále Dunávice, Dunávičky, Krusičany a Chrášťany. Vedle zemědělské a lesnické prvovýroby jsou ve sledovaném území hospodářsky využívány i vodní plochy rybníků, zejména Dunávický rybník, další menších rybníky jsou obhospodařovány. Protože území Benešovska bylo po třicetileté válce značně a dlouhodobě vylidněno, byla zdejší krajina ještě na počátku tohoto století ve stavu relativně blízkému volné přírodě. Při využívání krajiny sledovaného území byla zachována příznivá měřítka, v okolí konopišťského zámku, na plochách konopišťského panství, byly vytvářeny krajinářské úpravy. Napojení obcí na Prahu je po současné silniční síti nevyhovující. Obce jsou propojeny silnicemi II. a III. třídy, poměrně značnou překážkou je řeka Sázava. Přes řeku je možné se dostat pouze v Kamenném Přívoze, v Týnci nad Sázavou a v Poříčí. Údolím řeky Sázavy vede trať ČD Vrané n. Vlt. – Čerčany. Přírodní podmínky Rozhraní mezi subprovinciemi Poberounská soustava na severu a Česko-moravská soustava na jihu tvoří údolí Zahořanského potoka. Geologická stavba území vytvořila předpoklady pro vznik ložisek řady nerostných surovin zlaté rudy, železné rudy, kamenivo, písek, cihlářské hlíny, minerály. Nerostné suroviny byly ve zdejším území vyhledávány již od pradávna a současně docházelo k jejich využití.

PRAGOPROJEKT, a.s.

120/136


Důležitými prvky ekologické stability v hodnoceném úseku jsou přirozené biokoridory podél říčních údolí Sázavy a Vltavy. Ve 2 km koridoru dálnice je 5 prvků regionálního ÚSES, lokální biocentra jsou sledována v koridoru do 500 m na obě strany od trasy dálnice. Stavba se nenachází ve zvláště chráněném území ve smyslu zák. ČNR č. 114/92 Sb. v platném znění. Ve 2 km koridoru byla zjištěna 2 maloplošná chráněná území. K ochraně krajinného rázu v území se soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, které není zvláště chráněno, byl zřízen v dotčeném území přírodní park Střed Čech Významné krajinné prvky jsou jmenovitě lesy, vodní toky a údolní nivy, rybníky, jezera a rašeliniště. Dále jsou jimi jiné, ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utváří její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability, jež zaregistruje orgán ochrany přírody. V sledovaném úseku dálnice je registrována řada VKP. Rostlinná i zoologická společenstva území dotčeného plánovanou dálnicí vytvářejí pestrou mozaiku, která do značné míry závisí na geomorfologické členitosti a vegetačním krytu. Od Jesenice po Libeř se z botanického hlediska se jedná o chudá agrární stanoviště, jde o otevřenou zemědělskou krajinu, kde zcela dominuje orná půda. Z hlediska živočichů jde o nepříliš strukturované prostředí, kde se vyskytuje jen omezené druhové spektrum specializovaných živočichů. Z ptáků zde můžeme zaznamenat bažanta polního, koroptev polní, vzácně též křepelku polní. V agrární krajině jsou schopni existovat savci jako srnec obecný, prase divoké, zajíc, vyskytuje se zde i křeček. Lokalitou významně zvyšující biodiverzitu tohoto úseku je rybník Pytlík u obce Libeň. V navazujících ostře zaříznutých údolích v úseku Libeř – Netvořice se zachovaly fragmenty suťové porosty s lipami, javory, jasanem a jilmem, kde přežívají i jedinci tisu červeného. Většina lesních porostů je přeměněna v monokultury jehličnatých dřevin. Na skalnatých stráních se zachovaly fragmenty teplomilných trávníků nevápnitých skal a sutí. Větší podíl lesů a především vyvinutý údolní fenomén ovlivňují složení fauny v tomto úseku přítomnost velkého vodního toku – Sázavy, který se zachoval přes trvající znečištění a masivní rekreační zátěž v relativně přirozené podobě. V Sázavě bylo zjištěno 18 druhů ryb, ochranářsky významná je populace hořavky duhové. Zalesněné svahy a vlhká údolí Sázavy a také Záhořanského potoka poskytují vhodné podmínky pro výskyt mloka skvrnitého, Na řeku a navazující ekosystémy říčního fenoménu je vázán výskyt řady plazů – ještěrky zelené, užovky podplamaté, užovky hladké a teplomilného hmyzu. Lesy kolem Sázavy jsou hnízdním prostředím řady lesních ptáků, z větších druhů lze jmenovat např. včelojeda lesního, káně lesní, jestřáb lesní, datel černý. Na skalách nad řekou hnízdí výr velký, řeka je místem výskytu ledňáčka říčního a skorce vodního. Vodní tok a říční údolí jsou přirozeným migračním koridorem a zimovištěm volavky popelavé, kormorána velkého, orla mořského. Od Netvořic po Václavice je charakteristická mozaika lesů s převážně změněnou druhovou skladbou, polí, vlhkých i suchých luk a mokřadů. Vlhké louky svazu s výskytem některých vzácnějších druhů jsou zachovány např. v okolí Dunávického rybníka. Fragmenty suchých trávníků kyselých hornin se zde vyskytují na rozhraní teplé a mírně chladné oblasti. Většina sušších luk je však reprezentována mezofilními ovsíkovými loukami. Kolem rybníků a v nivách potoků se vyskytuje vegetace rákosin a vysokých ostřic. Z ptáků lze jmenovat např. káni lesní, křepelku polní, koroptev polní nebo ťuhýka obecného. Charakteristickým rysem významně zvyšujícím diverzitu živočišných společenstev je přítomnost druhů vázaných na vodní a mokřadní biotopy rybničních soustav. Z obojživelníků se zde vyskytují např. kuňka ohnivá, ropucha obecná, skokan skřehotavý. Ptáci jsou zastoupeni různými druhy kachen – polák velký, polák chocholačka, kopřivka obecná, v okolí loví čáp bílý. V rákosinách hnízdí moták pochop a celá řada pěvců vázaných na toto prostředí.

PRAGOPROJEKT, a.s.


121/136

Stav životního prostředí Z hlediska rozptylových podmínek je důležitý zejména výskyt bezvětří a nízkých rychlostí větru na úrovni 17 a 18 % z celkové roční doby. Jedná se o poměrně vysokou hodnotu, je tedy nutno považovat rozptylové podmínky v řešeném území za méně příznivé. Lze konstatovat, že obdobně jako v jiných částech ČR jsou v řešeném území nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Kromě částic PM10 na stanici Praha Libuš nebyly ostatní imisní limity na stanicích v okolí hodnocené stavby překročeny. V současnosti není v území žádný významný zdroj hluku kromě místních komunikací. Hydrologicky území náleží do povodí Vltavy a jejich dvou pravostranných přítoků Sázavy a Záhořanského potoka a prochází několika přítoky Sázavy a Záhořanského p. Kromě průchodu obcemi jde o toky s přirozeným charakterem dna i břehů a s četnými volnými meandry. Řeka Sázava se ve sledovaném území hluboce zařezává do terénu (až 100 - 150 m) typem kaňonovitého zahloubení. Většina obcí podél trasy komunikace má vybudovanou stokovou kanalizační síť ukončenou v čistírně odpadních vod. Vyčištěné vody jsou vypouštěny do výše jmenovaných vodotečí. Území v okolí sledované komunikace je chudé na vodní plochy, vyskytují se pouze malé rybníčky na drobných tocích. Výjimku tvoří katastry obcí Chleby a Dunávice, kde se poblíž trasy dálnice nachází Velký a Malý Chlebský rybník a Dunávický rybník. Celé dotčené území se nachází v pásmu hygienické ochrany III. stupně Vodárny Praha -Podolí. Do oblastí chráněné akumulace vod sledovaný úsek trasy dálnice nezasahuje. Původně v území převládala malá a střední hospodářství zaměřená na pěstování žita, brambor, ovsa a živočišnou výrobu. V období velkoplošné kolektivizované zemědělské výroby došlo k nepříznivému ovlivnění zdejší krajiny. Zemědělské půdy byly sceleny, došlo k likvidaci rozptýlené zeleně, vodoteče byly regulovány, případně zatrubněny, docházelo k vysušování mokřadů a likvidaci pramenišť a byly rozšiřovány orné půdy na úkor trvalých travních porostů. Vedle rostlinné výroby zaměřené na obiloviny, okopaniny a pícniny, vznikly v území větší chovy hovězího dobytka i vepřů. Některé lokality v území jsou ohroženy vodní erozí na plochách s vyššími sklony na delších svazích – např. území mezi Jesenicí, Psáry a Libní. Lesy se nacházejí především v jižní části zájmového území v místě terénních zlomů a terénních depresí v menších a větších celcích. Větší plochy lesů se zachovaly na méně přístupných svažitějších polohách a na mělčích půdách. Současná lesnatost zájmového území činí cca 30 - 32 %, lesy na nepříznivých stanovištích činí cca 10% ploch lesů a lesy rekreačně významné cca 5 % ploch. Z hlediska kategorizace lesů představuje 88 % celkové výměry les hospodářský, u něhož je preferována funkce produkční před funkcemi mimoprodukčními. Lesy ve sledovaném území vytváří nejen přírodní zázemí jednotlivých obcí, ale i základní přírodní prostředí zdejšího rekreačního území. Silniční dopravou jsou v současné době zatěžovány silnice, spojující území s Prahou. S výstavbou rodinných domů vzrůstá dopravní zatížení v ranní a odpolední špičce především na silnicích ,dalším obdobím silné dopravní zátěže jsou víkendy, v páteční odpoledne se obě zatížení kumulují. To se negativně projevuje v obcích, kterými tyto silnice procházejí. Z antropogenních útvarů se ve sledovaném území vyskytují haldy po hornické činnosti v okolí Jílového, odvaly u požárských lomů a navážky odpadů u Radlíku, u Netvořic aj. Objekty zemědělské velkovýroby jsou lokalizovány mimo trasu dálnice Do kontaktu s navrhovanou trasou se nedostává žádný objekt zapsaný do seznamu kulturních památek. V území se vyskytuje řada archeologických lokalit a turisticky zajímavých míst.

PRAGOPROJEKT, a.s.

122/136


Vlivy záměru na životní prostředí a obyvatelstvo Vlivy záměru jsou vzhledem ke specifice záměru v zásadě trojí: Dlouhodobé vlivy umístění stavby a provozu na nové komunikaci Střednědobé vlivy, jejichž náprava bude trvat delší dobu Krátkodobé vlivy během výstavby komunikace. Zhodnocení rozsahu vlivů Skupina

Vliv


Rozsah dlouhodobých vlivů umístění stavby Obyvatelstvo

Psychická pohoda Sociální a ekonomické Dělící účinky Hmotný majetek

Voda Půda Horninové prostředí Ekosystémy

Flóra Fauna Krajina

3 5 4 2

Povrchová voda Podzemní voda Zemědělská půda Lesy Přírodní zdroje Zvlášť chráněná území VKP Natura 2000 ÚSES

4 4 4 3 2 5 n 5

Chráněné rostliny Chránění živočichové Migrace Krajinný ráz Chráněná území

n n 4 3 4 4

Kulturní památky

3

Narušení stávajícího stavu okolí Zlepšení přístupu do Prahy Trvalé rozdělení území, eliminováno mosty a tunely Ztráta nemovitosti (Kamenná Vrata), kompostárna Zvýšení odtoku znečištěné vody, návrh DUN Ovlivnění vodních zdrojů Trvalý zábor ZPF, rozdělení na menší celky Trvalý zábor PUPFL Snížení zásob v CHLÚ Dolní Jirčany V území nejsou Ovlivnění VKP zdokumentovat V území nejsou 1 NRBK – most, 1 RBK – most, tunel, 6 LBC – ošetřit Provést průzkum Provést průzkum navržena rozsáhlá opatření – mosty, tunely Trvalý vliv na krajinný ráz Přírodní park Střed Čech Ověřit případný střet s malými památkami

Rozsah dlouhodobých vlivů provozu Obyvatelstvo

Ovzduší a klima Hluková situace aj. Voda Půda Ekosystémy

Flóra Fauna

PRAGOPROJEKT, a.s.

Zdravotní rizika Psychická pohoda Sociální a ekonomické Ovzduší Hluk Povrchová voda Podzemní voda Zemědělská půda Lesy Biotopy obecně VKP ÚSES Chráněné rostliny Chránění živočichové Migrace

4 3 5 4 3 4 4 4 4 n 4 n n 4

Vyplývají ze zvýšení hluku a emisí z vozidel Trvalý provoz na dálnici Zvýšení turistiky, podnikání Imise z provozu dálnice, prašnost Hluk z provozu na dálnici, sníženo PHS Splachy nečistot z provozu Splachy nečistot z provozu Ovlivnění solením dálnice rozstřikem Ovlivnění solením dálnice rozstřikem Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Znečištění, splachy, hluk, osvětlení a pohyb Provést průzkum Provést průzkum Nebezpečí střetu s projíždějími vozidly, návrh oplocení


Skupina

123/136


Vliv

Rozsah střednědobých vlivů umístění stavby Obyvatelstvo

Hluková situace aj. Půda Krajina

Psychická pohoda Přístupnost Hmotný majetek Hluk Zemědělská půda Lesy Krajinný ráz

3 4 4 4 4 3 4

Postupné navykání na existenci dálnice Akceptace nových propojení Obnova narušených pozemků (dočasné zábory) Postupné snižování hluku vzrůstající vegetací Obnova kvality půdy po rekultivacích Pomalé zarůstání lesních ploch v místech hloubených tunelů Snižování negativních účinků vzrůstající vegetací

Rozsah krátkodobých vlivů výstavby Obyvatelstvo

Ovzduší a klima Hluková situace aj.

Zdravotní rizika Psychická pohoda Sociální a ekonomické Přístupnost Hmotný majetek Ovzduší Hluk

4 3 5 4 4 3 3

Voda

Povrchová voda

Půda

Podzemní voda Zemědělská půda Lesy

4 4

Poddolovaná území VKP

4

Horninové prostředí Ekosystémy

ÚSES Flóra

4

3 4 4 4

Huk a prašnost z výstavby Narušení pohody výstavbou Zvýšení zaměstnanosti Narušení cest při výstavbě Možné narušení ponechané zástavby Zvýšené emise ze strojů, prašnost Hluk ze strojů, vozidel, prováděných prací včetně trhacích Znečištění splachy ze staveniště, ochranné hrázky Dočasné snížení vydatnosti zdrojů, znečištění Degradace půdy, eroze Vykácení stromů nad hloubenými tunely a obnova Podrobný průzkum, návrh opatření Nebezpečí narušení biotopů, nutné dodržování nařízených opatření Nebezpečí narušení biotopů, nutné dodržování nařízených opatření Ochrana zachovaných dřevin, záchranný výzkum, přenos

PRAGOPROJEKT, a.s.

124/136


Opatření navržená ke snížení negativních vlivů záměru Pro Dokumentaci o hodnocení vlivů na ŽP podle § 8 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění bude zapotřebí zpracovat studii, která bude obsahovat dostatečné technické podklady Samostatně budou řešeny následující studie:  Hodnocení zdravotních rizik stavby na obyvatelstvo  Hluková studie  Rozptylová studie (provedení modelového vyhodnocení vlivů na kvalitu ovzduší, včetně optimalizace odvětrání tunelových úseků dálnice)  Biologický průzkum (provádět v předstihu, aby bylo zachyceno podzimní i jarní období) se zaměřením na cenné lokality, chráněné druhy rostlin a živočichů a migrační trasy velkých obratlovců  Hodnocení vlivu dálnice na krajinu V závěru Dokumentace o hodnocení vlivů na ŽP budou definována podrobná opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů jak pro další přípravu záměru, tak pro jeho realizaci a provoz. Zásadní opatření jsou shrnuta níže. V rámci stavby dálnice budou navržena následující ochranná opatření:  pro snížení negativních vlivů na faktor pohody (trasa v tunelu, protihluková opatření)  pro snížení vlivu dělícího účinku liniové stavby (mosty, tunely)  pro ochranu zdraví obyvatel (trasa v tunelu, protihluková opatření)  pro ochranu recipientů dešťových vod (sedimentační a retenční nádrže)  pro ochranu podzemních vod a vodních zdrojů  pro ochranu fauny a flóry (umožnění migrace přes tunely a pod mosty, ražené tunely)  pro minimalizaci vlivů na zdroje nerostného bohatství (trasa mimo CHLÚ, předtěžení) v členění na přípravu záměru, jeho realizaci a provoz.

Závěr Celkově lze konstatovat, že vedení dálnice navrhovaným koridorem a navrhovanými opatřeními, které představují především mosty, tunely, protihlukové stěny a usazovací nádrže, je akceptovatelné. Pro snížení rozsahu kácených lesních porostů by bylo hodné navrhnout tunely spíše ražené než hloubené. Délku tunelů je nutné přezkoumat, aby plnily požadovaný účel, ale zbytečně nezvyšovaly investiční náročnost záměru. Z hlediska ochrany přírody nezasahuje trasa do nejvýznamnějších území a navržená opatření jsou dostatečná. Největší negativní vlivy na obyvatelstvo vznikají v místě průchodu dálnice lokalitou Kamenná Vrata, je zde však reálná možnost tyto vlivy ještě snížit. Krajinný ráz bude nejvíce ovlivněn mostem přes Sázavu. Umístění SSÚD a odpočívek je nutné korigovat s ohledem na dopad na nejbližší okolí.

PRAGOPROJEKT, a.s.


125/136

H. PŘÍLOHY Níže uvedené přílohy jsou uvedeny v plném znění. Stanovisko OŽPZ KÚ Středočeského kraje k Evropsky významným lokalitám Vyjádření příslušných úřadů k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace je přiloženo na konci Oznámení.

PRAGOPROJEKT, a.s.

126/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



127/136

PRAGOPROJEKT, a.s.

128/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



129/136

PRAGOPROJEKT, a.s.

130/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



131/136

PRAGOPROJEKT, a.s.

132/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



133/136

PRAGOPROJEKT, a.s.

134/136

PRAGOPROJEKT, a.s.



135/136

Údaje o zpracovateli PRAGOPROJEKT, a.s. K Ryšánce 1668/16 147 54 Praha 4 tel: 226 066 330 Datum zpracování oznámení:

06/2007

Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení a osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Ondřej Čapek

Autorizovaná osoba podle § 19 zák. 100/2001 Sb. autorizace č. 21564/ENV/06 ze dne 30.3.2006 V Jirchářích 3, 110 00 Praha 1, tel. 602 562 862 e-mail: [email protected]

Na zpracování oznámení se podíleli: Ing. Lenka Drozdová – grafika (AutoCAD) Ing. Richard Gnán - voda Ing. Ladislav Szénasi – půda a lesy Ing. Dana Vojtíšková – hluk ATEM Ing. Václav Píša a kol. – klima a ovzduší T-plan RNDr. Libor Krajíček - koordinace a řízení prací, obyvatelstvo, zástavba Ing. Petra Halounová -funkční využití území, kulturní a historické památky, archeologie Mgr. Ondřej Volf - flóra, fauna, ÚSES, krajina RNDr. Martin Kubeš - lesní porosty Mgr. Karolína Lejsková -výkresová část (ArcGIS v. 9.2.)

Podpis zpracovatele oznámení:

PRAGOPROJEKT, a.s.

136/136

PRAGOPROJEKT, a.s.


Hluková situace: Zobrazení izofon v noci rok 2030, s protihlukovými opatřeními, výška 3m nad terénem Krusičany 1,0

Psáry

47

1,5

46 02

25,0

2,0

25,5

24,5

2,5 24,0 49

01 48

3,0 23,5

Zlatníky 3,5

03

chaty

Chrášťany

chaty 23,0

Chleby 4,0 22,5 06 45

22,0

4,5 04

07

Radlík

Libeř

5,0

Libeň- chaty

21,0

05

20,5 20,0

chaty

21,5

zem.areál

43

44

Dunávice 5,5

chaty a novostavby

Lešany

42 41

08

6,0

Kamenná Vrata 09

15

7,0

7,5 11

8,0 12

16

8,5

Soběšovice 39

18,5

19 17

9,0 18

10

40

Kamenný Přívoz

Jílové u Prahy 20 Svatováclavské lázně

13

chata

19,0

Nová Ves

21

14

6,5

Studené Horní -

22

9,5

Dolní 18,0

Hostěradice

24

23

Zahořany

Žampach

36

10,0

13,5

25

14,0

14,5

32

12,5

27

11,0

30

Hladina hluku Ln v dB

33 34 35

31

12,0

Legenda

17,0

16,0 10,5

Netvořice

17,5

15,0 15,5

13,0 26

Okrouhlo

Benice

19,5

Rakousy

16,5

37

38

Ovčín

11,5 29

Maskovice

28

Bohuliby

Luka pod Medníkem

0

250

500

750

1000 m

40 < 45 < 50 < 55 < 60 < 65 < 70 <

<= 40 <= 45 <= 50 <= 55 <= 60 <= 65 <= 70

komunikace most budovy les vrstevnice Bod výpočtu Osa jízdního pruhu Povrch vozovky Protihluková stěna Obytné území

Dálnice D3 Středočeská stavby (I.etapa)

Recommend Documents