(dále jen „Stanovy“) ČÁST PRVNÍ VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ Čl. I Základní ustanovení 1. Společenství vlastníků jednotek (dále jen "společenství") je právnickou osobou, která vznikla na základě zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 280/1996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 171/2005 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. 2. Členy společenství jsou vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě (dále jen "jednotka"), společnými členy společenství jsou společní vlastníci jednotek, za podmínek uvedených v zákoně o vlastnictví bytů (dále jen "člen společenství"). 3. Společenství je jako právnická osoba způsobilé vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem, opravami a údržbou společných částí domu (dále jen "správa domu") a pozemku a v dalších věcech v rozsahu a způsobem uvedeným v zákoně o vlastnictví bytů a v těchto stanovách.
Čl. II Definice Pro účely těchto stanov mají následující výrazy níže uvedený význam: a) „budova“ – soubor bytových jednotek, společných prostor a nebytových prostor se samostatným vchodem označeným jedním číslem popisným (vchod) vč. zařízení sloužících k jeho provozu, jmenovitě budova č.p. 1005 č.or. 22 umístěná na parcele č. 1323, budova č.p. 1006 č.or. 24 na parcele č. 1322 a budova č.p. 1007 č.or. 26 na parcele č. 1319, vše obec Praha, katastrální území Košíře;
b) “dům“ – soubor tří stejných budov vyjmenovaných v písm. a) tohoto článku; c) „pozemek“ – společný dvůr na parcele č. 1318 zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu Hlavní město Praha, obec Praha, katastrální území Košíře, na listu vlastnictví 1116 včetně jeho zařízení (pískoviště, lavičky, popelnicový přístřešek, zahradní domeček, zpevněné komunikace, porost apod.); d) “společenství“, „SVJ“ – společenství vlastníků jednotek a spoluvlastníků společných částí v domě a pozemku zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu Hlavní město Praha, obec Praha, katastrální území Košíře, na listu vlastnictví 1116; e) „podíl“, „spoluvlastnický podíl“ – objektivní hodnota podílu vlastníka ku celku všech podílů všech vlastníků; f) „hlas“ – ve vztahu k hlasování shromáždění znamená hodnotu podílu hlasujícího vlastníka (člena společenství) ku hodnotě podílů všech přítomných (hlasujících) vlastníků; g) „hlas“ – ve vztahu k hlasování výboru nebo případně i dalším voleným orgánům společenství znamená hlas právě jednoho člena těchto volených orgánů.
Čl. III Název a sídlo společenství 1. Názvem společenství je Společenství pro dům č.p. 1005-1007, ulice Vrchlického, Praha 5. 2. Sídlo společenství je Vrchlického 1005/22, Praha 5, PSČ 150 00.
ČÁST DRUHÁ PŘEDMĚT ČINNOSTI SPOLEČENSTVÍ Čl. IV Správa domu a další činnosti 1. Správou domu se rozumí zajišťování a) provozu domu a pozemku, b) oprav a údržby společných částí domu včetně pozemku, c) modernizací a rekonstrukcí, případně technického zhodnocení domu, d) protipožárního zabezpečení domu včetně hromosvodů, jejich revize a opravy, e) revizí a oprav společných částí technických sítí, rozvodů elektrické energie, plynu, svislých a vodorovných rozvodů vody a odvodu odpadních vod, rozvodů tepla a teplé užitkové vody včetně provozu topných těles, vzduchotechniky, výtahů, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu a elektrických sdělovacích zařízení v domě a dalších technických zařízení podle aktuálního vybavení domu, f) provozu, revizí a oprav domovní kotelny či výměníkové (předávací) stanice v rozsahu a způsobem odpovídajícím skutečnému vybavení domu, g) prohlídek a čištění komínů, h) administrativní, účetní a operativně technické činnosti spojené se správou domu, včetně vedení příslušné technické a provozní dokumentace domu, i) správy jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství,
1
j) dalších činností, které vyplývají pro společenství z právních předpisů a technických postupů spojených se správou domu. 2. V rámci předmětu své činnosti může společenství sjednávat smlouvy, především o a) zajištění dodávek služeb spojených s užíváním jednotek, nejde-li o služby, jejichž dodávky si členové společenství zajišťují u dodavatele přímo (např. dodávka elektrické energie do jednotlivých bytů a nebytových prostorů), b) zajištění oprav, údržby, modernizací a rekonstrukcí, případně technického zhodnocení společných částí domu, c) pojištění domu vč. jeho zařízení, d) nájmu společných částí domu, e) nájmu jednotek, které jsou ve spoluvlastnictví všech členů společenství. 3. Společenství zajišťuje rovněž kontrolu plnění jím uzavřených smluv podle odstavce 1 a 2 a je oprávněno uplatňovat nároky z porušování smluvních povinností ze strany dodavatelů. 4. Při plnění úkolů podle zákona o vlastnictví bytů těchto Stanov zajišťuje společenství dále zejména tyto činnosti spojené se správou domu a pozemku: a) vybírání předem určených finančních prostředků od členů společenství na náklady spojené se správou domu a pozemku (dále jen "příspěvky na správu domu a pozemku") a na služby zajišťované společenstvím, popřípadě dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV a V, b) vedení evidence plateb členů společenství, které jsou podle písmene a) vybírány, c) vedení evidence nákladů vztahujících se k domu a pozemku a k činnosti společenství, d) zřízení účtu u banky a hospodaření s finančními prostředky, e) vedení účetnictví v souladu se zvláštními právními předpisy, f) vedení seznamu členů společenství. 5.
Společenství zajišťuje buď přímo nebo na základě smluv uzavřených společenstvím s dodavateli plnění spojená s užíváním jednotek a společných částí domu (dále jen "služby"), například dodávky tepla a teplé užitkové vody, studené pitné vody a odvod odpadních vod, dodávky elektrické energie, úklid společných prostor, užívání výtahu, zařízení pro příjem televizního a rozhlasového signálu. V rámci této činnosti společenství zajišťuje zejména a) vybírání úhrad za služby zajišťované společenstvím, b) způsob rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, a vyúčtování přijatých záloh na jednotlivé členy společenství, c) vedení potřebných evidencí spojených se zajišťováním služeb a jejich úhradami včetně vyúčtování.
6. Společenství zajišťuje činnosti související s provozováním společných částí domu, zejména technických zařízení, která slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám než členům společenství včetně uzavírání s tím souvisejících smluv.
7. V rámci činností vykonávaných v rozsahu zákona o vlastnictví bytů společenství dále zajišťuje zejména a) včasné vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství, b) řádné hospodaření se svým majetkem a s finančními prostředky poskytovanými vlastníky jednotek, c) plnění dalších povinností spojených s předmětem činnosti společenství podle zvláštních právních předpisů. 8. Společenství je oprávněno sjednat smlouvu o zástavním právu k jednotce, včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech domu, k zajištění pohledávek vyplývajících z případného úvěru poskytnutého na náklady se pojené se správou domu, a to s předchozím písemným souhlasem vlastníka jednotky.
Čl. V Změny společných částí domu 1. Společenství dále zajišťuje se souhlasem všech členů společenství změny účelu užívání stavby a stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci, technickém zhodnocení a opravách společných částí domu. 2. Opravami společných částí domu podle odstavce 1 tohoto článku se rozumí opravy nebo technické zhodnocení, jejichž hodnota přesahuje 300.000,- Kč, nikoliv běžné provozní opravy sloužící k uvedení do provozuschopného stavu nebo havarijní opravy, které zajišťuje a o nichž rozhoduje výbor společenství dle potřeby. 3. Na opravy, modernizace, rekonstrukce a technické zhodnocení společných částí domu, jejichž hodnota přesahuje 300.000,- Kč v případě celého domu nebo 50.000,- Kč jednotlivých budov, resp. 100.000,- Kč v případě budovy č.p. 1005, je výbor povinen vyhlásit výběrové řízení. 4. Výběrové řízení je vyhlašováno postupem uvedeným v příloze č. 2 k těmto Stanovám. 5. V případě havarijních oprav, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, se výběrové řízení nevyhlašuje. Výbor je však povinen postupovat při zajišťování havarijních oprav i oprav a údržby v hodnotě nižší, než je stanoveno v odst. 3 tohoto článku, s péčí řádného hospodáře.
Čl. VI Zajišťování správy domu a dalších činností na základě smlouvy se správcem 1. V souladu s „Prohlášením vlastníka budovy“ s usnesením shromáždění vlastníků jednotek o osobě pověřené správou domu (dále jen "správce"), anebo v souladu s usnesením shromáždění vlastníků jednotek (dále jen "shromáždění") o ustanovení správce, může
2
společenství zajišťovat provozní, technické, správní a obdobné činnosti spojené se správou domu a pozemku a s dalšími činnostmi, popřípadě některé z těchto činností, na základě smlouvy se správcem, kterým může být fyzická nebo právnická osoba. 2. Nevykonává-li funkci správce orgán společenství, musí být uzavřena smlouva se správcem. 3. Smlouva se správcem obsahuje a) vymezení činností, které bude správce vykonávat, b) určení způsobu hospodaření s příspěvky na správu domu a pozemku a s finančními prostředky poskytovanými na úhradu služeb včetně jejich evidence, c) povinnost správce předkládat jím uzavírané smlouvy nebo jejich změny předem ke schválení orgánu společenství příslušnému podle těchto stanov, pokud byl správce společenstvím zmocněn k jejich uzavírání, d) povinnost správce předložit jednou ročně shromáždění zprávu o činnosti správce, zejména o finančním hospodaření, o stavu finančních prostředků každého vlastníka jednotky a o stavu společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech, e) povinnost správce před ukončením jeho činnosti podat shromáždění zprávu o své činnosti a předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi všechny písemné materiály o správě domu a své činnosti, f) další náležitosti stanovené shromážděním. 4. Výbor není oprávněn k uzavření smlouvy se správcem, která obsahuje: a) oprávnění správce k uzavírání jakýchkoliv smluv jménem společenství včetně oprávnění k přijímání závazků, b) oprávnění k přístupu a k využívání prostředků společenství, c) body a) a b) pak nevylučují přidělení a vyčlenění samostatného rozpočtu správce, který bude po schválení své výše shromážděním samostatně vyčleněn z rozpočtu společenství a další hospodaření s ním řídící se pravidly ¨ určenými písemně shromážděním nebo výborem. 5. O změnách osoby správce nebo takových změnách obsahu smlouvy se správcem, může rozhodnout výbor, přičemž takové změny může výbor učinit pouze s platností do nejbližšího shromáždění, které je buď potvrdí a jejich platnost prodlouží, nebo je zruší. 6. Přistoupí-li výbor v odůvodněných případech, jako je nedodržování smluvních ustanovení správcem, chybné postupy, poškozování SVJ apod., k výpovědi smlouvy se správcem bez předchozího schválení shromážděním, je povinen do doby rozhodnutí shromáždění o tomto postupu zajistit výkon činností správce. 7. Uzavřením smlouvy se správcem podle odstavců 1 až 3 nemůže být dotčena výlučná rozhodovací působnost orgánů společenství plynoucí ze zákona o vlastnictví bytů a z těchto Stanov.
ČÁST TŘETÍ ORGÁNY SPOLEČENSTVÍ Čl. VII Společná ustanovení 1. Orgány společenství jsou: a) shromáždění, b) výbor společenství (dále jen "výbor") nebo člen společenství pověřený funkcí výboru (dále jen „pověřený vlastník“), pokud není zvolen výbor, c) kontrolní komise nebo revizor, rozhodne-li o tom shromáždění. 2. Orgány uvedené v odstavci 1 písm. b) a c) jsou volené orgány společenství. Členem voleného orgánu společenství nebo jeho voleným orgánem může být pouze fyzická osoba, která je a) členem, případně společným členem tohoto společenství, b) nečlenem tohoto společenství, nebo c) zmocněným zástupcem právnické osoby - člena společenství, a je ke dni volby starší 18 let, má způsobilost k právním úkonům a je bezúhonná. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z rejstříku trestů nebo čestným prohlášením. 3. Členem voleného orgánu společenství nemůže být současně ten, jehož příbuzný v řadě přímé, sourozenec nebo manžel (manželka) je členem voleného orgánu společenství. Členství v jednom voleném orgánu společenství je neslučitelné s členstvím v jiném voleném orgánu tohoto společenství. 4. Závazek k výkonu volené funkce v orgánu společenství je závazkem osobní povahy a člen voleného orgánu společenství se nemůže nechat zastoupit při výkonu své funkce. 5. Funkční období členů volených orgánů společenství jsou 3 roky; počíná okamžikem zvolení do funkce a končí uplynutím funkčního období. Členství ve voleném orgánu dále končí odstoupením z funkce, odvoláním z funkce nebo zánikem členství ve společenství (např. prodejem jednotky). 6. Člen voleného orgánu společenství může být volen opětovně. 7. Člen voleného orgánu společenství může být před uplynutím funkčního období z funkce odvolán shromážděním, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně poruší povinnosti vyplývající z činnosti voleného orgánu společenství, případně je-li neomluveně nečinný po dobu nejméně 6 měsíců. 8. Člen voleného orgánu společenství může před uplynutím funkčního období z funkce
3
odstoupit. Odstoupení musí písemně oznámit orgánu společenství, jehož je členem. Jeho funkce končí dnem, kdy tento orgán odstoupení na své schůzi projednal, nejpozději však uplynutím 30 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. Pokud by z tohoto úkonu hrozila společenství škoda na společném majetku, musí odstupující člen orgánu učinit úkony, jež povedou k odvrácení vzniku takové škody. Pověřený vlastník musí své odstoupení z funkce písemně oznámit shromáždění. Účinky jeho odstoupení nastávají dnem následujícím po nejbližší schůzi shromáždění, nejpozději však uplynutím 60 dnů ode dne doručení oznámení o odstoupení. 9. Za člena voleného orgánu, který odstoupil nebo byl odvolán, provede shromáždění novou volbu.
17.
Odchylně od odstavce č. 15 tohoto článku je pak nutné v případě více schválených návrhů považovat za schválený právě ten, který byl schválený největší absolutní většinou hlasů. V případě možnosti schválit současně více návrhů (např. v případě voleb orgánů společenství) se považují návrhy za schválené podle pořadí absolutní hodnoty jim přidělených hlasů v sestupném pořadí. V případě rovnosti hlasů je rozhodováno losem nebo jinou procedurou přijatou k tomuto účelu přijetím příslušného návrh (obsahujícího proceduru) shromážděním.
Čl. VIII Shromáždění 1. Nejvyšším orgánem společenství je shromáždění, které tvoří členové společenství.
10.
11.
Po skončení funkčního období vykonává člen voleného orgánu svoji funkci do zvolení nového člena orgánu, nejpozději však do 3 měsíců. Členům volených orgánů může být za výkon funkce poskytnuta odměna, její výši schvaluje shromáždění.
12.
Shromáždění může volit náhradníky členů volených orgánů společenství v počtu rovnajícím se nejvýše počtu zvolených členů orgánu, spolu s určením jejich pořadí. Náhradník nastupuje na místo člena orgánu, jehož funkce skončila před uplynutím funkčního období, dnem skončení funkce. Pro náhradníky platí ustanovení odstavců 3 a 4 obdobně. Ustanovení o náhradnících členů volených orgánů se nepoužije u pověřeného vlastníka.
13.
Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní jejich funkci člen společenství, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak členové společenství, kteří se jimi stali dnem jeho vzniku. Totéž platí, nebude-li statutární orgán schopen plnit své funkce z důvodu, že počet členů výboru poklesl pod 3 členy, nebo není-li ve funkci pověřený vlastník.
14.
Orgány společenství hlasují veřejně. Shromáždění se může nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů usnést, že bude o určité věci hlasovat tajně pomocí hlasovacích lístků. V takovém případě současně stanoví postup pro tajné hlasování.
15.
Orgány společenství hlasují o návrzích v tom pořadí, v jakém byly návrhy podány. Neníli těmito Stanovami či zákonem vyžadováno jinak, návrh je přijat, je-li pro něj více než nadpoloviční většina přítomných hlasů.
16.
V případech návrhů, kdy mohou členové souhlasit a hlasovat současně pro více variant, nebo na návrh kteréhokoliv člena, je nutné hlasovat o všech podaných návrzích, ačkoliv byl již určitý návrh procedurou dle odst. 15 tohoto článku schválen.
2. Shromáždění volí a odvolává členy výboru nebo pověřeného vlastníka; volí a odvolává členy kontrolní komise nebo revizora, rozhodne-li o jejich zřízení. 3. Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování o a) změnách ve věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů, b) schválení nebo změně stanov, c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám se souhlasem vlastníků jednotek, d) změně účelu užívání stavby, změně stavby, jakož i o modernizaci, rekonstrukci, stavebních úpravách a opravách společných částí domu, e) schválení účetní závěrky, předložené výborem či pověřeným vlastníkem, spolu se zprávou o hospodaření společenství a správě domu; pokud je správa domu a činnosti s ní související vykonávány správcem podle čl. V, předkládá zprávu rovněž správce v rozsahu a způsobem uvedeným ve smlouvě, f) výši příspěvků členů společenství na správu domu a pozemku, popřípadě o výši a způsobu placení dalších příspěvků na činnosti uvedené v čl. IV, g) výši záloh na úhradu za služby, pokud není rozhodování v této věci usnesením shromáždění svěřeno výboru nebo pověřenému vlastníkovi, h) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé členy společenství, není-li stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu, i) vymáhání plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto Stanov, pokud tuto činnost nesvěří do působnosti výboru nebo pověřeného vlastníka, j) změně osoby správce nebo o změně obsahu smlouvy se správcem, jejichž realizace může mít dopad na základní práva a povinnosti jednotlivých vlastníků nebo nájemců jednotek, k) nabývání nemovitých věcí, bytů nebo nebytových prostor k účelům, které jsou předmětem činnosti společenství podle zákona o vlastnictví bytů, o majetkových dispozicích s těmito věcmi (převody, darování, zatěžování právy jiných osob, ručení těmito věcmi apod.); totéž platí pro jiná práva a jiné majetkové hodnoty, dále pro
4
movité věci, je-li jejich pořizovací cena vyšší než částka určená usnesením shromáždění, jinak částka vyšší než 50 tisíc Kč v jednotlivém případě, l) stanovení výše odměny členů volených orgánů, případně pomocných a poradních útvarů společenství, event. i dalších osob za mimořádnou práci pro společenství, m) rozdělení případného zisku z hospodaření společenství, n) pravidlech pro užívání společných částí domu (Domovní řád), o) schvalování rozpočtu společenství, p) dalších záležitostech společenství, pokud tak stanoví zákon o vlastnictví bytů, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradí. 4.
Shromáždění se schází nejméně jednou za rok. Svolává je výbor nebo pověřený vlastník. Není-li zvolen výbor nebo pověřený vlastník, svolává shromáždění ten, kdo plní funkci orgánů společenství. Svolavatel připravuje též podklady pro jednání shromáždění.
11.
Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů členů společenství na společných částech domu; členové společenství, kteří jsou spoluvlastníky jednotky, mají společně jeden hlas.
12.
Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, se po dalším objasnění řešeného problému hlasuje znovu. Je-li výsledkem tohoto opětovného hlasování rovnost hlasů, nebo nedosáhne-li se potřebné většiny či dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv člena společenství soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný člen společenství požádat soud, aby o ní rozhodl. Právo je nutno uplatnit u soudu do 6 měsíců ode dne přijetí rozhodnutí, jinak právo zanikne.
13.
Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů společenství je zapotřebí k přijetí usnesení o a) schválení nebo změně stanov, b) změně prohlášení vlastníka budovy podle § 4 zákona o vlastnictví bytů, c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám podle odstavce 3 písm. c), d) způsobu rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky, e) rozdělení zisku z hospodaření společenství, f) schválení roční i mimořádné závěrky.
14.
K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech členů společenství, pokud není dále uvedeno jinak. Jde-li o stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas nejméně tříčtvrtinové většiny hlasů všech členů společenství.
15.
Ke zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka, členů kontrolní komise nebo revizora, rozhodne-li shromáždění o jejich zřízení, je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů společenství.
16.
Tvoří-li společenství pouze 3 členové, je zapotřebí k přijetí usnesení shromáždění vždy souhlasu všech členů společenství.
17.
Z jednání shromáždění se pořizuje zápis, za jehož pořízení odpovídá svolavatel. Zápis musí obsahovat: a) datum a místo konání shromáždění, b) údaje prokazující schopnost shromáždění k jednání a usnášení (prezenční listiny přítomných s jejich podpisy) včetně označení zplnomocněných zástupců vlastníka či spoluvlastníků jednotky, za které zástupce hlasoval, označení spoluvlastníků jednotky, kteří hlasovali za společného člena, c) údaje o průběhu jednání, d) přijatá usnesení, e) úkoly a lhůty k jejich plnění
5. Shromáždění musí být svoláno též, požádá-li o to s uvedením návrhu pořadu jednání nejméně takový počet členů společenství, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů, a to do 30 dnů od doručení této žádosti. 6. Nesplní-li svolavatel uvedený v odstavci 4 povinnost svolat shromáždění podle odstavce 4 nebo 5, jsou oprávněni shromáždění svolat členové společenství, jejichž počet hlasů činí alespoň jednu čtvrtinu všech hlasů. 7. Shromáždění se svolává písemnou pozvánkou, která se doručí všem členům společenství, a současně vyvěsí v domě na domovní vývěsce společenství a webových stránkách SVJ. Vlastníkům jednotek se pozvánka doručuje zasláním elektronickou poštou na adresu, kterou výboru sdělili pro komunikaci, nemají-li ji, vhozením do poštovních schránek. 8. O svolání shromáždění musí být členové společenství písemně vyrozuměni nejméně 15 dní před konáním shromáždění. Pozvánka musí obsahovat zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny. 9. Jednání shromáždění řídí předseda (místopředseda) výboru nebo pověřený člen výboru, anebo pověřený vlastník; v případě svolání shromáždění svolavatelem podle odstavce 4 věta druhá, nebo podle odstavce 6, řídí jednání shromáždění člen společenství zmocněný tímto svolavatelem. Podklady pro jednání shromáždění připravuje výbor. 10.
Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni členové společenství, kteří mají většinu hlasů (více než 50 %). K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů společenství, pokud zákon nebo tyto stanovy neurčují jinak.
5
f) g) h) i)
výsledky hlasování, výsledky voleb, pokud byly prováděny, námitky členů proto rozhodnutí společenství, kteří požádali o jejich zaprotokolování, přílohu zápisu tvoří zejména prezenční listiny a písemné podklady, které byly předloženy k jednotlivým projednávaným bodům.
18.
Zápis podepisuje předsedající a zapisovatel. Zápisy včetně písemných podkladů k jednání shromáždění musí být uschovány u předsedy výboru nebo u pověřeného vlastníka.
19.
Ustanovení odstavců 17 a 18 se přiměřeně použijí pro zápisy z jednání výboru a kontrolní komise.
Čl. IX Výbor 1. Výbor je výkonným orgánem společenství. Řídí a organizuje běžnou činnost společenství a rozhoduje ve věcech spojených se správou domu a s předmětem činnosti společenství s výjimkou těch věcí, které jsou podle zákona o vlastnictví bytů a těchto Stanov ve výlučné působnosti shromáždění, anebo si je shromáždění k rozhodnutí vyhradilo. 2. Výbor je statutárním orgánem společenství. Za svou činnost odpovídá výbor shromáždění. Za výbor jedná navenek jeho předseda. V době nepřítomnosti předsedy jej zastupuje místopředseda. Jde-li o písemný právní úkon, který činí výbor, musí být podepsán předsedou nebo v jeho zastoupení místopředsedou a dalším členem výboru. Podepisuje-li předseda spolu s místopředsedou, je podpis místopředsedy považován za podpis dalšího člena výboru. 3. Členové výboru jsou voleni a odvoláváni shromážděním. Předsedu a místopředsedu volí výbor na svém prvním zasedání z řad svých členů a též je z funkce odvolává. 4. Předseda výboru organizuje, svolává a řídí činnost výboru, organizuje běžnou činnost společenství. 5. Výbor koná své schůze podle potřeby, nejméně však jednou za čtvrtletí. Nesvolá-li v dohodnutých lhůtách výbor předseda, může tak učinit místopředseda. Není-li místopředseda zvolen, mohou zasedání svolat jeho další členové. 6. Výbor je alespoň pětičlenný. Každý člen výboru má jeden hlas. 7. Výbor je schopen usnášení, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů. K přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů výboru. V případě
rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy výboru. Požádá-li o to člen výboru, musí být do zápisu výslovně uveden jeho nesouhlas s přijatým usnesením, popřípadě též důvody tohoto nesouhlasu. 8. Z jednání výboru se pořizuje zápis, který obsahuje: a) datum a místo konání, b) přijatá usnesení, c) výsledky hlasování členů výboru, d) námitky členů výboru proti rozhodnutí, kteří požádali o jejich zaprotokolování. 9. Odpovědnost člena výboru za škodu, kterou prokazatelně způsobil porušením právní povinnosti při výkonu své funkce, se řídí ustanoveními občanského zákoníku. Odpovědnosti se člen výboru zprostí, prokáže-li, že škodu nezavinil. Odpovědnosti se člen výboru zprostí také tehdy, jestliže nesouhlasí s rozhodnutím výboru, z jehož plnění vznikla společenství škoda, a nechá si svůj nesouhlas zaprotokolovat v zápise o jednání výboru, které přijalo předmětné rozhodnutí. 10. Výbor jako výkonný orgán společenství zejména a) zajišťuje záležitosti společenství ve věcech správy domu a pozemku a dalších činností společenství podle zákona o vlastnictví bytů a těchto Stanov, pokud nejde o záležitosti, které jsou v působnosti shromáždění; zajišťuje plnění usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost, b) rozhoduje o uzavírání smluv ve věcech předmětu činnosti společenství, zejména k zajištění oprav, pojištění domu a zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, uzavírá smlouvu se správcem, c) odpovídá za vedení účetnictví a za sestavení účetní závěrky a za předložení přiznání k daním, pokud tato povinnost vyplývá z právních předpisů, d) připravuje podklady pro jednání shromáždění, svolává shromáždění, předkládá shromáždění zprávu o hospodaření společenství, zprávu o správě domu a pozemku a o dalších činnostech společenství, které obsahují zejména základní údaje o provedených a plánovaných opravách, údržbě a povinných revizích včetně údajů o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku, e) předkládá k projednání a schválení účetní závěrku a písemné materiály, které má shromáždění projednat, f) zajišťuje řádné vedení písemností společenství, g) sděluje jednotlivým členům společenství podle usnesení shromáždění výši příspěvků na náklady spojené se správou domu a pozemku a výši záloh na úhradu za služby, h) zajišťuje vyúčtování záloh na úhradu za služby a vypořádání nedoplatků nebo přeplatků, i) zajišťuje včasné plnění závazků společenství vzniklých ze smluv a jiných závazků a povinností vůči třetím osobám a včasné uplatňování pohledávek společenství, j) seznam členů společenství. 11. Výbor jako statutární orgán společenství zejména
6
a)
v souladu se zákonem o vlastnictví bytů, s těmito stanovami a s usneseními shromáždění činí právní úkony jménem společenství navenek ve věcech předmětu činnosti, zejména též uzavírá smlouvy, b) zajišťuje kontrolu kvality dodávek, služeb a jiných plnění podle uzavřených smluv a činí vůči dodavatelům potřebná právní nebo jiná opatření k odstranění zjištěných nedostatků nebo k náhradě vzniklé škody, c) jménem společenství vymáhá plnění povinností uložených členům společenství, d) plní povinnosti podle zákona o vlastnictví bytů ve vztahu k rejstříku společenství vedenému příslušným soudem určeným zvláštním předpisem k vedení obchodního rejstříku. 12. Pokud nejde o věci ve výlučné pravomoci shromáždění nebo pokud si rozhodování v určitých věcech shromáždění nevyhradilo, rozhoduje výbor. Výbor plní usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost. 13. Po uplynutí funkčního období výboru jsou členové bývalého výboru (pověřený vlastník) povinni činit jménem společenství nezbytné právní úkony a opatření k tomu, aby se zabránilo vzniku škody bezprostředně hrozící společenství nebo vlastníkům tím, že společenství nemá statutární orgán a výkonný orgán. Jsou povinni v nejbližším možném termínu svolat shromáždění k volbě nových orgánů, a v případě že se nesejde odpovídající kvóta vlastníků pro usnášeníschopné shromáždění, svolávat shromáždění opětovně.
Čl. X Pověřený vlastník 1. Pověřený vlastník plní funkci výkonného a statutárního orgánu společenství, není-li zvolen výbor. 2. Pověřený vlastník činí právní úkony a podepisuje je jménem společenství. 3. Pověřeného vlastníka pověřuje shromáždění stejným způsobem, jakým se volí výbor. 4. Pověřený vlastník vykonává působnost a plní úkoly v rozsahu, v jakém jinak přísluší podle zákona o vlastnictví bytů a těchto Stanov výboru. 5. Pověřený vlastník odpovídá za porušení svých povinností shodně jako člen výboru.
jiných dokladů společenství a vyžadovat od výboru nebo pověřeného vlastníka potřebné informace pro svou kontrolní činnost. Kontrolní komise odpovídá pouze shromáždění a je nezávislá na ostatních orgánech společenství. 2. Kontrolní komise je nejméně tříčlenná a volí ji shromáždění nadpoloviční většinou přítomných členů společenství. Ze svých členů volí kontrolní komise svého předsedu, který svolává a řídí jednání této komise. 3. Kontrolní komise v rámci své působnosti zejména a) kontroluje, zda společenství a jeho orgány vyvíjejí činnost v souladu se zákonem o vlastnictví bytů a s těmito Stanovami, b) vyjadřuje se k řádné účetní závěrce společenství a ke zprávě výboru určené k projednání na schůzi shromáždění, c) podává shromáždění zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti, d) může podat výboru nebo pověřenému vlastníkovi zprávu o nedostatcích zjištěných při své kontrolní činnosti s návrhy na opatření včetně termínů na jejich odstranění, e) účastní se prostřednictvím svého zástupce jednání výboru. 4. Ustanovení odstavce 1 až 3 se použijí, rozhodne-li shromáždění o zřízení kontrolní komise [čl. VII odst. 1 písm. c)]. Ve společenství s počtem členů nižším než 10 může shromáždění rozhodnout, že se namísto kontrolní komise volí revizor. Revizor má působnost kontrolní komise.
Čl. XII Jednání dalších osob za společenství 1. Výbor může rozhodnout, že určité činnosti bude pro společenství vykonávat zaměstnanec (zaměstnanci) společenství na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. 2. O smlouvách a dohodách uzavřených podle odst. 1 tohoto článku informuje výbor shromáždění, které je buď potvrdí na další období nebo je zruší. 3. Smlouva sjednaná podle odstavce 1 musí obsahovat přesné vymezení rozsahu a popisu vykonávané práce, sjednanou odměnu za výkon práce, eventuálně rozsah oprávnění zaměstnance, jedná-li tento za společenství.
Čl. XI Kontrolní komise, revizor
Čl. XIII Zvláštní způsob rozhodování ve společenství
1. Kontrolní komise je kontrolním orgánem společenství, který je oprávněn kontrolovat činnost společenství a projednávat stížnosti jeho členů na činnost společenství nebo jeho orgánů. Kontrolní komise nebo její pověřený člen je oprávněn nahlížet do účetních a
1. V případech, kdy je rozhodování svěřeno shromáždění, může být tento souhlas vyjádřen jednotlivými členy společenství také mimo schůzi shromáždění písemně na jedné listině či
7
na více listinách, které obsahují označení záležitosti, k níž je souhlas vydáván, datum a podpisy členů společenství. 2. Obdobně může být konáno i v jiných důležitých záležitostech společenství při správě domu, vždy však jen o jediné záležitosti, mimo volby orgánů společenství.
3. Spoluvlastníci jednotky jako společní členové mají postavení vlastníka jednotky a mají právo na schůzi shromáždění hlasovat jako jeden vlastník - člen společenství s váhou hlasu odpovídající spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, přičemž váha hlasu je nedělitelná.
3. Návrh musí obsahovat alespoň návrh usnesení, podklady potřebné pro jeho posouzení nebo údaj, kde jsou uveřejněny, a údaj o lhůtě (minimálně 15 dní), ve které se má vlastník jednotky vyjádřit.
4. Spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To neplatí v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.
4. K platnosti hlasování se vyžaduje vyjádření vlastníka jednotky s uvedením dne,
5. Seznam členů společenství, jejichž členství vzniklo ke dni vzniku společenství, tvoří přílohu těchto stanov. Členy společenství, jejichž členství vznikne za trvání společenství, zapíše společenství do seznamu členů společenství neprodleně poté, kdy člen společenství oznámí prokazatelně nabytí vlastnictví jednotky (potvrzením z katastru nemovitostí o provedení změny zápisu vlastnického práva či dohodou s převádějícím vlastníkem). V seznamu členů společenství musí být u každého člena společenství uvedena vedle jména, příjmení, data narození a místa trvalého pobytu též váha hlasu při hlasování na shromáždění.
měsíce a roku, kdy bylo učiněno, podepsané vlastní rukou na listině obsahující plné znění návrhu rozhodnutí. 5. Rozhodnutí se přijímá většinou hlasů všech vlastníků jednotek, ledaže stanovy vyžadují vyšší počet hlasů. Mění-li se však všem vlastníkům jednotek velikost podílů na společných částech nebo mění-li se poměr výše příspěvků na správu domu a pozemku jinak než v důsledku změny podílů na společných částech, vyžaduje se souhlas všech vlastníků jednotek. 6. Statutární orgán oznámí vlastníkům jednotek v písemné formě výsledek hlasování (na domovních vývěskách ve všech vchodech a na webových stránkách SVJ), a pokud bylo usnesení přijato, oznámí jim i celý obsah přijatého usnesení. Neučiní-li to bez zbytečného odkladu, může oznámení učinit na náklady společenství vlastníků ten, kdo usnesení navrhl.
ČÁST ČTVRTÁ ČLENSTVÍ VE SPOLEČENSTVÍ Čl. XIV Vznik členství, evidence členů společenství 1. Členy společenství se stávají fyzické i právnické osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce v domě, pro který společenství vzniklo. Jejich členství vzniká a) dnem vzniku společenství v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jednotce nejpozději dnem vzniku společenství, b) dnem nabytí vlastnictví k jednotce v případech, kdy tyto osoby nabyly vlastnictví k jednotce po dni vzniku společenství. 2. Společnými členy společenství jsou spoluvlastníci jednotky nebo manželé, kteří mají jednotku ve společném jmění manželů. Ze společného členství jsou společní členové oprávněni a povinni společně a nerozdílně.
Čl. XV Práva a povinnosti člena společenství 1. Člen společenství má práva vlastníka jednotky a člena společenství uvedená v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto Stanov a má zejména právo a) účastnit se veškeré činnosti společenství způsobem a za podmínek stanovených zákonem o vlastnictví bytů a těmito Stanovami, b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování, c) volit a být volen do orgánů společenství, splňuje-li stanovené podmínky, d) předkládat orgánům společenství návrhy a podněty ke zlepšení činnosti společenství a k odstranění nedostatků v jejich činnosti, e) obdržet vyúčtování záloh na úhradu jednotlivých služeb a vrácení případných přeplatků, f) nahlížet do písemných podkladů pro jednání shromáždění, do zápisu ze schůze shromáždění, do smluv sjednaných společenstvím a do podkladů, z nichž vychází určení výše jeho povinnosti podílet se na nákladech spojených se správou domu a pozemku a s dodávkou služeb spojených s užíváním jednotky, a to prioritně v elektronické podobě, a na svůj náklad si vyžádat pořízení kopie, opisu či výpisu z těchto dokladů, g) užívat společné části domu (budovy) v souladu s jejich určením a umístěním v budově (tzn. společné prostory, jako jsou kočárkárny sušárny apod., užívají vždy jen ti členové společenství, kteří vlastní jednotky v domě (vchodu), kde jsou tyto společné prostory umístěny).
8
2. Člen společenství má povinnosti vlastníka jednotky a člena společenství uvedené v příslušných ustanoveních zákona o vlastnictví bytů a těchto Stanov, zejména má povinnost a) dodržovat tyto Stanovy, schválený Domovní řád a další vnitřní předpisy společenství přijaté shromážděním a plnit usnesení orgánů společenství schválená v souladu se zákonem o vlastnictví bytů a těmito Stanovami; b) účastnit se jednání shromáždění a hlasováním se podílet na jeho rozhodování, c) řádně hradit stanovené příspěvky na správu domu a pozemku; d) řádně hradit stanovené zálohy na úhradu za služby a hradit nedoplatky vyplývající z vyúčtování; e) řídit se při užívání společných částí domu, pozemku a společných zařízení domu právními předpisy a pokyny výrobce nebo správce technických zařízení, Domovním řádem, požárními směrnicemi a dalšími vnitřními předpisy společenství; f) zdržet se jednání, jímž by zasahoval do práva ostatních členů společenství; úpravy jednotky ve svém vlastnictví provádět tak, aby neohrožoval výkon vlastnického práva ostatních vlastníků jednotek a v případech, kde to stanoví zákon o vlastnictví bytů provádět úpravy jen se souhlasem všech vlastníků jednotek nebo na základě smlouvy o výstavbě uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě; g) dohlížet a dbát na to, aby osoby obývající jeho jednotku dodržovaly Stanovy, Domovní řád, případně další vnitřní předpisy a aby se zdržely jednání, jímž by zasahovaly do práv ostatních členů společenství a podstatně omezovaly či neumožňovaly výkon jejich práv; h) odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo na společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají, případně jeho nájemci či podnájemci; i) umožnit instalaci a údržbu zařízení pro měření tepla a vody v jednotce a odečet naměřených hodnot; j) umožnit po předchozím vyzvání přístup do jednotky, pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz, opravy apod. ostatních jednotek nebo domu jako celku; nejde-li o havarijní či obdobný stav, činí výzvu písemně výbor nebo pověřený vlastník alespoň 3 dny předem; k) umožnit po předchozím vyzvání volný přístup ke společným částem domu, které procházejí jeho jednotkou zejména ke stoupacímu vedení vody, tepla, odpadu, STA apod., a pokud ve své jednotce provede takové stavební úpravy oproti původnímu stavu, které znemožní bezproblémové provedení oprav a údržby společných částí domu (zejména změnu odnímatelného zakrytí šachet stoupacích vedení), je člen společenství povinen na vlastní náklady takovéto stavební úpravy odstranit, aby bylo možné provést opravy anebo údržbu společných částí domu; l) oznámit bez zbytečného odkladu výboru nebo pověřenému vlastníkovi převod či přechod vlastnictví jednotky (povinnost převádějícího člena) a nabytí vlastnictví jednotky spolu (povinnost nabývajícího člena) s údaji potřebnými pro zapsání do seznamu členů společenství podle čl. XIII odst. 4 a pro potřeby správy domu a neprodleně vyrovnat veškeré závazky vůči společenství; neuhradí-li převádějící člen
m)
n)
o) p)
q)
r) s)
společenství své závazky vůči společenství, přechází tato povinnost na člena nabývajícího; oznamovat společenství skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spojených s bydlením, zejména změny v počtu, osob, které užívají jeho bytovou jednotku, pokud je způsob rozúčtování cen služeb nebo stanovení výše příspěvků na správu domu a pozemku závislý též na počtu členů užívajících jednotku, a to nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy ke změně došlo; spolu s touto změnou provede vlastník aktualizaci kontaktních údajů; předat výboru nebo pověřenému vlastníkovi ověřenou projektovou dokumentaci v případě, že provádí změnu stavby; v případě stavebních úprav jednotky je vlastník povinen dodržovat směrnici č. 15, tj. zejména zajistit, aby veškeré odsouhlasené stavební úpravy v bytě, nebytových prostorech a společných prostorech probíhaly bez dlouhodobých negativních dopadů na ostatní uživatele; dále je povinen zajistit, aby veškeré zásahy do rozvodů instalací objektů byly prováděny tak, aby zásadním způsobem nenarušily jejich parametry a možnosti a aby nezpůsobily škody či omezení ostatním uživatelům; veškerý materiál musí být skladován výhradně v prostorech bytu nebo jeho součástí; zodpovídá za úklid jím nebo uživatelem jeho bytu znečištěných prostorů; bere na sebe veškerou povinnost za případné škody spojené s prováděnou činností a je povinen je odstranit, případně uhradit jejich odstranění; odběr elektrické energie anebo vody z výstupů ve společných prostorech není povolen; oznámit bez zbytečného odkladu výboru SVJ nebo pověřenému správci potřebu oprav na jakémkoliv vybavení či zařízení domu a domě samotném; upozorňovat výbor na jednání jiných osob a další skutečnosti, které společné části domu poškozují, a podle svých schopností a možností působit proti takovému poškozování; dodržovat přísný zákaz zapojovat jakékoliv zařízení do společných rozvodů či používat jakékoli domovní rozvody k jiným účelům než udává jejich použití; toto nařízení neplatí pro případ nouze a i v takové situaci může být porušení vykonáno pouze odborně způsobilou osobou s ohlašovací povinností výboru SVJ; bez vědomí výboru SVJ vytvářet či duplikovat jakékoli klíče, čipy od společných prostorů nebo jinak oslabovat systémy zabezpečení; oznamovat společenství prostřednictvím výboru nebo pověřeného vlastníka pronajmutí své jednotky nájemci, a to nejpozději do 30 dnů ode dne uskutečnění nájmu, včetně osobních identifikačních údajů nájemce.
3. Výbor je oprávněn zveřejnit jméno porušitele těchto Stanov, Domovního řádu či dalších vnitřních předpisů a uvést, v čem spočívá jeho porušení. 4. Člen společenství je oprávněn nechat se na schůzi shromáždění zastoupit zmocněncem. Plná moc musí být udělena písemně a podpis na plné moci nemusí být úředně ověřen, vyjma případů, ve kterých právní předpisy úřední ověření podpisu na plné moci vyžadují. Plná moc zaniká odvoláním zmocnitele, vypovězením zmocněncem nebo smrtí člena společenství.
9
5. Člen společenství je oprávněn udělit zmocněnci i generální plnou moc, podle které zmocní zmocněnce k zastupování na všech schůzích shromáždění ode dne udělení plné moci až do písemného odvolání plné moci. 6. Zmocněnec může být pouze osoba způsobilá k právním úkonům, a to buď jiný člen společenství nebo třetí osoba nikoli však právnická osoba. Plnou moc nelze udělit několika zmocněncům společně. 7. Plnou moc k zastupování na shromáždění předloží zmocněnec nejpozději před začátkem konání schůze shromáždění. Je-li plná moc udělena pouze pro zastupování na konkrétní schůzi shromáždění, je originál plné moci nedílnou součástí prezenční listiny. Jde-li o generální plnou moc zmocňující k účasti na všech schůzích shromáždění, připojí k prezenční listině kopie plné moci a originál se uloží v dokladech společenství. Na každé další schůzi bude v prezenční listině uvedeno, že za člena společenství jedná zmocněnec na základě plné moci s uvedením data, kdy byla plná moc udělena. Na případy výslovně neupravené tímto článkem se použijí obecná ustanovení občanského zákoníku o zastupování na základě plné moci. 8. Vlastník je povinen při nesplnění své povinnosti uhradit náklady, které společenství vzniknou v souvislosti se zajišťováním plnění jeho povinnosti. Vlastník je povinen uhradit společenství škodu, která vznikla v důsledku nesplnění jeho povinnosti účastnit se shromáždění společenství, zejména poměrnou část náhrady nákladů vynaložených na přípravu a organizaci shromáždění, které i v důsledku neúčasti vlastníka nebylo usnášeníschopné, nákladů na přítomnost notáře, správce, osoby vykonávající technický dozor, atd. 9. Náhradu nákladů na organizaci shromáždění lze v případech neúčasti na shromáždění, nebude-li toto usnášeníschopné, požadovat od každého takového vlastníka, který se shromáždění nezúčastnil osobně ani prostřednictvím zástupce či svou neúčast neoznámil předem výboru, pokud však nedoloží, že se shromáždění nemohl zúčastnit z důvodů, které nemohl předpokládat a které mu objektivně nedovolují přítomnost na shromáždění. 10. Pokud souhrn zaplacených paušálních náhrad nákladů vynaložených na přípravu a organizaci shromáždění, které v důsledku neúčasti vlastníků nebylo usnášeníschopné, přesáhne skutečně vynaložené náklady, použije se zbytek na úhradu provozních nákladů společenství.
Čl. XVI Zánik členství ve společenství 1. Členství ve společenství zaniká a) zánikem domu, b) zánikem společenství, c) převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky, b) úmrtím člena společenství - fyzické osoby,
c) zánikem člena společenství - právnické osoby bez právního nástupnictví, d) zánikem jednotky, jejímž vlastníkem je člen společenství, e) dalším způsobem, pokud to stanoví zákon o vlastnictví bytů. 2. Společné členství ve společenství zaniká a mění se na členství dnem, kdy se zapíše změna předchozího spoluvlastnictví jednotky na výlučné vlastnictví jediného člena společenství do katastru nemovitostí; tuto změnu je povinen člen společenství neprodleně oznámit výboru společenství či pověřenému vlastníkovi. 3. Vlastníci jednotek v domě mohou uzavřít dohodu o tom, že vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických podílů na budově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. 4. Je-li vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může formou notářského zápisu prohlásit, že ruší vymezení jednotek v domě a mění vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí podle tohoto prohlášení zaniká vlastnictví jednotek a vzniká vlastnictví budovy. 5. V případě zániku společenství či domu se po vypořádání všech závazků a pohledávek rozdělí zůstatek Fondu oprav dle výše spoluvlastnického podílu na jednotlivé členy společenství zapsané v katastru nemovitostí ke dni předcházejícímu dni zániku domu a příspěvek na výkon správy rovným dílem mezi jednotlivé členy společenství zapsané v katastru nemovitostí ke dni předcházejícímu dni zániku domu.
ČÁST PÁTÁ HOSPODAŘENÍ SPOLEČENSTVÍ Čl. XVII Hospodaření společenství a způsob nakládání s jeho majetkem 1. Společenství hospodaří s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu příspěvků na správu domu a pozemku (tzv. Fond oprav), dále s finančními prostředky poskytovanými členy společenství na úhradu za služby spojené s užíváním jednotek a s dalšími finančními prostředky získanými v rámci činnosti společenství. 2. Uzavře-li společenství podle těchto stanov smlouvu se správcem, je povinno smluvně dojednat také povinnosti správce předkládat orgánům společenství ke schválení návrhy výše příspěvků na správu domu a pozemku a výše záloh na úhradu za služby placené členy společenství, návrhy na rozúčtování cen služeb a další návrhy, které podle zákona o vlastnictví bytů a podle těchto Stanov schvalují příslušné orgány společenství. Ve smlouvě může společenství pověřit správce též zajišťováním činností uvedených v odstavci 1.
10
3.
Nabude-li společenství věci, práva, jiné majetkové hodnoty, prostory k účelům uvedeným v zákoně o vlastnictví bytů a v povinno s nimi hospodařit pouze v souladu s vymezeným účelem. vlastník může v těchto záležitostech činit právní úkony pouze shromáždění, pokud v usnesení shromáždění není stanoveno jinak.
byty nebo nebytové těchto Stanovách, je Výbor nebo pověřený na základě usnesení
4. Společenství je povinno uplatňovat a vymáhat plnění povinností uložených členům společenství k tomu příslušným orgánem společenství a plnění závazků třetích osob vůči společenství. Výbor či pověřený vlastník odpovídají za včasné plnění těchto úkolů. 5. Výbor připravuje pro shromáždění dlouhodobý plán oprav, podložený tvorbou finančních prostředků s cílem zajištění řádného provozuschopného stavu domu k bydlení a k zajištění požadovaného technicko-ekonomického stavu domu, včetně technických zařízení domu. 6. Případný zisk z hospodaření společenství bude po schválení účetní závěrky a na základě rozhodnutí společenství převeden do fondu oprav. V daňových záležitostech se postupuje podle zvláštních právních předpisů. 7. Výbor je oprávněn samostatně hospodařit s prostředky společenství v takto omezeném rozsahu a) bez schválení shromážděním je výbor oprávněn rozhodovat o jednorázových nákladových položkách a učiněných výdajích pouze do nominální hodnoty 50 000 Kč (bez DPH), b) za jeden kalendářní rok pak nesmí úhrnná částka výdajů učiněných výborem samostatně přesáhnout 300.000,- Kč (bez DPH), nerozhodne-li shromáždění jinak, c) je přitom zakázáno používat fragmentaci věcně jedné nákladové položky, d) body a), b), c) se vztahují pouze k menším provozním výdajům, nebo k takovým výdajům, které nebylo možné řádně projednat a schválit na předchozích jednáních shromáždění, pro jejich náhlou potřebu. 8. Tam, kde to zásady řádného hospodaření nebo Stanovy vyžadují, provádí výbor výběrová řízení dle těchto Stanov (Příloha č. 2). 9. V případě řešení havarijních stavů, není-li na zůstatku Fondu oprav dostatek finančních prostředků, je výbor oprávněn učinit takové kroky k zajištění finančních prostředků, aby byl havarijní stav odstraněn a bylo umožněno řádné a bezpečné užívání všech jednotek. 10. Výbor je povinen při uzavírání nebo prodlužování smluv jménem společenství je uzavírat pouze s povinným dodatkem o nejvýše 1 roční výpovědní lhůtě, a to i bez udání důvodů. Výpověď smlouvy podaná v maximální výpovědní lhůtě nesmí být zatížena sankcemi vůči společenství. Výbor není oprávněn uzavírat smlouvy v rozporu s tímto bodem.
11. Členové společenství jsou z právních úkonů týkajících se společné věci oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu. 12. Členové společenství ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. 13. Klesne-li stav dlouhodobé zálohy na opravy a údržbu společných částí domů („DZO“) pod 250.000,- Kč (dvěstěpadesáttisíc korun) a vzhledem ke známým okolnostem nelze očekávat, že tento stav bude doplněn běžnými zálohami nejpozději do dvou měsíců, je výbor nebo pověřený správce oprávněn předepsat jednorázový příspěvek každého vlastníka tak, aby DZO byla doplněna (spolu s průběžnými zálohami a výdaji) na 300.000,Kč (třistatisíc korun), přičemž poměr úhrady mezi jednotlivými vlastníky je shodný jako u pravidelných příspěvků do DZO.
Čl. XVIII Úhrada nákladů spojených se správou domu a pozemku a úhrada za služby 1. Vlastníci jednotek jsou povinni pravidelně, vždy nejpozději do 15. dne daného měsíce poukazovat na účet společenství předepsanou finanční částku, která obsahuje mj.: a) zálohu na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním jednotek, stanovenou výborem dle předpokládaných nákladů pro dané období, b) příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. Fond oprav); výši příspěvků stanoví vlastníci jednotek na shromáždění na následující období tak, aby byly finančně zajištěny předpokládané náklady spojené s údržbou, opravami, revizemi, rekonstrukcemi a modernizacemi domu jakožto společných částí domu a jejich zařízení (např. výtahy a zařízení pro vytápění domu a ohřev TUV), - údržbou se rozumí soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady, není-li obsahem provozních nákladů dle písm. a) tohoto článku, - opravou se odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení nebo poškození za účelem uvedení do předchozího nebo provozuschopného stavu, není-li obsahem provozních nákladů dle písm. a) tohoto článku. Uvedením do provozuschopného stavu se rozumí provedení opravy i s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, - rekonstrukcí se rozumí zásahy do majetku, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, - modernizací se rozumí rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, c) příspěvek na výkon správy, z kterého se hradí nezbytné náklady spojené s činností společenství při správě domu a pozemku (administrativa, poštovné, poplatky z vedení účtu, odměna za výkon funkce apod.).
11
2. Záloha na úhradu nákladů za služby spojené s užíváním jednotek dle odst. 1 písm. a) sestává zejména z nákladů: vodné a stočné, teplo – pro otop a ohřev TUV, provoz výtahu, odvoz a likvidace TKO, elektrická energie za osvětlení společných prostor a provoz společných zařízení, úklid společných prostor (chodeb a schodiště), údržba chodníku a zeleně, pojištění domu, odměna správci domu, náklady správy vlastními orgány SVJ a jejich odměny, paušální náhrady členům výboru, členství v bytových sdruženích, investiční úvěry. Výše této zálohy se stanovuje podle nákladů předcházejícího roku v návaznosti na vývoji cen. Vlastník jednotky může v odůvodněných případech dohodnout odlišnou výši stanovení těchto záloh s výborem společenství.
e) reklamační období: 21ti denní lhůta od předání vyúčtování vlastníkovi, případně nájemci jednotky, tj. nejpozději vždy do 21.05. g) vyřízení reklamace vč. opravy rozúčtování při uznání reklamace: 30ti denní lhůta, nejpozději však do 20.06. h) předání opravného vyúčtování v případě oprávněné reklamace: do 7 dnů od provedené opravy, nejpozději do 27.06. i) splatnost rozúčtování: nejpozději do 31.07. j) období pro úhrady nedoplatků z rozúčtování dodávek a služeb bez uplatnění penalizační sankce: do 31.07. v případě uplatnění reklamace nejpozději do 31.08.
3. Rozúčtování nákladů za služby spojené s užíváním jednotky se provádí podle Přílohy č. 1 těchto Stanov v souladu s obecně závazných předpisy..
9. V případě prokázání chyb v rozúčtování služeb mimo reklamační období, vznikne náklad, který bude konečným spotřebitelům rozúčtován v následujícím zúčtovacím období. Výsledek zjištění se již do ukončeného rozúčtování zúčtovací jednotky nepromítá.
4.
Zálohy na úhradu za služby podle čl. XVII odst. 1 písm. a) je výbor povinen jednou ročně rozúčtovat, a to nejpozději do 4 měsíců po skončení zúčtovacího období a to v souladu se stanoveným způsobem rozúčtování, který tvoří přílohu těchto Stanov. Vzájemné vypořádání přeplatků a nedoplatků se provede nejpozději do 30 dnů po vyúčtování uvedených záloh. Pokud však společenství eviduje u vlastníka jednotky dluh za měsíce aktuálního roku, v němž obdržel vyúčtování roku předchozího, použije se přeplatek přednostně na úhradu tohoto dluhu.
5. V případě změny vlastnictví jednotky se vyúčtování záloh na úhradu za služby a příspěvků za správu domu a pozemku provádí členovi společenství, tj. fyzické či právnické osobě, která je vlastníkem bytové jednotky k datu vyúčtování. 6. Zprávu o použití a stavu příspěvků na správu domu a pozemku předkládá výbor ke schválení shromáždění spolu se zprávou o hospodaření společenství a s návrhem na schválení účetní závěrky, tj. 1x ročně. 7. Zálohy na úhradu za služby spojené s užíváním jednotek je výbor povinen 1x ročně rozúčtovat po skončení zúčtovacího období stanoveného zvláštním právním předpisem. Nevyčerpaný zůstatek na zálohách na správu domu a pozemku, rekonstrukce a modernizace se s jednotlivými členy společenství nevypořádává a převádí se do následujícího roku, pokud shromáždění nerozhodne jinak. 8. Termíny k rozúčtování nákladů a služeb spojené s užíváním jednotek: a) kalendářní rok: 01.01.-31.12. b) zúčtovací období: období, během kterého jsou trvale zajišťovány dodávky a služby poskytované k užívání jednotky. Toto období je předmětem rozúčtování, c) fakturační období: období, během kterého dochází k zúčtování, fakturace za dodávky a služby, d) rozúčtovatel předá vyúčtování výboru společenství, resp. spotřebitel bude s vyúčtováním písemně seznámen nejpozději do 30.04.
10. Dojde-li ke zpoždění platby dle čl. XVIII odst. 1 či neuhrazení nedoplatku za vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotky ve stanovené lhůtě, je dlužník povinen spolu s dlužnou částkou uhradit úrok z prodlení dle platných právních předpisů. Za den zaplacení se ve smyslu těchto stanov považuje den, kdy byla předmětná částka připsána ve prospěch účtu oprávněného, nebo den, kdy byla příjemci nebo osobě oprávněné za něj jednat v hotovosti. 11. V případě vymáhání dluhu hradí dlužník i náklady vymáhání takového dluhu, popřípadě i škody vzniklé společenství z důvodu pozdní úhrady splatných plateb. 12. Společenství může, na žádost dlužníka a po odsouhlasení shromáždění, upustit od sankcí dle čl. XVII odst. 5 a 6 z důvodu finanční tísně dlužníka, např. na základě dlouhodobé nemoci či ztráty zaměstnání, pokud dlužník přede dnem své žádosti uhradí přinejmenším dlužnou částku záloh na náklady spojené s užíváním jednotky a příspěvku do Fondu oprav na správu domu. 13. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z neplnění povinností uvedených výše vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka, popřípadě na věcech movitých obdobně zástavní právo na zajištění nákladů za služby spojené s užíváním jednotky. 14. Finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky jsou závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek.
ČÁST ŠESTÁ Čl. XIX Formy komunikace
12
1. Pro komunikaci s členy společenství, správcem a dodavateli (návrhy smluv, objednávky, faktury, dodací listy, ceníky, katalogy zboží atd.) je zásadně upřednostňována elektronická výměna dokumentů.
strany došel druhé smluvní straně, tj.: a) u doručování tzv. obyčejné pošty odesláním na e-mailovou adresu vlastníka, nemá-li ji, pak dnem vhození do jeho poštovní schránky. V případě pochybností se má za to, že dnem doručením je 3 pracovní den následující po dni předání zásilky k přepravě; b) doručuje-li se prostřednictvím pošty doporučenou zásilkou, je dnem doručení potvrzení adresáta o jejím převzetí. Nevyzvedne-li si adresát uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů od jejího uložení, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Jestliže pošta písemnost vrátí odesílateli jako nedoručitelnou či příjemce svým jednáním její doručení zmařil, kdy např. přijetí písemnosti odmítl, nastanou účinky doručení dnem odmítnutí součinnosti vlastníkem. Členovi se doručují písemnosti na adresu, kterou k tomuto účelu naposledy sdělil (vždy jen na území ČR).
2. Vzájemná komunikace probíhá ve všeobecně rozšířených a široce přístupných formátech dokumentů. 3. Společenství prostřednictvím svých volených orgánů nebo správce zřizuje a provozuje webové stránky společenství.
Čl. XX Doručování písemností 1. Společenství je oprávněno písemné oznámení, které se týká všech nebo většího počtu doručit elektronickou poštou, byla-li vlastníkem taková adresa předána výboru pro komunikaci, nebo vhozením do schránky příslušného člena, pokud tento e-mailovou adresu neoznámil. Současně je však společenství povinno toto datované oznámení vyvěsit na vývěsce v přízemí domů a zveřejnit je na webových stránkách společenství www.sousede.cz/bytove-druzstvo-vrchlickeho nebo jiné aktuálně platné internetové adrese. 2. Rozhodnutí týkající se jednotlivých členů SVJ jim musí být oznámeno a doručeno. Doručení doporučeným dopisem nebo do vlastních rukou je nutné v případech stanovených zákonem, Stanovami nebo rozhodnutím shromáždění. 3. Předávání běžných provozních či jiných písemností a informací určených jednotlivým členům společenství týkající se např. zápisů, informací, pozvánek k jednání, vyžádaných dokumentů apod. (tzv. obyčejná pošta) je prováděno odesláním na e-mailovou adresu předanou vlastníky pro vzájemnou komunikaci, nebyla-li tato sdělena, pak vhozením do příslušné poštovní schránky. Vlastníkům s trvalým bydlištěm odlišného od sídla budov může být doručováno doporučeně prostřednictvím pošty (postup dle odst. 5 .písm. b) tohoto článku) na adresu jejich aktuálního bydliště, pokud o to písemně požádají (náklad za poštovné jde v těchto případech k jejich tíži). 4. Důležité písemné sdělení či rozhodnutí týkající se jednotlivých členů společenství (např. předpisů záloh na služby spojených s užíváním jednotky, ročního vyúčtování služeb atd.) jim musí být doručeno do vlastních rukou, dle závažnosti obsahu zásilky eventuálně s dodejkou a poznámkou „do vlastních rukou“ (postup dle odst. 5 písm. b) tohoto článku, náklad za poštovné jde k tíži vlastníka-adresáta) či prokazatelně oznámeno. Pokud vlastník jednotky předal pro komunikaci se společenstvím svoji e-mailovou adresu, je tato podmínka doručení splněna odesláním písemnosti na ni. 5. Za den doručení se pro účely těchto stanov považuje den, kdy projev vůle smluvní
6. Lhůta k podání odvolání činí 15 dnů od doručení rozhodnutí, počíná běžet dnem následujícím po dni doručení rozhodnutí. 7. Požadavky jednotlivých členů společenství lze výboru (nebo kompetentnímu orgánu; tj. např. správci, revizní komisi apod.) předat písemnou formou a to osobním předáním písemnosti kterémukoli členu výboru nebo vhozením písemnosti do poštovní schránky výboru v domě. Požadavky lze rovněž posílat na emailovou adresu SJV. Pouze velmi urgentní záležitosti (např. havarijní stavy apod.) lze vyřizovat jiným způsobem (osobně či telefonicky, nikoli však formou SMS). Výbor společenství je povinen reagovat na požadavek do 30 kalendářních dnů od jeho podání.
ČÁST SEDMÁ ZÁVAZNÉ DOKUMENTY Čl. XXI Domovní řád 1. Shromáždění na návrh výboru přijímá samostatně domovní řád. Domovní řád upravuje závazná pravidla chování členů společenství a uživatelů bytových jednotek v domě a jeho blízkém okolí, jakož i na společném pozemku. 2.
Domovní řád může upřesnit aspekty těchto pravidel v obecných i konkrétních případech a kvalifikovat jejich konkrétní porušení.
3. Porušení domovního řádu je porušením povinností člena společenství. 4. Porušení domovního řádu uživatelem jednotky, který není členem společenství, je porušením povinností člena společenství – vlastníka jednotky.
Čl. XXII Metodika rozúčtování společných nákladů
13
1. Pravidla pro stanovení a způsob rozúčtování záloh na úhradu na služby a příspěvků na správu domu (budovy) a pozemku jsou upravena v Příloze č. 1, která tvoří nedílnou součást těchto stanov. 2. Není-li určeno jinak, přepočítávají se všechny společné náklady koeficientem podle hodnoty spoluvlastnického podílu členů společenství. 3. Změny metodiky rozpočítávání společných nákladů mezi členy společenství přijímá shromáždění na návrh výboru.
Čl. XXIII Výběrová řízení
3. Nedílnou příloh těchto stanov jsou Pravidla pro stanovení a způsob rozúčtování záloh na úhradu na služby a příspěvků na správu domu (budovy) a pozemku (Příloha č. 1), Pravidla pro výběrová řízení na opravy, modernizace, rekonstrukce a technická zhodnocení domu (budovy) a pozemku (Příloha č. 2) a Seznam členů společenství (Příloha č. 3). 4.
V případě nájmu bytové jednotky či nebytového prostoru vlastníkem třetí osobě nejsou nikterak dotčena práva a povinnosti vlastníka této jednotky ve vztahu ke společenství vyplývající mu ze stanov společenství a obecně právních předpisů.
5. Tyto stanovy byly schváleny shromážděním Společenstvím pro dům č.p. 1005-1007, ul. Vrchlického, Praha 5, dne 29.11. 2013 a tímto dnem nabývají účinnosti.
1. Výběrová řízení musí být provedena u zakázek nad 300.000,- Kč bez DPH, u nižších výdajů v případech vyžadovaných shromážděním, pokud se nejedná o havarijní situace. 2. Výbor je oprávněn organizací výběrových řízení pověřit správce, aniž by mu dal výhradní možnost k oslovení možných subdodavatelů nebo mu umožnil rozhodování v těchto věcech. Správce může být oprávněn pouze k organizaci a zajištění požadovaných podkladů pro realizaci výběrových řízení. 3. Pravidla pro výběrová řízení na opravy, modernizace, rekonstrukce a technická zhodnocení domu (budovy) a pozemku výběrových řízení jsou upravena v Příloze č. 2, která tvoří nedílnou součást těchto stanov.
Čl. XXIV Vnitřní předpisy 1. Podrobná úprava vzájemných vztahů a postupů je upravena ve vnitřních předpisech společenství, tzv. „směrnicích“. 2. Směrnice a jejich změny přijímá na návrh výboru shromáždění vlastníků.
ČÁST OSMÁ USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ Čl. XXV 1. Činnost společenství se řídí českým právním řádem. 2. Právní vztahy neupravené těmito stanovami se řídí příslušnými obecně právními předpisy.
14
-
Příloha č. 1
PRAVIDLA PRO STANOVENÍ A ZPŮSOB ROZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA ÚHRADU NA SLUŽBY A PŘÍSPĚVKŮ NA SPRÁVU DOMU (BUDOVY) A POZEMKU Čl. 1 Úvodní ustanovení 1. Tato příloha Stanov vymezuje kategorie nákladů a závazný postup výboru SVJ (správce) či pověřeného vlastníka pro předpis záloh na služby a příspěvků na správu, pravidla pro rozúčtování tepla k otopu a ohřevu teplé užitkové vody na jednotlivé jednotky v domě, jakož i pravidla pro stanovení a čerpání příspěvku na správu domu a pozemku a pravidla hospodaření s ostatními příjmy (dále jen „Pravidla“). 2. Na základě § 15 odst. 1) zákona č.72/1994 Sb., o vlastnictví bytů jsou vlastníci povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu.
b) c) d)
3. Vlastníci jsou dále povinni platit zálohy na služby spojené s užíváním bytu. 4. Příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytu se stanovují tak, aby pokrývaly všechny předpokládané náklady. Výši částky pro jednotlivé jednotky určuje výbor. Příspěvky na správu domu a pozemku a zálohy na služby spojené s užíváním bytu jsou splatné vždy měsíčně, a to do 15. dne běžného měsíce.
Čl. 2 Základní pojmy Pro účely tohoto předpisu se rozumí: a) „podlahovou plochou bytu“ součet podlahových ploch všech místností bytu a jeho příslušenství, a to i mimo byt; aa) započítávají se: sklep, pokud je příslušenstvím bytu a má charakter místnosti (nikoliv dřevěné a drátěné kóje): započítává se jeho plocha standardním způsobem, komora mimo byt, pokud tvoří příslušenství bytu a je místností: započítává se její plocha standardním způsobem, nosné zdi a dělící příčky: započítávají se jejich plochy okenní a dveřní ústupky, prahy: plochy se započítávají standardním způsobem, vana, toaleta, jiné zařizovací předměty pevně spojené s podlahou: jejich plochy se započítávají standardním způsobem, vestavěné skříně, kuchyňské linky: plochy se započítávají standardním způsobem,
e) f)
g)
zkosené stěny: plochy pod takovými stěnami se započítávají celé a standardním způsobem, bb) nezapočítávají se: balkóny, lodžie (i zasklené), terasy: nejde o místnosti, do podlahové plochy se tedy nezapočítávají, přizdívky (výškově omezené zesílení zdí) na úrovni podlahy: zmenšují nášlapnou plochu místnosti, nezapočítávají se (rozhodným pro posuzování je stav v době kolaudace, nevztahuje se na pozdější úpravy vlastníky), stoupačkové šachty: nejsou považovány za součást bytu, plocha se tedy nezapočítává, stěny, příčky, které nedosahují až ke stropu : jejich plocha se nezapočítává, „místností“ uzavíratelný prostor, který je uzavřen ze všech stran pevnými stěnami, podlahou a stropem; „domem“ budova, ve které jsou vymezeny byty a nebytové prostory jako jednotky vč. zařízení sloužících k jeho provozu, „společnými částmi domu“ jsou: - základy včetně izolací, - svislé a vodorovné nosné konstrukce (železobetonový skelet), obvodové a nosné zdivo, plášť budovy, - střecha (vč. krovu), střešní krytiny a klempířské prvky, půda, komíny, terasy, - hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště vč. zábradlí, chodby přímo přístupné ze společných částí, - osobní výtah vč. strojovny, výtahová šachta, kabina výtahu, - okna a dveře vč. zárubní ve společných částech budovy (vč. vchodových), - prádelna, mandlovna a sušárna a jejich vybavení, - rozvody vody a vedení vody, tepla, odpadu, kanalizace, elektrického vedení a plynu, domovní elektroinstalace a rozvody telekomunikací, společné antény, - vzduchotechnika, hromosvody, požární vodovody vč. hydrantů, - omítky ve společných prostorách, osvětlovací tělesa ve společných prostorách, technické vybavení společných prostor, - venkovní úpravy, - příslušenství domu (zahradní domeček), - společná zařízení domu (kotelna, výměníková stanice). „pozemkem“ pozemek zastavěný domem a pozemek související s užíváním a provozem domu; „nebytovým prostorem“ místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu, „podlahovou plochou“ nebytového prostoru podlahová plochy všech místností nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru,
15
h)
„osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb“ vlastník bytu (jeho nájemce či další osoby, jimž přenechal byt na základě jiné než nájemní smlouvy) a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v bytě po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období.
Voda pro TUV Výtah
Čl. 3 Pravidla pro předpis záloh 1. Při stanovení záloh se vychází ze stejných kritérií jako pro rozúčtování nákladů (jednotlivá kritéria jsou uvedena v tabulce k čl. 4 těchto Pravidel). 2. Ke stanovení výše záloh se použijí náklady skutečně vynaložené na danou bytovou jednotku v předchozím roce s přihlédnutím k výši inflace, případným změnám DPH a dalším faktorům (např. předpokládaný cenový vývoj). 3. Výši záloh stanoví jednotlivým vlastníkům výbor společenství na návrh správce a podle plánu oprav a investic schváleného shromážděním. 4. Distribuci nového předpisu záloh provádí výbor nebo pověřený správce předáním do schránky patřící k dané bytové jednotce, případně zasláním na e-mailovou adresu, kterou vlastník jednotky předal výboru SVJ či přímo správci pro komunikaci s ním. 5. Výbor, popř. správce je povinen předpisy záloh distribuovat tak, aby byly do schránek předány nejpozději měsíc před splatností nově stanovené výše zálohy. 6. Pokud dojde ke změně cen nebo sazeb DPH, bude tato změna promítnuta do nejbližší úpravy záloh. 7. Základní změna výše záloh se provádí každoročně zpravidla 1. června.
Elektrická energie
Údržba společných prostor
Náklady provozu zvláštních technických zařízení Revize Odvoz domovního odpadu (TKO)
Pojištění
Čl. 4 Kategorie nákladů. Zálohy na služby a příspěvek na správu domu a pozemku
Úklid společných prostor
1. Stanovení kategorií nákladů a určení jejich obsahu je provedeno v následující tabulce.
Název kategorie
Obsah – zahrnuje zejména:
Vytápění (topení)
náklady na dodávky tepla do jednotlivých bytů, 60 % nákladů na odměny osob zajišťujících provoz kotelny vč. 60 % povinných odvodů v případech, kde je zajišťován zaměstnancem SVJ, 60 % nákladů za údržbu a opravy zařízení kotelny prováděné osobou zajišťující provoz kotelny náklady na ohřev vody pro jednotlivé byty, 40 % nákladů na odměny osob zajišťujících provoz kotelny vč. 40 % povinných odvodů v případech, kde je zajišťován zaměstnancem SVJ, spotřeba paliva (zemní plyn), spotřeba technologické vody, 40 % nákladů na údržbu a opravy zařízení kotelny prováděné osobou zajišťující provoz kotelny náklady na dodávky vody do jednotlivých bytů
Ohřev vody (TUV)
Studená voda pro TUV
Údržba zeleně Dlouhodobý úvěr, půjčky
DANĚ SVJ Provoz SVJ
včetně stočného náklady na dodávky vody pro přípravu teplé vody pro jednotlivé byty včetně stočného náklady na provoz výtahu, provozní prohlídky, pravidelná údržba (komplexní servis) a běžné opravy (např. svítidla v kabině vč. výměny žárovky), vyprošťování osob, čištění šachty a šachetní prohlubně, vyproštění předmětů spadlých do prohlubně šachty nebo uvízlých v kabině, poplatky za telefon (SOS), spotřeba elektrické energie (je-li samostatně měřena) náklady na el. energii ve společných prostorech (osvětlení společných prostor vč. nájemného za elektroměry) údržba rozvodů elektřiny, výměna žárovek a zářivek, opravy a výměna vypínačů, spínačů, schodišťových automatů a jističů, opravy a výměny osvětlovacích těles, pohon ventilátorů a jejich údržba, další drobné opravy ve společných prostorech, odměna za zajišťování oprav a údržby náklady provozu STA apod., servisní činnosti, provozní zkoušky náklady na všechny revize bez rozlišení náklady na pravidelný odvoz komunálního odpadu i odvoz věcí opuštěných ve společných prostorech domu a na pozemku placené pojistné za pojištění objektu, kotelny, event. zahradního domečku náklady na úklid společných prostor (běžný úklid, mytí oken ve společných prostorech, úklid chodníku, úklid u popelnic, zimní úklid, mimořádný úklid, úklidové prostředky a pomůcky); dezinfekce, deratizace, dezinsekce společných prostorů náklady na údržbu pozemku (zahradnické služby) náklady na splátky (úrok a úmor) úvěrů poskytnutých SVJ a vztahujících se k domu či jeho zařízením, zejména úvěry na opravy, modernizace a rekonstrukce domu, náklady SVJ z titulu vyměření daňové povinnosti SVJ, především daň z příjmu právnických osob náklady na odměny členům volených orgánů SVJ, případně dalších pomocných orgánů a dalších osob za mimořádnou práci ve prospěch SVJ, náklady na činnost výboru (refundace hotovostních výdajů, např. poštovné, správní poplatky apod.), bankovní poplatky, náklady na organizaci shromáždění vlastníků, náklady na provoz kanceláře SVJ, kancelářské potřeby aj., vedení daňové a mzdové evidence, náklady na odečty
16
Vlastní správa
spotřeby vody a tepla, náklady na vymáhání pohledávek za dlužníky, právní služby, zřizovací náklady SVJ a další nepředvídané náklady odměny členům volených orgánů vč. povinných odvodů náklady na správu objektu – tj. platby za správu objektu, vedení účetnictví, zpracování vyúčtování
Správa (správní firma) Členství v zájmových (bytových) spolcích náklady na členství v SČMBD, SMBD apod. Ostatní náklady na všechny revize, náklady na odečty spotřeby vody a tepla, opravy zařízení kotelny zajišťované třetími osobami vč. výdajů na její rekonstrukci a modernizaci, náklady na vymáhání pohledávek za dlužníky, právní služby, zřizovací náklady SVJ a další nepředvídané náklady náklady na plánovanou a schválenou údržbu a opravy budovy (nikoliv běžnou údržbu a opravy), Příspěvek na správu domu a pozemku náklady na stavební práce prováděné na domě a (tzv. fond oprav) pozemku, audity (viz čl. 9) 2. Výbor je oprávněn rozšířit kategorie nákladů pouze na základě rozhodnutí shromáždění. Tato změna bude zahrnuta do nejbližšího vyúčtování nebo stanovení záloh. 3. Kritéria pro rozúčtování lze měnit jen se souhlasem shromáždění vlastníků jednotek.
Čl. 5 Úhrady záloh na služby a příspěvky na správu
7. Platby provedené na účet společenství se zaúčtují zásadně v pořadí podle nejstarší splatné částky, k jejíž úhradě je příslušný člen společenství povinen podle těchto stanov a občanského zákoníku. Přednostně se takovéto platby použijí na úhradu penalizací dlužných plateb, dále na úhradu splatných záloh na služby a nakonec na úhradu splatných záloh a příspěvků na správu domu (budovy) a pozemku.
Čl. 6 Pravidla pro rozúčtování nákladů 1. Kritéria pro rozúčtování nákladů jsou uvedena v následující tabulce.
Kategorie nákladů
Podklad vyúčtování
Pravidlo (kritérium)
Vytápění
dle příslušných právních předpisů a měřičů
Dodávka vody
nákladové faktury dodavatelů paliv, mzdová agenda související s obsluhou kotelny (DPČ a DPP) faktury dodavatelů paliv, mzdová agenda související s obsluhou kotelny (DPČ a DPP) faktury dodavatele
Výtah – elektrická energie
faktury dodavatele
Výtah – údržba Elektrická energie Údržba společných prostor Provoz zvláštních technických zařízení (STA aj.) Revize
faktury dodavatele faktury dodavatele faktury dodavatele faktury dodavatele
Ohřev vody
Nezaplacené příspěvky na správu a zálohy na služby ztěžují platební schopnost společenství a možnost včasného plnění závazků společenství. Zásadně se stanoví: 1. Splatnost příspěvků na správu domu (budovy) a pozemku a záloh na služby, ev. dalších příspěvků je stanovena na 15. den běžného měsíce (dále jen „platby“). 2. Penalizaci neuhrazených plateb je možno uskutečnit od 3. dne následujícího po dni splatnosti do data připsání platby na účet společenství. 3. Pokud se k úhradě dlužných částek sjedná splátkový kalendář, neuplatní se od data podpisu dohody o splátkovém kalendáři až do dne splatnosti poslední splátky penalizace. To neplatí v případě, kdy dlužník splátkový kalendář poruší. 4. Po neuhrazení dlužných částek vyčíslených ve 3. upomínce s výstrahou (směrnice č. 7) bude další vymáhání dlužných částek včetně penalizace předáno neprodleně právnímu zástupci společenství. 5. Tento postup se neuplatní v případech hodných zvláštního zřetele, o kterých vlastník jednotky bude informovat výbor SVJ předem (např. ztráta zaměstnání, ztráta životního partnera, blokace účtů v souvislosti se zahájeným dědickým řízením apod.). 6. Výše penalizace je stanovena takto: Dlužné platby vlastníka jsou penalizovány úrokem z prodlení dle příslušných ustanovení zákona. Výše úroku z prodlení bude vyčíslována čtvrtletně.
dle příslušných právních předpisů a měřičů
dle příslušných právních předpisů a měřičů dle počtu osob užívajících jednotku, a to takto: byty v 1. NP (přízemí) náklady nehradí, v 2.NP (1.patro) se započítávají osoby užívající bytovou jednotku v poloviční výši, od 3.NP (2.patra) se vyúčtují náklady dle počtu osob užívajících jednotku dle spoluvlastnického podílu dle počtu osob užívajících jednotku dle spoluvlastnických podílů ve stejné výši na každou jednotku
faktury dodavatelů, pokladní dle spoluvlastnických podílů doklady aj. Odvoz domovního odpadu faktury dodavatele dle počtu osob užívajících jednotku (TKO) Pojištění faktury poskytovatele dle spoluvlastnických podílů Úklid společných prostor faktury dodavatele dle počtu osob užívajících jednotku Údržba zeleně faktury dodavatele, dle spoluvlastnických podílů pracovní smlouvy s fyzickými osobami (DPČ a DPP) Dlouhodobý úvěr, půjčky smlouva o úvěru dle spoluvlastnických podílů
17
DANĚ SVJ Provoz SVJ
Vlastní správa
Správa (správní firma) Členství v zájmových (bytových) spolcích Revize Příspěvek na správu domu a pozemku (tzv. fond oprav)
daňový výměr (přiznání) pracovní smlouvy (DPČ a DPP), faktury dodavatele, pokladní doklady, bankovní výpisy usnesení voleného orgánu, usnesení shromáždění, mzdová evidence faktury správce předepsaný roční příspěvek (faktura) faktury dodavatelů, pokladní doklady aj.
dle spoluvlastnických podílů dle spoluvlastnických podílů
viz čl. 9
dle spoluvlastnických podílů
4. ve stejné výši na každou jednotku
ve stejné výši na každou jednotku ve stejné výši na každou jednotku
5.
dle spoluvlastnických podílů
2. Kritéria pro rozúčtování lze měnit pouze na základě usnesení shromáždění vlastníků. 3. V případě použití kritéria počtu osob v bytech se používá zjištěný počet osob, které danou bytovou jednotku skutečně užívají. Pro zjištění reálného stavu výbor jednou ročně aktualizuje počet osob v jednotlivých bytech. Vlastnicí zajistí potřebnou součinnost. Nebude-li tato součinnost poskytnuta nebo vlastník neposkytne pravdivé údaje, bude pro potřebu rozúčtování nákladů uvažováno, že byt obývá 8 osob. Na podnět ostatních vlastníků v domě týkající se toho, že některý z vlastníků poskytl nepravdivé údaje o počtu osob, ověří jejich pravdivost výbor a o zjištění sepíše protokol. Minimální počet osob v bytech je stanoven jako 1 (osoba) a to i v případě, že byt není používán celoročně nebo není obýván vůbec, neboť příslušné služby je třeba smluvně zajistit a hradit i pro tyto byty. 4. Pro uplatnění případné písemné reklamace ze strany uživatelů je stanovena lhůta minimálně tři týdny od doručení vyúčtování. Na základě uznání oprávněné reklamace je SVJ povinno do jednoho měsíce od ukončení termínu reklamace předat uživatelům nové vyúčtování zálohových plateb na služby.
Čl. 7 Pravidla pro rozúčtování vodného a stočného na jednotlivé jednotky v domě s podružnými poměrovými vodoměry SV a TUV 1. Podklad pro rozúčtování vodného a stočného je faktura, případně souhrn faktur, od dodavatelů za dané zúčtovací období, které stanoví množství odebrané (fakturované) vody, jednotkovou cenu a fakturovanou cenu celkem za dané období, samostatně pro vchod Vrchlického 1005, 1006 a 1007. 2. Rozúčtování fakturovaných nákladů dle odstavce č.1. na jednotlivé jednotky se provede podle zjištěných údajů podružných poměrových vodoměrů SV a TUV v jednotkách. Je-li v jednotce instalováno více podružných poměrových vodoměrů SV a TUV určí se spotřeba jednotky jako součet údajů všech podružných poměrových vodoměrů SV a TUV dané jednotky. 3. Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr je porouchán či jeho údaje jsou prokazatelně nevěrohodné, použije
6.
7. 8. 9.
se k určení spotřeby SV či TUV údajů předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání. Není-li v některé jednotce v daném zúčtovacím období instalován podružný poměrový vodoměr SV či TUV, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období výpočtem dle obecně závazných právních norem, např.: příloha č. 12 vyhlášky č. 428/2001 Sb., na základě odborného posouzení s přihlédnutím k počtu osob v jednotce a charakteru jejího využívání, přičemž poměr spotřeby SV a TUV činí 2 : 1. Spotřeba v bytech, kde nebyl proveden odečet, se určí podle spotřeby v předchozích letech s použitím ustanovení § 27 odst. 2, vyhlášky č. 428/2001 Sb. Neumožní-li uživatel jednotky opakovaně odečet údajů podružného vodoměru SV či TUV za dané zúčtovací období, zpravidla na konci kalendářního roku, určí se spotřeba SV a TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 1,5 násobek spotřeby SV a TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání. Je-li zjištěno při odečítání údajů podružného vodoměru SV a TUV v některé jednotce, že podružný vodoměr má porušenou plombu či s vodoměrem bylo prokazatelně manipulováno, určí se spotřeba SV či TUV v dané jednotce za zúčtovací období jako 2 násobek spotřeby SV či TUV dle vyúčtování předcházejícího zúčtovacího období na základě odborného posouzení s přihlédnutím ke změně počtu osob v jednotce či změně charakteru jejího využívání. Uživatel jednotky je povinen umožnit instalaci podružného vodoměru SV a TUV a provádění jejich odečtů, případně sdělit počty osob v jednotce a charakter využívání jednotky. Zjistí-li uživatel jednotky v průběhu zúčtovacího období, že podružný vodoměr je porouchán, neodkladně na tuto skutečnost upozorní společenství nebo výbor společenství. Podružné vodoměry podléhají pravidelnému metrologickému ověřování správné funkčnosti dle obecně závazných právních norem.
Čl. 8 Pravidla pro rozúčtování tepla k otopu a ohřevu TUV na jednotlivé jednotky v domě s podružným poměrovým měřením spotřeby tepla a TUV Oddíl 1 Vytápění
1. Otopné období je stanoveno od 1. září do 31. května s tím, že dodávka tepla se zahájí v topném období, když průměrná denní teplota ve dvou po sobě následujících dnech klesne pod 13°C a nelze očekávat zvýšení této teploty. Přerušení nebo ukončení topného období nastane tehdy, pokud průměrná teplota ve dvou po sobě následujících dnech vystoupí nad 13°C a nepředpokládá se pokles této teploty. 2. V průběhu topného období jsou zpravidla vytápěny byty i nebytové prostory na 20°C až 22°C dle charakteru a polohy místností v objektu (měřeno uprostřed místnosti ve výši 1 m nad podlahou), a to v době od 6.00 až 22.00 hod. V noční době od 22.00 do 6.00 hod. je prováděn noční útlum na 18°C.
18
3. Z důvodu tepelné stability objektu není přípustné vytápět v průběhu topného období byty na teplotu nižší než 16-17°C. Plnění do výše této teploty je uživatel bytu povinen strpět a náklady s tím spojené uhradit, a to u neobsazeného bytu či nebytového prostoru: a) nejnižší vyúčtovaný celkový náklad na vytápění na 1m² u bytu či nebytového prostoru je ve výši průměrného celkového nákladu na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky vynásobený koeficientem “0,6“. b) nejvyšší vyúčtovaný celkový náklad na vytápění na 1m² na byt či nebytový prostor by měl být ve výši “1,4“ násobku průměrného nákladu na 1m² započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky. Pokud je celkový náklad vyšší, má právo uživatel bytu požadovat od vlastníka domu analýzou prokázanou oprávněnost vyúčtovaných nákladů na vytápění. 4. Celkové náklady na teplo pro vytápění za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky a to 40% na základní složku a 60% na složku spotřební. a) Náklady na vytápění obsažené ve složce základní jsou rozúčtovány v poměru velikosti započitatelných podlahových ploch jednotlivých bytů i nebytových prostorů. b) Náklady na vytápění obsažené ve složce spotřební jsou rozúčtovány v poměru velikosti korigovaných údajů na rozdělovače topných nákladů (RTN), který je umístěn na otopném tělese v bytě, případně jiných technických zařízení k měření spotřeby tepla v bytě (měřičů tepla). Údaj zjištěný na RTN nebo měřiči je korigován mimo jiné především velikostí tělesa a polohou místnosti a to z důvodu, aby spotřební složka nákladů byla rozúčtována se zohledněním rozdílné náročnosti vytápěných místností a dodávku tepelné energie nejen z otopných těles, ale i ze stoupaček a vnitřní konstrukce domu. Odečty jsou prováděny jednou ročně. 5. Při změně uživatele bytu i nebytového prostoru v průběhu roku, kdy nebyl proveden mimořádný odečet RTN, budou náklady na vytápění mezi původního a nového uživatel bytu i nebytového prostoru rozúčtovány následovně: a) základní složka nákladů na vytápění se rozdělí v poměru počtu dnů vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného spotřebitele. b) spotřební složka vytápění se rozdělí v procentuálním podílu dle klimatické náročnosti v jednotlivých měsících následovně: Měsíc
%
L E D E N
19
Ú N O R
16
B Ř E Z E N
14
D U B E N
9
K V Ě T E N
2
Č E R V E N
0
Č E R V E N E C
0
S R P E N
0
Z Á Ř Í
1
Ř Í J E N
8
L I S T O P A D
14
P R O S I N E C
17
6. V případě odpojeného bytu nebo nebytového prostoru od otopné soustavy v domě hradí uživatel bytu základní složku nákladů na vytápění. Započitatelná plocha je stanovena v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb. 7. Neumožní-li uživatel bytu i nebytového prostoru provedení odečtu indikátorů (RTN) či měřičů tepla, určí se spotřeba roku podle spotřeby v předchozích letech; v případě, že se jedná o opakované neumožnění odečtu, bude vyúčtován náklad ve výši průměrného nákladu spotřební složky v ostatních měřených bytech zvýšený koeficientem 1,6. Vypočet bude proveden dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. 8. V případě, že uživatel bytu i nebytového prostoru neumožní instalaci indikátorů (RTN) či měřičů tepla, nebo indikátor či měřič spotřeby poškodí, bude mu vyúčtován náklad ve výši průměrného nákladu spotřební složky v ostatních měřených bytech zvýšený koeficientem “1,6“. Vypočet bude proveden dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. 9. Nebude-li možno poměrové měřidlo odečíst bez zavinění uživatele nebo bude-li odečtená hodnota nulová, bude spotřební složka nákladů dopočtena s ohledem na tepelnou stabilitu a v souladu s § 4 vyhláškou č. 372/2001 Sb. Korekce upravených spotřebních jednotek spočívá v určení minimální hranice celkových výsledných jednotek dopočtem průměrné spotřební složky (např. náměrů RTN/m²) tak, aby uživatel splňoval podmínky o nezbytně nutném odebraném množství tepla. 10. Cejchování bytových indikátorů (RTN) a měřičů tepla je stanoveno technickou normou dle použitého typu měřiče.
Oddíl 2 Teplá užitková voda 1. Teplá užitková voda (TUV) je dodávaná celoročně a celodenně tak, aby měla na výstupu u spotřebitele teplotu 45 až 60°C s možnou výjimkou během odběrných špiček v objektu. Náklady na TUV jsou rozděleny na: a) náklady na teplo pro ohřev TUV , b) vodné a stočné za TUV. 2. Celkové náklady za teplo pro ohřev TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny na dvě složky, a to 30% základní složku nákladů a 70% spotřební složku nákladů: a) základní složka nákladů je rozúčtována v poměru podlahových ploch bytů; u nebytového prostoru je podlahová plocha přepočtena koeficientem, který je stanoven odborným posouzením dle rozsahu odběru a způsobu užití TUV, b) spotřební složka nákladů je rozúčtována v poměru náměrových dílků na poměrovém bytovém vodoměru pro TUV. 3. Celkové náklady za vodné a stočné z TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro TUV. 4. Celkové náklady za vodné a stočné z TUV za zúčtovací jednotku jsou rozděleny v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru pro TUV. 5. Při změně vlastníka/uživatele bytu i nebytového prostoru v průběhu roku budou náklady na TUV mezi 6. původního a nového vlastníka/uživatele bytu i nebytového prostoru rozúčtovány následovně:
19
a)
7.
8.
9.
10.
11.
12.
základní složka nákladů tepla pro přípravu TUV dle počtu dnů v roce v závislosti na datu změny vlastnictví, b) spotřební složka nákladů tepla pro přípravu TUV v poměru náměrových dílků na poměrovém vodoměru TUV, c) náklady za vodné a stočné pro TUV v poměru náměrových dílku na poměrovém vodoměru TUV. V případě, že uživatel bytu či nebytového prostoru zjistí nefunkčnost poměrového vodoměru TUV, je povinen toto zjištění bezprostředně ohlásit výboru společenství vlastníků domu, který zjedná nápravu. Za období nefunkčnosti měřiče budou majiteli bytu či nebytového prostoru vyúčtovány spotřební složky za TUV v alikvotní částce odpovídající průměrným nákladům u dotčeného bytu či nebytového prostoru vztažených na počet dnů nefunkčnosti poměrového vodoměru. V případě, že uživatel bytu či nebytového prostoru má pochybnosti o správné funkčnosti poměrového vodoměru na TUV, může písemně požádat výbor společenství vlastníků domu o jeho přezkoušení na zkušebně. Pokud zkušebna prokáže nesprávnou funkčnost poměrového vodoměru, rozúčtování spotřebních složek nákladů za TUV bude provedeno dle bodu 5. Pokud však zkušebna prokáže správnou funkčnost poměrového vodoměru, vyúčtování spotřebních složek za TUV je provedeno dle údajů poměrového vodoměru. V případě prokázané správné funkčnosti podružného vodoměru hradí náklady spojené s přezkoušením vodoměru žadatel. V případě odpojeného bytu nebo nebytového prostoru od centrální dodávky TUV v domě hradí uživatel dle vyhlášky č. 372/2001 § 6 odst. 2., základní složku nákladů na ohřev TUV, a to u bytů dle podlahové plochy bytu a u nebytového prostoru dle podlahové plochy přepočtené koeficientem, který je stanoven odborným posouzením dle původního rozsahu odběru a způsobu užití TUV před odpojením. V případě, že uživatel bytu neumožní instalaci nebo metrologické ověření poměrového vodoměru TUV, nebo mu bude prokázána neoprávněná manipulace s poměrovým vodoměrem (například porušení plomby apod.), bude mu vyúčtován náklad ve výši trojnásobku průměrného nákladu spotřební složky tepla pro ohřev TUV a trojnásobku celkových nákladů na vodné a stočné za TUV v ostatních měřených bytech vztažený na podlahovou plochu bytu či přepočtené podlahové plochy nebytového prostoru. Výpočet bude proveden dle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Nebude-li možno poměrový vodoměr odečíst bez zavinění uživatele, bude spotřební složka nákladů stanovena jako průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající na 1m² podlahové plochy zúčtovací jednotky (objektu) v daném zúčtovacím období. Neumožní-li uživatel bytu či nebytového prostoru provedení odečtu poměrového vodoměru, rozúčtování nákladů pro danou bytovou či nebytovou jednotku proběhne následovně : a) základní složka bude vypočítána dle podlahové plochy bytu či nebytového prostoru, b) spotřební složka pro ohřev TUV a pro dodávku SV pro TUV v jednotkách, kde nebyl proveden odečet, bude spotřeba dopočtena v souladu s vyhláškou č. 372/2001 Sb., a to jako trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1m² podlahové plochy zúčtovací jednotky; při obnovení odečtu poměrového
vodoměru se pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací jednotky připadající na 1m² podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez zvýšení o 200% . 13. Podružné vodoměry podléhají pravidelnému metrologickému ověřování správné funkčnosti dle obecně závazných právních norem.
Čl. 9 Pravidla pro stanovení a čerpání příspěvku na správu domu (budovy) a pozemku (tzv. FOND OPRAV) 1. Příspěvek na správu domu (budovy) a pozemku je hrazen formou měsíčních záloh placených členy společenství podle jejich spoluvlastnického podílu. 2. V účetnictví SVJ je tento příspěvek veden jako dlouhodobá záloha, jejíž zůstatek se převádí do následujícího období, pokud shromáždění nerozhodne jinak. 3. V případě potřeby může shromáždění vlastníků rozhodnout na návrh výboru o mimořádném příspěvku na správu domu a pozemku. 4. V analytické evidenci je předepsaný příspěvek na správu domu a pozemku a jeho čerpání členěn dle jednotlivých bytových jednotek. 5. Příspěvek na správu domu a pozemku je používán k opravám a udržování objektu (nikoliv k běžné údržbě a opravám) a k jeho modernizacím a rekonstrukcím. 6. Roční tvorbu a čerpání příspěvku na správu domu a pozemku výbor přednese na výročním shromáždění vlastníků. 7. Všechny opravy nad rámec běžné údržby (s výjimkou havarijních stavů) musí schválit shromáždění vlastníků. 8. Zásadou dle bodu 7 nejsou členové výboru vázáni, pokud dle jejich názoru hrozí nebezpečí z prodlení ve formě ohrožení majetku či osob. V takovém případě nejpozději do konce druhého pracovního dne poté, kdy toto nebezpečí zjistí, sdělí předsedovi výboru společenství, že v této situaci zahájili realizaci akce, která není v souladu se schválenými pravidly, a to s uvedením důvodů tohoto postupu, nákladů na celkovou realizaci a nákladů na zastavení akce v krátkém čase, a vyžádají si dodatečné odsouhlasení čerpání prostředků. Předseda výboru zajistí stanovisko výboru do 3 pracovních dnů od obdržení této žádosti .
Čl. 10 Pravidla pro hospodaření s ostatními příjmy 1. Ostatní příjmy společenství tvoří zejména: a) nájemné ze společných prostor či společných částí domů a pozemku (vč. záboru plochy osobním automobilem – viz Směrnice č. 8), b) nájemné z pronájmu svislých ploch pro účely reklamy, c) pronájem plynoucí z majetku, který společenství vlastní, d) úroky z uložení peněžních prostředků společenství a peněžních prostředků svěřených společenství vlastníky jednotek na účtech bank, e) penále za opožděné platby (úroky z prodlení),
20
f)
finanční podpora přidělená správními úřady či zájmovými sdruženími v případě zapojení se do různých do projektů (např. v oblasti ekologické, oblasti statistické, atd.), g) plnění pojišťovacích ústavů, h) náhrady nákladů z vyhraných soudních sporů, i) jiné další příjmy.
2. Všechny uvedené příjmy se automaticky převádí do fondu oprav dle spoluvlastnických podílů jednotlivých vlastníků. U příjmů uvedených v odst. 1 písm. a) a b) není dotčena daňová povinnost jednotlivých vlastníků dle platné legislativy.
Čl. 11 Závěrečná ustanovení Tato Pravidla byla přijata na shromáždění SVJ dne 29.11.2013, její účinnost nastává týmž dnem.
21
Příloha č. 2
PRAVIDLA PRO VÝBĚROVÁ ŘÍZENÍ NA OPRAVY, MODERNIZACE, REKONSTRUKCE A TECHNICKÁ ZHODNOCENÍ DOMU (BUDOVY) A POZEMKU Čl. 1 Úvodní ustanovení
1. Tato příloha stanov vymezuje závazný postup výboru SVJ (správce) či předsedy
společenství (dále jen „zadavatel“) při výběru dodavatelů pro zakázky zadávané Společenstvím vlastníků jednotek Vrchlického 1005-1007 (dále jen „SVJ“), a to s cílem dosáhnout nejvýhodnější nabídky na realizaci požadovaných prací a služeb (dále jen „Pravidla“). 2. Tato Pravidla se uplatní ve všech případech, vyjma těch, kde je SVJ vázáno dřívější smlouvou, kdy je stanoven jediný dodavatel, anebo shromáždění vlastníků jednotek projeví svou vůli uzavřít smluvní vztah s jediným konkrétním dodavatelem. 3. Výběrová řízení dle čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) se zahajují na základě schváleného ročního plánu oprav anebo pověření výboru realizací konkrétní akce (shromážděním). 4. Výběr dodavatele musí být transparentní, nediskriminační a dodržovat rovný přístup.
Čl. 2 Klasifikace zakázek 1. Zakázky se rozdělují podle velikosti předpokládané ceny, která se stanoví bez daně z přidané hodnoty, takto: a) zakázky do výše 50.000,- Kč (zakázka „malého rozsahu“) b) zakázky v rozmezí 50.001 – 299.999,- Kč c) zakázky ve výši od 300.000,- Kč 2. U zakázek do výše 50.000,- Kč uzavírá smluvní vztah předseda výboru SVJ po souhlasu většiny členů výboru SVJ a s přihlédnutím k cenám obvyklým v místě plnění. Finanční limit zakázek zadaných samostatně výborem SVJ nesmí v souhrnu překročit částku 300.000,Kč bez DPH ročně. Tento limit se neuplatní v případech upravených v čl. 16 odst. 1 těchto Pravidel. 3. U zakázek ve výši od 50.001,- do 299.999,- Kč uzavírá smluvní vztah předseda výboru SVJ na podkladě vyhodnocení nabídek nejméně 3 firem (zájemců) písemně poptaných výborem SVJ a po souhlasu většiny členů výboru SVJ. 4. U zakázek ve výši od 300.000,- Kč uzavírá smluvní vztah předseda výboru SVJ na podkladě vyhodnocení výsledků výběrového řízení výběrovou komisí a schválení výsledku na schůzi shromáždění vlastníků. Výběrové řízení se koná formou písemné výzvy učiněné nejméně 5 zájemcům (dále jen „výběrové řízení“). 5. O zajištění drobných úprav, oprav, provozních potřeb (služeb), revizí, odborných prohlídek, nákupů cenin, kolků, pracovních pomůcek atd. do výše 8.000,- Kč bez DPH měsíčně rozhoduje předseda výboru SVJ s místopředsedou samostatně a pouze informují výbor o těchto nákladech, nejpozději vždy na jeho nejbližším jednání.
Čl. 3 Podmínky zadávání zakázek 1. Podmínkou pro zadání zakázky je zajištění dostatečného finančního krytí. Výběrové řízení lze konat výhradně po předchozím schválení záměru, který má být předmětem zakázky, na shromáždění vlastníků. 2. Zadavatel je povinen postupovat tak, aby nedocházelo k dělení předmětu zakázky na menší zakázky s cílem snížit hodnotu zakázky pod stanovené finanční limity jednotlivých kategorií. 3. Shodné i obdobné činnosti či nerozdělitelné dodávky či služby musí vždy být chápány jako jedna zakázka. 4. Zadavatel není povinen sčítat předpokládané hodnoty zakázek stejného předmětu, které budou pořizovány „nahodile“ dle zcela aktuálních potřeb zadavatele a které nelze objektivně dopředu předvídat. 5. Pro technické zakázky (např. stavební práce, elektroinstalace apod.) uvedené v čl. 2 písm. b) a c) těchto Pravidel zajišťuje zadavatel vždy technický dozor investora (dále jen „TDI“).
Čl. 4 Výběrové řízení 1. Výběrové řízení je soutěží mezi předem neurčitými osobami o podání nejvýhodnější návrhu a na uzavření určitého smluvního vztahu. 2. Vyhlašovatelem výběrového řízení je SVJ, zastoupené jeho výborem a výběrovou komisí (u zakázek od 300.000,- Kč výše). Výbor SVJ může svým rozhodnutím pověřit vyhlášením výběrového řízení, oslovením možných uchazečů, shromažďováním a předáním podkladů, jakož i vyhodnocením výběrového řízení či jen některými dílčími činnostmi v jeho rámci, pověřit správce. 3. Výběr dodavatele se provádí formou neveřejného výběrového řízení.
Čl. 5 Výběrová komise 1. Výběrová komise (dále jen „VK“) otevírá obálky a rozhoduje o zařazení zájemců do výběrového řízení. 2. Výběrová komise má 9 členů, tvořených všemi členy výboru SVJ a 4 vlastníky jednotek, které do funkce zvolí shromáždění zadavatele. 3. Členové VK nesmí být ve vztahu k zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen VK písemné prohlášení na počátku prvního jednání výběrové komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé ve výběrové komisi přítomen. Členem VK nesmí být člen kontrolní komise SVJ. 4. Jednání výběrové komise řídí její předseda, kterým je zvolený člen výboru pověřený provedením výběrového řízení. 5. Předseda VK: a) je zodpovědný za pozvání všech členů na jednání komise, b) je zodpovědný za nakládání se všemi potřebnými podklady a za vyhotovení
22
„závěrečného protokolu“, c) zodpovídá za předložení neotevřených obálek obsahujících došlé nabídky. Obálky mohou být otevřeny až po zahájení jednání výběrové komise. 6. Výběrová komise je usnášeníschopná za přítomnosti nadpoloviční většiny svých členů. Členové rozhodují hlasováním, kdy rozhodnutí je přijato většinou jejích přítomných členů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.
Čl. 6 Vyhlášení výběrového řízení 1. Výbor SVJ rozhodne na svém zasedání, který z jeho členů je za danou zakázku zodpovědný. 2. Odpovědný člen zajistí zpracování zadávací dokumentace, kterou výbor SVJ před jejím zveřejněním a rozesláním uchazečům projedná. Pokud výběrové řízení zajišťuje správce, zajistí zpracování zadávací dokumentace on. Na přípravě může spolupracovat již osoba, která bude vykonávat pro zadavatele technický dozor. 3. Zadavatel je povinen informovat členy SVJ o obsahu zadání zakázky dle čl. 6 odst. 5 těchto Pravidel a výčtu oslovených zájemců před odesláním výzvy. Kterýkoliv vlastník jednotky může ve lhůtě 7 pracovních dnů od zveřejnění obsahu zadání zakázky požádat o jeho doplnění nebo rozšíření výčtu oslovených zájemců. 4. Výběrové řízení se vyhlašuje odesláním výzvy k podání nabídek alespoň 5 potenciálním dodavatelům působícím v daném oboru činnosti či navržených výborem či vlastníky bytových jednotek. Zároveň může výbor SVJ (správce) inzerovat výběrové řízení na vhodném veřejném či soukromém portálu. 5. Výzva k podání nabídky podle odst. 3 musí mít písemnou formu a musí obsahovat zejména tyto položky: a) název zakázky, b) podrobná specifikace předmětu dodávky, včetně doložení potřebné projektové dokumentace a výkazu výměr, c) specifikace požadované technologie, materiálu nebo výrobce materiálu, d) vymezení budoucího obsahu smlouvy, na kterém vyhlašovatel trvá (lhůta pro provedení díla, maximální cena díla, platební podmínky apod.), e) určení způsobu podávání návrhů (dále jen „nabídek“), f) požadavek na kalkulaci smluvní ceny doloženou položkovým rozpočtem dle výkazu výměr v členění dle požadavků specifikovaných v zadávacích podmínkách a vyjádřenou v Kč bez DPH, g) možné lhůty dodávky, záruční doby, uvedení referencí případné zkušenosti s prováděním obdobného díla, dobu platnosti nabídky a případné subdodavatele, h) požadavek na prokázání kvalifikačních předpokladů profesních (výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list a koncese – vše ne starší 60 dnů), technických (seznam významných dodávek či služeb realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech s uvedením jejich rozsahu a doby plnění), i) vyhodnocovací kritéria, přitom každé musí mít předem stanovenou svoji váhu a způsob hodnocení nabídek, cena přitom musí tvořit alespoň polovinu váhy všech hodnotících kritérií, j) termín pro podání nabídky, k) termín pro otevírání obálek, l) termín pro vyhodnocení nabídky
m) způsob, kterým bude oznámeno přijetí vítězné nabídky. 6. Nad rámec pravidel může být po uchazečích požadováno doložení: - potvrzení o bezdlužnosti na daních, sociálním a zdravotním pojištění a - čestné prohlášení, že uchazeč není v konkurzu, likvidaci a v insolvenčním rejstříku. 7. Není-li to objektivně nutné, nesmí poptávka obsahovat takové specifikace materiálů či technologií, které nejsou rozhodující pro naplnění realizace poptávané zakázky, aby nemohly být z výběrového řízení účelně eliminovány nabídky konkrétních firem, či naopak nemohla být zakázka tzv. „ušita na míru“ pro předem vybrané firmy. 8. Varianty nabídky jsou přípustné, je-li zakázka zadávána na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, pokud zadavatel varianty předem připustil v zadávacích podmínkách. 9. Zadávací dokumentaci není možné po vyhlášení měnit. Pokud dojde k zásadní změně (např. předmět zakázky, lhůty, kritéria pro hodnocení) je nutné vyhlásit výběrové řízení opakovaně. Lhůta v těchto případech běží od začátku. 10. Zadavatel je prostřednictvím výboru povinen poskytnout zadávací dokumentaci všem uchazečům, kteří o ni požádají. Zadavatel je povinen zachovat stejný přístup k informacím o zakázce všem uchazečům. Zadavatel zpracuje a předá všem uchazečům zadávací dokumentaci ve stejném formátu a rozsahu a bez zbytečného odkladu na základě jejich požadavku. Poskytne-li zadavatel některému z uchazečů dodatečné informace na jeho vyžádání, je povinen postoupit stejné všem známým dalším uchazečům o zakázku. 11. Každý uchazeč může na jednotlivou zakázku předložit pouze jednu nabídku. SVJ pro účely výběrových řízení vede databázi dodavatelů, obsahující jejich základní údaje, akce, které tito dodavatelé realizovali pro SVJ (bytové družstvo) včetně hodnocení realizace.
Čl. 7 Obsah a podání nabídek 1. Nabídka reagující na výzvu k podání nabídky dle těchto Pravidel musí být písemná a musí obsahovat pouze: a) vyplněnou tabulku zadávacích kritérií (dále jen „krycí list nabídky“), b) uzavřenou obálku s požadovanými listinnými doklady dle poptávky, které obsahují identifikační údaje předkladatele nabídky. 2. Obálka, ve které je doručena nabídka, jakož i tabulka dle odst. 1, písm. a) a obálka dle odst. 1, písm. b) nesmí být vně označeny jakýmkoliv identifikačním údajem předkladatele nabídky (firma, telefon, IČ, atd.). 3. Obálka, ve které je doručena nabídka, musí být ze strany předkladatele označena pouze názvem zakázky a doprovodným textem „VÝBĚROVÉ ŘÍZENÍ (název zakázky) – NEOTEVÍRAT“. 4. Nabídky se podávají ve lhůtě určené vyhlašovatelem výběrového řízení ve výzvě k podání nabídek dle čl. 6 odst. 5 těchto Pravidel. Tato lhůta nesmí být kratší než 10 pracovních dnů od dne odeslání výzvy osloveným uchazečům.
Čl. 8 Přijímání nabídek 1. Zadavatel eviduje podané nabídky s uvedením pořadového čísla, data a času jejich doručení. Tyto údaje spolu s údajem o stavu obálky s doručenou nabídkou (nezalepená,
23
poškozená, chybně označená apod.) budou zapsány do samostatně uvedeného seznamu došlých nabídek. 2. Do výběrového řízení nebudou zařazeny nabídky doručené v nezalepené nebo poškozené obálce tak, že lze její obsah vyjmout, a nabídky, jejichž obálky nejsou označeny předepsaným způsobem nebo jsou označeny chybně, v důsledku čehož došlo k jejich předčasnému otevření, a také obálky označené jakýmkoliv identifikačním údajem uchazeče. 3. Rovněž v případě, že obálka s nabídkou nesplňuje podmínku podle čl. 7, odst. 2 nebude zařazena do výběrového řízení. 4. Obálky převezme kontaktní osoba zadavatele. Jejich převzetí potvrdí podpisem pod seznam došlých nabídek.
Čl. 9 Otevírání obálek 1. První zasedání výběrové komise, na kterém jsou otevřeny obálky podle pořadového čísla a zkontrolována úplnost a formální správnost nabídek, se koná v kanceláři SVJ. Otevírání obálek se mají právo účastnit uchazeči, jejichž nabídky byly zadavateli doručeny ve lhůtě pro podání nabídek, a další osoby, o nichž tak stanoví zadavatel. 2. Výběrová komise převezme nabídky od výboru SVJ včetně seznamu oslovených uchazečů a doručených nabídek. Výběrová komise smí hodnotit pouze nabídky: a) došlé ve stanovených lhůtách (rozhodné je datum doručení, nikoliv odeslání), b) předané výborem v původních neporušených obálkách, c) nabídky vypracované v souladu se zadávací dokumentací – nabídky kompletní a řádně zpracované. Jestliže komise zjistí, že nabídka není úplná či formálně správná, ale jedná se jen o menší pochybení, vyžádá si od uchazeče doplnění. 3. O otevírání obálek sepisuje výběrová komise Protokol o otevírání obálek. U každé nabídky uvede VK identifikační údaje uchazeče a informaci o tom, zda nabídka splňuje stanovené požadavky a postupuje do procesu hodnocení nabídek.
Čl. 10 Hodnocení nabídek 1. Do výběrového řízení nemohou být zahrnuty nabídky dodavatelů, které neobsahují všechny doklady požadované zadavatelem. 2. Výběrová komise je povinna hodnotit všechny řádně doručené a zpracované nabídky (nejen nabídky předané výborem SVJ) podle hodnotících kritérií uvedených v zadávací dokumentaci. 3. Minimální hodnotící kritéria při výběru dodavatelů jsou zejména tato: - nabídková cena - lhůta pro dodání díla - platební podmínky - záruční doba a podmínky - technické řešení (způsob, materiál atd.) - reference o dodavateli - různé (např. způsob realizace, návrh postupu, rychlost realizace, servisní služby, subjektivní hodnocení nabídky členy VK jako výsledný vzhled atd.) 4. Výběr konkrétních kritérií, jejich váhy a bodová hodnocení jsou uvedeny v zadávací
dokumentaci a uchazečům o zakázku jsou známy. 5. Výběrová komise je povinna řídit se při výběru nejvhodnější zakázky kritérii uvedenými ve výzvě a hodnotit každé kritérium samostatně podle stanovených vztahů (váhy jednotlivých kritérií stanovených v %, bodech či výpočtových vzorcích atd.). 6. Výsledek hodnocení nabídek jednotlivými členy komise musí být součástí závěrečného Protokolu o průběhu výběrovém řízení (odst. 11 tohoto článku). Na základě tohoto hodnocení sestaví výběrová komise pořadí nabídek. 7. Určení vítěze výběrového řízení nebrání skutečnost, kdy se výběrového řízení účastní jen jediný uchazeč a to z toho důvodu, že ostatní poptaní zájemci své nabídky nepředložili, anebo byly jejich nabídky vyloučeny pro nesplnění kritérií. 8. V případě nejasností nabídky, může výběrová komise požádat uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti výběrová komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. 9. Vyhlašovatel má právo odmítnout všechny předložené nabídky na danou zakázku. 10. Po projednání všech připomínek členů výběrové komise vyzve předseda komise k hlasování o zadání zakázky, případně o zrušení výběrového řízení. 11. Z jednání komise se pořizuje Protokol o průběhu výběrového řízení, který obsahuje: a) název zakázky (předmět výběrového řízení), b) datum, čas a místo jednání výběrové komise, c) seznam přítomných členů výběrové komise, d) datum vyhlášení výběrového řízení, konečné datum předkládání nabídek, e) seznam přihlášených (oslovených) subjektů a seznam obdržených nabídek vč. nabídkových cen, f) výčet nabídek vyřazených z výběrového řízení s uvedením důvodů jejich vyřazení, g) vyhodnocení jednotlivých nabídek uchazečů podle výběrových kritérií s uvedením počtu bodů a určení vítězné nabídky, h) výsledek hodnocení - doporučení, se kterým uchazečem má výbor SVJ uzavřít smlouvu, eventuálně doporučení na zrušení výběrového řízení, i) záznam o hlasování toho člena, který hlasoval proti přijatému rozhodnutí. 12. Protokol podepisují všichni členové výběrové komise, následně bude předán výboru SVJ a bude zveřejněn vyvěšením na domovní vývěsku či na webové stránky zadavatele, existují-li. 13. Přílohou závěrečného protokolu jsou veškeré podklady, které měla výběrová komise k dispozici. Podklady nemohou být kopírovány ani předávány třetím osobám. V případě potřeby jsou podklady k nahlédnutí členům příslušných orgánů SVJ a vlastníkům bytových jednotek.
Čl. 11 Ukončení výběru a uzavření smlouvy s vítězem 1. Po podepsání Protokolu o výběrovém řízení členy výběrové komise, předseda výboru podepisuje Rozhodnutí o výběru zhotovitele. 2. Do 5 pracovních dnů po ukončení výběrového řízení odešle zadavatel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky všem uchazečům a vyzve vybraného uchazeče k jednání o uzavření smlouvy. Ostatní účastníci výběrového řízení jsou vyrozuměni o nevybrání. 3. Vítězná nabídka musí být předložena na shromáždění SVJ ke schválení. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle požadavků zadavatele. 4. Má-li být předmět zakázky financován prostřednictvím komerčního nebo jiného úvěru,
24
uzavře zadavatel s vítězem příslušný smluvní vztah nejpozději do 14 dnů ode dne podpisu úvěrové smlouvy. 5. Pokud nebude smlouva s vybraným uchazečem uzavřena do 30 pracovních dnů od ukončení výběrového řízení, bude k jednání o uzavření smlouvy vyzván uchazeč, který byl vyhodnocen jako druhý nejvhodnější, nebo bude výběrové řízení zrušeno. 6. Výběr vítězné nabídky nevylučuje další jednání s předkladatelem této nabídky o úpravě podmínek dodávky ve prospěch vyhlašovatele. 7. Zadavatel je oprávněn zahájené výběrové řízení zrušit a to i bez udání důvodu.
Čl. 12 Kontrola průběhu výběrového řízení Veškeré podklady pro výběrové řízení musí být k dispozici členům kontrolní komise SVJ pro provádění kontroly jeho průběhu. Členové výběrové komise jsou povinni poskytnout kontrolní komisi SVJ na její výzvu všechny doklady a informace k průběhu příslušného výběrového řízení.
Čl. 13 Postup při realizaci zakázky Pro technické zakázky (např. stavební práce, elektroinstalace apod.) uvedené v čl. 2 písm. b) a c) platí, že se vede stavební nebo montážní deník. Tento deník pravidelně kontroluje TDI a odpovědný člen výboru. Své poznatky zapisuje do stavebního či montážního deníku s tím, že při vážném pochybení dodavatele informuje výbor SVJ, který rozhodne o dalším postupu. O postupu zakázky je výbor informován na každém svém zasedání.
Čl. 14 Přebírání díla, fakturace, zaplacení zakázky, reklamace 1. V případě, že je veden stavební či montážní deník, přebírá zakázku pověřený člen výboru a předseda či místopředseda výboru spolu s TDI, event. správce. O převzetí zakázky se vypracuje protokol, kde se především uvedou tyto skutečnosti. a) stav přebírané zakázky, b) vady a nedodělky a termín jejich odstranění, c) případné vícepráce, které byly podle stavebního či montážního deníku provedeny a které budou samostatně fakturovány. 2. V jiných případech přebírá zakázku pověřený člen výboru či jiná osoba (správce), který informuje předsedu či místopředsedu výboru SVJ o jejím převzetí. 3. Úhradu zakázky lze realizovat pouze při splnění těchto předpokladů: a) existence daňového dokladu, kde bude provedena kontrola se smlouvou a případně odsouhlasenými víceprácemi, b) k faktuře bude připojena kopie stavebního či montážního deníku (pokud jej dle smlouvy dodavatel vede), c) k faktuře bude připojen protokol podle odst. 1 nebo faktura bude připodepsána osobou podle odst. 2. 4. V případě, že zakázka vykazuje vady, a to po celou dobu záruční lhůty, je odpovědný člen (správce) povinen výboru SVJ navrhnout postup při řešení reklamace a tuto i provést.
Čl. 15 Archivace Výbor SVJ odpovídá za řádnou archivaci všech písemných materiálů o uskutečněném zadání zakázky včetně všech učiněných nabídek.
Čl. 16 Závěrečná ustanovení 1. Tato pravidla se nevztahují na zakázky : a) řešící naléhavé potřeby, kdy jde o odstraňování havarijních situací, přírodní katastrofu nebo možnost vzniku škod následných škod, b) hrozí-li na společném majetku škody velkého rozsahu či o ohrožení životů nebo zdraví lidí, c) specializované, jejichž plnění může poskytnout pouze jediný dodavatel (např. dodavatel vody), d) které se musí řídit požadavky poskytovatele dotace, např. zákonem o zadávání veřejných zakázek (např. v případě akcí, kdy bude podána žádost o dotaci ze státních prostředků. V těchto případech může výbor SVJ vybrat dodavatele bez výběrového řízení. 2. Nabídkovou cenu je možné překročit (zvýšit) pouze na základě písemného dodatku ke smlouvě, a to: a) dojde-li před nebo v průběhu poskytování služby ke změnám daňových předpisů majících vliv na cenu služby. V takovém případě bude nabídková cena upravena dle sazeb daně z přidané hodnoty platné ke dni zdanitelného plnění, b) v případě, že se na stavbě vyskytnou objektivní, věcně správné, nepředvídané práce (dodatečné stavební práce, dodávky a služby), které bude zadavatel písemně požadovat, a tyto jsou nezbytné pro realizaci díla, je uchazeč povinen tyto provést. 3. Zadavatel je oprávněn až do doby uzavření smlouvy zahájené výběrové řízení zrušit a to i bez udání důvodu.
Čl. 17 Související dokumenty Čestné prohlášení o nepodjatosti členů výběrové komise Protokol o otevírání obálek Hodnocení výběru dle kritérií Protokol o výběrovém řízení Rozhodnutí o výběru zhotovitele Oznámení a výzva vybranému uchazeči Oznámení nevybraným uchazečům
Čl. 18 Účinnost Tato Pravidla byla přijata na shromáždění SVJ dne 29.11.2013, dnem.
její účinnost nastává týmž
25
Příloha č. 3
SEZNAM ČLENŮ SPOLEČENSTVÍ Společenství pro dům č.p. 1005-1007, ulice Vrchlického v Praze 5 Ke dni vzniku Společenství pro dům č.p. 1005-1007, ulice Vrchlického v Praze 5 jsou jeho členy tyto osoby: byt č. 1 - Karolína Nitschová byt č. 2 - Hana Popelková byt č. 3 - Jindřich Kűhnel byt č. 4 – Michal Kűhnel byt č. 5 – Ing. Martina Patočková byt č. 6 – PharmDr. Milena Danielová-Leifertová byt č. 7 – Jana Bellingerová byt č. 8 – Josef Svoboda a Vladislava Svobodová (SJM) byt č. 9 – Jaroslava Nevšímalová byt č. 10 – Ing. Lenka Hrdličková byt č. 11 – Renáta Fortelná a František Fortelný (SJM) byt č. 12 – Milena Stránská byt č. 13 – Ing. Jitka Hájková byt č. 14 – Vladimír Brunek byt č. 15 – PhDr. Růžena Buchtelová byt č. 16 – Ing. Petra Šimsová byt č. 17 – Simona Grundzová byt č. 18 – Mgr. Martina Děkanová a Jaroslav Jelínek byt č. 19 – Kateřina Hřídelová byt č. 20 – Helena Oplištilová a Aleš Oplištil (SJM) byt č. 21 – Dagmar Burgerová a Jaroslav Burger (SJM) byt č. 22 – Antonín Lomoz byt č. 23 – Marie Józsová a Ladislav Józsa (SJM) byt č. 24 – Jana Korosová byt č. 25 – Helena Pražáková byt č. 26 – Naděžda Crkvová byt č. 27 – Pavel Petržílka byt č. 28 – Jana Matějovská byt č. 29 – Eva Plandorová a Ing. Josef Plandor (SJM) byt č. 30 – Prof.Ing. DrSc. Karel Nacházel, CSc. byt č. 31 – Jan Srb byt č. 32 – Mlada Karlíčková a Miroslav Karlíček (SJM) byt č. 33 – Květoslava Košinová byt č. 34 – Jaroslava Nacházelová byt č. 35 – Jan Kurka byt č. 36 – Ing. Iva Masaříková byt č. 37 – Hana Bergerová
byt č. 38 – Jindra Fillová a Ing. Zdeněk Filla (SJM) byt č. 39 – Marcela Herbstová byt č. 40 – Dagmar Kepková byt č. 41 – Jiří Myška byt č. 42 – Ing. Taťána Košťálová byt č. 43 – Ludmila Olexová byt č. 44 – Naděžda Crkvová a Miluše Ryvolová byt č. 45 – Bc. Marcel Mabhena byt č. 46 – Ing. Jiří Kříž byt č. 47 – Mgr. Alžběta Dvořáková byt č. 48 – Václava Dvořáčková byt č. 49 – Ing. Danica Polišenská byt č. 50 – Karel Kafka byt č. 51 – Věra Svobodová byt č. 52 – Oluše Prokešová byt č. 53 – Michael Cerha byt č. 54 – Hana Mašková byt č. 55 – Ing. Marcela Lonská byt č. 56 – Marie Chlaňová byt č. 57 – Jarmila Jakešová a Ing. Bohumil Jakeš, CSc. (SJM) byt č. 58 – JUDr. Olga Zelinková byt č. 59 – Emilie Vrbatová byt č. 60 – Ing. Emil Pázral, CSc.
26
27
28
